R O Z S U D E K STAVOVSKÉHO SOUDU

ČESKÁ KOMORA ARCHITEKTŮ

R O Z S U D E K STAVOVSKÉHO SOUDU Senát Stavovského soudu České komory architektů na svém zasedání dne 6. 11. 2013 senátem ve složení Ing. arch. MgA. David Mateásko (předseda), Ing. akad. arch. Petr Krejčí (člen) a Ing. arch. Václav Šebek (člen)ve věci návrhu dozorčí rady České komory architektů na zahájení disciplinárního řízení spisové zn. DR 2013-07 ze dne 11. 6. 2013 rozhodl t a k t o : disciplinárně obviněný se podle ustanovení § 47 odst. 2 Disciplinárního a smírčího řádu České komory architektů zprošťuje obvinění v celém rozsahu, neboť v disciplinárním řízení nebylo nepochybně prokázáno porušení ustanovení § 3 odst. 2 písm. c) Soutěžního řádu České komory architektů. Odůvodnění: Stavovský soud České komory architektů zahájil disciplinární řízení s disciplinárně obviněným na základě žalobního návrhu dozorčí rady České komory architektů č. 1/976 ze dne 11. 6. 2013. Dozorčí rada (dále také „DR ČKA“) v návrhu na zahájení disciplinárního řízení vyjádřila důvodné podezření, že se disciplinárně obviněný dopustil disciplinárního provinění tím, že jako jednatel společnosti Architektonický ateliér A., s.r.o. nezamezil tomu, aby tato společnost v lednu 2013 podala soutěžní návrh do anonymní architektonické soutěže s názvem „Denní stacionář s venkovními pobytovými prostory pro seniory a občany se zdravotním postižením, Říčany“, ve které byl členem poroty jeho trvalý projektový partner Ing. Martin Závodný, majitel a jednatel společnosti Bomart, s.r.o. Tímto jednáním se disciplinárně obviněný měl dopustit porušení ustanovení § 3 odst. 2 písm. c) Soutěžního řádu ČKA. Stavovský soud ČKA neshledal žádný z důvodů zastavení nebo přerušení řízení podle ustanovení § 35 Disciplinárního a smírčího řádu ČKA a nařídil na den 25. 9. 2013 jednání za účelem zjištění skutkového stavu. Disciplinárně obviněný se k návrhu na zahájení disciplinárního řízení před nařízeným jednáním písemně dne 6. 9. 2013 vyjádřil. Ve vyjádření zdůraznil, že vztah svůj a své společnosti Ateliér A. ke společnosti Bomart, s.r.o. a osobě Ing. M. Závodného nehodnotí jako „trvalé projektové partnerství“, neboť jejich vzájemný vztah byl a je výrazně hierarchický. Vyjádřil svůj názor, že trvalými projektovými partnery jsou architekti – partneři sdružení na bázi společenské smlouvy (např. Jiran a partner architekti, s.r.o., RAP partners, s.r.o. architekti,…a další) a v širším slova smyslu osoby, které jsou spoluvlastníky projektové kanceláře, případně mají mezi sebou uzavřenu smlouvu o sdružení či rámcovou smlouvu o trvalé spolupráci. Rovněž poukázal na skutečnost, že výklad pojmu „trvalý projektový partner“ není upraven v právních či stavovských předpisech a není dohledatelný v judikatuře Nejvyššího správního soudu, rozhodovací činnosti ČKAIT, ÚOHS ani jinde v odborné literatuře.

