Kuřecí řízky obsahovaly salmonelu 1. Berlínská tabule: Tuny potravin potřebným místo na smetiště 2. Miroslav Toman ve Dvaceti minutách Radiožurnálu 3

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled zpráv 3.7.2015 - 15.7.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz Kuřecí řízky obsahovaly salmonelu 14.7.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství

1 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

SVS ČR

ceskapozice.cz Berlínská tabule: Tuny potravin potřebným místo na smetiště 10.7.2015

ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Téma


Česká pozice, Zuzana Lizcová

ČRo Radiožurnál Miroslav Toman ve Dvaceti minutách Radiožurnálu 9.7.2015

ČRo Radiožurnál str. 1 17:06 Dvacítka Radiožurnálu


ČRo Region, Středočeský kraj Zásady bezpečného grilování ČRo Region, Středočeský kraj str. 1 11:07 Hubněte 9.7.2015 zdravě s Kateřinou Cajthamlovou


denik.cz Místopředseda antimonopolního úřadu: Řetězce už jsou obezřetnější 13.7.2015

denik.cz str. 0 Ekonomika


Dotyk STYL Royal Kuchyně za císaře Rudolfa II. 3.7.2015

Dotyk STYL Royal str. 0 Šlechta u nás


Michaela Ducháčková

Haló noviny Potřebujeme regulaci obchodu s potravinami? 14.7.2015

Haló noviny str. 5 Názory, polemika


Josef ŠENFELD

hlidacipes.org Petr Havel: „Bič na řetězce“ ceny potravin nezvýší. Rizika jsou jinde 8.7.2015

hlidacipes.org str. 0


Petr Havel

Hradecký deník Řetězce už jsou obezřetnější 13.7.2015

Hradecký deník str. 13 Zpravodajství inzerce


VILÉM JANOUŠ

Kroměřížský deník Hygiena? Letos zatím v pořádku 15.7.2015

Kroměřížský deník str. 1 Titulní strana


NIKOL DIVIAKOVÁ

MARKETING SALES MEDIA SOCIAL MEDIA BAROMETR – LEVNÉ POTRAVINY 13.7.2015

MARKETING SALES MEDIA str. 7 Média news


Mladá fronta DNES Uvařte si vlastní šunku 9.7.2015

Mladá fronta DNES str. 11 Letní receptář

Autor: redakce „Zdravá potravina“ není zdravá, kritizují logo ochránci zákazníků 15.7.2015

Mladá fronta DNES str. 6 Ekonomika

12 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 13 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Jan Brož, Jitka Vlková

Právo Sobotka: Zákon o tržní síle je nezbytný, kodex ho nenahradí 9.7.2015

Právo str. 18 Trhy & ekonomika

Stanislav Ptáčník Potraviny zdražují vysoké marže obchodníků 11.7.2015

Právo str. 21 Firma - inzerce


prazskezpravy.cz Farmářské slavnosti 2015 pokračují na Vysočině. Své brány otevře veřejnosti Biofarma 16 Sasov v Jihlavě Český svaz zpracovatelů 14.7.2015 prazskezpravy.cz str. 0 masa - TOP

vitalia.cz Jezte přeštické prase, zachráníte mu život 9.7.2015

vitalia.cz str. 0


Petr Havel Vysát, ale nezabít. Opravdu tak řetězce přistupují ke svým dodavatelům? 18 Český svaz zpracovatelů 13.7.2015 vitalia.cz str. 0 masa - TOP

Kateřina Čepelíková

Zemědělec Zákon je potřebný 13.7.2015

Zemědělec str. 1 Titulní strana

Zuzana Fialová Farmářské slavnosti na vysočině 13.7.2015

Zemědělec str. 5 Publicistika


Zuzana Fialová

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Ministr zemědělství Jurečka: Chystáme pro příští rok nové podpory chovatelům dojného 21 skotu Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Zemědělství 9.7.2015 masa - Ostatní MZe ČR Prodejci na festivalu šidí víc než v minulosti, zjistila inspekce 22 Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Potravinářství 9.7.2015 masa - Ostatní iDNES.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 9. 7. 2015 23 Český svaz zpracovatelů 10.7.2015 agris.cz str. 0 Souhrny masa - Ostatní Agris Českobudějovický výrobce umělých střívek Viscofan zvýšil tržby na 5 miliard 24 Český svaz zpracovatelů 13.7.2015 agris.cz str. 0 Potravinářství masa - Ostatní iHNed.cz Klame tyčinka Deli bez pistácií spotřebitele? Nestlé se soudí s inspekcí 25 Český svaz zpracovatelů 14.7.2015 agris.cz str. 0 Potravinářství masa - Ostatní E15 on line Ministři zemědělství jednali v Bruselu o vývoji na trhu s komoditami 26 Český svaz zpracovatelů 14.7.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní MZe ČR

Aha! 6 tipů na zdravé grilování 10.7.2015

Aha! str. 4 Aktuálně

27 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

(ida)

Aha! neděle Propíchněte, na co přijdete... 12.7.2015

Aha! neděle str. 34 Nedělní dobroty (ehr)

aktualne.cz


Růst cen v Česku pokračuje, zdražuje hlavně alkohol a tabák 9.7.2015

aktualne.cz str. 0 Ekonomika


Be the Best Maroko 9.7.2015

Be the Best str. 60 Cesty


Jana Bohutínská

Blesk Lidem se daří, ceny rostou! 10.7.2015

Blesk str. 3 Téma


Marta Prokešová

Bruntálský a krnovský deník V Bruntále našli kuřecí řízky z Polska se salmonelou Bruntálský a krnovský deník str. 3 Bruntálsko a 15.7.2015 Krnovsko (frk)


businessinfo.cz Tetra Pak investoval více než 1,2 mld Kč do rozšíření svého výrobního podniku v Maďarsku 33 Český svaz zpracovatelů businessinfo.cz str. 0 Aktuality z teritorií 8.7.2015 masa - Ostatní Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) 14.7.2015

businessinfo.cz str. 0 Společná obchodní politika EU


Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

byznys.ihned.cz Sobotka varoval před zrušením zákona o tržní síle. Zastavil neférové jednání řetězců, tvrdí 35 Český svaz zpracovatelů byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz 8.7.2015 masa - Ostatní ČTK, eie Výrobci italských pochoutek míří pro peníze na burzu 36 Český svaz zpracovatelů 13.7.2015 byznys.ihned.cz str. 0 HN.IHNED.CZ masa - Ostatní Simone Radačičová

cestovani.iDNES.cz Šest tipů na akce a festivaly, kde ochutnáte skvělé jídlo a pivo 13.7.2015

cestovani.iDNES.cz str. 0 Cestování / Kudy z nudy


ČCCR – CzechTourism

ct24.cz Sobotka: Zákon o tržní síle zkultivoval chování obchodních řetězců 8.7.2015

ct24.cz str. 0 Ekonomika ket

ČRo - radiozurnal.cz


Uzená chuť léta. Proč nám uzené potraviny tak chutnají? 8.7.2015

ČRo - radiozurnal.cz str. 0 / encyklopedie


Vendula Prokůpková Proč jsou v Německu potraviny lepší než v Česku? Jde o honbu za ziskem, říká Miroslav 40 Toman Český svaz zpracovatelů ČRo - radiozurnal.cz str. 0 / dvacetminut 9.7.2015 masa - Ostatní Helena Šulcová,Prokop Havel

ČRo - regina.cz Francouzské trhy zvou na quiche nebo cidre, stánky se otevřely na pražské Kampě 41 Český svaz zpracovatelů 14.7.2015 ČRo - regina.cz str. 0 / denik masa - Ostatní Lenka Jansová, msk

ČRo - strednicechy.cz Léto na grilu: Roastbeef s domácí tatarkou. Griloval Radek David 12.7.2015

ČRo - strednicechy.cz str. 0 / recepty_pochoutky


Patrik Rozehnal

ČT 1 Spor o regulaci obchodních řetězců 8.7.2015

ČT 1 str. 21 19:00 Události


ČT 24 Na chování a postupy obchodních řetězců se zaměřuje novela zákona 8.7.2015

ČT 24 str. 3 21:05 Ekonomika


denik.cz Mléčná krize. Sedláci hledají recept, jak z ní ven 9.7.2015


Výrobce potravin Racio zvýšil loni tržby o 26 procent na 563 milionů 12.7.2015


45 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 46 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

dumazahrada.cz Kam v létě na zahrádkářské výstavy 10.7.2015

dumazahrada.cz str. 0


E15 Lekce z oligarchie 15.7.2015

E15 str. 2 Události


e15.cz Slovenské zemědělství loni hospodařilo nejhůře od roku 2010 8.7.2015

e15.cz str. 0 Zemědělství


Ceny potravin ve světě klesají déle než rok, dostaly se na nové minimum 50 Český svaz zpracovatelů e15.cz str. 0 Zemědělství 9.7.2015 masa - Ostatní Spotřebitelské ceny rostly nejrychleji od konce roku 2013 9.7.2015

e15.cz str. 0 Makroekonomická data

Vy ještě nekupujete BIO? 9.7.2015

e15.cz str. 0 Hlad & Žízeň

Marta Nováková: Řetězce na posledním místě 13.7.2015

e15.cz str. 0 Komentáře

Za poslední rok vzrostly v Česku platy o dvě procenta 14.7.2015

e15.cz str. 0 Domácí ekonomika

51 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 52 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 53 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 54 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Euro Slevoví fešáci 13.7.2015

Euro str. 28 Názory

(hol) Když dva dělají totéž, není to totéž 13.7.2015

Euro str. 60 Light - Hanil a Mikuni


Klára Donathová

extra.cz Tohle video vás pořádně chytne za srdce! Pětiletá holčička se v něm složí, když má sníst 57 jídlo z "nasekaných zvířátek" Český svaz zpracovatelů 10.7.2015 extra.cz str. 0 Lifestyle masa - Ostatní sk

finance.cz Komoditní vývoj v červnu 8.7.2015

finance.cz str. 0

Finance.cz Co týden dal? Zákon o tržní síle je pro Česko nezbytný 10.7.2015

finance.cz str. 0 Finance.cz


financninoviny.cz Veterináři v Bruntále objevili salmonelu v kuřecím mase z Polska 14.7.2015

financninoviny.cz str. 0 Hlavní zprávy


ČTK

Haló noviny Těžká rána mlékařům 15.7.2015

Haló noviny str. 2 Z domova


(ng)

Hitrádio Orion Veterináři v Bruntále objevili salmonelu v kuřecím mase z Polska 14.7.2015

Hitrádio Orion str. 1 17:00 Zprávy


Hospodářské noviny Světové ceny potravin jsou na novém ročním minimu 10.7.2015

Hospodářské noviny str. 14 Podniky a trhy

Výrobci italských pochoutek míří pro peníze na burzu 13.7.2015



Simone Radačičová

chytrazena.cz Průvodce alternativními styly stravování 12.7.2015

chytrazena.cz str. 0


idnes.cz - blog Akce! Akce!! Akce!!! (michaelpalka) 8.7.2015

idnes.cz - blog str. 0

Michael Pálka Není potravina jako potravina (janprazak) 10.7.2015



iHNed.cz Inflace v červnu rostla nejrychleji od konce roku 2013. Ceny stouply o 0,8 procenta 68 Český svaz zpracovatelů iHNed.cz str. 0 byznys.ihned.cz 9.7.2015 masa - Ostatní Tereza Holanová, Marek Miler Učím lidi, že Itálie není jen pizza a těstoviny 69 Český svaz zpracovatelů 10.7.2015 iHNed.cz str. 0 probyznysinfo.ihned.cz masa - Ostatní Jan Záluský

investicniweb.cz

Zemědělské komodity: Aktuální pohled na trh se surovinami pro náš jídelní stůl 70 Český svaz zpracovatelů 11.7.2015 investicniweb.cz str. 0 Investiční web masa - Ostatní Ľuboš Mokráš

Jihlavské listy Jdou do finále o nejlepší školní oběd 14.7.2015

Jihlavské listy str. 1 Titulní strana


Knižní novinky BIBLIOGRAFIE 7.7.2015

Knižní novinky str. 13 Bibliografie


Komora.cz Komora radí PODNIKATELŮM 10.7.2015

Komora.cz str. 32 Podnikání - poradna


TOMÁŠ MACNAR

krajskelisty.cz Evropa je jednolitý stát, kontrolovaný z Bruselu 8.7.2015

krajskelisty.cz str. 0 Liberecký kraj


Anička Vančová

kurzy.cz Týdenní výhled: EMU/ECB, ZEW, USA/Maloobchodní tržby, CPI, PPI, Indexy NY, 75 Philadelphie, povolení/zahájení staveb domů Český svaz zpracovatelů 13.7.2015 kurzy.cz str. 0 Měny-forex masa - Ostatní

Liberecký deník Tradiční čínská medicína: Jaro přináší dynamickou energii 9.7.2015

Liberecký deník str. 6 U nás doma


YAOPHARM

Lidové noviny Výlet do slovenské kuchyně 9.7.2015

Lidové noviny str. 14 Léto HN

MARTIN JANDA Úprava plodin? Česko chce volnost 15.7.2015

Lidové noviny str. 4 Domov


TOMÁŠ TOMÁNEK

lidovky.cz Chybí hotovost, potraviny i léky. Řekové si vytvářejí zásoby 8.7.2015

lidovky.cz str. 0 Lidovky / Státní pokladna


Lidové noviny, Vojtěch Wolf Maso prodává už 51 let. Vždy byl úspěšný, kvůli řecké krizi ale bude propouštět 80 Český svaz zpracovatelů 10.7.2015 lidovky.cz str. 0 Lidovky / Státní pokladna masa - Ostatní Lidovky.cz, Jiří Svatoš

logistika.ihned.cz Tetra Pak investoval do své maďarské továrny 1,2 mld. korun, bude tu vyrábět kartonovou 81 náhražku konzerv Český svaz zpracovatelů logistika.ihned.cz str. 0 Logistika.iHNed.cz 8.7.2015 masa - Ostatní rn

Marketing & Media Potraviny on-line zkusila pětina lidí 13.7.2015

Marketing & Media str. 5 Aktuality/z domova


MARKETING SALES MEDIA Potraviny na internetu? To je nové BIO 13.7.2015

MARKETING SALES MEDIA str. 13 Podpora prodeje


Mladá fronta DNES ČOI: Prodejci na festivalu šidí víc než v minulosti 9.7.2015

Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Karlovarský

Petr Kozohorský Mléko se prodává pod výrobními náklady, říká šéf agrární komory 10.7.2015

Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský


— Jitka Šrámková

Mostecký deník Žně na Mostecku začaly 15.7.2015

Mostecký deník str. 3 Mostecko


EDVARD D. BENEŠ

nasliberec.cz Proti korupci se nedá bojovat ani strategiemi, ani neustálým hledáním „Mirků Dušínů“, tvrdí 87 liberecký Svobodný Forbelský Český svaz zpracovatelů 10.7.2015 nasliberec.cz str. 0 Rozhovory masa - Ostatní Szaban Oldřich

novinky.cz Kuřecí řízky z Polska obsahovaly salmonelu 14.7.2015

novinky.cz str. 0 Ekonomika


tov

novinkyvysocina.cz Farmářské slavnosti na Biofarmě Sasov - prasátka i konopné pole

89

8.7.2015

novinkyvysocina.cz str. 0 regiony

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Olomoucký deník Trhy nabídnou regionální dobroty 10.7.2015

Olomoucký deník str. 6 TIpy na víkend


(paš)

Orlický deník Stahují se nad zemědělci mračna? 13.7.2015

Orlický deník str. 1 Titulní strana


(jiv)

parlamentnilisty.cz Novela zákona o tržní síle pomůže zemědělcům, potravinářům i spotřebitelům 92 Český svaz zpracovatelů parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy 8.7.2015 masa - Ostatní PV Premiér Bohuslav Sobotka bude jednat o významné tržní síle 93 Český svaz zpracovatelů parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy 8.7.2015 masa - Ostatní Tisková zpráva Řezník Havlíček: Kdo nabízí párky bez masa, nemá co kázat o morálce. Babiš pořád 94 pomlouvá, že živnostníci kradou. Kde jste, Šlachto a Ištvane? Český svaz zpracovatelů 14.7.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor masa - Ostatní jzd

plzen.iDNES.cz Ceny mléka padají. Měl by nám pomoci stát, říkají zemědělci z Plzeňska 10.7.2015

plzen.iDNES.cz str. 0 Plzeň / Plzeň - zprávy


MF DNES, Jitka Šrámková

podnikatel.cz Zákaz kouření v hospodách půjde obejít jen stěží, upozorňují právníci 10.7.2015

podnikatel.cz str. 0


Daniel Morávek

Právo Stejné zboží bývá v cizině často výrazně levnější 11.7.2015


Využijte dovolenou ve Středomoří a prodlužte si život 13.7.2015

Právo str. 4 Zpravodajství

Stáňa Seďová V kuřecím mase z Polska byla salmonela 15.7.2015

Právo str. 3 Zpravodajství

97 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 98 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 99 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

(ČTK)

Překvapení FARMÁŘSKÉ SLAVNOSTI 13.7.2015

Překvapení str. 3


Rádio Čas Maso obsahovalo salmonelu 14.7.2015

Rádio Čas str. 1 16:45 Zprávy


Rytmus života Zábavné grilování 13.7.2015

Rytmus života str. 24 Žhavé téma


svobodnymonitor.cz Kuřecí prsa z Polska obsahují bakterie salmonely, potvrdily testy 14.7.2015

svobodnymonitor.cz str. 0 Byznys, Zprávy, Fitch,


Šumperský a jesenický deník Čím více kuponů nasbíráte, tím lepší výhru získáte 10.7.2015

Šumperský a jesenický deník str. 8 U nás doma


(r)

Tachovský deník Ve Stříbře pořádají již druhé farmářské trhy v nové podobě 9.7.2015

Tachovský deník str. 2 Tachovsko


(jag)

Tina Začínáme život bez pšenice 8.7.2015

Tina str. 14 Zdravý život


Zdeňka Jeníčková

tn.cz Kuřecí řízky z Polska obsahovaly salmonelu! Nemáte je doma? 14.7.2015

tn.cz str. 0 TN.CZ/default


TV Barrandov Závadné kuřecí maso 14.7.2015

TV Barrandov str. 7 18:30 Naše zprávy


tyden.cz Veterináři v Bruntále objevili salmonelu v kuřecím mase z Polska

109

14.7.2015

tyden.cz str. 0 Domácí

ČTK Zemědělci: Protesty kvůli ceně mléka zatím nechystáme 14.7.2015

tyden.cz str. 0 Česko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 110 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

ČTK

Týdeník Květy Stejná značka, jiná chuť 9.7.2015

Týdeník Květy str. 8 Aktuálně


tyinternety.cz Michal Hanus: Prodat AdInternet lidem z Agrofertu nebyla legrace, pomohla nám izraelská 112 škola Český svaz zpracovatelů tyinternety.cz str. 0 8.7.2015 masa - Ostatní

vlasta.cz Hubněte podle vlastní chutě 14.7.2015

vlasta.cz str. 0


Zemědělec Na pomoc sektoru mléka 13.7.2015

Zemědělec str. 2 Zpravodajství

Oldřich Přibík Novela zákona je nekoncepční 13.7.2015


Zuzana Fialová Jak cestovat s mazlíčky po Evropské unii 13.7.2015

Zemědělec str. 6 Evropská unie

Oldřich Přibík Více ovcí na Zlínsku 13.7.2015


(opr, čtk) Situace na trhu s mlékem 13.7.2015

Zemědělec str. 11 Zájmové organizace

Nad pokusy s pšenicí 13.7.2015

Zemědělec str. 27 Rostlinná výroba

Ing. Hana Honsová, Ph. D. Také hobby ovce poskytují užitek

114 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 115 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 116 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 117 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 118 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 119 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 120

13.7.2015

Zemědělec str. 42 Živočišná výroba


Martin Jedlička Kalendář akcí 13.7.2015

Zemědělec str. 48 Zemědělský servis

ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 13.7.2015



zena-in.cz Akce pro čtenářky: další grilovací párty v redakci Žena-in! 8.7.2015

zena-in.cz str. 0 Redakční novinky

Kristina Vodičková Farmářské slavnosti 2015 pokračují na Vysočině 8.7.2015

zena-in.cz str. 0 Společnost


tisková zpráva

zena.centrum.cz 7 tajných zbraní při hubnutí: To jste ještě neslyšeli 14.7.2015

zena.centrum.cz str. 0 Hubnutí - Zdraví


uzi

zpravy.iDNES.cz Bio je lepší. Výzkumný ústav změřil přeštická prasata, měla víc vitaminů 126 Český svaz zpracovatelů zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy iDNES.cz / Domov 9.7.2015 masa - Ostatní Hobby.cz, Marek Burza

zpravy.rozhlas.cz Řetězce žádají poplatky za umístění zboží na regálu i v letáku, stěžují si dodavatelé 127 Český svaz zpracovatelů 10.7.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika masa - Ostatní Barbora Kladivová,Zuzana Švejdová

Žena a život V KATEGORII bezvěkosti 8.7.2015

Žena a život str. 30 Rozhovor

MIRKA SRDÍNKOVÁ TAKÉ JE U VÁS jídlo až na prvním místě? 8.7.2015

Žena a život str. 36 Žena a výživa/A jak jíte vy?


MIRKA SRDÍNKOVÁ, LENKA ŠVÁBOVÁ

Plné znění zpráv 3.7.2015 - 15.7.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

agris.cz Kuřecí řízky obsahovaly salmonelu agris.cz str. 0 Potravinářství SVS ČR Český svaz zpracovatelů masa - TOP

14.7.2015

zpět Státní veterinární správa v souvislosti s kontrolou v místě určení upozorňuje veřejnost na nález bakterií salmonely. Zásilka 210 kilogramů kuřecích prsních řízků z Polska, které prodávala prodejna masa a uzenin v Bruntále, obsahovala bakterie Salmonelly enteritidis. Jejich přítomnost v mase potvrdily včerejší výsledky laboratorních testů Státního veterinárního ústavu Olomouc. Státní veterinární správa v souvislosti s kontrolou v místě určení upozorňuje veřejnost na nález bakterií salmonely. Zásilka 210 kilogramů kuřecích prsních řízků z Polska, které prodávala prodejna masa a uzenin v Bruntále, obsahovala bakterie Salmonelly enteritidis. Jejich přítomnost v mase potvrdily včerejší výsledky laboratorních testů Státního veterinárního ústavu Olomouc. Přestože, vzhledem k dřívějšímu datu spotřeby, již není maso na trhu, může se část šarže ještě nacházet v mrazničkách některých spotřebitelů. Informace byla rovněž zveřejněna v Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). Identifikace výrobku Název: Kuřecí prsní řízky chlazené bez kůže Označení na obale: KURECI RIZEK CERSTVY CHLAZENY VZDUCHEM TRIOH JAKOSTI Á´ Datum dodání do ČR: 1. 7. 2015 Datum spotřeby: 5. 7. 2015 Výrobce: Firma Handlowo-Usługova „EMI“ Mirosłav Loska, Zakład Rozbioru Drobu, ul. Bielska 40, 43520 Chybie Původ zboží: Polsko Identifikační číslo výrobce: PL 24034302 WE Množství: 210 kg Zásilka byla distribuována prodejnou masa a uzenin JANTAR spol. s.r.o., Opletalova 29/8, 792 01 Bruntál. Pokud má někdo kuřecí maso z inkriminované šarže stále ve své mrazničce, může zakoupený výrobek vrátit v místě prodeje. Zboží bylo konečným spotřebitelům prodáváno jako nebalené, tzv. „na váhu“, formou pultového prodeje. Nelze jej proto doma identifikovat na základě obalu. Obezřetní by proto měli být zejména lidé, kteří ve výše uvedené prodejně kuřecí řízky zakoupili mezi 1. a 5. červencem tohoto roku. Salmonelóza je průjmové onemocnění bakteriálního původu. Způsobují ho bakterie rodu Salmonella, které se do těla dostávají ústy (z potravy, nádobí, ale také špinavých rukou). Onemocnění se zpravidla projevuje střevními potížemi. Pro zdravého silného jedince není toto onemocnění obvykle nebezpečné. Ohroženi však mohou být starší lidé, nemocní či malé děti – hůře se vyrovnávají s velkými ztrátami tekutin v důsledku průjmů a zvracení. Salmonely lze zničit dostatečným tepelným zpracováním potraviny. Zejména u kuřecího masa je proto nutné brát na tuto skutečnost při přípravě zvláštní zřetel a nikdy jej nekonzumovat v syrovém či polosyrovém stavu. Mgr. Petr Pejchal Tiskový mluvčí SVS

URL| http://www.agris.cz/clanek/188808

ceskapozice.cz Berlínská tabule: Tuny potravin potřebným místo na smetiště ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Téma Česká pozice, Zuzana Lizcová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

10.7.2015

zpět Příběh Berliner Tafel se začal odvíjet v roce 1993, kdy se skupinka žen z Berlína rozhodla pomáhat lidem v nouzi. Poté vznikla iniciativa Laib und Seele (Chléb a duše) a postupně v Berlíně 45 výdejních míst pro neprodejné potraviny. Berliner Tafel má dnes 28 stálých zaměstnanců a skoro dva tisíce dobrovolníků. Píše Zuzana Lizcová. S energickou padesátnicí Sabine Werthovou sbíhám v jedné z obřích hal berlínské velkoobchodní tržnice po schodech do skladu. Na 1200 metrech plochy to bzučí jako v úle. Lidé v zelených tričkách se míhají kolem přepravek s ovocem a zeleninou, každou chvíli se ozve „pozor“, protože se přiváží nebo odváží další dodávka. Sabine Werthová se usmívá a mimoděk utrousí: „Tamhle je moje kancelář. Musím se přece něčím živit.“ Zdraví se s kolegy a hrdě je představuje. Tohle je její dílo. Berliner Tafel (Berlínská tabule), která měsíčně rozdělí potřebným 660 tun potravin, jež by jinak skončily na smetišti. V čele této organizace se Werthová angažuje již 22 let jako dobrovolnice. Známý projekt Vystudovanou sociální pedagožku ve skutečnosti živí malá firma, která zprostředkovává hlídání dětí a pomoc v domácnosti pro nemocné ženy, po porodu či s rizikovým těhotenstvím. Mnohem známější je ale tím, co dělá v životě „navíc“. Řídí projekt, díky němuž se v celém Německu ročně rozdělí více než sto tisíc tun potravin, které by jinak přišly nazmar, mezi více než 1,5 milionu lidí s nízkými příjmy. Sabine Werthová řídí projekt, díky němuž se v celém Německu ročně rozdělí více než sto tisíc tun potravin, které by jinak přišly nazmar, mezi více než 1,5 milionu lidí s nízkými příjmy Jeho činnost má dvojí efekt – nabízí chudým přístup k čerstvým potravinám a zabraňuje jejich plýtvání. „Začali jsme tím, že jsme chtěli pomáhat lidem,“ vypráví v jednoduše zařízené zasedačce Werthová. A dodává: „Ale na to, že jde i o minimalizaci odpadu, jsme přišli velmi rychle, téměř současně.“ Menší obchody i velké supermarkety totiž na návrh, že si zástupci vznikající organizace chtějí odvézt neprodejné potraviny, prý reagovali otázkou: „Cože, vy chcete náš odpad?“ Chvíli údajně trvalo, než si nechali vysvětlit, že to, co je pro ně na odpis – pečivo po zavírací době či jogurty dva dny před vypršením minimální doby trvanlivosti –, může ještě někdo s chutí a rád sníst. Výběr přímo na místě Příběh Berliner Tafel se začal nenápadně odvíjet v roce 1993, kdy si skupinka žen z Berlína řekla, že by rády pomáhaly lidem v nouzi. „Na začátku jsme se zeptali v několika restauracích, jestli by mohly dvakrát do týdne uvařit teplé jídlo pro 60 osob. To jsme pak rozvážely do zařízení pro lidi bez domova,“ vzpomíná Werthová. Tento nápad se ale neosvědčil. Jeho provádění bylo příliš nákladné a pomáhal jen pár lidem. Restaurace, kterým pravidelně přebývalo více porcí, zákonitě krachovaly. Více než deset let jezdili dobrovolníci z Berliner Tafel do obchodů a zboží si vybírali přímo na místě Přišel čas oslovit supermarkety a drobné obchodníky. Více než deset let jezdili dobrovolníci z

Berliner Tafel do obchodů a zboží si vybírali přímo na místě. „Odpad jsme jim tam nechávali. Odváželi jsme jen vytříděné zboží. Dávali jsme jasně najevo, že chceme jen to, co je z neprodaného ještě dobré,“ zdůrazňuje Werthová. Obrat přišel až poté, co ve spolupráci s církvemi a veřejnoprávní rozhlasovou a televizní stanicí rbb vznikla iniciativa Laib und Seele (Chléb a duše) a s ní postupně v celém Berlíně 45 výdejních míst pro jinak neprodejné potraviny. Od té doby a díky spolupráci s mnoha novými obchodníky se to prý už nedalo časově zvládat. Další „tabule“ Většina zboží se nyní sváží do centrálního skladu v tržnici a třídí se tam. Za volanty dodávek usedají třeba dlouhodobě nezaměstnaní, kteří nemají chuť dívat se celý den na televizi. Ze skladu zboží (zeleniny a ovoce bývá prý denně šest až osm tun) většinou ještě tentýž nebo následující den putuje ke konečnému cíli – k některé z poboček Laib und Seele. Další „tabule“, sesterské organizace té berlínské, dnes už působí v 900 německých městech a fungují na podobném principu V nich si mohou potraviny jednou týdně vyzvednout sami lidé s nízkými příjmy, nebo jedno ze tří stovek sociálních zařízení, s nimiž Berliner Tafel spolupracuje. Starají se třeba o děti, penzisty nebo lidi bez domova, jimž chtějí jednou za čas připravit snídani nebo teplý oběd. Díky bezplatným dodávkám ušetří část nákladů na suroviny a můžou sobě i klientům poskytnout společný kulinářský zážitek. Další „tabule“, sesterské organizace té berlínské, dnes už působí v 900 německých městech a fungují na podobném principu. Potraviny, třeba ovoce nebo konzervy, jim prý mohou věnovat i soukromníci. „Ale to se skoro nikdy nestává,“ říká Werthová. A podotýká: „Soukromníci by nejraději odevzdávali hotové jídlo – třeba pečené koláče po oslavě. Ale to jsou věci, které si z hygienických důvodů vzít nesmíme.“ Pouze pomoc Lusky, kedlubny, pórky, za zelenými přepravkami vykukují červené s pečivem a Sabine Werthová ukazuje, kde se skrývá „pokladnice“ pro cenné potraviny s delší dobou trvanlivosti. Konzerv, čokolád ani těstovin se obchodníci nezbavují rádi. Větší množství se jich ale daří získat například kolem Velikonoc nebo Vánoc. V Berlíně se odhaduje počet lidí v sociální nouzi na více než půl milionu. Žádný, byť sebelepší soukromý projekt jim nemůže plně a trvale pomoci. Tak velké cíle si ale Sabine Werthová neklade. Před nimi stojí v berlínských supermarketech dobrovolníci a vyzývají zákazníky, aby ke svému nákupu přihodili nějakou tu věc navíc a věnovali ji Tafel. Akce bývá úspěšná, získají se díky ní pro sociálně slabé další tuny potravin. A po svátcích putují do skladu v tržnici nesnědení Mikuláši a zajíčci. Podobně je tomu i po velkých společenských akcích, třeba veletrzích nebo berlínském maratonu, kdy se Tafel těší z přílivu jablek, hrušek či banánů. Dobrá, namítají kritici. To je všechno hezké. Ale v Berlíně se odhaduje počet lidí v sociální nouzi na více než půl milionu. Žádný, byť sebelepší soukromý projekt jim nemůže plně a trvale pomoci. Tak velké cíle si ale Sabine Werthová neklade: „My pro tyhle lidi nejsme spásou. Jsme jen pomocí, řešení musí přijít z politické strany.“ Mnoho drobných sponzorů Werthová prý nerozumí tomu, proč natolik bohatá země, jako je Německo, na jedné straně posílá stovky miliard do krizových oblastí po světě a na druhé se dostatečně nesnaží o vymýcení domácí chudoby. „To nikdy nepochopím, proto také nechci jít do politiky,“ vysvětluje Werthová. A dodává: „S těmi lidmi toho chci mít co možná nejmíň společného. Hodně a ráda s nimi diskutuji, ale nechci, abychom abychom byli na sobě plně závislí.“

Pro Sabine Werthovou je nezávislost klíčová. Svůj projekt proto nezaložila na podpoře velkých a bohatých, ale mnoha drobných sponzorů. Nezávislost je pro ni klíčová. Svůj projekt proto nezaložila na podpoře velkých a bohatých, ale mnoha drobných sponzorů. „Je to naše velká výhoda,“ pochvaluje si Werthová. „Přečkali jsme dvě hospodářské krize kompletně beze škod, protože máme mnoho malých dárců, kteří nás podporují i tehdy, když sami mají méně.“ Když někdo z nich vypadne, není to pro celek nenahraditelná ztráta. „Nechci velké firmy, které nám dají jednou za rok půl milionu a v příštím roce už nemají peníze nebo je nechtějí dát nám,“ stojí si za svým Werthová. „Pak nám chybí půl milionu. Vyrovnat to je skutečně těžké. Ze stejného důvodu nechceme peníze ani z veřejných rozpočtů,“ dodává. Realita Do eráru nechce sáhnout také z jiného důvodu. „Kdybychom žádali o veřejné peníze od senátu nebo od městských čtvrtí, jsem si jistá, že bychom je dostali,“ myslí si Werthová. „Ale chtěli by po nás statistiku, komu, kolik, jak často dodáváme. Museli bychom zboží zavážet, byli bychom k tomu nucení. A to nesedí k našemu dobrovolnickému konceptu,“ zdůrazňuje. Realitou je, že pracovníci Tafel nikdy nevědí, co přesně daný týden dostanou, co ve kterém obchodě zbude. Nemohou a nechtějí proto dopředu nikomu nic slibovat. Realitou je, že pracovníci Tafel nikdy nevědí, co přesně daný týden dostanou, co ve kterém obchodě zbude. Nemohou a nechtějí proto dopředu nikomu nic slibovat. Odmítají suplovat roli komunálních nebo státních zařízení, stát se záminkou, aby se krátily dávky pro potřebné. To je prý i důvod, proč pobočky Laib und Seele nemají otevřeno permanentně, ale jen jednou týdně. Navzdory tomu nejsou cíle Sabine Werthové a jejích spolupracovníků malé a do značné míry se jim je daří naplňovat. Berliner Tafel má dnes 28 stálých zaměstnanců a pracuje v ní skoro dva tisíce dobrovolníků, což představenstvo bere jako velký úspěch i závazek. „Během uplynulých 22 let jsme obchodníky upozorňovali, jakým způsobem plýtvají. Staráme se, aby změnili své myšlení. Aby jinak kalkulovali, objednávali, aby dříve zlevňovali a své zboží skutečně prodali,“ říká Werthová. Pochvala Mercedesu Leccos se podle ní v tomto směru pohnulo. Rozhodně ale odmítá, že by Tafel měla své stálé klienty zásobovat dál, třeba prostřednictvím nákupu zboží: „Když už nebudeme mít co sbírat, protože toho bude málo, pak jsme něčeho skutečně velkého dosáhli. Pak jsme skutečně pohnuli s minimalizací odpadu.“ Sabine Werthová si pochvaluje partnerství s výrobcem automobilů Mercedes, který pobočkám Tafel po celém Německu dodává výměnou za dobrou reklamu chladící vozy za výrobní cenu Koncept Tafel je sice jejím velkým dílem, pokud se ale ve své současné podobě přežije, truchlit nad ním zjevně nebude. Bude prý jen třeba hledat nová řešení, jak lidem nadále pomáhat. Není těžké jí věřit. Ze slov i gest drobné ženy je zřejmé, že se nebojí nových cest a umí pružně hledat řešení. S neskrývaným nadšením mluví o tom, jak dobře fungují žádosti nikoli o peníze, ale o věcné dary. Pochvaluje si partnerství s výrobcem automobilů Mercedes, který pobočkám Tafel po celém Německu dodává výměnou za dobrou reklamu chladící vozy za výrobní cenu. „Pokud by Mercedes skončil, byl by to pro nás velký problém,“ přiznává Werthová. A úsměvem dodává: „Ale auta bychom dále měli – jen v budoucnosti bychom nová nedostali. To je závislost, s níž můžeme žít.“ Projekt Kimba Projekt Kimba. Docela dobře se prý daří oslovovat reklamní agentury či tiskárny, aby Tafel bezplatně nebo za

výhodnou cenu dodávaly propagační materiály. S mnohem větším nadšením ale Werthová mluví o darech, které její organizace dostala od berlínského dopravního podniku a německých drah – vyřazený dvojpodlažní autobus a vlakový vagon. Double-decker, který dříve brázdil ulice metropole, i vagón, který musel být do Berlína přivezen ze Severního Porýní-Vestfálska, slouží dnes projektu Kimba. V obou jsou zabudovány kuchyně, ve kterých mohou s vařením experimentovat školní děti. Autobus za nimi může přijet, za vagónem je třeba se vypravit do berlínské velkoobchodní tržnice. „Vagón stál sto eur, s DPH 119. Těch 19 eur jsem ráda připlatila,“ žertuje Werthová. Autobus stál pouhé jedno euro a 19 centů. Double-decker, který dříve brázdil ulice metropole, i vagón, který musel být do Berlína přivezen ze Severního Porýní-Vestfálska, slouží dnes projektu Kimba. V obou jsou zabudovány kuchyně, ve kterých mohou s vařením experimentovat školní děti. „S projektem Kimba jezdíme už pět let, a to je opravdu hezká věc,“ říká s neskrývanou pýchou Werthová. Spolu se svými kolegy zjistila, že některé děti z domova ani nevědí, jak se drží nůž. „Už jsme se setkali i s takovými, které chtěly vyhodit ,slupku‘ z papriky a sníst její vnitřek,“ směje se Werthová. „Máme s tím nejdivočejší zkušenosti a zažíváme veselé historky. A zjistili jsme, že to nijak nesouvisí se vzděláním rodičů ani s finančními možnostmi rodiny. Částečně jsou děti skutečně z bohatých čtvrtí, přesto si myslí, že Capri Sonne roste na stromech. Jen proto, že to tak viděly v reklamě,“ kroutí hlavou. Kuchyně Berliner Tafel jim mají ukázat, v čem je kouzlo vaření, a jak snadné je připravit si dobré jídlo z čerstvých surovin. Česká snaha Ve snaze změnit konzumní návyky a zabránit plýtvání jídlem je Kimba jen malou ukázkou úspor. Ale i ona může připomenout, že globální potravinové statistiky jsou alarmující. Jen každý průměrný Evropan vyhodí ročně přes 100 kilogramů jídla a odhaduje se, že třetina světové produkce potravin skončí na skládkách. Vedle německých „tabulí“ se snaží trend otočit řada jiných organizací, například Česká Federace potravinových bank. Podle jejího ředitele Fabrice Martina-Plichty vychází z konceptu, který vznikl v šedesátých letech 20. století v USA, a zaměřuje se výhradně na spolupráci s velkými obchodními řetězci. V Česku získává zboží z hypermarketů Tesco, Albert, Globus, Makro či Penny. Její zástupci sbírají čerstvé potraviny, snaží se ale především získávat trvanlivější zboží. Česká Federace potravinových bank vychází z konceptu, který vznikl v šedesátých letech 20. století v USA, a zaměřuje se výhradně na spolupráci s velkými obchodními řetězci Jen v Praze podle Plichty za rok přerozdělí 100 tun jídla. Ve své současné podobě funguje projekt, který navázal na dřívější iniciativu zakladatelů Naděje Ilji Hradeckého a Vlastimily Hradecké, od března roku 2006. V hlavním městě dodává potraviny do desítek neziskových organizací, například právě do Naděje, Armády spásy či dětských zařízení Klokánek. „Všechny firmy, se kterými spolupracujeme, dbají na nezávadnost výrobků. Každý skandál by zasáhl nás i danou společnost,“ řekl ČESKÉ POZICI Fabrice Martin-Plichta. Provoz Potravinové banky Praha je prý relativně nenáročný. Financuje se převážně z darů firem, mezi které patří významní producenti potravin, a soukromých osob, ale částečně i z městských grantů.

URL| http://ceskapozice.lidovky.cz/berlinsk....aspx?c=A150708_140735_pozice-tema_lube

ČRo Radiožurnál Miroslav Toman ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

9.7.2015

ČRo Radiožurnál str. 1 17:06 Dvacítka Radiožurnálu Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Proč je pro menší dodavatele důležitá novela zákona o tržní síle? Jsou potraviny v Česku méně kvalitní než ty v Německu? A jak počasí ovlivní letošní úrodu? Zeptáme se. Miroslav Toman, prezident Potravinářské a také Agrární komory je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Vítejte, dobrý den. Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Dobrý den. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------My jsme dnes na Radiožurnálu vysílali o tom, že na jihu Moravy už se sklízí obilí, tedy to horko se evidentně silně projevilo. Jen na jihu Moravy nebo v celé České republice začala sklizeň dřív? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Já si myslím, že ta sklizeň je uspíšená letos dříve, v průměru o jeden týden. Co se týká té sklizně, tak zatím nebudu nic předjímat. Samozřejmě ta úroda pravděpodobně nebude tak velká, jako byla v loňském roce, kdy byla rekordní, nicméně uvidíme. Je příliš brzo na jakékoli odhady a počítat to jenom podle, podle teďka pár hektarů nelze. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Je to ale tím horkem, že začalo se dřív sklízet obilí? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Tak je to samozřejmě i horkem. Je to i horkem ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A čím ještě? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------... ale celkově tím vývojem počasí v průběhu celého jara a začátkem léta, takže je to vlivem počasí. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Takže teď, když nastanou další horké dny, jaký vliv to může mít vlastně na tu úrodu? Troufnete si to odhadnout? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Já nechci být nějaký jakoby prognostik, co se týká úrody, protože mohou přijít bouřky. To může mít daleko větší vliv než horko, protože může být pomlácený obilí, může být dešťů, kdy nebude možnost sklízet to obilí, samozřejmě některé plochy mohou být zaschlé. Těch vlivů tam může být velká spousta, ale věříme, že se to nějak zvládne. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A to, že ta úroda nebude taková, jako byla loni, kdy byla rekordní, to usuzujete z čeho? Že jste se prošel po poli nebo?

Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Tak za prvé, za prvé jsem se prošel po poli také samozřejmě, ale v druhé řadě jsem komunikoval s kolegy z jednotlivých regionů, které, kteří, kteří provozují své, své družstva nebo svá, své statky. A ty porosty nejsou takové, jako byly v loňském roce. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Má ta úroda nějaký zásadní vliv na cenu potravin? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Tak samozřejmě ta úroda má vliv na cenu potravin, ale mimo, mimo ceny komodit na to má vliv i ceny energií, jaký je přetlak na trhu, což vidíme například teďka u mléka, kdy je velikánský přetlak, přetlak mléka a zemědělci dostávají daleko méně peněz, takže samozřejmě cena komodit má vliv na ceny potravin. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Když už jsme u toho mléka, tak to je samozřejmě v současné chvíli velké téma, protože nejenom pro Českou republiku, ale i pro ostatní země Evropské unie, protože se začaly hromadit zásoby neprodaných mléčných výrobků. Je na vině pouze to, že Rusko uvalilo embargo na dovoz potravin? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Já si myslím, že to je jedna, jedna z příčin. Ta další příčina je vlastně ukončení, ukončení mléčných kvót, nadvýroba mléka v Evropské unie a situace na světovém trhu, ať to je v Číně nebo i v Rusku, jak jsme říkali. Samozřejmě malér je, že vlastně Česká republika, potažmo Evropská unie nebo komise nepřijmuly žádná opatření a neudělalo se nic proto, aby se to těchto přebytků zbavilo z trhu. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A to Rusko se na tom podílí kolika procenty, byste řekl to embargo? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Já si myslím, že to je velké číslo, protože vidím to tak z 40, 50 %. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A to se nám nedaří třeba najít pro ty výrobky uplatnění na jiném trhu? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------To uplatnění na jiném trhu my hledáme, ale, ale v podstatě ta, ty ceny jdou tam prudce dolů, že vlastně například dneska už se to vykupuje mléko od zemědělců okolo 7 korun a v loňském roce to bylo přes 8 korun, takže, takže to je velký problém. A uplatnění na jiných trzích je otázka dlouhodobá. Nejde tu udělat cena na den. Jednáme například s Čínou, jednáme i s ostatními zeměmi postsovětskými, ale nejde to udělat tak, že to přesměrujeme ze dne na den. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Takže jak dlouho to potrvá podle vás, když už jednáte, tak máte nějakou představu, jak rychle to jde? Ze dne na den, to je nám všem jasné, že to nepůjde. Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------No já, nám to jasné je, ale já jsem slyšel, když, když začalo embargo na Rusko, tak vyjádření politiků,

že musíme přesměrovat vývozy. My už jsme tenkrát upozorňovali na to, že bude podpora, potřeba podpora státu, že se musí dojednat také veterinární podmínky a bude podpora i Evropské komise. A já musím konstatovat, že v tuto chvíli vlastně se nic nestalo, protože, aby se něco pohnulo, tak by se musely zvednout výkupní ceny, intervenční ceny mléka v Evropské unii, musely by se zavést subvenční režim na vývoz, musely by se zavést také nějaké národní dotace a tak dále. A nic z toho se zatím do této chvíle nestalo. A nicméně věříme, že to zboží se nám podaří prodat. V případě že ne, tak opravdu ta situace může být velmi těžká, kdy cena mléka může ještě klesat. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Vy jste říkal koncem května na Žofínském fóru, že pokud se nepřijmou opatření na úrovni ministerstva, tak to do 3 měsíců může mít dramatický dopad. Pořád si myslíte, že ten dopad může být tedy dramatický? Jak moc dramatický? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Tak ten dramatický dopad může být už ten, že cena mléka se pohybuje dneska okolo 7 korun, nebezpečí je, že to může jít ještě, ještě daleko více dolů a samozřejmě někteří zemědělci se mohou rozhodnout, že ukončí svoji produkci mléka, to znamená, že skončí živočišnou výrobou. Tím se zase sníží zaměstnanost v zemědělství, sníží se ziskovost zemědělství a samozřejmě to odnese venkov, protože tam nebude zaměstnání pro ty lidi. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Vy mluvíte o tom, že se propadla cena mléka. Dívám se špatně, že to v obchodě nepoznávám? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------V obchodě se to neprojevilo prakticky vůbec. Já řeknu jeden příklad. Například mlékárny prodávají kostku másla, aby si to uměl každý představit, někdy mezi 22 až 25 korunami podle firmy, která to uvádí na trh, v řetězci se to prodává někde okolo 40 korun plus minus, až 45 korun, zase záleží podle značky. To znamená v řetězcích se to v tu chvíli v žádném případě neprojevilo. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Takže se hromadí třeba ve skladu Madety, tam už mají historický objem na skladě teď mléka, mléčných výrobků, ale my v obchodě zkrátka to máme pořád mléčné výrobky za tu stejnou cenu, jako byla před tady tou v uvozovkách mléčnou krizí. Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------V podstatě ta cena, cena mléka v obchodech pro zákazníka zůstává plus minus stejná. Hromadí se zásoby a ještě navíc nám narůstá dovoz, protože ten přetlak mléka není jenom v České republice, ale je v celé Evropě. Samozřejmě ty řetězce jsou zahraniční a berou primárně zboží ze svých domovských zemí. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Když Madeta říká, že tratí zhruba 17 milionů korun měsíčně, tak samozřejmě Madeta není jediná, jsou další firmy. Jaký to může mít dopad na zaměstnanost a další věci? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Tak může to mít dopad v prvé řadě na další ze směřování firmy, to znamená z hlediska investic. Firmy budou muset omezovat investice, pokud budou ve ztrátě. Budou také samozřejmě nebezpečí propouštění, propouštění lidí a také nebezpečí, že mlékárny mohou odmítat mléko, které není zasmluvněné od svých dodavatelů. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

-------------------Propouštění by se mohlo dotknout kolika lidí? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Já si to takhle nechci troufnout ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Bude to v desítkách? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Bude to, bude to, mohlo by to bejt ve stovkách lidí. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ve stovkách lidí by to mohlo být. Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Když vezmu mlékárenský průmysl jako celek. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ministerstvo zemědělství ale oznámilo, že plánuje vypsat na příští rok nové dotační programy z národního rozpočtu, které by měly pomoci právě českým producentům a zpracovatelům mléka. Je to cesta, kterou vy si také představujete? Touto byste chtěli jít? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Je to jedna z cest, ale myslím, že daleko důležitější v tuto chvíli by bylo prosazení na evropské úrovni, zvednutí výkupních intervenčních cen, dotačních subvencí na vývoz do třetích zemí, a samozřejmě také dotace pro zemědělce do výroby. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A takže kdo by to měl prosadit? To by měl prosadit ... Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------No je to samozřejmě prosazování primárně u pana ministra zemědělství v Bruselu, což není samozřejmě lehké ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ale když je to problém, který se týká většiny zemí Evropy nebo všech možná ... Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Měl by se, měl by se spojit s dalšími zeměmi jako je Polsko, jako je Francie a další, které, které možná by to podpořily, ale je to záležitost ministerstva. My jsme o tom jednali minulý týden v Brně ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Na V4. Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR --------------------

... na V4, shodli jsme se na všech těchto principech a všichni žádáme naše ministry, aby se do toho zapojili. To znamená minimálně V4 by měla mít stejný názor, plus další země. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak vy jste se tam sešli šéfové agrárních komor Polska, Maďarska, Slovenska, vy za Českou republiku jste tam byl. Která z těch zemí V4 je nejvíc tím postižena? Je to Polsko? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------No já si myslím, že tím jsou postiženy všechny země, ale samozřejmě ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Stejně? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Plus minus stejně. Ty ceny mléka se pohybují orientačně stejně. A každá země má své problémy, ale Polsko samozřejmě z toho rozsahu je postiženo nejvíc. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Miroslav Toman, prezident Potravinářské a také Agrární komory je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Debatu o tom, kdo určuje ceny potravin v poslední době rozvířila novela zákona o významné tržní síle. Ta prošla nyní ve sněmovně prvním čteních ... Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Ano. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------... ale takže stále se ještě ve sněmovně o ní jedná. Ta novela by měla narovnat vztahy mezi řetězci a menšími dodavateli. Proč je pro vás ta novela tak důležitá? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Já se vrátím trošku do minulosti. Zákon platí od roku 2010 a argumenty, který používají odpůrci dneska proti této novele, tak to byly stejné argumenty v roce 2010. A řekněme si, co se zlepšilo tím zákonem, který se uvedl v život. Tak minimálně dvě věci, které jsou velmi důležité. Důležitá je jedna věc, to znamená spatnost do 30 dnů. Dříve bylo obvyklé, že se platilo 60, 80, až 120 dní za zboží, které se de facto prodávalo ihned, ať to bylo pečivo, ať to byly mlékárenské výrobky a tak dále, to znamená splatnost se zkrátila do 30 dnů, což je velmi významné pro, pro dodavatelské podniky. A druhá věc, která je významná například pro pekaře, omezily se vratky, vratky pekařského zboží, to znamená už tam nejsou tak velké ztráty u pekařů. A u této novely, která je, tak samozřejmě tam je velmi důležitá ta vymahatelnost, kdy ÚHOZ udělal novelu, aby tento zákon byl více vymahatelný a hlavně, aby se ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tam budou hrozit až miliardové pokuty, přeformulovává se také definice významné tržní síly. Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Ano. Ale co je důležité, omezují se bonusy a další poplatky, to znamená de facto za jedno zboží by měla být jedna faktura a dodavatel by měl být od začátku, za kolik vlastně dodává řetězce, jaká je konečná cena.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Nicméně vy si tedy myslíte, že tato novela jde správným směrem, ostatně vy jste to ještě, když jste byl ve funkci ministra zemědělství startoval vlastně tady tuto novelu. Ale otázka je, jestli se bude radovat také spotřebitel, protože řetězce už teď varují, že by mohlo zdražit zboží. Tak jak zaručíte spotřebitelům, že toto nenastane? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Už to, co říkají řetězce, že se může zdražit zboží, bavili jsme se o tom před chvílí. Na cenu zboží by měl mít vliv základní faktory, jako je cena komodit, cena energií a samozřejmě poptávka. Otázka samozřejmě je, že tady to už slyším od roku 2008, že v případě zavedení tohoto zákona dojde ke zdražení zboží. K tomu vůbec nedošlo a uvedu konkrétní příklad, také jsem ho tady dneska řekl a uvedu ještě jeden. Máslo do řetězců se prodává za 25 korun řádově, a prodává se okolo 40 korun spotřebiteli. Otázka je, kdo to, kdo to zboží teda zdražuje, když se to prodá za 25 a prodává se za 40. Například u salámu Vysočina se prodává, dodavatelé dodávají za 90 korun a prodává se na pultech okolo 190 korun podle toho, jaký to je řetězec. To znamená ty obchodní přirážky tam dosahují až 80 %. Ve statistice se objevují obchodní přirážky, že se pohybují ve výši 24 % a to všechno ostatní jsou takzvané zadní marže, aby spotřebitel pochopil, co je to, to jsou ty různé bonusy, které musí dodavatel zaplatit za to, že vůbec může dodávat do těchto řetězců. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ale toto ta novela mění? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Tato novela musí, říká, že za jedno zboží, když to zjednoduším, měla by jedna faktura a každý fakturační údaj by měl být doložen skutečným plněním. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Nemůže nastat ale to, že zpřísněné podmínky dovedou obchodníky k tomu, že budou zkrátka raději vyjednávat s dodavateli v zahraničí? Že na tom právě budou biti naši dodavatelé kvůli této novele? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------To je další argument, který, který já nepředpokládám, protože kdyby chtěli dovážet ze zahraničí, dováží dneska, už dneska se to nakonec děje a ten zákon ještě neplatí a dávají v některých případech přednost ze zahraničí, protože sledují pouze a výhradně cenu a také obchodní politiku svých domovských zemí. To je jedna věc. Druhá věc je, že si nemyslím, že budou dovážet čerstvé výrobky a kvalitní výrobky ze zahraničí a samozřejmě tady to také slyším už 5 let. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------K těm vyšším přirážkám řetězců, o kterých mluvíte, tak s tím však nesouhlasí třeba vedoucí právního oddělení Kauflandu Igor Kremla, který se vyjádřil v médiích, že podle něj je průměrný zisk v maloobchodu 1,5 až 2 % a průměrné zisky výrobců násobně vyšší. Tak jak to, že jsou ty údaje tak odlišné, které máte vy a které ... Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Já si myslím, že pan Kremla mluví úplně o něčem jiným a mě by zajímalo, kde k těm číslům přišel. Samozřejmě jejich zisky já nehodnotím, já se bavím o obchodní přirážce, protože ty zisky jsou samozřejmě závislé na tom, jak si nastaví své náklady. V případě, že si od mateřské firmy nechávám posílat faktury na převod peněz do zahraničí, tak ty zisky se můžou objevit opravdu až ve výši 1, 1,5 %. Nicméně my se bavíme o obchodních přirážkách, to znamená, to je rozdíl mezi nakoupeným prodávaným zbožím a nákladovost jednotlivých, ať to jsou výrobci nebo prodejci, je v jejich záležitost, pokud chci vyšší zisk, musím omezit náklady, což výrobci dělají, ale u obchodníků jsem to

opravdu ještě neviděl. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Miroslav Toman, prezident Potravinářské a také Agrární komory, je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Řekněte mi, pane Tomane, proč jsou v Německu kvalitnější potraviny než v České republice? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Já zase se musím vrátit trošku zpátky. My jsme na to upozorňovali, zase to má několik důvodů. Možná si ještě pamatujete, kdy DPH na potraviny v České republice bylo 5 %. Dneska je 15 %, to znamená, a ceny potravin nešly tak výrazně nahoru. Někde se to projevit muselo, to znamená, projevilo se to, možná že výrobci museli někde ušetřit, řetězce tlačily také dolů, to znamená je to o ceně výrobku. To je bod jedna. Například v Německu je DPH 7 %, v České republice je 15, jak jsem řekl. To je jeden důvod. Druhý důvod je, že řetězce tlačí na čím dám tím nižší ceny. Ta cena se projevuje v kvalitě. My jsme si dělávali srovnávání nějakých výrobků v Německu a v České republice ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------20 výrobků, pokud si vzpomínám z tisku, jste srovnávali. Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------20 výrobků, a musím říci, že převážná většina těchto výrobků byla, byla dražší řádově v průměru o 23 % minimálně, takže i když odečtu to DPH, ten rozdíl, tak pořád ty výrovky jsou v Německu, v Německu levnější. Bavíme se o kvalitních výrobcích. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------No ale proč jsou jinak chuťově na tom? Protože nejenom vy jste si dělali průzkum, nechala si udělat průzkum také europoslankyně za ČSSD Olga Sehnalová, společnost Ahold, ti testovali 24 druhů potravin zakoupených jak v České republice a tak v Německu, a například jogurt a rama byly v Německu, měly větší obsah tuku, v české kávě bylo o třetinu více kofeinu, limonády byly v Německu slazeny cukrem, v Česku fruktózo-glukózovým sirupem. Tak to jsou přece docela významné rozdíly. Čím si to vysvětlovat? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------No samozřejmě je to, je to honba za ziskem. Je to honba za ziskem, to znamená, když tam dojde k náhražce, tak ta náhražka je levnější než ta kvalitní surovina. Jestliže tam dám menší obsah masa, tak samozřejmě ten výrobek je, je levnější a mohu prodávat za vyšší cenu. A je potřeba si uvědomit, že výrobky, které se prodávají v České republice takzvaných nadnárodních značek, se v převážné míře vyrábějí v Polsku, vyrábí se v Maďarsku, v Rumunsku, Bulharsku, ale výrobky prodávané se stejnou značkou v Německu, se vyrábí v Německu nebo v některých ze starých zemí, to znamená, mají svoje receptury, mají svoje pravidelné postupy výrobní a nedovolí si šidit zákazníka. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A kdežto u nás si dovolí šidit zákazníka? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Samozřejmě ten tlak řetězců je tak velký, že i tyto nadnárodní firmy tam dávají jiné složení. Samozřejmě říká se, že to je chuťové zvyklosti ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka --------------------

Ano, to jsem právě četla, že tak jsem se chtěla zeptat, jestli máme jiné chuťové buňky než Němci? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Já si myslím, já si, já si myslím, že to je celý nesmysl, protože každý si radši přisladí cukrem než, než umělým sladidlem. Samozřejmě každý má radši opravdové maso než jakýkoli separát. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Jde to změnit? Jde to udělat tak, abychom měli stejně kvalitní potraviny jako mají v Německu? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Jde to změnit trhovým tlakem jak ze strany výrobců, ale ze strany, hlavně ze strany spotřebitelů. Spotřebitel si to určuje, to znamená, já jsem přesvědčen o tom, že když výrobce bude upřednostňovat výrobky z České republiky od českých výrobců, tak je to pod pravidelnou kontrolou. Existuje tady logo, ať to je Klasa, ať to je Regionální potravina nebo, nebo český výrobek garantováno Potravinářskou komorou, kde je garantovaná kvalita, kdy nálezy, nálezy kontrolních orgánů se pohybují do 1 %, kdežto u těch ostatních to je mezi 7 a 12 % podle druhu zboží. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Miroslav Toman, prezident Potravinářské a Agrární komory, je stále ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Pojďme otevřít ještě jedno téma. Asociace soukromých zemědělců kritizuje ministra zemědělství Mariana Jurečku za to, že se účastnil 60. výročí založení JZD v Oprostovicích na Přerovsku. Podle zemědělců oslavou násilné kolektivizace venkova během komunismu byla tato akce. Víte o té akci? Víte, jak probíhala? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Já jsem na této akci nebyl, protože jsem trávil dovolenou s dětma, nicméně jsem o ní četl ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Jinak byste tam byl také? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Předpokládám, že kdybych byl pozván, tak ano, ale já jsem nekontroloval pozvánky na dobu, kdy ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Takže nevíte, jestli byl také pozván? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Takže nevím, ale ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------To, že tam byl pan ministr vás zaráží? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Ne nezaráží mě to, nevidím na tom nic špatného, protože podle vyjádření pana ministra, pan ministr odsoudil ty, ty věci, které se děly v případě kolektivizace a musíme si říci, že to je řádově 60 let zpátky. Myslím si, že to družstvo prosperuje, je to ocenění práce a každý má svojí historii. Není potřeba se před tou historií skrývat, je potřeba se z ní poučit. Nevidím na tom nic špatného a nechci se vracet do minulosti.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A není na tom nic špatného, ani když se na tom místě rozdávala brožura s logem ministerstva, která popírala násilnou podstatu kolektivizace. To logo prý bylo zneužito, řekl ministr Jurečka, ale to, že se tam taková brožura rozdává, není to zvláštní, když tam vedle toho sedí pan ministr? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Tak já nevím, já jsem tu brožuru nečetl, já jsem ji neviděl, to znamená já nevěřím všemu, co, co jde z Asociace soukromého zemědělství. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Proč tomu nevěříte? Myslíte, že nejsou důvěryhodní? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Já si myslím, že ne všechno co je, tak je používáno férovým způsobem a tady se musím pana ministra zastat. Já jsem velmi rád, že jezdí mezi, mezi zemědělce a bez ohledu na to, jestli to je soukromý zemědělec malý, anebo jestli je to zemědělské družstvo, které je dneska v podstatě také soukromé. To nejsou ty JZD, které tu byly, to jsou dneska moderní, perspektivní podniky, moderně vybavené, pracují tam mladí lidé, nevidím na tom nic špatného, je to normálně soukromá firma. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Je pan Jurečka dobrý ministr zemědělství? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Já to nechci hodnotit. Je to mladý člověk, který se na ty věci dívá na některé jinak, ale myslím si, že v některých věcech najdeme, najdeme společnou řeč. Věřím tomu, ať to je teďko ten zákon o významné tržní síle, věřím, že najdeme i společnou řeč na rozdělování peněz a ve finále hlavně, že pan ministr Jurečka slíbí, respektive splní to, co slíbil, že se bude snažit, řeší situaci s mlékem, ale i s vepřovým masem a s drůbeží. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------V čem těžko hledáte společnou řeč s panem Jurečkou? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Například v pohledu na některé vystupování v reklamách a tak dále, myslím si, že vystupování v reklamě pana ministra nebylo úplně ideální na Regionální potraviny, ale nicméně říkám, je to mladý člověk a každý dělá to, co umí. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Miroslav Toman, prezident Potravinářské a Agrární komory, byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za to, na shledanou. Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Na shledanou, pěkný večer. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Na Radiožurnálu za chvilku další zprávy, Helena Šulcová přeje dobrý poslech.

ČRo Region, Středočeský kraj Zásady bezpečného grilování 9.7.2015

ČRo Region, Středočeský kraj str. 1 11:07 Hubněte zdravě s Kateřinou Cajthamlovou Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Je to tak, čtvrteční dopoledne znamená návštěvu doktorky Kateřiny Cajthamlové u nás ve studiu, tak ji zdravím. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Dobrý den, dneska máme krásné téma, máme hezké počasí, lidé vyrážejí ven, ale někteří jiní vyrážejí ke grilu. Takže dneska jsme si vzali s Patrikem za úkol trošku poradit. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Ano, je to tak, no, tak máme Léto na grilu, tak musíme z těch našich částí seriálu věnovat tématu, nabízí se to nakonec. Takže téma znáte, zdraví vás i Patrik Rozehnal. Je něco, co by nám při grilování prospělo vůbec, nebo budete spíš odrazovat nebo nabádat, co všechno a čeho si všímat? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Je to báječná otázka, jestli nám něco prospěje při grilování? No, tak při grilování nám prospěje to, že máme společnost, máme lidi, kteří se baví i nějak jinak než tím grilováním, protože většinu grilujeme třeba u bazénu, takže tam můžeme plavat nebo můžeme si zatančit. Takže z tohoto hlediska u grilování můžeme zažít i zábavu. Samozřejmě grilování samo, to je jenom takový obecný výraz, protože záleží na tom jaký máme gril, na čem grilujeme, jestli opravdu používáme otevřený oheň nebo používáme nějaké uhlí speciální, jak máme chráněny ty potraviny před spalinami z toho grilu. Čili grilování, to je velice široké téma. Chtěla bych říct, že pokud vlastně přímo pečeme na otevřeném ohni nebo grilujeme nebo na nějakém ohni, který je přiživovaný různým typem uhlí, tak se dostáváme do situace, kdy do toho jídla se nám dostane dehet, což je spalina, je to znečišťující látka vlastně ovzduší. Znají ji kuřáci, dehtem si plní své plíce a lidé, kteří grilují na otevřeném ohni nebo na nějaké uhlí, tak si tím plní trávicí trakt. Tím pádem si zvyšují množství vlastně těch nebezpečných volných radikálů a důsledkem může být závažné onemocnění jako například nádor trávicího traktu. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------A ten dehet z trávicího traktu neodejde tak jako z plic třeba? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------No, z plic taky moc neodchází. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Taky neodejde z plic? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Ano, přesně tak. Ten problém s dehtem je, že on se přilepí na sliznici a lokálně dráždí, například když se dělaly pokusy s krysami, těm se na kůži nebo na sliznici aplikoval dehet, tak vždycky za poměrně relativně krátkou dobu byla vidět vlastně lokální zánětlivá reakce, posléze změna buněk na nádorové buňky a ten nádor byl důsledkem vždycky. Čili musíme si dávat na grilování velký pozor. Měli bychom se držet tedy zásad bezpečnějšího grilování, o tom si řekneme za chvilku.

/ Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Slíbili jsme vám v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou, kde si povídáme o grilování, nějaké ty bezpečné zásady nebo jak dodržet při grilování ten správný postup, abychom našemu tělu neuškodili? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Já bych nejdřív využila toho, že Patrik má za sebou vlastně výuční list kuchaře, viďte, takže bych vás moc poprosila, jestli byste byl tak laskav a definoval nám, co to je vlastně grilování je? Je to, já bych se teď ptala, je to něco, co dělám na kameni nebo to děláme nad ohněm, nebo na elektřině, co to vlastně je grilování? Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Grilování je způsob přípravy jídla, kdy dochází k přímému styku vlastně většinou nasucho s tím zdrojem toho tepla a práce většinou s otevřeným ohněm. A jestli už to budeme tak, jako jste navrhovala vy, nějak mezi to dávat nějak vložku, třeba ty aluminiové folie a nebo to bude na přímo, to už je na nás, ale pracujeme většinou s otevřeným ohněm, který ohřívá ať už nějakou desku, na které grilujeme, anebo pracujeme přímo nad ohněm. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Tak, a teď já bych tedy chtěla říct, že pracujeme s ohněm, a to s ohněm většinou otevřeným. Čili to první, na co musíme dávat pozor, aby naše grilování bylo bezpečné, a to tedy platí pro lidi s nadváhou i pro lidi hubené, tak to je pozor na ten oheň, to znamená mimo dosah dětí, mimo nějaké oblasti,kde by se něco mohlo podpálit, toto tedy ne zdravotní, ale vysloveně bezpečnostní opatření. To, co musíme udělat, aby to bylo zdravé grilování, my bychom mezi ten oheň a mezi tu potravu měli nějakou tu bariéru dát. Z tohoto hlediska nejbezpečnější je grilování na rozpálených různých kamenech nebo různých litinových deskách, kdy vlastně tím vařícím nebo kuchařským přípravovým je ten žár, nikoli ten oheň sám. O tom, co vlastně dělá to ožehnutí a o dehtu jsme mluvili v tom minulém vstupu. Takže určitě něco dát mezi oheň a tu potravu. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------A pak taky ošetřovat, aby tam neulpívaly zbytky toho, co děláme předtím. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Tak, už jsem se nadechovala říct, že tuto podložku nebo tuto vlastně vložku mezi oheň a potravu je potřeba dokonale umýt, a to po každém grilování, zbavit ji všech nečistot a zbavit ji vlastně zbytku tuků a naolejovat ji nově, většinou ten olej tam dělá právě tu vrstvu, která přenáší žár, to znamená, že vlastně trochu smažíme. Proto grilování nepovažujeme za každodenní záležitost, ale měla by to být záležitost, kterou děláme jenom výjimečně asi tak výjimečně jako si dopřáváme něco smaženého. / Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Stále posloucháte seriál Hubněte zdravě a povídáme si tu o grilování, probereme ještě některé další zásady s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Máme léto, tak doporučíte grilovat během léta jednou, dvakrát, třikrát? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------No, to je velmi dobrá otázka, léto, to znamená dva měsíce, myslím si, že třikrát a dost, víc bych asi nedoporučovala. Samozřejmě teď vím, že se prostě posluchači pochechtávají, heleďte se, to je

každého věc. Já jenom říkám jak to vypadá, aby to bylo bezpečné. Pokud máte gril na uhlí, tak je dobré používat vlastně podpalovače určené pro tento účel a nechat to uhlí úplně shořet předtím než se pustíte vlastně do přípravy masa, to proto zase, aby tam nebyl vlastně oheň, ale aby tam byl jenom ten žár. Je dobré, aby se gril předtím než se používá, dobře nahřál. V podstatě dřív než uhlí se začne z něj dělat ten bílý popel, to znamená, když to ještě žhne. Maso před grilováním je důležité úplně rozmrazit. Já jsem byla jednou zvána na grilovačku, kde opravdu se na ten gril dávalo maso přímo z mrazáku, jednak to není dobré, jednak to maso ztvrdne a jednak teda je doba grilování vlastně je dlouhá, protože za normálních okolností grilování je záležitost velmi rychlá, v tomto případě vlastně to maso nejdřív musí rozmrzat, to znamená nechat ho rozmrznout, v ledničce se dobře rozmrazuje. Raději ve studené vodě, jak to dělávaly naše babičky než při pokojové teplotě, aby nám neosychalo. Pokud se vám spálí něco na tom grilu, tak ty spálené věci nejezte. Dřív se říkalo, že pokud dívky budou jíst spálené části potravy, tak budou krásné, prosím vás, to bylo z ekonomického hlediska, aby se motivovaly dívky ke konzumaci, není to pravda a rozhodně spíš právě ty spálené části obsahují víc dehtu, takže spíš budeme ošklivější a budeme víc stárnout. Potraviny, které vyžadují dlouhou dobu grilování, to jsou třeba takové ty vysoké steaky, tak je lepší nejdřív tepelně upravit třeba v troubě nebo v mikrovlnce, abychom potom to grilování opravdu používali jenom velmi rychle. Bereme to jako opravdu rizikový způsob přípravy potravin. Je dobré nemíchat hotové grilované maso se syrovým, protože tam potom vlastně nevíme, jestli to syrové maso se dostatečně propeklo, takže určitě tohle to nemíchat dohromady, nepokládat na stejný talíř, neskladovat stejně, protože to syrové maso je zdrojem bakterií, v tom grilovaném mase většinou žádné nejsou, ale mohlo by se kontaminovat. No, a používejte libové maso a to, které zbavíte viditelného tuku. Teď přesně vím zase, co dělají naši posluchači, kteří grilují klobásy a grilují různé tučné věci, ty pro hubnoucí vhodné věci je zelenina, která je dobře připravena, rybí maso a opravdu maso libové. / Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Po písničce se věnujeme v seriálu Hubněte zdravě grilování a obezita, dá se to dát do souvislosti, paní doktorko Cajthamlová? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Určitě. Říkala jsem, že vlastně to grilování je záležitost, kdy používáme teda trošku větší množství tuku. Grilování není ani příprava v páře, ani příprava vlastně v nějaké horkovzdušné troubě, většinou maso před grilováním lidé nakládají do různých marinád a konzumují spíš ty tučnější typy mas, už jsem hovořila o klobásách, hovořila jsem o tučném vepřovém, to z grilování dělá problém. Samotné grilování by k nadváze ani k obezitě vést nemuselo, je to výběr potravin, které k tomu grilování užívám plus ty různé omáčičky, dresinky dipy. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Tam bude větší problém, ty dochucovadla. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------A dochucovadla, kterými vlastně to grilované maso přizvláštňujeme. Řekla bych, že je to velká škoda, protože pokud grilujeme kvalitní suroviny, kvalitní libové maso, děláme to opravdu tak krátce, jak by to mělo být, tedy pozor, zas ne úplně krátce, abychom se nevystavili riziku různých bakterií, konkrétně v létě, nejnebezpečnější je salmonelóza. Takže uvnitř by grilované, zejména klobásy rozhodně neměly zůstat růžové, protože tam to riziko je teda větší. Protože pokud to děláme, tak to děláme krátce. A pokud příliš nesolíme, příliš nedochucujeme, tak to maso má specifickou jinou chuť, než které nedosáhneme doma, pokud ho dusíme nebo smažíme nebo děláme na nějaké pánvi nebo ... Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Proto to taky děláme.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Ano, čili to grilování, pokud má být smysl, grilování ozvláštnění našich kuchyňských příprav, tak bychom si ho teda neměli kazit tím, že vlastně tu přirozenou jinou chuť grilovaného masa přebijeme ať už solí nebo různými dresinky. / Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Seriál Hubněte zdravě dnes, protože máme Léto na grilu, tak si povídáme zejména o grilování, o tom, co grilovat lépe, abychom docílili zdravého jídelníčku a zůstali štíhlí, nepřibrali na váze přes to letošní léto. Vy jste říkala vybírat libovější druhy masa, no jo, ale když je upravujeme, tak jsou sušší přece ne? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Ano. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Ten tuk tam dělá tu vláčnost. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------No, je to pravda, jenomže my se bavíme o hubnutí, a tady opravdu každý gram tuku, kterého se zbavíme z té potravy, tak vlastně není nadbytečný gram tuku, který konzumujeme. Chtěla bych upozornit, když jsem tady říkala, jak by se nesolilo a tak, že existují i potraviny, které grilované zase mají svoji specifickou chuť a jsou netučné. Bavíme se třeba o kukuřici, paprice, bramborách, různých broskvích, ananasu, banánu, žampionech, tohle všechno při tom grilování můžete vlastně použít bez rizika toho, že byste zatížili tělo nějak nadbytečným tukem. Když dáte i třeba tučnější maso, já tedy trochu ustoupím, a k tomu dáte tyhle ty jiné věci a nepoužijete ty dresinky a příliš to neosolíte, tak se bavíme o zdravějším grilování, které může být ozvláštněním a může vést k lepšímu a veselejšímu hubnutí. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Takže když si dáme libovou kotletu, dobře ji připravíme, k tomu si uděláme grilovanou zeleninu a na závěr si dáme grilovaný ananas, tak fajn? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Naprosto báječně, budu vám držet palce, pokud si k tomu ještě zaplavete a zatancujete, nic lepšího nemůžete v létě udělat. Ještě jsem zapomněla drobnost, máme bylinky, a ty, pokud používáme při grilování, ať už je to máta, bazalka, já nevím co všechno dalšího. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Tymián, rozmarýn, šalvěj. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Ano, děkuji, Patriku, výborně, tak nám velmi ozvláštní chuť a nemusíme používat ani sůl ani dresinky. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Tak, ať se vám to Léto na grilu povede, to je vám přeje Patrik Rozehnal. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka

-------------------A doktorka Kateřina Cajthamlová. Hezký den.

denik.cz Místopředseda antimonopolního úřadu: Řetězce už jsou obezřetnější 13.7.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Praha – Hraje se o zákon o významné tržní síle, který má narovnávat vztahy mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) sice po setkání se zástupci obchodníků řekl, že odmítá tlaky na zrušení zákona, ale nevyloučil v něm možné změny. Nad dodržováním této normy bdí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Jeho místopředseda Hynek Brom je přesvědčen, že Česká republika takový zákon potřebuje. Úřad dostává desítky podnětů ročně. " Senátor Jan Veleba nedávno ?v Deníku řekl, že antimonopolní úřad se konečně rozhýbal, když začal prošetřovat čtyři obchodní řetězce kvůli zneužívání významné tržní síly. Proč úřad začal v této věci konat až teď? Neznám motivaci pana senátora Veleby, proč dospěl ?k tomuto závěru. My se významnou tržní silou zabýváme od doby účinnosti zákona, tedy od 1. února 2010. Provedli jsme jedno velké sektorové šetření a zahájili správní řízení. To, že jsme některá ?z nich skončili relativně nedávno nebo že jsou nyní ve druhém stupni, vyplývá ze složitosti tohoto správního řízení. Jejich délka je však relativně stejně dlouhá jako ?u řízení v rámci hospodářské soutěže. Když v roce 1991 vznikl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, všichni říkali, že se nic neděje. Až když nabude rozhodnutí platnosti nebo se o něm začne mluvit, může člověk získat nepříliš správný dojem, že se tou věcí úřad zabývá až teď. Konečné rozhodnutí je ale až tečka. Jsou tam stovky stran spisu, nikdo nemůže očekávat, že bude vydáno rozhodnutí během čtrnácti dnů, jako je to třeba u stavebního povolení. Zákon o významné tržní síle tady funguje už pět let. Jak podle vašich zkušeností obchodní řetězce nejčastěji zneužívají významnou tržní sílu? Nejčastějším problémem je nepředvídatelnost, za jakou cenu obchodují. Z toho plyne různé porušení zákona. Například na podzim uzavřete smlouvu, že budete obchodnímu řetězci prodávat nějakou komoditu za deset korun. Dohodnete si i podmínky, za kterých může dojít i ke snížení ceny. Třeba budete mít ?v obchodech několik promoakcí, za zavedení nového produktu je možné snížit cenu ?u toho staršího, za poškozené, vadné zboží, nedodání dostatečného množství, jak jste se zavázal a podobně. S tím všichni souhlasí, je to v pořádku. Ale v průběhu toho jednání, aniž by došlo k porušení podmínek, které jsem popisoval, obchodní řetězec nebo jeho zástupce jednostranně prohlásí, že došlo ?k porušení a stanoví vám cenu, aniž byste měl možnost do toho vstoupit. To je zneužití významné tržní síly. Není to ?o tom, že si dohodnete tvrdé obchodní podmínky, a i když se vám nelíbí, dodržujete je. Je to o tom, že se ty podmínky mění v průběhu hry. Tržní síla se projevuje v obavě dodavatelů, že pokud zvednou veřejně svůj hlas, stávají se neloajální vůči svému obchodnímu partnerovi a ten ukončí smluvní vztah. Není to obava dodavatelů jen v České republice. Oznámení Asi není jednoduché se k takovým případům dostat. Máte svoje agenty, nebo se věcí zabýváte na základě nějakého udání? Dostaneme třeba nějaké oznámení. To musíme nejdřív prošetřit, jestli si to někdo nevymýšlí. Když dospějeme ?k závěru, že můžeme zahájit správní řízení, tak ho zahájíme. Některé poznatky získáme sektorovým šetřením. Zatím jsme prováděli jediné, kdy jsme zjišťovali, jak vypadají různé podmínky a podobně. To vyžaduje dlouhý čas na sesbírání dat a na analýzu, jestli se na trhu děje něco špatně. To jsou naše dva informační kanály. Někdy dostáváme podněty od podnikatelských svazů nebo sdružení, která hájí zájmy svých členů.

Kolik takových podnětů dostáváte? Řádově to jsou desítky ročně. A kolik řízení na jejich základě zahájíte? Relativně málo, ale v současné době ho vedeme kvůli několika skutkům. To znamená, že pokud vedeme řízení vůči jednomu obchodnímu řetězci, snažíme se to nedělat salámovou metodou, tedy co porušení, to správní řízení, ale vést to řízení společně. Tím se snažíme šetřit náklady státu a i toho účastníka. Řekněme tedy, že řízení zahájíme asi v deseti nebo patnácti procentech. Správní řízení Vedete nějaká řízení proti obchodním řetězcům i v současné době? Máme aktivních šest správních řízení, tři správní řízení jsou skončena na prvním stupni, další tři správní řízení jsou před vydáním prvoinstančního rozhodnutí. Máme indicie k zahájení dalších tří až čtyř správních řízení. Práce je tedy relativně dost. Premiér Bohuslav Sobotka před několika dny řekl, že zákon ?o významné tržní síle pomohl zastavit neférová jednání řetězců. Máte stejný pocit? Určitě. Minimálně jsou obchodní řetězce vynalézavější a ostražitější ve svých postupech. Musejí vzít v potaz, že existuje někdo, kdo jejich jednání může zkontrolovat. Projevy jejich jednání tu už byly někdy v roce 1996 nebo 1997 a snaha našeho úřadu byla toto jednání řešit prostřednictvím dominantního postavení. Jenomže na území České republiky žádný z řetězců nikdy dominantního postavení nedosáhl. V jiných státech, kde jsou takové obchodní řetězce dva nebo tři, se o dominantním postavení dá hovořit. Minulý týden poslanci poslali do závěrečného hlasování novelu zákona o významné tržní síle. Myslíte si, že novela pomůže nekalé jednání obchodníků úplně vymýtit? Byl bych idealista, kdybych předpokládal, že se všichni začnou chovat podle práva. Minimálně to ale povede ke zvýšení právní jistoty účastníků řízení. Tím, že v zákoně rušíme šest příloh a dáváme skutkové podstaty do jednoho paragrafu, je zákon tenčí, ucelenější a čitelnější. Co tedy považujete za největší přínos novely? Reaguje na situaci, která na trhu nastává. Rozšiřuje se počet subjektů, které mohou být zákonem postiženi. Uvedu příklad. Obchodní řetězec bude mít nějakého zprostředkovatele, kterého pověří, aby jeho jménem zprostředkovával jednání, ale vlastní smluvní vztah bude uzavřen mezi obchodním řetězcem a dodavatelem. Samotný smluvní vztah mezi řetězcem a dodavatelem může být v pořádku?i plněn, ale to, co je špatně, se děje prostřednictvím toho zprostředkovatele, kde má obchodní řetězec velkou nebo stoprocentní majetkovou účast. Tím se snaží obejít zákon. Na to novela reaguje. Velký odpor řetězců mě dohání k přesvědčení, že jdeme tím správným směrem. Podobné zákony mají i v zahraničí. Jaké tam s nimi mají zkušenosti? Jsou tři základní typy, jak problém řešit. Prvním je etický kodex, na který dohlíží nějaká veřejná entita, která ukládá sankce. To je britský model. Druhý model je řešení přes soutěžní zákon, kdy se řeší vztahy přes dominantní postavení obchodních řetězců. Pak se posuzuje, zda bylo dominantní postavení zneužito vůči konkrétnímu subjektu nebo subjektům. Například Lotyšsko prostřednictvím soutěžního zákona neřeší jenom potraviny, ale veškeré druhy a typy zboží. Třetí model je ochrana slabší smluvní strany. To je náš případ, ale také slovenský nebo maďarský. Německo teď zvažuje, že by se k tomuto principu přiklonilo. Doposud to řeší variantou zneužití dominance. Zneužití dominance Která z variant je podle vás nejlepší? Řekl bych, že nejméně efektivní varianta je zneužití dominance, protože se prokazuje jednotlivý dominantní vztah mezi řetězcem a jedním konkrétním dodavatelem. Na roveň pak může být postaven etický kodex a náš model, protože obě zavádějí určitý objektivizující princip: takové jednání je obecně špatné, nemělo by se činit a je zakázáno i do budoucna. Má tedy i preventivní roli. Osobně si dokážu představit i čtvrtý model, přes soudy. To by ale znamenalo jednu zásadní podmínku: musel bych se dostat k soudnímu rozhodnutí velmi rychle, maximálně do dvou měsíců. Takového standardu ale dosáhnout nemůžeme. Tuhle cestu jsme si prošli do roku 2009, ale nefungovala.

Bude mít novela nějaký dopad přímo pro spotřebitele? Třeba prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman uvedl, že by mohla vést i ke zlevnění potravin. Popíšu to odzadu. V Poslanecké sněmovně je návrh na zrušení tohoto zákona. V dopadové studii je uvedeno, že pokud by ke zrušení zákona došlo, mohlo by to mít pro spotřebitele významný dopad. Mohl by se zmenšit počet dodavatelů, tedy i snížit rozmanitost sortimentu a zároveň by to mohlo vést i ke zvýšení ceny, protože by padla jakákoliv bariéra. Jestliže budu obezřetnější ve svých vztazích, budu více vážit svoje jednání a nebudu chtít víc, než musím chtít, v konečném důsledku to povede minimálně k zachování ceny, možná ?i k jejímu snížení. Zároveň však ke zvýšení kvality potravin. Současný zákon podle Miroslava Tomana už přinesl svoje plody. Třeba ve zkrácení doby splatnosti. K tomu už jsme vydali několik rozhodnutí. To je zrovna preventivní role toho zákona. Vede k tomu, že si na to už dávají řetězce pozor. Když dodáváte do obchodu třeba pečivo třikrát čtyřikrát denně, tak si představte, že dodáte 400krát a pořád nemáte zaplaceno. To je problém."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/mistopre...ezce-uz-jsou-obezretnejsi-20150713.html

Dotyk STYL Royal Kuchyně za císaře Rudolfa II. Dotyk STYL Royal str. 0 Šlechta u nás Michaela Ducháčková Český svaz zpracovatelů masa - TOP

3.7.2015

zpět V českých dějinách má své nezastupitelné místo jeden z největších panovníků, a tím je Rudolf II. Habsburský. Žil v letech 1552 až 1612. Byl to významný evropský politik, ale také velký milovník umění a alchymie. Za své sídelní město si zvolil v roce 1583 Prahu a přilákal do našeho hlavního města mnoho významných a důležitých osobností z celé Evropy. Z Prahy tak učinil centrum tehdejšího civilizovaného světa. Kromě alchymistů, vědců, umělců, astronomů a mágů se na rudolfínském dvoře pohybovaly také špičky tehdejší gastronomie. „Lid obecný nejvíce chlebem, pivem a masem živ jest a o lahůdky, pernatou zvěř nemnoho stojí.“ To se roku 1605 dočítáme ve zprávě podané císaři Rudolfovi II. K obyčejné potravě patřil hrách, zelí, cibule a řepa, z níž se jedli jednak listy v podobě zelí, jednak kořeny. Císařův dvůr, velmoži a bohatí měšťané si naproti tomu potrpěli právě na lahůdky, zvěřinu a pernatou zvěř a nechávali si to připravovat velmi umně a rozmanitě. Dobrých kuchařů si velmi považovali a dokonce si je v případě potřeby navzájem propůjčovali. Rudolf II. si kuchařského umění vážil natolik, že svoje kuchmistry povyšoval do šlechtického stavu. Obdaroval je pak zvláštními znaky z umění kuchařského. Kuchmistr ovšem nebyl obyčejný kuchař. Na panství Petra ze Švamberka, odkud se nám dochovalo podobné rozdělení dvořanstva k jídlu, sedával u tzv. šlechtického stolu spolu s hofmistrovou, dvorními „pannami“, lovčím, preceptorem dětí a sekretářem. Byl jen o stupínek níž za pánem, paní, hofmistrem a „životním“ lékařem. Obyčejní kuchaři, kuchtíci a dívka kuchyňská jedli u jiného stolu přímo v kuchyni. O kuchařských knihách Od samého začátku knihtisku, tedy od konce 15. století, se psaly a vydávaly kuchařské knihy. Kupovali je lidé ve městech i na venkově a byly tak ceněny, že je najdeme v inventářích jako cenný majetek, hodný zaznamenání. Nejstarší česká kuchařská kniha je rukopisná a pochází z konce 15. století. Počátkem 16. století pak vydal kuchařskou knihu Severin Mladší, r. 1535 Pavel Severin z Kapí Hory a Severina Mladšího přetiskl Jan Kantor. Svou vlastní kuchařskou knihu měla koncem 16. století i známá Polyxena z Rožmberka později z Lobkovic. Nejznámější a nejobsažnější knihu „kuchmisterskou“ vydal alchymista Bavor mladší Rodovský z Hustiřan r. 1591. Je v ní zahrnuto mnoho předpisů ze starších knih, jak bylo tehdy obvyklé. Už samo povolání a věhlas jejího autora ukazují na důležitost kuchařského umění.

