Kvalita internetových stránek. Ústavního soudu ČR

ÚSTAVNÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY

Kvalita internetových stránek Ústavního soudu ČR Závěrečná zpráva o výsledcích webové ankety o kvalitě internetových stránek Ústavního soudu České republiky a o vyhledávání ve zde vystavených rozhodnutích. Brno, leden 2004.

Zpracoval: Hynek Baňouch, asistent místopředsedkyně Ústavního soudu. © Ústavní soud České republiky, všechna práva vyhrazena.

Digitálně podepsal David Kolaja DN: CN = David Kolaja, C = CZ ČESKÁ REPUBLIKA, O = ejustice.cz Důvod: Se souhlasem ÚS ČR publikoval na stránkách www. ejustice.cz a převedl do formátu PDF Umístění: Olomouc Datum: 2004.02.02 21:12:30 +01'00'

2

Kapitola „Příprava ankety

Obsah: 1.

PŘÍPRAVA ANKETY ....................................................................................... 4 1.1 DŮVOD VYHLÁŠENÍ ANKETY, JEJÍ PRŮBĚH, ZAMĚŘENÍ A CÍL ............................. 4 1.1. a) Šíření ankety............................................................................................. 4 1.2 DRAMATURGIE DOTAZNÍKU ............................................................................. 5 1.3 JEDNOTLIVÉ OTÁZKY: ZÁMĚR A ÚSPĚŠNOST JEHO NAPLNĚNÍ ............................. 6 1.3. a) Otázka 1. „Elektronické právní databáze používám prakticky neustále při své práci.“ ................................................................................................ 6 1.3. b) Otázka 2. „Mám zkušenost s používáním jiných prostředků pro vyhledávání soudních rozhodnutí (např. …)“ ....................................................... 7 1.3. c) Otázka 3. „Vyhledávání v rozhodnutích Ústavního soudu na jeho stránkách je přehledné a snadné.“ ....................................................................... 7 1.3. d) Otázka 4. „Při vyhledávání v rozhodnutích Ústavního soudu na jeho stránkách málokdy najdu to, co potřebuji.“.......................................................... 7 1.3. e) Otázka 5. „Stránky Ústavního soudu používám jako nejsnazší cestu pro vyhledání jeho rozhodnutí.“ ................................................................................. 8 1.3. f) Otázka 6. „Celkovou úroveň stránek Ústavního soudu hodnotím jako kvalitní.“ ................................................................................................ 9 1.3. g) Otázka 7. „Co by měl Ústavní soud zlepšit, popř. co postrádám (u webové prezentace a u vyhledávacího nástroje, apod.)“ ................................................... 9 1.3. h) Otázka 8. „Jsem: soudce | advokát (notář) | státní zástupce | čekatel, koncipient, asistent, odborný pracovník zabývající se právem | policista | učitel právního oboru | student práv | někdo jiný.“ ........................................................ 9 1.3. i) Otázka 9. „Je mi: 0-19let | 20-24let |25-34let | 35-44let | 45-54let | 55+“.. .............................................................................................. 10 1.3. j) Otázka 10. „Jsem: žena | muž.“.............................................................. 10 1.4 PŘIŘAZENÍ ČÍSEL JEDNOTLIVÝM ODPOVĚDÍM A POPISNÁ STATISTIKA ............... 11 2. ČETNOSTI VÝSKYTŮ JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ (GRAFY) ............ 12 2.1 POPIS RESPONDENTŮ ..................................................................................... 12 2.1. a) Poučenost respondentů (otázky 1. a 2.) ................................................... 12 2.1. b) Struktura respondentů dle profese, věku a pohlaví (otázky 8., 9. a 10.) ... 13 2.2 HODNOTÍCÍ ODPOVĚDI ................................................................................... 14 2.2. a) Srozumitelnost a efektivita vyhledávacího nástroje (otázky 3. a 4.).......... 14 2.2. b) Funkčnost stránek při zpřístupňování judikatury ÚS (otázka 5.).............. 15 2.2. c) Hodnocení celkové úrovně stránek (Otázka 6.) ....................................... 15 2.3 DALŠÍ STATISTICKÁ VYHODNOCENÍ................................................................ 16 3.

VOLNÁ OTÁZKA – „CO JE TŘEBA ZLEPŠIT?“....................................... 17 3.1 PŘIPOMÍNKY K VYHLEDÁVACÍMU NÁSTROJI ................................................... 18 3.1. a) Výběr z ucelených vyjádření k vyhledávači ............................................. 18 3.1. b) Tematické začlenění připomínek k vyhledávači ....................................... 20 3.2 PREZENTACE ROZHODNUTÍ ............................................................................ 22 3.2. a) Strukturace textu rozhodnutí a atributy připojené k rozhodnutí ............... 22 3.2. b) Třídění rozhodnutí .................................................................................. 22 3.3 VYJÁDŘENÍ KE VZHLEDU A OBSAHU STRÁNEK ................................................ 23 3.3. a) Grafická úprava stránek ......................................................................... 23 3.3. b) Nedostatky z hlediska typického obsahu stránek...................................... 24 3.4 SHRNUTÍ ODPOVĚDÍ NA VOLNOU OTÁZKU ....................................................... 25 3.4. a) Připomínky k vyhledávacímu nástroji ..................................................... 26 3.5 PODÍL +/- HODNOCENÍ - SROVNÁNÍ SE SLOVNÍM HODNOCENÍM........................ 27 4. ZÁVĚR ............................................................................................................. 29 4.1 JAK ZLEPŠIT WEBOVOU PREZENTACI?............................................................. 29

Výsledky ankety o kvalitě internetových stránek Ústavního soudu ČR

3

Seznam tabulek a grafů: Tabulka č. 1: Graf č. 1: Graf č. 2: Graf č. 3: Graf č. 4: Graf č. 6: Graf č. 7: Graf č. 8: Graf č. 9: Tabulka č. 2: Graf č. 10: Tabulka č. 3 :

Popisná statistika......................................................................................11 Odpovědi na otázku 1. "Elektronické právní databáze používám prakticky neustále při své práci. ".............................................................................12 Odpovědi na otázku 2. "Mám zkušenost s používáním jiných prostředků pro vyhledávání soudních rozhodnutí" ............................................................12 Profese respondentů. ................................................................................13 Věk respondentů Graf č. 5: Zastoupení mužů a žen ..................................13 Odpovědi na 3. otázku "Vyhledávání v rozhodnutích Ústavního soudu na jeho stránkách je přehledné a snadné."......................................................14 Odpovědi na 4. otázku. "Při vyhledávání v rozhodnutích Ústavního soudu na jeho stránkách málokdy najdu to, co potřebuji." ........................................14 Odpovědi na otázku 5. "Stránky Ústavního soudu používám jako nejsnazší cestu pro vyhledání jeho rozhodnutí. " ......................................................15 Odpovědi na otázku 6. „Celkovou úroveň stránek Ústavního soudu hodnotím jako kvalitní.“...........................................................................16 Absolutní a relativní četnosti odpovědí na hodnotící otázky (3. až 6.)........17 Přehledné shrnutí poměru kladných a záporných odpovědí na otázky 3. až 6. ................................................................................................................27 Střední hodnoty........................................................................................27

4


1.

Příprava ankety

1.1

Důvod vyhlášení ankety, její průběh, zaměření a cíl

Ústavní soud se rozhodl změnit podobu svých webových stránek. Má jít o změnu skutečně zásadní a Ústavnímu soudu (dále jen „ÚS“) záleží na tom, aby tato změna přinesla podstatné zlepšení služeb nabízených uživatelům. Proto byla oslovena internetová veřejnost se žádostí o vyplnění krátké ankety, která zjišťovala spokojenost uživatelů s webovými stránkami1. Tímto způsobem chtěl ÚS doplnit četné vlastní poznatky o nedostatcích stránek o názory „zvenčí“, protože uživatelé jsou díky svým zkušenostem odborníky v oblasti problémů spojených s užíváním stránek. Průzkum neměl vyžadovat žádné dodatečné finanční zdroje a neměl nadměrně oddalovat zahájení prací na změně stránek. Proto byl v krátké době vlastními silami sestaven stručný dotazník.2 Dotazník byl na internetu vystaven dne 28. listopadu 2003 a sňat byl dne 9. ledna 2004 (po 42 dnech, z nichž bylo 28 pracovních3). Nakonec bylo získáno 314 vyhodnotitelných4 odpovědí. 1.1. a)

Šíření ankety

Otázka šíření ankety byla velmi ožehavá. Na jedné straně hrozil nedostatek odpovědí, na straně druhé jejich ovlivnění, pokud by se Ústavní soud adresně obracel na jednotlivé respondenty. Výsledné řešení odpovídalo střední cestě mezi těmito úskalími. Upozornění na anketu bylo vyvěšeno na úvodní straně webové prezentace ÚS5 a bylo doplněno upozorněním v hlavičce nástroje vyhledávajícího v rozhodnutích ÚS6. Žádosti o vhodnou formu upozornění na existenci ankety byly mj. zaslány7 učitelům právní informatiky českých a slovenských právnických fakult, učitelům ústavního práva, Soudcovské unii, Nejvyššímu státnímu zastupitelství, české advokátní komoře, ministerstvu spravedlnosti, oběma komorám Parlamentu ČR, Vládě ČR, celostátním tištěným a elektronickým médiím a nevládním organizacím zabývajícím se právní pomocí v oblasti lidských práv. Díky vstřícnosti provozovatelů byl na serveru epravo.cz vyvěšen krátký text informující o anketě. Stejnou vstřícnost projevila i Česká 1

Cíle průzkumu nebyly podrobněji specifikovány. Z hlediska ustálených požadavků na sociologický průzkum má anketa povahu pouhé pilotní studie, avšak standardní postup by byl náročný jak časově, tak finančně. V případných dalších anketách bude možné využít získaných zkušeností. 3 Záměrem bylo ponechat dotazník na síti jeden měsíc, avšak musel být zohledněno, že prosinec je „pracovně krátký“ a konec roku obecně přináší vyšší pracovní zatížení nutně omezující vedlejší aktivity. 4 Vyřazeny byly odpovědi v nichž převažovala nevyplněná pole. 5 Barevně odlišené slovo „Anketa“. 6 Barevně odlišený text „Právě probíhá anketa o kvalitě stránek ÚS.“ 7 Výrazy „zaslat“ apod. se vztahují na elektronickou poštu. Byly použity jen volně dostupné adresy.

