KULTURNÍ FAUX-PAUX MANAŽERSKÉ ZVYKLOSTI MUŽI ŽENY RUSKÉ ZVYKY A OBYČEJE NÁBOŽENSTVÍ... 20

e Bo o kp r o r u s k ýj a z y k CZ . 1 . 0 7 / 1 . 1 . 3 4 / 0 2 . 0 0 5 2

OBSAH Str. 1 OSLOVENÍ/KULTURNÍ FAUX-PAUX .................................................................................................................. 2 2 MANAŽERSKÉ ZVYKLOSTI ................................................................................................................................ 5 3 MUŽI – ŽENY ................................................................................................................................................. 10 4 RUSKÉ ZVYKY A OBYČEJE .............................................................................................................................. 12 5 NÁBOŽENSTVÍ ............................................................................................................................................... 20 6 GEOGRAFIE RUSKA ....................................................................................................................................... 25 7 VÝZNAMNÁ DATA V DĚJINÁCH RUSKA V KOSTCE ........................................................................................ 30 8 VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI RUSKA ................................................................................................................... 38 9 SOUČASNÉ PROBLÉMY RUSKA ...................................................................................................................... 44 10 PAMÁTKY A PAMĚTIHODNOSTI, CÍLE TURISTŮ ............................................................................................ 48

SEZNAM MULTIMEDIÁLNÍCH UKÁZEK VIDEOUKÁZKA 1

1

1 OSLOVENÍ/KULTURNÍ FAUX-PAUX Ačkoli se větší část Ruské federace nachází v Asii, Rusové o sobě říkají, ţe jsou Slované a spíše se cítí být Evropany. Zároveň rádi dodávají, ţe jejich ruská mentalita se od té evropské podstatně liší. A naprostá většina těch, kteří Rusko navštívili, jim dává za pravdu. V čem tedy tkví podstata ruské mentality? V pověstné velké ruské duši, kterou zejména Evropané ze západu chápou jako „neuchopitelnou“? Snad nikde jinde v Evropě se neprojevuje vztah nadřízený – podřízený tak intenzivně, jako v Rusku. Dovolím si tvrdit, ţe tento vztah se projevuje v mnoha dalších oblastech kaţdodenního ţivota Rusů. Jak se tedy Rusové oslovují, jak se chovají v běţném společenském styku? Při seznamování s Rusy je třeba mít na paměti základní pravidla, například: Pokud oslovujeme neznámého člověka na ulici, pouţijeme slovo děvuška (девушка) pro slečnu či ţenu, spojení mladý muţi (молодой человек) pouze v případě, ţe se jedná o osoby věkem mladší. U starších osob nenacházíme adekvátní výraz, původně hojně uţívané výrazy soudruh nebo občan se dnes pouţívají v armádě (товарищ) nebo v případě úředního či policejního styku (гражданин/гражданка). Oslovení pane/paní (господин/госпожа) bez uvedení příjmení se povaţuje za nezdvořilé. Proto oslovení osob této věkové kategorie řešíme neosobně, například větou Не скажете, ...? Oslovení děvuška můţeme slyšet v případě oslovení ţeny bez ohledu na věk pracující ve sluţbách (například v obchodě), v současnosti však zvláště starší ţeny toto oslovení nerady slyší. Představování se řídí obecnými pravidly společenské etikety, avšak v ruském prostředí se velký důraz klade na status. Z tohoto hlediska se řeší vztah nadřízený – podřízený, starší – mladší, pracovně zkušenější – nováček, ţena – muţ, skupina – jedinec. Podání ruky doprovází oční kontakt. Nedívat se partnerovi do očí se povaţuje za nezdvořilé. Stisk ruky je obvykle pevný a silný. Doba Breţněva (pro mladší věkové kategorie – jedná se o bývalého představitele Sovětského svazu, který se při oficiálních návštěvách hlav cizích států vítal se svým protějškem vřelým polibkem) pominula. V rámci formálního styku je líbání nezvyklé. Políbit ţeně ruku je přípustné pouze v případě, kdy ţena ruku k políbení podá. Přípustné je líbání v rámci rodiny, resp. u velmi dobrých přátel. Rusové se v tomto případě políbí na tvář celkem 3x. Oslovování titulem není v ruském prostředí obvyklé. Při představování je sice moţné představit osobu titulem (doktor, profesor), častěji však představujeme příjmením, jménem a jménem po otci (otčestvom). 2

Nevítáme se a ruku nikdy nepodáváme ve dveřích, tj. přes práh. Souvisí to s pověrčivostí Rusů – přináší to prý smůlu nebo neštěstí. V rámci oficiálního styku se na dotyčnou osobu obracíme slovem pan/paní (господин/госпожа) v kombinaci s příjmením. V rámci méně formálního styku můţeme pouţít jméno a jméno po otci, např. Иван Иванович/Тамара Петровна. Tykání, zvláště ve formálním styku, je nepřípustné. Obecně platí pravidlo, ţe se osobám od 16. roku věku vyká. A čeho se v rámci společenského styku vyvarovat? Odmítnout pozvání, zvláště pozvání do domu hostitele. Nezapomenout přinést malou pozornost pro hostitele a jeho ţenu. Můţe to být typicky český suvenýr, ţenám udělají radost květiny. Nenosit květiny ţluté barvy! Rusové věří, ţe přinést ţluté květiny nosí smůlu. Neprojevit spokojenost, ţe vám předloţené pokrmy chutnají. Vţdy chválíme! Nedojíst a nechat zbytky na talíři. Rusové jsou velice pohostinní a jejich tabule jsou bohaté. Obvykle začínají bohatými předkrmy, takţe pro člověka neznalého je problémem sníst to, co je mu postupně předloţeno. Odmítnout nabízenou skleničku. Ruský národní nápoj vodka se pije prakticky všude, i kdyţ dnes se stále častěji objevuje šampaňské a dobrý koňak. Nedopít skleničku vodky se povaţuje skoro za uráţku. Nezapomeňte, ţe načatá lahev se vţdy dopíjí. Kaţdé nově nalité skleničce předchází speciální přípitek. Všechny si získáte, pokud je to přípitek oslavující hostitele, jeho rodinu, Rusko nebo cokoli, co s Ruskem souvisí. Rusové jsou na veřejnosti poměrně konzervativní a emoce moc neprojevují. Není obvyklé okázale projevovat radost, pokřikovat nebo hvízdat. Snad jedinou výjimkou jsou utkání sborné v ledním hokeji, který je v Rusku národním sportem. Ptát se na osobní poměry a výši platu se povaţuje za nezdvořilé. Pro některé Rusy je nepříjemné odpovídat na otázky týkající se ruské novodobé historie. text/zdroj: www.manners.ru (přeloţeno/upraveno)

3

ÚLOHA PRO VÁS Úloha 1 Představte si následující situaci: Český podnikatel, říkejme mu Jan Novák, se vydal na obchodní cestu do Moskvy, kde jednal se svým obchodním partnerem Ivanem Petrovičem Ovčinikovem. Pozorně si přečtěte následující věty a zjistěte, zda se pan Novák nedopustil nějakého faux-paux. Pan Novák oslovoval svého obchodního partnera „господин Иван Петрович“. při představování stiskl pevně ruku svého partnera. bez váhání přijal pozvání na večeři do domu svého obchodního partnera. manţelce svého hostitele přinesl jako pozornost květiny a parfém. je sice abstinentem, ale přípitek si nedovolil odmítnout. nedopil skleničku vodky s omluvou, ţe je abstinentem. hovořil o své rodině a rozebíral své rodinné poměry. vyjádřil se pochvalně o ruském národním hokejovém muţstvu. dceři (18 let) svého hostitele důsledně vykal.

4

2 MANAŽERSKÉ ZVYKLOSTI V rámci obchodního styku je nutno se připravit na některé zvláštnosti, se kterými se můţeme při jednání s ruským partnerem setkat. V ruském prostředí neexistuje oblast, ve které se tak markantně projevuje vztah nadřízenosti a podřízenosti. Pokud se chystáte na obchodní schůzku s ruským partnerem, měli byste mít na paměti, ţe ruský partner od vás očekává: dochvilnost Ačkoli ruský partner od vás očekává dochvilnost, on sám na své dochvilnosti paradoxně nelpí. Vychází to z pocitu jakési nadřazenosti. Samotná obchodní jednání bývají zpravidla dlouhá a nesmí cizince překvapit, ţe se během nich bude jíst nebo podávat sklenička vodky. Běţně se na jednáních kouří, zvláště pokud jsou partnery jednání muţi. Rusové jsou zvyklí jednat v týmu, ţeny se u jednání objevují spíše sporadicky. upřímnost Nikdy svému ruskému obchodnímu partnerovi neříkejte nepravdu! Obrátí se to proti vám. korektnost a takt Jednejte taktně, diplomaticky, ale nebojte se vyjádřit svůj nesouhlas. Buďte připraveni na to, ţe Rusové jednají velmi emotivně, nátlak na obchodního partnera není výjimkou. Pokud jednání neprobíhá podle jejich představ, nesmí vás překvapit hlasité projevy emocí. I Nikita Chruščov (bývalý představitel Sovětského svazu) na půdě OSN bouchal do řečnického pultu botou. umění naslouchat Svého ruského partnera nepřerušujte a naslouchejte mu. Očekává se to od vás. Případné dotazy si ponechte na pozdější dobu. konkrétnost Na obchodní jednání se dobře připravte, uvádějte fakta. Nastudujte údaje o firmě, se kterou chcete spolupracovat! A ještě několik rad na závěr: Pouţijte rozumné komplimenty. Rusové jsou velcí patrioti, proto je dobré se orientovat v jejich kultuře, dějinách a památkách. Rusové rádi slyší pozitivní názory na svou zemi. Trvejte na písemných dohodách. Ústní dohoda nemá v Rusku silnou váhu. Neznepokojujte se, kdyţ vám váš ruský partner neodpoví hned na váš dopis. Rusové mají „dolgij jaščik“, tj. odkládají věci na „pozdější dobu“. 5

Pokuste se navázat vztahy s místními. Správné jméno v Rusku otevírá dveře. Dodrţujte tzv. DRESS CODE. Neformální oblečení není při obchodním jednání vhodné. A ta nejdůleţitější rada zní: Ve výhodě je ten, kdo hovoří rusky! text/zdroj: http://www.nnre.ru (přeloţeno/upraveno)

6

ÚLOHA PRO VÁS Úloha 2 1. Výše bylo uvedeno, ţe ruský partner má nějaká očekávání. Které z očekávání nejlépe vyjadřuje tento obrázek? Úloha 2 - obr. 1

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

2. Podívejte se a zhodnoťte obrázek z obchodního jednání. Je vše na obrázku dle pravidel o obchodním jednání? Vysvětlete. Úloha 2 - obr. 2

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

7

3. Představte situaci, kterou vidíte na obrázku. Která z manaţerských zvyklostí je podle vás porušena? Úloha 2 - obr. 3

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

4. Kterou ruskou manaţerskou zvyklost můţete z obrázku vyvodit? Úloha 2 - obr. 4

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

8

5. Podívejte se na obrázek. Které pravidlo obchodní schůzky bylo asi porušeno? Úloha 2 - obr. 5

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

CVIČENÍ K ZAMYŠLENÍ Představte si, ţe se zúčastníte jednání s ruským obchodním partnerem. Na schůzku se potřebujete co nejlépe připravit. Jak bude probíhat vaše příprava?