Zvěřina jako dar Důležitou součástí panské kuchyně byla zvěřina včetně zvěře pernaté. Když se např. Rudolf II. v roce 1600 dozvěděl, že florentský vyslanec v Praze bude hostit francouzské poselstvo, poslal mu zvěřinu „aby mohl snáze dostát své povinnosti“. Zvěřina byla součástí také jiných darů tohoto císaře. Měl totiž v okolí Prahy oboru a park s množstvím zvěře ve Hvězdě a v dnešní Stromovce. Od samého začátku knihtisku, tedy od konce 15. století, se psaly a vydávaly kuchařské knihy. Kupovali je lidé ve městech i na venkově a byly tak ceněny, že je najdeme v inventářích jako cenný majetek, hodný zaznamenání. Posílat zvěřinu jako dar k různým příležitostem bylo zvykem i mezi velmoži. Tak např. v roce 1556 poslal Jindřich ze Švamberka na vánoční stůl Jáchyma z Hradce bobry, tj. 3 ocasy a 6 zadních noh. Ostatní části bobrů se tehdy nepojídaly. Na různé svatby pánů z Hradce se jeleni, tetřevi, jeřábci, kvíčaly, koroptve a další dováželi až z dalekého panství Vimperku. Rádi jedli veverky. Rozšířená byla čižba na drobné ptáky, jichž se připravovaly i desítky nebo stovky. Když nebyla po ruce zvěřina, uměli kuchaři připravit jelena z vola nebo divočáka z domácího prasete. Cukr a ovoce Charakteristickou potravinou panské kuchyně byl cukr. Tehdy byl znám jenom třtinový, dovážený zahraničními obchodníky. Za 100 kg cukru se platilo asi tolik jako za tři krmené voly. Cukr se jako koření přidával často k masu, zejména k rybám, a do omáček k nim. Cukr a cukrovinky se prodávaly a dodávaly obvykle s jinými krámskými věcmi. Panstvo si na věci z cukru opravdu potrpělo. Například na svatbě Anny Alžběty z Hradce s Oldřichem Lobkovicem r. 1579 ustrojil starý panský kuchař Achacius v hodovní síni dva veliké cukrové stromy, jejichž ratolesti se třásly množstvím cukrových ptáčků. Každá větvička byla z jemného perníku. Dámy si trhaly ze stromu ovoce, což byly vlašské cukrovinky. Z cukru se dělaly třeba i celé sochy. Zacházet s cukrem se ovšem museli kuchaři učit. Sám císař Rudolf pozval do Prahy cukráře Waltera z Jindřichova Hradce, aby učil kuchtíky dělat cukrovinky. Na panský stůl nezbytně patřilo ovoce, domácí i kupované. Kromě různých druhů jablek, hrušek a jiného běžného ovoce se hodně jedly kdoule, kupovaly se pomeranče, citrony, mandle, rozinky a fíky. Z ovoce se připravovaly různé kaše s cukrem i bez něho, ovoce se peklo, nadívalo, obalovalo. Rudolfínská doba už znala zavařené ovoce s cukrem, ale zavařeniny tohoto druhu se zatím převážně dovážely např. z Itálie. V kuchařských knihách se objevily až o několik desetiletí později. Na hostinách mohly být třeba i dva samostatné chody jenom z ovoce a o těch se pak mluvilo více než o jiných, obyčejnějších chodech. Ovoce se dávalo často dusit spolu s masem, především jablka, hrušky, mandle a rozinky, ale i další. Sekané maso = královské maso Z masa domácích zvířat dávaly kuchařské knihy přednost hovězímu, telecímu a beránčímu. Telecí a hovězí se často sekalo. Bylo to skutečně náročné jídlo, protože strojky na maso nebyly a vše se sekalo ručně, pracně a zdlouhavě. Jídlo ze sekaného masa bylo proto často označováno jako jídlo knížecí nebo dokonce královské. Beránka někdy pekli celého a nadívali. Pokud maso nepekli na rožni nebo roštu, obvykle ho vařili nebo dusili podlité tekutinou, např. pivem, vínem a octem, bez opékání na tuku. Také cibuli k masu, pokud ji přidávali, nesmažili, ale dusili nebo vařili. Všechno zahušťovali chlebem, často strouhaným, jíška se nedělala. Drůbež připravovali všechnu, vařenou nebo pečenou, na rožni, často nadívanou. Nejčastější byly slepice a kuřata, kapouni a husy, ale také holoubata. Postupně se objevují, i když velmi vzácně, krůty a krocani. Kachny měli divoké. Hotové maso podávali s různými omáčkami, ale bez dalších příloh. Omáčka byla určená skutečně jenom na maso, popř. na namočení kousku chleba. Chleba jedli a kupovali od specializovaných pekařů hodně. Peklo se dvacet druhů chleba a pečiva, z různého obilí a s různými přísadami. Znali dokonce chléb z prosa, pohanky a rýže. Koření není nikdy dost Charakteristikou panské kuchyně bylo koření. Hodně koření se dováželo. Touha po indickém koření byla jednou z příčin objevení Ameriky. Dovážel se především pepř, zázvor, skořice a hřebíček. Šafrán se u nás pěstoval už od 13. století a byl velmi oblíbený, přitom velmi drahý. Doporučoval se

muškátový květ a méně často oříšek. Na panský stůl nezbytně patřilo ovoce, domácí i kupované. Kromě různých druhů jablek, hrušek a jiného běžného ovoce se hodně jedly kdoule, kupovaly se pomeranče, citrony, mandle, rozinky a fíky. Z domácího koření byla nezbytná zelená petrželka, šalvěj, kmín a anýz. Naproti tomu bazalka, majoránka, bobkový list a další se uplatnily až v následujících staletích. Významným rysem tehdejší kuchyně byla příprava kaší a jim podobných varmuží. Bavor Rodovský uváděl ve své kuchařské knize více než osmdesát kaší a na dvacet varmuží. Mnoho jich bylo ovšem z masa na způsob dnešních haší, z vína a ovoce. Kaše se někdy kořenily i sladily zároveň, cukrem nebo medem. Sladké kaše byly slavnostním jídlem. Často se dbalo nejenom na chuť, ale i na vzhled a barvu. Na jednom talíři či misce byly běžné i čtyři druhy různobarevných kaší. Knedlíky, rýže, luštěniny… V kuchařských knihách najdeme často knedlíky, popř. po česku šišky. S našimi knedlíky však neměly nic společného, ty jsou vynálezem až 18. století. Knedlíky se tehdy dělaly z různého masa, nejčastěji telecího nebo skopového, z vajec a koření a buď se smažily v tuku, nebo vařily. Mohly být také z ryb, rybích jiker, hub nebo také z tvarohu. V rudolfínské době jedli i šišky z mouky nebo strouhaného chleba, připravené z kvasnic, nebo bez nich. Nevařili je však, ale smažili jako koblihy. Už tehdy se dovážela rýže. Někdy se drtila na mouku, z níž mohl být i chléb, často se z ní vařila kaše. Hodila se, podobně jako jáhly, také na nádivky. Byla to jakási obměna jáhel, které byly tehdy nejdražší domácí obilninou. Z luštěnin jedli jenom hrách. Jedli ho páni i sedláci. Panstvo si ho ovšem nechávalo rozmanitě připravovat, třeba s cukrem jako smažené koblížky nebo sladké homole. Obyčejný vařený hrách přicházel v domech velmožů spíše na stoly podřízených dvořanů a dvorské čeledi. Ryby jako postní pokrm V každém roce bylo 52 pátků a řada dalších postních dní a období. Církev byla tehdy velmi přísná a o půstu se nesmělo jíst nejenom maso, ale také vejce. Ani na másle nebo sádle se nevařilo, jenom na oleji. Postním jídlem byl např. semenec, tedy konopné semínko, a mák. Existovala řada předpisů na přípravu polévky nebo kaše z nich. Kdo však na to měl, v půstu se neomezoval. Postním jídlem byly totiž ryby, raci, hlemýždi, ústřice a vodní ptactvo. A z toho všeho se dal připravit skutečný hodokvas. Ryby byly i na jídelníčku čeledi, která si spíše vymiňovala, aby nebyly příliš často. Bohatí a vznešení dávali přednost štikám před kapry, dováželi maso z vyzy. Poměrně často se píše o rybě zvané lampreda, což byla zřejmě okatice nebo mihule. Ryba rejnok představovala lososovitou marénu. Skutečného lososa buď vařili, nebo pekli ve zvláštním těstíčku z petrželky a šalvěje. Jedli i úhoře, přestože o něm tehdejší doktoři neměli valné mínění. V rudolfínské době jedli i šišky z mouky nebo strouhaného chleba, připravené z kvasnic, nebo bez nich. Nevařili je však, ale smažili jako koblihy. Velmi často se ryby stahovaly z kůže a ta se pak plnila různými směsmi ze sekaného masa. Existuje dokonce předpis na dva úhoře z jednoho: prvního pekli zvlášť bez kůže a prázdnou kůži naplnili směsí masa z kapra. Pod pojmem nadívané ryby nerozuměli tehdy jen rybí směsi samostatně upečené nebo dušené. K rybám se dělávaly sladké omáčky nebo omáčky z perníku. Kaše z ryb nebo rybích vnitřností se sladily. Ze štičích jiker se připravovaly např. NUNVICE nebo MANVIENCÍ. Byly to jakési štičí palačinky plněné marmeládou z hrušek nebo fíků. Marmeláda zvaná „maz“ byla bez cukru, ale ze sladkého ovoce. Z ryb se připravovaly huspeniny zvané kyselice. I z rybích šupin se dělala huspenina. Kosti z ryb, zejména kaprů, se po uvaření roztloukaly a přidávaly do omáček. Na panský stůl přicházely také sušené, uzené nebo solené ryby. Raci se vařili a loupali a podávali třeba pocukrovaní a omáčkou. Dělaly se z nich nádivky, paštiky i sladké koblihy. V předpisech se objevují desítky raků najednou. Ryby obecně zastávaly v této době nezastupitelnou roli. Svědčí o tom i obrovský rozmach rybníkářství. Právě za vlády Rudolfa II. vzniklo na našem území mnoho rybníků, zejména v jižních Čechách, konkrétně na Třeboňsku. Jíst často je hřích

Až do 16. století se obvykle jídalo jen dvakrát denně, v pozdním dopoledni a navečer. Ještě Jan Amos Komenský doporučoval první denní jídlo až v 11 hodin. Na počátku 17. stol. se dočítáme o dvou dobách podávání jídla. Z praktických důvodů i kvůli pracovnímu výkonu činila výjimku hospodářská čeládka, zejména když od rána pracovali mimo dům. Ti pak jídali hned za úsvitu a další jídlo si nosili s sebou. Jedním z průkopníků snídaně byl u vysokých kruhů francouzský král Ludvík XIV., který byl známým milovníkem jídla. Ráno si dával připravovat „petit couvert“, ale oběd dal posunout z 11 hodin na 13 hodin a večeři na 19.00. Vznešené dámy začínaly postupně snídat v posteli, kam si po rozšíření čokolády a kávy dávaly posílat právě tyto nápoje. Jíst jenom dvakrát denně se považovalo za zdravé. Ve Francii se dochovalo pořekadlo: Lever ? six, diner ? dix, souper ? six, voucher ? dix, fait vivre l´homme dix fois dix – tedy česky: Vstávat v šest, obědvat v deset, večeřet v šest, uléhat v deset, člověk bude žít desetkrát deset let. Jíst často se považovalo dokonce za nemravné nebo hříšné. Kazatel Johann Geiler, který žil v 15. a na začátku 16. století, napsal: Kdo jednou denně jí, je Bůh, dvakrát jí člověk, kdo třikrát, je zvíře, ďábel je, kdo čtyřikrát, pětkrát jí (ďáblova) matka. Na konci 16. století se už ale dočítáme o svačině. Nebyla to ovšem svačina podle našich představ, ale jakási mimořádná odpolední hostina. Vystrojit ji měli za povinnost např. tovaryši při příležitosti výučního listu pro členy cechu, noví mistři apod. Mohla být spojena i se svatbou mistra. I přes den, mimo pravidelná jídla, však někde mlsávali, třeba perníky, marcipán, sušené nebo v cukru zavařené ovoce, paštičky atd. Hodně se jedlo ovoce, a to i v pro nás nezvyklých souvislostech. Městští sousedé například, sedící večer při pivu, si posílali pro hrušky a jablka. Jíst jenom dvakrát denně se považovalo za zdravé. Ve Francii se dochovalo pořekadlo: Vstávat v šest, obědvat v deset, večeřet v šest, uléhat v deset, člověk bude žít desetkrát deset let. Nejoblíbenějším nápojem rudolfínské doby bylo jednoznačně pivo. Zlatý mok pila chudina, dělníci, poddaní, měšťané i panstvo. Jen na císařském dvoře se pilo víno. Německé, italské a také španělské, které měl císař Rudolf velmi rád. V mládí pobýval často ve Španělsku, kde se připravoval na svou budoucí roli vládce a místní víno mu velice zachutnalo. Pravidla stolování Určitá pravidla o slušném chování u stolu platila už od středověku. A v době renesance se ještě zpřísnila. Nebylo vhodné se opírat lokty o stůl, tím méně polehávat na stole. Nesmělo se říhat, srkat a mlaskat. Bylo zakázané otvírat při jídle ústa doširoka. Kosti se neměly házet na ubrus nebo pod stůl, a když už to bylo nutné, tedy pod své vlastní nohy, aby jiným nepřekážely. Zbytky a kosti, které zůstaly na stole, shraboval sluha čas od času dřevěným nožem nebo nějakým pohrabáčem a dával do koše. Polévkou nebo omáčkou se nemělo zmítat a polévat jí ubrus. Jídlo se u úst nedávalo ani na chleba, ani na talíř. Nedojedené jídlo nebo ohryzaná kost, kterou již stolovník odložil, se nemělo brát znovu do ruky. Před pitím bylo vhodné utřít si ubrouskem nebo ubrusem ústa, zvlášť když se pilo ze společného poháru nebo když někdo dostal napít z cizí číše. Po pití se měla ústa opět otřít, aby nezůstala mokrá. Nemělo se mluvit s plnými ústy a také pít s plnými ústy a po napití přežvykovat. Maso a chléb se krájely nožem, který ležel na stole k dispozici pro více hostů. Tehdy bylo, bohužel, běžné, že se příbory kradly, a tak si na hostiny stolovníci nosili příbory své vlastní. Když byl nůž umaštěný, měl se otřít, zejména tehdy, když se jím měl ukrojit chléb. Nejlépe se očistil tak, že se zakrojil svrchu do bochníku. Do omáčky, která byla obvykle ve společné misce, se neměl namáčet okousaný krajíček, ale bylo vhodné odkrojit si právě tak velký kousek, jaký se vešel do úst. Zvyk odkrajovat nebo odtrhávat kousky pečiva a až poté si je vkládat do úst, přetrval až do dnešních dnů. Je vrcholně neslušné ukusovat z celého krajíce chleba nebo rohlíku. Tento zvyk však není vynálezem renesance ani středověku, ba ani nepochází z antiky. Jde o zvyk mnohem, mnohem starší. Již staří Sumerové se o tomto zvyku při jídle zmiňují. Důvodem bylo, že báli svých vlastních slin. Když zbyl na talíři nebo v misce cukr, tehdy velmi vzácný, nesměl se vylizovat. Vyškrabovat skořápky od vajíček nehtem platilo za směšné, měl se k tomu používat nůž. Bylo běžné, že muži hodovali zvlášť v jedné místnost a fraucimor ve druhé, děti k slavnostní tabuli nemohly vůbec, ty jedly zvlášť se svými chůvami. V roce 1660 na hostině u španělského vyslance stolovaly dámy v jiné síni a páni jim posílali voskové sošky, kterými se zdobili při hostinách stoly. Velmi neslušné také bylo odcházet od stolu dříve než císař, což se také stalo osudné jednomu

hvězdáři. Tím astronomem nebyl nikdo jiný než Tycho de Brahe. Legenda praví, že císař a Tycho tak dlouho holdovali vínu a Rudolf II. se stále neměl k odchodu, až vědci praskl močový měchýř a milý vědec na to zemřel. Zda je to skutečnost, nebo jen povídačka, to už se zřejmě nedozvíme. Pravdou je, že Tycho de Brahe zemřel za záhadných okolností. A je také pravdou, že tomu, kdo se „počůrá“ u stolu říkáme „ticho, brácha jde“. Labužník Rudolf II. Samotný císař a český král Rudolf II. byl velký labužník a nenasytný jedlík. Rád si nechával prostírat v jižní jídelně Pražského hradu, odkud, jak sám říkával, je krásný pohled na město. O jedné hostině v císařově paláci se píše takto: „Královští pištci hrají dosud naplno, poněkud ztlumili pronikavý hlas svých nástrojů. Do jídelní síně vplouvají zlaté mísy se studenými štikami a pstruhy, kapr na modro a raky a opečenou zeleninou, šunka obložená paštičkami, telecí ledvina a chřestem a jiné lahůdky. Hodokvas právě začíná. Dvorní dámy vytahují od pasu flakónky s voňavkou a potírají si čelo. Lovci na císařův pokyn přidali na síle. Jídlonoši neúnavně běhají sem a tam. Po studených předkrmech přinášejí pečeného beránka, na jejich pokrčených pažích vplouvají do hodovní síně pečení bažanti s dlouhými pestrými ocasy zastrčenými do biskupů, plnění krocani s růžovými střapečky na konci stehen, špikovaní zajíci… Za jídlonoši pospíchají roztomilá pážata s vonícími omáčníky. Kráječi masa porcují slaninou prokládaný srnčí hřbet, uprostřed stolů cení ostré špičáky nadívané kančí hlavy a ve vzduchu se vznáší kořeněná vůně šťáv a omáček.“ Císař Rudolf II. má v našich dějinách své nezastupitelné místo. Díky němu se k nám dostalo mnoho surovin, postupů a dalších kuchařských technik. Obohatil nejenom naše dějiny, ale také náš jídelníček. A za to mu patří náš velký dík. Do omáčky, která byla obvykle ve společné misce, se neměl namáčet okousaný krajíček, ale bylo vhodné odkrojit si právě tak velký kousek, jaký se vešel do úst. Zvyk odkrajovat nebo odtrhávat kousky pečiva a až poté si je vkládat do úst, přetrval až do dnešních dnů. Recepty z rudolfinské doby

Haló noviny Potřebujeme regulaci obchodu s potravinami? Haló noviny str. 5 Názory, polemika Josef ŠENFELD Český svaz zpracovatelů masa - TOP

14.7.2015

zpět V devadesátých letech minulého století vtrhly na naše území zahraniční obchodní řetězce. Doba, kdy právníci jen přihlíželi rozkrádání státního majetku, jim přinášela nebývalé možnosti. Spotřebitelé okouzlení barevnými obaly v očekávání zázraku, že se jim materiálně bude určitě dařit lépe, nakupovali jako diví. Co se neprodalo v »domácí« zemi marketů, přesunulo se do obchodně »rozvojové země«, jak se na ČR mnozí z majitelů dívali. Tehdejší vláda měla jiné starosti (či radosti?), třeba se zrušením zákona o majetkových přiznáních, aby se noví milionáři a miliardáři nemuseli bát, že se jich někdo bude ptát na původ jejich bohatství. Pro dravé obchodníky, kteří dusili tuzemské dodavatele, to byla požehnaná doba, po níž se jim stýská. Jenže se našli politici, ti komunističtí k nim rozhodně patřili již od 90. let, kterým se divoké prostředí dodavatelskoodběratelských vztahů v obchodních řetězcích nelíbilo. Rozhodli se chránit dodavatele, kteří jsou nesporně slabší stranou. V roce 2009 byl konečně schválen zákon o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Teď ve sněmovně prošla prvním čtením novela tohoto zákona. Pro návrh ji zamítnout hlasovali pouze poslanci ODS a TOP 09, kteří chtějí rovnou zrušit celý zákon. Vedení většiny obchodních řetězců vyrazilo do útoku za silné podpory Svazu obchodu a cestovního ruchu. Na novelu doplatí zákazníci! Potraviny zdraží! Není jasné proč. Jen proto, že by obchodníci nemohli nadále používat některé nekalé praktiky? Má to snad znamenat, že pokud jim dodavatelé, dosud často vystrašeni představou, že je obchodní řetězce »vylistují«, přestanou platit regálné,

reklamy či příspěvky na oslavy výročí působení řetězce na českém trhu, naúčtují to kupujícím? Tento křik, který má ovlivnit veřejnost proti zákonu a jeho novele, vyvolává představu, jak je dnes v řetězcích potravinářské zboží levné. Na nedávném semináři Regulace, nebo samoregulace obchodu s potravinami ukázal Miroslav Koberna z Potravinářské komory ČR zajímavý graf o vývoji spotřebitelských cen. Od roku 2005 do roku 2014 se zvýšily o 30 procent. Postupné zvyšování cen je tedy obvyklou obchodní praktikou bez ohledu na to, že u dodavatelů či zemědělců rostou pomaleji či někdy vůbec ne. Takže novela zákona nějaký dramatický zvrat nepřinese. Představitelé obchodních řetězců dále vyhrožují (nevím, jak jinak to nazvat), že vyšší ochrana dodavatelů před podivnými praktikami bude znamenat omezení nákupu potravinářského zboží od českých dodavatelů. Natož, aby ho řetězce exportovaly do zahraničí, což nyní někdy dělají. Jak se pak vyrovnají s tím, že řada zákazníků aktivně vyhledává právě české potraviny? Myslí si vlastníci marketů, že jim znovu projde již odhalená finta s označováním cedulkou »česká kvalita« dovozových výrobků, nanejvýš v ČR přebalených? Zástupci obchodních řetězců na zmíněném semináři horovali pro samoregulaci. Propagovala ji i nově založená Iniciativa pro férový obchod. Mohlo by to fungovat na dobrovolné bázi tzv. etických kodexů? Mohu jen podotknout, že vedení a zejména majitelé obchodních řetězců již měli nejméně dvě desítky let na to, aby tuto samoregulaci spustili. Místo toho musí novela zákona řešit obcházení toho současného například nákupem potravin prostřednictvím ovládané osoby, která nedisponuje významnou tržní silou, či nákupními aliancemi. To je ukázka proklamovaného »férového obchodu« ve vztahu k dodavatelům potravin. Představitelé obchodních řetězců vlastněných zahraničními majiteli snášejí spoustu námitek proti existenci zákona o významné tržní síle. Ten znamená, že nemohou dělat, cokoli se jim zlíbí. Řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže s možným uložením vysoké sankce přinejmenším brzdí rozšiřování nekalých obchodních praktik. A to je dobře, jak pro poctivé obchodníky, tak pro dodavatele a spotřebitele. *** Obchodní řetězce snášejí spoustu námitek proti existenci zákona o významné tržní síle. Ten znamená, že nemohou dělat, cokoli se jim zlíbí. Foto popis| O autorovi| Josef ŠENFELD, člen sněmovního zemědělského výboru (KSČM)

hlidacipes.org Petr Havel: „Bič na řetězce“ ceny potravin nezvýší. Rizika jsou jinde 8.7.2015

hlidacipes.org str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Poslanci v úterý po mnoha odkladech poslali do dalšího schvalování novelu zákona o významné tržní síle. Ta má podle vlády lépe chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Ve hře jsou desítky miliard korun. Agrární analytik Petr Havel demýtizuje argumenty používané v jedné z největších lobbistických bitev letošního roku. Blížící se rozhodnutí o tom, zda… Poslanci v úterý po mnoha odkladech poslali do dalšího schvalování novelu zákona o významné tržní síle. Ta má podle vlády lépe chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Ve hře jsou desítky miliard korun. Agrární analytik Petr Havel demýtizuje argumenty používané v jedné z největších lobbistických bitev letošního roku. Blížící se rozhodnutí o tom, zda bude novelizován zákon o významné tržní síle, známý také pod lidovým pojmem „bič na řetězce“, generuje celou řadu aktivit, jejichž cílem je podpora nebo odmítnutí zamýšlené novelizace. Běžného českého spotřebitele zas tak úplně nezajímají dodavatelskoodběratelské vztahy mezi výrobci potravin a jejich prodejci, ale především případný dopad podoby

zákona do cen potravin. Žádný div, že se všechny strany legislativní hry o desítky miliard korun soustředí právě na toto téma. Smutným faktem je, že česká veřejnost je zásobována i množstvím „poupravených informací" vycházejících z ne zcela reálných dat a předpokladů. Proč se nebát strašáka zdražování V prvé řadě je třeba odmítnout hrozby Svazu obchodu a cestovního ruchu, který je odpůrcem novely, že novela zákona zdraží potraviny na našem trhu. Není k tomu žádný reálný důvod, což potvrzuje i existence stávající podoby zákona, který platí už šest let a na ceny potravin také neměl žádný vliv. Potraviny v ČR sice za uvedené období zdražily, stalo se tak ale především díky růstu nákladů na jejich výrobu, odrazem celosvětového trendu růstu cen potravin díky rostoucímu počtu lidí na planetě a také díky rostoucím příjmům spotřebitelů v ČR, kteří si tak mohou nakupovat o něco dražší potravinářské produkty. Bitva argumentů - posuďte sami (velké soubory - při stahování prosíme o trpělivost) ŘETĚZCE: BROŽURA JAK DŮLEŽITÝ JE MALOOBCHOD POTRAVINÁŘI: REGULACE NEBO SAMOREGULACE TRHU S POTRAVINAMI Ošidná srovnání… V druhé řadě je nutné odmítnout nedávno prezentované výsledky srovnávacích nákupů některých druhů potravin v Německu a Česku, z nich vyšly potraviny nakupované v Německu jako levnější a v některých parametrech kvalitnější díky rozdílnému složení obdobných produktů prodávaných jak na českém, tak německém trhu. Základní mediální poselství srovnávacích nákupů – totiž že potraviny v ČR jsou drahé a v Německu levné, přitom zásadně poškozuje image našich potravin. A především – není to pravda. Průměrné ceny potravin v celém Německu jsou o 20 až 30 procent vyšší, z nejbližších sousedů ČR jsou potraviny v průměru levnější než u nás pouze v Polsku. Tyto údaje shromažďuje a publikuje Evropský statistický úřad Eurostat, a to na základě stejné metodiky pro všechny země EU, takže v tomto případě jde o srovnatelná data. Naopak srovnávací nákupy poskytly data nesrovnatelná, protože jedinou lokalitou, kde byly německé potraviny nakupovány, byly Drážďany. … škodí českým potravinám Drážďany ovšem patří do části východního Německa, kde je i po řadě let sjednocení Německa nižší nákupní potenciál tamních spotřebitelů, takže ceny neodrážejí cenovou hladinu potravin v celém Německu. Dalšími lokalitami, kde je také skutečně řada potravin levnějších než u nás, jsou příhraniční německé oblasti, které zase přizpůsobují svou cenovou hladinu nakupujícím z ČR. Naskýtá se tak otázka, proč vůbec a s jakým záměrem byly srovnávací nákupy učiněny – a odpověď je prostá – ačkoli to tak na první pohled nevypadá, jde o nepřímou podporu přijetí novely zákona o významné tržní síle, neboť výsledky mají ukázat, že vysoké ceny potravin v ČR jsou dílem nadnárodních maloobchodních řetězců, které je třeba zpacifikovat oním „bičem na řetězce“. Jenže spotřebitel, v ČR neobvykle citlivý na ceny potravin, nebude výsledek hodnotit jako potřebu novely zákona, ale jako potvrzení, že potraviny v ČR jsou drahé Což, jak již bylo řečeno, není plošně pravda (samozřejmě se výjimky najdou, a to oběma směry). A jako potvrzení cenové nekonkurenceschopnosti našich výrobců potravin, což také není pravda. Zdá se, že tady někdo něco poněkud překombinoval… Rizika novely Novela zákona o významné tržní síle má ale jiná rizika. Tím základním a obecným je zhoršení vztahů

mezi maloobchodem a výrobci potravin, ačkoli obě strany spolu musí naopak co nejvíce spolupracovat, protože jde o dodavatele a odběratele zboží ve společném ekonomickém prostoru. Zhoršení vztahů pak může vyústit, jak také plyne ze zkušeností z první fáze stávající platné podoby zákona, ke snížení podílu potravin vyráběných v ČR v maloobchodních sítích působících na našem území, protože odběrem zboží od tuzemských výrobců bude obchodník riskovat konflikt se zákonem a pokutu. Tam, kde takové nebezpečí bude vysoké a zároveň bude možné nahradit tuzemský výrobek velmi podobným nebo identickým produktem ze zahraničí, bude pravděpodobně k takové substituci docházet na úkor našich výrobců. Promluvit by měl Brusel Aby takové nebezpečí nebylo, musela by existovat minimálně na úrovni hlavních obchodních partnerů ČR v oblasti potravinářství stejná nebo velmi podobná legislativa regulující praktiky maloobchodních sítí. V tomto případě by neměla náhrada českého producenta potravin producentem zahraničním smysl – řetězec by riskoval stejný konflikt se zákonem. Taková situace ale ve středoevropském regionu, natož na úrovni celé EU, není, byť se o úrovni regulace maloobchodních sítích v celé Unii již řadu let diskutuje. Čistým řešením by bylo, kdyby v žádné zemi EU nebyla regulace vůbec žádná – je ale pravda, že síla kapitálu je zneužívána vždy, nejen v maloobchodě, ale i v potravinářství a možná ještě více v naprosto neregulovaných oborech, jako je třeba stavebnictví. Jistá legitimita regulace tak tady je. Existuje-li však společenská a politická vůle k regulaci řetězců, měla by být alespoň v rámci EU stejná. Jinak si naši výrobci potravin moc nepomohou, a může tomu být i naopak.

URL| http://hlidacipes.org/petr-havel-bic-n...eny-potravin-nezvysi-rizika-jsou-jinde/

Hradecký deník Řetězce už jsou obezřetnější Hradecký deník str. 13 Zpravodajství inzerce VILÉM JANOUŠ Český svaz zpracovatelů masa - TOP

13.7.2015

zpět Místopředseda antimonopolního úřadu Hynek Brom řekl regionálnímu Deníku: Praha – Hraje se o zákon o významné tržní síle, který má narovnávat vztahy mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) sice po setkání se zástupci obchodníků řekl, že odmítá tlaky na zrušení zákona, ale nevyloučil v něm možné změny. Nad dodržováním této normy bdí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Jeho místopředseda Hynek Brom je přesvědčen, že Česká republika takový zákon potřebuje. Úřad dostává desítky podnětů ročně. * Senátor Jan Veleba nedávno v Deníku řekl, že antimonopolní úřad se konečně rozhýbal, když začal prošetřovat čtyři obchodní řetězce kvůli zneužívání významné tržní síly. Proč úřad začal v této věci konat až teď? Neznám motivaci pana senátora Veleby, proč dospěl k tomuto závěru. My se významnou tržní silou zabýváme od doby účinnosti zákona, tedy od 1. února 2010. Provedli jsme jedno velké sektorové šetření a zahájili správní řízení. To, že jsme některá z nich skončili relativně nedávno nebo že jsou nyní ve druhém stupni, vyplývá ze složitosti tohoto správního řízení. Jejich délka je však relativně stejně dlouhá jako u řízení v rámci hospodářské soutěže. Když v roce 1991 vznikl Úřad pro ochranu

hospodářské soutěže, všichni říkali, že se nic neděje. Až když nabude rozhodnutí platnosti nebo se o něm začne mluvit, může člověk získat nepříliš správný dojem, že se tou věcí úřad zabývá až teď. Konečné rozhodnutí je ale až tečka. Jsou tam stovky stran spisu, nikdo nemůže očekávat, že bude vydáno rozhodnutí během čtrnácti dnů, jako je to třeba u stavebního povolení. * Zákon o významné tržní síle tady funguje už pět let. Jak podle vašich zkušeností obchodní řetězce nejčastěji zneužívají významnou tržní sílu? Nejčastějším problémem je nepředvídatelnost, za jakou cenu obchodují. Z toho plyne různé porušení zákona. Například na podzim uzavřete smlouvu, že budete obchodnímu řetězci prodávat nějakou komoditu za deset korun. Dohodnete si i podmínky, za kterých může dojít i ke snížení ceny. Třeba budete mít v obchodech několik promoakcí, za zavedení nového produktu je možné snížit cenu u toho staršího, za poškozené, vadné zboží, nedodání dostatečného množství, jak jste se zavázal a podobně. S tím všichni souhlasí, je to v pořádku. Ale v průběhu toho jednání, aniž by došlo k porušení podmínek, které jsem popisoval, obchodní řetězec nebo jeho zástupce jednostranně prohlásí, že došlo k porušení a stanoví vám cenu, aniž byste měl možnost do toho vstoupit. To je zneužití významné tržní síly. Není to o tom, že si dohodnete tvrdé obchodní podmínky, a i když se vám nelíbí, dodržujete je. Je to o tom, že se ty podmínky mění v průběhu hry. Tržní síla se projevuje v obavě dodavatelů, že pokud zvednou veřejně svůj hlas, stávají se neloajální vůči svému obchodnímu partnerovi a ten ukončí smluvní vztah. Není to obava dodavatelů jen v České republice. * Asi není jednoduché se k takovým případům dostat. Máte svoje agenty, nebo se věcí zabýváte na základě nějakého udání? Dostaneme třeba nějaké oznámení. To musíme nejdřív prošetřit, jestli si to někdo nevymýšlí. Když dospějeme k závěru, že můžeme zahájit správní řízení, tak ho zahájíme. Některé poznatky získáme sektorovým šetřením. Zatím jsme prováděli jediné, kdy jsme zjišťovali, jak vypadají různé podmínky a podobně. To vyžaduje dlouhý čas na sesbírání dat a na analýzu, jestli se na trhu děje něco špatně. To jsou naše dva informační kanály. Někdy dostáváme podněty od podnikatelských svazů nebo sdružení, která hájí zájmy svých členů. * Kolik takových podnětů dostáváte? Řádově to jsou desítky ročně. * A kolik řízení na jejich základě zahájíte? Relativně málo, ale v současné době ho vedeme kvůli několika skutkům. To znamená, že pokud vedeme řízení vůči jednomu obchodnímu řetězci, snažíme se to nedělat salámovou metodou, tedy co porušení, to správní řízení, ale vést to řízení společně. Tím se snažíme šetřit náklady státu a i toho účastníka. Řekněme tedy, že řízení zahájíme asi v deseti nebo patnácti procentech. * Vedete nějaká řízení proti obchodním řetězcům i v současné době? Máme aktivních šest správních řízení, tři správní řízení jsou skončena na prvním stupni, další tři správní řízení jsou před vydáním prvoinstančního rozhodnutí. Máme indicie k zahájení dalších tří až čtyř správních řízení. Práce je tedy relativně dost. * Premiér Bohuslav Sobotka před několika dny řekl, že zákon o významné tržní síle pomohl zastavit neférová jednání řetězců. Máte stejný pocit? Určitě. Minimálně jsou obchodní řetězce vynalézavější a ostražitější ve svých postupech. Musejí vzít v potaz, že existuje někdo, kdo jejich jednání může zkontrolovat. Projevy jejich jednání tu už byly někdy v roce 1996 nebo 1997 a snaha našeho úřadu bylo toto jednání řešit prostřednictvím dominantního postavení. Jenomže na území České republiky žádný z řetězců nikdy dominantního postavení nedosáhl. V jiných státech, kde jsou takové obchodní řetězce dva nebo tři, se o dominantním postavení dá hovořit. * Minulý týden poslanci poslali do závěrečného hlasování novelu zákona o významné tržní síle.

Myslíte si, že novela pomůže nekalé jednání obchodníků úplně vymýtit? Byl bych idealista, kdybych předpokládal, že se všichni začnou chovat podle práva. Minimálně to ale povede ke zvýšení právní jistoty účastníků řízení. Tím, že v zákoně rušíme šest příloh a dáváme skutkové podstaty do jednoho paragrafu, je zákon tenčí, ucelenější a čitelnější. * Co tedy považujete za největší přínos novely? Reaguje na situaci, která na trhu nastává. Rozšiřuje se počet subjektů, které mohou být zákonem postiženi. Uvedu příklad. Obchodní řetězec bude mít nějakého zprostředkovatele, kterého pověří, aby jeho jménem zprostředkovával jednání, ale vlastní smluvní vztah bude uzavřen mezi obchodním řetězcem a dodavatelem. Samotný smluvní vztah mezi řetězcem a dodavatelem může být v pořádku i plněn, ale to, co je špatně, se děje prostřednictvím toho zprostředkovatele, kde má obchodní řetězec velkou nebo stoprocentní majetkovou účast. Tím se snaží obejít zákon. Na to novela reaguje. Velký odpor řetězců mě dohání k přesvědčení, že jdeme tím správným směrem. * Podobné zákony mají i v zahraničí. Jaké tam s nimi mají zkušenosti? Jsou tři základní typy, jak problém řešit. Prvním je etický kodex, na který dohlíží nějaká veřejná entita, která ukládá sankce. To je britský model. Druhý model je řešení přes soutěžní zákon, kdy se řeší vztahy přes dominantní postavení obchodních řetězců. Pak se posuzuje, zda bylo dominantní postavení zneužito vůči konkrétnímu subjektu nebo subjektům. Například Lotyšsko prostřednictvím soutěžního zákona neřeší jenom potraviny, ale veškeré druhy a typy zboží. Třetí model je ochrana slabší smluvní strany. To je náš případ, ale také slovenský nebo maďarský. Německo teď zvažuje, že by se k tomuto principu přiklonilo. Doposud to řeší variantou zneužití dominance. * Která z variant je podle vás nejlepší? Řekl bych, že nejméně efektivní varianta je zneužití dominance, protože se prokazuje jednotlivý dominantní vztah mezi řetězcem a jedním konkrétním dodavatelem. Na roveň pak může být postaven etický kodex a náš model, protože obě zavádějí určitý objektivizující princip: takové jednání je obecně špatné, nemělo by se činit a je zakázáno i do budoucna. Má tedy i preventivní roli. Osobně si dokážu představit i čtvrtý model, přes soudy. To by ale znamenalo jednu zásadní podmínku: musel bych se dostat k soudnímu rozhodnutí velmi rychle, maximálně do dvou měsíců. Takového standardu ale dosáhnout nemůžeme. Tuhle cestu jsme si prošli do roku 2009, ale nefungovala. * Bude mít novela nějaký dopad přímo pro spotřebitele? Třeba prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman uvedl, že by mohla vést i ke zlevnění potravin. Popíšu to odzadu. V Poslanecké sněmovně je návrh na zrušení tohoto zákona. V dopadové studii je uvedeno, že pokud by ke zrušení zákona došlo, mohlo by to mít pro spotřebitele významný dopad. Mohl by se zmenšit počet dodavatelů, tedy i snížit rozmanitost sortimentu a zároveň by to mohlo vést i ke zvýšení ceny, protože by padla jakákoliv bariéra. Jestliže budu obezřetnější ve svých vztazích, budu více vážit svoje jednání a nebudu chtít víc, než musím chtít, v konečném důsledku to povede minimálně k zachování ceny, možná i k jejímu snížení. Zároveň však ke zvýšení kvality potravin. * Současný zákon podle Miroslava Tomana už přinesl svoje plody. Třeba ve zkrácení doby splatnosti. K tomu už jsme vydali několik rozhodnutí. To je zrovna preventivní role toho zákona. Vede k tomu, že si na to už dávají řetězce pozor. Když dodáváte do obchodu třeba pečivo třikrát čtyřikrát denně, tak si představte, že dodáte 400krát a pořád nemáte zaplaceno. To je problém. *** „Obchodní řetězce jsou vynalézavější a ostražitější ve svých postupech. Musejí vzít v potaz, že existuje někdo, kdo jejich jednání může zkontrolovat.“ Foto popis| DOZOR. „Nevydáváme stavební rozhodnutí. Naše šetření může trvat roky,“ tvrdí Hynek Brom.

Foto autor| Foto: ÚOHS Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Zpravodajství inzerce; 13 Publikováno| Krkonošský deník; Zpravodajství inzerce; 13 Publikováno| Chrudimský deník; Zpravodajství inzerce; 13 Publikováno| Jičínský deník; Zpravodajství inzerce; 13 Publikováno| Náchodský deník; Zpravodajství inzerce; 13 Publikováno| Svitavský deník; Zpravodajství inzerce; 13 Publikováno| Orlický deník; Zpravodajství inzerce; 13 Publikováno| Rychnovský deník; Zpravodajství inzerce; 13 Publikováno| Pardubický deník; zpravodajství inzerce; 13 ID| 69a89386-bc39-4343-b0ea-b41df18ae9b9

Kroměřížský deník Hygiena? Letos zatím v pořádku Kroměřížský deník str. 1 Titulní strana NIKOL DIVIAKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP

15.7.2015

zpět Žádný ze stánků či provozoven v regionu letos odborníci nezavřeli Kroměřížsko – Stánky s rychlým občerstvením či zmrzlinou na koupalištích nebo hudebních festivalech: především ty musejí v letním počasí víc než kdy jindy dbát na řádné skladování a čerstvost potravin. Jen v prvním pololetí provedli hygienci na Kroměřížsku celkem dvaasedmdesát kontrol, žádnou z provozoven zavřít ale nemuseli. „Zaměřili jsme se zejména na stánky s občerstvením v rámci jednorázových akcí, jako jsou masopustní jarmark v Kroměříži, majáles v Morkovících, zahrádkářská výstava Věžky, Moravia Food Festival v Kroměříži nebo Holešovská Regata,“ vyjmenovala vedoucí oddělení hygieny krajské hygienické stanice Zdenka Kotková. Kromě těch trvalých bývají pod drobnohledem také sezonní stánky na koupalištích. Na jaře byly kontroly zaměřeny na přípravu teplých pokrmů, hygienci odebrali k laboratornímu vyšetření třeba vzorky kuřecích gyrosů. „Všechny vzorky v okrese Kroměříž vyhověly stanoveným mikrobiologickým ukazatelům,“ potvrdila pracovnice hygienické stanice. Na jídlo do fastfoodu si rád jednou za čas zajde třeba Jiří Koutný z Kroměříže. „Nemám problém si tam jídlo dát, když nemám moc času nebo trávíme celý den na koupališti. Jídlo bylo vždy v pořádku, nemám s tím problém,“ říká mladík. S kontrolou už se setkala studentka Monika Soukupová, která o prázdninách chodívá brigádně prodávat zmrzlinu. „U mě kontrolovali zdravotní průkaz, čisté pracovní oblečení a zda používám rukavice. Ostatní řešili s vedoucím. Také odebírali vzorky zmrzliny, vše jsme měli v pořádku,“ líčí studentka. Podle Zdenky Kotkové nejčastěji provozovatelé nedodržují stanovené chladírenské a mrazírenské teploty nebo nevhodně skladují potraviny: například syrové maso s hotovými pokrmy. Také používají potraviny a suroviny s prošlým datem spotřeby a chybou bývá i nedostatečná úroveň osobní a provozní hygieny. „Při porušení nebo nesplnění povinností může orgán ochrany veřejného zdraví uložit peněžní sankci na místě do výše pěti tisíc korun nebo příkaz na místě do výše deseti tisíc korun,“ řekla vedoucí. Pokud se ale jedná o závažnější prohřešek, může se sankce vyšplhat až do výše dvou milionů korun: v případě závad, které by mohly vést k ohrožení veřejného zdraví, je možné nařídit i okamžité uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti. „Hygienická úroveň stánků s občerstvením je však na podstatně vyšší úrovni než v letech minulých. Je to zejména díky tomu, že provoz stánků zajišťují stálí provozovatelé potravinářských podniků, kteří stravovací služby provozují opakovaně několik let a jsou seznámeni s požadavky na stánkový prodej,“ zhodnotila Zdenka Kotková.

*** Co řeší hygienici? Především dodržování zásad osobní a provozní hygieny při manipulaci s potravinami a pokrmy, dodržování spotřebních lhůt, vhodnost způsobu skladování nebo také původ potravin na základě předložených faktur a dodacích listů. Problémy zjistili odborníci například u dvojice prodejců zmrzliny v Kroměříži Dvakrát už zjistili letos v létě krajští hygienci pochybení u prodejců zmrzliny v Kroměříži. Jak vyplývá z údajů na webových stránkách http://www.khszlin.cz, v obou případech šlo o kontrolu provedenou 9. června: první se týkala cukrárny a kavárny AMADEUSna Velkém náměstí. „V průběhu kontroly byl odebrán vzorek vanilkové kopečkové zmrzliny k mikrobiologickému vyšetření a výsledky prokázaly překročení indikátorových mikroorganismů z čeledi Enterobacteriaceae. Nález svědčí o nedodržení základních hygienických požadavků, zejména že v provozovně není prováděno důkladné čištění a sanitace. Za nedodržení mikrobiologických požadavků byl provozovateli uložen sankční postih a nařízeno opatření k provedení sanitace,“ uvádějí hygienci na webu. Prakticky stejný průběh a také výsledek měla pak i kontrola u prodejce zmrzliny v Kovářské ulici, také tamnímu provozovateli hygienici udělili za stejný prohřešek blíže neurčenou pokutu. Region| Střední Morava

MARKETING SALES MEDIA SOCIAL MEDIA BAROMETR – LEVNÉ POTRAVINY 13.7.2015

MARKETING SALES MEDIA str. 7 Média news Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Levné potraviny. Spojení, kterému se na českém internetu prakticky nelze vyhnout. Ale ani z globálního hlediska, kdy polovina světa se přejídá, aby ta druhá umírala hlady. Food lovers opouštějící každou neděli pražskou náplavku s nůší zaručeně čerstvé zeleniny od „svého“ farmáře nad nimi ohrnují nos. Levné potraviny jsou zkrátka něco podřadného, čím se dobrovolně likviduje ta hloupější část populace, pro kterou je hlavní, že je toho hodně a je to levné. Druhá strana však rovněž operuje s relativně neprůstřelnými argumenty, jakými jsou plýtvání potravinami i fakt, že mnoho lidí zkrátka na kvalitní potraviny nemá peníze a musí vzít za vděk tím, co najde ve spodním regále nejbližšího hypermarketu. Obchodní řetězce tento vleklý spor zpravidla korunují tvrzením, že spotřebitelé prostě levné potraviny chtějí, a proto jim nezbývá nic jiného, než je produkovat. Poněkud obskurně to pak působí v momentě, když se ukáže, že stejný výrobek má na západ od našich hranic mnohem vyšší kvalitu za stejnou nebo nižší cenu. A tím se dostáváme k hráči, který na levných potravinách postavil svůj byznys. Řeč je o společnosti Levné potraviny s. r. o., která prodává primárně potraviny těsně před datem spotřeby nebo s končící dobou trvanlivosti. Kromě cen a kvality potravin, která by měla být stejná jako v jiných obchodech, se tu zhusta diskutuje původ prodávaného zboží – odkud to mohou mít? Příznivě je vnímána skutečnost, že se jedná o domácí řetězec, který se staví čelem k plýtvání s potravinami a rozšiřuje nabídku za dobrou cenu. Co spíše vadí, je fakt, že v Levných potravinách zákazník nepořídí kompletní nákup podle svého přání. Je otázkou, kolik zákazníků Levných potravin se pohybuje na sociálních sítích, ale jisté je, že tu nenakupují jenom nějaké socky – ano, a sociálním sítím by se správněji mělo říkat společenské sítě. Firemní Facebook má však 10 tisíc příznivců. Není jisté, kolik lidí se na webu upřímně svěří s nakupovaným sortimentem. Nejčastěji se však hovoří o nákupu drogerie, zejména pracích prášků, alkoholu a cukrovinek, čokolády nevyjímaje. Ať už se budeme k Levným potravinám stavět jakkoli, nic to nezmění na skutečnosti, že řetězec úspěšně zaplnil díru na trhu. Analyzováno bylo přes tři tisíce příspěvků na webu a sociálních sítích za letošní rok.

Síť Levné potraviny – o čem se mluví Cena 25 % Kvalita potravin 23 % Původ zboží 18 % Zúžený sortiment 16 % Český řetězec 13 % Eko přístup 5 % Síť Levné potraviny – zboží Drogerie 35 % Alkohol 25 % Cukrovinky 20 % Nápoje 10 % Krmení zvířat 5 % Jiné 5 % Rozhovor se spolumajitelkou sítě levných potravin najdete v příštím vydání MSM. Metodiku monitoringu najdete na http://www.marketingsales.cz/barometr Foto popis|

Mladá fronta DNES Uvařte si vlastní šunku Mladá fronta DNES str. 11 Letní receptář Autor: redakce Český svaz zpracovatelů masa - TOP

9.7.2015

zpět Důvodů, proč si doma uvařit vlastní šunku, je celá řada. A není to jen radost z dobře vykonané práce. Na rozdíl od šunky, kterou si uvaříte sami, totiž nikdy přesně nevíte, z čeho je ta z obchodu vyrobená. Nemáte čas pustit se právě teď do vaření? Pomůžeme vám vybrat si mezi šunkami v obchodě to nejlepší. Šunka má stovky podob a každá z nich má co nabídnout. Zatímco Italové nebo Španělé dávají přednost ideálně na vzduchu sušené parmské šunce nebo jamónu, u nás je doma především šunka dušená. Její základ je stejný, ať se vyrábí ve velkém nebo v malém. Vepřová kýta naložená se solí. To o její kvalitě a chuti ale říká jen málo. Obsah rozhoduje První otázka, kterou by si měl položit každý, kdo si pro šunku přijde do obchodu, zní: Co je uvnitř? Odpověď je na první pohled zřejmá. Přece maso. Tak jednoznačné to ale není. Záleží také na tom, kolik toho masa je a jaké je kvality. Šunka patří mezi ty masné výrobky, u kterých podle vyhlášky musí výrobce tyto vlastnosti uvádět na obalu. Podle kvality se šunka, kterou najdete na pultě v obchodě, dělí do tří základních kategorií. Nejvyšší obsah čistého masa má šunka, která je označená jako „nejvyšší jakosti“. Aby mohla být takto označena, musí být podle zákona vyrobena pouze z kýty, a to z masa v celku. Kvalita masa se dá hodnotit mimo jiné i podle obsahu čistých svalových vláken, ten u šunky nejvyšší kvality nesmí být nižší než 16 procent (u standardní šunky pak zákon vyžaduje minimálně 10 procent). To ale není jedinou výhodou. U šunky nejvyšší kvality navíc není povoleno používat barviva, která by ji udělala na pohled lákavější, a zakázáno je také „vylepšovat“ ji rostlinnými a živočišnými bílkovinami z jiných zdrojů, jako je například škrob. Použití barviv, škrobu a jiných druhů rostlinných a živočišných bílkovin není dovoleno ani při výrobě šunky, která je v obchodě označena jako výběrová. Také výběrová šunka je vyrobena z vepřové kýty, maso je ale o něco méně kvalitní. Stačí mu minimálně 13procentní obsah svalových vláken.

Ve srovnání s tím patří tzv. standardní šunka do zcela jiné kategorie. Tak především: maso, které uzenář použije, nemusí být ani v celku. Odborný název je zrněné maso a znamená, že je šunka v této kvalitě vyrobena z drobných odřezků. To na ní často bývá vidět na první pohled. Když se při nákroji rozpadá pod rukama, znamená to, že navíc nebyla ani dobře vyrobena. Když ze šunky teče voda Nižší obsah čistých svalových vláken je důvod, proč byste mohli papír, do kterého vám šunku v obchodě zabalí, doma klidně ždímat. Čím méně svalových vláken (a tedy bílkovin) použité maso obsahuje, tím více je v něm vody. Proč jsou nutné dusitany Voda není v zásadě nepřítel. Suchá šunka by bez ní byla prostě... suchá. Nesmí jí ale být příliš mnoho. Příliš mnoho vody je jasným příznakem, že šunka nebyla vyrobena z kvalitních surovin. Méně kvalitní uzenina vodu uvnitř neudrží, ani když jí uzenář pomůže především přidáním dusitanové soli (E 250), která vodu váže uvnitř. Ta se v uzeninách běžně používá jako stabilizátor. Ano, dusitany. Tato toxická látka má právem špatnou pověst. Je toxická a má prokazatelně karcinogenní účinky. Masný průmysl se bez nich ale neobejde. Udržují nejen lákavou barvu uzenin a zadržují v nich vodu. Bez nich by ale také byla šunka biologickým rizikem. Je to právě dusitan sodný, co prodlužuje životnost masných výrobků tím, že brání růstu nebezpečných bakterií. Včetně těch, které produkují jedovatý botulotoxin. Obsah dusitanů zákon velmi jasně omezuje, navíc se ho velká část v mase rozloží na netoxické sloučeniny, u prodávané šunky je proto menším rizikem než případné otravy z jídla. Kromě obsahu masa a vody se vyplatí věnovat pozornost také obsahu soli. Té máme v jídelníčku tolik, že přidávat k ní přesolenou šunku je zbytečné. V šunce by jí nemělo být více než 2,5 procenta. To je také hranice, od níž norma vyžaduje, aby o obsahu soli výrobce informoval na obalu svého výrobku. Není-li tedy na obalu uvedeno, kolik soli obsahuje, mělo by jí v šunce být přiměřené množství. * *** Út 7.7. Připravíme domácí zmrzlinu si St 8.7. Vyrobíme domácí těstoviny si Čt 9.7. Uvaříme domácí šunku si Pá 10.7. Připravíme domácí sýr si So 11.7. Upečeme domácí chléb si Domácí šunka krok za krokem PŘÍPRAVA 45 MINUT / 1,5 HODINY NA VAŘENÍ Na 1 kg šunky budete potřebovat: * 1 kg vepřové kýty * 25 g soli * 1 lžičku cukru * 0,1 l vody * nádobu na vaření 1. Maso nakrájejte na větší kostky, asi jako na hovězí guláš. Záleží na vás, jakou strukturu budete chtít. Platí, že čím větší budou kostky masa, tím hůře bude šunka při krájení držet pohromadě. Na kvalitě masa záleží, jak dobrá šunka nakonec bude. 2. Do mísy naskládejte po vrstvách kusy masa, každou zasypte solí. Můžete použít tu, co máte běžně doma, nebo ji vylepšit o trochu soli nakládací, která se prodává pod názvem Praganda. Sůl s dusitanem sodným je jedním z nejstarších uzenářských triků, díky ní šunka nezešedne, prodlouží také dobu spotřeby. Stačí jí použít půl lžičky. Při domácí výrobě se ale obejdete i bez ní. Přidejte ještě malou lžičku moučkového cukru. 3. Maso důkladně propracujte. Musíte ho hníst tak dlouho, dokud nezačne vyluhovat „blátíčko“. Během míchání postupně přilévejte vodu. Chce to trpělivost, čím déle mícháte, tím lépe. Maso byste měli zpracovávat aspoň půl hodiny. Je na vás, jestli se do práce pustíte rukama, nebo použijete robota s hnětacími háky. 4. Vezměte několik kostek masa a umelte je, nebo najemno nasekejte a zamíchejte zpátky do směsi, šunka díky tomu bude lépe držet pohromadě. Směs nechte do druhého dne v chladu odležet. 5. Od tohoto kroku se postup liší podle toho, zda máte, nebo nemáte k dispozici šunkovar. S ním to jde podstatně lépe, umožňuje totiž maso slisovat tak, aby drželo dobře tvar. Majitelé šunkovaru vyloží formu mikrotenovým sáčkem a směs do ní natlačí. Ti, kdo si musí vystačit s běžným vybavením domácnosti, napěchují naložené maso například do střívka na tlačenku. V obou případech pak šunce prospěje, když ji necháte chvíli odpočívat. 6. Vložte šunku do vody ohřáté na 70 až 75 stupňů Celsia tak, aby bylo maso zcela ponořené. S šunkovarem to není problém, vaříte-li šunku bez něj, budete ji muset zatížit. Vařte ji pomalu cca 1,5 hodiny. Jak dlouho se má šunka vařit, na to jsou různé názory.

Nejčastěji se doporučuje vařit šunku 10 minut na každý centimetr průměru. 7. Nechte šunku vychladit a ochutnejte. Šunky vařte vždy jen tolik, kolik jí rychle sníte. Na rozdíl od šunky kupované neobsahuje konzervanty, po několika dnech už si na ní proto nepochutnáte. Navíc se v ní mohou rozmnožit bakterie, které produkují prudce jedovatý botulotoxin. Foto autor| Foto: Profimedia.cz, Shutterstock

„Zdravá potravina“ není zdravá, kritizují logo ochránci zákazníků Mladá fronta DNES str. 6 Ekonomika Jan Brož, Jitka Vlková Český svaz zpracovatelů masa - TOP

15.7.2015

zpět Potravinové značky kvality mají spotřebitelům usnadnit orientaci. Záplava log na pultech však spíše mate. PRAHA Anglická slanina, cukr, čokoláda nebo uzený sýr jsou zdravé potraviny. Na první pohled – nesmysl. Jenomže přesně tenhle dojem vzbuzuje logo se zeleným jablíčkem, které některým zmiňovaným výrobkům propůjčilo sdružení Zdravá potravina, za nímž stojí „obchodník se zdravím“ Josef Hůla. Majitel sítě poraden zdravého stravování a prodejce potravinových doplňků sjednocených ve skupině Sunkins své jablíčkové logo uděluje výrobcům i obchodníkům, kteří za ně platí ročně pět až 13 tisíc korun. Sdružení českých spotřebitelů loni provedlo rozsáhlou analýzu, ve které hodnotilo dvanáct potravinových značek kvality používaných v Česku. Kromě známé Klasy spadající pod ministerstvo zemědělství a loga „Vím, co jím“ všechny ostatní z hodnocení vyřadilo, protože žádnou komplexní informaci o kvalitě výrobku nepřinášejí. Zdá se však, že praxe Hůlova sdružení Zdravá potravina překročila všechny meze i v tak benevolentním Česku. Certifikát původně nesl úplně stejné označení jako samotné sdružení, tedy Zdravá potravina. Koncem loňského roku se kvůli pochybnostem o zdravotním přínosu čokolády či cukru značka přejmenovala na „Čteme etikety za vás“. Zůstalo však logo se zeleným jablíčkem ve znaku i jméno garantujícího sdružení Zdravá potravina. Bio nemusí být zdravější Ve stejné době také sdružení začalo na užívání této známky spolupracovat s řetězcem Penny market, jehož prodejny zelená jablíčka doslova zaplavila. Řetězec logo využíval v rámci vlastní marketingové akce „S Penny zdravě neznamená draze“. Pod tímto sloganem šlo logo v propagačních materiálech řetězce nalézt na čokoládě, cukru nebo uzeném sýru. I teď, když kampaň skončila, řetězec Hůlovu značku ve své propagaci na prodejnách stále hojně využívá. V aktuálním letáku je jím například označená anglická slanina. Proti značce se přitom strhla palba kritiky od odborníků a spotřebitelských organizací. „Tato značka může ve spotřebiteli vzbudit očekávání, která v kritériích nejsou,“ říká Libor Dupal, šéf Sdružení českých spotřebitelů. Podle profesorky Jany Dostálové z Vysoké školy chemicko-technologické kritéria pro udělení známky upřednostňují bio potraviny a produkty bez „éček“, což však neříká nic o přínosu pro lidské zdraví. „Při tomto systému hodnocení může dostat vysoký počet bodů i potravina, která není z hlediska výživového ke konzumaci příliš vhodná,“ dodává Dostálová. Iniciativa Vím, co jím dokonce podala na Penny market podnět k prošetření pro podezření z klamání spotřebitele. „Češi mají s životosprávou dlouhodobě problém. Prodávat slaninu s logem, které evokuje, že je zdravá, není podle nás ta správná cesta,“ říká mediální zástupkyně iniciativy Tereza Píchalová. Podle Hůly se při hodnocení produktu hodnotí obal, složení, původ produktu a informace pro spotřebitele. Irena Šedivá ze sdružení Zdravá potravina pak argumentuje tím, že se v logu nemá označovat zdravotní přínosnost pro lidský organismus. „Nedíváme se na potraviny z hlediska výživářského a neříkáme zákazníkům, co mají jíst. Dáváme jim jen informaci, která potravina je zcela nebo téměř bez aditiv,“ říká Šedivá. Penny na dotazy MF DNES nereagovalo a také Hůla nechtěl spolupráci s Penny blíže komentovat.

Problém se značkami mají i jiní Rozhodnutí, zda řetězec opravdu spotřebitele klamal, leží nyní na živnostenském odboru Středočeského kraje. „Podnět je ve fázi šetření,“ uvedla mluvčí kraje Nicole Mertinová s tím, že až do konce šetření nemůže poskytovat žádné další informace. Problémy s užíváním značek mají však i jiní garanti. Podle analýzy Sdružení českých spotřebitelů nemá velkou vypovídající hodnotu ani Regionální potravina ministerstva zemědělství, značky Evropské unie, stejně jako řada dalších komerčních označení. Také sdružení Vím, co jím, které si za propůjčení loga účtuje šest tisíc korun, neprošlo hodnocením úplně hladce. Sdružení spotřebitelů mu vytklo ne příliš průhlednou spolupráci s velkými potravinářskými firmami jako Unilever nebo řetězec Albert. Díky kritériím, která se orientují na poznatky Světové zdravotnické organizace, však může být pro spotřebitele prospěšná. *** Jaké značky mají pomáhat spotřebitelům Nejznámější značka spadá pod ministerstvo zemědělství, které na ni platí desítky milionů korun ročně. Značka zaměřená na místní produkty rovněž spadá pod ministerstvo zemědělství. Platí se z rozpočtu. Značka se orientuje na standardy Světové zdravotnické organizace. Iniciativa si za propůjčení účtuje šest tisíc Kč. Logo sdružení Zdravá potravina označuje výrobky bez éček a aditiv. Výrobci ho mohou získat od pěti tisíc korun. Logo určené pro potraviny, které musí splnit předpisy ekologické produkce, spravuje ministerstvo zemědělství. Značka pro produkty a služby, které v hodnocení časopisu d-Test dosáhly více než 60 procent. Logo Potravinářské komory zaručuje především tuzemský původ. Poplatky za užití se liší podle velikosti firmy. Značku pro potravinářské i nepotravinářské výrobky české produkce uděluje Nadační fond Český výrobek. Komerční a nejvíce vlastenecké logo nejen pro potraviny. Poplatky se liší podle velikosti firmy a počtu výrobků. Značka s desítkami mutací má podpořit místní firmy a řemeslníky a je zaměřená na turismus. Cena od 1 500 Kč. Loga EU zaručují Chráněné označení původu, Chráněné zeměpisné označení a Zaručené tradiční speciality. Značka projektu Certified E-Friendly Food pro potraviny, které neobsahují konzervanty, sladidla či glutamát. Foto popis| O autorovi| Jan Brož, Jitka Vlková, redaktoři MF DNES

Právo

Sobotka: Zákon o tržní síle je nezbytný, kodex ho nenahradí Právo str. 18 Trhy & ekonomika Stanislav Ptáčník Český svaz zpracovatelů masa - TOP

9.7.2015

zpět Zákon o tržní síle kultivuje vztahy řetězců a dodavatelů a pro Českou republiku je v současné době nezbytný. Na včerejší schůzce se na tom shodli premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman. Novela zákona v úterý prošla prvním čtením ve Sněmovně a podle Sobotky má mezi poslanci slušnou šanci na schválení. Novela zpřesňuje pojem významné tržní síly a jejího zneužití a zavádí pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Také aliancím má za zneužití tržní síly hrozit postih. Norma má vyvážit rozdílné postavení Během pěti let, kdy tento zákon v ČR platí, se podle premiéra podařilo zlepšit jednání velkých obchodních řetězců vůči menším dodavatelům potravin a zemědělských produktů. „Jakmile Úřad pro ochranu hospodářské soutěže začal šetřit nevhodné praktiky obchodníků, řetězce reagovaly a úpravou svého chování,“ řekl Sobotka. „Vyplatilo se mít tento zákon a je na nás, abychom ho zpřesnili a zajistili jeho lepší vymahatelnost,“ řekl premiér. Právě to má za cíl nynější vládní novela, kterou na základě dosavadních zkušeností připravil právě brněnský antimonopolní úřad. Sobotka upozornil na to, že obdobné zákony má a využívá i řada evropských zemí a že etické kodexy či dobrovolné iniciativy bez zřetelné vynutitelnosti práva je nemohou nahradit. Premiér zdůraznil, že zákon „ohlídá řetězce, aby nezneužívaly své silné postavení na trhu a při obchodování s menšími dodavateli jednaly férově“. Varoval před snahami tento zákon zrušit. Toho, že by po přijetí zákona velké řetězce opustily tuzemský trh, či by se zmenšila nabídka českých potravin, se premiér neobává. „Nestalo se tak ani v roce 2010, naopak – řetězce se musely začít chovat trošku slušněji vůči svým dodavatelům včetně českých potravinářů a zemědělců,“ dodal s tím, že rozdíly v tržní síle by stát měl vyvažovat. I podle náměstka ministra zemědělství Jindřicha Šnejdrly (ČSSD) je tento zákon potřebný a MZe přijetí jeho novely plně podporuje. „Na nedávném setkání ministrů zemědělství zemí Visegrádu jsme se shodli, že taková norma je hlavně pro státy střední a východní Evropy, kde působí převážně velké zahraniční řetězce, naprosto nezbytná,“ dodal. Prezident Agrární komory a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman připomněl některé přínosy jeho uplatňování. „Zákon zkrátil lhůty splatnosti na 30 dní z dřívějších 90 až 120. Snížily se také vratky u pekařského sortimentu,“ uvedl. Jak připomněl, velký tlak na ceny ze strany řetězců se v řadě případů projevuje poklesem kvality potravin na trhu. Novela by podle něj měla přispět také k tomu, aby potravináři a zemědělci věděli, jaká je konečná prodejní cena. „Dosavadní praxe je taková, že jen málokdy dopředu nevědí, s jakými požadavky na bonusy, příspěvky či procenty je jejich obchodní partneři překvapí,“ dodal. Obchod je ostře proti novele Obchodníci, zastoupení Svazem obchodu a cestovního ruchu, naopak varují, že norma může potraviny zdražit a narušit tržní prostředí či dokonce omezit podíl českých potravin na trhu. Podle prezidentky SOCR Marty Novákové jsou zákon a státní regulace s ním spojená nadbytečné a od uvedení v platnost v roce 2010 nic pozitivního nepřinesl. „Že je tento zákon špatný a nejasný, upozorňovali obchodníci i odborná veřejnost od počátku. Totéž platí i o současné novele, která původní nejasnosti nejenže neodstraňuje, ale v podstatných aspektech je dále umocňuje a prohlubuje. Nejistota vytvořená nejasným vymezením zakázaných jednání ve spojení s až miliardovými sankcemi oslabí pozici obchodníků. Než by riskovali postih, raději začnou zboží odebírat v zahraničí. V souvislosti s novelou je reálná hrozba růstu cen potravin, snížení jejich nabídky na pultech řetězců a propad exportu českých výrobků,“ argumentuje Nováková. Podle ní lze pominout ani možné omezení investic ze strany řetězců, což může vést k růstu nezaměstnanosti zejména v problémových regionech. SOCR upřednostňuje Iniciativu pro férový obchod (IPFO), kterou nedávno založila část výrobců,

dodavatelů a řetězců. Ta chce přispět k tomu, aby firmy řešily vzájemné spory korektně a transparentně, a to i za pomoci mediátorů. Mezi členy IPFO patří mj. Ahold, Coca-Cola, Globus, Kaufland, Makro, Nestlé, Tesco nebo Wrigley. Její předsedkyní se stala bývalá politička ČSSD Petra Buzková. Foto popis| Premiér Bohuslav Sobotka se včera sešel s prezidentem Agrární komory ČR Miroslavem Tomanem. Foto autor| Foto PRÁVO – Milan Malíček

Potraviny zdražují vysoké marže obchodníků 11.7.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Máloco tak spolehlivě rozvíří hladinu veřejného mínění a rozpoutá vášnivé diskuse jako debata o cenách potravin a tom, zda budou vyšší, nižší, nebo zůstanou stejné. Přidá-li se k tomu ještě nestejná kvalita, pak je o rozruch postaráno téměř stoprocentně. O tom, že ceny potravin jsou díky obchodním řetězcům nízké, už bylo řečeno a napsáno dost, byť převážně v reklamách a v prohlášeních samotných řetězců, eventuálně jejich organizací. Jako Potravinářská komora ČR jsme již mnohokráte ukazovali a na konkrétních případech z praxe dokládali, že opak je pravdou. Vezměme si například takový lovecký salám. Obchodní řetězec koupí od zpracovatele lovecký salám za 90 Kč za kilo. Na pultu řetězce se ale objeví stejné kilo již za 168,90 Kč bez DPH (194,00 Kč s DPH). A rázem tu máme bonus určený výhradně pro spotřebitele – přirážku 85 %. Velmi podobná situace je i u jiných výrobků. Například 1 kg eidamu o tučnosti 45 % nakupuje obchodník za 97 Kč od mlékárny a prodává zákazníkovi za 199 Kč včetně DPH, má na něm přirážku 76 Kč na kg, což je 79 %. Pokud by měl přirážku deklarovaných 20 %, mohl by za něj zaplatit dodavateli 116 Kč a přitom by jej mohl zákazník dostat za 159 Kč včetně DPH. To je obrovský rozdíl. Dodavatel by vydělal, spotřebitel by vydělal a řetězec by si namísto skoro 80 % ponechal pouze 20 %. Že to neudělá, mu umožňuje právě jeho významná tržní síla. Komu rostou tržby Paradoxně jsou velmi často drahé potraviny přičítány producentům, tedy potravinářům nebo zemědělcům. Statistické údaje však hovoří úplně jinak. Z údajů zobrazených v grafech je patrné, že od roku 2007 došlo k propadu tržeb výrobců potravin a nápojů v takovém rozsahu, že teprve v letošním roce se tržby vrátily k úrovni roku 2007. U výrobců nápojů je situace ještě horší a ti jsou v současnosti na úrovni 80 % výchozího roku. Naopak, jak je patrné za sledované období, tržby maloobchodních řetězců narostly téměř o dvě třetiny a s výjimkou roku 2010 nikdy meziročně neklesly. Za tak razantním růstem tržeb je kromě pokračující koncentrace trhu, kdy řetězce získávají tržní podíl na úkor nezávislého obchodu, který likvidují, nutno vidět i růst cen potravin a zvyšování podílu dovozu na zásobování trhu, který se z velké míry realizuje právě přes maloobchodní řetězce. Potvrzuje to obecnou pravdu, že tím, kdo určuje, co a za kolik se na trhu prodává, jsou obchodní řetězce. Pokud bychom do těchto dat ČSÚ promítly i tzv. zadní marže obchodních řetězců, tj. různé poplatky a bonusy, vypadal by vývoj tržeb ještě hůře. Na investice nezbývají finance Ze statistických dat je patrný i další negativní jev, který ovlivňuje spokojenost spotřebitelů a ohrožuje existenci tuzemských výrobců, zvláště malých a středních podniků. Je jím dlouhodobá stagnace tvorby přidané hodnoty ve výrobě potravin i nápojů. Přidaná hodnota, jako ukazatel toho, jak se podniku „daří“, u výroby potravin vzrostla s drobnými výkyvy za sledované období o 10 % a u výroby nápojů stagnovala, zatímco u maloobchodních řetězců vzrostla dvojnásobně.

Dochází tedy ke zřejmému přesunu přidané hodnoty od zemědělců a zpracovatelů k obchodníkům, a to formou nejrůznějších slev, bonusů a poplatků. Ve svém důsledku tento efekt podvazuje investiční a inovační aktivity průmyslu kvůli nedostatečné tvorbě zdrojů a dopadá na spotřebitele omezením nabídky a kvality domácích produktů. Z předchozích dat je patrné, že tržby ani dodavatelské ceny dlouhodobě nerostou. Přesto je ze statistických dat patrný trvalý růst spotřebitelských cen. Jeho příčina není ani u dodavatelů, ale ani u vnějších vlivů, jako je změna daně z přidané hodnoty nebo spotřebních daní. Z druhého grafu je patrné, že zvýšení DPH na potraviny v roce 2012 se na růstu cen skokově neprojevilo, naopak poklesem cen se projevil počátek krize v roce 2008. Z růstu cen profitují řetězce Z toho je patrné, že za růstem cen potravin stojí téměř výhradně nárůst obchodních přirážek řetězců, který dnes dosahuje u vybraných druhů základních potravin (uzeniny, mléčné výrobky, trvanlivé pečivo) i 100 % a u potravin s vyšší přidanou hodnotou se nezřídka pohybuje i nad 150 %. Tento stav umožňuje za situace, kdy je cena průmyslového výrobce, a tedy i nákupní cena obchodníka zásadním způsobem deformována dodatečnými plněními, běžně na úrovni desítek procent, manipulaci s dosahovanou výší marží u potravinářských výrobků. Jaký je výsledek výše uvedeného? Dodavatelé dostávají ročně o desítky miliard korun méně se zdůvodněním, že je nutno udržovat nízké ceny pro spotřebitele a zachraňovat sociální smír. Tyto peníze jim ale nechybějí jen na investice do vybavení a nákup kvalitních surovin pro výrobu, ale i pro jejich zaměstnance, kteří pak nedostávají takovou mzdu, jakou by si zasloužili. Spotřebitelé zaplatí ročně o desítky miliard více, než by museli, a místo kvalitních potravin si nakonec kupují podle svých možností levné náhražky z Polska nebo jezdí za levnějšími nákupy do Německa. Jediný, kdo jednoznačně profituje, je tedy obchodník. Tím, kdo určuje, co a za kolik se na trhu prodává, jsou obchodní řetězce Foto popis|

prazskezpravy.cz Farmářské slavnosti 2015 pokračují na Vysočině. Své brány otevře veřejnosti Biofarma Sasov v Jihlavě 14.7.2015

prazskezpravy.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět 14. červenec 2015 Ukažte dětem, jak krásný je u nás venkov, jak vzniká jídlo a jak ve skutečnosti vypadá chov hospodářských zvířat. I letos připravilo Ministerstvo zemědělství další ročník úspěšného projektu Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi na propagaci českého zemědělství, venkova a regionálních potravin. „Chci všechny pozvat na akce Farmářských slavností, aby hlavně rodiče s dětmi viděli, jak vlastně dneska podnikání v zemědělství a život sedláků vypadá. Pokud se slavnost koná poblíž vašeho bydliště, zastavte se na ní, určitě to nebude promarněná sobota,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka. „Stále více lidí totiž chce znát příběh potravin, které běžně jedí, a toto je dobrá příležitost se s takovým příběhem seznámit. Vidět, kdo potravinu vyrábí, z jakých surovin, a pokud jde o živočišné produkty, v jakých podmínkách zvířata na farmách žijí. A z toho si pak udělat obrázek pro rozhodování, jakým potravinám bude dávat přednost jako spotřebitel.“ REKLAMA Pro širokou veřejnost se během léta otevřou čtyři farmy v různých krajích České republiky a Národní zemědělské muzeum v Praze; všechna místa připraví pro návštěvníky nejen zábavný program, ale

také mnoho zajímavých informací o životě na farmě a vzniku kvalitních regionálních potravin. Farmářské slavnosti pokračují 18. července na Vysočině, na Biofarmě Sasov v Jihlavě. Biofarma Sasov vznikla již v roce 1991 jako součást rozlehlého areálu Školního statku odborné školy v Jihlavě. Od roku 1999 je celá farma a její produkty certifikována jako Uznaný podnik ekologického zemědělství. Kromě rostlinné výroby se na pěti stech hektarech chová 700 prasat, 350 kusů masného dobytka a součástí farmy je také chov koní. Malá bioplynová stanice zabezpečuje elektrickou energii pro celou farmu i vytápění sušárny, jatek či kancelářských prostor. O kvalitě zdejších biovýrobků svědčí několik ocenění. Kančí biolovečák získal titul Česká biopotravina roku 2010 a obdobné ocenění získali v roce 2014 místní farmáři i za Bio konopné sádlo z přeštických prasat. Bio sasovská klobása si zase vysloužila ocenění Regionální potravina za rok 2013. Návštěvníci si budou moci prohlédnout unikátní rodinový chov přeštického černostrakatého prasete. Přístupný bude také sad nebo stany (sasovské bloby) a pyramidy, v nichž pašíci odpočívají. Bez zajímavosti jistě nebude ani prohlídka bioplynové stanice či pastevního chovu masného skotu plemene Charolais a dalších. Zážitkem bude jistě i procházka vzrostlým porostem konopí setého či návštěva faremní masné výrobny. Na programu druhé Farmářské slavnosti je připravena spousta her a kvízů o farmaření a chybět nebude ani tradiční farmářský trh s lokálními potravinami, kuchařská show s potravinami, které se pyšní známkou kvality Klasa, a mnoho dalšího. Na své si přijdou i dospělí návštěvníci, kteří si mohou vyzkoušet své dovednosti na simulátoru dojení krávy či jízdy na býkovi. K poslechu bude hrát country kapela Stetson. Ministerstvo zemědělství chce projektem podpořit zájem mladých rodin o tradice a venkov, chce hlavně dětem ukázat určitě zajímavější možnost trávení volného času, než v obchodních centrech nebo u počítačů. Cílem je přiblížit veřejnosti život našich sedláků a ukázat, že zemědělství je dnes odvětvím zajímavým pro podnikání. Současní zemědělci žijí v atraktivním prostředí a používají špičkovou moderní techniku. Ministerstvo zemědělství chce také veřejnosti přiblížit kvalitní potraviny a představit místní drobné chovatele a pěstitele, u kterých si lidé mohou nakupovat potraviny takzvaně ze dvora. Tento způsob prodeje je návratem k osvědčeným tradicím a umožňuje pohodlně nakoupit poctivé potraviny se zaručeným původem, například čerstvou zeleninu, mléko a mléčné výrobky, drůbež, králičí maso, živé ryby a jiné produkty přímo u vybraných farmářů, případně v nejbližší maloobchodní prodejně nebo na farmářském trhu. Vstup na akci je pro návštěvníky zdarma. Další Farmářské slavnosti se konají: 8. 8. Liberecký kraj: Kozí farma Pěnčín, Pěnčín 60, Bratříkov 15. 8. Plzeňský kraj: Farma Moulisových, Milínov 23, Nezvěstice 19. 9. Hl. město Praha: Národní zemědělské muzeum, Kostelní 44, Praha 7 -------------------------------------------------------------------------------Praha a okolí plné novinek a aktuálních informací

URL| http://prazskezpravy.cz/zpravodajstvi-...vre-verejnosti-biofarma-sasov-v-jihlave

vitalia.cz Jezte přeštické prase, zachráníte mu život 9.7.2015 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Přeštické prase je legenda a unikát. Maso přeštíků je chutnější a vyzrálejší, ovšem také dražší než maso z obyčejného pašíka. Chov geneticky cenného druhu je však ohrožen. Nejčastějším argumentem odpůrců stravy živočišného původu je snaha o přirozené podmínky života zvířat a záchrana jejich životů. U přeštického prasete to ale kuriózně neplatí a je tomu přesně naopak – vyšší konzumace masa a produktů z tohoto plemene prasat je fakticky podmínkou jak pro udržitelnost přirozeného chovu prasat ve volném výběhu, tak pro samotnou existenci plemene pro budoucnost. Prase s pomníkem Bylo by to žádoucí. Přeštické černostrakaté prase totiž představuje podle plemenářských odborníků cenný genetický zdroj obsahující geny „s bezprostřední potenciální hodnotou pro lidstvo“. V tomto smyslu jde fakticky o jediné národní plemeno prasat s tímto potenciálem, které bylo původně vyšlechtěno v druhé polovině 19. století na Plzeňsku (má tam i svůj pomník). Legenda jménem Přeštické prase Na počátku minulého století ale z chovů hospodářských zvířat prakticky zcela vymizelo a opětně bylo po letech regenerace uznáno jako samostatné plemeno v roce 1964. Pro tržní produkci masa se ale téměř nevyužívalo – přeštické prase bohužel není zrovna nejvhodnější z hlediska ekonomiky chovů, a tedy ceny pro spotřebitele. Prasata tohoto plemene totiž – lidově řečeno – pomalu rostou a jejich maso je tučnější. Chovatelé je tak musí prodávat za vyšší ceny, aby vůbec ekonomicky přežili. Zachránci přeštíků I když … chovatelé je trochu nadsazený výraz – v ČR je skutečně významný chovatel plemene přeštické prase pouze jeden, a tím je biozemědělec Josef Sklenář ze Sasova u Jihlavy (http://www.biofarma.cz). Zejména jemu se podařilo ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby v Uhříněvsi a osvícenými kuchaři plemeno pro českého spotřebitele zachránit, takže dnes je maso „přeštíků“ v omezené míře k dostání v některých restauracích a v prodejnách společnosti Makro ve větších městech. Právě Makro má také zásluhu na tom, že se lze s vepřovým s přeštických prasat na trhu častěji setkat – řetězec totiž ceny těchto prasat po většinu času prodejů dotuje a v tomto smyslu poněkud bourá zavedené představy o tom, jak zahraniční obchodní řetězce plánovitě ničí naše zemědělce a potravináře. Což je další nestandardní prvek v příběhu přeštického prasete. Archaická chuť mladší lidi překvapí Vzhledem k větší tučnosti tohoto plemene má jeho maso v porovnání s jinými plemeny poněkud archaickou, pro někoho „přirozenější“ nebo „tradiční“ chuť, kterou v původní podobě dnes pamatují většinou jen naše babičky a dědové. Zmiňovaný chovatel navíc produkuje maso z přeštických prasat v režimu bio, což opět odlišuje výsledný produkt od unifikované chutě vepřového masa průmyslově produkovaných rychlerostoucích plemen. Maso přeštíků je proto chutnější (tuk je nositelem chuti) a vyzrálejší. Ovšem také, a to i přes zmíněnou podporu Makra a nadšení chovatele, oproti běžnému vepřovému o dost dražší. Podle druhu produktu jsou ceny masa z přeštických prasat v porovnání s běžným vepřovým vyšší o třicet až osmdesát procent. Prakticky jedinou cestou k dlouhodobému udržení chovů přeštických prasat pro tržní využití je tak vyšší spotřeba masa z tohoto plemene. Jezte prase, zachráníte mu život V současné době je možné zakoupit maso z přeštických prasat pravidelně pouze v pěti ze třinácti prodejen sítě Makro v Praze, Brně a Ostravě. Podle šéfky nákupů masa a drůbeže Makro Terezy Smichovičové není ale problém v případě zájmu zákazníků zásobovat všechny prodejny Makra v ČR. Pokud ale budou spotřebitelé takové maso v současné době hledat, najdou je v regálech pod

pojmem „bio vepřové maso“. Kdo má zájem, může si také objednat rozbourané půlky přeštického prasete v tzv. „polybedně“, kilogramová cena tak vyjde levněji. Společně s chovatelem Sklenářem nicméně Makro v současné době pracuje na změně balení a označení masa z přeštických prasat tak, aby bylo identifikováno nejen jako „bio“, ale také přímo jako přeštické prase. S pokrmy z přeštických prasat se lze také setkat v některých restauracích, opět především ve velkých městech, kde zájem o ně pomalu, ale přece jen roste. Například v porovnání se stejným obdobím loňského roku eviduje Makro nárůst zákazníků zhruba o deset procent. Mnoho odběratelů ale zatím spíš experimentuje, maso odebírá nárazově a na zkoušku, a v menu jídelníčků je tak nabídka produktů z přeštických prasat nepravidelně. Je tak hlavně na nás, zdali se situace změní nebo ne… URL| http://www.vitalia.cz/clanky/jezte-presticke-prase-zachranite-mu-zivot/

Vysát, ale nezabít. Opravdu tak řetězce přistupují ke svým dodavatelům? 13.7.2015 vitalia.cz str. 0 Kateřina Čepelíková Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Vztahy mezi dodavateli a maloobchodními řetězci nejsou ideální, i když většinou obě strany zarytě mlčí, pro anonymní průzkum se někteří dodavatelé přece jen rozpovídali. Sdírají je řetězce z kůže? O sporech mezi dodavateli a obchodními řetězci slýcháme zpovzdálí už nějaký ten pátek. Za lepší místo v regálech se prý platí nehorázné sumy, řetězce uzavírají s výrobci jednostranně výhodné smlouvy a často se prý stává, že dodavatel své zboží v supermarketech dotuje. Jaká je skutečnost, se pokoušela zjistit nevládní nezisková organizace Ekumenická akademie Praha (EA) v rámci svého tříměsíčního výzkumu přímo u dodavatelů. Jak pochodila a proč se její závěry nelíbí Svazu obchodu a cestovního ruchu? A co vůbec na celý průzkum říkají čtyři největší hráči na trhu Tesco, Lidl, Globus a Kaufland? Obchody průzkum nezajímal, dodavatelé se báli Průzkum, který letos od dubna do června EA zpracovávala, je prý v celé Evropě ojedinělý, a to proto, že většina snah spotřebitelských organizací ztroskotala na strachu dodavatelských firem z tzv. vylistování z řetězců, což by pro mnohé znamenalo významnou ztrátu odbytu zboží, možná i krach. I proto se EA z dvou set třiceti oslovených podařilo přesvědčit ke spolupráci jen dvacet devět z nich, k čemuž byli svolní zejména proto, že jim EA zaručila anonymitu. Osloveni byli jak dodavatelé obchodující se zeměmi tzv. globálního Jihu (velcí hráči na trhu) a malí obchodníci, ale i druhá strana, tedy obchodní řetězce (z osmi oslovených ale spolupracoval jen jeden). Celý výzkum probíhal formou online dotazníku – odpovídaly v ní řetězce (resp. jeden řetězec) a strukturovaný rozhovor podstupovali prvovýrobci a dodavatelé maloobchodních řetězců. EA prý pořídila sedmdesát hodin audio záznamu a vytvořila na čtyři sta šedesát stran přepisů. A co se dozvěděla? „Řetězce disponují velkou vyjednávací silou, kterou vůči svým dodavatelům velice často zneužívají, současné legislativní nastavení dodavatele dostatečně nechrání. Pro mnohé dodavatele neexistuje jiná alternativa než dodávat zboží do obchodních řetězců, pokud chtějí udržet objem své výroby a zůstat součástí trhu. Nelze tedy hovořit o svobodném vyjednávání, naopak, dodavatelé jsou na řetězcích natolik závislí, že přistoupí i na velmi nevýhodné obchodní podmínky a nezřídka prodávají své zboží s minimální či nulovou marží. Z hlediska udržitelnosti produkce potravin můžeme sledovat, že se trh koncentruje na stále méně stále větších hráčů, což může mít v dlouhodobém hledisku vliv na šíři nabídky i výši cen. Obchodníci tlačí dodavatele do velmi nevýhodných cenových podmínek a tento tlak na cenu se dále přenáší dodavatelským řetězcem,“ stojí v Závěrečné zprávě EA(pdf) vydané k výzkumu EA. Výzkum zneužívání vyjednávací síly obchodních řetězců

Vybrali jsme z průzkumu ta nejzásadnější tvrzení, která následně okomentovali zástupci několika dotčených řetězců. Řetězce zneužívají významného tržního postavení Smlouvy bývají jednostranně výhodné pouze pro řetězce, sankce jsou uplatňovány jednostranně – na dodavatele. Řetězce na dodavatele přenášejí také své náklady a ti nemají nad těmito platbami kontrolu, jsou jim strhávány automatickým zápočtem z vystavených faktur. Jde například o vývoj nových obalů pro privátní značku, propagaci výrobků, nafocení fotografií do letáků – řetězce na ně využívají předražených externích agentur. „Co se změn obchodních podmínek týče, platí, že dohody se uzavírají na dobu neurčitou se záměrem dlouhodobé spolupráce. Následně probíhají jedenkrát ročně tzv. roční jednání, po nichž může – ale nemusí – dojít ke změně obchodních podmínek a k uzavření nové dohody. V žádném případě nedochází k jednostranným změnám obchodních podmínek či k hrozbám ukončení spolupráce,“ reaguje na závěry EA Pavla Hobíková, vedoucí externí komunikace Globus. Tlak na cenu vs. kvalita Řetězce tlačí především na cenu, důležité jsou pro ně ale i bezpečnost a hygiena potravin. Od dodavatelů vyžadují velmi přísně dodržování podmínek, které pak ale třeba ve vlastním provozu porušují (např. špatné skladování potravin na prodejně). Největší tlak na snižování kvality potravin z hlediska surovin je u nebaleného a pultového zboží. „Naše filozofie prodeje je založena na privátních značkách, u nichž si kvalitu zboží přesně definujeme a hlídáme. U našich produktů máme nastavenou vysokou hranici kvality, která často překračuje legislativní požadavky. Z našich interních auditů máme zkušenosti, že nám někteří výrobci i přes naše upozornění dodávali nekvalitní zboží (např. v salámu zcela chybělo hovězí maso, přestože bylo na obale deklarováno apod.). Velkým nešvarem bývají také špatné hygienické podmínky. Takto závažná zjištění vedou naši společnost k okamžitému rozvázání spolupráce s takovými dodavateli,“ vyjadřuje se k otázce ceny a kvality Jitka Vrbová, tisková mluvčí Lidlu. Smlouvy, platby, pokuty Řetězce vydělávají především na široké škále bonusů a pokut. V mnoha případech nemají řetězce s dodavateli uzavřené písemné smlouvy. Dodavatelé se posléze nemohou bránit případným sporům. Řetězce často uměle prodlužují splatnost faktur (nacházejí „chyby“ ve faktuře, které poté dlouho opravují – čekají na záminku, aby mohly cokoli považovat za chybu). Objevuje se korupční jednání nákupčích v řetězcích. Regálovné a listovné stále existují, pouze je řetězce přejmenovaly – dodavatelé nyní platí například „poplatek za propagaci“ nebo „příspěvek na marketing“. „Pokud jde například o tzv. regálovné, tak je to vlastně platba za výhodnější umístění zboží. Jestliže dodavatel obdrží „výhodnější místo v regálech supermarketu“, tak tím získává výhodu oproti jinému dodavateli. Na takovém výhodném místě se přece jeho výrobky budou prodávat mnohem lépe. A je tedy logické, že za takovou výhodu něco zaplatí. O tom, že jde o nesporně značnou ekonomickou výhodu, svědčí i skutečnost, že o výhodnější umístění (zejména u pokladen) je mezi dodavateli velký zájem. Ostatně pokud bych srovnal, tak i za lepší místa třeba na hokejovém zápase nebo na divadelním představení si přeci také připlatíte,“ vysvětluje a zároveň nepopírá existenci „regálovného“ Michael Šperl, tiskový mluvčí Kauflandu.

Nejistota a nestálost Podle výrobců řetězce vytvářejí velice nestabilní tržní prostředí plné nejistoty (platí pro některá odvětví: objem odebraného zboží dodavatel předem nezná, musí tedy být připraven na vše – buď bude mít zboží málo a dostane pokutu, nebo mu zůstane a bude muset hledat jiný prodejní kanál). Stává se, že řetězce poptají výrobu určitého množství potravin, ale nakonec odeberou jen část, dodavatel si v takové situaci musí umět poradit a snažit se, aby nebylo zboží znehodnoceno. Děje se, že řetězec bez jakéhokoliv upozornění přeruší spolupráci a ze dne na den vylistuje dodavateli celé portfolio. „Naším cílem je výlučně spokojený zákazník a ten je vždy tentýž pro nás i pro našeho dodavatele. Proto je v zájmu nás obou, aby zboží bylo zákazníkovi vždy k dispozici. Navíc v některých případech vyplývá naše povinnost ´mít dostatek zboží´ přímo z právních předpisů. Proto se termíny i rozsah objednávek zboží sjednávají vždy s dostatečným předstihem tak, aby byl příslušný dodavatel schopen zboží dodat,“ tvrdí Pavla Hobíková za Globus. Marže a ceny Mnoho dodavatelů je v situaci, že své zboží prodává za výrobní cenu, nebo dokonce své zboží dotuje. Řetězce mají na některých produktech i více jak 100% marži (pozn. red. – citace ze závěrečné zprávy, zřejmě myšleno včetně tzv. zadní marže, kdy dodavatelé povinně platí různé další aktivity, například marketingového charakteru), přitom na tom samém výrobku má dodavatel marži jen 2 %. Přerozdělení zisku je tak neférové. Hovoří-li řetězce o nutnosti zvyšování cen potravin, hovoří prakticky o zvyšování vlastního zisku. Velká část zboží se prodá v akcích – nevydělá nikdo, ale tlak je o to větší. „Platby za marketing (nesprávně prezentovány jako ´příspěvek k narozeninám obchodníka´) jsou platby za reklamu a další marketingové služby, které provádí obchodník a kterými propaguje dodavatele nebo jeho výrobky. Reklama zasáhne miliony zákazníků a nebývale funguje. Až 50 % se prodává na základě této marketingové propagace. Nejrůznější bonusy jsou běžné v celé západní Evropě, a to nejen v rámci maloobchodu. Rozhodně tedy nejde o nic nekalého ani tajemného,“ obhajuje systém tiskový mluvčí Kauflandu. Stav a vývoj trhu Současné nastavení trhu je nepřátelské vůči malým a středním firmám, ty z trhu ve velkém zmizely (jde o stovky firem) a nové se mohou uplatnit spíš v alternativních prodejních kanálech a formátech. V nich se ale nemohou dostat na relevantní objem. Velké množství českých firem, jak ty malé, střední, včetně těch největších, považuje obchodní vztah s řetězci za neudržitelný. Mnoho firem není schopno generovat žádný zisk. „Již od počátku naší přítomnosti v Česku spolupracujeme s českými dodavateli, a s některými z nich dokonce oslavíme brzy také dvacetileté výročí spolupráce. Obchodní vztah je vztahem dvou smluvních stran a není povinný, pokud by dodavatelé neměli zájem s námi spolupracovat, nebudou – český trh je velice konkurenční a na rozdíl od mnoha trhů na západ od Česka velmi fragmentovaný, chybí tu velký hráč, který by měl dominantní postavení,“ komentuje výsledky výzkumu Jiří Mareček za Tesco Stores. Obchodníci se veřejně zlobí, dodavatelé v tichosti mlčí

Jak se dalo předpokládat, řetězce s výsledky nesouhlasí a ze stolu je smetl i Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR), který sdružuje na šedesát podnikatelských subjektů, včetně Tesco Stores, Billy, Aholdu nebo Makra. SOCR považuje výsledky celého šetření za pochybné a účelové (viz Reakce SOCR na výsledky EA) v souvislosti s projednávanou novelou zákona o významné trží síle. Strhla se tak přestřelka, která na dotazy Vitalia.cz EA vybičovala ke čtyřstránkové reakci plné vysvětlení, viz Odpověď EA na TZ SOCR. Přestože se obchodníci veřejně zlobí a dodavatelé v tichosti mlčí, je jasné, že vztahy mezi nimi nejsou vždy ideální. Vlastně to nedávno potvrdil i Torben Emborg, generální ředitel Nestlé v ČR. „Konkrétní podoba vztahů mezi dodavateli a prodejci se stala složitou a je pravda, že – vzhledem k relativní velikosti obchodních partnerů – jde často o hodně.” I proto tedy také v ČR vznikla Iniciativa pro férový obchod (IPFO), která již dva roky funguje po celé Evropě. Ta má mimo jiné usilovat o to, aby společnosti řešily případné vzájemné spory korektně a transparentně. URL| http://www.vitalia.cz/clanky/vysat-ale...retezce-pristupuji-ke-svym-dodavatelum/

Zemědělec Zákon je potřebný Zemědělec str. 1 Titulní strana Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

13.7.2015

zpět Zákon o významné tržní síle do značné míry kultivuje chování řetězců vůči potravinářům a zemědělcům. Pro Českou republiku je nezbytný. Uvedli to minulý týden po společné schůzce premiér Bohuslav Sobotka, náměstek ministra zemědělství pro komodity Jindřich Šnejdrla a prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Během pěti let, kdy zákon v České republice platí, se podle premiéra podařilo zastavit neférové jednání velkých obchodních řetězců vůči menším dodavatelům. Novela zákona, která minulý týden prošla druhým čtením ve Sněmovně, má podle Sobotky slušnou šanci na schválení. Sněmovna po řadě odkladů dala novele zákona o významné tržní síle šanci. Pravice neprosadila ani zamítnutí předlohy, ani její vrácení kabinetu k dopracování. Před dalším projednáváním normu posoudí sněmovní výbory zemědělský a hospodářský. Sobotka uvedl, že zákon už svou existencí preventivně působí na chování obchodních řetězců. Podle něj novela stávající regulaci jednoznačně vylepšuje a činí ji vymahatelnější za jasnějších podmínek. „Zákon o významné tržní síle máme od roku 2010 a nyní je na nás, abychom ho zpřesnili a zlepšili jeho právní vymahatelnost, to znamená praktickou využitelnost,“ řekl Sobotka. Podle něj jde také o to, aby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na základě novely zákona o významné tržní síle mohl lépe hlídat chování obchodních řetězců. „Je evidentní, že obchodní řetězce tu mají významnou tržní sílu a tu v řadě případů zneužili,“ podotkl. Proto je zcela na místě, aby se tato regulace nejen zachovala, ale aby se i zlepšila. Premiér je přesvědčen o tom, že novela pomůže jak našim zemědělcům, potravinářům, tak v konečném důsledku i našim spotřebitelům. (Pokračování na str. 3) Zákon je ... (Dokončení ze str. 1) Podotkl, že většina evropských zemí má trh regulován a snaží se tímto způsobem podpořit férové vztahy mezi dodavateli a odběrateli. Náměstek ministra zemědělství Jindřich Šnejdrla uvedl, že Česká republika zákon maximálně potřebuje. Bylo to rovněž jedno z témat setkání ministrů zemědělství zemí Visegrádské čtyřky a přidružených zemí. Novela prospěje rovněž situaci, která je na českém trhu, kde cena mléka je pod úrovní nákladů a problematická je i cena vepřového a drůbežího masa. Sobotka varoval před snahou zákon zrušit. „Předpokládám, že řetězce stojí za poslaneckým návrhem na jeho zrušení. Pokud by k tomu došlo, pak budeme patřit mezi jednu z mála zemí, která takovouto

regulaci nemá,“ upozornil. Velká většina civilizovaných zemí má regulaci o významné tržní síle a snaží se tímto způsobem podpořit férové vztahy mezi dodavateli a odběrateli. Vládní novelu zákona podporují Potravinářská komora ČR i Agrární komora ČR. Prezident Agrární komory ČR Toman zdůraznil, že novela by mohla ve svém důsledku vést ke snížení cen. To ale zpochybňují obchodní řetězce. Ty naopak již dříve upozorňovaly, že norma může ohrozit jejich podnikání v ČR, zdražit potraviny a narušit tržní prostředí. Proti navrhovaným změnám v zákoně se staví Svaz obchodu a cestovního ruchu, podle něhož z jednostranné regulace budou těžit hlavně dodavatelé. Novela podle antimonopolního úřadu nebude mít negativní dopad na ceny. Reaguje zejména na to, že obchodní řetězce nacházejí stále nové formy chování vůči dodavatelům, které zdaleka nelze nazvat jako férové. Novela nepovede k žádným radikálním pohybům v oblasti maloobchodního trhu, které „spekulativně“ naznačovali její odpůrci, zastánci volného trhu. Exministr zemědělství Petr Bendl namítal, že zákon nic nevyřeší a že řetězce jej budou obcházet. Podle Františka Laudáta bylo jediným přínosem zákona zkrácení lhůty splatnosti na 30 dnů, která už byla ale zanesena i do obchodního zákoníku. Zástupci osmi velkých obchodních řetězců v České republice začátkem června vyzvali dopisem Sobotku k jednání o smysluplnosti celého zákona. Vládní předloha mimo jiné zpřesňuje pojem významné tržní síly a jejího zneužití nebo zavádí i pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Také aliancím má zneužití tržní síly hrozit postih. Dosavadní vymezení pojmu významné tržní síly dává podle antimonopolního úřadu možnost minimálně dvojího výkladu. Šest příloh zákona, kde je uvedeno asi 80 skutkových podstat, způsobuje podle něj nepřehlednost a špatnou orientaci v zákoně. Novela těchto šest příloh ruší a zneužití významné tržní síly definuje obecněji. Zneužitím této síly má být například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje. Někteří obchodníci vyžadují například takzvané regálné za to, že zboží umístí na lepším místě v obchodu. Foto popis| Premiér Bohuslav Sobotka (uprostřed), náměstek ministra zemědělství pro komodity Jindřich Šnejdrla (vpravo) a prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman informovali o společné schůzce týkající se novely zákona o významné tržní síle Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Farmářské slavnosti na vysočině Zemědělec str. 5 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

13.7.2015

zpět Další farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi se uskuteční na vysočině. Své brány otevře veřejnosti Biofarma Sasov na Jihlavsku. I letos připravilo ministerstvo zemědělství další ročník tohoto úspěšného projektu na propagaci českého zemědělství, venkova a regionálních potravin. „Chci všechny pozvat na akce Farmářských slavností, aby hlavně rodiče s dětmi viděli, jak vlastně dneska podnikání v zemědělství a život sedláků vypadají. Pokud se slavnost koná poblíž vašeho bydliště, zastavte se na ní, určitě to nebude promarněná sobota,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. „Stále více lidí totiž chce znát příběh potravin, které běžně jedí, a toto je dobrá příležitost se s takovým příběhem seznámit. Vidět, kdo potravinu vyrábí, z jakých surovin, a pokud jde o živočišné produkty, v jakých podmínkách zvířata na farmách žijí. A z toho si pak udělat obrázek pro rozhodování, jakým potravinám bude dávat přednost jako spotřebitel.“ Biofarma Sasov vznikla již v roce 1991 jako součást rozlehlého areálu Školního statku odborné školy v Jihlavě. Od roku 1999 jsou celá farma a její produkty certifikovány jako Uznaný podnik ekologického zemědělství. Kromě rostlinné výroby na pěti stech hektarech chová 700 prasat, 350 kusů masného dobytka a součástí farmy je také chov koní. Malá bioplynová stanice zabezpečuje elektrickou energii pro celou farmu i vytápění sušárny, jatek či kancelářských prostor. Návštěvníci si budou moci prohlédnout unikátní rodinový chov přeštického černostrakatého prasete. Přístupný bude také sad nebo stany (sasovské bloby) a pyramidy, v nichž prasata odpočívají. Bez zajímavosti jistě nebude ani prohlídka bioplynové stanice či pastevního chovu masného skotu plemene charolais a dalších. Zážitkem bude jistě i procházka vzrostlým porostem konopí setého či návštěva faremní masné

výrobny, uvedlo ministerstvo zemědělství. Kvalitu potvrzují ocenění O kvalitě zdejších biovýrobků svědčí několik ocenění. Kančí biolovečák získal titul Česká biopotravina roku 2010 a obdobné ocenění získali v roce 2014 místní farmáři i za Bio konopné sádlo z přeštických prasat. Bio sasovská klobása si zase vysloužila ocenění Regionální potravina za rok 2013. Na programu druhé farmářské slavnosti je připravena také spousta her a kvízů o farmaření a chybět nebude ani tradiční farmářský trh s lokálními potravinami, kuchařská show s potravinami, které se pyšní známkou kvality Klasa, a mnoho dalšího. Na své si přijdou i dospělí návštěvníci, kteří si mohou vyzkoušet své dovednosti na simulátoru dojení krávy či jízdy na býkovi. K poslechu bude hrát country kapela Stetson. Podpořit zájem mladých o venkov Ministerstvo zemědělství chce projektem podpořit zájem mladých rodin o tradice a venkov, chce hlavně dětem ukázat určitě zajímavější možnost trávení volného času než v obchodních centrech nebo u počítačů. Akce by měla přiblížit veřejnosti život našich sedláků a ukázat, že zemědělství je dnes odvětvím zajímavým pro podnikání. Současní zemědělci žijí v atraktivním prostředí a používají špičkovou moderní techniku. Kromě toho ministerstvo chce také veřejnosti přiblížit kvalitní potraviny a představit místní drobné chovatele a pěstitele, u kterých si lidé mohou nakupovat potraviny takzvaně ze dvora. Tento způsob prodeje je návratem k osvědčeným tradicím a umožňuje pohodlně nakoupit poctivé potraviny se zaručeným původem, například čerstvou zeleninu, mléko a mléčné výrobky, drůbež, králičí maso, živé ryby a jiné produkty přímo u vybraných farmářů, případně v nejbližší maloobchodní prodejně nebo na farmářském trhu. Pro širokou veřejnost se během léta otevírají čtyři farmy v různých krajích České republiky a Národní zemědělské muzeum v Praze; všechna místa připraví pro návštěvníky nejen zábavný program, ale také mnoho zajímavých informací o životě na farmě a vzniku kvalitních regionálních potravin. *** Klíčové informace * Další farmářské slavnosti se uskuteční na Biofarmě Sasov na Jihlavsku. * Návštěvníci si budou moci prohlédnout unikátní chov přeštického černostrakatého prasete. * Ministerstvo zemědělství chce projektem podpořit zájem mladých rodin o tradice a venkov. Foto popis| Návštěvníci si budou moci prohlédnou unikátní chov přeštických prasat Foto popis| Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi se tentokrát uskuteční na Biofarmě Sasov Foto autor| Foto archiv

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Ministr zemědělství Jurečka: Chystáme pro příští rok nové podpory chovatelům dojného skotu agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 9.7.2015

zpět Nové podpory z národních zdrojů určené pro chovatele dojného skotu připravuje na příští rok Ministerstvo zemědělství. Mléčný sektor čelí v posledních měsících nízkým výkupním cenám mléka, což nejvíce dopadá na chovatele dojnic. Proto Ministerstvo reaguje na aktuální situaci podporou mléčné výroby, exportu a další možnosti podpor projedná 13. července v Bruselu ministr

Jurečka na setkání šéfů resortů zemědělství EU. Nové podpory z národních zdrojů určené pro chovatele dojného skotu připravuje na příští rok Ministerstvo zemědělství. Mléčný sektor čelí v posledních měsících nízkým výkupním cenám mléka, což nejvíce dopadá na chovatele dojnic. Proto Ministerstvo reaguje na aktuální situaci podporou mléčné výroby, exportu a další možnosti podpor projedná 13. července v Bruselu ministr Jurečka na setkání šéfů resortů zemědělství EU. „Prosadil jsem společně s polským resortním kolegou, aby nejbližší Rada pro zemědělství a rybářství, která se sejde už v pondělí v Bruselu, zařadila aktuálně na program jednání o nízkých výkupních cenách mléka a zejména o možnostech, jak by mohla pomoci chovatelům dojného skotu,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka, který se bruselského zasedání zúčastní. Sektor mléka v posledních měsících sužují nízké výkupní ceny i přebytek mléka. Tyto problémy částečně způsobilo nedávné ukončení režimu mléčných kvót v celé Evropské unii, přebytek této suroviny na trhu a komplikace, které přinesly ruské sankce vůči EU dopadající velice negativně především na sektor výroby a zpracování mléka. Situace je vážná hlavně v zemích bývalého východního bloku. ČR dnes patří k zemím, které mají jednu z nejnižších cen syrového mléka (viz graf v příloze). Ministr Marian Jurečka se dnes kvůli situaci v mléčném sektoru sešel se zástupci všech svazů chovatelů skotu, zpracovatelů mléka a dalších zemědělských organizací (Svaz chovatelů českého strakatého skotu, Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR, Českomoravský svaz mlékárenský, Agrární komora, Odbytové družstvo Morava, Zemědělský svaz, Asociace soukromého zemědělství). Ministerstvo chystá nové typy podpor, které budou zaměřeny na mléčný skot. Bude je financovat z národních zdrojů od příštího roku, protože podporu musí nejdříve schválit Evropská komise. „Připravujeme dotační program pro producenty a zpracovatele, kteří vyrábějí vysoce jakostní mléko a také program, který zajistí prostředky na nadstandardní pohodu zvířat,“ uvedl ministr Jurečka. V prvním programu může žádat o podporu producent kvalitního mléka nebo potravinář, který tuto nadstandartní surovinu zpracovává do mléčných výrobků. Takové potraviny by měly mít větší šanci proniknout na nové trhy, o které nyní aktivně usilujeme. Podpora nadstandardní pohody zvířat bude zaměřena například na likvidaci škodlivých mikroorganizmů ve stájích, podporu ošetřování končetin, tedy opatření, která zlepší zdravotní stav zvířat, a tím přispějí ke snížení nákladů na léčiva. „Konečnou výši dotací musí schválit Evropská komise. Může ale dosáhnout až dvou tisíc korun na dojnici. Zpracovatelé, kteří se zapojí do režimu jakostního mléka, mohou dostat až korunu na litr,“ řekl ministr Jurečka. Ministerstvo podporuje také export mléka a mléčných výrobků do zahraničí. Už letos zajistilo agrární diplomaty, kteří budou v Rusku, Číně, Saúdské Arábii a Srbsku prosazovat zájmy českých zemědělských podnikatelů. Před několika dny kontaktovali zástupci Ministerstva zemědělství naše vývozce mléčných produktů a nabídli jim zprostředkování obchodních kontaktů v zemích mimo EU přes české ambasády a agenturu CzechTrade.Hynek Jordántiskový mluvčí Ministerstva zemědělství PřílohyOdhad vývoje cen za syrové kravské mléko (DOCX, 286 KB)


Prodejci na festivalu šidí víc než v minulosti, zjistila inspekce 9.7.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství

iDNES.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Návštěvníci karlovarského filmového festivalu se musejí mít na pozoru. Prodejci totiž šidí víc než v předchozích letech. Zjistili to kontroloři České obchodní inspekce. Každá druhá kontrola odhalí nějaký nešvar. Situace na filmovém festivalu je podle inspektorů České obchodní inspekce rok od roku horší. Navíc se inspektoři setkávají s různými výmluvami. Návštěvníci karlovarského filmového festivalu se musejí mít na pozoru. Prodejci totiž šidí víc než v předchozích letech. Zjistili to kontroloři České obchodní inspekce. Každá druhá kontrola odhalí nějaký nešvar. Situace na filmovém festivalu je podle inspektorů České obchodní inspekce rok od roku horší. Navíc se inspektoři setkávají s různými výmluvami. V jednom z podniků je například ošidili o pár mililitrů tvrdého alkoholu. Číšník tvrdil, že v tom prsty nemá, protože panáky nalévá šéf. Ten to uznal a na otázku, proč jsou tedy pod míru, inspektorům odpověděl: „Trošku jsem ubryndal. A myslel jsem si, že by vám to mohlo stačit.“ Na denním pořádku jsou ale i jiní „experti“. Hlavně ti, kteří prohřešek nonšalantně zopakují.Kontroly ČOI K 8. červenci absolvovali inspektoři ČOI v Karlových Varech 53 kontrol. Ve 25 z nich zjistili pochybení ze strany restauratérů. Mezi nejčastější patří nedodržování míry nápojů a váhy jídla. S tím v konečném důsledku souvisí i předražení kontrolního nákupu. Extrémní případ z loňského roku, kdy zaplatili i více než 100 korun navíc, letos zatím nezaznamenali. Dalším rozšířeným nešvarem jsou chybějící úředně ověřená měřidla, tedy skleničky s mírou a ocejchované váhy. Přibližně polovinu zjištěných nedostatků zatím inspektoři vyřešili na místě. Padaly pokuty od tisíce do pěti tisíc korun. Druhou polovinu prohřešků vyřeší úředníci ve správním řízení. „Byli jsme na kontrole v jedné restauraci. Zjistili jsme nedostatky, za které padla pokuta. Když jsme za dva dny přišli na opakovanou kontrolu, vypadalo všechno perfektně. Ale při placení obsluha předražila špatným zúčtováním vína nákup o pět korun. Anebo stánkař, který před Thermalem prodává občerstvení. Loni mu chyběl ceník lihovin. A letos také,“ potvrdil kontrolor Milan. A osobní zkušenost, která jej na festivalu nejvíce zarazila? „Není to ani tak z pracovního pohledu. Ale zarazilo mě pivo za 70 korun,“ odpověděl. O tom, že míra není všem hospodským svatá, se ostatně čtveřice plzeňských inspektorů přesvědčila na své další středeční štaci, tentokrát u pivního baru jednoho z karlovarských hotelů. Jedno z objednaných piv bylo totiž dost pod míru. Inspektoři do něj, aby „dohonili“ hladinku, museli nalít 11 mililitrů vody. „Ale aspoň je vidět, že to není programové pochybení, spíš náhoda,“ uznal inspektor Milan. Jeho parta si totiž objednala hned šest piv. Kontroloři také řešili otázku, zda má mít maso na talíři hmotnost, kterou restaurace deklaruje na jídelním lístku. Vedl je k tomu případ z jedné z restaurací v centru města na třídě T. G. Masaryka. Vepřový steak, který měl mít podle jídelního lístku 150 gramů, vážil jen 100. „V zemích českých je takový zvyk, že váha uváděná na jídelním lístku je před tepelným zpracováním masa. Jinde ve světě to ovšem nemá obdobu, a tak by mohl být cizinec uveden v omyl,“ vysvětlil kontrolor Milan. Toto nedopatření ohodnotili kontroloři tisícikorunovou sankcí za porušení zákona na ochranu spotřebitele, další tisícikorunu zaplatila majitelka jako správní poplatek. „To je ta nejmenší sankce, kterou můžeme dát,“ doplnil kontrolor. A majitelka? Sice nerada, ale chybu uznala a vzala plně na svá bedra. A na jídelní lístek prý hned napíše, že uvedená gramáž masa je za syrova, což je podle kontrolora Milana ideální.

