Kvalita píce z travních porostů a chov skotu v měnících se ekonomických podmínkách Sborník z celostátní vědecké konference s mezinárodní účastí konané 14. října 2010 v sále zámku Kunín
Sborník z celostátní vědecké konference s mezinárodní účastí
Kvalita píce z travních porostů a chov skotu v měnících se ekonomických podmínkách
konané 14. října 2010 v sále zámku Kunín
Kunín 2010
Konferenci uspořádal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., v Praze 6-Ruzyni, výzkumná stanice Jevíčko ve spolupráci s ŠS Hladké Životice, s.r.o. a pícninářskými komisemi odboru rostlinné výroby České akademie zemědělských věd, Českomoravského svazu šlechtitelů a Správou zámku Kunín
A. Kohoutek (ed.)
Sborník byl vydán za finanční podpory projektu NAZV reg. č. QH 81280 „Studium hlavních faktorů ovlivňujících stabilitu trvale udržitelného systému obhospodařování travních porostů v České republice“.
© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha 6-Ruzyně, Výzkumná stanice Jevíčko 2010 ISBN: 978-80-7427-043-7
Obsah
Grønbæk O.: Festulolium in Scandinavia. Combining yield, forage quality and persistence .................................................................................. 5 Grønbæk O.: Festulolium ve Skandinávii. Sloučený výnos, kvalita píce a vytrvalost ................................................................................................ 8 Michalec M., Jendrišáková S., Vargová V., Z. Kováčiková: Změny ve využívání travních porostů na Slovensku . ....................................... 11 Kvapilík J.: Využití TTP chovem KBTPM v měnících se ekonomických podmínkách . .................................................................................................... 24 Kohoutek A., Komárek P., Nerušil, P. , Odstrčilová V., Němcová P.: Kvalita píce trav, jetelovin a jetelovinotravních směsek z obnovených TTP v letech 2009 – 2010 ................................................ 37 Pozdíšek J., Látal O. , Kohoutek A. : Dobrovolný příjem píce z travních porostů ............................................................................................................... 51 Houdek I.: Perspektivní druhy a odrůdy trav a jetelovin z ŠS Hladké Životice, s.r.o. .................................................................................................... 61 Ilavská I. , Britaňák N., Hanzes Ľ., Jančová M., Pollák Š.: Uplatnenie medzirodových hybridov tráv v horskej oblasti Slovenska ............. 68 Frelich J., Šlachta M., Kobes M.: Effect of breeding technology on somatic cell count in cow milk on mountain farm ...................... 81 Frelich J., Šlachta M., Kobes M.: Effect of seasonal pasture on somatic cell count in cow milk . .................................................................................. 86 Hanzes Ľ. , Ilavská I., Britaňák N.: Kvalita sušiny aluviálnych fytocenóz v národnom parku Nízke Tatry . ................................................................. 91 Britaňák N., Ilavská I. , Hanzes Ľ. : Vplyv aplikácie priemyselných
hnojív na produkciu sušiny a kvalitu krmiva trvalého,prisiateho a dočasného trávneho porastu v oblasti Nízkych Tatier ................... 99 Odstrčilová V., Kohoutek A., Komárek P., Nerušil P.: Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na botanické složení trvalého travního porostu na fluvizemi glejové na Malé Hané v průměru roků 2003–2009 . .................................................................... 107 Odstrčilová V. , Kohoutek A., Jiřičová T., Jiřič M.: Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na botanické složení trvalého travního porostu na rozhraní Krkonoš a Jizerských hor v průměru roků 2003–2009 . .......................................................................................... 119 Štýbnarová M., Svozilová M. , Odstrčilová V., Kohoutek A.: Produkce sušiny hospodářského výnosu a botanické složení při rozdílném obhospodařování travních porostů v podhůří Hrubého Jeseníku ................................................................... 130 Chalupová P., Kašparová J., Šrámek P., Kohoutek A., Odstrčilová V.: Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na botanické složení trvalého travního porostu v oblasti rožnovských Beskyd v průměru roků 2003–2009 ...................................................... 138
Festulolium in Scandinavia. Combining yield, forage quality and persistence Ole Grønbæk DLF-TRIFOLIUM A/S, Ny Østergade 9, DK 4000 Roskilde Denmark Varieties of Festulolium braunii (cv. PERUN, PERSEUS, ACHILLES, LOFA) and Festulolium pabulare (HYKOR, FELINA, FOJTAN), originating in Czech Republic, have participated in a large number of field trials in Denmark, Norway, Finland and Sweden. In southern Scandinavia, the varieties of Festulolium braunii show higher yield than the normally grown varieties of Lolium perenne L. – especially in the 2nd and 3rd year of use (Table1). The digestibility and concentration of energy is lower in festulolium compared to perennial ryegrass (Table 2). Table 1. Yield of festulolium Lofa, Achilles and Perseus
Lofa Achilles Perseus Perennial ryegrass*
2nd year 2007 (1 location)
3rd year 2008 (2 locations)
NELp20, GJ/ha
Relative
NELp20, GJ/ha
Relative
82,7
94
81,3
121
101,3
115
79,1
118
97,2
110
85,8
127
88,0
100
67,3
100
* = Mixture of intermediate diploid and tetraploid varieties Plant Directorate, Denmark
In Central Scandinavia (Southern Norway, Central Sweden and Southern Finland) Festulolium pabulare (HYKOR, FELINA) is able to replace part of the normally used species, mainly Festuca pratensis Huds.and Phleum pratense L. As example, trials in Sweden with mixtures show, that the yield increases more than 20 % when meadow fescue is replaced by HYKOR (Table 3).
In the mixtures with HYKOR, the energy concentration as well as the content of NDF is higher than in the standard mixture with timothy, meadow fescue and white clover (Table 4).
% protein i n DM
% sugar (WSC) in DM
% NDF in DM
% Digestible NDF
Digestible Organic Matter (DOM)
iNDF, g/kg NDF
NELp20, MJ/kg DM
Table 2. Quality of festulolium Lofa, Achilles og Perseus
Lofa
13,4
16,4
44,0
63,8
73,7
171
6,16
Achilles
12,2
13,8
48,4
63,0
71,6
174
6,02
Perseus
13,0
15,6
44,5
64,7
73,7
174
6,14
Perennial ryegrass
13,5
18,3
41,2
66,1
76,1
145
6,43
* = Mixture of intermediate diploid and tetraploid varieties 2 trials, 3rd year 2008, Plant Directorate Denmark.
Table 3. Relative yield, DM/ha in mixtures with white clover and grasses. Yield, 2nd year
1st cut
2nd cut
3rd cut
Total
20 % Timothy + 65 % Meadow fescue + 15 % White clover
100
100
100
100
20 % Timothy + 65 % Hykor + 15 % White clover
113
145
124
124
85 % Hykor + 15 % White clover
106
138
121
119
4.343
2.470
2.449
9.262
Rel. 100 = kg DM/ha
3 trials with mixtures, central Sweden 2005.
Table 4. MJ and g NDF per kg. DM in mixtures with white clover and grasses Quality, 2nd year
1st cut
2nd cut
3rd cut
MJ
NDF
MJ
NDF
MJ
NDF
20 % Timothy + 65 % Meadow fescue + 15 % White clover
10,6
530
10,4
533
10,3
531
20 % Timothy + 65 % Hykor + 15 % White clover
10,7
568
10,5
564
10,5
499
85 % Hykor + 15 % White clover
11,0
565
10,6
578
10,2
533
3 trials with mixtures, central Sweden 2005.
Based on the results of independent trials in Scandinavia, festulolium has become a well-known specie and gained a significant part of the market for forage grasses. References: Results of variety testing in Denmark 2007 and 2008. Published in Oversigt over Landsforsøg, 2007 and 2008. Danish Agricultural Advisory Service. Results of trials with forage mixtures, Central Sweden 2004-05. Trial Report 2006, Mellansvenska Forsökssamarbetet, Hushållningsselskapet, Skara.
•
Festulolium ve Skandinávii. Sloučený výnos, kvalita píce a vytrvalost Ole Grønbæk DLF-TRIFOLIUM A/S, Ny Østergade 9, DK 4000 Roskilde, Dánsko Odrůdy Festulolium braunii (cv. PERUN, PERSEUS, ACHILLES, LOFA) a Festulolium pabulare (HYKOR, FELINA, FOJTAN), pocházející z České republiky, byly použity v mnoha polních pokusech v Dánsku, Norsku, Finsku a Švédsku. V jižní Skandinávii vykazují odrůdy Festulolium braunii vyšší výnos než běžně pěstované odrůdy Lolium perenne L. – zvláště ve 2. a 3. užitkovém roce (Tab.1). Stravitelnost a koncentrace energie je u festulolií nižší ve srovnání s jílkem vytrvalým (Tab. 2). Tab. 1. Výnos festulolia Lofa, Achilles a Perseus 2. užitkový rok 2007 (1 pokusné místo) NELp20, GJ/ha Lofa
relativně
3. užitkový rok 2008 (2 pokusná místa) NELp20, GJ/ha
relativně
82,7
94
81,3
121
Achilles
101,3
115
79,1
118
Perseus
97,2
110
85,8
127
Jílek vytrvalý*
88,0
100
67,3
100
* = směs středně raných diploidních a tetraploidních odrůd; Plant Directorate, Dánsko
V centrální Skandinávii (jižní Norsko, centrální Švédsko a jižní Finsko) mohou Festulolium pabulare (HYKOR, FELINA) nahradit část běžně pěstovaných druhů, hlavně Festuca pratensis Huds. a Phleum pratense L. Např. pokusy ve Švédsku se směsemi ukazují, že výnos se zvýšil o více než 20 %, jestliže kostřava luční byla nahražena HYKORem (Tab. 3).
Ve směsích s HYKORem je koncentrace energie, jakož i obsah NDF vyšší než ve standardních směsích s bojínkem, kostřavou luční a jetelem plazivým (Tab. 4).
% NL v sušině
% vodorozp. sacharidů (WSC) v sušině
% NDF v sušině
% stravitelné NDF
Stravitelná organická hmota (DOM)
iNDF, g/kg NDF
NELp20, MJ/kg sušiny
Tab. 2. Kvalita festulolia Lofa, Achilles a Perseus
Lofa
13,4
16,4
44,0
63,8
73,7
171
6,16
Achilles
12,2
13,8
48,4
63,0
71,6
174
6,02
Perseus
13,0
15,6
44,5
64,7
73,7
174
6,14
Jílek vytrvalý
13,5
18,3
41,2
66,1
76,1
145
6,43
* = směs středně raných diploidních a tetraploidních odrůd 2 pokusy, 3. užitkový rok 2008; Plant Directorate Dánsko.
Tab. 3. Relativní výnos, suš./ha ve směsích s jetelem plazivým a travami. Výnos, 2. užitkový rok
1.. seč
2 . seč
3 . seč
Celkem
20 % bojínek + 65 % kostřava luční + 15 % jetel plazivý
100
100
100
100
20 % bojínek + 65 % Hykor + 15 % jetel plazivý
113
145
124
124
85 % Hykor + 15 % jetel plazivý
106
138
121
119
4.343
2.470
2.449
9.262
Rel. 100 = kg suš./ha
3 pokusy se směsemi, centrální Švédsko, 2005.
Na základě výsledků nezávislých pokusů ve Skandinávii se festulolium stalo známým druhem a získalo významný podíl trhu pícních trav. Tab. 4. MJ a g NDF/kg sušiny ve směsích s jetelem plazivým a travami Kvalita, 2 . užitkový rok
1 . seč
2 . seč
3 . seč
MJ
NDF
MJ
NDF
MJ
NDF
20 % bojínek + 65 % kostřava luční + 15 % jetel plazivý
10,6
530
10,4
533
10,3
531
20 % bojínek + 65 % Hykor + 15 % jetel plazivý
10,7
568
10,5
564
10,5
499
85 % Hykor + 15 % jetel plazivý
11,0
565
10,6
578
10,2
533
3 pokusy se směsemi, centrální Švédsko, 2005.
Literatura: Výsledky zkoušení odrůd v Dánsku 2007 a 2008. Publikovány v Oversigt over Landsforsøg, 2007 a 2008. Danish Agricultural Advisory Service. Výsledky pokusů se směsemi pícnin, centrální Švédsko 2004–05. Zpráva o pokusech 2006, Mellansvenska Forsökssamarbetet, Hushållningsselskapet, Skara. Překlad: Ing. Václav Míka, DrSc., VÚRV, v.v.i., VS Jevíčko
•
10
Zmeny vo využívaní trávnych porastov na Slovensku Milan Michalec, Stela Jendrišáková, Vladimíra Vargová, Zuzana Kováčiková CVRV Piešťany – VÚTPHP Banská Bystrica, SR Trvalé trávne porasty (TTP) na Slovensku vznikli prevažne procesom samozatrávnenia po prirodzenom zničení lesa alebo po úmyselnom vyklčovaní stromov chovateľmi dobytka, aby zabezpečili dobytku dostatok paše a sena na zimné obdobie. Lúky a pasienky sa takmer vždy hodnotili ako najextenzívnejšia zložka poľnohospodárskej pôdy. Vyplývalo to z toho, že plochy s lepšími stanovištnými podmienkami sa rozorávali na pestovanie plodín na ornej pôde a trávne porasty ostávali na extrémnych stanovištiach. Určitou brzdou lepšieho obhospodarovania lúk a pasienkov boli v minulosti aj komplikované majetko-právne vzťahy. Na Slovensku prvé základy vedeckých výskumov, ktoré nadväzovali na progresívne tendencie v zahraničí kladie Maloch v roku 1925. Akademika Malocha v ďalTab.1. Výmery a úrody TTP na Slovensku – roky 1920–1969 ( v tis. ha a t.ha–1 sena) Roky
Lúky
Pasienky
Výmera
Úrody
Výmera
Úrody
1920/1924
442
3,09
608
–
1925/1929
439
3,81
–
–
1930/1934
385
2,88
–
–
1935/1938
379
3,36
–
–
1945/1949
389
2,17
572
0,61
1950/1954
395
2,79
570
0,95
1955/1959
376
2,86
540
1,05
1960/1964
361
2,21
497
1,10
1965/1969
332
2,40
496
1,37
11
Tab. 2. Zberové plochy a úrody lúk a pasienkov – roky 1970–1993 (v tis.ha a t.ha–1 sena) Roky
Lúky
Pasienky
Zberová plocha
Úrody
Zberová plocha
Úrody
1970
314
2,78
503
1,47
1971
317
2,84
499
1,46
1972
309
2,98
494
1,50
1973
305
2,66
495
1,39
1974
299
2,74
506
1,45
1975
290
3,04
521
1,45
1976
279
2,77
527
1,42
1977
272
3,26
533
1,54
1978
270
3,38
542
1,59
1979
269
3,12
544
1,45
1980
262
3,55
547
1,62
1981
263
3,65
541
1,75
1982
262
3,69
546
1,76
1983
259
3,80
548
1,76
1984
255
4,18
550
1,97
1985
252
4,39
548
2,03
1986
250
4,06
546
1,87
1987
246
4,12
542
1,88
1988
244
4,23
543
1,96
1989
243
4,26
541
1,94
1990
240
4,08
536
1,74
1991
242
3,78
535
1,76
1992
243
2,66
537
1,29
1993
258
2,05
547
1,13
12
ších rokoch nasledovali: prof. Ing. Krajčovič,V., doc. Ing. Tomka, O., prof. Ing. Lichner, S., prof. Ing. Holúbek, R. a ďalší. Výsledky výskumu sa prejavujú v procese zúrodňovania a obhospodarovania TTP. Najvýraznejší vplyv vedy a výskumu je evidentný v rokoch 1975–1991 (Tab. 2). V tomto príspevku sme mali snahu zahrnúť čo najviac ročníkov, aby sme poskytli prehľad o výmerách a produkčnom potenciáli TTP na Slovensku. Evidencia TTP v priebehu 89 rokov bola rozdielna, resp. v niektorých rokoch nebola žiadna, uvádzame výmery a úrody TTP od roku 1920 do 2009 v troch tabuľkách. V tabuľke 1 sú priemerné úrody a plochy uvedené za päťročné obdobia. Na pasienkoch začala evidencia od roku 1945. V tabuľke 2 sú uvedené zberové plochy a úrody v ročných časových radoch na lúkach aj na pasienkoch . V tabuľke 3 uvádzame výmery a úrody zberových plôch trvalých lúk a pasienkov sumárne, pretože Štatistický úrad SR ich od roku 1994 eviduje spolu ako TTP. Východisková výmera v roku 1920 bola 1 050 314 ha, čo predstavovalo 34,2 % z poľnohospodárskej pôdy. Od tohto obdobia možno pozorovať sústavné znižovanie výmer až do roku 1969 ( Tab. 1). V roku 1969 v porovnaní s rokom 1920 bola výmera TTP znížená o 221 000 ha. Z tabuľky 2 vidieť, že za 24-ročné obdobie (1974–1993) nedošlo k výraznejšiemu zníženiu výmery TTP (12 000 ha). Výraznejší bol pokles výmer lúk a naopak, výrazný vzostup pasienkov ( preradenie lúk do pasienkov). V histórii Slovenska však boli v týchto rokoch najvyššie úrody ako na lúkach tak na pasienkoch. V rokoch 1984–1990 produkcia sena z lúk prevyšovala 4 t.ha–1 a na pasienkoch sa produkcia približovala hranici 2 t.ha–1. TTP takto poskytovali Slovensku ročne vyše 2 milióny ton sena. Tabuľka 3 poukazuje na jednotnú evidenciu lúk a pasienkov ako TTP od roku 1994 do roku 2009 . Od roku 2004 sú uvedené veľmi nízke zberové plochy ako aj nízke úrody. Voči východiskovému stavu v roku 1920 je to až 52 %–tné zníženie využiteľnej plochy TTP a až 54 %–tné zníženie produkcie, ak počítame, že v roku 1920 bola úroda z pasienkov len 1,0 t.ha–1. O TTP sa v posledných rokoch hovorí ako o časti poľnohospodárskej pôdy, ktorá sa veľmi málo využíva. Pritom sa uvádzajú nepodložené informácie o ich využití, predovšetkým z dôvodov dramatického zníženia 13
Tab. 3 Zberové plochy a úrody TTP – roky 1994–2004 (v tis. ha a t.ha–1 sena) Roky
Zberové plochy
Úrody
1994
810
1,72
1995
814
1,70
1996
817
1,67
1997
822
1,75
1998
806
1,95
1999
824
1,71
2000
831
0,98
2001
760
2,05
2002
771
1,64
2003
767
1,22
2004
491
2,26
2005
499
2,04
2006
507
1,99
2007
503
1,78
2008
504
1,98
2009
508
1,89
stavov dobytka a oviec. Pre riešenie komplexnejšej typológie a klasifikácie TTP od roku 1967 (kedy bola spracovaná celoštátna inventarizácia a klasifikácia) sa nenašli ani pracovné, ani finančné prostriedky na nové spracovanie. Takže o skutočnom stave sa dá dozvedieť iba prieskumom súvislejších plôch v regionálnych podmienkach. Výnimku tvorí iba projekt Daphne – centra aplikovanej ekológie „ Mapovanie travinnej vegetácie Slovenska“ s podporou Kráľovského holandského Ministerstva poľnohospodárstva, životného prostredia a rybolovu, v ktorom sa však zisťujú iba hodnotnejšie trávne spoločenstvá na úrovni fytocenologických zväzov, čo má význam iba z hľadiska možnej ochrany biodiverzity, nie však produkčné ciele, ekologické a environmentálne funkcie v krajine. Rozhodujúca základňa sa nachádza v troch podhorských a horských krajoch (vyše 14
634 000 ha = 71,9 % z celkovej výmery TTP). To by sa malo prejaviť aj v ich budúcej poľnohospodárskej politike ďaleko zreteľnejšie ako tomu bolo doposiaľ. Keď sa pripočítajú 4 podhorské a horské okresy Trenčianskeho kraja (Ilava, Považská Bystrica, Púchov a Prievidza) a 3 okresy Košického kraja (Gelnica, Rožňava a Spišská Nová Ves), celá výmera podhorských a horských TTP sa rovná takmer 720 tis. ha = 81 % TTP. Nie je to produkčne využívaná výmera (tá je nižšia), ale ako celok zložka poľnohospodárskej krajiny, ktorá má popri lesných kultúrach veľký význam z ekologických a environmentálnych hľadísk, čo sa obyčajne neberie do úvahy. Nezvyklé kritérium – výmera TTP na jedno katastrálne územie – poukazuje na možnosti uplatnenia rôznych technológií obhospodarovania a využívania. Kde na jedno katastrálne územie pripadá viac ako 200 ha TTP, sú predpoklady pre použitie komplexnejších riešení. Týka sa to krajov v poradí: Žilinský, Prešovský, Banskobystrický, Košický a Trenčiansky. Tab. 4 Súhrnné hodnoty podľa krajov v SR
Kraj
Bratislavský
TTP (ha)
PP (ha)
Počet katastrál. území
% TTP z PP
Počet ha TTP na 1 katastr. územie
9.434
95.899
121
9,84
77,97
Trnavský
14.980
294.225
347
5,09
43,17
Trenčiansky
76.148
186.929
378
40,74
201,45
Nitriansky
31.545
469.719
447
6,72
70,57
Žilinský
177.611
247.698
405
71,70
438,55
Banskobystrický
235.508
419.369
621
56,16
379,24
Prešovský
221.313
386.057
726
57,33
304,84
Košický
115.318
338.457
504
34,07
228,81
SR spolu
881.857
2.438.353
3.549
36,17
248,48
V rokoch 1999–2002 sme riešili úlohu: Štúdium stavu trávnych porastov vo vzťahu k ich hospodárskym a mimoprodukčným funkciám v horskej krajine (Kremnické vrchy). 15
1 800 000 1 600 000
Počet (ks
1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 hovädzi dobytok spolu
400 000
200 000 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 Roky Vývoj stavov (ks) hovädzieho dobytka od roku 1970 do roku 2009 Zdroj: ŠÚ SR
800 000 700 000
Počet (ks
600 000 500 000 400 000 300 000 200 000
ovce spolu
100 000
0
1
4
7
10 13 16 19 22 25 28 31 34 37 40 Roky
Vývoj stavov oviec na Slovensku od roku 1970 do roku 2009 Zdroj: ŠÚ SR
Výsledky fytocenologického ( RNDr. Eva Uhliarová, CSc. a kol.) a hospodárskeho prieskumu ( Ing. Milan Michalec, CSc. a kol.) trvalých trávnych porastov v horskej krajine Kremnické vrchy sú nasledovné: V priebehu r. 1999–2002 bolo na záujmovom území zmapovaných 2 095 ha trávnych porastov ktoré boli rozdelené na 228 plôch. Tieto boli 16
charakterizované z hľadiska vegetačného, ekologického a hospodárskeho. Mapované plochy boli zakreslené do 5–tich základných máp 1: 10000. Okrem mapovania sa na trávnych porastoch urobilo 173 fytocenologických zápisov, ktorých cieľom bola presnejšia identifikácia rastlinných spoločenstiev lúk a pasienkov záujmového územia. Získaný mapový a fytocenologický materiál ukázal, že prevládajúcim typom porastov sú na území mezofilné a subxerofylné lúky a pasienky. Vlhké lúky a mokrade, v minulosti rozšírené najmä v okolí Králikov a Kordík, ale aj v niektorých častiach Banskej Bystrice, sa v súčasnosti vyskytujú už len ojedinelo a maloplošne (alúviá potokov, prameniská,, menšie vodné nádrže). Uvedený stav je výsledkom rekultivácií, meliorácií (Králiky, Kordíky) a individuálnej a mestskej výstavby (Štiavničky, Fončorda, alúvium Badínskeho potoka a pod), ktoré spôsobili zánik väčšiny vlhkých lúk a mokradí územia. Lúky a pasienky v okolí Banskej Bystrice sa vyznačujú veľkou druhovou a typovou rozmanitosťou, ktorá je podmienená striedaním rôznych typov hornín, výskytom vápencov a dolomitov, ako aj ovplyvňovaním severných častí územia vyššie položenými horskými masívmi a na juhu doznievajúcimi vplyvmi panónskej oblasti Rastlinné spoločenstvá trávnych porastov územia možno zaradiť do 5–tich fytocenologických tried a 11–tich zväzov. Na suchých a mezofilných stanovištiach sa na vulkanických horninách vyskytujú porasty zväzov Cynosurion, Arrhenatherion a Polygono-Trisetion triedy Molinio-Arrhenatheretea, na vápencoch a dolomitoch porasty zväzov Carduo-Brachypodion pinnati, Mesobromion a Seslerio-Festucion glaucae triedy Festuco-Brometea a na zamokrených stanovištiach porasty zväzov Calthion, Juncion effusi, Caricion rostratae, Caricion fuscae, Caricion davalianae tried Scheuchzerio-Caricetea fuscae, Phragmiti-Magnocaricetea, Agrostietalia stoloniferae. Za zaujímavé možno považovať pomerne veľké plošné rozšírenie teplomilných stoklasových porastov triedy Festuco-Brometea ktorých podiel na výmere lúk a pasienkov v okolí Banskej Bystrice je oveľa väčší ako sa doteraz predpokladalo. Z hľadiska biodiverzity patria „pôvodné“, t.j nerekultivované a minerálnym hnojením nezmenené typy stoklasových lúk a pasienkov medzi jednoznačne najcennejšie nielen v rámci hodnoteného územia, ale aj v rámci Slovenska. Sú nielen druhovo mimoriadne bohaté 17
(60–70 druhov vyšších rastlín na 16 m2), ale sú zároveň stanovišťom veľkého počtu chránených a ohrozených druhov rastlín, najmä rôznych vstavačov (Ophrys insectifera, Orchis morio, Orchis mascula, Dactylorhiza sambucina, Platanthera bifolia, Listera ovata, Aquilegia vulgaris, Lilium bulbiferum, Lilium martagon, Campanula serrata, Crepis praemorsa a ďalšie). Väčšina trávnych porastov územia je využívaná dvomi družstvami, a len pomerne malá časť súkromnými farmármi, prípadne obyvateľmi mesta a obcí. Využívanie porastov a ich obhospodarovanie sa prispôsobuje momentálnym potrebám chovu, ekonomickým možnostiam vlastníkov a mechanizačnej prístupnosti plôch. V súčasnosti sa väčšina poloprírodných trávnych porastov spása. Vzájomný pomer pasienkov a lúk je 3:1. t. j opačný ako pred r.1960, pričom uvedený pomer sa v posledných rokoch v dôsledku zdražovania nafty naďalej zvyšuje. Pasienky, ktoré sa do r. 1995 hnojili 3q NPK sa v súčasnosti nehnoja, maximálne sa na niektorých rovnejších stanovištiach košarujú. Prevláda na nich voľné pasenie, oplôtkové pasenie je obmedzené a využíva sa väčšinou pri dojniciach. Kosenie nedopaskov a kosenie rovnejších plôch sa realizuje len na neveľkom počte pasienkov. Ako lúky sa v súčasnosti využívajú najmä rekultivované plochy a porasty, ktoré vznikli zatrávnením ornej pôdy, ktorej v posledných rokoch pribúda. Poloprírodných lúk je na území pomerne málo – prevažná väčšina z nich sa nachádza na súkromných pozemkoch. Lúky sa hnoja maximálne s 50–52 kg N v podobe síranu alebo liadku. Kosia sa 1–2 x, čo závisí od typu porastu a polohy. Pri 2-kosných lúkach sa prvá kosba využíva väčšinou na robenie senáži a druhá. na výrobu sena. 1-kosné lúky sa na jar a na jeseň prepásajú ovcami. Prvá kosba sa na nich robí koncom júna až v júli (v závislosti od nadmorskej výšky). Súkromné lúky sa kosia väčšinou od polovičky júna do júla a väčšinou sa nehnoja. V dôsledku nízkych stavov hospodárskych zvierat sa viaceré lúky a pasienky prestali využívať, alebo sa využívajú len nedostatočne (malé zaťaženie zvieratami, len príležitostná pastva). Počet drevinami zarastajúcich plôch preto na území z roka na rok viditeľne pribúda. V súčasnosti je drevitým náletom celkovo zarastených 253 ha, t.j. 12.22 % porastov , dá sa však predpokladať, že v krátkej dobe sa tento stav výrazne zhorší. Rozloha nevyužívaných, prípadne sporadicky využívaných porastov je v poslednej 18
dobe totiž oveľa väčšia – dosahuje až 627,1 ha, t.j. 30,53 % z celkovej analyzovanej výmery. Medzi najrýchlejšie sa šíriace dreviny patria na týchto plochách Pinus sylvestris, Populus tremula, Prunus spinosa, Rubus caesius a miestami smrek (Picea abies). Ich rozširovanie na pasienkoch je pomerne ťažké kontrolovať aj pri pravidelnom pasení, nakoľko súčasné zaťaženie pasienkov zvieratami je príliš nízke. Na nedostatočne využívané plochy sa vo zvýšenej miere šíria aj niektoré burinné druhy, najmä Cirsium arvense, Calamagrostis epigeios a Brachypodium pinnatum, ktoré po svojom rozšírení veľmi sťažujú obnovu a využívanie porastov. Okrem drevitého náletu je výmera trávnych porastov na záujmovom území zmenšovaná aj niektorými ďalšími faktormi. Patrí medzi ne najmä rozširujúca sa individuálna výstavba, realizovaná v poslednej dobe čoraz častejšie na najcennejších (z hľadiska biodiverzity) teplomilných porastoch, ťažba dolomitov a vápencov a ruderalizácia v dôsledku nesprávneho využívania, ktorá postihla viac ako 40 ha TTP. Z hľadiska biodiverzity medzi najdôležitejšie patria poloprírodné lúky a pasienky, ktoré sa vyznačujú vysokou druhovou diverzitou, prítomnosťou ohrozených a chránených druhov rastlín a živočíchov a výskytom rôznych liečivých, či inak významných druhov. Ich rozloha je však v súčasnosti na území značne zredukovaná jednak v dôsledku rôznych intenzifikačných zásahov, jednak v dôsledku opúšťania pozemkov, ktoré vyvoláva zmenu ich druhového zloženia.
Hodnotenie produkčných a mimoprodukčných funkcií trávnych porastov Z 22 odberových miest (variantov) možno konštatovať, že najprodukčnejšie a súčasne najkvalitnejšie boli rekultivované porasty s Dactylis glomerata (varianty 1., 8. a 15.) v časti Králiky–Ruskov 1, Suchý vrch 1 a Tajov–Predné 1). V priemere rokov produkcia vykazovala hodnoty 3,40; 2,86 a 5,19 t.ha–1. Produkčné sú tiež dávnejšie rekultivované porasty zväzu Arrhenatherion. Sú to varianty 5., 12., 16. a 18., reprezentujúce územie Králiky–Pod stádlom, Suchý vrch (pri koňoch), Králiky–Ortutnô 1 a Pršany 1. V priemere rokov produkcia sušiny dosahovala hodnoty 3,16; 4,08; 3,33 a 6,81 t.ha–1. 19
Pôvodné typy porastov zv. Arrhenatherion sú v časti Králiky–nad vlekom 1 (var. 6), Králiky–nad vlekom 2 (variant 7 ), Králiky–Ruskov 2 (var.2), Malachov– (za vlekom) 1 (var. 20) a Pršany 2 (var. 19). Produkcia na týchto plochách dosahovala v priemere rokov 3,19; 3,82; 2,88; 3,59 a 2,76 t.ha–1. Ďalšiu fytocenologickú jednotku –zväz Cynosurion zastupujú plochy Králiky–Ruskov 3 (var. 3), Králiky–Ruskov 4 (var. 4), Banská Bystrica–Háj 1 (var. 17) a Malachov– pri vleku 2 (var. 21). Ich produkčná charakteristika je 3,37; 2,37; 2,99 a 3,02 t.ha–1. Porasty zv. Mesobromion, to sú plochy v Tajove–Predné 2, Králikoch –Ortutnô 2 a v Tajove–Zapravka 5, sú to varianty 9., 13. a 14. s produkciou 3,04; 3,09 a 2,96 t.ha–1. Poslednú fytocenologickú jednotku zv. Carduo-Brachypodion pinnati tvoria pasienky (varianty 10.; 11. a 22.) Tajov–Predné 3, Tajov 4 a Radvaň –Stupy s produkciou 2,74; 3,42 a 2,96 t.ha–1 Priemerná produkcia zo všetkých odberových miest je na hranici cca 3 t.ha–1 (3,41 t.ha–1). Prevažuje produkcia v 1. kosbách (2 t.ha–1) a približne 1 t.ha–1 v druhých kosbách, čiže 70 % v prvej a 30 % ročnej produkcie v druhých kosbách. Z celkového hodnotenia kvalitatívnych ukazovateľov vyplýva, že v celej oblasti Kremnických hôr – východnej časti je v sledovanom období nízka kvalita dorobeného krmu z 1. kosieb. Z 22 odberových miest to prestavuje až 85 % a keď k tomu pripočítame straty pri zbere vplyvom nepriaznivého počasia, uskladnenia a pod., tak sa môže stať, že 70 % ročnej produkcie poskytne minimálny úžitok a vyrobí len straty. Čiže najväčší nedostatok pri výrobe objemových krmovín v tejto oblasti je neskorý termín prvej kosby. Realizovanie kosieb bolo až v 3. dekáde júna. To spôsobuje, že kvalita sena je veľmi nízka a tým je zdražená celá výroba ako mäsa, tak mlieka. Zo všetkých odberových miest v 1. kosbách boli len 4 a v druhom roku 3 také, kde bol obsah N-látok na hranici 110 g.kg–1 sušiny. Ostatné boli hlboko pod touto hodnotou a klesali až po 53,2 g.kg–1. Korešponduje to s vysokým obsahom vlákniny, ktorá na týchto prestarnutých porastoch dosahovala hodnoty až 332,7 g.kg–1. K týmto základným ukazovateľom sa priraďuje ešte enormne nízky obsah P, ktorý bol priaznivý len na 1. variante (Králiky –Ruskov 1) porasty s Dactylis glomerata (2,5 – 4,5 g.kg–1). Taktiež porast č. 8 v Tajove – Predné 1 s Dactylis glomerata mal priaznivé obsahy (3,0 až 20
4,4 g.kg–1) v 1. a 2. kosbe v druhom roku. Ostatné porasty vykazovali hodnoty na hranici 1,0 g.kg–1, čo sú veľmi nízke. Obdobná je situácia v značne nevyrovnaných obsahoch aj ďalších organických a minerálnych látok. Kvalitatívna stránka produkcie sa podstatne zlepšuje v 2. kosbách v dôsledku oneskoreného 1. využitia a tým vďaka mladším porastom v jeseni, čo sa prejavuje najmä vo vyšších obsahoch N-látok. Vo východnej časti Kremnických hôr hospodária dve poľnohospodárske družstvá, ktoré obhospodarujú väčšinu poľnohospodárskej pôdy v tejto oblasti. Z výmery 4 096 ha poľnohospodárskej pôdy je 686 ha ornej a až 3 410 ha predstavujú TTP. Celá oblasť spadá do prímestskej časti mesta Banská Bystrica. Je to turisticky veľmi navštevovaná časť v priebehu celého ročného obdobia, pretože sú tu možnosti vychádzok, túr a v zime najmä bežkového lyžovania. Žiaľ, situácia v posledných rokoch je neuspokojivá, pretože sa TTP stále menej využívajú a to už aj na plochách mechanizačne prístupných. Spôsobené je to neustálym znižovaním stavov prežúvavcov. Napríklad Agro-Dubník zrušil chov dojníc v Rakytovciach. V súčasnosti má dojnice ustajnené len vo Vlkanovej, kde všade naokolo je len orná pôda a TTP v okolí Pršian sú vzdialené cca 15 km, čo v prípade výroby sena alebo senáže značne zdražuje výrobu. Väčšina poľnohospodárskych podnikov v takomto prípade a ak k prepravným vzdialenostiam pripočítajú zvýšené náklady z titulu svahovitosti, nevyrovnaných povrchov TTP, zárastov samonáletom, výskytom metlíc, mrvíc a smlzov, tak riešia výrobu objemových krmovín pre existujúce nízke stavy intenzívnejším pestovaním krmovín na ornej pôde. Najmä z týchto dôvodov sa TTP čoraz menej využívajú. A tak aj v tejto oblasti najmä v častiach od obcí vzdialenejších je najviac zarastaných a nevyužívaných plôch. Je to v časti Rakytoviec, Badína, ale aj v turisticky najnavštevovanejších strediskách – Suchý vrch, Králiky, Kordíky a Tajov. V tomto roku sme spoločne s Národným lesníckym centrom vo Zvolene začali riešiť projekt : Manuál pratotechniky pre raticovú zver a priaznivý stav životných podmienok Tetrova hôľneho vo vysokohorských oblastiach. Národný park Veľká Fatra je od 1. 4. 2002 zriadený na ochranu podstatne nenarušených ekosystémov. Rozprestiera sa na výmere 40.371 ha. Pohorie Veľkej Fatry je typické horské územie. Patrí k najväčším a najvyš21
ším pohoriam Slovenska. Najvyšší vrch pohoria Ostredok má nadmorskú výšku 1502 m. Typický je veľkohorský hôľny reliéf a vysočinový podhôľny reliéf. 85 % územia pokrývajú lesy. Rozľahlé oblé trávnaté plochy na hlavnom hrebeni vznikli odlesnením pred niekoľkými storočiami. Ide o výmeru 2 000 ha vrcholových hôrnych lúk so vzácnymi rastlinnými spoločenstvami. Vodné zrážky (dážď, sneh) sú zadržiavané stromami a rastlinami, čím nedochádza k rýchlemu odtoku vôd. Materskou horninou sú tu vápence a dolomity, ktoré sú značne zvetrané. Ich puklinami pretekajú celé potoky, ktoré vytvárajú aj jaskynné systémy. Vody sú tu veľmi čisté a stredne tvrdé. Pramene vyvierajú zo spodných trhlín. Z nich sú zásobené mestá Banská Bystrica, Zvolen ,Banská Štiavnica a 30 ďalších obcí. Priemerná dodávka vody je cca 240 l.s–1. Ochranné pásmo vodných zdrojov je 2 260 ha. V minulosti sa trávne porasty aj kosili aj spásali. V súčasnosti sa nekosia vôbec. Dôvodom sú nízke stavy polygastrických zvierat v okolitých poľnohospodárskych podnikoch, vysoké náklady a zlé prístupové cesty, značne erodované. Pasenie mladého HD bolo zakázané, čo spôsobilo rozšírenie vysokých druhov tráv, preriednutie porastov a značnú lavínovú ohrozenosť . V súčasnosti je preto pasenie mladého HD opäť povolené, ale poľnohospodári túto možnosť využívajú už minimálne. Pasie sa tu cca 200 ks jalovíc, a to len v najnižších častiach pohoria a len v krátkom časovom úseku. V trávnych porastoch dominuje Deschampsia caestpitosa a veľmi rýchle sa rozširujú Calamagrostis epigeios , Brachypodium pinnatum a Cirsium arvense, čo poukazuje na dlhšie trvajúce nevyužívanie trávnych porastov. Literatúra KRAJČOVIČ, V. a kol. 2004. Využívanie TTP v horských a poľnohospodársky znevýhodnených oblastiach. In: Zborník vydaný pri príležitosti vstupu Slovenska do EÚ 2004. Banská Bystrica: VÚTPHP, 2004. 136 s. LICHNER, S. a kol. 1977. Lúky a pasienky. Bratislava: Príroda, 1977. 419 s. LICHNER, S. a kol. 1983. Krmovinárstvo. Bratislava: Príroda, 1983. 550 s. VALIHORA, B.–MICHALEC,M.–ČUNDERLÍK,J. 2003. Environmentálne prijateľné sústavy obhospodarovania podhorských a horských regiónov. Záverečná syntetická správa. Banská Bystrica: VÚTPHP, 2003. 474 s.