2

5


advokátní komora, která na anketu výrazným způsobem upozornila na svých stránkách. Nepodařilo dosáhnout, aby upozornění na anketu bylo vyvěšeno na veřejně dostupných stránkách justice.cz8. Vedle toho byli požádáni asistenti soudců Ústavního soudu9, aby zvážili možnost rozeslání upozorňujícího e-mailu svým profesním kolegům. Tato metoda výběru vzorku účelovým zaměřením výběru se jevila jako velmi výhodná, protože jednak umožňovala oslovení relevantní populace a jednak eliminovala riziko, že Ústavní soud bude nevyžádanou poštou obtěžovat uživatele internetu. (Tento aspekt přímé propagace byl skutečně velmi citlivý.) Vedle toho bylo osloveno cca 100 adv. kanceláří – náhodně, tak jak je vyhledal vyhledávač Google. Přesto bylo shromážděno pouze o něco málo více než 300 odpovědí. Když koncem roku nedosahoval počet odpovědí ani čísla 300, bylo rozhodnuto, že anketa nebude sňata k 31. 12. 2003, jak bylo v jejím záhlaví původně avizováno. Když však ani po osmi dnech nového roku průměrný denní počet odpovědí nepřesáhl dvě, bylo jasné, že ani prodloužení ankety do konce měsíce neumožní získání alespoň 500 odpovědí, což je minimální hranice, která umožňuje vyhodnocovat výsledky

pomocí

sofistikovanějších

statistických

analýz,

s potřebnou

mírou

spolehlivosti. O dosažení optimální hranice 1000 odpovědí nebylo možno za této situace uvažovat vůbec. Proto byl předseda ÚS požádán aby anketu ukončil10. Zvolená metoda výběru respondentů (jednalo se o samovýběr), společně s malou velikostí vzorku vedou k obezřetnosti při práci s výsledky „kvantitativní“ části ankety, neznamená to však, že výsledky jsou bezcenné či nepoužitelné.

1.2

Dramaturgie dotazníku

Otázky byly adresovány zejména odborné11 veřejnosti. Byl zvolen počet deseti otázek, tak aby jeho vyplnění zabralo asi pět minut, protože předpokládaná ochota vyplňovat zdarma podobné ankety není příliš velká. Tři otázky měly socio-demografické zaměření (věk, profese, pohlaví); dvě otázky měly za cíl zařadit získané odpovědi dle relevance (používání elektronických právních databází, vyhledávání na webstranách jiných 8

Důvodem byla zaneprázdněnost odpovědného pracovníka ministerstva. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů může být jmenován asistentem bezúhonný občan, který má vysokoškolské právnické vzdělání. 10 Nebylo únosné čekat dále, až se vzorek naplní do požadované velikosti, resp. to snižovalo použitelnost výsledků, protože ÚS musí urychleně vyměnit své silně zastaralé a v mnohých aspektech nedostatečné softwarové a hardwarové vybavení. Z důvodu úspor nákladů je informační „přezbrojení“ na úroveň odpovídající jak době, tak postavení ÚS, pochopitelně zadáváno a řešeno jako celek. Omlouváme se všem, kteří byli ukončením ankety zaskočeni. 11 Důraz na odborné publikum vychází z povahy výsledků rozhodovací činnosti soudu, které se při vší snaze o sdělnost a srozumitelnost, neobejdou bez odborného výraziva a vyžadují např. alespoň základní obeznámenost nejen s procesními pravidly řízení před ÚS, jeho pravomocemi a se znalostí důsledků postavení ÚS v rámci judikativy atd. Proto je oprávněné domnívat se, že informace o rozhodování jsou šířeny v rámci dvoustupňového schématu komunikace: ÚS –odborná veřejnost (jak právníci, tak např. specializovaní žurnalisté – veřejnost.

9

6


soudů)12. Čtyři otázky byly zaměřeny na spokojenost se stránkami, s tím že jedna zjišťovala celkovou spokojenost a tři otázky se ptaly na zkušenosti s vyhledáváním v rozhodnutích Ústavního soudu (přehlednost a snadnost vyhledávání, úspěšnost vyhledávání, priorita webu ÚS, jako zdroje informací o obsahu rozhodnutí). Respondenti vyjadřovali svůj názor na položené otázky v rámci škály „určitě ano“ | „spíše ano“ | „spíše ne“ | „určitě ne“ a měli označit odpověď nejvíce odpovídající jejich názoru. Jedna otázka byla volná a byla zaměřena na možná zlepšení a doplnění stránek. Otázky směřovaly k cíli průzkumu, jímž bylo dodat podklady pro zvýšení komunikačního

standardu

ÚS

v oblasti internetové prezentace a vyhledávání

v rozhodnutích ÚS. V následujících podkapitolách bude stručně pojednáno o motivaci, která vedla k zařazení jednotlivých otázek, o jejich cíli a budou zmíněny i dramaturgické aspekty dotazníku (zdůvodnění pořadí a znění otázky). Nakonec bude, na základě výsledků popisné statistiky, hodnoceno jak se zvolená formulace otázky osvědčila (popisná statistika je níže přehledně shrnuta).

1.3

Jednotlivé otázky: záměr a úspěšnost jeho naplnění

1.3. a)

Otázka 1. „Elektronické právní databáze používám prakticky neustále při své práci.“

Otázka měla odlišit informatického laika od člověka, který je dobře seznámen s logikou vyhledávání v elektronických databázích - měla odlišit osoby, které jsou seznámeny se současnými standardy, od osob v tomto nezkušených. Na začátek byla zařazena proto, aby dala najevo specializované zaměření ankety, přitom se nijak nepředpokládalo, že by šlo o otázku, která bude budit obavy.13 Medián, stejně jako modální hodnota byla 1 (určitě ano).14 Odpovídaly poučené osoby. Z popisné statistiky dále vyplývá, že čtyři osoby, které jinak většinu odpovědí vyplnily, na tuto otázku neodpověděly. Jde o jedno procento vzorku, což je přijatelné. Z výsledků vyplynulo, že tato otázka, společně s otázkou druhou možná plnila i určitou filtrační funkci, protože dvě osoby, které u obou otázek vyplnily jednu z negativních odpovědí od dalšího vyplňování upustily,15 opačný případ se nevyskytl. Orientace na zkušenost s databázemi byla nutná, protože záměrem bylo získat pokud možno poučená hodnocení. Nijak to neznamená, že k potřebám laiků (právních či informatických) nebude přihlíženo, avšak muselo být prověřeno, zda indikované potíže s vyhledávacím

12

Těchto pět odpovědí mělo vytvořit soubor nezávislých proměnných. Pak by nemohla být na začátku. 14 K přiřazení hodnot viz dále. 15 Do vyhodnocení pochopitelně nebyly zahrnuty.

13


7

nástrojem pramení primárně v jeho povaze, nebo jen v jeho zdánlivé nevstřícnosti, která zkušeným osobám nečiní potíže. 1.3. b)

Otázka 2. „Mám zkušenost s používáním jiných prostředků pro vyhledávání soudních rozhodnutí (např. …)“

Opět bylo usilováno o zjištění relevance obdržené odpovědi. Pomocí příkladmého výčtu obdobných webstránek (v návaznosti na otázku první) vymezovala otázka druhá referenční rámec ankety. V dotazníku byl nabídnut přímý odkaz na stránky Ústavného súdu SR, Nejvyššího soudu ČR, Evropského soudu pro Lidská práva, Evropského soudního dvora v Lucemburku, Spolkového Ústavního soudu SRN a Švýcarského Nejvyššího soudu16. Modus a medián této otázky tvořila hodnota 217 („spíše ano“). K nevyplnění došlo opět ve čtyřech případech, což je přijatelné. Zařazení otázky mělo pozitivní vliv na odpovědi na otázku sedmou (z hlediska struktury i obsahu), protože mnozí odpovídající podávali srovnávací hodnocení s nabídnutými stránkami. 1.3. c)

Otázka 3. „Vyhledávání v rozhodnutích Ústavního soudu na jeho stránkách je přehledné a snadné.“

Třetí otázka přímo testovala hypotézu, že na dosavadním vyhledávacím nástroji není třeba nic měnit. Otázka byla pozitivně vychýlena a u respondentů nevyvolávala potíže. Modální hodnotou, stejně jako mediánem byla odpověď 4. („spíše ne“), tedy nejvíce respondentů, spíše nesouhlasilo s názorem, že vyhledávání v rozhodnutích Ústavního soudu na jeho stránkách je přehledné a snadné. 1.3. d)

Otázka 4. „Při vyhledávání v rozhodnutích Ústavního soudu na jeho stránkách málokdy najdu to, co potřebuji.“

Čtvrtá otázka naopak přímo testovala hypotézu, že webová prezentace rozhodnutí je naprosto vadná. Otázka 3. a 4. se vzájemně „kontrolovaly“, protože se vztahovaly k obdobným aspektům vyhledávacího nástroje. Vzhledem ke zvláštní povaze činnosti ÚS, k výše popsané metodě výběru vzorku, stejně jako k neanonymní povaze veškerých webových interakcí18 bylo nutno zabývat se eliminací motivace respondentů dát požadovanou, resp. líbivější odpověď. Nakonec byla zvolena otázka opačné orientace, která měla zastřenou formu, tak aby byly pokud možno eliminovány automatismus odpovědí a zmíněná snaha dát

16

Odkaz na stránky Nejvyššího správního soudu, které mají mezi srovnatelnými institucemi patrně nejvyšší úroveň, zařazen nebyl, protože otázka zjišťovala zkušenosti s vyhledáváním, NSS však rozhodnutí na svých stránkách zatím nevystavil. 17 K přiřazení hodnot viz str. 11. 18 Ubezpečuji respondenty, že byla respektována výzkumná etika a že IP adresy byly smazány.