1

Dne 25. 9. 2013 před zahájením slyšení disciplinárně obviněný své písemné vyjádření, jehož závěry jsou shrnuty výše, doplnil dalšími písemnými podklady nazvanými „Materiály k ústnímu projednání v rámci disciplinárního řízení č. 1/975 a 1/976“ sepsanými dne 24. 9. 2013. Obsahem předloženého materiálu je rešerše výkladu pojmu „trvalý projektový partner“ s poukazem na příklady partnerství z České republiky (podložené výpisy z obchodního rejstříku firem), z německé praxe (podložené zákonem o partnerské společnosti příslušníků svobodných povolání země Bádensko-Württembersko) a z anglosaských zemí, v niž se používá označení partner pro vedoucí nebo jinak zasloužilé pracovníky s majetkovým podílem ve firmě (Grant F. Marani, AIA, FRAIA). K předmětu řízení disciplinárně obviněný při ústním jednání uvedl, že uvedenými příklady lze dokladovat, že žalované propojení firmy Bomart, s.r.o. a architektonického ateliéru A., s.r.o. není založeno na trvalém projektovém partnerství. Ve všech doložených příkladech je partnerství vztahem založeným na dlouhodobé, zpravidla veřejně dostupné smlouvě, jejímž předmětem je správa společného majetku. Subdodávky realizované pro společnost Bomart, s.r.o. nenaplnily pojem trvalého partnerství. V průběhu jednání konaného dne 25. 9. 2013 vyvstala potřeba doplnit řízení dalšími důkazy. Senát proto rozhodl usnesením podle § 43 Disciplinárního a smírčího řádu ČKA jednání odročit na 6. 11. 2013. Disciplinárně obviněnému bylo uloženo dokladovat seznam zakázek od společnosti Bomart, s.r.o. od roku 2011 do roku 2013 s uvedením předmětu zakázky. Dále v případě spolupráce se spol. Bomart, s.r.o. uvedení vztahu, resp. vzájemné pozice architektonického ateliéru A. a společnosti Bomart, s.r.o (generální projektant/najatý specialista) s uvedením procentuálního vyčíslení finančního objemu zakázek se spol. Bomart, s.r.o. v letech 2011 až 2012 v rámci celoročního obratu ateliéru A., s.r.o. Současně bylo usnesením senátu uloženo Kanceláři ČKA, aby vyžádala od spol. Bomart, s.r.o. informaci, kolik procent z ročního obratu společnosti v roce 2011 a 2012 jsou zakázky, které vyžadují spolupráci architekta a jaké procento z těchto zakázek zpracovával ateliér A., s.r.o. (z hlediska počtu zakázek a z hlediska finančního objemu). Ve stanovené lhůtě byly požadované podklady senátu doručeny. K objasnění skutkového stavu užil Stavovská soud ČKA těchto důkazů: 

žádost o prošetření jednání autorizovaných architektů L.V. a disciplinárně obviněného ze dne 20. 3. 2013,  výpis z obchodního rejstříku Bomart, s.r.o ,  webová prezentace Bomart,s.r.o. ,  webová prezentace architektonického ateliéru A.,s.r.o. ,  výsledek architektonické soutěže "Denní stacionář Říčany" zveřejněný na www.cka.cc ,  protokol o průběhu anonymní architektonické soutěže „Denní stacionář Říčany“,  písemné vyjádření člena poroty Ing. arch. L. Gryma ze dne 10. 5. 2013,  záznam ze slyšení architektů L. V. a disciplinárně obviněného před DR ČKA ze dne 14. 5. 2013,  písemné vyjádření architektů L. V. a disciplinárně obviněného ze dne 12. 5. 2013,  písemné vyjádření Ing. M. Závodného (spol. Bomart,s.r.o.) ze dne 9. 4. 2013,  písemné vyjádření Ing. M. Závodného (Bomart, s.r.o.) ze dne 11. 3. 2013,  písemné vyjádření architektů L. V. a disciplinárně obviněného k návrhu DR ČKA na zahájení disc.řízení ze dne 6. 9. 2013,  protokol výpovědi disciplinárně obviněného před Stavovským soudem ČKA dne 25. 9. 2013,  písemné materiály architektů L. V. a disciplinárně obviněného k ústnímu projednání v rámci disciplinárního řízení č. 1/975 a 1/976,  seznam zakázek a procento těchto zakázek z celkového finančního objemu činnosti společnosti Bomart, s.r.o. zadané arch. ateliéru A.,  seznam a finanční objem zakázek pro ateliér A. od společnosti Bomart v letech 2011 až 2013,  protokol výpovědi disciplinárně obviněného před Stavovským soudem dne 6. 11. 2013. Stavovský soud na základě dokazování shledal následující skutkový stav. Disciplinárně obvinění je spolu s L. V., s nímž bylo zahájeno disciplinární řízení ve stejné věci, jednatelem společnosti Architektonický ateliér A., s.r.o. a Ing. Michal Závodný je jednatelem 2