9

3 MUŽI – ŽENY Ačkoli Hlava 2 Ústavy Ruské federace zaručuje rovnoprávnost muţů a ţen, situace ţen v současném Rusku je dána tradičním pojetím ţeny a její úlohy ve společnosti. V Rusku ţije asi 78,7 mil. ţen (53 % obyvatelstva) a dle statistik nejvyšší počet vysokoškolsky vzdělaných ţen na světě. 3,5 miliónů ţen v Rusku pracuje v průmyslu a 3,1 miliónů v zemědělství, přičemţ se obvykle jedná o nejtěţší fyzické práce. Ve vedoucích pozicích převládají muţi, ţeny se také sporadicky účastní veřejného a politického ţivota. Podle tradičního pojetí ruské společnosti je ţena méně profesionální, méně zdatná a logická neţ její muţský kolega. Ţeny obvykle berou 50 % – 70 % platu muţe. V posledních letech se v Rusku objevil tzv. fenomén ţenské chudoby. Mezi ţenami je poměrně vysoká nezaměstnanost, aţ dvě třetiny nezaměstnaných ţen má vysokoškolské vzdělání. Ţeny v předdůchodovém věku práci nemohou najít prakticky vůbec. Taktéţ kaţdoročně stoupá počet ţen – samoţivitelek. Podle lékařských záznamů nemocnost ţen prudce stoupá. Největší nárůst byl zaznamenán v případě onemocnění syfilidou a jinými pohlavními chorobami včetně AIDS, stoupá počet ţen trpících anémií nebo poruchami krvetvorby. Pokud ţeny v dnešním Rusku v něčem dohánějí muţe, je to spotřeba alkoholu a tabákových výrobků. Alkoholismus ţen je dalším fenoménem současného Ruska, přičemţ věk alkoholiček kaţdoročně klesá. Odhaduje se, ţe necelá polovina alkoholiků v Rusku jsou právě ţeny. Alkoholismus ohroţuje nejen zdraví ţen samotných, ale nepříznivě ovlivňuje zdraví dětí ţen – alkoholiček. Společně s alkoholem ohroţuje zdraví a kvalitu ţivota ţen uţívání drog a prostituce. Násilí na ţenách se sexuálním podtextem stoupá, stejně jako počet sexuálně motivovaných vraţd. I přes toto neradostné konstatování se většina ţen v Rusku spokojuje především s rolí manţelky a matky. Jejich cílem je provdat se a zaloţit rodinu. Muţi vzhledem k tradičnímu pojetí postavení muţe a ţeny ve společnosti vidí ţenu především jako matku, ţivotní druţku a hospodyni. Podíl muţů na domácích povinnostech je nízký. Na závěr jedna perlička – v rámci ţenské rovnoprávnosti našel jeden výrobce „díru“ na trhu a začal vyrábět „dámskou“ vodku. Oficiální název produktu je Vodka Damskaja, vyrábí se v pěti příchutích, stojí od 250 do 280 rublů a prodává se ve speciálních designových lahvích. Obsah alkoholu „Dámské“ vodky je 40 %. Mimochodem – kdy se objeví na trhu Vodka „Dětskaja“ s příchutí krupicové kaše? text/zdroj: http://www.oprf.ru, http://txtb.ru/39/19.html, http://www.adme.ru (přeloţeno/upraveno)

10

ÚLOHA PRO VÁS K PŘEMÝŠLENÍ: Srovnejte postavení ţen v Rusku a u nás.

NĚKOLIK OTÁZEK PRO VÁS Úloha 3 Pokuste se zodpovědět následující otázky: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Co ohroţuje postavení ţen v ruské společnosti? Co je to tzv. fenomén ţenské chudoby? Co je podle vás jeho příčinou? Který dokument zaručuje rovnoprávné postavení muţů a ţen v Ruské federaci? Jaká je účast ruských ţen na veřejném a politickém ţivotě? Jaký je podíl ţen na celkovém počtu alkoholiků v Rusku? Co víte o produktu Vodka „Damskaja“?

11

4 RUSKÉ ZVYKY A OBYČEJE Rusové jsou známí pohostinností, vřelým postojem k hostům a faktem, ţe rádi slaví cokoli, kdykoli mají k tomu příleţitost. Nejraději však slaví narozeniny, různá rodinná jubilea a pochopitelně svátky. Církevní svátky nebyly v době Sovětského svazu slaveny způsobem, jak to známe ze současnosti. Přesto církevní svátky a tradice přeţily a od 90. let 20. století se slaví s intenzitou, která jim přísluší. Podívejme se na některé z nich. PASCHA – ruské Velikonoce Pascha je nejdůleţitějším pravoslavným svátkem, který je oslavou zmrtvýchvstání Jeţíše Krista a v Rusku se slaví od 10. století. Kdysi tomuto svátku předcházel velký půst, který trval 40 dní, a důkladná očista obydlí. Dnes se půst tak striktně nedodrţuje, Rusové však stejně jako kdysi slaví tento svátek se svíčkami v kostele a poté doma. Symbolem Paschy jsou vejce, která se v Rusku stejně jako u nás barví, nejčastěji cibulovými slupkami, a mají odstín od světlehnědé aţ po rudohnědou, která symbolizuje krev Kristovu. Kromě vajec Rusové připravují celou řadu jídel, která se běţně v kalendářním roce na stole neobjevují. Rusové si paschu neumí představit bez tzv. kuliče, coţ je sladký kynutý kulatý nebo oválný chléb, do kterého se přidává vanilka, rozinky, kardamon či muškátový oříšek. Peče se uţ ve čtvrtek a v sobotu se odnáší do kostela, kde se posvětí. Kulič je i dobrým dárkem, pokud chcete navštívit rodinu či přátele. Pečou se i tzv. paschy, koláče, které připomínají výše zmíněný kulič. Hlavní ingrediencí je tvaroh a Rusové pečou tento druh tvarohového koláče pouze jednou v roce – na Velikonoce. K jídlu se podává drůbeţ, a to husa nebo kachna, tzv. studeň, rosol s kousky masa nebo ryby, buženina, pečené vepřové maso s přírodní šťávou, a různé druhy sladkého pečiva, nejčastěji s tvarohem. Ani tři dny před Paschou nejsou pro Rusy nevýznamné. Zelený čtvrtek (Rusové mu říkají Чистый четверг) je věnován očistě domu, těla a duše. Velký pátek (Страстная пятница) a Bílá sobota (Rusové říkají Белая суббота) jsou věnovány duchovní očistě a rozjímání. Hlavní bohosluţba začíná vţdy o půlnoci ze soboty na neděli. Kromě těchto tradic jsou Rusové zvyklí hrát v době Paschy různé hry. Paschu milují děti, protoţe se účastní hledání malovaných vajíček, která jsou schovaná v domě. Vyhrává ten, kdo takových vajíček najde nejvíce, a i kdyţ se většinou soupeří ve druţstvech, hra je velice oblíbená.

12

Kulič

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

Ruské Vánoce Vánoce jsou v Rusku státním svátkem spojeným s památkou narození Jeţíše Krista. Slaví se podle gregoriánského kalendáře 7. ledna. Vánoce se slavily od konce 10. století. V době Sovětského svazu, kdy se komunistická ideologie snaţila vykořenit všechny církevní svátky, se Vánoce v podobě, jak je známe dnes, oficiálně neslavily. V roce 1935 byly tradice Vánoc přetransformovány do světských oslav Nového roku (1. ledna). Dárky pod novoroční jolku (stromeček) nosil Děda Mráz doprovázený Sněhurkou, která byla dle tradic povaţována za jeho vnučku. Tradice pravoslavných Vánoc byla obnovena v roce 1991 a 7. leden se stal dnem pracovního klidu. V současné době se Vánoce stávají součástí novoročních prázdnin, které začínají 1. ledna a pokračují do 7. ledna. Vánoce v Rusku jsou stejně jako u nás svátky rodinnými. Podávají se tradiční vánoční jídla, především masitá. Servíruje se nejčastěji maso vepřové, ale i husa nebo kachna s jablky, zajíc na smetaně, různé druhy ryb a skopové. Podávají se i bezmasá jídla - různé kaše, pečou se pirohy s nádivkami a různé druhy sladkého pečiva. Dále se podává ovoce a sladké polévky. Tradicí je podávat postní sočivo, coţ je směs z obilovin, rýţe nebo čočky, která se sladí medem a doplňuje se například mákem, ořechy nebo mandlemi. Kromě běţných nápojů se pije tzv. kompot, sladký nápoj z ovoce, a od 18. století je nedílnou součástí ruského vánočního stolu černý čaj, nejlépe čínský.