8


požadovanou odpověď. (Záměrně nebyla volena formulace „…vždy najdu co potřebuji“ ani přímé opozitum „…nikdy nenajdu co potřebuji“.) Byl zvolen mírnější výraz „…málokdy najdu…“, kde byl upřednostněn výraz „málokdy,“19 před výrazem „zřídka“, tak aby byl podtržen uvolněný charakter otázky. To vše mělo podvědomě ulehčit vyslovení kritického názoru.20 U této otázky došlo k největšímu počtu odmítnutí odpovědět (9, tj. 2,87 %), což může souviset s pocitem, který dva respondenty vedl k tomu, že označili tuto otázku za citově zabarvenou a požadovali její vyřazení ze sady otázek21. Jeden z účastníků argumentoval tím, že slovo „málokdy“ mohlo být dáno jako jedna z variant odpovědí, nikoli jako otázka, druhý, bez další argumentace požadoval jeho vypuštění22. Příznačné je, že proti pozitivní vychýlenosti otázky předchozí neprotestoval nikdo. S přihlédnutím ke všemu uvedenému si myslím, že otázka se osvědčila. Je dobře, že byla do výzkumu zařazena23. Pokud je dosavadní vyhledávací nástroj dostatečný, měla znít drtivá většina odpovědí „určitě ne“ s minimem odpovědí „spíše ano“ resp. „určitě ano“. Modus a medián této otázky tvořila kategorie spíše ne, tedy umírněný nesouhlas s nabízenou otázkou negativně hodnotící vyhledávací nástroj. V této souvislosti je inspirativní volná odpověď jedné respondentky, která napsala: „Pokládám za poměrně složitý a nejednoznačný způsob zadávání vyhledávacích parametrů. Vyznačila jsem sice shora, že spíše vždy najdu, co hledám, ale je to se značnou časovou ztrátou ( o duševních útrapách, když to nejde, nemluvě).“ Tato odpověď nesvědčí pro potvrzení nulové hypotézy (na vyhledávači nic neměnit)24. 1.3. e)

Otázka 5. „Stránky Ústavního soudu používám jako nejsnazší cestu pro vyhledání jeho rozhodnutí.“

Pátá otázka měla klíčový význam, protože zjišťovala plnění účelu webové prezentace – levně25 a pružně podávat kvalitní informace o vlastním obsahu rozhodovací činnosti

Je obsažen ve Slovníku spisovné češtiny. O podobném využití otázek ze silnější citovou náloží, k překonání tendence volit líbivější odpověď, hovoří Miloslav Disman [Jak se dělá sociologický výzkum, Karolinum, 1993, str. 153]. 21 Možná vadila zdánlivá orientace otázky na vyhledávací schopnosti respondenta. Pokud by např. otázka zněla „Vyhledávací nástroj neumožňuje nalézt potřebná rozhodnutí.“, šlo by o otevřenou obdobu otázky předchozí (byť ve formě negace) a nebylo by ji třeba zařazovat. 22 Příslušné pole zůstalo v dotazníku nevyplněno. 23 To však nebrání event. promýšlení dalších variant. 24 Dosavadní zkušenosti vedou k domněnce, že u určitého procenta osob, které se domnívají, že jim vyhledávač poskytl všechna rozhodnutí a přitom nemají přístup ke Sbírce nálezů a usnesení může jít o pocit klamný, protože je otázkou, odkud odjinud čerpají informace o rozsahu a obsahu rozhodovací činnosti ÚS, než z vyhledávače, který je vnímán s rozpaky. 25 Ve srovnání s cenou knižních sbírek, resp. cenou právních databází, je internet velmi levný, a to i když budou zohledněny telekomunikační poplatky (jež jsou v ČR stále vysoké).

19 20


9

Ústavního soudu. Prověřovala se funkčnost stránek ve velmi citlivém bodě. Vzhledem ke své důležitosti byla zařazena doprostřed dotazníkové sady. Modem a mediánem byla hodnota 4 („spíše ne“), tedy nejvíce respondentů se shodlo na zdrženlivě negativním postoji ke stránkám jako nejsnáze dostupnému zdroji informací o rozhodovací činnosti soudu. Tyto osoby najdou jinde informace snadněji. 1.3. f)

Otázka 6. „Celkovou úroveň stránek Ústavního soudu hodnotím jako kvalitní.“

Šestá otázka měla zaměřit pozornost i k jiným obsahovým složkám webových stránek, než je vyhledávací nástroj, mj. též k jejich grafické podobě26. Navozovala také neutralitu vymezení problémového okruhu pro následující volnou otázku. Čtyři osoby otázku nevyplnily. Modální hodnotou, stejně jako mediánem souboru odpovědí na tuto otázku bylo číslo 2 („spíše ano“), tj. umírněná spokojenost. Zdálo se, že korespondence s ostatními odpověďmi je malá. Zde vznikla malá záhada 27 (viz dále). 1.3. g)

Otázka 7. „Co by měl Ústavní soud zlepšit, popř. co postrádám (u webové prezentace a u vyhledávacího nástroje, apod.)“

Vzhledem k tomu, že šlo o první šetření tohoto druhu, byla zařazena jedna volná otázka, tak aby bylo získáno co nejširší spektrum podnětů a aby názory uživatelů nebyly nadměrně redukovány (měla umožnit vyjádření mimo poměrně striktní rámec nabízených odpovědí a shromáždit co největší sumu myšlenek a nápadů na doplnění informačního servisu.) Určitou roli hrála též obava z případných důsledků možných chyb, vyplývajících z nevhodné formulace otázek. Z důvodu snadnějšího vyhodnocení byli respondenti vedeni k heslovitému vyjádření v 500 znacích (odpovídá asi 10 normořádkům), prakticky však nebyl rozsah odpovědi omezen28. Možnosti vyjádřit se ve volnější formě využívali respondenti překvapivě často - nějakou připomínku uplatnilo 138 (tj. 44%) respondentů, prázdných zůstalo 176 polí. Průměrná délka odpovědí zde byla 27 slov, resp. 157 znaků29. 1.3. h)

Otázka 8. „Jsem: soudce | advokát (notář) | státní zástupce | čekatel, koncipient, asistent, odborný pracovník zabývající se právem | policista | učitel právního oboru | student práv | někdo jiný.“

Osmá otázka zjišťovala profesní postavení respondentů, tak aby bylo mimo jiné zjištěno, kdo má zájem o stránky ÚS a zde vystavená rozhodnutí. Kategorie byly voleny jednak s přihlédnutím k procesní povaze řízení před ÚS a jednak zkušenostním

26

Nutnost změny grafické podoby stránek byla prvotním impulsem ke snaze o změnu stránek. A velká výzva pro interpretační schopnosti. 28 Ostatně jeden respondent to vyzkoušel a zadal do volného pole přes 10 000 znaků písmen m a i. 29 Vypočítáno dle údajů nástroje ‚Statistika dokumentu‘ editoru MS Word a vydělením počtem odpovědí.

27

10


odhadem typových okruhů osob, které musí často pracovat s rozhodnutími ÚS. Kategorie nebyly plně disjunktivní, protože např. u učitelů právních oborů je typický souběh jejich profese s profesí další (advokát, soudce, státní zástupce). Vycházelo se z předpokladu, že respondenti budou schopni přiklonit30 se k té profesní kategorii, v rámci níž převážně pracují s rozhodnutími ÚS (dva tázaní upozornili, že kombinují profesi učitel – koncipient, resp. učitel - st. zástupce.) Nevyplněny zůstaly dva dotazníky, další problémy se nevyskytly. Modální kategorií byli studenti, medián31 tvořila kategorie „čekatel, koncipient, asistent, odborný pracovník zabývající se právem“. Výhledově lze uvažovat o změnách, např. o zavedení kategorie „publicista, resp.novinář zabývající se justicí“. 1.3. i)

Otázka 9. „Je mi: 0-19let | 20-24let |25-34let | 35-44let | 45-54let | 55+“

Devátá otázka zjišťovala věk. Kategorie byly voleny v zásadě desetileté, přičemž spodní a horní hranice byla širší, tak aby byla respektována jednak věková struktura osob odborně využívajících rozhodnutí ÚS a jednak věková struktura uživatelů internetu. Bylo sporné, kde nastavit spodní úroveň. Přihlédnutí k procesním předpisům velelo začít někde u 24 let, což při obecné věkové struktuře uživatelů internetu hrozilo marginalizací velkého počtu odpovědí. Navíc již bylo řečeno, že anketa nemířila jen na právní profesionály. Proto byla vložena „mezikategorie“ 20-24 let, která byla pětiletá. Zde by totiž použití desetiletého rozmezí zahrnovalo velmi nesourodou skupinu. Kategorie „45-54“ a „55 a více“ let nakonec zůstaly nezastoupeny. Ukázalo se (opačně s úvodním předpokladem), že respondenti nijak nevybočují z typické věkové struktury uživatelů internetu. Tyto kategorie lze výhledově spojit a bylo by lze uvažovat o rozdělení kategorií „25-34“ a „35-44“ let. Modální kategorií, stejně jako mediánem byla kategorie „25-34“ let. Pouze dva respondenti tuto otázku nevyplnili. 1.3. j)

Otázka 10. „Jsem: žena | muž.“

Desátá otázka, stejně jako dvě předchozí, zjišťovala socio-demografický status respondentů. Měly pomoci odhalit případné jednostrannosti ve výběru vzorku. Jde o otázku s druhým největším počtem nevyplněných odpovědí - 832. Naštěstí však respondenti otázku většinově neignorovali a umožnili tak, na základě srovnání s jinými výzkumy (viz níže), posoudit reprezentativnost ankety. Modus a medián tvořila kategorie „muž“.

30

Zavedení možnosti označení více než jedné profese nebylo (pro statistické vyhodnocení) praktické. Při seřazení kategorií zleva doprava tak jak jsou uvedeny v záhlaví otázky. 32 To již bylo signalizováno v průběhu testování dotazníku uvnitř ÚS.

31

11


1.4

Přiřazení čísel jednotlivým odpovědím a popisná statistika

Pro potřeby statistické analýzy bylo u odpovědí na otázky první až šestou provedeno následující přiřazení hodnot odpovědí: určitě ano ~1, spíše ano ~ 2, spíše ne ~ 4, určitě ne ~5 , nevyplněno ~ 3. Tento postup přiblížil význam střední hodnoty běžnému chápání tím, že převedl hodnocení do „školní“ škály. U odpovědi na čtvrtou otázku bylo přirozeně provedeno rekódování, tak aby měly odpovědi stejnou orientaci: určitě ano ~ 5, spíše ano ~ 4, spíše ne ~ 2, určitě ne ~ 1, nevyplněno ~3 (odpověď 4.)33 Než postoupíme dále, bude vhodné dosud uvedené údaje přehledně shrnout. Tabulka č. 1:

Popisná statistika Otázka 1.

2.

3.

4.

5.

6.

1

2

4

2

4

2

asistent 25-34

muž

1

2

4

2

4

2

student 25-34

muž

0,994 1,390

1,315

1,231

1,468

1,281

-

-

-

Hladina spolehlivosti (95,0%)37 0,111 0,155

0,147

0,139

0,164

0,143

-

-

-

34

Modus35

Medián

Směr. odchylka

36

Počet vyplněných

8.