22
Príspevok vznikol na základe riešenia projektu: Operačný program výskum a vývoj v rámci EÚ, ITMS 26220220042.
•
23
Využití trvalých travních porostů chovem krav bez tržní produkce mléka v měnících se ekonomických podmínkách Jindřich Kvapilík Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha-Uhříněves
Úvod Z provozně-ekonomického hlediska představuje chov krav bez tržní produkce mléka (TPM) využívání trvalých travních porostů (TTP) pastvou k produkci zástavového skotu a udržování příslušných ploch a oblastí v přirozeném a kulturním stavu. Přes extenzifikaci výživy, vynakládání živé práce a minimalizaci dalších nákladů neuhradí tržby za zástavová, jatečná a chovná zvířata náklady na chov krav bez TPM. Proto je za plnění neprodukčních funkcí, především za udržování TTP v přirozeném a kulturním stavu, vyplácena chovatelům této kategorie skotu ekonomická podpora. Vzhledem k měnící se společné zemědělské politice a ekonomickým podmínkám lze očekávat změnu i ve výši dotací vyplácených na chov krav bez TPM. Proto je v příspěvku poukázáno na možné dopady očekávaných změn.
Stavy krav bez TPM a výměra TTP V jedné z přednášek prezentovaných na 23. generální konferenci Evropské federace pro travní porosty v srpnu 2010 v Kielu (Osterburg et al., 2010) se mimo jiné uvádí, že chov krav v systému bez TPM má speciální význam pro některé státy. Z EU-15 jsou jmenovány Francie, Španělsko, Irsko a Velká Británie, z nových států unie pouze ČR. Na význam chovu krav bez TPM poukazují Zjalic et al. (2006). Podle jejich odhadu se na produkci jatečného skotu v EU podílí chov masných krav přibližně dvěma třetinami, chov dojených krav pak jednou třetinou. Krávy chované v systému bez tržní produkce mléka (TPM) jsou v ČR jedinou kategorií skotu, jejichž stavy se v posledních letech zvyšují. V období 24
tis. kusů
dojnice
550
krávy bez TPM
548 450 437 350
432
406
384
250 141
150
163
160
168
2008
2009
2010
67 50 2000
2005
1. Vývoj stavu dojených a nedojených krav v ČR
2000 až 2010 se snížil počet dojených krav o 164 000 a 30 %, počet krav bez TPM se zvýšil o 101 000 a 151 % (obr. 1). Jednou z hlavních příčin této situace jsou v průměru příznivější ekonomické ukazatele chovu krav bez TPM než vykazuje výroba mléka. V letech 1990 až 2010 vzrostla v ČR výměra luk a pastvin o cca 103 000 ha a 12 % (z 833 na 936 000 ha), stavy dojnic a skotu celkem ve stejném období poklesly o 864 a 2 011 000 kusů na 31 a 40 %. V přepočtu na hektar TTP se počet dojených krav a skotu celkem snížil na 27 a 17 %. Nárůst stavů krav bez TPM o 150 000 (tab. 1) zčásti kompenzuje dlouhodobý pokles stavů skotu celkem a zlepšuje nepříznivou situaci ve využívání TTP chovem přežvýkavců. Za předpokladu, že jedna kráva bez TPM s teletem využije 1,0 až 1,5 ha luk a pastvin, by tato kategorie skotu (168 000) v roce 2010 využila cca 170 až 250 000 ha TTP. Jedná se o 18 až 27 % v roce 2010 vykázané výměry TTP (936,1 000 ha, ČSÚ, 2010). Při stejném zatížení luk a pastvin skotem, ovcemi, kozami a koňmi by bylo možno využít cca 456 až 684 000 (50 až 75 %) TTP (Kvapilík a Kohoutek, 2009). Znamená to, že kolem 25 až 50 % 25
Tab. 1 Vývoj početních stavů hlavních kategorií skotu v ČR (tis. kusů) Rok
dojnice
1990
1 248
2000
krávy bez TPM
býci nad 1 rok
Skot celkem tis. %
jalovice ostatní nad 1 rok kategorie
201)
407
674
1 011
3 360
100,0
548
67
164
312
483
1 574
46,8
2005
433
141
139
275
409
1 397
41,6
2008
406
163
144
273
416
1 402
41,7
2009
400
160
133
273
398
1 364
40,6
2010
384
168
129
268
400
1 349
40,1
1)
odhad; Pramen: ČSÚ (2010).
výměry TTP nelze využít chovem hospodářských zvířat. Stávající výměra TTP v ČR se z hlediska ochrany půdy vůči erozi, srovnání se státy EU-15 (obr. 3) a svažitosti pozemků jeví jako nedostatečná. Podle Ministerstva životního prostředí (Poškození půdy erozí) je vodní erozí velmi slabě a slabě tis. kusů 170 168
160
155
150 140
163
160
153 138
130 126 120 2004
2005
2006
2. Vývoj stavu krav bez TMP v ČR (tis. ks)
26
2007
2008
2009
2010
% 70 60 50 40 30 20 10
42.9 38.737.035.9 34.933.633.5 30.830.128.827.4 26.223.0 20.217.5 15.613.11.5 0.6
Irs V.B. Slovi Řec Rak Por Luc Niz Špa Bel Bul Lot Fra Rum Lit Itá Něm Slove Est ČR Pol Maď Švé Dán Fin Kypr
0
75.1 65.3 59.4 55.655.252.2 51.9
3. Podíl TTP ze zemědělské půdy v EU (2007, %)
ohroženo 29 %, středně 25 % a silně až extrémně 46 % výměry zemědělské půdy. Proto by se výměra TTP měla zvýšit alespoň na úroveň států EU-15 (cca 36 %), to je na cca 1 265 000 ha. Pro jejich ekologické a ekonomické využívání by se měl adekvátně zvýšit početní stav přežvýkavců, především krav bez TPM, a mělo by se rozšířit využívání pastvy dalšími kategoriemi skotu. K tomuto žádoucímu vývoji mohou přispět příznivé ekonomické výsledky zemědělských prvovýrobců.
Přímé platby a chov krav bez TPM Krávy bez TPM jsou významnou kategorii skotu zařazenou Nařízení rady č. 1254/1999 do společné organizace trhu s hovězím a telecím masem. Tuto pozici potvrzují i Nařízení rady čís. 1782/2003 a 73/2009 obsahující předpisy pro přímé platby v rámci společné zemědělské politiky. Oba předpisy závazné pro všechny státy unie mimo jiné stanovují a zdůvodňují různé druhy prémií a dotací na všechny druhy a kategorie zvířat spadající pod společnou organizaci trhu. Prémie (přímé platby) týkající se krav chovaných v systému bez TPM a vyplácené po splnění stanovených podmínek (např. pravidel podmíněnosti) z rozpočtu unie uvádí tab. 2. 27
Tab. 2 Ekonomická podpora chovu krav bez TPM Druh prémie (přímá platba)
jedn.
prémie na krávy bez TPM
sazba za jednotku
poznámka
€
Kč1)
210
5 460
platí i pro část jalovic
porážkové prémie
dospělý skot
80
2 080
od 8 měsíců věku
telata
50
1 300
do 7 měsíců věku3)
speciální prémie
na býky
210
5 460
150
3 900
týkaly se části podniků s výkrmem býků (volů)
40–100
1 040 až 2 600
podle počtu DJ na ha
roční „národní“ limit
částku rozděloval stát
kus
na voly
2)
extenzifikační prémie dodatkové platby na skot
kus (ha)
Pramen: Nařízení rady čís. 1254/1999 a 1782/2003. 1) 1 € = 26,00 Kč; 2) mohly být vyplaceny dvakrát za život zvířete; 3) a hmotnost jatečného těla nižší než 160 kg.
Poněvadž přímé platby byly Komisí schváleny až po dlouhodobých přípravách a některé z nich se průběžně měněny, pozitivně ovlivňovaly tržní rovnováhu mezi komoditami. Pro nárok na jednotlivé prémie (přímé platby) byly stanoveny požadavky, jejichž splnění bylo podmínkou pro vyplacení prémií. Výši prémie na jednu krávu bez TPM nelze spolehlivě stanovit. Mezi důvody patří např. rozdíly mezi stropem (kvótami) a aktuálním stavem krav bez TPM, rozdíly mezi podniky v plnění podmínek rozhodných pro nárok na prémie uvedené v tabulce 2, skutečnost, že v této formě nebyly v ČR nikdy vypláceny, změny ve výši některých přímých plateb, zrušení vazby přímých plateb na produkci aj.
Ekonomické ukazatele a dotace chovu krav bez TPM v zahraničí Výši přímých plateb a jejich podíl na příjmech z chovu krav bez TPM lze odhadnout ze zahraničních údajů (z Německa a Rakouska) uvedených v tabulce 3. Je z ní zřejmé, že převážnou část celkových příjmů (cca 55 až 28
80 %) tvoří tržby za prodaná zvířata. Průměr přímých plateb za období 1999 až 2009 dosáhl 8 250 Kč při kolísání mezi 5 824 a 11 544 Kč na krávu a rok, resp. mezi 20 a 40 % celkových příjmů. Při kolísání od 0 do 11 % připadá na ostatní příjmy (změna stavu, statková hnojiva aj.) v průměru jen 5,6 % celkových příjmů. Tab. 3 Příjmy z chovu krav bez TPM (Kč na krávu a rok, 1 € = 26 Kč) rok
tržby za zvířata1)
přímé platby
ostatní příjmy2)
příjmy celkem
1999/00
15 756
5 824
2 210
23 790
2000/01
14 066
7 488
2 600
24 154
2001/02
14 144
10 062
1 118
25 324
2002/03
16 276
11 544
2 340
30 160
2006
20 826
9 126
1 430
31 382
2007
19 448
9 256
3 172
31 876
2008
18 772
10 452
2 626
31 850
Sima a Kopeinig (2008)
2007
21 255
6 146
0
27 401
Hager (2008)
2007
17 602
5 824
78
23 504
Gastecker (2009)
2008
27 222
6 735
327
34 284
Pramen
Sacher a Diener (2005)
Weber (2009)
1) za prodaná telata a jatečné krávy; 2) včetně změny stavu.
S rokem hodnocení je patrna tendence ke zvyšování tržeb za prodaná zvířata i celkových příjmů z chovu krav bez TPM, u přímých plateb zřetelná závislost neexistuje (tab. 3). Součástí příjmů z chovu krav bez TPM nejsou jen přímé platby, ale i další podpory a dotace poskytované v rámci různých programů. Jedná se např. o zatravňování orné půdy, ošetřování travních porostů, ekologickou (bio) produkci, agroenvironmentální opatření, hospodaření v LFA oblastech aj. Poněvadž ve většině případů se tyto dotace vyplácejí na plochu (pastvin, krmných plodin aj.), nejsou v přepočtu „na kus“ obvykle vykazovány. Ekonomické výsledky chovu této kategorie skotu lze však 29
spolehlivě vypočítat právě z úplných nákladů a celkových příjmů zahrnujících všechny podpory. Z údajů v tab. 4 lze porovnat ekonomické ukazatele několika způsobů chovu krav bez TPM a výši hlavních položek příjmů a nákladů v Německu a v Rakousku. Vyplývá z nich mimo jiné značná variabilita většiny uvedených ukazatelů, vysoká ekonomická ztrátovost chovu krav bez TPM bez dotací a příznivé ekonomické výsledky po zahrnutí prémií a dalších podpor do celkových příjmů. Podíl všech dotací a podpor dosahoval cca 35 až 66 % celkových příjmů, přičemž touto položkou příjmů bylo hrazeno cca 65 až 80 % úplných (vlastních) a 60 až 70 % variabilních nákladů. Z uvedených orientačních údajů je zřejmé, že bez dotací by chov krav bez TPM byl výrazně ztrátovým podnikáním. U čtyř souborů chovů s vykázanými úplnými náklady jsou při značném kolísání nejvyššími položkami náklady na krmiva (cca 30 až 60 %) a pracovní náklady (24 až 40 %). Jejich součet tvoří 65 až 85 % celkových nákladů na chov krav bez TPM. Za zajímavé je možno považovat vykázané mírně lepší ekonomické výsledky celoročního chovu krav na pastvině ve srovnání s ustájením v zimním období, malý vliv termínu sezónního telení (letní a zimní) na ekonomiku chovu, vysokou nákupní cenu mladých jatečných býků odchovaných v ekologickém systému hospodaření (4,075 €, to je cca 106 Kč, za kg jatečné hmotnosti), cenu jalovic nakupovaných k doplnění stáda (1 250 €, resp. 32 500 Kč za kus) aj. Při hodnocení ekonomických ukazatelů příspěvkem na úhradu, které uplatňuje většina farem ve starých spolkových zemích Německa, se do nákladů nezahrnují stálé náklady (jejich výše se nemění se změnou objemu výroby). Jedná se např. o pracovní náklady, odpisy, daně, úroky, pachtovné, pojištění, režie aj. Proto chovy hodnocené touto metodou v tab. 4 vykazují kladný příspěvek na úhradu i bez dotací. Zřejmě ve vztahu k očekávaným změnám v zásadách společné zemědělské politiky po roce 2013 a poměrně příznivým ekonomickým výsledkům v Německu hodnotilo ve spolkové zemi Brandenburg v roce 2009 perspektivy chovu krav bez TPM ve svých podnicích jako dobré 41 %, průměrné 51 % a špatné 8 % z 213 chovatelů (Roffeis, 2009). Přes toto konstatování stavy krav bez TPM v posledních letech nejen v Německu, ale i v celé EU, mírně klesají. 30
Tab. 4 Ekonomické ukazatele chovu krav bez TPM (000 Kč, 1 € = 26 Kč)
Položka, ukazatel
Wassmuth et al. (2006) PS1) CV2)
výpočet z publikací autorů Hanff et al. Sima et al. (2008) (2008) LT3) ZT4) KPZ5) EPZ6) EPB7)
Tržby za zvířata
10,8
10,9
13,6
13,2
21,3
21,9
26,4
Součet všech dotací
23,8
24,6
14,9
14,9
11,6
13,9
14,5
Ostatní příjmy
1,4
1,3
0
0
0
0
0
Příjmy celkem
36,0
36,8
28,5
28,1
32,9
35,8
40,9
Náklady na krmiva
10,7
11,7
12,9
13,0
6,9
7,4
9,1
Pracovní náklady
14,0
12,1
5,9
5,9
x
x
x
1,2
1,6
0,9
0,9
1,2
1,2
0,8
Ostatní položky
11,3
5,7
2,4
2,4
Náklady celkem
37,2
31,1
22,1
bez dotací
-26,3
-20,2
s dotacemi
-1,1
Míra rent. (%)
bez dotací
Dotace (%)
Plem. a veter. výkony
Zisk
10,7
8)
10,9
12,18)
22,2
18,89)
19,59)
22,09)
-8,6
-9,1
2,510)
2,510)
4,410)
5,8
6,4
5,8
14,110)
16,410)
19,110)
-71
-65
-39
-41
x
x
x
s dotacemi
-3
19
29
26
x
x
x
z příjmů
66
67
52
53
35
39
35
z nákladů
64
79
67
67
62
71
66
8)
stáj, pastva v letním období; 2) celoroční chov venku; 3) celoroční chov venku, letní telení; celoroční chov venku, zimní telení; 5) konvenční produkce zástavu (živá hm. 300 kg); 6) ekologická produkce zástavu (živá hm. 300 kg); 7) ekologická produkce masa (jat. hm.205 kg); 8) z toho 6 500 Kč obměna stáda; 9) variabilní náklady; 10) příspěvek na úhradu. 1) 4)
Ekonomické ukazatele chovu krav bez TPM v ČR V rámci kontroly užitkovosti masných plemen skotu jsou v ČR zjišťovány hlavní výrobní ukazatele srovnatelné s většinou států unie. Na rozdíl např. od Německa a Rakouska však o chovu krav bez TPM v ČR existuje minimum ekonomických ukazatelů. Týká se to nákladů, tržeb za hlavní tržní produkty i podpor poskytovaných v rámci opatření společné zemědělské politiky a různých projektů a programů. Jedním z podkladů jsou výsledky výběrového 31
šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků (Boudný, ÚZEI Praha), ze kterého vychází orientační kalkulace Kvapilíka a Boudného (2010) v tab. 4. Tab. 4. Odhad ekonomických ukazatelů chovu krav bez TPM (2008) 2008 (49 chovů)
Ukazatel, položka
Kč/rok
Kč/KD
%
5 330
14,60
28,9
540
1,50
3,0
Pracovní náklady
3 595
9,85
19,5
Odpisy zvířat
2 835
7,75
15,4
Ostatní položky
2 805
7,70
15,2
Režijní náklady
3 315
9,10
18,0
Náklady celkem
18 420
50,50
100,0
9 950
27,25
54,0
–8 468
-23,25
46,0
Krmiva vlastní Krmiva nakoupená
Tržby za telata
2)
Ztráta z výroby3)
1) Pramen: Kvapilík a Boudný (2010). 2) 0,45 býčka a 0,25 jalovičky, to je 45 % z 16 000 Kč a 25 % z 11 000 Kč; 3) bez přímých plateb a dotací.
Vyplývá z ní, že nejvyšší položky nákladů chovu krav bez TPM tvoří krmiva (cca 30 %), mzdy (cca 20 %), režie (18 až 20 %) a odpisy krav (15 až 17 %), a že náklady celkem dosahují (při velké variabilitě mezi chovy) kolem 50 Kč na krmný den a 18 000 Kč na krávu s teletem a rok. Odhadu tržeb za prodaná telata (9 950 Kč bez dotací) a nákladům (18 520 Kč) za rok 2008 odpovídá ztráta ve výši 8 570 Kč na krávu a rok (tab. 4). Znamená to, že tržbami za telata je uhrazeno pouze cca 55 % nákladů, a že téměř polovinu nákladů a případný zisk je hrazen z plateb a dotací (např. v rámci TOP-UP, SAPS, LFA, ekologického hospodaření aj.) za plnění neprodukčních funkcí.
Podpora chovu krav bez TPM v ČR V ČR stejně jako v dalších nových státech unie byla využita Komisí nabídnutá možnost uplatnit v prvních letech členství v unii zjednodušený 32
systém přímých plateb, resp. jednotné platby na plochu. V jeho rámci se příslušný podíl součtu přímých plateb za všechny komodity vyplácí z rozpočtu unie příjemcům dotace na plochu (SAPS) bez zřetele na výrobní strukturu podniku. Pro nové státy EU současně platí nařízení o postupném zvyšování přímých plateb po dobu deseti let. Znamená to, že „plné“ přímé platby, jejichž celkový objem vychází z regulovaných ukazatelů a kvót, bude českým zemědělcům vyplácen až v roce 2013. Součástí unijní legislativy je možnost „dorovnávat“ část přímých plateb z národního rozpočtu jako národní doplňkové platby (platby „top-up“). Ekonomickou podporu chovu krav bez TPM poskytovanou v roce 2010 lze rozdělit na dotace nepřímé (SAPS, platby LFA, Natura 2000, dotace na agroenvironmentální opatření aj.) poskytované obvykle na hektar a na podpory přímé vyplácené z národního rozpočtu v rámci plateb SAPS na hektar a na kus. Hlavní podmínky pro nárok na dotace a výši nepřímých podpor obsahuje „Příručka pro žadatele 2010“ vydaná SZIF. Např. na hektar travních porostů v méně příznivých oblastech sazba kolísá od 2 392 Kč v oblasti SX do 4 127 Kč v oblasti HA, v oblasti Natura 2000 činí 2 944 Kč, v rámci agroenvironmentálních opatření je na ekologické obhospodařování travních porostů sazba 1 100 Kč a na louky 1 920 až 5 130 Kč. Podpora na krávu bez TPM bude záviset na zapojení chovatele do vyhlášených programů, na dodržení stanovených podmínek, na počtu krav připadajících na hektar travních porostů aj. Národní doplňkové platby (top-up) jsou podle platné legislativy v roce 2010 v „plné výši“ (100 %) vypláceny naposled, přičemž do roku 2013 se sníží na nulu. Znamená to, že pokud nedojde ke změně legislativy, přímá podpora vyplácená jako top-up v roce 2013 zanikne. O sníženou položku se zvýší objem plateb SAPS celkem a roční sazba vyplácená na plochu. Odhad vývoje plateb SAPS a top-up týkajících se přímé podpory pře-žvýkavců uvádí tab. 5. Platby SAPS pro roky 2009 až 2013 jsou převzaty z Nařízení rady čís. 73/2009, platby top-up jsou vypočítány z plateb SAPS a z krácení plateb topup. Výměra zemědělské půdy pro oba druhy dotací stejně jako počty přežvýkavců, krav bez TPM, ovcí a koz a podíly celkových dotací vynaložených na uvedené komodity vycházejí ze skutečnosti roku 2009, popř. 2010. Z tabulky 5 lze odhadnout, že v roce 2010 dosáhnou přímé platby na krávu bez TPM (součet dotací na hektar, na přežvýkavce a na krávu bez 33
Tab. 5 Odhad vývoje plateb SAPS a top-up v ČR (2009 až 20131)) Ukazatel, platby
jedn.
2009
2010
2011
2012
20132)
557,4
654,2
739,9
832,1
909,3
mil. Kč
14 492
17 009
19 237
21 635
23 642
€/ha
158,7
186,2
210,6
236,9
258,9
Kč3)/ha
4 126
4 841
5 476
6 159
6 731
mil. €
255,1
255,1
170,0
85,0
0
mil. Kč
6 633
6 632
4 421
2 211
0
€/ha
48,1
48,1
32,1
16,0
0
Kč3)/ha
1 250
1 250
834
417
0
€/VDJ
59,4
59,4
39,6
19,8
0
Kč3)/VDJ
1 544
1 543
1 029
514
0
€/VDJ
133,2
133,2
88,8
44,4
0
Kč /VDJ
3 463
3 464
2 310
1 155
0
€/VDJ
55,3
55,3
36,9
18,4
0
Kč /VDJ
1 438
1 438
958
479
0
platby SAPS Celkem
Na výměru
mil. € 3)
platby top-up Celkem
Na výměru
Na přežvýkavce
Na krávy bez tpm
Na ovce a kozy 1) 2) 3)
3)
3)
3)
orientační ukazatele; a další roky; 1 € = 26 Kč.
TPM) cca 241 €, což při kurzu 1 € = 26 Kč činí 6 265 Kč. Tato výše odpovídá 76 % průměru přímých plateb vykázaných v Německu a v Rakousku (8 250 Kč, tab. 3). V letech 2010 až 2013 se v ČR zvýší platby SAPS přibližně o 255,1 mil. € (o cca 73 € a 26 % na hektar), přičemž o stejnou částku se sníží platby top-up. Na VDJ krav bez TPM se bude jednat o cca 193 €, resp. o 5 000 Kč, na VDJ ovcí a koz pak cca 55 €, resp. 1 440 Kč. Tuto orientační ztrátu sníží přibližně o 25 €, resp. 650 Kč, vyšší sazba plateb SAPS na hektar. Při využití jednoho hektaru TTP jednou VDJ lze pak ztrátu vyvolanou „zánikem“ plateb top-up odhadnout na 168 € (4 370 Kč) na VDJ krav bez 34
TPM a na 30 € (780 Kč) na VDJ ovcí a koz. Odhadnutá ztráta v Kč je ovlivněna mimo jiné i přepočtem evropské měny na českou. Při kurzu 1 € = 24,65 z konce září 2010 by byly částky v Kč o 5,2 % nižší. Ztráta na VDJ krav bez TPM, resp. ovcí a koz, by pak dosáhla cca 4 140, resp. 740 Kč.
Závěr V ČR bude výraznou změnu ekonomických podmínek chovu krav bez TPM představovat postupné rušení plateb top-up v období 2011 až 2013. Ztrátu z tohoto opatření lze odhadnout na 4 000 až 4 400 Kč na krávu bez TPM (700 až 800 Kč na ovci nebo kozu) a rok. Vzhledem k aktuální ekonomické situaci nelze vyloučit dopad úsporných opatření v ČR i EU na agrární subvence a dotace, v důsledku připravovaných změn společné zemědělské politiky zřejmě dojde ke snížení podpor zemědělských komodit po roce 2013. Současně by však mělo dojít ke snížení rozdílů mezi státy unie. Poukazuje na to mimo jiné ustanovení článku 39 Nařízení rady čís. 73/2009. Uvádí se v něm, že „nové členské státy by měly mít stejně jako ostatní členské státy možnost provádět režim jednotné platby částečně“. Příprava chovatelů krav bez TPM na měnící se podmínky by kromě informovanosti o aktuální situaci a očekávaných změnách měla zahrnovat znalost cílů a úkolů agrárního sektoru, spolupráci zainteresovaných organizací a úřadů (zpracovatelů, služeb, obchodu, profesních svazů, ministerstev aj.) a politickou podporu agrárního sektoru. Nezbytná opatření ke snížení nákladů a zvýšení příjmů na úrovni podniku stejně jako jednání o přímých platbách a dalších podporách všech agrárních komodit na národní a unijní úrovni vyžadují mimo jiné i spolehlivé ekonomické podklady. Platí to i pro chov krav bez TPM a využívání TTP. Literatura ČSÚ: Soupis hospodářských zvířat k 1.4.2010; Soupis ploch osevů k 31.5.2010 aj., 2010. GASTECKER, R.: Ergebnisse und Konsequenzen der AK-Beratung Mutterkuh. Landwirtschaftskammer Niederösterreich, April 2009. HAGER, A.: Bericht und Auswertung aus der Arbeitskreisberatung 2007. Landwirtschaftskammer OÖ, Linz, 2008.
35
Hanff, H., Neubert, G., Brudel, H.: Datensammlung für die Betriebsplanung und die betriebswirtschaftliche Bewertung landwirtschaftlicher Produktionsverfahren im Land Brandenburg. MLUV Brandenburg, Potsdam 2008. KVAPILÍK, J., BOUDNÝ, J.: Vybrané ukazatele chovu masných krav. Farmář, č. 2, s. 23-26, 2010. KVAPILÍK, J., KOHOUTEK, A.: Chov přežvýkavců a TTP. Uplatněná certifikovaná metodika pro praxi, ISBN 978-80-7403-039-0, 35 s. VÚRV, v.v.i., Praha Ruzyně, 2009. Nařízení rady č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce. Osterburg B., Isermeyer F., Lassen B., Röder N.: Impact of economic and political drivers on grassland use in the EU. In: Grassland in a changing world. Proceedings of the 23th General Meeting of the EGF, p. 14-28. Kiel, August 29th - September 2nd 2010. Poškození půdy erozí. MŽP (http://www.mzp.cz/cz/poskozeni_pudy_erozi). Příručka pro žadatele 2010 (www.szif.cz). ROFFEIS, M.: Situation der Mutterkuhhaltung im Land Brandenburg. Fleischrindertag, 2009 (http://www.rinderzucht-bb.de/index.php?id=244). SACHER, M., DIENER, K.: Ökonomische Situation im Betriebzweig Mutterkuhhaltung 2002/03. Infodienst Nr. 03, S. 11-18, 2005. SIMA, D., Kopeinig, S.: Einfach zum Nachrechnen. Deckungsbeitragberechnung in der Mutterkuhhaltung. Bio Austria, 2008. Wassmuth, R., Bialek, R., Schöne, F. - a kol.: Leitlinie zur effizienten und umweltverträglichen Mutterkuhhaltung. Thüringer Landesanstalt für Landwirtschaft, 19 s. Februar 2006. WEBER, S.: Mehr als ein Produktionszweig zur Fleischproduktion. Betriebszweigauswertung zur Mutterkuhhaltung in Mecklenburg-Vorpommern. Ausbildung und Beratung, 2009 . Zjalić, M., Dimitriadou, A., Rosati, A.: Beef production in the European Union and the CAP reform. An overview of situation and trends. Stočarstvo 60:2006 (3) 181-202.
Příspěvek byl vypracován v rámci řešení projektu NAZV QH 81280.
• 36
Kvalita píce trav, jetelovin a jetelovinotravních směsek z obnovených TTP v letech 2009–2010 Kohoutek A., Komárek P., Nerušil P. , Odstrčilová V., Němcová P. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha, Výzkumná stanice Jevíčko Abstract: Milk efficiency of dairy cows reached 7 055 kg of FCM with consumption of 0.30 kg of feed concentrates per a kg of FCM in 2009 in the CR. Economic crisis makes the farm holdings reduce production costs by using quality fodder from renovated grasslands instead of expensive feed concentrates. Therefore an accurate small-plot trial was established in the Jevíčko (elevation 342 m) site in 2008, four replications with a selection of 15 grass species: hybrid ryegrass (1 variety), Italian ryegrass (1), perennial ryegrass (5), timothy (2), cocksfoot (3), tall fescue (3), Festulolium (6), tall oat-grass (1), meadow foxtall (2), red fescue (2) and mountain brome (1), smooth brome (1) a brome sitcansis (1), yellow oat (1). The trial was fertilized with N 180 kg ha–1 in the form of ammonium nitrate with lime applied in three doses per 60 kg ha–1 (in spring, after the first and second harvests), 35 kg ha–1 P (superphosphate) and 100 kg ha–1 K (potassium salt); four–cut utilization, then 45 days between cuts. The contribution evaluates dry matter production and fodder quality in following parameters: CP, fibre, NEL. Klíčová slova: obnova TTP, trávy, sortiment, výnos, kvalita
Úvod Mléčná užitkovost 400 tis. dojených krav (Kvapilík, Růžička, Bucek a kol, 2010) dosáhla v roce 2009 v ČR 6 870 litrů, tj. 7 055 kg FCM při spotřebě 0,30 kg jadrných směsí na kg FCM a je vyšší než průměr EU–15 v tomto roce (6 911 kg). Průměrná roční krmná dávka (KD) skotu v ČR představuje 4,88 t sušiny. Je složena z víceletých pícnin na orné půdě (1,73 t/DJ), TTP (1,43 t/DJ), silážní kukuřice (1,73 t/DJ), jadrných krmiv (1,62 t/krávu a 0,77 t na býka ve výkrmu). Spotřeba 0,30 kg jadrných krmiv na litr mléka je relativně vysoká a u krav s vysokou užitkovostí vede k problémům s reprodukcí. Dosahovanou užitkovost lze zajistit a udržet pouze na bázi
37
vysoce kvalitních objemných krmiv z jednoletých a víceletých pícnin na orné a píce z TTP. Ekonomická krize a změněné ekonomické podmínky nutí zemědělské podniky snižovat výrobní náklady úsporou drahých koncentrátů orientací na kvalitní píci z obnovených travních porostů. V sortimentu trav se stále více prosazují rodové hybridy (Frankow-Lindberg, Olsson, 2008; Gutmane, Adamovich, 2008), pro svoje produkční schopnosti, dobrý zdravotní stav a vytrvalost. Z dlouhodobého pohledu je pro naše zemědělce rozhodující vstup ČR do Evropské unie od 1. 5. 2004 a výše limitů a kvót, které byly v předvstupních jednáních dohodnuty (prosincový summit v Kodani v roce 2002). Hlavním cílem chovatelů skotu ve všech zemích je plnění vymezených úkolů agrární politiky a dosahování přiměřeného zisku. Obdobný cíl, tj. zajištění dostatečných příjmů farmářům, si v rámci Společné zemědělské politiky (CAP) stanovila i EU. Za účelem jeho dosažení vymezila cenová, intervenční, obchodní a regulační, marketingová, dotační a další pravidla, která souhrnně uvádějí Nařízení rady č. 1255/1999 (mléko a mléčné výrobky), 1254/1999 (hovězí a telecí maso) a 2467/1998 (skopové a kozí maso). Zásady Společné zemědělské politiky a v rámci Agendy 2000 přijatý „Evropský model multifunkčního zemědělství“ a princip rovného přístupu představují naději, že České republice se po překonání dlouhodobé recese podaří v podmínkách EU zajistit přiměřený rozvoj rostlinné i živočišné výroby tak, aby mohly být úspěšně plněny úkoly stanovené agrárnímu sektoru EU, které vyplývají z národních potřeb a požadavků. Po vstupu ČR do EU došlo pro nově přistoupivší státy ke změně pravidel dotační politiky přechodem na jednotnou platbu na plochu (systém SAPS) a podporu méně příznivých oblastí a oblastí s environmentálními opatřeními z fondů EU (pravidla pro uplatnění přímých podpor dle nařízení Rady ES č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky). Kromě toho jsou ze státního rozpočtu ČR k dispozici národní doplňkové platby k přímé podpoře (metodika k provádění nařízení vlády č. 242/2004 Sb. o provádění agroenvironmentálních opatření ve znění nařízení vlády č. 542/2004, 119/2005, 515/2005 a 79/2007 Sb.). Trvalé travní porosty (TTP) jsou Nařízením komise čís. 796/2004 definovány pro vyplácení podnikových prémií jako „plochy využívané prostřed38
nictvím osevu nebo přirozeného způsobu (vysemenění) k pěstování trav nebo jiných krmných plodin, které nejméně po dobu pěti let nebyly součástí osevního postupu zemědělského podniku“. Z uvedené vyplývá, že TTP lze obnovovat v pětiletých intervalech, přísevy do TTP můžeme provádět v uvedeném období bez omezení. V předloženém příspěvku se zabýváme produkčními schopnostmi a kvalitou píce obnovených TTP při čtyřsečném využívání.