13

Mezi základní tradice Vánoc v Rusku patří návštěva kostela v noci ze 6. na 7. ledna, přímé přenosy bohosluţeb je moţno zhlédnout i v televizi. Po návratu z kostela rodina obvykle usedá ke slavnostnímu stolu. Taktéţ se dodrţovala tradice pozvat ke slavnostnímu stolu někoho cizího. Před vánočními svátky se tradičně dodrţoval přísný půst, v dnešní době se však tak přísně nedodrţuje. Jak se v Rusku slaví svatba? „Taková už je to dcerka šikovná. Pracuje pilně od rána, sotva vstane, už oheň v peci plane.“ Na další slova si uţ přesně nevzpomínám. Ale vy si určitě pamatujete slavnou scénu dohazovačky v neméně slavné ruské pohádce Mrazík z roku 1964. Podle starých ruských tradic se ţádná svatba bez dohazovačky neobešla. Současné ruské svatební obřady jsou kombinací obřadů z dob dávné Rusi a dnešní moderní doby. Samotný svatební obřad je sérií rituálů, které se region od regionu liší. Kdysi to byl obřad přechodu nevěsty z domu otce do domu ţenicha. Dnes svatební obřad začíná daleko prozaičtěji – tzv. registrací manţelství na příslušné matrice. Svatební přípravy potom pokračují tzv. sgovorom, jakousi domluvou mezi rodiči ţenicha a nevěsty. Tato ryze praktická část svatebních příprav eliminuje pozdější nedorozumění, protoţe rodiče snoubenců řeší problém svatebních výdajů, domlouvají se na svatebním obřadu a darech, případně diskutují, kde bude mladý pár bydlet. Samotná svatba na staré Rusi začínala vyplacením nevěsty či odkoupením nevěsty ţenichem. Podle staré pravoslavné tradice musel mladý, ještě nesezdaný pár taktéţ přijmout rodičovské poţehnání. Tento starý svatební zvyk se v Rusku dodrţuje i dnes. V den svatby přijíţdí ţenich do domu nevěsty. Kdysi ţenich přijíţděl ve svatební koloně (říkalo se tomu „svatební vlak“), doprovázen svými přáteli, s hudbou a zpěvem. Dnes přijíţdí taktéţ v koloně, ale v koloně aut. Na úřad, kde budou budoucí manţelé oddáni, jedou v oddělených autech. Budoucí manţel pomáhá své budoucí ţeně usednout do připraveného auta a sám usedá do jiného. Svatební kolona povinně troubí a svítí. Po svatebním obřadu novomanţelé a pozvaní hosté jedou na svatební hostinu. V dávných dobách se hostina konala v domě ţenicha, dnes se vše odehrává ve vybrané restauraci. Před vchodem do restaurace bere novomanţel svou manţelku do náruče a takto procházejí uličkou štěstí, jakýmsi špalírem, který pro ně vytvoří pozvaní hosté. A aby novomanţele provázelo ţivotem jenom štěstí, hosté na ně hází rýţi, pšenici, květiny nebo dokonce drobné mince a bonbóny. I v Rusku existuje tradice s rozbitým talířem. Existují dvě tradice – podle první talíř novomanţelé rozbijí současně a potom se podle střepů odhaduje, jestli prvním potomkem mladého páru bude syn nebo dcera. Pokud se talíř rozbije na drobné kousky, bude prvním přírůstkem do rodiny dcera, pokud na velké – syn. 14

Druhá tradice spojená s rozbitým talířem předpovídá, kdo bude pánem domu v mladé rodině. Podle této tradice bude doma vládnout ten, kdo rozšlápne talíř jako první. Asi proto mladí novomanţelé berou své ţeny do náruče a šlapou po talíři sami. Rozbíjejí se i sklenice, ze kterých novomanţelé pili svatební přípitek, obvykle šampaňské, ale i koňak je dnes povolen. Zvláštní kapitolou je svatební kytice. V mnoha zemích nevěsta kytici hází mezi neprovdané ţeny či dívky. Podle staré ruské tradice nevěsta zdobí svou kytici stuhami, z nichţ pouze jedna je připevněna ke svatební kytici. Mladá neprovdaná děvčata, která jsou na svatbu pozvána, berou stuhy do ruky a chodí kolem nevěsty (tanec zvaný chorovod). Na závěr tance děvčata zatáhnou za stuhy, ale kytici získá pouze ta, která drţí v ruce tu pravou (připevněnou) stuhu. Obnovenou tradicí z dob dávné Rusi je vypouštění dvou holubů, kteří mají přivázanou modrou a růţovou stuhu. Podle toho, který z holubů vyletí jako první, se odhaduje pohlaví prvního potomka. Poslední ze vzkříšených tradic je pečené kuře servírované zejména nevěstě. Kuře bylo ve starém Rusku povaţováno za symbol plodnosti, a tak je tomu i dnes. Jednou ze starých tradic ruského prostředí je maslenica, ruská varianta masopustu. Slaví se u východních Evropanů týden a je spojena s odcházením zimy a příchodem jara. Název maslenica byl odvozen od starého zvyku pouţívat máslo do jídel připravovaných před Velkým půstem (před Velikonocemi). Kromě másla bylo povoleno jíst mléčné výrobky a ryby. V kalendáři ruské pravoslavné církve je maslenica svátkem pohyblivým a datum se mění v souvislosti s tím, kdy začíná Velký půst. Maslenica je dobou, kdy se smaţí bliny (ruské národní jídlo podobné našim palačinkám), je to čas slavností, projíţděk na saních, návštěv a zábavy. Poslední den masopustního týdne probíhá rituál pálení Moreny či Morany. Tento rituál vychází ze starého pohanského rituálu vynášení zimy a vítání jara. Morena byla (a dodnes je) symbolem zimy a smrti. V rámci rituálu byla Morena, kterou symbolicky představovala ţenská figura ze slámy, obřadně spálena a vhozena do vody. Se svátky a tradicemi je spojena i ruská národní kuchyně. Mezi tradiční jídla Ruska patří různé polévky, kaše a moučná jídla. Při přípravě polévek jsou hlavními ingrediencemi zelí a kysané zelí, hovězí a vepřové maso, brambory, kořenová zelenina, cibule, červená řepa a česnek. Polévky mohou být doplněny hustou smetanou. Mezi neznámější polévky ruské kuchyně patří šči, boršč, rassoľnik (základem jsou solené okurky), soljanka, ucha a okroška (studená polévka připravovaná z kvasu, zeleniny, bylinek a vajec). Snad nejznámější ruskou polévkou je boršč. V ruské kuchyni se objevuje mnoho druhů boršče. Na dobrý boršč potřebujeme: hovězí a vepřové maso s kostí, nakrájené zelí, kořenovou zeleninu (zvláště mrkev), cibuli, česnek, brambory, nať petrţele, nať celeru a červenou řepu, která polévce dodává typickou červenou barvu. 15

V ruské kuchyni se objevuje mnoho druhů moučných jídel – uţ zmíněné bliny, dále blinčiky, piroţky s různými nádivkami, syrníky a mnoho dalších. Rusové rádi sbírají a jedí i hřiby a ryby. Ruská kuchyně je pestrá, bohuţel v poslední době se stále více objevují pokrmy typu fast food. Dluţno říct, ţe je to ke škodě tradiční ruské kuchyně. Tradice pití čaje je v Rusku dlouhá a je to obřad. Čaj v Rusku zdomácněl na přelomu 17. a 18. století, kdy se začal dováţet čaj černý z Číny. Rusové čaj pijí při všech příleţitostech. Tradiční příprava čaje v samovarech dnes sice trochu ustupuje, ale Rusové jsou na svůj kult pití čaje náleţitě hrdi. Nejdříve se ve speciální malé konvičce připraví velmi silný čaj, tzv. zavarka. Kvalita čaje záleţí na správném dávkování, které dle tradic má být asi 4g kvalitního čaje na litr vody. Zavarka se poté ředí s vodou uvařenou v samovaru. Čaj takto připravený je lahodný a Rusové jej pijí s vareniem, coţ je obdoba našeho dţemu, medem nebo cukrem. Někteří Rusové pijí čaj přes kostku cukru vloţenou mezi zuby. Další zvláštností pití čaje, která by nás mohla zastihnout nepřipravené, je pití z podšálku. Rusové jsou spolu s pitím čaje zvyklí jíst malé občerstvení, čímţ vţdy bývá nějaký druh sladkého pečiva. Pokud chcete o této ruské tradici vědět více, můţete si informace najít na internetu.

Videoukázka 1 Dostupná na adrese: http://www.youtube.com/watch?v=hR4YM3Uihgc

text/zdroj: text/zdroj: http://ru.wikipedia.org/ (přeloţeno/upraveno)

16

ÚLOHA PRO VÁS Úloha 4 Jak jste si osvojili znalosti o ruských tradicích a zvycích? K obrázkům přiřaďte tradici, která je pro obrázek typická. Úloha 4 - obr. 1

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

Úloha 4 - obr. 2

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

17

Úloha 4 - obr. 3

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

Úloha 4 - obr. 4

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

18

Úloha 4 - obr. 5

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

Úloha 5 Co víte o ruské tradici pití čaje? Odpovězte na otázky: 1. 2. 3. 4. 5.

Kdy se v Rusku objevila tradice pití čaje? Proč se vařil především v domácnostech šlechticů? Z čeho Rusové tradičně pijí čaj? Co se v Rusku podává k čaji? Co je neodmyslitelným atributem ruské tradice pití čaje?