9.

10.

310

310

311

305

311

310

312

311

306

4

4

3

9

3

4

2

3

8

Stř. hodnota 1,639 2,487

3,193

3,003

3,032

3,065

-

-

-

Chyba stř. hodnoty 0,056 0,079

0,075

0,071

0,083

0,073

-

-

-

Počet odmítnutých odpovědí

Zdroj: Nástroj „Analýza dat - popisná statistika“ MS EXCEL

Poslední dva řádky přitom otevírají bránu k další kapitole, která je věnována analýze četností. Střední hodnota, průměrná „známka“ (s uvedenou chybou) umožňuje získat jasnější představu o hodnocení stránek souborem respondentů. Z řádků „Počet vyplněných“ a „Počet odmítnutých odpovědí“ lze usoudit, že soubor odpovědí byl ze statistického hlediska velmi nízký. To podstatně omezilo možnost nasazení původně uvažované analýzy sofistikovanými nástroji analytické statistiky.

33

Odpovědi na 8. až 10. otázku měly povahu nominálních proměnných a jejich ordinalizace nepřinesla žádné významné výsledky. 34 Pokud seřadíme všechny odpovědi podle velikosti, je tato hodnota uprostřed takto seřazeného souboru odpovědí. 35 Jde o odpověď s nejvyšší četností výskytu. 36 Vypovídá o tom, jak dobře průměr charakterizuje populaci. Měří tak homogennost souboru. 37 Hladina spolehlivosti pro střední hodnotu s významností 5 %.

12

Kapitola „Četnosti výskytů jednotlivých odpovědí (grafy)

2.

Četnosti výskytů jednotlivých odpovědí (grafy)

2.1

Popis respondentů

2.1. a)

Poučenost respondentů (otázky 1. a 2.)

Téměř devět desetin respondentů se označilo za osoby často38 pracující s právními databázemi.

Graf č. 1:

Odpovědi na otázku 1. "Elektronické právní databáze používám prakticky neustále při své práci. " spíše ano 29%

určitě ano 60%

spíše ne 10%

určitě ne 1%

A tři pětiny respondentů měly zkušenosti s vyhledávacími nástroji jiných soudů. Graf č. 2:

Odpovědi na otázku 2. "Mám zkušenost s používáním jiných prostředků pro vyhledávání soudních rozhodnutí"

spíše ne 26%

určitě ne 9%

určitě ano 31%

spíše ano 34%

Na základě četností jednotlivých odpovědí u těchto dvou sebezařazení lze uzavřít, že respondenti hodnotící stránky Ústavního soudu patřili mezi osoby, které znají specifika právních databázových systémů a umí vyhledávat v internetových vyhledávačích soudních rozhodnutí. Z tohoto hlediska šlo o velmi relevantní vzorek a požadavek účelového zaměření na znalou populaci byl splněn.

38

Respondenti udávající odpověď spíše ano nebo určitě ano soudí, že je neustále používají.

13


2.1. b)

Struktura respondentů dle profese, věku a pohlaví (otázky 8., 9. a 10.)

Nejvíce zastoupenou skupinou byli studenti právnických fakult, těsně následovaní skupinou právních odborníků „pomocných“ právních profesí, do níž byli zahrnuti čekatelé, koncipienti, asistenti soudců39, odborní právní pracovníci apod. Obě skupiny dohromady tvořily tři pětiny souboru. Překvapivě málo byli zastoupeni učitelé práva40 a soudci, každá skupina tvořila jednu třiatřicetinu souboru, což je dvakrát méně než u státních zástupců, kteří tvořili jednu šestnáctinu. Graf č. 3:

Profese respondentů.

ostatní soudce 3% 12%

advokát 14% státní zástupce 6%

student práva 31% učitel práva 3%

policista 1%

čekatel 30%

Naopak advokáti41 představovali téměř jednu sedminu souboru. Není naším úkolem zabývat se příčinou této proporční skladby. Vypovídá pouze o tom, jak byl vzorek složen a protože nebyla k dispozici referenční data o tom, jak často tyto profesní skupiny užívají internet, nelze ani ověřit, za zde nedošlo ke zkreslení. Jiná situace je u struktury vzorku dle pohlaví a věku. Zde referenční data existovala.42 Srovnání potvrdilo internet jako generační zdroj informací, využívaný téměř třikrát více muži než ženami. Třem čtvrtinám uživatelů je méně než 35 let. Vzorek nebyl vzhledem k populaci deformován. Graf č. 4:

Věk respondentů

Graf č. 5: Zastoupení mužů a žen

55+ let 45-54 let 0% 0-19 let 20-24 let 35-44 let 0% 1% 32% 24%

25-34 let 43% 39

žena 26%

muž 74%

Asistenti s právnickým vzděláním nyní pracují na Nejvyšším soudu, Nejvyšším správním soudu a Ústavním soudu. 40 Pokud však přihlédneme k absolutnímu počtu soudců a učitelů, nejde o špatný výsledek. 41 Do této skupiny, byli v souladu s úpravou zákona o Ústavním soudu zahrnuti i notáři, ale je vysoce pravděpodobné, že byli zastoupeni zcela okrajově. 42 K věkové struktuře srov: Network Media service: „Uživatelé českého internetu pod drobnohledem, listopad 2002“. Ženy tvoří 28% uživatelů internetu a 76% uživatelů je méně než 35 let. (Tato strukturní data jsou potvrzována i jinými studiemi, avšak jen tato byla v daném čase na internetu volně dostupná.)

14


2.2

Hodnotící odpovědi

2.2. a)

Srozumitelnost a efektivita vyhledávacího nástroje (otázky 3. a 4.)

Z hlediska porovnání umírněných „spíše“ odpovědí, jsou názory vyrovnané. Zaujme však

relativně

vysoký

podíl

odpovědí

s jistotou

označujících

vyhledávání

v rozhodnutích za nepřehledné, resp. nesnadné, kterých je dvakrát tolik než osob, které vyhledávání s jistotou označily za přehledné a snadné. Graf č. 6:

Odpovědi na 3. otázku "Vyhledávání v rozhodnutích Ústavního soudu na jeho stránkách je přehledné a snadné."

určitě ne 17%

určitě ano 8% spíše ano 37%

spíše ne 38%

Nulová hypotéza, že není třeba vyhledávač měnit (popř. jen lépe instruovat uživatele), není těmito výsledky potvrzována. Čtvrtá otázka měla testovat hypotézu, že webová prezentace rozhodnutí je naprosto vadná. Celkový poměr kladných a záporných odpovědí na čtvrtou otázku je vyrovnaný a to i v obou protikladných podkategoriích. Zdánlivě zde výzkum nepřinesl nic vypovídajícího. Ale to platí jen pokud se nepodíváme na znění otázky. Tato otázka byla negativně vychýlena. Přihlédneme-li k této vychýlenosti otázky, pak musíme konstatovat, že každý druhý uživatel při hledání v rozhodnutích spíše neuspěje. To je velmi nepříjemné, zejména když každý jedenáctý respondent s jistotou tvrdí, že při vyhledávání v rozhodnutích málokdy najde to, co potřebuje. Graf č. 7:

Odpovědi na 4. otázku. "Při vyhledávání v rozhodnutích Ústavního soudu na jeho stránkách málokdy najdu to, co potřebuji."

určitě ne 8% spíše ne 42%

určitě ano 9% spíše ano 41%

Tento fakt nemůže zvrátit ani téměř shodný počet osob zastávající přesně opačný názor - úspěšní musí být všichni.

15


Výsledek nelze interpretovat tak, že respondenti jsou s úspěšností vyhledávání spokojeni. Pokud by tomu tak bylo, pak by drtivá většina odpovědí musela znít „určitě ne“, s tím že obě kladné odpovědi měly být zastoupeny co nejméně. Vyrovnanost výsledku tak svědčí spíše nutnosti zabývat se i efektivitou vyhledávání. Nicméně se nepotvrdil předpoklad, že nespokojenci markantně převládnou. Připomeňme, že 3. otázka byla vychýlena pozitivně; otázka 4. byla výrazně negativní a přinesla neutrální výsledek a že obě zjišťovaly zkušenosti s efektivitou vyhledávání. Počet a struktura nesouhlasných odpovědí na třetí otázku, společně s neutrálním postojem k otázce čtvrté dovolují formulovat závěr, že efektivita práce s vyhledávačem není uspokojivá. 2.2. b)

Funkčnost stránek při zpřístupňování judikatury ÚS (otázka 5.)

Soubor je opět vyrovnaný, s mírnou převahou negativních odpovědí. Nadpoloviční většina tázaných otevírá stránky ÚS z jiného důvodu, než je snadné vyhledání některého z rozhodnutí. V této souvislosti jsou zajímavé i počty umírněných, tj. „spíše“ odpovědí, kde přeci jen viditelně převažuje negativní varianta odpovědi. Graf č. 8:

Odpovědi na otázku 5. "Stránky Ústavního soudu používám jako nejsnazší cestu pro vyhledání jeho rozhodnutí. "

určitě ne 18%

určitě ano 20%

spíše ne 34%

spíše ano 28%

To je velmi zvláštní. Je třeba se ptát, proč jsou stránky používány těmi, kdo je neoznačují za nejsnazší cestu pro vyhledání rozhodnutí. Přihlédneme-li k obsahové střídmosti stránek na straně jedné a k vysoké ceně jiných databází obsahujících rozhodnutí ÚS na straně druhé, zůstává možnost, že tito uživatelé stránky prostě navštěvovat musí. Pokud stránky, resp. zde vystavený vyhledávací nástroj měly sloužit ke snadnému vyhledávání rozhodnutí, pak tento cíl není dosažen a stránky neplní dostatečně svoji funkci při zpřístupňování judikatury ÚS. 2.2. c)

Hodnocení celkové úrovně stránek (Otázka 6.)

Odpovědi zde přinesly pozoruhodný výsledek. Uživatelé stránky hodnotí velmi vysoko. Téměř jedna polovina je označuje za „spíše kvalitní“. Avšak podobně jako u třetí otázky je třeba si všimnout obou extrémů. Radikálních odmítnutí je téměř třikrát více. To signalizuje silnou nespokojenost nezanedbatelné skupiny uživatelů.