Právě nedodržování váhy potravin a míry nápojů je podle Jana Řezáče, ředitele inspektorátu ČOI pro Plzeňský a Karlovarský kraj, nejčastějším prohřeškem podnikatelů. Na začátku festivalu to podle jeho zkušeností vypadalo nadějně. „Pochybení jsme objevili ve třetině případů. Jenomže během dalších dnů se začala situace zhoršovat. Dnes už je téměř každá druhá kontrola s nějakým pochybením. Je to sice hrozné slovo, ale musím říct, že nešvar nedodržování vah a měr a tím pádem i předražení kontrolních nákupů je už tradiční,“ posteskl si Řezáč. Kontroloři z České obchodní inspekce působí v Karlových Varech od samotného počátku filmového festivalu. „A vydržíme do jeho posledních minut,“ upozornil Jan Řezáč.Autor: Petr Kozohorský


Souhrn událostí uplynulého dne – 9. 7. 2015 10.7.2015

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zákon o tržní síle je pro Česko nezbytný, tvrdí Sobotka. Ministr zemědělství Jurečka: Chystáme pro příští rok nové podpory chovatelům dojného skotu. V případě sucha může SSHR přivést vodu až na 30 km. Nežádoucích účinků potravin bylo za půl roku nahlášeno 12. Zákon o tržní síle je pro Česko nezbytný, tvrdí Sobotka Zákon o tržní síle kultivuje vztahy řetězců a dodavatelů a pro Českou republiku je nezbytný. Na středeční schůzce se na tom shodli premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a prezident Agrární komory Miroslav Toman. Během pěti let, kdy zákon v České republice platí, se podle premiéra podařilo zastavit neférové jednání velkých obchodních řetězců vůči menším dodavatelům.Ministr zemědělství Jurečka: Chystáme pro příští rok nové podpory chovatelům dojného skotu Nové podpory z národních zdrojů určené pro chovatele dojného skotu připravuje na příští rok Ministerstvo zemědělství. Mléčný sektor čelí v posledních měsících nízkým výkupním cenám mléka, což nejvíce dopadá na chovatele dojnic. Proto Ministerstvo reaguje na aktuální situaci podporou mléčné výroby, exportu a další možnosti podpor projedná 13. července v Bruselu ministr Jurečka na setkání šéfů resortů zemědělství EU.V případě sucha může SSHR přivést vodu až na 30 km Správa státních hmotných rezerv (SSHR) dokáže v případě sucha přivést mobilním potrubím vodu až ze vzdálenosti 30 kilometrů. Pracovníci firmy, kteří budou požádáni o pomoc, mohou být na potřebném místě, kde by byl nedostatek pitné vody, spolu s cisternami, úpravnou vody nebo mobilním tlakovým potrubím do dvou hodin. ČTK to řekl předseda SSHR Pavel Švagr.Nežádoucích účinků potravin bylo za půl roku nahlášeno 12 Nežádoucích účinků potravin bylo na novém portálu Nutrivigilance, neboli zdravotní bdělost nad potravinami, nahlášeno v prvním pololetí 12, vyplněných online formulářů obdrželo centrum zdraví, výživy a potravin pět, informuje na webu Státního zdravotního ústavu vedoucí centra profesor Jiří Ruprich. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Českobudějovický výrobce umělých střívek Viscofan zvýšil tržby na 5 miliard agris.cz str. 0 Potravinářství iHNed.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.7.2015

zpět Zisk společnosti se před zdaněním meziročně zvýšil téměř o 120 milionů na 928 milionů korun. Výrobky Viscofan jsou dodávány do více než 110 zemí světa prostřednictvím distribučního centra v Českých Budějovicích. Drtivá většina tržeb pochází z vývozu. * Zisk společnosti se před zdaněním meziročně zvýšil téměř o 120 milionů na 928 milionů korun. * Výrobky Viscofan jsou dodávány do více než 110 zemí světa prostřednictvím distribučního centra v Českých Budějovicích. * Drtivá většina tržeb pochází z vývozu. Českobudějovický Viscofan, největší výrobce umělých střívek pro masný průmysl, loni zvýšil tržby o 692 milionů korun na 5,34 miliardy. Zisk před zdaněním se meziročně zvýšil téměř o 120 milionů na 928 milionů korun. Vyplývá to z údajů zveřejněných ve Sbírce listin. Výrobky Viscofan jsou dodávány do více než 110 zemí světa prostřednictvím distribučního centra v Českých Budějovicích. Na celkových výnosech firmy za vlastní výrobky, služby a prodej zboží ve výši 6,030 miliardy korun se vývoz loni podílel 97,5 procenta. Viscofan je součástí španělské skupiny Viscofan Group, největšího světového výrobce umělých střívek určených zejména pro masný průmysl. Od počátku své existence, v roce 2000, do rozvoje českobudějovického závodu mateřská společnost vynaložila přes dvě miliardy korun. V letech 2014 až 2018 chce za získanou dotaci 438 milionů korun nakoupit stroje, aby mohla zvýšit výrobu. Peníze postupně půjdou do svařovacích, balicích a potiskových technologií. Na podzim 2000 získala společnost Viscofan, založená v lednu téhož roku, investiční pobídky na výstavbu nového závodu na výrobu umělých střívek za 385 milionů korun, pro který koupila pozemky v sousedství společnosti Gamex. V roce 2011 pak byly výrobní aktivity sesterské společnosti Gamex převedeny na Viscofan. Loni Viscofan zaměstnával 633 lidí a na svých stránkách shání další zaměstnance.Společnost je výrobcem a dodavatelem kompletního sortimentu jedlých i nejedlých kolagenových a celofánových střívek. Své uplatnění mají tyto výrobky i v ostatních potravinářských oborech, například v mlékárenském průmyslu. Kromě toho Viscofan vyrábí i obaly z plastu či fibrousové obaly, které jsou ze zpevněné celulózy a používají se třeba na salámy. ČTK, fra


Klame tyčinka Deli bez pistácií spotřebitele? Nestlé se soudí s inspekcí agris.cz str. 0 Potravinářství E15 on line Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.7.2015

zpět Švýcarský potravinářský koncern Nestlé se v Česku pustil do důležitého boje. Spor se vede o to, zda čokoládová tyčinka Deli pistáciová, ve které pistáciové oříšky nahrazuje pouze aroma, klame spotřebitele a měla by se jmenovat jinak. Používání náhražek je přitom v potravinářském průmyslu

běžné. Švýcarský potravinářský koncern Nestlé se v Česku pustil do důležitého boje. Spor se vede o to, zda čokoládová tyčinka Deli pistáciová, ve které pistáciové oříšky nahrazuje pouze aroma, klame spotřebitele a měla by se jmenovat jinak. Používání náhražek je přitom v potravinářském průmyslu běžné. Spotřebitelské organizace při různých testech objevily vanilkovou zmrzlinu bez vanilky, jemnou drůbeží paštiku bez drůbežího masa či jahodovou marmeládu, kde jahody nahradilo aroma. Na webu Potraviny na pranýři provozovaném Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí je například za poslední měsíc uveden Selský jogurt Irská káva, který vůbec tuto složku neobsahuje. Kávu nahrazuje extrakt z cikorky. Právě potravinářská inspekce po kontrole v obchodech v Olomouckém kraji rozhodla před dvěma roky o tom, že Nestlé má vyřadit z prodeje Deli Pistáciovou. A opravit obaly výrobku tak, aby neklamaly spotřebitele. Podle inspekce by totiž měly být u výrobku, který je označený jako pistáciový, základní surovinou pistácie. „Nebyly-li při výrobě potraviny pistácie použity, nelze tento název pro daný výrobek použít,“ rozhodla inspekce. Inspektoři uvedli, že další tyčinky Deli s malinovou, rozinkovou nebo oříškovou příchutí obsahují skutečné plody a zákazníky neklamou. Nestlé ale výrobek odmítlo změnit a inspekci zažalovalo. Podle právníka švýcarského koncernu Miroslava Bartoně je složení výrobku včetně toho, že obsahuje pistáciové aroma, na obale dostatečně popsáno a nedochází tak ke klamání zákazníků. „Některé výrobky označené obdobným tradičním názvem (malinovka či vanilková zmrzlina) rovněž neklamou spotřebitele, neboť ten s ohledem na své dlouhodobé zkušenosti a vědomosti neočekává v těchto výrobcích plody malin či kousky vanilky,“ uvedl v žalobě Bartoň. Třicetiletá tradice Podle Nestlé se Deli pistáciová vyrábí už od roku 1985 a zákazníci dobře vědí, že tyčinka neobsahuje pistáciové oříšky. A nedochází ani k ekonomickému poškození zákazníků, podle Nestlé jsou Deli pistáciové prodávány za cenu odpovídající tomu, že ve výrobku je pouze aroma. Krajský soud v Ostravě, který žalobu Nestlé projednával, švýcarské společnosti vyhověl. Spor ale zatím definitivně neukončil. Předseda senátu Jiří Gottwald totiž rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce označil za nesrozumitelné. Podle soudu se totiž inspekce nevypořádala s námitkami Nestlé, neuvedla, proč je považuje za mylné či vyvrácené. Inspekce tedy musí svoje rozhodnutí doplnit a vydat nové rozhodnutí. Tomáš Fránek


Ministři zemědělství jednali v Bruselu o vývoji na trhu s komoditami agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 14.7.2015

zpět Aktuální situaci zejména na trhu s mlékem řešili na dnešním zasedání Rady pro zemědělství a rybářství v Bruselu ministři zemědělství. Tuto diskusi inicioval ministr Marian Jurečka s podporou svého polského kolegy Marka Sawického. Aktuální situaci zejména na trhu s mlékem řešili na dnešním zasedání Rady pro zemědělství a rybářství v Bruselu ministři zemědělství. Tuto diskusi inicioval ministr Marian Jurečka s podporou

svého polského kolegy Marka Sawického. Dalším tématem bylo mimo jiné omezení či zákaz používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv či další vývoj v otázce programů ovoce a zeleniny a mléka do škol. V rámci diskuse o situaci na trhu s mlékem ministři hovořili o tom, jak pomoci chovatelům dojného skotu. „Vzhledem ke zhoršující se situaci na trhu a důležitosti sektoru mléka a mléčných výrobků jsem považoval za prioritu situaci na trhu s mlékem na Radě řešit,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Pokud jde o konkrétní opatření, ministr Jurečka uvedl: „Požádal jsem Radu o zvýšení intervenčních cen, které již dnes neodpovídají ekonomice produkce mléka. Považuji za optimální zvýšení o 10 % u sušeného odstředěného mléka a o 15 % u másla. Jsem přesvědčen, že tato opatření bude možné přijmout poměrně jednoduše, bez složitých legislativních zásahů. Dále jsem požádal o dočasné zavedení vývozních náhrad, které by více motivovaly producenty mléka k vývozu mléčných výrobků mimo trh EU.“ Situace je vážnější zejména v zemích střední a východní Evropy. „Česká republika patří mezi země, která má jednu z nejnižších cen syrového mléka. Požádal jsem proto o cílenou kompenzaci hlavně pro státy střední a východní Evropy, které byly citelně zasaženy ruským embargem a kde je cena výrazně pod průměrem Unie,“ upřesnil ministr Jurečka. Sektor mléka se v posledních měsících potýká s nízkými výkupními cenami a přebytkem mléka. Tyto problémy částečně způsobilo nedávné ukončení režimu mléčných kvót v celé Evropské unii, přebytek této suroviny na trhu a komplikace, které přinesly ruské sankce vůči EU dopadající velice negativně především na výrobu a zpracování mléka. Ministr Marian Jurečka se již v minulém týdnu kvůli situaci v mléčném sektoru sešel v Praze se zástupci všech svazů chovatelů skotu, zpracovatelů mléka a dalších zemědělských organizací. Ministři diskutovali rovněž situaci v sektoru cukru, vepřového masa a ovoce a zeleniny, kde je situace na trhu taktéž velmi problematická. Důležitým bodem bruselského zasedání byl také návrh o omezení či zakázání používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv (GMO) na území členského státu. ČR se kloní k názoru, že by každý členský stát měl mít možnost si upravit rozsah použití GMO na svém území s ohledem na specifické národní podmínky, ovšem za předpokladu, že rozhodnutí jednotlivých členských států nebude mít dopad na státy ostatní. V případě návrhu nařízení vztahujícímu se ke GM potravinám a krmivům má ČR obavy, že by členské státy mohly blokovat volný oběh krmiv, a mohlo by to tak mít negativní vliv na český trh. Proto ČR návrh nepodporuje a uvítala by jeho stažení a další neprojednávání. Hynek Jordán tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství


Aha! 6 tipů na zdravé grilování Aha! str. 4 Aktuálně (ida) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 10.7.2015

zpět PRAHA - Možná se vám už stalo, že jste po příjemném posezení s opékáním masa proleželi pár dní

v posteli s trávicími problémy. Kromě těchto potíží přináší nesprávné grilování i riziko vzniku rakoviny. Aha! poradí, jak veškerá zdravotní nebezpečí snížíte na minimum. Nutkání na zvracení, nafouklé břicho, plynatost a průjem. Špatně upečené maso může způsobit kromě těchto obtíží i zánět slinivky vyžadující hospitalizaci. „Průzkum ukázal, že lidé pravidelně konzumující grilované, smažené nebo opečené maso mají navíc vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny slinivky, žaludku, plic a prsů. Jeho úprava při vysoké teplotě totiž podporuje tvorbu rakovinotvorných látek - karcinogenů,“ vysvětluje MUDr. Brigita Marhefková ze serveru uLékaře.cz. A doporučuje: 1. Udělejte marinádu 2. Přidejte alkohol Při přípravě masa nezapomeňte na pivo a víno. Hovězí maso marinujte v červeném víně, je plné antioxidantů, které brání vzniku karcinogenů. Vyzkoušejte i pivní marinádu, hodí se pro grilování ryb. 3. Nepečte při vysoké teplotě Raději grilujte maso déle a při nižší teplotě, nejlépe pod 163 °C. Zajistěte ale minimální teplotu pro pečení. Můžete ji kontrolovat teploměrem - vnitřní teplota masa musí být alespoň 75 °C. 4. Předvařte pokrm Jídlo, které plánujete grilovat, dejte na jednu až dvě minuty do mikrovlnné trouby a nastavte na střední výkon. Za 2 minuty v mikrovlnce se sníží obsah karcinogenů o 90 %. Nezapomeňte vylít šťávu, ta obsahuje nejvíc nebezpečných látek. 5. Grilujte zeleninu Zelenina je skvělou, vydatnou, a hlavně zdravou variantou grilování. Když si neumíte odepřít maso, zkuste spojení masa a zeleniny a připravte si třeba kebab. 6. Připravujte krátce Nemá smysl marinovat přes noc. Nálev nepronikne hluboko do masa, takže chuť výrazně nezmění. Stačí pár hodin. Krátce před podáváním odstraňte z povrchu masa nadbytečnou šťávu, ta je největším zdrojem karcinogenů. Foto popis|

Aha! neděle Propíchněte, na co přijdete... Aha! neděle str. 34 Nedělní dobroty (ehr) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

12.7.2015

zpět Špízy: navlékáme jako korálky maso, cibuli, klobásy, a třeba i ananas nebo limetku... PRAHA – Je to klasika grilovací sezony. Napíchnete na špejli klobásu, kuřecí maso, cibuli, papriku. Na gril, pánev, do remosky i do trouby, špízy se hodí pro každou příležitost i do každého počasí. Jsou efektní, chutné a můžete si udělat variace podle vlastní chuti. My přinášíme další tipy a inspiraci, jak špízem zaujmout… p,j p

Kuřecí s mátou Potřebujete: *** 600 gramů kuřecích prsou Marináda: *** 2 polévkové lžíce řeckého jogurtu *** 1 čajovou lžičku drceného zázvoru *** 1 čajovou lžičku drceného kmínu *** 1 polévkovou lžíci olivového oleje *** Hrst čerstvé máty Příprava: Všechny přísady smíchejte, kuře nakrájejte na stejně velké kousky a obalte ve směsi. V lednici nechte odležet 5 – 6 hodin. Napíchněte na jehly a pečte dozlatova, 5 – 6 minut z obou stran. Tip: Můžete přidat kůru z limetky, Lososový Potřebujete: *** 600 gramů lososa bez kůže *** 1 zelenou papriku *** 230 gramů ananasu Marináda: *** 60 ml sójové omáčky *** 60 ml medu *** 1 polévkovou lžíci olivového oleje *** 1 polévkovou lžíci citronové šťávy *** Kůru z půlky citronu *** 2 rozmačkané stroužky česneku *** zázvor velikosti palce, nastrouhaný *** Pepř Příprava: Všechny ingredience na ma marinádu smíchejte, los lososa nakrájejte na ko kousky a ty nechte 15 m minut naložené ve 3 m marinády. Ve zbytku u na naložte ananas a papriku. pr Poté napíchněte - n kousky na tyčky - k a grilujte 5 minut t z každé strany. Vepřový s bramborami Potřebujete: *** 400 g vepřového * 20 cherry rajčat * *** 450 gramů brambor *** 1 jablko Marináda: *** 2 polévkové lžíce medu *** 2 polévkové lžíce oleje *** 1 čajovou lžičku jablečného octa *** 1 citron *** Sůl *** Pepř Příprava: Brambory nakrájejte a předvařte. Vepřové kr nakrájejte na kousky řo a napíchejte na špíz, osolte, te opepřete. Stejně tak p připravte rajčata, jablka a b brambory. Smíchejte olej, m med, ocet a trochu citronové n šťávy, osolte. Špízy m marinádou potřete a grilujte l asi 10 minut. Tofu Příprava: Papriku a jednu cibuli nakrájejte na stejně velké kousky na špíz, krá druhou cibuli najemno. Tofu nakrájejte dru na stejně velké kousky jako papriku. Do mixéru dejte koriandr, mátu, cibuli, li, kmín, zázvor a 80 ml vody, mixujte, te dokud nezískáte hustou směs. Přidejte de sůl, citronovou šťávu a papriku. V Ve směsi obalte cibuli, tofu a papriku, v vložte na 2 hodiny do lednice. Kousky p pak napíchejte na špíz, grilujte z každé d strany asi 6 minut. Zbytek marinády Potřebujete: *** 1 zelenou papriku *** 2 červené cibule *** 400 gramů tofu Marináda: *** Hrst lístků koriandru *** Hrst máty *** 1 polévkovou lžíci kmínu *** 2 stroužky česneku *** Půl lžičky strouhaného zázvoru *** 1 polévkovou lžíci citronové šťávy *** 1 čajovou lžičku sladké paprik y *** Sůl Tuňákový Potřebujete: *** 700 gramů čerstvého tuňáka *** 1 červenou papriku *** 1 zelenou papriku *** 1 malou cibuli *** 6 – 10 větších žampionů *** 2 citrony Marináda: *** Půlka cibule *** 2 stroužky česneku *** Hrst čerstvého rozmarýnu *** Sůl *** Pepř *** Olivový olej Příprava: Rozmixujte cibuli, česnek, rozmarýn, sůl a pepř. Pomalu přilévejte olej, dokud nebude marináda jemná. Tuňáka a zeleninu nakrájejte na stejně velké kousky, vše tak bude lépe ležet. Naložte je do marinády a nechte nejméně hodinu odležet, nejlépe přes noc. Napíchněte kousky střídavě na špejle (jehly), maso proti vláknu. Grilujte (pečte) asi 6 minut z každé strany, podávejte pokapané citronovou šťávou. Tipy... Jak napichovat špíz Základní chybou je maso nakrájet na kostky a pak ho napichovat na jehlu. Maso se pak špatně propéká, špatně koření či marinuje, vepřové maso nebo roštěná jsou pak tužší. Nejlepší je nakrájet si maso na plátky 8 cm dlouhé a 2 – 2,5 cm široké. Pak se maso jemně naklepe, okoření a napichuje se z kraje na délku, maso pak přehneme nebo přetočíme a propíchneme uprostřed (mezi maso se vkládají další ingredience, jako je cibule, paprika, klobása, apod.), znovu zopakujeme a napíchneme na konci.

Zní to složitě, ale není tomu tak. Jak na cibuli... Další základní chybou je krájení cibule, která se nejvíce po mase používá, na kolečka. Nemáte ji pak kde propíchnout. I když uděláte silná kolečka, tak se vám horní vrstvy ze špízu prostě vysmeknou. Krájejte cibuli na »měsíčky«. Z měsíčku pak odeberte vždy dvě tři vrstvy a píchejte na špejli. Pozor na špejli Je dobré koupit špejle s ostrým hrotem, aby se maso lépe propichovalo. Před grilováním na uhlí nebo na otevřeném ohni je dobré je namočit aspoň na pár minut do vody, aby neshořely. Foto autor| Foto scom, Profimedia.cz

aktualne.cz Růst cen v Česku pokračuje, zdražuje hlavně alkohol a tabák 9.7.2015

aktualne.cz str. 0 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Meziroční inflace v červnu činila 0,8 procenta, což je o 0,1 procentního bodu více než v květnu. Praha - Růst cen v Česku pokračuje. Spotřebitelské ceny v Praha - Růst cen v Česku pokračuje. Spotřebitelské ceny v červnu ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostly o 0,8 procenta. To je více než v květnu, kdy meziroční inflace činila 0,7 procenta, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční inflace byla zároveň nejvyšší od prosince 2013, tehdy činila 1,4 procenta. "Inflace tak pomalu zrychluje a začíná se bezpečně vzdalovat od nulové hranice," komentuje červnový výsledek hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Přímo oproti květnu stouply ceny o 0,1 procenta. Hlavní vliv mělo již čtvrtý měsíc zvyšování cen pohonných hmot, které v červnu oproti květnu zdražily o 0,8 procenta. Ceny potravin a nealkoholických nápojů se celkově ve srovnání s květnem nezměnily, některé konkrétní potraviny ale výrazně zdražily - především brambory, které meziměsíčně stály o 45,2 procenta více. Z potravin zdražily hlavně brambory K meziroční inflaci nejvíce přispělo zdražování alkoholických nápojů a tabáku. Například alkohol meziročně stál o 1,9 procenta více, a tabák dokonce o 8,7 procenta více. Potraviny a nealkoholické nápoje v červnu meziročně zdražily o 0,6 procenta. "Na tomto vývoji se podílely zejména ceny zeleniny, které byly v červnu vyšší o 7,6 procenta," upozorňuje ČSÚ. Zdražovaly hlavně brambory, které v červnu meziročně stály o 19,5 procenta více. Ovoce jako celek zdražilo o 10,9 procenta a jogurty o pět procent. "Právě růst cen potravin se velkou měrou podílel na tom, že inflace vzrostla o desetinu procentního bodu. V ostatních oblastech totiž byl vývoj cen velmi podobný tomu, jak jsme je viděli minulý měsíc," myslí si přitom analytik Home Credit Michal Kozub. Některé potraviny naopak nadále zlevňují, byť méně než v předchozích měsících. Sýry stály oproti loňskému roku o 4,8 procenta méně, chléb o 1,3 procenta méně a běžné pečivo o 1,1 procenta méně. Dále pokračovalo zdražování v oddíle bydlení. Ceny zemního plynu vzrostly o 4,5 procenta, vodného

o 3,4 procenta, stočného o 2,8 procenta, tepla o 2,4 procenta a čistého nájemného o 1,4 procenta. Meziročně byla levnější pouze elektřina, a to o 0,3 procenta. Obuv stála ve srovnání s červnem 2014 o 8,1 procenta více, oděvy o 1,5 procenta více. Dolů celkovou inflaci dále tlačil hlavně pokles cen v oddíle doprava, kde se nadále projevuje zlevňování pohonných hmot. Ty byly v červnu meziročně o 9,7 procenta levnější. Kromě toho vzhledem k letošnímu zrušení regulačních poplatků dále klesají ceny ve zdravotnictví, stejně tak stojí méně pošty či komunikace. Inflace se blíží k jednomu procentu "Inflace se ve druhé polovině roku nejspíš přehoupne přes jedno procento a na začátku roku 2016 se vyšplhá podle našich odhadů na zhruba dvě procenta," předpokládá Dana Milučká z Raiffeisenbank. Nová inflační prognóza, kterou Česká národní banka (ČNB) zveřejní na začátku srpna, by podle ní mohla přesvědčit centrální bankéře, aby poprvé posunuli konec kontroly kurzu koruny dopředu, do prvního pololetí 2016, namísto zatím předpokládaného druhého pololetí 2016. Od listopadu 2013 totiž ČNB drží korunu v intervenčním režimu, v rámci něhož nemůže česká měna posílit nad 27 korun za euro. Jak připomíná Seidler, ČNB ve své poslední prognóze stále předpokládá, že ve třetím čtvrtletí se meziroční růst cen dostane - hlavně kvůli poklesu cen plynu pro domácnosti - pod nulu.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ru...bak/r~eba6c3b2260d11e5ba38002590604f2e/

Be the Best Maroko 9.7.2015

Be the Best str. 60 Cesty Jana Bohutínská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Drahokam severozápadní Afriky Maroko. Jedna země, mnoho odlišných míst. Liší se architekturou, kuchyní, atmosférou, možnostmi vyžití. Během krátké zimy je od prosince do března možné lyžovat v pohoří Atlasu. U oceánu lze strávit řadu měsíců od dubna po říjen plaváním, během, surfováním i hraním fotbalu, nebo se ve stejném období můžete vydat na trek do hor, na rafty, na golf a poznávat fascinující kulturu. Ta si stále uchovává ducha dávného Orientu, a to ve městech i na venkově. Na první pohled je zřejmé, že na území, které sousedí s Alžírskem, Mauritánií a španělskými enklávami Ceutou a Melillou a jehož část zabírá poušť Sahara, vedle sebe žijí dva světy. Moderní Maroko ovlivněné evropskou kulturou a Maroko tradiční se svými řemesly, časem osvědčenými způsoby života i oblékání. Procházet těmito odlišnými světy je pro návštěvníka vzrušující. Je obdivuhodné sledovat koexistenci lidí z moderních kancelářských budov, výstavních hotelů a činžáků i městských bulvárů se zemědělci a pastevci koz, prodavači v medině nebo ženami, které ručně v kamenných lisech vyrábí z jader argánie prvotřídní a dle Maročanů účinky takřka zázračný arganový olej užívaný v kosmetice i kuchyni. Trvalo by dlouho, než by cestovatel mohl říci, že poznal Maroko s celou jeho pestrostí přírody, sídel i obyvatelstva, které z téměř 99 % tvoří muslimové a je smísené z původních Berberů a Arabů. Jako marockou ochutnávku doporučujeme „zlatý trojúhelník" spojující Agádír a Essaouiru na pobřeží Atlantiku s vnitrozemským městem Marrákéš. Moderní Agádír

Starý Agádír zničilo v 60. letech předminulého století zemětřesení. Na rozvalinách se rozrůstá moderní město. Nejlepší představu si o něm uděláte z nadhledu z trosek pevnosti (postavena 1572) na kopci nad přístavem. Pak neváhejte a navštivte souk (tržiště), kde je ke koupi všechno, na co si vzpomenete - místní koření, sladkosti, parfémy, oblečení, interiérové vybavení i potraviny. Historická Essaouira Essaouira je nejen prázdninové letovisko, které si kdysi oblíbili hippies a kde můžete ve větru na pláži pouštět s dětmi draky, ale také malebné město, jehož medinu z 18. století chrání UNESCO. Romantickým povahám doporučujeme vyjít večer na bastion osazený děly namířenými na oceán a pozorovat odtud západ slunce. Essaouirský přístav opanují rybáři a vůně čerstvě nalovených ryb. Tajemný Marrákéš Pokud chcete alespoň trochu poznat život v královském Marrákéši na úpatí Vysokého Atlasu, vyhraďte si několik dní. Nespěchejte. Jak říká jeden berberský šperkař, v Maroku chce všechno svůj čas. Rozsáhlá medina nabízí autentickou atmosféru a také nepřeberné množství potravin a výrobků. O cenu se smlouvá a je to společenská událost. Vyhráno máte s pár francouzskými či anglickými větami a místní ocení arabský pozdrav „salam alejchum" nebo poděkování „šukran". Královské architektonické umění je k vidění v paláci el-Bahia, zahradní architektura a berberské umění v Jardin Majorelle, jež inspirovala francouzského módního tvůrce Yvese Saint Laurenta. Po setmění se vydejte na náměstí Jamaa El Fna plné lidí, prodejců, hudebníků i fakírů s kobrami. Spolehlivě vás k němu navede vysoký minaret mešity Koutoubia. Na jednodenní výlet si zajeďte do horského údolí Ourika (v berberském dialektu „stále zelené") a zdejší bioaromatické zahrady. V ní firma Nectarome, jež vyrábí přírodní kosmetiku, ukazuje zdejší bylinářskou tradici. Za golfem i k oceánu Maroko je také atraktivní golfovou destinací s celkem 13 greeny (v Agádíru, Marrákéši, Rabatu a Tetouanu) a možností celoroční hry. V Agádíru je golfové hřiště u zbrusu nového resortu Hyatt Place nebo nedaleko rozsáhlých resortů Atlantic Palace či Sofitel. V Marrákéši můžete hrát golf přímo v palmérii, zelených plících Marrákéše. Golf lze v těchto případech propojit s relaxací, s tradiční lázní hammam i s jídlem připraveným z čerstvých surovin. Maroko pro gurmány Kdo na svých cestách rád poznává regionální kuchyni, přijde si v Maroku na své. U oceánu se servíruje jídlo v středomořském stylu, tedy hodně čerstvě nalovených ryb, mořských plodů a zeleniny. Hlouběji do vnitrozemí, třeba v Marrákéši, je možné ochutnat tajine, pokrm z ryb, kuřecího, jehněčího či hovězího masa nebo zeleniny zvolna připravený na mírném plameni ve speciálním keramickém hrnci. Maročané jsou mistry v přípravě předkrmů v podobě salátů, past a pomazánek ze zeleniny, luštěnin, oliv a koření servírovaných s pečivem a smaženými rolkami z rýžového těsta plněnými masem, zeleninou nebo nasládlou rýží. Labužníci mohou ochutnat pastillu z rýžového těsta plněnou holubím masem a na povrchu zdobenou cukrem a skořicí. Kombinaci slaného a sladkého kuchaři využívají i při přípravě masového tajinu, jemuž dodávají chuť datlemi, nebo při přípravě kuskusu s karamelizovanou cibulí a rozinkami. Zákusků je na výběr nepřeberné množství -od čokoládových dortů přes placky se sladkým rýžovým mlékem až po jednohubky z pistácií, mandlí, medu, datlí a dalších ingrediencí. Maročané vědí, jak zacházet s kořením, takže rozklíčovat všechny chutě je často vysoké umění. Po ovoci je nakonec nejlepší popíjet marocký mátový čaj. Pohostinnost místních je pověstná, takže i servis a prezentace jídla jsou v mnoha restauracích na skvělé úrovni. * *** Kde v Maroku JÍST I AGÁDÍR: Atlas Marina Beach - restaurace vhodná pro náročné milovníky čerstvých ryb ESSAOUIRA: Le Seven - plážová restaurace nabízející kuchyni plnou čerstvých mořských plodů a ryb MARRÁKÉŠ: Riad Kniza - tradiční kuchyně v restauraci a hotelu z 18. století v srdci mediny Foto popis| 3 Země Arabů a Berberů si uchovává exotiku a tradice arabského světa s nádechem středověku, současně je dostatečně civilizovaná na to, aby si zkušenější evropský cestovatel

nepřipadal ztracený a mohl se zde bezpečně pohybovat. Foto popis| 4 Tajine: pokrm z ryb, kuřecího, jehněčího či hovězího masa nebo zeleniny zvolna připravený na mírném plameni ve speciálním keramickém hrnci. Foto popis| 5 Na marockých tržištích je ke koupi všechno, na co si vzpomenete - místní koření, sladkosti, parfémy, oblečení, interiérové vybavení i potraviny. 6 Maroko je také atraktivní golfovou destinací s celkem 13 greeny. Foto autor| Thinkstockphotos.com

Blesk Lidem se daří, ceny rostou! 10.7.2015 Blesk str. 3 Téma Marta Prokešová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět VELKÝ PŘEHLED 100 POLOŽEK Skokanem roku je mrkev! PRAHA – Ceny se vydaly vzhůru. Proti loňsku vzrostly o 0,8 %, což je nejvíc od prosince 2013! Benzin je sice levnější, ale zato neřesti v podobě alkoholu, a hlavně cigaret řádně podražily. Víc stojí ale i to, bez čeho se neobejde vůbec nikdo: potraviny. A jak ukazuje velký přehled Blesku: Skokanem roku je mrkev a z nesezonního zboží pak pepř a čokoláda. Růst cen podle ekonomů znamená jediné: Lidé se přestali bát utrácet a obchodníci se přestali bát zdražovat. Tomuto vývoji nahrává i to, že nezaměstnanost klesla na 6,2 procenta, a lidí bez práce je tak nejméně od dubna 2009. Naopak pracovních míst je nejvíce od prosince 2008. *** NÁZEV Jednotky Cena 2014 Cena 2015 Rozdíl Rozdíl v% MRKEV 1 kg 17,99 Kč 28,77 Kč +10,78 Kč +59,9 % HROZNY STOLNÍ 1 kg 72,62 Kč 115,68 Kč +43,06 Kč +59,3 % JÁDRA LÍSKOVÝCH OŘÍŠKŮ ŠKŮ 100 g 29,05 Kč 45,34 Kč +16,29 Kč +56,1 % ZELÍ HLÁVKOVÉ BÍLÉ LÉ 1 kg 15,01 Kč 19,23 Kč +4,22 Kč +28,1 % PEPŘ ČERNÝ MLETÝ Ý 100 g 65,42 Kč 82,10 Kč +16,68 Kč +25,5 % KVĚTÁK BÍLÝ CELÝ 1 ks 26,03 Kč 31,58 Kč +5,55 Kč +21,3 % RAJSKÁ JABLKA ČERVENÁ Á 1 kg 30,19 Kč 36,53 Kč +6,34 Kč +21,0 % KONZUMNÍ BRAMBORY 1 kg 15,20 Kč 18,16 Kč +2,96 Kč +19,5 % ČOKOLÁDA MLÉČNÁ TABULKOVÁ BULKOVÁ 100 g 22,95 Kč 27,04 Kč +4,09 Kč +17,8 % CITRONY 1 kg 44,67 Kč 49,23 Kč +4,56 Kč +10,2 % BRAMBOROVÉ LUPÍNKY Y 200 g 41,40 Kč 45,25 Kč +3,85 Kč +9,3 % OKURKY SALÁTOVÉ 1 kg 28,70 Kč 31,11 Kč +2,41 Kč +8,4 % FILÉ MRAŽENÉ 1 kg 177,82 Kč 192,05 Kč +14,23 Kč +8,0 % KÁVA ZRNKOVÁ PRAŽENÁ AŽENÁ 1 100 g 14,05 Kč 15,16 Kč +1,11 Kč +7,9 % OLEJ OLIVOVÝ 1 l 262,26 Kč 282,98 Kč +20,72 Kč +7,9 % PRAVÝ VČELÍ MED 1 kg 170,29 Kč 182,89 Kč +12,60 Kč +7,4 % BANÁNY ŽLUTÉ 1 kg 32,41 Kč 34,55 Kč +2,14 Kč +6,6 % SMETANOVÝ JOGURT OVOCNÝ 150 g 11,19 Kč 11,90 Kč +0,71 Kč +6,3 % KAKAOVÝ PRÁŠEK 100 g 31,85 Kč 33,76 Kč +1,91 Kč +6,0 % POMERANČE 1 kg 30,13 Kč 31,76 Kč +1,63 Kč +5,4 % ŠPAGETY NEVAJEČNÉ 1 kg 32,10 Kč 33,83 Kč +1,73 Kč +5,4 % ČESNEK SUCHÝ 1 kg 95,36 Kč 99,27 Kč +3,91 Kč +4,1 % VEJCE SLEPIČÍ ČERSTVÁ Á 10 ks 29,89 Kč 31,09 Kč +1,20 Kč +4,0 % ČAJ ČERNÝ PORCOVANÝ NÝ 100 g 58,29 Kč 60,62 Kč +2,33 Kč +4,0 % STERILOVANÉ OKURKY 1 kg 49,16 Kč 51,03 Kč +1,87 Kč +3,8 %

KUKUŘIČNÉ LUPÍNKY 1 kg 85,61 Kč 88,69 Kč +3,08 Kč +3,6 % PIŠKOTY DĚTSKÉ SVĚTLÉ 100 g 11,42 Kč 11,83 Kč +0,41 Kč +3,6 % ROZINKY 1 kg 107,60 Kč 111,15 Kč +3,55 Kč +3,3 % PIZZA S NÁPLNÍ MRAŽENÁ 1 kg 169,66 Kč 174,75 Kč +5,09 Kč +3,0 % KÁVA PRAŽENÁ MLETÁ 100 g 30,43 Kč 31,31 Kč +0,88 Kč +2,9 % TUŇÁK RŮŽOVÝ V KONZERVĚ 1 kg 402,60 Kč 414,28 Kč +11,68 Kč +2,9 % KAPR CHLAZENÝ MRAŽENÝ 1 kg 164,32 Kč 168,59 Kč +4,27 Kč +2,6 % POMERANČOVÁ ŠŤÁVA 1 l 34,27 Kč 35,16 Kč +0,89 Kč +2,6 % KÁVA ROZPUSTNÁ 100 g 88,75 Kč 90,97 Kč +2,22 Kč +2,5 % KACHNY KUCHANÉ 1 kg 93,89 Kč 96,24 Kč +2,35 Kč +2,5 % HOŘČICE 1 kg 31,11 Kč 31,83 Kč +0,72 Kč +2,3 % ANGLICKÁ SLANINA 1 kg 149,99 Kč 153,29 Kč +3,30 Kč +2,2 % HERMELÍN 1 kg 274,47 Kč 279,96 Kč +5,49 Kč +2,0 % RÝŽE LOUPANÁ DLOUHOZRNNÁ UHOZRNNÁ 1 kg 35,27 Kč 35,87 Kč +0,60 Kč +1,7 % KOBLIHA CUKRÁŘSKÁ 10 ks 67,25 Kč 68,19 Kč +0,94 Kč +1,4 % KEČUP RAJČATOVÝ 1 kg 56,70 Kč 57,27 Kč +0,57 Kč +1,0 % SUŠENKY NEPLNĚNÉ 1 kg 133,39 Kč 134,72 Kč +1,33 Kč +1,0 % SMETANA SLADKÁ TRVANLIVÁ 1 l 104,55 Kč 105,60 Kč +1,05 Kč +1,0 % HOVĚZÍ MASO PŘEDNÍ Í S KOSTÍ 1 kg 107,22 Kč 108,19 Kč +0,97 Kč +0,9 % ŽVÝKACÍ GUMA 1 bal. 11,95 Kč 12,05 Kč +0,10 Kč +0,8 % NIVA 1 kg 215,56 Kč 217,28 Kč +1,72 Kč +0,8 % POLIČAN 1 kg 195,36 Kč 196,92 Kč +1,56 Kč +0,8 % TĚSTOVINY VAJEČNÉ 1 kg 43,50 Kč 43,80 Kč +0,30 Kč +0,7 % TRADIČNÍ POMAZÁNKOVÉ 1 kg 130,30 Kč 131,08 Kč +0,78 Kč +0,6 % OLOMOUCKÉ TVARŮŽKY 1 kg 266,89 Kč 267,42 Kč +0,53 Kč +0,2 % ŠPEKÁČKY 1 kg 106,06 Kč 106,17 Kč +0,11 Kč +0,1 % LUNCHEON MEAT 1 kg 117,09 Kč 117,21 Kč +0,12 Kč +0,1 % UZENÁ VEPŘOVÁ KRKOVICE 1 kg 140,51 Kč 140,23 Kč -0,28 Kč -0,2 % TVAROH MĚKKÝ KONZUMNÍ 1 kg 80,80 Kč 80,56 Kč -0,24 Kč -0,3 % NÁZEV Jednotky Cena 2014 Cena 2015 Rozdíl Rozdíl v% SŮL JEDLÁ PŘÍR. JODOVANÁ 1 kg 5,64 Kč 5,61 Kč -0,03 Kč -0,5 % PŠENIČNÁ MOUKA HRUBÁ 1 kg 13,85 Kč 13,78 Kč -0,07 Kč -0,5 % CHLÉB KONZUMNÍ KMÍNOVÝ 1 kg 22,58 Kč 22,44 Kč -0,14 Kč -0,6 % PŠENIČNÁ MOUKA HLADKÁ 1 kg 13,55 Kč 13,47 Kč -0,08 Kč -0,6 % POLÁRKOVÝ DORT 1 l 35,48 Kč 35,13 Kč -0,35 Kč -1,0 % GOTHAJSKÝ SALÁM 1 kg 89,91 Kč 89,01 Kč -0,90 Kč -1,0 % ŠUNKA VEPŘOVÁ 1 kg 194,59 Kč 192,25 Kč -2,34 Kč -1,2 % HOVĚZÍ MASO PŘEDNÍ BK 1 kg 160,79 Kč 158,86 Kč -1,93 Kč -1,2 % LUČINA 1 kg 225,16 Kč 222,23 Kč -2,93 Kč -1,3 % PEČIVO PŠENIČNÉ BÍLÉ 1 kg 40,69 Kč 40,16 Kč -0,53 Kč -1,3 % JEMNÉ PÁRKY 1 kg 133,86 Kč 131,99 Kč -1,87 Kč -1,4 % OLEJ SLUNEČNICOVÝ 1 l 46,06 Kč 45,32 Kč -0,74 Kč -1,6 % JÁTROVÁ PAŠTIKA 1 kg 115,43 Kč 113,58 Kč -1,85 Kč -1,6 % HOVĚZÍ SVÍČKOVÁ PRAVÁ Á 1 kg 645,93 Kč 634,30 Kč -11,63 Kč -1,8 % TAVENÝ SÝR NEOCHUCENÝ NÝ 1 kg 216,34 Kč 212,45 Kč -3,89 Kč -1,8 % JAHODOVÝ DŽEM 1 kg 132,23 Kč 129,59 Kč -2,64 Kč -2,0 % VEPŘOVÁ KÝTA BEZ KOSTI 1 kg 119,16 Kč 116,66 Kč -2,50 Kč -2,1 % VEPŘOVÁ JÁTRA 1 kg 60,08 Kč 58,82 Kč -1,26 Kč -2,1 % ZAKYSANÉ ML. VÝROBKY TEKUTÉ 1 l 32,23 Kč 31,55 Kč -0,68 Kč -2,1 % HRANOLKY BRAMBOROVÉ MRAŽENÉ 1 kg 34,09 Kč 33,37 Kč -0,72 Kč -2,1 % SUŠENÉ PLNOTUČNÉ MLÉKO (SUNAR) 500 g 209,95 Kč 205,33 Kč -4,62 Kč -2,2 % HOUSKOVÉ KNEDLÍKY V PRÁŠKU 1 kg 60,64 Kč 59,25 Kč -1,39 Kč -2,3 % ROSTLINNÉ MÁSLO 1 kg 92,43 Kč 90,03 Kč -2,40 Kč -2,6 % JABLKA KONZUMNÍ 1 kg 33,43 Kč 32,49 Kč -0,94 Kč -2,8 % KUŘECÍ ŘÍZKY 1 kg 156,63 Kč 151,77 Kč -4,86 Kč -3,1 % TATARSKÁ OMÁČKA 1 l 121,38 Kč 117,25 Kč -4,13 Kč -3,4 % VEPŘOVÝ BŮČEK 1 kg 83,59 Kč 80,66 Kč -2,93 Kč -3,5 %

UZENÁ MAKRELA 1 kg 142,30 Kč 136,89 Kč -5,41 Kč -3,8 % DĚTSKÁ VÝŽIVA 220 g 39,23 Kč 37,70 Kč -1,53 Kč -3,9 % ŠPENÁTOVÝ PROTLAK MRAŽENÝ 1 kg 30,94 Kč 29,42 Kč -1,52 Kč -4,9 % MÁSLO ČERSTVÉ 1 kg 163,25 Kč 154,76 Kč -8,49 Kč -5,2 % VEPŘOVÁ PEČENĚ S KOSTÍ STÍ 1 kg 117,99 Kč 110,79 Kč -7,20 Kč -6,1 % PAPRIKY 1 kg 70,46 Kč 65,60 Kč -4,86 Kč -6,9 % OLEJ ROSTLINNÝ 1 l 41,54 Kč 38,42 Kč -3,12 Kč -7,5 % MLÉKO PLNOTUČNÉ TRVANLIVÉ 1 l 22,81 Kč 21,03 Kč -1,78 Kč -7,8 % VEPŘOVÁ KRKOVICE 1 kg 116,85 Kč 107,74 Kč -9,11 Kč -7,8 % KUŘATA KUCHANÁ CELÁ 1 kg 74,59 Kč 68,25 Kč -6,34 Kč -8,5 % COCA-COLA (PEPSI-COLA) 1 l 20,58 Kč 18,79 Kč -1,79 Kč -8,7 % ROSTLINNÝ TUK NA PEČENÍ 1 kg 86,24 Kč 76,32 Kč -9,92 Kč -11,5 % EIDAMSKÁ CIHLA 1 kg 144,99 Kč 126,58 Kč -18,41 Kč -12,7 % CUKR MOUČKOVÝ 1 kg 24,75 Kč 21,58 Kč -3,17 Kč -12,8 % MLÉKO POLOTUČNÉ TRVANLIVÉ VÉ 1 l 19,30 Kč 16,66 Kč -2,64 Kč -13,7 % CIBULE SUCHÁ 1 kg 19,79 Kč 17,04 Kč -2,75 Kč -13,9 % CUKR KRYSTALOVÝ 1 kg 22,68 Kč 17,51 Kč -5,17 Kč -22,8 % VODNÍ MELOUN ČERVENÝ Ý 1 kg 34,33 Kč 21,97 Kč -12,36 Kč -36,0 % BROSKVE/NEKTARINKY 1 kg 112,18 Kč 66,41 Kč -45,77 Kč -40,8 % Zdroj: ČSÚ, zaokrouhleno CO TAKÉ ZDRAŽILO ZA ROK: Tabák .....................o 8,7 % Zemní plyn ............o 4,5 % Vodné ....................o 3,4 % Stočné ...................o 2,8 % Teplo .................... o 2,4 % Alkohol .................. o 1,9 % Nájemné ................ o 1,4 % Potraviny a nealko ..o 0,6 % Foto popis| Obchodníci vědí, že lidé si mohou dovolit utrácet. A tak zdražují... Foto autor| Foto: archiv Blesku a scom

Bruntálský a krnovský deník V Bruntále našli kuřecí řízky z Polska se salmonelou 15.7.2015

Bruntálský a krnovský deník str. 3 Bruntálsko a Krnovsko (frk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Státní veterinární správa (SVS) při kontrole prodejny masa a uzenin v Bruntále natrefila na zásilku kuřecích řízků, která obsahovala bakterie Salmonelly enteritidis. Bruntál – Salmonelóza je průjmové onemocnění, které způsobují bakterie rodu Salmonella. V souvislosti s kontrolou v bruntálské prodejně upozorňuje Státní veterinární správa veřejnost na nález bakterií salmonely. Tyto zdraví nebezpečné bakterie obsahovala zásilka 210 kilogramů kuřecích prsních řízků z Polska, které se prodávaly v Bruntále. „Jejich přítomnost v mase potvrdily včerejší výsledky laboratorních testů Státního veterinárního ústavu Olomouc. Přestože, vzhledem k dřívějšímu datu spotřeby, již není maso na trhu, může se část šarže ještě nacházet v mrazničkách některých spotřebitelů,“ uvedl Petr Pejchal, tiskový mluvčí SVS s tím, že informace o potvrzení bakterií salmonely byla rovněž zveřejněna v Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva. Prodejna Jantar prodávala na váhu

Zásilka byla distribuována na Bruntálsku prodejnou masa a uzenin JANTAR spol. s.r.o., která sídlí na adrese Opletalova 29/8, Bruntál. „Pokud má někdo kuřecí maso z inkriminované šarže stále ve své mrazničce, může zakoupený výrobek vrátit v místě prodeje. Zboží bylo konečným spotřebitelům prodáváno jako nebalené, tedy takzvaně na váhu formou pultového prodeje. Nelze jej proto doma identifikovat na základě obalu. Obezřetní by proto měli být zejména lidé, kteří ve výše uvedené prodejně kuřecí řízky zakoupili mezi 1. a 5. červencem tohoto roku,“ doplnil Petr Pejchal. Rizika salmonelózy Salmonelóza je průjmové onemocnění bakteriálního původu. Bakterie rodu Salmonella se do těla dostávají ústy, hlavně z potravy a nádobí, ale také špinavých rukou. Onemocnění se projevuje střevními potížemi. Pro zdravého silného jedince není toto onemocnění obvykle nebezpečné. Ohroženi však mohou být starší lidé, nemocní či malé děti. Tyto skupiny pacientů se hůře vyrovnávají s velkými ztrátami tekutin v důsledku průjmů a zvracení. Salmonely lze zničit dostatečným tepelným zpracováním potraviny. Zejména u kuřecího masa je nutné na to brát zřetel při přípravě a nikdy jej nekonzumovat v syrovém nebo polosyrovémstavu. *** Označení závadných řízků Název: Kuřecí prsní řízky chlazené bez kůže Označení na obale: KURECI RIZEK CERSTVY CHLAZENY VZDUCHEM TRIOH JAKOSTI A Datum dodání do ČR: 1. 7. 2015 Datum spotřeby: 5. 7. 2015 Výrobce: Firma Handlowo Usługova „EMI“ Mirosłav Loska, Zakład Rozbioru Drobu, ul. Bielska 40, 43520 Chybie Původ zboží: Polsko Identifikační číslo výrobce: PL 24034302 WE Množství: 210 kg Region| Severní Morava

businessinfo.cz Tetra Pak investoval více než 1,2 mld Kč do rozšíření svého výrobního podniku v Maďarsku 8.7.2015

businessinfo.cz str. 0 Aktuality z teritorií

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Země: Maďarsko Datum zveřejnění: 07.07.2015 Společnost Tetra Pak ve středu 23. června slavnostně otevřela svůj rozšířený výrobní podnik na výrobu obalových materiálů ve městě Budaörs v Maďarsku. Po investici ve výši 1,2 miliard korun nyní podnik dokáže vyrábět i obaly se zalaminovaným otvorem (technologie PLH). Společnost instalovala také novou výrobní linku, teprve druhou na světě, která dokáže vyrábět inovativní sterilizovatelný papírový karton jako alternativní obal na konzervované potraviny. Společnost Tetra Pak, největší světový dodavatel řešení pro zpracování a balení potravin, neustále vyvíjí a zdokonaluje své technologie, aby mohla zákazníkům nabízet nejmodernější obalová řešení. Vedle těchto změn na straně spotřebitelské poptávky i výrobci potravin očekávají od svých dodavatelů efektivnější a méně nákladná řešení. Nedávno dokončený investiční program v hodnotě převyšující 1,2 miliard korun byl zahájen v roce 2012 s cílem umožnit podniku dodávat nové typy obalových materiálů, které splňují požadavky spotřebitelů i výrobců potravin.

Investiční program se týkal dvou důležitých oblastí výroby v podniku Tetra Pak v Budaörs: podnik bude nyní schopen výrobcům nápojů dodávat výrobky oblíbené řady Tetra Brik® Aseptic se zalaminovaným otvorem. Tyto nápojové kartony jsou ideální pro propracovanější uzavírací systémy, jejichž použití je pro spotřebitele pohodlnější a jednodušší. O rostoucí poptávce svědčí skutečnost, že 20 % celkového objemu produkce v roce 2015 představují obaly s technologií PLH. Po instalaci nové výrobní linky bude maďarský Budaörs po Švýcarsku teprve druhý výrobní podnik Tetra Pak na světě schopný vyrábět obaly typu Tetra Recart®. Jde o první papírový obalový materiál na světě, který umožňuje tepelnou úpravu zpracovaných potravin po naplnění a uzavření kartonu. Tato technologie nabízí nákladově efektivní a ekologickou alternativu pro tradiční konzervované výrobky (polévky, omáčky, hotové pokrmy, zeleninu a ovoce) nebo potravu pro domácí zvířata. Obaly Tetra Recart šetří prostor v regálech a jsou lehčí, levnější na přepravu a otvírají se snáze než plechové konzervy a zavařovací sklenice. Navíc jsou 100% recyklovatelné. „Rozšíření podniku v Budaörs odráží naši strategii zaměřovat se na rozšiřování našeho portfolia a vždy lépe odpovídat na potřeby a očekávání našich zákazníků,“ říká Charles Héaulmé, viceprezident společnosti Tetra Pak pro region Evropy a Střední Asie. Výsledkem rozšíření je modernizace 80 % původního vybavení továrny, produkce výrobního závodu se zvýšila o 20 %, rozšířilo se portfolio výrobků a vzniklo 45 nových pracovních míst. Továrna nyní produkuje zboží pro 55 trhů; Tetra Recart exportuje především do USA, Kanady a Itálie. Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Budapešti. Zdroj: Packaging-cz.cz

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/t...toval-vice-nez-1-2-mld-kc-do-66512.html

Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) 14.7.2015

businessinfo.cz str. 0 Společná obchodní politika EU Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

V červenci 2013 zahájila Evropská unie a Spojené státy americké vícekolová jednání o budoucí komplexní obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými. Cílem vyjednávání je uzavření Transatlantické dohody obchodu a investicích TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership). Zajímavé odkazy k TTIP Odkazy na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, vyjednávací tým Evropské komise, Spojených států a na zveřejněné dokumenty. Zkrácený odkaz na tento dokument je http://www.businessInfo.cz/ttip. V tištěných publikacích uvádějte: BusinessInfo.cz/TTIP Stránky MPO věnované TTIP Hlavní stránka DG TRADE k TTIP Oficiální twitter účet vyjednávacího týmu EU pro TTIP Oficiální stránky amerického představitele (ministra) pro zahraniční obchod k TTIP Stránky delegace USA při Evropské komisi k TTIP Dokumenty zájmových organizací Stránky asociace BUSINESSEUROPE Stránky asociace BUSINESSEUROPE k dohodě TTIP (např. publikace z dubna 2014 „Proč je TTIP důležitý pro evropské podniky“)

Americká obchodní komora v EU k TTIP Evropská odborová konfederace Společný poziční dokument Evropské odborové konfederace a amerických odborů AFL-CIO Stránky Evropské spotřebitelské organizace Factsheet k TTIP Evropské spotřebitelské organizace (196 kB) Dokumenty Evropské komise Mandát členských států EU Komisi k vyjednávání TTIP Regulatorika Factsheet: TTIP a regulatorika Návrh kapitoly o regulatorní spolupráci Přístup na trh Factsheet k veřejným zakázkám Factsheet k veřejným službám Malé a střední podniky Factsheet k MSP Návrh kapitoly o MSP Energetika Factsheet k energetice a surovinám Poziční dokument k energetice a surovinám Mechanismus řešení sporů mezi investory a státem (ISDS) Factsheet k ISDS Další poziční dokumenty k jednotlivým kapitolám A reader’s guideCo je Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP)? Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Vyjednávání o dohodě byla zahájena v červenci 2013. V tuto chvíli nelze dopředu určit přesný termín dokončení, vyjednávání obchodních dohod je velmi komplexní záležitostí, která z pravidla vždy zabere řadu let. Ambicí obou stran je však vyjednávání dokončit v co nejkratším termínu, aby oba kontinenty mohly z výsledků liberalizace co nejdříve profitovat. Realitou dnešního světa je, že USA a EU zůstávají největšími světovými obchodníky i investory obecně, sobě navzájem i pro většinu třetích zemí. Celková obchodní výměna mezi EU a USA dosáhla v roce 2013 hodnoty 790 miliard euro. Každý den mezi EU a USA probíhá obchod se zbožím a službami za 2 miliardy euro. Vzájemné přímé investice dosahují výše téměř 3 biliony euro. V současné době EU a USA společně vytváří téměř polovinu světového HDP (celkem 47 % - EU přes 25 %, USA přes 21 %) a skoro třetinu objemu celkového světového obchodu (EU 17 % a USA 13,4 %). Očekává se, že dohoda o volném obchodu mezi EU a USA by byla bezprecedentně nejvýznamnější bilaterální obchodní dohodou vůbec, a to jak ve smyslu objemu mezinárodního obchodu, který by podléhal jejím pravidlům, tak pokud jde o formativní vliv na pravidla mezinárodního obchodu. Kromě podstatných ekonomických aspektů je třeba zdůraznit, že dohoda má i zásadní zahraničně–

politický aspekt. Ekonomická krize na obou březích Atlantiku na konci první dekády 21. století spolu s rostoucí nestabilitou v oblasti jižního a východní evropského sousedství spolu s výrazným nástupem asijských velmocí zdůraznila důležitost transatlantických ekonomických vazeb, ukázala naši propojenost a relevanci vzájemné relace pro státy EU a USA. I s ohledem na přesun těžiště světového obchodu směrem k Asii a Latinské Americe se z evropského hlediska jako nejlepší alternativa jeví další zvýšení vlastní efektivity a konkurenceschopnosti právě cestou prohloubení transatlantické vazby. Transatlantická zóna volného obchodu tak může představovat návrat globálního hospodářského těžiště zpět do euroatlantického prostoru. Společná obchodní zóna EU a USA s intenzivní regulatorní spoluprací bude mít vysoké šance stát se referencí pro globální technologické standardy i pravidla. Do jisté míry sdílený regulatorní rámec založený na společných vyšších hodnotách jako je význam demokracie, svobody, lidských práv ale i např. respekt k životnímu prostředí, vysoký stupeň pracovně právní ochrany či ochrana zdraví napomůže k posílení těchto hodnot a ke zvýšení možnosti jejich celosvětového prosazení. Podle předpokladů a předběžných analýz by uzavření TTIP mohlo do roku 2027 zvýšit HDP Evropské unie o 0,5 % (a o 0,4 % HDP USA). V případě EU to podle propočtů Evropské komise znamená minimálně 86 miliard euro ročních příjmů navíc. Podle nezávislé dopadové studie zpracované londýnským Studie Centre for Economic Policy Research by zisky plynoucí z dohody mohly dosáhnout v případě EU mezi 68 – 119 miliardami euro ročně, pro USA 50 – 95 miliard euro ročně. Pro lepší představu – číslo pro EU představuje tři roční rozpočty České republiky. Vývoz EU do USA by podle odhadů Evropské komise i Studie Centre for Economic Policy Research měl díky dohodě vzrůst až o 28 %, což znamená vývoz zboží a služeb zhruba v hodnotě 187 miliard euro. V některých segmentech, perspektivních i z hlediska České republiky, by nárůst mohl být velmi významný, např. export automobilů z EU do USA by mohl vzrůst až o 149%. Z globálního pohledu by vývoz EU tím vzrostl přibližně o 6 %. Dopad dohody TTIP na svět Uzavření dohody by mohlo mít pozitivní dopad i na celosvětovou ekonomiku. Studie Center for Economic Studies & Ifo Institute odhaduje zvýšení celosvětového blahobytu o 1,6 %[1]. Navíc v důsledku zvýšené poptávky po surovinách, subdodávkách a dalších vstupech existují předpoklady, že by došlo ke zvýšení obchodu EU se třetími zeměmi. Jak již bylo uvedeno výše, uznávání ekvivalence či v některých případech i harmonizace vybraných technických norem EU a USA (například v sektoru automobilového průmyslu či zdravotnické techniky) by se mohly stát základem celosvětových standardů, jejichž aplikace by se vyplatila i výrobcům ze třetích států. Výroba dle jednotných specifikací by tak celosvětový obchod zjednodušila a v konečném dopadu i zlevnila. Podle údajů Světové obchodní organizace je průměrná celní sazba USA 3,5 % a EU 5,2 %, přičemž obě strany mají maximální hodnoty cel právě v sektorech nejvyššího ekonomického zájmu druhého partnera (v případě USA existují tzv. tariff peaks pro některé segmenty s clem v úrovni desítek procent). Jakkoli je tarifní zatížení vzájemného obchodu relativně nízké, dopadové studie prokazují, že zejména s ohledem na velikost objemu vzájemného obchodu by plánovaná eliminace cel znamenala významné úspory. Pokud by byla sjednána pouze nejméně ambiciózní verze dohody spočívající jen na odstranění cel, i to by znamenalo podle EK do roku 2027 zvýšení HDP EU zhruba o 0,1 %. Značný význam má podle studií eliminace cel zejména v sektorech jako jsou zpracované zemědělské produkty, textil, oděvy, obuv, výrobky z kůže atd., kde tarifní zatížení v řádu dvouciferných čísel stále znamená značnou překážku samo o sobě. Studie Evropské komise uvádí, že dodatečné (tzv. netarifní) náklady při vzájemném obchodu jsou pro obchodníky srovnatelné s uplatňováním celní sazby ve výši 10 % a v některých citlivých sektorech dokonce 20 %. Regulatorní oblast je oběma dopadovými studiemi identifikována jako ta, kde se nachází největší potenciální benefity z dohody. Studie Centre for Economic Policy Research říká, že až 80 % potenciálních zisků by mělo vzniknout v důsledku snížení nákladů způsobených byrokracií a regulacemi (včetně liberalizace obchodu se službami a zlepšení přístupu k veřejným zakázkám). Uzavření komplexní dohody by rovněž mělo pozitivní dopad na situaci v důležité otázce pracovních míst. Analýzy ukazují, že nárůst obchodu by mohl vést k vytvoření dalších cca 1.3 milionu nových pracovních míst v Evropské unii. V rámci EU by z dohody získaly nejvíce státy, které již dnes s USA

intenzivně obchodují, především pak Velká Británie. Nadprůměrně by z dohody získaly i státy tzv. jižního křídla EU, které jsou dnes nejvíce postiženy ekonomickou krizí. Pozitivní očekávání od dohody má však i Česká republika Důraz na transparentnost vyjednávání Dohodu TTIP se Spojenými státy vyjednávání jménem Evropské unie Evropská komise, která pro negociace dostala mandát od členských států EU. Jak Evropská komise, tak i členské státy si maximálně uvědomují potřebu být při vyjednávání co nejvíce otevřené a sdílet co nejvíce informací s veřejností a občanskou společností. Význam transparentnosti procesu si uvědomuje i americká strana (viz factsheet USTR „Transparency and the Obama Trade Agenda“). V listopadu 2014 oznámila komisařka Cecilia Malmströmová ještě další posílení transparentnosti procesu sjednávání TTIP. Byl rozšířen přístup k průběžným textům všem členům Evropského parlamentu, tedy nad rámec přístupu poslanců Výboru pro mezinárodní obchod, a publikace se dočkaly další konkrétní návrhy předložené americké straně. Tyto návrhy naleznete zde. Nepolevuje ani úsilí o udržování pravidelné komunikace mezi EU a občany. Sledovat můžete vyjednávací tým EU na jejich Oficiálním Twitterové účtu. I v České republice probíhá dialog se všemi dotčenými skupinami a veřejností. Hlavní gestor za ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu, v loňském roce pořádalo celou řadu akcí, kde seznamovali veřejnost, včetně podnikatelského sektoru, s tím, co je TTIP, a rok 2015 nebude jiný. Seznam uskutečněných a připravovaných akcí naleznete v souvisejícím článku. Navíc pro zájemce z řad podnikatelských a obchodních kruhů je připraven i interaktivní formulář, jehož pomocí mohou kdykoliv kontaktovat Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR jakožto gestora agendy v rámci ČR, se svými prioritami a problémy spojenými s vývozem / dovozem zboží a služeb z/do USA. Ministerstvo všechny impulzy z řad veřejnosti velmi uvítá a využije je pro další komunikaci s Evropskou komisí, které podněty z členských států napomohou ve formulaci evropských priorit a ofenzivních a defenzivních zájmů ve vztahu k USA. Poznámky: [1] G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin. Macroeconomic Potentials of Transatlantic Free Trade: A High Resolution Perspective for Europe and the World. Center for Economic Studies & Ifo Institute, říjen 2014. Dostupné z http://www.cesifogroup.de/ifoHome/pub...CESifoWP/CESifoWPdetails?wp_id=19126564 Česká republika a její priority v TTIP Jaká je pozice České republiky k dohodě TTIP? O co ČR v rámci TTIP usiluje? Jaká má ČR od TTIP očekávání? ČR se svojí otevřenou, tržní ekonomikou se řadí mezi ty státy, které vždy podporovaly ideu volného obchodu jakožto prostředku pro zajištění hospodářského růstu a prosperity napříč národy a kontinenty. Z tohoto důvodu Česká republika vítá i myšlenku sjednání dohody o Transatlantickém partnerství (TTIP) mezi EU a USA. Tuto budoucí dohodu bereme jako unikátní příležitost nejenom pro naše exportně orientované hospodářství, ale i jako šanci dále prohloubit politické a mezilidské vztahy napříč Atlantikem. V rámci vyjednávání, které jménem Evropské unie a členských států povede Evropská komise, bude ČR vždy klást důraz na to, aby byly patřičně zohledněny všechny zájmy českého hospodářství, které spočívají především v odstranění klíčových překážek vývozu našeho zboží a služeb do Spojených států. Bariérou pro obchod dnes v převážné míře nejsou vysoká cla, ale spíše komplikované administrativní a netarifní překážky v podobě odlišnosti systémů technických standardů, certifikací, homologací a regulatorních systémů obecně. To všechno jsou právě oblasti, na které se evropští a američtí vyjednávači hodlají zaměřit. V této souvislosti je třeba připomenout, že Spojené státy je pro ČR tradiční obchodním partnerem a prioritní zemí z hlediska exportu. USA pro nás představují druhý největší vývozní trh mimo země EU s

hodnotou vývozu téměř 4 mld. USA (r. 2012), a to zejména s ohledem na vysokou míru přidané hodnoty dle parametrů TiVA. USA jsou jednou z nejvýznamnějších destinací pro naše nejsofistikovanější technologické produkty a meziprodukty. Další rozvoj obchodu s USA tak může přinést prohloubení právě této klíčové specializace České republiky a posílení našeho technologického know-how s pozitivním dopadem na zaměstnanost a hrubý domácí produkt. Od dohody má Česká republika především příznivá očekávání. Samozřejmě, že se dá předpokládat, že jednání nebudou snadná a diskutována bude řada velmi citlivých témat jako obchod se zemědělskými produkty, ale ČR věří, že i u těchto témat se podaří nalézt kompromisní řešení. Dohoda TTIP nebude znamenat, že se z obchodního hlediska uzavřeme zbytku světa mimo EU a USA, ale právě naopak, ambicí TTIP je dát impulz i pro další pokrok ve stagnujících jednáních o další liberalizaci obchodu v rámci Světové obchodní organizace. Společný blok EU a USA s jednotnými a vzájemně uznávanými standardy bude mít mimořádně vysoké šance stát se referencí pro technologické a jiné standardy na celém světě. Jednání nebudou probíhat v utajení za uzavřenými dveřmi, ale v maximální míře se zapojením občanské veřejnosti a zástupců nevládních a zájmových organizací. Každý bude mít příležitost být o vyjednávání informován a vyjádřit k procesu i podmínkám jednání svůj názor. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR bude na svých webových stránkách, na serveru BusinessInfo.cz i prostřednictvím médií pravidelně informovat o aktuálním vývoji ve vyjednávání. Byl vytvořen i expertní tým složený ze představitelů obchodních asociací a českých institucí, který tvoří platformu pro výměnu názorů a informací. Pro zástupce širších podnikatelských a obchodních kruhů byl připraven interaktivní formulář, který je nástrojem po zasílání podnětů, dotazů a názorů na priority České republiky ve vztahu s vývozem/dovozem z/do USA a vyjednávané obchodní dohodě TTIP.Desáté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná Vyjednávání TTIP pokračuje tento týden v Bruselu desátým kolem, které se zaměří zejména na výměnu nabídek v oblasti služeb. Evropská komise znovu potvrdila, že bude plně zajištěna ochrana veřejných služeb v EU. Kromě toho budou pokračovat vyjednávání i o všech dříve rozjednaných oblastech přičemž se naváže na hlavní výstupy devátého kola, které se uskutečnilo v týdnu od 24.4.2015 v New Yorku. Původně předpokládaná debata k udržitelnému rozvoji byla odložena na podzim. Foto: Hlavní vyjednávač TTIP za USA (Dan Mullaney) a za EU (Ignacio Garcia Bercero) Před vyjednávacím kolem proběhla jako obvykle řada přípravných mítinků Evropské komise a členských států zaměřených na detailní přípravy strategie a vyjednávacích cílů. Dne 22.6 organizovala Komise setkání s členskými státy k problematice udržitelného rozvoje, dne 26.6 se uskutečnilo jednání k problematice pravidel původu, dne 7. 7. pak k aktuálnímu stavu v oblasti regulatorní kapitoly, k udržitelném rozvoji a veřejným zakázkám. Všech těchto jednání se zúčastnili zástupci ČR. V návaznosti na tyto schůzky v Bruselu se 8. 7. 2015 v prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP za účasti zástupců státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání, cíli nadcházejícího kola a stavu prosazováním českých priorit v TTIP. Aktuální stav TTIP diskutovala i vláda na svém zasedání ve stejný den, kde ministr průmyslu a obchodu představil materiál k o průběhu projednávání dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, komunikaci TTIP k odborné i občanské veřejnosti a o přípravě dopadové studie na Českou republiku. TTIP byl i jedním z klíčových témat pro plenární zasedání Evropského parlamentu, který 8.7 dvoutřetinovou většinou přijal své doporučení Evropské komisi k TTIP. Parlament jasně konstatoval, že obchodní dohoda mezi Evropskou unií a USA musí firmám z EU otevřít přístup na americké trhy, zároveň však nesmí oslabit unijní standardy.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude dále pokračovat v komunikační kampani k TTIP a zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Formulář pro podání námětu/podnětu (TTIP) Archiv starších zpráv TTIP stručně: Co přinese mně a mojí firmě? Co je to TTIP? Transatlantic Trade and Investment Partnership (TTIP) je název komplexní obchodní a investiční dohody, která je v současnosti vyjednávána mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými s cílem prohloubit vzájemné hospodářské vztahy. Obě strany usilují o to, aby základní architektura dohody byla vypracována během roku 2015 s tím, aby se podařilo vyjednávání dokončit v horizontu nejbližších let. Obecné informace co je to TTIP. Co je cílem TTIP? Ambicí dohody TTIP je eliminovat přetrvávající překážky ve vzájemném obchodě (mj. cla, netarifní překážky a přebytečné regulace, omezení v rámci investic) tak, aby se oběma partnerům usnadnily vzájemné investice a výměna zboží a služeb. Proč je tato dohoda důležitá? TTIP je unikátní příležitostí pro zlepšení hospodářských vztahů napříč Atlantikem, zejména s ohledem na současný ekonomický vývoj na obou kontinentech. USA a EU již dnes společně vytváří téměř polovinu světového HDP a skoro třetinu objemu celkového světového obchodu. Uzavření dohody by podle předběžných odhadů do roku 2027 zvýšilo HDP Evropské unie o 0,5 % (a o 0,4 % HDP USA). V případě EU to podle propočtů Evropské komise znamená více než 86 miliard euro ročních příjmů navíc (pro USA 65 miliard euro). Vývoz EU do USA by podle odhadů Evropské komise i Centre for Economic Policy Research měl díky dohodě vzrůst až o 28 %, což znamená vývoz zboží a služeb zhruba v hodnotě 187 miliard euro. V některých segmentech by nárůst mohl být velmi významný, např. vývoz automobilů z EU do USA by mohl vzrůst až o 149 %. Celkově by vývoz EU tím vzrostl přibližně o 6 %. Uzavření ambiciózní dohody by tak vedlo k dalšímu prohloubení vzájemných hospodářských vztahů s pozitivními dopady na všechny zúčastněné včetně ČR. Výše uvedenou studii analyzující dopady TTIP na EU naleznete na stránkách EK Vyjednávání regionálních dohod o volném obchodě je celosvětovým trendem. USA v současnosti vyjednávají Transpacifické partnerství s 12 státy Asie a Latinské Ameriky. Je důležité, abychom v TTIP získali stejně rovné podmínky na americkém trhu, jako získávají další státy světa. TTIP je jedinečná možnost pro EU jak si zachovat pozici významného globálního hráče, který si zachová vliv na tvorbu mezinárodních pravidel pro obchod postavených na hodnotách jako je demokracie a absolutní respekt k lidským právům. Kdo o dohodě vyjednává? Kdo zaručí, že budou zohledněny i národní zájmy ČR? Jménem Evropské unie a jejích členských států dohodu s USA vyjednává tým Evropské komise vedený komisařkou pro obchod Cecilii Malmströmovou. Vyjednávání za EU probíhají v souladu s mandátem odsouhlaseným všemi členskými státy včetně ČR v červnu 2013, který byl na podzim 2014 zveřejněn. Mandát naleznete zde. Cíle americké administrativy pro TTIP jsou formulovány v dopise USTR Kongresu z března 2013. Členské státy a tedy i Česká republika plně zapojeny do přípravy jednotlivých vyjednávacích kol a o vývoji jsou pravidelně a na všech úrovních informovány. Česká republika v rámci formulace svých priorit úzce spolupracuje s představiteli podnikatelských a obchodních asociací, odborů i nevládních organizací tak, aby byly dostatečně reflektovány jejich zájmy.

Evropská komise v rámci úsilí o maximální transparentnost zveřejnila všechny své pracovní poziční materiály i pracovní verze všech návrhů kapitol TTIP. Evropská veřejnost tak texty dostává prakticky ve stejném okamžiku jako američtí partneři. Podrobnosti o pozicích a cílech americké strany jsou k nalezení na webu zmocněnce amerického prezidenta pro obchod (USTR - United States Trade Representative) Po dokončení vyjednávacího procesu bude kompletně celý text zveřejněn na internetu Evropské komise, stejně jako k tomu došlo v případě všech unijních obchodních dohod v minulosti. Před zahájením ratifikace bude minimálně rok na to, aby si veřejnost i zákonodárci text mohli podrobně prostudovat. Následně bude nutné, aby dohodu schválila Rada (kde zasedají zástupci členských států na úrovni ministrů) a občany přímo volený Evropský parlament, a s největší pravděpodobností i národní parlamenty jednotlivých členských států a americký Kongres. Tyto instituce pak budou mít plné právo dojednaný text dohody schválit či odmítnout. Bez jejich souhlasu nemůže dohoda vstoupit v platnost. Co bude TTIP znamenat pro ČR? Česká republika podporuje vyjednávání dohody TTIP s USA a má od této dohody pozitivní očekávání. Koncept dohody, tedy liberalizace obchodu a investic je plně v souladu s dlouhodobými českými hospodářskými zájmy, mezi které se řadí i další prohloubení obchodních vazeb s USA, které již dnes patří k našim nejvýznamnějším obchodním partnerům. Liberalizace obchodu se třetími státy se ČR zatím vždy velmi vyplatila. Podobná pozitivní očekávání má ČR i od TTIP. ČR věří, že potenciál vzájemného obchodu s USA dosud nebyl plně vyčerpán a další liberalizace pravidel by mohla přispět k jeho dalšímu nárůstu s kladnými dopady na výsledky české ekonomiky. Skutečností je, že USA jsou cílem především pro ty nejsofistikovanější české výrobky, což dokládá i hodnocení významu USA z hlediska přidané hodnoty dle parametru TiVA. Jak tomu bylo i vždy v minulosti, jakékoliv snížení bariér pro náš vývoz znamenal více práce pro domácí firmy a více pracovních míst pro české zaměstnance. ČR a její priority Jaký přínos bude mít TTIP pro mě jako občana? Očekává se, že uzavření dohody a s tím související nárůst vzájemného obchodu by se mohl promítnout v rozpočtu každé evropské domácnosti ušetřením částky cca 545 EUR. Tento zisk by pramenil z nižších cen za dovážené zboží a služby a z vyššího disponibilního příjmu. Zjednodušila by se a zlevnila by celá řada procedur, nákupem zboží přes internet počínaje, přes nákup potravin, přihlášením dovezeného automobilu z USA konče. Americké produkty prodávané na evropském trhu jsou často dražší než by musely být a to například i díky clům, které tvoří v průměru 5,2 % hodnoty zboží. U některých výrobků, například amerických aut, je cena díky clu tak vysoká, že se ani nevyplatí určité modely na evropský trh dovážet. Zrušení cel v rámci TTIP může rozšířit výběr na unijním trhu, a prakticky znamenat i to, že například Vaše nové auto americké provenience může být minimálně o 10 % levnější. TTIP posílí i ochranu Vašich práv jako spotřebitele pokud nakupujete přes internet z USA. TTIP zpřehlední pravidla pro online obchodování a zaručí spotřebitelská práva při domáhání se kompenzace za vady při online nákupu z druhého kontinentu. Navíc dojde k posílení spolupráce při vymáhání práv spotřebitele a práv hospodářské soutěže. I tady může výšená konkurence na trhu pro evropského spotřebitele znamenat širší nabídku, lepší kvalitu a za nižší ceny. Prohloubení obchodu s USA může pro naše firmy znamenat více zakázek, což v konečném důsledku znamená více pracovních příležitostí pro české pracovníky a podnikatele. USA jsou jako takové nejenom perspektivním trhem, ale do jisté míry i bránou pro jiné státy například Střední a Jižní Ameriky, kde naše firmy nejsou dosud plně etablovány. Německá Bertelsmannova nadace předpokládá v Evropě vytvoření až 2 milionu nových pracovních

míst. V ČR až 22 tisíc. TTIP také zjednoduší uznávání kvalifikací, což bude platit i pro naše inženýry, architekty, vědce, kteří by byli svou firmou vysláni do USA či se rozhodli v USA podnikat. Jaký bude přínos TTIP pro moji firmu? Byť jsou již dnes průměrná cla mezi EU a USA relativně nízká, v USA existuje řada výjimek, tzv. tariff peaks, některé dovozní cla do USA jsou proto nadprůměrně vysoká - v řádu desítek procent. Dohoda TTIP má ambici eliminovat cla a další netarifní překážky ve vzájemném obchodu což v konečném důsledku zjednoduší i vývoz zboží a služeb z ČR do USA. Pro firmy, které již dnes vyváží do USA, to znamená zlevnění jejich produktů na americkém trhu a tím zvýšení jejich konkurenceschopnosti. A pro takové, které jsou subdodavateli jiných firmem z EU vyvážejících finální produkty do USA, to nepřímo může znamenat další navýšení zakázek, jelikož dojde ke zlevnění finálních výrobků vyvážených do USA. TTIP může rovněž znamenat otevření nového odbytiště. Například malé a střední podniky budou nově moci uvažovat o rozvoji za Oceánem, protože bariéry, které pro ně byly dosud z finančních i právních důvodů nepřekonatelné, mohou být díky TTIP do značné míry odstraněny. Život se zjednoduší i dovozcům z USA. Dalším významným pozitivním dopadem může být i posílení spolupráce amerických a evropských regulačních orgánů při tvorbě technických standardů v řadě oblastí, což pro firmy může v dlouhodobém horizontu přinést odbourání povinností přizpůsobovat své výrobky různým národním standardům, které výrobu vždy prodražují. Právě odstranění netarifních překážek může tvořit až 80 % ekonomického přínosu TTIP. Spolupráce v odstraňování těchto překážek – tj. eliminace často banálních technických rozdílů a byrokracie, může ušetřit našim firmám spoustu peněz i starostí, u některých produktů mohou odpadnout náklady na dodatečné testování či certifikace. Díky tomu bude export především pro malé a střední výhodnější. TTIP navíc pomůže odstranit jistou diskriminaci, které dnes evropské firmy na americkém trhu mohou pociťovat. Například každý půllitr evropského piva vyváženého menším pivovarem vyžaduje o 157 % větší federální daň než půllitr od amerického pivovaru. Odstranění této „nerovnosti“ by např. přispělo k růstu a rozvoji pivního průmyslu a vytvořilo nová pracovní místa. Dalším nerovným podmínkám musí naše firmy čelit v oblasti veřejných zakázek díky tzv. „Buy America(n)“ legislativě, která upřednostňuje americké výrobce před zahraničními, a brání tak větší účasti našich firem na veřejných zakázkách v USA, které mají dnes zahraničním dodavatelem otevřeno pouze 32 % trhu. V rámci TTIP EU usiluje o zlepší přístup i českých firem na americký trh na úrovni federální i jednotlivých amerických států. Vaše podněty a návrhy! Chcete o TTIPu vědět víc? Čelí Vaše firma překážkám při vývozu zboží či služeb do USA? Co by zjednodušilo Vaše obchodování napříč Atlantikem? Ozvěte se a přispějte k formulaci priorit České republiky! Na všechny Vaše podněty budeme reagovat. Vaše návrhy budou následně posouzeny v rámci expertního týmu MPO k TTIP a dále komunikovány Evropské komisi, aby je zohlednila v procesu vyjednávání s americkou stranou. interaktivní formulář Investiční ochrana a mechanismus řešení sporů mezi investorem a státem Co jsou to dohody o podpoře a ochraně investic? Dohody o podpoře a ochraně investic (dále také „BITs“ nebo „investiční dohody“) jsou mezinárodní smlouvy, ve kterých se smluvní strany zavazují, že budou poskytovat zahraničním investorům investujícím na jejich území určité standardy zacházení, jako je například nediskriminační zacházení, spravedlivé a rovné zacházení, garanci volného převodu kapitálu souvisejícího s investicí a zákaz vyvlastnění bez náhrady.