Materiál a metody Přesné maloparcelové pokusy se sortimentem (A) trav, (B) jetelovinotravních směsek a (C) jetelovin a jsme založili na stanovišti Jevíčko v roce 2008 na fluvizemi glejové s neutrální půdní reakcí (pH/KCl 6,7). Rychloobnovu TTP jsme provedli po první seči s použitím herbicidu Touchdown Quatro (glyphosat) v dávce 8 l.ha–1. Výsev byl proveden secím strojem HEGE 80 s výsevním ústrojím Řyjord počátkem srpna 2008, velikost parcel 10 m2, počet opakování čtyři. (A) 15 travních druhů a to jílek hybridní ´Odra´, jílek mnohokvětý Ĺubina´, jílky vytrvalé odrůd ´Algol´, ´Mustang´, ´Jaran´, ´Korok´ a ´Jaspis´, kostřava luční ´Kolumbus´ a ´Pronela´, bojínek luční ´Bobr´ a ´Sobol´, srha laločnatá ´Niva´, ´Vega´ a ´Toscali´, kostřava rákosovitá ´Kora´, ´Probe´ a ´Prolate´, Festucololium ´Felina´, ´Hykor´, novošlechtění HŽ 14 – DK a KL 26, ´Lofa´ a ´Perseus´, ovsík vyvýšený ´Medián´, psárka luční ´Talope´ a ´Vulpina´, kostřava červená ´Tagera´ a ´Tradice´, sveřep bezbranný ´Tabrom´, sveřep horský ´Tacit´, sveřep sitecký ´Tambor´ a konečně ovsík žlutavý ´Rožnovský´. Pokus se sortimentem trav je využíván čtyřsečně, první seč ve fázi sloupkování až počátku metání srhy laločnaté, druhá až čtvrtá seč po 45 dnech. (B) jetelovinotrávy: Stručná charakteristika směsek: Směs č. 1, 6: Kontrola, stará směs dle pícninářské komise ČAZV z 30. let 20. století; Směs č. 2, 7: Srhová směs, vytrvalá, vysoce produkční; Směs č. 3, 8: Směs na bázi kostřavy rákosovité a rodových hybridů, vytrvalá, produkční, široká amplituda pěstování; Směs č. 4, 9: Směs do sušších podmínek, vytrvalá, produkční; 39
(C)
Směs č. 5, 10: Směs středně vytrvalá s vyšší kvalitou píce. Uvedené směsi ve var. 11 – 15 mají zařazen dvojnásobný podíl jetelovin kromě vojtěšky seté pro zvýšení koncentrace energie a NL pro vysoce užitkové dojnice. Hnojení N: pouze var. 1, 2, 3, 4, 5 v dávce: b1: v 1. užitkovém roce (var. 1, 2, 3, 4, 5) 120 kg.ha–1 N, dělení dusíku 60 – 60 – 0 (jaro a po první seči); b2: od 2. užitkového roku (var. 1, 2, 3, 4, 5) 180 kg.ha–1 N, dělení dusíku 60 – 60 – 60 (jaro – po první seči – po druhé seči); ostatní varianty (6 – 15) bez N hnojení; hnojení P a K: 35 kg.ha–1 P a 100 kg.ha–1 K, aplikace na jaře. Pokus s JTS je využíván čtyřsečně, první seč ve fázi sloupkování až počátku metání srhy laločnaté, druhá až čtvrtá seč po 45 dnech. Před každou sečí byla provedena projektivní dominance na vyseté druhy. Jeteloviny 6 druhů jetelovin a to vojtěška setá (´Morava´ a nšl.), jetel luční (´Suez´, ´Vltavín´, ´Amos´, ´Vesna´), jetel plazivý (´Hájek´, ´Jura´, ´Král´), jetel zvrhlý (´Pooderský´), štírovník růžkatý (´Lotar´), jetel kavkazský (´Endura´). Jeteloviny nejsou hnojeny dusíkem. Hnojení P a K: 35 kg.ha–1 P a 100 kg.ha–1 K, aplikace na jaře. Pokus s jetelovinami je využíván čtyřsečně, první seč do týdne po sklizni pokusů A a B, druhá až čtvrtá seč po 45 dnech.
Pokusné parcely byly sklízeny maloparcelovým sklízečem píce MPZ–115, s prstovým žacím ústrojím se záběrem 1,50 m. Výška strniště byla standardně nastavena na 50 mm. Sklízeč je vybaven tenzometrickou váhou Cressto VZT–3 (výrobce Cressto, s.r.o.) s váživostí max. 200 kg, přesnost vážení ± 0,25 kg a elektronickým záznamem dat OM 472 (výrobce Orbit Merret, spol. s r.o.). Odběr průměrného vzorku z každé parcely byl proveden ručně z několika míst z hromady sklizené píce (5–7). Dílčí vzorky byly sloučeny, důkladně promíchány a jejich hmotnost upravena na cca 0,5 kg. Tímto způsobem upravené vzorky byly vpraveny do perforovaných plastikových sáčků Crispac (distributor Petruzalek, s.r.o.) o velikostí otvorů 0,9 mm v počtu 8 na cm2 a zváženy s přesností ± 1 g. Sáčky byly opatřeny samolepícími štítky 40
s čárkovým kódem, umožňující v průběhu vážení vzorků elektronickou identifikaci a ukládání naměřených hodnot v počítačové databázi. Vzorky byly následně sušeny v elektrické sušárně s nuceným oběhem vzduchu při teplotě 60 ± 4 °C po dobu 48 h. Poté byly zváženy na stejné váze s automatickou registrací dat, semlety na laboratorním nožovém mlýnku Pulverisette 15 (výrobce Fritsch, GmbH, Idar-Oberstein, SRN) s normalizovaným sítem s kruhovými otvory na velikost částic < 1 mm. Standardní metodou čtvrcení (cit. např. Javorský a kol. 1983, Novotný 2006), byla hmotnost vzorku k laboratorním rozborům upravena na cca 70 g, jako laboratorní vzorek k hodnocení kvality. Rozborem laboratorního vzorku byly v letech 2009 a 2010 stanoveny metodou NIRS parametry kvality píce: NL, vláknina a NEL a sice s použitím přístrojové techniky FOSS NIRSystems 6500 instrument (Company NIRSystems, Inc., Silver Spring, USA), měřením vzorků v kruhových kyvetách při dvou paralelních opakováních. Skenování vzorku bylo provedeno v režimu reflektance v oblasti 400 – 2500 nm (25 000 – 4 000 cm–1), tj. ve viditelné a blízké infračervené oblasti spektra, krok snímání 2 nm. Kvalita píce byla predikována s využitím software WinISI II (Infrasoft International, Inc., USA), verze 1.50. Stanovení bylo provedeno na pracovišti VÚRV, v.v.i., Praha, VS Jevíčko.
Výsledky a diskuze V roce 2009 vlivem mimořádně rychlého nástupu jara v důsledku nadprůměrných teplot v dubnu (+5 °C) prakticky na území celé republiky, došlo k urychlení vývoje vegetace o 2 týdny a první seč byla provedena již 29. dubna 2009. Další seče následovaly po 45 dnech. V roce 2010 naopak vlivem chladného jara byl vývoj porostů pomalejší, na počátku sklizní nastalo deštivé počasí, které výrazně poznamenalo průběh prvních sečí, protože mohly proběhnout až počátkem června, tj. o měsíc později než v roce 2009, což vedlo k poklesu kvality píce. Druhá a třetí seč následovala po 45 dnech, přičemž třetí seč proběhla počátkem září, opožděná čtvrtá seč počátkem října již výnos v roce 2010 zásadně neovlivní, protože se bude jednat jen o přesečení. 41
–1 ) 2009 Sušina (t.ha (t.ha-1)
(t.ha–1) 2010 Sušina (t.ha-1)
(t.ha ) průměr Sušina (t.ha-1) (MJ.kg–1) 2010 NEL (MJ.kg-1) (g.kg–1) 2009 NL (g.kg-1) (g.kg–1) průměr NL (g.kg-1)
–1 ) 2009 NEL (MJ.kg (MJ.kg-1) (MJ.kg–1) průměr NEL (MJ.kg-1) (g.kg–1) 2010 NL (g.kg-1) (g.kg–1) 2009 vláknina (g.kg-1)
–1 ) 2010 vláknina (g.kg (g.kg-1)
vláknina (g.kg-1) průměr
–1 –1 ) a koncentrace NEL v píci (MJ.kg ) Produkce sušiny (t.ha (t.ha-1) (MJ.kg-1)
–1
Koncentrace NL a vlákniny v píci (g.kg-1 (g.kg–1 suš.) 300
20 18
258,6 (vláknina)
14
222,2 222.2
12,97t.ha t.ha 12,97
–1 -1
12
173.4 173,4
10
191,7 191.7 183,9 -1 10,85 t.ha183.9 10,85 t.ha–1
200
150
148,4 NL
8 6
250
15,17 t.ha–1
15,17 t.ha-1
16
–1 -1 5,30 ) 5,30MJ.kg MJ.kg
–1 -1 5,48 ) 5,48MJ.kg MJ.kg
–1 6,12 MJ.kg ) -1 6,12 MJ.kg 100
4
50
2 0
0 trávy
jetelovinotrávy (Ø1-15)
jeteloviny
180
Pokus a dávka hnojení N (viz met.)
0
1. Produkce sušiny a koncentrace živin a energie v sušině píce trav, jetelovinotrav a jetelovin v letech 2009, 2010 a průměr roků (Jevíčko)
Vyhodnocení pokusů s travami, jetelovinotravami a jetelovinami Z hodnocených pokusů byla produkce sušiny (obr. 1) nejvyšší u jetelovinotravních směsek (pokus B) s dvouletým průměrným výnosem 15,17 t.ha–1 sušiny, následuje pokus s travními druhy (pokus A) s výnosem 12,97 t.ha–1 a jeteloviny (pokus C) s výnosem 10,85 t.ha–1. Kvalita píce za rok celkem je uváděná jako roční vážený průměr sečí, je nejvyšší u jetelovin, 42
které měly v průměru pokusu koncentraci NL 191,7 g.kg–1 sušiny, vlákniny 183,9 g.kg–1 sušiny při koncentraci netto energie laktace (NEL) v píci 6,12 MJ.kg–1 sušiny. Jetelovinotrávy měly v průměru pokusu koncentraci NL 179,4 g.kg–1 sušiny, vlákniny 222,2 g.kg–1 sušiny při koncentraci NEL v píci 5,48 MJ.kg–1 sušiny. U pokusu s travami byla koncentrace NL 148,4 g.kg–1 sušiny, vlákniny 258,6 g.kg–1 sušiny při koncentraci NEL v píci 5,30 MJ.kg–1 sušiny. Z výsledků je zřejmé, že jetelovinotrávy jsou schopny při vysokém zastoupení jetelovin ve směsce (v průměru pokusu B bylo zastoupení jetelovin 57 %) dodat porostu množství dusíku ve výši 200 – 250 kg N na ha ročně, což je výrazná úspora vlastních nákladů [cena 1 kg N ve formě LAV (27,5 % N) byla na jaře 2010 v ČR 26,60 Kč za 1 kg N], ročně cca 5 000 až 6 500 Kč. Hnojení jetelovinotravních směsek dusíkem (var. 1 – 5) oproti nehnojeným variantám (var. 6 – 15) je uvedeno na obr. 3, nemělo průkazný vliv na výnos (15,70 t.ha–1), zvýšilo podíl trav v porostu na cca 2/3 oproti 1/3 jetelovin, snížilo koncentraci NEL a zvýšilo koncentraci vlákniny v píci. Varianty jetelovinotravních směsek (JTS) nehnojené dusíkem (var. 6 – 15) dosáhly výnosu sušiny 14,89, resp. 15,87 t.ha–1 při zvýšení podílu jetelovin ve výsevku (cca o 1 t sušiny na ha), podíl jetelovin v píci byl 2/3 a trav 1/3, tedy přesně opačný než u bloku JTS hnojeného dusíkatými hnojivy. Pokus A – travní druhy Produkce sušiny Produkce sušiny travních druhů v průměru dvou užitkových roků 2009 – 2010 (obr. 2) se pohybovala v rozpětí 11,24 u lipnice luční – 14,62 t.ha–1 sušiny u bojínku lučního. Nejprodukčnější skupinu trav představují kromě již uvedeného bojínku lučního kostřava rákosovitá (14,31 t.ha–1 sušiny), festulolia (13,74 t.ha–1 sušiny), sveřep horský (13,60 t.ha–1 sušiny), ovsík vyvýšený (13,54 t.ha–1 sušiny), jílek mnohokvětý (13,12 t.ha–1 sušiny) a jílek vytrvalý (11,82 t.ha–1 sušiny) a srha laločnatá (13,10 t.ha–1 sušiny), těsně následované dalšími druhy – kostřavou luční, psárkou luční, kostřavou červenou, sveřepem siteckým a bezbranným a konečně trojštětem žlutavým. Dosažené výsledky svědčí o vysokých produkčních schopnostech tuzemského sortimentu trav v prvních dvou letech po obnově i při čtyřsečném využívání při průměrné dávce dusíku 180 kg.ha–1 N. Festulolia se 43
dobře velmi dobře uplatňují i v dalších státech Evropy, jak uvádí Gutmane, Adamovich (2008), Grønbæk (2010) a další. Trávy představují nejen základ pro jetelovinotravní směsi pro obnovu a přísevy TTP pro pícní využití, jak ukazují dosažené výsledky, jsou i dobrou příležitostí pro bioplynové stanice, protože svojí potenciální produkční schopností jsou schopny konkurovat silážní kukuřici a při jejich pěstování nehrozí eroze půdy.
–1 ) Sušina (t.ha (t.ha-1)
–1 ) NEL (MJ.kg (MJ.kg-1)
(g.kg–1) NL (g.kg-1)
–1 ) vláknina (g.kg (g.kg-1)
odukce sušiny (t.ha-1) a Produkce koncentrace ncentrace NEL (MJ.kg-1)
14
280
12 230 10 180 8
6
5.74 5.85 5.68 5.59 5.66
130 5.39 5.33 5.27 5.28
4.8
5.27
5.02 4.99 5.01 4.89 5.08
80
4
Travní druhy 2. Produkce sušiny a kvalita píce travních druhů v průměru roků 2009–2010 (Jevíčko)
44
Koncentrace e NL a vlákniny v píci (g.kg-1 suš.)
330
16
Kvalita píce Koncentrace energie v píci Kvalita píce travních druhů se výrazně liší zejména v koncentraci energie v píci (vážený průměr sečí a roků) a pohybuje se v širokém rozpětí 4,80 MJ NEL na 1 kg sušiny u psárky luční do 5,85 MJ NEL na 1 kg sušiny u jílků mnohokvětých a 5,68 MJ NEL na 1 kg sušiny u jílků vytrvalých těsně následované bojínkem lučním (5,66 MJ NEL na 1 kg sušiny) a kostřavou luční (5,59 MJ NEL na 1 kg sušiny). Nosné travní druhy tuzemského sortimentu trav měly koncentraci NEL od 5,27 – 5,39 MJ NEL na 1 kg sušiny (festulolia 5,27, kostřava rákosovitá 5,33, srha laločnatá 5,39 MJ NEL na 1 kg sušiny). Koncentrace energie v píci hodnoceného souboru je ovlivněna raností trav, ranější travní druhy (mezi něž patří zejména psárka luční, srha říznačka, kostřava rákosovitá, festulolia, ovsík vyvýšený, ale i sveřepy) jsou určitým způsobem znevýhodněny vůči pozdnějším travám (jílky vytrvalé, bojínek luční, kostřava luční), které jsou při jednotném termínu sklizně sklízeny v ranější stádiu růstu a vývoje a mají tudíž měkčí a stravitelnější pletiva a vyšší koncentraci energie. Svoji roli však nepochybně hraje i olistění trav, které je zejména u jílků podstatně vyšší než u trav stébelného charakteru (Míka a kol. 1997). Psárka luční, jakožto nejranější tráva v tuzemském pícním sortimentu je z tohoto hlediska handicapována pokusným schématem zejména v první seči, protože je sklízena v době kvetení, tj. při nižší kvalitě a vysoký výnos snižuje kvalitativní ukazatele vyjádřené váženým průměrem. Koncentrace dusíkatých látek a vlákniny Koncentrace NL v píci trav (pokus A) (obr. 2) v průměru dvou roků se pohybuje v rozpětí 139,7 – 159,5 g.kg–1 sušiny. Nejnižší koncentrace NL byla stanovena u kostřavy červené a ovsíku žlutavého, nejvyšší u sveřepu bezbranného. Koncentrace NL odráží reakci jednotlivých travních druhů na hnojení dusíkem v dávce 180 kg.ha–1 N a jejich potenciální produkční schopnosti. Proto nejvýnosnější varianty mají jen průměrnou koncentraci NL v píci, protože disponibilní N využijí pro tvorbu výnosu, zatímco druhy, které při dané hladině N-hnojení se již dostávají na svůj výnosový strop, alokují přijatý N na zvýšenou tvorbu rostlinných bílkovin. V zahraničí se 45
(g.kg–1) NL (g.kg-1)
(MJ.kg–1) NEL (MJ.kg-1)
–1 ) vláknina (g.kg (g.kg-1)
12
10
250 J 9,89
T 9,86
200
J 8,83
8 150 6
5.43 J 5,23
T 5,865.59
T 5,475.44 100
4 50
2
0
0 trávy
jeteloviny
1-5 (hnojení N)
trávy
jeteloviny
trávy
(g.kg–11 suš.) Koncentrace e NL a vlákniny v píci (g.kg-1
Produkce sušiny ny (t.ha-1) a koncentrace NEL EL v píci (MJ.kg-1) (MJ.kg–1)
–1 ) sušina (t.ha (t.ha-1)
jeteloviny
6-10 (bez hnojení N) 11-15 (zvýšený podíl jetelovin) Skupiny JTS
3. Vliv hnojení JTS na zastoupení jetelovin a kvalitu píce
takto vysoce produkční porosty běžně hnojí dávkami 300 – 400 kg.ha–1 N, což u nás z agroenvironmentálních hledisek nepřichází v úvahu. Koncentrace vlákniny v píci trav se pohybuje v poměrně širokém rozpětí od 227,6 g.kg–1 sušiny u jílků až po 279,8 g.kg–1 sušiny u sveřepů, trojštětu a kostřavy červené. U nosných pícních trav je koncentrace vlákniny v píci na úrovni 250 – 260 g.kg–1 sušiny. Koncentrace vlákniny v píci je v záporné korelaci (obr. 5) s koncentrací NEL v píci (y= –0,02 + 9,91, r= –0,92**, R2=0,85), vztah je statisticky vysoce významný (P0,01); z uvedené rovnice vyplývá, že na každých 10 g hrubé vlákniny v píci v uvedeném rozsahu se snižuje koncentrace energie v píci o 0,2 MJ NEL na kg sušiny píce. Včasná sklizeň mladé kvalitní píce je proto základem pro výrobu kva46
–1 ) Sušina (t.ha (t.ha-1)
–1 ) NL (g.kg (g.kg-1)
–1 ) NEL (MJ.kg (MJ.kg-1)
–1 vláknina (g.kg (g.kg-1) )
16 14
200
–1 Produkce sušiny (t.ha (t.ha-1) ) aa –1 ) oncentrace NEL (MJ.kg (MJ.kg-1) koncentrace
12 10
150
8 6,14 6.14 6
5,90 5.90
6,28 6.28
6,19 6.19
6,09 6.09
5,97 5.97
4
100
50
2 0
–1 –1 ) a vlákniny ) Koncentrace entrace NL (g.kg (g.kg-1) ny (g.kg (g.kg-1)
250
0 Vojtěška jetel luční
jetel plazivý
jetel zvrhlý
štírovník
jetel kavkazský
Druhy jetelovin 4. Produkce sušiny a kvalita píce jetelovin v průměru roků 2009 a 2010 (Jevíčko)
litních zavadlých siláží s vyšší koncentrací energie v píci; později sklizené porosty je vhodnější využít k výrobě sena.
Pokus B – jeteloviny Produkce sušiny a kvalita píce jetelovin je uvedena na obr. 4. Z hodnoceného souboru jetelovin je nejvýnosnější jetel luční s průměrným výnosem 13,87 t.ha–1 sušiny, následovaný vojtěškou setou (11,06 t.ha–1) a štírovníkem růžkatým (11,08 t.ha–1), jetelem zvrhlým (9,23 t.ha–1) a plazivým (9,04 t.ha–1), nejnižší produkci sušiny měl jetel kavkazský s výnosem 4,63 t.ha–1 sušiny. Kvalita píce všech jetelovin je vysoká, ať už se jedná o koncentraci NL (163,8 – 205,5 g.kg–1), vlákniny (178,8 – 193,1 g.kg–1) nebo 47
Koncetrace NEL v píci (MJ NEL na kg sušiny)
6.10 yy==–0,02x -0,02x ++ 9.91 9,91 2 = 0,85, r = -0,92** R2 R = 0,85, r = –0.92**
5.90 5.70 5.50 5.30 5.10 4.90 4.70 220
230
240
250
260
270
280
290
–1 Koncetrace vlákniny v píci (g.kg (g.kg-1 sušiny)
5. Závislost koncentrace netto energie laktace NEL na koncetraci vlákniny v píci trav (Jevíčko 2010)
koncentraci NEL (5,97 – 6,28 MJ NEL na kg sušiny). Z uvedených kvalitativních parametrů je zřejmé, že jeteloviny nám zvyšují nejen obsah kvalitní rostlinné bílkoviny v píce, ale i koncentraci energie. Tuzemský sortiment jetelovin je dostatečně široký, co se týká druhů i odrůd se špičkovou kvalitou a stanovištní amplitudou, tak i způsobu využití (luční nebo pastevní). Navíc Česká republika je množitelskou evropskou velmocí s roční produkcí osiv jetelovin, v roce 2008 byla na 3. místě v rámci EU s produkcí 2199 t (Machač J., Machač R., 2010), nic tedy nebrání jejich širšímu využití v zemědělské praxi. Jetel luční, jako nejrozšířenější jetelovina u nás, se navíc velmi dobře hodí i do pastevních porostů jak v konvenčním, tak i v ekologickém zemědělství. Do porostů jej lze zavádět jak obnovou TTP, tak přísevy do TTP (Kohoutek a kol., 2007a, b). 48
Závěr Produkční schopnosti travních druhů tuzemského sortimentu jsou na vysoké úrovni a jsou základem pro efektivní výrobu píce jak v monokulturách, tak při sestavování jetelovinotravních směsí. Včas sklizená a kvalitně zakonzervované píce je základem krmných dávek jak vysoce užitkových dojených krav, tak i skotu BTPM zejména na počátku laktace a umožňuje snížit spotřebu koncentrátů v krmné dávce. Z hodnocených pokusů byla produkce sušiny nejvyšší u jetelovinotravních směsek s dvouletým průměrným výnosem 15,17 t.ha–1 sušiny, následuje pokus s travními druhy s výnosem 12,97 t.ha–1 a jeteloviny s výnosem 10,85 t.ha–1. Kvalita píce za rok celkem je uváděná jako roční vážený průměr sečí, je nejvyšší u jetelovin, které měly v průměru pokusu koncentraci NL 191,7 g.kg–1 sušiny, vlákniny 183,9 g.kg–1 sušiny při koncentraci netto energie laktace (NEL) v píci 6,12 MJ.kg–1 sušiny. Jetelovinotrávy měly v průměru pokusu koncentraci NL 179,4 g.kg–1 sušiny, vlákniny 222,2 g.kg–1 sušiny při koncentraci NEL v píci 5,48 MJ.kg–1 sušiny. U pokusu s travami byla koncentrace NL 148,4 g.kg–1 sušiny, vlákniny 258,6 g.kg–1 sušiny při koncentraci NEL v píci 5,30 MJ.kg–1 sušiny. Koncentrace vlákniny v píci je v záporné korelaci s koncentrací NEL v píci (y= –0,02 + 9,91, r= –0,92**, R2=0,85); na každých 10 g hrubé vlákniny v uvedeném rozsahu se snižuje koncentrace energie o 0,2 MJ NEL na kg sušiny píce. Produkční jetelovinotravní směsky při vysokém zastoupení jetelovin ve směsce jsou schopny dodat porostu množství dusíku ve výši 200 – 250 kg N na ha ročně, což představuje výraznou úsporu vlastních nákladů za průmyslová hnojiva. Orientace výroby objemných krmiv na pěstování kvalitní píce z obnovených travních porostů je v době ekonomická krize a změněných ekonomických podmínek jednou z cest, jak v zemědělském podniku s chovem skotu snižovat vlastní náklady a spotřebu drahých koncentrátů.
49
Poděkování Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu NAZV reg. č. QH 81280. Literatura Grønbæk O. (2010) Festulolium in Scandinavia. Combining yield, forage quality and persistence. In: Kvalita píce z travních porostů a chov skotu v měnících se ekonomických podmínkách (Kohoutek A. ed.), Kunín 14. 10. 2010, (in press). Javorský, P. a kol. Chemické rozbory v zemědělských laboratořích. 1. vyd., MZVž ČSR Praha, 1983, 287 s. Frankow-Lindberg B.E. and Olsson K.F. (2008) Digestibility and fibre content of leaves and straw of three Festulolium hybrids during spring regrowth. Grassland Science in Europe, 13, 456–458. Gutmane I. and Adamovich A. (2008) Analysis of Festulolium and hybrid ryegrass (Lolium x boucheanum) dry matter yield stability. Grassland Science in Europe, 13, 248–250. KOHOUTEK, A., KOMÁREK, P., NERUŠIL, P., ODSTRČILOVÁ, V. (2007b) Přísevy jetelovin a trav do TTP. Metodika pro praxi. ISBN 978-80-87011-19-5. KOHOUTEK, A., ODSTRČILOVÁ, V., NERUŠIL, P., KOMÁREK, P. (2007a) Obnova trvalých travních porostů v LFA. Metodika pro praxi. ISBN 978-80-87011-29-4. KVAPILÍK, J., PYTLOUN, J., BUCEK, P. a kol. (2002) Chov skotu v České republice, hlavní výsledky a ukazatele za rok 2001. ČMSCH, SCHČSS, SCHSČR, Praha, 2002, 103 s. Kvapilík, J., Růžička Z., Bucek P. a kol. (2010) Ročenka – Chov skotu v České republice. Hlavní výsledky a ukazatele za rok 2009. Praha 2010, ČMSCH, VÚŽV, v.v.i., SCHČSS, SCHS ČR, ČSCHMS, 95 s. Machač J., Machač R. (2010) K vývoji travního a jetelového semenářství v České republice. Almanach Výzkumné stanice travinářské v Zubří 1920 – 2010, Olomouc, Vydavatelství Ing. Petr Baštan, s. 14. Míka, V. a kol. Kvalita píce. ÚZPI Praha, 1997, 227 s. Novotný, F. Metodiky chemických rozborů pro hodnocení kvality odrůd. Jednotné pracovní postupy. 2. vyd., díl I., ÚKZÚZ Brno, 2006, 205 s.
• 50
Dobrovolný příjem píce z trvalých travních porostů Pozdíšek J.,1 Látal O. ,1 Kohoutek A.2 Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín
1
VÚRV, v.v.i., Praha 5-Ruzyně, VS Jevíčko
2
úvod Podobně jako v okolních státech je třeba i u nás klást důraz na nárůst podílu trav, travních a leguminózo-travních směsí na celkové výrobě krmiv a jejich podíl v krmné dávce. Informace o sortimentu a podmínkách pěstování nových odrůd pícnin jsou postupně doplňovány o poznatky s jejich konzervací. Pro vlastní využití krmiv, která jsou vyráběna z nových pícnin a trvalých travních porostů je třeba zjišťovat ukazatele výživné hodnoty. Tyto hodnoty je potřebné znát i z hlediska jejich variability ve vztahu k podmínkám pěstování a sklizně. Ještě složitější než studium koncentrace živin je problematika dobrovolného příjmu (VI). V současné době není VI při hodnocení kvality píce rutinně sledován z důvodů vysoké pracovní a finanční náročnosti, třebaže se VI podílí na zvýšení příjmu živin cca 70-ti % (Crampton et al., 1960), kdežto zvýšení stravitelnosti pouze 30 %. Vedle požadavků na nutriční hodnotu (koncentrace živin v sušině) je nutné zohledňovat i vhodnost jednotlivých druhů a odrůd pícnin z hlediska úrovně VI. Na významné rozdíly VI mezi krmivy při přepočtu na 100 kg ž.hm. upozorňuje řada většinou zahraničních autorů. V zahraničí je problematice příjmu sušiny věnována značná pozornost, jak je možno sledovat např. ve studii Mertense (1994), Grubera et.al., (2000, 2001) a dalších. V podmínkách ČR byly provedeny testy VI v letech1997 a1998, jak uvádí Pozdíšek a Kohoutek (1998), Pozdíšek et.al. (2008) a další autoři v návaznosti na prováděné krmné pokusy. Někteří autoři (Sommer et al., 1994) zohledňují závislost příjmu krmiv na obsahu NEL v sušině. Hodnocení VI zahrnuje jak variabilitu původu a charakteristiku krmiva, tak i variabilitu zvířete. Aby 51
stanovený VI byl odrazem vlivu faktorů krmiva (chutnosti a obsahu živin), je nutné testování VI provádět na standardním zvířeti (např. INRA - skot, ovce). V současné době je důležité zohlednit problematiku rozvoje systému chovu krav bez tržní produkce a obhospodařování trvalých travních porostů i ve vazbách na naplňování jejich mimoprodukčních funkcí.
Metodika pokusů se sledováním dobrovolného příjmu Pokus I. Pro testování byly vybrány tyto perspektivní pícní travní druhy: Dactylis polygama var. ´Tosca´, Festuca arundinacea var. ´Kora´, Dactylis glomerata var. ´Niva´, Lolium perenne var. ´Mustang´. Monokultury testovaných trav v druhém užitkovém roce byly vypěstovány v poloprovozních pokusech na stanovišti Jevíčko (fluvizem glejová s neutrální pH) s jednotnou metodikou ošetřování (hnojení NPK v dávce 60 – 35 – 100 kg č. ž. . ha-1). Sklizeň byla provedena v roce 1997 na počátku metání trav první seče přímou sklizní řezačkou Claas Jaguar na délku řezanky 50 – 60 mm. Při sklizni byly odebírány vzorky píce pro stanovování sušiny a chemické rozbory. Čerstvá zelená píce byla plněna do PE pytlů a pytle hermeticky uzavřeny umělohmotnou lepící páskou. Do jednoho pytle se umístilo 22 až 26 kg píce trav. Takto naplněné a uzavřené pytle se naskládaly do kontejneru o rozměrech 1,0 x 1,2 x 0,9 m. Do každého kontejneru bylo uloženo po 9 pytlích. Do dvou hodin po naplnění byly vzorky dopraveny k zamražení do Mrazíren Dašice a Solora Olomouc a zamrazeny v mrazícím tunelu s teplotou - 40 °C. Od každého testovaného travního druhu byly připraveny 4 t. Režim přípravy zamražených vzorků před zkrmováním (rozmražování) probíhal po rozdružení v přípravně za běžné denní teploty (18 – 22 °C) v takovém časovém předstihu (cca 12 – 18 hod.), aby při zkrmování nebyla píce zmrzlá. Testování příjmu píce vybraných druhů trav probíhalo ve VÚCHS Rapotín. Pro testy bylo vybráno šestnáct kusů jalovic plemene ČESTR, s nízkým podílem krve RED a Ayshire. Jalovice ve stáří 11 měsíců o průměrné hmotnosti 290 kg byla převedena do vazné pokusné stáje a rozdělena do skupin po čtyřech kusech. 52
Zkoušená krmiva byla předkládána jako jediné objemné krmivo. Ke zvýšení jistoty udržení aktivity ruminální činnosti a snížení výskytu průjmů bylo použita glycidová jadrná směs.. Směs byla předkládána na začátku ranního a odpoledního krmení v dávce 0,2 kg. Při této dávce nedochází k projevu substitučního efektu. Krmiva byla předkládána zvířatům dvakrát denně (ráno v 7 hod. a odpoledne ve 13 hod.). V testačním období byla prostřednictvím dalšího vážení zbytků zachycena také dynamika přijmu testovaných pícnin. Po ranním krmení (v 7 hodin) byly váženy zbytky v 9, 11 a 13 hodin. Po odpoledním krmení (cca ve 1315 hod) byly váženy zbytky za 2, 4 a 6 hodin a dále před ranním krmením následujícího dne. Pokus II Vybrané plochy VÚCHS Rapotín s.r.o. s TTP byly obhospodařovány jako: intenzivní 4 sečné využití (1. seč okolo 15. května, další seče po 45 dnech, velikost plochy 3,5ha), středně intenzivní 3 sečné využití (1. seč okolo 30. května, další seče po 60 dnech, velikost plochy 2,5 ha ) a málo intenzivní 2sečné využití (1. seč okolo 15. června, další seč po 90 dnech, velikost plochy 1,2 ha) a kontrolní málo intenzivní 2sečné využití bez hnojení (1. seč okolo 15. června, další seč po 90 dnech, 1 ha). Na těchto pozemcích bylo simulováno modelové zatížení skotem na úrovni 1VDJ/ha ( N90+P30K60) a dále byla vybrána kontrolní varianta bez přídavku hnojiv. Pro testování dobrovolného příjmu sušiny bylo sklizeno celkem 7 vzorků píce z 1. a 2. sečí, které byly po konzervaci silážováním testovány v pokusné akreditované stáji Výzkumného ústavu pro chov skotu, s.r.o. s využitím automatických krmných boxů firmy Instentec B.V.. Testy byly prováděny na pěti kravách plemene české strakaté s různým podílem masných plemen z chovu krav bez tržní produkce mléka, o průměrné živé hmotnosti 580 – 630 kg. U každého vzorku bylo stanoveno fytocenologické složení porostu (před sklizní) a v průběhu testů odebrán reprezentativní vzorek pro chemické analýzy.
53
Výsledky a diskuse Pokus I Vedle vlastních výsledků z provedených pokusů cenné i získané zkušenosti metodického charakteru. Údaje o obsahu organických živin testovaných trav jsou uvedeny v tab. č.1. Ze zjištěných hodnot je možno konstatovat, že složení trav bylo blízké hodnotám, které jsou uvažovány INRA jako referenční (Jarrige, 1989). Tab. 1. Obsah živin v sušině testovaných trav (g.kg-1 suš.) travní druh
obsah živin (g.kg–1 suš.)
sušina g.kg–1
NL
tuk
vláknina
BNLV
popel
OH
Dactylis polygama
154,5
134,3
22,6
251,4
498,8
92,9
907,1
Festuca arundinacea
143,0
133,0
25,5
257,0
470,5
114,0
886,0
Dactylis glomerata
155,6
117,0
21,4
268,5
493,4
99,7
900,3
Lolium perenne
165,5
123,3
26,4
190,6
545,7
114,0
886,0
Vlastní údaje o příjmu testovaných pícnin jsou sestaveny v tabulkách číslo 2. Z celkové spotřeby za 24 hodin je možno konstatovat, že dosahovaná úroveň, zejména u vzorků Festuca arundinacea var. ´Kora´ (28,30 g sušiny na kg živé hmotnosti) a Dactylis polygama var. ´Tosca´ (30,66 g sušiny na kg živé hmotnosti) je na taková, že téměř vyjadřuje možné rezervy při uplatňování posuzovaných krmiv v krmných dávkách skotu. Z testovaných trav byl zjištěn nižší příjem sušiny u Lolium perence var. ´Mustang´ (24,35 g sušiny na kg živé hmotnosti) a Dactylis glomerata var. ´Niva´ (24,35 g sušiny na kg živé hmotnosti). Pokus II Tabulka 3 ukazuje chemické a agrobotanické složení testovaných vzorků siláže z TTP z 1. a 2. sečí. (u 1. seče kontrolní varianty se vzorek siláže 54
55
1,32
9,4
STD (kg)
V %)
16,4
2,23
STD (kg)
V (%)
13,61
AVG (kg)
Lolium perenne
13,99
AVG (kg)
Dactylis glomerata
8,0
16,3
2,71
16,68
0,6
0,10
17,71
7,5
14,3
2,35
23,5
2,37
10,11
13,7
2,48
18,20
23,5
2,41
10,27
165,5 (g.kg-1 sušiny)
3,8
0,77
20,21
155,6 (g.kg-1 sušiny)
6,6
1,79
V(%)
1,98
1,87
16,44
STD (kg)
6,0
27,20
26,31
0,7
0,93
23,44
0,5
0,20
15,66
AVG (kg)
1,0
V (%)
0,12
27,06
4 hod.