16


Graf č. 9:

Odpovědi na otázku 6. „Celkovou úroveň stránek Ústavního soudu hodnotím jako kvalitní.“

určitě ne 15%

určitě ano 6%

spíše ne 34%

spíše ano 45%

Zkusme ale vyjít z pozitivního vyznění odpovědí. Znamenalo by to, že uživatelé považují úroveň stránek ÚS za kvalitní, přestože vyhledávání ve zde vystavených rozhodnutích je spíše nesnadné a málo přehledné, že stránky nepoužívají k tomu, aby zde snadno vyhledali rozhodnutí, a že občas nenajdou rozhodnutí, které hledali. Pokud takoví uživatelé skutečně existují, pak lze jejich nároky označit za extrémně nízké. Ústavnímu soudu by takové pojetí stránek nemělo stačit. Proto se nabízí, že více než odrazem srovnání s jinými obdobnými stránkami, bude pozitivní hodnocení výsledkem působení jiných faktorů: může odrážet vysokou důvěru v ÚS nebo může oceňovat informační otevřenost, která je ve srovnání s jinými českými soudy velmi vysoká. Nelze pomíjet ani možný vliv snahy kompenzovat předchozí negativní hodnocení. Další možné důvody si jistě doplní každý sám. I kdyby byla tato interpretace nesprávná přesto platí, že má-li Ústavní soud ambici provozovat kvalitní webové stránky, nemůže se spokojit s tím, že jejich uživatelé se nedokáží přesvědčivě vyslovit, zda kvalitní jsou, nebo ne. Navíc nelze pomíjet nespokojené uživatele s tím, že většina je spokojena. Takto nelze budovat uživatelsky přívětivé prostředí.

2.3

Další statistická vyhodnocení

U šesté otázky vnikl problém s interpretací odpovědí. Za této situace obvykle pomohou další statistické analýzy zkoumající vztahy mezi závislými a nezávislými proměnnými, resp. mezi jejich dílčími podsoubory. Soubor shromážděných odpovědí však nedosáhl potřebného rozsahu (minimálně 500, nejlépe 1000 záznamů). Proto nemohly být nasazeny další analytické nástroje (regresní analýza, testy závislosti atd.) Při sestavování ankety byly původně právě na tomto poli očekávány exaktní a nezpochybnitelné impulsy pro změnu prezentace. Například pomocí korelačního koeficientu získaná míra závislosti mezi odpověďmi na 1. a 5. otázku mohla dát kvantifikovanou odpověď na otázku nakolik vyhledávací

17


nástroj odpuzuje poučené uživatele od jeho používání.43 Také pozitivní závislost mezi sadou odpovědí na 3. a 6.44 otázku a mezi sadou odpovědí na 5. a 6.45 otázku mohla napovědět, že kvalita vyhledávacího nástroje vyjádřená jeho přehledností, snadností a efektivitou vyhledávání výrazně ovlivňuje vnímání stránek jako celku. Pokud však byly korelační koeficienty získány ze souboru 300 odpovědí, nemají větší hodnotu než předpověď učiněná na základě pověstného házení mincí. Za této situace nemělo význam platit si strojní čas, resp. krátkodobou licenci lepšího analytického nástroje než je tabulkový procesor MS Excel.46 Tabulka č. 2: Odpověď Otázka

Absolutní a relativní četnosti odpovědí na hodnotící otázky (3. až 6.) Určitě Spíše Spíše ne Určitě ne Neodpověděl ano ano #

%

#

%

#

%

#

%

#

%

25

7,96

115

36,62

117

37,26

54

17,20

3

0,96

27

8,60

125

39,81

128

40,76

25

7,96

9

2,87

62

19,75

86

27,39

106

33,76

57

18,15

3

0,96

20

6,37

138

43,95

106

33,76

46

14,65

4

1,27

3. Vyhledávání je přehledné a snadné. 4. Málokdy najde to rozhodnutí, které potřebuje.

5. Stránky používá jako nejsnazší cestu k vyhledání rozhodnutí 6. Úroveň stránek je kvalitní

Zdroj: Analýza četností dle MS Excel

3.

Volná otázka – „Co je třeba zlepšit?“

Jak již bylo řečeno, možnosti vyjádřit se ve volnější formě využívali respondenti překvapivě často - nějakou připomínku uplatnilo 138 (tj. 44%) respondentů, prázdných zůstalo 176 polí. Odpovědi byly vesměs dobře propracované, promyšlené a poměrně rozsáhlé. Uživatelé vzali výzvu ke komunikaci vážně a vyplnění věnovali potřebný čas. Již to je, v podmínkách informační přehlcenosti a pracovní vytíženosti, cenný výsledek. Děkujeme.

43

Tedy, že obeznámenost s úrovní obecného vyhledávacího standardu odrazuje od vyhledávání pomocí nástroje poskytnutého ÚS. Jen pro zajímavost - korelační koeficient je -0,11. 44 Jak se nepřehlednost vyhledávání promítá do celkového hodnocení stránek. Zde byl vypočítán velmi vysoký korelační koeficient: +0,69. 45 Jak souvisí vyhýbání se vyhledávači s celkovým hodnocením stránek.- korelační koef. +0,45. 46 Snad to dopadne při případném dalším výzkumu lépe.

18

Kapitola „Volná otázka – „Co je třeba zlepšit?“

Sedm respondentů využilo volné otázky k vyjádření bezvýhradného souhlasu47 s podobou a obsahem stránek. Samostatným případem byla dvě vyjádření, v nichž byl velmi přivítán samotný fakt, že Ústavní soud vůbec používá tuto formu zpětné vazby a komunikace s uživateli48. Tento fakt vedl k zamyšlení nad možnými zkresleními výsledků (viz poznámka č. 52). Častější však bylo vyjádření nějaké formy kritického názoru. Respondenti se nejvíce věnovali vyhledávacímu nástroji (103x se vyskytlo slovo vyhledávání, vyhledávač apod.) a to přestože pořadí otázky (viz otázka předchozí, která se ptala na celkovou úroveň stránek) a její znění „co by se mělo zlepšit, popř. co postrádám (u webové prezentace a u vyhledávacího nástroje, apod.“, nepřitahovaly primárně pozornost k tomuto aspektu webové prezentace49. Je důvod se domnívat, že právě u vyhledávacího nástroje by uživatelé rádi viděli změnu. Hned po vyhledávacím nástroji, bylo nejvíce pozornosti věnováno grafické podobě stránek (20 x) a hned poté bylo nejčastěji požadováno zveřejňování všech usnesení (14 x). Nyní se zastavíme u jednotlivých témat, jimž se tázaní rozhodli věnovat pozornost.

3.1

Připomínky k vyhledávacímu nástroji

Předně budou promluví respondenti svými slovy. Poté budou shrnuty často se vyskytující výtky. 3.1. a)

Výběr z ucelených vyjádření k vyhledávači

Pouze dva respondenti výslovně vyhledávač chválili: „Způsob vyhledávání je logický a nemám zásadní připomínky“ „Vyhledávací nástroj je narozdíl třeba od stránek NS poměrně kvalitní, neboť je postavený na ASPI50, které má sice své neduhy, ale lepší databáze právních dokumentů u nás asi není. Problém je v tom, že lidé, kteří s ASPI nepracují se v jeho systému vyhledávání napoprvé obtížně orientují. Takže, doporučuji na stávajícím enginu [angl. vyhledávací nástroj ~ search engine] postavit nové vyhledávání, které bude přehlednější a intuitivnější.“

Přitom druhý postoj již naznačuje možné problémy. Navíc nutno podotknout, že častěji se ozvali nesmlouvaví kritici tohoto produktu: „Zrušit spolupráci s ASPI, zavést vlastní vyhledávací stroj!“ „[Vyhledávač je] katastrofální - hluboko pod úrovní Ústavního soudu“ 47

Šlo o vyjádření typu „Pro mne jsou www přehledné, postačující.“ „Velmi oceňuji, že se ÚS zajímá o potřeby a problémy uživatelů jeho web. stránek. Je v tomto směru příkladem pro ostatní veřejné instituce. Děkuji.“ Nebo „Setrvejte v rozšiřování možností informování veřejnosti a spolupráce s ní (mj. i [takovou] komunikací.)“ 49 Otázka 3. a 4. se týkala vyhledávání, otázka 5. a 6. se věnovala stránkám jako celku. První dvě sebezařazovací otázky se výslovně ptaly na vyhledání, ale to bylo kompenzováno jak názvem dotazníku („O kvalitě stránek a vyhledávání…“), tak příkladmými odkazy u otázky 2., kdy kliknutí na odkaz převedlo uživatele do jiného grafického prostředí obdobných institucí. Navíc obě byly vzdáleny od volné otázky, které bezprostředně předcházel neutrální dotaz na celkovou úroveň stránek. 50 Automatický systém právních informací, obsahuje v zásadě všechny platné právní předpisy a vybranou judikaturu; na stránkách ÚS je odkazováno na nedokonalý derivát tohoto produktu.

48


19

„Používaný tzv. ASPI standard vyhledávání je přežitý, nehledě na jeho lingvistickou nedomrlost.“ „Dosavadní systém provozovaný ASPI je naprosto nedostatečný a konkrétní rozhodnutí se v něm hledá velmi zdlouhavě

Nabízí se vysvětlení, že tyto názory vycházejí výhradně z osobní zaujatosti. Takový závěr neobstojí při konfrontaci s následujícími úryvky, které nejsou vyostřené, přitom však jsou obdobně tvrdé: „Zavést ‘user friendly’ prostředí!“ „Vyhledávání je velmi nepřehledné, spletité, málo propracované“ „Pokládám [vyhledávač] za poměrně složitý a vadí mi nejednoznačný způsob zadávání vyhledávacích parametrů.“ „Vyhledávání v rozhodnutích soudu je ztěžováno už jen pouhou současnou existencí rubrik ‚evidenční číslo‘ a ‚pramen‘- nešlo by to nějak zjednodušit (co je vlastně ‚evidenční číslo‘?)“ „Mělo by se vycházet z toho, že uživatel přímo nezná číslo konkrétního rozhodnutí. A mělo by se též umožnit kombinování kritérií pro hledání rozhodnutí (např. možnost dále zúžit výběr). Často mi nezbývá, než hledat jen podle čísla paragrafu ve fulltextu, a pak je výsledný počet rozhodnutí velmi vysoký a prohledat všechna je nadlidský úkol.“ „Vyhledání potřebného rozhodnutí je věc neskonalé trpělivosti a řady pokusů, občas bezúspěšných. Doporučuji systém vyhledávání nikoliv ASPI, ale LegSys nebo jiný způsob připomínající internetové vyhledavače.“

