kvalita
života
Vlídné a spokojené město Praha chce být městem atraktivním a usiluje o spokojenost svých obyvatel i návštěvníků. Chce zajistit dobrou kvalitu života města jako přitažlivé a vyvážené komunity i rovnost příležitostí.
K naplnění této strategické vize bude městská správa (volené orgány, úřady a městské organizace) ve spolupráci s veřejným i soukromým sektorem a s obyvateli města: • podporovat rovnost příležitostí pro obyvatele města v přístupu ke vzdělání, zaměstnání, bydlení a zdravotní péči; chránit identitu a charakter lokálních komunit i v Praze žijících národností, • usilovat o vyváženou strukturu územních společenství z hlediska věkové skladby obyvatel, bydlení, nabídky občanského vybavení a různosti pracovních příležitostí, • zabezpečovat všem skupinám obyvatel a návštěvníkům města jejich bezpečnost a ochranu svobod a práv, • zvyšovat občanskou hrdost Pražanů, posilovat jejich identifikaci s městem i spoluúčast na jeho rozvoji, • podporovat rozvoj Prahy jako tvořivého, vlídného a obohacujícího města využíváním a rozvíjením jeho tradic, hodnot a potenciálů.
35
Proměny sociálního prostředí Postavení Prahy mezi evropskými velkoměsty i její rozvoj jsou a budou významným způsobem ovlivňovány množstvím, skladbou a aktivitami obyvatel města. Pražská populace stárne – výrazně jsou zde zastoupeny vyšší věkové skupiny, žije tu více osamělých lidí, zejména starších žen. Ve výhledovém období bude skupina obyvatel nad 60 let stále početnější, zatímco podíl lidí v ekonomicky aktivním věku i dětí bude klesat. Věková skladba – stav 1995
Věková skladba – prognóza 2025 100 80 60 40 20 věk
12 10 8
Vývoj počtu obyvatel v Praze 1 a Praze 2 (v tisících obyvatel) 120 100 80 60 40 20 1921 1930 rok sčítání Praha 1
1950
1961
1970
Praha 2
1980
1991
1999 Zdroj: ČSÚ
Odhad počtu osob podle druhu pobytu 1 800 000 1 700 000 1 600 000 1 500 000 1 400 000 1 300 000
maximální varianta
1 200 000 1 100 000
minimální varianta
1 000 000 1995 trvale bydlící
přítomní noční přítomní denní
2010
2020 Zdroj: PřF UK, ÚRM – ÚSK
6 4 2 0 tisíc obyvatel muži ženy
tisíc obyvatel 0
2
4 6
8 10 12 Zdroj: Demo Art
Průměrná velikost pražských domácností se dlouhodobě snižuje. Přibývá domácností jednotlivců, bezdětných a málodětných, úplné rodiny s více než třemi dětmi jsou výjimkou. Tyto trendy způsobí Praze řadu problémů, mimo jiné na trhu práce, kde nedostatek mladých pracovníků z řad obyvatel Prahy bude nutně vyrovnáván nově příchozími nejen z ČR. V souvislosti s tím vzroste poptávka na trhu s byty, zvýší se nároky na novou výstavbu. Rostoucí počet obyvatel v důchodovém věku bude zvyšovat nároky v sociální oblasti. Zatímco podíl trvale bydlících v Praze řadu let mírně klesá, počet dlouhodobě přítomných osob a návštěvníků města stoupá. Tento vývoj bude pokračovat i nadále. Výrazný úbytek trvalého obyvatelstva postihuje zejména pražské centrum a některé části vnitřního města. V současné době je v Praze v běžném dni celkem přítomno kolem 1 600 tisíc osob. K roku 2010 činí nejvyšší odhad 1 800 tisíc denně přítomných osob. V porovnání s celorepublikovým průměrem je v hlavním městě vyšší podíl osob s úplným středním a vysokoškolským vzděláním. Tento rys Prahy by měl být v budoucnosti programově rozvíjen. V Praze došlo k poměrně výraznému sociálnímu rozvrstvení. Ve srovnání s republikovým průměrem