19

5 NÁBOŽENSTVÍ Ústava Ruské federace z roku 1993 definuje Ruskou federaci jako sekulární stát a zaručuje (kromě jiného) i svobodu náboţenského vyznání a zároveň zabezpečuje rovnost před zákonem bez ohledu na náboţenské vyznání. Podle posledních statistických údajů z roku 2012 se k nějaké formě náboţenského vyznání hlásí asi 143 milionů obyvatel, asi 18 milionů obyvatel se nehlásí k ţádnému náboţenství, případně se prohlašuje za striktní ateisty. Obyvatelé Ruska se hlásí především k pravoslaví (asi 42 %), islámu (asi 6,5 %), ale objevuje se i příslušnost ke katolíkům, evangelíkům a protestantům. Vzhledem k různorodosti národů a národností ţijících na území RF se můţeme setkat s buddhismem (především jeho tibetskou formou) nebo hinduismem. Podle posledních údajů z roku 2012 ţije na území Ruské federace asi 140 tisíc lidí ţidovského vyznání. Počet ruských Ţidů výrazně poklesl po rozpadu SSSR v roce 1991, kdy se ruští Ţidé hromadně stěhovali do Izraele nebo Německa. Nejrozšířenějším náboţenstvím je pravoslaví. Ruská pravoslavná církev se povaţuje za historicky nejstarší křesťanskou církev na území Ruska. Asi 73 % lidí hlásících se k pravoslaví uvádí, ţe dodrţuje pravoslavné tradice, obyčeje a svátky. Patriarchou je Kirill, patriarcha moskevský a veškeré Rusi. Dalším rozšířeným náboţenstvím na území Ruské federace je islám. Odhaduje se, ţe k islámu se hlásí a praktikuje jej 14 – 20 milionů obyvatel současného Ruska. Vyznavači islámu nejčastěji ţijí v Ingušsku, Dagestánu, Čečensku, Tatarstánu a ve velkých městech (Moskva, Petrohrad, Kazaň) v důsledku migrace obyvatel z oblastí, ve kterých je islám vedoucím náboţenstvím. Historicky prvními vyznavači islámu na území Ruska byli Dagestánci, kteří islám přijali kolem 8. století. Stoupenci islámu v Rusku patří jak mezi sunnity, tak i mezi šíity. Rozmach islámu byl zaznamenán především po rozpadu Sovětského svazu. V Čečensku islamizace vyústila ve snahu ustanovení islámského státu a přijetí islámského práva šaría. K římskokatolické církvi se hlásí asi 750 tisíc obyvatel Ruska. Postavení katolíků v Rusku však není jednoduché a je do značné míry ovlivněno vztahem římskokatolické církve k pravoslavné církvi (či vlastně vztahem pravoslavné církve k římskokatolické) a státu. Stoupenci římskokatolické církve se rekrutují nejvíce z cizinců ţijících na území Ruské federace. Církev zahrnuje 4 diecéze – moskevskou, saratovskou, novosibirskou a irkutskou. K protestantismu se v Rusku hlásí asi 1 milion obyvatel, z toho asi 500 tisíc evangelíků, 300 tisíc příslušníků tzv. Letničního hnutí, 170 tisíc luteránů, 90 tisíc adventistů sedmého dne a 5 tisíc kalvinistů. 20

S uvolněním náboţenské atmosféry po roce 1991 se v Rusku objevila i jiná náboţenství – například buddhismus nebo hinduismus. Nejvýznamnější církevní stavby v Rusku: Chrám Vasilije Blaţeného v Moskvě Pravoslavný Chrám Vasilije Blaţeného, známý téţ jako Pokrovský chrám, byl postaven v 16. století na příkaz cara Ivana Hrozného. Nachází se na Rudém náměstí v Moskvě (jihozápadní strana) a dnes je funkčním chrámem, ve kterém se konají pravoslavné bohosluţby.

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

Rostovskij chrám Pravoslavný chrám Narození Panny Marie (Přesvaté Bohorodičky) ve městě Rostov na Donu byl postaven v letech 1854 – 1890 v rusko-byzantském stylu. V roce 1937 byl chrám uzavřen, slouţil jako sklad a dokonce byl vydán k uţívání místní zoologické zahradě. Chrám byl znovu otevřen v roce 1942 a po válce několikrát rekonstruován.

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

21

Chrám Kristova vzkříšení Pravoslavný chrám v Petrohradu známý jako Chrám Kristova vzkříšení – Spasitel na krvi byl postaven v letech 1883 – 1904 na počest zavraţděného cara Alexandra II. Chrám připomínající Chrám Vasilije Blaţeného v Moskvě byl v době vlády komunistů váţně poškozen, stejně tak bylo poškozeno jeho vybavení a ikony. Později byl nákladně zrekonstruován a od roku 2004 se v něm mohou konat pravoslavné bohosluţby.

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

22

Uspenský chrám ve Vladimiru Pravoslavný Chrám Nanebevzetí Bohorodičky v ruském městě Vladimir byl postaven v letech 1186 – 1189. Poté byl přestavěn a doplněn o další stavby. Dnes je zároveň muzeem historie Vladimirské oblasti, ve kterém je moţné vidět fresky Andreje Rubleva. Na seznamu UNESCO.

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

text/zdroj: ru.wikipedia.org (přeloţeno/upraveno)

23

NĚKOLIK OTÁZEK PRO VÁS Úloha 6 Pokuste se zodpovědět několik otázek týkajících se problematiky náboţenství v Rusku. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Jaký je vztah ruské pravoslavné církve k ostatním církvím působícím na území Ruské federace? Který národ na území Ruska se historicky jako první začal hlásit k islámu? Který dokument Ruské federace zaručuje svobodu náboţenského vyznání? Ve kterých částech Ruské federace je islám hlavním náboţenstvím? Ve které části Ruska se v nedávné době projevila snaha o přijetí islámského práva šaría? S čím souvisí pokles obyvatel Ruska ţidovského vyznání po roce 1991?

24

6 GEOGRAFIE RUSKA Základní informace o státě v bodech oficiální název rozloha počet obyvatel hlava státu hlavní město jiná města měna úřední jazyk 9 časových pásem

Ruská federace (RF) 17 098 246 km2 143 mil. (údaj z roku 2013) prezident RF (Vladimír Putin) Moskva Petrohrad, Volgograd, Čeljabinsk, Omsk, … ruský rubl ruský jazyk

Mapa Ruska

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

Ruská federace se rozprostírá na dvou kontinentech, z toho se asi 23 % její plochy nachází ve východní Evropě, 76 % na území severní Asie. Ruským územím je i Kaliningradská oblast, nejmenší oblast Ruské federace, která hraničí s Litvou a Polskem. K Rusku taktéţ patří řada ostrovů

25

v Atlantiku, v Černém moři, v Baltském moři (Finský záliv), v Severním ledovém oceánu, v Barentsově a Beringově moři. Největším ostrovem je Sachalin leţící v severním Pacifiku. Rusko je svou rozlohou největším státem světa, počtem obyvatel se řadí na devátou příčku nejlidnatějších zemí (dle údaje z roku 2012). Hranice Ruské federace je 60 930 km dlouhá, z toho část hranice tvoří moře. Rusko sousedí s 18 zeměmi – Kazachstánem, Čínou, Mongolskem, Ukrajinou, Finskem, Norskem, Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Polskem, Běloruskem, Abcházií, Gruzií, Jiţní Osetií, Ázerbájdţánem a Severní Koreou. Dvě hranice – s USA a Japonskem – jsou mořské. Podle Ústavy Ruské federace je země tvořena 83 subjekty federace, mezi které patří: 46 oblastí 21 republik 9 krajů 2 města federálního významu (Moskva a Sankt-Petěrburg) 4 autonomní okruhy 1 autonomní oblast Rusko se taktéţ můţe pochlubit skutečností, ţe se na jeho území nachází nejhlubší jezero světa (Bajkal), nejvyšší vrchol Evropy (Elbrus), nejdelší řeka Evropy (Volha) a největší jezero Evropy (Ladoţské jezero). Mezi nejdůleţitější geografické údaje spojené s Ruskou federací patří: území Ruska omývá 12 moří a 3 oceány oceány – Severní ledový oceán, Atlantský, Tichý moře – Černé moře, Baltské moře, Azovské moře, Barentsovo moře, Bílé moře, Karské moře, Moře Laptěvů, Východosibiřské moře, Čukotské moře, Beringovo moře, Ochotské a Japonské moře Ural – pohoří oddělující evropskou a asijskou část Ruska Altaj – nejvyšší pohoří Sibiře Kavkaz – pohoří mezi Černým a Kaspickým mořem, nejvyšším vrcholem je Elbrus (5 642 m), který je zároveň nejvyšším vrcholem Ruska Sajany (Západní a Východní Sajan) – pohoří ve Střední Asii na hranici Ruska s Mongolskem Středoruská vysočina – vysočina v evropské části Ruska 26

Středosibiřská vysočina – vysočina mezi řekami Jenisej a Lena Čukotské pohoří – pohoří na Čukotském poloostrově Lena – nejdelší řeka v Ruské federaci další řeky: Ob, Volha, Jenisej, Dolní Tunguska, Amur, Irtyš, Indigirka, Ural, Kolyma za nejdelší říční systém se povaţuje Ob-Irtyš na Sibiři (5 410 m) Bajkal – nejhlubší jezero v Ruské federaci a na světě, pokud však nebereme v úvahu Kaspické moře na území Ruska se nachází asi 2 miliony jezer, z nichţ jsou nejznámější: Ladoţské jezero, Oněţské jezero, Tajmyr, Chanka, Uvs-Nur, Bílé jezero nejvýznamnější města – (kromě Moskvy) Sankt-Petěrburg, Volgograd, Novosibirsk, Jekatěrinburg, Niţnyj Novgorod, Samara, Omsk, Kazaň, Čeljabinsk, Magnitogorsk Rusko má rozvinutou dopravní síť, především silniční dopravu (kolem 745 tisíc km), ţelezniční dopravu (87 tisíc km), vodní a leteckou dopravu Transsibiřská magistrála (v ruštině často pouze Transsib) – nejdůleţitější dopravní tepna Ruska a nejdelší ţelezniční trať světa (9 288 km) z Moskvy do Vladivostoku při cestě Transsibem je nutno mít na paměti, ţe cestující předkládá průvodčímu pas a jízdenky se kupují do čtyř tříd – spací vagon, vagon-kupé, místenkový vagon a běţný vagon na území Ruska najdeme arktické oblasti, tundru, tajgu, step, lesostep, pustiny a úzký pás subtropického pásma na jihu Ruské federace text/zdroj: ru.wikipedia.org (přeloţeno/upraveno)