projekční kanceláře Bomart, s.r.o. Spolupráce obou společností trvá přibližně deset let. Obě společnosti mají své provozovny umístěné na stejné adrese v ulici Ohradní 1159/65, Praha 4, v různých patrech téže administrační budovy. Převažující forma vzájemné spolupráce spočívá v dodávkách projekčních prací na architektonické části projektové dokumentace od ateliéru A. pro společnost Bomart. Společnost Bomart přitom využívá na obdobné zakázky také služby jiných architektů (v letech 2011 a 2012 bylo ateliéru A. zadáno dle obratu 4-5% a dle počtu 9-10% zakázek z celkově požadovaných subdodávek architektonické práce). Pro ateliér A. však dodávky odvedené pro společnost Bomart představují: následující podíl zakázek v roce 2011 dle obratu 38%, dle počtu 23%, v roce 2012 dle obratu 62 % (zahrnuje opožděné platby z roku 2010 – bez nich cca 38%), dle počtu 20% a v roce 2013 dle obratu a dle počtu 0%. Ateliér A. u společnosti Bomart poptává služby výjimečně, což je údajně dáno cenami společnosti Bomart, které jsou pro menší zakázky ateliéru A. příliš vysoké. V listopadu roku 2012 vypsalo město Říčany architektonickou soutěž soutěži „Denní stacionář s venkovními pobytovými prostory pro seniory a občany se zdravotním postižením, Říčany“. Dle vydaných soutěžních podmínek byl jedním z náhradníků v porotě, jmenován Ing. Martin Závodný. Do soutěže se se svým návrhem přihlásil ateliér A., který v soutěži zvítězil. V disciplinárním zjišťování nebylo prokázáno jednání ze strany náhradníka poroty Ing. Závodného, které by směřovalo k jakémukoliv ovlivňování výsledků soutěže. Člen soutěžní poroty Ing. arch. L. Grym ve své výpovědi před dozorčí radou uvedl: „Hodnotící zasedání jsem absolvoval celé, po celou dobu jsem se nevzdálil a po celou dobu jsem nezaznamenal jakýkoliv pokus o manipulaci s výsledky či protěžování dotčeného soutěžního návrhu.“ Ustanovení § 3 odst. 2 Soutěžního řádu ČKA stanoví, že ze soutěže jsou vyloučeny osoby, které a) se bezprostředně účastnily na vypracování soutěžního úkolu a na vypsání soutěže, b) jsou uvedeny v § 8 a § 9 Soutěžního řádu, c) jsou manžely, příbuznými, sešvagřenými v prvním stupni, trvalými projektovými partnery, bezprostředními nadřízenými nebo spolupracovníky vyloučených osob; tato podmínka se vztahuje i na členy zastupitelských a správních orgánu;/.../. Základní otázkou, kterou se Stavovský soud zabýval, bylo posouzení, zda vztah ateliéru A. a společnosti Bomart naplňuje znaky trvalého projektového partnerství. Pojem „trvalý projektový partner“ není užíván (tedy ani definován) na jiném místě právního řádu ČR, při výkladu je tedy třeba vycházet ze soutěžního řádu ČKA. Z jazykového výkladu, který vykládá pojmy s ohledem na běžný význam, který mají použitá slova v českém jazyce, lze dovodit, že trvalé projektové partnerství je vztah mezi podnikateli, který se týká projekční činnosti, tedy činnosti spojené s navrhováním staveb. Tento vztah musí délkou trvání dosahovat určité úrovně, která je v obecnosti obtížně jednoznačně stanovitelná. Nesmí se zjevně jednat o vztah založený jednorázovou spoluprácí nebo za jejím účelem, či pouze krátkodobou opakující se spoluprácí. Pojem trvalý může popisovat skutečnou délku spolupráce subjektů, avšak též předpokládanou délku spolupráce do budoucnosti, která však musí být prokazatelná (např. v případě založení sdružení s předmětem činnosti projektování, přestože trvání spolupráce nemá dosud dlouhé trvání, je podmínka trvalosti nepochybně naplněna). Pojem partner či partnerství potom obvykle označuje vztah mezi dvěma či více subjekty, který je charakteristický vyrovnaným postavením jeho účastníků, který se projevuje např. společným rozhodováním a vyrovnanou měrou přínosu všech stran do jeho podstaty a dále určitou měrou provázanosti. To je však definice jakéhosi ideálního partnerství a nelze vyloučit, že jeho podoba může být v jednotlivém případě jiná. Pojem „partner“ lze hodnotit jako pojem relativně neurčitý. To následně dopadá také na relativní neurčitost celého pojmu „trvalý projektový partner.“ Z dokladovaných obratů společností za poslední 3 roky (a v jejich rámci podílů druhého subjektu) je zřejmé, že vztah subjektů lze jen sotva popsat jako vyrovnaný – naopak je zřejmé, že výrazně větší společnost Bomart od společnosti A. zakázky nezískává, pouze jí 3