17,8
2,90
16,28
12,6
2,16
17,10
17,6
4,18
23,68
3,2
0,76
23,34
kg suš.
2 hod.
154,5 (g.kg-1 sušiny)
6 hod.
143 (g.kg-1 sušiny)
0,22
STD (kg)
25,58
4 hod.
14,8
3,17
21,38
4,9
1,10
22,29
17,9
5,14
28,71
4,5
1,23
27,45
6 hod.
odpoledne po krmení:
Festuca arundinacea
22,52
AVG (kg)
Dactylis polygama
2 hod.
ráno po krmení:
10,2
2,55
25,00
2,8
0,68
24,08
14,5
4,50
31,00
0,4
0,12
30,65
18 hod.
Tab. 2. Dobrovolný příjem testovaných trav (kg) v původní sušině a příjem sušiny
11,3
0,81
7,15
2,9
0,20
6,89
10,7
0,89
8,32
0,5
0,05
8,91
24hod
4,54
1,13
24,81
3,64
0,89
24,35
3,28
0,93
28,30
4,08
1,25
30,66
2,50
2,50
101,99
2,90
2,89
99,86
4,90
5,69
117,12
2,90
3,70
126,57
g sušiny g sušiny na kg ž.h. na kg W 0,75
Celkem
56
1
2
1
2
1
2
2
IS
IS
SI
SI
MI
MI
K
8.IX.
8.IX.
30.V.
28.VII.
30. V.
30.VI.
14.V.
SKL
%
42
53
65
57
69
48
57
T
5
5
4
27
10
33
12
J
53
42
31
16
21
19
31
B
381
382
304
543
353
354
294
g / kg
Sušina
113
110
105
116
104
152
134
N-lát
26
22
27
29
29
32
36
T
297
282
359
262
285
242
237
VL
443
425
396
478
476
459
476
g / kg sušiny
BNLV
Legenda: IS – (intenzita využití): IS (intenzivní 4 sečná varianta), SI (středně intenzivní 3 sečná varianta), MI (málo intenzivní 2 sečná varianta) a K (kontrolní 2 sečná varianta), SKL ( sklizeno), T (trávy), J (jeteloviny) a B (byliny)
Seč
IS
Tab. 3. Chemické a agrobotanické složení siláží z TTP pro testy příjmu
121
162
114
115
106
116
117
Pop
375
409
419
324
342
325
257
ADF
552
574
608
484
523
449
439
NDF
netestoval z důvodu poškození pokusných balíků zvěří). U vzorků ze sečí málo intenzivní a kontrolní varianty byl vyšší podíl bylin, zejména s podřadnou krmnou hodnotou (kopřiva dvoudomá, bršlice kozí noha, kerblík lesní, šťovík tupolistý, aj.).Tyto druhy snižují do určité míry dobrovolný příjem a krmnou hodnotu siláže. U intenzivní a středně intenzivní varianty docházelo ke zvyšování zastoupení podílu jetele lučního u 2. sečí. Jak uvádí tabulka číslo 4, dobrovolný příjem sušiny TTP se pohyboval u intenzivní čtyřsečné varianty na úrovní 20,0 – 23,0 g/kg ž. hm., u středně intenzivní 3sečné varianty na úrovní 17,5 – 20,2 g/kg ž. hm., u málo intenzivní 2sečné varianty na úrovní 15,6 – 16,1 g/kg ž. hm. a u kontrolní varianty na úrovni 15,6 g/kg ž. hm. Naše výsledky jsou srovnatelné s výsledky Gruber a kol. (2000,2001), kteří sledovali dobrovolný příjem sušiny TTP při stejné intenzitě využití, ale u dojných krav, které dosahují vyššího příjmu sušiny. Jejich výsledky byly v rozmezí 19,9 – 27,6 g/kg ž. hm. V provedených testech byla zjištěna negativní korelace k obsahu vlákniny (y = 5120x–0,9947; r = – 0,847 ), kterou znázorňuje obrázek 1 a negativní korelace (r = – 0,972) k obsahu NDF, v podobě regresní rovnice y = 45,347 – 0,05x, kterou uvádí obrázek 2. Pozitivní vztah k výši příjmu sušiny byl zjištěn u koncentrace energie NEL (y = 6,2049x – 13,253; r = 0,871), kterou uvádí obrázek 3. Tab. 4. Živiny a příjem sušiny vzorků siláží z TTP
IS
Seč
SOH %
BE
NEL
PDIN
PDIE
MJ / kg sušiny
g /kg sušiny
PDIN / PDIE
Příjem
Sx
g sušiny / kg ž. hm.
Vx %
IS
1
72,3
17,66
5,76
86,3
87,1
0,991
20,0
2,3
11,5
IS
2
71,8
17,70
5,71
96,8
88,5
1,094
23,0
3,7
16,3
SI
1
65,4
17,61
5,18
67,1
78,8
0,852
17,5
2,9
16,7
SI
2
68,6
17,47
5,43
75,1
82,6
0,907
20,2
2,9
14,5
MI
1
58,2
17,62
4,45
67,2
72,6
0,925
15,6
2,4
15,5
MI
2
68,6
16,52
5,15
70,9
78,8
0,901
16,1
3,0
18,9
K
2
65,1
17,39
5,06
72,7
79,1
0,919
15,6
3,0
19,0
57
26
gDM / kg LW
24
y = 5120x-0,9947 r = - 0,847
22 20 18 16 14 200
220
240
260
280
300
320
340
360
gCF / kg DM
1. Vztah příjmu sušiny a obsahu CF 25
gDM M/ kgLW
23
y = 45,347-0,05x r = - 0,9720
21
19
17
15 440
460
480
500
520
g NDF / kg DM
2. Vztah příjmu sušiny a obsahu NDF
58
540
560
580
600
g sušiny / kg živé hmotnosti
26.5 24.5 22.5 20.5
y = 6,2049x - 13,253 r = 0,871
18.5 16.5 14.5 4.5
5.0
5.5 NEL (MJ/kg suš.)
6.0
6.5
3. Vztah příjmu sušiny a koncentrace NEL
Závěr Naše dosud získané výsledky potvrzují, jak je ovlivňován dobrovolný příjem sušiny u travních porostů při rozdílném způsobu využití a jak na něj působí jeho agrobotanické a chemické složení trvalého travního porostu. Dobrovolný příjem sušiny je též ovlivňován počtem sečí, kde se negativně projevuje obsah vlákniny v závislosti na vymezení vhodných způsobů obhospodařování u trvalých travních porostů „stárnutí“ porostu. Pro upřesnění objektivních znalostí o dobrovolném příjmu sušiny chovanými kategoriemi skotu, v podmínkách ČR, je potřebné pokračovat v provádění testů tak aby byly k dispozici jako součást objektivních vstupů pro provádění modelových výpočtů s údaji získanými pro reálné podmínky ČR, které mají zásadní význam pro volbu vhodných způsobů obhospodařování travních porostů a jeho další směrování.
59
Poděkování Příspěvek vznikl za podpory výzkumného projektu NAZV číslo QH 81280. Literatura CRAMPTON, E.W. - DONEFER, E. - LLOYD, L. E. (1960): A nutritive value index for forages. J. Anim. Sci., 19,1960, pp. 538–544. ISSN 0021-8812. GRUBER, L. – STEINWIDDER, A. – GUGGENBERGER, T. – SCHAUER, A. – HÄUSLER, J. – STEINWENDER, R. –STEINER, B. (2000): Einfluss der Grünlandbewirtschaftung auf Ertrag, Futterwert, Milchezeugung und Nährstoffausscheidung.. In: Bericht 27.Viewirtschaftliche Fachtagung, BAL Gumpenstein 6.–8. 6.2000, pp. 41–88. ISBN 3-901980-43-1. GRUBER, L. – GUGGENBERGER, T. – STEINWIDDER, A. – HÄUSLER, J. – SCHAUER, A. – STEINWENDER, R. –WENZL,W. – STEINER, B. (2001): Vorhersage der Futteraufnahme von Milchkühen auf Basis derFütterungsversuche der BAL Gumpenstein. In: 28. Viehwirtschaftliche Fachtagung, 2.–3. Mai 2001,Bericht BAL Gumpenstein, pp. 11–36. ISBN 3-901980-49-0. JARRIGE, R. et al.: Ruminant nutrition - recommended allowances & feed tables. 1. vyd., Paris, 1989. POZDÍŠEK, J. – KOHOUTEK, A. (1998) Voluntary intake of fresh forage of selected grass species conserved by freezing in cattle. Czech J. Anim. Sci., 1998, 43 (8), pp. 349–354. ISSN 1212-1819. POZDÍŠEK, J. – KOHOUTEK, A. – LÁTAL, O. – SVOZILOVÁ,M. – ŠTÝBNAROVÁ,M. (2008): Voluntary intake by cattle consuming forage from grasslands of different quality. (In English) In: Xie Haining, Huang Jiehua (eds): „Multifunctional Grasslands in a Changing World” – Volume II – Proceedings of the XXI International Grassland Congress and VII International Rangeland Congress, (29th June – 5th July 2008, Hohhot), Guangdong People’s Publishing House, China, p. 731. ISBN 978-7-218-05854-2. SOMMER, A. – ČEREŠŇÁKOVÁ, Z. – FRYDRYCH, Z. – KRÁLÍK, O. – KRÁLÍKOVÁ, Z. – KRÁSA, A. – PAJDÁŠ,M. – PETRIKOVIČ, P. – POZDÍŠEK, J. – ŠIMEK,M. – TŘINÁCTÝ, J. – VENCL, B. (1994): Nutrient requirement and tabeles of nutrition value of feedstuffs for ruminants. Czech Academy of Agricultural Sciences, Commision of nutrition of farm animals. Pohořelice, CZ, 196 pp. ISBN 80-901598-1-8.
• 60
Perspektivní druhy a odrůdy trav a jetelovin z ŠS Hladké Životice, s.r.o. Houdek Ivan Šlechtitelská stanice Hladké Životice s.r.o.
Úvod Přes úpornou snahu odrůdové komise ÚKZÚZ registrovat z přihlášených pícních odrůd do SOP jen ty nejvýkonnější, nelze jen tyto považovat za perspektivní. Na používané druhy a odrůdy jsou často kladeny velmi rozdílné požadavky pro zakládání porostů, jejich obnovu i zlepšování. Jinou odrůdu bude považovat za perspektivní zemědělec hospodařící v nížinách, jinou zase farmář v podhorské oblasti, rozdílné požadavky bude mít farmář hospodařící ekologicky a často odlišné druhy a odrůdy bude požadovat farmář hospodařící v chráněných územích. Mimo jiné také záleží na výměře, kterou má farmář k dispozici. Jestliže nemá možnost pro svůj hospodářský záměr zvýšit výměru, musí jít cestou intenzifikace porostů, tedy především zvýšením výnosů. Kdo včas získal dostatečnou výměru TTP, bude mít zájem zlepšovat jen zdegradované porosty a používat odrůdy spíš extenzivní, ale např. také suchovzdorné, s dobrou konkurenční schopností vůči plevelům a vytrvalé, s dobrým zdravotním stavem. Chovatelé masného skotu, ale třebas i koní, požadují odrůdy vytvářející hustý a pevný drn, který umožní spásat porosty do pozdního podzimu, v případě zimy s minimální sněhovou pokrývkou i zimní pastvu.
Druhy a odrůdy tuzemského sortimentu Z našeho sortimentu více jak šedesáti odrůd bych vytkl jako perspektivní následující druhy a odrůdy, které jsem podle způsobu využívání roz61
dělil do čtyř hlavních skupin. Některé odrůdy s širokým spektrem využití se budou opakovat ve více skupinách. A) odrůdy pro krátkodobé a intenzivní porosty, B) odrůdy pro trvalé travní porosty (TTP), C) odrůdy pro směsi k energetickým účelům - zakládané pro bioplynové stanice (BPS) a protierozní a dělící pásy do kukuřice, popř. pro spalování, D) odrůdy do extenzivních porostů, sloužících k zatravnění dočasně zemědělsky nevyužívaných ploch. ad A) odrůdy pro krátkodobé a intenzivní porosty 1. odrůdy jílku jednoletého – z odrůd v posledních letech zapsaných je to LOLAN a dvě odrůdy s důrazem na výnos v 1. seči LOMIKAR a LOTTINA, 2. odrůdy jílku mnohokvětého – ke známým tetraploidním odrůdám přibyla diploidní SKIPPY, 3. odrůdy jílkovitých hybridů Festulolium (novější odrůdy zvýrazněny), odrůda
Křížení
Vytrvalost
Ranost
Rok registrace
PERSEUS
JM x KL
max do 5 let
pozdní
2004
ACHILLES
JM x KL
max do 5 let
raný
2005
PERUN
JM x KL
max do 5 let
stř. raný
1991
HOSTÝN
JM x KL
max do 5 let
stř.raný
2010
BEČVA
JM x KR
max do 3 let
pozdní
1989
LOFA
JM x KR
max do 5 let
pozdní
1997
4.
odrůdy kostřavovitých hybridů Festulolium (novější odrůda zvýrazněna)
Odrůda
Křížení
Vytrvalost
Ranost
Rok registrace
HYKOR
JM X KR
vytrvalý
raný
1991
FELINA
JM X KR
vytrvalý
raný
1988
MAHULENA
JM X KR
vytrvalý
raný
2010 D
62
5. tetraploidní odrůdy jílku vytrvalého – do kolekce celkem šesti odrůd nedávno přibyla ranná odrůda JARAN a pozdní KOROK, 6. tetraploidní odrůdy jetele lučního (novější odrůdy zvýrazněny)–
Odrůda
Vytrvalost v čisté kultuře
Ranost
Rok registrace
VESNA
2 roky
raný
1992
BESKYD
2 roky
stř.raný
1996
DOLINA
2 roky
stř.raný
1997
2–3 roky
stř.raný
1998
NODULA
2 roky
stř.raný
2005
REZISTA
2 roky
stř.raný
2005
BIVOJ
2 roky
stř.raný
2007
2–3 roky
stř.raný
2007
AMOS
FRESKO
Vytrvalost všech odrůd ve směsích cca 3-4 užitkové roky. Využití v této kapitole uvedených odrůd lze shrnout do tří bodů: • na orné půdě – jetelovinotravní směsi – travní směsi a monokultury trav, především jílků, ale také i jílkovitých a kostřavovitých hybridů Festulolium, určených k silážování ke krmení vysokoprodukčních dojnic, • odrůdy přisévané jako čisté druhy či jednoduché směsi do prořídlých a vyčerpaných krátkodobých, dočasných porostů a TTP, • jílek jednoletý, i jako krycí plodina pro zakládání pícních porostů; ad B) odrůdy pro trvalé travní porosty (TTP) • v lučních a pastevních porostech vytknu pro rozdělení druhů (a odrůd) vláhové poměry stanovišť: – pro suché podmínky je navýsost vhodný ovsík vyvýšený MEDIAN, dále kostřavovité hybridy – a zde do pastvin také FOJTAN, a kostřava rákosovitá KORA, – pro specifické požadavky také staré odrůdy – srha laločnatá NIVA a trojštět žlutavý ROŽNOVSKÝ, 63
– pro středně vlhké podmínky kostřava luční KOLUMBUS, lipnice
luční SLEZANKA a HETERA, slovenská odrůda bojínku lučního LEMA a výše uvedená kostřava rákosovitá a její hybridy, jílek vytrvalý, – do vysloveně vlhkých podmínek psárku luční VULPINU a lipnici bahenní (úrodnou) ROŽNOVSKOU, do luk také jetel zvrhlý (švédský) POODERSKÝ. • neopomenutelný v těchto porostech většinou bývá jetel luční, odrůdy jsou uvedeny v předchozí kapitole. • Velmi odlišné požadavky jsou kladeny na směsi do sadů a vinohradů, většinou se užívají extenzivnější (nikoli špičkové) trávníkové odrůdy trav. Z našich odrůd do směsí do sadů mohou být použity také kostřavovité hybridy FOJTAN, KORINA a LESANA, do sadů i vinohradů z odrůd jílku vytrvalého HANDICAP, lipnice luční SLEZANKA, HETERA i další, popř. kostřavy červené FEROTA, MAKYTA, FIDELIO; Ad C) odrůdy pro směsi k energetickým účelům • Před lety byly mezi travními druhy vhodnými ke spalování v kotlích získány dobré výsledky u dvou druhů z našich odrůd – ovsík vyvýšený MEDIAN a kostřava rákosovitá KORA. • Poměrně nová a perspektivní záležitost je používání nově založených, popř. přisetých travních porostů pro BPS. V českých podmínkách (na rozdíl od některých německých výrobců bioplynu) téměř výhradně jsou požadovány travní směsi bez jetele. Podle délky předpokládaného využití porostu mohou být porosty zakládány z čistých druhů trav, nebo ze směsí trav uvedených v kapitole A), tedy jílků všech druhů a hybridů Festulolium. Ve vytrvalých směsích doplněny ještě dalšími druhy jako lipnice, kostřava luční apod. Tyto porosty jsou zakládány např. v členitém terénu na svazích, neumožňujícím pěstování kukuřice, nebo jako mezipásy v kukuřici s protierozním účinkem, přerušení velkého honu s možností zásahu proti škodám způsobenými černou zvěří, apod. Ad D) odrůdy do extenzivních porostů Tyto porosty mají vykazovat zpravidla vysokou vytrvalost, odolnost zaplevelení (tedy dobrou konkurenční schopnost alespoň dominantních druhů ve směsi) a s tím přímo souvisí také suchovzdornost a odolnost k vyzimování. Měly by také snášet mulčování, ale zde závisí vždy v kte64
rém období a za jakých vláhových podmínek bude mulčování provedeno. Vznikne-li na porostu „matrace“ ze zamokra rozdrcené hmoty, přežije pod ní málokterý travní druh, včetně nekuklturních trav. Pro extenzivní využití se vzhledem k rozvinutému kořenovému systému, který zajistí udržení v porostu, velmi dobře hodí hybridy Festulolium kostřavovitého typu, v tomto případě méně vzrůstné odrůdy FOJTAN, KORINA a LESANA. Z dalších druhů, byť ne zcela vytrvalých, kostřava luční a bojínek a jako doplňkové druhy (s ohledem na jejich cenu) lipnice luční SLEZANKA, HETERA a trojštět žlutavý ROŽNOVSKÝ. Do vyšších poloh by to také mohl být i trávníkový druh – psineček tenký, odrůdy GOLF, POLANA, KUZMA. V následujících tabulkách uvádím kvalitu píce většiny našich odrůd hybridů Festulolium. Stravitelnost organické hmoty, obsah cukrů a vlákniny v sušině jílkovitých hybridů Hladké Životice zás. 2001, sklizeň 2002 Odrůda
Perun
Achilles
Perseus
Lofa
Hrubá Stravitelnost vláknina vlákniny v % v%
Obsah ndf v%
Stravitelnost ndf v%
67,35
51,2
61,08
27,86
57,79
64,81
61,33
67,99
26,25
62,5
56,19
55,12
16,94
66,6
27,71
58,96
61,65
58,45
2.
17,93
65,41
28,87
56,35
56,18
51,51
3.
16,75
70,78
29,42
69,43
52,1
58,47
1.
14,83
77,18
26,92
71,66
66,93
73,17
2.
14,5
67,61
30,61
63,48
64,56
60,55
3.
14,36
66,92
25,7
64,16
52,29
58,91
1.
16,67
70,56
29,04
65,7
50,5
54,54
2.
15,15
73,24
29,04
69,24
61,71
65,97
3.
14,75
65,49
25,52
60,29
53,5
54,24
Seč
Zkvasitelné cukry v %
Soh v%
1.
14,9
73,24
26,66
2.
11,78
67,27
3.
14,52
1.
65
66
Felina
Hykor
Fojtan
Kora
1
6
7
8
28,54 27,26 30,66 26,7 28,26 25,78 29,81 27,16 27,76 25,04 27,98 29,57 26,53 25,5 21,57 28,64
64,01 73,08 60,67 58,7 65,78 70,44 62,56 59,09 68,68 70,16 68,48 54,13 65,29 70,79 59,28 60,04
1.
2.
1.
2.
1.
2.
1.
2.
1.
2.
1.
2.
1.
2.
1.
2.
2005
2002
2005
2002
2005
2002
2005
2002
Hrubá vláknina v %
Soh v%
Rok Seč sklizně
SOH - stravitelnost organické hmoty (Nylon Bag, 24 h inkubace v bachoru)
Odrůda
49,7
27,85
68,61
61,65
52,58
62,74
66,44
64,85
52,34
55,06
63,55
60,76
48,85
49,04
63,03
57,96
Stravitelnost vlákniny v %
16,75
17,99
14,32
14,22
17,96
15,07
13,84
11,77
19,21
15,66
14,03
11,94
15,4
18,7
9,83
12,18
Zkvasitelné cukry v %
60,04
49,05
57,4
53,99
61,38
58,3
51,99
57,43
59,98
60,98
59,46
57,68
60,74
60,44
52,89
61,34
Ndf v %
45,34
27,66
62,23
47,71
40,88
57,66
58,24
58,65
43,91
49,02
62,21
55,43
48,58
43,94
70,04
53,24
Stravitelná ndf v %
Stravitelnost organické hmoty, obsah vlákniny a cukrů v sušině kostřavovitých hybridů a kostřavy rákosovité Hladké Životice zás. 2001
Poděkování: Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu NAZV reg. č. QH 81280
„Studium hlavních faktorů ovlivňujících stabilitu trvale udržitelného systému obhospodařování travních porostů v České republice“. Korespondenční adresa autora: Houdek Ivan, Šlechtitelská stanice Hladké Životice, s.r.o., 742 47 Hladké Životice
[email protected]
•
67
Uplatnenie medzirodových hybridov tráv v horskej oblasti Slovenska Ilavská I. , Britaňák N., Hanzes Ľ., Jančová M., Pollák Š. RVP Poprad
1
Výskumný ústav trávnych porastov a horského poľnohospodárstva, CVRV Piešťany 2
Abstrakt: V horskej oblasti Slovenska sa sledovali vybrané odrody medzirodových hybridov tráv: Achilles, Fojtan, Perseus a nšľ. HŽ 15 DK. Zistilo sa, že lolioidné typy MRH dosiahli v roku sejby a v 1. úžitkovom roku vyššiu prezenciu ako typy festucoidné, ktoré sa v porastoch začali uplatňovať až v druhom úžitkovom roku. Predovšetkým od floristického zloženia porastov a od priebehu poveternostných podmienok závisela výška produkcie sušiny. Vo všetkých úžitkových rokoch sa najlepšie ukázal novošľachtenec HŽ 15 DK, najnižšie úrody dosiahla odroda Perseus. Stanovili sa základné vlastnosti siláží, pričom sa zistilo, že siláže, vyrobené z variantov MRH tráv, sa vo všetkých kosbách a rokoch vyznačovali vyššími hodnotami NEL, NEV a ME. Kľúčové slová: trávny druh, medzirodový hybrid tráv, floristické zloženie porastov, produkcia sušiny, NEL, NEV, ME
Úvod Z energetického hľadiska sú dôležitou zložkou krmovinovej základne podhorských a horských regiónov (PHR) trávy s vyšším obsahom vodorozpustných cukrov (VRC). Na tento účel pestovania sú vhodné medzirodové hybridy tráv (MRH – x Festulolium), ktorých odrody sa od seba líšia ranosťou, vytrvalosťou, produkčnosťou i kvalitou. Dôvodom odlišností je ich rôzny charakter (prevažujúce vlastnosti niektorého z rodičovských komponentov). Jedny z prvých výsledkov z experimentov s MRH v PHR južných Čiech publikovali Kuncl, Turek, Graman (1992) i Kuncl (1994). Overovala sa produkčná schopnosť a kvalita krmu, pričom sa zistilo, že odroda Bečva je 68
cenená predovšetkým pre vysoký obsah pohotovej energie a ľahkú silážovateľnosť. Výhoda odrody Perun je vo veľkej odburiňovacej a produkčnej schopnosti. Odroda Felina je vhodná na štvorročné využitie, pričom jej produkčná schopnosť klesá len pomaly. Uplatnenie vybraných MRH sa v ostatných rokoch sledovalo aj v horskej oblasti Slovenska (Ilavská 1999; 2005), pričom sa medzi zaradenými hybridmi nezaznamenali významné rozdiely v produkcii sušiny, rozdiely však boli v ich zastúpení v porastoch. Lolioidné typy boli vitálnejšie v 1. úžitkovom roku, MRH festucoidného charakteru sa začali v porastoch uplatňovať až v 2. úžitkovom roku. V prezentovanom príspevku chceme poukázať na uplatnenie MRH tráv v horských podmienkach Slovenska.
MATERIÁL A METÓDY Pokusné plochy sa nachádzali na stanovišti v Liptovskej Tepličke, charakteristiku ktorého je uvedená v tabuľke 1. Sledovali sa nasledovné druhy a odrody tráv: A – medzirodový hybrid tráv (x Festulolium) odroda Achilles B – medzirodový hybrid tráv (x Festulolium) odroda Fojtan C – medzirodový hybrid tráv (x Festulolium) odroda Perseus D – medzirodový hybrid tráv (x Festulolium) nšľ. HŽ 15 DK Pokus bol založený na jar v roku 2006 v troch opakovaniach, pričom sa použili osivá tráv slovenskej a českej proveniencie. Výsevok monokultúr medzirodových hybridov tráv predstavoval 35 kg.ha–1 (cca 12 MKS.ha–1), Pri sejbe sa zohľadnila skutočná úžitková hodnota osiva. Pred sejbou sa do pôdy zapravili minerálne hnojivá v dávkach 60 kg N.ha–1, 30 kg P.ha–1 a 60 kg K.ha–1. Po 1. kosbe sa aplikovala ďalšia dávka N (60 kg.ha–1). V úžitkových rokoch sa dávky P a K upravovali podľa obsahu týchto prvkov v pôde a nadzemnej fytomase, dávka N predstavovala 120 kg.ha–
69
Tab. 1. Charakteristika pokusného stanovišťa Charakteristika
Liptovská Teplička
Zemepisná dĺžka (λ)
20°06'
Zemepisná šírka (φ)
48°55'
Nadmorská výška (m)
960
Dlhodobý priemer zrážok – za rok (Rr – mm)
950
Dlhodobý priemer zrážok – za vegetáciu (Rv – mm)
525
Dlhodobý priemer denných teplôt – za rok (tdr – °C)
3,5
Dlhodobý priemer denných teplôt – za veget. (tdv – °C)
9,5
Agroklimatická oblasť Agroklimatická podoblasť Agroklimatický okrsok Výrobná oblasť
mierne chladná vlhká studenej zimy horská
Svahovitosť
0
Pôdny druh
hlinitá pôda
Pôdny typ Geologický substrát
kambizem typická karbonátové horniny
a bola delená (60 kg N.ha–1 na začiatku vegetácie a 60 kg N.ha–1 po 1. kosbe). 1
Na stanovenie primárnej produkcie sa porasty využívali 3x kosbou, pričom 1. kosba sa uskutočnila na začiatku metania trávneho druhu, 2. kosba s odstupom 4–5 týždňov a 3. kosba za 7–8 týždňov po druhej. Pri každej kosbe sa z každého variantu odobrali vzorky na výrobu siláží (cca 10 kg), ktoré sa nechali prirodzeným spôsobom zavädnúť na obsah sušiny 330–370 g.kg–1. Priebeh zavädania bol sledovaný digitálnym vlhkomerom krmovín Fortuna 2. Po následnom porezaní a homogenizácii hmoty bola fytomasa manuálne natlačená do pokusných síl predstavovaných plastovými nádobami s objemom 1000 ml, ktoré boli hermeticky uzatvo70
rené a na dobu fermentácie uložené do miestnosti so stálou teplotou. Po ukončení fermentačného procesu boli siláže expedované do laboratória CVRV–VÚTPHP v Banskej Bystrici na vykonanie príslušných analýz. Podľa rovníc, uvedených v prílohe č. 8 výnosu MP SR č. 39/1/2002-100, sa na základe laboratórne stanoveného obsahu živín vypočítala výživná hodnota siláží (ukazovatele PDIN, PDIE, NEL, NEV a ME). Teoretickú produkčnú účinnosť, vyjadrenú produkčným mliekovým potenciálom (PMP) v kg FCM mlieka (mlieko korigované na 4 % obsah tuku), sme vypočítali pre PMP – produkčný mliekový potenciál: PMPPDI (PDI/50) a pre PMPNEL (NEL/3,13).
VÝSLEDKY A DISKUSIA Zmeny floristického zloženia porastov Vzhľadom na neskorší termín výsevu a priebeh počasia vo vegetačnom období sa v roku sejby (2006) vykonali iba dve kosby. Prvá kosba bola tzv. odburiňovacia, pri ktorej sa nehodnotili žiadne zo sledovaných parametrov. Dôvodom bolo vysoké zastúpenie poľných burín (cca 90%). Druhá kosba sa vykonala v jesennom termíne a bola hodnotená. Vzhľadom na suché letné obdobie sa však upustilo od odberu vzoriek nadzemnej fytomasy pre stanovenie konzervačných schopností a kvalitu siláží. Pred druhou (jesennou) kosbou sa zistilo, že porasty boli kompaktné a menej zaburinené, i keď podiel siatych druhov nebol vysoký. Pri hodnotení floristického zloženia porastov (tab. 2) je zrejmé, že odrody MRH Achilles a Perseus, ale aj novošľachtenec, dosiahli nižšie zastúpenie v poraste. V prvom úžitkovom roku sa zastúpenie siatych druhov pohybovalo v 1. kosbe od 78 % do 87 %, pričom lepšie sa uplatnili odrody Fojtan a Perseus. HOUDEK (2009) hodnotil odrodu Fojtan ako odrodu s pomalším vývojom, vytrvalú a vhodnú predovšetkým do pasienkových porastov. Aj napriek týmto vlastnostiam mala však táto odroda spomedzi odrôd MRH najvyššie zastúpenie. Nižší bol v tomto roku podiel novošľachtenca HŽ 15 DK. Túto skutočnosť dávame do súvisu s biologickými vlastnosťami. Z dvoch odrôd MRH intermediálneho typu (Perseus a Achilles) sa lepšie 71
uplatnila odroda Perseus. Medzi týmito odrodami je rozdiel v ranosti, pričom Perseus je neskoršou odrodou a obe sú vhodné pre využitie na ornej pôde (HOUDEK, 2009). Podiel prázdnych miest a nesiatych druhov varíroval v 1. kosbe od 3 % do 20 % a prevažoval tu trávny druh Poa trivialis L. v sprievode klasických poľných burín (Capsella bursa – pastoris (L.) MED., Potentilla anserina L., Taraxacum officinale WEB. in WIGGERS). V 2. a 3. kosbe sa v porastoch mierne znížil podiel prázdnych miest, pričom siate druhy dosahovali 82–99%–nú pokryvnosť (2. kosba) a 80–96%–nú pokryvnosť (3. kosba). Druhý úžitkový rok sa niesol v 1. kosbe v znamení poklesu zastúpenia odrôd MRH tráv (v priemere odrôd o takmer 12 %), pričom sa viditeľne zvýšil podiel nesiatych druhov (Poaceae aj Fabaceae) a prázdnych miest. Dorastanie do druhej kosby však prinieslo zníženie zastúpenia všetkých siatych druhov (prezencia od 55 % do 65 %) pri súčasnom evidentnom náraste druhov nesiatych. Tento stav bol spôsobený výrazným poškodením porastov poľnými hlodavcami a krtmi a upravil sa pri dorastaní do tretej kosby, kedy sa zistil podiel MRH od 67 do 90 % (tabuľka 2). Posledný rok sledovaní opäť priniesol zníženie prezencie siatych druhov. Vo všetkých variantoch sa v 1. kosbe markantne zvýšil podiel bylín, predovšetkým z čeľade bôbovitých. Najnižšie zastúpenie sme evidovali pri odrodách MRH tráv Achilles, Fojtan, Perseus, ktoré kleslo na a pod 50 % (tabuľka 2). Pri dorastaní do druhej kosby sa pri všetkých odrodách zaznamenal nárast ich podielu v porastoch (na úkor bôbovitých), ktorý však v 3. kosbe opäť prudko klesol a pohyboval sa na úrovni 46–63 %. Z nesiatych trávnych druhov sa v porastoch uplatňovala lipnica pospolitá Tab. 2. Podiel MRH v porastoch (%) Variant/rok
2006
2007
2008
2009
jeseň
1. k.
2. k.
3. k.
1. k.
2. k.
3. k.
1. k.
2. k.
3. k.
Achilles
20
78
80
78
63
60
67
50
78
46
Fojtan
50
87
85
86
74
65
90
42
82
57
Perseus
69
84
87
78
62
55
70
42
77
51
HŽ 15 DK
37
77
85
82
80
62
77
72
76
63
72
Tab. 3. Produkcia sušiny v kosbách (t.ha–1) Variant/ rok/
2006
kosba
jeseň
1. k.
2. k.
3. k.
1. k.
2. k.
3. k.
1. k.
2. k.
3. k.
