Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15. 1. 2015
PANEL A personalistický
1. Potřebná úroveň VŠ kvalifikace, uplatnitelnost absolventů bakalářského, magisterského a doktorského studia V zájmu všech vysokých škol je výchova uplatnitelných absolventů (jedno z kritérií pro financování) Všeobecná podpora doktorandů v ČR i EU, vysoké školy potřebují řešit situaci doktorandů (jsou to současně studenti i vědečtí pracovníci) W: Stále nejasné, co je profesní a akademické vzdělání, rozdíly v uplatnění Obecně malá uplatnitelnost doktorandů v průmyslu - překvalifikovanost S:
O: Možnost znovu zavést 5-ti leté studium u vybraných oborů Možnost využití dotačních titulů EU pro nastavení studia vyhovujícího potřebám průmyslové praxe T:
Zůstanou obtížně uplatnitelní absolventi technického Bc. studia Kvalitní doktorandi odejdou do ciziny, zůstanou pouze hůře uplatnitelní
PANEL A
2. Orientace absolventů VŠ na trhu práce, motivace jejich aktivního přístupu k výběru zaměstnání, požadavky na absolventy při výběrových řízeních Studenti a absolventi jsou schopni suverénní sebeprezentace, jsou většinou dobře jazykově vybaveni Elektronická média dávají studentům nekonečné možnosti při hledání zaměstnání, lze se teoreticky dokonale připravit na pohovory W: Přesycenost trhu informacemi, obtížně lze rozlišovat jejich relevanci Na potřeby trhu práce nelze reagovat okamžitě – nutno počítat s 3 až 5-ti letou setrvačností při přípravě absolventů S:
O: Vytvoření přehledného informačního portálu s kvalitními informacemi pro průmysl i vysoké školy Prohloubení spolupráce s profesními komorami a svazy v oblasti přípravy studentů / absolventů pro zaměstnání T:
Přeceňování schopností sebeprezentace nad znalostmi Ztrácí se motivace pro prohlubování znalostí v odbornosti PANEL A
3. Úloha praxe při získání zaměstnání - zaměstnávání souběžně se studiem, získání zkušeností až po ukončení studia, postavení prezenční a kombinované formy studia Praxe studentů je důležitou součástí VŠ studia, studenti praxe akceptují Praxe bývá významným zdrojem finančních prostředků pro studenty W: Souběžné zaměstnání u prezenčních studentů technických oborů působí komplikace – velkou část výuky nelze doplnit samostudiem Praxe probíhají většinou zcela mimo obor, převažuje finanční hledisko S:
O: Pomoc personální práci - možnost si ověřit schopnosti studenta Prohloubení systémové spolupráce VŠ x průmysl – na vzdělávání může navázat vědecko-výzkumná spolupráce Výhodné praxe studentů pro pokrytí zástupů při dovolených
T:
Přecenění významu praxe – student nebude mít odbornost, pouze povrchní základy
PANEL A
Formulace závěrů a návrhů na další postup
PANEL A personalistický
Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15. 1. 2015
PANEL B pedagogický a znalostní
1. Rozsah a struktura měkkých kompetencí, obecných dovedností, odborných znalostí a dovedností v třístupňovém vysokoškolském vzdělávání Vysoké školy mají velké možnosti pro pružné nastavení poměru mezi univerzálním základem a specializační výukou (volitelné předměty) Lze získat zahraniční zkušenosti – velké možnosti mobilit, např. Erasmus+ W: Stále není jasný optimální poměr mezi měkkými a tvrdými dovednostmi Není nastavený kvalifikační rámec pro chemické obory – univerzálnost vers. specializace, chybí zpětná vazba z průmyslu (co má student umět) S:
O: Pružnější komunikace mezi VŠ a průmyslem zkvalitní přípravu studijních programů a jejich realizaci – produkce absolventů s lepší uplatnitelností na trhu práce Spolupráce mezi VŠ a průmyslem by mohla přinést i finanční prostředky T:
Absolventi VŠ nebudou mít potřebné kompetence, které vyžaduje chemický průmysl – horší zaměstnatelnost, nutnost rekvalifikace PANEL B
2. Další vzdělávání absolventů VŠ a zaměstnanců, zvýšení potenciálu Univerzity 3. věku a CŽV Vzhledem k očekávanému poklesu denních studentů jsou (budou) volné kapacity vyučujících pro další vzdělávání VŠ jsou schopny připravit vzdělávání „šité na míru“, pro doplnění odbornosti nad univerzální základ VŠ absolventa W: Převládají jednorázové a krátkodobé kurzy, nesystémová řešení Řada pedagogů nepovažuje další vzdělávání za významné S:
O: Zvyšování kvalifikace pracovníků dle požadavků zaměstnavatele Možnost získání prostředků z veřejných zdrojů Forma péče o bývalé zaměstnance (populace stárne, ale je stále aktivní) T:
Chybí motivace, proč se vlastně dalším vzděláváním zabývat, pokud by se v podnicích nerealizoval technický rozvoj
PANEL B
3. Spolupráce VŠ s průmyslovými partnery při výchově studentů - závěrečné práce, standardní výuka, exkurze, prázdninové praxe S:
Praktická výuka je důležitou součástí technického VŠ studia Existuje dostatečný prostor a připravenost pro zařazení praxe do VŠ výuky Zkušenosti z praxe během studia jsou velké plus při hledání zaměstnání
W: Často je z průmyslové praxe postoupen seznam témat kvalifikačních prací bez nabídky další spolupráce – vztah klient / zákazník je špatný Praxe ve výrobních závodech jsou pouze formální – není čas se věnovat studentům, negativně přijímáno
O: Řízená praxe v oboru je lepší než praxe mimo obor Možnost čerpání dotačních titulů na podporu praktického vzdělávání (týká se jak studentů, tak i odborníků z praxe podílejících se na výuce) T:
Průmysl vidí možnost praxí studentů a jejich kvalifikační práce jako jednoduchý a levný zdroj informací a „know how“ PANEL B
Formulace závěrů a návrhů na další postup
PANEL B pedagogický a znalostní
Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15. 1. 2015
PANEL C public relations
1. Popularizace chemie, přírodovědného a technického vzdělávání a chemického průmyslu ve společnosti Dobrá technická vybavenost, znalostní potenciál, existují nápady Existuje spousta mladých nadšenců, kteří popularizaci mají za svůj koníček W: Malý prostor pro popularizační akce v médiích (nezajímavé pro média) Popularizačních akcí je mnoho – přetížení studentů i zaměstnanců VŠ S:
O: Větší objem veřejných i soukromých finančních zdrojů (kombinace obou) Využití Roku technického vzdělávání Budou kvalitnější zájemci o studium chemie a techniky na VŠ T:
Nepodaří se získat podporu médií, veřejně činných osobností i politiků pro podporu popularizace chemie a technických disciplín Nepodaří se zvýšit zájem o studium chemie (chemie = náhradní řešení)
PANEL C
2. Organizování a financování PR - sponzoring, společné projekty, využití dotačních zdrojů S:
Dobrá spolupráce mezi VŠ a průmyslem při organizaci akcí Dobrá spolupráce s regiony – výjimkou je Praha
W: Kvalitní PR je velmi drahý, chybí finanční prostředky Chybí volnost při využití finančních PR prostředků – je třeba operativně reagovat na aktuální situaci, často je rozpis financí přesně určený O: Změna negativního pohledu veřejnosti na chemii a technické disciplíny Získání finančních prostředků z veřejných zdrojů (nové OP EU) Podpora státní a veřejné správy pro subjekty realizující PR (daňové úlevy) T:
Nepodaří se změnit negativní pohled na chemii – nebudou kvalitní zájemci o studium, chemickému průmyslu v regionech se bude hůře komunikovat s veřejností Chemický průmysl v Evropě a ČR bude i nadále v útlumu – vynakládat prostředky na PR akce nebude efektivní PANEL C
3. Oblasti a formy spolupráce se základními a středními školami S:
K dispozici je pestrá náplň zajímavých výukových programů Iniciativní jsou především mladí pracovníci – lepší kontakt se žáky Spolupráce se SŠ a ZŠ je součástí PR aktivit chemického průmyslu
W: Přesycenost trhu nabídkami, převažuje kvantita nad kvalitou Nedostatečná koordinace aktivit mezi VŠ a průmyslovou praxí Bezpečnostní opatření ve výrobních závodech omezují vstup žáků O: Zlepšení spolupráce s médii ohledně popularizace (vědecká žurnalistika) Získání finančních prostředků z připravovaných OP Změna negativního přístupu k chemii a technickým oborům T:
Při přemíře propagačních aktivit se negativní vztah k chemii a technickým disciplínám na ZŠ a SŠ může ještě prohloubit Výuka chemie na ZŠ zůstane i nadále neatraktivní a nezáživná PANEL C
Formulace závěrů a návrhů na další postup
PANEL C public relations