Tyto dohody se sjednávají od počátku 50. let dvacátého století a v současné době existuje ve světě okolo 3 000 dohod, z čehož členské státy EU uzavřely asi 1400 se svými partnery nebo mezi sebou. Investiční kapitolu lze také nalézt v některých obchodních dohodách. Mezi nejvýznamnější dohody takového typu patří zejména Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA), která je uzavřena mezi Spojenými státy americkými, Kanadou a Mexikem. Prvotní důvody pro uzavírání investičních dohod byly motivovány zejména zájmem zemí vyvážejících kapitál na zajištění ochrany svých investorů působících v rozvojových státech, ve kterých je často nestabilní právní prostředí, které obsahuje nižší standardy, než ty které jsou obsaženy v právních řádech rozvinutých států. Bylo tak dosaženo sjednocení standardů ochrany skrze mezinárodní právo. Toto sjednocování se projevuje i na to, a vyplývá tak i ze současných přehledů investičních dohod, že dohody o podpoře a ochraně investic jsou uzavírány i mezi vyspělými státy se stabilním právním prostředím a mezi rozvojovými zeměmi navzájem. Ani Česká republika nezůstala stranou tohoto vývoje na poli investiční politiky a má v současné době uzavřeno 80 platných BIT, a to včetně dohody s USA, která byla sjednána v 90. letech. Jak jsou řešeny vzniklé spory? V případě, že se investor domnívá, že se hostitelský stát dopustil porušení závazků obsažených v investiční dohodě, může se domáhat nápravy tohoto stavu. Jednou z možností řešení sporů, které BIT obsahují, je mezinárodní arbitráž prostřednictvím mechanismu řešení sporů investor - stát (dále také „ISDS“). Konkrétně se investor může domáhat porušení zákazu diskriminace, ochrany před vyvlastněním bez nároku na kompenzaci, zaručení spravedlivého a rovného zacházení, kam spadá zákaz odmítnutí spravedlnosti (přístupu k soudům a správním orgánům) a zaručení možnosti volného převodu prostředků, které investor investoval ze země. Jednoduše řešeno, ISDS je způsob, jak vyřešit spor nezávisle na národním soudním systému. To zjednodušuje a zaručuje investorovi přístup ke spravedlnosti, jelikož orientace v národních soudních systémech může být komplikovaná. Navíc mezinárodní arbitráž poskytuje záruku, že proběhne v poměrně krátkém časovém horizontu. Procesní pravidla arbitráže zaručují rychlost a efektivnost rozhodování. Navíc jak investorovi, tak státu je zaručeno rovné postavení před rozhodci. Možná některé napadá otázka, proč je v BIT vůbec způsob řešení sporů obsažen. Na rozdíl od mezinárodních obchodních transakcí, pro které je typická krátkodobost a nárazová směna zboží či služby za peníze, jsou mezinárodní investice charakterizovány svojí dlouhodobostí. Přijetím rozhodnutí postavit a provozovat např. přehradu ve státě X., vstupuje investor do dlouhodobého vztahu s konkrétní hostitelskou zemí, ve které je investice zřízena. Na začátku musí investor do projektu vložit často značné finanční či jiné prostředky s tím, že očekávaný zisk se dostaví až za další časové období. Uvedenému dlouhodobému vztahu jsou vlastní určitá rizika (obchodní, právní, politická). Cílem investičních dohod je ochránit investory od politických rizik, kterým mohou být vystaveni, mimo jiné např. v případech změn vlád, kdy z různých důvodů může docházet k závažným jednostranným změnám podmínek, které si investor dohodl s hostitelským státem nebo na které spoléhal v době zřízení investice, a dát jim návod, jak tato svá práva vymáhat. Před tím, než státy přistoupily k uzavírání BITs a zahrnutí ISDS, se investoři, kteří se neuspěli u národních soudů hostitelského státu, mohli obrátit na svůj domovský stát s žádostí o poskytnutí diplomatické ochrany. Investor na uvedenou ochranu ovšem neměl právní nárok a rozhodnutí o tom, zda mu bude poskytnuta, záleželo vždy na rozhodnutí jeho domovského státu, který byl od jejího výkonu často odrazen např. obavou ze zhoršení vzájemných vztahů s druhým státem. Jako problematické se ukázali i mechanismy řešení sporů na úrovní stát – stát. Ty jsou politicky velice citlivou záležitostí a země se k nim uchylují jen výjimečně. S nárůstem objemu zahraničních investic zejména po konci druhé světové války se státy rozhodly, že je vhodné uvedené spory odpolitizovat a poskytnout zahraničním investorům možnost domáhat se porušení omezeného počtu základních standardů v rámci mezinárodních arbitrážních řízení, ve kterých je řešení sporu předloženo skupině nezávislých odborníků, které nominují strany sporu.

Vzhledem ke skutečnosti, že státy mají tendenci mezinárodní závazky dodržovat, zahrnutí ISDS do mezinárodní dohody dává investorům větší důvěru ve stabilitu investičního prostředí konkrétních států tím, že jim poskytuje garanci, že jejich případné žaloby budou řešeny nestranným způsobem a zároveň umožňuje i státům se slabším a méně předvídatelným právním systémem, například v tranzici, přitáhnout mezinárodní investice, o které by bez existence uvedené dohody mohly přijít. Jaký je přístup EU k investiční ochraně a konkrétně k investiční ochraně v TTIP? Společná obchodní politika EU od platnosti Lisabonské smlouvy zahrnuje přímé zahraniční investice. Tedy právě ty dlouhodobé investice, které jsou předmětem bilaterálních dohod členských států. Proto EU jako do nově vyjednávaných obchodních dohod zahrnuje i investiční kapitolu včetně mechanismu řešení sporů investor stát. Nicméně ve své snaze zahrnout do moderních obchodních a investičních dohod, jakými jsou Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) mezi EU, jejími členskými státy a USA, nebo CETA sjednávána mezi EU a Kanadou, není EU osamocena. Investiční kapitolu včetně ISDS má obsahuje sjednávané Trans-pacifické partnerství (TPP), kterého se účastní Austrálie, Brunej, Kanada, Chile, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Nový Zéland, Singapur, USA a Vietnam. TTIP nastaví stejné podmínky pro všechny investory ze zemí Evropské unie v USA. V současné době má řada členských států EU, včetně ČR, uzavřenou s USA bilaterální investiční dohodu o ochraně a podpoře investic, která umožňuje investorům domáhat se jejího porušení u mezinárodní arbitráže. Uvedené dohody budou nahrazeny TTIP, která sjednotí investiční pravidla, takže z nich budou moci profitovat investoři ze všech členských států EU stejným způsobem. USA a EU patří k největším globálním vývozcům i příjemcům přímých zahraničních investic, jednání o TTIP proto představuje nejlepší možnost pro zlepšení dosavadního systému investiční ochrany. Přesto, že stávající investiční dohody poskytují investorům vysokou míru ochrany, řada z nich byla sjednána před poměrně značnou dobou a rozhodovací praxe arbitrážních tribunálů ukazuje, že uvedený systém vyžaduje určitou reformu, která povede k zpřesnění investičních standardů a zacelí případné mezery, které mohly vést k zneužití uvedeného mechanismu a neodůvodněným žalobám vůči státům. Vhledem k těmto některým nedostatkům systému investičních dohod, budoucí dohoda by měla přesněji definovat, co je možné považovat za investici a koho za investora, aby nedocházelo k situacím, kdy je investiční ochrana zneužívána prostřednictvím nastrčených společností, které v domovském státě svého založení nevykonávají žádnou obchodní činnosti. Další podstatnou změnou, kterou unijní dohody, potažmo TTIP přinesou, je začlenění transparentnosti do ISDS, kdy bude samozřejmostí zveřejňování rozhodčích nálezů, zpřístupňování dokumentace k případu, veřejná slyšení (s výjimkou skutečností, jež mohou mít vliv na obchodní tajemství nebo utajovaných skutečností) či umožnění podání třetím stranám, které osvědčí veřejný zájem na případu. Začlenění transparentnosti do ISDS umožní veřejnosti získat informace o investičních sporech a jejích dopadech na veřejné rozpočty, což doposud není standardem. Nutnosti změn systému v této oblasti si je vědomo i mezinárodní společenství, které ukončilo v roce 2013 v rámci Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) práci na Pravidlech transparentnosti pro investiční spory, na jejichž tvorbě se EU aktivně podílela a které budou tvořit součást nejpoužívanějších arbitrážních pravidel z dílny UNCITRAL. Základním paradigmatem, ze kterého jednání o TTIP vychází, je to, že investiční ochrana nesmí v žádném případě zasahovat do práva státu na regulaci. Cílem jednání je proto nastavení moderních pravidel, která zajistí rovnováhu mezi zájmy soukromých a veřejných subjektů. Za příklad současného evropského přístupu lze dát sjednané investiční kapitoly dohod s Kanadou (CETA) a Singapurem. I když jsou vždy texty kompromisem odrážející také vyjednávací pozice druhé strany, EU se v obou případech podařilo ve většině případů přesvědčit své partnery o správnosti svého přístupu. Dohody tedy v substantivní části obsahují tyto progresivní prvky: detailní definice investice a investora, zabránění zneužití doložky nejvyšších výhod, detailní definice standardu spravedlivého a rovnocenného zacházení, návod pro posuzování nepřímého vyvlastňování. V procesní části (ISDS) lze nalézt ustanovení upravující: mediaci, výběr arbitrů a požadavky na jejich kvalifikaci, kodex chování arbitrů, možnost stran namítat podjatost arbitrů, regulaci výloh a jiných

nákladů arbitrů podle pravidel ICSID, vyloučení paralelních a manipulativních žalob, mechanismus proti neopodstatněným a nepodloženým žalobám, konsolidaci, lhůtu pro vznesení žaloby, plnou transparentnost, detailní úpravu formy nálezu, hrazení nákladů řízení a možnost stran provádět závazný výklad. Použití mechanismu ISDS je také v dohodách omezeno pouze na post-investiční fázi. Je tak vyloučeno řešení sporů skrze ISDS v otázkách práva přístupu na trh. Proč je mechanismus ISDS ale často tedy kritizován? ISDS se stal jedním z hlavních terčů kritika TTIP obecně. Oponenti vyzdvihují hlavně několik zásadních bodů, mezi které patří: Nezbytnost ISDS v TTIP Zpochybňována už je sama nezbytnost ISDS v investiční kapitole TTIP. Vzhledem k vyspělosti právních systému v EU i USA se může zdát, že mechanismus je nadbytečný a investoři by se měli spolehnout na národní soudy či na mezistátní způsob řešení sporů. Jak je výše uvedeno, jedním z hlavních motivů k tvorbě BIT a ISDS byla snaha smluvních států odpolitizovat vznikající spory. Proto bylo investorovi umožněno, aby se samostatně obracel na rozhodčí soud, aniž by musel spoléhat na to, že stát převezme jeho nárok skrze diplomatickou ochranu nebo mechanismus řešení sporů státstát. Jak ukazují příklady z praxe, ne vždy se investoři mohou spoléhat na to, že se jim podaří dosáhnout nápravy u národních soudů, a to ani pokud jde o vyspělé země. V řadě případů se investoři mohou odůvodněně obávat, že národní soudy se k nim nemusí chovat nestranně, popřípadě mohou být pod tlakem, a to i skrytým, výkonné moci daného státu, která vůči investorovi příslušná opatření přijala. S rostoucí vlnou protekcionalismu navíc v některých zemích mohou být investoři vystaveni diskriminačnímu zacházení a odepření spravedlivého zacházení, kdy jim je znemožněn či ztížen přístup k soudům. Navíc spoléhání se na národní soudy se nemusí vyplatit, protože uvedené soudy neaplikují mezinárodní právo, ale právo národní (dohody nejsou mnohdy přímo aplikovatelné u národních soudů), což například neumožňuje zahraničním subjektům domáhat se závazků nediskriminace u amerických soudů. Ohrožení práva státu nezávisle regulovat Obavy vyplývají i z toho, že ISDS by mohli zahraniční investoři využívat ISDS k tomu, aby napadali opatření, která státy přijaly ve veřejném zájmu v oblastech, jako jsou např. ochrana zdraví, spotřebitele či životního prostředí, čímž oslabují právo státu na regulaci. Zmiňovány jsou konkrétní případy jako např. spor vedený švédským investorem proti Německu ve věci odklonu od jaderné energetiky (Vattenfall) nebo případ týkající se tabákové společnosti Phillip Morris, která napadá u mezinárodní arbitráže australské opatření vztahující se k označování cigaret. Je však třeba zdůraznit, že ve většině případů investoři napadají individuální opatření, která jsou směrována proti nim samotným a nikoliv normy obecného charakteru. I v případě, kdy investor napadá obecné opatření, musí být jeho žaloba dobře podložena a zároveň musí prokázat, že mu byla způsobena škoda. Je navíc potřebné říci, že na rozdíl od jiných systémů řešení sporů, např. probíhajících mezi státy v rámci Světové obchodní organizace, kde je v současnosti opatření Austrálie upravující označování cigaret taktéž napadáno, mezinárodní arbitráž nemůže přikázat státu, aby svou napadanou legislativu změnil. V případě, že je stát arbitrážním tribunálem shledán vinným z porušení BIT, může mu být toliko uloženo nahradit investorovi utrpěnou škodu, ale nikoliv odvolání či změna napadeného opatření. Přes výše uvedené jsou jednání o budoucích EU dohodách vedena s cílem, aby plně zachovávaly možnost EU a jejích členských států i nadále naplňovat veřejné cíle prostřednictvím regulace v sociální oblasti, ochraně životního prostředí, bezpečnosti, veřejného zdraví atp. Přílišná práva pro soukromé nadnárodní společnosti Investiční dohody obsahují jen omezené množství standardů, které např. chrání investory před

diskriminačním zacházením, neoprávněným vyvlastněním, za které není investorovi poskytnuta náhrada, popřípadě mu zaručují, že s ním hostitelský stát bude zacházet rovným a spravedlivým způsobem. Řada z uvedených standardů patří mezi všeobecně uznávané zásady mezinárodního práva, které stanoví, jakým způsobem by se státy měly chovat k cizím příslušníkům, tj. i zahraničním investorům. Vzhledem k tomu, že ne ve všech státech světa jsou uvedené zásady součástí vnitrostátního práva a není tedy možné se jich domáhat u národních soudů, tkví hlavní výhoda investičních dohod v tom, že investorům dávají k dispozici fórum v rámci, kterého mohou porušení uvedených principů domáhat. Cílem EU je zlepšit uvedený mechanismus, aby byl mimo jiné lépe dostupný i pro malé a střední podniky. Riziko, že arbitrážní rozhodnutí nebude nestranné a nezávislé Spory jsou ve většině případů rozhodovány profesionálními právníky. Kritici se obávají, že někteří z nich mohou vystupovat v jednom řízení jako arbitři a v jiných jako obhájci, což zvyšuje pochybnosti o tom, zda nemůže docházet k neobjektivnímu rozhodování, ve kterém arbitři straní investorům, kteří představují jejich hlavní zákazníky. Je faktem, že z důvodu úzké specializace se oblastí mezinárodního investičního práva zaobírá pouze omezený okruh specialistů, což je ovšem typické i pro jiné obdobné disciplíny na národní i mezinárodní úrovni. Pravdou je i to, že někteří z těchto odborníků zastávají jak role rozhodců, tak právních poradců stran, což může vyvolávat pochybnosti o konfliktu zájmů. Cílem EU je v budoucnu uvedený střet zájmu vyloučit, a to prostřednictvím Kodexu chování, který bude tvořit součást sjednávaných dohod a podle, kterého budou arbitři povinni vystupovat. Jeho nedodržení je z uvedené funkce bude diskvalifikovat. EU chce zároveň prosadit změnu ve způsobu jmenování rozhodců. V současné době se arbitrážní tribunál skládá ze tří rozhodců, kdy po jednom rozhodci jmenují strany sporu s tím, že předsedající je jmenován dvěma nominovanými rozhodci. I v EU dohodách bude zachováno možnost stran jmenovat jednoho rozhodce s tím, že však i předsedající bude jmenován na základě dohody stran sporu. V případě, že dohody nebude dosaženo, bude arbitr jmenován ze seznamu rozhodců, který bude pro účely dohody sestaven jejími smluvními stranami. Veřejná konzultace k ISDS Na základě dialogu s veřejností a vzrůstajícím obavám a výhradám vůči zahrnutí ISDS do sjednávané investiční kapitoly TTIP se Evropská komise rozhodla uskutečnit veřejnou konzultaci zaměřenou výlučně na ISDS. Tato konzultace probíhala během jara 2014 a zapojit se do ní mohla celá široká veřejnost, od zástupců akademické obce, podnikatelského sektoru, neziskových organizací nebo občanů. Výstupy konzultace byly prezentovány 13. ledna 2015. Zprávu naleznete zde. Prozatím Komise, i vzhledem k množstvím odpovědí, vydala faktickou zprávu o výsledku konzultace. Další práce se získanými poznatky a další dialog bude veden během následujících měsíců roku 2015 a finální podoba návrhu mechanismus investor-stát by měla být dokončena v květnu 2015. Je však třeba vnímat, že veřejná konzultace ale není hlasováním v referendu, cílem Komise bylo získat relevantní reakce na jednotlivé prvky ISDS včetně návrhů na zlepšení. Komise konstatovala, že o účast na veřejné konzultaci byl velký zájem. Celkový počet odpovědí byl témě 150 tisíc. Většina (97 %) z nich byla zadána skrze on-line platformy s předdefinovanými odpověďmi. 3 000 odpovědí získala EK od individuálních respondentů pokrývající široké spektrum dotčených subjektů a zástupců občanské společnosti. Odpovědi lze rozčlenit do tří následujících kategorií: skupina mající výhrady k TTIP obecně, skupina mající výhrady nebo odmítající zahrnutí ochrany investic a ISDS do TTIP, skupina zabývající se konkrétními prvky ochrany investic včetně textových návrhů. Zahrnutí ISDS do investiční kapitoly je ze strany členských států ale podmíněné a bude záležet na finální podobě, která se Komisi povede vyjednat. Nejedná se tedy o nějaký bianco šek. Ve finálních fázích vyjednávání bude možné rozhodnout o tom, zda ISDS zůstane, nebo bude vyloučena.

Výsledkem konzultace bylo definování čtyř klíčových oblastí, v nichž se Komise zavazuje hledat zlepšení. Jde o následující oblasti: ochrana práva státu regulovat, vznik a fungování rozhodčích panelů, vztah mezi domácím soudním systémem a ISDS, a přezkum rozhodnutí v odvolacím mechanismu. Debata o TTIP v České republice pokračuje Veřejná debata o TTIP v ČR pokračovala i v průběhu května a června. Úřad vlády ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu zorganizoval Národní konvent k TTIP dne 22.5.2015, kde měli zástupci tripartity i nevládního sektoru příležitost diskutovat o národních prioritách České republiky. Národní konvent k TTIP, 22.5.2015, Praha Výstupem ze schůzky byla série následujících doporučení vládě. 1. České priority a očekávání by měly být co nejintenzivněji prosazovány při vyjednáváních o TTIP, a to v úzké koordinaci s ostatními členskými státy a Evropskou komisí. V tomto smyslu je nutné, aby vláda ČR co možno nejaktivněji využívala příležitosti k prosazování zájmů České republiky v této vznikající dohodě. 2. Hlavní sektory, jež musí ČR v jednáních prosazovat, jsou automobilový průmysl, zdravotnická technika, farmaceutický průmysl a strojírenství. Strategickým zájmem ČR je i podpora lepšího přístupu na americký trh s veřejnými zakázkami a co nejužší zapojení do vytváření návrhu nového mechanismu řešení sporů mezi investorem a státem. 3. V sektoru energetiky je ve strategickém zájmu ČR jeho začlenění do TTIP a zároveň podpora stanoviska EU ve všech předmětných jednáních včetně bilaterálních s USA. V oblasti digitální agendy je potřeba, aby se vláda pokusila precizovat zájmy a pozici, která by mohla být prosazována (v návaznosti na doporučení č. 5). 4. Ambicí ČR by mělo být takové nastavení TTIP, které by řešilo ty bariéry v transatlantickém obchodu, jež nejvíce omezují české a v České republice působící firmy, a to zejména z řad malých a středních podniků. Je proto nutno pracovat se vstupy firem ze sektorů, které s USA přímo nebo nepřímo obchodují. 5. Vláda ČR by měla pozorně a pečlivě sledovat postoje jednotlivých aktérů (podnikatelských svazů, asociací, občanské společnosti, zástupců občanů v Evropském parlamentu, Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR a široké veřejnosti). Vývoj jednání o TTIP by také měl být pravidelně a aktivně komunikován se všemi zainteresovanými subjekty. 6. I navzdory faktu, že jednání o TTIP probíhají, je nutno analyzovat potenciální přínosy a rizika pro ČR. V této souvislosti je potřeba zpracovat a vyhodnotit dopadovou studii, která by mohla přiblížit a poukázat na konkrétní konsekvence TTIP pro ČR. Na pozvání ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka navštívila dne 5.6.2015 Českou republiku komisařka pro obchod Cecilie Malmströmová, která v rámci své návštěvy absolvovala setkání s poslanci a senátory, schůzku se zainteresovanými z řad tripartity, jednání s ministrem Mládkem a premiérem Sobotkou a projev a diskuzi s veřejností v Karolínu, kterou zaznamenala kamera ČT24. Setkání s komisařkou Malmströem, 5.6.2015, Praha V rámci svých aktivit zaměřených na objektivní a vyvážené informování o TTIP se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu zúčastnili řady debat k transatlantické dohodě – na Konferenci Mladých sociálních demokratů ( Hlavolam jménem TTIP, 23.5, Praha), v prostorech Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (TTIP Odvážné palce, 28.5, Praha), na konferenci „TTIP:

Transatlantická obchodní dohoda mezi EU a USA“ ( Co může přinést a proč vyvolává tolik otázek?, 17.6, Ostrava) či v na prezentaci v Eurocentru (Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) - mýty a fakta 25.5, Jihlava). Na tyto akce navázalo dne 29. 6. setkání expertního týmu MPO k TTIP v rozšířeném formátu, tj. i se zástupci nevládního a akademického sektoru se zpracovateli dopadové studie TTIP. Dopadová studie byla zadána formou otevřené veřejné zakázky, ve které zvítězila Asociace pro mezinárodní otázky. Na setkání byl představen koncept studie včetně metodologie, která bude aplikována a všichni členové týmu měli příležitost klást zpracovatelům dotazy a uvádět doporučení ke studii. Předpokládá se, že národní dopadová studie bude dokončena do konce října 2015. Setkání expertního týmu k TTIP se zpracovateli dopadové studie, 29.6.2015, Praha Ministerstvo průmyslu a obchodu bude dále pokračovat v komunikační kampani k TTIP a zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Deváté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná Vyjednávání TTIP pokračuje tento týden v New Yorku devátým kolem, které se zaměří zejména na kapitolu o regulatorní spolupráci, sanitární a fytosanitární problematiku, veřejné zakázky a celní a obchodní facilitaci. Před vyjednávacím kolem proběhla řada přípravných mítinků Evropské komise a členských států zaměřených na detailní přípravy strategie a vyjednávacích cílů. Dne 19. března se uskutečnilo technické setkání členských států EU s Evropskou komisí k diskuzi o existujících ekonomických studií o dopadech TTIP na evropské hospodářství. Na toto setkání navázalo setkání k sanitárním a fytosanitárním pravidlům a problematice zemědělského sektoru. Následné dvě schůzky (27.3 a 13.4) se zaměřily na finalizaci aktualizovaného unijního návrhu kapitoly o regulatorní spolupráci v TTIP. V návaznosti na tyto schůzky v Bruselu se 14. 4. 2015 v prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP za účasti zástupců státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Expertní tým MPO se následně sešel se zástupci občanské společnosti a akademického sektoru (mezi pozvanými byli mj. zástupci Iuridicum Remedium / VTTiP.cz, think-tanku Glopolis, Vysoké školy ekonomické, Asociace pro mezinárodní otázky aj.). Tripartita (Rada hospodářské a sociální dohody ČR) projednávala TTIP i na své pracovní úrovni dne 10.4.2015, kdy se zaměřila především na diskuzi o přípravě národní studie analyzující dopady TTIP na české hospodářství. Evropská komise v mezičase od osmého kola publikovala další aktualizované materiály vysvětlující cíle EU v TTIP, mj. brožuru 10 mýtů o TTIP či sérii factsheets / poziční materiály k jednotlivým sektorovým prioritám (pesticidy; automobily – problematika světlometů; práva duševního vlastnictví / IPR; kosmetika) Diskuze k TTIP pokračuje i v České republice – v parlamentu, v expertním týmu k TTIP za účasti nevládních organizací či v televizi V Bruselu proběhlo minulý týden 8. vyjednávací kolo Jolana Mungengová, členka kabinetu evropské komisařky pro obchod Cecilie Malmströmové, v pátek 6. února zavítala do Prahy na pozvání náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla. Její mise v ČR měla jeden primární cíl – v duchu nově prosazované politiky transparentnosti posílit dialog mezi Evropskou komisí, která se Spojenými státy vyjednává dohodu o Transatlantickém a investičním partnerství (TTIP), a členskými státy, zástupci národních parlamentů a občanskou veřejností. Na úvod své návštěvy se Jolana Mungengová v doprovodu náměstka ministra průmyslu a obchodu

Vladimíra Bärtla setkala se zástupci poslanců a senátorů na společné schůzi Výboru pro záležitosti EU Senátu a Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Nový kurz transparentnosti evropské obchodní politiky označila jako nezbytný: „Bez zásad transparentnosti reálná faktická debata nemůže začít,“ uvedla. V reakci na dotazy poslanců a senátorů vyvracela paní Mungengová obavy, že by TTIP mohl znamenat ohrožení evropských norem, příliv geneticky modifikovaných potravin nebo měl jakýkoliv vliv např. na stanovování délky pracovní doby v EU. Stejně tak potvrdila, že Komise v žádném případě není ochotna obětovat evropské hodnoty, mezi nimi i ochranu lidských práv, na úkor byznysu. „Toto je obecně platná zásada, které se Komise drží nejen při vyjednávání s USA, ale i při jednání s Čínou, Vietnamem, Japonskem nebo zeměmi Afriky.“ Zároveň vysvětlila záměr Komise shodnout se s americkou stranou na celé architektuře dohody ještě do léta letošního roku, aby na podzim mohly započít jednání o nejcitlivějších otázkách dohody, jako třeba investiční kapitola. Nicméně zdůraznila, že „za žádnou cenu není Komise ochotna obětovat kvalitu dohody na úkor tohoto časového rámce“. Dále se Jolana Mungengová zúčastnila zvláštního zasedání expertního týmu Ministerstva průmyslu a obchodu k TTIP za účasti zástupců nevládních organizací a akademické sféry. Pro účastníky odpoledního setkání to byla jedinečná příležitost položit přímo své dotazy zástupkyni Komise. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl informoval, že setkání se všemi zájemci z řad odborné veřejnosti k TTIP budou organizována i nadále. „Na jednání expertního týmu k TTIP, který již dnes tvoří kompletní tripartita, naváží v budoucnu expertní setkání se zástupci nevládního sektoru,“ uvedl Bärtl. Paní Mungengová své hlavní poselství všem zúčastněným shrnula do ujištění, že „obě strany se zavazují respektovat právo druhé strany spravovat své záležitosti a regulovat.“ Potvrdila, že toto pravidlo bude součástí finálního textu dohody. Během diskuse opakovaně zdůraznila, že TTIP nepovede ke sjednocení standardů na minimálních společnou úroveň. TTIP znamená hledání styčných bodů pro spolupráci, které budou důležité nejen pro naše dvoustranné vztahy, ale mohou být inspirací i pro širší mezinárodní diskusi. Otevřená debata o regulaci znamená přínos zejména pro malé a střední podniky, protože větší předvídatelnost jim umožní snáze expandovat přes Atlantik. Paní Mungengová dostala příležitost se vyjádřit i k problematice veřejných služeb. Komise navazuje na mnohaletou praxi vyjednávání a veřejné služby z působnosti obchodní dohody vylučuje, a to i s ohledem na jejich specifickou úpravu ve zřizovacích smlouvách EU a zásadu ochrany evropského sociálního modelu. Na závěr návštěvy paní Mungengové proběhla ještě veřejná debata se studenty a dalšími zájemci na Universitě Karlově, nejen k dohodě TTIP, ale i k dalším aspektům obchodní politiky EU. Pozvání pro členku kabinetu komisařky pro obchod je další ze série aktivit Ministerstva průmyslu a obchodu s cílem podpořit otevřenou a konstruktivní diskusi k TTIP. Již ve středu 4. února se uskutečnil televizní duel Hyde Park za účasti náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla a jednatelky nevládní organizace Iuridicum Remedium Heleny Svatošové, kteří v hodinovém programu diskutovali výhody či rizika TTIP a věnovali se zodpovídání dotazů televizních diváků. Pořad je možné shlédnout z archivu vysílání ČT 24. 8. vyjednávací kolo TTIP, 2. 2. – 6. 2. 2015 Brusel Minulý týden hostila Evropská komise v Bruselu osmé vyjednávací kolo TTIP. Jde o první kolo pod vedením nové komisařky pro obchod Cecilie Malmströmové a tato bruselská jednání mají odstartovat novou transparentnější etapu vyjednávání. Hlavní vyjednavač EU Ignacio Garcia Bercero v pátek spolu se svým americkým protějškem Danem Mullaneynem shrnuli týdenní jednání na tiskové konferenci. Předmětem rozhovorů byla tři témata, která, dle slov Garcia Bercery, mají v úmyslu dokončit v nejbližších měsících: přístup na trh a konkrétně cla, služby a veřejné zakázky; regulatorika a kapitola pravidel.

Poprvé se povedlo projednat všechny tři dílčí problematiky kapitoly přístupu na trh. Obě strany předložily své návrhy a zdůraznily své priority a citlivé oblasti. „Tento otevřený přístup nám umožňuje lépe pochopit naše pozice a umožní nám dosáhnout kompromisu,“ řekl evropský hlavní vyjednavač. EU chce zintenzivnit jednání o veřejných zakázkách a otevírání trhů na úrovni federálních států, oproti tomu USA prosazují větší flexibilitu v oblasti odstraňování dovozních cel a otevírání trhu služeb. Bruselské rozhovory se detailně zabývaly i kapitolou regulatoriky, a to jak opatření horizontální povahy, tak sektorových pravidel. Je to právě tato kapitola, která významně odlišuje TTIP od jiných dohod o volném obchodu. Nosnými principy je sdílení zkušeností a posílená regulatorní spolupráce. EU předložila americké straně konkrétní písemný návrh, který v souladu s politikou transparentnosti bude v nejbližších dnech zveřejněn. Garcia Bercero označil jednání o regulatorice jako významný krok vpřed a v nejbližších kolech budou vyjednávací týmy již pracovat se společnými tzv. konsolidovanými texty návrhů. Konečně třetí nejdůležitější část jednání se týkala kapitoly pravidel. Ingacio G. Bercera na tiskové konferenci vysvětlil, proč je tato kapitola v obchodních dohodách zvláštností: „Jak víte, považujeme za důležité, že se TTIP bude zabývat i otázkami, které jsou nad rámec našich bilaterálních obchodních vztahů. Věříme, že právě shoda nad pravidly v těchto konkrétních oblastech může přispět k lepšímu prosazování našich hodnot a k rozvoji budoucích globálních pravidel a standardů.“ Diskuse byly tak vedeny o udržitelném rozvoji nebo ochraně životního prostředí. Kromě těchto kapitol se jednání vedla i o otázkách duševního vlastnictví, pravidel původu, obchodu s energiemi a surovinami nebo o kapitole o malých a středních podnicích. Právě téma malých a středních podniků bylo hlavním bodem dialogu s dotčenými subjekty a diskuse o přínosu TTIP právě pro MSP bude dále rozvíjena i na plánovaném workshopu během příštího vyjednávacího kola. Jak bylo naznačeno, práce zdaleka nejsou u konce. Během tiskové konference byl odhalen i plán jednání pro příští měsíce. Počítá se s dalšími dvěma koly do léta a s dalšími jednáními některých vyjednávacích skupin mezi formálními sezeními. Osmé vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná Vyjednávání TTIPu pokračuje tento týden v Bruselu osmým kolem, které se zaměří zejména na horizontální a sektorovou regulatorní koherenci. V letošním roce se s největší pravděpodobností uskuteční celkově pět vyjednávacích kol, které budou v pravidelném sledu navazovat na setkávání komisařky pro obchod C. Malmstroemové a zmocněnce pro obchod M. Fromana. TTIP bude předmětem i diskuzí ministrů pro obchod členských států EU a to i na nejbližší neformální radě FAC pro obchod v Rize dne 25. března 2015. V souladu s úsilím o co největší transparentnost, které předcházela i publikace pozičních materiálů EK a unijních návrhu kapitol TTIP dne 7.1.2015, vyjednání proběhla před osmým vyjednávacím kolem řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie pro toto kolo, které se nese v duchu „nového startu“ po nástupu nové Evropské komise v listopadu 2014. Ve dnech 14. – 15. ledna. 2015 se uskutečnilo technické setkání členských států EU s Evropskou komisí k přípravě projednávání obecné regulatorní spolupráce, dále vývoje vyjednávání v oblasti chemického průmyslu a strojírenství, v oblasti cel a zjednodušování obchodu, hospodářské soutěže a při podpoře malých a středních podniků, kterým bude v TTIP věnována speciální kapitola. Dne 26. 1. 2015 následoval mítink k finalizaci unijního návrhu kapitoly o regulatorní spolupráci v TTIP, který bude předložen americké straně v rámci 8. kola. Dne 23. 1. 2015 téma diskutovali přípravu osmého kola zástupci členských států v rámci setkání Výboru pro obchodní politiku (TPC) na úrovni náměstku (za Českou republiku náměstkem ministra průmyslu a obchodu ing. Vladimír Bärtl), dne 30. 1. 2015 pak TPC na pracovní úrovni. V návaznosti na tyto schůzky se 21. 1. 2015 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP

Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za účasti zástupců státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností, členy tripartity i občanské společnosti, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Dne 6. 2. 2015 Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje setkání expertního týmu pod vedením náměstka Vladimíra Bärtla a za účasti Jolany Mungengové, členky kabinetu komisařky Malmstroemové, se zástupci občanské společnosti a akademického sektoru, k diskuzi o aktuálních otázkách vyjednávání a o tématech, které v TTIP občanský sektor vnímá citlivě. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Evropská komise zveřejnila výsledky veřejné konzultace k investiční ochraně a mechanismu ISDS v dohodě s USA Přesně půl roku od ukončení veřejné konzultace ohledně podoby ustanovení o investiční ochraně a mechanismu řešení sporů investor - stát (ISDS), jež mají být součástí připravované dohody o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), zveřejnila dnes Evropská komise (EK) na svých internetových stránkách zprávu o jejích výsledcích. Vyhodnocení veřejné konzultace je ryze faktickým shrnutím téměř 150 tisíc zaslaných odpovědí a jeho obsah bude sloužit jako jeden z podkladů pro další diskusi, která bude o podobě investiční kapitoly vedena v následujících měsících mezi Evropskou komisí, členskými státy EU, Evropským parlamentem a dalšími zainteresovanými aktéry. "Věřím, že dnes zveřejněné výsledky veřejné konzultace k ISDS přispějí ke správnému vymezení pravidel investiční ochrany v rámci TTIP. Chceme takovou podobu ISDS, která zpřehlední postavení investorů, posílí práva státu a zvýší jistotu, že ISDS nebude zneužíván. Ochrana investic ale není jen o arbitrážích, ale především o vytvoření atraktivního podnikatelského prostředí, které láká potřebné zahraniční investice," řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek k dnes zveřejněným výsledkům veřejné konzultace. Konzultace, která díky živé veřejné debatě přilákala bezprecedentní množství respondentů, probíhala od 27. března do 13. července 2014 a jejím spuštěním Evropská komise znovu potvrdila svůj závazek k transparentnímu vedení jednání o TTIP a aktivnímu zapojení veřejnosti do tvorby unijních politik. Trvání veřejné konzultace bylo z rozhodnutí EK dokonce prodlouženo, aby příležitost vyjádřit se dostali skutečně všichni zájemci, neboť v průběhu posledního týdne jejího konání způsobilo množství zasílaných odpovědí problémy internetového systému. V rámci veřejné konzultace mohli zájemci vyjádřit svůj názor a komentáře k přístupu Evropské komise v oblasti ochrany investic, stejně jako přijít s vlastními podněty na jeho zlepšení. S největší odezvou se pak konzultace setkala v západoevropských zemích, přičemž více než 95% odpovědí pocházelo z pěti států – Velké Británie, Německa, Rakouska, Francie a Belgie. Z České republiky své příspěvky do veřejné konzultace zaslalo celkem 176 subjektů. Kompletní text Zprávy je přístupný na webových stránkách Evropské komise Více informací k investiční ochraně, ISDS a ČR naleznete zde. TTIP zůstává prioritou pro rok 2015 Vyjednávání o Transatlantické obchodní a investiční dohodě mezi EU a USA vstupuje do roku 2015. TTIP je prioritou pro novou Evropskou komisi i nastupující litevské předsednictví EU, které se kromě dosažení významných pokroků v rozhovorech hodlají zaměřit i na další posílení transparentnosti vyjednávacího procesu a informovanosti veřejnosti. O hlubší spolupráci s občanskou veřejností bude usilovat i Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

TTIP je klíčovým tématem pro Evropskou komisi i litevské předsednictví Vyjednávání TTIP zůstává prioritou pro Evropskou komisi vedenou Jean Claude Junckerem, která dokončení TTIP zařadila mezi desítku svých hlavních cílů. Komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová se po svém nástupu do funkce zaměřila na iniciativy směřující k posílení přístupu veřejnosti k unijním materiálům vztahujícím se k TTIP. To bylo předmětem i pracovního setkání komisařky s americkým zmocněncem pro obchod (USTR) Michalem Fromanem v prosinci 2014. V souladu s přijatým „Sdělení Evropské komise k transparentnosti TTIP“ hodlá Komise ještě detailněji informovat o výstupech z jednotlivých vyjednávacích kol, připravovat podrobnější online materiály vysvětlující vyjednávací pozice a přístupy EU, posilovat vztahy s občanskou veřejností a dále zvyšovat intenzitu komunikace se všemi zainteresovanými. TTIP je prioritou i pro litevské předsednictví Rady Evropské unie pro první pololetí roku 2015, které se ve svém programu zavázalo k maximálnímu úsilí k dosažení pokroku ve vyjednávání. Komise zveřejnila nové poziční materiály EU a prvních textových návrhy kapitol TTIP V souladu s úsilím o maximální transparentnost procesu vyjednávání TTIP Evropská komise dne 7.1.2015 na svých internetových stránkách zveřejnila soubor textových návrhů kapitol TTIP z pera EU (oblast hospodářské soutěže, sanitárních a fytosanitárních pravidla, celní záležitosti, technické překážky obchodu, malé a střední podniky, řešení sporů). Dále Komise publikovala sérii pozičních materiálů EU v oblasti strojírenství, automobilového průmyslu a udržitelného rozvoje spolu s příslušnými vysvětlujícími materiály (factsheets). Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek podpořil vyjednávání TTIP Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek ve svém článku pro deník Právo ze dne 29.12.2014 vyjádřil podporu pokračování vyjednávání TTIP s cílem dosáhnout kvalitní, vyvážené a komplexní dohody. Ujistil zároveň veřejnost, že cílem TTIP není snižovat evropské standardy či omezovat právo regulovat. Vyzval ke spolupráci s občanskou společností a zavázal se k maximální komunikaci s veřejností s cílem rozptýlit obavy, které se mohou v souvislosti s TTIP objevit. MPO spolupořádalo mezinárodní konferenci k TTIP V Praze dne 6. listopadu proběhla mezinárodní konference na téma Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Tato již více než rok vyjednávaná a velmi často diskutovaná smlouva si klade za cíl odstranit obchodní bariéry mezi EU a USA. Svůj pohled na TTIP představili zástupci nejen českých ministerstev, firem, ale i představitelé Evropské komise a britské, švédské nebo americké vlády či českých a evropských odborů. Pozváni byli rovněž představitelé českých nevládních organizací, které k TTIP vznáší kritické hlasy. Akci společně pořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zahraničních věcí, Asociace pro mezinárodní otázky, Vysoká škola ekonomická, Britské velvyslanectví, Evropská komise a další partneři. Záznam z celé konference je k dispozici v archivu iVysílání ČT24. Informace o konferenci přinášel i Twitter. Konferenci otevřely krátké proslovy děkana Fakulty Mezinárodních vztahů VŠE Štěpán Müllera, náměstka ministra obchodu a průmyslu Vladimíra Bärtla a náměstka ministra zahraničí Martina Tlapy, které se věnovaly možným přínosům TTIP z pohledu České republiky a potřebě komunikace o mezinárodním obchodě včetně problematiky TTIP s firmami, akademickou sférou i veřejností. První panel za účasti Ignacia Garcia Bercera (hlavní vyjednávač TTIP za Evropskou unii)Eleny Bryan (Senior Trade Representative, Mise USA při Evropské unii), a profesora Gabriela Felbermayra, ředitele IFO (Centre for International Economics, Mnichov) diskutoval priority EU a Spojených států v rámci TTIP, potenciální dopady TTIP na hospodářství Evropské unie a aktuální globální trendy v zahraničním obchodě včetně procesů v rámci Světové obchodní organizace. Tento panel moderoval Ivan Hodač, člen správní rady Aspen, bývalý generální ředitel Evropské asociace výrobců automobilu a v současnosti člen poradního sboru Evropské komise pro TTIP.

V návaznosti na tento panel se uskutečnila krátká tisková konference pro česká i zahraniční média. Druhý panel moderovaný Petrem Kolářem, bývalým velvyslancem ČR v USA či v Ruské federaci, za účasti Daniela Basso (poradce při Evropské konfederaci odborových svazů), Dity Charanzové (členky Evropského parlamentu), Davida Heniga (představitele britského Department for Business, Innovation and Skills) a Andersa Wahlberga ze švédského ministerstva zahraničních věcí diskutoval potenciální přínosy či rizika TTIP z pohledu jednotlivých států, institucí či organizací. Na tento panel navázala prezentace analýzy Asociace pro mezinárodní otázky, která ve svých závěrečných doporučeních nastiňuje strategii pro ČR, jak by mohla maximalizovat potenciální přínosy TTIP: Třetí panel za moderace Martina Tlapy, náměstka ministra zahraničních věcí, se zaměřil na předpokládané dopady TTIP na české a evropské hospodářství. Panelu se zúčastnil prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, ředitelka bruselské kanceláře Trans-Atlantic Business Council Hendrike Kuehl, ředitelka odboru mezinárodních vztahů BusinessEurope Luisa Santos, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a místopředseda Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Poslední panel moderovaný náměstkem ministra průmyslu Vladimírem Bärtlem byl příležitostí debatovat očekávání od TTIP ze strany českých či zahraničních firem či asociací. V panelu vystoupili Jiří Grund, ředitel firmy Grund, a.s, Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků, Ivan Hodač, člen správní rady Aspen, bývalý generální ředitel Evropské asociace výrobců automobilů, Milena Jabůrková, Government Programs Executive u IBM ČR a členka expertního týmu k EU Svazu průmyslu a dopravy ČR a Peter Stračár, ředitel General Electric pro Střední a východní Evropu. Pro podrobné informace o účastnících a programu konference klikněte na stažení „Conference Book“. Sedmé vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná Vyjednávání TTIPu pokračuje tento týden v Chevy Chase (Maryland) sedmým kolem, které se zaměří zejména na horizontální a sektorovou regulatorní koherenci. Do konce letošního roku se uskuteční ještě jedno vyjednávací kolo (prosinec), kterému bude předcházet setkání amerického pověřence pro obchod +Michala Fromana s ministry členských států EU v rámci setkání Rady ministrů ve formátu ministrů pro obchod (FAC-Trade) v Římě dne 14.října 2014. V rámci úsilí o co největší transparentnost jednání proběhla před sedmým vyjednávacím kolem řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie. Dne 16. 9. 2014 se uskutečnilo technické setkání členských států EU s Evropskou komisí k přípravě projednávání regulatoriky obecně, dále automobilového a chemického průmyslu, kosmetiky a zdravotnické techniky, farmaceutického průmyslu, práv k duševnímu vlastnictví a sanitárních a fytosanitárních pravidel. Dne 17. 9. 2014 následoval mítink k diskuzi o posílení komunikace tématu TTIP v rámci členských států Evropské unie. Dne 19. 9. 2014 téma diskutovali zástupci členských států v rámci setkání Výboru pro obchodní politiku (TPC). V návaznosti na tyto schůzky se 22. 9. 2014 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za účasti zástupců státní správy a tripartity (Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Českomoravská konfederace odborových svazů aj.) k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Na 1. 10. 2014

Ministerstvo připravilo odpolední blok „Dohoda o volném obchodu mezi EU a USA (TTIP) – Příležitost pro Českou republiku“ v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Dne 9. 10. 2014 se zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu zúčastní debaty v Eurocentru Praha s názvem „Transatlantické partnerství - obnoví dohoda o investicích vzájemnou důvěru?“. Na 6. listopadu 2014 pak Ministerstvo průmyslu ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, Asociací pro mezinárodní otázky (AMO), Centrem evropských studií (CES) Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, Zastoupením Evropské komise v ČR, Velvyslanectvím Spojených států amerických v ČR, Velvyslanectvím Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Praze, Velvyslanectvím Švédska v Praze a Zastoupením Konrad Adenauer Stiftung v ČR připravuje mezinárodní konferenci: “TTIP - Hlavní výzvy, přínosy a rizika pro Českou republiku a Evropskou unii." Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Proběhlo šesté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) V týdnu od 14. – 18. července 2014 proběhlo v Bruselu šesté vyjednávací kolo TTIP, které se zaměřilo na posílení horizontální regulatorní koherence, odstraňování technických překážek obchodu, posílení regulatorní spolupráce ve specifických sektorech (mj. automobily, strojírenství, farmaceutika, zdravotnická technika, kosmetika, pesticidy, textil), energetiku a suroviny, dále na zemědělská témata, zeměpisná označení, na témata související se službami (mj. proběhla první výměna nabídek mezi EU a USA), veřejnými zakázkami a agendu pravidel včetně udržitelného rozvoje, celních formalit a zjednodušování obchodu, hospodářské soutěže a problematiky malých a středních podniků. Toto vyjednávací kolo se zabývalo především technickými diskuzemi a slaďováním ambicí v jednotlivých oblastech. Do konce letošního roku se uskuteční další dvě vyjednávací kola (září, prosinec) a politické vyhodnocení pokroku na úrovni komisaře pro obchod Karla de Guchta a amerického pověřence pro obchod Michala Fromana. Předpokládá se, že nové impulzy do vyjednávání přijdou po ustavení nové Evropské komise a volbách do části amerického Kongresu (tzv. midterm elections). V souladu s maximálním úsilím o transparentnost proběhla po vyjednávacím kole řada mítinků Evropské komise se sociálními partnery a NGOs cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání. Členské státy měly příležitost podrobně diskutovat výsledky vyjednávacího kola na pracovní skupině TPC dne 25.7.2014. Dne 22.7.2014 diskutovali stav vyjednávání TTIP i nově zvolení europoslanci v rámci Výboru pro mezinárodní obchod , kde pozice Evropské komise představil komisař de Gucht. V den zahájení šestého kola publikovala Evropská komise dokument podrobně mapující stávající stav vyjednávání. Evropská komise zároveň vydala informaci s cílem ujistit veřejnost, že TTIP ani další vyjednávané obchodní dohody nebudou mít dopad na poskytování veřejných služeb v členských státech EU. Zároveň připravila přehledný dokument mapující vztah TTIP, kulturní politiky a audiovizuálních služeb. Ke dni 14. července byla rovněž ukončena veřejná konzultace k problematice řešení sporů investor – stát (tzv. ISDS). Vzhledem k velké odezvě ze strany veřejnosti bude po předběžné zprávě následovat několikaměsíční vyhodnocení došlých odpovědí, na které naváže publikování finální substantivní zprávy s doporučeními. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. V tuto chvíli připravuje mj. prezentaci k TTIP na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně 1.10.2014. Před sedmým vyjednávacím kolem výhledově v září Ministerstvo průmyslu a obchodu rovněž zorganizuje expertní tým TTIP, kde jsou zastoupeni představitelé tripartity, s cílem vyhodnotit dosavadní vyjednávání a zformulovat priority ČR pro další kolo. Šesté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná (14. 7. 2014)

Vyjednávání TTIPu pokračuje tento týden v Bruselu šestým kolem, které se zaměří na horizontální regulatorní koherenci, technické překážky obchodu, specifické sektory, energetiku a suroviny, dále na zemědělská témata, regulatorní otázky a zeměpisná označení původu, na témata související se službami, investicemi a veřejnými zakázkami a agendu pravidel včetně udržitelného rozvoje, celních formalit, hospodářské soutěže a problematiky malých a středních podniků. Předpokládá se, že do konce letošního roku se uskuteční další dvě vyjednávací kola (září, prosinec) a politické vyhodnocení pokroku na úrovni komisaře pro obchod Karla de Guchta a amerického pověřence pro obchod Michala Fromana. V souladu s maximálním úsilím o transparentnost proběhla před vyjednávacím kolem řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie. Dne 3. 7. 2014 se uskutečnilo technické setkání členských států EU s Evropskou komisí k přípravě projednávání kapitoly k sanitárním a fytosanitárním předpisům. Ve stejný den uspořádala Evropská komise konferenci s nevládními organizacemi zaměřenou především na témata regulatoriky v oblasti životního prostřední, zejména chemikálií. Dne 8. 7. 2014 měly členské státy EU příležitost diskutovat s Evropskou komisí strategii v oblasti státních podniků, trvale udržitelného rozvoje, práv duševního vlastnictví (IPR), zeměpisných označení původu (GIs), k veřejným zakázkám, k usnadňování celních procedur a k regulatorice. V návaznosti na tuto schůzku se 10. 7. 2014 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za účasti zástupců státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Ve stejný den bylo téma TTIP i předmětem diskuze pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity) pro EU pořádané na Úřadu vlády ČR. V den zahájení šestého kola publikovala Evropská komise dokument podrobně mapující stávající stav vyjednávání. Evropská komise zároveň vydala informaci s cílem ujistit veřejnost, že TTIP ani další vyjednávané obchodní dohody nebudou mít dopad na poskytování veřejných služeb v členských státech EU. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Formulář pro podání námětu/podnětu (TTIP) Vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU-USA (TTIP) vstupují do pátého kola (15. 5. 2014) Vyjednávací proces o dohodě TTIP pokračuje dle nastaveného harmonogramu. V týdnu od 19. do 24. května se v USA uskuteční páté jednací kolo, které se zaměří specificky na oblast regulatorních otázek a to nejenom v rámci budoucí horizontální kapitoly, ale též v sektorech automobilového, chemického a farmaceutického průmyslu, kosmetiky a textilu. Evropská unie nastíní americké straně i své představy o prohloubení spolupráce v oblasti strojírenství, což je jedna z priorit České republiky. Pokračovat bude vyjednávání v kapitolách veřejných zakázek, technických překážek obchodu, sanitárních a fytosanitárních pravidel, podpory malých a středních podniků, zjednodušování celních formalit a závazků v rámci trvale udržitelného rozvoje zaměřujících se na ochranu vysokých standardů v oblasti pracovních předpisů a životního prostředí. V souladu s maximálním úsilím o transparentnost proběhla před vyjednávacím kolem řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie. Dne 8.5 projednali další směřování jednání o TTIP ministři pro obchod členských států EU v rámci setkání Rady EU (FAC Trade).

Dne 12.5.2014 se uskutečnilo technické setkání členských států EU s Evropskou komisí k detailní přípravě priorit pátého kola v oblasti strojírenství, trvale udržitelného rozvoje, práv k duševního vlastnictví (IPR), zeměpisným označením původu (GIs), k veřejným zakázkám, k usnadňování celních procedur a zjednodušování obchodu a k problematice sanitárních a fytosanitárních předpisů. V návaznosti na tuto schůzku se 14.5.2014 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za účasti zástupců státní správy a tripartity (tj. představitelů podnikatelských svazů a odborů - ČMKOS) k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Ve stejný den Evropská komise publikovala řadu nových pozičních dokumentů EU mapujících priority v oblasti chemického průmyslu, u motorových vozidel, v textilu a ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Evropska komise zprovoznila velmi podrobnou stránku otázek a odpovědí k TTIP (Q&A) v češtině. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude nadále pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Formulář pro podání námětu/podnětu (TTIP) Vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU – USA (TTIP) pokračují dle očekávání (11. 4. 2014) Vyjednávací proces o dohodě TTIP pokračuje dle nastaveného harmonogramu. V týdnu od 10. do 14. března se v Bruselu uskutečnilo čtvrté jednací kolo, které se zaměřilo - kromě pokračování diskuzí nad dlouhodobými tématy v oblasti regulatorních otázek, i na problematiku veřejných zakázek, technických překážek obchodu, řešení sporů, zjednodušování celních formalit, zajištění trvale udržitelného rozvoje; hospodářské soutěže, podpory a státních podniků. Dne 26. 3. 2014 se poté v Bruselu uskutečnil Summit EU-US za účasti nejvyšších představitelů Unie a Spojených států včetně prezidenta Baracka Obamy. V rámci jednání se obě strany přihlásily k hlavním ambicím budoucí dohody TTIP. Závěrečné prohlášení summitu tak obsahuje závazek obou stran rychle uzavřít komplexní a ambiciózní TTIP, který posílí vzájemné hospodářské partnerství. Obě strany si přitom uvědomují, že je třeba získat podporu veřejnosti, zavazují se proto k maximální míře otevřenosti. Zároveň se oba partneři na Summitu znovu přihlásili k cílům závěrečné zprávy High Level Working Group on Jobs and Growth z roku 2013, která vyjednávání o TTIP iniciovala. Mezi cíli se řadí rozšíření přístupu na trh pro zboží, služby a investice a veřejné zakázky, posílení regulatorní kompatibility za současného zachování vysoké úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti, práce a životního prostředí. Stejně tak se EU a USA na Summitu zavázali k formulaci společných postojů při řešení globálních výzev, které se obou dotýkají. Závěrečná část odstavce prohlášení k TTIP uvádí, že TTIP pomůže EU i USA k posílení jejich globální konkurenceschopnosti, podpoří hospodářství a tvorbu pracovních míst a napomůže malým a středním podnikům. Právě tyto podniky budou mít přitom potenciálně z TTIP největší přínosy, které ilustruje informační podklad připravený Evropskou komisí. V souladu s deklarovanou transparentností proběhla po vyjednávacím kole řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem zajistit jejich detailní informování o stavu procesu. Dne 20. března byl diskutován pokrok v oblasti regulatorních otázek, dne 24. března sanitární a fytosanitární předpisy, energetika, trvale udržitelný rozvoj a 31. března veřejné zakázky, práva duševního vlastnictví, technické překážky obchodu, pravidla původu, celní záležitosti. Zároveň byl členským státům doručen velmi podrobný zápis ze čtvrtého kola. Brífink ze čtvrtého kola proběhl také v rámci strategické debaty k TTIP dne 28. 3. na neformální setkání Výboru pro obchodní politiku na úrovni náměstků ministrů. Zároveň Evropská komise odstartovala veřejnou konzultaci k otázce investic resp.

mechanismu řešení sporů investor - stát - tzv. ISDS. Přehledná informace o této otázce je k dispozici v detailním podkladu připraveném MPO pro server BusinessInfo.cz. V roce 2014 se plánuje uskutečnit celkem pět vyjednávacích kol k TTIPu s cílem dosáhnout maximálního pokroku v dosažení shody nad podstatnou částí textu budoucí dohody. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude nadále pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Expertní práce budou probíhat i na úrovni týmu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k TTIPu, jehož součástí jsou kromě zástupců státní správy, i představitelé českých podnikatelských svazů (Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy atd.) i zástupci odborů (Českomoravská konfederace odborových svazů). Pokračovat budou i informační aktivity směrem k veřejnosti. Na kulatý stůl s firmami v Moravskoslezském kraji pořádaný dne 18.3.2014 v Ostravě a seminář pro akademickou obec na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava , navázal dne 10.4 kulatý stůl k TTIP v Americkém centru pořádaný ve spolupráci s Velvyslanectvím USA a za účasti náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla a zástupkyně Department of Commerce USA Silvie Savich. Ve stejný den se uskutečnila i přednáška ředitele odboru zahraničně-ekonomických politik II MPO Richarda Hlavatého pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahů VŠE. Další akce budou pokračovat, mj. dne 23.4.2014 se za podpory MPO uskuteční diskuze k TTIP v rámci programu Nordic Chamber of Commerce. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU - USA (TTIP) pokračují dle očekávání (7. 3. 2014) Vyjednávací proces o dohodě TTIP pokračuje dle nastaveného harmonogramu. V týdnu od 10. do 14. března se v Bruselu uskuteční čtvrté jednací kolo, které se zaměřilo - kromě pokračování diskuzí nad dlouhodobými tématy v oblasti regulatorních otázek, i na problematiku veřejných zakázek, technických překážek obchodu, řešení sporů, zjednodušování celních formalit, zajištění trvale udržitelného rozvoje; hospodářské soutěže, podpory a státních podniků. Dne 26. 3. 2014 se poté v Bruselu uskutečnil Summit EU-US za účasti nejvyšších představitelů Unie a Spojených států včetně prezidenta Baracka Obamy. V rámci jednání se obě strany přihlásily k hlavním ambicím budoucí dohody TTIP. Závěrečné prohlášení summitu tak obsahuje závazek obou stran rychle uzavřít komplexní a ambiciózní TTIP, který posílí vzájemné hospodářské partnerství. Obě strany si přitom uvědomují, že je třeba získat podporu veřejnosti, zavazují se proto k maximální míře otevřenosti. Zároveň se oba partneři na Summitu znovu přihlásili k cílům závěrečné zprávy High Level Working Group on Jobs and Growth z roku 2013, která vyjednávání o TTIP iniciovala. Mezi cíli se řadí rozšíření přístupu na trh pro zboží, služby a investice a veřejné zakázky, posílení regulatorní kompatibility za současného zachování vysoké úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti, práce a životního prostředí. Stejně tak se EU a USA na Summitu zavázali k formulaci společných postojů při řešení globálních výzev, které se obou dotýkají. Závěrečná část odstavce prohlášení k TTIP uvádí, že TTIP pomůže EU i USA k posílení jejich globální konkurenceschopnosti, podpoří hospodářství a tvorbu pracovních míst a napomůže malým a středním podnikům. Právě tyto podniky budou mít přitom potenciálně z TTIP největší přínosy, které ilustruje informační podklad připravený Evropskou komisí Závěrečné prohlášení summitu. V souladu s deklarovanou transparentností proběhla po vyjednávacím kole řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem zajistit jejich detailní informování o stavu procesu. Dne 20. března byl diskutován pokrok v oblasti regulatorních otázek, dne 24.března sanitární a fytosanitární předpisy, energetika, trvale udržitelný rozvoj a 31. března veřejné zakázky, práva duševního vlastnictví, technické překážky obchodu, pravidla původu, celní záležitosti. Zároveň byl členským státům doručen velmi podrobný zápis ze čtvrtého kola. Brífink ze čtvrtého kola proběhl také v rámci strategické debaty k TTIP dne 28. 3. na neformální setkání Výboru pro obchodní politiku na úrovni náměstků ministrů.

Zároveň Evropská komise odstartovala veřejnou konzultaci k otázce investic resp. mechanismu řešení sporů investor - stát. V roce 2014 se plánuje uskutečnit celkem pět vyjednávacích kol k TTIPu s cílem dosáhnout maximálního pokroku v dosažení shody nad podstatnou částí textu budoucí dohody. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude nadále pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Expertní práce budou probíhat i na úrovni týmu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k TTIPu, jehož součástí jsou kromě zástupců státní správy, i představitelé českých podnikatelských svazů (Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy atd.) i zástupci odborů (Českomoravská konfederace odborových svazů). Pokračovat budou i informační aktivity směrem k veřejnosti. Na kulatý stůl s firmami v Moravskoslezském kraji pořádaný dne 18.3.2014 v Ostravě a seminář pro akademickou obec na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava , navázal dne 10.4 kulatý stůl k TTIP v Americkém centru pořádaný ve spolupráci s Velvyslanectvím USA a za účasti náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla a zástupkyně Department of Commerce USA Silvie Savich. Ve stejný den se uskutečnila i přednáška ředitele odboru zahraničně-ekonomických politik II MPO Richarda Hlavatého pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahů VŠE. Další akce budou pokračovat, mj. dne 23.4.2014 se za podpory MPO uskuteční diskuze k TTIP v rámci programu Nordic Chamber of Commerce. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. S ohledem na míru dostupnosti informací, aktivitách MPO, Evropské komise a dalších aktérů tak některá medializovaná prohlášení o utajovaných jednáních o TTIP za zavřenými dveřmi v Bruselu ostře kontrastují se skutečností… Uzavírá se první fáze vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU- USA (TTIP) (6. 1. 2014) V týdnu od 16. do 20. prosince 2013 se ve Washingtonu uskutečnilo třetí kolo o vyjednávání komplexní obchodní dohody TTIP mezi oběma partnery. Tímto kolem se uzavřel první roky negociací a zároveň i první fáze vyjednávání, která se především zaměřila na mapování společných zájmů. Jednání třetího kola navázalo na předchozí diskuze, přičemž největší pozornost byla věnována regulatorice, technickým překážkám obchodu (TBT), textilu, zeměpisným označením (tzv. GIs) a veřejným zakázkám. Jak již bylo dříve avizováno, po třetím jednacím kole se začátkem února 2014 plánuje uskutečnit setkání na vyšší politické úrovni mezi unijním komisařem de Guchtem a šéfem amerického Úřadu obchodního zmocněnce Fromannem s cílem vyhodnotit pokroky ve vyjednávání. Pokračovat nadále budou i i práce na nižších, expertních úrovních. Dne 16.1.2014 se v Bruselu uskuteční expertní schůzka k otázkám regulatorní spolupráce, což je i dle dostupných analýz právě tou oblastí, kde je potenciální přínos dohody největší. Pro tuto schůzku připravila Evropská komise velmi podrobnou anotovanou agendu s řadou detailních dotazů na členské státy a jejich podnikatelské asociace. Expertní tým Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k TTIPu v současnosti pracuje ve spolupráci s dalšími rezorty a podnikatelskými komorami na přípravě odpovědí za Českou republiku. Pro rok 2014 se plánuje uskutečnění pěti vyjednávacích kol, přičemž již od března 2014 mají být zahájeny práce na draftování méně komplikovaných částí budoucí dohody TTIP. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude s ohledem na svůj dlouhodobý závazek maximálně transparentnosti nadále pokračovat v pravidelném informování o stavu vyjednávání a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a podnikatelskou a obchodní sférou. Začíná třetí vyjednávací kolo o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU- USA (TTIP) (16. 12. 2013) V týdnu od 16. do 20. prosince se ve Washingtonu uskuteční třetí kolo o vyjednávání komplexní

obchodní dohody TTIP mezi oběma partnery. Vyjednávání navazuje na druhé kolo, které se konalo mezi 11 až 15. listopadem se zaměřením především na témata investic, služeb, energetiky a regulatoriky. Jednání třetího kola bude v mnoha tématech navazovat na předchozí diskuze, přičemž největší pozornost bude věnována regulatorice, technickým překážkám obchodu (TBT), textilu, zeměpisným označením (tzv. GIs) a veřejným zakázkám. I tomuto kolu předcházela intenzivní koordinace v rámci Evropské unie, kdy Evropská komise distribuovala členským státům a zástupcům podnikatelských a obchodních kruhů sérii pozičních nonpaperů, které nastiňují společnou pozici EU ke všem projednávaným kapitolám spolu s klíčovými cíli a řešeními, které EU v budoucí smlouvě navrhuje. V rámci České republiky zorganizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (gestor tématu na národní úrovni) dne 9.12.2013 přípravné setkání expertního týmu složeného ze zástupců českých institucí, rezortů a představitelů českého hospodářského života s cílem identifikovat národní priority u konkrétních témat a definovat oblasti, které je třeba s Evropskou komisí dále vyjasnit. Prostor k tomu dalo technické setkání zástupců členských států s Evropskou komisí konané následujícího dne, tj. 10.12.2013 v Bruselu, kde se na pracovní úrovni projednaly všechny zbývající otevřené otázky, tak aby EU mohla vůči USA vystupovat jednotně. Politicko-ekonomickou dimenzi přípravy třetího kolo poté projednala v Bruselu dne 13.12.2013 pracovní skupina Trade Policy Commitee (TPC). Po třetím jednacím kole se výhledově začátkem února 2014 uskuteční setkání na vyšší politické úrovni mezi eurokomisařem de Guchtem a šéfem amerického Úřadu obchodního zmocněnce Fromannem s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a identifikovat oblasti, které budou potřebovat politický impulz. Paralelně budou probíhat i práce na nižších, expertních úrovních. Dne 16.1.2014 se plánuje expertní schůzka k otázkám regulatorní spolupráce, což je i dle dostupných analýz právě tou oblastí, kde je potenciální přínos dohody největší. Expertní práce budou probíhat i na úrovni týmu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k TTIPu. Celkově se v příštím roce plánuje pět vyjednávacích kol s cílem dosáhnout maximálního pokroku v dosažení shody nad podstatnou částí textu budoucí dohody. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a podnikatelskou a obchodní sférou, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále klíčovou prioritou ČR i EU. Vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství má za sebou druhé kolo (20. 11. 2013) Dohoda o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) je ambiciózní projekt plné liberalizace obchodu a investic mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií. Vyjednávání o dohodě bylo zahájeno prvním vyjednávacím kolem v červenci 2013, kde týmy Evropské komise a Spojených států amerických prezentovaly své hlavní priority a dohodly se na časovém harmonogramu prací. Po sérii technických jednání, videokonferencí a zdržení způsobené rozpočtovými problémy v USA se se mezi 11. až 15. listopadem uskutečnilo druhé vyjednávací kolo, které pokrylo témata investic, služeb, energetiky a regulatoriky. V oblasti investic jednání zaměřilo na porovnání přístupů k otázkám liberalizace a ochrany investic s tím, že v příštích kolech by se mohlo již přistoupit k pracím na formulaci příslušných kapitol dohody TTIP. V oblasti služeb se vyjednávači zaměřili na přeshraniční služby, finanční služby, telekomunikace a elektronický obchod. V otázkách regulatoriky oba partneři dosáhli shody nad důležitostí horizontálních pravidel a specifických sektorálních podkapitol, mj. v oblasti zdravotnických zařízení, kosmetiky, farmaceutických produktů, pesticidů, ICT technologií, automobilů a produktů chemického průmyslu. U otázek energetiky a surovin obě strany sdílely potřebu zajištění předvídatelného trhu, který zaručí spolehlivé dodávky těchto komodit.

Dne 27.11.2013 se dále uskuteční setkání k problematice finančních služeb. V nadcházejících týdnech se rovněž předpokládá další série videokonferencí k problematice celních tarifů a udržitelného rozvoje. Předpokládá se, že od 16. do 20. prosinci 2013 proběhne ještě třetí vyjednávací kolo. Na začátku roku 2014 se plánuje setkání na vyšší politické úrovni s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a nastavit harmonogram pro další vyjednávání spolu s identifikací oblastí, kde bude třeba politického impulzu. Evropská komise stejně tak jako členské státy včetně České republiky budou o projednávaných tématech nadále s maximální otevřeností informovat veřejnost. Proto bylo na webových stránkách http://www.mpo.cz a http://www.businessinfo.cz zřízeno speciální „okno“, kde budou zveřejňovány aktuální zprávy a na jednom místě shromážděny všechny veřejně dostupné dokumenty, případně odkazy na ně. Vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství pokračuje druhým jednacím kolem (7. 11. 2013) Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Současná jednání byla iniciována na základě výsledků High-Level Working Group on Jobs and Growth (HLWG)a po osobní podpoře ze strany amerického prezidenta Obamy a předsedy Evropské komise Barrosa v únoru letošního roku. Vyjednávání o dohodě bylo zahájeno prvním vyjednávacím kolem v červenci 2013, kde týmy Evropské komise a Spojených států amerických prezentovaly své hlavní priority a dohodly se na časovém harmonogramu prací. Obě strany shodně vyjádřily přání završit rozhovory v horizontu dvou let. Po letní pauze a sérii technických jednání, videokonferencí a výměny informací a zdržení způsobené rozpočtovými problémy v USA se v týdnu od 11 do 15. listopadu rozběhne druhé vyjednávací kolo, které se zaměří především na témata investic, služeb, energetiky a regulatoriky. Druhému kolu předcházela intenzivní koordinace v rámci Evropské unie, kdy Evropská komise distribuovala členským státům a zástupcům podnikatelských a obchodních kruhů řadu diskusních non-paperů. I v rámci České republiky zorganizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (gestor tématu na národní úrovni) dvě setkání expertního týmu složeného ze zástupců českých institucí a rezortů a představitelů českého hospodářského života (mj. Hospodářské komory, Potravinářské komory, Agrární komory, Svaz průmyslu a dopravy, Sdružení automobilového průmyslu, Asociace malých a středních podniků a Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů) s cílem identifikovat priority a nastavit komunikační strategie TTIP pro českou širší i odbornou veřejnost. Výstupy z technických setkání organizovaných vyjednávači EK a USA budou sloužit k identifikaci prioritních cílů Evropské unie. Ve druhém kole se očekává, že se hlavní úsilí zaměří na o regulatorní oblast, resp. na hledání shody na tom, jaké oblasti bude dohoda řešit. Jednat se bude především o automobilovém a chemickém průmyslu, farmaceutickém průmyslu a zdravotnické technice. Přístup na trh nebude hlavním tématem; zde se očekává posun nejdříve až v prvním čtvrtletí 2014. Očekává se, že Spojené státy představí své hlavní okruhy zájmů, které formulují na základě neveřejných analýz United States International Trade Commission a následných slyšení v americkém Kongresu. Předpokládá se, že od 16. do 20. prosinci 2013 proběhne ještě jedno vyjednávací kolo. Na začátku roku 2014 se plánuje setkání na vyšší politické úrovni s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a nastavit harmonogram pro další vyjednávání. Ve stejné době již jednání přejde od obecnějších okruhů k detailním návrhům jednotlivých kapitol a sektorů. Nejcitlivější témata, mezi které se řadí otázky přístupu na trh zemědělských produktů, přijdou na pořad jednání v pozdějším období. Ambicí obou hlavních vyjednávačů je dosáhnout nejzásadnějšího pokroků v prvních třech čtvrtletích roku 2014. Evropská komise stejně tak jako členské státy včetně České republiky hodlají o projednávaných tématech s maximální otevřeností informovat veřejnost. Jak upozornil ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala, Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) bude usilovat o to, aby při vyjednávání transatlantické dohody byly co nejlépe reprezentovány zájmy českých podnikatelů i široké veřejnosti. Za klíčový princip vyjednávání pak ministr označil maximální transparentnost. A to pokud jde o sdílení informací, tak i o možnost vyjádřit se a přispět k vytváření pozice země. Cílem MPO proto bude zprostředkovat co největší objem informací co nejširší veřejnosti. Proto na webových stránkách

http://www.mpo.cz a http://www.businessinfo. cz bude zřízeno speciální „okno“, kde budou zveřejňovány aktuální zprávy a na jednom místě shromážděny všechny veřejně dostupné dokumenty, případně odkazy na ně (LINK*). Stránky nabídnou rovněž potřebnou interaktivitu a tak díky nim bude možné v souvislosti s TTIP také MPO přímo oslovit s podnětem a názorem (*LINK), které MPO vždy velmi uvítá. Vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství pokračuje (7. 10. 2013) Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Současná jednání byla iniciována na základě výsledků High-Level Working Group on Jobs and Growth (HLWG)a po osobní podpoře ze strany amerického prezidenta Obamy a předsedy Evropské komise Barrosa v únoru letošního roku. Vyjednávání o dohodě bylo zahájeno prvním vyjednávacím kolem v červenci 2013, kde týmy Evropské komise a Spojených států amerických prezentovaly své hlavní priority a dohodly se na časovém harmonogramu prací. Obě strany shodně vyjádřily přání završit rozhovory v horizontu dvou let. Po letní pauze a sérii technických jednání, videokonferencí a výměny informací se výhledově v říjnu, po vyřešení americké rozpočtové situace, rozběhne druhé vyjednávací kolo. Druhému kolu bude předcházet intenzivní koordinace v rámci Evropské unie, kdy Evropská komise distribuovala členským státům a zástupcům podnikatelských a obchodních kruhů řadu diskusních non-paperů. I v rámci České republiky zorganizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (gestor tématu na národní úrovni) dvě setkání expertního týmu složeného ze zástupců českých institucí a rezortů a představitelů českého hospodářského života (mj. Hospodářské komory, Potravinářské komory, Agrární komory, Svaz průmyslu a dopravy, Sdružení automobilového průmyslu, Asociace malých a středních podniků a Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů) s cílem identifikovat priority a nastavit komunikační strategie TTIP pro českou širší i odbornou veřejnost. Výstupy z technických setkání organizovaných vyjednávači EK a USA budou sloužit k identifikaci prioritních cílů Evropské unie. Ve druhém kole se očekává, že se hlavní úsilí zaměří na o regulatorní oblast, resp. na hledání shody na tom, jaké oblasti bude dohoda řešit. Jednat se bude především o automobilovém a chemickém průmyslu, farmaceutickém průmyslu a zdravotnické technice. Přístup na trh nebude hlavním tématem; zde se očekává posun nejdříve až v prvním čtvrtletí 2014. Očekává se, že Spojené státy představí své hlavní okruhy zájmů, které formulují na základě neveřejných analýz United States International Trade Commission a následných slyšení v americkém Kongresu. Předpokládá se, že v průběhu prosince 2013 proběhne ještě jedno vyjednávací kolo. Na začátku roku 2014 se plánuje setkání na vyšší politické úrovni s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a nastavit harmonogram pro další vyjednávání. Ve stejné době již jednání přejde od obecnějších okruhů k detailním návrhům jednotlivých kapitol a sektorů. Nejcitlivější témata, mezi které se řadí otázky přístupu na trh zemědělských produktů, přijdou na pořad jednání v pozdějším období. Ambicí obou hlavních vyjednávačů je dosáhnout nejzásadnějšího pokroků v prvních třech čtvrtletích roku 2014. Evropská komise stejně tak jako členské státy včetně České republiky hodlají o projednávaných tématech s maximální otevřeností informovat veřejnost. Jak upozornil ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala, Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) bude usilovat o to, aby při vyjednávání transatlantické dohody byly co nejlépe reprezentovány zájmy českých podnikatelů i široké veřejnosti. Za klíčový princip vyjednávání pak ministr označil maximální transparentnost. A to pokud jde o sdílení informací, tak i o možnost vyjádřit se a přispět k vytváření pozice země. Cílem MPO proto bude zprostředkovat co největší objem informací co nejširší veřejnosti. Proto na webových stránkách http://www.mpo.cz a http://www.businessinfo.cz bude zřízeno speciální „okno“, kde budou zveřejňovány aktuální zprávy a na jednom místě shromážděny všechny veřejně dostupné dokumenty, případně odkazy na ně (LINK*). Stránky nabídnou rovněž potřebnou interaktivitu a tak díky nim bude možné v souvislosti s TTIP také MPO přímo oslovit s podnětem a názorem, které MPO vždy velmi uvítá. TTIP a malé a střední podniky Evropská Unie si je vědoma toho, že malé a střední podniky jsou zdrojem růstu a pracovních míst. 99 % všech evropských firem (přes 20 milionů) jsou MSP. V Evropské Unii, malé a střední podniky poskytují dvě třetiny všech pracovních míst v soukromém sektoru a 85 % nových pracovních míst v

letech 2002 – 2010 bylo vytvořeno právě těmito podniky. Malé a střední podniky dnes musí čelit obchodními překážkám, které jim často brání v expanzi na transatlantickém trhu (viz též analýza Atlantic Council – Big Opportunities for Small Business). EU chce v TTIP zajistit, aby se evropské podniky dostaly na americký trh rychleji a levněji, a proto má v plánu do TTIP zahrnout speciální kapitolu věnovanou MSP. Až 80 % ekonomického přínosu TTIP tvoří odstranění netarifních překážek. Odstranění netarifních překážek a byrokracie umožní firmám splňovat předpisy EU i USA bez dodatečných nákladů např. díky vzájemnému uznávání certifikace, jednotným požadavkům na značení a informacím o produktu, lepší předvídatelnosti nových regulací, společnému vývoji globálních standardů na nová průmyslová odvětví. Dále by TTIP pomohl malým a středním podniků například vytvořením helpdesků a přehledných míst na internetu, kde by si na jednom místě mohli nechat poradit s podnikáním na americkém trhu, systému „one stop shop“, který by jim poradil s celními formalitami a přehledného webového portálu, který by je navedl krok za krokem. TTIP ale přinese výhody i firmám, které do zahraničí nevyvážejí. Větší poptávka u exportních firem totiž zpravidla zvyšuje také produkci jejich tuzemských či jiných evropských subdodavatelů. Nejlépe to ilustruje příklad českého automobilového průmyslu, jehož díly se dají najít prakticky ve všech vozidlech vyráběných v Evropě. Na webových stránkách Komise věnovaných malým a středním podnikům v rámci Dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství můžeme najít factsheet k MSP v TTIP, shrnující základní fakta a důvody pro vyjednávání speciální kapitoly o MSP. Komise na svých stránkách zveřejnila i první návrh této kapitoly. Dále Komise vytvořila dokument obsahující přehled výhod, které by TTIP malým a středním podnikům přinesl. Můžeme se seznámit i s příběhy devíti evropských firem, které již do USA vyvážejí a jejich konkrétními příklady toho, jak by jim uzavření Dohody obchodování usnadnilo. V kontextu vyjednávání Dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) uspořádala Evropská komise průzkum mezi malými a středními podniky vyvážejícími do USA, s cílem získat informace o konkrétních existujících obchodních překážkách v USA. Průzkum byl ukončen k 5. 1. 2015 a výsledky by měly být zveřejněny v první polovině tohoto roku. Odpovědi budou pro evropské vyjednavače významným vodítkem pro vytyčení manévrovacího prostoru při sjednávání konečné podoby dohody. Obavy a pochybnosti spojené s TTIP Obava 1: Novodobé obchodní dohody a la TTIP jsou složité a nesrozumitelné a tajemné. A z toho jde strach…. Transatlantické obchodní a investiční partnerství neboli dohoda TTIP je do značné míry standardní dohodou o volném obchodu, které EU uzavírá či vyjednává i s jinými zeměmi a integračnímu uskupeními po celém světě. V současné době je EU smluvní stranou 37 dohod o volném obchodu (se třemi zeměmi má dohoda podobu celní unie – Turecko, Andora a San Marino), a vyjednává s dalšími 12 zeměmi nebo regionálními uskupeními[1]. V případě TTIP jsou „nestandardní“ pouze velikost a význam partnera – tj. USA a vzájemné ambice. Dohody o volném obchodu jsou nástrojem k otevírání nových trhů, k vytváření nových příležitostí pro evropské podniky a k přilákání přílivu investic. Jsou prostředkem k omezování obchodních bariér a zlevňování obchodu jako takového, což má přínosy i pro spotřebitele v podobě nižších cen a většího výběru. Kromě toho dohody o volném obchodu činí mezinárodní obchodní prostředí více čitelné a poskytuje ochranu podnikům, jejich investicím a inovativním nápadům. Bariéry mezinárodního obchodu 21. století, díky vlnám liberalizace v nedávné minulosti, nespočívají již tolik v celních překážkách. Hlavní omezení dnes představují tzv. netarifní opatření bránící nebo ztěžující přístup na trh, nedostatečná podpora obchodování se službami, omezení toku investic nebo legislativní překážky na trhu veřejných zakázek. A na tyto výzvy se snaží reagovat EU skrze uzavírání komplexních dohod o volném obchodu jako je právě TTIP. Dosud EU takovou dohodu uzavřela s Jižní Koreou nebo příkladem je i právě dokončená

dohoda s Kanadou, jejíž finální text byl zveřejněn v září 2014 a u které by měl během roku 2015 započít ratifikační proces. Jak je zřejmé i na příkladu finální podoby dohody s Kanadou, jde o standardní mezinárodní smlouvu, která je plně transparentní bez tajných dodatků či protokolů. Obava 2 – TTIP je tajná dohoda vyjednává za zavřenými dveřmi Dohoda TTIP je standardní dohodou nejen co do jejího obsahu, ale i dle procesu jejího vzniku. Vyjednávání obchodních dohod spadá do oblasti společné obchodní politiky, která patří mezi výlučné pravomoci EU. To znamená, že členské státy přenesly svou pravomoc utvářet vnější obchodní politiku na EU a nemohou ji provádět samostatně.[2] Z tohoto důvodu je vyjednáváním za všechny členské státy pověřena, podle předem daných pravidel[3], Evropská komise. Členské státy v tomto vyjednávacím procesu přesto hrají důležitou roli, protože zmocňují Komisi k zahájení takových jednání a jejich obsah je vymezen směrnicí o jednání. Tato směrnice stanovující základní požadavky a nepřekročitelní podmínky dohody byla zveřejněna na podzim 2014. Její text je k nahlédnutí zde. Při vyjednávání obchodních, stejně jakýchkoli jiných dohod, je nezbytná určitá míra diskrétnosti. Není zcela praktické, aby jednání probíhala v přímém televizním přenosu a ani by takový postup nebyl vzhledem k taktickým důvodům vhodný. Takový postup by nezaručil, že se podaří dojednat maximum možného. Evropská komise si je vědoma, že ostatní aktéři na její straně mohou mít někdy pocit jistého vyloučení s procesu vyjednávání. Proto zachovává maximální úroveň transparentnosti ve vztahu k členským státům v Radě, poslancům Evropského parlamentu, dotčeným subjektům, zájmovým skupinám a občanské společnosti. Komise posiluje právě prvek zapojování veřejnosti do procesu skrze veřejné konzultace a dialog s občanskou společností. Součástí přípravy a procesu vyjednávání je rovněž zpracovávána nezávislá studie shrnující ekonomické, sociální a environmetální dopady, která je následně konzultována s občanskou společností. Zapojení všech subjektů ale nekončí přípravnou fází, vzájemná spolupráce probíhá po celou dobu vyjednávacího procesu, ale i též v době monitoringu již dokončené a implementované dohody. V listopadu 2014 oznámila komisařka Cecilia Malmströmová ještě další posílení transparentnosti procesu sjednávání TTIP[4]. Podnětem k tomuto kroku byly přetrvávající obavy ohledně údajně nadměrného stupně tajností spojených s vyjednáváním. Transparentnost bude ještě dále posílena dvěma způsoby: bude rozšířen přístup k průběžným konsolidovaným textům všem členům Evropského parlamentu, tedy nad rámec přístupu poslanců Výboru pro mezinárodní obchod, a dále budou publikovány specifické unijní vyjednávací návrhy. [5] V souladu s tímto přístupem bylo 7. ledna 2015 zveřejněno prvních 8 právních textů předložených druhé straně, které pokrývají oblast hospodářské soutěže, bezpečnosti potravin a zdraví živočichů a rostlin, celní otázky, technické obchodní bariéry, malé a střední podniky a mezivládního urovnávání sporů. Navíc Komise zveřejnila evropské pozice týkající se strojírenství, dopravních prostředků a udržitelného rozvoje. Kromě toho v zájmu přístupnosti dokumentů i neodborné veřejnosti byl zveřejněn tzv. Reader's Guide a série shrnutí evropských požadavků a cílů pro jednotlivé oblasti TTIP. Veškeré texty jsou k nalezení zde. Další texty budou zveřejňovány v souvislosti s tím, jak budou Evropskou unií vnitřně vytvářeny a dokončovány. “Jsem ráda, že začínáme nový rok potvrzením našich slibů i našimi činy a že plníme závazek posílení transparentnosti, který jsme dali před necelým měsícem. Dnešní zveřejnění konkrétních právních kroků je dalším poprvé v evropské obchodní politice. Jsem zvláště ráda, že jsme zveřejnili i vysvětlení našich cílů i v neodborném a technickém jazyce spolu s právními texty. Je obzvláště důležité, aby si všichni mohli prohlédnout a pochopit, co navrhujeme v TTIP, a stejně tak, co v TTIP nenavrhujeme,“ prohlásila komisařka Malmströmová ve středu 7. 1. 2015.[6] V každém případě budou po dokončení vyjednávání konečnou podobu dohody TTIP schvalovat Rada (zástupci vlád všech členských států, tj. ministři), přímo volený Evropský parlament (včetně 21 českých europoslanců) a podle praxe u smíšených dohod i národní parlamenty všech členských států EU včetně toho českého (Poslanecká sněmovna a Senát). Výsledný text bude samozřejmě v dostatečném, v praxi nejméně jednoletém, předstihu dán veřejnosti k dispozici. Například u

zmiňované dohody EU?Kanada byl text zveřejněn na konci září 2014[7] a ratifikační proces nezačne dříve než po právním čištění textu a překladech do všech oficiálních jazyků, včetně češtiny – tedy asi až ke konci roku 2015. Obava 3 – Dohoda TTIP bude výhodná pouze pro USA Součástí každého začínajícího vyjednávání je provedení základní studie na posouzení potenciálu a celkových předpokládaných dopadů vyčíslujícího pozitivní i negativní efekty z uzavření takové obchodní dohody, jakož i případné environmentální a sociální dopady. Obsahem posouzení dopadů je vyčíslování dopadů na různých modelových úrovních liberalizace v TTIP. Výsledkem těchto prací byly závěry, které ukázaly, že čím větší míra liberalizace v TTIP bude obsažena, tím větší ekonomický přínos bude TTIP pro EU a její členské státy mít. Jako základ pro vypracování komplexního posouzení dopadů Komise využila jednu z nezávislých studií zpracovanou Londýnským Centrem pro výzkum hospodářské politiky (CEPR) s názvem „Reducing barriers to Transatlantic Trade”, která vypočítává ekonomické dopady na EU i USA.[8] Tato studie však není jediná, která se zabývá dopady TTIP na obě ekonomiky. Stejně tak činí i studie Centra ekonomických studií & Ifo Institut zvaná „Macroeconomic Potentials of Transatlantic Free Trade“, která vyčísluje dopady pomocí jiné metodologie. Obě studie dochází k odlišným výsledkům, což vyplývá zejména z odlišné metodiky výpočtu ekonomických přínosů[9]. I přes rozdíly v cifrách přínosů se obě studie shodují na tom, že, že přínosy TTIP pocítí obě budoucí smluvní strany, tedy nejenom USA, ale rovněž EU. Studie Centra pro výzkum hospodářské politiky (CEPR, Londýn) odhaduje: přínosy mezi 68 až 120 miliard euro ročně pro EU (odpovídající 0,5 % až 0,9 % HDPEU v roce 2013), což v přepočtu na obyvatele odpovídá pro tu vyšší částku úrovni až 545 EUR na rodinu nárůst exportu EU do USA o 28 % a nárůst celkového exportu EU o 6 % pro USA by přínos byl mezi 49,5 až 95 miliardami euro (odpovídající 0,4 % až 0,75 % HDPUSA v roce 2013) nárůst exportu USA do EU o 37 % a nárůst celkového exportu EU o 8 % Studie Centra ekonomických studií & Ifo Institutu (G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin) předpokládá: pro EU růst HDP průměrně o 3,9 % a nárůst reálného příjmu v USA o 4,9 % obecně přírůstek světového bohatství o 1,6 %. Z výsledků druhé studie je patrné, že USA mohou procentuálně z TTIP získat větší prospěch. Jedním z faktorů je přetrvávající jistá roztříštěnost EU na jednotlivé členské státy a dosud existující vnitřní bariéry, což snižuje potenciál zisky EU z TTIPu. Pokud bychom uvažovali o EU jako o jednotném prostoru, pak se rozdíl mezi potenciálním přínosem EU a USA sníží. Studie však nepoukazuje na to, že by USA získaly „na úkor“ Evropské unie, ale jasně prokazuje, že z TTIP budou mít přínos oba kontinenty. Navýšit potenciál přínosů pro EU zůstane „domácím úkolem“ pro Unii samotnou a její členské státy včetně České republiky. Tímto směrem míří i zásadní priority Evropské komise vedené J.C.Junckerem zaměřené na dokončení vnitřního trhu, zvyšování konkurenceschopnosti i akceschopnosti Evropy cestou jednotného digitálního trhu, energetické unie či reformy měnové unie, které by byly klíčovými úkoly pro EU i bez kontextu TTIP. Obava 4 – Volný obchod s USA poškodí české hospodářství. TTIP povede pouze ke ztrátě pracovních míst Česká republika je z globálního pohledu velmi malou ekonomikou, jejíž prosperita se značně odvíjí od její schopnosti účastnit se mezinárodního obchodu. Jsme příliš malý trh na to, abychom dokázali pokrýt všechny naše potřeby. Zároveň jsme natolik průmyslově výkonní, že zdaleka překonáváme míru poptávky na našem domácím trhu. Z tohoto důvodu je pro nás důležité zůstat otevřeni vůči světu. To se České republice vždy vyplatilo, na otevřenosti je do značné míry životně závislá. V této

souvislosti je na místě i připomenout, že ČR dováží i většinu energetických surovin. Tato otevřenost však není podstatná pouze ve smyslu hospodářské výkonnosti, ale je kriticky důležitá i pro české občany, kterým přináší pracovní příležitosti. Přeneseně je význam patrný i pro občany jako spotřebitele, kterým zahraniční obchod přináší příležitosti nakupovat zboží a výrobky, které se v ČR nevyrábějí, nevyplácí vyrábět, či by z geografických důvodů nebyly dostupné. Větší integrace do světové ekonomiky, ať šlo o Středoevropskou zónu volného obchodu, naší účast na vnitřním trhu EU či participací na obchodní politice EU, vždy přinesla pro naši zemi pozitivní impulz. Pokud se podíváme na dříve vyjednané dohody např. s Mexikem (2000) či Chile (2003), lze dle statistických údajů Komise rostoucí hodnotu vývozů EU – pro Mexiko je zde nárůst z 14,398 na 27,435 mil. EUR mezi lety 2003 až 2013 (u importů z 6,554 na 17,517 mil. EUR), pro Chile je zde nárůst z 2,963 na 9,298 mil. (pro Chile do roku 2012 EU vykazovala zápornou obchodní bilanci, v roce 2013 byla bilance obchodu mírně přebytková). Totéž platí i pro vývozy ČR do těchto zemí: vývoz z ČR do Koreje vzrostl za první dva roky provádění dohody o cca 65 % oproti nárůstu dovozu do ČR z Koreje o 27 %. U Chile pak vzrostl z 249 mil. Kč v roce 2004 na 1,2 mld. Kč v roce 2013, u Mexika dokonce z 2,4 mld. Kč na 9, 4 mld. Kč. Pozitivní přínosy jsou analogicky předpokládány u TTIP. Podle odhadů studie Bertelsmann Stiftung lze čekat celkové pozitivní dopady TTIP na ekonomiku ČR a předpokládat nárůst HDP v rozmezí o 0,17–2,58 % v souvislosti s možnými variantami. To by v praxi mohlo znamenat 6–22 tisíc nových pracovních míst, tj. celkový pokles nezaměstnanosti o 0,1 resp. 0,4 %. Studie Centra ekonomických studií & Ifo Institutu pak dopady na českou ekonomiku předvídá ještě pozitivněji s tím, že předpokládá přírůstek hrubého domácího produktu na úrovni až 3,04 %. Obava 5 – TTIP omezí suverenitu České republiky i EU a sníží evropské standardy Vytvoření zóny volného obchodu v rámci TTIP neznamená, že s USA budujeme vnitřní trh. Nejde tedy o harmonizaci všech pravidel, ale jednáme pouze o tom, jak náš obchod dále zjednodušit, zlevnit a zefektivnit. V EU panuje naprostá shoda v tom, že naše interní standardy v oblasti životního prostředí, pracovních předpisů, ochrany spotřebitele, nastavení sociálního státu či hygienických předpisů nejsou tématy pro vyjednávání, neboť jsou klíčové pro zachování našeho způsobu života a jsou výsledkem naší historické zkušenosti a do jisté míry i filozofie. To lze doložit i závazkem vyplývající ze směrnice pro jednání o TTIP, kde bod 8 stanoví: „…V dohodě by se mělo uvádět, že strany nebudou podporovat obchod nebo přímé zahraniční investice tím, že ve svých právních předpisech a normách sníží nároky v oblasti životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo tím, že zmírní důležité normy nebo programové dokumenty a právní předpisy, jejichž cílem je ochrana a prosazování kulturní rozmanitosti.“ Dodržování směrnice při vyjednávání je důsledně kontrolováno a veškeré výsledky jednání jsou vůči závazkům Komise vůči Radě a Evropskému parlamentu posuzovány. V dohodě totiž nepůjde o hledání společných technických norem a o harmonizaci. V praxi již řada norem je fakticky podobná, a tak cílem TTIP je podpora odstraňování nadbytečné byrokracie, hledání úspor nákladů obchodu a větší kooperace a předávání zkušeností. Detaily o regulatorní spolupráci: a) regulatorní spolupráce Cílem regulatorní spolupráce je dosáhnout větší kompatibility obou systémů tam, kde je to možné, a tím i úspor pro podniky s důrazem na malé a střední aniž by byla snižována úroveň ochrany spotřebitelů, životního prostředí a dalších citlivých oblastí. Záměrem EU je stanovit mechanismy pro vzájemné informování při tvorbě nové regulace a posílení vzájemné spolupráce založené na výměně informací včetně například vědeckých studií a analýz a konzultačních mechanismech, jakož i úzké kooperaci v určitých oblastech, například v automobilovém průmyslu, chemickém průmyslu, strojírenství, zdravotnické technice či farmaceutickém průmyslu. Spolupráce však bude na bázi informativní s tím, že nikterak neomezí práva na samostatnou regulaci

ve veřejném zájmu dle politických rozhodnutí i vlastních analýz či preferencí, tak jak je tomu doposud. I v budoucnu tedy bude docházet k situacím, že EU i USA se budou v přístupu k některým otázkám lišit. Cílem v této oblasti není dosažení harmonizace, ale lepší výměna informací. b) technické bariéry pro obchod Cílem EU je: zlepšení spolupráce při stanovování technických požadavků pro výrobky, posílení směřování ke globální aplikaci mezinárodních standardů, odstranění nadbytečných dvojích požadavků na kontrolu a certifikaci výrobků c) sanitární a fytosanitární opatření Cílem EU je zjednodušit obchod se zemědělskými produkty díky opatřením v následnících oblastech: zrychlení a zjednodušení procedur rozhodování, sjednocení povolovací procedury pro všechny členské státy EU, větší přehlednost a transparentnost procedur, posílení spolupráce v oblasti animal welfare Naopak, cílem TTIP není změnit evropskou legislativu v oblasti geneticky modifikovnaých organismů, pesticidů, použití růstových hormonů v zemědělské produkci či použití chlorovaných roztoků pro desinfekci kuřecího masa. Obava 6 – TTIP s mechanismem řešení sporů skrze arbitráže ohrozí právo státu demokraticky rozhodovat ve veřejném zájmu. Díky TTIPu korporace získají moc nad státy. TTIP tedy ohrozí naši demokracii Mechanismus řešení sporů investor-stát (ISDS) se stal jedním z hlavních zdrojů pochybností o TTIP – myslíme si však, že neprávem. Z pohledu ČR je nutné nejdříve uvést, že zahrnutím mechanismu ISDS do dohody TTIP se pro Českou republiku hrozba mezinárodních arbitráží nezvýší, ba naopak. V dané oblasti můžeme mnohem spíše jenom získat, protože od 90. let máme uzavřenu s USA dohodu o ochraně a podpoře investic, která tento mechanismus již obsahuje. Další desítky obdobných smluv má ČR uzavřené s jinými členskými státy EU či třetími zeměmi. Jak USA, tak členské státy EU mají dobře vyvinuté právní systémy, nicméně ani toto není zárukou, že se vždy evropským investorům dostane v USA přístupu k spravedlnosti a nestrannému rozhodování. Proto chceme, aby TTIP obsahoval moderní mechanismus řešení sporů mezi investorem a státem, který bude vyvážený a nebude ohrožovat právo států na přijímání opatření pro naplňování cílů veřejných politik v oblastech jako je ochrana společnosti (bezpečnost, ochrana spotřebitele, zaručení pracovních standardů), životního prostředí, veřejného zdraví, zajištění stability finančních systémů, zachování kulturní diversity atd. ISDS je naprosto standardní nástroj dohod o podpoře a ochraně investic. Ano, v minulosti lze identifikovat ze strany investorů příklady „zneužití“ tohoto nástroje. Komise a členské státy z tohoto důvodu dbají na to, aby kapitola ochrany investic byla moderní a reformním přístupem. Největší přínosy i dle studie Friedrich-Ebert Stiftung zabývající se pohledem odborových organizací na tento mechanismus je: Vyloučení společností, které jsou pouze poštovními schránkami zneužívající lepší postavení investorů ze smluvních stran z působnosti dohody, Vyloučení procedurálních otázek z aplikace doložky nejvyšších výhod, které brání rozšiřování práv investorů nad dohodnutou míru, Vyjasnění a omezení rozsahu spravedlivého a rovného zacházení a nepřímého vyvlastnění, což opět brání zneužívání, Povinná aplikace pravidel transparentnosti založených na UNCITRAL