zakázky poskytuje a to v míře, která není (z pohledu Bomartu) významná. Naproti tomu, pro atelier A. je společnost Bomart dodavatelem zakázek. Vztah ateliéru A. a společnosti Bomart tedy není vztahem vyrovnaným, založeným na obousměrné spolupráci, naopak se jedná o spíše vztah „hierarchizovaný“, jak ve svém vyjádření také uvedl disciplinárně obviněný. Stavovský soud se přiklonil k tomu, že s ohledem na výše uvedené nelze vztah subjektů bez oprávněných pochybností hodnotit jako trvalé projektové partnerství. Vzhledem k tomu, že závěry Stavovského soudu dosažené jazykovým výkladem Stavovského soudu nebyly zcela jednoznačné, zabýval se soud také systematickým a účelovým výkladem, tedy výkladem podle umístění normy v rámci předpisu a účelu ustanovení § 3 odst. 2 Soutěžního řádu ČKA. Lze konstatovat, že obecným smyslem ustanovení je ochrana zájmu na rovném postavení účastníků architektonických soutěží. Z tohoto důvodu ustanovení vylučuje účast osob, které by mohly být určitým způsobem zvýhodněny, a to buď v průběhu přípravy návrhu (osoby dle písm. a, které se účastnily na vypracování soutěžního úkolu a na vypsání soutěže) nebo následně při jeho hodnocení (osoby dle písm. b, tedy porotci a pomocné orgány). Pod písm. c je vyloučena účast osob, které jsou v určitém kvalifikovaném vztahu k osobám výše vyloučeným. Důvody vyloučení jsou přitom zejména dvojí. V první řadě je třeba zajistit, aby nebyl ohrožen základní princip soutěže, a to anonymita soutěžních návrhů. V souladu s ochranou tohoto zájmu je třeba z účasti v soutěži vyloučit osoby, u nichž je – vzhledem k typu vztahu s porotcem – vysoká pravděpodobnost, že může dojít (byť neúmyslně) k seznámení porotce s návrhem. Z tohoto důvodu jsou vyloučeni např. spolupracovníci a dle názoru Stavovského soudu rovněž trvalí projektoví partneři. V druhé řadě je z účasti v soutěži třeba eliminovat účastníky, kteří jsou s porotcem v takovém vztahu, který může pravděpodobně omezit jeho schopnost či vůli k nestrannému rozhodování. To se týká zejména osob v příbuzenských vztazích, ovšem zřejmě i ve vztazích jiných, např. pokud lze předpokládat, že z případné výhry v soutěži účastníka bude mít porotce majetkový prospěch, případně by mohl své postavení zneužít v rámci vyjednání o jiných záležitostech (v případě členů zastupitelských orgánů). Je třeba zdůraznit, že mezi takové vztahy nepatří, ať už jakkoli blízké přátelské vztahy, zejména s ohledem na jejich objektivní nepřezkoumatelnost. Stavovský soud došel k závěru, že cílem vyloučení trvalých projektových partnerů porotců je kombinace obou důvodů uvedených výše. Za prvé, vzhledem k tomu, že projektové partnerství předpokládá jistou intenzitu spolupráce, existuje riziko, že se trvalý projektový partner seznámí s podobou soutěžního návrhu, na němž druhý partner pracuje. Toto riziko nastává zejména v případě, že partnerské subjekty společně sdílí kancelář. Za druhé, lze u trvalých projektových partnerů předvídat též riziko zájmu na ovlivnění výsledků ve prospěch svého společníka. To je definováno určitým majetkovým prospěchem, který by v případě přidělení zakázky jednomu z partnerů svědčil partneru druhému. Majetkový prospěch partnera plynoucí ze zakázky druhého partnera je dle Stavovského soudu významným atributem vyloučení trvalých projektových partnerů (a tedy i samotné definice trvalého projektového partnerství). Nemusí se jednat pouze o přímý finanční zisk, ale též o prospěch v podobě zadání zakázky. Stavovský soud posuzoval vztah ateliéru A. a společnosti Bomart v intencích výše uvedených znaků trvalého projektového partnerství a uzavřel, že jejich vztah podstatu nenaplňuje. Přestože subjekty mají své provozovny ve stejné administrativní budově, nelze dovozovat, že tento fakt by významněji ohrozil princip anonymnosti a to zejména s ohledem na prostorovou oddělenost pracovišť. Zároveň se vyžádanou strukturou vzájemného obchodního vztahu neprokázalo, že by společnost Bomart mohla (vzhledem k dosavadnímu průběhu spolupráce obou společností) předpokládat, že by měla v případě ovlivnění soutěže a úspěchu ateliéru A. zajištěnou zakázku nebo jinak definovaný majetkový prospěch.

