Chov zvířat v ekologickém zemědělství
CHOV SKOTU
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd
Význam chovu skotu (i) v EZ • • • • • • •
nejrozšířenější druhem HZ alternativa ke konvenčnímu chovu produkce potravin maso, mléko, ve značce BIO skot polygastrické zvíře využití objemných krmiv, pastva mimoprodukční funkce chlévská mrva zdroj pracovních sil na venkově – údržba a rozvoj venkova
Stavy skotu Ukazatel
1990
2014
SKOT celkem
3 360 000
1 374 000
Krávy celkem
1 248 000
564 000
z toho dojených krav
1 248 000
373 000
z toho BTPM
191 000 33,1%
2013 – 2 134 ekofarem s chovem skotu (213 303 kusů): 123 ekofarem s chovem dojnic (7 047 kusů) 1 838 ekofarem s chovem KBTPM (98 988 kusů) Biomléka u nás nedostatek – dovoz ze Slovenska, Polska, Německa cca 10 mlékáren pro biomléko (Bohemilk-Opočno, Ekomilk Frýdek Místek, Mlékárny Příšovice, Valašské Meziříčí, Velké Meziříčí, Olma, Polabské mlékárny, TANY Nýrsko….)
Výrazné snížení stavů vede k narušení biologických vztahů půdaskot-půda a plnění mimoprodukční ch funkcí!
Zásady chovu skotu v EZ Respektovat nároky a požadavky zvířat vyplývající z přirozených potřeb tzn. je nutná znalost etologie •etologie je nauka o chování zvířat
Skot patří ke stádovým zvířatům se silným sociálním cítěním, stádový chov vyžaduje vytvoření tzv. sociální hierarchie •sociální hierarchie představuje vytvoření vztahů zvířete ke
zvířatům a k prostředí
Nerespektování těchto vytvořených vztahů ze strany člověka představuje pro zvíře stres
stres je faktor, který ovlivňuje nejen chování, užitkovost, ale i welfare zvířat Vytváření welfare, nebo-li životní pohody zvířat, je základní povinností člověka, člověka chovatele, ošetřovatele a využivatele zvířat!
Zásady zacházení se skotem VLÍDNOST POZOROVÁNÍ KONTAKT OSLOVENÍ
TRPĚLIVOST OPATRNOST ODMĚŇOVÁNÍ
Oblasti chovu 1. Chovné prostředí (systém chovu, ustájení, dojení) 2. Plemeno 3. Výživa
4. Člověk - rovnováha
Obecné principy chovu zvířat v EZ • • • • • • • • •
Koloběh (nestačí přesvědčení, musí být i odborné znalosti) Zákaz chovu zvířat bez půdy Omezení počtu zvířat na jednotku plochy Zvyšování úrodnosti půdy Výběh a pastva pro všechna zvířata Zákaz souběžného chovu zvířat Přeprava zvířat Při porážce omezit kontakt přiváděných zvířat s poráženými Nepoužívat elektrické stimulace k pohánění zvířat
Plemena skotu chovaná v ČR DOJENÁ
Dojná Holštýnský skot Braunvieh 0,3% Jersey 0,3% Ayrshire 0,1% Normande 0,1%
Kombinovaná Český strakatý skot (včetně Montbeliard)
MASNÁ Abeerden Angus Belgické modré Blonde d´Aquitaine Gaskoň Galloway Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Salers Skotský náhorní Shorthorn Parthenaise Texas longhorn Aubrac Rouge des prés Andorský hnědý Vosgienne Wagyu
Chov • Dojených krav
• Krav bez tržní produkce mléka (BTPM)
Chov krav bez tržní produkce mléka Důvod zavedení
• • • • •
Využití trvalých travních porostů Využití stávajících hospodářských budov Nižší pracovní náročnost Zvýšená poptávka po telatech a zástavovém skotu Zvýšená poptávka po kvalitním hovězím mase
V EZ: • Chov v EZ obdobný konvenčnímu chovu • Zájem o ekologické produkty • Ekologická údržba krajiny, zajištění estetického prvku v krajině • Dotace
Předpoklady pro EZ • • • • • • • •
Všechna půda v ekologickém režimu Vlastní objemná krmiva pro zimní období Zatížení do 170 kg N/ha Levné stájové prostory Uzavřený obrat stáda Vysoká plodnost krav Nízké ztráty telat Dosažení co nejvyšších přírůstků hmotnosti telat Vhodné plemeno Odbyt a dobré zpeněžení produktů Vlastní jatka….