Povinný soulad pravidel chování rozhodců s normami Mezinárodní asociace advokátů, které přesně definují povinnosti rozhodců, Vyloučení zastřešující klauzule z působnosti, která může být zneužita investorem k zisku odškodnění nad rámec působnosti dohody. Evropská komise i členské státy si jsou vědomy citlivosti tématu ISDS pro veřejnost. Proto byla k této otázce uspořádána i veřejná konzultace, jejíž výstupy byly prezentovány 13. ledna 2015. Komise konstatuje, že o účast na veřejné konzultaci byl velký zájem, celkový počet odpovědí byl témě 150 tisíc, přičemž většina z nich byla zadána skrze on-line platformy s předdefinovanými odpověďmi. 3 000 odpovědí získala EK od individuálních respondentů pokrývající široké spektrum dotčených subjektů a zástupců občanské společnosti. Odpovědi lze rozčlenit do tří následujících kategorií: 1. skupina mající výhrady k TTIP obecně, 2. skupina mající výhrady nebo odmítající zahrnutí ochrany investic a ISDS do TTIP, 3. skupina zabývající se konkrétními prvky ochrany investic zahrnující i konkrétní návrhy, jak ustanovení zlepšit. Komise ve své zprávě dodává, že v současné chvíli podmiňuje zmocňovací směrnice k jednání s USA zahrnutí investiční kapitoly a ISDS do finální verze dohody, jen pokud bude odpovídat evropským zájmům. Tento prvek kondicionality tedy umožňuje v koncových fázích rozhodnout o jeho zařazení do TTIP, nebo jeho vyloučení. Nicméně toto rozhodnutí musí být skutečně činěno až podle výsledku snahy Komise o významnou reformu nástrojů investiční ochrany, které staví právě na zkušenostech z bilaterálních dohod. Třetí skupina je zajímavou zejména z toho pohledu, že v jejím rámci nacházíme různé, často diametrálně odlišné postoje respondentů. Výsledkem konzultace je definování čtyřech klíčových oblastí, v nichž se Komise zavazuje hledat zlepšení. Jde o následující oblasti: ochrana práva státu regulovat, vznik a fungování rozhodčích panelů, vztah mezi domácím soudním systémem a ISDS, a přezkum rozhodnutí v odvolacím mechanismu. Debata tedy není uzavřená a výsledná podoba mechanismu bude během roku 2015 předmětem veřejné diskuse s dotčenými subjekty, členy Evropského parlamentu a členskými státy EU. Obava 7: TTIP prospěje pouze nadnárodním gigantům Ano, TTIP jistě těmto společnostem prospěje. Ale tyto firmy již dnes mají dost zdrojů, aby různé překážky v obchodě překonaly a cla či administrativní překážky nemusí vnímat jako podstatné. Ale je tu i řada malých a středních podniků, které se právě kvůli těmto překážkám o export na druhý kontinent ani nepokouší. Pokud ano, tak jen za cenu velkých nákladů. A právě eliminace bariér je něco, po čem tyto společnosti volají. TTIP je primárně určen pro malé a střední podniky, protože jim prospěje nejvíce. Právě tyto firmy chceme podporovat, protože jsou motorem evropské resp. české ekonomiky a mají – zvlášť v našem případně – excelentní inovační potenciál. Proto jim chceme otevřít dveře do světa, v případě tohoto vyjednávání na trh USA s více než 300 miliony potencionálních zákazníků. A jaké konkrétní přínosy bude pro malé a střední firmy s méně než 250 zaměstnanci TTIP mít? odstranění celních sazeb učiní jejich zboží na trzích nákladově konkurenceschopnější, zjednodušení a posílení transparentnosti celních procedur odstranění překážky rozšíření za Atlantik, větší přístup na trh získají poskytovatelé služeb, jejichž kvalifikace bude uznána, skrze TTIP se otevře malým a středním podnikům trh s veřejnými zakázkami, což může znamenat možnost poskytování dodávek nebo subdodávek inovativnost malých a středních podniků bude zaručena pravidly na ochranu duševního vlastnictví

významný rozvoj skrze TTIP nastane na trhu elektronického obchodu, který umožňuje využívat tohoto nástroje ke komunikaci a poskytování služeb zákazníkům i na druhé straně oceánu Důležitou součástí TTIP, která ukazuje význam SMEs pro obě vyjednávací strany je zvláštní kapitola zaměřena právě na jejich podporu. Skrze konzultační a podpůrné mechanismy poskytované na základě TTIP bude takovým podnikům, tvořící páteř obou ekonomik, poskytována asistence, aby se mohly rozšiřovat a získávat z TTIP. Bude zřízena informační služba, specificky zaměřený právě na SME, kde budou dostupná všechna ustanovení a pravidla, které se jich týkají, jakož i informace o podmínkách přístupu na trh. Navíc EU předpokládá, že zástupce malých a středních podniků budou vtaženy do procesu implementace a na SMEs bude zaměřena zvláštní informační kampaň. Obava 8: TTIP povede k privatizaci veřejných služeb a ohrozí evropský „sociální stát“ Veřejné služby nebudou dohodou TTIP nijak ovlivněny, jak jasně deklarovali vyjednávači za EU i USA. Na současné fungování a kvalitu veřejných služeb v EU nebude mít TTIP žádný dopad. TTIP, shodně jako u jiných obchodních dohod EU, zahrnuje tři garance ve vztahu k veřejným službám: Tyto služby mohou být podle dohody i nadále předmětem veřejných monopolů, tedy poskytovány jedním poskytovatelem, kterým bude státní nebo soukromá firma s právem výhradního poskytování, a to jak na státní, tak i lokální úrovni. V sektorech veřejného zdravotnictví, sociálních služeb, školství nebo vodohospodářství nemusí státy poskytnout přístup na svůj trh a zaručovat národní zacházení. To znamená, že mohou zvýhodňovat evropské podniky před zahraničními, zabránit zahraničním podnikům v poskytování takových služeb a investování do nich, nebo změnit svou politiku a přístup na trh odebrat. Poslední garancí je právo regulovat veřejné služby. Tedy státy mohou poskytovat licence, stanovovat standardy kvality a to na jakékoli úrovni státu nebo samosprávy. Jediným omezením je, pokud již došlo k povolení přístupu na trh pro zahraniční podniky. V tom případě stát musí garantovat stejné zacházení dotčeným subjektům jako by poskytovat těm evropským. Dohoda také jasně stanoví, že v její působnosti nejsou služby prováděné ve výkonu vládní moci. Obava 9: TTIP znamená návrat ACTA a narušení ochrany osobních dat Dohoda TTIP neznamená skrytý a nenápadný návrat dohody ACTA, tedy Obchodní dohody proti padělatelství, jejíž přijetí bylo odmítnuto Evropským parlamentem. TTIP představuje komplexnější obchodní dohodu pokrývající vícero oblastí včetně ustanovení týkající se ochrany práv duševního vlastnictví. Obě vyjednávající strany mají vysokou míru ochrany těchto práv, i když v některých případech volí odlišné metody jejího poskytování. Cílem TTIP není harmonizace pravidel, ale hledání sdílených principům ochrany, které budou založeny na existujících úpravách. Cílem je najít správnou rovnováhu mezi držiteli práv duševního vlastnictví a mezi uživateli zboží a služeb, které takové ochraně podléhá. Cílem EU i USA je zvýšit povědomí ochraně autorských práv a tím podpořit rozvoj inovativnosti a kreativity obou ekonomik a podpořit i sdílení a výměnu těchto nápadů. Současně TTIP cílí konkrétně i na některé oblasti IPR jako je zeměpisné označování. Otázky vymáhání ochrany těchto práv jsou však ponechány domácím právním řádům, proto TTIP na rozdíl od ACTA neobsahuje pravidla trestněprávního postihu a odpovědnosti poskytovatele internetových služeb. Současně TTIP, na základě rozhodnutí EU i USA není tím správným místem pro řešení rozdílů ochrany dat, k níž obě strany přistupují odlišně. Proto tato vyjednávání probíhají paralelně pod vedení komisařky Věry Jourové. Poznámky:

[1] Přesný seznam dohod je dostupný zde: http://rtais.wto.org/UI/PublicSearchBy...t.aspx?MemberCode=918&lang=1&redirect=1. [2] Výlučná pravomoc v oblasti společné obchodní politiky je zakotvena v čl. 3 odst. 1 Smlouvy o fungování EU (SFEU). Pro více informací viz zde: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?uri=CELEX:12012E/TXT [3] Proces vyjednávání je zakotven v čl. 218 SFEU Pro více informací viz zde: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:12012E/TXT [4] Tisková zpráva zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/press...sion-to-further-boost-TTIPtransparency. [5] Viz webová stránka Evropské komise k TTIP – složka „Resources“; http://ec.europa.eu/trade/policy/in-focus/ttip/resources/index_en.htm*_documents [6] Tisková zpráva zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/press...exts-as-part-of-transparency-initiative. [7] Konsolidovaný text CETA; http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2014/september/tradoc_152806.pdf [8] Dostupná zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2013/march/tradoc_150737.pdf. [9] Studie Centra ekonomických studií (G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin ) využívá strukturálně odhadovaný všeobecný rovnovážný model, který se snaží být doplňkovým přístupem k CGE modelu studie CEPR. Dostupné zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113418.pdf a http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113364.pdf. ; Bertelsmann Stiftung, Transatlantic Trade and Investment Partnership (TTIP) Who benefits from a free trade deal? http://www.bfna.org/sites/default/files/TTIP-GED%20study%2017June%202013.pdf Autory studie jsou G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin. Tento přírůstek je o 0,9 % nižší než Unijní průměr, což je ale způsobeno tím, že ČR je zemí nacházející se v jádru EU, nikoliv na její periferii, proto její náklady obchodu jsou nižší a navíc ČR je otevřenou ekonomikou s podílem otevřenosti na úrovni 0,72 % v roce 2012, což rovněž snižuje přínosy TTIP pro bohatství ekonomiky. Směrnice pro jednání o Transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11103-2013-DCL1/cs/pdf . Technické požadavky jsou pravidla definující, jak má výrobek vypadat – jeho velikost, tvar, design, označení a balení, funkce a výkon. Studie je dostupná zde: http://library.fes.de/pdf-files/bueros/bruessel/11044.pdf. Celá zpráva Evropské komise je k dispozici zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153044.pdf. Viz též zpráva „The Transatlantic Trade and Investment Partnership: Big Opportunities for Small Business“ Atlantic Council, 14.11.2014, http://www.atlanticcouncil.org/images/publications/TTIP_SME_Report.pdf. Pro více informací, viz zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1115. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s dalšími partnery usiluje o maximální informování

veřejnosti o procesu vyjednávání TTIP. Kromě využívání tištěných i nových médií je prioritou i osobní setkání. Na této stránce naleznete informace o proběhlých či připravovaných akcích. Příležitost k diskuzím bude nejenom v Praze, ale určitě i ve Vašem městě, ve Vašem Eurocentru či na Vaší univerzitě. Pokud máte zájem uspořádat setkání k debatě o TTIP, využijte náš kontaktní formulář, maximálně se Vám pokusíme vyjít vstříc a zajistit naši účast. Těšíme se na viděnou na některé z našich akcí. Plánované pro rok 2015 17. 6. TTIP: Transatlantická obchodní dohoda mezi EU a USA – Co může přinést a proč vyvolává tolik otázek? Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava 5. 6. Veřejné vystoupení komisařky C. Malmström na Univerzitě Karlově, Praha 28. 5. TTIP: odvážné palce – debata Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova, 17:30 25. 5 Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) – mýty a fakta, Eurocentrum Jihlava 23. 5. Hlavolam jménem TTIP, 13:00, Praha 22. 5. Národní konvent k TTIP, Praha Uskutečněné v roce 2015 11. 5. Mají se čeští spotřebitelé bát dohody mezi EU a USA? Eurocentrum Praha 28. 4. Prezentace k TTIP, Západočeská univerzita, Plzeň 28. 4. Kulatý stůl k obchodu s USA a k prezentaci TTIP, Plzeň 21. 4. Prezentace k TTIP, Univerzita Palackého v Olomouci 20. 2. Debata k TTIP, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 12. 2. Debata k TTIP pořádaná Radou pro mezinárodní vztahy, Evropský dům 6. 2. Expertní tým TTIP s J. Mungengovou, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha 6. 2. Setkání J. Mungengové s poslanci a senátory Parlamentu ČR u kulatého stolu, Praha 4. 2. Náměstek MPO V. Bärtl v Hyde parku Uskutečněné v roce 2014

18. 3. Kulatý stůl k TTIP s firmami Moravskoslezského kraje za účasti Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy, Ostrava

18. 3. Přednáška k TTIP na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava

10. 4. Přednáška pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, Praha

10. 4. Kulatý stůl k TTIP v Americkém centru, Praha

15. 4. Prezentace k TTIP pro představitele chemického průmyslu ČR, Praha

23. 4. Přednáška k TTIP pro členy Nordic Chamber, Praha

24. 4. Přednáška pro studenty cyklu International Business na VŠE, Praha

19. 5. Prezentace TTIP a oblasti textilního průmyslu na valné hromadě ATOK, Strážnice

25. 9. Prezentace TTIP a bilaterálních vztahů ČR–USA pro studenty Lipscomb University Nashville, Praha

29. 9. Prezentace TTIP pro studenty ENA, Praha

1. 10. Prezentace TTIP a oblasti strojírenství v rámci odpoledního bloku 10 let v EU, MSV Brno

9. 10. Prezentace TTIP na přednášce pro veřejnost v Eurocentru, Praha

29. 10. Prezentace TTIP pro setkání s novináři, Zastoupení Evropské komise v ČR, Praha

6. 11. Mezinárodní konference k TTIP, VŠE, Praha

21. 11. Prezentace TTIP pro společné setkání členů Parlamentu ČR a europoslanců, Poslanecká sněmovna,

Praha Vybrané akce ve větším detailu Hyde park s náměstkem MPO Vladimírem Bärtlem – Diskuse o podobě TTIP TTIP Konference: Přínosy a výzvy pro Českou republiku a Evropskou unii

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/t...vesticich-mezi-eu-a-usa-ttip-41079.html

byznys.ihned.cz Sobotka varoval před zrušením zákona o tržní síle. Zastavil neférové jednání řetězců, tvrdí 8.7.2015

byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz ČTK, eie Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Bohuslav Sobotka nesouhlasí s poslaneckým návrhem na zrušení zákona o tržní síle, který je podle premiéra pro Česko nezbytný. Na schůzce s prezidentem Agrární komory zdůraznil, že díky zákonu se podařilo zastavit neférové jednání velkých obchodních řetězců vůči menším dodavatelům. Novela zákona, která má zajistit lepší vymahatelnost zákona, má podle Sobotky slušnou šanci na schválení. Zákon o tržní síle kultivuje vztahy řetězců a dodavatelů a pro Českou republiku je nezbytný. Na středeční schůzce se na tom shodli premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a prezident Agrární komory Miroslav Toman. Během pěti let, kdy zákon v České republice platí, se podle premiéra podařilo zastavit neférové jednání velkých obchodních řetězců vůči menším dodavatelům. Novela zákona, která v úterý prošla druhým čtením ve sněmovně, má podle Sobotky slušnou šanci na schválení. "Vyplatilo se mít tento zákon a je na nás, abychom ho zpřesnili a vylepšili a zajistili jeho lepší vymahatelnost," řekl premiér. Zpřesnění a zlepšení zákona má zajistit vládní novela, která podle Sobotky získala dostatečnou podporu ve sněmovně. "Ukázalo se, že zákon má slušnou šanci na to, aby byl přijat," uvedl. Premiér zdůraznil, že zákon hlídá řetězce, aby nezneužily své postavení na trhu a při obchodování s menšími dodavateli jednaly férově. Varoval před snahou zákon zrušit. "Předpokládám, že (řetězce) stojí za poslaneckým návrhem na jeho zrušení. Pokud by k tomu došlo, pak budeme patřit mezi jednu z mála zemí, která takovouto regulaci nemá," upozornil. Sněmovna chce dál projednávat novelu o významné tržní síle. Předtím ji posoudí výbory - čtěte ZDE Vládní novelu zákona podporují Potravinářská komora i Agrární komora ČR. Předseda Agrární komory Toman zdůraznil, že by novela mohla vést ke snížení cen. HNBYZNYS NA FACEBOOKU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku. To ale zpochybňují obchodní řetězce. Ty naopak již dříve varovaly, že norma může ohrozit jejich podnikání v Česku, zdražit potraviny a narušit tržní prostředí. Proti navrhovaným změnám v zákoně se staví Svaz obchodu a cestovního ruchu, podle něhož z jednostranné regulace budou těžit hlavně dodavatelé.

Zákon o významné tržní síle platí už pět let. Podle obchodníků ale nepomáhá - čtěte ZDE Vládní předloha mimo jiné zpřesňuje pojem významné tržní síly a jejího zneužití a zavádí pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Také aliancím má za zneužití tržní síly hrozit postih. Dosavadní vymezení pojmu významné tržní síly dává podle antimonopolního úřadu možnost minimálně dvojího výkladu. Šest příloh zákona, kde je uvedeno asi 80 skutkových podstat, způsobuje podle něj nepřehlednost a špatnou orientaci v zákoně. Novela těchto šest příloh ruší a zneužití významné tržní síly definuje obecněji.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-64287390-sob...zastavil-neferove-jednani-retezcu-tvrdi

Výrobci italských pochoutek míří pro peníze na burzu 13.7.2015

byznys.ihned.cz str. 0 HN.IHNED.CZ Simone Radačičová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Investoři mají zájem o italské potravinářské a nápojové firmy. Roste i poptávka po italských specialitách ve světě. Firmy vyrážejí na burzu pro peníze, které mohou použít pro svůj rozvoj. Největší událostí na milánské burze bude letos privatizace pošty Poste Italiane. Massimo Zanetti z italské podnikatelské dynastie, která vlastní společnost nesoucí rodinné jméno Massimo Zanetti Beverage Group, poprvé ochutnal kávu ve svých dvou letech. Už v pěti pil espreso. A nyní, ve svých 67 letech, chce Zanetti ještě zvýšit prodej kávy své značky ve světě. Sám se chlubí tím, že denně vypije až šest šálků, popisuje deník Financial Times. Firma, pod kterou patří značky jako například Segafredo, hodlá expandovat především v Číně. Aby měl kavárenský podnik dostatek financí na svůj rozvoj, rozhodl se Zanetti upsat 40 procent akcií na milánské burze. A to mu vyneslo na 128 milionů eur (v přepočtu 3,5 miliardy korun). Velký zájem investorů Příklad firmy Massimo Zanetti ukazuje na nový trend, který oslovuje italské potravinářské a nápojové podniky. Ty velké, které často vyrábí tradiční potraviny, jako jsou třeba mozzarella, těstoviny nebo rajčatové pyré, se přitom od burz většinou raději držely dál. Příkladem je třeba tamní společnost Barilla, která vyrábí těstoviny, nebo také Ferrero, jež se proslavilo díky svému oříškovému krému Nutella. A kontrastuje to s velkými výrobci potravin z ostatních zemí, jejichž akcie se na burzách běžně obchodují, třeba s francouzským Danone nebo švýcarským Nestlé. To se však nyní pomalu mění. Podobně jako zmíněná firma Massimo Zanetti i další podniky z Itálie se na burzu vydávají pro peníze, které by použily na svůj rozvoj. Mohou také těžit ze stále silnější poptávky po akciích potravinářských a nápojových firem. "O italské potravinářské firmy je nyní obrovský zájem, a to jak od investorů z Itálie, tak ze zahraničí, například z Velké Británie, Francie nebo Beneluxu," uvedl pro agenturu Bloomberg analytik Federico Cellina z italské investiční firmy DeA Capital. Kupci spoléhají na rostoucí poptávku po tradičních italských lahůdkách ve světě. Rostoucího zájmu investorů hodlá využít stále více podniků. Jako poslední se na burzu na konci června vydal tamní výrobce vína Masi Agricola, který jen loni prodal na 12 milionů lahví vína. Ten hodlá získané finance také využít na další expanzi. Už nyní na 90 procent jeho příjmů pochází ze zahraničí. Ekonomové se domnívají, že další podniky budou v budoucnu následovat. Až 400 italských

potravinářských firem označuje milánská investiční firma CDR Communication za "potenciální kandidáty" pro primární emisi akcií (IPO). Mezi ně se řadí i řetězec Eataly, který prodává třeba sýry, víno nebo pečivo. "Byl bych pro to, aby se primární emise akcií odehrála příští rok. I když někteří experti se domnívají, že by bylo lepší počkat až do roku 2017," uvedl nedávno zakladatel Oscar Farinetti. A nejen to, italský tisk v souvislosti se vstupem na burzu zmiňuje i další podniky. Například rodinnou kavárenskou společnost Illy, jejíž historie sahá do roku 1933, dalšími jsou výrobce těstovin Giovanni Rana či De Cecco. I pošta jde na burzu Z nového trendu těží také milánská burza. Očekává se, že letos by se díky vyššímu zájmu potravinářských firem mohlo upsat více podniků než loni, kdy se o zájem investorů nově ucházelo na 28 společností z různých sektorů. "Letošní rok bychom mohli uzavřít s počtem třiceti," poznamenal pro italský list Il Sole 24 Ore Luca Peyrano z London Stock Exchange Group, jež vlastní burzu v Miláně. Prim ale bude nejspíš hrát prodej tamní pošty Poste Italiane. "Privatizace Poste Italiane by letos mohla být vůbec nejdůležitější IPO v Evropě," dodal Peyrano. Experti odhadují, že by mohla vynést čtyři až pět miliard eur.

URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-64305640-vyrobci...kych-pochoutek-miri-pro-penize-na-burzu

cestovani.iDNES.cz Šest tipů na akce a festivaly, kde ochutnáte skvělé jídlo a pivo 13.7.2015

cestovani.iDNES.cz str. 0 Cestování / Kudy z nudy ČCCR – CzechTourism Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

K létu patří grilování, vychlazené pivo i exotická jídla z cizích zemí. To všechno nabízejí gastronomické festivaly, na které vás zve portál Kudy z nudy. Navíc se bude servírovat pořádná porce dobré muziky a zábavy, rozmanité soutěže a také povyražení pro ty, co přijedou s dětmi. Gulášfest ve Valašském Meziříčí Z masa antilop, lam, srn, jelenů, muflonů, ryb, králíků, pštrosů, bažantů, kachen, kanců či klokanů, ale také zabijačkový v chlebánku, jehněčí kotlíkový, mexický fazolový, chilli con carne nebo čertovský ostrý hovězí… To je jen malý výčet z třiceti gulášů v gulášovém menu, které můžete ochutnat na Gulášfestu ve Valašském Meziříčí . Třináctý ročník proběhne na fotbalovém stadionu, a to od čtvrtka 16. do soboty 18. července. Vstupenka za 80 Kč platí po celé tři dny, děti do 120 cm mají vstup zdarma. Doprovodný program nabídne páteční klání o největšího jedlíka a sobotní soutěž o nejlepší guláš, do které se může přihlásit vlastně každý – stačí donést pět porcí hovězího guláše, a to do soboty do 16.00 hodin. Na své si přijdou také příznivci mnoha hudebních žánrů. Kromě kapel Monkey Business či Suppport Lesbiens nebudou chybět ani hity v podání revivalových skupin, děti se mohou těšit na show s písničkami a zábavnými soutěžemi, po celou dobu bude v provozu lunapark s atrakcemi. Festival národů Podyjí v Mikulově Festival národů Podyjí v Mikulově představuje kulinářské umění národnostních skupin, žijících na jižní Moravě. Hudební, taneční, divadelní i kulinářské výtvory nejrůznějších národnostních skupin, které žijí na jižní

Moravě, představuje každé léto Festival národů Podyjí v Mikulově . Letos se koná už pošestnácté, a to od pátku 17. do neděle 19. července. Vstupné na všechny výstavy, koncerty a přehlídky folklorních souborů je bezplatné. Nejoblíbenější součástí festivalu je sobotní gastronomická přehlídka na hlavním mikulovském náměstí, kde v jednotlivých stáncích můžete ochutnat speciality řady národních kuchyní, namátkou třeba bulharské, italské, maďarské, romské, ruské, ukrajinské, valašské, vídeňské, vietnamské, slovenské, srbské, středoasijské či židovské. Nechybí ani ochutnávky vín a samozřejmě české a moravské pochoutky. Na pivní slavnosti do Nepomuku, Harrachova a do Náchoda Kdo má rád pivo, ten si o víkendu 18. a 19. července může vybrat hned z několika festivalů a slavností. Na všech vás čeká hudba, pivní soutěže, zábava a hlavně ochutnávky zajímavých piv z mnoha desítek malých i velkých pivovarů. Nejméně třicet pivovarů se představí na Nepomuckých pivních slavnostech , které začínají v sobotu 18. července v pravé poledne na hlavním nepomuckém náměstí . Na pódiu se vystřídají regionální kapely hrající pestrou směs hudby od dechovky přes folk až po moderní odnože tvrdého rocku, k pivu pak můžete ochutnávat maso a sýry přímo z udírny, výrobky místního řezníka, steaky z ekofarmy z vedlejší vesnice, tradiční koláčky a další laskominy. Harrachovské pivní slavnosti se konají v areálu sklárny a pivovaru. Ve stejný den, tedy v sobotu 18. července, vás Sklárna a minipivovar Novosad & syn společně s městem Harrachovem zvou na Harrachovské pivní slavnosti . Ty jako obvykle proběhnou v areálu místní sklárny a začínají už v 10.00 hodin dopoledne. Během dne se kromě řady revivalových skupin a soutěží v držení tupláku na čas, pití piva na čas, hodu sudem do dálky anebo krasojízdě na opilém kole, které zatáčí opačně, než řídí, můžete těšit na bohatou tombolu a prohlídky muzea a sklárny s možností vyzkoušet si foukání skla. Děti si v dílničkách mohou vyrobit vlastní sklenice, mozaiky, obrázky či trička, nebude chybět ani skákací hrad, laser game nebo stánky s dobrotami – třeba s grilovaným masem, bramboráčky se zelím, trdelníky, medovinou a hlavně pivem. Třetí akcí s pivem je Náchodské Pivobraní , pořádané na Masarykově náměstí v centru Náchoda v sobotu 18. července. Tip pro fajnšmekry: Jídlo z blízka v Brně Na festivalu Jídlo z blízka devět brněnských restaurací nabízí tříchodová menu z regionálních surovin. Kouzlo farmářských lahůdek a jejich cestu od vidlí až na vidličku si můžete vychutnat od 16. do 26. července na festivalu Jídlo z blízka , kdy devět brněnských restaurací bude nabízet tříchodová menu z regionálních surovin. V nabídce restaurací Bohéma, Borgo Agnese , bistra DeguŠtace v řeznictví Mikrofarma, La Bouchée , Palazzo Restaurantu, Prominent , restaurace Na Chatě, Ristorante Piazza a Šelepka najdete například čerstvé candáty z Pohořelic, jehněčí i hovězí maso z ekofarem na Valašsku a Vysočině, čerstvé bylinky, zeleninu, jahody, sluncem provoněné třešně od Hustopečí či meruňky z Břeclavska. Součástí festivalu je také doprovodný program. V pátek 17. července se odehraje festivalové grilování na Moravském náměstí přímo v centru Brna , při degustacích a dalších akcích se osobně seznámíte se sedláky, vinaři, malovýrobci delikates i šéfkuchaři, můžete si vyzkoušet tradiční řemesla a naučit se připravovat třeba kváskové pečivo nebo domácí těstoviny.

URL| http://cestovani.idnes.cz/sest-tipu-na...udy.aspx?c=A150708_090735_kudyznudy_kro

ct24.cz Sobotka: Zákon o tržní síle zkultivoval chování obchodních řetězců

8.7.2015

ct24.cz str. 0 Ekonomika ket Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha - Novela zákona o významné tržní síle pomůže zemědělcům, potravinářům, ale i spotřebitelům, kteří mají zájem o kvalitní české potraviny, prohlásil premiér Bohuslav Sobotka. Za pět let praxe se podle něj ukázalo, že zmíněný zákon zkultivoval chování obchodních řetězců vůči potravinářům a zemědělcům. Zákon o významné tržní síle platí v Česku od roku 2010. Podle Sobotky se jednoznačně ukázalo, že kultivuje chování v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. "Do značné míry zkultivoval i chování řetězců vůči potravinářům a zemědělcům," podotkl premiér. Šéf kabinetu je přesvědčen, že se vyplatilo podobný zmíněný zákon posvětit. "Ukazuje se, že jakmile Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) začal šetřit některé nekalé praktiky obchodních řetězců, tak reagovaly změnou a úpravou svého chování," konstatoval Sobotka. Řetězce jsou v pokušení zneužít významnou trží sílu, míní premiér Nyní je na zákonodárcích, aby zákon zpřesnili a zajistili jeho lepší vymahatelnost, upozornil premiér. ÚOHS by měl na základě novely lépe dohlížet na chování a postupy obchodních řetězců. "Myslím, že je evidentní, že tu mají významnou tržní sílu, že jsou minimálně v pokušení, aby ji zneužily," prohlásil Sobotka. K řadě případů už došlo v uplynulých letech, připomněl. Novela mimo jiné zpřesňuje pojem významné tržní síly a jejího zneužití. Dosavadní vymezení pojmu totiž podle antimonopolního úřadu dávalo možnost minimálně dvojího výkladu. Nově má být zneužitím tržní síly například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje. Někteří obchodníci vyžadují například takzvané regálné, aby zboží umístili na lepším místě v obchodu. Ministerstvo zemědělství novelu podporuje, stejně tak Agrární komora. "Je důležité, aby potravináři a zemědělci věděli, jaká je konečná cena – to znamená za jedno zboží jedna faktura bez jakýchkoli bonusů. I pro spotřebitele to bude přínos, protože je možnost, že cena zboží by mohla do budoucna klesnout a mohli by mít nárok na kvalitnější zboží," poznamenal prezident Agrární komory Miroslav Toman. Obchodní řetězce přitom tvrdí, že novela naopak může vést ke zdražení potravin, ohrozit jejich podnikání v Česku a narušit tržní prostředí. Premiér ale takové výtky odmítá. Novela podle něj nepovede k žádným radikálním pohybům v oblasti maloobchodního trhu, jak její odpůrci "spekulativně" naznačují.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...zkultivoval-chovani-obchodnich-retezcu/

ČRo - radiozurnal.cz Uzená chuť léta. Proč nám uzené potraviny tak chutnají? ČRo - radiozurnal.cz str. 0 / encyklopedie Vendula Prokůpková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.7.2015

zpět K dlouhým letním večerům patří takřka neodmyslitelně vůně špekáčků a klobás opékaných u

táboráku nebo na zahradním grilu. Čím to je, že nám uzené pokrmy tolik chutnají? V čem spočívá tajemství jejich specifické chuti? Uzení představuje jednu z nejstarších metod konzervace potravin. Staří Sumeři si už ve 4. tisíciletí před naším letopočtem pochutnávali na uzených rybách, čínské dynastie zase na uzeném ovoci. Staří Římané například nedali dopustit na uzené sýry. Jak naznačuje nález udírny z 2. tisíciletí před naším letopočtem v Irsku, s uzením potravin měly zkušenost i další evropské kmeny.Potravináři rozlišují tři základní techniky uzení. Uzení studeným kouřem o teplotě do 25 °C, uzení teplým kouřem kolem 60 °C a uzení horkým kouřem o teplotě kolem 100 °C a více. Čím nižší je teplota kouře, tím delší je trvanlivost potraviny.Věděli jste, že...... uzená chuť není omezená jen na maso, ryby a sýry? Dnes jsou již na trhu k dostání uzené čokolády, ovoce, zelenina, ořechy, vanilkové lusky, ale dokonce i voda a alkohol s uzenou chutí. Naše láska k uzeninám je podle některých teorií dána i geneticky. Naši pravěcí předkové upravovali jídlo na ohni, vůně kouře se tedy stala přirozeným stimulem spojeným s dobrým jídlem.Tajemství je ve vůniV čem tedy tkví tajemství uzených potravin? Podle vědců se jedná především o jejich vůni. Kouř vznikající při hoření dřeva obsahuje celulózu a lignin, látky, které jsou součástí chemického složení dřeva. Tyto látky se dále rozkládají na další složky, které vnímáme jako aroma.A právě aroma hraje v našich kulinářských požitcích důležitou roli. Naše chuťové vjemy totiž vznikají z kombinace mnoha smyslových počitků. V prvé řadě se jedná o vnímání pěti základních chutí našimi chuťovými receptory, dále pak především o čichové a hmatové vjemy, tedy vnímání vůně, struktury a konzistence daného pokrmu.

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1506926

Proč jsou v Německu potraviny lepší než v Česku? Jde o honbu za ziskem, říká Miroslav Toman ČRo - radiozurnal.cz str. 0 / dvacetminut Helena Šulcová,Prokop Havel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.7.2015

zpět „Výrobci museli někde ušetřit. Řetězce tlačí na čím dál nižší ceny, které se projevují v kvalitě,“ vysvětluje prezident Potravinářské a Agrární komory Miroslav Toman důvody, proč mají Němci kvalitnější potraviny. Upozorňuje také, že pamatuje doby, kdy bylo v Česku DPH na potraviny 5 %. „Dnes je to 15 %, a ceny potravin nešly tak výrazně nahoru,“ dodává. Podotýká také, že v Německu jsou právě kvalitní výrobky dokonce levnější než v Česku. Proč jsou ale takové rozdíly v kvalitě? „Je to honba za ziskem. Když dojde k náhražce, tak ta je levnější než kvalitní surovina. Jestliže dám menší obsah masa, tak je výrobek levnější a mohou prodávat za vyšší cenu,“ vysvětluje.Připomíná také, že výrobky takzvaných nadnárodních značek, které se prodávají v Česku, se vyrábějí v Polsku, Maďarsku, Rumunsku nebo Bulharsku. „Ale výrobky prodávané se stejnou značku v Německu se vyrábí v Německu nebo některé ze starých zemí. Mají své receptury, pravidelné postupy a nedovolí si šidit zákazníky,“ upozorňuje.Regály v řetězcích mají určitou kapacitu, každý si musí najít svou odbytovou cestu, míní Pavel MikoškaZměna by byla možná, a to tlakem ze strany jak výrobců, tak spotřebitelů. „Když výrobce bude upřednostňovat výrobky z České republiky, tak je to pod pravidelnou kontrolou,“ říká.Zdraží novela zákona potraviny? Novela zákona o tržní síle by měla narovnat vztahy mezi řetězci a dodavateli, má ale mnoho kritiků. „Argumenty, které používají odpůrci novely, jsou stejné, jako v roce 2010,“ říká s tím, že u novely chváli vymahatelnost, omezují se také bonusy a další poplatky.„Za jedno zboží by měla být jedna faktura a dodavatel by měl vědět od začátku, za kolik dodává řetězci a jaká je konečná cena,“ vysvětluje. Ale bude se radovat spotřebitel? „Na cenu zboží by měly mít vliv základní faktory, jako cena komodit, energií a poptávka,“ namítá.Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.Cokoliv Jurečka udělá pro zemědělce, zároveň dělá pro Babiše? Takové zkratky mne unavují, namítá ministr Marian Jurečka o přísnějších pravidlech pro sudová vína: Chceme chránit trh, spotřebitele i státOmezit prodeje o svátcích? Kdo chce prodávat, ať prodává! nesouhlasí Vladimír Dlouhý


ČRo - regina.cz Francouzské trhy zvou na quiche nebo cidre, stánky se otevřely na pražské Kampě ČRo - regina.cz str. 0 / denik Lenka Jansová, msk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.7.2015

zpět Quiche, crepes, galettes, cidre nebo čokoládový dort s levandulí – to vše nabízí návštěvníkům osmý ročník Francouzských trhů. Ten se v den francouzského státního svátku otevřel na pražské Kampě. Je na něm dvacet stánků, kde se představují prodejci a výrobci francouzských regionálních specialit. Otevřeno bude do neděle. „Klobásky, paštičky, chorizo,“ vypočítává nakoupené lahůdky jedna z návštěvnic. Podle organizátora trhu Tomi Boutona ale zapomněla na tu největší specialitu.„Námořníci, kteří jezdili na dlouhé cesty, potřebovali s sebou sušené maso, které hodně vydrží. Tady ho dostanete na váhu a támhle jsou zabalené větší kusy,“ ukazuje na námořnickou klobásu z Normandie.Kvalitě odpovídají ceny. Asi třísetgramový zabalený kus této lahůdky stojí kolem 350 korun. Organizátoři tvrdí, že ani ve Francii nejsou výjimečné uzeniny o nic levnější.„Po oslabení koruny stouply ceny potravin z Francie v Česku automaticky o deset procent. Jsou to ale speciality menších zemědělců, kteří nejsou zvyklí vyvážet do celého světa jako velké koncerny. Je třeba tedy zaplatit víc za dopravu a hygienické skladování,“ vysvětluje Bouton.U vedlejšího stánku ukazuje jedna z vystavovatelek Petra Kranková další specialitu – šneky. Na trzích o ně bývá tradičně velký zájem. Vedle vína se dobře prodává i bretaňský cidre.Francouzský trh na pražské Kampě nabídne delikatesy i koncertyZemědělci prodávají litr mléka i pod osm korun. Situaci označují za kritickou V Praze začínají husovské slavnosti, nabídnou koncerty i středověké tržiště


ČRo - strednicechy.cz Léto na grilu: Roastbeef s domácí tatarkou. Griloval Radek David 12.7.2015

ČRo - strednicechy.cz str. 0 / recepty_pochoutky Patrik Rozehnal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Šéfkuchař Radek David se svým týmem z restaurace Babiččina zahrada v Průhonicích nás naučil grilování roastbeefu a přípravu domácí tatarské omáčky. Hostem Nadi Konvalinkové a Patrika Rozehnala byl moderátor České televize Vladimír Kořen. Grilovaný roastbeef2 kg neočištěného roštěncesůlcelý pepřslunečnicový olejplnotučná hořčicekečupworcestrová omáčkatymiánrozmarýnšalvějPostup:1. Maso na povrchu osolíme a opepříme. Z oleje, hořčice, kečupu, případně i worcestrové omáčky si připravíme marinádu, kterou vetřeme do masa. Na závěr posypeme bylinkami.2. Takto připravené maso zabalíme do potravinářské fólie a uložíme do chladu. Necháme odležet ideálně přes noc. Pokud budeme grilovat večer, stačí marinovat ráno.3. Maso grilujeme přibližně 45 minut při teplotě 250 až 280 °C. Pro přípravu roastbeefu je dobré nepřímé grilování. Jedná se o způsob, kdy maso není přímo nad rozžhavenými uhlíky. Tedy po stranách grilu. Dobré je také maso přikrýt poklopem, které některé grily

mají. Maso se nám tak připravuje díky horkému vzduchu, který pod poklopem cirkuluje.4. Ugrilované maso poznáme podle jeho pružnosti nebo můžeme zkraje odříznout tenký plátek masa. Můžeme použít i špejli, kterou zabodneme do masa. Pokud je špejle po vytažení teplá (poznáme, když přiložíme na ret), máme maso ugrilováno. Ideální teplota masa při přípravě medium je 50 °C.Tatarská omáčka80 g žloutků1 kávová lžička plnotučné hořčice300 g slunečnicového olejekyselé okurkynakládané kaparylák z okureksůlpepřPostup:1. Základem každé tatarky je majonéza, kterou můžeme koupit nebo si ji doma vyrobit.2. Pokud se rozhodneme pro domácí výrobu, pak je důležité, aby žloutek, hořčice i olej byly stejné teploty. Nezáleží na tom, jestli bude vše pokojové teploty nebo vychlazené.3. Do mixéru dáme žloutky s hořčicí a mixujeme. Použít lze i tyčový mixer. Až se nám suroviny spojí, začneme pomalu přilévat a olej a dále mixujeme až do krémové konzistence.4. Pokud chceme mít majonézu tužší, přidáme více oleje. V takovém případě ale musíme počítat, že výsledná chuť bude hutná.5. Může se nám stát, že se nám majonéza srazí. Nic ale není ztraceno. Vyšleháme si další žloutky, do kterých následně sraženou majonézu přimícháváme.Tip: Pro grilování nebo i pečení je dobré maso (nejvhodnější je hovězí svíčková nebo roštěnec) příliš nečistit, protože při přípravě se nám tuk vypeče.6. Do takto připravené majonézy přimícháme najemno nakrájenou okurku, nasekané kapary (případně i ančovičky), nasekanou pažitku a trochu hořčice. Přilejeme lák z okurek, osolíme, opepříme a vše důkladně promícháme. Vznikne tak domácí tatarka.Radek DavidNarodil se v roce 1973 a vyučil se v SOU U Krbu v Praze. Vařil třeba v Alcronu nebo Kampa Parku v Praze. Od roku 2002 zakotvil jako šéfkuchař v restauraci La Veranda a v roce 2013 k tomu přidal i Babiččinu zahradu v Průhonicích, kde se věnuje především české kuchyni a využívá k tomu i vlastní bylinkovou zahradu. Pro svá jídla vyhledává suroviny od českých farmářů ze Šumavy, Krkonoš nebo Vysočiny. Je to otec dvou kluků – Matyáše a Šimona.


ČT 1 Spor o regulaci obchodních řetězců 8.7.2015

ČT 1 str. 21 19:00 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Zákon o významné tržní síle se navzdory požadavkům supermarketů rušit nebude. Naopak novela, po které volají dodavatelé a zástupci spotřebitelů, má slušnou šanci na přijetí. Na dnešní schůzce se na tom shodli premiér Bohuslav Sobotka a prezident Agrární komory Miroslav Toman. Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ -------------------Já myslím, že je evidentní, že obchodní řetězce tady mají významnou tržní sílu, že jsou minimálně v pokušení, aby tuto významnou tržní sílu zneužily. V řadě takovýchto případů zneužití v uplynulých letech došlo. Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR -------------------Ty problémy jsou trvalé. To znamená, jsou to zalistovací poplatky, bonusy, různé, různé prémie za různá výročí a tak dále. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Podle premiéra by měla novela zákona více hlídat řetězce, aby nezneužily svého postavení na trhu a při obchodování s menšími dodavateli jednaly férově. Zástupci obchodníků naopak tvrdé vyjednávání o cenách v mezích zákona považují za normální. Marta NOVÁKOVÁ, prezidentka, SOCR ČR

-------------------Pochopitelně ty obchodní vztahy mezi dodavateli a obchodníky jsou někdy hodně napjaté. Jako to nebudeme zastírat, že prostě na sebe používají vzájemně ledacos. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Se zástupci obchodních řetězců se premiér sejde zítra.

ČT 24 Na chování a postupy obchodních řetězců se zaměřuje novela zákona 8.7.2015

ČT 24 str. 3 21:05 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zuzana HODKOVÁ, moderátorka -------------------Na chování a postupy obchodních řetězců se zaměřuje novela zákona o významné tržní síle. Supermarkety a hypermarkety, které tuto úpravu nejvíce kritizují, se ale zrušení, ani zmírnění zákona nejspíš nedočkají. Naopak. Jeho vylepšená verze si má podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky na nekalé praktiky řetězců došlápnout. Bohuslav SOBOTKA, předseda vlády /ČSSD/ -------------------Já myslím, že je evidentní, že obchodní řetězce tady mají významnou tržní sílu, že jsou minimálně v pokušení, aby tuto významnou tržní sílu zneužily. V řadě takovýchto případů zneužití v uplynulých letech došlo a je zcela na místě, aby se tato regulace nejenom zachovala, ale aby se také tato důležitá regulace zlepšila. Zuzana HODKOVÁ, moderátorka -------------------Zákon prošel druhým čtením ve sněmovně a má velkou šanci na přijetí. Původní verze legislativy přitom v Česku funguje už 5 let. Příznivci zákona tvrdí, že se díky němu za tu dobu na domácím trhu zkultivovaly dodavatelsko-odběratelské praktiky. Novela teď navrhuje zpřesnění a lepší vymahatelnost právě. Miroslav TOMAN, prezident, Potravinářská komora ČR -------------------Je pro nás velmi důležité, aby potravináři a zemědělci věděli, jaká je konečná cena a za kolik budou prodávat. To znamená, za jedno zboží jedna faktura bez jakýchkoliv dalších bonusů. To znamená i pro spotřebitele to bude přínos, že je možnost, že cena zboží by mohla klesnout i do budoucna a mohla by mít nárok i na kvalitnější zboží.

denik.cz Mléčná krize. Sedláci hledají recept, jak z ní ven 9.7.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha /INFOGRAFIKA/ – Pohled na grafy může být občas skličující. Tento pocit v posledních měsících zakoušejí čeští chovatelé dojnic, když sledují vývoj výkupních cen mléka. Za poslední rok se snížily o dvacet procent, což zemědělci dávají do souvislosti s dubnovým koncem mléčných kvót, přetlakem mléka na evropském trhu a ruským embargem.

" Zemědělci podobný vývoj příliš neočekávali. Ještě začátkem dubna počítali s tím, že výkupní ceny mléka budou spíše stagnovat, nebo dokonce i mírně růst. Přesto už tehdy jednali s ministrem zemědělství o případné podpoře, kdyby šly ceny rychle dolů. Nyní už je ale situace úplně jiná. Ceny ani nestagnují, ani mírně nerostou, naopak už atakují hranici, kdy se přestává výroba mléka vyplácet. Mlékem se už začíná zabývat i Evropský parlament. „Situace v odvětví mléka začíná být kritická a volá po bezodkladné reakci českého ministerstva zemědělství i Evropské komise. Ukazuje se, že ministerstvo zemědělství vývoj špatně odhadlo, když před zrušením kvót uvedlo, že neočekává výrazný propad cen. Skutečnost je naproti tomu taková, že výkupní cena mléka i po zrušení kvót setrvale padá a podle nejnovějších údajů činila v květnu 7,86 koruny za litr, což při ceně 9,61 koruny za litr v loňském květnu znamená meziroční pokles o dvacet procent," uvedl člen výboru pro zemědělství Evropského parlamentu Stanislav Polčák (TOP 09/STAN). Od května se ovšem cena propadla ještě hlouběji a nyní se pohybuje kolem 6,30 Kč za litr, takže jeho výroba už není zisková. „Pokud jde o další vývoj, mlékárny tvrdí, že by se pokles měl pozvolna zastavit, prvovýrobci si to ještě nemyslí," uvedla včera mluvčí Potravinářské komory ČR a Agrární komory ČR Dana Večeřová. Společné řešení Kvůli současné situaci si včera dali u ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) schůzku zástupci producentů a potravinářů. Domluvili se, že krize by se měla řešit společně s novými členskými státy EU. Stát by měl rovněž mimo jiné část produkce vykoupit a uskladnit. Jurečka chce také v pondělí na Radě ministrů zemědělství v Bruselu navrhnout zvýšení intervenčních cen mléka. To znamená, že pokud by mléko přehnaně zlevnilo, stát by mohl zemědělcům pomoci jeho výkupem. S takovým opatřením souhlasí i Polčák. „Evropská unie by k řešení krize mohla přispět úpravou intervenční ceny mléka, aby účinně zajišťovala přiměřené a stabilní výkupní ceny, a mimořádné zavedení vývozních náhrad za účelem nalezení nových odbytišť pro přebytečné mléko na evropském trhu," doplnil europoslanec. Podporu exportu ovšem Evropská unie zatím odmítá, protože by mohla narazit na regule Světové obchodní organizace. Nicméně najít nové mimoevropské trhy, kam by se přebytečné mléko mohlo vyvážet, považují zemědělci za klíčové. Obavy z Polska Už v dubnu měli hospodáři obavy ze zvyšující se produkce mléka v některých evropských zemích. Důkladně se na konec kvót připravovali Dánové, Němci nebo Irové. Největší obavy ale čeští zemědělci měli z Polska. Tamní zvyšování produkce a vývozu by podle nich mohlo mít v budoucnu za následek snižování výroby mléka v Česku. Tomu chce ministerstvo zemědělství zabránit podporou chovatelů dojnic. „Očekáváme, že letos přidělíme 473 milionů na welfare dojného skotu a asi 143 milionů korun na prasata. Chceme tak posílit oblasti, které v poslední době čelí nízkým výkupním cenám," uvedl minulý týden ministr Jurečka. Koho současné potíže zemědělců zatím asi netrápí, jsou spotřebitelé. Mléko totiž zlevňuje i v regálech obchodů. "

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/mlecna-k...edaji-recept-jak-z-ni-ven-20150709.html

Výrobce potravin Racio zvýšil loni tržby o 26 procent na 563 milionů 12.7.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Břeclav - Břeclavský výrobce potravin již několik let po sobě výrazně navyšuje výnosy. Loni firma zvýšila tržby o 26 procent na téměř 563 milionů korun a zisk dokonce ztrojnásobila na 22,6 milionu Kč. Společnosti se daří především rychle získávat zahraniční trhy, export loni vzrostl o 37 procent. Vyplývá to z výroční zprávy ve Sbírce listin. " Vývoz už loni tvořil dvě třetiny výnosů a každoročně jeho podíl roste. Klíčovými importéry jsou Německo, Velká Británie a Francie, ale daří se vyvážet i do dalších zemí Evropské unie, do USA, Kanady a některých dalších mimoevropských zemí. Naopak se loni zastavil růst vývozu do Ruska kvůli odvetným sankcím země na dovoz potravin z EU. „Růstu napomáhá stále rostoucí trh zdravé výživy, širší nabídka výrobků naší společnosti a zvýšený zájem spotřebitelů spjatý se zdravým životním stylem," uvedl ve zprávě jednatel Oldřich Darmovzal. Racio na trh totiž dodává extrudované a pufované výrobky, tedy takové, k jejichž zpracování se používá vysokých teplot a tlaků a jsou trvanlivější než klasické pečivo. Vývoj výrobků Do vývoje nových výrobků firma každoročně investuje, loni to byl téměř milion korun a každoročně uvádí na trh nové výrobky. Loni šlo například o potraviny ochucované pouze ovocnou šťávou. „Naši snahou je dále posilovat pozici v obchodních řetězcích a posilovat export. Chceme být co nejúspěšnější ve výběrových řízeních na dodavatele privátních značek," uvedl Darmovzal. Racio totiž prodává potraviny jak pod svoji značkou, tak pod značkami řetězců. Také pod svoji značkou uvádí na trh potraviny zahraničních výrobců, nabízí i biopotraviny. Společnost vznikla v roce 1990. Pro snazší působení na slovenském trhu vznikla už v roce 1995 dceřiná společnost Racio Slovakia se sídlem v Kútech nedaleko Břeclavi. Aktuálně firma zaměstnává přes 220 lidí."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/vyrobce-...26-procent-na-563-milionu-20150712.html

dumazahrada.cz Kam v létě na zahrádkářské výstavy 10.7.2015

dumazahrada.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět KVĚTY (9.-12.7., Lysá nad Labem) Tato výstava se každoročně stává svátkem pro všechny milovníky křehké krásy květin. Tradičně největší pozornost návštěvníků přitahují atraktivní květinová aranžmá, která vytvoří zkušený tým Českého zahrádkářského svazu, a to na obrovské ploše 2 160 m?. Tým aranžérů Českého zahrádkářského svazu vytvoří nezapomenutelná zákoutí a vazby krásných květin. Zahradnických trhů se zúčastní nejen pěstitelské firmy, ale i výrobci a prodejci nabízející široký sortiment potřeb pro zahrádkáře a zahradníky. Návštěvníci budou moci zakoupit květiny, okrasné a ovocné dřeviny, balkónové rostliny, bonsaje, léčivé rostliny a byliny, nářadí a potřeby pro zahrádkáře i zahradní nábytek. DENIVKOVÁ ZAHRADA (10.-12.7., Mravín) Neuvěřitelných 650 druhů denivek budete moci zhlédnout v zahradnictví, které se na pěstování denivek specializuje. Otevřeno je od 9 do 17 hodin, ale čím dříve přijdete, uvidíte víc květin

rozkvetlých. A samozřejmě si můžete většinu z vystavených exponátů i zakoupit ve třílitrových květináčích, tedy kvetoucí plně vzrostlé rostliny. Mohlo by vás zajímat Vypěstujte si borůvky všech chutí a vůní Taky patříte mezi milovníky borůvek? A víte, že si některé druhy těchto bobulek můžeme pěstovat sami na zahrádkách? Že ne? ... FLORA OLOMOUC 2015, LETNÍ ETAPA (20.-23.8., Olomouc) Záplava nádherných květů právě vrcholícího léta i spousta atraktivních lákadel. Taková bude opět letní etapa mezinárodní květinové a zahradnické výstavy a veletrhu Flora Olomouc, která se na stejnojmenném olomouckém výstavišti bude konat od 20. do 23. srpna 2015. Na realizaci letního pokračování největší akce svého druhu u nás se tentokrát podílejí pedagogové a studenti Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, a také proto zní hlavní motto výstavy Zahrada poznání – poznání zahrady. Galerii největšího pavilonu olomouckého výstaviště obsadí expozice Sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin PELERO CZ na téma Rostliny a zdraví. Představí se zde mimo jiné domácí druhy léčivých rostlin, dále rostliny z čínské a japonské medicíny včetně jejich pěstování a zpracování, chybět však nebudou ani recepty a ochutnávky. ČIMELICE 2015 (20.-23.8., Čimelice) Firma Zámecká zahrada, která působí již více než 15 let v oblasti květinářství, sadovnictví a zemědělství, pořádá tradiční prodejní výstavu květin. Areál obyčejného zahradnictví během léta přemění na výstavní areál, který za 4 dny navštíví 25 tisíc návštěvníků. Zahradnické prostředí dodává výstavě netradiční atmosféru. Výstavu každé dva roky připravují desítky profesionálů i nadšených amatérů. FLORIA LÉTO (27.-30.8., Kroměříž) Poslední prázdninový víkend se na kroměřížském výstavišti Floria ponese v duchu hudby. Uskuteční se zde 39. ročník celostátní prodejní expozice pro zahradníky a zahrádkáře, tentokrát s podtitulem Zahrada plná hudby. Akce kromě širokého sortimentu a bohaté květinové výzdoby láká také na doprovodný program, vystoupí zde například Marcela Holanová či Jožka Černý. Že lze květiny vnímat všemi smysly, ukáže květinová expozice, která bude inspirována díly významných českých a zahraničních skladatelů, interpretů či skupin. „Návštěvníky čeká květinové ztvárnění skladeb například od Beethovena, skupin Olympic a Queen či Jaromíra Nohavici a dalších,“ říká manažerka výstavy Miroslava Ševčíková. Stovky odrůd řezaných květin vrcholného léta, díky kterým hudba ožije, dodají na výstavu čeští zahradníci. Floria LÉTO je ovšem stále v první řadě prodejní výstavou a letos na ní zahrádkáři a chataři budou moci obdivovat široký sortiment od skalniček až po vzrostlé stromy. Nebudou chybět ani kaktusy, trvalky, vodní rostliny či bylinky. ZEMĚ ŽIVITELKA (27.8.-1.9., České Budějovice) Kromě stěžejního tématu "Rozvoj života na venkově", které je spjato s mottem "Budoucnost českého zemědělství a českého venkova", zůstává nadále jako jedna z priorit výstavy také prezentace kvalitních českých potravin. Široký výběr potravin z českých surovin naleznete v multifunkčním pavilonu T, kde se představí výrobky oceněné národní značkou kvality KLASA, "Regionální potravina", "Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou ČR" a "CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY". Na své si přijdou i příznivci myslivosti, lovu a rybaření, pro které bude připraven Pavilon myslivosti. Ten nabídne potřeby pro myslivce, rybáře, zbraně, střelivo, oblečení nebo optiku. Pokud tedy plánujete rozšířit své vybavení nebo si udělat radost novým nožem do sbírky, určitě nezapomeňte

tento pavilon navštívit.

URL| http://www.dumazahrada.cz/bydleni/zaji...967-kam-v-lete-na-zahradkarske-vystavy/

E15 Lekce z oligarchie 15.7.2015

E15 str. 2 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět zápisník Pavla Otta Moderátor Otázek Moravec se podle svých slov za celou dobu existence pořadu nesetkal s přístupem, který předvedl ministr financí Babiš. Ten se z nedělní debaty omluvil, prý musel slavit narozeniny své dcery na Azurovém pobřeží. Problém byl ale jinde. Babiš chtěl vystoupit bez jakéhokoli oponenta a diskutujících. Na jeho arogantní požadavek mu nedávno kývla Prima, kterou chce údajně koupit. A tak to zkusil i v ČT. Jenže ta alespoň zatím k mání není. Babiš si postěžoval, že televize mohla být stejně flexibilní jako u ministra vnitra Chovance, za nímž měla přijet do Karlových Varů. To je lež jako věž, protože v době konání filmového festivalu se z tohoto města Otázky vysílají už řadu let. Byl to naopak Chovanec, kdo se přizpůsobil. Navíc není jasné, proč by veřejnoprávní médium mělo za Babišem jezdit do Francie. Je pochopitelné, že se Moravec s něčím podobným u žádného člena vlády ještě nesetkal. Dosud jím nebyl oligarcha, který si myslí, že všechno a všechny si dřív nebo později koupí. Navíc musí makat, takže nemá čas na nějaké hloupé řeči. Prostě si na to zvykněte, pokud ho ještě chcete volit. Kdo si z Babiše rozhodně nehodlá sednout na zadek, je klatovský řezník a živnostník Pavel Havlíček. Do povědomí se dostal bojkotem potravin Agrofertu a kritikou Babišem prosazované elektronické evidence tržeb. „Ten, kdo nabízí párky bez masa, ten, kdo z půl kila masa dokáže udělat kilo uzené kýty bez kosti, nemá nejmenšího práva nám kázat o morálce a říkat, že živnostníci kradou,“ řekl serveru Svobodné fórum. Škoda že takových Havlíčků není víc. Foto popis|

e15.cz Slovenské zemědělství loni hospodařilo nejhůře od roku 2010 8.7.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Slovenské zemědělství loni téměř zdvojnásobilo ztrátu na 4,7 milionu eur (127 milionů korun), a dosáhlo tak nejhoršího výsledku od roku 2010. Informovalo o tom slovenské ministerstvo zemědělství, které vývoj zdůvodnilo kromě jiného poklesem cen farmářských produktů. „Rok 2014 byl příznačný výraznými cenovými propady zemědělských komodit, které nevykompenzoval ani značný nárůst produkce,“ uvedlo ministerstvo, podle kterého se ceny zemědělských produktů loni snížily o 7,8 procenta. To se projevilo například v cenách potravin, které mají značný podíl na vývoji spotřebitelských cen. Loni Slovensko zaznamenalo nejvyšší sklizeň obilí za uplynulých deset let, ceny této komodity ale spadly o téměř pětinu. Celkové výnosy slovenských farmářů klesly o více než dvě procenta na 2,29 miliardy eur. Z toho téměř třetinu tvořily dotace. Rok 2014 byl příznačný výraznými cenovými propady zemědělských komodit

Slovenští zemědělci si dlouhodobě stěžují, že země ztratila potravinovou soběstačnost a že slovenské potraviny mizejí z pultů slovenských obchodů. Loni záporné saldo zahraničního obchodu Slovenska se zemědělskými a potravinářskými produkty dosáhlo historického maxima přes miliardu eur, proti roku 2013 se prohloubilo o polovinu. Zhruba třetinou se na tomto výsledku podílela obchodní výměna s Českou republikou. Zhoršení výkonů loni zaznamenalo zemědělství v celé EU. Zemědělská produkce zemí evropské osmadvacítky, vyjádřena v cenách producentů, klesla meziročně o 3,4 procenta. Čtěte také: Zemědělci: Evidence tržeb zničí drobné živnostníky, zbudou mrtvé vesnice Zemědělská půda je v Česku levnější než na Slovensku V Maďarsku se daří zejména českým a slovenským potravinářům

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstv...ospodarilo-nejhure-od-roku-2010-1207479

Ceny potravin ve světě klesají déle než rok, dostaly se na nové minimum 9.7.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Světové ceny potravin klesly v červnu na nové minimum od září 2009, a pokračovaly tak v poklesu, který trvá už déle než rok. Minulý měsíc cenovou hladinu snížilo zlevnění mléčných výrobků a cukru, uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Hodnota cenového indexu FAO se snížila o 1,5 bodu na 165,1 bodu a meziročně je nižší o 21 procent Index, který zahrnuje obiloviny, olejniny, mléčné produkty, maso a cukr, klesá již od loňského dubna. Za poklesem cen stojí vysoká globální produkce, silný dolar a levnější ropa, uvedla agentura Reuters. FAO nepatrně zvýšila předpověď světové produkce obilovin na 2,527 miliardy tun, což by bylo 1,1 procenta pod loňskou rekordní sklizní. Ekonomika organizace Concepción Calpeová uvedla, že situace v nabídce potravin je nyní „velmi uspokojivá“, i když finanční nestabilita v některých částech světa by mohla vést v budoucnu k cenovým pohybům na obě strany. Čtěte také: Světové ceny potravin opět klesly, na trhu je přebytek Světové ceny potravin jsou nejnižší za čtyři a půl roku. Kromě mléka

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstv...-rok-dostaly-se-na-nove-minimum-1207968

Spotřebitelské ceny rostly nejrychleji od konce roku 2013 9.7.2015

e15.cz str. 0 Makroekonomická data


zpět Spotřebitelské ceny v červnu zrychlily meziroční růst na 0,8 procenta, což bylo nejvíce od prosince 2013. Meziměsíčně, tedy proti květnu, se zvýšily o 0,1 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s květnem zdražily například dovolené, pohonné hmoty, pivo, tabák a brambory. Zlevnily třeba oděvy a obuv. „Meziroční inflace se opět o kousek posunula blíž k tolerančnímu pásmu ČNB, které začíná na hodnotě 1,0 procenta. Pohyb vzhůru proti minulému měsíci byl očekávaný, stejně jako faktory, které za ním stály,“ uvedl analytik UniCredt Bank Pavel Sobíšek. „Celkový makroekonomický obrázek stále vypadá velmi dobře. Klesající obavy z nezaměstnanosti v kombinaci s růstem reálných příjmů podporují vyšší spotřebu domácností, což postupně umožňuje obchodníkům zdražovat zboží i služby,“ doplnila hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová. V závěru roku 2015 čeká inflaci nad jedním procentem. Zafixování kurzového závazku minimálně na dalších dvanáct měsíců by podle ní ještě během první poloviny roku 2016 mohlo přinést inflační překvapení v podobě inflace atakující dvouprocentní cíl. Analytik Generali Investments Radomír Jáč očekává, že se koncem letošního roku celková meziroční inflace dostane do oblasti 1,5 procenta a možná i mírně nad tuto úroveň. Nicméně ČNB podle něj setrvá u současného nastavení své měnové politiky, tedy u kurzového závazku, jenž zůstane v platnosti alespoň do druhé poloviny roku 2016. Fenomén deflace české ekonomice nehrozí, zároveň tu ale nejsou náznaky tvorby výraznějších inflačních tlaků v ekonomice, dodal. Cena sezonních dovolených s komplexními službami vzrostla oproti květnu o 5,2 procenta. Čtvrtým měsícem v řadě zdražovaly pohonné hmoty, v červnu o 0,8 procenta. Pivo zdražilo o 3,9 procenta, ceny lihovin ale o 1,9 procenta klesly. Léčiva byla v červnu o 0,3 procenta dražší než v květnu. Ceny potravin a nealkoholických nápojů se jako celek ve srovnání s květnem nezměnily, ale některé druhy potravin zaznamenaly podle ČSÚ velké cenové výkyvy. Šlo zejména o brambory, na trh přišly ty rané a cena brambor se meziměsíčně zvýšila o 45,2 procenta. Pečivo oproti květnu zdražilo o 3,5 procenta, ovoce o 6,3 procenta. V červnu naopak zlevnily odívání a obuv, oděvy o 0,5 procenta a boty o dvě desetiny. Klesly také ceny telefonických a telefaxových služeb, a to o 0,2 procenta, o 0,7 procenta zlevnily mobilní telefony. Z potravin nejvíc - o 26,4 procenta - meziměsíčně klesla cena plodové zeleniny, vajec o 6,5 procenta a například mléka o 5,8 procenta. Vliv tabáku na ceny Meziročně vzrostly ceny v červnu o 0,1 procentního bodu rychleji než v květnu. Nejvíce se na tom podepsaly tabákové výrobky, které meziročně zdražily o 8,7 procenta. Ceny zemního plynu se zvýšily o 4,5 procenta, vodného o 3,4 procenta, stočného o 2,8 procenta, čisté nájemné meziročně zdražilo o 1,4 procenta a teplo o 2,4 procenta. Zelenina byla v červnu meziročně dražší o 7,6 procenta. Ceny elektřiny naopak o 0,3 procenta klesly. Na snižování meziroční cenové hladiny měly významný vliv například pohonné hmoty, jejichž ceny byly v červnu nižší o 9,7 procenta než ve stejném měsíci před rokem. Čtěte také: Míra inflace překonala i odhady ČNB. Kvůli růstu cen potravin Inflace v březnu mírně zrychlila, zůstává ale těsně nad nulou

URL| http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/makr...-nejrychleji-od-konce-roku-2013-1207731

Vy ještě nekupujete BIO?

9.7.2015

e15.cz str. 0 Hlad & Žízeň

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ať už se vydáte na nákup potravin, nebo třeba do restaurace na večeři, stále častěji máte možnost volby. BIO, nebo „neBIO“? Začněme pěkně od podlahy. Definice by mohla znít asi takto: biopotraviny jsou vyrobeny z produktů ekologického zemědělství za podmínek určených zákonem a měly by být označeny příslušným logem – a to jak národním, tak evropským. Musí samozřejmě stejně jako biosuroviny splňovat přísné požadavky na kvalitu a zdravotní nezávadnost. Při výrobě produktů ekologického zemědělství například nesmějí být používány pesticidy a chemická hnojiva, umělé konzervanty ani barviva nebo třeba antibiotika či GMO (geneticky modifikované organismy). Upřímně, stejně jako mají biopotraviny u nás své vášnivé zastánce, tak mají i zarputilé odpůrce. Zatímco ti první jsou přesvědčeni o tom, že biopotraviny jsou obecně zdravější, chutnější, kvalitnější a mají vyšší obsah vitaminů a minerálních látek než běžné potraviny, druzí oponují, že jde jen o marketingový tah, jak za víc peněz prodat „obyčejné“ zboží, a že je například velice problematické pěstovat úspěšně ve velkém některé zemědělské plodiny naprosto bez chemie. Bio je moderní Ať tak, nebo tak, čeští spotřebitelé si produkty ekologického zemědělství a potravinářství v posledních letech docela oblíbili. Možná i díky stoupající popularitě farmářských trhů, větší nabídce obchodů nebo na základě prohlášení mediálně známých šéfkuchařů. I podle nedávného průzkumu agentury Median nakupují Češi biopotraviny stále častěji. Zatímco ještě před nějakými 6 lety je ve své nákupní tašce donesla domů několikrát za měsíc jen přibližně čtvrtina dotázaných, dnes tvoří vyznavači biostylu už třetinu populace. Největší oblibě se přitom potraviny pocházející z ekologického zemědělství těší u žen ve středním věku, nejméně si je naopak oblíbili starší muži. Kam pro ně? Nejčastěji nakupujeme biopotraviny a bioprodukty na již zmíněných farmářských trzích (tuto preferenci uvedlo 60 % dotázaných), dále pak v běžných supermarketech a hypermarketech, specializovaných bioprodejnách nebo přímo na farmě. Stále větší popularitu si ovšem získávají také internetové bioobchody a na výsluní českých biozákazníků se dere i módní forma nákupu v podobě biobedýnek. Například v tuto chvíli si nechává zásilku sezonních bioproduktů zasílat až k domovním dveřím celkem 7 % nakupujících (více o tomto způsobu nákupu – včetně inspirativních redakčních receptů – najdete na stranách 22–26). Nejvíc frčí biomléko Favority mezi biovýrobky jsou u spotřebitelů zejména mléko a mléčné výrobky (70 %), velmi oblíbené jsou také uzeniny, maso nebo ovoce a zelenina v kvalitě bio. Přitom dvě posledně jmenované položky nákupního seznamu podle již zmiňovaného výzkumu stále posilují svou pozici. Pravděpodobně i proto, že pro ně nemusíme vyrážet vždy jen do specializovaných bioobchodů, ale jsou stále častěji dostupné i v supermarketu za rohem, kam se pravidelně vydáváme na rodinný nákup. BIOpotraviny očima nakupujících PRO: zdravější chutnější mnohem šetrnější k přírodě patří k určitému životnímu stylu

PROTI: vyšší cena omezené možnosti nákupu nedůvěra, že jde skutečně o bioprodukt pouze marketingový tah Článek vyšel v časopisu F.O.O.D.

URL| http://zen.e15.cz/hlad-zizen/vy-jeste-nekupujete-bio-1206167

Marta Nováková: Řetězce na posledním místě 13.7.2015

e15.cz str. 0 Komentáře

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) ČR je druhým největším zaměstnavatelským svazem v Česku, který zastupuje přes šest tisíc podnikatelů, mimo jiné i velké obchodní řetězce s převažujícím prodejem potravinářského zboží. Tito obchodníci jsou v Česku významnými investory, plátci daní a rovněž velkými zaměstnavateli. V co největší míře se také snaží nabízet zákazníkům zboží od tuzemských výrobců a stejně tak se pokoušejí potraviny českého původu exportovat do zahraničí. Nechme promluvit řeč čísel. Od počátku devadesátých let 20. století přesáhly investice deseti největších maloobchodníků 350 miliard korun. Osm největších obchodních řetězců v současnosti zaměstnává dohromady téměř 80 tisíc lidí. Objem exportu českých výrobků do zahraničí prostřednictvím řetězců dosahuje ročně desítek miliard korun. Podíl potravin od tuzemských výrobců a dodavatelů se u velkých řetězců pohybuje mezi 70 a 80 procenty. Je tohle snad zanedbatelný přínos národnímu hospodářství? Neskrývám podiv nad tím, že v souvislosti s ostře sledovanou novelou zákona o významné tržní síle si na schůzku se zástupci řetězců udělal premiér Bohuslav Sobotka čas až poté, co návrh této diskutabilní novely schválila v prvním čtení Poslanecká sněmovna. A poté, co on sám další postup zkoordinoval s vedením české Agrární komory. Jak je vidět, názor řetězců na celou problematiku zajímá zainteresované osoby až na posledním místě. Latiník by se ptal: Cui bono? Tedy: V čí prospěch? Méně českého zboží Každopádně jde o smutný signál českým investorům a všem dalším, které současná vláda intenzivně láká, aby do země vložili své finanční prostředky. Náš svaz, potažmo velké obchodní řetězce z pochopitelných důvodů novelu zákona o významné tržní síle odmítají. Stáváme se svědky politického obchodu, který se podle analýzy vypracované už v roce 2013 negativně dotkne spotřebitelů, odběratelů i českého státu. Politickým představitelům tedy evidentně nevadí, že obchodníci z obavy ze šikany začnou upřednostňovat zahraniční dodavatele před dodavateli českými. Kvůli novele reálně hrozí, že velký dodavatel vytlačí toho menšího z trhu a že řetězce budou raději spolupracovat se zahraničními dodavateli, než by se nechaly šikanovat. Obchodníci v tomto případě velmi dobře vědí, kam do zahraničí pro jakýkoli konkrétní výrobek sáhnou. Výsledkem zpřísnění regulace bude fakt, že na pultech obchodů ubude českého zboží. Pro důkazy nemusíme chodit daleko. Přesně tak totiž dopadla snaha o tvrdou regulaci tržních sil na Slovensku či v Maďarsku. Dá se předpokládat, že kvůli nejasnému znění novely bude vznikat spousta nesmyslných sporů, v nichž budou obchodníkům hrozit likvidační pokuty. Řetězce se právem podivují nad tím, co vlastně přesně je z jejich strany ve vztahu k dodavateli zakázáno. Při současném znění novely totiž nebude v

jejich silách na tuto pro ně zcela kardinální otázku odpovědět. Novela nepomůže Není mi jasné, proč se nyní narychlo schvaluje novela s řadou právních vad a nepočká se na návrh směrnice Evropské komise. Česká republika touto novelou nepochybně zhorší také postavení svých výrobců potravin. Zákon o významné tržní síle je špatný a ani chystaná novela na tomto stavu vůbec nic nemění. Rozhodně nic nezpřesňuje, zavádí nejistotu a negativně se odrazí v šíři nabídky českých potravin v obchodních řetězcích. Autorka je prezidentkou Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Čtěte také: ÚOHS: Novela zákona o významné tržní síle nebude mít dopad na ceny Řetězce vytáhly do boje proti zákonu, který nahrává Agrofertu

URL| http://nazory.euro.e15.cz/komentare/ma...kova-retezce-na-poslednim-miste-1208759

Za poslední rok vzrostly v Česku platy o dvě procenta 14.7.2015

e15.cz str. 0 Domácí ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Mzdy Čechů vzrostly od června 2014 do května 2015 o dvě procenta. Po odečtení inflace činil reálný růst 1,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu mezd globální poradenské společnosti Hay Group. Celkem 84 procent českých firem mzdy zvyšovalo. Nejčastěji se mzdy zvyšovaly v rychloobrátkovém průmyslu, kam patří například výrobci potravin či hygienických výrobků, v automobilovém průmyslu a v bankovnictví. Nejméně často se přidávalo v energetice, v maloobchodu a v pojišťovnictví. „Nejvíce zvyšují mzdy společnosti automobilového průmyslu a centra sdílených služeb. Největší míru diferenciace v nárůstech evidujeme v sektoru IT a telekomunikace,“ uvedla zástupkyně Hay Group v ČR Gabriela Němcová. > Anketa Vzrostl vám za poslední rok plat? ano

27% ne

73% V anketě hlasovalo 247 čtenářů. další ankety Firmy s ryze českým vlastnictvím se přibližují v odměňování zahraničním společnostem. „Stále zaznamenáváme rozdíl v odměňování mezi českými a zahraničními firmami, a to v průměru o 11 procent. Zároveň však vnímáme trend, kdy si firmy s českými vlastníky chtějí udržet své lidi a zůstat přitažlivé prostřednictvím agresivnějších výdělků v položce variabilního odměňování,“ dodala Němcová. Z regionálního hlediska se nejvíce v základních mzdách platí v Praze, v průměru o deset procent více než v celém Česku. Naopak nejméně se platí v Pardubickém kraji, v průměru o 16 procent méně. Čtěte také: Platové rozdíly mezi muži a ženami bohužel přetrvávají Nejlépe jsou placení lidé v IT a marketingu Pozice v IT patří dlouhodobě k těm nejvíce placeným v porovnání se všemi zaměstnaneckými pozicemi (o deset procent více), podobně jako marketing (sedm procent). Skupiny, které naopak vykazují úroveň odměňování nižší, než je celkový trh, jsou v maloobchodním provozu (-17 procent) a v call centrech (-13 procent). „Všude se bavíme o rozdílech v oblasti základní mzdy. Pokud se díváme na celkové příjmy, tendence je velice podobná,“ podotkla. Rozdíly mezi zaměstnanci s nárokem na bonus, a těmi, kteří bonusy reálně dostali, se liší podle sektorů. Společnosti v IT, centra sdílených služeb a maloobchodní firmy evidují větší rozdíl mezi nárokem a vyplacenými odměnami (rozdíly jsou 17 procent v IT, 13 procent v centrech a 10,5 procenta u maloobchodu). Menší rozdíly jsou u automobilek (3,3 procenta), pojišťoven (3,6 procenta) či rychloobrátkových firem (čtyři procenta). Čtěte také: Průměrná mzda stoupla od roku 1989 o polovinu Lidé jsou ochotnější změnit práci Celková fluktuace českých zaměstnanců zůstala v roce 2014 a 2015 se 14 procenty neměnná. Zvýšila se dobrovolná fluktuace (osm procent v roce 2015 ve srovnání se sedmi procenty v roce 2014). Lidé tedy jsou ochotnější opustit své firmy a jít za novou prací. Podle údajů Českého statistického úřadu stoupla průměrná mzda v Česku v 1. čtvrtletí na 25 306 korun. Meziročně vzrostla o 552 korun, tedy o 2,2 procenta. Spotřebitelské ceny se zvýšily o 0,1 procenta, reálně tak výdělky vzrostly o 2,1 procenta. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Databáze Hay Group v ČR zahrnuje v letošním roce rekordních více než 300 tisíc individuálních mezd od 510 firem. Čtěte také: Průměrná mzda vzrostla na 27 200 korun, meziročně o šest stovek Průměrná mzda vzrostla na 25 686 Kč, co si za ni koupíme?

URL| http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/...ly-v-cesku-platy-o-dve-procenta-1209554

Euro Slevoví fešáci Euro str. 28 Názory (hol) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 13.7.2015

zpět GLOSA Podle premiéra Bohuslava Sobotky i prezidenta Agrární komory Miroslava Tomana zlepší novela zákona o významné tržní síle kvalitu potravin v hypermarketech. Pravda spíš je, že zlepší pozici jejich dodavatelů, tedy členů Agrární komory. A možná některé potraviny i zdraží, protože zlepší vyjednávací pozici jejich výrobců. Ti se lepší kvalitou zaštiťují jen proto, že potřebují lidem prodat lobbing za vlastní zisky. Mnozí čeští výrobci potravin totiž o lepší kvalitu potravin nestojí, stejně jako o ni nestojí většina zákazníků hypermarketů. Ty lepší jídlo i zkusily prodávat, záhy ale dostaly lekci z české kupní síly i neochoty dopřát si místo posledního mobilu lepší šunku a víno. Češi jsou slevoví fešáci, a dokud se své závislosti nezbaví, zůstane lepší zboží na Západě. A mimochodem: i Toman ví o významné tržní síle své. Xavergenu, rodinné firmě Tomanů, patří 50procentní podíl na trhu s kuřaty.

Když dva dělají totéž, není to totéž 13.7.2015

Euro str. 60 Light - Hanil a Mikuni Klára Donathová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Japonsko-korejská restaurace Hanil funguje dlouhé roky. Před několika měsíci jí přibyla konkurence Mikuni, obávat se jí zatím nemusí Recenze se standardně věnuje jen jednomu podniku, tentokrát ovšem udělám výjimku. Zaměření i nabídka obou restaurací jsou si natolik podobné, že se jejich vzájemnému srovnání nelze ubránit. Korejských restaurací je v Praze opravdu málo, proto mě mile překvapilo, když se na Senovážném náměstí objevila restaurace nová, se stejnou nabídkou jako Hanil, jehož název, HanZKorea, IlZJaponsko, jasně napovídá, že se zde podává japonská a korejská kuchyně. První návštěva proběhla relativně hladce až na občasné výpadky v nabídce. Nebyla například perlivá voda, nebylo ani typické korejské jídlo bulgogi, které znám právě z Hanilu a chtěla jsem ho ochutnat. Číšník, který zřejmě neměl v obsluhování dlouhou praxi, vynahrazoval nedostatek zkušeností extrémní snahou a přívětivostí. Navíc byla restaurace téměř plná a většina hostů měla asijské kořeny, což mě utvrzovalo v tom, že jsme na správném místě. Následně se ukázalo, že se nejspíše jednalo o turisty, kteří vycházeli z doporučení na některé z webových stránek. Druhá návštěva o několik dní později v době oběda byla za hranicí přijatelnosti. Vybírat jsme mohli jen ze zkrácené polední nabídky. Upozornění na omezený výběr jídel přes poledne bohužel na webových stránkách restaurace chybí, stejně jako stálé polední menu, které tvoří polévka označená jako ramen, ke kterému má ovšem opravdu daleko, dvě nebo tři hlavní jídla a několik bento boxů se sushi. Ten den bohužel dodavatelé nepřivezli ryby, takže bento boxy jsme si objednat nemohli. Předkrmy nebyly v nabídce žádné, takže jsme si objednali bibimbap, kuřecí ramen (můj oblíbený vepřový tonkotsu ramen není ani ve stálém lístku) a jeyuk bokum - vepřové maso v pikantní omáčce s rýží. K pití jsem si objednala jasmínový čaj, který jsem nedostala ani po třičtvrtěhodině čekání a dvou připomenutích. Nakonec jsme nedostali ani jeyuk bokum. Světe, div se, v japonskokorejské restauraci

došla rýže. Zoufalost celé situace se opět snažil zachraňovat onen milý číšník, ale když vám někdo po hodině řekne, že vám nemůže dát ani jídlo objednané z naprosto osekaného lístku, protože zrovinka došla rýže, moc se na tom zachránit nedá. Všednodenní večeře Ale pokud jde o jídlo, jsem trpělivá. Rozhodla jsem se přimhouřit oko a dát Mikuni ještě další šanci. Doufala jsem, že konečně ochutnám místní bulgogi a dodávala jsem si odvahu ochutnat i sushi, od kterého mě ovšem odrazovala příliš nízké cena. Jsou věci, na kterých se vyplatí nešetřit, a sushi je jednou z nich. Pokud tedy chcete ochutnat sushi, které je čerstvě připravené z naprosto čerstvých surovin. Vypravila jsem do Mikuni ještě jednou, na všednodenní večeři. Přestože je restaurace otevřená po celý den bez přestávky, číšník, tentokrát asijského původu, v šest hodin akorát začínal utírat v prázdné restauraci špinavé stoly. Když někdo přišel, špinavý hadr si odložil na nějaký jiný stůl a hosta usadil. Když začal zakládat stoly tak, že podával hostům příbory za tu část, kterou se jí, nosil sklo s prsty (těmi, ve kterých před minutkou držel ten špinavý hadr) uvnitř sklenic, věděla jsem, že jsem v Mikuni naposledy. A to, co následovalo, mě v mém rozhodnutí ani náhodou nezviklalo. Bulgogi pro změnu neměli, ale to už ani nepřekvapilo. Již podruhé jsem ochutnala japonské taštičky gyoza s náplní z masa, zřejmě vepřového a zeleniny. V obou případech byly taštičky osmažené ze všech stran, což neodpovídá původní receptuře, kdy se taštičky nejdříve z jedné strany smaží a poté dodělají pod poklicí. I tak to bylo jedno z lepších jídel, které jsem tu ochutnala. Následovaly smažené yaki udon nudle s hovězím masem. Rozvařené nudle byly slepené, kousky masa tuhé tak, že se skoro nedaly rozžvýkat, a trocha unavené zeleniny tomu rozhodně příliš nepomáhala. Tohle jídlo by mě neuspokojilo ani ve fast foodu za třetinu ceny. Sázkou na jistotu měl být pajeon. Omeleta s mořskými plody (krevety, slávky) s jarní cibulkou, která v trochu bohatším provedení patří mezi má nejoblíbenější jídla právě v Hanilu a při první návštěvě v Mikuni byla chuťově vcelku povedená, byť byla nakrájená na tak velké kusy, že se hůlkami nedala jíst. Vadou na kráse byla v obou případech miska s omáčku postavená přímo uprostřed omelety. Tentokrát byl pajeon na krajích příliš tenký a uprostřed silný. Tedy zatímco kraje byly velmi křupavé, uprostřed byl pajeon syrový. Věřím, že kdyby se podařilo vychytat tento nedostatek a nakrájet omeletu na kusy jen tak velké, aby se daly dát hůlkami do pusy, bylo by to dobré jídlo za dobrou cenu. Na sushi nedošlo ani tentokrát, přestože odvahu k jeho objednání jsem našla. Asi po hodině a půl nám číšník ne úplně srozumitelně přišel říct, že nám ho nepřinese a že si můžeme objednat něco jiného. Rozuměla jsem mu něco v tom smyslu, že jim naše sushi spadlo, pak ovšem nechápu, proč jsme si měli objednat něco jiného. Zkrátka a dobře, sushi už jsem neochutnala a odešla rozmrzelá s tím, že udělám výjimku, a zatímco se obvykle snažím doporučovat restaurace, které stojí za návštěvu, tentokrát vás budu před návštěvou restaurace Mikuni důrazně varovat. Po smutném příkladu toho, jak to vypadat nemá, se pokusím popsat, jak to vypadat má. Pokud chcete ochutnat japonskou a korejskou kuchyni ve vcelku autentickém provedení, vypravte se na Žižkov do restaurace Hanil. Funguje řadu let, loni prošla modernizací interiéru, došlo ke změně sushimastera, ale nabídka zůstala při starém, což je dobře. Dokonalá textura Neváhejte vyzkoušet shora zmiňovanou omeletu v mnohem lepším provedení. Zvenku křupavá a zevnitř vláčná omeleta s pórkem, mořskými plody, vepřovým masem a jarní cibulkou tu nese název pchadžon a je jedním z mých nejoblíbenějších jídel. Dokonalé textuře omelety a její chuti harmonicky propojeně s lehce pikantní omáčkou se těžko odolává. Sushi v je v Hanilu opravdu čerstvé a precizně provedené. Jeho přípravu můžete pozorovat přes prosklený barový pult, za kterým se nedávno objevily nové tváře. V důsledku toho už nejsou sushi sety tak zdobné jako dříve, provedením jsou ale stále výjimečné, i když chybí vyřezávané ozdoby ze zeleniny, které mě vždy bavilo zkoumat. K ochutnání toho nejlepšího, co Hanil v oblasti sushi nabízí, doporučuji suši - sashimi -maki set, nabízený pro dvě osoby, ale dimenzovaný spíše pro tři. Set obsahuje mimo jiné lososa, tuňáka, bílého tuňáka, krevety, kaviár, úhoře a mušle. Bulgogi tu mají vždy. Pokrm tvoří tenké plátky marinované kořeněné hovězí roštěné s rýží a typickou omáčkou. V Hanilu vám dle vašeho přání připraví jídlo v kuchyni nebo vám umožní trochu práce a zábavy navíc tak, že si jídlo budete připravovat sami na stole na litinovém grilu. Obsluha vám dá

podrobné instrukce jak na to. Maso je ve výsledku měkké a skvěle ochucené. Upřímně ale nechápu cenu tohoto jídla. Za 495 korun mi přijde opravdu předražené, byť je velmi dobré. Zkrátka a dobře, kombinace japonské a korejské kuchyně nemusí vždy znamenat kvalitní jídlo a příjemný zážitek. V Praze máte ale šanci dostat obojí na jednom místě. Doporučuji vyhnout se Mikuni a zamířit do Hanilu. Počítejte, že si za kvalitu připlatíme, ale věřte, že v tomhle případě šetřit nemá smysl. l * *** hodnocení Mikuni nízké ceny výpadky nabídky, neprofesionální obsluha, podprůměrné jídlo hodnocení Hanil příjemné prostředí i obsluha, velmi dobré jídlo vyšší ceny Mikuni Senovážné náměstí 21, Praha 1 tel.: 607 102 219 http://www.prahasushi.com Otevírací doba Po-So: 11.00-23.00, Ne: zavřeno HANIL Slavíkova 1581/24, Praha 3 tel.: 724 323 108 http://www.hanil.cz Otevírací doba Po-So: 11.00-14.30, 17.30-23.00, Ne: zavřeno Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. Výběr z jídelního lístku - Mikuni * Miso Soup, polévka ze sojový miso s tofu a mořské řasy * 70 Kč * Chicken Soup, kuřecí polévka * 75 Kč * Salmon Salad, zeleninový salát s lososem a japonskou Wafu dresinkem * 129 Kč * Tuna Salad, Tuna Sashimi na vrcholu zeleninový salát s japonskou Wafu dresinkem * 149 Kč * Ramen, korejská nudlová polévka * 99 Kč * Chicken Ramen, Ramen nudle s kuřecím masem * 129 Kč * Pork Cutlet Ramen, Ramen nudle s vepřovým řízkem * 189 Kč * Jeyuk bokum, vepřové maso v pikantní omáčce, rýže, salát * 149 Kč * Kimchi Jjige, Kimchi polévka s vepřovým masem, podávaná s rýží * 149 Kč * Bulgogi, hovězí maso ve sladkokyselé omáčce, podávané s rýží, salátem * 169 Kč Výběr z jídelního lístku Hanil * Miso-shiru, japonská polévka ze sojových bobů * 80 Kč * Vaječná polévka, hovězí vývar se zeleninou a vejcem * 80 Kč * Suimono Japonská rybí polévka * 120 Kč * Ebi Tempura, smažená zelenina a krevety v těstíčku, 3ks * 300 Kč * Sake Tempura, smažená zelenina a lososoby v těstíčku, 3ks * 300 Kč * Yaki Udong, smažené nudle se zeleninou a vepřovým masem * 110 Kč * Dolsot Bibimbap, rýže se zeleninou, masem a pálivou omáčkou podávané v kamenné míse * 350 Kč * Bibimbapr, rýže se zeleninou, masem a pálivou omáčkou * 320 Kč * Odžingo Bokkum, pražená oliheň * 365 Kč * Kimči Samgyobsal, bůček s pikantní omáčkou a kimči * 320 Kč Recenze všech restaurací najdete na http://euro.e15.cz/toprestaurace Foto popis| japonská a korejská kuchyně. Zážitek z exotické kuchyně nemusí být vždy skvělý. V restauraci Mikuni je tristní. Vynahradit si chutě však lze -i když za více peněz -v žižkovském Hanilu. Foto popis| gyoza. Japonské taštičky se sladkou sójovou omáčkou. Foto popis| pajeon. Korejská palačinka s cibulkou a mořskými plody. Foto autor| FOTO * archiv, Klára Donathová, Hynek Glos O autorovi| Klára Donathová, spolupracovnice redakce

extra.cz Tohle video vás pořádně chytne za srdce! Pětiletá holčička se v něm složí, když má sníst jídlo z "nasekaných zvířátek" 10.7.2015

extra.cz str. 0 Lifestyle sk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Malá Irka se v emocionálním videu rozhodne, že už nikdy nebude jíst maso. A jaká byla reakce jejích rodičů? Naprosto úžasná! Pětileté Indie-Rose nikdy nedělalo problém jíst maso. Jednoho dne ale pomáhala otci s přípravou krocana a začala se vyptávat, odkud maso přesně pochází. Dozvěděla se krutou pravdu, že je nasekané od řezníka. Během večeře se pak emocionálně naprosto zhroutila a tátovi sdělila, že maso už nechce jíst, ani nechce, aby lidi zvířata dál sekali, protože pak už žádné další na zemi nebudou. Muž celý bolestný výstup natočil na mobil a ukázal ho své ženě. „Vždycky měla měkké srdce, když přišlo na zvířata. Nezabila by ani mouchu nebo pavouka. Pokaždé je vezme a postará se o to, aby skončili v bezpečí zahrady,“ sdělila ta o své dceři. Na rozhodnutí Indie-Rose už nadále nejíst maso se manželé zachovali úžasně a všichni ostatní rodiče, kteří se ocitnou v podobné situaci, by si z nich měli vzít příklad. Její volbu se totiž rozhodli naprosto akceptovat. Zároveň ji ale vychovávají tak, aby i ona tolerovala ostatní nevegetariány. Mezi ně ostatně patří jejich rodina. „Musíme jí občas vysvětlovat, že je v pořádku, když ostatní lidé maso jí. Ona se rozhodla ho nejíst, ale musí respektovat také volby ostatních,“ řekla dále matka. Palec nahoru za takový přístup!