se zde vytvořila mnohem početnější vrstva bohatých obyvatel, současně vzrostl i počet sociálně potřebných. Vrstva výrazně chudých je dosud zastoupena minimálně. Větší část pražských obyvatel lze řadit do střední třídy, podíl této vrstvy však v posledním období stagnuje. Praha byla v uplynulém půlstoletí městem převážně jednoho životního způsobu. Po opětovném otevření se světu Praha získává svůj bývalý nadnárodní a multikulturní charakter. Lze očekávat, že se zapojováním do evropských struktur bude tato tendence ještě zesilovat. Otevření se světu mělo pro Prahu kladné i záporné důsledky. Vytvořila se společenstva dlouhodobě přítomných cizinců a významněji začaly být činné komunity občanů ČR jiné národnosti, které do života města vnášejí nové prvky a obohacují tak jeho společenské a kulturní prostředí. Praha dosud není plně připravena přijímat vlivy otevřené společnosti. Skutečným hrozbám, které s sebou přinesla liberalizace společenských podmínek, však město zatím nedokáže efektivně čelit. Do Prahy pronikly mafie, těžící z nedokonalého právního řádu, výrazně vzrostla pouliční kriminalita. Praha se stala tranzitním i cílovým městem pro distribuci drog, tíživým problémem je prostituce. Situace v Praze se v tomto ohledu vyrovnala úrovni západoevropských velkoměst. Počáteční nadšení obyvatel města, živené pocitem spoluodpovědnosti za politické dění, záhy podlehlo rozčarování nad realitou a smysluplností spoluúčasti na veřejném životě a vyústilo opět v pasivitu. K odtržení jednotlivce od společenství
36
přispěla i veřejná správa, která ne vždy dokáže s plným pochopením řešit problémy, s nimiž se na ni občané obracejí. Tento stav je nutno změnit, má-li se ve společnosti vytvořit klima příznivé pro obnovení účasti veřejnosti na komunální politice.
Dobrá adresa pro život Zda se Praha stane městem tvořivých a spokojených občanů, do značné míry závisí na tom, jakou budou mít její obyvatelé možnost podílet se na hodnotách, které celkovou kvalitu života vytvářejí – na životě v dostatku, klidu a bezpečí, ve zdravém a obohacujícím prostředí, při plném využívání osobních a občanských svobod, účasti na společenském životě a vlivu na věci veřejné i možnosti ovlivňovat svůj vlastní osud. Je záležitostí všech, kteří v Praze žijí, pracují a podnikají, aby podporovali její rozvoj jako tvořivého, vlídného a obohacujícího města. Předpoklady pro zvyšování občanské hrdosti, posilování identifikace s městem a spoluúčasti na jeho rozvoji spočívají v navazování na pražské tradice, hodnoty a potenciály. Základem toho, aby se Praha stala městem dobré adresy pro život, je stabilizace sociální situace, vytváření vyvážené struktury územních společenství z hlediska věkové skladby obyvatel, bydlení, nabídky občanského vybavení a různosti pracovních příležitostí. Nedílnou součástí tohoto procesu je přístup ke vzdělání, zaměstnání, bydlení a zdravotní péči, bezpečnost a ochrana svobod a práv všech skupin obyvatel a návštěvníků Prahy. Vzhledem k mnohotvárnosti a multikulturní povaze města nelze opomíjet ani ochranu identity a charakteru lokálních komunit a všech národností žijících v Praze. Základním strategickým záměrem městského společenství v sociální sféře je podpora a realizace takových aktivit, které povedou ke zlepšení kvality života a k uspokojení potřeb občanů i návštěvníků Prahy.
Cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu (prosinec 1999) Němci 2,8 %
Slováci 11,0 % Vietnamci 5,6 %
Ukrajinci 28,4 %
Poláci 2,5 % Rusové, Bělorusové 14,3 %
Jugoslávci 7,6 % z USA, Kanady 3,6 %
Číňané 4,1 % ostatní 20,1 %
Zdroj: MV ČR
37
Strategické cíle L 1 Posilování tradičního postavení Prahy L 1.1
L 1.2 L 1.3
L 1.4
L 1.5
L 1.6 L 1.7
L2
L 2.1
L 2.2 L 2.3
L3
L 3.1
jako centra vzdělanosti a humanity Rozšíření a zkvalitnění vzdělanosti na úroveň integrované evropské ekonomiky Propojení vysokých škol s vědecko-výzkumnými pracovišti Zavedení multikulturní výchovy jako prostředku ke snížení rasové nesnášenlivosti a diskriminace Vytvoření funkčního systému zdravotní péče za aktivní spoluúčasti správy města Podpora účinného systému sociální práce a péče s ohledem na demografické a socioekonomické trendy Preferování alternativních způsobů sociální péče Integrování lidí se zdravotním postižením mezi zdravou populaci a handicapovaných dětí do běžných škol Dynamizace bytové výstavby a podpora uchování a regenerace stávajícího bytového fondu Podpora všech forem bytové výstavby v hl. m. Praze, propojování podnikatelských záměrů s rozvojem funkce bydlení Vznik fungujícího trhu s byty při respektování nezbytných sociálních jistot Odstranění zanedbanosti bytového fondu se zvláštním zaměřením na panelová sídliště Vytvoření image Prahy jako bezpečné metropole pro obyvatele i návštěvníky Prosazování účinného systému prevence a snižování kriminality se zvláštním zřetelem na její latentní formy a nadnárodní prvky
38
L 3.2 Zvýšení spoluodpovědnosti občanů za
L 3.3
L 3.4
L4
L 4.1
L 4.2 L5
L 5.1
L 5.2
L 5.3
L 5.4
L 5.5
bezpečí v místě bydliště, zabránění vzniku ohnisek kriminality Ochrana lidí na území města při mimořádných událostech a krizových situacích Předcházení nežádoucích situací ve městě a minimalizace škody při jejich vzniku Zvýšení občanské hrdosti obyvatel Prahy, posílení jejich identifikace s městem a spoluúčasti na jeho rozvoji Podpora územní identity a vědomí sounáležitosti obyvatel s územním společenstvím Podpora a stimulace občanských aktivit ke zlepšení městského prostředí Kultivace prostředí města, podpora rozmanitosti aktivit jeho obyvatel i návštěvníků Vytváření esteticky hodnotného městského prostředí na základě dialogu mezi historickým dědictvím, kulturními tradicemi a novými rozvojovými záměry Posílení image Prahy jako kulturního a historického fenoménu i v mezinárodním měřítku Využití kulturních aktivit ke zvýšení atraktivnosti, návštěvnické a ekonomické přitažlivosti města Zlepšení kultury využívání volného času a odpočinku, zachování a doplňování nabídky pro sportovní a rekreační aktivity Zefektivnění systému podpory kulturních, sportovních a rekreačních aktivit
L1 Posilování tradičního postavení Prahy jako centra vzdělanosti a humanity
Podíl žáků a studentů v Praze a v České republice (počet studentů na 1000 obyvatel, školní rok 1999/2000)
Poměrně vysoká úroveň vzdělání a kvalifikace obyvatel Prahy je jednou z nejsilnějších stránek města. Tuto strategickou výhodu je nutné pěstovat rozvíjením a transformací školské soustavy na kvalitativně vyšší stupeň, podporující celoživotní učení občanů a integraci etnickou i kulturní tak, aby se obnovily multikulturní tradice Prahy. Kapacity pražských škol zajišťují výuku nejen pro děti a mládež z Prahy, ale i ze Středočeského kraje, někdy i z jiných částí republiky a ze zahraničí (především vysoké školy a specializované střední školy). Poptávka po studiu na vyšších stupních škol se blíží průměrné poptávce v rozvinutých zemích. Výhledově je proto nutné zvyšovat kapacitní možnosti škol a podporovat vznik nových studijních oborů, má-li Praha uspět v konkurenci evropských metropolí.