27

TEST PRO VÁS Úloha 7 Otestujte si své znalosti o geografii Ruska v následujícím testu. Vyberte jednu z následujících moţností: 1. Rusko je svou rozlohou a) největším státem světa b) druhým největším státem světa po Kanadě c) třetím největším státem světa po Kanadě a USA d) čtvrtým největším státem světa po Kanadě, USA a Číně 2. Nejmenší oblastí Ruska je a) ostrov Sachalin b) Kaliningradská oblast c) Čeljabinská oblast d) Čukotka 3. Které z uvedených měst má statut města federálního významu? a) Čeljabinsk b) Sankt-Petěrburg c) Volgograd d) Novosibirsk 4. V rámci Ruské federace se na jejím území nachází a) 2 autonomní oblasti b) 21 autonomních oblastí c) 1 autonomní oblast d) ţádná autonomní oblast 5. Nejvyšší vrchol Ruské federace Elbrus se nachází a) v Čukotském pohoří b) na Urale c) na Altaji d) na Kavkaze 6. Které z uvedených moří Ruskou federaci neomývá? a) Barentsovo moře 28

b) Severní moře c) Azovské moře d) Baltské moře 7. Územím Ruské federace probíhá a) 9 časových pásem b) 8 časových pásem c) 10 časových pásem d) 11 časových pásem 8. Se kterou z uvedených zemí Rusko nesousedí? a) Gruzií b) Jiţní Osetií c) Polskem d) Arménií 9. Nejvyšším pohořím Sibiře je a) Západní Sajan b) Východní Sajan c) Čukotské pohoří d) Altaj 10. Na území Ruska nenajdeme a) tundru b) prérii c) step d) tajgu

29

7 VÝZNAMNÁ DATA V DĚJINÁCH RUSKA V KOSTCE Vznik ruského impéria Petr I. Veliký Ruské impérium bylo státním útvarem existujícím v letech 1721 – 1917. Název zavedl ruský car Petr I. Veliký (viz obrázek), který je povaţován za výraznou postavu ruské historie. Byl reformátorem Ruska v oblasti politické, kulturní a ekonomické. Povznesl tehdejší Rusko na pozici evropské velmoci, zaloţil Petrohrad, který se stal hlavním městem impéria. V období impéria Rusko získalo řadu území – získalo kontrolu nad Černým mořem, později bylo připojeno Pobaltí, za Kateřiny II. Veliké také část Polska, Litvy a Běloruska. Součástí impéria se stává Krym, na počátku 19. století bylo připojeno Finsko, které získalo status autonomního kníţectví. V 19. století se k Rusku připojuje Kavkaz a Zakavkazsko. Ruské impérium oficiálně zaniklo v únoru 1917 po abdikaci cara Mikuláše II., kdy se začala psát jiná část historie Ruska.

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

30

Období vlády Kateřiny II. Veliké Kateřina II. Veliká

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

31

Období vlády ruské carevny Kateřiny II. Veliké (1729 – 1796) bylo poznamenáno vyřešením polských záleţitostí a válkami s Tureckem. Kateřina II., původem princezna z malého německého kníţectví, vlastním jménem Sofie Frederika Augusta, byla manţelkou cara Petra III. Kvůli manţelství s Petrem přestoupila mladá Kateřina na pravoslaví. Po předčasné smrti manţela (byl zabit v hádce s důstojníky) se Kateřina ujala trůnu a v roce 1762 byla korunována jako Kateřina II. Za její vlády dochází k připojení části Polska k ruskému impériu (1762), k první (1768 – 1774) a druhé (1787 – 1792) rusko-turecké válce, k připojení Krymu k Rusku (1783). Kateřina byla povaţována za osvícenou panovnici a reformátorku, ve skutečnosti její zamýšlené reformy nebyly nikdy naplněny a ţivot v Rusku probíhal stejně, jako tomu bylo za předchozích panovníků.

VŘSR (Velká říjnová socialistická revoluce) – 1917 V. I. Lenin Pojmem VŘSR (Velká říjnová socialistická revoluce) se označuje ozbrojený převrat v noci ze 7. na 8. listopadu (z 26. na 27. října) 1917, uskutečněný v Petrohradě a vedený V. I. Leninem (Uljanovem), L. D. Trockým a M. Sverdlovem. Dodnes je toto povstání povaţováno za jednu z největších politických událostí 20. století, jejímţ výsledkem byla likvidace ruské carské rodiny, nastolení nových poměrů v Rusku, začátek Občanské války, vznik Sovětského svazu a rozšíření idejí komunismu do dalších zemí světa. Začátek ozbrojené akce v Petrohradě oznamoval výstřel z křiţníku Aurora. V čele státu aţ do své smrti stál V. I. Lenin.

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

32

Sovětský svaz v období stalinských represí Po smrti V. I. Lenina se k moci v SSSR dostává J. V. Stalin (1878 – 1953), vlastním jménem Josif Vissarionovič Dţugašvili. Stalin je povaţován za jednoho z nejhorších zločinců v historii, odhaduje se, ţe za jeho působení a v době stalinských represí zahynulo aţ 16 milionů lidí, číslo však můţe být mnohem vyšší. J. V. Stalin Stalinskými represemi se označují masové represe probíhající v SSSR od konce 20. let do začátku 50. let minulého století. Na začátku to bylo období masové likvidace činitelů carské vlády, kulaků, představitelů církve, inteligence, příslušníků opozice a nepřátel bolševiků, později přerostla v likvidaci „vnitřního nepřítele“, jak byli odpůrci stalinismu označováni. Největší rozmach stalinské represe zaznamenaly v letech 1937 – 1938 (období tzv. Velkého teroru). Kromě fyzické likvidace byl dalším prostředkem represe pobyt v táborech (gulag). Velká vlastenecká válka (1941 – 1945)

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

Velkou vlasteneckou válkou se rozumí válka Sovětského svazu proti nacistickému Německu a jeho spojencům (Bulharsku, Maďarsku, Itálii, Rumunsku, Slovenskému štátu, Finsku a Chorvatsku). Název Velká vlastenecká válka byl pouţit po napadení SSSR (operace Barbarossa, 22. červenec 1941).

Válka nejdříve probíhala na území SSSR, za nejdůleţitější mezníky války na území Sovětského svazu se povaţují: odraţení útoku na Moskvu v období říjen 1941 – leden 1942 33

blokáda Leningradu (dnes Sankt-Petěrburg) v období září 1941 – leden 1944 bitva u Stalingradu (dnes Volgograd) v období srpen 1942 – únor 1943 tanková bitva u Kurska v období červenec 1943 – srpen 1943 (největší tanková bitva Druhé světové války) Po vytlačení německých vojsk z území SSSR Rudá armáda postupovala aţ do Berlína, kde představitelé německé armády podepsali 8. května 1945 kapitulaci, čímţ skončila II. světová válka v Evropě. Bilance Velké vlastenecké války z hlediska ruských obětí – odhadem zemřelo aţ 27 milionů lidí, z toho: asi 12 milionů na frontě 5 milionů popravených v souvislosti s partyzánským hnutím zajato odhadem 5,7 milionů sovětských vojáků, z nichţ se domů vrátil necelý milion zavraţděny asi 2 miliony ruských Ţidů velké oběti civilního obyvatelstva Velitel praporu

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

34

Další významná data v dějinách Ruska Období perestrojky Jedná se období ekonomických reforem v bývalém Sovětském svazu, které probíhalo od června 1987 do odchodu „otce“ perestrojky Michaila Gorbačova z politických funkcí a rozpadu SSSR v roce 1991. Hlavní součástí perestrojky byla tzv. glasnosť, tj. otevřené a pravdivé informování o stavu SSSR, především o jeho ekonomice a perspektivách. Vznik Ruské federace Vznik Ruské Federace se datuje rokem 1991, tj. po rozpadu Sovětského svazu, který jako stát přestává existovat v prosinci 1991. text/zdroj: ru.wikipedia.org (přeloţeno/upraveno)

35

TEST PRO VÁS Úloha 8 V následujícím testu si ověříte své znalosti o historii Ruska. Z nabízených moţností vyberte správnou odpověď. 1. Ruská federace oficiálně vznikla v roce a) 1990 b) 1991 c) 1992 d) 1989 2. Největší tankovou bitvou byla bitva u a) Moskvy b) Stalingradu c) Kursku d) Leningradu 3. Petrohrad zaloţil car a) Petr II. b) Petr III. c) Petr I. Veliký d) Mikuláš II. 4. Velká vlastenecká válka probíhala v období a) září 1939 – květen 1945 b) červenec 1940 – květen 1945 c) červenec 1941 – květen 1945 d) červen 1941 – květen 1945 5. Kateřina II. Veliká byla původem a) Ruska b) Polka c) Francouzka d) Němka 6. Nejhorším obdobím stalinských represí bylo období let a) 1927 – 1933 b) 1937 – 1938 36

c) 1938 – 1939 d) 1939 – 1941 7. Krym byl k Rusku připojen za vlády a) Petra I. Velikého b) Mikuláše I. c) Mikuláše II. d) Kateřiny II. Veliké 8. Bitva o Stalingrad probíhala v období a) červen 1941 – srpen 1942 b) srpen 1942 – květen 1943 c) srpen 1942 – únor 1943 d) srpen 1943 – listopad 1943 9. Proti které z uvedených zemí nebyla spojencem nacistického Německa a Sovětský svaz proti ní ve Velké vlastenecké válce nebojoval? a) Finsko b) Švédsko c) Rumunsko d) Maďarsko 10. Ruské impérium bylo státním útvarem, který existoval v období a) 1721 – 1918 b) 1721 – 1917 c) 1721 – 1922 d) 1721 – 1941