Výše uvedená vyjádření dávají poměrně zřetelné instrukce, co je třeba zlepšit a nepochybují o tom, že za neúspěchy při vyhledávání nese vinu prohlížeč. Vyskytly se také názory hledající chybu spíše v uživateli:„Pro nezkušeného návštěvníka je vyhledávání v rozhodnutích nesnadné, obtížně pochopitelné.“ Tento úhel pohledu, je možný, avšak je překonaný současnou filosofií informačních systémů, která na přední místo staví uživatelskou přívětivost. Systémy mají vycházet z používaných standardů, musí nabízet varianty dalších kroků a musí také umožňovat intuitivní postup a pluralitu vyhledávacích cest, které ale musí vést ke stejnému cíli. Není totiž možné chtít po uživatelích, aby se pomocí různých návodů podrobně seznamovali s ovládáním všech produktů, které používají – časem by totiž nedělali nic jiného, než pročítali manuály. Že si z hlediska „users friendly“ hodnocení stávající vyhledávač nevede příliš dobře, ukazují vyjádření, která prozrazují, že možná došlo k rezignaci na možnost stávajícím nástrojem účinně a spolehlivě vyhledávat: „Preferuji knižní vydání Sbírky rozhodnutí ÚS“ „Vyhledávání není moc přehledné, postrádám možnost klasického výpisu všech rozhodnutí chronologicky“ „V podstatě jsem Váš vyhledávač přestal používat, neboť jeho ovládání bylo totálně odlišné od běžných zvyklostí“ „Judikáty si hledám jinde. Pokud byste je uměli seskupit přehledněji pro vyhledávání než jsou v ASPI, chodila bych k Vám.“51

Avšak i ti, kteří vyhledávač stále používají, jej popisují jako komunikační bariéru: „Vyznačila jsem sice shora, že spíše vždy najdu, co hledám, ale je to se značnou časovou ztrátou (o duševních útrapách, když to nejde, nemluvě).52“

51

Škoda, že všechny ženy nedávají takto srozumitelné návody jak zpětně získat jejich přízeň. Tento názor je velmi poučný a dobře ukazuje ambivalenci dodaných „kvantitativních“ hodnocení. Respondentka, která popisuje vyhledávaní jako velmi časově náročné a působící negativní emoce, odpovídala na otázky 3 až 6 s průměrnou známkou 1,83 (!?) To jen podtrhuje jak oprávněnost zařazení

52

20


„Vyhledávání prostřednictvím vyhledavače ASPI je těžkopádnější, zejména v závislosti na míře obecnosti zadání. Je to však otázka zvyku.“ „Např. vyhledávání na stránkách slovenského ÚS je přehlednější a i obsahově správnější chápe soud jako službu občanům, uvádí vzor podání a tím omezuje zbytečné odstraňování vad a zatěžování stran i soudních pracovníků atd. Občas se zdá, že stránky jsou dělány proto, aby si potřebný raději koupil publikaci s nálezy ústavního soudu a hradil ji, než aby si údaje rychle našel na internetu.“

Je zřejmé, že pokud Ústavní soud provozuje své internetové stránky zejména proto, aby byla široce zpřístupněna jeho judikatura všem, kteří o ni mají zájem, pak tento účel není naplněn. Negativní vyjádření jasně popisují, kde by bylo možno hledat slabiny vyhledávacího nástroje. Poslední sentence, vyjadřující podezření z nezájmu na kvalitním internetovém prohlížeči, který může být finančně motivován, je povážlivé. Rozdíl mezi roztříděnou (drahou) sbírkou a spíše chaotickým (levněji dostupným) vyhledávačem je patrný i jiným uživatelům: „Je třeba nabídnout propracovanější vyhledávání podle témat a analogii knižního vydání nálezů včetně obsahu a rejstříku“ „Mělo by dojít k provázání internetového vyhledávání a vyhledávání dle rejstříku Sbírky nálezů a usnesení“

Stručně shrnuto: mnozí uživatelé, kteří nejsou spokojeni s vyhledávačem si jeho očividné nedostatky vysvětlují jako výsledek záměrné snahy ÚS směrovat uživatele k jiným informačním kanálům. A to je velmi povážlivé. Respondenti též upozornili, že v rozhodnutích vyhledávají i právní laici a osoby, které nemají s elektronickým vyhledáváním zkušenosti To by měl vyhledávací nástroj respektovat a měl by být uživatelsky přívětivý: „Možná by byla dobrá též služba pro laiky - tedy nabídka právních vět z nálezů ÚS k uceleným tématům a otevřít přehlednější přístupy i pro laickou veřejnost v rozhodnutích ÚS. To je zřejmě to základní při vyhledávání“ „[ÚS by měl]učinit přístupnější vyhledávání rozhodnutí i uživatelům s menšími schopnostmi orientace na webu. Tj. aby měl např. při vyhledávání rozhodnutí větší šanci ‘prostý‘ uživatel, který se jinak otázkám prohlížení nevěnuje.“

Při tvorbě nových stránek bude rozhodně nutné poměřovat vyhledávací nástroj i očima laiků. Nyní se podrobněji zastavím u některých dílčích aspektů vyhledávání. Vyjádření již nebudou citována, bude podáno jejich shrnutí. 3.1. b)

Tematické začlenění připomínek k vyhledávači

Systém práce: navigace uživatele by měla být intuitivnější53. Měl by existovat vhodný rejstřík, hesla vyhledávání jsou nesystematická a nepřehledná, někdy nelze podle hesla rozhodnutí najít vůbec, jindy se objeví desítky variant. Rejstříky by měly být interaktivní. Již na základní úrovni by mělo být obsaženo také chronologické členění. Rozhodnutí by měla být snadněji dohledatelná podle právní věty. Vyhledávač by měl umožnit kombinování kritérií54 (jak v rámci jednoho druhu, tak více kritérií různých

volné otázky tak domněnku působení poměrně silného hallo efektu odpovědí. Tato diskrepance nebyla nijak výjimečná. 53 To se týká i tematického vyhledávání. 54 Klíčové slovo, právní norma pr. předpisu, právní oblast základní právo a svoboda, výsledek řízení.


21

druhů navzájem) a pak by mělo umožnit dále zúžit výběr. Hledání pomocí klíčových slov by se mělo zjednodušit Preferovaná vyhledávací technika - fulltextové vyhledávání. Požadavek na zavedení fulltextového vyhledávání vzneslo šest respondentů přímo, další čtyři tento požadavek zahrnuli do přání, aby vyhledávání bylo „webovější“. K uspokojení mnoha dalších požadavků, tak jak byly formulovány, je opět nejvhodnější fulltext. Vyhledávání by mělo umožňovat zadávat více dotazů55, spojovat hledané řetězce pomocí logických operátorů a mělo by být umožněno při kterémkoli dílčím způsobu vyhledávání (v pramenech, v tematických skupinách). Nezbytná je spolehlivost fulltextu – o spolehlivosti současného vyhledávání byly vyjádřeny pochybnosti. Výsledky hledání: za číslem judikátu by měl být několika slovy uveden jeho základní obsah (anotace) tak, aby nebylo nutno každý judikát za účelem zjištění jeho obsahu otevírat. Uživatelům není jasné, co představují znaky I V A § otevírající přístup k vyhledaným rozhodnutím. Vhodnější by se jevilo použití odkazů přes aktivní slova v záhlaví stránky. Nabízený výsledek vyhledávání by měl být přehledný. Ve vyhledaném textu chybí zvýraznění56 hledaného pojmu. Pokud je seznam příliš rozsáhlý, mělo by být jednoduše umožněno výběr zúžit zadáním dalšího kritéria Upozornění na konkrétní nefunkčnosti: dva tázaní uvedli, že se jim stává že místo celého nálezu se ukáže jen DEMOverze57. Vyhledávání nereaguje na některá klíčová slova, výsledek nerespektuje zadané časové omezení vyhledávání - vyjede například rozhodnutí starší. Stává se, že když je zadána spisová značka nálezu, objeví se úplně jiný nález, který navíc nemá žádnou souvislost s nálezem, který je hledán. Přitom mnohá rozhodnutí nelze najít ani při znalosti spisové značky58. U některých nálezů se liší právní věty uvedené v záhlaví nálezu v tištěné podobě (ve Sbírce nálezů a usnesení) a v internetové podobě (například nález sp.zn. II. ÚS 98/95). Tyto konkrétní připomínky budou prověřeny. Podoba: kritizována byla zbytečná pole v prohlížeči, nesrozumitelný či dokonce matoucí způsob označování kolonek, pomalé vyhledávání. Bylo upozorněno, že pro osobu neznalou práce s ASPI je vyhledávací nástroj naprosto nevhodný a nesrozumitelný. Je nezbytné zřídit jednoduchou a srozumitelnou nápovědu. Měla by být nabídnuta mapa pro vyhledávání po postupných krocích (pokud žadatel chce vybírat ze širší oblasti Není kupříkladu jasné, jak velká část spisové značky se má vyplnit (pomohl by návod ve stylu: zde vyplňte např. "II. ÚS"). 55

Zde se opět projevuje, že ASPI formulář je provozovatelem (patrně z komerčních důvodů) nabídnut jen v redukované podobě. Standardní (a placená) verze ASPI tuto funkci, stejně jako zvýraznění výsledku nabízí. Díky zvolené technice odkazu je návštěvník hledající rozhodnutí přesměrován na stránky obchodní společnosti, která formulář doprovází reklamou (!) svého produktu. (U slovenského ÚS tato reklama není.) Je otázkou, zda lze vztah mezi ÚS a touto společností považovat za vyvážený. Připomeňme, že ÚS pochopitelně platí uživatelské licence za ASPI nainstalovaný na své vnitřní síti. 56 V komerční verzi tato funkce přirozeně nechybí. 57 Část textu nelze číst, nahrazena textem DEMO DEMO - rozhodnutí je v tomto případě nečitelné. 58 To může být důsledek faktu, že drtivá většina vydaných usnesení (řádově jde o několik tisíc rozhodnutí) v databázi chybí.