URL| http://www.extra.cz/tohle-video-vas-po...yz-ma-snist-jidlo-z-nasekanych-zviratek

finance.cz Komoditní vývoj v červnu 8.7.2015

finance.cz str. 0 Finance.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Řecko se v závěru června neshodlo s ministry financí eurozóny na plánovaném balíku reforem. Vyhrocená situace okolo Řecka nenechala některé komodity chladnými. Svoji stopu na vývoji komodit zanechal i americký dolar. Optimismus, který byl vyvolán vysokou pravděpodobností na dohodu Řecka s věřiteli, se definitivně rozplynul poté, co řecký premiér Alexis Tsipras svolal na 5. června referendum, ve kterém měli občané vyjádřit souhlas či nesouhlas právě s případnou dohodou s věřiteli. Mnoho investorů kvůli nejistotě investuje do drahých kovů jakožto tradičního uchovatele hodnoty. V květnu tohoto roku importovala Čína více zlata. Importy zlata do Indie vzrostly meziročně o 16 % v květnu, nicméně rekordní množství zlata bylo do Indie přivezeno v dubnu. Neshoda Řecka s ministry financí eurozóny poznamenala také ropný trh, který ovšem normálně nereaguje na řecká rizika. Zásadní problém je v tom, že většina růstu evropské poptávky po ropě v letošním roce přichází z jižních zemí. Pokud Řecko zbankrotuje, je velmi pravděpodobné, že se „nákaza“ přesune do dalších jihoevropských zemí, což by mohlo mít negativní dopad na evropskou poptávku po ropě. Diplomaté z Íránu a šest světových mocností projevili politickou vůli dokončit dohodu o íránském jaderném programu. Írán odhaduje, že by mohl po zrušení sankcí zvýšit produkci ropy až o 500 000 barelů denně během jednoho měsíce. Podle údajů společnosti Baker Hughes se počet ropných vrtů v USA dál snižuje na finálních 628, což je nejnižší úroveň od srpna roku 2010. V červnu se cena mědi odrazila z tříměsíčních minim. Stalo se tak díky zveřejněným čínským datům, jež naznačily nejen stabilitu čínského průmyslu, ale také nárůst úvěrů a prodejů nemovitostí za

květen. V posledním červnovém dni americké Ministerstvo zemědělství (USDA) zveřejnilo odhad oseté plochy v USA pro rok 2015. Zveřejněný odhad USDA spolu se silnými dešťovými srážkami, jež se vyskytovaly v některých pěstitelských regionech USA, měly na ceny zemědělských futures kontraktů velmi pozitivní vliv. Výměra plochy oseté kukuřicí klesá třetím rokem v řadě a současně by měla být podle USDA v tomto roce také nejnižší osetou plochou ve Spojených státech od roku 2010. Ministerstvo zemědělství (USDA) odhaduje, že v roce 2015/16 činí osetá plocha kukuřice v USA 89,9 milionu akrů, přičemž v minulém roce osetá plocha dosahovala 90,6 milionu akrů. USDA odhaduje, že u všech druhů pšenice činí osetá plocha celkem 56,1 milionu akrů, což je oproti předchozímu roku pokles o 1 %. Zhruba od poloviny června cena pšenice významně zdražila kvůli obavám z poškození úrody silnými dešťovými srážkami v některých pěstitelských regionech USA. Příliš velká závlaha mívá za následek zrna nižší kvality. V roce 2015/16 americké Ministerstvo zemědělství očekává v USA rekordní osetou plochu sóji. Výměra by u této komodity měla dosahovat 85,1 milionu akrů, což je 2 % více v porovnání s předchozím rokem. Deštivé počasí, které zasáhlo vybrané sójové lokality Spojených států, přineslo vrásky na čele tamním farmářům. Jak Ghanská Cocoa Board, tak i Mezinárodní organizace pro kakao (ICCO) snížily své odhady sklizně v Ghaně. ICCO rovněž snížila svou prognózu pro celkovou světovou produkci kakaa v letošním roce na 4 168 tisíc tun z předchozích 4 359 tisíc tun. Globální produkce kávy by se měla v příští sezóně zvýšit o 6,4 milionu žoků na 152,65 milionu žoků. Globální produkce kávy by se tak zvýšila poprvé po třech klesajících sezónách, uvedlo americké Ministerstvo zemědělství (USDA). Tabulka: Změna ceny v červnu a aktuální cena, zdroj: CSI

Komodita

Pohyb v %

Aktuální cena k 30.06.

ropa WTI

-1,4

59,50 USD za barel

zlato

-1,5

1171,8 USD za oz

měď

-4,2

2,62 USD za libru

kukuřice

22,8

4,32 USD za bušl

pšenice

29,1

6,15 USD za bušl

káva Robusta

9,3

1784 USD za tunu

vepřové maso

-10,9

74,38 US centu za libru Graf: Komoditní index RICI, zdroj: Bloomberg Autor: Eva Mahdalová, analytik, Colosseum

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/447363/

Co týden dal? Zákon o tržní síle je pro Česko nezbytný 10.7.2015 finance.cz str. 0 Finance.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zákon o tržní síle kultivuje vztahy řetězců a dodavatelů a pro Českou republiku je nezbytný. Na schůzce se na tom shodli premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a prezident Agrární komory Miroslav Toman. Během pěti let, kdy zákon v České republice platí, se podle premiéra podařilo zastavit neférové jednání velkých obchodních řetězců vůči menším dodavatelům. Novela zákona, která v úterý prošla druhým čtením ve Sněmovně, má podle Sobotky slušnou šanci na schválení. Více v pravidelném přehledu událostí. Posledních 7 dní ve světě Růst světové ekonomiky letos kvůli útlumu v Severní Americe z počátku roku mírně zpomalí na 3,3

procenta z loňského tempa 3,4 procenta, příští rok by měl ale oživit na 3,8 procenta. Předpověděl to Mezinárodní měnový fond (MMF) v aktualizaci svého jarního výhledu, a snížil tak odhad pro letošek z původních 3,5 procenta. Celkově vyhlídky jsou ale i přes řeckou krizi a prudké otřesy na čínských burzách nadále příznivé, konstatoval fond. Více informací Počet zahraničních turistů v Řecku na počátku letošního roku prudce vzrostl. Za leden až březen tuto zemi navštívilo 1,7 milionu turistů, což bylo o 45,6 procenta více než ve stejném období loni. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil řecký statistický úřad. Statistika je z doby před dramatickou eskalací dluhové krize. Zatím není jasné, jaký vliv bude mít na cestovní ruch rozhodnutí zavřít řecké banky a omezit pohybu kapitálu, upozornila agentura DPA. Více informací Prodej automobilů v Číně v červnu pokračoval již třetí měsíc v propadu. Celkem se prodalo 1,8 milionu vozů, což bylo o 2,3 procenta méně než ve stejném měsíci loňského roku. Za celé první pololetí sice prodej mírně stoupl o 1,4 procenta na 11,85 milionu vozů, byl však nejnižší za nejméně šest let. Uvedl to čínský svaz výrobců aut CAAM, který současně výrazně zhoršil výhled prodeje na celý letošní rok. Více informací Saúdská Arábie se zavázala investovat v Rusku v příštích pěti letech až deset miliard USD (247,2 miliardy Kč). Ruský fond pro přímé investice RDIF uvedl, že se dohodl na partnerství se saúdskoarabským státním fondem Public Investment Fund (PIF), v rámci kterého investuje PIF tuto částku do projektů v Rusku. Podle RDIF je to největší přímá zahraniční investice v Rusku. Více informací Růst německé průmyslové výroby se v květnu zastavil. Německé ministerstvo hospodářství oznámilo, že výroba zůstala v meziměsíčním srovnání beze změny, zatímco v dubnu se zvýšila o 0,6 procenta. Více informací Rakouská realitní společnost CA Immobilien Anlagen (CA Immo) odkoupila od Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) podíl v jejich společném portfoliu kancelářských budou ve střední a východní Evropě, včetně České republiky. Firma uvedla, že za 35procentní podíl zaplatila hrubou cenu 60 milionů eur (asi 1,6 miliardy Kč). Více informací Rusko a jeho partneři ze skupiny rozvíjejících se ekonomik BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) jsou znepokojeni nestabilitou na finančních trzích a kolísáním cen ropy a dalších surovin. Uvedl to ruský prezident Vladimir Putin během summitu BRICS v Ufě. Více informací ...více informací naleznete v sekci Aktuality. Posledních 7 dní doma Očekávaná kritika ze strany pravicové opozice se snesla při jednání Sněmovny na vládní návrh zákona o elektronické evidenci tržeb. Zákon má především pomoci omezit daňové úniky a přinést víc peněz státu na daních. Pravice ujišťuje, že udělá vše pro to, aby se koalici nepodařilo zákon schválit. Situaci oživilo počínání ministra financí Andreje Babiše (ANO), který po jednacím sále chodil s panely, na

nichž ukazoval poslancům vzor budoucí účtenky. Více informací Vládní koalice podle premiéra a předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky podpoří zvýšení daňových příjmů pro kraje o 3,5 miliardy korun už od příštího roku. Sobotka to uvedl ve Sněmovně při interpelacích. Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš minulý týden při jednání s hejtmany navrhoval, aby kraje tento zvýšený příjem dostaly až přespříští rok, což kraje odmítly. Peníze navíc by měla krajům zajistit novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou projednává Sněmovna. Více informací Nezaměstnanost v červnu klesla meziměsíčně o dvě desetiny procentního bodu na 6,2 procenta. Bez práce bylo nejméně lidí od dubna 2009, naopak volných pracovních míst nejvíce od prosince 2008. Mírné zrychlení ve stejném měsíci zaznamenala inflace, která se dostala na 0,8 procenta, tedy na nejvyšší úroveň od prosince 2013. Stále však zůstává pod tolerančním pásmem ČNB, jež začíná na jednom procentu. Více informací Zvýhodněné průmyslové zóny, v nichž bude v rámci investičních pobídek možná vyšší podpora na nově vytvořené pracovní místo, by měly vzniknout v Ostravě - Mošnově, v Holešově na Kroměřížsku a v mostecké průmyslové zóně Joseph. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, předložené ministrem průmyslu Janem Mládkem (ČSSD). Ministři se budou materiálem zabývat na večerní schůzi. Více informací Klienti pojišťoven nahlásili po nočních bouřkách doprovázených silným větrem a přívalovými dešti již stovky škod celkem v řádu milionů korun. Nakonec jich podle prvních odhadů budou tisíce za desítky milionů korun. Jde zejména o poškozené střechy, zahradní nábytek či vytopené sklepy, vyplývá z ankety ČTK mezi největšími pojišťovnami. Více informací Zákon o tržní síle kultivuje vztahy řetězců a dodavatelů a pro Českou republiku je nezbytný. Na schůzce se na tom shodli premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a prezident Agrární komory Miroslav Toman. Během pěti let, kdy zákon v České republice platí, se podle premiéra podařilo zastavit neférové jednání velkých obchodních řetězců vůči menším dodavatelům. Novela zákona, která v úterý prošla druhým čtením ve Sněmovně, má podle Sobotky slušnou šanci na schválení. Více informací Data zveřejněná Českým statistickým úřadem potvrdila příznivý vývoj české ekonomiky. Tržby v maloobchodě v květnu vzrostly meziročně o 5,4 procenta. Stavební výroba si ve stejném měsíci polepšila o 11,9 procenta a průmyslová výroba rostla o dvě procenta, i když to znamenalo zpomalení proti dubnovým 4,3 procenta. Více informací ...více informací naleznete v sekci Aktuality.

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/447572/

financninoviny.cz Veterináři v Bruntále objevili salmonelu v kuřecím mase z Polska financninoviny.cz str. 0 Hlavní zprávy ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.7.2015

zpět Praha - V kuřecích prsních řízcích z Polska, které distribuovala prodejna masa a uzenin Jantar v Bruntále, nalezli veterináři bakterie salmonely. Zásilka 210 kg kuřecího masa je již prodaná, přesto ji mohou mít zákazníci ještě v mrazácích, upozornil dnes mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal...

URL| http://www.financninoviny.cz/zpravy/ve...nelu-v-kurecim-mase-z-polska/1237783?nt

Haló noviny Těžká rána mlékařům Haló noviny str. 2 Z domova (ng) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.7.2015

zpět Zástupci chovatelských svazů, odbytových organizací, Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR se na včerejším jednání krizového štábu domluvili, že připraví plán marketingové kampaně na podporu pití tuzemského mléka. Důvodem jejich nespokojenosti jsou nízké výkupní ceny mléka. Tuzemským výrobcům vadí především nečinnost Evropské komise při padajících cenách mléka v celé Evropské unii. Požadují například zvýšení intervenčních nákupních cen. V současnosti se podle svazu litr mléka vykupuje za 7,30 koruny, výrobní náklady ale dosahují 8,50 až 8,80 Kč za litr. Pád cen mléka přitom bude nadále pokračovat. Podle predikce Ústavu zemědělské ekonomiky a informací se pokles průměrné výkupní ceny nezastaví ani v srpnu. »Velkou měrou za to mohou protiruské sankce a samozřejmě i zrušení mléčných kvót. Na západ od nás byli nachystaní, až se zruší kvóty a budou moci vyrábět a prodávat daleko více mléka,« řekl včera Haló novinám poslanec Josef Šenfeld (KSČM). »Je jasné, že řetězce vezmou mléčné výrobky spíše od svých prvovýrobců než od nás,« dodal. »Máme nižší cenu než je třeba v Německu a přitom se tady německé výrobky prodávají levněji než české, takže je tady nějaký problém,« odhalil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Zemědělci proto podle něho ještě nevědí, jestli bude mediální kampaň pozitivní nebo spíše negativně zaměřená proti obchodním řetězcům. »Nevím, jak zareaguje vláda, ale nějak se to řešit musí,« uvedl Šenfeld. »Jestli jsme proklamovali, že je potřeba podpořit živočišnou výrobu, hlavně chov skotu, teď to dostává těžkou ránu. Je otázkou času, kdy by u nás nemusela být jediná kráva. Ekonomické důsledky jsou dalekosáhlé. Budu vládě držet palce, aby mohla alespoň částečně eliminovat pád cen. Co bude do budoucna, těžko věštit z křišťálové koule. I když se sankce odblokují, je otázka, jestli se situace zlepší. Ruský trh mléčné výrobky potřeboval a tak je nakoupil jinde. A už to tak může zůstat,« obává se Šenfeld. Ministerstvo zemědělství (Mze) hodlá na rok 2016 vypsat nové dotační programy ze státního rozpočtu, které by měly pomoci mléčným producentům i zpracovatelům. Jejich konečnou výši bude muset schválit EK. MZe zvažuje také vypsání tendru od Správy státních hmotných rezerv na nákup 3500 tun sušeného mléka.

Postoj ministerstva zemědělci vítají. »Máme pocit, že se ministerstvo zemědělství snaží situaci řešit,« uvedl Pýcha. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělí na jednání evropských ministrů zemědělství navrhl zvýšení intervenčních cen u sušeného mléka o deset procent, usiluje také v EU o zavedení exportních subvencí. Znovu budou zemědělci o mléku jednat na mimořádném zasedání představenstva Agrární komory ČR na konci července.

Hitrádio Orion Veterináři v Bruntále objevili salmonelu v kuřecím mase z Polska 14.7.2015

Hitrádio Orion str. 1 17:00 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Barbora HOLÁ, moderátorka -------------------Veterináři v Bruntále objevili salmonelu v kuřecím mase z Polska. Maso bylo prodávané na váhu. Spotřebitelé závadné maso proto nepoznají. Pokud jste tedy mezi 1. a 5. července nakupovali v bruntálské prodejně Jantar kuřecí maso, můžete jej vrátit zpět.

Hospodářské noviny Světové ceny potravin jsou na novém ročním minimu 10.7.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět POTRAVINÁŘSTVÍ Světové ceny potravin v červnu klesly na nové minimum od září 2009 a pokračovaly tak v poklesu, který trvá už déle než rok. Minulý měsíc cenovou hladinu snížilo zlevnění mléčných výrobků a cukru, uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Hodnota cenového indexu FAO se snížila o 1,5 bodu na 165,1 bodu. Index, který zahrnuje obiloviny, olejniny, mléčné produkty, maso a cukr, klesá již od loňského dubna. Za poklesem cen stojí vysoká produkce, silný dolar a levnější ropa.

Výrobci italských pochoutek míří pro peníze na burzu Hospodářské noviny str. 14 Podniky a trhy Simone Radačičová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.7.2015

zpět Massimo Zanetti z italské podnikatelské dynastie, která vlastní společnost nesoucí rodinné jméno Massimo Zanetti Beverage Group, poprvé ochutnal kávu ve svých dvou letech. Už v pěti pil espreso. A nyní, ve svých 67 letech, chce Zanetti ještě zvýšit prodej kávy své značky ve světě. Sám se chlubí tím, že denně vypije až šest šálků, popisuje deník Financial Times. Firma, pod kterou patří značky jako například Segafredo, hodlá expandovat především v Číně. Aby měl kavárenský podnik dostatek financí na svůj rozvoj, rozhodl se Zanetti upsat 40 procent akcií na milánské burze. A to mu vyneslo na 128 milionů eur (v přepočtu 3,5 miliardy korun). Velký zájem investorů Příklad firmy Massimo Zanetti ukazuje na nový trend, který oslovuje italské potravinářské a nápojové

podniky. Ty velké, které často vyrábí tradiční potraviny, jako jsou třeba mozzarella, těstoviny nebo rajčatové pyré, se přitom od burz většinou raději držely dál. Příkladem je třeba tamní společnost Barilla, která vyrábí těstoviny, nebo také Ferrero, jež se proslavilo díky svému oříškovému krému Nutella. A kontrastuje to s velkými výrobci potravin z ostatních zemí, jejichž akcie se na burzách běžně obchodují, třeba s francouzským Danone nebo švýcarským Nestlé. To se však nyní pomalu mění. Podobně jako zmíněná firma Massimo Zanetti i další podniky z Itálie se na burzu vydávají pro peníze, které by použily na svůj rozvoj. Mohou také těžit ze stále silnější poptávky po akciích potravinářských a nápojových firem. „O italské potravinářské firmy je nyní obrovský zájem, a to jak od investorů z Itálie, tak ze zahraničí, například z Velké Británie, Francie nebo Beneluxu,“ uvedl pro agenturu Bloomberg analytik Federico Cellina z italské investiční firmy DeA Capital. Kupci spoléhají na rostoucí poptávku po tradičních italských lahůdkách ve světě. Rostoucího zájmu investorů hodlá využít stále více podniků. Jako poslední se na burzu na konci června vydal tamní výrobce vína Masi Agricola, který jen loni prodal na 12 milionů lahví vína. Ten hodlá získané finance také využít na další expanzi. Už nyní na 90 procent jeho příjmů pochází ze zahraničí. Ekonomové se domnívají, že další podniky budou v budoucnu následovat. Až 400 italských potravinářských firem označuje milánská investiční firma CDR Communication za „potenciální kandidáty“ pro primární emisi akcií (IPO). Mezi ně se řadí i řetězec Eataly, který prodává třeba sýry, víno nebo pečivo. „Byl bych pro to, aby se primární emise akcií odehrála příští rok. I když někteří experti se domnívají, že by bylo lepší počkat až do roku 2017,“ uvedl nedávno zakladatel Oscar Farinetti. A nejen to, italský tisk v souvislosti se vstupem na burzu zmiňuje i další podniky. Například rodinnou kavárenskou společnost Illy, jejíž historie sahá do roku 1933, dalšími jsou výrobce těstovin Giovanni Rana či De Cecco. I pošta jde na burzu Z nového trendu těží také milánská burza. Očekává se, že letos by se díky vyššímu zájmu potravinářských firem mohlo upsat více podniků než loni, kdy se o zájem investorů nově ucházelo na 28 společností z různých sektorů. „Letošní rok bychom mohli uzavřít s počtem třiceti,“ poznamenal pro italský list Il Sole 24 Ore Luca Peyrano z London Stock Exchange Group, jež vlastní burzu v Miláně. Prim ale bude nejspíš hrát prodej tamní pošty Poste Italiane. „Privatizace Poste Italiane by letos mohla být vůbec nejdůležitější IPO v Evropě,“ dodal Peyrano. Experti odhadují, že by mohla vynést čtyři až pět miliard eur. *** O italské potravinářské firmy je nyní obrovský zájem, a to jak od investorů z Itálie, tak ze zahraničí. Federico Cellina investiční firma DeA Capital Foto popis| Pan Segafredo Massimo Zanetti a jeho podnik, který vlastní mimo jiné značku Segafredo, získal na burze 128 milionů eur. Peníze použije na expanzi do Číny. Foto autor| Foto: Profimedia O autorovi| Simone Radačičová, mailto:[email protected]

chytrazena.cz Průvodce alternativními styly stravování 12.7.2015

chytrazena.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 12. 07. 2015 / Diety Důvodů, proč se lidé začnou stravovat alternativně, je hodně. Ale jedno mívají společné - cílem je dosažení rovnováhy v souladu s přírodními zákony. Motivy bývají i ekologické či náboženské, třeba Židé nesmějí jíst vepřové maso, v Indii je zase posvátná kráva, proto tam nejedí hovězí a telecí. Častou příčinou jsou také zdravotní potíže, zejména chronického charakteru, nebo závažné nemoci (rakovina aj.).

Různé formy odlišného stravování bývají oblíbené během dospívání. Přechod k těmto alternativám totiž vyjadřuje protest proti všemu tradičnímu. Mezi nejčastější způsoby alternativního stravování patří různé formy vegetariánství, makrobiotika, stravování podle čínské medicíny nebo ajurvédy. Výhody alternativních způsobů jsou nepopiratelné, ovšem za předpokladu, že se nejedná o extrémní způsoby výživy s velmi omezeným výběrem potravin. Hodně záleží na tom, jaké potraviny člověk konzumuje a které ve svém jídelníčku vynechává. Strava se zpravidla vyznačuje dostatkem vlákniny, nízkým obsahem tuku a cholesterolu, dostatečným příjmem některých vitaminů – např. B1, C, E, beta-karotenu, kyseliny listové a minerálních látek (např. hořčíku a draslíku). Oproti tomu bývá v malém množství zastoupen sodík. Velký důraz se klade na sezónnost a výběr potravin podle jednotlivých ročních období, tepelnou úpravu, vyváženost v použití koření a chutí, pomalé jedení a důkladné žvýkání apod. Alternativa - nejen jídlo, ale celkové nastavení člověka Alternativní stravování je však pouze částí životního stylu. Důležitý je celkový přístup k životu – snaha o vnitřní rovnováhu, meditace, relaxace, pravidelné cvičení, samozřejmě umírněná konzumace alkoholu, nekouření a další. Jedná se o životní filozofii. Principem je vnímání člověka jako celku – rovnováha totiž znamená rovnováhu těla, duše, mysli v souladu s vesmírem, se kterým tvoříme jeden velký celek. Každý máme v sobě mikrokosmos spojený s makrokosmem kolem nás. Protiklady léčí, podobné zvyšuje podobné, protože vesmír je koexistencí protikladných vlastností. Ačkoli myšlenka zůstává stejná, jednotlivé interpretace se liší. Např. čínská medicína vycházející z buddhistického zenismu považuje za základ života harmonii mužského a ženského principu, energií jin a jang. Ajurvéda považuje za základ vesmíru 5 prvků (prostor, vzduch, oheň, vodu, zemi). U čínské medicíny i ajurvédy se setkáme s dělením lidí do slupin podle převažujícího elementu, jehož projevem je typické vzezření, chování a sklon k nemocem. Na základě toho jsou i děleny potraviny, doporučena je i jejich tepelná úprava. Třeba v čínské medicíně se podle tepelného účinku na organismus rozeznávají potraviny horké, teplé, neutrální, osvěžující a chladné. Tolerance na laktózu díky domestikaci zvířat V alternativních způsobech stravování se často setkáváme s požadavkem vyloučení mléka a mléčných výrobků. Argumenty proti mléku a mléčným výrobkům jsou poměrně chabé. Navíc umírněné směry - ajurvéda, lakto-ovo-vegetariánství - naopak považují mléko a mléčné výrobky za velmi prospěšné. V čínském jídelníčku se mléko a mléčné výrobky konzumují také, ale Asie patří mezi místa s vysokým výskytem laktózové intolerance (až 98 % populace). Pokles aktivity laktázy (enzymu, který štěpí mléčný cukr laktózu na glukózu a galaktózu) je přirozeně naprogramován od druhého roku života. Nicméně konzumace mléka a mléčných výrobků se ukázala pro člověka jako velmi výhodná, zejména s ohledem na vysoký obsah plnohodnotných bílkovin. Začátek genetické mutace, tedy možnost zachovat vysokou aktivitu laktázy i v dospělém věku, je datována do doby před 10 000 lety. V této době začínali někteří lidé domestikovat zvířata, chovali je k dalšímu užitku, i za účelem produkce mléka. S pravidelnou konzumací mléka a mléčných výrobků se postupně začala zvyšovat schopnost produkovat laktázu i v dospělosti, přičemž možnost štěpit laktózu začala být přenášena do dalších generací. V asijských zemích však tato potřeba nebyla tak silná, protože jako vydatný zdroj bílkovin sloužily luštěniny - převážně sója, která se v porovnání s jinými luštěninami vyznačuje vysokým obsahem relativně plnohodnotných bílkovin, a samozřejmě ryby. Sója nemusí být vhodným řešením

Někteří zastánci alternativních směrů však odmítají i vědecky podložené důkazy, mají svou pravdu. Kromě toho úplné dodržování např. stravy podle čínské medicíny nemusí být vůbec jednoduché. Z dosažení rovnováhy mezi jin a jang je zapotřebí řady speciálních surovin, koření a způsobů tepelné úpravy. Také nejsme adaptováni na vysoký příjem sóji, což může být rizikové u mužů - sója je zdrojem fytoesterogenů, tedy látek podobných ženským pohlavním hormonům - a dále u osob s nádory, které jsou hormonálně podmíněny - rakovina prsu a prostaty. Sójové bílkoviny jsou navíc silně alergenní, proto tyto náhražky nejsou vhodné pro všechny osoby alergické na bílkoviny živočišných mlék, neboť sója jim může vadit podobně jako mléko. Pozor – železo či vápník se lépe vstřebává ze zdrojů živočišných Extrémně restriktivní diety - makrobiotické a veganské - nelze doporučit v období do konce 2. roku života z důvodů možné proteino-kalorické malnutrice a růstové a psychomotorické retardace. U extrémnějších forem alternativního stravování se setkáváme s nedostatečným příjmem železa, vápníku vitaminu D, B12 a B2 (riboflavinu). Některé důležité látky, jako jsou železo a vápník, se z rostlinné stravy vstřebávají do těla podstatně hůře než z živočišných potravin. Zdroj, foto: Bílé plus

URL| http://www.chytrazena.cz/zdravi/diety/...ernativnimi-styly-stravovani-31732.html

idnes.cz - blog Akce! Akce!! Akce!!! (michaelpalka) 8.7.2015

idnes.cz - blog str. 0 Michael Pálka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kdyby přišel velký Isac Newton do našeho supermarketu, dost by se divil.Ale patrně by nevymyslel zákon "akce a reakce" na základě svého vstupu do supermarketu. Já si to dovolím doplnit, protože tato akce vyvolává moji reakci.Newton měl zase pravdu.Známe to všichni.Červeně přeškrtnutá cena a cena potraviny o 20-30-40% nižší.No nekupte to ! Za čtrnáct dní je cena tam, kde byla původně, případně vyšší.Za další čtrnáct dní ještě vyšší.Potom se zase objeví červeně přeškrtnutá cena a hurá. Akce .Cena se zase dá snižovat.Kdybychom sečetli všechny slevy u jedné potraviny, dostaneme se jistě do záporných čísel.Akce! Čtu, pravda bylo to loni, ale pamatuji si to dobře.....cedulka byla zapíchnutá u třešní, které stály 300 kč kilo.Druhý den tam nebyla ani třešinka. "To koupili jistě důchodci" ptám se jedovatě. " Taky", říká bezelstně prodavačka."Kupovali to po 10-20 dekagramech pro svá vnoučata." Naši hodní dědečkové a babičky.Přídavek 40 Kčs za měsíc k důchodu ? Pchá....Kalousek ani Babiš nás nedostanou !Doufám, že se brzy dočkáme...Akce brambory ... 1kg 200 kč. ! Začíná mizet poctivá váha 1kg.Tedy ne, že by se švindlovalo, i když patrně taky....Ale lépe vypadá, když některé druhy ovoce a zeleniny stojí 9 kčs, či 7.50 kč. atd., ale za 100 gramů.Jednou do huby ti stačí chlape, či ne ?? Masáž nepomíjí.Z radia se ozývá radostný mužský hlas..."Je to podle mého gusta "! .... Také se setkáme s vizitkami...česká cena a s vykřičníkem.Co s tím ? Prodává se to sice v české republice...ale patrně si to mnozí lidé neuvědomují, mohla by tam být cena v rumunských lei, či

bulharských leva. A pak.Je to moc, nebo málo.Je to dobře nebo špatně? A také .Český výrobek...pochopitelně tatáž otázka.Je to dobře, nebo špatně ? Hledám a hledám, ale nenacházím nikde radostné upozornění ... je to bulharský, rumunský, polský výrobek...Dosti kritizované polské potraviny, pravda včetně jejich posypové soli na silnice, která zatnula osten nedůvěry v našeho severního souseda.Nicméně nevím, zda-li Poláci mají u našeho alkoholu, pokud se v Polsku prodává napsáno Doporučení! Česká slivovice s metylalkoholem. Zaručeně se zbavíte tchýně ! A další..Jako. Poctivé české mléko, poctivá šunka, poctivé české máslo atd.Jak se asi dělají ostaní naše potraviny bez tohoto označení! Dá se to vůbec jíst ?? Michael Pálka

URL| http://michaelpalka.blog.idnes.cz/c/468754/akce-akce-akce.html?ref=rss

Není potravina jako potravina (janprazak) 10.7.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Není potravina jako potravina Kdysi jsem míval rád luncheon meat, česky přezdívaný lančmít. Když člověk neměl moc času, hodil ho třeba na pánvičku, lehce dozlatova osmahl a mohl si ho dát s čerstvým chlebem, kremžskou hořčicí a okurkou. Mňam. Jenže pak jsem najednou zjistil, že mi tahle dobrota přestala chutnat. Inu položil jsem si otázku „člověče, nejsi ty poslední dobou nějaký zmlsaný?“ A tak jsem lančmít prostě vyřadil ze svého jídelníčku a na tu svou sebekritickou otázku raději zapomněl. Občas si zahřeším proti dobrým dietetickým mravům a správným českým zvykům, dám si colu. Sice nic extra, ale když je to vychlazené, dá se to pít a zažene to žízeň. Před časem jsem tenhle hřích spáchal někde za čárou, snad v Německu, už nevím. Nevěřili byste, jak mi tam tento nápoj zachutnal, přitom to byla stejná značka i balení. Řekl jsem si „inu, vždyť ty jsi až dosud tápal v temnotách, konečně jsi prozřel a zjistil, co vlastně máš pít.“ „Nemáš,“ opravil jsem se hned po návratu a po první sklence totožné coly koupené u nás. Bylo mi to divné, přičítal jsem to nervozitě svých chuťových pohárků tam někde v cizině. Občas se mi někdo svěřil s podobnou zkušeností, že totéž koupené u nás a jinde není vlastně totéž. Nevěřil jsem. Říkal jsem si, že tentýž výrobek určité značky musí být na celém světě stejný. Z omylu mě konečně vyvedla až nedávná zpráva potravinářské inspekce nebo nějaké podobné instituce, ve které se pravilo, že u celé řady takto rádoby stejných produktů byly zjištěny významné rozdíly, a to při prakticky stejné ceně. Lančmít prodávaný u nás je kuřecí, v Německu či jinde v civilizované zemi vepřový. Kuřecí prsty tam mají vyšší obsah masa, rozdílů v náš neprospěch byla celá řada. O cole se v té zprávě sice nemluvilo, ale nedivil bych se, kdyby ta prodávaná za čárou byla nějak colovější. A když se milí inspektoři ptali výrobců, jak je to možné, dostalo se jim odpovědi, že oni přizpůsobují podíly surovin a technologické postupy místním potřebám, aby to prý zákazníkům víc chutnalo. Nevím jak vy, ale podle mě mají být rybí prsty víc rybí než škrobové či jaké, lančmít vepřový a cola taková, aby měla ten správný říz. A tak jsem si opět položil otázku, „človíčku, jestlipak oni tě ti výrobci nějak nešulí?“ Pokud ano, sice by to mohlo znamenat, že přece jen nejsem zmlsaný, ale jako Čech bych se cítil pořádně naštvaný.

Ale abych nebyl jen kritický. Stella Artois, pivo, které se vyrábí dnes i u nás. Ne, že by patřilo k mým nejoblíbenějším, ale když se o něj v nějaké dobré hospodě pěkně postarají a s láskou jej načepují, dá se pít s chutí. Loni jsem toto pivo objevil jednoho letního žhavého odpoledne kdesi ve Francii. V očích mi zajiskřilo a já neodolal. Hned po prvním doušku se však dostavilo rozčarování. Pravda, žízeň sice zahnalo, ale tomu, nač jsem zvyklý u nás nesahalo ani po kotníky. Nicméně možná jsem se mýlil a to francouzské pivo bylo dobré, přizpůsobené místním potřebám.

URL| http://janprazak.blog.idnes.cz/c/46893...i-potravina-jako-potravina.html?ref=rss

iHNed.cz Inflace v červnu rostla nejrychleji od konce roku 2013. Ceny stouply o 0,8 procenta 9.7.2015 iHNed.cz str. 0 byznys.ihned.cz Tereza Holanová, Marek Miler Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Úroveň inflace je nad očekáváním České národní banky. Největší vliv na meziroční růst cen v červnu měly alkoholické nápoje. Oproti květnu v červnu zdražil benzin nebo dovolené. Spotřebitelské ceny v červnu zaznamenaly nevyšší růst za poslední rok a půl. To podle analytiků snižuje obavy centrálních bankéřů z deflace a zmenšuje pravděpodobnost oslabení koruny. Spotřebitelské ceny v červnu vzrostly meziročně o 0,8 procenta, nejvíce od prosince 2013. Meziměsíčně, tedy proti květnu, se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,1 procenta. Vyplývá to z dat, která Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil na svých webových stránkách. Meziroční inflace byla zároveň nejvyšší od prosince 2013, tehdy činila 1,4 procenta. HNBYZNYS NA TWITTERU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. Inflace na úrovni, která je v tuto chvíli nad prognózou ČNB, podle analytiků znamená, že centrální banka nebude mít zájem na tom zpřísnit úroveň, na které korunu drží pod hrozbou devizové intervence. ČNB udržuje korunu na úrovni slabší než 27 korun za euro, aby omezila riziko deflace, která by byla podle ní pro českou ekonomiku škodlivá. Banka plánuje v této politice pokračovat až do příštího roku. Investoři a analytici před několika měsíci spekulovali, že by se toto pásmo mohlo ještě zpřísnit. "Pravděpodobnost zásahu ČNB v podobě posunutí kurzového závazku na slabší úroveň koruny vůči euru - nebo použití jiného nekonvenčního zásahu, uvolňujícího měnové podmínky - po dnešních datech dále klesá," řekl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Roklen. "Lze očekávat další tlak na posílení koruny." Lidí bez práce v EU ubylo jen mírně. V zemích eurozóny navíc zpomalila inflace - čtěte ZDE Kovanda řekl, že v případě posilování koruny na úrovně blízké 27 za euro nelze vyloučit zásah banky. "Inflace tak pomalu zrychluje a začíná se bezpečně vzdalovat od nulové hranice," komentuje červnový výsledek hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Oproti květnu stouply ceny o 0,1 procenta. Hlavní vliv mělo již čtvrtý měsíc zvyšování cen pohonných hmot, které v červnu oproti květnu zdražily o 0,8 procenta. Ceny potravin a nealkoholických nápojů se celkově ve srovnání s květnem nezměnily, některé konkrétní potraviny ale výrazně zdražily především brambory, které meziměsíčně stály o 45,2 procenta více. Z potravin zdražily hlavně brambory K meziroční inflaci nejvíce přispělo zdražování alkoholických nápojů a tabáku. Například alkohol meziročně stál o 1,9 procenta více a tabák dokonce o 8,7 procenta více. Potraviny a nealkoholické nápoje v červnu meziročně zdražily o 0,6 procenta. "Na tomto vývoji se podílely zejména ceny zeleniny, které byly v červnu vyšší o 7,6 procenta," upozorňuje ČSÚ. Zdražovaly hlavně brambory, které v červnu meziročně stály o 19,5 procenta více. Ovoce jako celek zdražilo o 10,9 procenta a jogurty o pět procent. Koruna je vůči euru nejsilnější od listopadu 2013. Investoři se přestali bát zásahů ČNB - čtěte ZDE "Právě růst cen potravin se velkou měrou podílel na tom, že inflace vzrostla o desetinu procentního bodu. V ostatních oblastech totiž byl vývoj cen velmi podobný tomu, jak jsme je viděli minulý měsíc," myslí si přitom analytik Home Credit Michal Kozub. Některé potraviny naopak nadále zlevňují, byť méně než v předchozích měsících. Sýry stály oproti loňskému roku o 4,8 procenta méně, chléb o 1,3 procenta méně a běžné pečivo o 1,1 procenta méně. Dále pokračovalo zdražování v oddíle bydlení. Ceny zemního plynu vzrostly o 4,5 procenta, vodného o 3,4 procenta, stočného o 2,8 procenta, tepla o 2,4 procenta a čistého nájemného o 1,4 procenta. Meziročně byla levnější pouze elektřina, a to o 0,3 procenta. Obuv stála ve srovnání s červnem 2014 o 8,1 procenta více, oděvy o 1,5 procenta více. Česko loni vyvezlo vojenský materiál za téměř 12 miliard korun - čtěte ZDE Dolů celkovou inflaci dále tlačil hlavně pokles cen v oddíle doprava, kde se nadále projevuje zlevňování pohonných hmot. Ty byly v červnu meziročně o 9,7 procenta levnější. Kromě toho vzhledem k letošnímu zrušení regulačních poplatků dále klesají ceny ve zdravotnictví, stejně tak stojí méně pošty či komunikace. "Inflace se ve druhé polovině roku nejspíš přehoupne přes jedno procento a na začátku roku 2016 se vyšplhá podle našich odhadů zhruba na dvě procenta," předpokládá Dana Milučká z Raiffeisenbank.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-64291030-inf...e-roku-2013-ceny-stouply-o-0-8-procenta

Učím lidi, že Itálie není jen pizza a těstoviny 10.7.2015

iHNed.cz str. 0 probyznysinfo.ihned.cz Jan Záluský Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Italský podnikatel Oscar Farinetti má jednoduché heslo: "Jíst lépe, žít lépe". Před osmi lety dostal nápad, že se stane propagátorem italské kuchyně po celém světě. Pod značkou Eataly začal otevírat lahůdkářství v různých městech světa. Letos se stal finalistou prestižní světové soutěže EY Podnikatel roku. Kromě třinácti poboček v Itálii si lahůdky od Oscara Farinettiho můžete koupit v Dubaji, Chicagu nebo New Yorku. Na začátku příštího roku chce podnikatel otevřít pobočku i v novém World Trade Centru na Manhattanu. Příští rok v září se má Eataly objevit i ve slavném britském obchodním domě

Selfridges. Eataly První obchod Eataly otevřel podnikatel Oscar Farinetti v lednu roku 2007 v italském Turíně. Dnes má firma třináct poboček po celé Itálii, devět obchodů v Japonsku a expandovala také do Chicaga, Dubaje nebo New Yorku. Muž, který se nedávno v monackém Monte Carlu ucházel o titul EY Světový podnikatel, ale neprodává pouze salámy nebo sýry. Učí zákazníky, že dobře jíst by nemělo být luxusem. "Abyste získali lásku k jídlu, musíte pochopit jeho podstatu. Proto vzděláváme zákazníky a říkáme jim, z jakého regionu potraviny pocházejí a co obsahují. Jediné, na čem záleží našemu tělu, je kvalitní potrava. Myslím si, že bychom lidi neměli hodnotit podle toho, jak se oblékají, ale podle toho, co jedí," vysvětluje svou filozofii šedesátiletý Oscar Farinetti na terase monackého hotelu Hermitage. Ve svých lahůdkářstvích propojuje podnikatel tři hlavní činnosti - prodej potravin, restauraci či bistro a vzdělávací centrum. Zákazníci najdou v Eataly různé druhy restaurací, kavárnu, cukrárnu, zmrzlinárnu, ale také prostory, kde probíhají kurzy vaření či degustátorská setkání. Podnikatel rád srovnává francouzskou a italskou kuchyni. Zatímco prvně jmenovaná vzniká podle něj v restauracích, italská se rodí doma, a je tak jednoduše zkopírovatelná. "Když vám zachutná jídlo v italské restauraci, můžete si koupit domácí těstoviny, rajčata, olivový olej či sýr a udělat si přesně stejné jídlo i doma. Když ve francouzské restauraci jíte vynikající husí játra, doma se můžete zbláznit, ale takové chuti nedosáhnete," říká muž. Z prodejce milovníkem jídla Původně se Farinetti věnoval prodeji domácích elektrospotřebičů, jejichž prodejní síť Unieuro provozoval jeho otec. První zemí, kam s prodejem elektra mimo Itálii expandoval, bylo Česko. V devadesátých letech otevřel obchod na pražském Černém mostě. Ale protože každých deset let mění obor podnikání, v roce 2002 prodal celé Unieuro britskému maloobchodnímu řetězci Dixon. "Přišlo by mi nudné dělat něco celý život. Chtěl jsem se vrátit k tomu, co dělali moji předci, kam patřili třeba výrobci těstovin." Spolek zachránil nejstarší liberecké kino. Díky němu oslaví 107. narozeniny - čtěte ZDE Když se Farinetti rozhodnul, že chce s Eataly expadovat za hranice Itálie, zamířil nejprve do Japonska. Podle něj je totiž tamní kuchyně velmi podobná té italské. Velkou roli v ní hrají prvotní produkty a suroviny, menší role náleží samotné přípravě jídla. "Vnímali jsme, že japonský trh je nejsložitější na světě. Říkali jsme si, že když prorazíme tam, uspějeme všude," říká Farinetti, jehož firma působila v Japonsku sedm let. Poté pobočky prodala tamní firmě Mitsui a rozhodla se zůstat jen na bázi franšízy. V klasické restauraci utratí víc Podnikatelská strategie Eataly se v průběhu let měnila. Zatímco zpočátku platili zákazníci za potraviny či jídlo stejným způsobem jako ve fast foodu, později se firma rozhodla kasírovat stejně jako v klasické restauraci. "Po nějaké době se ukázalo, že lidé takto více utrácejí," vzpomíná Farinetti. Změnilo se také regionální složení produktů, které řetězec nabízí. Na začátku Eataly dovážela do svých zahraničních poboček asi 80 procent produktů. 20 procent produkce pak pocházelo z regionálních zdrojů. Dnes využívá firma místní farmáře či výrobce potravin z celé poloviny veškerého prodávaného zboží. Když se podnikatel zamýšlí nad tím, co je potřeba k úspěšnému provozování byznysu, zmíní odvahu. A pak si vzpomene na slova, která mu říkal jeho otec. "Existuje hranice mezi těžkým a nemožným. Otec mě učil, abych tuhle hranici stále posunoval, ale neztrácel čas s nemožným," říká Farinetti. Podnikatel přitom čas rozhodně ztrácet nehodlá. Do roku 2020 chce otevřít pobočku Eataly i v Praze. "A když to neudělám já, určitě ji otevřou moje děti. Mně totiž za chvíli vyprší další desetiletá lhůta a možná opět změním obor," usmívá se na závěr Farinetti.

URL| http://probyznysinfo.ihned.cz/inspirac...di-ze-italie-neni-jen-pizza-a-testoviny

investicniweb.cz Zemědělské komodity: Aktuální pohled na trh se surovinami pro náš jídelní stůl investicniweb.cz str. 0 Investiční web Ľuboš Mokráš Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

11.7.2015

zpět Trochu ve stínu ropy a zlata se na světových trzích obchodují zemědělské komodity. Jejich význam ve světové ekonomice je ale zásadní, ceny potravin od těchto komodit odvozené tvoří důležitou část spotřebního koše. Inflace, možná nejsledovanější indikátor současnosti, sice bývá o ceny potravin a paliv očišťována, stačí ale zajít do obchodu a nakoupit si suroviny na snídani, abyste zjistili, že ceny ani zdaleka nekopírují index spotřebitelských cen. Aktuální pohled na ceny zemědělských plodin proto určitě není od věci. Ceny základních zemědělských komodit zůstávají zvýšené. Hlavní příčinou růstu cen zůstává nepříznivé počasí (konkrétně příliš mnoho srážek v důležitých pěstebních oblastech USA, od Missouri po Ohio spadlo v uplynulých 30 dnech zhruba šestkrát více srážek než normálně). Riziko je na straně dalšího růstu cen, pokud by nepříznivé počasí v USA pokračovalo. Počítat je ovšem také potřeba s neamerickou produkcí, která může prostor pro růst cen omezovat. U sóji navíc kvůli vyšší poptávce povzbuzené předchozí nízkou cenou narostla spotřeba, a proto rychleji, než se čekalo, klesají zásoby. Pro další vývoj cen budou důležité odhady amerického ministerstva zemědělství, a to jak pro očekávanou úrodu, tak pro vývoj zásob.Zdroj: Bloomberg Konsenzuální odhad sestavovaný agenturou Bloomberg počítá se světovými zásobami sóji pro letošní rok ve výši 82,9 milionu tun, což je o 53 % více než v roce 2012. Navíc roste její produkce v Jižní Americe. To vede Goldman Sachs k předpovědi, že se cena sóji bude i přes nepřízeň počasí v USA držet zhruba na stávající úrovni (8,75 USD/bušl). Spekulanti se však domnívají, že je riziko negativního počasí podceňováno, což vede k nárůstu dlouhých spekulativních pozic ve futures a ETF. Setí sóji probíhá nejpomaleji od roku 1993, vůbec nebude oseto zhruba 800 tisíc hektarů (oproti průměrně neosetým 300 tisícům hektarů) a u dalších zhruba 400 tisíc hektarů bude úroda záplavami prakticky zničena. Ruské exportní ceny pšenice a ječmene pokračují v růstu kvůli kombinaci opožděné sklizně, posílení rublu a růstu světových cen. Sklizeň je opožděna kvůli deštivému počasí na jihu Ruska. Během týdne narostla cena pšenice (FOB) o 9 USD na 199 USD/tunu, ječmen stojí 186 USD/tunu. Egypt nakoupil v Rusku tento týden 120 tisíc tun pšenice s dodáním v srpnu za 202 USD/tunu. Zatím bylo sklizeno 6,7 milionu tun zrnin z 3,8 % oseté plochy, loni touto dobou bylo sklizeno 10,9 milionu tun. Výnosy jsou však vyšší.Zdroj: Bloomberg Cena slunečnicového oleje z loňské sklizně je stabilní mezi 840 a 850 USD/tunu pro spot a s dodáním v říjnu 770-780 USD/tunu. Podle ukrajinského ministra zemědělství Pavlenka by mohla Ukrajina snížit odhad letošní sklizně, pokud bude přetrvávat horké počasí. Předchozí odhad byl 60 milionů tun zrnin, z nichž by se mělo 34 milionů tun exportovat. Pšenice by podle odhadu ministerstva mělo být sklizeno 24 milionů tun, analytici počítají s 21-23 miliony tun. Podle FAO v červnu dále klesly světové ceny potravin (oproti květnu klesl index FAO o 0,9 %). Nejvíce zlevnil cukr a mléčné výrobky. Ceny tlačí dolů vysoká produkce ve světě, silný dolar a levnější ropa.FAO - index cen potravinZdroj: OSN

URL| http://www.investicniweb.cz/2015/7/11/...trh-se-surovinami-pro-nas-jidelni-stul/

Jihlavské listy Jdou do finále o nejlepší školní oběd 14.7.2015

Jihlavské listy str. 1 Titulní strana

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět VELKÝ BERANOV (kh) – Kuchařky z jídelny Základní a Mateřské školy Velký Beranov se probojovaly do finále celostátní soutěže o Nejlepší školní oběd. To se bude konat 25. srpna v Praze. Vysočina bude mít ve finálovém klání želízka v ohni dvě – ještě také Centrální školní jídelnu Třebíč. „Soutěže se účastníme již třetím rokem, finále pro nás ale bude premiéra,“ říká vedoucí kuchařka školní jídelny Velký Beranov Markéta Prokešová, „máme z toho radost, ale i trochu obavy, protože přesně nevíme, co to bude obnášet.“ Do Prahy na finále vyrazí ve třech – vedle Markéty Prokešové pojede zabojovat o první příčky také kuchařka Petra Lokvencová. Doprovázet je bude vedoucí školní jídelny Jarmila Kalivodová. Jak uvádí organizátoři soutěže, finalisté měli za úkol připravit dle zadání kompletní obědová menu. Jídla musela být běžně zařazována na jídelní lístek a patřit mezi oblíbené pokrmy malých strávníků. Cena jedné porce nesměla překročit stanovený limit 34 korun. Recepty jednotlivých školních jídelen z celé České republiky hodnotila porota podle vhodnosti použitých surovin, technologického postupu přípravy, vzájemné sladěnosti po stránce výběru potravin, chutě či barvy a z nutričního hlediska. „Králičí maso v marinádě a tvarohový dezert se šlehačkou se u nás v jídelně setkal s úspěchem. Vaříme tak, aby to dětem chutnalo, to je naší prioritou,“ dodává vedoucí kuchařka. Mezi strávníky ve velkoberanovské školní jídelně jsou podle ní velmi oblíbené tortilly, smažený řízek, svíčková s knedlíkem, rajská omáčka, ale i luštěniny. „Nejsou ale zvyklí jíst ryby, proto se je snažíme připravovat tak, aby jim chutnaly. Postupem času už víme, která jídla žákům nechutnají,“ uvádí kuchařka Prokešová. „A jestli vaříme také univerzální hnědou omáčku, známou jako UHO? Ano, ale ne v takové míře.“ (Pokračování na str. 3) Jdou do finále o nejlepší školní oběd (Dokončení ze str. 1) Pečou zde i muffiny, dětem podle kuchařek „šmakuje“ také rizoto s tarhoňou, nebo kuře na zelí s těstovinami. Děti například na Čarodějnice čeká překvapení – jídelní lístek totiž ten den skýtá nabídku např. v podobě propletené pochoutky Baby Jagy, polévky z mochomůrek, nebo pečené plněné cihly od čarodějnice. „Do jídelníčku zkoušíme zařazovat nová jídla, vedení nám v tomhle nechává volnou ruku. Spolupráce ředitelky školy Zdeňky Pavlíčkové je v tomto směru úžasná a velmi důležitá,“ podotýká Markéta Prokešová, „samozřejmě se musíme vejít do nějakého cenového limitu a dodržovat spotřební koš. Když pak vidíme, že to dětem nechutná, už takové jídlo příště nezařadíme.“ Pořady Prostřeno, či Ano, šéfe, s Pohlreichem, sleduje vedoucí kuchařka podle svých slov jen občas. „Když hledám inspiraci, tak většinou na internetu,“ poznamenává. Ve finálovém klání, konaném 25. srpna v Praze, soutěžní týmy připraví přihlášené menu, komise pokrmy ohodnotí a vybere tři nejlepší, které budou odměněny finanční částkou patnáct, deset a pět tisíc korun. A co by ve Velkém Beranově udělali s výhrou? „Pořídili bychom něco do vybavení kuchyně,“ míní Markéta Prokešová, „uvidíme, jak to dopadne, držte nám palce!“ *** Soutěžní oběd kuchařek z Velkého Beranova

Jarní zeleninová polévka 80 g mraženého hrášku 80 g mražené kukuřice 120 g mrkve, 80 g pórku 160 g polévkové zeleniny 40 g petržele, 16 g soli, kmín 80 g másla 640 g brambor Do vařící osolené vody přidáme zeleninu a brambory s kmínem. Vaříme do změknutí brambor, poté vyjmeme zeleninu a brambory rozmixujeme s vývarem. Do krémového základu dáme zeleninu a dochutíme. Nakonec ozdobíme nakrájenou petrželkou. Pečený králík v marinádě s paprikou 2000 g králíka 320 g červené papriky 120 g anglické slaniny marináda 2,5 dcl vody, 2,5 dcl oleje 10 g mleté papriky 80 g česneku, 300 g cibule 35 g plnotučné hořčice 120 g kečupu 16 g soli tymián Smícháme všechny přísady na marinádu. Králíka protkneme slaninou a vložíme do marinády. Necháme odležet, poté dáme králíka péct s marinádou. Po hodině pečení posypeme králíka paprikou nakrájenou na proužky, poté dopečeme do měkka. Šťouchané brambory 2120 g brambory 24 g soli, 80 g oleje 500 g cibule jarní cibulka nebo petrželová nať Osolené brambory uvaříme do měkka. Slejeme vodu a rozšťoucháme. Přidáme na oleji osmahnutou cibuli a zamícháme. Brambory ozdobíme jarní cibulkou nebo petrželovou natí. Tvarohový dezert s pudinkem a ovocem 400 g měkkého tvarohu 200 g smetany ke šlehání 37 g vanilkového pudinku 0,4 l mléka, 160 g cukru krystal 24 g vanilkového cukru cukrářské piškoty a ovoce na ozdobu Podle návodu uvaříme pudink. Přidáme oba cukry a necháme vychladnout. Šlehačku vyšleháme dotuha. Do tvarohu postupně vešleháme pudink a na závěr vmícháme šlehačku. Do misek vkládáme piškoty, přidáme tvaroh a doplníme ovocem. Soutěž O nejlepší školní oběd Letošním tématem soutěže je králičí maso a mléčný dezert v menu školní jídelny, úkolem je tedy příprava moderního kompletního poledního menu o třech chodech, se zaměřením na zdravé stravování. Surovinou hlavního pokrmu musí být králičí maso, dezert musí obsahovat mléko, mléčné výrobky, tvaroh atd. ?? Smyslem soutěže je ukázat, že školní stravování je zásadním a účinným prostředkem v boji proti dětské obezitě a svým každodenním působením motivuje děti ke zdravému způsobu stravování. ?? Celorepublikové finále, do něhož odborná porota vybrala z 89 přihlášených z celé České republiky deset školních jídelen, se bude konat 25. srpna 2015 v Praze. Foto popis| V ZŠ a MŠ Velký Beranov připravují obědy pro více než tři sta strávníků Markéta Prokešová, Marie Mátlová, Petra (zprava), pod vedením Jarmily Kalivodové. Foto autor| Lokvencová a Ivana Böhmová Foto: Klára Novická

Knižní novinky BIBLIOGRAFIE 7.7.2015

Knižní novinky str. 13 Bibliografie

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Z novinek k 7. 7. 2015 246 titulů EKONOMIKA DANĚ LEDVINKOVÁ, Jana; KUNEŠ, Zdeněk; VONDRÁK, Zdeněk Abeceda DPH 2015 Olomouc: Anag, 2015, 2. aktual. vyd., 352 s., kroužk, 599 Kč Praktický průvodce pro začínající podnikatele nebo podnikatele, kteří neměli dosud povinnost registrovat se k DPH, vychází z novel zákona o DPH k 1. 1. 2014, 1. 1. 2015 a k 1. 1. 2016.

ISBN 978-80-7263-950-2 EKONOMIE KUBÍČKOVÁ, Dana; JINDŘICHOVSKÁ, Irena Finanční analýza a hodnocení výkonnosti firmy Praha: C. H. Beck, 2015, Beckova edice ekonomie, 1. vyd., 368 s., váz. 590 Kč Finanční analýza představuje jeden z nástrojů řízení podniku. Pomáhá měřit dopady podnikové činnosti a posuzovat ekonomickou výkonnost. Finanční analýza je ale také jedním z nástrojů k zajištění udržitelného rozvoje společnosti. ISBN 978-80-7400-538-1 VÁCLAVÍK, Ramis Nobelova cena za ekonomii 2014 Jean M. Tirole Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2015, 1. vyd., 24 s., brož. 32. svazek přehledů o laureátech tzv. Nobelovy ceny za ekonomii přináší stručný informativní medailonek francouzského ekonoma, který získal prestižní ocenění za rok 2014. ISBN 978-80-245-2080-3 FINANCE ŽÁROVÁ, Marcela; PROCHÁZKA, David; ROE, Jana Financial Reporting in the Czech Republic Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2015, 1. vyd., 88 s., brož. Content: 1. Harmonisation of financial reporting in Europe. 2. Accounting transition in Central and Eastern Europe. 3. Conversion of financial statements. 4. Special issue: Measurement in accounting. ISBN 978-80-245-2093-3 MANAGEMENT BAUER, Miroslav; HABURAIOVÁ, Ingrid Leadership s využitím Kaizen a Lean Brno: BizBooks, 2015, 1. vyd., 136 s., brož. 249 Kč Inspirativní kniha pro firmy i manažery, kteří se nespokojí s průměrem a stále hledají, jak se posunout dále. Jste nespokojeni s fungováním vaší firmy? Nedaří se vám zavádět úsporná opatření? Potřebujete zlepšit firemní kulturu? ISBN 978-80-265-0390-3 KOTTER, John Vedení procesu změny Praha: Management Press, 2015, 1. vyd., 232 s., váz. 299 Kč Kniha jednoho z nejvýznamnějších světových odborníků v oboru rozvoje vůdčích dovedností. Management je prospěšný, když víte, co máte dělat, když se pohybujete ve známém prostředí. ISBN 978-80-7261-314-4 MARKETING TAYLOR, Chris Recept na úspěch v síťovém marketingu Brno: Nakladatelství Alman, 2015, 1. vyd., 178 s., brož. 218 Kč Jednoduchá a inspirující kniha o tom, jak konsolidovat, zdokonalovat a procvičovat dovednosti a přístup k podnikání v síťovém marketingu. Je nabitá praktickými tipy a pomůže vám zaměřit se na efektivní využívání času. ISBN 978-80-87426-22-7 OBCHOD GANGUR, Mikuláš Prediktivní trhy Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015, 1. vyd., 164 s., váz. 270 Kč Publikace může být pozvánkou do světa prediktivních trhů. Čtenář by měl získat základní představu o principu a smyslu použití prediktivních trhů, může si vyzkoušet vybraný trh jako účastník, zajímat se o

implementaci vlastního prediktivního trhu ad. ISBN 978-80-7478-847-5 PERSONALISTIKA TRDÁ, Jana; GEBAUEROVÁ, Alena; POŠTULKA, Jan a kol. Nakopněte HR Ostrava: Erudio Patria, 2015, 1. vyd., 65 s., brož. 50 Kč Název publikace je synonymem pro: nevzdávejme se, posilujme se, buďme silné HR. Nakopněme sami sebe a vybudujme si pozici, posunujme HR směrem ke kvalitě a efektivitě. ISBN 978-80-905240-4-0 PODNIKÁNÍ RIES, Eric Lean Startup Brno: BizBooks, 2015, 1. vyd., 280 s., brož. 369 Kč Většina startupů selže. Řadě selhání by však šlo zabránit. Lean Startup je nový druh přístupu k podnikání, který začíná být populární na celém světě. Lean Startup přináší jiný pohled na budování nových firem. ISBN 978-80-265-0389-7 SBORNÍKY Insolvence 2015: Šedé zóny a selhání v insolvenční praxi Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2015, 1. vyd., 100 s., CD Sborník z mezinárodní vědecké konference pořádané Fakultou podnikohospodářskou VŠE v Praze. ISBN 978-80-245-2088-9 Teoretické a praktické aspekty veřejných financí Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2015, 1. vyd., 74 s., brož. Sborník z XX. ročníku mezinárodní odborné konference pořádané Fakultou financí a účetnictví VŠE v Praze. Obsahuje abstrakty příspěvků. Plné verze příspěvků lze získat na internetových stránkách konference. ISBN 978-80-245-2089-6 SPOLEČENSKÉ VĚDY; OSVĚTA DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA HES, Milan A brány se otevřely… Osvobození 1945: Dachau – Osvětim – Terezín Praha: Epocha, 2015, 1. vyd., 128 s., brož. 169 Kč Ještě v lednu 1945 se za ostnatými dráty nacistických lágrů nacházelo zhruba 600 tisíc vězňů. Celkový počet vězněných v letech 1933 až 1945 v nejrůznějších německých represivních zařízeních lze odhadovat na několik milionů osob. ISBN 978-80-7425-257-0 JAKL, Tomáš Květnové vítězství. Konec skupiny armád Střed Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 176 s., váz. 349 Kč Počátkem května 1945 se na českém území nacházelo poslední velké německé bojeschopné uskupení – skupina armád Střed pod velením polního maršála F. Schörnera. Okolnosti jejího konce dodnes představují „bílé místo“ českých dějin. ISBN 978-80-204-3685-6 ESOTERIKA THICH NHAT HANH Usmíření – Jak uzdravit své vnitřní dítě Olomouc: Anag, 2015, 1. vyd., 168 s., brož. 259 Kč Zenový mistr přináší v knize nahlédnutí na to, jak trénink všímavosti podporuje rovnováhu duševního zdraví. Zaměřuje se na uvědomění našich emocí a nabízí konkrétní postupy k obnovení poškozených vztahů prostřednictvím meditací a cvičení.

ISBN 978-80-7263-949-6 WILLIAMSON, Marianne Zákon Boží kompenzace – Práce, peníze, zázraky Olomouc: Anag, 2015, 1. vyd., 128 s., brož. 259 Kč Autorka nabízí jedinečný pohled na naši finanční situaci optikou Kurzu zázraků. Ukazuje čtenářům cestu k hojnosti prostřednictvím mocného duchovního principu, tzv. zákona Boží kompenzace. ISBN 978-80-7263-952-6 ESTETIKA ZAHRÁDKA, Pavel Heteronomie estetické hodnoty. Sociologická kritika filozofické estetiky Brno: Host, 2015, 1. vyd., 239 s., váz. 269 Kč Co je estetický soud? Může být estetický soud obecně platný? Jak můžeme někoho přesvědčit o správnosti našeho estetického hodnocení? Co je estetická vlastnost? Existují estetické vlastnosti jako objektivní fakta vnějšího světa? ISBN 978-80-7491-490-4 HISTORIE BLECHOVÁ, Lenka; DOLEŽALOVÁ, Eva a kol. Prameny k dějinám Židů v Čechách a na Moravě ve středověku. Od počátků do roku 1347 Praha: Historický ústav AV ČR, 2015, 1. vyd., 378 s., váz. 260 Kč Publikace shrnuje všechny dochované doklady o životě židovských komunit na území Čech a Moravy od historických počátků až do roku 1347, tj. do nástupu Karla IV. na český trůn. Úvod předkládá prvotní komentář a syntézu shromážděných pramenů. ISBN 978-80-7286-248-1 DUŠEK, Radim Rok 1989 v dokumentech Komunistické strany Československa, okresního výboru Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí: Oftis, 2015, 1. vyd., 848 s., váz. 419 Kč Kniha dokládá názory a činy vládnoucí, mocné a všehoschopné politické strany. Popisuje politickou činnost KSČ na okrese Ústí nad Orlicí výlučně na základě dokumentů předsednictva a pléna okresního výboru KSČ. ISBN 978-80-7405-368-9 HARRILL, J. Albert Pavel apoštol. Jeho život a odkaz v kontextu Římské říše Z angl. přel. L. Heryán, Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 304 s., váz. 359 Kč Sokrates, Alexandr Veliký, Kleopatra, Augustus – nikdo by nepopřel, že každé z těchto jmen patří klíčové postavě klasického starověku. Dá se k nim však přiřadit i svatý Pavel? Na tuto otázku dává odpověď kniha novozákonního vědce. ISBN 978-80-204-3244-5 HLAVAČKA, Milan; CIBULKA, Pavel a kol. Sociální myšlení a sociální praxe v českých zemích 1781–1939. Ideje – legislativa – instituce Praha: Historický ústav AV ČR, 2015, 1. vyd., 635 s., váz. 430 Kč Monografie může sloužit jako přehledová příručka, která přináší základní informace o ideové lince sociálního myšlení v česko-rakouském prostoru, chudinském a sociálním zákonodárství ad. ISBN 978-80-7286-241-2 KMOCH, Pavel Provinění proti národní cti Praha: Academia, 2015, Historie, 1. vyd., 660 s., váz. 495 Kč Jakým způsobem probíhalo po 2. světové válce v českých zemích potrestání tzv. každodenní kolaborace? Kniha se věnuje právě trestání provinění proti národní cti podle dekretu prezidenta

republiky č. 138/1945 Sb. ISBN 978-80-200-2475-6 LIŠČÁK, Vladimír Františkánské misie v Číně (13.–18. století). Dějiny a osobnosti Praha: Academia, 2015, Orient, 1. vyd., 478 s., váz. 395 Kč Jak probíhala misijní činnost v Orientu? Byla františkánská církev ušetřena skandálů? Jako první česká publikace přináší kniha základní přehled dějin františkánských misií v Číně. Encyklopedická část je věnována významným františkánským misionářům. ISBN 978-80-200-2463-3 NĚMEČEK, Jan; KUKLÍK, Jan a kol. Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně IV.1 (1944) Praha: Historický ústav AV ČR, 2015, 1. vyd., 836 s., váz. 350 Kč Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení. Součástí edice jsou také přílohy k jednáním vlády. ISBN 978-80-7286-242-9 RAŠKA, Francis D. Dlouhá cesta k vítězství. Československá exilová hnutí po roce 1968 Praha: Academia, 2015, Novověk, 1. vyd., 274 s., váz. 350 Kč Pokračování autorovy knihy Opuštění bojovníci o československých exilových organizacích se soustředí na činnost exilu po roce 1968 na základě osobních dopisů, memorand vládním činitelům a publikovaných časopisů. ISBN 978-80-200-2472-5 SKŘIVAN, Aleš ml.; TÓTH, Andrej a kol. Dějiny VŠE v Praze I. Cesta ke vzniku VŠE v Praze. Historie vyššího ekonomického školství v českých zemích v situačním kontextu ve vybraných státech střední Evropy Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2015, 1. vyd., 242 s., brož. 150 Kč Cílem plánované vícedílné řady, která vzniká v gesci Centra pro dějiny VŠE v Praze ve spolupráci s Katedrou hospodářských dějin Národohospodářské fakulty VŠE, je detailně zmapovat fungování ústřední ekonomické vysoké školy u nás. ISBN 978-80-245-2068-1 MEDITACE CHINMOY, Sri Medituj na... 48 obrazových karet Z angl. přel. A. Bernardová, Lazy: Madal Bal, 2015, Jharna Kala, 1. vyd., 50 s., 179 Kč Sada 48 praktických karet pro rozvíjení pozitivních vlastností. Meditujte na jednotlivé obrazy a získejte mír, radost, lásku, úspěch, pevné zdraví a mnoho dalších vlastností. S aforismy a texty k jednotlivým tématům na zadní straně. ISBN 978-80-86581-81-1 KABAT-ZINN, Jon Uvědomujte si přítomnost – Meditace všímavosti v každodenním životě Olomouc: Anag, 2015, 1. vyd., 216 s., brož. 299 Kč Víte, že můžete meditovat při chůzi, když stojíte, doma i na cestách, při chůzi do schodů, a dokonce i při mytí nádobí? Autor se zabývá meditací, která je považována za srdce buddhistických meditací. ISBN 978-80-7263-951-9 OSOBNOSTI VAVROUŠKOVÁ, Stanislava; BEČKA, Jan Subháščandra Bose. Hledání cest ke svobodě Indie Praha: Academia, 2015, Historie, 1. vyd., 236 s., váz. 275 Kč

Kniha analyzuje život a politickou činnost S. Boseho, jednoho z nejvýznamnějších indických politiků moderní doby, české širší veřejnosti dosud prakticky neznámého. ISBN 978-80-200-2457-2 PARTNERSKÉ VZTAHY Učit se milovat. 30 otázek, jak nepokazit to nejdůležitější dobrodružství v životě Praha: Paulínky, 2015, Katecheze a formace, 1. vyd., 80 s., brož. 80 Kč Sestaveno Papežským institutem Jana Pavla II. pro studium manželství a rodiny při příležitosti Světového dne mládeže v Madridu 2011. ISBN 978-80-7450-175-3 POLITIKA ŠARADÍN, Pavel Společnost a politika. Vztahy, pochybnosti a jiná realita Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 120 s., brož. Kniha je souborem textů, které reflektují vztah mezi českou společností a politikou. Je to vztah ukazující určité napětí a vyjevující, že Češi politiku odmítají. Jednotlivé kapitoly se věnují aktuálním problémům české politiky. ISBN 978-80-244-4460-4 PRAGENSIE ALTMAN, Karel Praha u piva Praha: Vyšehrad, 2015, 1. vyd., 240 s., váz. 398 Kč Kniha líčí historii pražských lidových hostinců, hospod, šenků a pivnic zhruba od poloviny 19. do poloviny 20. století a navazuje na autorovu úspěšnou monografii Zlatá doba štamgastů pražských hospod (2003). ISBN 978-80-7429-525-6 Praha 3 známá neznámá Edit. P. Augusta, D. Broncová, Praha: Milpo Media, 2015, Knihy o Praze, 2. přeprac. a rozšíř vyd., 184 s., váz. 385 Kč V publikaci je věnován zvláštní prostor městské zeleni, plastikám na veřejně přístupných místech a jsou zde provedeny další aktualizace. Knihu zdobí na 130 nových a původních fotografií. ISBN 978-80-87040-34-8 PRÁVO DOBROZEMSKÝ, Václav; STEJSKAL, Jan Nevýdělečné organizace v teorii Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015, 1. vyd., 400 s., váz. 444 Kč Přidanou hodnotou této monografie je komplexní pohled na problematiku nevýdělečných organizací, právní úpravu jejich postavení a vnitřního práva, která vyplývá ze současně účinných právních předpisů. ISBN 978-80-7478-799-7 DRAŠTÍK, Antonín a kol. Trestní zákoník – Komentář Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015, Kodex, 1. vyd., 3264 s., váz. 4499 Kč Dvoudílný podrobný komentář k trestnímu zákoníku, na němž se podílel početný autorský kolektiv představovaný uznávanými odborníky zejména z justiční oblasti pod vedením soudce Nejvyššího soudu JUDr. A. Draštíka. ISBN 978-80-7478-790-4 KOCIANOVÁ, Jitka; ZRUTSKÝ, Jaromír Pracuje, pracuješ, pracujeme... Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015, 1. vyd., 144 s., váz. 260 Kč Publikace je zpracována s ohledem na zkušenosti autorů z poradenské činnosti v oblasti pracovního práva. Je zpracována jazykem, který na dotazy odpovídá tak, aby věci porozuměl i občan práva neznalý, a vyhýbá se přemíře právnických formulací. ISBN 978-80-7478-813-0

MAKARIUS, Vít Rozhodčí smlouvy v mezinárodním obchodě. Prevence, plánování a řízení sporu v mezinárodním obchodě Praha: C. H. Beck, 2015, Právní praxe, 1. vyd., 416 s., váz. 590 Kč Cílem publikace je ozřejmit možnosti, jak sporům v mezinárodním obchodě předcházet, případně jak je rychle a efektivně řešit. ISBN 978-80-7400-295-3 PAVLÁTOVÁ, Jarmila Pracovněprávní vztahy z pohledu nového občanského zákoníku Praha: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2015, 1. vyd., 160 s., brož. 190 Kč Publikace se zabývá velmi složitou a doposud velmi málo probádanou problematikou vzájemného vztahu pracovního práva, zejména zákoníku práce k novému občanskému právu, především k novému občanskému zákoníku. ISBN 978-80-7380-507-4 PRINC, Michal Soudnictví v českých zemích v letech 1848– 1938. Soudy, soudní osoby, dobové problémy Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015, 1. vyd., 344 s., váz. 660 Kč Historické kořeny, z nichž vyrůstá současný model výkonu soudní moci v českých zemích, je třeba hledat v období následujícím po roce 1848. Do konce 19. století byly položeny základy novodobé organizace a správy soudnictví. ISBN 978-80-7478-797-3 Rozhodčí řízení v teorii a aplikační praxi. Stati a judikatura Edit. A. J. Bělohlávek, D. Kovářová, K. Havlíček, Praha: Havlíček Brain Team, 2015, 1. vyd., 320 s., váz. 400 Kč Publikace doplňuje rozsáhlý materiál týkající se řady teoretických i praktických problémů této formy mimosoudního řešení sporů zásadními úvahami a bohatou komentovanou judikaturou. ISBN 978-80-87109-60-1 ŠOVAR, Jan; KRÁLÍK, Aleš; BERAN, Jiří a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech. Komentář Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015, 1. vyd., 1720 s., váz. 3960 Kč Rozsáhlé a podrobné první vydání komentáře k základnímu právnímu předpisu upravujícímu problematiku fondového podnikání v ČR reaguje na zásadní nedostatek tohoto druhu literatury v této oblasti. ISBN 978-80-7478-783-6 ÚZ č. 1086 Mezinárodní justiční spolupráce. Úplné znění předpisů Ostrava: Sagit, 2015, 1. vyd., 144 s., brož. 79 Kč Publikace obsahuje aktuální text zákona o Mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, který je od června 2015 dotčen dvěma novelami. Dále předpisy týkající se státního zastupitelství. S touto publikací souvisí ÚZ č. 1083 Trestní předpisy. ISBN 978-80-7488-114-5 ÚZ č. 1087 Insolvence. Úplné znění předpisů Ostrava: Sagit, 2015, 1. vyd., 244 s., brož. 87 Kč Kompletní soubor předpisů regulujících ochranu tržních i netržních subjektů, zejména insolvenční zákon a zákon o ochraně hospodářské soutěže. Všechny změny jsou v zákonech vyznačeny tučným písmem. ISBN 978-80-7488-115-2 ÚZ č. 1088 Školství. Úplné znění předpisů Ostrava: Sagit, 2015, 1. vyd., 496 s., brož. 199 Kč Celkem 45 předpisů v aktuálním znění je rozděleno do 4 kapitol: regionální školství, pedagogičtí pracovníci, vysoké školství a výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovné péče. ISBN 978-80-7488-116-9 ÚZ č. 1089 Poplatky. Úplné znění předpisů Ostrava: Sagit, 2015, 1. vyd., 176 s., brož. 75 Kč Zákon o správních poplatcích byl od minulého vydání 12x novelizován. Změnami byly rovněž dotčeny poplatky soudní (19 změn od května 2015). V publikaci dále najdete poplatky rozhlasové a televizní, za znečišťování ovzduší ad.

ISBN 978-80-7488-117-6 ÚZ č. 1090 Předpisy související s občanským zákoníkem. Úplné znění předpisů Ostrava: Sagit, 2015, 1. vyd., 112 s., brož. 59 Kč S občanským zákoníkem souvisí několik dalších zákonů, nařízení vlády a vyhlášek, které jsou obsahem této samostatné publikace. Celkem 12 předpisů v úplném znění. Podle stavu k 25. 5. 2015. ISBN 978-80-7488-118-3 WEINHOLD, Daniel Promlčení a prekluze v soukromém právu Praha: C. H. Beck, 2015, Právní praxe, 1. vyd., 288 s., váz. 490 Kč Přijetím NOZ došlo k proměně právní úpravy institutu promlčení a prekluze v českém soukromém právu, který je nově pojat. Publikace reaguje především na sjednocení právní úpravy promlčení a prekluze do jednoho kodexu. ISBN 978-80-7400-576-3 ZIMA, Petr Právo stavby Praha: C. H. Beck, 2015, Právní praxe, 1. vyd., 248 s., váz. 490 Kč Cílem publikace je upozornit na to, že právo stavby je v zahraničí intenzívně používaný instrument umožňující zřizování nejrůznějších staveb bez nutnosti kupovat pozemek, přičemž má rovněž všechny výhody věcného práva. ISBN 978-80-7400-566-4 ŽATECKÁ, Eva; HRUŠÁKOVÁ, Milana Zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Komentář Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015, 1. vyd., 312 s., váz. 680 Kč Předmětem obsahu komentáře je úprava trestní odpovědnosti mládeže, ukládání opatření za protiprávní činy, řízení ve věcech mládeže a výkon těchto opatření. Jedná se o komplexní úpravu hmotněprávních a procesních aspektů trestání mládeže. ISBN 978-80-7478-848-2 PSYCHOLOGIE GLADWELL, Malcom Mžik Brno: BizBooks, 2015, 1. vyd., 248 s., váz. 299 Kč Mžik je o jednom prostém faktu: Velmi rychlá a leckdy zdánlivě neuvážená rozhodnutí mohou být stejně dobrá jako rozhodnutí opatrná a rozvážná. Není totiž důležité mít co nejvíce informací, ale vybrat si ty podstatné. ISBN 978-80-265-0381-1 MORINOVÁ, Amy 13 věcí, které psychicky silní lidé nedělají Brno: BizBooks, 2015, 1. vyd., 268 s., brož. 299 Kč Učiňte velkou životní změnu. Neopakujte stále stejné chyby. Vystupte ze svých stereotypů. Odstartujte lepší budoucnost. Máte sklon si v případě neúspěchu hledat výmluvy? Bojíte se samoty? ISBN 978-80-265-0388-0 SBORNÍKY O umění s rozumem Edit. M. Zelinský, Brno: Host, 2015, 1. vyd., 151 s., váz. 229 Kč Výjimečná kniha názorů na vztah umění a vědy z per našich předních exaktních a společenských vědců a lékařů. ISBN 978-80-7491-554-3 Sborník abstraktů mezinárodní konference Peníze v proměnách času X. – Extended abstract volume Money in metamorphosis of time X. Nové výsledky numismatických výzkumů – New results of Numismatics Research Edit. J. T. Štefan, Ostrava: Marq, 2015, 1. vyd., 44 s., brož. 90 Kč Sborník obsahuje 29 rozšířených i krátkých abstraktů příspěvků mezinárodní konference. ISBN 978-80-86840-60-4

SOCIOLOGIE SLEPIČKOVÁ, Lenka Diagnóza neplodnost. Sociologický pohled na zkušenost nedobrovolné bezdětnosti Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), Brno: Masarykova univerzita, 2015, Studie, 1. vyd., 166 s., váz. 399 Kč Kniha zkoumá neplodnost jako medicínsky konstruovanou podmínku a zároveň jako specifický sociální status. Cílem autorčina výzkumu bylo zjistit, jakou roli hraje neplodnost v rámci životní biografie v naší společnosti. ISBN 978-80-7419-140-4 (SLON), 978-80-210-6096-8 (MU) ŠUBRT, Jiří Individualismus a holismus v sociologii. Jak překonat teoretické dilema? Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2015, Studie, 1. vyd., 154 s., váz. 260 Kč Kniha, která patří tematicky do oblasti sociologické teorie, se zabývá jedním ze základních dilemat soudobé sociologické teorie. Individualismus a holismus představují dva principiálně odlišné přístupy k rozvoji sociálněvědního myšlení. ISBN 978-80-7419-170-1 STUDIE STŘÍŽOVÁ, Vlasta a kol. Organizace v podmínkách informační společnosti Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2015, 1. vyd., 236 s., brož. 453 Kč Kniha je strukturována do tří tematických celků tak, aby obsahovala základní otázky týkající se organizace. Je určena všem, kteří mají zájem porozumět organizaci, její podstatě a různým vlivům na její změny. ISBN 978-80-245-2072-8 ŽEMLA, Martin Jacob Böhme: Cesta ke Kristu Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 2. vyd., 262 s., brož. Publikace OPVK, neprodejná. ISBN 978-80-244-4272-3 MATEMATICKÉ A PŘÍRODNÍ VĚDY BIOLOGIE KEJNOVSKÝ, Eduard Tajemství genů. Od vzniku života po genom člověka Praha: Academia, 2015, Průhledy, 1. vyd., 112 s., váz. 250 Kč Vznikal život na zemském povrchu, v hlubinách oceánů či v zemské kůře? Je možný i mimozemský původ živých forem nebo alespoň stavebních kamenů života? Jádrem knihy je příběh evoluce genetické informace.

ISBN 978-80-200-2478-7 LHOTSKÝ, Josef Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů Praha: Academia, 2015, Průhledy, 1. vyd., 208 s., váz. 285 Kč Mikroorganismy jsou všude kolem nás. Najdeme je dokonce i v našich tělech a uvnitř našich buněk. Jsou to profesionální symbionti. Organismy, které zasvětily své životy blízkému soužití s jinými. Odhalujeme, jak jejich životy ovlivňují nás. ISBN 978-80-200-2480-0 FYZIKA PLAČEK, Bohumír Fyzika života Rabštejn nad Střelou: RabstejnLab, 2015, Svět očima fyzika, 1. vyd., 384 s., váz. 290 Kč Posláním knihy nemá být pouze pochopení problému fyziky, lidského myšlení a technologie. Upozorňuje také na problémy, které ohrožují lidskou budoucnost, ale společnost přitom s nimi není běžně a v dostatečném rozsahu seznamována. ISBN 978-80-906105-0-7 ŠOFR, Radomír; VLACH, Martin; DROZD, Zdeněk Rande s Fyzikou Praha: Česká televize – Edice ČT, 2015, 1. vyd., 200 s., váz. 249 Kč Fyzika je zábavná a přitažlivá. Sehrála klíčovou roli při rozvoji moderních technologií a dnes se s jejími aplikacemi setkáváme na každém kroku. Mnoho lidí si ale myslí, že fyzika je něco nezáživného, odtažitého a nepochopitelného. ISBN 978-80-7404-150-1 ZEMĚDĚLSTVÍ CHOVATELSTVÍ HOLLER, Birgit; SCHMIDT-RÖGER, Heike Čivava Z něm. přel. L. Smrčková, Praha: Jan Vašut, 2015, 1. vyd., 128 s., brož. 159 Kč Nejmenší psi světa se rádi učí, jsou přítulní a přitom ostražití, takže nepodlehnout jejich kouzlu je velmi těžké. V nepatrném tělíčku se skrývá velká psí osobnost. Když své srdce ztratíte u čivavy, získáte přítele na celý život. ISBN 978-80-7236-928-7 WARNEKE, Wiebke Bígl Z něm. přel. D. Burešová, Praha: Jan Vašut, 2015, 1. vyd., 128 s., brož. 199 Kč Bígl má vždy dobrou náladu, je přičinlivý a okouzlující celou svou bytostí. Je to praktický pes, společenský a milující děti. Právě díky těmto vlastnostem je téměř perfektním rodinným psem. Na druhé straně je ale také vášnivým lovcem.

ISBN 978-80-7236-927-0 PĚSTITELSTVÍ HEITZOVÁ, Halina Růže pro zahrady, balkony a terasy Z něm. přel. P. Elstner, Praha: Jan Vašut, 2015, 3. vyd., 64 s., brož. 99 Kč Autorka přináší mnoho rad pro nákup, ošetřování a péči o keřové, záhonové, stromové či popínavé růže. V knize najdete na 70 barevných fotografií oblíbených a bohatě kvetoucích odrůd růží. ISBN 978-80-7236-969-0 TECHNICKÉ VĚDY BYDLENÍ VOKŘÁLOVÁ, Andrea Dejte dětem pokoj. Inspirativní průvodce zařizováním dětských pokojů Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 128 s., váz. 269 Kč Zařizujete dětský pokoj a rádi byste se někde inspirovali? Hledáte tipy, jaký vybrat nábytek, které zvolit barvy či dekorace? Jak postupovat při zařizování pokoje pro jedno dítě a jak společného pokoje pro sourozence? ISBN 978-80-204-3687-0 DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE ARIAS, Zack Fotografie. Praktické otázky. Praktické odpovědi Brno: Zoner Software, 2015, 1. vyd., 300 s., váz. 460 Kč Kniha je výběrem asi stovky otázek, které se objevily na autorově blogu, a Zackových odpovědí na ně. Jsou to odpovědi často drsné, ale vždy vycházející z praktických zkušeností. Z. Arias zná řemeslo fotografa do detailu. ISBN 978-80-7413-310-7 PETERSON, Bryan Naučte se fotografovat dobře – Kompozice. Jak vidět a fotografovat působivé snímky Brno: Zoner Software, 2015, 1. vyd., 288 s., váz. 429 Kč Autor provádí čtenáře úskalím fotografické kompozice a jejími pravidly svým typickým způsobem: bez zbytečného teoretizování, s minimem složitých formulací, ale zato s množstvím jasných a působivých fotografií. ISBN 978-80-7413-303-9 PRAKTICKÉ NÁVODY; PŘÍRUČKY Předělat kuchyň? To zvládneš!

Z něm. přel. J. Hlavička, Praha: Jan Vašut, 2015, 1. vyd., 128 s., brož. 149 Kč Jak si vyrobit kuchyňský nábytek? Jak nainstalovat spotřebiče? Jak si postavit zahradní kuchyň? Jak si vybavit kuchyň chytrými pomocníky? ISBN 978-80-7236-948-5 Zavést elektřinu a vodu? To zvládneš! Z něm. přel. J. Hlavička, Praha: Jan Vašut, 2015, 1. vyd., 128 s., brož. 149 Kč Jak bezpečně rozvést elektřinu po domě? Jak správně zapojit světla? Jak položit vodovodní a kanalizační trubky? Jak namontovat sprchu, vanu, umyvadlo, WC a bidet? ISBN 978-80-7236-952-2 ZDRAVOTNICTVÍ KLASICKÁ MEDICÍNA FERDA, Jiří a kol. Inovativní zobrazovací metody Praha: Galén, 2015, 1. vyd., 140 s., brož. 390 Kč Monografie podává přehled o současných moderních postupech diagnostického zobrazování a postupů terapie vedené zobrazovacími metodami. Jsou zmíněny také trendy vývoje v posledních 30 letech. ISBN 978-80-7492-186-5 FERDA, Jiří; MÍRKA, Hynek Multidetektorová výpočetní tomografie. Perfuzní vyšetření Praha: Galén, 2015, 1. vyd., 214 s., brož. 500 Kč Publikace se zabývá problematikou teoretických základů a praktických aplikací perfuzního CT. Důraz je kladen na vyšetřování cévních onemocnění mozku a nádorových onemocnění. Jsou rovněž uvedeny příklady vyšetřování ischemické choroby srdeční ad. ISBN 978-80-7492-185-8 CHYTILOVÁ, Eva a kol. Cévní přístupy pro hemodialýzu Praha: Mladá fronta, 2015, Aeskulap, 1. vyd., 192 s., váz. 420 Kč Cílem monografie je poskytnout přehledné informace, doporučení odborných společností, ale také nové poznatky a názory specialistů stran cévních přístupů (CP) u hemodialyzovaných pacientů. ISBN 978-80-204-3657-3 KAUTZNER, Josef; MELENOVSKÝ, Vojtěch a kol. Srdeční selhání. Aktuality pro klinickou praxi Praha: Mladá fronta, 2015, Edice Postgraduální medicíny, 1. vyd., 368 s., váz. 490 Kč Chronické srdeční selhání je závažné onemocnění s vysokou morbiditou a mortalitou, jehož prevalence v Česku i Evropě významně narůstá. Diagnostika a léčba srdečního selhání jsou tedy celosvětovou zdravotnickou prioritou. ISBN 978-80-204-3573-6

TÁBORSKÝ, Miloš Novinky v kardiologii 2015 Praha: Mladá fronta, 2015, Edice Postgraduální medicíny, 1. vyd., 304 s., váz. 480 Kč Doporučení Evropské kardiologické společnosti. Ischemická choroba srdeční včetně aktuálního pohledu na strategii antiagregační léčby po infarktu myokardu s využitím nových molekul. Možnosti kombinované léčby hypertenze ad. ISBN 978-80-204-3712-9 KUCHAŘKY ASCHENBRANDT, Karsten „Ted“ Domácí klobásy Z něm. přel. A. Kavinová, Praha: Jan Vašut, 2015, 1. vyd., 128 s., brož. 199 Kč Grilované nebo opečené na pánvi, pikantní nebo jemné, silné nebo tenké – existuje bezpočet variant klobás, ale nejlépe jistě chutnají ty domácí. Jejich výroba vůbec není složitá a určitě vás domácí klobásy začnou bavit. ISBN 978-80-7236-926-3 BAHBOUH, Charif; DOBEŠOVÁ, Blanka Syrská kuchyně Praha: Dar Ibn Rushd, 2015, 1. vyd., 236 s., váz. 165 Kč Knížka receptů tradiční syrské kuchyně nepřináší žádné převratné novinky v oboru kulinářském. Cílem je seznámit českou obec čtenářů kuchařek s úpravou jídel, která se během staletí a v dobách míru stala trvalou součástí syrského jídelníčku. ISBN 978-80-86149-99-8 GERSTNEROVÁ, Irena SOS kuchařka České Budějovice: Dona, 2015, 1. vyd., 260 s., váz. 299 Kč Nemáte čas vařit? Zapomněli jste něco nakoupit? Jste zrovna před výplatou? Umíte vařit hospodárně? Máte zdravotní problémy? S podobnými otázkami se setkává v běžném životě každý z nás a SOS kuchařka je pomůže zodpovědět. ISBN 978-80-7322-183-6 HESS, Reinhardt Houby a lesní plody Z něm. přel. J. Borecká, Praha: Jan Vašut, 2015, 1. vyd., 144 s., váz. 249 Kč Různorodé recepty – houby a lesní plody můžete zavařovat, nakládat, vařit z nich běžné pokrmy nebo lahůdky pro zvláštní příležitosti. Ať už je nasbíráte sami, nebo koupíte čerstvé na trhu, jsou to poklady pro každého kuchaře. ISBN 978-80-7236-761-0 PSYCHOTERAPIE SMÉKALOVÁ, Eleonora; ŠLÉGROVÁ, Lenka Využití canisterapie v psychoterapii u dětí předškolního a mladšího školního věku Olomouc:

Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 170 s., CD Autorka s několikaletou praktickou zkušeností v oblasti canisterapie sumarizuje v knize teoretické náhledy na tuto terapeutickou metodu, těžiště však spočívá především ve vlastních poznatcích z u nás poměrně nového oboru. ISBN 978-80-244-4586-1 ZDRAVOTNICKÉ PŘÍRUČKY HAVRDOVÁ, Eva a kol. Roztroušená skleróza v praxi Praha: Galén, 2015, 1. vyd., 161 s., brož. 190 Kč Zdravotníci všech dotčených profesí najdou v této knížce srozumitelné informace o současných poznatcích o nemoci, léčbě medikamentózní i komplexně rehabilitační ad. ISBN 978-80-7492-189-6 SLOUKA, David; FREI, Jiří Život po totální laryngektomii Plzeň: Západočeská univerzita, 2015, 1. vyd., 6 s., brož. Příručka pro pacienty a jejich rodinné příslušníky. ISBN 978-80-261-0508-4 Velká česká kniha o matce a dítěti. Vše, co potřebujete vědět o těhotenství a porodu. Péče o novorozence a kojence Brno: CPress, 2015, 2. přeprac. a rozšíř vyd., 256 s., váz. 399 Kč Komplexní kniha pro nastávající českou maminku. Naleznete v ní potřebné informace o početí, průběhu těhotenství (jak matky, tak dítěte), vše o porodu a péči o novorozence a kojence a kojení. ISBN 978-80-264-0755-3 UMĚNÍ; HUDBA DIVADLO Setkání/Encounter 2010–2014 Edit. M. Hlavica, Brno: JAMU, 2015, 1. vyd., 164 s., brož. Publikace mapuje historii Mezinárodního festivalu divadelních škol Setkání/Encounter. Jeho myšlenka se zrodila v roce 1991 a od té doby je každoročně pořádán Divadelní fakultou JAMU. ISBN 978-80-7460-077-7 ŠTEFANIDES, Jiří; PRACNÁ, Sylva; HAVLÍČKOVÁ, Margita Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 3/3 Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 302 s., brož. Poslední část třídílného projektu poprvé v české divadelní historiografii identifikuje existenci a přináší výklad institucionálních charakteristik německy hrajících městských divadel v Krnově, Moravské Ostravě, Opavě, Šumperku a Těšíně. ISBN 978-80-244-4256-3 HUDBA DAŇHEL, Lukáš

Basetový roh – historický vývoj a dnešní použití Brno: JAMU, 2015, Výběrová řada doktorských prací, 1. vyd., 75 s., brož. 90 Kč Publikace se zabývá basetovým rohem, méně známým dechovým nástrojem patřícím do velké rodiny dřevěných jednoplátkových nástrojů. Práce pojmenovává a objasňuje konstrukční, zvuková a hráčská specifika basetového rohu. ISBN 978-80-7460-075-3 KATALOG K VÝSTAVĚ KROUPOVÁ, Markéta; MLADIČOVÁ, Iva; KAROUS, Pavel Valerian Karoušek. Abstrakce-konkrétno-citovost Do angl. přel. M. Havas, Liberec: Oblastní galerie Liberec, 2015, 1. vyd., 67 s., brož. 150 Kč Katalog ke stejnojmenné výstavě konané v Oblastní galerii Liberec v termínu 14. 5. až 30. 8. 2015. Publikace mapuje celý Karouškův život a tvorbu, který byl díky jeho tragickému konci krátký. ISBN 978-80-87707-15-9 PAMÁTKY FIŠERA, Zdeněk Opevněné kostely v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. díl Praha: Olympia, 2015, 1. vyd., 152 s., brož. 259 Kč Opevněné kostely jsou zajímavým druhem sakrálních staveb. První díl pojednává o opevněných kostelech v oblastech Prahy, Jihočeského, Karlovarského, Královéhradeckého, Libereckého, Plzeňského, Středočeského a Ústeckého kraje. ISBN 978-80-7376-393-0 TANEČNÍ UMĚNÍ STRNAD, David Metoda taneční výchovy technikou Lestera Hortona Brno: JAMU, 2015, 1. vyd., 174 s., brož. 205 Kč Pohled na život a dílo amerického pedagoga a choreografa L. Hortona (1906–1953), který je považován za jeden z pilířů moderního tance. Stručný životopis, způsob uvažování, metody práce s tanečníky a choreografická tvorba. ISBN 978-80-7460-078-4 SPORT A TĚLOVÝCHOVA GOLF WAITKUSOVÁ, Debbie Pusťte se do golfu. Golfový manuál (ne)jen pro ženy Z angl. přel. Š. Kočí, L. Trnka, Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 128 s., brož. 249 Kč Kniha je návodem, jak snadno vstoupit do golfového prostředí a vyhnout se tak problémům a nástrahám, které často potkávají začí nající golfisty, v tomto případě hlavně golfistky.