Výhledové rozložení vysokých škol a kolejí
100 80 60 40
současné areály VŠ výhledové areály VŠ
20
dostavba současných areálů VŠ základní školy
střední školy
Česká republika
Praha
Zdroj: ÚIV
Postavení pražského zdravotnictví se odvíjí od významu Prahy jako hlavního města republiky a je bezprostředně spojeno s rolí vědy a vysokých škol v jejím rozvoji. Kromě úrovně potřebné pro běžné zdravotní služby obyvatelstvu a návštěvníkům poskytují pražská zdravotnická zařízení v řadě oborů specializovanou péči pražskému regionu i celé republice. Zvláštní postavení v systému pražského zdravotnictví mají fakultní nemocnice s nadregionální působností, u kterých je nutné respektovat univerzitní charakter, zahrnující potřebnou výuku. Špičková pražská pracoviště vytvářejí prostředí, umožňující přejímání a rozšiřování nejnovějších poznatků lékařské vědy. Stárnutí pražské populace a s věkem stoupající nemocnost zvyšuje nároky na lékařskou a ošetřovatelskou péči. Ve městě se navíc koncentrují rizikové skupiny obyvatelstva, jejichž zdravotní péče často není pokryta zdravotním pojištěním. Strategie rozvoje pražského zdravotnictví musí tyto zvláštnosti respektovat. Při koncipování rozvoje i praktickém řízení města je nutné zajišťovat občanům, kteří se nacházejí v obtížné sociální situaci, pomoc k jejímu překonání a korigovat nepřiměřené důsledky nerovností ve schopnostech a možnostech lidí. V současnosti sílí trend, aby roli státu v oblasti sociálních služeb stále více přebíralo město, jeho části a nestátní organizace při preferenci rozvoje sociální práce před sociální péčí. Na území Prahy působí značný počet organizací, zabývajících se poskytováním sociální pomoci. Chybí však informační centrum, které by zajišťovalo koordinaci jejich činnosti a veřejnosti poskytovalo na principu „jedněch dveří“ informace o nabízených službách. Město tyto organizace podporuje každoročně vyhlašovanými granty, které umožňují reagovat na aktuální potřeby. Tento systém bude uplatňován i v dalších letech.
Počet lůžek na 10 000 obyvatel (k 31. 12. 1999) interna pediatrie infekce + TRN neurologie psychiatrie gynekologie chirurgie AR IP onkologie a RT geriatrie a ošetřovatelská péče ostatní 5 Praha
10 zbytek ČR
koleje
vysoké školy
15
20 Zdroj: ÚZIS
Vybrané aktivity a principy realizace cílů L 1.1 Rozšíření a zkvalitnění vzdělanosti na úroveň integrované evropské ekonomiky • Vytvářet podmínky k celoživotnímu učení a rekvalifikaci dospělých, podporovat
39
atmosféru vedoucí ke zkvalitnění vzdělávání, mimo jiné i vybavením škol odpovídající informační technikou. Využívat vzdělávacích institucí jako vícefunkčních center vzdělanosti a kultury. • Rozšiřovat škálu vzdělávacích příležitostí jak na úrovni středních škol, tak především v prvních letech terciárního vzdělávání pro absolventy gymnázií, středních odborných škol a středních odborných učilišť. • Zvýšit kapacitu a kvalitu poradenství při volbě povolání pro mládež i dospělé. L 1.2 Propojení vysokých škol s vědecko-výzkumnými pracovišti • Integrovat výukové, studijní a ubytovací kapacity, propojovat funkčně i prostorově vysoké školy s vědecko-výzkumnými pracovišti. • Zachovat a nadále lokalizovat vysoké školy ve vnitřním městě. L 1.3 Zavedení multikulturní výchovy jako prostředku ke snížení rasové nesnášenlivosti a diskriminace • Podporovat mimoškolní vzdělávání dětí a dospělých v mateřských jazycích národnostních menšin. • Usilovat o integraci přibývajících imigrantů do českého prostředí. Hledat vstřícné metody multikulturní výchovy a zařazení dětí z národnostních a etnických menšin ve školách. • Zabývat se otázkami optimální struktury a funkčnosti alternativních škol na území hlavního města. L 1.4 Vytvoření funkčního systému zdravotní péče za aktivní spoluúčasti správy města • Vypracovat podklady pro stanovení spádových území zdravotních zařízení a jejich sítě na území hl. m. Prahy