37

8 VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI RUSKA LENIN, Vladimir Iljič (22. duben 1870 – 21. leden 1924) vlastním jménem Vladimir Iljič Uljanov, byl ruský a sovětský politik a revolucionář. Byl jedním z hlavních organizátorů a vůdců Velké říjnové revoluce (VŘSR) v roce 1917 a je povaţován za faktického zakladatele Sovětského Svazu. Jeho osoba je zároveň spojována s marxismem-leninismem. V. I. Lenin Po ukončení gymnázia ve městě Simbirsk, kde se narodil, studoval na právnické fakultě Kazaňské univerzity. Ze studia byl však pro svou politickou činnost vyloučen. Studia dokončil dálkově a v roce 1891 dostal povolení k právnické praxi. Po příjezdu do Petrohradu se zapojil do revolučního hnutí, několikrát byl za svou činnost proti stávajícím poměrům v Rusku vězněn a poslán do vyhnanství. Právě v době svého vyhnanství na Sibiři potkává svou budoucí ţenu Naděţdu Krupskou, která stála [online]. URL: po Leninově boku aţ do konce jeho ţivota. [cit. 2013-11-29]. několikrát Rusko opustit. V říjnu 1917 se však z emigrace vrátil a stál v čele socialistické revoluce. Po revoluci se stává hlavou nově se rodícího státu a stojí u celé řady událostí. Stál u programů kolektivizace a elektrifikace Ruska nebo tzv. programu NEP (Novaja Ekonomičeskaja Politika), který vzhledem k hospodářské situaci Ruska zahrnoval i některé principy volného trhu. Stál taktéţ u bolševického vypořádání s ruskou pravoslavnou církví, má podíl na tzv. Rudém teroru a emigraci části ruské inteligence. Historicky sporný je jeho podíl na vyvraţdění ruské carské rodiny. V posledních letech svého ţivota Lenin trpěl řadou nemocí, přičemţ se spekuluje, ţe příčinou jeho velkých zdravotních potíţí byla syfilida. Zemřel v lednu 1924. Jeho tělo bylo balzamováno a dodnes je vystaveno v mauzoleu na Rudém náměstí v Moskvě. text/zdroj: ru.wikipedia.org (přeloţeno/upraveno)

38

GORBAČOV MICHAIL SERGEJEVIČ (nar. 2. března 1931) Michail Gorbačov Michail Gorbačov – sovětský a ruský politik, poslední generální tajemník KSSS (Komunistické strany Sovětského svazu), první a zároveň poslední prezident dnes uţ neexistujícího státu – Sovětského svazu. Vzdělání získal na právnické fakultě univerzity M. V. Lomonosova v Moskvě. V době studií na univerzitě se potkává se svou budoucí ţenou, studentkou filozofie, Raisou Maximovnou Titarenko, se kterou ţil aţ do její předčasné smrti v roce 1999. Kromě právnické fakulty Gorbačov studoval ekonomii na Zemědělském Institutu. Po studiích pracoval jako politický pracovník a postupně se vypracoval aţ na člena [online]. URL: Politbyra. V roce 1985 se stal generálním [cit. 2013-11-29]. tajemníkem KSSS. Stál za myšlenkami „glastnosti“ (otevřenosti), „perestrojky“ (přestavby) a „uskorenija“ (urychlení). Otevřeně hovořil o nutnosti reformy sovětské společnosti a ekonomiky. Byl jedním z hlavních aktérů rozhovorů mezi SSSR a USA, resp. státy tehdejší západní Evropy. Připisuje se mu podíl na ukončení války a odchodu ruských vojsk z Afghánistánu, na pádu Berlínské zdi, rozpadu Varšavské smlouvy a odchodu sovětských vojsk ze satelitních států Sovětského svazu, coţ vedlo k pádu reţimů ve východní Evropě a vítězství demokratických sil v těchto zemích. Ačkoli Gorbačov byl a dosud je ve světě ceněn jako člověk, který má nesmazatelný podíl na konci studené války, ve své rodné zemi se proti jeho osobě dodnes zvedá vlna kritiky. V Rusku je kritizován za celou řadu svých rozhodnutí, například za přiznání odpovědnosti za masakr v Katyni, nebo jeho postoj ke konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdţánem v Náhorním Karabachu, ale především je mu vyčítán podíl na rozpadu Sovětského svazu a ztráty pozice SSSR ve světě. Gorbačov ustál pokus o puč, o který se pokusily konzervativní sovětské síly v srpnu 1991. Na konci roku 1991 však rezignoval na post prezidenta SSSR, který jako stát přestal existovat. Gorbačov je nositelem Nobelovy ceny míru z roku 1990 a dalších mezinárodních ocenění. text/zdroj: ru.wikipedia.org (přeloţeno/upraveno)

39

PUŠKIN ALEXANDR SERGEJEVIČ (1799 – 1837) Puškin Alexandr Sergejevič Byl ruský básník a prozaik, který je obecně povaţován za největšího ruského básníka všech dob a zakladatele ruského literárního jazyka. Narodil se ve staré šlechtické rodině. Pradědeček z matčiny strany, Abram Petrovič Hannibal, který působil na dvoře cara Petra I., pocházel z Afriky. Rysy svého pradědečka Puškin na dobových portrétech nezapře. Puškin studoval v lyceu ve městě Carskoje Selo a uţ od mládí vyznával principy svobody. Po ukončení lycea začal pracovat na ministerstvu zahraničních věcí, ale stále více se začíná věnovat literární práci. Sympatizuje s hnutím děkabristů, stává se členem různých literárních krouţků. Za svou literární činnost, kterou se otevřeně hlásil k principům svobody a vystupoval proti [online]. URL: stávajícím poměrům v carském Rusku, byl [cit. 2013-11-29]. návratu z vyhnanství ţil v Moskvě, kde se seznámil se svou budoucí ţenou Natálií Nikolajevnou Gončarovovou, která byla povaţována za nejkrásnější ţenu Moskvy. Natálie byla Puškinovou osudovou ţenou. Slavný spisovatel zemřel na následky zranění, které utrpěl v souboji s Georgesem d'Anthèsem. Psal básně, poémy, dramata, pohádky, povídky a napsal i jeden román ve verších – Evţen Oněgin. text/zdroj: ru.wikipedia.org (přeloţeno/upraveno)

40

Pamatujete? „Já píši vám - co mohu více? Co ještě mohu dodati? Teď vím, ţe máte právo sice mne pohrdáním trestati, leč ještě věřím, nešťastnice, ţe mne váš milosrdný soud nemůţe přece zavrhnout. Já nejdřív mlčeti jsem chtěla; a věřte: nebyl byste znal nikdy můj ostýchavý ţal, kdybych jen stín naděje měla, ţe třeba jednou za týden vás u nás na vsi uzřím jen, abych vám slůvko mohla říci a v duchu vaši tvář a hlas neţ znovu navštívíte nás, dnem nocí abych mohla stříci… Však řekli, ţe jste samotář. Ţe na vsi nudíte se, víme. A z nás věru nejde zář, třebaţe ze srdce vás ctíme.“ Taťánin dopis Oněginovi (ukázka) zdroj: www.cs.wikipedia.org

41

LOMONOSOV MICHAIL VASILJEVIČ (1711 – 1765) Lomonosov Michail Vasiljevič Byl ruský chemik, fyzik, astronom, geograf, metalurg, geolog, ale taktéţ historik, básník a jazykovědec. Obecně je povaţován za prvního ruského vědce světového významu. Narodil se v Archangelské oblasti v malé vesnici Denisovka/Mišaninovo (dnes Lomonosovo) v rodině tzv. pomora, coţ bylo etnikum ţijící na severu Ruska. V 19 letech opouští mladý Lomonosov rodinu a odjíţdí do Moskvy. Důvodem prý byly neustálé spory s macechou, třetí ţenou jeho otce. V Moskvě studuje na Slovansko-řecko-latinské akademii. Učarovaly mu přírodní vědy, především fyzika a chemie. Později odjíţdí studovat do zahraničí. Například v Německu se ve městech Marburg a Freiberg věnuje studiu mineralogie a metalurgie. Krátce taktéţ působí v Holandsku. Po svém návratu do Ruska působí v Petrohradě a podporován samotnou carevnou je ve věku 34 let jmenován profesorem chemie. Zemřel v 54 letech. [online]. URL: [cit. 2013-11-29].

Lomonosov patřil k nejvýznamnějším polyhistorům v dějinách Ruska. Kromě uţ zmíněných věd se také zabýval optickou mechanikou, naukou o skle a jazykovědou. Formuloval řadu fyzikálních zákonů a je autorem mnoha teorií, například Korpuskulárně kinetické teorie. text/zdroj: ru.wikipedia.org (přeloţeno/upraveno)

42

OVEČKIN ALEXANDR MICHAJLOVIČ (nar. 17. září 1985) Ovečkin Alexandr Michajlovič Je ruský profesionální hokejista, člen sborné Ruské federace, kapitán a v současnosti pravý křídelní útočník Washington Capitals. Narodil se v Moskvě jako třetí dítě do sportovní rodiny – jeho matka Taťjana byla vynikající basketbalistkou, členkou reprezentačního výběru tehdejšího Sovětského svazu, otec Michail hrál fotbal za Dynamo Moskva. Podle vyprávění matky se Alexandrův neobyčejný talent a zájem o sport projevoval uţ od útlého dětství. Ve věku 8 let byl na popud o 15 let staršího bratra Sergeje (později zahynul při automobilové nehodě) zapsán do hokejové přípravky. Rodiče nebyli nijak zvlášť nadšeni, ale nakonec na přímluvu trenéra souhlasili. Brzy byl zapsán do hokejové školy Dynama Moskva. Jeho talent se naplno projevil uţ v 17 letech, kdy na Hrách České pojišťovny debutoval v reprezentačním dresu Ruska a dokonce vstřelil gól. V roce 2004 byl poprvé draftován klubem Washington Capitals, ale do NHL nastoupil aţ v sezoně 2005/2006 a hned se stal hvězdou. V klubu působí s výjimkou sezony 2012/2013 dodnes. [online]. URL:
Ovečkin je obdivován pro svůj urputný styl hry a nesmlouvavou dravost v zápase. Je mistrem světa juniorů z roku 2003, mistrem světa v letech 2008 a 2012, vítězem Ruské superligy v sezoně 2004/2005 a vítězem KHL v sezoně 2012/2013. text/zdroj: ru.wikipedia.org (přeloţeno/upraveno)