ISBN 978-80-204-3289-6 KOLEKTIVNÍ SPORTY KARSTEN, Gunther FUBI – nejlepší fotbalista v galaxii. 50 tipů pro mladé hráče Z angl. přel. P. Kotouš, Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 104 s., brož. 199 Kč Miliony kluků (ale i dívek) mají stejný cíl: hrát co nejlépe fotbal. Jejich snem je stát se profesionálními hráči. Ale jak to dokázat? Tato kniha je sestavena tak, aby pomohla dětem ve věku 6 až 12 let tento sen splnit. ISBN 978-80-204-3737-2 SPORTOVNÍ AKCE KIRCHNER, Jaroslav Desátý svátek hokeje. 79. mistrovství světa Praha/Ostrava Praha: Olympia, 2015, 1. vyd., 136 s., váz. 399 Kč Tradiční publikace zaznamenávající průběh Mistrovství světa v ledním hokeji. Den za dnem přináší zpravodajství o zápasech mezi jednotlivými týmy, výsledkový servis všech utkání, přehled našich reprezentantů i zajímavých událostí. ISBN 978-80-7376-402-9 SPORTOVNÍ PŘÍRUČKY HUMPHREY, Luke; HANSON, Keith; HANSON, Kevin Hansonova metoda maratonu. Nejúspěšnější metoda k běžeckému rekordu Z angl. přel. A. Kudrnová, Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 248 s., váz. 299 Kč Autory příručky Hansonova metoda maratonu jsou Kevin a Keith Hansonovi. Sourozenci přicházejí s konceptem, který vyžaduje disciplínu. Většina hobíků prý běhá podle toho, jak by chtěli, a ne podle toho, jak by měli. ISBN 978-80-204-3348-0 JAZYKOVĚDA; LITERÁRNÍ VĚDY JAZYKOVÉ PŘÍRUČKY KUZMOVÁ, Alena Pronásledovaní smůlou Ilustr. A. Čuma, Brno: CPress, 2015, 1. vyd., 288 s., brož. 289 Kč Učte se anglicky čtením napínavých příběhů! Kniha povídek vznikla na podkladě skutečných životních příběhů a je určena pokročilým studentům angličtiny. Povídky jsou doplněny českou verzí a řadou cvičení na porozumění četbě či poslechu ad. ISBN 978-80-266-0760-1 JAZYKOVÉ SLOVNÍKY MACHALOVÁ, Milena, a kol.; VYSLOUŽILOVÁ, Eva

Rusko-český slovník sportovní terminologie Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 336 s., brož. Slovník je 2. svazkem dvoudílného oboustranného překladového souboru. Svým pojetím není výlučně určen úzké odborné veřejnosti, zejména překladatelům a tlumočníkům, ale poslouží i širokému okruhu dalších uživatelů. ISBN 978-80-244-4274-7 LINGVISTIKA VOLEKOVÁ, Kateřina Česká lexikografie 15. století Praha: Academia, 2015, Lingvistika, 1. vyd., 420 s., váz. 425 Kč Kniha popisuje vývoj české lexi kografie od českých glos v cizojazyčných textech ke vzniku prvních latinsko-českých slovníků a následný rozkvět české lexikografie v 15. století. ISBN 978-80-200-2486-2 LITERÁRNÍ STUDIE Cenová bilance 2013. Nad literárními díly oceněnými i neoceněnými v roce 2013 Edit. L. Machala, P. Kožušníková, Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 136 s., brož. Jak přesné či nepřesné jsou výsledky prvního bilancování čerstvě vydané české literární produkce, jak vypadá současná česká literatura prizmatem literárních cen, jakou výpovědní hodnotu a relevanci mají tyto ceny? ISBN 978-80-244-4448-2 JANÁČKOVÁ, Jaroslava Gabriela Preissová. Realismus v intermediálních transformacích Praha: Academia, 2015, 1. vyd., 478 s., váz. 525 Kč G. Preissová se do dějin české literatury zapsala realistickými dramaty Gazdina roba a Její pastorkyňa, jejichž premiéra se neobešla bez bouřlivé odezvy. Monografie je vykládá nikoli sama o sobě, ale jako uzel v síti uměleckého dialogu. Příloha DVD. ISBN 978-80-200-2419-0 MARTINEK, Libor Identita v literatuře Těšínska Opava: Literature & Sciences, Kielce: STON2, 2015, 1. vyd., 435 s., váz. 200 Kč Odborná monografie je výsledkem autorova výzkumu dějin literatury Těšínského Slezska (v období po r. 1920 je pozornost soustředěna především k polské literatuře českého Těšínska) ze zorného úhlu skupinové i individuální identity. ISBN 978-80-904126-8-2 (Literature & Sciences), 978-83-7273842-4 (STON2) KRÁSNÁ LITERATURA ANTOLOGIE LIVINGSTONE, David

Ant Creature Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 150 s., brož. Antologie studentských prací z anglicky vedených kurzů tvůrčího psaní. ISBN 978-80-244-4424-6 Moderní egyptské povídky. Antologie moderní egyptské povídkové tvorby 1914–2014 Z arab. přel. kol. překl., Praha: Dar Ibn Rushd, 2015, 1. vyd., 288 s., váz. 264 Kč Kniha zahrnuje překlady povídek od 23 autorů, kteří představují několik generací egyptských tvůrců. Povídkové texty jsou dokladem vývoje tohoto literárního žánru. ISBN 978-80-88099-00-0 AUTOBIOGRAFIE DEVOS, Rich Říkejte mi prostě RICH Z angl. přel. T. Grufíková, Praha: Pragma, 2015, 1. vyd., 264 s., váz. 260 Kč Legendární americký podnikatel a spoluzakladatel společnosti Amway napsal inspirativní autobiografii mapující jeho dětství, podnikatelské pokusy, vrcholný úspěch i obtíže spojené s byznysem. ISBN 978-80-7349-449-0 ECHOLS, Damien Život po smrti Praha: XYZ, 2015, 1. vyd., 384 s., váz. 369 Kč V roce 1993 byli tři teenageři odsouzeni za vraždu tří osmiletých chlapců. Odseděli si 18 let. Neprávem. D. Echols dostal trest smrti. Jeho dva kamarádi doživotí. Na základě zcela nedostatečných důkazů. V srpnu 2011 byli všichni propuštěni... ISBN 978-80-7388-768-1 KOVÁLYOVÁ, Heda Margoliová Hitler, Stalin a já. Ústní historie dvacátého století Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 232 s., váz. 229 Kč Kniha vznikla na základě rozhovoru známé filmové dokumentaristky H. Třeštíkové s překladatelkou a spisovatelkou H. Margoliovou Kovályovou (1919–2010), který se odehrál v srpnu roku 2000 ve spisovatelčině bytě. ISBN 978-80-204-3625-2 BIOGRAFIE LOVČÍ, Radovan Životní příběh Olympie Brownové Praha: Unitaria – Náboženská společnost českých unitářů, 2015, 4. vyd., 104 s., brož. 99 Kč Kniha vypráví příběh Američanky O. Brownové (1835–1926), která patřila do kategorie prvních žen ve světě, jež si úspěšně vybojovaly možnost stát se řádnou duchovní. ISBN 978-80-86105-69-7 VRBA, Pavel

Yvetta Simonová a její osudoví muži Zvole u Prahy: Nakladatelství Andrej Šťastný, 2015, 3. vyd., 216 s., váz. 229 Kč Už čtvrtou generaci provází životem ojedinělý hlas Yvetty Simonové, legendy české populární písničky. Jejího životního příběhu se na přání zpěvačky ujal P. Vrba, jeden z nejprestižnějších autorů písňových textů. ISBN 978-80-86739-63-2 ZIMMERMANOVÁ, Elsa Gérard Depardieu – Svobodný život Z franc. přel. T. Kybal, Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 184 s., váz. 269 Kč Vášnivý, žoviální, poživačný. K Depardieuovu jménu se hodí všechny výrazné přívlastky. Ale kdo je vlastně ten nejslavnější francouzský herec, ztělesňující hlavní postavy ve filmech Buzíci, Cyrano z Bergeracu nebo Asterix? ISBN 978-80-204-3433-3 CESTOPISY PAPOUŠEK, Václav Cestikon Brno: CPress, 2015, 1. vyd., 128 s., brož. 229 Kč Poznejte svět za minimum peněz! Kniha je určena jak pro ty, kdo chtějí zkusit něco jiného než zájezd s cestovkou, tak i zkušenějším světoběžníkům – neboť sedm základních pravidel je doplněno o spoustu dalších tipů a triků. ISBN 978-80-264-0782-9 DETEKTIVKY; KRIMI BAUER, Jan Smrt papaláše Brno: Moba, 2015, Původní česká detektivka, 1. vyd., 248 s., váz. 239 Kč Redakce deníku Rolnické listy, hluboká totalita. Pod schodištěm z redakce do sazárny je jednoho rána nalezen mrtvý plukovník StB, přítel šéfredaktora. Vyšetřování se ujmou kriminalisté, ale záhy jim případ StB odebere... ISBN 978-80-243-6460-5 DEAVER, Jeffery Hodinář – Sedmý případ Lincolna Rhyma Z angl. přel. J. Kobělka, Ostrava: Domino, 2015, 1. vyd., 624 s., váz. 329 Kč Za mrazivé prosincové noci jsou v New Yorku brutálně zavražděni dva lidé. Jejich trýznivou smrt doprovází cynická pachatelova vizitka: hodinky s ciferníkem ve tvaru měsíce, které odtikávají poslední minuty života obětí... ISBN 978-80-7498-047-3 HAYDER, Mo Kůže Z angl. přel. J. Kobělka, Ostrava: Domino, 2015, 1. vyd., 440 s., váz. 339 Kč

Mo Hayder nás znovu vtahuje do děsivého, temného světa. Natolik děsivého, že tentokrát se začne bát i detektiv Caffery. Na odlehlém místě za městem byla nalezena mrtvola ženy v pokročilém stádiu rozkladu... ISBN 978-80-7498-063-3 KLEVISOVÁ, Michaela Ostrov šedých mnichů Praha: Motto, 2015, 1. vyd., 376 s., váz. 269 Kč Na odlehlém holandském ostrově Schiermonnikoog zemřela v dunách za podivných okolností mladá žena a i po 11 letech zůstává její vrah neodhalen. Televizní reportér Johan Rutten se rozhodl, že tímto případem zahájí nový cyklus reportáží... ISBN 978-80-267-0396-9 MASTERTON, Graham Rozbití andělé Z angl. přel. R. Knotková, Brno: Host, 2015, Inspektorka Katie Maguirová, 1. vyd., 400 s., váz. 329 Kč Druhý díl ze série o komisařce Katie Maguirové. Hradba mlčení skrývá tajemství, jemuž se nechce věřit. Jednoho chladného jarního rána zahlédnou dva rybáři v řece Blackwater nedaleko Corku cosi, co připomíná černý pytel s odpadky... ISBN 978-80-7491-443-0 REICHS, Kathy Kosti nikdy nelžou Z angl. přel. K. Kučerová, Praha: BB/art, 2015, 1. vyd., 352 s., váz. 299 Kč Na dr. Temperance Brennanovou se s prosbou o pomoc nečekaně obrací detektiv z oddělení odložených případů v Charlotte. Dvě vraždy dětí sice dělí tisíce kilometrů, ale jedno mají společné – pachatele... ISBN 978-80-7507-067-8 RITTER, Petr Proces se soudci Alvina Karra Zvole u Prahy: Nakladatelství Andrej Šťastný, 2015, 1. vyd., 284 s., váz. 229 Kč Herec Alvin Karr možná zavraždil svou ženu, invalidní Ruttu. Tato zatím neprokázaná událost svedla do soudní síně tři soudce, žalobce, obhájce, zapisovatelku a samozřejmě obžalovaného Alvina Karra. ISBN 978-80-86739-62-5 HISTORICKÉ ROMÁNY KAPLAN, Krystyna Aféra Eduarda VII. Anglický král a modistka Z angl. přel. V. Procházka, Praha: Brána, 2015, 1. vyd., 256 s., váz. 279 Kč V době, kdy byly Mariánské Lázně na vrcholu slávy, jezdil do nich výkvět světové elity a inkognito také anglický král Eduard VII. Nejen aby bral kúru na zhubnutí, ale také aby omládl, neboť tento světácký monarcha měl notorickou zálibu v ženách. ISBN 978-80-7243-777-1

HORORY KING, Stephen Revival Praha: Pavel Dobrovský – BETA, 2015, 1. vyd., 320 s., váz. 349 Kč Revival vypráví o knězi, který před lety přijel do novoanglického městečka, získal si zdejší obyvatele a stal se přítelem a mentorem malého chlapce. Při tragické nehodě však přišel o rodinu, v plamenném kázání proklel boha a z městečka odešel... ISBN 978-80-7306-727-4 LITERATURA FAKTU BOLLMANN, Stefan Ženy a knihy. Vášeň s následky Z něm. přel. N. Fojtů, Brno: Host, 2015, 1. vyd., 351 s., váz. 349 Kč Fascinující setkání se slavnými čtenářkami. Poutavě napsané panorama nás provede od Klopstockových časů až do současnosti a popíše i aktuální fenomény, jako je fanfiction nebo Padesát odstínů šedi. ISBN 978-80-7491-410-2 CALLICK, Rowan Čas strany aneb Kdo a jak řídí Čínu Z angl. přel. P. Vereš, Praha: Mladá fronta, 2015, Tajný archiv, 1. vyd., 304 s., váz. 329 Kč Mění se spolu s ekonomikou i režim v Číně? To je klíčová otázka, která zajímá celý svět. K jejímu zodpovězení je nutné pochopit, jak dnes funguje základní politická složka země – Čínská komunistická strana. ISBN 978-80-204-3137-0 FOER, Jonathan Safran Jíst zvířata Z angl. přel. L. Menclíková, Praha: Dokořán, 2015, 1. vyd., 292 s., váz. 298 Kč J. S. Foer velkou část svého života neustále kolísal mezi vegetariánstvím a konzumací masa. Zlomové pro něj bylo období po narození syna. Tehdy se snažil vypátrat co nejvíce informací o tom, jak to chodí v masném průmyslu... ISBN 978-80-7363-531-2 HEŘMÁNEK, Pavel Aby nemuseli nakonec žebrati. Příběhy z dějin karlínské Invalidovny Praha: Epocha, 2015, 1. vyd., 270 s., váz. 269 Kč Vůbec první ucelenější zpracování tématu vychází hlavně z bohatých archiválií, které zůstávaly skryty v útrobách dlouholetého uživatele Invalidovny – Vojenského archivu. ISBN 978-80-7425-252-5 JUNEK, Václav Nápravník zažitých nepravd (o Václavu Klausovi) Praha: Olympia, 2015, 1. vyd., 224 s., váz. 299 Kč

Nápravník vznikl na základě rozhovorů, které měl jeho autor skvělou možnost vést přímo se stále aktivním exprezidentem v rámci návštěv na Hanspaulce přibližně od počátku jara 2014 do konce zimy tohoto roku. ISBN 978-80-7376-394-7 MARŠÁLEK, Martin Osadní toulky. Nohejbal na trampských osadách v okolí Prahy – Vltava a Berounka Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 272 s., brož. 299 Kč První díl knižní řady se zabývá expanzí nohejbalu z Prahy do trampských a chatových osad v jejím okolí (povodí Vltavy a Berounky), vznikem prvních osadních turnajů jako klasické soutěžní formy. Celkem je uvedeno přes 100 osad. ISBN 978-80-204-3479-1 PEKÁRKOVÁ, Iva Postřehy z Londonistánu. O jiných kulturách – zblízka Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 256 s., váz. 249 Kč Z blogu nominovaného na cenu Magnesia Litera autorka vybrala skoro 50 článků, většinu z nich o muslimech, a doplnila je velmi osobním textem o svém vztahu k islámu. ISBN 978-80-204-3769-3 ŠEBELA, Martin Obchody a živnosti v České Třebové. Výroba a prodej potravinářského zboží 2. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2015, 1. vyd., 400 s., váz. 279 Kč Opět se setkáváme ve volném pokračování nad vzpomínkami na bývalé obchodníky a řemeslníky, kteří zásobovali občany České Třebové potravinářským zbožím. Tentokrát si připomínáme řezníky, pekaře a cukráře. ISBN 978-80-7405-366-5 TOUFAR, Pavel Za českými čerty Praha: Olympia, 2015, 1. vyd., 236 s., brož. 249 Kč Svět našich předků se doslova hemžil všelijakými strašidelnými postavami, ožívajícími nejen v pověstech, ale také v nezvyklých přírodních útvarech, ve zdech zřícenin hradů a často i na místech každodenního života. ISBN 978-80-7376-386-2 POEZIE Bludné kořeny / Wayward Roots Edit. R. Hýsek, M. Sweney, Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 360 s., brož. Dvojjazyčný výbor ze současné slovanské poezie na motivy bloudění, exilu a plurality identity. Obsahuje tematické básně 23 autorů ze všech 14 slovanských zemí, je opatřen odbornou předmluvou s bibliografickým aparátem a životopisy básníků. ISBN 978-80-244-4398-0

PYTELKA, Roman Právě teď Praha: Agentura Krigl, 2015, 1. vyd., 88 s., váz. 168 Kč V básnické prvotině je autor přímočarý, nahlíží na denní život kolem sebe očima svého věku v době, kdy je málo času na poezii. Umí se zastavit ve chvílích, kdy všichni někam spěchají a zachytit krásu života. ISBN 978-80-86912-96-7 STRAŽISTSKÝ, Jožka Almanach vzpomínek III – Maminka Ilustr. H. Císařová, Brno: Knihař, 2015, 2. dopl. vyd., 36 s., brož. 35 Kč Druhé doplněné vydání původní sbírky poezie. Autor se ve své poezii vrací do svého dětství a mládí, nevyhýbá se ani povídání o smrti. ISBN 978-80-86292-78-6 ŠIŠKA, Zbyněk Neposedný čas Ilustr. L. Tilichová, Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 56 s., brož. Básnická sbírka olomouckého pedagoga Z. Šišky s ilustracemi. Neprodejné. ISBN 978-80-244-4451-2 POVÍDKY DROZD, Pavel Trvalé bydliště v hodinovém hotelu. Pohádky o lásce Praha: Novela bohemica, 2015, Vlny, 1. vyd., 226 s., váz. 268 Kč Všechny příběhy, a jsou to vždycky příběhy o lásce, i když to někdy na první pohled (čtení) nevypadá, jsou spleteny z pramenů štěstí i neštěstí. Vypravěč těchto povídek se podobá rybáři, který vytahuje z vody síť a má v ní jen samé mřenky... ISBN 978-80-87683-46-0 KERSCH, Petr V záři zvěrokruhu Ilustr. T. Bím, Praha: Akropolis, 2015, 1. vyd., 192 s., váz. 249 Kč Soubor 12 povídek spojených znameními zvěrokruhu a 6 povídek dalších. Vyzrálá, dějově, myšlenkově i jazykově působivá prozaická kniha osmdesátiletého děčínského autora. ISBN 978-80-7304-184-7 SERRANOVÁ, Marcela Sladká nevděčnice Ze špan přel. J. Lišková, Brno: Host, 2015, 1. vyd., 231 s., váz. 249 Kč Dvacet povídek o ženách, jejichž příběhy se vryjí do paměti ohnivým písmem. Existují nitky, které spojují vnitřní svět žen kdekoliv ve světě: v balkánských uličkách, v Santiagu de Chile i v kraji Mancha...

ISBN 978-80-7491-244-3 STEJSKAL, Jan Ztracený obraz Ústí nad Orlicí: Oftis, 2015, 1. vyd., 128 s., brož. 119 Kč Co je to domov? Kde jsme vlastně doma a jaký to má pro nás význam? Odpovědi na tyto otázky hledají hlavní postavy této povídky. Setkávají se v ní Václav a bývalý emigrant Jiří, aby společně pátrali po obraze rodného města Chrudimi. ISBN 978-80-7405-367-2 VYBÍRALOVÁ, Sára Spoušť Brno: Host, 2015, 1. vyd., 240 s., váz. 269 Kč Deset pokusů o katastrofu. Co je v případě člověka kritické množství? Deset postav žije své zdánlivě obyčejné životy, a přece je každá infikována různě silnou dávkou neuróz a nenaplněných tužeb. ISBN 978-80-7491-494-2 PRÓZA ŠÁRKOVÁ, Danka Čekala jsem dlouho! Brno: AMI Publishing, 2015, 1. vyd., 128 s., váz. 199 Kč Krev není voda. Jak spolu vycházejí ženy z jedné rodiny, když má každá úplně jinou představu o tom, jak chce svůj život prožít? Změnilo se toho tolik v lidské společnosti? Opravdu chtějí to, co si vysnily, nebo je osud jenom zkouší, co vydrží? ISBN 978-80-905932-1-3 ZAPLETAL, Zdeněk Život a doba soudce A. K. Praha: Česká televize – Edice ČT, 2015, 1. vyd., 288 s., váz. 269 Kč Pohledný čtyřicátník Adam Klos je občanskoprávní soudce. Vlastně ani nemohl být ničím jiným, do právnické rodiny se narodil – otec je ústavní soudce, matka soukromá advokátka. Adama ale jeho práce příliš nenaplňuje... ISBN 978-80-7404-151-8 PŘÍBĚHY VIGNEROVÁ, Markéta Za dveřmi školy Dobřichovice: Kava-Pech, 2015, 1. vyd., 136 s., váz. 197 Kč Kniha zachycuje autentický pohled do současného školství očima mladé začínající pedagožky. Každodenní život za dveřmi školy se pro ni stává dobrodružnou cestou plnou zajímavých setkání. Někdy skličujících, někdy úsměvných. ISBN 978-80-87169-53-7 ROMÁNY BACKMAN, Fredrik

Babička pozdravuje a omlouvá se Ze švéd. přel. J. Herčíková, Brno: Host, 2015, 1. vyd., 424 s., váz. 329 Kč Zábavný a napínavý příběh plný nečekaných setkání, nepravděpodobných přátelství a obrovské síly pohádek a fantazie. Else je 7, vlastně skoro 8. Je jiná než ostatní. Kromě babičky nemá žádné další kamarády, ale to jí nevadí... ISBN 978-80-7491-239-9 BECKOVÁ, Karolína Profese – zamilovat se Praha: Jan Vašut, 2015, 1. vyd., 320 s., váz. 249 Kč Že láska a práce nejdou dohromady? A to vám, prosím vás, povídal kdo? Denisa i Helena si nacházejí zdroj obživy za hranicemi na místech, která se obecně považují za synonymum exotiky, dobrodružství, dovolené... ISBN 978-80-7236-918-8 COLEMAN, Rowan Kniha vzpomínek Z angl. přel. Z. Šíchová, Ostrava: Domino, 2015, 1. vyd., 368 s., váz. 329 Kč Jméno prvorozeného dítěte. Tvář vašeho muže. Váš věk a adresa… Co když se vám tohle všechno začne ztrácet z paměti? Claire má fungující manželství, dvě dcery, všetečnou matku... a Alzheimera. ISBN 978-80-7498-071-8 FIERRO, Julie Prořezávání zoubků Z angl. přel. T. Horáková, Ostrava: Domino, 2015, 1. vyd., 424 s., váz. 299 Kč Kolik různých neuróz může vyvolat tak prostá věc, jakou je rodičovství? Víkend na sklonku léta, plážový domek a několik rodičovských párů s dětmi. Představa téměř idylická, kdyby ovšem pod povrchem nebublalo několik skrytých dramat... ISBN 978-80-7498-069-5 FOWLEROVÁ, Karen Joy Všichni jsme z toho úplně na větvi Ilustr. M. Quinn. Z angl. přel. P. Jelínková, Praha: Plus, 2015, 1. vyd., 328 s., váz. 349 Kč Jako malá holka byla Rosemary pořádně upovídaná. Teď je Rosemary mladá vysokoškolačka, která toho moc nenamluví. A hlavně nemluví o své rodině. Mívala sestru a staršího bratra. Oba sourozenci se ale z jejího života už dávno vytratili... ISBN 978-80-259-0399-5 HAYNESOVÁ, Elizabeth Do nejtemnějšího kouta Z angl. přel. K. Mališová, Praha: Argo, 2015, 1. vyd., 424 s., váz. 348 Kč Cathy jednoho dne narazí v klubu na šarmantního muže, který se zdá být ztělesněním všeho, po čem touží. Dokonalý džentlmen se však záhy začne zlověstně měnit a kolem Cathy se utahuje smyčka násilí, pronásledování a fyzického i duševního týrání... ISBN 978-80-257-1441-6

JACKSON, Lisa Prokletí Z angl. přel. M. Čermáková-Frydrychová, Ostrava: Domino, 2015, 1. vyd., 568 s., váz. 349 Kč Vrátit se do rodného domu. Začít nový život… Anebo projít peklem děsivých vzpomínek. Sarah McAdamsová se rozhodla začít nový život: přestěhuje se do Oregonu a zrekonstruuje chátrající rodný dům... ISBN 978-80-7498-077-0 KLEYPAS, Lisa Dívka s hnědýma očima Z angl. přel. J. Vlčková, Ostrava: Domino, 2015, 1. vyd., 288 s., váz. 299 Kč Radši být sama, než si nechat znovu ublížit. Láska stejně všechno zkomplikuje. Anebo ne? Avery Crosslinová je nadaná módní návrhářka a majitelka prosperující svatební agentury. Profesní úspěch je pro ni vším... ISBN 978-80-7498-073-2 LAMB, Wally Jako voda Z angl. přel. M. Polochová, Brno: Host, 2015, 1. vyd., 575 s., váz. 369 Kč Mnohovrstevnatý obraz manželství, rodiny a neúprosné touhy po lásce a porozumění. Annie Ohová, manželka, matka a výtvarnice, se po 27 letech manželství rozhodla opustit svého muže, s nímž má tři děti. Zamilovala se do Vivecy, obchodnice s uměním... ISBN 978-80-7491-251-1 MORNŠTAJNOVÁ, Alena Hotýlek Brno: Host, 2015, 1. vyd., 319 s., váz. 299 Kč Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky. ISBN 978-80-7491-496-6 ORWELL, George Devatenáct set osmdesát čtyři – ilustrované vydání Ilustr. J. Róna. Z angl. přel. P. Martínková, Praha: Argo, 2015, takto 1. vyd., 320 s., váz. 398 Kč Když G. Orwell vydal v roce 1949 dystopický román Devatenáct set osmdesát čtyři, získala nejen anglická, ale i světová literatura dílo nadané neobyčejnou intelektuální vizí. ISBN 978-80-257-1479-9 RÁŽ, Roman Lázeňské naděje Praha: Akropolis, 2015, 1. vyd., 432 s., váz. 399 Kč Druhý díl rozsáhlé románové fresky, věnující se osudům jedné rodiny v moravských lázních Slaňanech v průběhu 20. století. Román sleduje dramatické osudy rodiny na pozadí 2. světové války až do vítězství KSČ ve volbách roku 1946.

ISBN 978-80-7304-183-0 TAINOVÁ, Tamara Ve znamení sovy Praha: Brána, 2015, 1. vyd., 304 s., váz. 299 Kč Každý z nás si v sobě nosí tajemství, ne každý s ním dokáže žít. Lea Laurentová, mladá ošetřovatelka v zoo, se dlouhé roky neumí vyrovnat s těžkou chorobou své matky, která ji připravila nejen o klidné dětství, ale i o normální lásky a kamarády. ISBN 978-80-7243-778-8 ROZHOVORY BOK, John; NOVÁK, Jan Život mimo kategorie – rozhovor s Johnem Bokem Praha: Argo, Praha: Paseka, 2015, 1. vyd., 396 s., brož. 350 Kč John Bok je napůl Angličan, který si ušil jeden vatovaný kabát na demonstrace, byl dvakrát odvezen na psychiatrii a třikrát se pokusil o sebevraždu. V knižním rozhovoru vypráví bez zábran i servítků o svém životě „socialistického beatnika“. ISBN 978-80-257-1431-7 (Argo), 978-80-7432-602-8 (Paseka) VAVROUŠKA, Petr Polské duše Praha: Radioservis, 2015, 1. vyd., 208 s., váz. 249 Kč Výběr z nejzajímavějších rozhovorů pořízených s polskými osobnostmi kulturního, politického a společenského života (např. L. Walesa i jeho žena Danuta, generál Jaruzelski, A. Hollandová, A. Wajda, J. Stuhr, R. Sikorski ad.). ISBN 978-80-87530-55-9 SCI-FI; FANTASY ALLEN, Tui Vlnka Brno: Nakladatelství Alman, 2015, 1. vyd., 200 s., brož. 248 Kč Co asi probíhá v mozcích mořských živočichů, kteří byli na vysokém stupni vývoje desítky milionů let předtím, než lidé slezli ze stromů? Nedávno se jisté vesmírné síly rozhodly, že přišel čas, aby lidé poznali příběh, který zásadně ovlivnil jejich planetu. ISBN 978-80-87426-34-0 ASHER, Neal Technik. Román ze světa Řádu Z angl. přel. M. Hrnčíř, Frenštát p. R.: Polaris, 2015, 1. vyd., 368 s., brož. 369 Kč Teokracie je už 20 let poražená a na Masadě teď vládne Řád – je to však řád, se kterým se rebelové z odbojové skupiny Úklidová četa nedokážou smířit. Jejich nenávist ke všem přeživším teokratům se časem nijak nezmírnila... ISBN 978-80-7332-224-3 Dvanáct nesmrtelných Edit. Z. Rampas, Praha: Argo, 2015, 1. vyd., 612 s., váz. 398 Kč

Tři horory, čtyři fantasy a pět science fiction – výběr toho nejlepšího, co Akademie SF, F a H ocenila za svou dvacetiletou historii. Uvedená díla zdařile dokládají šíři záběru české a slovenské fantastiky posledních dvou dekád. ISBN 978-80-257-1475-1 GAIMAN, Neil Křehké věci Z angl. přel. R. Podaný, L. Vojtková, Frenštát p. R.: Polaris, 2015, 1. vyd., 304 s., váz. 299 Kč Tajemný cirkus vyděsí publikum na jediném představení a pak zase zmizí do noci, přičemž si jednoho z diváků vezme s sebou... Slavný detektiv Sherlock Holmes musí vyřešit neobvyklou vraždu člena královské rodiny... Soubor povídek a novel. ISBN 978-80-7332-223-6 GAIMAN, Neil Předběžné varování. Krátké fikce a disturbance Z angl. přel. P. Caha, V. Janiš, R. Podaný, Frenštát p. R.: Polaris, 2015, 1. vyd., 288 s., brož. 279 Kč „My všichni máme svoje malé spouště… věci, které na nás čekají v temných chodbách našich životů,“ píše N. Gaiman v úvodu Předběžného varování, kompendia 25 povídek a básní, ve kterých zkoumá transformativní moc imaginace. ISBN 978-80-7332-222-9 HOLDER, Nancy Kráska a zvíře. Pomsta Z angl. přel. O. Marek, Praha: Baronet, 2015, Kinobooks, 1. vyd., 312 s., váz. 299 Kč Jako mladistvé zachránil Catherine Chandlerové život tajemný cizinec, který má schopnost se proměnit ve zvířecího tvora. O 9 let později, již jako policejní detektiv, Catherine odhalí jeho identitu. Vincent ji přitahuje a postupem času se spolu sblíží... ISBN 978-80-269-0171-6 MEAD, Richelle Rubínový kruh. Pokrevní pouta 6 Z angl. přel. K. Mekki, Ostrava: Domino, 2015, 1. vyd., 336 s., brož. 299 Kč Závěr série. Bývalá alchymistka Sydney se svým vampýrským novomanželem Adrianem nachází útočiště na morojském královském dvoře. Vytoužený klid se ale nedostaví: oba je ničí soužití s Adrianovou matkou a nenávist okolí... ISBN 978-80-7498-075-6 MOORE, James A. Vetřelec. Odplata Z angl. přel. D. Chodilová, Praha: Baronet, 2015, Kinobooks, 1. vyd., 336 s., váz. 299 Kč Úkolem Alana Deckera je dohlížet na dodržování terraformace planety LV178 a bezpečí jejích obyvatel. Jenže tento svět, nyní známý pod jménem Nový Galveston, skrývá svá tajemství, číhající hluboko pod jedovatými písky zvanými Moře strastí.

ISBN 978-80-269-0153-2 MOSTECKÝ, Jaroslav Jdi a přines hlavu krále Praha: Epocha, 2015, 1. vyd., 248 s., váz. 219 Kč Nové vydání prvního dílu výjimečné ságy historické fantasy, která zaujme strhujícím dějem, živoucími hrdiny a realistickým ztvárněním drsných časů vikingských válečníků. Příběh z doby, kdy Evropu ovládali Vikingové. ISBN 978-80-7425-251-8 PRATCHETT, Terry Pod parou. Úžasná Zeměplocha Z angl. přel. J. Kantůrek, Praha: Talpress, 2015, 1. vyd., 500 s., brož. 368 Kč Do Ankh-Morporku přijíždí nový vynález – obrovské kovově dunící monstrum, které ovládlo sílu všech čtyř základních živlů: země, vzduchu, ohně i vody. Nad Zeměplochu začne stoupat pára vytvořená lokomotivou pana Štědrovky... ISBN 978-80-7197-563-2 ROTHFUSS, Patrick Hudba ticha Ilustr. M. Simonetti. Z angl. přel. J. Rečková, Praha: Argo, 2015, 1. vyd., 152 s., váz. 198 Kč Hluboko pod Univerzitou existuje temné místo, o němž ví jen málokdo. Jde o zborcené bludiště dávných chodeb, průchodů a místností. V rozlehlé spleti tunelů zvané Podvěcí se skrývá křehká dívka, schoulená v samotném srdci tohoto zapomenutého místa... ISBN 978-80-257-1450-8 SAMAK, Grégory Tajná kniha Z franc. přel. M. Dudilieux, Praha: Plus, 2015, 1. vyd., 224 s., váz. 249 Kč Na sklonku života se Elias Ein uchýlí z rušné Vídně na odpočinek do odlehlého městečka Brunov. Ve svém novém domě ale záhy objeví podivnou knihovnu. Do svazků na tomhle zázračném místě jsou vepsány osudy všech lidí světa... ISBN 978-80-259-0400-8 SPOLEČENSKÉ ROMÁNY PEARSE, Lesley Unesená Z angl. přel. L. Faltejsková, Brno: Moba, 2015, Společenský román, 1. vyd., 328 s., váz. 299 Kč Kdo je dívka ve staromódních šatech, kterou vyloví z moře pes Davida Mitchella? Nikdo ji nezná, dívka si na nic nepamatuje, a tak její podobenku s prosbou o pomoc otisknou v novinách. Poznává ji kamarádka a bývalý spolubydlící... ISBN 978-80-243-6474-2 THRILLERY

BANKS, Maya Ochraňuj mě Ilustr. E. Křižka. Z angl. přel. Z. Ľalíková, Praha: Baronet, 2015, 1. vyd., 400 s., váz. 329 Kč Arial vyrostla jako adoptivní dcera zámožných rodičů. Její minulost obestírá tajemství a s jejím původem ji pojí jediné – schopnost telekineze. Po zmizení rodičů a pokusu o únos se Arial obrátí na Beaua Devereauxe... ISBN 978-80-269-0150-1 BERRY, Steve Lincolnův mýtus Z angl. přel. H. Pernicová, Ostrava: Domino, 2015, 1. vyd., 520 s., váz. 349 Kč Co když prezident Lincoln podepsal dokument, který ohrožuje současnou podobu Spojených států? A co když se ten dokument ocitl v nesprávných rukách? Září 1861. Není všechno takové, jakým se jeví... ISBN 978-80-7498-057-2 KEPLER, Lars Stalker Ze švéd. přel. A. Haidarová, Brno: Host, 2015, Případy komisaře Joony Linny, 1. vyd., 573 s., váz. 349 Kč Pátý díl série o komisaři Joonu Linnovi. Bez Joony Linny je policie bezmocná. Policii někdo pošle krátké video, natočené přes okno, na kterém si neznámá žena obléká punčocháče. Následujícího dne je žena nalezena mrtvá... ISBN 978-80-7491-437-9 KEPNES, Caroline Ty Z angl. přel. J. Netolička, Ostrava: Domino, 2015, 1. vyd., 448 s., váz. 349 Kč Když Guinevere Becková vkročila do knihkupectví, kde Joe pracuje, jako by ho zasáhl blesk. Ta dívka je zosobněním všeho, co kdy chtěl. Kvůli ní by třeba vraždil, jen aby ji získal. Guinevere to ještě neví, ale narodila se pro něj... ISBN 978-80-7498-059-6 LUDLUM, Robert; LUSTBADER, Eric van Bourneovo dilema Z angl. přel. M. Havlen, Ostrava: Domino, 2015, 1. vyd., 512 s., váz. 339 Kč Jason Bourne se zavázal ke splnění velmi neobvyklé mise: sehrát úlohu dvojníka syrského ministra na významném blízkovýchodním summitu. Uprostřed jednání však do místnosti vtrhnou ozbrojenci a zmasakrují všechny přítomné – až na jednoho... ISBN 978-80-7498-055-8 LUTZ, John Šílenství Z angl. přel. M. Verner, Ostrava: Domino, 2015, 1. vyd., 512 s., váz. 339 Kč Lidé vraždí z různých důvodů. Ti nejšílenější pro ukojení svého ega. V hotelovém pokoji bylo nalezeno šest zavražděných žen, z toho pět studentek. Spoutaná mrtvá těla nesla známky mučení a

také děsivý vrahův podpis... ISBN 978-80-7498-061-9 MANN, Don; PEZZULLO, Ralph SEAL Team Six: Lov Šakala Brno: CPress, 2015, 1. vyd., 336 s., váz. 299 Kč Poté, co dojde k únosu senátorovy manželky a jeho dospívající dcery, je Thomas Crocker spolu se SEAL Team Six vyslán na mexický venkov, kde mají jen několik hodin na to, aby se jim podařilo obě nevinné civilistky vypátrat... ISBN 978-80-264-0756-0 QUICK, Amanda Nikomu nevěř Ilustr. Ricardo. Z angl. přel. D. Čermáková, Praha: Baronet, 2015, 1. vyd., 320 s., váz. 299 Kč Není žádná náhoda, když Grace Ellandová najde vedle těla svého mrtvého šéfa Spraguea Witherspoona, motivačního řečníka, lahev vodky. Ta lahev je děsivá – a záměrná – připomínka hrůz její minulosti... ISBN 978-80-269-0156-3 VZPOMÍNKY GRONSKÝ, Roman Byl jsem u toho, a nežil jsem zbytečně Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 112 s., brož. Životní příběh olomouckého rodáka zachycující jeho mládí, studium a posléze emigraci a život šéflékaře dělostřeleckého pluku Čs. samostatné obrněné brigády, ale i jeho příbuzných, kteří se stali oběťmi holocaustu. Doplněno fotografiemi a dokumenty. ISBN 978-80-244-4388-1 SLONIMOVÁ, Eva Hvězdy nad námi. Vzpomínky dítěte, které přežilo osvětimské peklo Z angl. přel. I. Hejlíčková, Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 176 s., váz. 259 Kč V březnu 1939 roztříštila nevinnost sedmileté Evy Weissové německá invaze na Slovensko. Jak nacistická perzekuce evropských židů nabírala na síle, museli Evini rodiče své děti ukrýt, ona a její sestra se ale zajetí nevyhnuly... ISBN 978-80-204-3645-0 VOREL, Gerhard Podivná vojna. Zapomenutí černí baroni šedesátých let Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 384 s., váz. 279 Kč Místo vojny práce na stavbě, každý měsíc výplata, k tomu služné. Malá jednotka čítající mezi 40 až 60 muži, kde se všichni znali a až na několik výjimek tu panovaly dobré kamarádské vztahy. Prostě jsme byli pétépáci! ISBN 978-80-204-3105-9

LITERATURA PRO DĚTI A MLÁDEŽ DOBRODRUŽSTVÍ BRODECKÁ, Lenka Hledá se hvězda Ilustr. T. Ščerbová, Brno: Host, 2015, 1. vyd., 232 s., váz. 269 Kč Dobrodružná pohádková detektivka nejen pro princezny. Za sedmero horami a sedmero staletími leží království Zářivé hvězdy. Dlouhá léta tam vládl klid a mír, protože zemi chránil bájný meteorit, který kdysi spadl z nebe... ISBN 978-80-7491-495-9 KRAFT, Jim Garfield a záhadná mumie Brno: CPress, 2015, 1. vyd., 80 s., brož. 148 Kč Oblíbený mlsný kocour Garfield a jeho věrný přítel pejsek Odie v příbězích plných humoru i napětí! Když Garfield a Odie zůstanou na noc zamčeni v muzeu, kde právě vystavují vzácný egyptský artefakt, začnou se dít podivné věci... ISBN 978-80-264-0785-0 MORTKA, Marcin Příhody Tappiho ze Šeptajícího lesa Ilustr. M. Kurczewska. Z pol. přel. B. Gregorová, Brno: Host, 2015, 1. vyd., 188 s., váz. 249 Kč První díl série o vikingovi Tappim. V kouzelném Šeptajícím lese bydlí viking jménem Tappi. Není to žádný hrubián, jak byste si mohli myslet. Sympatický obr je dobrák od kosti. S Tappim je snadné se spřátelit... Pro čtenáře od 6 let. ISBN 978-80-7491-418-8 SUTCLIFFE, William Cirkus zlodějů a tombola zkázy Ilustr. D. Tazzyman. Z angl. přel. V. Kadlec, Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 192 s., váz. 229 Kč Hančin život je nuda. Když však jednoho dne do města dorazí cirkus, všechno je rázem vzhůru nohama. Hanka potká Vildu s úžasným velbloudem Narcisem a spoustu dalších podivných a báječných cirkusáků... ISBN 978-80-204-3493-7 POHÁDKY ERBEN, Karel Jaromír Tři české pohádky Ilustr. H. Zmatlíková, Praha: Artur, 2015, 1. vyd., 64 s., váz. 115 Kč Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Živá voda a Hadí koruna – pohádky pro malé čtenáře s ilustracemi H. Zmatlíkové. ISBN 978-80-7483-038-9 Večerníčkův pohádkový špalíček Praha: Česká televize – Edice ČT, 2015,

1. vyd., 448 s., váz. 499 Kč 50 let Večerníčku – 50 obrázkových příběhů. Kniha je spíše symbolickým výběrem z nejoblíbenějších večerníčků. Všechny úspěšné večerníčkovské pohádky by vydaly na mnohem objemnější knihu, nebo na knih několik. ISBN 978-80-7404-154-9 VYCHODILOVÁ, Eva Tři kluci, Klekánice a Strašněpoud Ilustr. M. Zezulová, Dobřichovice: Kava-Pech, 2015, 1. vyd., 12 s., 93 Kč Tři kamarádi na prázdninách se zatoulají při hře. Setmí se a oni se setkají s obávanou Klekánicí. Díky skřítku Strašněpoudovi však zjistí, že ta kostnatá paní s velkým pytlem není tak zlá, jak se původně domnívali... Určeno především dětem od 4 do 9 let. ISBN 978-80-87169-52-0 POPULÁRNĚ NAUČNÁ HUNT, Ben W. Zlatá kniha indiánských řemesel, tradic a umění Praha: Pragma, 2015, 1. vyd., 116 s., váz. 220 Kč Válečné čelenky a desítky dalších kostýmů, korálkové vzory, indiánská pouzdra, ozdoby, bubny a tam-tamy, dýmky míru a totemové kůly. Tato kniha vám popíše spousty vzorů a nákresů, jak tyto a mnohé další indiánské předměty vyrobit. ISBN 978-80-7349-444-5 Zvířata – velký sešit vystřihovánek Ilustr. R. Navrátil, Brno: CPress, 2015, 1. vyd., 32 s., brož. 129 Kč Spousta zábavy pro celou rodinu! Máte rádi zvířata? Máte doma nůžky a lepidlo? Pak už vám stačí jen kousek fantazie a tímto sešitem vystřihovánek můžete vyrazit za velkým dobrodružstvím! ISBN 978-80-264-0754-6 PRO DĚTI GEßLEROVÁ, Tatjana Zvířecí nemocnice: Opuštěná koťátka Z něm. přel. R. Jarolínová, Praha: Mladá fronta, 2015, 1. vyd., 112 s., váz. 219 Kč Márinka touží stát se zvěrolékařkou. V tatínkově ordinaci je nepostradatelnou pomocnicí už teď. Dává pít zvířátkům z lahve, přikládá jim obvazy a měří teplotu. Navíc pomáhá ve stáji. A zažívá jedno dobrodružství za druhým. ISBN 978-80-204-3622-1 HOGENAUER, Lubomír Oskar Praha: Jan Vašut, 2015, 1. vyd., 80 s., brož. 69 Kč Bludiště, dokreslovačky, spojovačky, omalovánky a jiné luštěnky. ISBN 978-80-7236-953-9 LINDGRENOVÁ, Astrid Pipi Dlouhá punčocha Ilustr. I. V. Nymanová. Ze švéd.

přel. J. Vohryzek, Praha: Albatros, 2015, 10. vyd., 260 s., váz. 269 Kč Speciální vydání oblíbeného příběhu Pipi Dlouhé punčochy k 70. výročí od jeho prvního vydání. S původními ilustracemi. Ani po 70 letech neztratila Pipi Dlouhá punčocha nic ze svého vtipu, kouzla a originality. ISBN 978-80-00-03925-1 OTEVŘEL, Martin; SMETANA, Zdeněk Štaflík a Špagetka. Psí kusy Praha: Česká televize – Edice ČT, 2015, 1. vyd., 128 s., váz. 299 Kč Štaflík a Špagetka bydlí v chaloupce a je jim spolu dobře. Ráno se jim ale nikdy nechce vstávat. Jenže na střeše za komínem bydlí ještě poťouchlá vrána, známé ranní ptáče, takže je nikdy dlouho spát nenechá... ISBN 978-80-7404-156-3 PRO DÍVKY SHEPARDOVÁ, Sara Roztomilé malé lhářky 13: Poblázněné Z angl. přel. A. Školníková, Praha: BB/art, 2015, 1. vyd., 272 s., váz. 249 Kč Roztomilé malé lhářky zjistily, že A nepracuje sama, a odhodlaly se konečně jednat. Hanna se stará o jednu z obětí, které po sobě A zanechala. Emily v psychiatrické léčebně pátrá po Alisonině minulosti... ISBN 978-80-7507-077-7 SCI-FI; FANTASY MARTIN, George R. R. Ledový drak Ilustr. L. Royo. Z angl. přel. L. Němečková, Praha: Argo, 2015, 1. vyd., 128 s., váz. 198 Kč Ledový drak, stvoření z legend, které provází strach a které nikdo nedokázal zkrotit. Až se zrodilo dítě, jež se ledového draka nebálo. Byla dívka jménem Adara a přišla na svět v nejtužší zimě, jakou nepamatovali ani starci... ISBN 978-80-257-1465-2 HUDEBNINY ZPĚVNÍKY MÁLEK, Lubomír Primášovy písničky Boskovice: Albert, 2015, 1. vyd., 296 s., váz. 350 Kč Primáš, muzikant a zpěvák oslavil letos životní jubileum, ke kterému si „nadělil“ zpěvník. Celkem 228 písniček doplňuje CD s výběrem Málkových skladeb a DVD se 4 pořady uvedenými v České televizi. ISBN 978-80-7326-255-6 VYSOKOŠKOLSKÁ SKRIPTA; UČEBNICE

EKONOMIKA SCHOLLEOVÁ, Hana Sbírka příkladů a případových studií. Podniková ekonomika Praha: C. H. Beck, 2015, Beckovy ekonomické učebnice, 1. vyd., 172 s., váz. 390 Kč Sbírka příkladů a případových studií k učebnici Podniková ekonomika (M. Synek, E. Kislingerová a kol.) slouží studentům k procvičení probírané látky a tím i k jejímu důkladnějšímu pochopení. ISBN 978-80-7400-275-5 ETIKETA ŠTURDÍK, Martin Etiketa obchodního styku Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 90 s., brož. Skriptum je určeno především pro studenty japanologie. Učebnice podává základní přehled o praktikách obchodního styku a o způsobu uvažování zejména japonských obchodních partnerů. ISBN 978-80-244-4295-2 FINANCE OPLETALOVÁ, Alena; KVINTOVÁ, Jana Vybrané aspekty finanční gramotnosti v podmínkách základních a středních škol Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 146 s., brož. Monografie vychází ze situace, kdy se oblast finančního vzdělávání stává velmi aktuálním celospolečenským tématem. Odborná publikace podrobně a uceleně pojednává o problematice finanční gramotnosti z pohledu dílčích aspektů vzdělávání. ISBN 978-80-244-4519-9 FYZIKA BAJER, Jiří Optika 1 Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 296 s., brož. První díl VŠ učebnice optiky, který je zaměřen především na paprskovou optiku. Kniha přesahuje náplň jednosemestrálního kurzu geometrické optiky, čtenáři se tak dostane do rukou ucelený výklad paprskové a přístrojové optiky ad. ISBN 978-80-244-4532-8 GEOGRAFIE MARTINÁSKOVÁ, Sylva; ŠTURDÍK, Martin Úvod do hospodářského zeměpisu Japonska Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 194 s., brož. Publikace je jako studijní materiál určena především studentům 1. ročníku japonských studií, může však být zdrojem základních informací i pro ostatní čtenáře se zájmem o Japonsko.

ISBN 978-80-244-4461-1 JAZYKOVÉ PŘÍRUČKY ČERNÝ, Jiří El espaňol hablado en América Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 202 s., brož. Kniha je věnována latinskoamerické španělštině, tj. těm variantám španělštiny, které se vyvinuly na území amerického kontinentu. Obsahuje také stručný historický úvod či základní informace o španělštině v jednotlivých zónách. ISBN 978-80-244-4190-0 NAKAYA, Tereza; NAKAYA, Yuji Japonština – Cvičebnice Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 92 s., brož. Cvičebnice japonštiny s klíčem je součástí výukového kompletu Japonština. Skládá se z 20 lekcí obsahujících zadání, jejichž cílem je poskytnout studentům možnost ještě více si procvičit gramatické jevy, slovní zásobu a znaky. ISBN 978-80-244-4462-8 VOBOŘIL, Ladislav Praktická cvičení z ruštiny pro filology-překladatele I (výklad a cvičení) Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 170 s., brož. Vydání tohoto skripta/učební opory bylo financováno z ESF projektu Interdisciplinární filologická inovace translatologických modulů na cizojazyčných katedrách FF UP, CZ.1.07/2.2.00/28.0095. ISBN 978-80-244-4450-5 VOBOŘIL, Ladislav Praktická cvičení z ruštiny pro filology-překladatele II (výklad a cvičení) Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 154 s., brož. Vydání tohoto skripta/učební opory bylo financováno z ESF projektu Interdisciplinární filologická inovace translatologických modulů na cizojazyčných katedrách FF UP, CZ.1.07/2.2.00/28.0095. ISBN 978-80-244-4491-8 JAZYKOVÉ UČEBNICE RINAS, Karsten Einführung in die Sprachwissenschaft Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 2. vyd., 136 s., brož. Učebnice pro studenty bakalářského stupně germanistiky uvádí do lingvistické systematiky a věnuje se všem jazykovým rovinám: fonologické, morfologické, lexikální (slovotvorba a slovní druhy), syntaktické, textové a sémantické. ISBN 978-80-244-4488-8 WATANABE, Takayuki Japonština – Znaky Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 260 s., brož.

Učebnice znaků je součástí výukového kompletu Japonština. Sestává, stejně jako jazyková učebnice, z 20 základních a 4 opakovacích lekcí a jsou v ní reflektovány znaky používané v jazykové učebnici. ISBN 978-80-244-4464-2 JAZYKOVĚDA Menzerath-Altmann law applied Edit. M. Benešová, Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 174 s., brož. Publikace vychází v rámci grantu Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0076. Projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR. V angličtině. ISBN 978-80-244-4293-8 KARTOGRAFIE BRYCHTOVÁ, Alžběta Barevná vzdálenost v kartografii Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 32 s., brož. Dizertační práce byla vypracována na Katedře geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci. ISBN 978-80-244-4548-9 KULTURNÍ DĚJINY MATELA, Jiří; BAREŠOVÁ, Ivona; DOHNÁLKOVÁ, Barbora Japonská kultura Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 114 s., brož. Publikace předkládá nástin základních východisek zkoumání kultury, která následně aplikuje na vybrané prvky kultury japonské. Představuje reprezentativní zástupce moderního vědeckého diskursu o japonské kultuře. ISBN 978-80-244-4469-7 NEMRAVA, Daniel; HINGAROVÁ, Vendula Argentina napříč obory: současné pohledy Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 370 s., brož. Publikace mapuje fenomén Argentiny v tematických blocích zaměřených na politické dějiny, jazyk a literaturu, film a současnou společnost. Každý oddíl obsahuje několik tematických studií k dané problematice. ISBN 978-80-244-4379-9 LINGVISTIKA ČECH, Radek Kvantitativní lingvistika. Vybrané problémy 1 Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 198 s., brož. Publikace vychází v rámci grantu Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0076. Projekt je spolufinancován ESF a

státním rozpočtem ČR. ISBN 978-80-244-4350-8 ČECH, Radek Kvantitativní lingvistika. Vybrané problémy 2 Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 196 s., brož. Publikace vychází v rámci grantu Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0076. Projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR. ISBN 978-80-244-4324-9 LITERÁRNÍ STUDIE FIALA-FÜRST, Ingeborg Prager deutsche, deutschböhmische und deutschmährische Literatur. Eine Neubestimmung Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 238 s., CD CD k zakázce 2014/0619. V němčině. ISBN 978-80-244-4498-7 SLADOVÁ, Jana a kol. Literature for Children and Youth in the Process of Personal and Social Education in the Basic School Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 140 s., brož. Publikace prezentuje nové výsledky bádání v oblasti výchovy k hodnotám v osobnostní a sociální dimenzi. Zaměřuje se na možnosti utváření axiologického systému dětí a mládeže prostřednictvím intencionální literární tvorby určené dětem a mládeži. V angličtině. ISBN 978-80-244-4443-7 MANAGEMENT SKOUMAL, Jiří; HOBZA, Vladimír; SCHWARTZHOFFOVÁ, Eva Management rozvoje pohybové rekreace a sportu Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 120 s., brož. Výzkumný projekt může sloužit jako metodický návod pro zpracování systému řízení rozvoje pohybové rekreace a sportu v obcích. Metodika zdůrazňuje komplexnost produktů pohybové rekreace a sportu i provázanost celého řídicího systému. ISBN 978-80-244-4429-1 MATEMATIKA FŇUKAL, Miloš a kol. Software Mathematica pro geografy Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 82 s., brož. Moderní přístup k aplikaci matematických dovedností v přírodovědných a ekonomických oborech, reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0168. Neprodejné.

ISBN 978-80-244-4472-7 LÁTAL, František a kol. Software Mathematica pro fyziky Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 86 s., brož. Moderní přístup k aplikaci matematických dovedností v přírodovědných a ekonomických oborech reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0168. Neprodejné. ISBN 978-80-244-4470-3 VENCÁLEK, Ondřej a kol. Základy analýzy dat v softwaru Mathematica Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 72 s., brož. Moderní přístup k aplikaci matematických dovedností v přírodovědných a ekonomických oborech reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0168. Neprodejné. ISBN 978-80-244-4474-1 VOLNÁ, Marie a kol. Software Mathematica pro biology a chemiky Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 74 s., brož. Moderní přístup k aplikaci matematických dovedností v přírodovědných a ekonomických oborech reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0168 Neprodejné ISBN 978-80-244-4473-4 PEDAGOGIKA; DIDAKTIKA BERČÍKOVÁ, Alena; ŠMELOVÁ, Eva; STOLINSKÁ, Dominika Učitel – aktér edukačního procesu předškolního vzdělávání Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 78 s., brož. Publikace vznikla jako inspirace pro práci učitelů MŠ a jejich pedagogickodiagnostickou činnost při posuzování rozvoje klíčových kompetencí dítěte jako ukazatele školní připravenosti. ISBN 978-80-244-4033-0 DOSTÁL, Jiří Badatelsky orientovaná výuka: Pojetí, podstata, význam a přínosy Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 152 s., brož. Monografie reaguje na aktuální potřeby vycházející nejen ze vzdělávací praxe a pedagogické teorie, ale i z požadavků společnosti projevujících se v důrazu na rozvoj kompetencí žáků v oblasti myšlení či řešení problémových situací. ISBN 978-80-244-4393-5 JUKLOVÁ, Kateřina; LOUDOVÁ, Irena; ŠVARCOVÁ, Eva a kol. Vybrané kapitoly z pedagogiky a psychologie nejen pro speciální pedagogy Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, 1. vyd., 161 s., brož. Skripta UHK.

ISBN 978-80-7435-427-4 ŘÍHA, Jan a kol. WolframAlpha ve výuce přírodovědných a ekonomických předmětů Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 74 s., brož. Moderní přístup k aplikaci matematických dovedností v přírodovědných a ekonomických oborech reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0168. Neprodejné. ISBN 978-80-244-4471-0 PSYCHOLOGIE PROCHÁZKA, Roman; SEDLÁČKOVÁ, Zuzana Vybrané kapitoly z psychofyziologie Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 86 s., brož. Skripta jsou jednou z nepočetných českojazyčných publikací shrnujících problematiku psychofyziologie. Publikace je určena pro studenty psychologických a lékařských oborů. ISBN 978-80-244-4490-1 SBORNÍKY 16. Vejdovského olomoucký vědecký den. Abstrakta Edit. J. Řehák, Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 28 s., brož. Neprodejná publikace. ISBN 978-80-244-4493-2 Olympiáda techniky Plzeň 2015 Edit. J. Honzíková, P. Simbartl, Plzeň: Západočeská univerzita, 2015, 1. vyd., DVD Sborník příspěvků z mezinárodní studentské odborné konference Olympiáda techniky Plzeň 2015. ISBN 978-80-261-0518-3 Studentská vědecká konference FAV 2015. Magisterské a doktorské studijní programy: sborník rozšířených abstraktů Edit. V. Lukeš, Plzeň: Západočeská univerzita, 2015, 1. vyd., 130 s., brož. Sborník rozšířených abstraktů ze studentské vědecké konference Fakulty aplikovaných věd ZČU 2015. ISBN 978-80-261-0505-3 Studentská vědecká konference FAV 2015. Bakalářské studijní programy: sborník rozšířených abstraktů Edit. V. Lukeš, Plzeň: Západočeská univerzita, 2015, 1. vyd., CD Sborník rozšířených abstraktů ze studentské vědecké konference Fakulty aplikovaných věd ZČU 2015. ISBN 978-80-261-0506-0 SOCIÁLNÍ POLITIKA FINKOVÁ, Dita a kol. Determinanty inkluze osob se zdravotním postižením Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 210 s., brož.

Publikace vychází z dosavadních poznatků vztahujících se k problematice integrace, potažmo inkluze v ČR. Poznatky jsou dále zkoumány z mnoha úhlů pohledu a popsány jak z pohledu teoretického, tak empirického. ISBN 978-80-244-4303-4 SOCIOLOGIE THELENOVÁ, Kateřina Sociologie, andragogika a teorie učení Petera Jarvise Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 176 s., brož. Monografie nabízí přehled a vývoj díla britského vědce P. Jarvise s ohledem na perspektivu sociologickou, andragogickou a v konečném důsledku také na perspektivu jeho komplexní teorie učení. ISBN 978-80-244-4309-6 STUDIE BURIANOVÁ, Zuzana; RITTEROVÁ, Kateřina; SVOBODOVÁ, Petra Reflexos da Política Brasileira na Cultura, Linguística e Literatura Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 174 s., brož. Portugalsky psaná monografie sestává z 5 různě tematicky zaměřených studií, jejichž společným cílem je ukázat vliv politiky v různých sférách společenského a kulturního života Brazílie. ISBN 978-80-244-4378-2 COSTA, Fernando Realidade Brasileira: Reflexoes Acerca da Cultura, Política e realidade social do Brasil Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 102 s., brož. Kniha v portugalštině se prostřednictvím jednotlivých esejů zabývá konfliktem, který pramení ze střetu Brazílie současnosti, jež hledí do budoucnosti, s Brazílií minulosti, jejíž kořeny stále zabraňují tomu, aby mohla využít veškerý svůj potenciál. ISBN 978-80-244-4116-0 DOSTÁL, Daniel; PLHÁKOVÁ, Alena Soudobé teorie a výzkum tvořivosti Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 108 s., brož. Monografie podává systematický přehled starších i novějších teorií tvořivosti založených na výsledcích aktuálních výzkumů. Zabývá se kreativním myšlením se zaměřením na vzájemný vztah inteligence a tvořivosti. ISBN 978-80-244-4326-3 MACHALOVÁ, Jitka; NETUKA, Horymír Variační metody Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 100 s., brož. Publikace z grantu MATAB. ISBN 978-80-244-4337-9

NÉTEK, Rostislav Rich Internet application pro podporu rozhodovacích procesů integrovaného záchranného systému Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 44 s., brož. Dizertační práce byla vypracována na Katedře geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci. ISBN 978-80-244-4545-8 PÁSZTO, Vít Prostorová informace a vybrané metody geocomputation pro její hodnocení Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 44 s., brož. Dizertační práce byla vypracována na Katedře geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci. ISBN 978-80-244-4550-2 POPELKA, Stanislav Hodnocení 3D vizualizací v GIS s využitím sledování pohybu očí Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 44 s., brož. Dizertační práce byla vypracována na Katedře geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci. ISBN 978-80-244-4549-6 RACHŮNKOVÁ, Irena; FIŠER, Jiří Dynamické systémy 1 Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 162 s., brož. Publikace z grantu OPVK. ISBN 978-80-244-4338-6 VÁVROVÁ, Zuzana Cirkadiánní preference ve vztahu k osobnosti Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 166 s., CD Kniha se zabývá vztahem cirkadiánních preferencí a osobností jedince. Cirkadiánním rytmům, potažmo denní době, podléhá mnoho biologických funkcí. Cirkadiánní preference se netýkají pouze vzorce aktivity a odpočinku, ale i dalších oblastí. ISBN 978-80-244-4580-9 VISI, Tamás Words of Power Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 132 s., brož. Studie v angličtině. ISBN 978-80-244-4364-5 ZEMANOVÁ, Vanda; DOLEJŠ, Martin Životní spokojenost, sebehodnocení a výskyt rizikového chování u klientů nízkoprahových zařízení pro děti a mládež Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 152 s., brož.

Monografie obsahuje vymezení stanovených proměnných, kterými jsou životní spokojenost, rizikové chování a sebehodnocení. ISBN 978-80-244-4492-5 ÚČETNICTVÍ HRONOVÁ, Stanislava; HINDLS, Richard Sbírka příkladů z národního účetnictví Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2015, 1. vyd., 158 s., brož. 212 Kč Učební text se skládá ze 6 kapitol. Pět z nich obsahuje příklady, poslední pak otázky. Vše je doprovázeno řešením, aby si čtenář mohl svoje postupy a odpovědi průběžně ověřovat. ISBN 978-80-245-2083-4 ZELENKOVÁ, Marie; ZELENKA, Vladimír Konsolidovaná účetní závěrka. Příklady a úlohy k procvičení Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2015, 1. vyd., 208 s., brož. 200 Kč Skriptum je studijním materiálem předmětu Konsolidovaná účetní závěrka. Zahrnuje zejména příklady a případové studie, které budou probírány na cvičeních uvedeného předmětu. ISBN 978-80-245-2090-2 VÝROČNÍ ZPRÁVY Výroční zpráva o hospodaření Západočeské univerzity v Plzni za rok 2014 Plzeň: Západočeská univerzita, 2015, 1. vyd., 44 s., brož. Výroční zpráva za rok 2014. ISBN 978-80-261-0502-2 VÝTVARNÉ UMĚNÍ BADALÍKOVÁ, Olga Zvíře v současné prostorové tvorbě Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 240 s., brož. V kontextu historického vývoje se na základě získaných poznatků stále výrazněji potvrzují spojitosti mezi třemi výchozími liniemi, jimž je v rámci sledované problematiky věnována pozornost. ISBN 978-80-244-4007-1 SOUŠKOVÁ, Sabina Sochařství ve veřejném prostoru: K pojmům a otázkám Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 62 s., CD Studijní opora reflektuje základní terminologii a pojmy spojené s uměním ve veřejném prostoru. Soustředí se především na specializované otázky z oblasti sochařství. Součástí jsou výkladové pasáže, textové úkoly a obrazové příklady. ISBN 978-80-244-4318-8

ZDRAVOTNICTVÍ CUBEREK, R. a kol. Chůze v životě starších žen se sedavým zaměstnáním Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 86 s., brož. Autoři v publikaci vyzdvihují především komplexnost pojetí chůze. Prezentují výstupy své výzkumné studie podpořené Grantovou agenturou ČR. V českém prostředí je efekt chůze do/ ze zaměstnání ověřován poprvé. ISBN 978-80-244-4376-8 PETR, Jan a kol. Pokroky v medicíně a chemii popáleninových stavů Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 138 s., brož. Využití laserové dopplerometrie v klinické praxi. Možnosti monitorování těžce popálených pacientů. Operační léčba popálenin u dětí. Hormonální odezva u popáleninového traumatu. Využití kmenových buněk k léčbě popáleninového traumatu. ISBN 978-80-244-4314-0 ŠKARDA, Jozef; DOHNALOVÁ, Dagmar; KOLÁŘ, Zdeněk a kol. Případy pro problémově orientovanou výuku patologie Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 1. vyd., 88 s., brož. Skriptum je určeno k výuce klinicky orientované speciální patologie (PBL) pro studenty všeobecného lékařského směru ve 3. ročníku a podává stručný přehled různých kazuistik z různých orgánových systémů. ISBN 978-80-244-4465-9 *** Tituly v bibliografii Knižních novinek jsou čerpány z internetové databáze Databáze poskytuje nejaktuálnější informace o vycházející knižní produkci. Do tištěné verze jsou zařazovány tituly těch nakladatelů, kteří se SČKN podepsali smlouvu o plnění nabídkové povinnosti vůči knihovnám. Foto popis|

Komora.cz Komora radí PODNIKATELŮM Komora.cz str. 32 Podnikání - poradna TOMÁŠ MACNAR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.7.2015

zpět * Rád bych dovážel z Ruska krabí maso v konzervě a ve sklenici a také zmražené krabí maso. Zatím ale nevím, zdali potřebuji jen jeden „papír“ nebo povolení od ministerstva, hygienika, celníků, potravinářské inspekce či jiné instituce.

K dovozu potravin z třetí země nepotřebujete žádná speciální povolení ani certifikáty, pokud jsou dovážené potraviny bezpečné a nejedná se o potraviny, na které se vztahují přímo použitelné předpisy EU stanovující zvláštní podmínky pro dovoz. Krabí maso se v souladu s nařízením EP a Rady č. 853/2004 řadí mezi produkty rybolovu. Pro dovoz krabího masa budete potřebovat veterinární osvědčení z Ruska, resp. dovážet živočišné produkty lze od schválených závodů ze schválené země. Seznamy závodů ze třetích zemí, které jsou schváleny pro dovoz do EU, lze najít na: http:// ec.europa.eu/food/food/biosafety/establishments/ third_country. Jelikož se ve vašem případě bude jednat o veterinární zboží, je nutné dovoz tohoto zboží předem oznámit pohraniční veterinární správě státu, kde zásilka poprvé vstoupí na území EU (v ČR se jedná o pohraniční veterinární správu Praha-Ruzyně). Inspektory je nutno o zásilce informovat minimálně 1 den dopředu, při propuštění do volného obchodního prostoru EU inspektoři kontrolují jednak administrativní náležitosti zásilky (doklady – osvědčení) a jednak i případné vzorky dováženého produktu. Dokumenty, které budete potřebovat k dovozu, jsou společný veterinární vstupní doklad (SVVD) a veterinární osvědčení, které musí být potvrzeno úředním inspektorem vyvážející země. Další potřebné dokumenty (formulář hlášení o zásilce do místa určení či žádost o schválení a registraci potravinářského podniku) naleznete na: http://eagri.cz/public/web/svs/e-podatelna. Dále je nutné si vždy aktuálně ověřit, zda pro konkrétní zemi a konkrétní zpracovatelský podnik neexistují ochranná opatření ze strany EU. To je možné si ověřit na stránce Státní veterinární správy ČR, v sekci obchodování s veterinárním zbožím. * Chtěla bych doma začít vyrábět pečené psí pochoutky. Co proto musím udělat? Pro výrobu krmiva pro psy musíte mít zřízenou živnost volnou – obor č. 9. Výroba krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů. Než začnete činit jakékoliv kroky, které se týkají vašeho záměru, vřele doporučujeme jednak se nejdříve seznámit se zákonem o krmivech, zákon č. 91/1996 Sb., z kterého vyplývá řada povinností od přípravy samotného místa (krmiva např. nelze vyrábět přímo v domácím prostředí – tedy v bytě, místo musí být uzpůsobené jak technicky, tak hygienicky či technologicky přes vyhovění zákazu používání nežádoucích látek v krmivech až po provedení registrace provozu a rovněž si musíte, jako provozovatel krmivářského podniku, nechat provoz schválit. Dále pak je potřeba se seznámit s nařízením EU č. 183/2005 o hygieně krmiv a s prováděcí vyhláškou č. 356/2008 Sb. Na výrobce, který vyrábí kompletní, nebo doplňková krmiva pro psy se vztahují některé požadavky z nařízení o hygieně krmiv. Vyrobené krmivo musí být zejména bezpečné a tomuto požadavku musí být podřízena výrobní technologie a způsob samotné výroby krmiva. * Lze u konkrétní firmy nějak zjistit, na jaké výrobky má firma výhradní zastoupení? Chci začít podnikat ve stejném oboru jen s odlišnými výrobky, ale nechci se jí dotazovat přímo. V rámci obchodního práva v EU není pojem „výhradní zastoupení“ obecně akceptován (z hlediska pohybu zboží, nikoliv z hlediska zastoupení dané značky, kde to má nebo může mít samozřejmě smysl). Toto vychází z jedné z hlavních zásad EU – ze zásady volného pohybu zboží a služeb. Protože česká legislativa je harmonizována s právem EU, má tedy teoreticky právo nabízet na českém trhu jakékoliv výrobky kdokoliv, kdo splní zákonné podmínky pro podnikání v daném oboru a pro uvedení zboží na český trh. Co se týká nějakého přehledu, kdo koho a v jakém rozsahu obchodně zastupuje, tak se obáváme, že toto nikde běžně nezjistíte, pokud se tím firma nechlubí např. ve svých marketingových materiálech. Žádný veřejný „seznam“ bohužel neexistuje. *** OBRAŤTE SE S DOTAZY NA KONTAKTNÍ MÍSTA HK ČR Téměř 100 kontaktních míst Hospodářské komory rozmístěných po celé republice zodpovědělo od roku 2004 do současnosti více než 75 tisíc podnikatelských dotazů. Rychle a bezplatně. Zeptejte se i vy. KONTAKTY A DALŠÍ INFORMACE NAJDETE NA WWW. KOMORA. CZ V SEKCI „PRO PODNIKÁNÍ“. Foto popis| O autorovi| REGIONÁLNÍ MÍSTO PRAHA 9

krajskelisty.cz Evropa je jednolitý stát, kontrolovaný z Bruselu krajskelisty.cz str. 0 Liberecký kraj Anička Vančová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.7.2015

zpět Komu se to nelíbí, je označován rovnou za Putinova agenta a zastánce chaosu, tvrdí liberecký Svobodný O řecké i uprchlické krizi či boji proti korupci vedly KrajskeListy.cz rozhovor s Davidem Forbelským, předsedou Strany svobodných občanů (Svobodní) v Libereckém kraji. „Pomoci lidem postiženým válkou? Jistě! Ale podle pravidel, která již léta platí a platila mimochodem i na uprchlíky z ČSSR. Také nebylo možné si po překročení hranic s NSR koupit v Mnichově letenku do New Yorku a tam požádat o azyl. I když se člověk do té vysněné „Ameriky“ dostat mohl, musel se podrobit dané proceduře. Nic více, ale ani nic méně nechci ani po současných utečencích,“ vysvětlil. Řecko směřuje k vystoupení z eurozóny. Co to pro něj bude znamenat (pokud to tak dopadne)? Vymaže se tím z Evropy a posune se na východ, jak tvrdí ekonom David Marek? V makroekonomii, ostatně ani v jiné ekonomii se jistě nevyznám natolik jako pan Marek. Přesto bych si dovolil být velmi obezřetný v silných výrazech jako je vymazání z Evropy. Je Británie vymazaná z Evropy jen proto, že odmítá společnou měnu? V Rakousku i Německu také stále sílí hlasy o opuštění nejen eurozóny, ale i Evropské unie. Pojem Evropa v posledních letech získalo obsah jednolitého státu, kontrolovaného z Bruselu a kdo se této myšlence protiví, je velmi často označováni když ne rovnou za Putinova agenta, tak minimálně za zastánce rozpadu a chaosu. Co je třeba si uvědomit, že to co nazýváme Evropou, je velký soubor smluv, z nichž ta Lisabonská pomalu opravdu směřuje k oné jednolitosti a potřebě jednohlasnosti. Tím, že kterákoliv země opustí, nebo vypoví jednu z těchto smluv, se rozhodně nestává ostrůvkem obehnaným ostnatým drátem vydaným napospas komukoliv, kdo tam dojede tankem. Pokud Řecko opustí eurozónu, nestane se nic jiného, než ze zavede svoji měnu a povede to k podobným problémům, jako když některé země v poslední době do stejné eurozóny vstupovaly. Pro běžného občana to bude znamenat na chvíli zmatek v obchodě, možná rozčarování, nebo naopak jásot při nákupu cizí měny, ale po čase se situace stabilizuje. Co to bude znamenat pro celkovou řeckou ekonomiku nevím o nic lépe, než ti renomovaní ekonomové, kteří před pěti lety obhajovali nutnost záchrany Řecka pomocí „balíčků“ MMF. Od té doby možná i díky této „pomoci“ se řecká ekonomika po vyjádření v dolarech propadla o 30 % mezi lety 2010 a 2014. To je porovnatelné s „velkou“ krizí v Německu nebo ve Spojených státech ve 30. letech. Spojené státy od snah řídit ekonomiku státem zachránil nález Nejvyššího soudu, Co se dělo v Německu a jak svoji krizi řešilo, netřeba připomínat. Osobně si myslím, že pokud Řecko vystoupí z eurozóny, začne používat svoji měnu, čímž se stane mnohem levnější destinací pro turisty, což je hlavní odvětví Řecka spolu se zemědělstvím a tím se posílí jeho konkurenceschopnost na poli mezinárodního obchodu. Pokud se však nadále budeme snažit hospodářství (a to nejen Řecka) řídit od zeleného stolu, byť erudovanými ekonomy, zaděláváme si na opravdu závažný celoevropský problém. Možná to zní necitelně, ale co není schopno fungovat, nechť zhyne (míněno ekonomicky) a na uvolněném místě jistě vznikne něco nového. Co to bude, nikdo neví, a proto by ani nikdo neměl centrálně plánovat a rozhodovat o tom, co má a co nemá budoucnost. Kdo by třeba před 10 lety plánoval rozmach mobilních aplikací? V centrálně plánované ekonomice nikdo, a proto by nevznikaly studijní obory, nezakládaly se firmy a málokdo by ve vládě našel odvahu do podobného bláznovství investovat víc, než do tradičních oborů. Proto je dobře nechávat ekonomice volný průběh, i když plně uznávám, že

to někdy některé lidi zabolí. Pokud by vždy v historii někdo „moudrý“ rozhodoval o tom, které odvětví zaslouží podporu, možná bychom dodnes jezdili dostavníky a svítili loučemi, protože jak železnice, tak elektřina spoustu lidi o práci připravila. Je třeba vidět i to co není vidět – nové věci, které mohou vzniknout a o kterých zatím nikdo ani netuší, že je potřebuje. Jaká je budoucnost eurozóny? Je nějak ohrožena případným odchodem Řecka? A jak je to s Evropskou unii? Eurozóna je politický projekt, který nemá s ekonomií jako takovou mnoho společného. Jak jsem napsal již výše, nejsem ekonom, ale z podmínek teorie optimální měnové oblasti toho eurozóna mnoho nesplňuje. Hned první požadavek je, pokud si dobře vzpomínám požadavek na volný pohyb osob. Ten sice po Evropě máme, ale přiznejme si, že třeba oproti USA, kde je asi opravdu jedno, jestli pracujete v Oregonu nebo Alabamě, je v Evropě stále dost překážek (minimálně jazykových), aby bylo jedno, jestli dělník je v Portugalsku nebo v Nizozemí. Ani měnová unie ve Spojených státech nebyla tak snadnou a samozřejmou, jak to teď po tolika letech vypadá. Euro mělo být zavedeno, a pokud vůbec, jen ve velmi omezeném počtu zemí, které se pro to hodily. Můj osobní názor, který se však vůbec nemusí shodovat se studovanými ekonomy, je ten, že si dovedu představit euro v Německu, Británii, zemích Beneluxu a možná v Dánsku. Paradoxně si myslím, ač jsem velkým odpůrcem eura v současné podobě, že do eurozóny patří mnohem spíše ekonomika česká, než třeba španělská, řecká, nebo portugalská. Po požadavku o mobilitě lidí, je dalším kritériem pro měnovou oblast také velká rozmanitost a podobnost ekonomik majících požívat společnou měnu. Jednooborová ekonomika jakou je právě ta řecká má velmi omezené možnosti jak reagovat na změny ve světě. Tím, že jim vezmeme tu jednu silnou možnost – vlastní měnu – z nich děláme snadné oběti recesí. To ostatně sledujeme dnes v přímém přenosu. Těch kritérií je mnoho a obávám se, že eurozóna nesplňuje téměř žádnou z nich, a když tak pouze deklarativně na papíře. K tématu uprchlíků jste mimo jiné napsal: „Jak by dopadl Rus, dejme tomu z Osetie, nebo z Ukrajiny, který by si řekl, že střelby, Putina, nebo Porošenka mají už dost a bojí se o svůj život. Vzal by bárku a přes Černé moře se vylodil v Bulharsku a došel až k nám? Bez dokladů a bez prostředků. Asi jediná správná cesta by byla vrátit ho, ať si o azyl zažádá běžnou cestou. Nebo jaký je správný pohled?" Takže takto se má postupovat v současné uprchlické krizi? Ano, toto jsem napsal poté, co se zajímavě prolnuly názory některých lidí, kteří na jedné straně vidí „hnusné“ Rusáky, které je nejlépe vyhnat a zničit a na druhé straně volají po bezbřehém, a nekritickém entuziasmu z uprchlíků. Nadále si myslím, že pokud válka v některé zemi „vygeneruje“ uprchlíky, tito mají zamířit do první bezpečné země a tam zažádat o azyl. Tato země by jim ho měla poskytnout a ostatní země ji pak s tím údělem mohou pomáhat. V tom facebookovém postu zmiňuji Rusy. Pojďme tedy porovnat hlavní uprchlické vlny v současné době. Na jedné straně válka na Ukrajině, na druhé straně Sýrie a Afrika. Ukrajinská válka podle zprávy OSN z února letošního roku vygenerovala asi 2 miliony uprchlíků. Přibližně milion zůstává na Ukrajině mimo oblast bojů, ostatní vyhledávají ony první bezpečné země, a tak se jich 800 tisíc vydalo do Ruska, 100 tisíc do Běloruska a dalších sousedních zemí. Humanitární organizace jak z Evropy, tak z Ruska do těchto zemí směřují svoji podporu a pokud některý uprchlík zažádá o povolení vstupu k nám, jistě po zvážení jeho a našich požadavků bude

jeho žádost vyřízena a je celkem jedno, zda kladně, nebo zamítavě. Takto si myslím, že by se mělo postupovat vždy. Není možné, aby se masa, ale i jen jeden, dejme tomu ten Rus sebral a vnikl na naše území bez dokladů, přešel přes několik jiných neválčících zemí a jen proto, že u nás, na rozdíl třeba od Moldávie dostane lepší podmínky, se rozhodne zůstat zde. Je pak naší povinností ho přijmout? Podle mě ne. A jelikož jsem zastáncem toho, že jedna pravidla mají platit pro všechny, nevidím rozdíl mezi Rusem, Syřanem, Keňanem nebo kýmkoliv jiným. Pomoci lidem postiženým válkou? Jistě! Ale podle pravidel, která již léta platí a platila mimochodem i na uprchlíky z ČSSR. Také nebylo možné si po překročení hranic s NSR koupit v Mnichově letenku do New Yorku a tam požádat o azyl. I když se člověk do té vysněné „Ameriky“ dostat mohl, musel se podrobit dané proceduře. Nic více, ale ani nic méně nechci ani po současných utečencích. A po našich lidech chci jen méně pokrytectví, to měl vyjádřit můj status na Facebooku. Obavy panují hlavně z příchodu islámských radikálů. Dá se mu zabránit? Velmi těžko, zvláště při současném masovém přijímání kohokoliv, koho najdeme na moři. Výrazně omezit toto riziko by šlo dodržováním platných principů, jak jsem je popsal v předchozí odpovědi. Ale pokud někdo chce zázračný recept, jak zabránit islámským radikálům v příchodu, tak ho zklamu, ten neexistuje. Navíc pro islamisty je snazší si radikály vychovat z těch, kteří zde již jsou a zatím jsou mimo hledáček policie, nebo tajných služeb. Není v současnosti ohrožen Schengen, neboli volný pohyb osob? Zásadní rozpor vidím v kladení rovnítka mezi Schengen a volný pohyb osob. Ano, v prostoru definovaným v Schengenské smlouvě skončily kontroly dokladů přímo na hraničních přechodech, ale na druhou stranu získaly složky kontrolující osoby nové pravomoci dále do vnitrozemí, navíc je tato svoboda vykoupena mohutnou policejní databází všech Evropanů, takže vaše otisky a jiné biometrické údaje má dnes díky SIS každý policista v Evropě. A jak dokáží nedemokratické vlády s podobnými seznamy nakládat, jsme již viděli a v odpovědi na první otázku jsem naznačil i riziko toho, že další vývoj v některých zemích až tak demokratický být nemusí, viz výsledky posledních voleb v Řecku, kde mě ani vládní Syriza ani Zlatý úsvit nadějemi nenaplňují. Ale ano, podle mne je volný pohyb osob po Evropě ohrožen, vystrašení lidé si sami vymohou přísnější kontroly, ale obávám se, že jako každé omezení svobody nakonec plnou vahou dopadne na ty „obyčejné“ lidi, kteří budou trávit opět fronty před pasovou kontrolou, zatímco ti, proti kterým to mělo být namířeno, najdou jiné cesty jak se sem dostat. Slovy klasika, kdo vymění kus svobody za bezpečnost, nebude mít nakonec ani jedno. Ale Schengen jako primárně policejní databáze ohrožena není a nebude. Po libereckých hospodách se kromě uprchlíků rozebírá i případ Nečesaný - jsou vlastně už dva (sám jsem zažil na Starém městě). Jak vy je hodnotíte?

K případům rodiny Nečesaných. Zatímco případ syna je jasně kriminální případ, o kterém, jelikož jsem nečetl ani řádek z vyšetřovacího spisu, se nechci příliš rozepisovat. Co však z medií vím, vyšetřování a dokazování neprobíhalo asi úplně standardní cestou. Nebo hůře, jestli probíhalo, je na čase zhrozit se nad standardy v naší justici. Zatím však je třeba důvěřovat soudům a opravným prostředkům a doufat, že se podaří pravého viníka najít a potrestat. Rozhodně je mi však milejší současný stav, kdy je pachatel na 100 % na svobodě, než mít ve vězení možná nevinného, bez jasně uzavřeného kruhu nepřímých důkazů. Z toho co vím, se na základě předložených důkazů mohl čin stát jinak, než se snažila dokázat obžaloba a to by mělo vést jednoznačně k propuštění obviněného. Ale jak říkám, spis jsem nečetl, ani případ nijak zvlášť nesledoval. Je mi pochopitelně sympatická snaha otce dostat syna z maléru a každý by to pro své dítě v rámci svých možností udělal. Co po hospodách slýchám já, je to, že tatík má prachy, tak může všechno, z čehož se mi ježí vlasy hrůzou. Jakmile lidé propadnou takovému pocitu, že spravedlnost je jen a pouze o penězích, či vlivu je to rychlá cesta k nesvobodě a nastolení nějakých „revolučních tribunálů“. Na druhou stranu naše justice některými svými kroky a výroky podobným pocitům dost napomáhá, tak se někdy těm lidem ani moc nedivím. Případ jeho rodičů je mnohem hlubší a složitější a opět nechci bez znalosti spisu vynášet soudy. Jde v něm ale o to, zda je správné, aby jedinec v součinnosti s politickou reprezentací měl vůbec možnost se takové činnosti s tak velkou škodou dopustit. Podniky, které patří kraji, městu nebo státu jsou velmi často předmětem politických obchodů a obsazování postu v takových firmách je často formou protislužby něco za něco. Z nedávné minulosti si pamatujeme případ poslanců, kteří za nehlasování proti vládnímu návrhu získali lukrativní posty v takových firmách. S návrhem řešení počkám do odpovědi na další otázku. V jednom ze svých textů jste kritizoval libereckou protikorupční strategii, kterou představilo vedení města. Proč? A jak vidíte takzvaný boj proti korupci obecně? Má kritika mířila především na způsob výběru a financování tohoto projektu. Pokud vybereme „jedinou“ firmu, která se údajně podobnou činností zabývá, nespecifikujeme objem její práce ani kritéria úspěšnosti projektu. V oficiální odpovědi od města je dokonce věta „Lze se domnívat, že celková částka nepřesáhne 100 000 Kč.“ Tomu říkám pane transparentnost a boj proti nejasnostem v hospodaření s penězi nás všech. Další velmi znepokojivou větou v odpovědi magistrátu je odpověď na dotaz ohledně kritérií. Cituji: „Hodnotitelná kritéria i průběžné hodnocení naplňování strategie bude součástí samotného textu, který není dosud hotov… .., dokument by měl být schvalován na sklonku roku 2015.“ Takže dáme možná 100 tisíc, možná víc, možná méně, kdo ví. Jedné vybrané skupině, kterou navíc část koalice sama založila o tom jak bude projekt hodnocen si tato skupina rozhodne sama a my to na konci roku pak protlačíme schválením. V čem se toto liší od praktik tolik kritizovaných předchozích městských rad? Kdy se podobně na spřátelené subjekty přehrávaly kšeftíky? Jen v částce? To pak je jen otázka času, kdy s jídlem naroste chuť, princip i rizika jsou tedy stejná. Tento projekt i jeho protagonisté v podstatě stejný jako to proti čemu má bojovat. Proč nepoptat i ostatní firmy, myslím, že i na Liberecku působí firmy, které mají projektové řízení v náplni činnosti a i soukromý sektor musí mít vypracované postupy při správě peněz majitelů firem. Jen v soukromé sféře se tomu neříká boj s korupcí, ale řízení rizik a principy jsou velmi podobné. Na druhou stranu je nutné se zamyslet, zda vůbec taková strategie má smysl. Opět bude řešit jen příznaky choroby jménem korupce. Tedy bereme si brufen na zlomený kotník, na chvíli možná pomůže, ale příčiny neodstraní. Hlavním zdrojem korupce je situace, kdy jednotlivec, nebo skupina lidí disponuje statkem, ze kterého nemá přímý zisk, ale může jej užívat tak, aby zisk nesl vybraným subjektům. Příjemci případných zisků tedy se na takového jedince snaží působit tak, aby onen statek využil způsobem, který bude vyhovovat jim. Mnozí si jistě pamatujeme dobu, kdy třeba řezníci ze

svého obchodu neměli přímo zisk, ale byli zaměstnanci státního obchodu. Takový řezník dostal předem dané množství masa za předem danou cenu. To na straně zákazníků vyvolávalo potřebu nějak se řezníkovi zavděčit, aby ty nejlepší kousky masa připadly právě jim. To samé jen ve větším měřítku se stále děje u společností, kde nedošlo k nějaké formě odstátnění. Dnes již není třeba dávat tuzéry holičkám, řezníkům, automechanikům a podobným kdysi vyhlášeně korupčním profesím, ale stále zůstalo mnoho podniků, kde se podobným praktikám daří. Zde se tedy dostáváme k předchozímu případu ředitele Nečesaného. Jelikož zisk nebo ztráta nemocnice nejsou primárně ziskem nebo ztrátou jejího vedení či dozorčí rady, jsou tito v pokušení čas od času uzavřít pro firmu nevýhodný obchod, který však přinese zisk lidem, kteří o takové zakázce rozhodují. Dodavatel podobně jako kdysi zákazník u řezníka rád připlatí za lepší kousek masa, tentokrát tak, že například nabídne přístrojové vybavení výrazně dráž, než by je nabízel zdravotnickému zařízení, které by bylo v soukromých rukou a majiteli šlo výhradně o jeho zisky. O část takto navýšené ceny se podělí s lidmi, kteří o vybavení rozhodují a kromě majitele, kterými jsme tak nějak my všichni, takže to jakoby nevadí, jsou spokojeni všichni. Důrazně říkám, že nevím, jestli to takhle v případě pana Nečesaného probíhalo, od toho tu jsou vyšetřovatelé a soudy, aby zjistili, jestli takový scénář proběhl. Pro mě je problém už to, že proběhnout mohl. Jak jsem již psal, takové posty, kde se rozhoduje o veřejných penězích jsou předmětem jak politického, tak regulérního obchodu. A jednou cestou jak tedy korupci bránit je výrazné omezení takových příležitostí. Tedy aby bylo co nejméně, ideálně žádné, státních, polostátních či městských firem. Stejně jako v 90. letech, kdy byly velké obavy z privatizace například maloobchodu a výroby potravin, kdy se psaly černé scénáře, jak podnikatelé přestaví obchůdky a pekárny na herny či butiky a nastanou problémy v zásobování, se po privatizaci zásobování nejen nezhroutilo, ale naopak řádově zlepšilo a řada potravin je dnes po přepočtu dokonce levnější. Stejné obavy dnes provází myšlenky na privatizaci zdravotnictví. Pokud jsme postoupili úspěšně riziko privatizace jedné z nejzákladnější lidské potřeby – tedy jídla, nebál bych se privatizace ani v pyramidě o stupínek vyšší potřeby. Již dnes jsou nemocnice z velké části financovány ze zdravotního pojištění a drtivá většina pojišťoven je také soukromá. Pojišťovnám je jedno, jestli platí nemocnici státní, nebo soukromé. Stejně tak záchranné služby jsou z velké části poskytovány soukromými firmami. Poptávka po základním lékařském ošetření tu je a vždy bude a tedy se rychle vytvoří i odpovídající nabídka, v široké škále dostupnosti a komfortu. K tomu by bylo třeba ještě udělat ze zdravotního pojištění opravdu pojištění, a ne maskovanou daň z příjmu, ale to jsme již velmi daleko od původní otázky. Tedy, proti korupci se nedá bojovat ani strategiemi, ani neustálým hledáním „Mirků Dušínů“ do postů, na kterých se rozhoduje o veřejných financích, ale tím, že tyto posty a rozhodovací procesy přesuneme pod toho, komu půjde o efektivitu a zisk – tedy soukromým majitelům. A v těch několika málo případech, kdy to nepůjde, mohu nastoupit kvalitně zpracované procesy s několikanásobnou kontrolou. Oldřich Szaban Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na mailto:[email protected].