Nejvyšší přípustný počet zvířat na hektar zemědělské půdy
Kategorie skotu
Maximální počet zvířat na hektar odpovídající 170kg N.ha-1 za rok
Dojnice
2,0
Krávy BTPM
2,5
Jalovice pro výkrm a chov
2,5
Skot 1 až 2 roky
3,3
Skot do 1 roku
5,0
Produkční směry 1. Produkce zástavového skotu 2. Výkrm zvířat ve vlastním podniku 3. Produkce chovného a plemenného skotu
Technika chovu Hlavní zásady: • Narození telat koncentrovat do období 60-80 dnů • Ve vegetačním období pást maximum zvířat • Odstav telat v závěru vegetačního období • Krávy ponechat na pastvině do sněhové pokrývky • Zimní ustájení v otevřených stájích
Technika chovu Zimní období: zimoviště • Délka cca 165 dnů • Ne vazné ustájení (výjimky u malých stád) • Zimní krmná dávka: konzervovaná krmiva z EZ • 15 kg sušiny na 550 kg živé hmotnosti • Úbytek živé hmotnosti krav ne přes 10-15% • Telení leden-březen (zimní), jarní.. • Lehárna • Naháněcí uličky • Desinfekce zimovišť
Technika chovu Reprodukce: • Obrat stáda • Od poloviny dubna • Délka připouštěcího období 60-65 dnů (3 pohlavní cykly) • Přednost má přirozená plemenitba (25 – 35 krav na 1 býka) • Inseminace popř. kombinace obou metod • Hierarchie, klid ve stádě • Jalovice připouštět nejméně v 75% hmotnosti dospělého zvířete (15-19 měsíců resp. 24 a více) • Březost 90-95%
• NE Synchronizace říje • NE Přenos embryí
Technika chovu Reprodukce a odchov telat: • U starších krav 95% samovolné porody • U jalovic 70-80% samovolné porody • Porodní kotec 3x3 m (imprinting) 2-3 dny • Nutný dohled, kvalifikovaný personál • Pomoc při porodu, ošetření telete, označení • Mateřské chování • První napití mleziva – čas, množství, četnost • Od 7-10 dnů příkrm: návyk na objemná krmiva, školky na jadrná krmiva (mačkané obiloviny), voda bez omezení • Věk telat na začátku pastvy min. 6 týdnů Odchov: - společný s matkami 7-8 měsíců - minimální délka mléčného období 3 měsíce - individuální ustájení u telat nesmí překročit 7 dnů věku
Technika chovu Letní období: • Minimální délka 150 dnů dle NR (květen až listopad) • Maximální využití pastvy (volná, oplůtková, honová) • Kravám nezkrmovat konzervovaná krmiva • Příkrm telat na pastvině • Pitná voda neomezeně • Zatížení 800-1800 kg ž.hm./ ha pastviny dle úživnosti (170 kg N/ha) • Oplocení • Přirozené zdroje úkrytu (závětří, stín) • Přírůstek telat 0,8 - 1,2 – 0,4 kg /kus/den • Odstav telat ve 220 – 250 (300) kg v 7-8 měsících věku
Výkrm skotu NE v EZ:
• vazné ustájení, • bezstelivový provoz, • monodieta • krmiva z GMO, • extrahované šroty, masokostní a kostní moučky, močovinu, biuret, fosfát močoviny, syntetické vitamíny, • stimulátory růstu • celoroštové ustájení