43

9 SOUČASNÉ PROBLÉMY RUSKA Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 Rusko ztrácí pozici světové velmoci. Ačkoli se v ruské společnosti objevuje celá řada pozitivních změn, nové poměry v Rusku přinesly Rusům nejen moţnost svobodného cestování, svobodu projevu či plné obchody, ale i celou řadu problémů, se kterými se Rusové do té doby nesetkali, a to především v sociální a ekonomické oblasti. Snad největším sociálním problémem dnešního Ruska je alkoholismus, který ovlivňuje prakticky všechny sféry ţivota ruské společnosti od sociálně ekonomické aţ po národní bezpečnost země. Ţe je toto tvrzení poněkud přehnané? Rusové tento problém chápou celou jeho vahou a označují jej pojmem „humanitární katastrofa“. Ruští sociologové problém alkoholismu spojují s reformami z konce 20. století, které byly pro miliony lidí tak rychlé, ţe je zastihly nepřipravené a výsledkem bylo sníţení jejich ţivotní úrovně a ztíţení ţivotních podmínek. A kdyţ se přidá frustrace, nedůvěra, neschopnost nebo neochota svou situaci řešit, problém je na světě. Sociologové (a nejen oni) poukazují na další projevy alkoholismu, jako je sociální degradace člověka a rozpad jeho morálních hodnot. Důsledkem alkoholismu je rozpad rodin alkoholiků, alkoholismus ovlivňuje pracovní morálku a přináší celou řadu zdravotních problémů, které se musí řešit. Matkám – alkoholičkám se rodí děti s vrozenými vývojovými vadami. To vše současná ruská společnost povaţuje za přímé ohroţení národní bezpečnosti. Podle ruských statistik má s alkoholem problémy asi 40 % muţské populace v produktivním věku, přičemţ se věk alkoholiků kaţdoročně sniţuje. Ročně umírá na problémy spojené s alkoholem kolem 500 tisíc lidí. Rusové mají v oblibě především vodku, které se ročně oficiálně vypije asi 12 litrů na osobu. Dalším problémem je klesající porodnost v Rusku, coţ je jev, který zaznamenáváme i v dalších vyspělých státech. Podle posledních údajů bylo Rusko se svými 143 miliony obyvatel v roce 2010 devátým nejlidnatějším státem světa. Příčiny klesající porodnosti jsou zejména ekonomické. Klesající porodnost se vyrovnává stejně jako v ostatních státech imigrací. Mezi nejlidnatější města Ruska patří Moskva a Petrohrad. Jak je to v Rusku s nezaměstnaností? Po krizi na ruském trhu práce v 90. letech minulého století se situace v této oblasti v posledních letech částečně stabilizovala. Podle nejnovějších údajů z března 2013 bylo na území Ruské federace 75,2 mil. ekonomicky aktivních lidí, z toho 5,76 % (4,3 mil.) nezaměstnaných. Podpora v nezaměstnanosti se pohybuje v rozmezí od 850 do 4300 rublů. Jen pro ilustraci – cena 1kg chleba – 20 rublů, 1 kg masa – 400 rublů, osminka másla – 100 rublů, 1 litr benzínu – od 28 rublů.

44

Nezaměstnanost mládeţe není oficiálně vysoká, pohybuje se do 10 %, coţ odpovídá statistickým údajům, které platí například pro Německo, Velkou Británii či USA. Dalším problémem, který Rusové pociťují jako jeden z nejpalčivějších, jsou válečné konflikty na území Ruska vyvolané náboţenským vyznáním. Snad největší náboţenskou rozmanitostí se vyznačuje Kavkaz, kde kromě pravoslaví najdeme Arménskou apoštolskou církev, judaismus a především islám, který je v této oblasti dominantním náboţenstvím. Právě na Kavkaze došlo po rozpadu Sovětského svazu k četným vojenským konfliktům primárně vedeným za nezávislost, ale s náboţenským podtextem. Snad největším konfliktem v této oblasti byl rusko-čečenský konflikt, který vyústil v první (1994–1996) a druhou (1999–2002) čečenskou válku. Mezi další válečné (a spíše etnické) konflikty v této oblasti patří konflikt mezi Arménií a Ázerbájdţánem o Náhorní Karabach v letech 1992–1994, konflikt ingušsko-osetinský v roce 1992 a konflikt v jiţní Osetii s Gruzií v roce 2008. S náboţenským vyznáním je spojován i terorismus, jev, který si v nové a nejnovější historii Ruska našel své nechvalně proslulé místo. V Rusku byl vypracován seznam patnácti převáţně islamistických teroristických organizací, jejichţ činnost je na území Ruska striktně zakázána. Cílem útoku teroristických skupin jsou především prostředky hromadné dopravy (autobusy, trolejbusy, metro, letadla), obchodní centra, nemocnice, školy, městské trţnice a divadla. K nejznámějším teroristickým útokům na území Ruské federace patří: útok vedený Šamilem Basajevem na nemocnici ve městě Buďonovsk, 1 600 rukojmích, 129 obětí, 415 raněných (1995) útok na trţnici ve městě Vladikavkaz, 52 mrtvých, 168 raněných (1999) útok na moskevské divadlo Na Dubrovke, 900 rukojmích, 120 mrtvých (2002) útok na školu ve městě Beslan, 1 100 rukojmích, 334 obětí, z toho 186 dětí, více neţ 800 raněných, odpovědnost za útok převzal Šamil Basajev (2004) Kromě výše uvedených problémů se Rusko potýká s řadou dalších negativních jevů, jako jsou: Ţivotní prostředí a jeho ochrana Mnohé ekologické problémy Rusko zdědilo ještě z dob Sovětského svazu, kdy se dopad zejména těţkého průmyslu a hornictví neřešil. Podle střízlivých odhadů se 40 % území Ruska potýká s takovými problémy ţivotního prostředí, jako je odlesňování, znečištění vody, vzduchu a půdy, jaderné znečištění a vymírání vzácných druhů zvířat. Velkým ekologickým problémem je neefektivní vyuţívání fosilních paliv k výrobě elektrické energie. Odhaduje se, ţe aţ 68 % elektrické energie v Rusku je vyrobeno právě tímto způsobem. 45

Podle dalších odhadů je znečištěno aţ 75 % povrchové vody. Čistírny odpadních vod jsou zastaralé a málo efektivní. I tak dobře známý rezervoár pitné vody, jakým je jezero Bajkal, je kontaminován odpadními vodami z Bajkalské celulózky a papírny. I kdyţ míra znečištění vzduchu v posledních letech v důsledku poklesu průmyslové výroby stagnovala, je stále poměrně vysoká. Uvádí se, ţe znečištění vzduchu ve velkých městech Ruska způsobuje zdravotní problémy různého druhu aţ u 41 % dětské populace. Samostatnou kapitolou je jaderné znečištění. V Rusku je oficiálně 31 jaderných reaktorů, avšak většina z nich je za hranicí své ţivotnosti. Riziko nehod je tedy poměrně vysoké. Největším problémem se jeví uskladnění jaderného odpadu. Korupce Na začátku roku 1999 Jurij Čajka, jeden z náměstků generálního prokurátora, prohlásil, ţe Rusko patří mezi deset nejzkorumpovanějších zemí světa. Tato tvrdá slova podporuje i řada nezávislých novinářů, podle nichţ k největší míře korupce docházelo za působení Borise Jelcina. Nejčastějšími oblastmi korupce v Rusku jsou celní správa, správa daní, policie, úřady státní správy, vzdělávací instituce a ministerstva. Věřili byste, ţe nejzkorumpovanějším ruským ministerstvem je Ministerstvo obrany? Prostituce S uvolněním poměrů ve společnosti dochází v 90. letech minulého století k uvolnění morálky a rozmachu prostituce. Skrytá forma prostituce existovala i v dobách Sovětského svazu a omezovala se skoro výhradně na prostituci ţenskou. V 90. letech se objevila prostituce muţská a dětská, do té doby v Rusku prakticky neznámé pojmy. Odhaduje se, ţe prostitucí se v Rusku ţiví kolem jednoho milionu lidí (údaj z roku 2012). Kriminalita Po rozpadu Sovětského svazu v 90. letech 20. století dochází k růstu úrovně kriminality, zejména organizovaného zločinu a hospodářské kriminality. Významně stoupl počet vraţd. V roce 2011 bylo oficiálními místy oznámeno, ţe poprvé od roku 1990 klesla úroveň kriminality o cca 8 %. Sníţil se počet vraţd, ale zvýšil se počet pouličních výtrţností. Rasismus a xenofobie V poslední době se v Rusku objevuje poměrně silná vlna rasismu a xenofobie, která je primárně zaměřena na cizince působící a ţijící v Rusku. Útoky jsou převáţně vedeny proti cizincům pocházejícím z Afriky, Asie a arabského světa, proti imigrantům a nerusky vyhlíţejícím obyvatelům, nejčastěji ze Zakavkazska. Tyto útoky jsou vedeny především mladými příslušníky ruského neonacismu, krajní formy ruského nacionalismu. Ruští neonacisté se otevřeně hlásí k idejím nacismu a jeho symbolice, vyčítají ruské vládě vstřícný postoj k národům Kavkazu. text/zdroj: ru.wikipedia.org (přeloţeno/upraveno)

46

Závěrem snad můţeme dodat, ţe na tak malé ploše nelze vyjmenovat všechny problémy, které suţují současné Rusko. Pokuste se vyřešit následující úlohy.

Úloha 9 1. Otázky k zamyšlení a) Sestavte dle vlastního uváţení ţebříček pěti největších problémů současného Ruska. Číslem 1 označte největší, číslem 5 nejmenší. b) Kterému druhu znečištění ţivotního prostředí v Rusku připisujete největší váhu a proč? c) Uveďte alespoň tři příklady korupce ve vzdělávacích institucích. Úloha 10 2. Odpovězte na otázky a) Které formy prostituce nebyly do 90. let 20. století v Rusku obecně známé? b) Proč je riziko nehod v jaderných elektrárnách v Rusku tak vysoké? c) Jaké jsou cíle útoku teroristických organizací? Vyjmenujte je. d) Které dvě země bývalého Sovětského svazu se účastnily konfliktu o Náhorní Karabach? e) Čím sociologové vysvětlují prudký nárůst alkoholismu v Rusku v 90. letech 20. století?