k zajištění územní a časové dostupnosti základní i specializované péče. • Podporovat doplnění chybějících složek zdravotních služeb (např. preventivní péči na školách, zdravotní péče o děti, protidrogová centra). • Podporovat zařízení umožňující pravidelné střídání ústavní a domácí péče (tzv. semimurální péče), a tím snižovat poptávku po dražší péči lůžkové. L 1.5 Podpora účinného systému sociální práce a péče s ohledem na demografické a socioekonomické trendy • Vytvářením materiálních a prostorových podmínek podporovat subjekty poskytující různé formy pomoci lidem v sociální tísni a krizových situacích. • Vzdělávat a specializovat sociální pracovníky na úroveň odpovídající evropským standardům. • Rozšířit spolupráci veřejného a soukromého sektoru při zajišťování sociálních služeb. • Podporovat inovativní postupy v oboru zdravotních a sociálních služeb zvyšující jejich kvalitu, zlepšovat poradenskou činnost. Vzhledem k demografické situaci rozvíjet všechny formy sociální práce se staršími občany. L 1.6 Preferování alternativních způsobů sociální péče • Podporovat terénní zdravotní péči a sociální pomoc. • Zvýšit konkurenceschopnost městských a nestátních zařízení umožňujících zvýšení kvality i rozsahu sociální péče. • Preferovat vznik a provoz sociálních zařízení s menší kapacitou, snažit se o jejich rozmístění na celém území Prahy. • Stimulovat a podporovat rodiny k domácí péči o své handicapované členy. • Monitorovat kvalitu sociálních služeb a hájit zájmy klientů a marginálních skupin, potřebujících sociální pomoc a využívajících sociální služby. L 1.7 Integrování lidí se zdravotním postižením mezi zdravou populaci a handicapovaných dětí do běžných škol • Odstraňovat bariéry v objektech a vstupech do nich, na veřejných prostranstvích a při použití všech druhů veřejné dopravy. • Usnadnit příjemcům sociální pomoci co nejširší pracovní uplatnění a integraci do společnosti, umožnit jim pobyt v domácím prostředí. • Podporovat osobní asistenci pro děti s handicapem, aby mohly chodit do běžných škol.
40
L 2 Dynamizace bytové výstavby a podpora uchování a regenerace stávajícího bytového fondu Strategie rozvoje bydlení v Praze vychází z koncepce městské bytové politiky a je založena na principu odpovědnosti každého jednotlivce a jeho rodiny za uspokojování vlastních bytových potřeb. Město však považuje za svoji povinnost pomoci pronájmem komunálních bytů za určitých, předem daných podmínek těm svým občanům, kteří si nejsou schopni vlastními silami zajistit přiměřené bydlení a ocitli se v této situaci nezaviněně. V Praze převažuje bydlení s vysokou koncentrací, jen malou část tvoří bydlení venkovského a rodinného typu. Domovní fond za posledních čtyřicet let výrazně zchátral, na panelové zástavbě se projevily závažné konstrukční i technologické závady. Obytná funkce vnitřního města zůstává v podstatě zachována, i když dlouhodobě dochází k úbytku trvale bydlících obyvatel i počtu bytů. Vzhledem k minulému způsobu hospodaření s bytovým fondem došlo v Praze k vysokému stupni sociální promíšenosti. Tento stav je žádoucí zachovat, protože je jedním z faktorů zpomalujících degradaci obytných souborů a bránících vzniku sociálně problémových území. Odhaduje se, že v současné době je v Praze 510 tisíc trvale obydlených bytů, jejichž kvalita je z hlediska technického vybavení dobrá. Prostorové parametry bytů jsou horší – na byt i na osobu připadá méně plochy i obytných místností než v ostatních městech ČR nebo ve srovnatelných evropských městech. Dlouhodobým problémem je málo funkční trh s byty. Faktický nedostatek bytů je prohlubován zvyšováním počtu domácností, nárůstem počtu dlouhodobě přítomných osob ve městě a využíváním bytů na jiné účely. Obnova a trvalé rozšiřování bytového fondu, zvyšování jeho kvality a fungující trh s byty jsou pro život města, jeho ekonomiku a atraktivitu nezbytné.