Achilles
2,85
1,01
2,52
1,21
2,71
1,96
0,87
2,06
2,26
0,94
Fojtan
2,25
2,28
1,95
0,91
2,80
1,84
1,06
2,40
2,24
1,14
Perseus
2,85
1,01
2,34
0,98
2,73
1,74
0,88
2,10
2,03
1,02
HŽ 15 DK
2,17
2,24
2,27
1,29
3,66
2,15
1,34
2,79
2,11
1,56
2007
2008
2009
(Poa trivialis L.), z bôbovitých hlavne ďatelina plazivá (Trifolium repens L.) a z ostatných bylín Taraxacum officinale Web. in Wiggers a Achillea millefolium L. Produkcia sušiny Produkcia sušiny je ukazovateľ, ktorého hodnoty úzko súvisia so stavom porastov, na ktorý má zas bezprostredný vplyv priebeh počasia a vlastnosti stanovišťa. V iniciálnom roku sa pohybovali úrody sušiny z jesennej kosby v rozpätí od 2,17 do 2,85 t.ha–1, pričom najnižšiu produkciu sušiny sme zaznamenali pri novošľachtenci HŽ 15 DK a najvyššiu pri odrodách Achilles a Perseus (tab. 3). Tieto hodnoty prekvapujú, pretože, ako vidieť z uvádzanej tabuľky, značne prevyšujú hodnoty, zistené v ďalších rokoch v rovnakom období (tretie kosby). V prvom úžitkovom roku sa v úrodách zaradených druhov a odrôd zistili výrazné rozdiely, hoci štatisticky preukazné sa zaznamenali iba medzi odrodami Perseus a HŽ 15 DK (tab. 4). Pod túto variabilitu úrod v 1. úžitkovom roku sa podpísali rozdielne biologické vlastnosti odrôd. V porastoch sa už postupne začínali uplatňovať aj odrody s pomalším vývinom po sejbe, ktoré zapĺňali doteraz neobsadený priestor a prispeli k zvýšeniu produkcie sušiny. Tieto zistenia korešpondujú s údajmi iných autorov, ktorí uvádzajú v roku sejby nižšiu produkciu sušiny pri pomalšie sa vyvíjajúcich druhoch (Turek a kol., 1993; Kuncl, 1994). Druhý úžitkový rok bol charakterizovaný produkciou sušiny od 5,54 po 7,15 t.ha–1. Najnižšiu produkciu sušiny sme zaznamenali pri odrode Achil73
Tab. 4. Produkcia sušiny v rokoch (t.ha–1) Variant/rok
2006
2007
2008
2009
Achilles
2,85
4,75
5,54
5,26
Fojtan
2,25
5,14
5,70
5,77
Perseus
2,85
4,33
5,35
5,05
HŽ 15 DK
2,17
5,79
7,15
6,46
LSD0,05
–
1,40
1,98
1,33
LSD0,01
–
3,03
2,88
1,94
les a najvyššiu pri novošľachtenci MRH. Rozdiely medzi úrodami jednotlivých odrôd nie sú vyrovnané, ale štatisticky významné rozdiely sme nezaznamenali (tab. 4). V poslednom úžitkovom roku sa na úrody v porovnaní s predchádzajúcim rokom mierne znížili. Mohlo to byť dôsledkom zníženej prezencie siatych druhov, hlavne v 1. a 3. kosbe. Poradie najúrodnejších a najmenej produkčných druhov však ostalo zachované. Zistili sa dosť výrazné odlišnosti medzi najnižšou a najvyššou úrodou, čo dokumentujú aj zaznamenané signifikantné štatistické rozdiely (tab. 4). Výživná a nutričná hodnota, silážovateľnosť V rámci vykonaných rozborov sa jednotlivé trávy vo všetkých kosbách a rokoch pokusu prezentovali nižším obsahom monosacharidov a vyššou koncentráciou rozpustných cukrov (tab. 5). Preukazne najvyšší priemerný obsah monosacharidov sme zaznamenali v 3. kosbe pri všetkých variantoch tráv. Rovnako ako pri obsahu monosacharidov aj pri obsahu rozpustných cukrov sme najvyššie hodnoty zaznamenali v 3. kosbe. Na obsah vodorozpustných cukrov, zahrňujúcich sumu monosacharidov a rozpustných cukrov vo fytomase mali preukazný vplyv roky pokusu a poradie kosieb. Najvyšší obsah VRC sme zaznamenali v 3. kosbe. Množstvo VRC je však v krmovinách premenlivé i v priebehu dňa (max. popoludní; min. ráno), nakoľko ho ovplyvňuje intenzita slnečného svitu a tiež obsah vlahy v pôde (Loučka, Pozdíšek, 1998). Každý druh trávy, dokonca aj väčšina odrôd má rozdielnu silážovateľnosť, ktorá sa vyjadruje pomerom vodorozpust74
Tab. 5. Silážovateľnosť druhov a odrôd tráv v jednotlivých rokoch pokusu (g.kg –1 sušiny)
Rok
Kosba Variant
Sušina pôv. hmoty
monos.
rozpust.
suma
Achilles
202,1
33,0
102,6
Fojtan
205,5
30,8
Perseus
200,7
HŽ 15 DK
1
2007
2
3
1
2008
2
3
N-látky
Koeficient VRC/NL
135,5
142,8
0,95
75,4
106,2
122,1
0,87
29,1
68,6
97,6
145,6
0,67
197,4
32,9
60,3
93,2
124,0
0,75
Achilles
205,7
51,0
89,8
140,8
113,2
1,24
Fojtan
219,4
41,7
74,9
116,6
106,7
1,09
Perseus
212,5
48,0
84,9
132,8
101,3
1,31
HŽ 15 DK
223,6
38,7
68,3
107,0
113,5
0,94
Achilles
244,1
59,0
105,2
164,2
112,2
1,46
Fojtan
289,2
54,4
91,5
146,0
110,8
1,32
Perseus
249,0
63,9
115,6
179,5
113,6
1,58
HŽ 15 DK
268,5
59,8
107,2
167,0
103,2
1,62
Achilles
206,0
31,3
80,4
111,6
105,0
1,06
Fojtan
204,1
33,6
78,4
112,0
119,3
0,94
Perseus
211,2
25,7
64,4
90,1
100,6
0,90
HŽ 15 DK
211,2
29,4
71,0
100,4
104,6
0,96
Achilles
207,9
30,4
74,8
105,2
103,7
1,02
Fojtan
219,2
28,5
76,2
104,7
119,3
0,88
Perseus
200,5
28,7
70,3
99,0
111,2
0,89
HŽ 15 DK
222,4
30,8
81,9
112,7
124,2
0,91
Achilles
248,2
31,2
76,8
108,0
122,9
0,88
Fojtan
270,1
28,3
76,1
104,4
123,3
0,85
Perseus
252,2
17,5
91,6
109,1
114,8
0,95
HŽ 15 DK
270,9
27,9
78,8
106,7
117,6
0,91
Obsah VRC
75
Pokračování tab. 5 Rok
Kosba Variant
Sušina pôv. hmoty
monos.
rozpust.
suma
Achilles
236,4
34,3
101,5
Fojtan
251,9
32,4
Perseus
222,4
HŽ 15 DK
1
2009
2
N-látky
Koeficient VRC/NL
135,8
111,7
1,22
90,9
123,3
104,3
1,18
34,2
89,9
124,1
105,0
1,18
281,4
29,2
89,9
119,1
100,7
1,18
Achilles
224,0
29,5
90,4
119,9
131,7
0,91
Fojtan
243,2
27,3
80,2
107,5
135,2
0,80
Perseus
219,4
26,6
100,8
127,4
124,4
1,02
HŽ 15 DK
236,3
18,4
87,3
105,7
130,6
0,81
Obsah VRC
ných cukrov k N–látkam. Čím viac sa hodnoty tohto koeficientu blížia k 1,0 tým je trávny druh alebo odroda lepšie silážovateľná (Žiláková, Knotek, Golecký 1998). Vzhľadom k tomu, že obsah VRC vo fytomase jednotlivých tráv je variabilný a obsah N-látok má vyššiu stabilitu, vykazujú hodnoty koeficientov silážovateľnosti rozdiely nielen medzi kosbami v danom roku, ale aj v sledovaných rokoch. Pozitívny vplyv na výslednú akostnú triedu siláží malo zvýšenie obsahu sušiny zavädaním pred silážovaním, čím sa vytvorili priaznivé podmienky pre dobrý priebeh fermentačného procesu. Pri silážovaní tráv zavädnutých na obsah sušiny cca 400 g.kg–1 možno pri dodržaní optimálnych podmienok zabezpečiť kvalitný priebeh fermentačného procesu aj bez použitia konzervačných prípravkov (Bíro, Juráček, 1998). Ukazovatele, hodnotiace kvalitatívne zatriedenie siláží podľa pokynov, uvedených v prílohe č. 7 výnosu MP SR č. 39/1/2002–100, ako je obsah vlákniny, kyseliny mliečnej, kyseliny maslovej a stupeň proteolýzy boli charakterizované ako veľmi dobré pri všetkých vyrobených silážach vo všetkých pokusných rokoch. Všetky siláže zaradené do 2. akostnej triedy mali vyššiu hodnotu pH ako je kritérium pre 1. akostnú triedu. Všetky vyrobené siláže boli hodnotené farbou nahnedlou, po pôvodnej hmote, aromatickým alebo nakyslým pachom a zachovanou štruktúrou, čo zodpo76
Tab. 6. Akostné triedy siláží Rok
2007
2008
2009
Kosba
Achilles
Fojtan
Perseus
HŽ 15 DK
1.
2
2
1
2
2.
1
1
1
1
3.
1
1
1
1
1.
2
2
2
1
2.
1
1
2
1
3.
1
1
1
1
1.
1
1
1
1
2.
1
1
1
1
vedá kritériám pre 1. a 2. akostnú triedu (tabuľka 6). Najvyššou kvalitou sa vyznačovali siláže z tretej kosby, kde všetky vyrobené siláže boli zaradené do 1. akostnej triedy. Výživná hodnota siláží (tab. 7) úzko súvisí s obsahom živín a kvalitou zakonzervovanej hmoty. Pri hodnotení degradovateľných N-látok sme významné rozdiely hodnôt PDIE zaznamenali medzi 1. a 3. kosbou. Preukazne vyšší obsah tohto ukazovateľa výživnej hodnoty sme zistili pri variante Achilles. Vyššími hodnotami NEL, NEV a ME sa charakterizovali varianty v 1. kosbe oproti ostatným kosbám. Pri hodnotení teoretickej PÚ vyjadrenej PMPPDI sme vyššie hodnoty zistili pri variante Fojtan v 1. kosbe a v 2. kosbe pri HŽ 15 DK.
ZÁVER Z dosiahnutých výsledkov sledovania rôznych druhov a odrôd tráv z hľadiska ich zastúpenia v porastoch, z hľadiska produkčnej schopnosti a kvality vyrobených siláží možno konštatovať, že: 1. Floristické zloženie porastov záviselo predovšetkým od poveternostných podmienok v jednotlivých rokoch. Lolioidné typy MRH dosiahli v 1. úžitkovom roku vyššiu prezenciu ako typy festucoidné, čo súvisí 77
Tab. 7. Výživná hodnota zakonzervovanej hmoty druhov a odrôd tráv v jednotlivých rokoch pokusu Rok
Kosba Variant
1
2007
2
3
1
2008
2
3
78
PDIN
PDIE
g.kg sušiny –1
NEL
NEV
MJ.kg
–1
ME
sušiny
PMP* NEL PMP PDI kg FCM
Achilles
61,1
58,6
5,70
5,59
9,62
1,82
1,22
Fojtan
56,0
57,9
5,69
5,58
9,60
1,82
1,12
Perseus
62,7
57,6
5,65
5,53
9,55
1,80
1,25
HŽ 15 DK
53,2
58,0
5,74
5,64
9,67
1,83
1,06
Achilles
49,3
56,6
5,70
5,61
9,60
1,82
0,99
Fojtan
43,3
53,1
5,63
5,53
9,48
1,80
0,87
Perseus
43,2
55,0
5,71
5,63
9,62
1,83
0,86
HŽ 15 DK
51,3
56,9
5,71
5,62
9,62
1,82
1,03
Achilles
49,5
54,4
5,75
5,65
9,69
1,84
0,99
Fojtan
49,6
56,3
5,70
5,60
9,62
1,82
0,99
Perseus
47,6
55,3
5,74
5,65
9,66
1,83
0,95
HŽ 15 DK
44,5
56,6
5,71
5,61
9,61
1,82
0,89
Achilles
46,4
57,5
5,82
5,71
9,81
1,86
0,93
Fojtan
56,2
57,0
5,73
5,60
9,68
1,83
1,12
Perseus
45,3
56,2
5,76
5,64
9,72
1,84
0,91
HŽ 15 DK
43,9
58,6
5,77
5,67
9,73
1,84
0,88
Achilles
51,8
58,7
5,72
5,62
9,65
1,83
1,03
Fojtan
51,7
58,3
5,71
5,60
9,63
1,82
1,03
Perseus
52,6
57,8
5,71
5,61
9,62
1,82
1,05
HŽ 15 DK
62,6
57,2
5,65
5,52
9,55
1,80
1,25
Achilles
55,1
54,5
5,72
5,63
9,62
1,83
1,10
Fojtan
58,9
54,9
5,68
5,60
9,57
1,82
1,18
Perseus
52,4
54,0
5,70
5,61
9,60
1,82
1,05
HŽ 15 DK
56,4
53,0
5,69
5,59
9,60
1,82
1,13
Pokračování tab. 7 Rok
Kosba Variant
1
2009
2
PDIN
PDIE
g.kg –1 sušiny
NEL
NEV
ME
MJ.kg –1 sušiny
PMP* NEL PMP PDI kg FCM
Achilles
53,5
57,9
5,92
5,84
9,95
1,89
1,07
Fojtan
52,7
56,7
5,88
5,77
9,90
1,88
1,05
Perseus
47,9
56,8
5,91
5,81
9,95
1,89
0,96
HŽ 15 DK
46,9
56,5
5,91
5,82
9,93
1,89
0,94
Achilles
70,9
60,5
5,72
5,61
9,66
1,83
1,42
Fojtan
70,4
56,8
5,72
5,59
9,66
1,83
1,41
Perseus
60,3
56,7
5,74
5,64
9,67
1,83
1,21
HŽ 15 DK
69,2
56,9
5,59
5,45
9,48
1,79
1,38
*PMP – produkčný mliekový potenciál
2.
3. 4. 5. 6.
s ich biologickými vlastnosťami. Festucoidné typy sa v porastoch začali uplatňovať až v druhom úžitkovom roku. Výška produkcie sušiny vo veľkej miere závisela od floristického zloženia porastov. Líšila sa nielen v kosbách, ale aj v celom vegetačnom období, na čo mali značný vplyv rozdielne poveternostné podmienky v súčinnosti s ďalšími podmienkami stanovíšť. V priemere odrôd sa najvyššie úrody zaznamenali v 2. úžitkovom roku, pričom najlepšie sa ukázali odrody Fojtan a novošľachtenec HŹ 15 DK. Vo všetkých úžitkových rokoch sa z produkčného hľadiska najlepšie uplatnil novošľachtenec MRH. Všetky vyrobené siláže boli podľa kritérií zaradené do 1. a 2. akostnej triedy. Siláže, vyrobené na variantoch MRH tráv, sa vo všetkých kosbách a rokoch vyznačovali vyššími hodnotami NEL, NEV a ME.
POUŽITÁ LITERATÚRA BÍRO, D., JURÁČEK, M. 1998. Vplyv rôznych enzýmov na fermentačný proces pri silážovaní tráv. In Zvyšovanie produkčnej účinnosti krmív a kvality živočíšnych produktov: zborník z medzinárodnej konferencie. 1998. Nitra, s. 147–151.
79
HOUDEK, I. 2009. Nové odrody MRH a ich využitie. Osobná informácia. ILAVSKÁ, I. 1999. Porovnanie produkčnej schopnosti kostravy trsteníkovitej a medzirodových hybridov tráv v podmienkach horskej výrobnej oblasti v rôznych režimoch využívania. In Poľnohospodárstvo, roč. 45, 1999, č. 9–10, s. 642–653. ILAVSKÁ, I. 2005. Produkčné, nutričné a ochranné funkcie tráv, ďatelinovín a ich miešaniek na ornej pôde horských a podhorských oblastí : Záverečná správa. Piešťany: VÚRV-ÚTPHP, 2005, 39 s. KUNCL, L. 1994. Stanovení doby sklizně mezirodových hybridů trav ve vztahu ke změnám jakosti píce. In Rostlinná výroba, roč. 40, 1994, č. 7, s. 651–658. KUNCL, L., TUREK, F., GRAMAN, J, 1992. Příspěvek k hodnocení vzdálených hybridů tráv v polním pícninářství Pošumaví. In Aktuálne otázky krmovinárstva v teórii a praxi: zborník referátov. Nitra: VŠP, 1992, s. 98–102. Loučka, R., Pozdíšek, J. 1998. Zajištění vysoké kvality krmiv z víceletých pícnin. In Metodiky pro zemědělskou praxi. Praha: ÚZPI, 1998, č. 8, 51 s. PAULY, T. DE PAULA SOUSA, D., SPÖRNDLY, R., CHRISTIANSSON, A. 2008. Inoculation of experimental silages with different Clostridium spores. In Biodiversity and Animal Feed: Proceedings of the 22nd General Meeting of the European Grassland Federation, Uppsala, Sweden, p. 678–680. TUREK, F. a kol. 1993. Uplatnění kříženců mezi jílky a kostřavami v pícninářství podhorských poloh. In Metodiky pro zemědelskou praxi. Praha : ÚZPI, 1993, 23 s. ŽILÁKOVÁ, J., KNOTEK, S., GOLECKÝ, J. 1998. Assessment of the effect of probiotics on nutritive value of grass silage. In Ecological aspects of grassland management: Proceedings of the 17th General Meeting of Europan Grassland Federation. 1998. Debrecen, p. 733–737. Kontaktná adresa: Ing. Iveta Ilavská, PhD., CVRV Piešťany – VÚTPHP Banská Bystrica Mládežnícka 36, 974 21 Banská Bystrica Regionálne výskumné pracovisko Poprad, ul. SNP 2, 058 01 Poprad tel./fax.: ++421 52 290 20 10, e-mail:
[email protected]
•
80
Effect of breeding technology on somatic cell count in cow milk on mountain farms Jan Frelich, Martin Šlachta, Milan Kobes University of South Bohemia, Faculty of Agriculture, České Budějovice, Czech Republic,
[email protected] Abstract: The aim of this study was to evaluate the effect of different breeding technology applied on mountain farms on somatic cell count (SCC) in milk as an indicator of udder health. The SCC in individual cow milk samples were analysed in thirty–two herds in the Czech Republic in 2004–2008. The herds consisted of two most common dairy breeds in the region, the Holstein and the Czech Fleckvieh. Three breeding technologies were distinguished: (1) the seasonal pasture and loose housing in the rest of a year, five herds, (2) seasonal pasture and tie stalls in the rest of a year, ten herds, and (3) all-year-through loose housing, seventeen herds. The General Linear Models analysis was conducted in order to evaluate the effect of the breeding technology on SCC in milk. The effects of breed, parity, year and days in milk (covariate) were also included in the analysis. The seasonal pasture with loose housing (variant 1) revealed lower SCC in cow mik samples (P < 0.001) than the two other variants of breeding technology. Key words: mastitis, udder health, breeding technology, pasture
Introduction The mastitis is the most prevalent production disease in dairy herds (Seegers et al., 2003). Aside the animal and nutrition factors, the incidence of this disease depends also on environmental conditions, the udder hygiene practices, the housing conditions, the milking procedure and the pasture (Barkema et al., 1999; Cempírková et al., 2009). The somatic cell count (SCC) in milk serves as a reliable indicator of mastitis. We used this indicator to compare the udder health status of herds differed by the breeding
81
technology (the technology of housing and feeding) on Czech mountain farms.
Material and Methods The data on SCC were recorded by the Czech–Moravian Breeders Corporation in frame of monthly test–day monitoring of breeding value of cows. The lowest SCC accepted for the analysis was 1 thousand ml–1 and the highest value was 9999 thousands ml–1 (upper value limit in the used database). In total 190610 test–day records measured from January 2004 to December 2008 were used. The data were collected in total thirty-two herds located at the altitude 490–896 meters above sea level. Most of herds consisted of two breeds of Holstein and Czech Fleckvieh, four herds consisted of only one of the breeds. Three breeding technologies were distinguished, (1) seasonal pasture and loose housing in the rest of a year, five herds, (2) seasonal pasture and housing in tie stalls in the rest of a year, ten herds, and (3) and all–year–through loose housing, seventeen herds. The seasonal pasture was applied from May to October and the fresh herbage formed majority of the feed ration. During the housing the cows were offered grass or maize silage and different supplements (hay, straw, rapeseed, brewery draff ) depending on a farm. Grain supplements were offered to cows of all herds. The General Linear Models analysis (StatSoft Table 1. The geometric mean, median, 0.75 and 0.90 kvantil of SCC (thousands ml–1) in three breeding technologies (1 – pasture and loose housing, 2 – pasture and tie stalls, 3 – housing all–year–through) and in two breeds (H – Holstein, C – Czech Fleckvieh), Techn.
82
Mean
Median
75
90 H
N
H+C
H
C
H
C
C
H
C
1
95
102
72
286
221
881
668
22 534 20 261
2
126
136
115
374
325
1 057
882
8 174 25 019
3
128
126
111
371
306
1 101
834
79 483 35 140
CR s r.o., 2008) was conducted in order to evaluate the effect of the technology on SCC in milk. The SCC was log–transformed in order to receive the normal distribution of this variable. The other factors included in the analysis were the breed, the parity (four categories: first, second, third to fifth, and sixth and later lactations). The days in milk were used as a covariate.
Results The geometric mean, median, 0.75 and 0.90 kvantil of SCC in three technology groups of herds are given in Table 1. The effects of all the factors included in GLM analysis were highly significant (P < 0.001). The Holstein cows had higher SCC than the Czech Fleckvieh and the SCC increased with
5.25
Log SCC (ml–1)
5.15
5.05
H C
4.95
4.55
1
2 Breeding technology
3
Figure 2. The interaction between breed and breeding technology (1 – pasture and loose housing, 2 – pasture and tie stalls, 3 – housing all–year–through; H – Holstein, C – Czech Fleckvieh). The least square means of log transformed SCC given by GLM analysis and 0.95 confidence intervals are used in the figure.
83
the lactation number (parity category). The pasture with loose housing (technology 1) revealed significantly lower SCC than the other two technologies (P < 0.001). The significant interaction between breed and breeding technology (P < 0.001) indicated a more pronounced difference in SCC between breeds in this technology group (Figure 1).
Discussion The lowest SCC in milk samples recorded in five seasonally pastured herds with loose housing indicated a better udder hygiene and health of cows there. The pastured herds with tie stalls revealed higher SCC and did not differ from the non–pastured herds. The pasture itself was thus less determinant in udder health than the other on–farm conditions, including the technology of housing. Although the walking may elevate the SCC in cows (Coulon et al., 1998), no deterioration of udder health due to pasture was observed in other studies (Pomičs et al., 2000; Washburn et al., 2002). References Barkema H.W., Schukken Y.H., Lam TJ.G.M., Beiboer M.L., Benedictus G., Brand A. 1999 : Management practices associated with the incidence rate of clinical mastitis. J. Dairy Sci. 82;1643–1654. Cempírková R., Mikulová M., Trávníček J. 2009 : Count of psychrotrophic lipolytic bacteria in cow´s raw milk samples from the aspect of technological quality. Journal of Agrobiology 26(2);113–121. Coulon J.B., Pradel P., Cochard T., Poutrel B. 1998 : Effect of extreme walking conditions for dairy cows on milk yield, chemical composition, and somatic cell count. J. Dairy Science 81;994–1003. Pomičs D., Gasqui P., Bony J., Coulon, J–B., Barnouin J. 2000 : Effect of turning out dairy cows to pasture on milk somatic cell count. Ann. Zootech. 49: 39–44. Seegers H., Fourichon Ch., Beaudeau F. 2003 : Production effects related to mastitis and mastitis economics in dairy cattle herds. Vet. Res. 34;475–491. StatSoft CR s r.o. 2008 : STATISTICA (softwarový systém pro analýzu dat), verze 8.0. www.statsoft.cz.
84
Washburn S.P., White S.L., Green J.T., Benson G.A. 2002: Reproduction, mastitis, and body condition of seasonally calved Holstein and Jersey cows in confinement or pasture systems. J. Dairy Sci. 85;105–111.
Acknowledgement This study was supported by the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic, research project No. MSM 6007665806, and by the Ministry of Agriculture of the Czech Republic, NAZV QH 81280.
•
85
Effect of seasonal pasture on somatic cell count in cow milk Jan Frelich, Martin Šlachta, Milan Kobes University of South Bohemia, Faculty of Agriculture, České Budějovice, Czech Republic,
[email protected] Abstract: The objective of this study was to evaluate the effect of seasonal pasture on mountain farms on somatic cell counts in milk as an indicator of the udder health of cows. The somatic cell count (SCC) in individual cow milk samples was analysed in fifteen herds in the Czech Republic in the period 2000–2008. The herds consisted of Holstein and Czech Fleckvieh cows, which were grazed seasonally from May to October. In the rest of a year there were offered a grass or maize silage in the stalls. The General Linear Models analysis was conducted in order to evaluate the effect of four seasonal periods (May – July, August – October, November – January, February – April) on SCC in milk. The effect of breed, parity, year and days in milk (covariate) were also included in the analysis. The effect of the season was highly significant (P < 0.001). Lower SCC were found in the two pastures periods (geometric mean SCC 109 thousands and 113 thousands ml–1, in May – July and in August – October period) than in the rest of a year (geometric mean SCC 119 thousands and 115 thousands ml–1, in November – January and February – April period). The interaction between seasonal period, breed and parity was insignificant (P > 0.05). Key words: udder health, somatic cell count, mastitis, pasture, season
Introduction The mastitis causes serious economic losses to the dairy producers (Seegers et al., 2003). The environmental conditions influence the incidence of the mastitis and, aside the housing conditions and the hygiene, the pasture has also been discussed as regards its impact on udder health (Goldberg et al., 1992; Barkema et al., 1999; Cempírková 2007). In the Czech Republic, the 86
seasonal pasture use to be applied on mountain dairy farms. The objective of this study was to evaluate the effect of the seasonal change of the feed ration and the feeding conditions on udder health of cows. The somatic cell count in milk was used as an indicator of the udder health of cows.
Material and Methods The data on SCC from individual milk samples were collected in fifteen herds located at the altitude 575 – 896 meters above sea level, which practised the seasonal pasture from May to October. During the rest of a year the cows were offered grass or maize silage and different supplements (hay, straw, rapeseed, brewery draff ) depending on a farm. Grain supplements were offered to cows during all the year. Most of herds consisted of two breeds of Holstein and Czech Fleckvieh, one herd contained only Czech Fleckvieh cows. The data on SCC were recorded by the Czech– Moravian Breeders Corporation in frame of monthly test-day monitoring of breeding value of cows. The lowest SCC accepted for the analysis was 1 thousand ml–1 of milk and the highest value was 9999 thousands ml–1 (the upper value limit in the used database). In total 120121 test-day records measured from January 2000 to December 2008 were used. Four seasonal periods were distinguished: (1) May – July, (2) August – October, (3) November – January, and (4) February – April. The General Linear Models analysis (StatSoft CR s r.o., 2008) was conducted in order to evaluate the effect of the season on SCC in milk. The SCC was log–transformed before the calculation. The other factors included in the analysis were the breed, the parity (four categories: first, second, third to fifth, and sixth and later lactations) and the year. The days in milk were used as a covariate.
Results The geometric mean, median, 0.75 and 0.90 kvantils in four seasonal periods are given in Table 1. All the factors included in GLM analysis had 87
Table 1. The geometric mean, median, 0.75 and 0.90 quantil of SCC (thousands ml–1) in individual milk samples in four seasonal periods. Mean
Median
0.75
0.90
N
V–VII
109
105
297
811
30 186
VIII–X
113
109
306
839
31 253
XI–I
119
113
314
912
30 070
II–IV
115
108
316
928
28 612
significant effect on SCC (P < 0.001). The SCC was higher in Holstein than in Czech Fleckvieh cows and it increased with the number of lactation (parity category). The SCC differed between the four seasonal periods (P < 0.001. The lowest SCC was recorded in May – July period (geometric mean 109 thousands ml–1). In the two pasture periods (May – July, August – October) the SCC was lower than in the rest of a year (Figure 1). The interaction between season, breed and parity was insignificant (P > 0.05). 5.12 5.11
Log SCC (ml–1)
5.10 5.09 5.08 5.07 5.06
V–VII
VIII–X
XI–I
II–IV
Figure 1. The least square mean and the 0.95 confidence interval of log SCC in individual milk samples given by the GLM analysis of fifteen pastured herds in four seasonal periods.
88
Discussion Significant seasonal trends in SCC in milk were recorded in pastured herds. In May – July period the SCC was the lowest and it increased subsequently. These results on SCC suggest a positive influence of the pasture on udder health of cows on examined farms. Although the walking may elevate the SCC in milk of cows (Coulon et al., 1998), the pasture generally did not deteriorate the udder health in other studies (Coulon et al., 1997; Pomičs et al., 2000; Regula et al., 2002; Washburn et al., 2002) Acknowledgement This study was supported by the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic, research project No. MSM 6007665806, and by the Ministry of Agriculture of the Czech Republic, NAZV QH 81280. References Barkema H.W., Schukken Y.H., Lam TJ.G.M., Beiboer M.L., Benedictus G., Brand A. 1999 : Management practices associated with the incidence rate of clinical mastitis. J. Dairy Sci. 82; 1643–1654. Cempírková R. 2007 : Contamination of cow´s raw milk by psychrotrophic and mesophilic microflora in relation to selected factors. Czech J. Anim. Sci. 52 (11); 387–393. Coulon J.B., Pradel P., Cochard T., Poutrel B. 1998 : Effect of extreme walking conditions for dairy cows on milk yield, chemical composition, and somatic cell count. J. Dairy Science 81; 994–1003. Goldberg J.J., Wildman E.E., Pankey J.W., Kunkel J.R., Howard D.B., Murphy B.M. 1992 : The influence of intensively managed rotational grazing, traditional continuous grazing, and confinement housing on bulk tank milk quality and udder health. J. Dairy Sci. 75; 96–104. Pomičs D., Gasqui P., Bony J., Coulon, J–B., Barnouin J. 2000 : Effect of turning out dairy cows to pasture on milk somatic cell count. Ann. Zootech. 49; 39–44.
89
Seegers H., Fourichon Ch., Beaudeau F. 2003 : Production effects related to mastitis and mastitis economics in dairy cattle herds. Vet. Res. 34; 475–491. StatSoft CR s r.o. 2008 : STATISTICA (softwarový systém pro analýzu dat), verze 8.0. www.statsoft.cz. Washburn S.P., White S.L., Green J.T., Benson G.A. 2002 : Reproduction, mastitis, and body condition of seasonally calved Holstein and Jersey cows in confinement or pasture systems. J. Dairy Sci. 85; 105–111.
•
90
Kvalita sušiny aluviálnych fytocenóz v národnom parku Nízke Tatry Hanzes Ľ. , Ilavská I., Britaňák N. VÚRV Piešťany, Výskumný ústav trávnych porastov a horského poľnohospodárstva, RVP Poprad Abstrakt: Experimentálne práce zamerané na hodnotenie kvality sušiny seminaturálneho mezohygrofilného trávneho porastu, nachádzajúceho sa v alúviu Čierneho Váhu, prebiehali počas rokov 2002 až 2004. Táto fytocenóza plní v krajine najmä mimoprodukčné funkcie (vodoochranná, zdroj biodiverzity, krajinotvorba), pričom je charakteristická špecifickým vodným režimom a najmä vysokou druhovou diverzitou. Kvalitu sušiny sme hodnotili z rastlinného materiálu, odobratého pri zisťovaní produkčnej schopnosti porastu. Pre meranie produkcie sme volili jednokosný režim využívania, s kosbou v letných mesiacoch po vyschnutí povrchu pôdy. Kosbu sme alternovali v troch posunutých termínoch. Neskoré odbery spolu s charakteristickým floristickým zložením spôsobili, že ukazovatele kvality sušiny boli relatívne nízke. Zároveň bol zaznamenaný nízky vplyv odberov na jednotlivé koncentrácie živín a energií. Najnižšie koncentrácie boli zistené pri NL, a naopak, vzhľadom k vyššiemu podielu bylinnej zložky a pôdnym pomerom, boli hodnoty Ca a Mg nad odporúčanými hodnotami. Energetické parametre vykazovali priemerné hodnoty. Vzhľadom na uvedené závery bude vhodné využiť pokosenú fytomasu ako stelivo na stádliskách a v maštaliach, prípadne na iné nekrmovinárske účely. Kľúčové slová: kvalita sušiny, rastlinná diverzita, koncentrácia živín
ÚVOD Výsledkom prebiehajúcich štrukturálnych zmien v poľnohospodárstve je i skutočnosť, že pri stabilizovanom hospodárení v podmienkach EÚ by mal podiel produkčne využívaných trávnych porastov dosahovať v priemere okolo 80 % z ich celkovej výmery (sú v tom zahrnuté všetky spôsoby a stupne využívania). Ostatných 20 % by mali predstavovať porasty plnia-
91
ce nevýrobné funkcie (Kašparová a Šrámek, 2006). Vo väčšine sa jedná o fytocenózy, majúce potenciál plniť mimoprodukčné funkcie. Avšak aj v tomto prípade vyvstáva otázka ako zužitkovať nadzemnú fytomasu a do akej miery je možné jej využitie na hospodárske, resp. krmovinárske účely. Kvalita krmiva býva chápaná ako súhrn charakteristík, ktoré udávajú schopnosť krmiva uspokojiť požiadavky zvieraťa, a ktoré určujú vhodnosť pre jeho skrmovanie. Konečným vyjadrením kvality krmiva je živočíšna produkcia, teda množstvo vyprodukovaného mlieka, mäsa, vlny, silovej práce, práve tak ako ovplyvnenie reprodukcie a zdravotného stavu zvierat. V kvalite krmiva sa teda odráža celý komplex interakcií medzi porastom (rastlinami) a zvieraťom (Pozdíšek et al., 2003). Trávne porasty sa ako zmiešané spoločenstva vyznačujú značnou druhovou diverzitou, ktorá sa následne odráža na kvalite fytomasy. Fytomasa z trávnych porastov z extrémnych (okrajových) stupňov vodného (xerofytného, hygrofytného) a výživného (oligotrofného a eutrofného) režimu má vždy podstatne horšiu kvalitu (Veselá a Mrkvička, 2002). Cieľom príspevku je zhodnotiť kvalitatívne parametre sušiny druhovo bohatej fytocenózy, nachádzajúcej sa v alúviu vodného toku Čierny Váh v národnom parku Nízke Tatry.
MATERIÁL A METODIKA Záujmové územie sa nachádza v katastri obce Liptovská Teplička, ktorá leží v časti Nízkych Tatier, pod ich bočným hrebeňom. Jej chotár sa rozkladá v nadmorskej výške od 846 m (alúvium Čierneho Váhu) až do 1429 m (Panská hoľa). Predmetná fytocenóza je súčasťou honu Mokraď (celková výmera 16 ha, rozpätie nadmorskej výšky 895–905 m, expozícia S 0–15°, priemerná svahovitosť 1°). Odber rastlinných vzoriek sa robil ma poraste patriacom do zväzu Calthion R. Tx. 1937 em. Bal.–Tul. 1978 s dominanciou Polygonum bistorta S. F. GRAY a Cirsium rivulare (JACQ.) SCOP. Pri vstupnom floristickom prieskume bolo na ploche zaregistrovaných 85 druhov. V poraste sme identifikova92
li 8 druhov, nachádzajúcich sa v červenom zozname ohrozených druhov (Feráková et al., 2001). Do kategórie zraniteľných druhov (VU) patria: Carex davalliana J. E. SMITH, Carex paniculata L., Dactylorhiza majalis (RCHB.) P. F. Hunt et Summerh., Valeriana simplicifolia (RCHB.) KABATH, kategórie na hranici zaradenia do VU (NT): Carex flava L. a Pedicularis palustris L. a kategórie ohrozených druhov (EN): Pinguicula vulgaris L. a Primula farinosa L. Okrem toho sú súčasne štyri druhy aj zákonom chránené (Dactylorhiza majalis (RCHB.) P. F. Hunt et Summerh, Pedicularis palustris L., Pinguicula vulgaris L. a Primula farinosa L.). Z hľadiska typológie a produkčno–ekologickej klasifikácie (Krajčovič a Kanošová, 2005) sme porast zaradili nasledovne: – TYP 2 (poloprírodné – seminaturálne porasty) – SUBTYP 2.4 (polozamokrené – mezohygrofilné) – PPS L4 (mokrade). Na poraste dochádza každoročne v jarnom období k premokreniu hornej časti pôdneho profilu. Kvalitu sušiny sme hodnotili z rastlinného materiálu, odobratého pri zisťovaní produkčnej schopnosti porastu. Pri stanovení režimu odberov sa zohľadňoval charakter tejto fytocenózy (L4 – Mokraď), ktorý sa odvíja od aluviálneho charakteru stanovišťa a následného špecifického vodného režimu. Pre meranie produkcie sme volili jednokosný režim využívania, s kosbou v letných mesiacoch po vyschnutí povrchu pôdy. Kosbu sme alternovali v troch posunutých termínoch. Odbery nadzemnej fytomasy sme realizovali po diagonále honu z plochy 1 m2 , z troch miest. Experiment prebiehal v rokoch 2002 až 2004. Odobratá vzorka zelenej hmoty (300g) sa vysušila pri teplote 50 – 60 ˚C. Po vysušení sa odvážila a vypočítal sa koeficient zosušenia. Pri laboratórnej analýze sa stanovili: sušina (gravimetricky), NL (Kjeldahlovou metódou x 6,25), tuk (podľa Soxlet–Henkela), popol (gravimetricky), vláknina (podľa Hanneberg–Stolmanna), P, K, Na, Ca, Mg (podľa STN 46 7093). Laboratórne rozbory sa robili podľa Výnosu ministerstva pôdohospodárstva SR z 23 augusta 2004 č. 2145/2004–100, Vestník čiastka 22/2004, ročník XXXVI. 93
Výživná a energetická hodnota (ME, PDI, NEL, NEV) sa vypočítala na základe hodnôt, získaných z laboratórnych analýz a príslušných rovníc (Petrikovič a Sommer, 2002).
VÝSLEDKY A DISKUSIA Vláknina Aj napriek neskorším termínom odberov, sa hodnoty koncentrácií vlákniny (tab. 4) počas troch rokov trvania experimentu nenachádzali nad hornou hranicou optima, t.j. nad 250 g.kg–1 sušiny. Okrem roku 2002 nebol zaznamenaný vzostupný obsah vlákniny vzhľadom k starnutiu porastu. Mohlo to byť spôsobené špecifickým druhovým zložením, ale hlavne značnou heterogenitou danej fytocenózy. Štatisticky významné rozdiely medzi odbermi boli len v roku 2003 (tab. 1). Dusíkaté látky Koncentrácia NL sa okrem prvého odberu v roku 2002 (116,5 g.kg–1) nachádzala pod úrovňou 100 g.kg–1 (tab. 4). Tieto nízke hodnoty mohli byť dôsledkom neskorších termínov odberov (júl, august) a následne prestarnutého porastu, ktorý spôsobuje silný pokles obsahu NL v sušine (Míka, 1980). S výnimkou roku 2002, kedy bol zaznamenaný štatisticky signifiTab. 1. Hodnoty hraničných diferencií pre kvalitu sušiny Rok 2002
2003
2004
LSD
NL
Vláknina
ME
PDI
NEL
NEV
0,05
27,2
74,4
0,25
13,58
0,15
0,14
0,01
41,1
112,7
0,38
20,57
0,22
0,21
0,05
12,2
14,2
0,39
7,58
0,23
0,22
0,01
18,4
21,5
0,59
11,49
0,35
0,34
0,05
14,7
32,6
0,27
9,14
0,16
0,16
0,01
22,2
49,4
0,41
13,84
0,24
0,24
LSD – hraničná diferencia na hladine preukaznosti α = 0,05 a α = 0,01
94
Tab. 2. Termíny odberov (kosieb) Rok
Kosba
2002
Odber
Dátum
1.