Výkrm skotu Extenzivní výkrm - pastevní výkrm, - v marginálních oblastech, - přírůstek min 0,5kg/ks/den dle úživnosti pastviny a podílu jadrných krmiv, - jeden až dva pastevní cykly, - kastrace - plemeno, pohlaví - v uzavřených stájích pouze dokrm ne více jak 1/5 života zvířat (max. 3 měsíce)
Výkrm skotu Intenzivní výkrm (dokrm v EZ) - v krmivářsky příznivých oblastech, - přírůstek cca 1kg/ks/den, - stájové skupinové kotcové ustájení, - tvorba skupin, - počet krmných míst, - odrohování, - pestrá krmná dávka, - celoroční výběh
Chov dojených krav Cíl: dlouhověkost tj. 10 let při celoživotní produkci 35 000-40 000 l mléka tj. 7-8 laktací • • • • • • • • •
ne maximální produkce co nejoptimálnější podmínky v průběhu celého jejich života vztah ke zvířatům, respektování přirozených etologických projevů (stádovost, distanční zvíře, vztah matka mládě, odpočinek, přežvykování, pohyb) ochrana před nepohodou volba plemene kvalitní a odpovídající výživa v jednotlivých fázích života vhodný systém ustájení včetně technologické návaznosti jednotlivých kategorii ošetřování pravidelnost
Výsledky chovu dojnic v ekologickém systému chovu
Plemeno - 60% Český strakatý skot - 20% Holštýnský skot - 13 % Jerzey • průměr 14,2 kg mléka (KZ – 20,31kg) • 5165 kg mléka (KZ - 7433 kg) • cca 60 ks na stádo Počet laktací - 6,02 (2,5 v KZ)
Výživa -
zákaz bezpastevních systémů krmiva z ekologického zemědělství kvalita objemných krmiv produkční účinnost objemných krmiv pestrost celodenní přístup k vodě pravidelnost
NE • • • •
paušální používání syntetických vitamínů syntetických aminokyselin, stimulátorů růstu exkrementů a podestýlky pro krmné účely používání GM pícnin a krmiv
Výživa Welfare a výživa: - KD musí odpovídat fyziologickým potřebám zvířat - Kvalita - Pravidelné zakládání v dostatečném množství - „Nedožerky“ pravidelně odstraňovat - Materiály nezávadné, snadno čistitelné, hladké - Dostatek místa pro každé zvíře - Automatická zařízení (mléčné automaty, boxy na jádro) kontrolovat - Chodby ke krmišti dostatečně široké (distanční vzdálenost) - Pití z volné vodní hladiny, vhodné napáječky, zajistit okolí proti rozmáčení, rozmístění napáječek,…
Výživa Pravidla pro použití krmiv z přechodného období •
až 30 % sušiny roční krmné dávky může být kryto nakupovanými krmivy z přechodného období (vlastní krmiva z PO až 100%)
•
až 20 % sušiny roční krmné dávky může být kryto krmivy získanými z vlastních pozemků TTP nebo víceletých pícnin na o.p. v době 12 měsíců po registraci pozemku v EZ (1. rok přechodného období) Poznámka: výše uvedená omezení se v dvouletém období přechodu uplatňují s ohledem na kontinuitu hospodaření (v 1.roce podnik nemá jiná krmiva než konvenční a z 1.roku přechodného období, první biokrmiva vypěstuje až po uplynutí dvouletého přechodného období).