22


3.2

Prezentace rozhodnutí

V souvislosti s vyhledávačem byl často komentován stávající způsob prezentace rozhodnutí. Obecně byla kritizována dlouhá doba od vydání rozhodnutí do jeho zařazení do databáze. Čtrnáct tázaných požadovalo, aby byla zveřejňována i všechna59 usnesení. Byla vyjádřena nespokojenost s anonymizací60 osobních údajů v rozhodnutích, která ztěžuje jejich identifikaci. Byly vzneseny i požadavky na vystavení naskenovaných rozhodnutí s tím, že by mělo být umožněno jejich stažení.61 Obecně bylo řečeno, že judikatura ÚS má příliš dlouhé a složité právní věty nevystihující přesně obsah judikátu. Nyní podrobněji k jednotlivým připomínkám. 3.2. a)

Strukturace textu rozhodnutí a atributy připojené k rozhodnutí

Požadavky z této skupiny byl motivovány snahou o zpřehlednění textu. Rozhodnutí by měla být členěna do číslovaných odstavců, nebo by měly být alespoň číslovány strany. Často byl vznesen požadavek na uvádění nějaké stručné formy shrnutí obsahu rozhodnutí, ať již by měl formu anotace, nebo komentáře: „Veřejná jednání ÚS anotuje, proč neanotuje konkrétní případy?“Mohla by být uváděna digesta rozhodnutí dle jednotlivých ústavně právních institutů (spravedlivý proces, legitimní očekávání atd. – viz ÚS SR). Každé rozhodnutí by mělo být opatřeno sp.zn., číslem svazku, číslem rozhodnutí v daném svazku, počáteční stranou, event. stranovou indexací pro snadnější citaci ve tvaru ÚS sv. 5, str. 24 (str. 28). Čísla pod kterými se nálezy hledají by měla být jednodušší (srov. jednotné hledání v SRN). Bylo postrádáno jasné a přehledné provázání judikatury na ty konkrétní předpisy, ke kterým se judikát vztahuje a uvedení předchozí judikatury a judikatury "a contrario" (validita daného pr. názorů). 3.2. b)

Třídění rozhodnutí

Sytém třídění rozhodnutí souvisí s jejich označováním. Byly vzneseny požadavky na zavedení buď jednotného systému označování rozhodnutí, nebo propojení stávajících systémů označování (sp.zn. – číslo sbírky zákonů – číslo ve sbírce nálezů a usnesení).62 Měla by být zřízena možnost vyhledávat odděleně v jednotlivých typech rozhodnutí (nálezy – usnesení – stanoviska), typech řízení (ústavní stížnosti, stížnosti krajů a obcí, 59

Zde je patrně rozhodnutí v rukou pléna ÚS - viz zákon o Ústavním soudu (§ 59 odst. 1 a 4 z.č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů: „Všechny nálezy přijaté Ústavním soudem v kalendářním roce se uveřejňují ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále jen "Sbírka rozhodnutí"), vydávané Ústavním soudem pro veřejnou potřebu každoročně po skončení kalendářního roku….Ve Sbírce rozhodnutí mohou být uveřejněna i usnesení, jestliže se na tom plénum usnese.“ 60 Ta je požadována zákonem o Ústavním soudu (§ 59 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů: „Z každého nálezu se ve Sbírce rozhodnutí uveřejňují jeho výrok a taková část odůvodnění, ze které je zřejmé, jaký je právní názor Ústavního soudu a jaké důvody k němu vedly. Údaje o totožnosti účastníků a vedlejších účastníků, jejich zástupců, svědků a znalců se neuveřejňují.“ 61 Umožnění stažení rozhodnutí by prospělo možnosti pozdějšího studia judikátů bez nutnosti je studovat u počítače. 62 U rozhodnutí ÚS vyhlášených ve sbírce zákonů není uváděna původní spisová značka.


23

rušení pr. předpisů atd.) a vyhledávání dle výsledku (zrušení zákona – zrušení rozhodnutí – zamítnutí stížnosti – odmítnutí stížnosti), dle článku ústavního zákona, dle senátů a jednotlivých soudců zpravodajů. Vedle chybějící možnosti zadávat různá třídění uživatelé stránek ÚS silně pociťují absenci samostatných seznamů rozhodnutí a stanovisek pléna. Opět chybějí seznamy chronologické (včetně seznamu posledních rozhodnutí (např. měsíc starých), tak aby se nemusela vyhledávat), seznamy dle jednotlivých typů řízení- Mělo by být umožněno prohlížení řazení podle čísla ve sbírce nálezů a usnesení, sbírky zákonů i podle jednacích čísel. Taktéž bylo požadováno zveřejňování zvláštního seznamu stanovisek pléna k odchylným názorům senátů.

3.3

Vyjádření ke vzhledu a obsahu stránek

Celkově převládly kritické hlasy. Šest respondentů vyjádřilo s obsahem maximální spokojenost. Čtyři respondenti vyjádřili maximální nespokojenost slovy: „Chce to totální změnu“ „Celková úroveň webových stránek je tristní.“ „Stránky sou ohyzdné, zcela neodpovídají době ani významu instituce“. „Webová prezentace je celkově primitivní; zpracování judikatury, webovým stránkám atd. by se prostě měl někdo věnovat.“

Nyní se opět zastavíme u námětů a připomínek dle jednotlivých skupin témat, k nimž cítili uživatelé potřebu se vyjádřit. 3.3. a)

Grafická úprava stránek

Bylo požadováno zlepšení grafické úrovně stránek (10 x). Za vzor byly doporučeny stránky Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. I když dvě odpovědi ocenily strohou úpravu pro její přehlednost, častější bylo negativní hodnocení. Grafická úprava je viděna jako nemoderní (4x), stránky jsou hodnoceny jako „strohé, bez fantazie, nepřívětivé“, namísto statiky bylo požadováno více dynamiky. Jeden tázaný si povšiml, že stránky zůstaly na stejné úrovni od svého zprovoznění v roce 1995. Vzhledem k tomu, jak stránky vypadají a vzhledem k tomu, kam se za osm let posunul webový grafický standard, byli respondenti při svém hodnocení velmi mírní („existují i jiné barvy než šedá“). Nijak však nepřekvapily velmi expresivní odpovědi typu: „Grafika je na úrovni osobní stránky 17-ti leté pubertačky co randí za kredit do Oskara.63“

Bylo doporučeno svěřit se do rukou profesionální designerské firmy, s tím že: „Samotný design této ankety svědčí o tom jakým stylem jsou celé stránky provedeny. Snahu sice máte... ale64“. „Formát stránek (např. u soudců je pokaždé jiný popis, což je silně nevzhledné), načítání stránek je pomalé (mám 512 kb pevnou vyhrazenou linku), rozdělit dlouhé texty na stránky a ty načítat pro rychlost do iFrame, kde již mohou částečně scrollovat, vybrat lepší barevnost, použít standardní záhlaví... atd.“

63

Netuším, jaké jsou estetické standardy výše popsané komunikativní dívky, avšak budiž „postaveno najisto“, že některým uživatelům grafická podoba stránek působí doslova trýzeň. 64 Ačkoli jsem anketu sestavoval po obsahové stránce, její grafiku přetvářelo podle svých představ oddělení informatiky ÚS.

24


Ze všech vyjádření je více než zřejmé, že design stránek je potřeba změnit. 3.3. b)

Nedostatky z hlediska typického obsahu stránek

Některé požadavky byly motivovány současnou podobou webového standardu, určujícího „očekávaný typický obsah stránek“ Odkazy: čtyři uživatelé by na stránkách ÚS rádi viděli odkazy další zdroje související s ÚS či ústavním právem, na judikaturu jiných institucí a na ostatní soudy ČR. Žádán byl odkaz na jmenovitý seznam všech soudců obecných soudů, se zařazením k příslušným soudům a též výběrový „doporučující“ seznam advokátů zabývajících se ústavním právem. Aktuality: malá aktuálnost stránek byla kritizována 6x. Novináři upozornili na to, že je pro ně klíčová rychlost zveřejnění, tak aby nemuseli spoléhat na agentury65, resp. na osobní účast u jednání. V položce aktuality by neměla chybět všechna rozhodnutí za poslední měsíc či čtvrtletí (chronologicky seřazená) i s upoutávkami ve formě právních vět. K novým rozhodnutím by měla být umožněna diskuse. Chybí také větší podrobnosti o činnosti soudu (projednávané případy, veškerá vyjádření stran atd.)66 Přehled jednání by měl být dán více než týden dopředu. „V aktualitách bych uvítal, kdyby tam byly seřazeny nálezy (a usnesení) řekněme za poslední měsíc, nějak zřetelně a jasně pojmenované, abych si jimi mohl podle libosti volně procházet a hledat témata na články“.

Servis pro média: novináři by na webu rádi viděli tiskové zprávy informující o obsahu důležitých rozhodnutí ÚS, přičemž tiskové zprávy i plná znění rozhodnutí by se měly objevovat co nejdříve po vydání příslušného rozhodnutí. Byl žádán seznam významných, často citovaných rozhodnutí a zřízení zvl. sekce pro mediální případy s výtahy z judikátů. Rozhodnutí by přitom měla být v celém znění s řazením dle předmětových hesel. Search box a e-mail robot: v jednom případě chyběla tázanému možnost vyhledávat v obsahu stránek (tedy nejen v rozhodnutích) a taktéž jednou byla žádána možnost přihlásit se k automatickému zasílání zpráv e-mailem67. On-line prvky: Mezi požadavky na on-line komunikaci patří žádost o pravidelný chat s předsedou ÚS, zřízení webkamery a audiovizuálního přenosu z žádaných jednání a také provozování diskusních fór o rozhodnutích Informace o soudcích: bylo požadováno sjednocení struktury životopisů. Jako žádoucí bylo viděno podávání základních strukturovaných informací o dřívějších ústavních soudcích, včetně členů ÚS ČSFR. Soudci by na stránkách ÚS měli informovat o své publikační činnosti. 65

Takové zprostředkování nutně přináší riziko zkreslení. Zde tazatel odkázal na stránky polského ÚS: www.trybunal.gov.pl. 67 Bylo by možno uvažovat o zasílání avíz o jednání a avíz nově vystavených rozhodnutí. Stávající informatická vybavenost ÚS (hardwarová , softwarová a personální) by tyto funkce mohla plnit jen s velkými obtížemi. 66


25

„Postrádám databázi všech soudců a funkcionářů Ústavního soudu v jeho historii (data narození a úmrtí, datum jmenování, kterým presidentem byl jmenován, datum a důvod skončení funkce, případně i stručný životopis apod.). Pokud možno by se to mělo týkat i ústavních soudů za první republiky68 a v době federace“ „O soudcích by mělo být podstatně víc informací, např. u kterých případů byl soudcem zpravodajem, kdy a kolikrát užil votum separatum, odkazy na jeho publikované články atd.“