1.7.
2.
9.7.
3.
23.7.
1.
3.7.
2.
25.7.
3.
18.8.
1.
14.7.
2.
3.8.
3.
19.8.
1.
2003
1.
2004
1.
kantný rozdiel medzi prvým a tretím odberom, rozdiely v koncentrácii NL medzi odbermi neboli štatisticky významné (tab. 1). Minerálne látky Obsah minerálnych látok v sušine nadzemnej fytomasy môžeme dať na tomto stanovišti do súvislosti s neskoršími termínmi odberov a botanickým Tab. 3. Výživná a energetická hodnota sušiny nadzemnej fytomasy FP
Rok
2002
Mokraď
2003
2004
Kosba
1.
1.
1.
Odber
ME (MJ.kg–1)
PDI (g.kg–1)
NEL (MJ.kg–1)
NEV (MJ.kg–1)
1.
9,39
70,5
5,49
5,25
2.
9,29
59,0
5,43
5,20
3.
9,37
53,8
5,48
5,25
1.
9,36
60,2
5,47
5,24
2.
9,12
53,7
5,33
5,11
3.
9,14
59,3
5,34
5,12
1.
9,52
62,1
5,56
5,33
2.
9,42
58,5
5,50
5,28
3.
9,33
60,2
5,45
5,23
95
96
Kosba
1.
1.
1.
Rok
2002
2003
2004
232,6 203,8 211,0 193,4
3.
1.
2.
3.
217,1
1. 192,1
248,3
3.
2.
220,1
176,7
1.
2.
Vláknina
Odber
28,8
24,2
18,8
28,9
26,4
25,6
16,8
17,3
22,7
Tuk
Tab. 4. Koncentrácia živín a látok v sušine (g.kg–1)
68,1
59,0
49,6
87,0
88,6
65,5
63,6
72,6
63,3
Popol
96,6
93,8
99,6
95,1
86,2
96,5
86,3
94,7
116,5
NL
1,1
1,0
1,2
1,2
1,1
1,8
1,5
1,7
1,4
P
10,9
11,9
9,3
14,6
18,3
13,9
16,2
17,0
19,4
K
0,3
0,2
0,3
0,2
0,2
0,1
0,2
0,2
0,2
Na
10,7
8,1
5,5
10,2
14,4
9,5
11,0
11,2
11,9
Ca
3,9
3,4
3,3
4,4
4,9
4,2
4,7
4,7
4,8
Mg
zložením porastu. Prevažujúca bylinná zložka ovplyvňuje porast po stránke obsahu minerálnych a stopových prvkov. Obsah fosforu bol nízky a pohyboval sa na úrovni 1,0 g.kg–1 (2. odber 2004) až 1,8 g.kg–1 (1. odber 2003) (tab. 4). Nižšie hodnoty sa zaznamenali aj pri draslíku. Hodnoty obsahu K sa pohybovali pod hranicou optima (20 g.kg–1), čo mohlo byť dôsledkom pokročilejšej rastovej fázy porastu. Sodík bol vo všetkých rokoch nedostatkový, pričom najnižšie koncentrácie boli namerané v roku 2003. Obsah Na sa počas troch rokov pohyboval v intervale od 0,1 g.kg–1 (1. odber 2003) do 0,3 g.kg–1 (3. odber 2004). Koncentrácia vápnika bola na vyššej úrovni, čo môžeme dať do vzťahu so zložením porastu. Podľa JANČOVIČA (1999) sa práve byliny významnou mierou podieľajú na krytí zvierat týmto kosťotvorným prvkom. Všetky hodnoty Ca boli vyššie ako optimálne hodnoty z hľadiska požiadaviek zvierat. Vysoké hodnoty vykazovala aj koncentrácia horčíka. V tomto prípade to môže okrem iného súvisieť aj s vysokou hladinou Mg v pôde. Výživná a energetická hodnota Koncentrácia PDI bola nízka, pričom hranica 70 g.kg–1 bola prekročená len v jednom prípade (tab. 3). Štatisticky signifikantný rozdiel sa zistil len v roku 2002 medzi prvým a tretím odberom. Hodnoty ostatných ukazovateľov (ME, NEL, NEV) sa nachádzali na úrovni zodpovedajúcej intenzite využívania porastu. Počas trojročného výskumu nebol ani v jednom prípade zaznamenaný štatisticky preukazný vplyv termínov odberov na jednotlivé parametre (tab. 1).
ZÁVER Seminaturálny mezohygrofilný trávny porast, nachádzajúci sa v alúviu Čierneho Váhu, plní v krajine najmä mimoprodukčné funkcie (vodoochranná, zdroj biodiverzity, krajinotvorba). Chránené druhy, prezentujúce sa v poraste, kvitnú od mája až do konca júla, pričom pre ich existenciu je dôležité, aby došlo k dozretiu ich semien. Neskoré odbery (tab. 2) spolu s charakteristickým floristickým zložením spôsobili, že ukazovatele kvality sušiny boli relatívne nízke (tab. 4). Zároveň bol zaznamenaný nízky vplyv odberov na jednotlivé koncentrácie živín a energií. Najnižšie koncentrácie 97
boli zistené pri NL, a naopak, vzhľadom k vyššiemu podielu bylinnej zložky a pôdnym pomerom, boli hodnoty Ca a Mg nad odporúčanými hodnotami. Energetické parametre vykazovali priemerné hodnoty. Vzhľadom na uvedené závery bude vhodné využiť pokosenú fytomasu ako stelivo na stádliskách a v maštaliach, prípadne na iné nekrmovinárske účely. POUŽITÁ LITERATÚRA FERÁKOVÁ V., MAGLOCKÝ Š., MARHOLD K. 2001. Červený zoznam papraďorastov a semenných rastlín Slovenska. In: BALÁŽ D., MARHOLD K., URBAN P.(eds): Červený zoznam rastlín a živočíchov Slovenska. Ochrana Prírody, Suppl., 2001, s. 48–80. JanČoviČ, J. 1999. Vybrané biologické, produkčné a kvalitatívne charakteristiky trávnych porastov zväzu Cynosurion ovplyvnené hnojením. Nitra : SPU, 1999, 93 s. isbn 80-7137-601-9. KAŠPAROVÁ, J., ŠRÁMEK, P. 2006. Pícninářské využití trávnich porostů. In NOVÁK, J., MACEJKOVÁ, Ľ., STANKOVIČOVÁ, K. (eds.) Podtatranské pažite (zborník referátov zo sympózia a vedeckej konferencie). Nitra : SPU, 2006, s. 137–142, ISBN 80-8069-721-3. KRAJČOVIČ, V., KANOŠOVÁ, K. 2005. Overovanie typológie a klasifikácie trvalých trávnych porastov vo vybraných lokalitách : záverečná správa. Banská Bystrica : VÚRV – ÚTPHP, 2005, 56 s. +107 tab. MÍKA, V. 1980. Obsah minerálních látek v trávach. Praha : Acadamie, 1980, 108 s. PETRIKOVIČ, P., SOMMER, A. 2002. Potreba živín pre hovädzí dobytok. Nitra : VUŽV, 2. aktual. vyd., 2002, 62 s. ISBN 80-88872-21-9. POZDÍŠEK, J., KOHOUTEK, A., JAKEŠOVÁ, H., DIVIŠOVÁ, P. 2003. Kvalita píce jako významný faktor exploatace travních porostů. In Ekologicky šetrné a ekonomicky přijatelné obhospodařování trávních porostů : sborník z medzinárodní vědecké konference. Praha : VÚRV, 2003, s. 224–237, ISBN 80-86555-30-5. VESELÁ, M., MRKVIČKA, J. 2002: Výnosy a kvalita píce z trávnich porost. In Úroda, roč. 50, 2002, č. 6, s. 14–15. Kontaktná adresa: Mgr. Ľubomír Hanzes, PhD., CVRV Piešťany, VÚTPHP Banská Bystrica, Regionálne výskumné pracovisko Poprad, ul. SNP 2, 058 01 Poprad, Tel.: 052 2902010, e-mail:
[email protected]
• 98
Vplyv aplikácie priemyselných hnojív na produkciu sušiny a kvalitu krmiva trvalého, prisiateho a dočasného trávneho porastu v oblasti Nízkych Tatier Britaňák, N., Ilavská, I. , Hanzes, Ľ. Centrum výskumu rastlinnej výroby – Piešťany Výskumný ústav trávnych porastov a horského poľnohospodárstva – Regionálne výskumné pracovisko Poprad Abstrakt: V horskej výrobnej oblasti Slovenskej republiky bol založený pokus, v ktorom sa sledovali produkčné a kvalitatívne parametre troch typov trávnych porastov ovplyvnených rôznymi úrovňami hnojenia. Štandardným, t.j. agronomickým prístupom sa zistilo, že produkcia trvalého, prisievaného a dočasného trávneho porastu sa zvyšovala s rastúcimi dávkami priemyselných hnojív. Avšak s intenzitou hnojenia stúpala koncentrácia hrubej vlákniny. Množstvo dusíkatých látok v reakcii na hnojenie bolo rôznosmerné. Z ekologického hľadiska, produkcia sušiny prisievaného trávneho porastu s postupne narastajúcou intenzitou hnojenia čoraz viac zaostávala za očakávaniami vyplývajúcimi z proporčných podielov dočasného a trvalého trávneho porastu. Naopak, z kvalitatívneho hľadiska sa zistilo, že s intenzitou hnojenia nad očakávania stúpala koncentrácia dusíkatých látok, alebo klesalo množstvo hrubej vlákniny v sušine krmiva. Výnimku tu však tvorí dusíkom najintenzívnejšie hnojený variant, ktorý by mal byť využívaný minimálne štvorkosne. Kľúčové slová: dočasný trávny porast, dusíkaté látky, hrubá vláknina, prisievaný trávny porast, produkcia sušiny, trvalý trávny porast
Úvod Otázka, či produktivita rastlinných spoločenstiev je závislá na vlastnej druhovej pestrosti, si získala veľa pozornosti, aj agronómov a aj ekológov (Garnier et al., 1997). Zatiaľ čo agronómi venovali svoju pozornosť maximalizácii produkcie z krátkodobého hľadiska a nízkej druhovej diverzite, najmä z hľadiska vnútrodruhovej a medzidruhovej konkurencie vo vzťahu 99
k maximalizácii produkcie, ekológov zaujímal vzťah medzi vzrastajúcou diverzitou a produktivitou, pričom hľadali nielen mechanizmy pôsobenia, ale aj spôsoby ako tieto vzťahy a mechanizmy kvantitatívne alebo kvalitatívne vyhodnocovať. Rastliny sa vzájomne ovplyvňujú rôznymi spôsobmi negatívnymi aj pozitívnymi. Konkurujú si o svetlo, živiny, priestor, opeľovačov a vodu, ale v rovnakom čase sa navzájom chránia pred vplyvom predátorov, potenciálnymi konkurentmi alebo extrémnym priebehom meteorologických prvkov a poskytujú si dodatočné zdroje prostredníctvom vyplavovania živín zo zápoja, mikrobiálnej symbiózy a zosieťovania v mykoríze a hydraulického zdvihu (Brooker et al., 2008). Callaway et al. (2002) zistili, že interakcie medzi dvoma rastlinami sa posunuli smerom od konkurencie v relatívne priaznivých abiotických podmienkach nižších nadmorských výšok ku spolupráci v menej priaznivých abiotických podmienkach vo vyšších polohách. Prísevy sú špecifickým pratotechnickým zásahom, na ktorý sú kladené viaceré ciele. Predstavujú ekologicky prijateľnú technológiu obhospodarovania trávnych porastov, introdukujú kultúrne bôbovité a lipnicovité druhy do porastu za účelom produkčnejšieho a kvalitnejšieho porastu na danom stanovišti s dlhodobým efektom, lokálne zvyšujú druhovú diverzitu vaskulárnych rastlín (Frame, 1992; Komárek, 1998; Kohoutek et al., 2002; Jančovič et al., 2003, Britaňák 2008; Komárek et al., 2010).
materiál a metódy V predloženom príspevku hodnotíme výsledky pokusu, ktorého autorom je prof. Krajčovič (1991). Plochy experimentu sa nachádzali v katastri obce Liptovská Teplička, v nadmorskej výške 960 m s 500 mm úhrnom zrážok počas vegetácie a s priemernou teplotou 9,0 °C za rovnaké obdobie. Pôdnym typom je rendzina, ktorá pred založením v roku 1992, pokusu bola charakteristická nízkou koncentráciou rastlinám dostupného fosforu (3,5 mg.kg–1 pôdy v hĺbke 0–150 mm). V roku 1992 sa plocha trvalého trávneho porastu rozdelila na tri rôzne časti. Jedna tretina pôvodného porastu sa zaorala a osiala ďatelinotrávnou miešankou: Trifolium pratense L. (10 %), Trifolium repens L. (7 %), × Festulo100
lium (41 %), Dactylis glomerata L. (14 %), Lolium perenne L. (28 %). Druhá časť trávneho porastu sa prisievala ďatelinotrávnou miešankou rovnakého zloženia. Ďatelinotrávna miešanka, ktorá sa vysievala a prisievala mala výsevok na úrovni 29 kg.ha–1 pri stopercentnej úžitkovej hodnote osiva. Posledná, tretia časť predstavovala pôvodný, poloprírodný trávny porast. Na všetky tri typy trávnych porastov sa aplikovali priemyselné minerálne hnojivá, ktorých dávky predstavovali varianty: 1. variant – nehnojená kontrola, 2. variant – aplikácia fosforečných a draselných hnojív v dávke 30 kg P.ha–1 a 60 kg K.ha–1, na 3. variant sa aplikovalo dusíkaté hnojivo v množstvo 90 kg.ha–1 spolu s PK hnojivami, 4. variant – predstavoval dávku 180 kg N.ha–1 + PK. Tri typy trávnych porastov a štyri úrovne minerálneho hnojenia sa využívali trojkosným spôsobom. Produkciu sušiny nadzemnej fytomasy sme stanovili gravimetricky, koncentráciu dusíkatých látok Kjeldahlovou metódou a množstvo hrubej vlákniny pomocou metódy Hanneberg–Stolmann. Na stanovenie očakávaného prírastku sušiny nadzemnej fytomasy a koncentrácií dusíkatých látok a hrubej vlákniny sa použil vzťah uvedený v práci Loreau and Hector (2001). Autori, vychádzajúc z Priceových rovníc oddeľujúcich prejavy genotypu v určitom prostredí (fenotyp) od vplyvu prostredia na genotyp (selekcia), aplikovali takýto postup na rastlinné spoločenstvá. Na základe tohto prístupu, nazývaného aj ako aditívny rozklad účinkov biodiverzity, sme porovnávaním trvalého, prisievaného a dočasného trávneho porastu mohli posúdiť vhodnosť alebo nevhodnosť prísevov na konkrétnej úrovni minerálnej výživy. Uvedeným spôsobom sme pri produkcii sušiny nadzemnej fytomasy a koncentrácii dusíkatých látok v sušine očakávali hodnoty, ktoré by mali spĺňať kritérium > 0. Naopak pri množstve hrubej vlákniny je toto kritérium < 0. Predložené výsledky sú výsledkom desaťročného experimentu s časovou periódou do 1993 do 2002.
výsledky a diskusia Priemerná desaťročná produkcia sušiny nadzemnej fytomasy je uvedená v tabuľke 1. Táto tabuľka nás zároveň informuje aj o priemerných koncentráciách dusíkatých látok a hrubej vlákniny v sušine krmiva. 101
Tab. 1. Produkcia sušiny nadzemnej fytomasy (t.ha–1) a koncentrácií dusíkatých látok a vlákniny (g.kg–1) troch typov trávnych porastov (priemer desiatich rokov) – hodnoty sú uvedené ako jednotka ± štandardná chyba Produkcia alebo živina
Variant
Trávny porast Poloprírodný
Prisievaný
Dočasný
Sušina nadzemnej fytomasy
1 2 3 4
Dusíkaté látky
1 2 3 4
127,8 ± 0,6 133,8 ± 7,8 123,6 ± 6,1 143,4 ± 8,1
130,1 ± 5,8 137,8 ± 6,6 129,6 ± 7,1 135,8 ± 6,4
128,2 ± 4,6 135,7 ± 7,3 121,4 ± 5,7 133,3 ± 4,9
Hrubá vláknina
1 2 3 4
218,3 ± 5,4 229,0 ± 7,0 235,1 ± 6,1 241,5 ± 6,0
213,0 ± 5,0 217,5 ± 5,9 226,5 ± 5,4 234,3 ± 6,0
222,1 ± 7,2 230,5 ± 8,1 235,3 ± 5,0 239,4 ± 5,4
1,88 ± 0,18 3,24 ± 0,37 4,99 ± 0,48 6,31 ± 0,62
2,03 ± 0,22 3,59 ± 0,34 4,95 ± 0,49 6,01 ± 0,54
2,67 ± 0,24 3,99 ± 0,39 5,64 ± 0,50 7,35 ± 0,72
Vplyv zvyšujúcej sa minerálnej výživy mal štatisticky vysoko preukazný vplyv na produkciu sušiny (trvalý porast: r = 0,78; prisievaný porast r = 0,77 a dočasný porast: r = 0,76; pri všetkých porastoch P < 0,001; Df = 38). Koncentrácia dusíkatých látok narastala so vzrastajúcou intenzitou priemyselného hnojenia. Tento nárast však nebol preukazný na žiadnom zo sledovaných trávnych porastov. Množstvo vlákniny bolo opäť v pozitívnej korelácii s hnojením. Pri trvalom a prisievanom trávnom poraste sa zistili štatisticky vysoko preukazné stupne závislosti (trvalý porast: r = 0,42; P = 0,008 a prisievaný porast: r = 0,44, P = 0,005). Pri dočasnom trávnom poraste sa množstvo vlákniny v sušine nadzemnej fytomasy zvyšovalo štatisticky marginálne (P = 0,066). Tabuľka 2 zobrazuje výsledky aditívneho hodnotenia medzi prisievaným trávnym porastom a vzájomným posúdením trvalého a dočasného trávneho porastu. Z výsledkov produkcie sušiny nadzemnej fytomasy vyplýva, že len na nehnojenej kontrole došlo k nárastu produkcie, než ako rezultuje z proporčného spoločného priemeru trvalého a dočasného trávneho porastu. Pri ďalších variantoch minerálnej výživy so stúpajúcou intenzitou výživy sa očakávaný prírastok znižoval, resp. zaznamenal sa po102
Tab. 2. Výsledky aditivity merané na produkcii sušiny (t.ha–1) a na koncentráciách dusíkatých látok a hrubej vlákniny (g.kg–1) – hodnoty sú uvedené ako jednotka ± štandardná chyba Variant 1 2 3 4
Produkcia sušiny
Dusíkaté látky
t.ha–1 0,04 ± 0,10 –0,08 ± 0,14 –0,15 ± 0,11 –0,33 ± 0,21
Vláknina g.kg–1
2,2 ± 2,5 3,9 ± 3,2 6,1 ± 2,8 –7,1 ± 2,9
–5,3 ± 3,0 –11,6 ± 4,0 –8,7 ± 4,8 –7,1 ± 2,4
kles očakávaných úrod viac a viac. Tento vzťah bol štatisticky marginálny, alebo na hranici štatistickej významnosti (r = – 0,29, P = 0,065). Koncentrácia dusíkatých látok v sušine krmiva sa zvyšovala. Nárast však bol zaznamenaný na všetkých variantoch okrem variantu s vysokou dávkou hnojenia. Dramatický pokles koncentrácie na tomto variante bol tak výrazný, že takmer eliminoval pozitívny vplyv variantov s nižšou úrovňou výživy (r = –0,29, P = 0,070). Očakávania, vyplývajúce z proporčného podielu medzi trvalým a dočasným trávnym porastom, o tom, že prísevy šľachtených krmovinárskych druhov do trvalého trávneho porastu budú zlepšovať kvalitatívne parametre, sa naplnili pri sledovaní koncentrácie hrubej vlákniny v sušine krmiva, t.j. nezaznamenala sa žiadna pozitívna hodnota (tabuľka 2). Akákoľvek pozitívna hodnota by vyjadrovala množstvo hrubej vlákniny v krmive prisievaného trávneho porastu nad proporčný priemer dočasného a trvalého trávneho porastu. Medzi stúpajúcou intenzitou hnojenia a koncentráciou vlákniny sa nezaznamenal žiadny štatisticky preukazný vplyv. Jeden postup vyhodnocovania (Loreau and Hector, 2001), tri typy trávnych porastov a ich štyri úrovne hnojenia výživy (Krajčovič, 1991) poskytujú rôznosmerné výsledky (tabuľky 1 a 2). Napríklad, postupné zvyšovanie produkcie sušiny nadzemnej fytomasy a koncentrácie vlákniny v sušine krmiva zaznamenaných na všetkých sledovaných typoch trávnych porastov v dôsledku narastania intenzity hnojenia, sú v protiklade s dusíkatými látkami. Pri tomto kvalitatívnom parametri je zaznamenaná koncentrácia najnižšia vždy pri nižšej úrovni aplikovaného dusíka. Pri prisie103
vanom a dočasnom trávnom poraste je množstvo dusíkatých látok na PK variante výživy dokonca najvyššie. Aj keď najvyššia intenzita hnojenia poskytuje najvyššie produkčné úrovne, z kvalitatívneho hľadiska je pozitívny vplyv na koncentráciu dusíkatých látok eliminovaný nárastom množstva vlákniny v sušine krmiva (tabuľka 1). Uvedené môže byť spôsobené napríklad akceleráciou ontogenetického vývoja dominantného druhu Dactylis glomerata L. prítomného na všetkých typoch porastov. Uvedené tak korešponduje zo zisteniami Silvertown et al. (2006), ktorí zaznamenali, že s aplikáciou dusíkatých hnojív (minerálnej alebo organickej, dusičnanovej či amoniakálnej formy) sa urýchľuje ontogenetický vývoj druhu Anthoxanthum odoratum L. v porovnaní s nehnojenou kontrolou. Aplikácia dusíkatých hnojív tak pôsobí ako selekčný faktor.
záver Maximálne úrody sušiny nadzemnej fytomasy na najintenzívnejšej hladine výživy sa odrazili na najnižšom efekte „biodiverzity“ pri porovnávaní s očakávaniami vyplývajúcimi z proporčného podielu trvalého a dočasného trávneho porastu. Zároveň záporná hodnota vypočítaná pri koncentrácii dusíkatých látok a minimálny pokles množstva hrubej vlákniny (bez ohľadu na kontrolný nehnojený variant) diskvalifikuje túto hladinu výživy ako vhodnú pre prisievané trávne porasty. Z uvedeného vyplýva, že trojkosné využitie všetkých typov trávnych porastov pre výrobu kvalitného objemového krmiva nepostačuje. Ak chceme intenzifikovať trvalý trávny porast formou prísevu, pri konštantnej úrovni hnojenia, je nevyhnutné zvýšiť frekvenciu kosenia. Použitá literatúra Britaňák, N., 2008. Renovácia trávneho porastu technológiou pásových prísevov do mačiny. Dizertačná práca. Nitra SPU, s. 131. Brooker, R.W., Maestre, F.T., Callaway, R.M., Lortie, C.L., Cavieres, L.A., Kunstler, G., Liancourt, P., Tielbörger, K., Travis, J.M., Anthelme, F., Armas, C., Coll, L., Crocket, E., Delzon, S., Forey, E., Kikvidze, Z., Olofsson, J., Pugnaire, F., Quiroz, C.L., Saccone, P.,
104
Schiffers, K., Seifan, M., Touzard, B., and Michalet, R. 2008. Facilitation in plant communities: the past, the present, and the future. Journal of Ecology 2008, Volume 96, pp. 18–34. Callaway, R.M., Brooker, R.W., Choler, P., Kikvidze, Z., Lortie, C.J., Michalet, R., Paolini, L., Pugnaire, F.I., Newingham, B., Aschehoug, E.T., Armas, C., Kikodze, D., and Cook, B.J. 2002. Positive interaction among alpine plants increase with stress. Nature 2002, Volume 417, pp. 844–848. Frame, J., 1992. Improved grassland management. Farming Press Book, Ipswich. UK, ISBN 0-85236-246-3, 351 p. Garnier, E., Navas, M–L., Austin, M.P., Lilley, J.M. and Gifford, R.M. 1997. A problem for biodiversity–productivity studies: how to compare the productivity of multispecific plant mixtures to that of monocultures? Acta Oecologica 1997, Volume 18, pp. 657–670. Jančovič J., Ďurková E., Vozár Ľ., 2003. Trávne porasty a poľné krmoviny. SPU, Nitra, ISBN 80-8069-187-8, s. 127. Kohoutek, A., Komárek, P., Odstrčilová, V., Nerušil, P., Tišliar, E., Michalec, M., Gonda, Ľ., Illavská, i., 2002. Pásové přísevy do travních porostů. Zemědělské informace 7/2002, ÚZPI Praha, ISBN 80-7271-096-6, s. 32. Komárek P., 1998. Přísevy jetelovin a trav do travních porostů. Autoreferát doktorské disertační práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno, 29 s. Komárek, P., Pavlů, V. and hejcman, M., 2010. Effect of depth and width of cultivation and sowing date on establishment of red clover (Trifolium pratense L.) by rotary slot–seeding into grassland. Grass and Forage Science 2010, Volume 65, pp. 154–158. Krajčovič, V., 1991. Ekologicky šetrné hospodárenie v krajine na báze trávnych porastov. Návrh projektu Federálneho výboru pre životné prostredie k Štátnemu programu starostlivosti o životné prostredie ČSFR, 16 s. Loreau, M., and Hector, A., 2001 Partitioning selection and complementarity in biodiversity experiment. Nature 2001, Volume 412, pp. 72–76. Silvertown, J., Poulton, P., Johnston, E., Edwards G., Heard, M., and Biss, P.M. 2006, The Park Grass experiment 186–2006: its contribution to ecology. Journal of Ecology 2006, Volume 94, pp. 801–814.
105
Kontaktná adresa: Ing. Norbert Britaňák, PhD., CVRV Piešťany, VÚTPHP Banská Bystrica, Regionálne výskumné pracovisko Poprad, ul. SNP 1278/2, 058 01 Poprad, tel: 0421 52 290 20 10, e-mail:
[email protected]
•
106
Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na botanické složení trvalého travního porostu na fluvizemi glejové na Malé Hané v průměru roků 2003–2009 Věra Odstrčilová, Alois Kohoutek, Petr Komárek, Pavel Nerušil Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha, Výzkumná stanice Jevíčko, K. H. Borovského 461, 569 43 Jevíčko,
[email protected] Abstrakt: V příspěvku je hodnocen přesný maloparcelový pokus na stanovišti Jevíčko založený v roce 2003 a zaměřený na trvale udržitelné obhospodařování travních porostů při čtyřech úrovních intenzity využívání: intenzivní – 4 seče (první seč 15. května, další po 45 dnech), středně intenzivní – 3 seče (první seč 30. května, další seče po 60 dnech), málo intenzivní – 2 seče (první seč 15. června, druhá seč po 90 dnech), extenzivní – 2 seče (první seč 30. června, druhá seč po 90 dnech). Intenzity využívání mají čtyři úrovně hnojení: bez hnojení, P30K60, N90P30K60, N180P30K60. V příspěvku je hodnocena změna zastoupení hlavních agrobotanických skupin (trávy, leguminózy, nativní druhy) v travním porostu způsobená vlivem pokusných zásahů v průměru roků 2003 – 2009. Zároveň jsou uvedeny počty identifikovaných rostlinných druhů. Botanické složení trvalého travního porostu za sledované období se měnilo podle způsobu obhospodařování. Vlivem intenzity využívání směrem od čtyřsečného k dvousečnému využívání se zvyšoval podíl trav z 44 % na 87 % a naopak u leguminóz a nativních druhů došlo k jejich redukci, z 16 % na 0 %, resp. z 42 % na 11 %. Tato tendence byla zaznamenaná u všech úrovní hnojení. Aplikace hnojiv, zejména dusíkatých, zvyšovala podíl trav, zvláště u dvousečných variant (až na 87 %), a zároveň redukovala výskyt leguminóz (0 %) a nativních druhů (11 %) a to se stejným průběhem u všech intenzit využívání. Nejvyšší podíl leguminóz byl u variant s PK hnojením (16 %) a u nehnojených variant (10 %). Za období let 2003 – 2009 bylo identifikováno 80 rostlinných druhů. Extenzivní dvousečné využívání a hnojení dusíkem snižovalo počet rostlinných druhů v travním porostu. Klíčová slova: travní porosty, intenzita využívání, biodiverzita, hnojení
107
Úvod Ve střední a východní Evropě po reformách na počátku 90. let minulého století došlo k výrazné transformaci zemědělství spojené s poklesem stavů skotu až o 50 a více %, což zhoršuje obhospodařování a využívání TTP. Agroenvironmentální opatření v ČR podporují extenzivní způsoby obhospodařování, které mají zvyšovat diverzitu porostů, což však není dostatečně experimentálně podloženo. Podíl extenzivně využívaných TTP se v ČR v posledních letech vlivem agroenvironmentálních opatření (nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění nařízení vlády č. 542/2004 Sb. a č. 119/2005 Sb. A 79/2007 Sb.) zvýšil až na 60 – 80 %, což vede mj. k přebytkům nezkrmitelné píce (údaje MZe). Ve Švýcarsku je v rámci správné zemědělské praxe požadována ze zákona minimální výměra druhově diverzitních luk a pastvin na výměře 7 % (tzv. ekologické kompenzační plochy) s posunutou první sečí do 15. června v nížinách a 15. července v horských oblastech (Gujer, 2005), cílem je dosáhnout cca 10 % vzájemně propojených ekologických kompenzačních ploch. V ČR provedený výzkum v posledních letech ukazuje, že optimální výměra extenzivně obhospodařovaných TTP sklízených v polovině června a využitelná v krmné dávce skotu (dojné a masné krávy) v době stání na sucho by neměla překročit 15 % obhospodařované výměry (Kohoutek, Pozdíšek, 2006). Na zkrmení každého dalšího 1 % tzv. “biodiverzity” navíc na výměru TP v ČR by bylo potřeba navýšit stavy krav o 4 000 ks, což je v současné době nereálné a dochází k vytváření “bludného kruhu”. V ČR totiž poklesly stavy krav (údaje ČSÚ) od roku 1989 do roku 2009 z 1 256 000 ks na 560 000 ks (z toho je 160 000 ks masných krav a 400 000 ks dojených krav) v důsledku poklesu odbytu mléčných produktů při významném zvýšení mléčné užitkovosti dojených krav z 3 980 na 7 055 kg FCM mléka na krávu a rok (za rok 2009) a dále klesají. Na 65 % “biodiverzity” by bylo potřeba navíc 260 000 krav, což trh s mlékem a hovězím masem v ČR není schopen absorbovat.
108
Materiál a metodika Na stanovišti Jevíčko na trvalých travních porostech byl v roce 2003 založen dlouhodobý pratotechnický maloparcelkový pokus zaměřený na trvale udržitelné obhospodařování travních porostů. Trvalý travní porost pokusného stanoviště náleží do svazu Arrhenatherion. Využívání trvale udržitelných travních porostů je intenzivní (sklizeň do 15. května, 4 seče ročně – další seče po 45 dnech), středně intenzivní (sklizeň od 16. do 31. května, 3 seče ročně po 60 dnech), málo intenzivní (sklizeň od 1. do 15. června, 2 seče ročně po 90 dnech) a extenzivní (sklizeň od 16. do 30. června, 1 – 2 seče ročně po 90 dnech). Modelové zatížení skotem na úrovni 0, 1 a 2 DJ/ha představuje dávku na ha 0, 90, a 180 kg N.ha–1 (bez hnojení, N90+P30K60, N180+P30K60), dělení N (z celkové dávky 90 kg.ha–1 N resp. 180 kg.ha–1 N) pro jednotlivé intenzity využívání následovně: intenzivní – jaro 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N, po 1. seči 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N, po 2. seči 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N, po 3. seči bez hnojení; středně intenzivní – jaro 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N, po 1. seči 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N, po 2. seči 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N; málo intenzivní – jaro 45 kg.ha–1 N resp. 90 kg.ha–1 N, po 1. seči 45 kg.ha–1 N resp. 90 kg.ha–1 N; extenzivní – jaro 45 kg.ha–1 N resp. 90 kg.ha–1 N, po 1. seči 45 kg.ha–1 N resp. 90 kg.ha–1 N. Úrovně hnojení: bez hnojení, hnojení fosforem a draslíkem – P30K60, hnojení N90+P30K60 a hnojení N180+P30K60. Fosfor byl aplikován jako superfosfát, draslík jako draselná sůl a dusík v ledku amonném s vápencem. Přesné maloparcelové pokusy mají velikost parcely 10 m2 ve 4 opakováních. Stanoviště Jevíčko se nachází v klimatickém okrsku mírně teplém, mírně vlhkém s nadmořskou výškou 343 m n. m. s průměrnou roční teplotou 7,4 oC a celoročním dlouhodobým průměrem srážek 545 mm (Tolasz et al., 2007) uváděný jako 30letý průměr 1966 – 1995, což je snížení průměrné teploty oproti 50letému průměru 1901–1950) o 0,1 °C a snížení úhrnu srážek o 84 mm. Geologickým podkladem území jsou horniny permokarbonu Českého masivu. Pokusná plocha se nachází v nivě Úsobrnského 109
potoka složené z nevápenitých nivních uloženin s hlinitou až jílovitohlinitou zrnitostí s dobrou sorpční schopností. Půdní typ je fluvizem glejová. Při zakládání pokusu byla reakce půdy pH/KCl 6,46, koncentrace přijatelného fosforu 37 mg/kg, obsah přijatelného draslíku 68 mg/kg, hořčíku 130 mg/kg a humus 33,3 g/kg půdy. Hodnocení botanického složení: metodou projektivní dominance agrobotanických skupin (trávy, leguminózy, nativní druhy) i jednotlivých rostlinných druhů. V příspěvku je hodnocena změna zastoupení hlavních agrobotanických skupin (trávy, leguminózy, nativní druhy) v porostu v průměru let 2003 – 2009 a počty identifikovaných rostlinných druhů v rámci agrobotanických skupin.
Výsledky a diskuze V průměru roků 2003 – 2009 došlo k výrazným změnám botanického složení trvalého travního porostu vlivem různého způsobu obhospodařování. V průměru pokusu byly trávy zastoupeny 68 %, leguminózy 4 % a nativní druhy 26 %. Zastoupení trav V průměru roků 2003 – 2009 je zastoupení trav v porostu (obr. 1) nejnižší při čtyřsečném využívání (44 %) a narůstá až na 85 % při extenzivním dvousečném využívání a má stejný průběh při všech úrovních hnojení; od 44 % do 60 % u variant bez hnojení, od 46 % do 64 % u variant s PK hnojením, od 73 % do 84 % u variant s N90+P30K60 a od 82 % do 85 % u variant s N180+P30K60 s výjimkou třísečné (87 %) a dvousečné (87 %) varianty. Úroveň hnojení směrem k vyšším dávkám dusíku zvyšuje podíl trav od 44 % u nehnojených variant na 87 % u variant s hnojením N90+P30K60 resp. 85 % u variant s hnojením N180+P30K60 a má stejný průběh při všech intenzitách využívání, od 44 % do 82 % u variant čtyřsečných, od 48 % do 87 % u variant třísečných, od 58 % do 87 % u variant dvousečných a od 110
Podíl trav (%) 100 90 bez hnojení
80
PK
70
PKN90 PKN180
60 50 40 30
Ú Ė hnojení h j í ÚroveĖ
20
PKN180
10
PKN90 PK
0 I1 (4 seþe) 15. 5. 30. 6. 15. 8. 30. 9.
I2 (3 seþe) 30. 5. 30. 7. 30. 9.
bez hnojení I3 (2 seþe) 15. 6. 15. 9.
I4 (2 seþe) 30. 6. 30. 9.