Výživa Telata • • • • • • •
mlezivo co nejdříve po narození od vlastní matky, kojné krávy, mražené mlezivo… v menších dávkách několikrát denně (6-8 l/24 hod min 6x/den) mléčná výživa min. 3 měsíce voda ad libitum nejdéle od 2 týdne objemná krmiva (seno kvalitní dietní telecí) startérová výživa - drcené zrno , min spotřeba 2,5kg/ks - odstav
NE • mléčné náhražky, mléko z konvenčních chovů
Výživa Jalovice • • • •
pastevní způsob odchovu TTP musí být pravidelně sklízeny nebo spásány Louky pravidelně hnojit statkovými hnojivy nebo kompostem Hnojení minerálními hnojivy jako doplněk Regulace plevelů - nepoužívat pesticidy, ale mechanickou regulaci • Ekologicky stabilizující prvky (meze, remízky, břehové porosty, extenzivní plochy…)
Výživa Dojnic • • • • • • • • • •
základ objemné krmivo-pastva nebo zelená píce do žlabu, siláže, senáže, seno, okopaniny, apod. až 100 kg pastevního porostu 60% denní potřeby živin uhradit objemným krmivem produkční účinnost objemných krmiv 12-14 l mléka podíl jadrných krmiv dle užitkovosti, vícekrát za den minerální doplňky s mikroprvky dostatek pitné vody – žlaby, po dojení, 70-120 l /den pravidelnost počet zvířat = počet krmných míst krmné stoly
Ustájení Hlavní zásady:
• skot je polygastrické zvíře, bachorová mikroflóra produkuje velké množství tepla • termoneutrální zóna skotu od 4 do 16ºC • hůře se přizpůsobuje vysokým teplotám, dobře snáší nízké teploty, nevadí jim déšť ani mráz • je to stádové společenské zvíře - vizuální kontakt s ostatními zvířaty • technologie a technika chovu podle zvířat ne naopak, vhodná (rozměry zvířat, ne hluk, prašnost, stres), pravidelná kontrola funkčnosti • novostavby, rekonstrukce, venkovní ustájení (tam, kde jsou vhodné podmínky)
Ustájení Stáj • světlost, 200lx 14-16 hod den, noc 40-60 lx , přirozené osvětlení • vzdušná, prostorná, přirozená ventilace • min plocha na dojnici 6 m2 a venku 4,5 m2 • prostředí ve stáji čisté, bez stájových plynů a prachových částic, ne vlhko a průvan (sítě) • chodby dostatečně široké, přímé, bez ostrých hran, podlaha pevná, neklouzavá, • max. 50% rošty • krmiště světlé, redukce osvitu, rovné (přihrnování), dlažba, 80-100 cm/dojnici, • místo pro ležení: dostatečně dlouhé i široké , plocha lehárny 5-7m2/ks, suché, měkké (sláma) - boxové ustájení, individuální odpočinek, méně konfliktů, sláma, piliny, sendviče, písek, separovaná kejda s vápencem, protilehlé, jednořadé… počet zvířat = počtu boxů
Ustájení • dva základní systémy vazné a volné s různými modifikacemi Vazné: ustájení u žlabu na stání, krmivo se stacionárním nebo mobilním zařízením, dojení na stání, chlévská mrva je odklízena oběžným shrnovačem nevýhoda – nedostatek pohybu, vyšší pracnost, nižší čistota zvířat, horší zdravotní stav, horší reprodukční ukazatele, nízké welfare zvířat V ekologickém zemědělství je trvalé vazné ustájení zvířat zakázáno. Výjimky: horské oblasti, malé farmy, nelze chovat ve skupinách. ALE v pastevním období musí být zvířata na pastvě, v ZO 2x/týden venku.
Ustájení Volné: boxové a kotcové skupinový chov, stacionární nebo mobilní krmná linka, odkliz hnoje mobilním nebo stacionárním zařízením, dojení v dojírně, technologická návaznost od telat výhoda – dostatek pohybu, nižší pracnost, vyšší čistota zvířat, lepší zdravotní stav, lepší reprodukční ukazatele Volné ustájení zajišťuje téměř všechny přirozené potřeby a nároky zvířat, poskytuje vysoký stupeň welfare zvířat.