Bytová výstavba v Praze (počet bytů v tisících) 25 20 15 10 5
1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 zahájené
dokončené
rozestavěné
Zdroj: ČSÚ
Bytová výstavba podle evidence stavebních úřadů (stav v roce 1999) Ďáblice
Čakovice Letňany
Kbely
Praha 8 Praha 7
Praha 6
Praha 9
Praha 1
Praha 14
Praha 3
Řepy
Horní Počernice
Praha 2 Praha 10 Praha 15
Praha 4 Praha 11 Radotín
Libuš Praha 12
Zbraslav
výstavba zahájená výstavba rozestavěná výstavba dokončená hranice územní kompetence stavebních úřadů Zdroj: ČSÚ
41
Újezd nad Lesy
Praha 5
Praha 13
Uhříněves
Vybrané aktivity a principy realizace cílů L 2.1 Podpora všech forem bytové výstavby v hl. m. Praze, propojování podnikatelských záměrů s rozvojem funkce bydlení • Podporovat partnerství veřejného a soukromého sektoru, orientovaného na výstavbu bytů. • Umožnit včasnou přípravou plánovací dokumentace a infrastruktury využití pozemků vymezených územním plánem pro bytovou výstavbu. • Vést evidenci nabídky pozemků, zjednodušit procesní pravidla správních rozhodnutí a vytvářet podmínky pro vznik smíšeného typu společností pro bytovou výstavbu. Zjednodušit projednávání všeho, co souvisí s činností investorů i budoucích uživatelů. • Přispívat k pestré nabídce bytů podle požadavků trhu z hlediska velikosti, standardu, lokalizace, forem bydlení a vlastnictví. L 2.2 Vznik fungujícího trhu s byty při respektování nezbytných sociálních jistot • Podporovat dostupnost bydlení, orientovat obecní a státní prostředky na obnovu a efektivní výstavbu komunálních bytů, včetně domů s byty zvláštního určení a tzv. „startovních“ bytů pro mladé občany a jejich rodiny. • Vytvořit účinné podmínky pro zachování sociální promíšenosti v obytných územích. Výstavbu komunálních bytů zabezpečovat rozptýleně v celém městě, a zamezit tak vzniku sociálně problémových lokalit. • Vytvořit mechanismy na podporu vzniku a fungování neziskových organizací pro výstavbu a správu relativně levného bytového fondu. L 2.3 Odstranění zanedbanosti bytového fondu se zvláštním zaměřením na panelová sídliště • Prostřednictvím modernizace, oprav a údržby zlepšovat stávající bytový domovní fond. • Vytvořit účinné legislativní podmínky pro zachování a regulaci bytové funkce v historickém jádru města a v dalších městských centrech.
L 3 Vytvoření image Prahy jako bezpečné metropole pro obyvatele i návštěvníky Prevence kriminality a sociálně patologických jevů spolu s výkonnými bezpečnostními systémy jsou hlavními cestami, jak zvýšit obecný pocit bezpečí ve městě. Kriminalitu v Praze ovlivňuje specifický charakter centra města se soustředěním turistů, dealerů drog a kapsářů, dále pak pozice Prahy jako křižovatky dopravních cest, přitažlivost města pro organizovaný zločin i nevhodné urbanistické řešení některých obytných celků. Pražané pociťují velké obavy ze zločinu, skepticky hodnotí bezpečnostní situaci ve městě a jsou málo spokojeni s prací policie. S obecnou kriminalitou úzce souvisí některé sociálně patologické jevy. V Praze v současnosti roste počet uživatelů drog a věk prvokonzumentů se snižuje, podobně je tomu i u prostituce. Nebezpečí těchto jevů spočívá v jejich vysoké zdravotní rizikovosti a v napojení na organizovaný zločin. Proto je nutné se zaměřit na dlouhodobý program sociální a situační prevence. Sponzoři nejsou příliš ochotni ani motivováni tyto programy finančně podporovat. Dotovat je musí město a státní správa a zároveň se zabývat i problémem koordinace aktivit. K důležitým úkolům státní správy i samosprávy patří zabezpečení osob a města před přírodními i dalšími katastrofami. Tento úkol plní hlavní bezpečnostní složky (Policie ČR, Městská policie, Hasičský záchranný sbor, Záchranná služba) na území města sdružené v Jednotném bezpečnostním systému hlavního města Prahy (JBS HMP).