Frekvence a termíny seþení
1. Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na podíl trav v průměru roků 2003–2009 na stanovišti Jevíčko stanovený metodou projektivní dominance
60 % do 85 % u variant dvousečných extenzivních. Vysoce průkazný vliv dusíkatého hnojení, které podporuje vzrůstné travní druhy a potlačuje jeteloviny a ostatní dvouděložné byliny je v souladu s výsledky, které byly dosaženy na stanovišti Vysoké nad Jizerou (Odstrčilová, et al. 2010), na stanovišti Zubří (Chalupová, et al.) a na stanovišti Rapotín (Štýbnarová et al.). V průběhu sledovaného období došlo k rozšíření zvláště vzrůstnějších travních druhů, které u dvousečných variant s hnojením N180+P30K60 dosahují více jak 90 % pokryvnosti v roce 2009. Naopak u čtyřsečných variant bez hnojení nebo s PK hnojením je dominance trav potlačena a zastoupení trav v porostu se v roce 2009 pohybuje kolem 50 %. Hnojení dusíkem podpořilo z travních druhů hlavně růst ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius L.), srhy laločnaté (Dactylis glomerata L.), trojštětu žlutavého (Trisetum flavescens L.), kostřavy rákosovité (Festuca 111
arundinacea Schreb.) a psárky luční (Alopecurus pratensis L.). V průběhu hodnoceného období bylo identifikováno celkem 21 druhů trav. Zvýšený podíl trav, zejména při dvousečném využívání, redukoval podíl leguminóz i ostatních nativních druhů (obr. 2, 3). Je to způsobeno vlivem silné konkurenční schopnosti vzrůstných trav, protože lipnicovité (Poaceae Barnhart) mají oproti ostatním druhům až 2x vyšší obsah chlorofylu, což významně zvyšuje jejich konkurenční schopnosti a mohou potlačit i mladé semenáčky dřevin. Tímto zjištěním padá mýtus, že extenzivní obhospodařování travních porostů je cestou k vyšší diverzitě travních porostů. Zastoupení leguminóz Zastoupení leguminóz v porostu (obr. 2) v průměru let 2003 – 2009 je nejvyšší u intenzivního čtyřsečného využívání (16 %) a snižuje se k exten-
Podíl leguminóz (%)
100 90 80 70 60 50
bez hnojení
40
PK
30
PKN90
20
PKN180
10
ÚroveĖ hnojení
0 I1 (4 seþe) 15. 5. 30. 6. 15. 8. 15 8 30. 9.
I3 (2 seþe) 115. 6. 6 15. 9.
PK
PKN180 PKN90
bez hnojení
Frekvence a termíny seþení
2. Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na podíl leguminóz v průměru roků 2003–2009 na stanovišti Jevíčko stanovený metodou projektivní dominance
112
zivnímu dvousečnému využívání až k jejich úplnému ústupu s obdobným průběhem při všech úrovních hnojení; od 10 % na 2 % u variant bez hnojení, od 16 % na 4 % u variant s PK hnojením, od 3 % na 1 % u variant s N90+P30K60 a úplné ustoupení u variant s N180+P30K60. Redukce leguminóz je způsobená zastíněním vzrůstnými a konkurenčními travami, jak je uvedeno v textu výše. Nejvyšší podíl leguminóz byl zaznamenán u variant s PK hnojením (16 %) a u variant bez hnojení (10 %). Aplikace dusíkatých hnojiv směrem k vyšší dávce redukovala podíl leguminóz až k jejich úplnému ústupu. Stejný průběh byl zaznamenán při všech intenzitách využívání; od 16 % do 0 % u variant čtyřsečných, od 11 % do 0 % u variant třísečných, od 5 % do 0 % u variant dvousečných a od 4 % do 0 % u variant dvousečných extenzivních. Od roku 2003 do roku 2009 se zvýšil počet identifikovaných druhů jetelovin ze 4 na 7 druhů. Z jetelovin má největší zastoupení jetel plazivý (Trifolium repens L.) a jetel pochybný (Trifolium dubium Sibth.), jehož výskyt je ovšem méně pravidelný. Jetel luční (Trifolium pretense L.) a tolice dětelová (Medicago lupulina L.) se vyskytují sporadicky. V roce 2006 byl identifikován jetel hybridní (Trifolium hybridum L.) se sporadickým výskytem, a dále čičorka pestrá [Securigera varia (L.) Lassen.] ve variantě dvousečného využívání s PK hnojením, a štírovník růžkatý (Lotus corniculatus L.). Zastoupení nativních druhů Zastoupení ostatních nativních druhů (obr. 3) bylo do značné míry ovlivněno dominancí trav, což se nejvýrazněji projevilo u variant s aplikací dusíkatých hnojiv. V průměru let 2003 – 2009 došlo k poklesu podílu nativních dvouděložných druhů od čtyřsečných variant (42 %) na 11 % u dvousečných variant se stejným průběhem při všech úrovních hnojení; od 42 % na 35 % u variant bez hnojení, od 35 %, resp. 37 % u třísečné varianty na 29 % u variant s PK hnojením, od 22 % na 13 % u variant s N90+P30K60 a od 15 % na 14 % u variant s N180+P30K60 . Nejvyšší podíl nativních druhů byl u variant nehnojených (42 %) a snižoval se s vyšší dávkou dusíku až na 11 % u variant hnojených N180+P30K60 a to na všech intenzitách sečení; od 42 % do 15 % u variant čtyřsečných, od 113
Podíl nativních druhĤ (%) 100 90 80 70 60
bez hnojení
50
PK
40
PKN90
30
PKN180
20 10
ÚroveĖ hnojení
0 I1 (4 seþe) 15. 5. 30. 6. 15. 8. 30. 9.
I2 (3 seþe) 30. 5. 30. 7. 30. 9.
I3 (2 seþe) 15. 6. 15. 9.
PK I4 (2 seþe) 30. 6. 30. 9.
PKN180 PKN90
bez hnojení
Frekvence a termíny seþení
3. Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na podíl nativních druhů v průměru roků 2003 až 2009 na stanovišti Jevíčko stanovený metodou projektivní dominance
42 % do 11 % u variant třísečných, od 36 % do 11 % u variant dvousečných a od 35 % do 14 % u variant dvousečných extenzivních. V této agrobotanické skupině bylo identifikováno v průběhu roků 2003 – 2009 celkem 52 nativních druhů. K nejrozšířenějším druhům patří jitrocel kopinatý (Plantago major L.), kakost luční (Geranium pratense L.), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys L.), smetánka lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, H. Øllgaard et Štěpánek), řebříček obecný (Achillea millefolium L.), bolševník obecný (Heracleum sphondylium L.), svízel povázka (Galium mollugo L.), škarda dvouletá (Crepis biennis L.). V porostu se vyskytly i semenáčky dřevin, mezi nimiž jsou olše lepkavá [Alnus glutinosa (L.) Gaertn.] a růže (Rosa L. sp.), které byly nalezeny v travních porostech variant nehnojených a s aplikací PK hnojiv a které se dostaly do porostu náletem z okolních dřevin. To demonstruje riziko dřev114
Poþet rostlinných druhĤ (ks)
45 40 35 30 25
bez hnojení PK
20
PKN90
15
PKN180
10 5 ÚroveĖ hnojení
0 I1 (4 seþe) 15. 5. 30. 6. 15. 8. 30. 9.
PKN180 I2 (3 seþe) 30. 5. 30. 7. 30. 9.
I3 (2 seþe) 15. 6. 15. 9.
PK I4 (2 seþe) 30. 6. 30. 9.
PKN90
bez hnojení
Frekvence a termíny seþení
4. Počet rostlinných druhů identifikovaných v průměru roků 2003–2009 na stanovišti Jevíčko
ního náletu do travních porostů, přestože jsou pravidelně zemědělským způsobem obhospodařovány a využívány. Počet rostlinných druhů Za období roků 2003 – 2009 bylo identifikováno celkem 80 druhů cévnatých rostlin. Nižší frekvence sečení a zvýšená úroveň hnojení dusíkem snižovaly počet druhů (obr. 4). V průměru let 2003 – 2009 je nejvyšší počet druhů rostlin u intenzivního čtyřsečného využívání (43 druhů) a snižuje se k extenzivnímu dvousečnému využívání na 24 druhů a to na všech úrovních hnojení; od 40 druhů na 29 druhů u variant bez hnojení, od 43 druhů na 30 druhů u variant s PK 115
hnojením, od 42 druhů na 29 druhů u variant s N90+P30K60 a od 36 druhů na 24 druhů u variant s N180+P30K60. Nejvyšší počet rostlinných druhů byl zaznamenán u variant s PK hnojením (43 druhů) a u variant bez hnojení (40 druhů). Aplikace dusíkatých hnojiv směrem k vyšší dávce redukovala počet rostlinných druhů až na 24 u variant hnojených N180+P30K60. Stejný průběh byl zaznamenán při všech intenzitách využívání; z 43 druhů na 36 druhů u variant čtyřsečných, z 37 druhů na 31 druhů u variant třísečných, z 33 druhů na 24 druhů u variant dvousečných a z 30 druhů na 24 druhů u variant dvousečných extenzivních. Pozitivní vliv frekvence sečení na biodiverzitu nehnojených travních porostů udává např. Bakker (1989), Bassignana et al. (2002) aj.
Závěr Botanické složení trvalého travního porostu za sledované období se měnilo podle způsobu obhospodařování. Vlivem intenzity využívání směrem od čtyřsečného k dvousečnému využívání se zvyšoval podíl trav z 44 % na 87 % a naopak u leguminóz a nativních druhů došlo k jejich redukci, z 16 % na 0 %, resp. z 42 % na 11 %. Tato tendence byla zaznamenaná u všech úrovní hnojení. Aplikace hnojiv, zejména dusíkatých, zvyšovala podíl trav, zvláště u dvousečných variant (až na 87 %), a zároveň redukovala výskyt leguminóz (0 %) a nativních druhů (11 %) a to se stejným průběhem u všech intenzit využívání. Nejvyšší podíl leguminóz byl u variant s PK hnojením (16 %) a u nehnojených variant (10 %). Za období let 2003 – 2009 bylo identifikováno 80 rostlinných druhů. Extenzivní dvousečné využívání a hnojení dusíkem snižovalo počet rostlinných druhů v travním porostu. Extenzivní využívání (dvousečné) významně redukuje počet druhů v porostu. Z dosažených výsledků vyplývá, že AEO jsou postavená na falešné premise, protože extenzivní obhospodařování v našich podmínkách nejenže nezvyšuje druhovou pestrost, ale významně snižuje kvalitu píce a její dobrovolný příjem, čímž klade zvýšené požadavky na stavy polygastrů k jejich konverzi. Stavy polygastrů však v ČR trvale klesají a v sou116
časné době nejsou schopny stávající zdroje píce z TTP efektivně využít. Z toho důvodu se nevyužívá podle různých odhadů 30 – 50 % plochy TTP a dochází k jejich dlouhodobé degradaci a znehodnocování sukcesí dřevin a abundancí pícninářsky nehodnotných druhů trav (např. Deschampsia). Racionálním řešením je zvýšení frekvence využívání s pravidelnou aplikací hnojiv (průmyslových a statkových hnojiv), tj. zajištění návratnosti živin do půdy. Vyšší frekvence využívání snižuje produkci píce z plochy při vyšší kvalitě píce a zvýšeném dobrovolném příjmu. Z toho vyplývá, že ke konverzi potenciálně vyrobené píce je potřeba menší počet DJ, což koresponduje s realitou a změnami v agrárním sektoru. Dosažené dlouhodobé výsledky prokázaly, že intenzivní využívání TTP není v rozporu s druhovou diverzitou, naopak ji podporuje. Extenzivní využívání TTP a vyrobená píce s nižší kvalitou je v přiměřeném rozsahu kolem 15 % reálně využitelná pro chov polygastrů se zkrmováním v období stání „na sucho“. Vyšší podíl extenzivního obhospodařování je zdrojem nezkrmitelných přebytků objemné píce, která může být využita pouze náhradně jako méně kvalitní stelivo, popř. pro energetické a jiné účely. Literatura Bakker J.P. (1989): Nature Management By Grazing and Cutting. Kluwer Academic Publishers, Geobotany 14. Dordrecht. 173–184. Bassignana M., Bozzo F., Gusmeroli F., Kasal A., Ligabue M., Orlandi D., Parente G. (2002): Specific biodiversity in alpine meadows at different degree of utilisation intensity. Grassland Science in Europe, 7: 1010–1011. GUJER, H. U. (2005) A police to efficiently integrate biodiversity into grassland farming. Grassland science in Europe, vol. 10 – Integreating efficient Grassland Farming and Biodiversity, proceedings of the 13th International Occasional Symposium of the EGF (Lillak, R. et al. eds). Tartu, Estonia, 29–31 August 2005, pp. 73–79. ISBN 9985–9611–3–7. KOHOUTEK, A., POZDÍŠEK, J. (2006) Fodder research in the Czech republic focused on permanent grasslands (in czech). In: Trávne porasty – súčasť horského poľnohospodárstva a krajiny, mezinárodní vědecká konference u příležitosti 70. výročí pícninářského výzkumu na Slovensku, Banská Bystrica, 27. – 28. 9. 2006, SCPV Nitra, VÚTPHP Banská Bystrica, s. 21 – 27, ISBN 80–88872–56–1. Kašparová, J., Šrámek, P., (2007) Vliv způsobu obhospodařování na produkci a botanické složení. In: Multifunkční obhospodařování a využívání travních
117
porostů v LFA, sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Rapotín, 13. 11. 2007, s. 94–97, ISBN: 978–80–87144–00–8 Tolasz, R. et al. (2007) Atlas podnebí Česka. ČHMÚ Praha, Olomouc, 1. vydání, 255 s. Chalupová, P., Kašparová, J., Šrámek, P., Kohoutek, A., Odstrčilová, V., (2010) : Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na botanické složení trvalého travního porostu v oblasti rožnovských Beskyd na stanovišti Zubří v průměru roků 2003 – 2009. In: Kohoutek, A., (ed.). Kvalita píce z travních porostů a chov skotu v měnících se ekonomických podmínkách, Kunín 14. října 2010 (in press) Odstrčilová, Kohoutek, A., V., jiřičová, T., Jiřič, M. (2010) Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na botanické složení trvalého travního porostu v podhůří Krkonoš na stanovišti Vysoké nad Jizerou v průměru roků 2003 – 2009. In: Kvalita píce z travních porostů a chov skotu v měnících se ekonomických podmínkách (Kohoutek, A., ed.), Kunín 14. října 2010 (in press) Štýbnarová, M., Svozilová, M., Odstrčilová, V., Kohoutek, A. (2010) Produkce sušiny hospodářského výnosu a botanické složení při rozdílném obhospodařování travních porostů v podhůří Hrubého Jeseníku. In: Kvalita píce z travních porostů a chov skotu v měnících se ekonomických podmínkách (Kohoutek, A., ed.), Kunín 14. října 2010 (in press)
•
118
Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na botanické složení trvalého travního porostu na rozhraní Krkonoš a Jizerských hor v průměru roků 2003–2009 Věra Odstrčilová1), Alois Kohoutek1), Taťjana Jiřičová2), Milan Jiřič2) Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha, Výzkumná stanice Jevíčko, K. H. Borovského 461, 569 43 Jevíčko,
[email protected] 1)
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha, Pokusná stanice, pracoviště Vysoké nad Jizerou 2)
Abstrakt: V příspěvku je hodnocen přesný maloparcelový pokus na stanovišti Vysoké nad Jizerou založený v roce 2003 a zaměřený na trvale udržitelné obhospodařování travních porostů při čtyřech úrovních intenzity využívání: intenzivní – 4 seče (první seč 15. května, další po 45 dnech), středně intenzivní – 3 seče (první seč 30. května, další seče po 60 dnech), málo intenzivní – 2 seče (první seč 15. června, druhá seč po 90 dnech), extenzivní – 2 seče (první seč 30. června, druhá seč po 90 dnech). Intenzity využívání mají čtyři úrovně hnojení: bez hnojení, P30K60, N90P30K60, N180P30K60. V příspěvku je hodnocena změna zastoupení hlavních agrobotanických skupin (trávy, leguminózy, nativní druhy) v travním porostu způsobená vlivem pokusných zásahů v průměru roků 2003 – 2009. Zároveň jsou uvedeny počty identifikovaných rostlinných druhů. Botanické složení trvalého travního porostu za sledované období se měnilo podle způsobu obhospodařování. Vlivem intenzity využívání směrem od čtyřsečného k dvousečnému využívání se zvyšoval podíl travních druhů z 34 % na 80 % a naopak u leguminózních a nativních druhů došlo k jejich redukci, z 29 % na 2 %, resp. z 40 % na 18 %. Aplikace hnojiv, zejména dusíkatých, zvyšovala podíl travních druhů, zvláště u dvousečných variant (až na 80 %) a zároveň redukovala výskyt leguminózních druhů (2 %) a nativních druhů (18 %). Nejvyšší podíl leguminózních druhů byl u variant nehnojených variant (až 29 %). Za období let 2003–2009 bylo identifikováno 56 rostlinných druhů. Extenzivní dvousečné využívání a hnojení dusíkem snižovalo počet rostlinných druhů. Klíčová slova: travní porosty, intenzita využívání, biodiverzita, hnojení
119
Úvod Většina trvalých travních porostů v ČR jsou náhradními společenstvy lesů a potenciálně by se opět samovolně zalesnily, kdyby je člověk neudržoval v produkčním stavu kosením nebo pasením (Rychnovská, 1985). Vznikaly dlouhodobým vývojem v lokalitách, které většinou nejsou vhodné pro polní výrobu. Byly však zemědělsky obhospodařovány a sloužily jako zdroj obživy místního obyvatelstva. V dnešní době plní další důležité funkce. Udržitelnost těchto porostů je založena na pravidelném obhospodařování. Nejlevnější údržbou trvalých travních porostů je konverze píce skotem. Stavy krav od roku 1989 výrazně poklesly z 1 256 000 ks na 560 000 ks v roce 2009, z toho stavy masných krav se zvýšily na 160 000 ks (Kvapilík, Růžička, Bucek a kol, 2010) a vytváří tak určitý potenciál pro využívání trvalých travních porostů hlavně ve vyšší polohách. Pro výrobu píce pro skot je možno zvolit různou frekvenci sečení či úroveň hnojení, které do značné míry může změnit botanické složení travního porostu, čímž může dojít ke snížení biodiverzity, popř. k narušení některých mimoprodukčních funkcí travního porostu (např. ochrana vody a půdy, zaplevelení invazivními druhy, ...). Nevhodně zvolený způsob obhospodařování je stejně negativní pro vývoj travního porostu jako upouštění od zemědělské činnosti. Porosty, kde dříve byla sukcese blokována obhospodařováním a utvářela stabilní společenstva, jsou pak ohrožovány degradací a jejich diverzita klesá (Míchal, 1994). V příspěvku je hodnocena změna zastoupení hlavních agrobotanických skupin (trávy, leguminózy, nativní druhy) v travním porostu způsobená vlivem pokusných zásahů v průměru roků 2003 – 2009.
Materiál a metodika Na stanovišti ve Vysokém nad Jizerou na trvalých travních porostech byl v roce 2003 založen dlouhodobý pratotechnický maloparcelkový pokus zaměřený na trvale udržitelné obhospodařování travních porostů. V porostu pokusného stanoviště dominovala srha říznačka, bojínek luční, 120
jetel plazivý, a smetánka lékařská.
Využívání trvale udržitelných travních porostů je intenzivní (sklizeň do 15. května, 4 seče ročně – další seče po 45 dnech), středně intenzivní (sklizeň od 16. do 31. května, 3 seče ročně po 60 dnech), málo intenzivní (sklizeň od 1. do 15. června, 2 seče ročně po 90 dnech) a extenzivní (sklizeň od 16. do 30. června, 1 – 2 seče ročně po 90 dnech). Modelové zatížení skotem na úrovni 0, 1 a 2 DJ/ha představuje dávku na ha 0, 90, a 180 kg N.ha–1 (bez hnojení, N90+P30K60, N180+P30K60), dělení N (z celkové dávky 90 kg.ha–1 N resp. 180 kg.ha–1 N) pro jednotlivé intenzity využívání následovně: intenzivní – jaro 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N, po 1. seči 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N, po 2. seči 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N, po 3. seči bez hnojení; středně intenzivní – jaro 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N, po 1. seči 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N, po 2. seči 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N; málo intenzivní – jaro 45 kg.ha–1 N resp. 90 kg.ha–1 N, po 1. seči 45 kg.ha–1 N resp. 90 kg.ha–1 N; extenzivní – jaro 45 kg.ha–1 N resp. 90 kg.ha–1 N, po 1. seči 45 kg.ha–1 N resp. 90 kg.ha–1 N. Úrovně hnojení: bez hnojení, hnojení fosforem a draslíkem – P30K60, hnojení N90+P30K60 a hnojení N180+P30K60. Fosfor byl aplikován jako superfosfát, draslík jako draselná sůl a dusík v ledku amonném s vápencem. Přesné maloparcelové pokusy mají velikost parcely 16 m2 ve 4 opakováních. Stanoviště Vysoké nad Jizerou se nachází v nadmořské výšce 690 m, s průměrnou roční teplotou 5,8 °C a průměrnými ročními srážkami 1 020 mm. Půda je hnědá, silně podzolovitá s pH 5,0 na geologickém podkladu krystalických břidlic. Porost byl v minulosti využíván pro sklizeň sena a byl pouze občasně hnojen. Hodnocení botanického složení bylo provedeno metodou projektivní dominance agrobotanických skupin (trávy, leguminózy, nativní druhy) i jednotlivých rostlinných druhů a to u každé varianty před 1. sečí v letech 2003–2008 a před každou sečí v roce 2009.
121
Výsledky a diskuze V průměru roků 2003 – 2009 došlo k výrazným změnám botanického složení trvalého travního porostu vlivem různého způsobu obhospodařování. V průměru pokusu za roky 2003 – 2009 byly trávy zastoupeny 53 %, leguminózy 15 % a nativní druhy 33 %. Zastoupení trav V průměru roků 2003 – 2009 je zastoupení trav v porostu (obr. 1) nejnižší při čtyřsečném a třísečném využívání (34 %) a narůstá až na 80 % při extenzivním dvousečném využívání a má obdobný průběh při všech Podíl trav (%) 100 90 80 70
bez hnojení
60
PK
50
PKN90 PKN180
40 30
ÚroveĖ hnojení
20
PKN180
10
PKN90 PK
0 I1 (4 seþe) I2 (3 seþe) 15 55. 15. I3 (2 seþe) 30. 5. 30. 6. 15. 6. 30. 7. 15. 8. 15. 9. 30. 9. 30. 9.
bez hnojení I4 (2 seþe) 30. 6. 30. 9.
Frekvence a termíny seþení
1. Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na podíl trav v průměru roků 2003–2009 na stanovišti Vysoké nad Jizerou stanovený metodou projektivní dominance
122
úrovních hnojení; od 34 % do 50 % u variant bez hnojení, od 38 % (s poklesem na 36 % u třísečného využívání) do 50 % u variant s PK hnojením, od 46 % do 72 % u variant s N90+P30K60 a od 54 % do 80 % u variant s N180+P30K60. Úroveň hnojení směrem k vyšším dávkám dusíku zvyšuje podíl trav od 34 % u nehnojených variant na 80 % u variant s hnojením N180+P30K60 a má stejný průběh při všech intenzitách využívání, od 34 % do 54 % u variant čtyřsečných, od 34 % do 64 % u variant třísečných, od 44 % do 78 % u variant dvousečných a od 50 % do 80 % u variant dvousečných extenzivních. Trávy při hnojení dusíkem zvyšují počet odnoží a zvětšují svojí váhu i velikost listů (Lichner, 1977). Při výskytu vzrůstnějších druhů trav dochází k zahušťování porostu a k potlačování konkurenčně slabších druhů. Dominance druhů je omezována vyšší frekvencí sečení a nižší úrovní hnojení. Zvýšení podílu trav vlivem nižší frekvence sečení a vyšší úrovní hnojení, zejména dusíkatými hnojivy, bylo zjištěno i v pokusech na stanovišti v Jevíčku (Odstrčilová et al., 2010), v Rapotíně (Štýbnarová, Svozilová, 2010), a v Zubří (Chalupová et al., 2010). V průběhu hodnoceného období bylo identifikováno celkem 14 druhů trav, z nichž největší zastoupení dosahovaly vyšší trsnaté a pícninářsky hodnotné druhy, které měly pozitivní odezvu na zvýšenou úroveň hnojení, zejména vyšší dávku dusíku. V průměru let 2003 – 2009 dosáhla srha laločnatá (Dactylis glomerata L.) až 46 % podílu u dvousečného využívání a její podíl v porostu klesal směrem k čtyřsečnému využívání, zejména u nehnojených variant (až na18 %). Výskyt srhy v přirozených porostech je nejvíce ovlivněn obsahem přístupného dusíku v půdě. Na velmi chudých půdách neroste vůbec (Regál, Šindelářová, 1970). Stejný průběh výskytu byl zaznamenán u bojínku lučního (Phleum pratense L.), jehož podíl se snižoval ze 17 % na 4 %. V trvalých travních porostech na území ČR je tento druh zastoupen méně než ostatní kulturní trávy. Uplatňuje se hlavně ve vyšší polohách, což souvisí s jeho vyššími požadavky na vláhu. Výborně reaguje na vyšší dávky dusíkatého hnojení. Na nejchudších půdách neroste (Regál, Šindelářová, 1970). Výraznější zastoupení v travním porostu měla i lipnice luční (Poa pratensis L.), která reagovala pozitivně na zvýšenou úroveň hnojení dusíkem a to se stejnou odezvou při všech frekvencích sečení. V prů123
měru roků 2003 – 2009 se podíl trojštětu žlutavého (Trisetum flavescens L.) pohybuje v rozmezí 1 – 5 %. V roce 2003, v době založení pokusu, byl jeho výskyt zcela zanedbatelný (kolem 1 %). Jeho podíl se však v průběhu sledovaného období výrazně zvýšil, a to zejména u dvousečných variant, kde v roce 2009 dosáhl až 22 % u varianty s N90+P30K60 hnojením. Trojštět žlutavý má poměrně širokou stanovištní amplitudu. V porostech podhorských oblastí někdy převládne a vytváří pícninářsky příznivý luční typ, jehož produkční schopnost lze podstatně zvýšit pravidelným hnojením (Regál, Šindelářová, 1970). Z dalších druhů s nižším výskytem v průměru hodnocených roků se pravidelně v porostech všech hodnocených variant vyskytovaly i trávy s podzemními výběžky, psárka luční (Alopecurus pratensis L.) a kostřava červená (Festuca rubra L.), která má ze všech kulturních druhů trav nejnižší nároky na stanovištní podmínky. Konkurenční schopnost má vyšší než plevelné druhy, avšak v příznivých podmínkách lučních jí potlačují vyšší trávy. Z dalších druhů s malým výskytem byla zaznamenaná kostřava luční (Festuca pratensis L.), lipnice roční (Poa annua L.), která však v průběhu let zcela ustoupila z porostů u dvousečných variant. Sporadický výskyt byl zjištěn u jílku vytrvalého (Lolium perenne L.), pouze u tří a čtyř–sečných variant, dále u tomky vonné (Anthoxanthum odoratum L.) pouze u variant nehnojených a s PK hnojením, psinečku výběžkatého (Agrostis stolonifera L.) a psinečku tenkého (Agrostis tenuis Sibth.). Zastoupení leguminóz Zastoupení leguminóz v porostu (obr. 2) v průměru let 2003 – 2009 je nejvyšší u intenzivního čtyřsečného využívání (29 %) a snižuje se k extenzivnímu dvousečnému využívání až na 2 % se stejným průběhem při všech úrovních hnojení; z 29 % na 17 % u variant bez hnojení, z 27 % na 19 % u variant s PK hnojením, z 16 % na 3 % u variant s N90+P30K60 hnojením a z 6 % na 2 % s N180+P30K60 hnojením. Redukce leguminóz u variant s nižší frekvencí sečení je způsobená zastíněním vzrůstnými a konkurenčně silnějšími travami. Zvýšení podílu leguminóz u variant s vyšší frekvencí sečení dochází vlivem prosvětlení porostu a omezování konkurenceschopnosti vzrůstných druhů, u kterých po sesečení zůstává jen malá nebo téměř žádná listová plocha pro zajištění tvorby nových asimilátů potřebných 124
Podíl leguminóz (%) 100 90 80 70 60
bez hnojení
50
PK
40
PKN90
30
PKN180
20 10
ÚroveĖ hnojení
0 I1 (4 seþe) 15. 5. 30 30. 66. 15. 8. 30. 9.
I3 (2 seþe) 15. 6. 15. 9.
PK
PKN180 PKN90
bez hnojení
Frekvence a termíny seþení
2. Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na podíl leguminóz v průměru roků 2003–2009 na stanovišti Vysoké nad Jizerou stanovený metodou projektivní dominance
pro další nárůst. V travním porostu jsou tak navozeny lepší podmínky pro rozvoj nižších druhů, zejména jetele plazivého, které při sečení nejsou tak zasaženy a mohou rychleji obnovit svůj růst. U čtyřsečného a třísečného využívání je nejvyšší podíl leguminóz zaznamenán u variant bez hnojení (29 %) a snižuje se směrem k vyšší dávce dusíku až na 2 %. U dvousečného a extenzivně dvousečného využívání byl nejvyšší podíl leguminóz zjištěn u variant s PK hnojením, a dále se redukoval v pořadí varianty bez hnojení, varianty s N90+P30K60 hnojením, varianty s N180+P30K60 hnojením. Při vyšší úrovni hnojení, zejména vyšší dávce dusíku, došlo k výraznější redukci leguminóz. V průběhu roků 2003 – 2009 byly identifikovány celkem 4 druhy leguminóz. V průměru roků bylo nejvyšší zastoupení (29 %) u jetel plazivého (Trifolium repens L.), a to u čtyřsečného využívání varianty bez hnojení. 125
V roce 2009 tento druh dosáhl na stejné variantě až 55 % podílu. Z dalších leguminózních druhů se zde vyskytovaly vikve [vikev ptačí (Vicia cracca L.) a vikev plotní (Vicia sepium L.)], a to zejména u dvousečných variant a jetel luční (Trifolium pratense L.). Zastoupení nativních druhů Zastoupení nativních druhů (obr. 3 ) v průměru roků 2003 – 2009 dosahuje nejvyššího podílu (40 %) u čtyřsečného využívání a snižuje se směrem k extenzivnímu dvousečnému využívání na 18 %, kdy na dané úrovni hnojení kolísá mezi 33 – 37 % u variant bez hnojení, mezi 31 – 39 % u variant s PK hnojením, mezi 25 – 39 % u variant s hnojením N90+P30K60, mezi 18 – 40 % u variant s hnojením N180+P30K60.
Podíl nativních druhĤ (%) 100 90 80 70 bez hnojení
60
PK
50
PKN90
40
PKN180
30 20 10
ÚroveĖ hnojení
0 I1 (4 seþe) 15. 5. 30. 6. 15. 8. 30. 9.
I2 (3 seþe) 30. 5. 30. 7. 30. 9.
I3 (2 seþe) 15. 6. 15. 9.
PK I4 (2 seþe) 30. 6. 30. 9.
PKN180 PKN90
bez hnojení
Frekvence a termíny seþení
3. Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na podíl nativních druhů v průměru roků 2003 až 2009 na stanovišti Vysoké nad Jizerou stanovený metodou projektivní dominance
126
Na úrovni hnojení byl u variant hnojených N180+P30K60 zaznamenán nejvyšší (40 %) i nejnižší (18 %) podíl nativních druhů a to u čtyřsečného, resp. extenzivního dvousečného využívání a kolísal u každé intenzity, mezi 36 – 40 % u čtyřsečného využívání, mezi 33 – 39 % u třísečného využívání, 20 – 34 % u dvousečného využívání a 18 – 33 % u extenzivního dvousečného využívání. V této agrobotanické skupině bylo identifikováno v průběhu roků 2003 – 2009 celkem 37 nativních druhů. K nejrozšířenějším druhům patří smetánka lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, H. Øllgaard et Štěpánek), jejiž podíl se v průměru roků 2003 – 2009 pohyboval mezi 27 – 34 % u čtyřsečného a třísečného způsobu využívání a snižoval se až na 13 % u extenzivního dvousečného využívání. Pravidelně se vyskytoval šťovík kyselý (Rumex acetosa L.), s menší pravidelností šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius L.), pcháč oset [Cirsium arvense (L.) Scop.]. Počet rostlinných druhů Za období roků 2003 – 2009 bylo identifikováno celkem 56 rostlinných druhů (15 druhů trav, 4 druhy leguminóz a 37 druhů ostatních). V průměru let 2003 – 2009 je nejvyšší počet druhů rostlin u třísečného využívání (25 druhů), zatímco nejnižší počet druhů byl zaznamenán u extenzivního dvousečného využívání (19 druhů), kdy se hodnoty podle intenzit využívání na jednotlivých úrovních hnojení pohybují v rozmezí 24 – 25 druhů u variant bez hnojení, 22 – 25 druhů u variant s PK hnojením, 22 – 25 druhů u variant s N90+P30K60 a 19 – 24 druhů u variant s N180+P30K60. Nejvyšší počet rostlinných druhů (25) byl zjištěn u variant s hnojením N180+P30K60 u třísečného využívání, a nejnižší (19) u extenzivního dvousečného využívání rovněž u variant s hnojením N180+P30K60. Podle úrovně hnojení se hodnoty na jednotlivých intenzitách využívání pohybovaly mezi 22 – 25 druhy u čtyřsečných variant, 24 – 25 druhy u třísečných variant, 21 – 24 druhy u dvousečných variant a mezi 19 – 25 druhy u extenzivních dvousečných variant.
127
Poþet rostlinných druhĤ (ks) 30 25 20 bez hnojení 15
PK PKN90
10
PKN180
5 ÚroveĖ hnojení 0 I1 (4 seþe) 15. 5. 30. 6. 15. 8. 30. 9.
I2 (3 seþe) 30. 5. 30. 7. 30. 9.
I3 (2 seþe) 15. 6. 15. 9.
PK I4 (2 seþe) 30. 6. 30. 9.