Technika chovu dojnic Tvorba skupin - odlišné nároky plemenic na ustájení, ošetřování a výživu v jednotlivých obdobích: 1. období telení - volné boxové nebo kotcové prostory s porodními stáními popř. porodními boxy 2. období laktace - produkční stáj s dojením v dojírně 3. období stání na sucho - reprodukční oddělení stáje - skupiny sestavovat dle reprodukčního cyklu - velikost skupin max. do 60 kusů, odrohování? odstranění agresivních zvířat - dodržet poměr krmných míst ku počtu zvířat ve skupině (vliv na chování, výskyt abnormálního chování) - krmné stoly, napájecí žlaby, drbadla
Ustájení
Dojírny – různé typy (tandemové, rybinové, paralelní) Hlavní zásady: - sladit požadavky plemenic, stroje a dojiče - dodržení doby dojení - klidné zacházení se zvířaty - klidný vstup a výstup krav z a do dojírny, neklouzavé podlahy, ne el. poháněcí zařízení - optimální dojící technika, délka doby dojení - šetrné a nepřerušované dojení - napájecí žlaby při východu z dojírny - pravidelná kontrola vemene - dostatek světla
Ustájení Telat -
ideální volně s matkou po dobu mlezivové výživy (problém rozdojování) - venkovní individuální boudy (kontakt akustický, vizuální) do 7 dnů věku - volné skupinové kotcové v lehkých stlaných vzdušných přístřešcích od 1 týdne věku NE individuální ustájení v uzavřených stájích NE vazné ustájení telat
Ustájení Jalovic • od 7 měsíců věku do otelení • pastevní způsob, kondice, dlouhověkost, 60 - 80 kusů • volné stelivové skupinové ve stáji (max. 30 kusů): a) Hluboká podestýlka (krmiště, lehárna), 5 až 7 kg slámy na ks a den b) Ploché lože – potřeba slámy 2 až 2,5 kg c) Spádové lože – spotřeba slámy 1,5-2 kg Vnitřní plocha – stáj - do 350 kg jako u telat - nad 350 kg – 5m2/ks (1m2/100 kg ž.h.) Venkovní plocha – výběh - do 350 jako u telat - nad 350 kg – 3,7 m2/ks (0,75m2/100 kg ž.h.)
Zdravotní problematika Předcházení vzniku onemocnění - Výběr plemene (CCS,CC,H, J,) - Tělesný pohyb (min 150 dnů pastvy, výběhy) - Individuální léčba, ne skupinové ošetřování - Intenzita chovu (170 kg N/ha), zákaz chovu bez půdy) - Vhodné ustájení - Hygiena - Chovatelské postupy - Alopatické léky preventivně zakázány, ne látky ke stimulaci růstu, ne hormony pro řízení reprodukce..
Předcházení vzniku onemocnění - Omezení po léčbě zvířat (dvojnásobná ochranná doba nebo 48 hod) - Kvalitní objemná krmiva (stáří porostu, sušina – senáž 3038%) - Kvalitní pastviny (stáří porostu, výška, složení, eliminace plevelů) - Správný způsob vypásání, ne nedopasky, pasení „krátké trávy“ - Vybalancovaný doplněk živin: ML, energie, NL
Welfare a zdraví zvířat Kontrola zdravotního stavu: - Několikrát denně fyzická kontrola každého zvířete - Webkamery - Posuzujeme chování, pokryv těla, sliznice, oči, tělesné funkce, reakci, agresivitu - Člověk musí rozpoznat změny na zvířeti (odbornost) - Nemocná zvířata izolovat
Kontrola zdravotního stavu: • Neexperimentovat, zajistit veterináře • Evidence léčebných zákroků • Preventivní opatření chovu proti nákazám (karanténa, asanace, desinfekce, čistota, zbytky krmiva,…)
Podmínky mimo ekologický chov Výpas ekologických pastvin konvenčními zvířaty: nesmí být na pastvinách současně s ekologickými zvířaty Výpas konvenčních pastvin ekologickými zvířaty: pastvina 3 roky bez chemického ošetření produkty nebudou považovány za ekologické Sezónní přesun z jedné pastviny na druhou, lze pást ekologická zvířata na konvenčních pastvinách: - příjem nesmí přesahovat víc jak 10% celkové roční dávky (sušiny v KD) • • •