Majetková kriminalita v Praze (počet trestných činů) 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 krádeže vloupáním krádeže prosté krádeže motor. vozidel
vloupání do bytů kapesní krádeže krádeže věcí z motor. vozidel Zdroj: Policie ČR
42
Stabilizovaná střediska drogové prevence Březiněves Dolní Chabry
Suchdol Lysolaje
Přední Kopanina Nebušice
Čakovice
Ďáblice
Vinoř
Letňany Troja
Praha 8
Kbely Satalice Praha 9
Praha 7
Praha 6
Zličín
Praha 3
Řepy
Dolní Počernice
Praha 2 Praha 13
Klánovice
Praha 5
Praha 10
Praha 11 Velká Chuchle
Radotín
prevence terciární pro všechny věkové kategorie pro děti a mládež
Kunratice
Lochkov
prevence sekundární
Řevnice
Praha 12
Běchovice Újezd nad Lesy Dubeč
Koloděje
Praha 15
Slivenec prevence primární
Štěrboholy Dolní Měcholupy
Praha 4
Řeporyje
Horní Počernice
Praha 14
Praha 1
Šeberov Libuš
Petrovice Újezd
Uhříněves
Královice
Křeslice Benice
Nedvězí Kolovraty
Zbraslav Lipence
jedno středisko Zdroj: MHMP
Mníšek pod Brdy
Vybrané aktivity a principy realizace cílů L 3.1 Prosazování účinného systému prevence a snižování kriminality se zvláštním zřetelem na její latentní formy a nadnárodní prvky • Formulovat program prevence kriminality v Praze se zvláštním zřetelem na její latentní formy a na podporu obětem trestných činů. Zvýšenou pozornost věnovat prevenci kriminality dětí a mladistvých ve spolupráci se státními i nestátními organizacemi. • Naplnit koncepci protidrogové politiky Prahy, minimalizovat společenská a zdravotní rizika související s prostitucí. • Eliminovat projevy rasové diskriminace a násilí, prohlubovat výchovu k rasové a kulturní toleranci. L 3.2 Zvýšení spoluodpovědnosti občanů za bezpečí v místě bydliště, zabránění vzniku ohnisek kriminality • Vést cílenou mediální politiku zdůrazňující pozitivní výsledky v boji s kriminalitou a význam aktivních občanských postojů k policii i k blízkému sociálnímu okolí. • Vytvářet důvěru vůči bezpečnostním složkám, snižovat strach a obavy veřejnosti ze zločinnosti. • Podporovat program spolupráce příslušníků Městské policie s obyvateli hlídkových okrsků při ochraně majetku a veřejného pořádku. L 3.3 Ochrana lidí na území města při mimořádných událostech a krizových situacích • Ke zvládání mimořádných situací rozvíjet Jednotný bezpečnostní systém hlavního města Prahy, stanovit odpovědnost za způsob a podmínky aktivace jeho subsystémů. Legislativně i funkčně zabezpečit součinnost a kompatibilitu systémů města, Středočeského kraje a ČR. • Zřídit samostatné informační středisko, které by průběžně informovalo sdělovací prostředky a obyvatelstvo o bezpečnostní situaci v Praze a o činnosti JBS HMP. L 3.4 Předcházení nežádoucích situací ve městě a minimalizace škody při jejich vzniku • Systémově zlepšit kolektivní ochranu osob, přizpůsobit ji normám EU. • Realizovat a udržovat protipovodňová opatření. Co nejvíce omezit negativní vliv staveb a jiných překážek na volný průtok vody při povodni.
43
L 4 Zvýšení občanské hrdosti obyvatel Prahy, posílení jejich identifikace s městem a spoluúčasti na jeho rozvoji Ve veřejném životě stále převládá malá účast obyvatel na rozhodování o chodu města, nízká schopnost a vůle zaujímat občanské postoje i slabá identifikace se širším obytným prostředím a s Prahou jako svým městem. Nerespektování právního řádu a ignorování jeho vymahatelnosti často umožňují prosazovat úzce soukromé zájmy před zájmy veřejnými. Veřejné správní instituce ustavené jako služba občanům svým přístupem často ztěžují prosazování práv občanů, obyvatelé však mnohdy svá práva neznají ani neuplatňují. K účasti na společenském životě by měli být motivováni všichni občané. Vybrané aktivity a principy realizace cílů L 4.1 Podpora územní identity a vědomí sounáležitosti obyvatel s územním společenstvím • Vytvářet a prohlubovat tradici příslušnosti obyvatel k bydlišti a městským částem, především nově vzniklým. • Podporovat aktivity posilující především u dětí a mládeže pocit domova v širších územních a sociálních souvislostech. L 4.2 Podpora a stimulace občanských aktivit ke zlepšení městského prostředí • Zvýšit informovanost občanů o dění v místním společenství a jejich účast na rozhodování o veřejných záležitostech. • Stimulovat aktivní spoluúčast obyvatel na péči o bydliště a jeho bezprostřední okolí i veřejné prostory a zeleň.