4

Vzhledem k závěrům právního výkladu ustanovení § 3 Soutěžního řádu ČKA a po jeho srovnání se skutkovým průběhem Stavovský soud uzavřel, že disciplinárně obviněný jako jednatel společnosti Architektonický ateliér A. s.r.o. svou účastí v architektonické soutěži „Denní stacionář s venkovními pobytovými prostory pro seniory a občany se zdravotním postižením, Říčany“, kde byl na pozici náhradníka poroty jmenován Ing. Závodný, jednatel společnosti Bomart s.r.o., se nedopustil porušení ustanovení § 3 odst. 2 Soutěžního řádu ČKA, a to z důvodu, že vzájemný vztah společností ani jmenovaných osob nenaplňuje atributy žádného ze vztahů uvedených v tomto ustanovení. Stavovský soud si je vědom, že vedle exaktního právního výkladu výše uvedeného ustanovení § 3 Soutěžního řádu ČKA je třeba posoudit v obdobných případech též případné další okolnosti konkrétního skutku. Stavovský soud se takovými okolnostmi v této kauze podrobně zabýval a na základě jejich posouzení konstatoval, že každý obdobný případ je nutné posuzovat ve světle všech okolností vždy individuálně. Také na základě takového posouzení Stavovský soud rozhodl tak, jak je shora uvedeno.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podle § 53-55 Disciplinárního a smírčího řádu ČKA podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání k představenstvu České komory architektů, a to prostřednictvím předsedy Stavovského soudu. V Praze dne 6. 11. 2013

Ing. arch. MgA. David Mateásko předseda senátu Stavovského soudu České komory architektů

Ing. arch. Václav Šebek předseda Stavovského soudu České komory architektů

5