PKN180 PKN90
bez hnojení
Frekvence a termíny seþení
4. Počet rostlinných druhů identifikovaných v průměru roků 2003–2009 na stanovišti Vysoké nad Jizerou
Závěr Botanické složení trvalého travního porostu za sledované období se měnilo podle způsobu obhospodařování. Vlivem intenzity využívání směrem od čtyřsečného k dvousečnému využívání se zvyšoval podíl travních druhů z 34 % na 80 % a naopak u leguminózních a nativních druhů došlo k jejich redukci z 29 % na 2 %, resp. z 40 % na 18 %. Aplikace hnojiv, zejména dusíkatých, zvyšovala podíl travních druhů, zvláště u dvousečných variant (až na 80 %) a zároveň redukovala výskyt leguminózních druhů (2 %) a nativních druhů (18 %). Nejvyšší podíl leguminózních druhů byl u variant nehnojených (až 29 %). Za období let 2003 – 2009 bylo identifikováno 56 rostlinných druhů. Extenzivní dvousečné využívání a stupňované hnojení dusíkem snižovalo počet rostlinných druhů. 128
Literatura Chalupová, P., Kašparová, J., Šrámek, P., Kohoutek, A., Odstrčilová, V., (2010) : Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na botanické složení trvalého travního porostu v oblasti rožnovských Beskyd na stanovišti Zubří v průměru roků 2003 – 2009. In: Kohoutek, A., (ed.). Kvalita píce z travních porostů a chov skotu v měnících se ekonomických podmínkách, Kunín 14. října 2010 (in press) Kvapilík, J., Růžička Z., Bucek P. a kol. (2010) Ročenka – CHOV SKOTU V ČESKÉ REPUBLICE. Hlavní výsledky a ukazatele za rok 2009. Praha 2010, ČMSCH, VÚŽV, v.v.i., SCHČSS, SCHS ČR, ČSCHMS, 95 s. Lichner, S. a kol. (1977) Lúky a pasinky. Příroda, Bratislava, 1977. Míchal, I. (1994) Ekologická stabilita. MŽP Praha, 1994, pp. 123–128. Odstrčilová, V., Kohoutek, A., Komárek, P., Nerušil, P. (2010) Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na botanické složení trvalého travního porostu na fluvizemi glejové na Malé Hané v průměru roků 2003 – 2009. In: Kohoutek, A., (ed.). Kvalita píce z travních porostů a chov skotu v měnících se ekonomických podmínkách, Kunín 14. října 2010 (in press) Štýbnarová, M., Svozilová, M., Odstrčilová, V., Kohoutek, A. (2010) Produkce sušiny hospodářského výnosu a botanické složení při rozdílném obhospodařování travních porostů v podhůří Hrubého Jeseníku. In: Kohoutek, A., (ed.). Kvalita píce z travních porostů a chov skotu v měnících se ekonomických podmínkách, Kunín 14. října 2010 (in press) Regál, V., Šindelářová, J. (1970) Atlas nejdůležitějších trav. SZN Praha, 1970. Rychnovská, M., Balátová – Tuláčková, E., Úlehlová, B., Pelikán, J. (1985) Ekologie lučních porostů. ACADEMIA Praha, 1985, 292 s., 21–090–85
•
129
Produkce sušiny hospodářského výnosu a botanické složení při rozdílném obhospodařování travních porostů v podhůří Hrubého Jeseníku Dry matter production of economic yield and botanical composition by different grassland management in the Hrubý Jeseník Mountains Štýbnarová M.1), Svozilová M. 1), Odstrčilová V.2), Kohoutek A.2) Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Výzkumníků 267, 788 13 Rapotín, e-mail:
[email protected] 1)
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha 6 - Ruzyně, Výzkumná stanice, K. H. Borovského 461, 569 43 Jevíčko,
[email protected] 2)
Abstract: The aim of this paper was to evaluate the influence of four levels of intensity of utilisation with different way of mineral fertilization on dry matter yield and botanical composition of permanent grasslands. The long-term small plot trial was established in 2003 in Rapotin. The trial was managed during 20032009 with four levels of cutting intensity (intensive, medium intensive, low intensive, extensive) and four levels of fertilization: no fertilization, P30K60, N90P30K60, N180P30K60 (pure nutrients). Dry matter production of economic yield decreased from a two-cut to four-cut utilisation from 5.02 t ha-1 to 4.61 t ha–1 (unfertilized treatments). Higher dose of nitrogen increased the yield by 56-74 % compared to unfertilized treatments. Furthermore, it was found that the nitrogen fertilization in combination with the extensive utilisation increased the proportion of grasses in the vegetation (dominance of 84 % in mean of 2003–2009). The main grass species that extended their dominance were Elytrigia repens and Dactylis glomerata. The highest mean proportion of legumes (dominance of 12 % in mean of 2003–2009), particularly Trifolium repens-italics, was found in the intensively utilised treatment with P30K60 fertilization. Keywords: grasslands, dry matter yield, grasses, legumes, forbs, utilisation, fertilisation
130
Úvod Louky a pastviny mohou sloužit jako důležitý zdroj hlavních živin a energie pro hospodářská zvířata (Kohoutek, Pozdíšek, 2006) a vedle toho mají také řadu nenahraditelných mimoprodukčních funkcí. Způsob obhospodařování trvalých travních porostů má zásadní vliv na produkci a kvalitu píce a v důsledku toho i na výslednou užitkovost zvířat. Jak upozorňuje Chapman (2001), některé způsoby obhospodařování, jako např. hnojení či nevhodná intenzita využívání, mohou vést k vážné degradaci travních porostů, co se týče jejich druhového složení. Při volbě vhodného způsobu obhospodařování je nezbytné postupovat diferencovaně a brát v úvahu všechny relevantní aspekty a okolnosti. Cílem tohoto příspěvku je na základě dlouhodobého lučního pokusu vyhodnotit rozdílné přístupy k obhospodařování trvalých travních porostů s ohledem na produkci sušiny hospodářského výnosu a zastoupení hlavních agrobotanických skupin (trávy, jeteloviny, nativní druhy).
Materiál a metody V roce 2003 byly na stanovišti v Rapotíně (49°58‘N, 17°0‘E) založeny dlouhodobé přesné maloparcelové pokusy s velikostí parcely 12,5 m2. Experiment se nachází v nadmořské výšce 390–402 m, na východním svahu se svažitostí 5,1–6,2°. Oblast je charakterizována jako mírně teplá, vlhká, vrchovinná a patří do geomorfologického útvaru Hrubý Jeseník. Z fytocenologického hlediska patří travinná vegetace do svazu Arrhenatherion, asociace Arrhenatheretum. Převládajícími rostlinnými druhy na začátku pokusu byla lipnice luční (Poa pratensis), srha říznačka (Dactylis glomerata), jílek vytrvalý (Lolium perenne), jetel plazivý (Trifolium repens) a pampeliška sect. Ruderalia (Taraxacum sect. Ruderalia). Zrnitostní složení humusového horizontu odpovídá půdám písčito–hlinitým. Na pokusném pozemku je kambizem modální (s horizonty Am-Bv-B/Cc-Cc). Před založením pokusu byla lokalita využívána pastvou skotu. Využívání trvale udržitelných travních porostů je intenzivní (sklizeň do 15. května, 4 seče ročně – další seče po 45 dnech), středně intenzivní (skli131
zeň od 16. do 31. května, 3 seče ročně po 60 dnech), málo intenzivní (sklizeň od 1. do 15. června, 2 seče ročně po 90 dnech) a extenzivní (sklizeň od 16. do 30. června, 1 – 2 seče ročně po 90 dnech). Modelové zatížení skotem na úrovni 0, 1 a 2 DJ/ha představuje dávku na ha 0, 90, a 180 kg N.ha–1 (bez hnojení, N90+P30K60, N180+P30K60), dělení N (z celkové dávky 90 kg.ha–1 N resp. 180 kg.ha–1 N) pro jednotlivé intenzity využívání následovně: intenzivní – jaro 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N, po 1. seči 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N, po 2. seči 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N, po 3. seči bez hnojení; středně intenzivní – jaro 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N, po 1. seči 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N, po 2. seči 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N; málo intenzivní – jaro 45 kg.ha–1 N resp. 90 kg.ha–1 N, po 1. seči 45 kg.ha–1 N resp. 90 kg.ha–1 N; extenzivní – jaro 45 kg.ha–1 N resp. 90 kg.ha–1 N, po 1. seči 45 kg.ha–1 N resp. 90 kg.ha–1 N. Úrovně hnojení: bez hnojení, hnojení fosforem a draslíkem – P30K60, hnojení N90+P30K60 a hnojení N180+P30K60. Fosfor byl aplikován jako superfosfát, draslík jako draselná sůl a dusík v ledku amonném s vápencem. Botanické složení bylo hodnoceno vždy na jaře metodou projektivní dominance redukované (v %). K omezení nepřesnosti odhadů byl používán způsob postupného dělení celkové dominance na morfologicky odlišné agrobotanické skupiny a na jednotlivé druhy. Produkce sušiny hospodářského výnosu byla stanovena na základě posečení a kvantitativního zvážení čerstvé hmoty z dané parcelní plochy v určených termínech sečí s následním stanovením sušiny v laboratorních podmínkách (horkovzdušné sušení při 65 °C) Výzkumného ústavu pro chov skotu, s.r.o.
Dosažené výsledky a diskuse (A) Produkce sušiny hospodářského výnosu Produkce sušiny hospodářského výnosu v průměru hodnocených nehnojených variant se snižuje od dvousečného ke čtyřsečnému využití z 5,02 t.ha–1 na 4,91 t.ha–1 (viz. graf 1). To odpovídá výsledkům Grubera et al. (2000). Dále byl potvrzen očekávaný pozitivní vliv hnojení na zvýšení produkce sušiny hospodářského výnosu, a to při všech režimech intenzity 132
Produkce sušiny (t.ha-1) 9 8 7 6 bez hnojení
5
PK
4
PKN90
3
PKN180
2 1
ÚroveĖ hnojení
0 I1 (4 seþe) 15. 5. 30. 6. 15. 8. 30. 9.
I2 (3 seþe) 30. 5. 30. 7. 30. 9.
I3 (2 seþe) 15. 6. 15. 9.
PK I4 (2 seþe) 30. 6. 30. 9.
PKN180 PKN90
bez hnojení
Frekvence a termíny seþení
1. Produkce sušiny hospodářského výnosu [t.ha–1] (průměr let 2003–2009)
využití. Nejvyšší dávka dusíku zvyšovala výnos o 56 až 74 % oproti nehnojeným variantám. (B) Zastoupení agrobotanických skupin Jak je názorně vidět na obrázcích 2–4, procentuální podíl jednotlivých agrobotanických skupin byl ovlivněn jak intenzitou využití, tak hnojením. Je patrné, že vyšší dávka dusíku vedla k významnému zvýšení zastoupení trav (53 % u čtyřsečné, resp. 84 % u dvousečné varianty – 30. 6.) na úkor jetelovin a ostatních dvouděložných druhů. Na zvýšeném rozvoji travní složky měl vliv rovněž extenzivní způsob využití (seč v pozdějším termínu), a to při všech úrovních hnojení. Hlavním travním druhem, který zvyšoval svou pokryvnost byl přitom pýr plazivý a srha říznačka. Dále bylo zjiště133
no, že PK hnojení především v kombinaci s intenzivním využitím pozitivně ovlivnilo uplatnění jetelovin v travních porostech. Nejvyšší procentuální podíl jetelovin byl zjištěn u varianty využívané čtyřmi sečemi za rok s aplikací P30K60 (12,4 %). Konkrétně šlo o uplatnění druhu jetel plazivý. Toto zjištění koresponduje např. s výsledky Heina et al. (1999). Výsledky jsou v souladu se zjištěním i jiných autorů. Například Veselá a Mrkvička (2005) uvádějí, že soustavné hnojení zvýšenými dávkami N způsobuje po určité době rozšíření rhizomatických trav zpravidla na úkor dominance jetelovin. Ústup jetelové složky z porostu při N-hnojení souvisí se schopností jetelovin fixovat vzdušný dusík prostřednictvím symbiózy s bakteriemi vyskytujícími se v jejich kořenových hlízkách (nodech). Minerální dusík dodávaný do půdy tuto přednost jetelovin ve využívání Podíl trav (%) 100 90 80 70
bez hnojení
60
PK
50
PKN90 PKN180
40 30
ÚroveĖ hnojení
20
PKN180
10
PKN90 PK
0 I1 (4 seþe) I2 (3 seþe) 15. 5. I3 (2 seþe) 30. 5. 30. 6. 15. 6. 30. 7. 15. 8. 15. 9. 30. 9. 30. 9.
bez hnojení I4 (2 seþe) 30. 6. 30. 9.
Frekvence a termíny seþení
2. Zastoupení trav v porostu (v %) při různém způsobu obhospodařování (průměr let 2003–2009)
134
vzdušného dusíku snižuje. Naopak fosforečné hnojení má na rozvoj jetelové složky v travním porostu pozitivní vliv. Hejduk (2005) potvrzuje, že příznivé procentuální zastoupení jetele plazivého je podmíněno mj. vlhčím klimatem, dostatkem světla (často kosené či spásané porosty) a obsahem přístupného draslíku a zejména fosforu v půdě.
Souhrn Cílem tohoto příspěvku bylo vyhodnotit vliv čtyř úrovní intenzity využití trvalých travních porostů při rozdílném způsobu minerálního hnojení na výnos sušiny a botanické složení. V roce 2003 byl na stanovišti Rapotín založen dlouhodobý maloparcelový pokus, který byl v průběhu let 2003 Podíl leguminóz (%) 100 90 80 70
bez hnojení
60
PK
50
PKN90
40
PKN180
30 20 10
ÚroveĖ hnojení
0 I1 (4 seþe) 15. 5. 30. 6. 15. 8. 30. 9.
I3 (2 seþe) 15. 6. 15. 9.
PK
PKN180 PKN90
bez hnojení
Frekvence a termíny seþení
3. Zastoupení jetelovin v porostu (v %) při různém způsobu obhospodařování (průměr let 2003–2009)
135
Podíl nativních druhĤ (%) 100 90 80 70 bez hnojení
60
PK
50
PKN90
40
PKN180
30 20 10
ÚroveĖ hnojení
0 I1 (4 seþe) 15. 5. 30. 6. 15. 8. 30. 9.
I2 (3 seþe) 30. 5. 30. 7. 30. 9.
I3 (2 seþe) 15. 6. 15. 9.
PK I4 (2 seþe) 30. 6. 30. 9.
PKN180 PKN90
bez hnojení
Frekvence a termíny seþení
4. Zastoupení nativních druhů v porostu (v %) při různém způsobu obhospodařování (průměr let 2003–2009)
až 2009 obhospodařován při čtyřech úrovních intenzity využití (intenzivní, středně intenzivní, málo intenzivní, extenzivní) a čtyřech úrovních hnojení: bez hnojení, P30K90, N90P30K90, N180P30K90 (čistých živin). Produkce sušiny ekonomického výnosu klesala od čtyřsečného k dvousečnému využití z 5,02 t.ha–1 na 4,61 t.ha–1 (nehnojené varianty). Vyšší dávka dusíku zvyšovala produkci o 56–74 % oproti nehnojeným variantám. Dále bylo zjištěno, že dusíkaté hnojení v kombinaci extenzivním využitím zvyšuje podíl travní složky v porostu (84 % dominance, průměr let 2003– 2009). Hlavními travními druhy, které přitom zvyšovaly svou pokryvnost byly pýr plazivý a srha říznačka. Nejvyšší podíl jetelovin (12 %) byl zjištěn u intenzivně využívané varianty s PK hnojením, extenzivní dvousečné využívání podíl jetelovin snižovalo. Konkrétně šlo o uplatnění druhu jetel plazivý. 136
Poděkování Příspěvek byl zpracován za finanční podpory projektu NAZV reg. č. QH 81280 „Studium hlavních faktorů ovlivňujících stabilitu trvale udržitelného systému obhospodařování travních porostů v České republice“. Literatura Chapman R. (2001) Recreated botanical diverse grassland. In: Tow P.G. and Lazenby A. (eds) Competition and Succession in Pastures, CAB International, Wallingford, UK, 261–282. Gruber L., Steinwidder A., Guggenberger T., Schauer A., Häusler J., Steinwender R. and Steiner B. (2000) Einfluss der Grünlandbewirtschaftung auf Ertrag, Futterwert, Milcherzeugung und Nährstoffausscheidung. 27. Viehwirtschaftliche Fachtagung, Bericht BAL Gumpenstein, 6.–8. Juni 2000, 41–88. ISBN 3–901980– 43–1. Hein V., Older H., Papanastasis V.P. (1999) Management of natural meadows in Estonia. In: Grassland Science in Europe, Vol. 4, 377–381. Hejduk, S. (2005): Přednosti a rizika jetele plazivého v pastevních porostech. In: Sborník přednášek z mezinárodní konference a setkání chovatelů Ovce – kozy 2005, (Seč u Chrudimi, 11.11.2005), SCHOK a MZLU v Brně, 50–51. Kohoutek, A., Pozdíšek, J. (2006) Pícninářský výzkum v České republice se zaměřením na travní porosty. In: Sborník z mezinárodní vědecká konference u příležitosti 70. výročí pícninářského výzkumu na Slovensku Trávne porasty – súčasť horského poľnohospodárstva a krajiny, (Banská Bystrica, 27. – 28. 9. 2006), SCPV Nitra a VÚTPHP Banská Bystrica, 21 – 27. Veselá M., Mrkvička J. (2005) Changes in succession of plant species during long–term fertilization. In: Fuksa P. (ed) Současná aktuální témata pícninářství a trávníkářství. ČZU, Praha, 93–96.
•
137
Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na botanické složení trvalého travního porostu v oblasti rožnovských Beskyd v průměru roků 2003–2009 Petra Chalupová1), Jana Kašparová1), Pavel Šrámek1), Alois Kohoutek2), Věra Odstrčilová2) Oseva vývoj a výzkum s.r.o., Rožnov-Zubří, Hamerská 698, 756 54 Zubří ,
[email protected] 1)
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha, Výzkumná stanice Jevíčko, K. H. Borovského 461, 569 43 Jevíčko,
[email protected] 2)
Abstrakt: V příspěvku je hodnocen přesný maloparcelový pokus na stanovišti Zubří založený v roce 2003 a zaměřený na trvale udržitelné obhospodařování travních porostů při čtyřech úrovních intenzity využívání: intenzivní – 4 seče (první seč 15. května, další po 45 dnech), středně intenzivní – 3 seče (první seč 30. května, další seče po 60 dnech), málo intenzivní – 2 seče (první seč 15. června, druhá seč po 90 dnech), extenzivní – 2 seče (první seč 30. června, druhá seč po 90 dnech). Intenzity využívání mají čtyři úrovně hnojení: bez hnojení, P30K60, N90P30K60, N180P30K60. V příspěvku je hodnocena změna zastoupení hlavních agrobotanických skupin (trávy, leguminózy, nativní druhy) v travním porostu způsobená vlivem pokusných zásahů v průměru roků 2003 – 2009. Zároveň jsou uvedeny počty identifikovaných rostlinných druhů. Botanické složení trvalého travního porostu za sledované období se měnilo podle způsobu obhospodařování. Vlivem intenzity využívání směrem od čtyřsečného k dvousečnému využívání se zvyšoval podíl travních druhů z 39 % na 77 % se stejnou tendencí na všech úrovních hnojení, kdy tento podíl výrazně zvyšovalo dusíkaté hnojení. Nejvyšší podíl leguminóz (28 %) i nativních druhů (37 %) byl zaznamenán na variantách bez hnojení. Aplikace hnojiv, zejména vyšší dávky dusíku, snižovaly zastoupení leguminóz v travním porostu až na 2 %. V průběhu roků 2003 – 2009 bylo identifikováno 53 rostlinných druhů, kdy nejnižší počet rostlinných druhů byl zaznamenán u varianty extenzivní dvousečné s hnojením N180+P30K60. Na druhovou skladbu porostu má vliv především dusíkaté hnojení, které podporuje vzrůstné travní druhy a potlačuje zastoupení jetelovin a nativních druhů. To platí zvláště u dvousečných využívání. Frekvence sečí zvýšila podíl nativních druhů, zejména smetánka lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, H. Øllgaard et Štěpánek) a jetele plazivého (Trifolium repens L.) ve čtyřsečných porostech.
138
Klíčová slova: travní porosty, intenzita využívání, biodiverzita, hnojení
Úvod Hospodářsky využívané trvalé travní porosty jsou převážně v podhorských a horských oblastech pestrá travinobylinná společenstva, která kromě produkce objemného krmiva plní i řadu důležitých mimoprodukčních funkcí. Zejména méně intenzivně obhospodařované porosty mohou významně přispívat k uchování ekologické stability a setrvalosti v krajině, k ochraně genofondu rostlinných a živočišných druhů. Spolu s faktory stanovištními intenzita využívání vytváří konkrétní typ porostu charakteristický svou botanickou skladbou, produkcí a celkovým stavem porostů. V oblasti rožnovských Beskyd byly hodnoceny změny v druhové skladbě travního porostu s různými režimy obhospodařování s cílem dosáhnout trvale udržitelný travní porost. Vyhodnocení bylo provedeno v průměru let 2003–2009. V příspěvku je hodnocena změna zastoupení hlavních agrobotanických skupin (trávy, leguminózy, nativní druhy) v porostu způsobená vlivem pokusných zásahů v průměru let 2003–2009 a počty identifikovaných rostlinných druhů v rámci agrobotanických skupin.
Materiál a metodika Na stanovišti Zubří na trvalých travních porostech byl v roce 2003 založen dlouhodobý pratotechnický maloparcelkový pokus zaměřený na trvale udržitelné obhospodařování travních porostů. Využívání trvale udržitelných travních porostů je intenzivní (sklizeň do 15. května, 4 seče ročně – další seče po 45 dnech), středně intenzivní (sklizeň od 16. do 31. května, 3 seče ročně po 60 dnech), málo intenzivní (sklizeň od 1. do 15. června, 2 seče ročně po 90 dnech) a extenzivní (sklizeň od 16. do 30. června, 1 – 2 seče ročně po 90 dnech). Modelové zatížení skotem na úrovni 0, 1 a 2 DJ/ha představuje dávku na ha 0, 90, a 180 kg N.ha–1 (bez hnojení, N90+P30K60, N180+P30K60), dělení 139
N (z celkové dávky 90 kg.ha–1 N resp. 180 kg.ha–1 N) pro jednotlivé intenzity využívání následovně: intenzivní – jaro 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N, po 1. seči 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N, po 2. seči 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N, po 3. seči bez hnojení; středně intenzivní – jaro 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N, po 1. seči 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N, po 2. seči 30 kg.ha–1 N resp. 60 kg.ha–1 N; málo intenzivní – jaro 45 kg.ha–1 N resp. 90 kg.ha–1 N, po 1. seči 45 kg.ha–1 N resp. 90 kg.ha–1 N; extenzivní – jaro 45 kg.ha–1 N resp. 90 kg.ha–1 N, po 1. seči 45 kg.ha–1 N resp. 90 kg.ha–1 N. Úrovně hnojení: bez hnojení, hnojení fosforem a draslíkem – P30K60, hnojení N90+P30K60 a hnojení N180+P30K60. Fosfor byl aplikován jako superfosfát, draslík jako draselná sůl a dusík v ledku amonném s vápencem. Přesné maloparcelové pokusy mají velikost parcely 10 m2 ve 4 opakováních. Stanoviště Zubří se nachází na aluviálních náplavách řeky Bečvy v nadmořské výšce 345 m n. m. Dlouhodobá průměrná teplota je 7,6 °C, průměrný roční úhrn srážek činí 903 mm. Půda je hlinito–písčitá na štěrkovém podloží, slabě kyselá , se třední zásobou K a Ca. Podle druhového zastoupení rostlin na počátku pokusu se jednalo o luční porost s typickými vzrůstnými druhy trav, náležící do svazu Arrhenatherion (ovsík vyvýšený, trojštět žlutavý, srha laločnatá), z bylinných druhů zástupci rodu Taraxacum a Plantago. V posledním desetiletí před založením pokusu byl porost pouze nepravidelně jednou až dvakrát za rok přesečen, resp. mulčován. Hodnocení botanického složení bylo provedeno metodou projektivní dominance agrobotanických skupin (trávy, leguminózy, nativní druhy) i jednotlivých rostlinných druhů a to vždy před 1. sečí.
Výsledky a diskuze V průměru roků 2003–2009 došlo k výrazným změnám botanického složení trvalého travního porostu vlivem různého způsobu obhospodařování. V průměru pokusu za roky 2003–2009 byly trávy zastoupeny 54 %, leguminózy 17 % a nativní druhy 30 %. 140
Podíl trav (%) 100 90 80 bez hnojení
70
PK
60
PKN90
50
PKN180
40 30
ÚroveĖ hnojení
20
PKN180
10
PKN90 PK
0 I1 (4 seþe) I2 (3 seþe) 15. 5. I3 (2 seþe) 30. 5. 30. 6. 15. 6. 30 7 30. 7. 15. 8. 15. 9. 30. 9. 30. 9.
bez hnojení I4 (2 seþe) 30 66. 30. 30. 9.
Frekvence a termíny seþení
1. Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na podíl trav v průměru roků 2003–2009 na stanovišti Zubří stanovený metodou projektivní dominance
Zastoupení trav V průměru roků 2003–2009 je zastoupení trav v porostu (obr. 1) nejnižší při čtyřsečném využívání (39%) a narůstá až na 77 % při extenzivním dvousečném využívání, vyjma variant s PK hnojením, a má obdobný průběh při všech úrovních hnojení; od 39 % do 44 % u variant bez hnojení, od 40 % do 51 % u variant s PK hnojením, od 50 % do 63 % u variant s N90+P30K60 a od 57 % do 77 % u variant s N180+P30K60 hnojením. Úroveň hnojení směrem k vyšším dávkám dusíku zvyšuje podíl trav od 39 % u nehnojených variant na 77 % u variant s hnojením N180+P30K60 a má stejný průběh při všech intenzitách využívání, od 39 % do 57 % u variant čtyřsečných, od 40 % do 64 % u variant třísečných, od 44 % do 75 % 141
u variant dvousečných a od 44 % do 77 % u variant dvousečných extenzivních. Zvýšení zastoupení travní složky při zvyšující se úrovni minerální výživy, kdy u nejvyšších dávek hnojení byl podíl trav téměř dvojnásobný v porovnání s nehnojenou variantou uvádí také Kašparová a Šrámek (2007). Obdobné výsledky byly dosaženy na stanovišti Jevíčko (Odstrčilová et al., 2010b), na stanovišti Vysoké (Odstrčilová et al., 2010a) a na stanovišti Rapotín (Štybnarová et al., 2010). V průběhu sledovaného období došlo ke zvýšení podílu ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius L.) a trojštětu žlutavého (Trisetum flavescens L.) a to zejména u dvousečných extenzivních variant s hnojením N180+P30K60, kde před první sečí v roce 2009 dosahují v průměru dané varianty pokryvnosti až 37 %, resp. 24 % . Z dalších výraznějších druhů je zastoupená v travním porostu srha laločnatá (Dactylis glomerata L.), a medyněk vlnatý (Holcus lanatus L). Naopak u čtyřsečných variant bez hnojení nebo s PK hnojením je dominance trav potlačena a zastoupení trav v porostu se v roce 2009 pohybuje kolem 30 % – 44 % v průměru těchto variant. V průběhu hodnoceného období bylo identifikováno celkem 15 druhů trav. Zastoupení leguminóz Zastoupení leguminóz v porostu (obr. 2) v průměru let 2003–2009 je nejvyšší u extenzivní dvousečné varianty bez hnojení (28 %) a nejnižší rovněž u extenzivní dvousečné varianty (2 %) ale s hnojením N180+P30K60, kdy vlivem intenzity sečení jejich zastoupení na úrovni variant nehnojených, resp. s PK hnojením kolísá mezi 25 až 28 %, resp. mezi 22 až 25 %. Vlivem intenzity sečení na úrovních variant s dusíkatým hnojením se zastoupení leguminóz snižuje od čtyřsečných variant k extenzivně dvousečným variantám; z 17 % na 9 % u variant s hnojením N90+P30K60 a z 9 % na 2 % u variant s hnojením N180+P30K60. Nejvyšší podíl leguminóz (28 %) byl zaznamenán na variantách bez hnojení. Aplikace hnojiv, zejména vyšší dávky dusíku, snižovaly zastoupení leguminóz v travním porostu až na 2 % u variant s hnojením N180+P30K60 a to se stejným průběhem na všech intenzitách využívání; z 25 % na 9 % u variant čtyřsečných, z 27 % na 4 % u variant třísečných, z 26 % na 3 % 142
Podíl leguminóz (%) 100 90 80 70
bez hnojení
60
PK
50
PKN90
40
PKN180
30 20 10
ÚroveĖ hnojení
0 I1 (4 seþe) 15. 5. 30. 6. 15. 8. 30. 9.
I3 (2 seþe) 15. 6. 15. 9.
PK
PKN180 PKN90
bez hnojení
Frekvence a termíny seþení
2. Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na podíl leguminóz v průměru roků 2003–2009 na stanovišti Zubří stanovený metodou projektivní dominance
u variant dvousečných a z 28 % na 2 % u variant extenzivně dvousečných. Od roku 2003 do roku 2009 bylo celkem identifikovaných 11 druhů leguminóz. V průměru let 2003–2009 má z jetelovin největší zastoupení jetel plazivý (Trifolium repens L.) , jehož zastoupení dosáhlo 19 %, s jeho maximálním zastoupením v roce 2007 (40 % v průměru nehnojené čtyřsečné variaty). Významný je i podíl jetele lučního (Trifolium pratense L.), který dosáhl v průměru let až 10 % podíl v TTP u extenzivně dvousečné varianty s PK hnojením. Dále zde bylo identifikováno 6 druhů vikví, z nich největší zastoupení v průměru sledovaného období dosáhla vikev ptačí (Vicia cracca L.) 5,5 % u nehnojené dvousečné varianty a vikev čtyřsemenná [Vicia tetrasperma (L.)] 3,2 % u dvousečné varianty s N90+P30K60 hnojením. 143
Zastoupení nativních druhů Zastoupení nativních druhů (obr. 3 ) se na úrovni intenzit využívání pohybuje v průměru let mezi 21 % u extenzivního dvousečného využívání a 37 % u čtyřsečného využívání, kdy na úrovni variant bez hnojení je podíl nativních druhů mezi 28 – 37 %, u variant s PK hnojením mezi 25 – 31 %, u variant s hnojením N90+P30K60 mezi 27 – 33 % a u u variant s hnojením N180+P30K60 mezi 21 – 33 %, kde k výraznějšímu poklesu došlo u dvousečných variant. Na úrovni hnojení byl nejvyšší podíl nativních druhů zaznamenán u varianty nehnojené (37 %) a nejnižší u varianty hnojené N180+P30K60 (21 %), kdy při čtyřsečném využívání se podíl nativních druhů pohybuje mezi 31 – 37 %, u variant s třísečným využíváním mezi 29 – 33 %, u variant
Podíl nativních druhĤ (%) 100 90 80 70
bez hnojení
60
PK
50
PKN90
40
PKN180
30 20 10 ÚroveĖ hnojení
0 I1 (4 seþe) 15. 5. 30. 6. 15. 8. 30. 9.
I2 (3 seþe) 30. 5. 30. 7. 30. 9.
I3 (2 seþe) 15. 6. 15. 9.
PK I4 (2 seþe) 30. 6. 30. 9.
PKN180 PKN90
bez hnojení
Frekvence a termíny seþení
3. Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na podíl nativních druhů v průměru roků 2003 až 2009 na stanovišti Zubří stanovený metodou projektivní dominance
144
s dvousečným využíváním mezi 25 – 30 % a u variant s extenzivním dvousečným využíváním mezi 21 – 30 %. V této agrobotanické skupině bylo identifikováno v průběhu roků 2003 – 2009 celkem 27 druhů nativních rostlin. K nejrozšířenějším druhům patří smetánka lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, H. Øllgaard et Štěpánek), škarda dvouletá (Crepis biennis L.), řebříček obecný (Achillea millefolium L.), jitrocel kopinatý (Plantago major L.), pcháč oset [Cirsium arvense (L.) Scop.] a chrpa luční (Centaurea jacea L.). Největší podíl v průměru hodnoceného období byl zaznamenán u smetánky lékařské u čtyřsečných variant (30 %), zvláště s PK hnojením, a snižoval se k extenzivně dvousečným variantám, zejména při aplikaci dusíkatých hnojiv (2 %). Počet rostlinných druhů Za období roků 2003 – 2009 bylo identifikováno celkem 53 druhů cévnatých rostlin (15 druhů trav, 11 druhů leguminóz a 27 druhů ostatních). Hodnoty v průměru roků 2003– 009 (obr. 4) jsou ovlivněny nižším počtem identifikovaných rostlinných druhů v prvních letech sledování, kdy jsou v hodnocení pouze druhy s vyšší dominancí a pohybují se v rozmezí 14 až 20 druhů. V průměru let 2003–2009 je nejvyšší počet druhů rostlin u třísečného a dvousečného využívání (20 druhů), zatímco nejnižší počet druhů je zaznamenán u extenzivního dvousečného využívání (14 druhů), kdy se hodnoty podle intenzit využívání na jednotlivých úrovních hnojení pohybují v rozmezí 18 – 20 druhů u variant bez hnojení, 16 – 20 druhů u variant s PK hnojením, 18 – 20 druhů u variant s N90+P30K60 a 14 – 20 druhů u variant s N180+P30K60. Nejvyšší počet rostlinných druhů (20 druhů) byl zaznamenán u variant bez hnojení, s PK hnojením a s hnojením N180+P30K60, nejnižší (14 druhů) u varianty s hnojením N180+P30K60, aplikace vyšší dávky dusíkatých hnojiv redukovala počet rostlinných druhů výrazněji. Podle úrovně hnojení se hodnoty na jednotlivých intenzitách využívání pohybovaly mezi 16 – 19 druhy u čtyřsečných variant, 19 – 20 druhy u třísečných variant, 18 – 20 druhy u dvousečných variant a u extenzivních dvousečných variant mezi 14 – 19 druhy. 145
Poþet rostlinných druhĤ (ks) 25
20
15 bez hnojení PK 10
PKN90 PKN180
5 ÚroveĖ hnojení
0 I1 (4 seþe) 15. 5. 30. 6. 15. 8. 30. 9.
PKN180 I2 (3 seþe) 30. 5. 30. 7. 30. 9.
I3 (2 seþe) 15. 6. 15. 9.
PK I4 (2 seþe) 30. 6. 30. 9.
PKN90
bez hnojení
Frekvence a termíny seþení
4. Počet rostlinných druhů identifikovaných v průměru roků 2003–2009 na stanovišti Zubří
Závěr Změny v zastoupení agrobotanických skupin v závislosti na počtu sečí jsou zdůrazněny vstupem hnojiv, zejména dusíku, kdy vzrůstá zastoupení trav a ubývá jetelovin. Vlivem intenzity využívání směrem od čtyřsečného k dvousečnému využívání se zvyšoval podíl travních druhů z 39 % na 77 % se stejnou tendencí na všech úrovních hnojení, kdy tento podíl výrazně zvyšovalo dusíkaté hnojení. Nejvyšší podíl leguminóz (28 %) byl zaznamenán na variantách bez hnojení. Aplikace hnojiv, zejména vyšší dávky dusíku, snižovaly zastoupení leguminóz v travním porostu až na 2 %. Zastou146
pení nativních druhů se na úrovni intenzit využívání pohybuje v průměru let mezi 21 % u dvousečného extenzivního využívání a 37 % u čtyřsečného využívání. Na úrovni hnojení byl nejvyšší podíl nativních druhů zaznamenán u varianty nehnojené (37 %) a nejnižší u varianty hnojené N180+P30K60 (21 %). V průběhu roků 2003 – 2009 bylo identifikováno 53 rostlinných druhů, kdy nejnižší počet rostlinných druhů byl zaznamenán u varianty extenzivní dvousečné s hnojením N180+P30K60. Na druhovou skladbu porostu má vliv především dusíkaté hnojení, které podporuje vzrůstné travní druhy a potlačuje zastoupení jetelovin a nativních druhů. To platí zvláště u dvousečného využívání. Při čtyřsečném využívání se zvýšil podíl nativních druhů, zejména smetánky lékařské (Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, H. Øllgaard et Štěpánek) a jetele plazivého (Trifolium repens L.). Literatura Kašparová, J., Šrámek, P. (2007) Vliv způsobu obhospodařování na produkci a botanické složení. In: Multifunkční obhospodařování a využívání travních porostů v LFA, sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Rapotín, 13. 11. 2007, s. 94–97, ISBN: 978–80–87144–00–8 Odstrčilová V., Kohoutek, A., V., jiřičová, T., Jiřič, M. (2010a) Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na botanické složení trvalého travního porostu v podhůří Krkonoš na stanovišti Vysoké nad Jizerou v průměru roků 2003 – 2009. In: In: Kvalita píce z travních porostů a chov skotu v měnících se ekonomických podmínkách (Kohoutek, A., ed.), Kunín 14. října 2010 (in press) Odstrčilová, V., Kohoutek, A., Komárek, P., Nerušil, P. (2010b) Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na botanické složení trvalého travního porostu na fluvizemi glejové na Malé Hané v průměru roků 2003 – 2009. In: Kvalita píce z travních porostů a chov skotu v měnících se ekonomických podmínkách (Kohoutek, A., ed.), Kunín 14. října 2010 (in press) b Štýbnarová, M., Svozilová, M., Odstrčilová, V., Kohoutek, A. (2010) Produkce sušiny hospodářského výnosu a botanické složení při rozdílném obhospodařování travních porostů v podhůří Hrubého Jeseníku. In: Kvalita píce z travních porostů a chov skotu v měnících se ekonomických podmínkách (Kohoutek, A., ed.), Kunín 14. října 2010 (in press)
• 147
Vydal:
ŠS Hladké Životice, s.r.o.
Název práce: Kvalita píce z travních porostů a chov skotu v měnících se ekonomických podmínkách Autor:
Kohoutek A. (ed.)
Sazba:
Pokorný V., Podlipného 12, Praha 8
Tisk:
ÚZEI, Slezská 7, Praha 2
Vydáno bez jazykové úpravy © Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha 6-Ruzyně, Výzkumná stanice Jevíčko 2010 ISBN: 978-80-7427-043-7
Konferenci uspořádal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., v Praze, Výzkumná stanice Jevíčko ve spolupráci s ŠS Hladké Životice, s.r.o. a pícninářskými komisemi odboru rostlinné výroby České akademie zemědělských věd Českomoravského svazu šlechtitelů a Správou zámku Kunín A. Kohoutek (ed.) Vydáno bez jazykové úpravy ISBN: 978-80-7427-043-7