47

10 PAMÁTKY A PAMĚTIHODNOSTI, CÍLE TURISTŮ V poslední době se počet zahraničních turistů v Rusku zvyšuje. Rusko nejčastěji navštěvují turisté z Německa, Číny, USA, Francie a Finska. Pokud se týče českých turistů, dluţno říct, ţe ačkoli jejich počet v Rusku stoupá, Rusko není tou nejoblíbenější destinací, kterou Češi navštěvují. Která jsou nejnavštěvovanější místa v Rusku? Vše závisí od povahy turisty – pro někoho je to především Moskva nebo Sankt-Petěrburg, pro jiného krásná příroda Sibiře. Mezi nejkrásnější a turisty nejnavštěvovanější místa v Rusku mohou patřit tato: Ermitáţ největší muzeum v Rusku nachází se v Sankt-Petěrburgu zaloţeno 1764 Kateřinou Velikou ve sbírkách 3 miliony poloţek 6 budov jednou z nich je Zimní palác

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

48

Chrám Vasilije Blaţeného pravoslavný chrám na Rudém náměstí v Moskvě postaven 1555 – 1560 skládá se z osmi kostelů na seznamu UNESCO

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

Kreml nejstarší část Moskvy bývalé sídlo ruských panovníků dnes rezidence prezidenta RF 20 věţí nejznámější je Spasská věţ vnější zdi z červených cihel

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

49

GUM obchodní komplex v centru Moskvy nedaleko Rudého náměstí

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

Rudé náměstí hlavní náměstí Moskvy v centru Mauzoleum V. I. Lenina součástí i nekropole u Kremelské zdi na seznamu UNESCO

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

50

Velké divadlo nejznámější divadlo v Moskvě opera, činohra a balet zaloţeno 1776 nejznámější baletní soubor

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

Zimní palác nachází se v Sankt-Petěrburgu postaven 1754 – 1762 Petrem I. bývalé sídlo ruských carů

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

51

Roţděstvěnskij chrám pravoslavný chrám ve městě Suzdal zaloţen v 11. století na seznamu UNESCO

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

Car – puška v Moskvě na Ivanovském náměstí největší dělo v zemi délka 5, 34 m váha 39, 312 tuny kalibr 890 mm vyrobeno 1586 Andrejem Čechovem

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

52

Bajkal nejhlubší jezero Sibiře rozloha 31 500 km2 délka 636 km šířka od 27 do 79,4 km průměrná hloubka 730 m maximální hloubka 1 680 m

[online]. URL: [cit. 2013-11-29].

Další moţné cíle turistů: ELBRUS nejvyšší hora Ruska na Kavkaze nečinná sopka Údolí gejzírů na poloostrově Kamčatka pole gejzírů objeveno v roce 1941 na seznamu UNESCO Kazaňský Kreml na břehu řek Volhy a Kazanky komplex se stavěl v 10. – 16. století celkem 13 věţí na seznamu UNESCO

53

arktické lesy panenské arktické lesy v autonomní republice Komi v severovýchodní části Ruské federace Solovecké ostrovy souostroví v Bílém moři 6 velkých ostrovů, více neţ 100 malých ostrovů bohatá fauna a flóra postaven Solovecký klášter, mnoho kostelů, kapliček v nedávných dobách zřízen Solovecký tábor zvláštního určení pracovní tábory – GULAG Kostel sv. Petra a Pavla pravoslavný kostel ve Smolensku chrámový komplex postaven 1146 za vlády Rostislava Mstislaviče Putorana náhorní plošina severně od severního polárního kruhu častý výskyt vodopádů území pokrývá tajga, tundra a polární poušť území s obtíţnou dostupností a vzdáleností od civilizace

54

ÚLOHA PRO VÁS Úloha 11 Najděte 10 významných míst a měst v Rusku.

S

P

U

T

O

R

A

N

A

P

M

Y

S

K

R

E

M

L

G

E

O

B

U

U

O

G

G

X

P

T

S

F

A

V

Z

B

U

H

K

R

K

T

D

J

E

D

L

E

L

O

V

G

U

M

K

T

A

X

B

H

A

F

G

G

Y

A

G

L

T

R

O

I

B

V

M

T

L

N

X

A

A

R

A

U

R

O

R

A

U

D

N

J

V

E

L

B

R

U

S

D

55

KLÍČ Úloha 1 Pan Novák neměl: oslovovat svého obchodního partnera „господин Иван Петрович“ (oslovujeme pouze jménem a jménem po otci, nejlépe slovem господин v kombinaci s příjmením) manţelce svého hostitele přinést jako pozornost parfém, je to příliš osobní dárek nedopít skleničku vodky rozebírat své rodinné poměry Úloha 2 1. Předpokládaná odpověď: umění naslouchat. 2. Předpokládaná odpověď: příliš neformální atmosféra, jeden z aktérů sedí na stole, ţena stojí a muţi sedí apod. 3. Korektnost a takt. Rusové velmi často jednají emotivně. 4. Rusové jsou zvyklí jednat v týmu. 5. Dochvilnost. Cvičení k zamyšlení Různé odpovědi studentů. Úloha 3 Předpokládané odpovědi: 1. Tradiční pojetí postavení ţen v ruské společnosti. 2. Nový jev v ruské společnosti týkající se ţen, který je důsledkem několika momentů – vysoké nezaměstnanosti ţen, postavení ţen – samoţivitelek, zdravotního stavu, alkoholismu apod. 3. Ústava RF. 4. Nízká/sporadická. 5. Odhadem aţ 50 %. 6. Začala se vyrábět jako projev ţenské rovnoprávnosti, vyrábí se v několika příchutích.

56

Úloha 4 1. 2. 3. 4. 5.

Tradiční ruská kuchyně – boršč. Maslenica. Samovar – tradiční pití čaje. Ruská novodobá svatba. Pascha – ruské velikonoce.

Úloha 5 1. 2. 3. 4. 5.

V 17. století, resp. na přelomu 17. a 18. století. Čaj byl velmi drahou záleţitostí. Nejčastěji z porcelánu. Cukr a varenie. Hostitelé mají připraveno sladké pohoštění. Samovar.

Úloha 6 1. Vychází z postavení pravoslavné církve v Rusku. Pravoslavná církev je podporována státem na úkor ostatních církví. 2. Dagestánci. 3. Ústava RF. 4. Např. Čečensko, Dagestán, Tatarstán, Ingušsko. 5. S moţností vystěhování (zejména do Izraele). Úloha 7 1a, 2b, 3b, 4c, 5d, 6b, 7a, 8d, 9d, 10b Úloha 8 1b, 2c, 3c, 4d, 5d, 6b, 7d, 8c, 9b, 10b Úloha 9 1. Vlastní odpovědi studentů. 2. Vlastní odpověď. 3. Např. úprava diplomů a vysvědčení za úplatu, přijetí na školu, lepší studijní výsledky apod. 57

Úloha 10 1. 2. 3. 4. 5.

Zejména dětská a muţská prostituce. Vzhledem k technické zastaralosti jaderných zařízení, negativní roli můţe hrát i lidský faktor. Moţné odpovědi: školy, divadla, trţnice, ale především prostředky hromadné dopravy. Arménie a Ázerbajdţán. Nepřipraveností obyvatelstva na náhlé změny ve společnosti (zejména ztráty zaměstnání, sníţení společenského statute apod.).

Úloha 11 KREML, GUM, SUZDAL, PUTORANA, GULAG

MOSKVA,

PETROHRAD,

58

BAJKAL,

AURORA,

ELBRUS,

Seznam obrázků: Obrázek 1 – Úloha 2 - obr. 1 ................................................................................................................................. 7 Obrázek 2 – Úloha 2 - obr. 2 ................................................................................................................................. 7 Obrázek 3 – Úloha 2 - obr. 3 ................................................................................................................................. 8 Obrázek 4 – Úloha 2 - obr. 4 ................................................................................................................................. 8 Obrázek 5 – Úloha 2 - obr. 5 ................................................................................................................................. 9 Obrázek 6 – Kulič ............................................................................................................................................... 13 Obrázek 7 – Úloha 4 - obr. 1 ............................................................................................................................... 17 Obrázek 8 – Úloha 4 - obr. 2 ............................................................................................................................... 17 Obrázek 9 – Úloha 4 - obr. 3 ............................................................................................................................... 18 Obrázek 10 – Úloha 4 - obr. 4 ............................................................................................................................. 18 Obrázek 11 – Úloha 4 - obr. 5 ............................................................................................................................. 19 Obrázek 12 – Chrám Vasilije Blaţeného v Moskvě ........................................................................................... 21 Obrázek 13 – Rostovskij chrám .......................................................................................................................... 21 Obrázek 14 – Chrám Kristova vzkříšení ............................................................................................................. 22 Obrázek 15 – Uspenský chrám ve Vladimiru ..................................................................................................... 23 Obrázek 16 – Mapa Ruska .................................................................................................................................. 25 Obrázek 17 – Petr I. Veliký................................................................................................................................. 30 Obrázek 18 – Kateřina II. Veliká ........................................................................................................................ 31 Obrázek 19 – V. I. Lenin ..................................................................................................................................... 32 Obrázek 20 – J. V. Stalin .................................................................................................................................... 33 Obrázek 21 – Velitel praporu .............................................................................................................................. 34 Obrázek 22 – V. I. Lenin ..................................................................................................................................... 38 Obrázek 23 – Michail Gorbačov ......................................................................................................................... 39 Obrázek 24 – Puškin Alexandr Sergejevič .......................................................................................................... 40 Obrázek 25 – Lomonosov Michail Vasiljevič ..................................................................................................... 42 Obrázek 26 – Ovečkin Alexandr Michajlovič ..................................................................................................... 43 Obrázek 27 – Ermitáţ ......................................................................................................................................... 48 Obrázek 28 – Chrám Vasilije Blaţeného ............................................................................................................ 49 Obrázek 29 – Kreml ............................................................................................................................................ 49 Obrázek 30 – GUM ............................................................................................................................................. 50 Obrázek 31 – Rudé náměstí ................................................................................................................................ 50 Obrázek 32 – Velké divadlo ................................................................................................................................ 51 Obrázek 33 – Zimní palác ................................................................................................................................... 51 Obrázek 34 – Roţděstvěnskij chrám ................................................................................................................... 52 Obrázek 35 – Car – puška ................................................................................................................................... 52 Obrázek 36 – Bajkal ............................................................................................................................................ 53

59