Základní informace o instituci a přístupu k ní: mělo by být podáno více informací o soudu jako takovém - poslaní, kompetence, o vztahu Ústavního soudu k evropským institucím vč. Evropského soudního dvora, a to jak v rovině teoretické, tak její aplikace (možnosti zrušení nálezů ÚS evropskými soudy apod.), dvě odpovědi považovaly za nesrozumitelnou resp. neúplnou vystavenou instrukci pro osoby, které se hodlají obrátit na ÚS a taktéž dvakrát byly požadovány jiné, než nabízené jazykové verze (francouzsky, německy, španělsky). Širší informační zázemí: tázaným chybí literatura o ÚS, odborné texty soudců ÚS (2x), reflexe judikatury ÚS jinými soudy,69 texty o jiných ústavních soudech, doktrinální ohlasy na činnost ÚS, odborná literatura. Byl postrádán komentovaný zákon o úst. soudu. Objevily se dva požadavky na avizování podaných stížností před jejich rozhodnutím70. Konkrétně postrádané texty: chyběl seznam asistentů soudců s uvedením přidělení k jednotlivým soudů (tak jak jej uvádějí Nejvyšší a Nejvyšší správní soud). Postrádána byla statistika rozhodnutí (čas od podání do rozhodnutí, kolik bylo úspěšných atd. – viz NSS) a rozvrh práce (3x), umožňující zjistit kteří soudci tvoří které senáty a způsob přidělování nápadu71. Scházelo též stanovisko pléna ÚS z počátku roku 2003 k počítání lhůty pro podání stížnosti v případě, že byl podán mimořádný opravný prostředek. Další nedostatky: jedna odpověď upozornila, že text skrývající se pod odkazem "Popis soudu" se vyznačuje mnohými pravopisnými chybami (častá "i" místo "í", "é" místo "ě" - a též sem tam chybějícími čárkami). Kritizován byl z angličtiny vycházející název domény a to čtyřmi respondenty. Název concourt byl označen za zavádějící, nedůstojný, absurdní, intuitivně nesrozumitelný, nešťastný, nicneříkající či nevhodný.

3.4

Shrnutí odpovědí na volnou otázku

Na dotaz, co chybí, nebo co by se mělo zlepšit, respondenti odpovídali doporučením zařazení prvků, které jsou obvyklé buď obecně, nebo speciálně u justičních institucí.

68

ÚS nebyl obsazen. Není systematicky sledována. 70 Tento požadavek je problematický, je otázkou kdy a zda vůbec má být poskytnuta informace, že občan žádá (žádal) ochranu před veřejnou mocí. To je aktuální u zjevně neopodstatněných a nepřípustných stížností, kde je umožněno rozhodovat bez širší participace dotčených orgánů veřejné moci. 71 Rozvrh práce byl vystaven poté, co byl ÚS doplněn na 12. členů. 69

26


Nezbytnost změny vyhledávacího nástroje a grafiky stránek, která byla impulsem k vyhlášení ankety, se více než potvrdila. Ústavní soud získal spoustu podnětných nápadů na zlepšení a doplnění obsahu stánek. Oprávněnost zařazení volné otázky se potvrdila, i když se tím zkomplikovalo vyhodnocení odpovědí. Excerpci odpovědí na volnou otázku uzavřeme jedním z ucelených vyjádření, které vystihlo nejčastěji se vyskytující, resp. nejzávažnější připomínky a shrnu připomínky k vyhledávači. „Celková úroveň webových stránek je tristní. Vyhledávací systém odpovídá zcela nedobré úrovni domovské firmy ASPI. Každé rozhodnutí by mělo být opatřeno sp.zn., číslem svazku, číslem rozhodnutí v daném svazku, počáteční stranou, event. stranovou indexací pro snadnější citaci ve tvaru ÚS sv. 5, str. 24 (str. 28). Vyhledávání by mělo fungovat jak přes sp.zn., tak přes číslo svazku a číslo rozhodnutí, event. stránky. Usnesení by měla být publikována všechna, jinak je nesprávná jejich citace Ústavním soudem samotným. Doporučuji vyznačovat validitu právních názorů, např. odkazem na rozhodnutí, které se od daného právního názoru odchýlilo72“.

3.4. a)

Připomínky k vyhledávacímu nástroji

Vyhledávací nástroj byl většinou charakterizován přívlastky „nepřehledný“, „těžkopádný“, „zdlouhavý“ nebo jejich obdobou. Bylo upozorňováno, že nerespektuje obecné vyhledávací návyky, nenabízí potřebná třídění a zejména byl postrádán funkční fulltextový vyhledávač na úrovni webového standardu. Bylo požadováno zavedení možností dalšího vyhledávání v sadě již vyhledaných rozhodnutí a zobrazování alespoň stručné anotace vyhledaného rozhodnutí. Ze spisové značky, která je nicneříkající, vyhledávač skáče přímo do textu rozhodnutí, ve kterém se hledající snadno ztratí. Kritizována byla celková uživatelská nepřívětivost. Řešením by např. bylo rozšířit nabídku nástrojů, tj. paralelně zprovoznit další vyhledávací nástroj.

72

Jen pro pořádek uveďme, že tento tázaný hodnotil stránky průměrnou známkou 3.


3.5

27

Podíl +/- hodnocení - srovnání se slovním hodnocením

Osvěžme si nejdříve paměť sumárním přehledem kladných a záporných odpovědí na hodnotící otázky. S výjimkou odpovědí 3. a 5. kde je cca 55%-ní nespokojenost, jsou hodnoty vyrovnané. Přitom v otázce 6. respondenti pochválili celkovou kvalitu stránek. Pokud bychom řekli, že uživatelé mají ke stránkám neutrální postoj, pouze jim mírně vadí nesnadnost, nepřehlednost a neefektivita práce s vyhledávacím nástrojem (která jim ovšem nebrání v mírně pozitivním celkovém hodnocení stránek), pak bychom přehlédli některé závažné signály nespokojenosti. Graf č. 10:

Přehledné shrnutí poměru kladných a záporných odpovědí na otázky 3. až 6.

140

Otázka 3. "Vyhledávání v rozhodnutích Ústavního soudu na jeho stránkách je přehledné a snadné."

171

152

153

NEGACE Otázky 4. "Při vyhledávání v rozhodnutích Ústavního soudu na jeho stránkách málokdy najdu to, co potřebuji."

148

163

Otázka 5. "Stránky Ústavního soudu používám jako nejsnazší cestu pro vyhledání jeho rozhodnutí. "

158

152

Otázka 6. "Celkovou úroveň stránek Ústavního soudu hodnotím jako kvalitní."

0%

50%

100%

Poměrná četnost

ANO (určitě + spíše ) NE (určitě + spíše )

Tabulka č. 3 : Střední hodnoty Otázka 3.

4.

5.

6.

Stř. hodnota 3,193

3,003

3,032

3,065

Chyba stř. hodnoty 0,075

0,071

0,083

0,073

Zdroj: Nástroj „Analýza dat - popisná statistika“ MS EXCEL

Předně je otázkou, zda se Ústavní soud může spokojit s tím, že jednotlivé aspekty jeho webové prezentace jsou hodnoceny neutrálně, či chcete-li jinak, jsou dobrými jen ve školní terminologii.

28


Dále je nutno provést vyhodnocení otázek v jejich celku. Je skutečně možno spoléhat se na pozitivní hodnocení uvedené v otázce šesté, které je dáno přesto, že uživatelé občas nenajdou to rozhodnutí které potřebují, jsou nuceni pracovat s vyhledávacím nástrojem, jenž nemohou označit za přehledný a snadný a stránky navštěvují z jiného důvodu, než proto, že představují nejsnazší cestu k získání informací o výsledcích rozhodovací činnosti? Těžko věřit. Není to spíše tak, že jim nezbývá nic jiného, než tento nástroj používat, a být za něj rád, jako za příslovečné aspoň něco? Pokud naopak byly odpovědi zkresleny pozitivním směrem, jak naznačuje výše uvedená neuvěřitelná interpretace odpovědí na šestou otázku, pak stojí ÚS před otázkou, zda si může dovolit hazardovat s projevy vstřícnosti tím, že se nerozhodne k radikální změně. Vyhodnocení volných odpovědí, v nichž převažovala kritika potvrzuje, že správná je „negativní“ interpretace obdržených odpovědí. Volné odpovědi dále vedou k jednoznačnému závěru, že přízeň uživatelů je podmíněná – změna je očekávána a to zejména u vyhledávače (viz výše). Pokud zde nedojde ke změně, pak může být příznivý postoj opuštěn. Nedosti na tom. I kdyby byly všechny předchozí úvahy označeny za zavádějící a dezinterpretující skutečné výsledky ankety, stejně by nemohlo být přehlíženo vysoké procento negativních odpovědí. Tyto kritické postoje73 nelze odbýt (např. tím, že pramení v neschopnosti jejich nositelů naučit se správně pracovat s vyhledávačem). Ústavní soud je tady pro všechny a musí se tedy zabývat i kritickými ohlasy, které nelze označit za marginální.

73

Nelze pominout ani otevřeně ironickou dikci některých respondentů, kteří k ÚS hovořili jako k dobromyslnému nešikovi.


4.

29

Závěr

Anketa potvrdila nutnost celkové změny webových stránek, která by se měla dotknout jejich estetické úrovně, uspořádání a obsahu. Struktura stránek by měla korespondovat se současnou obvyklou podobou tohoto sdělovacího prostředku. Stránky Ústavního soudu neslouží jako primární zdroj informací o rozhodovací činnosti Ústavního soudu, ačkoli by jím měly být, protože se ve srovnání s jinými médii jedná o dostupný, levný a pružný informační prostředek. Stránky selhávají ve své informační funkci. Mnozí uživatelé si očividné nedostatky vyhledávacího nástroje vysvětlují jako výsledek záměrné snahy ÚS směrovat uživatele k jiným informačním kanálům. Cesta ke zvýšení atraktivity vede přes vytvoření webově orientovaného vyhledávače, zavedení pestré palety třídění, seznamů a přes vylepšení celkové uživatelské přívětivosti stránek, které za osm let své existence nedoznaly významnější změn.

4.1

Jak zlepšit webovou prezentaci? • • • • •

Respektovat standardy, profesionalizovat design a zlepšit uživatelskou přívětivost. Lépe informace třídit a provázat různé způsoby označování rozhodnutí. Zavést fulltextový vyhledávač rozhodnutí. Nabízet informace ve formě srozumitelné i laikům. Pokračovat v politice informační vstřícnosti a zvýšit aktuálnost informací.

Kvalita internetových stránek. Ústavního soudu ČR

Recommend Documents