L 5 Kultivace prostředí města, podpora rozmanitosti aktivit jeho obyvatel i návštěvníků
Granty, příspěvky a dotace na kulturní aktivity v Praze (v milionech Kč)
Jedinečný charakter Prahy spočívá ve stále živém dialogu mezi historickým dědictvím, kulturními tradicemi a novými rozvojovými aktivitami. Mezinárodní význam města je často spojován s rolí, kterou Praha v minulosti plnila jako křižovatka kultur a kterou chce znovu plnit. Vždy, když toto postavení Praha měla, ovlivňoval kulturní význam i její ekonomickou atraktivitu. Po listopadu 1989 město dostalo šanci využít svůj historický a kulturní potenciál, jímž může inspirativně působit na ekonomické a sociální procesy, a tím i na svůj rozvoj. Obraz kulturnosti města je však vytvářen nejen jeho tradicí a významnými současnými kulturními počiny, ale i kultivovaností prostředí města a rozmanitostí a pestrostí jeho aktivit. Přívětivé město musí nabízet i dostatek příležitostí v oblasti volného času, sportu a rekreace. Rozmístění těchto aktivit v území zatím není rovnoměrné, okrajové části jsou vybaveny nedostatečně. Praha proto musí rozvíjet oba aspekty své kulturnosti – kulturu jako produkt i kulturu jako duchovní klima města. Strategie kultury a volného času vychází z poznání, že kulturní prostředí působí jako stimulátor rozvoje ekonomiky, kultura funguje jako smíšená ekonomika a kulturní rozvoj přesahuje hranice subvencovaného umění.
400 300 200 100
1996
1997
1998
tanec
divadlo
hudba
film
výtvarné umění, foto
1999 literatura ostatní Zdroj: MHMP
Vybrané aktivity a principy realizace cílů L 5.1 Vytváření esteticky hodnotného městského prostředí na základě dialogu mezi historickým dědictvím, kulturními tradicemi a novými rozvojovými záměry • Zohledňovat kulturní a estetická hlediska při realizaci rozvojových záměrů města. • Zlepšit kvalitu a kulturu využití veřejných otevřených prostorů. L 5.2 Posílení image Prahy jako kulturního a historického fenoménu i v mezinárodním měřítku • Zpřehledňovat a zpřístupňovat kulturní podobu města promyšlenou informační strategií jak směrem k obyvatelům města a českým občanům, tak směrem k potenciálním návštěvníkům a podnikatelským aktivitám ze zahraničí.
44
• Propagovat Prahu jako město celoročního kulturního a společenského dění a celoroční atraktivity. L 5.3 Využití kulturních aktivit ke zvýšení atraktivnosti, návštěvnické a ekonomické přitažlivosti města • Využít program „Praha – evropské město kultury roku 2000“ k prodloužení stávajících a vytváření nových kulturních aktivit. • Zajišťovat kulturní nabídku v průběhu celého roku, rozprostřít kulturní dění do celého města. L 5.4 Zlepšení kultury využívání volného času a odpočinku, zachování a doplňování nabídky pro sportovní a rekreační aktivity • Rozvíjet a podporovat zájmové a sportovní organizace, koordinovat využívání jejich zařízení, podporovat rozšiřování nabídky volnočasových aktivit po celém území města. • Zachovat a vybavit stávající i potenciální prostory pro krátkodobou rekreaci. • Spoluvytvářet a podporovat ucelený systém sportovních a volnočasových aktivit, orientovaný na děti a mládež. L 5.5 Zefektivnění systému podpory kulturních, sportovních a rekreačních aktivit • Iniciovat potřebné legislativní úpravy reagující na současný stav a požadavky kultury a sportu, směřující ke zvýšení efektivnosti jejich podpory. • Optimalizovat stávající síť kulturních zařízení zřizovaných městem, podporovat kulturní aktivity na základě grantových principů. • Podporovat kulturní, společenské a osvětové aktivity národnostních menšin. • Podporovat transformaci sítě divadel zřizovaných hl. m. Prahou z příspěvkových organizací zřizovaných hl. m. Prahou v soukromoprávní subjekty financované z více zdrojů. • Rozšiřovat podporu činnosti soukromoprávních subjektů v odvětví kultury v rámci grantového systému, zejména na bázi víceletých grantů.
45