URL| http://www.krajskelisty.cz/liberecky-k...nce-chaosu-tvrdi-liberecky-svobodny.htm

kurzy.cz Týdenní výhled: EMU/ECB, ZEW, USA/Maloobchodní tržby, CPI, PPI, Indexy

NY, Philadelphie, povolení/zahájení staveb domů 13.7.2015

kurzy.cz str. 0 Měny-forex

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Trh tento týden potká množství důležitých makroekonomických informací. V eurozóně je na pořadu červencový Index ZEW sentimentu ek. očekávání Německa/eurozóny (úterý) a rozhodnutí ECB monetární politiky (středa), v USA pak červnové maloobchodní tržby. Trh tento týden potká množství důležitých makroekonomických informací. V eurozóně je na pořadu červencový Index ZEW sentimentu ek. očekávání Německa/eurozóny (úterý) a rozhodnutí ECB monetární politiky (středa), v USA pak červnové maloobchodní tržby (úterý), červnový Index PPI a červencový Index průmyslu Fedu New Yorku (oba indikátory středa), červencový Index průmyslu Fedu Philadelphie (čtvrtek) a červnový Index CPI, resp. povolení/zahájení staveb domů (vše pátek). Ek. sentiment Německa, resp. eurozóny v posledních měsících spíše slábne kvůli podražení eura a ropy a zčásti i řecké krizi. Kvantitativní uvolňování ECB bude pokračovat i v příštích letech, její prezident Draghi na červnovém zasedání popřel spekulace, že ECB expanzi posílí. Zprávy ek. aktivity eurozóny jsou momentálně pro trhy spíše smíšené, monetární expanze ECB je nepříznivá pro euro ale je povzbudivá pro akcie a dluhopisy. Americká ek. aktivita se podle posledních zpráv spíše probouzí k posílení, ze slabosti totiž v posledních měsících oživily hlavně maloobchodní tržby, decentně pokračuje v růstu i trh domů. Ani regionální data ek. aktivity díky červnovému Indexu průmyslu Fedu Philadelphie nejsou už jednoznačně slabá. Cenové ukazatele hlavně na produkční úrovni zatím potvrzují slabou inflaci včetně relevantnějšího jádra bez cen potravin a energií. Zprávy spotřeby domácností a trhu domů jsou nyní spíše lepší pro akcie a dolar, méně už pro zlato a dluhopisy, informace regionální ek. aktivity jsou v současnosti pro trhy smíšené. Nízká inflace je nepříznivá pro akcie a dolar, lepčí pro zlato a dluhopisy. Josef Kvarda Analytik HighSky Brokers, a.s. http://www.highsky.cz - obchodník s cennými papíry I forex I komodity I akciové indexy

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/382888-tyde...i-trzby-cpi-ppi-indexy-ny-philadelphie/

Liberecký deník Tradiční čínská medicína: Jaro přináší dynamickou energii Liberecký deník str. 6 U nás doma YAOPHARM Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.7.2015

zpět SERIÁL 8. DÍL Jaro s sebou přináší dynamickou energii, která nám pomáhá zbavit se nánosů zimy. Je to energie nového počátku. Naše tělo se probouzí z klidu, proto ho na jaře nevysilujme nadměrnou zátěží. Počasí na jaře je nestálé, spíše chladné, vlhké a větrné. Vítr a hněv mohou poškozovat játra. Proto nestačí se jen dobře oblékat, ale nepropadejme zbytečnému hněvu. Prchlivost a emoční napětí jsou projevem zablokování čchi jater. Bolest hlavy po stranách, senná rýma, zánět spojivek nebo ischias mají příčinu v nerovnováze orgánů dřeva jater a žlučníku. Všeobecně mají játra a žlučník sklon ke stagnaci, horkosti, nedostatku krve nebo šťáv, a to obyčejně na jaře. Symboly jara: Prvek – dřevo,

barva – zelená , orgány – játra, žlučník, chuť – kyselá, energie – stoupavá, rozptylující se. Na jaře vše klíčí a vyráží vzhůru ke světlu. Tuto koncentrovanou životní sílu najdeme v klíčcích a výhoncích. Vyplavují přebytečnou sůl, pozůstatek zimních měsíců, a přinášejí nám radost z pohybu. Vhodné potraviny, které dokáží zdolat neklid a hektické změny jsou hlavně listové saláty, čerstvé bylinky, zelenina, klíčky. Játra se regenerují zejména díky potravinám s vysokým obsahem chlorofylu. Zelené potraviny jsou vynikající, zejména zelený ječmen a řasa Chlorella, protože organismus nejen čistí, ale zároveň mu dodávají dostatek živin a přirozených enzymů, podporují hojivé procesy, povzbuzují unavený imunitní systém. Naše tělo je od přírody nastavené, aby přirozeně eliminovalo, odbourávalo, detoxikovalo a my mu v tom můžeme pomoci tím, že jej nebudeme zahlcovat masem, uzeninami, sýry a tukem, naopak mu dopřejeme obilniny jako např. špaldu, zelené rostliny – mladou cibulku, pažitku, čerstvé hořké byliny i divoce rostoucí kořen pampelišky. A pokud nás postihne jakýkoli problém s játry, ať už je to blokáda jaterní čchi (bolesti v bocích), nedostatek jaterní jin nebo krve či nadbytek jaterního jangu nebo větru (závratě, bolesti hlavy, rýmy) je vždy vhodné poradit se s praktikem Tradiční čínské medicíny a společně nalézt tu správnou harmonizační směs pro daný problém. O autorovi| YAOPHARM, Medicína Dálného východu Region| Severní Čechy

Lidové noviny Výlet do slovenské kuchyně Lidové noviny str. 14 Léto HN MARTIN JANDA Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.7.2015

zpět Když se řekne typické slovenské jídlo, většina Středoevropanů si vybaví brynzové halušky. Avšak omezovat slovenskou kuchyni jen na ně by byla zásadní chyba. Středoevropský region je kotlík, ve kterém se míchají nejrůznější vlivy. A pokud je řeč o přípravě jídel, platí toto tvrzení dvojnásob. A tak ve slovenských jídlech najdeme vlivy a inspiraci přicházející z Maďarska, Rakouska, Německa a pochopitelně i z českých zemí. Mezi nejpoužívanější suroviny patří maso, mouka, brambory, zelí a sýry. Mezi jídly v jednotlivých slovenských regionech jsou ale určité rozdíly. „Sever Slovenska, to jsou drsné hory a tomu odpovídá i místní strava,“ popisuje slovenský kuchař Ján Tóth. „Na jídelníčku tam bývalo především uzené maso s bramborami nebo kysaným mlékem. V Tatrách se zase odjakživa chovaly ovce, místní jídla proto často staví na skopovém a jehněčím.“ Vitaminy pro dlouhé chladné zimy horalové dostávali z oblíbeného zelí, které je bohaté zvláště na vitamin C. Jižní nížinné oblasti Slovenska jsou odlišné nejen svým reliéfem, ale opět i gastronomií. „To jsou velmi úrodné regiony. Tak zde často bývala k obědu husa, kachna, krůta nebo hovězí maso,“ přibližuje Ján Tóth. Jako příloha k drůbeži pak posloužily lokše, bramborové placky pečené nasucho. Také je tu Dunaj se spoustou sladkovodních ryb včetně úhořů. A na rozdíl od severních částí země je zde dostupnější ovoce. Z brynzy se dá uvařit dokonce i polévka Typický slovenský jídelníček přesto má společný základ. Začněme u polévek. Kdo kdy byl na Slovensku a neochutnal kapustnici, o hodně přišel. Základem této husté polévky, jak její název napovídá, je kysané zelí. Pak už se do ní dá přidat v podstatě cokoliv, ať je to vepřové či hovězí maso, houby, tvrdé pikantnější klobásy, anebo třeba sušené švestky. Fajnšmekři tvrdí, že nejlepší kapustnica je jeden den odleželá. Obdobou kapustnice je například valašská kyselica, ve které kromě zelí a klobásy dominují hříbky a brambory. Polévka, k jejíž přípravě jsou potřeba hned dvě další typická slovenská jídla, brynza a halušky, se jmenuje demikát. Příprava tohoto zdravého pokrmu je jednoduchá. „V hrnci smícháme brynzu s nasekanou cibulí a kořením – pepřem, kmínem a sladkou paprikou,“ popisuje postup Ján Tóth, „a zalijeme teplou haluškovicí, což je voda, která zůstane po

uvařených haluškách. Vše se nechá na mírném ohni prohřát. Ale jen krátce, demikát by neměl přijít do varu, jinak přijde o vitaminy. Solit většinou není potřeba – brynza je dost slaná sama o sobě.“ Do hotové polévky se pak ještě může přidat petržel, pažitka nebo kostičky starého chleba opečené na sádle. Slovenská hlavní jídla jsou typicky středoevropská, tedy mastnější, vydatnější, mnohdy ne příliš zdravá, ovšemchuťově vynikající. Národním jídlem jsou slavné halušky, noky z bramborového těsta, které se dají připravit podle hned několika receptů. Podávají se naslano, třeba se zelím, i nasladko, například s mákem nebo s povidly. Základní verze jsou ovšem halušky brynzové, omaštěné škvarky ze slaniny a podávané s tradičním nápojem žinčicí. Podobně populární jsou také strapačky, halušky s kysaným zelím a osmaženou slaninou, nebo furmanské halušky, kde pro změnu halušky doprovází uzený sýr a smažená slanina, popřípadě klobása. Po tisíc let bylo Slovensko součástí Uherska a tento fakt se projevuje i vmístní gastronomii. A tak mezi oblíbená jídla našich východních sousedů patří například guláš. Zatímco u nás se vaří nejčastěji z hovězího, na Slovensku tvoří základ guláše maso skopové. Mimochodem, českému turistovi na Slovensku žádný kulturněgastronomický šok nehrozí. V nabídce zdejších restaurací najde stejné řízky, smažené sýry a další v Česku běžná jídla. Tak trochu zrádný čaj Po hlavním chodu obvykle následuje něco sladkého. Například již zmíněné lokše, ovšem tentokrát připravené na sladký způsob, opět například s povidly či mákem. Slovenské dezerty mívají docela zajímavé názvy. Mezi nejoblíbenější patří medvedie labky (podobné českým pracnám) nebo tradiční skalický trdelník. Nebo mačacie oči, což není druh make-upu, nýbrž dezert podobný lineckým koláčkům. A co k pití? Kdo má rád kefír, měl by zkusit žinčici. Vyrábí se z ovčího mléka a odedávna doprovází halušky. Opatrnější si dají třeba pivo. „Nejen Češi, i Slováci jsou národem pivařů,“ směje se bratislavská rodačka Viktória Országhová. Češi na slovenské pivo občas koukají spatra, Slováci ho ale vařit dokážou taky a není vůbec špatné. Ve slovenských restauracích ale běžně čepují i pivo z českých pivovarů. Slovensko je také silnou vinařskou oblastí, kromě tradičních středoevropských odrůd můžete ochutnat i některé místně vyšlechtěné, například Dunaj, Nitru, Devín nebo Milii. Místní víno je více prosluněné a má často vyšší obsah cukru. Zmístního tvrdého alkoholu je asi nejznámější borovička, která se podobně jako gin vyrábí z jalovce. Mezi populární destiláty patří také slivovice a další pálenky. VTatrách pak vyčerpanému turistovi mohou nabídnout tatranský čaj. Jenže není čaj jako čaj: v tomhle se skrývá koncentrát z lihu, extrakt z bylin, ovocných destilátů a cukru. „Tatranský čaj je pořádně silný, až dvaasedmdesátiprocentní alkoholický nápoj!“ upozorňuje Viktória Országhová. Zítra se se Slovenskem rozloučíme tématem o jeho lázních. Slovenská hlavní jídla jsou typicky středoevropská, tedy mastnější, vydatnější, mnohdy ne příliš zdravá, ovšem chuťově vynikající Foto popis| Společný slovenský základ: halušky s brynzou a polévka kyselica, ideálně zapíjené žinčicou Foto autor| FOTO PROFIMEDIA (6×)

Úprava plodin? Česko chce volnost Lidové noviny str. 4 Domov TOMÁŠ TOMÁNEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 15.7.2015

zpět Česká republika zatím o odmítnutí některé z modifikovaných plodin neuvažuje. Do budoucna se ale takovému kroku nebrání. PRAHA Dnes je na celém území Evropské unie možné pěstovat pouze geneticky upravenou kukuřici. Pokud by ale Brusel povolil i další plodiny, chce mít česká vláda možnost jejich přísun omezit nebo zcela zakázat. Ministerstvo životního prostředí proto chystá zákon, který jí takovou moc

dá. Své „ne“ řekne kabinet v případě, pokud vyhodnotí, že příchod nové plodiny do České republiky je v rozporu s politikou životního prostředí, plány územního rozvoje, ochrany zemědělské půdy nebo by přinesl nepřijatelné hospodářské či sociální dopady. Stačit mu k tomu bude vládní vyhláška. „Novelizovaný zákon by měl umožnit kdykoliv v budoucnosti pěstování geneticky modifikovaných plodin v České republice omezit nebo zakázat,“ potvrdil mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Jeho resort s MŽP v oblasti vylepšených potravin úzce spolupracuje. Připravovaná norma je zatím v připomínkovém řízení. Kukuřici nezakážeme Možnost vysázet nové geneticky upravené rostliny na území osmadvacítky upravuje Brusel. Řídí se přitom doporučeními Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Už v době, kdy unijní politici jednají, zda povolit, či nepovolit další upravenou plodinu, budou mít české resorty zemědělství a životního prostředí zmocnění od státu, aby požádaly o vynětí České republiky z mapy území, na nichž bude nová plodina povolena. „Zatím se o využití této možnosti neuvažuje, do budoucna však národní zákaz nelze vyloučit,“ upřesnila mluvčí MŽP Dominika Pospíšilová. Člen zemědělského výboru sněmovny Herbert Pavera (TOP 09) novelu vítá. „Proti možnosti pěstování některých plodin na našem území bych se nestavěl. GMO jsou sice nadějí do budoucna, ale zároveň jsou potřeba další studie o jejich dopadu na člověka, živočišné i rostlinné organismy,“ řekl včera LN. Genově manipulované plodiny dlouhodobě podporuje Agrární komora. Poukazuje třeba na potřebu upravené sóji pro krmení dobytka, která se do Evropy dováží přes oceán. Na připravovanou právní úpravu proto hledí s ohledem na to, jestli zpřísní pěstování GM produktů. „Pokud umožní jednodušší testování v kombinaci se sledováním případných následků, které je možné odhalit pouze v praxi, lze dopad legislativy hodnotit pozitivně. Jestli je ovšem jejím základním účelem znemožnit pěstování GMO na našem území, bude mít komora samozřejmě podstatné výhrady,“ vzkázala mluvčí agrárníků Dana Večeřová. Největší boom zaznamenaly vylepšené rostliny v roce 2008, kdy je v Česku pěstovalo skoro 170 zemědělců na ploše přesahující 8000 hektarů. Od té doby se také ČR řadí k evropským „GMO velmocem“. A to i přesto, že do loňského roku klesl počet pěstitelů na 18 a osázené hektary na necelých 1800. Snahu o regulaci mutovaných plodin přivítala česká pobočka ekologické organizace Greenpeace. „Máme s GMO obecně problém, protože nám jejich užívání nepřijde jako ta správná cesta,“ uvedl mluvčí Lukáš Hrábek. Zelená postřikům? Aktivisté bojující za čisté životní prostředí se obávají, že s rozšiřováním modifikovaných plodin, které jsou odolnější vůči chemikáliím, budou zemědělci čím dál více kropit svá pole toxickými postřiky. „Zmírňování podmínek pro používání látek, u nichž existuje riziko, že u člověka vyvolají rakovinu, je v rozporu s veřejným zájmem,“ řekl LN Vratislav Vozník z Arniky. Možnost ponechat povolování nebo zákaz pěstování na jednotlivých členských státech schválila Evropská unie v lednu. Současný návrh vychází právě z tohoto rozhodnutí. Novela z dílny ministerstva životního prostředí také zjednodušuje podmínky pro používání geneticky upravených mikroorganismů a laboratorních zvířat ve výzkumu, případně v biotechnologickém průmyslu. Inspirací byly podobné právní úpravy platné v zemích, jako je Rakousko nebo Nizozemsko. *** Vývoj ploch a počtu pěstitelů GM kukuřice v Česku v závorce je uveden počet pěstitelů 2005 150 ha (51) 2006 1290 ha (82) 2007 5000 ha (126) 2008 8380 ha (167)

2009 6480 ha (121) 2010 4680 ha (82) 2011 5090 ha (64) 2012 3050 ha (41) 2013 2560 ha (31) 2014 1754 ha (18) Věděli jste, že... * Geneticky modifikované plodiny jsou takové rostliny, u kterých byl změněn dědičný materiál (DNA) pomocí genových technologií (genového inženýrství). * Jsou považovány za možnost zajištění potravinové soběstačnosti pro země, které se potýkají s nepříznivými klimatickými podmínkami, jako jsou dlouhá období sucha. * GM plodiny bývají upraveny tak, aby byly mnohem odolnější vůči škůdcům, chorobám, chladu, suchu nebo postřiku herbicidy, které se používají k hubení plevele. * V EU je povoleno pěstování pouze jedné geneticky upravené zemědělské plodiny. Je jí kukuřice MON810 odolná proti poškození housenkami zavíječe kukuřičného. * GMO jsou ale hojně využívány jako krmné směsi pro dobytek. V Evropě modifikovaná sója tvoří významnou část denní krmné dávky hospodářských zvířat, jako jsou prasata nebo dojené krávy. * V EU je schváleno asi 65 druhů upravených rostlin pro dovoz a použití. Patří k nim kukuřice, bavlník, sója, řepka olejka, řepa, některé druhy bakterií a kvasinky. * Česká republika je po Španělsku a Portugalsku třetím největším producentem geneticky modifikované kukuřice v Evropské unii. Češi jsou v rámci osmadvacítky v přístupu k GMO jedni z nejliberálnějších. * GMO ale mají mnoho odpůrců. Maďaři mají jejich zákaz dokonce zanesen přímo v ústavě. * Největší výhrady k upraveným zemědělským produktům mají ekologičtí aktivisté. Podle nich mohou být nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí. Tvrdí také, že GMO nejsou dostatečně monitorovány a produkty vyrobeny s jejich použitím označovány. * V květnu se proti GMO a jejich známému producentovi, firmě Monsanto, konaly celosvětové protesty ve stovkách měst, včetně těch českých. Demonstranti kritizovali chování Monsanta k farmářům ve třetím světě. Obrázek Současné stanovisko jednotlivých zemí Evropské unie ke GM potravinám a krmivům Zdroj: MZe Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK // KOLÁŽ ŠIMON / LN

lidovky.cz Chybí hotovost, potraviny i léky. Řekové si vytvářejí zásoby lidovky.cz str. 0 Lidovky / Státní pokladna Lidové noviny, Vojtěch Wolf Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.7.2015

zpět Zatímco v supermarketech a lékárnách se tvoří fronty, obchody s módou zejí prázdnotou. Od

vyhlášení bankovních prázdnin klesla spotřeba v Řecku až o 70 procent. Řecko trápí v současnosti hlavně nejistota. Ani po jasném Ne v nedělním referendu zatím nikdo neví, co bude dál. Řekové se proto připravují na horší časy. Lidé doma hromadí základní potraviny, jako jsou cukr, mouka či konzervy. S tím jde ruku v ruce další problém. Kapitálová kontrola, která umožňuje převod peněz Řecka na zahraniční účet jen za podmínky, že to schválí speciálně zřízená komise, značně komplikuje dovoz zboží do země. Život lidem neulehčují ani uzavřené banky a limit maximálního výběru hotovosti z bankomatů, který je 60 eur. Banky už teď nemají, kde hotovost brát. Už v pátek řecké finanční domy připustily, že jim zbývá jen asi jedna miliarda eur v hotovosti. U 11milionové populace tak na člověka vychází jen 90 eur. Už několik dní se objevují spekulace, že maximální výběr bymohl činit jen 20 euro. Je tak jen otázkou dnů či možná hodin, než bude země „na suchu“. Deník Le Monde dokonce uvedl, že řeckým bankám dojdou peníze už dnes. „Jde o plnohodnotnou bankovní a hospodářskou krizi,“ řekl BBC nejmenovaný zdroj z bankovního sektoru a dodal, že množství výběrů hotovosti se navzdory limitům v posledních dnech ztrojnásobilo. Řeky zneklidňuje i to, že řecká vláda plánuje protáhnout bankovní prázdniny o několik dnů. Původně měly být banky zavřené jen do včerejška. Krize dopadne i na pacienty Zhoršuje se situace i ve zdravotnictví. Z poliček lékáren začínají mizet medicínské přípravky. Situaci komplikuje především již zmiňovaná kapitálová kontrola. Někteří zahraniční dodavatelé v situaci, kdy jim řecké firmy nemohou platit, neposílají do balkánské země medikamenty. „Máme nedostatek léků,“ řekla pro britský list The Guardian Maria Papadopulu, která provozuje lékárnu kousek od nejstarší aténské čtvrti Plaka. „Došel nám například přípravek na léčbu štítné žlázy, a pokud se situace dramaticky nezmění, tak tento týden bude nedostatek i dalších druhů léků,“ dodává lékárnice. Nejde přitom jen o lékárny. I řecké nemocnice začínají mít problémy s dodávkami jak léků, tak i dalších potřebných medicínských pomůcek. „Už teď to bylo špatné. Minulý týden se situace ještě zhoršila a ještě více se děsím toho, co je před námi,“ řekl pro magazín The Economist nejmenovaný aténský lékař. Podle něj mají nemocnice například problémy s dodávkami specializovaných pomůcek, jako jsou třeba stenty (síťka, která se využívá při operacích srdce a vkládá se do zúžené tepny, aby ji udržela v rozšířeném stavu -pozn. red.), nebo třeba léků používaných při léčbě rakoviny. Jinými slovy - pokud se situace nezlepší, budou v ohrožení i životy řeckých pacientů. Zásoby prý vystačí jen na několik málo týdnů. Dováží polovinu potravin Problémy se zásobováním se zanedlouho budou týkat i potravin. „V tuto chvíli nemáme problémy, co se týče zásob jídla. Zatím máme ve skladech dostatek zboží, které se nám daří obnovovat,“ uvedla Melina Varutsiku, mluvčí Sklavenitisu, největší sítě supermarketů v zemi. „Avšak nikdo neví, jak dlouho to bude trvat. Rovněž záleží na tom, o jakém produktu se tu bavíme,“ dodala mluvčí řetězce. Z dovozu je v současnosti přitom asi polovina potravin na řeckém trhu. V ohrožení je přitom i domácí produkce, například vajec, sýrů či masa. Důvodem je podle řecké asociace krmného průmyslu to, že řečtí farmáři krmivo dovážejí. Právě potravinářské řetězce a benzinové stanice, které mají údajně dostatek zásob paliva, si díky zvýšenému zájmu lidí nemohou stěžovat na nedostatek tržeb. Naopak obchody prodávající oblečení,

hračky a další zbytné zboží zejí prázdnotou. Podle Vasilise Korkidise, šéfa Národní konfederace helénského obchodu, utrpěla ekonomika jen za minulý týden ztrátu ve výši 1,2 miliardy eur. Podle některých zpráv došlo od doby, co se uzavřely banky, ke snížení spotřeby až o 70 procent.

URL| http://byznys.lidovky.cz/chybi-hotovos...px?c=A150707_134930_statni-pokladna_ele

Maso prodává už 51 let. Vždy byl úspěšný, kvůli řecké krizi ale bude propouštět lidovky.cz str. 0 Lidovky / Státní pokladna Lidovky.cz, Jiří Svatoš Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.7.2015

zpět Aténský řezník Kleanthis Tsironis maso prodává už 51 let. Vždy býval úspěšným obchodníkem, kterému nečinilo potíže zajistit rodině bezstarostný život. V posledních týdnech se ale vše změnilo – chybí zákazníci, není hotovost a hrozí nedostatek zboží. Podobné potíže však v současnosti netrápí jen Tsironise, ale i většinu jeho kolegů. „Bojím se, že půjdu do vězení. Mám dluhy, už nemohu platit své účty,“ svěřil se agentuře AP Tsironis, který podle svých odhadů od začátku tvrdých úsporných opatření před několika lety přišel už o tři čtvrtiny zákazníků. I to se však podle něj dalo přežít, nyní je ale prý ještě hůř. „Nemám peníze na to, abych příští týden koupil maso. Nemůžu už zaplatit ani své zaměstnance,“ svěřil se obchodník, který aktuálně dává práci 27 lidem. Část z nich ale bude muset jeho podnik už v nejbližší době opustit. Jen v hotovosti „Všechno je teď mnohem těžší, když jsou banky zavřené,“ potvrdil slova svého kolegy prodavač ryb Spyros Corakkis. Tomu dříve stačilo, když mu restaurace a hotely, kam své úlovky dodával, platily jednou za měsíc. Teď peníze od svých zákazníků musí vyžadovat denně. A v hotovosti. Obchodníci se shodují, že si během minulých let zvykli na mnohé. Současná opatření je ale prý definitivně táhnou ke dnu. Velká část prodejců se zdráhá přijímat platební karty. Není divu, všichni se bojí, že eura ze svých bankovních účtů už nikdy neuvidí. Hledání bankomatů Řecké podnikatele navíc trápí i nedostatek hotovosti. Všichni střadatelé si každý den mohou vybrat 60 euro. Najít bankomat, který jim peníze vydá, ale není jednoduché. A najít bankomat, který vydává jiné než padesátieurové bankovky, je ještě těžší. Přestože se současné nesnáze dotýkají drtivé většiny Řeků, všichni obyvatelé jihoevropského státu jsou si však vědomi toho, že ekonomická krize nesmí nijak postihnout tahouny řecké ekonomiky – zahraniční turisty. „Provoz bude obnoven za pár minut.“ Takovéto nápisy v současnosti svítí na mnoha řeckých bankomatech. To potvrzuje i Yannis Iliopoulos, majitel kavárny, která se nachází nedaleko od aténské Akropole. „Řekové k nám po uzavření bank přestali chodit, důležité ale je, že zahraniční cestovatelé stále přicházejí a utrácejí,“ popsal agentuře AP Iliopoulos.

I on si je ale vědom toho, že současná situace v Řecku je vážná. „Od neděle (28. června, od kdy je možno peníze vybrat jen v bankomatech – pozn. red.) to u nás v kavárně vypadá jako po nájezdu termitů,“ dodal restauratér s tím, že jeho podnik už byl kvůli neutěšené finanční situaci nucen omezit nákupy potravin.

URL| http://byznys.lidovky.cz/maso-prodava-...px?c=A150708_151544_statni-pokladna_ele

logistika.ihned.cz Tetra Pak investoval do své maďarské továrny 1,2 mld. korun, bude tu vyrábět kartonovou náhražku konzerv 8.7.2015

logistika.ihned.cz str. 0 Logistika.iHNed.cz rn Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Společnost Tetra Pak rozšířila svůj závod na výrobu obalových materiálů ve městě Budaörs v Maďarsku. Po investici ve výši 1,2 miliard korun tam nyní podnik dokáže vyrábět i obaly se zalaminovaným otvorem nebo sterilizovatelný papírový karton jako alternativní obal na konzervované potraviny Spotřebitelský trh mění své zvyky a požadavky, což má dopad mimo jiné na nároky na potravinové obaly: zákazníci očekávají pohodlné otvírání, různé velikosti obalů a modernější vzhled. Vedle těchto změn na straně spotřebitelské poptávky očekávají i výrobci potravin od svých dodavatelů efektivnější a méně nákladná řešení. To bylo impulsem pro nedávno dokončený investiční program v hodnotě převyšující 1,2 miliard korun, který společnost Tetra Pak zahájila v roce 2012 s cílem dodávat na trh nové typy obalových materiálů, jež splňují požadavky spotřebitelů i výrobců potravin. Investice se týkaly dvou důležitých oblastí výroby v podniku Tetra Pak v Maďarsku: továrna bude nyní schopna výrobcům nápojů dodávat výrobky řady Tetra Brik Aseptic se zalaminovaným otvorem (technologie PLH). Nápojové kartony s tímto řešením jsou vhodné pro propracovanější uzavírací systémy, jejichž použití je pro spotřebitele pohodlnější a jednodušší. O rostoucí poptávce svědčí i to, že obaly s technologií PLH tvoří 20 procent celkového objemu produkce firmy v roce 2015. Tetra Pak rozšířil výrobu v Maďarsku Společnost Tetra Pak rozšířila svůj závod na výrobu obalových materiálů ve městě Budaörs v Maďarsku. Po investici ve výši 1,2 miliard korun tam nyní podnik dokáže vyrábět i obaly se zalaminovaným otvorem nebo sterilizovatelný papírový karton jako alternativní obal na konzervované potraviny. další > poslední >> Slavnostni zahajeni vyroby Slavnostni zahajeni vyroby TP Budaors1 TP Budaors2 TP Budaors3

TP Budaors5 TP Budaors6 TP Budaors7 TP Budaors8 TP Budaors11 TP Budaors12 TP Budaors13 TP Budaors14

Celkem nalezeno: 2.

Zobrazuji: 1 - 1. Další> Konec>> Další část investice šla do zavedení nové výrobní linky na obaly typu Tetra Recart. Jde o ojedinělý papírový obalový materiál, který umožňuje tepelnou úpravu zpracovaných potravin po naplnění a uzavření kartonu. Maďarský Budaörs je po Švýcarsku teprve druhým výrobním podnikem Tetra Pak na světě, který je schopný zmíněný typ obalu vyrábět. Tato technologie nabízí nákladově efektivní a ekologickou alternativu pro tradiční konzervované výrobky, jako jsou polévky, omáčky, hotové pokrmy, zelenina a ovoce nebo potrava pro domácí zvířata. Obaly Tetra Recart jsou lehčí, levnější na přepravu a otvírají se snáze než plechové konzervy a zavařovací sklenice. Výsledkem rozšíření je modernizace 80 procent původního vybavení továrny, produkce výrobního závodu se zvýšila o 20 procent, rozšířilo se portfolio výrobků a vzniklo 45 nových pracovních míst. Továrna nyní produkuje zboží pro 55 trhů; Tetra Recart exportuje především do USA, Kanady a Itálie.

URL| http://Logistika.iHNed.cz/c1-64285960-...-tu-vyrabet-kartonovou-nahrazku-konzerv

Marketing & Media Potraviny on-line zkusila pětina lidí 13.7.2015

Marketing & Media str. 5 Aktuality/z domova

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Už 21 % lidí někdy zkusilo nakoupit potraviny přes internet a dalších 23 % se na to chystá. Pouhá 2 % lidí však takto nakupují pravidelně, vyplývá z výzkumu společnosti KPMG, který provedla výzkumná agentura Data Collect. Celých 48 % lidí se k nákupu on-line staví vyloženě odmítavě a jako největší překážky uvádí cenu za donášku a obavu o kvalitu potravin. Donášku využívají lidé z větších měst s vyšším příjmem a vzděláním. Nejvíce v kurzu jsou trvanlivé potraviny a nápoje, zatímco jen velmi zřídka se on-line nakupuje maso, pečivo a v minimu případů ryby.

MARKETING SALES MEDIA Potraviny na internetu? To je nové BIO 13.7.2015

MARKETING SALES MEDIA str. 13 Podpora prodeje Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů je v ČR stále pod 1% hranicí. Je to klasická bublina. Zůstane v této škatulce i prodej potravin on-line? Odpověď nabízí nový výzkum KPMG. Zopakujme si to ještě jednou. Podíl prodeje potravin na celkovém e-commerce trhu ještě nedosahuje ani jednoho procenta. Ale zato už se o tom pořádají i konference! Pro srovnání: podíl milionářských aut na celkových prodejích vozů je u nás pětinásobný! Když si kupujete rohlík na internetu, jste tedy v poměrně exkluzivní skupině lidí, je to takové Porsche mezi rohlíky. Teď ještě aby vás při tom někdo viděl, jak si přebíráte nákup od fešného doručovatele z Kolonial. cz. Návrat mlékařů Ale vážně. Stane se v brzké době z on-line potravin běžná věc? Doručování potravin do domu by se muselo stát pevnou součástí životního stylu, jako se to povedlo mlékařům v anglosaském světě či u nás za první republiky. Od toho jsme ale dnes dost daleko, i když mléčné výrobky jsou už nyní čtvrtou nejprodávanější položkou mezi on-line nákupy potravin, po trvanlivém zboží, nealko a sladkostech. K nakupování potravin na internetu se vyloženě odmítavě staví téměř polovina respondentů (48 %) březnového průzkumu společnosti KPMG. Proč takový odpor k rohlíkům z internetu? Odmítači vidí jako nevýhodu této formy nákupu riziko dodání jiného množství nebo kvality produktů, než si objednali. Pro ty, kdo už tuto službu někdy vyzkoušeli a kterých je podle tohoto i jiných zdrojů zhruba pětina, je problémem cena dopravy, resp. nutnost objednat zboží za minimální částku, aby byla doprava zdarma. Například u nových hráčů jako je Rohlik.cz je to od 1500 Kč, u Koloniálu tato možnost není. Občas se ale Kolonial a iTesco předhánějí (dočasně) v tom, kdo zvládne vozit více objednávek úplně zdarma (Kolonial v červnu a červenci a iTesco pro první nákup). Kolikrát asi tuto možnost využili u Kolonialu manažeři Tesco, jen aby nově vzniklé konkurenci zvýšili náklady? Táboru, který k tomuto novému byznysu vzhlíží s nadějí, se bude hodit argument z výzkumu KPMG, že 23 % respondentů se na nákup potravin on-line chystá. Mezi vysokoškolsky vzdělanými je to dokonce třetina, mezi respondenty bez maturity je to kaž dý sedmý. Potenciál je také na vesnicích, kde by službu rádo vyzkoušelo 14 procent respondentů, ale není pro ně zatím dostupná. Zhruba stejná část respondentů z řad obyvatel velkých měst ji již alespoň občas využívá. Průzkum „Nákupní zvyklosti v České republice“, ze kterého ve článku čerpáme, provedla agentura Data Collect on-line formou ve dnech 11. až 15. března 2015 na 1000 respondentech, kteří rozhodují o nákupech potravin pro domácnost. V reprezentativním vzorku bylo 70 % žen a 30 % mužů. 15 Obyvatel velkých měst využívá alespoň občas nákup potravin on-line. (zdroj KPMG).

Mladá fronta DNES ČOI: Prodejci na festivalu šidí víc než v minulosti Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Karlovarský Petr Kozohorský Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.7.2015

zpět

Návštěvníci karlovarského filmového festivalu se musejí mít na pozoru. Prodejci totiž šidí víc než v předchozích letech. Zjistili to kontroloři České obchodní inspekce, která v kraji působí. KARLOVY VARY Každá druhá kontrola odhalí nějaký nešvar. Situace na filmovém festivalu je podle inspektorů České obchodní inspekce rok od roku horší. Navíc se inspektoři setkávají s různými výmluvami. V jednom z podniků je například ošidili o pár mililitrů tvrdého alkoholu. Číšník tvrdil, že v tom prsty nemá, protože panáky nalévá šéf. Ten to uznal a na otázku, proč jsou tedy pod míru, inspektorům odpověděl: „Trošku jsem ubryndal. A myslel jsem si, že by vám to mohlo stačit.“ Na denním pořádku jsou ale i jiní „experti“. Hlavně ti, kteří prohřešek nonšalantně zopakují. „Byli jsme na kontrole v jedné restauraci. Zjistili jsme nedostatky, za které padla pokuta. Když jsme za dva dny přišli na opakovanou kontrolu, vypadalo všechno perfektně. Ale při placení obsluha předražila špatným zúčtováním vína nákup o pět korun. Anebo stánkař, který před Thermalem prodává občerstvení. Vloni mu chyběl ceník lihovin. A letos také,“ potvrdil kontrolor Milan. A osobní zkušenost, která jej na festivalu nejvíce zarazila? „Není to ani tak z pracovního pohledu. Ale zarazilo mě pivo za 70 korun,“ odpověděl. O tom, že míra není všem hospodským svatá, se ostatně čtveřice plzeňských inspektorů přesvědčila na své další středeční štaci, tentokrát u pivního baru jednoho z karlovarských hotelů. Jedno z objednaných piv bylo totiž dost pod míru. Inspektoři do něj, aby „dohonili“ hladinku, museli nalít 1,1 mililitru vody. „Ale aspoň je vidět, že to není programové pochybení, spíš náhoda,“ uznal inspektor Milan. Jeho parta si totiž objednala hned šest piv. Kontroloři také řešili otázku, zda má mít maso na talíři hmotnost, kterou restaurace deklaruje na jídelním lístku? Toto dilema řešili ve středu při jedné z četných festivalových kontrol poctivosti prodejců kontroloři České obchodní inspekce (ČOI), se kterými vyrazil do terénu i reportér MF DNES. Nakonec čtveřice pracovníků z Plzně dospěla k jednoznačnému stanovisku: Má! Vedl je k tomu případ z jedné z restaurací v centru města na třídě T. G. Masaryka. Vepřový steak, který měl mít podle jídelního lístku 150 gramů, vážil jen 100. „V zemích českých je takový zvyk, že váha uváděná na jídelním lístku je před tepelným zpracováním masa. Jinde ve světě to ovšem nemá obdobu, a tak by mohl být cizinec uveden v omyl,“ vysvětlil kontrolor Milan. Toto nedopatření ohodnotili kontroloři tisícikorunovou sankcí za porušení zákona na ochranu spotřebitele, další tisícikorunu zaplatila majitelka jako správní poplatek. „To je ta nejmenší sankce, kterou můžeme dát,“ doplnil kontrolor. A majitelka? Sice nerada, ale chybu uznala a vzala plně na svá bedra. A na jídelní lístek prý hned napíše, že uvedená gramáž masa je za syrova, což je podle kontrolora Milana ideální. Právě nedodržování váhy potravin a míry nápojů je podle Jana Řezáče, ředitele inspektorátu ČOI pro Plzeňský a Karlovarský kraj nejčastějším prohřeškem podnikatelů. Na začátku festivalu to podle jeho zkušeností vypadalo nadějně. „Pochybení jsme objevili ve třetině případů. Jenomže během dalších dnů se začala situace zhoršovat. Dnes už je téměř každá druhá kontrola s nějakým pochybením. Je to sice hrozné slovo, ale musím říct, že nešvar nedodržování vah a měr a tím pádem i předražení kontrolních nákupů je už tradiční,“ posteskl si Řezáč. Kontroloři z České obchodní inspekce působí v Karlových Varech od samotného počátku filmového festivalu. „A vydržíme do jeho posledních minut,“ upozornil Jan Řezáč. *** Kontroly ČOI K 8. červenci absolvovali inspektoři ČOI v Karlových Varech 53 kontrol. Ve 25 z nich zjistili pochybení ze strany restauratérů. Mezi nejčastější patří nedodržování míry nápojů a váhy jídla. S tím v konečném důsledku souvisí i předražení kontrolního nákupu. Extrémní případ z loňského roku, kdy zaplatili i více než 100 korun navíc, letos zatím nezaznamenali. Dalším rozšířeným nešvarem jsou chybějící úředně ověřená měřidla, tedy skleničky s mírou a ocejchované váhy. Přibližně polovinu zjištěných nedostatků zatím inspektoři vyřešili na místě. Padaly pokuty od tisíce do pěti tisíc korun. Druhou polovinu prohřešků vyřeší úředníci ve správním řízení. Foto popis| Málo masa Maso na talíři nemělo hmotnost, kterou restaurace slibovala na jídelním lístku. Foto autor| Foto: Petr Kozohorský, MAFRA O autorovi| Petr Kozohorský, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj

Mléko se prodává pod výrobními náklady, říká šéf agrární komory Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský — Jitka Šrámková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.7.2015

zpět PLZEŇSKÝ KRAJ Zemědělci upozorňují, že stejně jako na počátku 90. let může kvůli nízké výkupní ceně mléka dojít k vybíjení českých stád skotu, na jehož konci by byl nedostatek hnoje a snížená úrodnost půdy. Hovoří se i o tom, že po zrušení mléčných kvót v Evropské unii letos v dubnu Němci počet krav zvyšují a zaplaví náš trh svým mlékem. Jisté je zatím jen to, že konkurenční boj se po zrušení kvót zvýšil a přežijí jen ti nejsilnější. „Cena mléka je pod výrobními náklady, a pokud podnik není v kondici, tak ho to začne velice brzy bolet. Dosud bylo mléko v mírném zisku,“ uvedl šéf krajské agrární komory v Plzni Jaroslav Šíma. Podle něj je pozitivní, že podniky zatím drží dojivost a kvůli cenám mléka ji uměle nesnižují. * Co říkáte na umělé snižování dojivosti formou omezení krmné dávky? Když je stádo vyšlechtěné na určitou dojivost, tak omezovat tuto dávku, abych méně dojil, to je cesta do pekel, to dělá jen zoufalec. Krávy by měly dostat to, co dostat mají. * Zřejmě jsou nejohroženější menší producenti mléka. Ohrožení jsou malí i velcí, protože obojí investovali. Rozdíl je pouze v tom, že u velkých, kteří mají třeba sto zaměstnanců, to bude bolet víc lidí, u malých třeba jen dva, tři. * Kde se bere mléko, které snižuje cenu? Zrušení mléčných kvót byla psychologická meta, která zafungovala. Byl jsem optimista a myslel jsem si, že v cenách mléka nenastane takový skok a že se nedostanou tak nízko. Roli hraje i omezení vývozu do Ruska, protože některé české mlékárny tam měly rozjednané velké obchody. Politika v tomto případě hraje mnohem větší roli, než si myslíme. Cena padá i v Německu, ale v Česku víc, to je česká klasika. Je třeba připomenout i to, že třeba mlékárna Goldsteig Cham, kam mléko vozí i čeští zemědělci, má větší produktivitu než mlékárny v Čechách. Na produkty, které se tam vyrobí, je tedy potřeba mnohem méně nákladů, takže si mohou dovolit zemědělcům zaplatit za mléko více než české mlékárny. * Co byste mohl zemědělcům doporučit? Zažil jsem dobu, kdy se snižovaly stavy krav, kdy se snižovaly krmné dávky, ale můj názor je ten, že dokud budou podniky trochu dýchat, tak ti rozumní si krávy nechají. Mít ve stáji 350 a 400 krav znamená totiž prakticky stejné režijní náklady. * Hrozí po zrušení kvót, že německé mlékárny začnou odmítat české mléko? Znám situaci v mlékárně Goldsteig Cham. Ta se zatím chovala slušně a myslím, že by nikdy s Čechy, se kterými má dlouhodobé smlouvy, neukončila spolupráci. * Může být výsledkem padání cen mléka skupování českých podniků zahraničními subjekty? To jsem neslyšel. Máme silného domácího hráče, který si to ohlídá a tím je Agrofert. Pokud budou podniky v problémech, může se stát, že v masovějším měřítku dojde ke skupování, ale ne ze zahraničí. * Mluví se o tom, že v Česku je nadprodukce mléka v objemu třiceti procent, když to vztáhneme na mléko a mléčné výrobky. Podle mého odhadu v Česku není nadprodukce, spíš tu bude něco chybět. To je následek porevoluční doby a přístupových dohod do Evropské unie. Přistoupili jsme na to, že se bude dotovat

půda, což byla největší chyba. Každý na tyto nabízené obrovské peníze vyvalil oči, protože na tak velký objem financí v Česku tehdy nikdo nebyl zvyklý, ale ve finále to dopadlo tak, že se potlačila živočišná výroba. Každý totiž chtěl jen půdu, zatímco na západ od našich hranic se dotuje i býk, mléko, prase a tak dále. Takže pokud chce tamní zemědělec něco vydělat, tak se chová jako každý normální zemědělec – má půdu i dobytek. V Česku má půdu. * Mělo vybití stád skotu vliv na zhoršení kvality půdy? Určitě nejde říci, že nastala katastrofa. Do půdy sice nešel hnůj, ale jako kompenzace živočišné výroby na půdě zůstávaly rostlinné zbytky, které by jinak šly na podestýlku skotu, jako je sláma. Úbytek humózní složky půdy určitě nějaký je, protože hnůj není tak kvalitní jako sláma, ale nedá se na to dívat jako na katastrofu. * Má zemědělství budoucnost? Má cenu do něj investovat? S postupující globalizací zemědělství podle mého názoru nepřijde o svoje postavení. Naopak by mohlo z pohledu důležitosti a potřebnosti získat. Už dnes zemědělství začínají lidé chápat jako důležitou součást života. * Myslíte tím to, že získává na hodnotě, protože se podílí na obhospodařování krajiny? Někdo zemědělské podniky kupuje a připadá mu to ekonomické. To o něčem vypovídá. Můj názor na to, že zemědělství je perspektivní, ale nevychází jen z tohoto faktu. Já jsem si to myslel vždy. Peníze se dají vložit do věcí, které se zhodnocují rychleji, ale z dlouhodobějšího hlediska to určitě není špatně. Foto popis| Šéf agrární komory „Zemědělství nepřijde o svoje postavení,“ tvrdí Jaroslav Šíma, šéf agrární komory. Foto autor| Foto: archiv MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Mostecký deník Žně na Mostecku začaly Mostecký deník str. 3 Mostecko EDVARD D. BENEŠ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.7.2015

zpět Kromě klasických obilovin se bude sklízet také řepka, hořčice nebo slunečnice Mostecko – O víkendu zemědělci na Mostecku začali sklízet obiloviny. Mostecký deník o tom informovala Ludmila Holadová, ředitelka Okresní agrární komory Most. Ke sklizni mají zemědělci celkem 7 682 hektarů obilovin, řepku budou sklízet z 1 872 hektarů. „Kromě toho se bude také sklízet hořčice ze plochy 153 hektarů a slunečnice na semeno z 232 hektarů,“ prozradila Holadová. Z obilovin se na Mostecku pěstuje nejvíce ozimá pšenice, ke sklizni je na 5 297 ha a ječmen jarní – sladovnický, na výměře 1 454 ha. Jako první se o víkendu sklidil ozimý ječmen z plochy 332 ha, s průměrným výnosem 4,8 tuny na jeden hektar. „Pokud jde o výnosy, zemědělci předpokládají lepší průměr, i když v průběhu května bylo méně srážek, výnosy to neovlivní,“ řekla dále ředitelka Okresní agrární komory Most s tím, že ceny zemědělských komodit jsou většinou na počátku sklizně nižší. „Předpokládá se ale, že v průběhu roku se budou zvyšovat, teď je lepší s prodejem počkat,“ dodává Holadová. V Evropě se očekává nižší sklizeňobilovinzhrubao8%,atak se předpokládá, že o tuzemské obilí bude mít určitě zájem sousední Německo. O řepku z letošní sklizně bude velký zájem, neboť

propad sklizně řepky ve Francii a Německu bude 10 až 15 procent čemuž odpovídá současný nárůst cen u terminovaných obchodů a je předpoklad dalšího růstu. Sladovnické ječmeny byly většinou zobchodovány v rámci terminovaných obchodů, zde se výrazný pohyb cen neočekává. „Důležité je, aby v průběhu sklizně nenastaly žádné potíže, v podobě přírodních katastrof, jakými jsou krupobití, povodně nebo přívalové deště, což by zničilo jejich úrodu. Na výsledcích a tržbách ze žní jsou maximálně závislí. Sklizeň výrazně ovlivňuje jejich hospodaření i v dalších letech,“ uzavírá ředitelka Okresní agrární komory v Mostě Ludmila Holadová. Podle slov předsedy Agrární komory Ústeckého kraje Jaroslava Brožky se očekává dobrá úroda pšenice, i když se na ní místy podepsalo sucho, a řepky. Farmáři oseli obilovinami celkem 89 228 hektarů plochy, což je zhruba stejně jako v loňském roce. Řepka je podle údajů z ministerstva zemědělství na 22 541 hektarech, loni to bylo 22 826 hektarů. ŽNĚ V ÚSTECKÉM KRAJI Celkem farmáři v Ústeckém kraji oseli obilovinami 89 228 hektarů Z toho Ozimý ječmen zaujímá celkem 4 492 hektarů Řepka je podle údajů z ministerstva zemědělství oseta na 22 541 hektarech Foto popis| ŽNĚ ZAČALY. Zemědělci na Mostecku už vyjeli se svými kombajny do polí. Foto autor| Foto: Deník/Edvard D. Beneš Region| Severní Čechy

nasliberec.cz Proti korupci se nedá bojovat ani strategiemi, ani neustálým hledáním „Mirků Dušínů“, tvrdí liberecký Svobodný Forbelský 10.7.2015

nasliberec.cz str. 0 Rozhovory Szaban Oldřich Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět „Proti korupci se nedá bojovat ani strategiemi, ani neustálým hledáním „Mirků Dušínů“ do postů, na kterých se rozhoduje o veřejných financích. Ale tím, že tyto posty a rozhodovací procesy přesuneme pod toho, komu půjde o efektivitu a zisk – tedy soukromým majitelům. A v těch několika málo případech, kdy to nepůjde, mohou nastoupit kvalitně zpracované procesy s několikanásobnou kontrolou,“ vysvětluje svůj pohled na boj proti korupci předseda Strany svobodných občanů v Libereckém kraji David Forbelský. Po libereckých hospodách se rozebírá případ Nečesaný - jsou vlastně už dva - (sám jsem zažil na Starém městě). Jak vy je hodnotíte? Jednou se třeba na Starém městě potkáme, což mě přivádí na myšlenku, že jsem tam už dlouho nebyl a probereme i jiné otázky Ale k případům rodiny Nečesaných. Zatímco případ syna je jasně kriminální případ, o kterém, jelikož jsem nečetl ani řádek z vyšetřovacího spisu, se nechci příliš rozepisovat. Co však z medií vím, vyšetřování a dokazování neprobíhalo asi úplně standardní cestou. Nebo hůře, jestli probíhalo, je na čase zhrozit se nad standardy v naší justici. Zatím však je třeba důvěřovat soudům a opravným prostředkům a doufat, že se podaří pravého viníka najít a potrestat. Rozhodně je mi však milejší současný stav, kdy je pachatel na 100 % na svobodě, než mít ve vězení možná nevinného, bez jasně uzavřeného kruhu nepřímých důkazů. Z toho co vím, se na základě předložených důkazů mohl čin stát jinak, než se snažila dokázat obžaloba a to by mělo vést jednoznačně k propuštění obviněného. Ale jak říkám spis jsem nečetl, ani případ nijak zvlášť nesledoval. Je mi pochopitelně sympatická snaha otce dostat syna z maléru a každý by to pro své dítě v rámci svých možností udělal. Co po

hospodách slýchám já, je to, že tatík má prachy, tak může všechno, z čehož se mi ježí vlasy hrůzou. Jakmile lidé propadnou takovému pocitu, že spravedlnost je jen a pouze o penězích, či vlivu je to rychlá cesta k nesvobodě a nastolení nějakých „revolučních tribunálů“. Na druhou stranu naše justice některými svými kroky a výroky podobným pocitům dost napomáhá, tak se někdy těm lidem ani moc nedivím. Případ jeho rodičů je mnohem hlubší a složitější a opět nechci bez znalosti spisu vynášet soudy. Jde v něm ale o to, zda je správné, aby jedinec v součinnosti s politickou reprezentací měl vůbec možnost se takové činnosti s tak velkou škodou dopustit. Podniky, které patří kraji, městu nebo státu jsou velmi často předmětem politických obchodů a obsazování postu v takových firmách je často formou protislužby něco za něco. Z nedávné minulosti si pamatujeme případ poslanců, kteří za nehlasování proti vládnímu návrhu získali lukrativní posty v takových firmách. S návrhem řešení počkám do odpovědi na další otázku. V jednom ze svých textů jste kritizoval libereckou protikorupční strategii, kterou představilo vedení města. Proč? A jak vidíte takzvaný boj proti korupci obecně? Má kritika mířila především na způsob výběru a financování tohoto projektu. Pokud vybereme „jedinou“ firmu, která se údajně podobnou činností zabývá, nespecifikujeme objem její práce ani kritéria úspěšnosti projektu. V oficiální odpovědi od města je dokonce věta „Lze se domnívat, že celková částka nepřesáhne 100 000 Kč.“ Tomu říkám pane transparentnost a boj proti nejasnostem v hospodaření s penězi nás všech. Další velmi znepokojivou větou v odpovědi magistrátu je odpověď na dotaz ohledně kritérií. Cituji: „Hodnotitelná kritéria i průběžné hodnocení naplňování strategie bude součástí samotného textu, který není dosud hotov… .., dokument by měl být schvalován na sklonku roku 2015.“ Takže dáme možná 100 tisíc, možná víc, možná méně, kdo ví. Jedné vybrané skupině, kterou navíc část koalice sama založila o tom jak bude projekt hodnocen si tato skupina rozhodne sama a my to na konci roku pak protlačíme schválením. V čem se toto liší od praktik tolik kritizovaných předchozích městských rad? Kdy se podobně na spřátelené subjekty přehrávaly kšeftíky? Jen v částce? To pak je jen otázka času, kdy s jídlem naroste chuť, princip i rizika jsou tedy stejná. Tento projekt i jeho protagonisté v podstatě stejný jako to proti čemu má bojovat. Proč nepoptat i ostatní firmy, myslím, že i na Liberecku působí firmy, které mají projektové řízení v náplni činnosti a i soukromý sektor musí mít vypracované postupy při správě peněz majitelů firem. Jen v soukromé sféře se tomu neříká boj s korupcí, ale řízení rizik a principy jsou velmi podobné. Na druhou stranu je nutné se zamyslet, zda vůbec taková strategie má smysl. Opět bude řešit jen příznaky choroby jménem korupce. Tedy bereme si brufein na zlomený kotník, na chvíli možná pomůže, ale příčiny neodstraní.Hlavním zdrojem korupce je situace, kdy jednotlivec, nebo skupina lidí disponuje statkem, ze kterého nemá přímý zisk, ale může jej užívat tak, aby zisk nesl vybraným subjektům. Příjemci případných zisků tedy se na takového jedince snaží působit tak, aby onen statek využil způsobem, který bude vyhovovat jim. Mnozí si jistě pamatujeme dobu, kdy třeba řezníci ze svého obchodu neměli přímo zisk, ale byli zaměstnanci státního obchodu. Takový řezník dostal předem dané množství masa za předem danou cenu. To na straně zákazníků vyvolávalo potřebu nějak se řezníkovi zavděčit, aby ty nejlepší kousky masa připadly právě jim. To samé jen ve větším měřítku se stále děje u společností, kde nedošlo k nějaké formě odstátnění. Dnes již není třeba dávat tuzéry holičkám, řezníkům, automechanikům a podobným kdysi vyhlášeně korupčním profesím, ale stále zůstalo mnoho podniků, kde se podobným praktikám daří. Zde se tedy dostáváme k předchozímu případu ředitele Nečesaného. Jelikož zisk nebo ztráta nemocnice nejsou primárně ziskem nebo ztrátou jejího vedení či dozorčí rady, jsou tito v pokušení čas od času uzavřít pro firmu nevýhodný obchod, který však přinese zisk lidem, kteří o takové zakázce rozhodují. Dodavatel podobně jako kdysi zákazník u řezníka rád připlatí za lepší kousek masa, tentokrát tak, že

například nabídne přístrojové vybavení výrazně dráž, než by je nabízel zdravotnickému zařízení, které by bylo v soukromých rukou a majiteli šlo výhradně o jeho zisky. O část takto navýšené ceny se podělí s lidmi, kteří o vybavení rozhodují a kromě majitele, kterými jsme tak nějak my všichni, takže to jakoby nevadí, jsou spokojeni všichni. Důrazně říkám, že nevím, jestli to takhle v případě pana Nečesaného probíhalo, od toho tu jsou vyšetřovatelé a soudy, aby zjistili, jestli takový scénář proběhl. Pro mě je problém už to, že proběhnout mohl. Jak jsem již psal, takové posty, kde se rozhoduje o veřejných penězích jsou předmětem jak politického, tak regulérního obchodu. A jednou cestou jak tedy korupci bránit je výrazné omezení takových příležitostí. Tedy aby bylo co nejméně, ideálně žádné, státních, polostátních či městských firem. Stejně jako v 90. letech, kdy byly velké obavy z privatizace například maloobchodu a výroby potravin, kdy se psaly černé scénáře, jak podnikatelé přestaví obchůdky a pekárny na herny či butiky a nastanou problémy v zásobování, se po privatizaci zásobování nejen nezhroutilo, ale naopak řádově zlepšilo a řada potravin je dnes po přepočtu dokonce levnější. Stejné obavy dnes provází myšlenky na privatizaci zdravotnictví. Pokud jsme postoupili úspěšně riziko privatizace jedné z nejzákladnější lidské potřeby – tedy jídla, nebál bych se privatizace ani v pyramidě o stupínek vyšší potřeby. Již dnes jsou nemocnice z velké části financovány ze zdravotního pojištění a drtivá většina pojišťoven je také soukromá. Pojišťovnám je jedno, jestli platí nemocnici státní, nebo soukromé. Stejně tak záchranné služby jsou z velké části poskytovány soukromými firmami. Poptávka po základním lékařském ošetření tu je a vždy bude a tedy se rychle vytvoří i odpovídající nabídka, v široké škále dostupnosti a komfortu. K tomu by bylo třeba ještě udělat ze zdravotního pojištění opravdu pojištění, a ne maskovanou daň z příjmu, ale to jsme již velmi daleko od původní otázky. Tedy, proti korupci se nedá bojovat ani strategiemi, ani neustálým hledáním „Mirků Dušínů“ do postů, na kterých se rozhoduje o veřejných financích, ale tím, že tyto posty a rozhodovací procesy přesuneme pod toho, komu půjde o efektivitu a zisk – tedy soukromým majitelům. A v těch několika málo případech, kdy to nepůjde, mohou nastoupit kvalitně zpracované procesy s několikanásobnou kontrolou. Řecko směřuje k vystoupení z eurozóny. Co to pro něj bude znamenat (pokud to tak dopadne)? Vymaže se tím z Evropy a posune se na východ, jak tvrdí ekonom David Marek? V makroekonomii, ostatně ani v jiné ekonomii se jistě nevyznám natolik jako pan Marek. Přesto bych si dovolil být velmi obezřetný v silných výrazech jako je vymazání z Evropy. Je Británie vymazaná z Evropy jen proto, že odmítá společnou měnu? V Rakousku i Německu také stále sílí hlasy o opuštění nejen eurozóny, ale i Evropské unie. Pojem Evropa v posledních letech získalo obsah jednolitého státu, kontrolovaného z Bruselu a kdo se této myšlence protiví, je velmi často označováni když ne rovnou za Putinova agenta,tak minimálně za zastánce rozpadu a chaosu. Co je třeba si uvědomit, že to co nazýváme Evropou, je velký soubor smluv, z nichž ta Lisabonská pomalu opravdu směřuje k oné jednolitosti a potřebě jednohlasnosti. Tím, že kterákoliv země opustí, nebo vypoví jednu z těchto smluv, se rozhodně nestává ostrůvkem obehnaným ostnatým drátem vydaným napospas komukoliv, kdo tam dojede tankem. Pokud Řecko opustí eurozónu, nestane se nic jiného, než ze zavede svoji měnu a povede to k podobným problémům jako když některé země v poslední době do stejné eurozóny vstupovaly. Pro běžného občana to bude znamenat na chvíli zmatek v obchodě, možná rozčarování, nebo naopak jásot při nákupu cizí měny, ale po čase se situace stabilizuje. Co to bude znamenat pro celkovou řeckou ekonomiku nevím o nic lépe, než ti renomovaní ekonomové, kteří před 5 lety obhajovali nutnost záchrany Řecka pomocí „balíčků“ MMF. Od té doby možná i díky této „pomoci“ se řecká ekonomika po vyjádření v dolarech propadla o 30 % mezi lety 2010 a 2014. To je porovnatelné s „velkou“ krizí v Německu nebo ve Spojených státech ve

30. letech. Spojené státy od snah řídit ekonomiku státem zachránil nález Nejvyššího soudu, Co se dělo v Německu a jak svoji krizi řešilo netřeba připomínat. Osobně si myslím, že pokud Řecko vystoupí z eurozóny, začne používat svoji měnu, čímž se stane mnohem levnější destinací pro turisty, což je hlavní odvětví Řecka spolu se zemědělstvím a tím se posílí jeho konkurenceschopnost na poli mezinárodního obchodu. Pokud se však nadále budeme snažit hospodářství (a to nejen Řecka) řídit od zeleného stolu, byť erudovanými ekonomy, zaděláváme si na opravdu závažný celoevropský problém. Možná to zní necitelně, ale co není schopno fungovat, nechť zhyne (míněno ekonomicky) a na uvolněném místě jistě vznikne něco nového. Co to bude nikdo neví, a proto by ani nikdo neměl centrálně plánovat a rozhodovat o tom co má a co nemá budoucnost. Kdo by třeba před 10 lety plánoval rozmach mobilních aplikací? V centrálně plánované ekonomice nikdo, a proto by nevznikaly studijní obory, nezakládaly se firmy a málokdo by ve vládě našel odvahu do podobného bláznovství investovat víc, než do tradičních oborů. Proto je dobře nechávat ekonomice volný průběh, i když plně uznávám, že to někdy některé lidi zabolí. Pokud by vždy v historii někdo „moudrý“ rozhodoval o tom, které odvětví zaslouží podporu, možná bychom dodnes jezdili dostavníky a svítili loučemi, protože jak železnice, tak elektřina spoustu lidi o práci připravila. Je třeba vidět i to co není vidět – nové věci, které mohou vzniknout a o kterých zatím nikdo ani netuší, že je potřebuje. Jaká je budoucnost eurozóny? Je nějak ohrožena případným odchodem Řecka? A jak je to s Evropskou unii? Eurozóna je politický projekt, který nemá s ekonomií jako takovou mnoho společného. Jak jsem napsal již výše, nejsem ekonom, ale z podmínek teorie optimální měnové oblasti toho eurozóna mnoho nesplňuje. Hned první požadavek je, pokud si dobře vzpomínám požadavek na volný pohyb osob. Ten sice po Evropě máme, ale přiznejme si, že třeba oproti USA, kde je asi opravdu jedno, jestli pracujete v Oregonu nebo Alabamě, je v Evropě stále dost překážek (minimálně jazykových) aby bylo jedno, jestli dělník je v Portugalsku nebo v Nizozemí. Ani měnová unie ve Spojených státech nebyla tak snadnou a samozřejmou jak to teď po tolika letech vypadá. Euro mělo být zavedeno, a pokud vůbec, jen ve velmi omezeném počtu zemí, které se pro to hodily. Můj osobní názor, který se však vůbec nemusí shodovat se studovanými ekonomy, je ten, že si dovedu představit euro v Německu, Británii, zemích Beneluxu a možná v Dánsku. Paradoxně si myslím, ač jsem velkým odpůrcem eura v současné podobě, že do eurozóny patří mnohem spíše ekonomika česká, než třeba španělská, řecká, nebo portugalská. Po požadavku o mobilitě lidí, je dalším kritériem pro měnovou oblast také velká rozmanitost a podobnost ekonomik majících požívat společnou měnu. Jednooborová ekonomika jakou je právě ta řecká má velmi omezené možnosti jak reagovat na změny ve světě. Tím, že jim vezmeme tu jednu silnou možnost – vlastní měnu – z nich děláme snadné oběti recesí. To ostatně sledujeme dnes v přímém přenosu. Těch kritérií je mnoho a obávám se, že eurozóna nesplňuje téměř žádnou z nich, a když tak pouze deklarativně na papíře. K tématu uprchlíků jste mimojiné napsal: "Jak by dopadl Rus, dejme tomu z Osetie, nebo z Ukrajiny, který by si řekl, že střelby, Putina, nebo Porošenka mají už dost a bojí se o svůj život. Vzal by bárku a přes Černé moře se vylodil v Bulharsku a došel až k nám? Bez dokladů a bez prostředků. Asi jediná správná cesta by byla vrátit ho, ať si o azyl zažádá běžnou cestou. Nebo jaký je správný pohled?" Takže takto se má postupovat v současné uprchlické krizi? Ano, toto jsem napsal poté, co se zajímavě prolnuly názory některých lidí, kteří na jedné straně vidí „hnusné“ Rusáky, které je nejlépe vyhnat a zničit a na druhé straně volají po bezbřehém, a nekritickém entuziasmu z uprchlíků. Nadále si myslím, že pokud válka v některé zemi „vygeneruje“ uprchlíky, tito mají zamířit do první bezpečné země a tam zažádat o azyl. Tato země by jim ho měla poskytnout a ostatní země ji pak s tím údělem mohou pomáhat.

V tom facebookovém postu zmiňuji Rusy. Pojďme tedy porovnat hlavní uprchlické vlny v současné době. Na jedné straně válka na Ukrajině, na druhé straně Sýrie a Afrika. Ukrajinská válka podle zprávy OSN z února letošního roku vygenerovala asi 2 miliony uprchlíků. Přibližně milion zůstává na Ukrajině mimo oblast bojů, ostatní vyhledávají ony první bezpečné země, a tak se jich 800 tisíc vydalo do Ruska, 100 tisíc do Běloruska a dalších sousedních zemí. Humanitární organizace jak z Evropy, tak z Ruska do těchto zemí směřují svoji podporu a pokud některý uprchlík zažádá o povolení vstupu k nám, jistě po zvážení jeho a našich požadavků bude jeho žádost vyřízena a je celkem jedno, zda kladně, nebo zamítavě. Takto si myslím, že by se mělo postupovat vždy. Není možné, aby se masa, ale i jen jeden, dejme tomu ten Rus sebral a vnikl na naše území bez dokladů, přešel přes několik jiných neválčících zemí a jen proto, že u nás, na rozdíl třeba od Moldávie dostane lepší podmínky, se rozhodne zůstat zde. Je pak naší povinností ho přijmout? Podle mě ne.A jelikož jsem zastáncem toho, že jedna pravidla mají platit pro všechny, nevidím rozdíl mezi Rusem, Syřanem, Keňanem nebo kýmkoliv jiný. Pomoci lidem postiženým válkou?Jistě! Ale podle pravidel, která již léta platí a platila mimochodem i na uprchlíky z ČSSR. Také nebylo možné si po překročení hranic s NSR koupit v Mnichově letenku do New Yorku a tam požádat o azyl. I když se člověk do té vysněné „Ameriky“ dostat mohl, musel se podrobit dané proceduře. Nic více, ale ani nic méně nechci ani po současných utečencích. A po našich lidech chci jen méně pokrytectví, to měl vyjádřit můj status na facebooku Obavy panují hlavně z příchodu islámských radikálů. Dá se mu zabránit? Velmi těžko, zvláště při současném masovém přijímání kohokoliv koho najdeme na moři. Výrazně omezit toto riziko by šlo dodržováním platných principů, jak jsem je popsal v předchozí odpovědi. Ale pokud někdo chce zázračný recept jak zabránit islámským radikálům v příchodu, tak ho zklamu, ten neexistuje. Navíc pro islamisty je snazší si radikály vychovat z těch, kteří zde již jsou a zatím jsou mimo hledáček policie, nebo tajných služeb. Není v současnosti ohrožen Schengen, neboli volný pohyb osob? Zásadní rozpor vidím v kladení rovnítka mezi Schengen a volný pohyb osob. Ano, v prostoru definovaným v Schengenské smlouvě skončily kontroly dokladů přímo na hraničních přechodech, ale na druhou stranu získaly složky kontrolující osoby nové pravomoci dále do vnitrozemí, navíc je tato svoboda vykoupena mohutnou policejní databází všech Evropanů, takže vaše otisky a jiné biometrické údaje má dnes díky SIS každý policista v Evropě. A jak dokáží nedemokratické vlády s podobnými seznamy nakládat, jsme již viděli a v odpovědi na první otázku jsem naznačil i riziko toho, že další vývoj v některých zemích až tak demokratický být nemusí, viz výsledky posledních voleb v Řecku, kde mě ani vládní Syriza ani Zlatý úsvit nadějemi nenaplňují. Ale ano, podle mne je volný pohyb osob po Evropě ohrožen, vystrašení lidé si sami vymohou přísnější kontroly, ale obávám se, že jako každé omezení svobody nakonec plnou vahou dopadne na ty „obyčejné“ lidi, kteří budou trávit opět fronty před pasovou kontrolou, zatímco ti, proti kterým to mělo být namířeno, najdou jiné cesty jak se sem dostat. Slovy klasika, kdo vymění kus svobody za bezpečnost, nebude mít nakonec ani jedno. Ale Schengen jako primárně policejní databáze ohrožena není a nebude.

URL| http://www.nasliberec.cz/index.php?opt...&catid=19&id=10264&lang=cs&view=article

novinky.cz

Kuřecí řízky z Polska obsahovaly salmonelu 14.7.2015

novinky.cz str. 0 Ekonomika tov Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Kontrola Státní veterinární správy (SVS) odhalila bakterie salmonely v zásilce 210 kilogramů kuřecích prsních řízků z Polska, které prodávala prodejna masa a uzenin v Bruntále. Přestože, vzhledem k dřívějšímu datu spotřeby, již není maso na trhu, může se část šarže ještě nacházet v mrazničkách některých spotřebitelů, informoval v úterý mluvčí SVS Petr Pejchal. Přítomnost bakterií salmonely v mase potvrdily pondělní výsledky laboratorních testů Státního veterinárního ústavu Olomouc. Zásilka byla distribuována prodejnou masa a uzenin Jantar v Opletalově ulici v Bruntálu. Výrobcem je polská firma EMI. Závadná šarže měla datum spotřeby do 5. 7. 2015. „Pokud má někdo kuřecí maso z inkriminované šarže stále ve své mrazničce, může zakoupený výrobek vrátit v místě prodeje. Zboží bylo konečným spotřebitelům prodáváno jako nebalené, tzv. na váhu, formou pultového prodeje. Nelze jej proto doma identifikovat na základě obalu. Obezřetní by proto měli být zejména lidé, kteří ve výše uvedené prodejně kuřecí řízky zakoupili mezi 1. a 5. červencem tohoto roku,“ uvedl mluvčí. Salmonelóza je průjmové onemocnění bakteriálního původu. Způsobují ho bakterie rodu Salmonella, které se do těla dostávají ústy z potravy, nádobí, ale také ze špinavých rukou. Onemocnění se zpravidla projevuje střevními potížemi. Pro zdravého silného jedince není toto onemocnění obvykle nebezpečné. Ohroženi však mohou být starší lidé, nemocní či malé děti – hůře se vyrovnávají s velkými ztrátami tekutin v důsledku průjmů a zvracení. Salmonely lze zničit dostatečným tepelným zpracováním potraviny. Zejména u kuřecího masa je proto nutné brát na tuto skutečnost při přípravě zvláštní zřetel a nikdy jej nekonzumovat v syrovém či polosyrovém stavu, varuje SVS.

URL| http://www.novinky.cz/ekonomika/375008...izky-z-polska-obsahovaly-salmonelu.html

novinkyvysocina.cz Farmářské slavnosti na Biofarmě Sasov - prasátka i konopné pole 8.7.2015

novinkyvysocina.cz str. 0 regiony

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Co je to ekologické zemědělství? To se můžete dozvědět, a také se dobře pobavit, pokud navštívíte Biofarmu Sasov v Jihlavě. Farma se představí 18. července v rámci programu seriálu "Farmářských slavností pro rodiny s dětmi", které se letos uskuteční na čtyřech vybraných ekologických hospodářstvích a v pražském zemědělském muzeu. Návštěvníky na biofarmě uvedou do tajů biopotravin a pokrokového a moderního způsobu hospodaření. Představen bude zejména chov plemene Přeštického černostrakatého prasete. Jedná se o původní české plemeno z oblasti západních Čech. Pro přeštické prase je typické černostrakaté zbarvení a klopené ucho. Návštěvníci si budou moci prohlédnout unikátní rodinový chov těchto prasat. Přístupný bude také sad nebo stany (sasovské bloby) a pyramidy, v nichž pašíci odpočívají. Bez zajímavosti jistě nebude ani prohlídka bioplynové stanice či pastevního chovu masného skotu, především plemene Charolais. Zážitkem bude jistě i procházka vzrostlým porostem konopí setého či návštěva faremní masné výrobny.

Na Biofarmě Sasov padl rekord v počtu pasených prasat Pro malé i velké je připravený bohatý doprovodný program v podobě her, soutěží a kvízů o zajímavé ceny. Rodiny se svými ratolestmi se mohou těšit například na dětské pekařství, hod lasem, slalom s trakařem, skákání v pytli, sázení bylinek, simulátory dojení krávy a jízdy na býkovi a mnoho dalšího. Připraveno bude rovněž malování na obličej a také hrací koutek pro děti. Farmáři pro ně chystají i bludiště ve vzrostlém obilí, aby si nejen čuníci, ale i děti užili jaké je to „být v žitě“. K poslechu zahraje Pavel Lutner a country kapela Stetson. Biofarma Sasov se může pochlubit několika oceněními – titul Česká biopotravina roku 2010 získali sasovští za Kančí biolovečák a v roce 2014 úspěch zopakovali s takřka „funkční potravinou“ Bio konopné sádlo. Biofarma se zříká přidávání i povolených „éček“, čímž dodává na kvalitě svým výrobkům. Tímto ekologickým přístupem a šetrným způsobem chovu se snaží být co nejvíce v souladu s přírodou. Nejen zmíněné, ale i další kvalitní potraviny od dalších regionálních farmářů si bude moci každý ochutnat a zakoupit na zdejším farmářském trhu. Jmenujme například bio vína, konopné produkty, bio polotovary, pudinky, cukry, kozí sýry, kozí a ovčí mléčné výrobky, zeleninu, džemy a jehněčí maso. A samozřejmě bio masné výrobky ze Sasova jak na stánku, tak přímo ve faremním obchůdku. Chybět nebude ani kuchařská show a ochutnávky regionálních potravin a potravin se značkou KLASA. Akci pořádá Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci s Biofarmou Sasov a dalšími partnery. Z tiskové zprávy města Polná převzaly informace novinkyvysočina.cz. (kp,novinkyvysocina.cz,foto:archiv)

URL| http://www.novinkyvysocina.cz/zpravy/r...biofarme-sasov-prasatka-i-konopne-pole/

Olomoucký deník Trhy nabídnou regionální dobroty Olomoucký deník str. 6 TIpy na víkend (paš) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.7.2015

zpět Šternberk – Květiny, bylinky, skalničky nebo keříky a také kvalitní dobroty nebudou chybět na letních Venkovských trzích ve Šternberku na Olomoucku. Konají se o tomto víkendu a lidé je tradičně najdou na Hlavním náměstí. „Trhy přinesou bohatou nabídku kvalitních potravin, ovoce, zeleniny, sýrů, uzenin, masa, pečiva, vína, piva a doplňků souvisejících s venkovským způsobem života,“ sdělila mluvčí šternberské radnice Irena Černocká. Červencové trhy zpestří ukázky některých lidových řemesel. „Nejen pro děti bude zajímavé nahlédnout do mistrovského kumštu kováře, košíkářky nebo přadleny,“ pokračovala mluvčí. Oceněný je i medař Srpnové trhy nabídnou prezentaci potravin oceněných značkou Regionální potravina Olomouckého kraje, které budou moci návštěvníci zdarma ochutnat a mnohé z nich si také zakoupit. „Dalším oceněním, kterým se mohou naši prodejci pyšnit, je i Výrobek Olomouckého kraje s právem označení Výrobek OK, který uděluje krajská agrární komora. Jedním z letošních oceněných je i pravidelný účastník trhů, šternberský „medař“ Leo Czabe se svým výrobkem med medovicový,“ doplnila Irena Černocká. Na letních trzích si lidémohoukoupit i čerstvé hovězí maso z horských svahů z okolí Rýmařova v biokvalitě, které se návštěvníkům poprvé představilo v květnu. K poslechu všem bude tentokrát hrát kapela Záskok.

Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; TIpy na víkend; 06 Publikováno| Prostějovský deník; TIpy na víkend; 06 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; TIpy na víkend; 06 Publikováno| Přerovský a hranický deník; TIpy na víkend; 06 ID| 72a737d3-25c8-4bbf-9e08-5a255a64e8ce

Orlický deník Stahují se nad zemědělci mračna? Orlický deník str. 1 Titulní strana (jiv) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.7.2015

zpět Zástupce regionální agrární komory znepokojuje pokles výkupních cen mléka a zabírání orné půdy pro stavbu. Nekoř – Otázky regionálních zemědělců byly předmětem páteční schůzky představitelů Agrární komory ČR a Pardubického kraje, v čele s hejtmanem Martinem Netolickým, v Nekoři. Kromě plnění Memoranda, uzavřeného mezi oběma stranami v roce 2012, se diskutovalo i o znepokojujícím poklesu výkupní ceny mléka, jak uvedla ředitelka Regionální agrární komory Pardubického kraje Vanda Rektorisová: „Začínáme se dostávat do podobné situace, jako v roce 2008, 2009, kdy klesla výkupní cena mléka mnohdy až o dvě koruny na litr, což už je cena pod hranicí výrobních nákladů.“ Příčiny jsou podle Leoše Říhy, předsedy představenstva RAP, také vnitrostátního charakteru:„U nás není až taková propojenost zemědělce, zpracovatele a maloobchodu, jak je tomu třeba ve starých evropských zemích jako je Rakousko. To pak vede k tomu, že je zemědělcova marže v krizových situacích záporná. Pokud propojenost historicky danou nemáme, je pro to, abychom si tu chov skotu zachovali, potřeba regulace. Chov je důležitý jak pro krajinu, tak i pro národní potravinovou soběstačnost a nezávislost na dovozu. Na místě je proto regulace, mimo jiné izákonemo tržní síle,“ objasnil Leoš Říha, kterého těší, že jsou krajští zastupitelé odhodláni stanoviska zemědělců pro přijetí zákona hájit. Regulace by se měla dotknout i potravinových řetězců, kteří jako jediní na poklesu cen mléka dosud profitují. pokračování na str. 3 Stahují se nad zemědělci mračna? dokončení ze str. 1 Jak ze schůzky vyplynulo, je pro obranu zemědělců nutné vypracovat národní systém podpory producentů a zpracovatelů mléka ve spolupráci ministerstva zemědělství s agrární komorou i zemědělským svazem. „V první linii bychom se měli snažit srovnat národní podpory, chovatelé by pak nebyli v těchto krizích tolik zranitelní. Ministerstvo zemědělství se nějakým způsobem i ve spolupráci s Agrární komorou na tuto situaci snaží reagovat a připravuje národní programy, ale pokud se připravují až ad hoc, tak je tam určitézpoždění,nežsetoujme. To je nevýhoda oproti zemím, kde to už funguje řadu let a kde je zemědělec na nesnáze lépe připraven. Navíc má ještě výhodu propojenosti odbytu, když je často zároveň i spoluvlastníkem zpracovatele,“ komentuje Leoš Říha. Místo pole domky Legislativní ochranu však chtějí zástupci Agrární komory Pardubického kraje zajistit také pro ornou půdu, jejíž vykupování pro stavební účely je znepokojuje: „V Česku mizí více než deset hektarů

zemědělské půdy denně zastavěním. Pokud tuto ornou půdu, cennou záležitost mnoha předků, vyměňujeme za skladové areály, cyklostezky, které nenesou žádnou přidanou hodnotu, a ta půda se nám už nevrátí, je to škoda,“ upozorňuje předseda představenstva. Na pátečním jednání proto Leoš Říha poukázal na konkrétní případ, který zaznamenali ve svém okolí: „V katastru obce Letohrad na dvanácti hektarech orné půdy nevznikne nic jiného než parcely pro rodinné domky. Vhodnější by bylo, kdyby se pro tyto účely využila půda, která nemá takovou hodnotu jako půda orná, která dlouhodobě sloužila k naší obživě, a už nenávratně sloužit nebude.“ Krajské dožínky Předmětem debaty však byla také příprava Krajských dožínek, které kraj ve spolupráci s agrární komorou uspořádá 20. září na Pernštýnském náměstí v Pardubicích. O přízeň návštěvníků se budou ucházet lahůdky z regionální produkce, ale představí se i zemědělské vzdělávací obory, jak Leoš Říha připomněl: „Chceme veřejnosti ukázat, jak vypadá zemědělství dnes, stejně jako připomenout bohatou zemědělskou tradici. Prezentovat se bude nejen moderní zemědělská technika, ale též regionální potraviny. Snažíme se i o to, aby byl hudební a kulturní program lákavější než kdy dřív.“ Region| Východní Čechy

parlamentnilisty.cz Novela zákona o tržní síle pomůže zemědělcům, potravinářům i spotřebitelům parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.7.2015

zpět Předseda vlády Bohuslav Sobotka se v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky setkal ve středu 8. července 2015 s prezidentem Agrární komory ČR Miroslavem Tomanem a zástupci Ministerstva zemědělství. Společně jednali o novele zákona o významné tržní síle, kterou se v současné době zabývá Sněmovna. Novela, kterou premiér Bohuslav Sobotka předložil společně s předsedou ÚOHS Petrem Rafajem, pomůže chránit české zemědělce a potravináře před nekalými praktikami obchodních řetězců. “Vláda novelou, kterou Sněmovna aktuálně schválila v první čtení, plní své závazky z programového prohlášení a maximálně podporuje co nejúčinnější regulaci v oblasti prodeje potravin. Novela zabrání zneužívání významné tržní síly, přinese efektivnější, snáze aplikovatelná pravidla, a tím přispěje ke zkvalitnění podnikatelského prostředí v České republice. Obchodní řetězce tak už nebudou moci zneužívat svého postavení vůči českým dodavatelům, na které v konečném důsledku doplácejí i spotřebitelé,“ uvedl premiér Sobotka. Návrh zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití diskutovala vláda se sociálními partnery a následně novelu 9. března 2015 schválila. Cílem novely je přesně definovat zneužití významné tržní síly a vytvořit nástroje pro posuzování těchto praktik a následně jim zamezit. Zákon by se tak měl vztahovat na případy zneužívání významné tržní síly některými soutěžiteli vůči jiným, kdy jim tato tržní síla umožňuje vynucovat si jednostranně výhodnější podmínky. Předkládaný návrh reaguje přímo na poznatky, které v průběhu platnosti zákona zjistil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Novelou se odstraní obtížný výklad zákona a usnadní se rozhodování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=383210

Premiér Bohuslav Sobotka bude jednat o významné tržní síle parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.7.2015

zpět Premiér Bohuslav Sobotka bude ve středu 8. července jednat s prezidentem Agrární komory ČR Miroslavem Tomanem o novele zákona o významné tržní síle. Jednání se zúčastní také Jindřich Šnejdrla náměstek ministra zemědělství ČR, Miroslav Koberna ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR, Ladislav Velebný místopředseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny ČR, Jan Hajda předseda Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu. Vláda schválila návrh zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití dne 9. března 2015. Novela pomůže chránit zemědělce a potravináře při prodeji jejich produktů.


Řezník Havlíček: Kdo nabízí párky bez masa, nemá co kázat o morálce. Babiš pořád pomlouvá, že živnostníci kradou. Kde jste, Šlachto a Ištvane? 14.7.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor jzd Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Pavel Havlíček, řezník, který nedávno našel odvahu a veřejně vystoupil za bojkotování výrobků Agrofertu i elektronické evidence tržeb poskytl rozhovor serveru Svobodné fórum. Sám Havlíček říká, že mu jsou Babišovy výrobky ukradené, pokud je lidé kupují. “Mně vadí politika a styl prosazování politiky Andreje Babiše,“ prozrazuje a dodává, že na to má vliv i Václav Havel a lidé, kteří byli disidenty, protože chtěli stále socialismus, ale s “lidskou tváří“. “Druzí se o nás budou starat jen a pouze za naše peníze, a navíc podle svých domněnek, a ne podle našich potřeb,“ popisuje živnostník, jak chápe systém funkce dotací a takzvaných investičních pobídek s tím, že teď už nás stát údajně doslova o peníze obírá. “Není to systém, který by Babiš stvořil, ale je to systém, který stvořil Babiše a jemu náramně vyhovuje,“ dodal a prozradil, že je rád, že jeho bojkot berou lidi vážně. “Nicméně Babiš přitvrdil a potřebuje společnost rozdělit,“ řekl dále, protože se prý ministr financí řídí heslem starého Říma rozděl a panuj. “Já už nemám co ztratit. Samozřejmě že Babiš má nástroje, jak mě udělat, zničit či zlikvidovat,“ odpověděl Havlíček na otázku, zdali se nebojí nějaké pomsty například ze strany finančního úřadu. Státní zástupci přihlížejí, jak ministr veřejně pomlouvá Systém elektronické evidence tržeb považuje řezník za snahu “oběsit“ živnostníky a podotýká, že se ze všech médií valí sdělení, že živnostníci kradou. “Televize, rozhlas, noviny - však si jich pan ministr nakoupil dost, denně nám pan ministr sděluje, že živnostníci kradou. Kde je Ištvan, kde je Šlachta?“ ptá se odvážný živnostník, proč státní zástupci nekonají, když se minstr veřejně dopouští pomluvy. “Ten, kdo nabízí párky bez masa za párky, ten, kdo z půl kila masa dokáže udělat kilo uzené kýty

bez kosti, nemá nejmenšího práva nám tu, slovy Karla Kryla, na rohu ulice o morálce kázat,“ uvedl v rozhovoru Havlíček, protože prý Babišovi jde jen o pohlídání si dotačních titulů. Toho zároveň zlobí, že si prý o našem oligarchovi povídá celý svět, a CIA údajně dokonce spekuluje o tom, zda neobchoduje se zbraněmi směrem k Islámskému státu. Celý rozhovor s řezníkem Pavlem Havlíčkem si můžete přečíst ZDE. “Je do nebe volající nestoudnost, že jsem prostřednictvím dotací musel Babišovi přispět na snazší výdělek v Kosteleckých uzeninách,“ rozzlobil se rovněž v rozhovoru Havlíček, který už začal slýchat i reakce, že prý se snaží jen zviditelnit. On sám ale prý nic takového nechce a také prý nemá ambici stát se politikem. Pokud by ho někdo ale přeci jen přemluvil, tak by muselo jít o pravicovou stranu, protože prý levicový ekonom přemýšlí, jaké dobro by kde spáchal i bez ohledu na mrtvoly takovým dobrem obdarovávané, kdežto pravicový ekonom údajně přemýšlí nad následky.


plzen.iDNES.cz Ceny mléka padají. Měl by nám pomoci stát, říkají zemědělci z Plzeňska plzen.iDNES.cz str. 0 Plzeň / Plzeň - zprávy MF DNES, Jitka Šrámková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.7.2015

zpět Po finanční podpoře státu volají v posledních týdnech zemědělci v Plzeňském kraji, kteří produkují mléko. Ceny totiž padají a některé podniky už jsou na tom tak, že cena mléka ani zdaleka nepokryje náklady na jeho produkci. Ceny mléka začaly klesat v souvislosti s letošním dubnovým zrušením mléčných kvót. Do té doby státy Evropské unie měly stanovené množství mléka, které mohou vyprodukovat, teď záleží na každém chovateli. Od té doby podle Jana Záhorky z Agrární komory ČR klesla výkupní cena mléka o více než korunu a přiblížila se osmi korunám za litr. „Jak se cena začne dostávat pod osm korun za litr mléka, tak je to úplně špatně,“ uvedl šéf krajské agrární komory v Plzni Jaroslav Šíma. Komora podle něj usiluje o to, aby stát zasáhl intervencí. „Od ministra zemědělství jsem slyšel, že stát zasáhne, až když klesne cena pod 7,20. Zásah by ale měl přijít dřív, už když cena klesne pod osm korun,“ popsal Šíma. Místopředseda představenstva firmy Meclovská zemědělská Václav Kocour uvedl, že se jedná o kalamitní situaci. Zajímá vás dění v krajích? Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy. „Náklady na krmiva oproti loňsku neklesly, za mléko jsme ale v květnu dostali o korunu padesát méně než loni a cena stále padá. Naše firma měla loni tržby za mléko 91 milionů korun, do konce května jsme dodali o 304 tisíce litrů mléka víc než loni, přitom oproti loňsku evidujeme v tržbách ztrátu dva miliony korun. A kdybychom nedodali víc mléka, tak jsme byli v pětimilionovém minusu,“ popsal Kocour, podle kterého jsou v Plzeňském kraji podniky, kde náklady převyšují cenu mléka, a produkce mléka tedy přináší ztrátu v hospodaření. Snížit náklady podle něj podniky mohou buď vybitím stád nebo omezením krmné dávky, když krávy nedostanou například tolik sóji či řepky.

Tím se však sníží množství nadojeného mléka a na původní množství už se kráva během zhruba desetiměsíčního laktačního cyklu nevrátí. „To je hloupost, protože bychom na to ještě víc doplatili v budoucnosti,“ uvedl Kocour. Podle něj by měl zasáhnout stát. „Jestli to takto půjde dál, budeme mít z živočišné výroby ztrátu jako hrom a rostlinnou výrobou to nenahradíme,“ popsal Kocour. Ministerstvo chystá několik opatření, která může podle ministra Mariána Jurečky uvést v život od 1. ledna příštího roku. „Dvě třetiny chovatelů jsou určitě konkurenceschopné, ale v Rakousku, Německu či ve Francii do toho vstupuje větší míra jejich národní podpory,“ poznamenal Jurečka pro ČTK a zmínil, že Česko naráží na omezený rozpočet a snahu snižovat jeho deficit. Podle ministra se bude evropská produkce v nadcházejícím období nadále zvyšovat. Zvýší se stavy dojnic i užitkovost. „Ta se za posledních 15 až 20 let dramaticky zvedla,“ řekl. Vidí však příležitost k vyššímu odbytu na domácím trhu i v zahraničí. „Loni jsme měli záporné saldo 17 miliard korun. Troufám si říct, že za deset miliard jsme schopni si vyrobit potraviny sami,“ řekl Jurečka. V Asii je poptávka po sušeném mléce V zahraničí vidí velký potenciál v Asii, kde se zvyšuje poptávka především po sušeném mléce. Václav Kocour, který v zemědělství pracuje od roku 1967, zavzpomínal, že do roku 1989 stát dotoval potraviny. „Teď je na tom z hlediska dotací nejlépe ten, který dělá jen rostlinnou výrobu. Kdo dělá intenzivně živočišnou i rostlinnou, je na tom špatně. Ti, kteří skoupili pozemky v podhůří, získávají dotace na hektar a nevědí, co s penězi,“ konstatoval. Po vybití stád skotu podle něj hrozí, že bez produkce chlévské mrvy se bude snižovat úrodnost půdy. „Stát se musí rozhodnout, jestli chce půdu k produkci potravin, nebo jen k tomu, aby dotvářela krajinu a sem tam zde něco vyrostlo,“ řekl. Na otázku, zda by nebyl řešením vývoz mléka do Německa, kde mlékárny platily loni o korunu až 1,50 koruny víc, Kocour odpověděl, že přeorientovat se na německé mlékárny je těžké, protože už nebudou chtít brát další české mléko, když se po zrušení kvót může výrazně zvýšit produkce německých farmářů. Podle Záhorky se snižování výkupní ceny mléka může dotknout více menších chovatelů, protože mlékárny s nimi kvůli vyšším nákladům na svoz mléka ruší smlouvy. Šancí jsou podle něj odbytová družstva. Šíma uvedl, že důsledkem stlačování cen mléka může být další skupování podniků v problémech silnějšími hráči na trhu.

URL| http://plzen.idnes.cz/ceny-mleka-klesa...y.aspx?c=A150710_154029_plzen-zpravy_pp

podnikatel.cz Zákaz kouření v hospodách půjde obejít jen stěží, upozorňují právníci 10.7.2015 podnikatel.cz str. 0 Daniel Morávek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V Poslanecké sněmovně už čeká na projednání zákon, který zakazuje kouření v hospodách či restauracích. Jak navíc upozorňují právníci, zákon nepůjde obejít. Na pořadu aktuální schůze Poslanecké sněmovny se nachází i tzv. protikuřácký zákon, který mimo jiné zcela zakazuje kouření ve vnitřních prostorách provozoven stravovacích služeb. Týká se to barů,

restaurací a rovněž klubů nebo čajoven. Jak navíc upozorňují právníci, pokud projde zákon ve stávající podobě, zákazu se nepůjde vyhnout, a to ani například založením soukromého klubu. Čtěte také: Hospodští na „cigaretové“ zákazníky spoléhat už nemohou. Proč? Zákaz kouření nebude platit jen v restauracích Autor: http://www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed Zákaz kouření půjde obejít jen těžko. Nový zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, mediálně prezentovaný jako „protikuřácký zákon“, byl schválen na jednání vlády dne 3. června 2015 a nyní čeká na své první čtení. Zákon je sice zařazen na aktuální schůzi sněmovny, k jeho projednání však zatím nedošlo. Pokud zákon projde v aktuálním znění, bude nově platit zákaz kouření ve vnitřních prostorech provozoven stravovacích služeb. Od účinnosti protikuřáckého zákona bude tento zákaz platit bez výjimky. Nezůstane zachována možnost, aby si provozovatel restaurace sám určil, zda bude restaurace jen kuřácká, nekuřácká, nebo zda stavebně oddělí kuřáky od nekuřáků, doplnil Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři. Od účinnosti protikuřáckého zákona tedy nebude možné, aby provozovatel provozoval restauraci, ve které půjde kouřit. Nejde však jenom o restaurace. Zákon totiž hovoří o zákazu kouření ve vnitřních prostorech provozoven stravovacích služeb a definuje, že touto provozovnou je míněn jakýkoli prostor potravinářského podniku, v němž je provozována stravovací služba zahrnující podávání pokrmů určených k přímé spotřebě v této provozovně. Pokrmem se rozumí i nápoj, a stravovací službou se rozumí výroba, příprava nebo rozvoz pokrmů provozovatelem potravinářského podniku za účelem jeho podávání v rámci provozované hostinské živnosti. Pojmem potravinářského podniku se rozumí veřejný nebo soukromý podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnost související s jakoukoli fází výroby, zpracování a distribuce potravin, uvedl Jiří Hartmann. Zákon výslovně říká, že kouřit nebude možné ani ve vnitřním zábavním prostoru, jakým je např. kino, divadlo, či jiný vnitřní prostor po dobu pořádání koncertů, tanečních akcí, apod. Zákon je v tomto ohledu tedy poměrně přísný a jen stěží si lze představit provozovnu, která by zůstala veřejnosti přístupná, sloužila stále podobnému účelu jako restaurace či hospoda a nespadla pod definici vymezenou tímto zákonem, podotkl Martin Halaj z TaylorWessing e/n/w/c advokáti. Čtěte také: Zákaz kouření nepostihne jen hospody, potopí i řadu čajoven s vodními dýmkami Zákon jen tak obejít nepůjde Řadě podnikatelů se navrhovaný zákon nezamlouvá a někteří dokonce hrozí, že se ho budou snažit obejít. Hovoří se v tomto ohledu například o založení soukromého klubu. Jak ale vysvětlují právníci, přeměnou na soukromý klub si podnikatel ničím nepomůže. Pokud bude restaurace přeměněná na soukromý klub prodávat pravidelně i jen nápoje (dokonce i když jen svým členům), provozuje hostinskou činnost, ať už na ni má živnostenské oprávnění, či nikoliv. Prostor soukromého klubu tak bude podléhat zákazu kouření. Zákaz kouření nelze obejít ani tím, že by členové klubu platili členský příspěvek a za pokrmy by neplatili, upřesnil Hartmann. Podle něj sice nelze vyloučit, že se v praxi objeví situace, kdy bude existovat snaha zákaz kouření obcházet, avšak takováto činnost by s ohledem na současnou textaci návrhu zákona mohla být posuzována jako úmyslné obcházení zákona, tj. jednání, které je protiprávní a sankcionované. Teoreticky by šlo zákaz obejít tím, že by byl založen spolek a ten by pro své členy například vařil ve svých prostorách. Nejednalo by se o veřejnosti volně přístupné vnitřní prostory, a tudíž by se na ně zákon nevztahoval. Uvedené řešení je ale dle našeho názoru krajně nepraktické, protože by bylo spojeno se značnými administrativními náklady (všichni návštěvníci by museli být členy spolku, musela by probíhat kontrola u vstupu, zda se jedná o člena, apod. Hlavní činností spolku navíc nesmí být podnikání a ani jiná výdělečná činnost, uzavřel Martin Halaj z TaylorWessing e/n/w/c advokáti. URL| http://www.podnikatel.cz/clanky/zakaz-...e-obejit-jen-stezi-upozornuji-pravnici/

Právo Stejné zboží bývá v cizině často výrazně levnější 11.7.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tradiční tvrzení řetězců o tom, že jen díky nim jsou ceny potravin v České republice velmi nízké, dostává značné trhliny. Srovnávací test potravin nakoupených v Německu a v České republice, který organizovala Potravinářská komora ČR ve spolupráci se Světem potravin, ukázal, že v Německu jsou shodné výrobky mnohdy výrazně levnější a často také kvalitnější. Do testu bylo zařazeno 20 výrobků různých kategorií, které byly nakoupeny v supermarketech v České republice v Praze a v Německu v Drážďanech. Srovnání běžných, nikoliv akčních cen jasně ukázalo, že dvě třetiny vzorků, tedy 13, byly v České republice dražší. Cenový rozdíl až 35 procent U řady výrobků dosahovaly rozdíly více než 35 %, což rozhodně nelze přičíst na vrub odlišné DPH u potravin (SRN – 7 %, ČR – 15 %). Nejkřiklavějšími případy pak byla jahodová zmrzlina Carte d’Or, kde rozdíl činil téměř 37 %, nebo tuňák v olivovém oleji Rio Mare s rozdílem 40 %. Nejvíce jsou ale postiženy děti – oblíbený a reklamou často propagovaný Kinder mléčný řez koupíte v Německu o polovinu levněji. V průměru tak byly potraviny v ČR dražší o 23,5 % než v Německu, což i při zohlednění již zmiňované rozdílné výše DPH vyvolává logickou otázku, proč tomu tak je, když veškeré ekonomické ukazatele hovoří v tom smyslu, že by výsledek měl být přesně opačný. Toto zjištění je ale o to více alarmující, protože z pohledu HDP na hlavu je ČR na 84 % průměru EU, zatímco Německo je na 124 %. Ještě horší je to v ukazateli AIC, kde je ČR na úrovni 75 % průměru EU a Německo na 123 % (Eurostat 2014). Porovnáme-li dále průměrné roční mzdy v USD, tak v Německu je to 34 841 USD a v ČR 17 729 USD. V kontextu těchto nezpochybnitelných faktů by měly být v porovnání s produkty vyráběnými v Německu a v dalších starých evropských zemích i náklady výrobců přiměřeně nižší, a tudíž by mělo být tuzemské zboží vysoce cenově konkurenceschopné. Vycházíme-li tedy z těchto předpokladů, pak výrobky vyráběné pod stejnou značkou ve východních zemích by měly být levnější než výrobky vyráběné ve starých zemích. Protože je často argumentováno nižšími životními a výrobními náklady v nových zemích, respektive v ČR, měly by tedy být logicky ceny potravin v porovnání s Německem nejméně o čtvrtinu nižší. A Potravinářská komora ČR dosud nenašla důvod, proč by tomu tak nemělo být. Pokulhává i kvalita A navíc jsou zde ještě rozdíly v kvalitě, kdy například Pizza salámová Dr. Oetker, která je sice o necelých 7 Kč v ČR levnější, ale obsahuje o polovinu méně salámu (německá 12 %, česká 6 %) a je o 10 gramů lehčí a vyráběná v Polsku. Spotřebitel ale získá dojem, že si kupuje něco speciálního, protože v ČR se tato pizza s mizivým obsahem salámu honosně nazývá Edizione speciale. Chtělo by se dodat – speciale pro východní trhy. K podobným závěrům došel i test VŠCHT a europoslankyně Olgy Sehnalové, který rovněž konstatoval u dvou třetin vzorků vyšší ceny v ČR s podobnými kvalitativními prohřešky (drůbeží separát x vepřové maso, káva Arabica x Robusta). Existuje tudíž jediné logické vysvětlení současného stavu a tím je výše obchodních přirážek obchodních řetězců, které mnohdy dosahují u výrobků s vysokou přidanou hodnotou i 100 %. Pokud se tyto obchodní přirážky pohybují ve starých zemích na úrovni do 30 % a v nových zemích na úrovni 60 až 100 a více procent, je zde velmi zřejmá příčina, proč je srovnatelné zboží pro českého spotřebitele doma v ČR dražší než v sousedním Německu. Foto autor| Foto archiv O autorovi| Stranu připravila Dana Večeřová

Využijte dovolenou ve Středomoří a prodlužte si život Právo str. 4 Zpravodajství Stáňa Seďová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 13.7.2015

zpět Jen tři procenta obyvatel Česka mají čisté svědomí, pokud jde o vyváženou stravu a příjem vitamínů. O dovolených tak mají jedinečnou příležitost to napravit -stačí se vrhnout na středomořskou stravu. Podle Studie sedmi států (The 7 Countries Study), k níž se sbírala a vyhodnocovala data s přestávkami od roku 1952 do roku 1999, lidé, kteří konzumují středomořskou stravu, žijí déle. Je u nich nižší riziko diabetu II. typu, srdečněcévních onemocnění i obezity. Ti, kdo tak jedí, v méně případech zemřou na srdečně-cévní onemocnění nebo rakovinu a dožívají se vyššího věku. Čechů se to bohužel netýká, a tak je jejich jedinou šancí pustit se do místní kuchyně v Itálii, Chorvatsku nebo Řecku, kde podle Asociace cestovních kanceláří a agentur nejčastěji tráví svou zahraniční letní dovolenou. Středomořská strava se skládá zejména z obilovin, zeleniny, luštěnin, ovoce, olivového oleje, ryb, sýrů, jogurtů, drůbeže a vajec. Doporučuje se také konzumace vína, především k jídlu. Spotřeba červeného masa je ve Středomoří naopak nízká. Podle průzkumu společnosti Datank z roku 2014 kromě tří procent Čechů, kteří se chlubí vyváženým jídelníčkem, pětina Čechů otevřeně přiznává, že je jejich strava nevyvážená. Tou největší bolístkou Čechů jsou právě ryby, obsahující zdraví prospěšné omega 3 mastné kyseliny. Podle údajů Českého statistického úřadu tvoří ryby z celkové konzumace masa v Česku pouze necelých sedm procent, zatímco vepřového jíme 50 procent a drůbežího 30 procent. Za rok sníme o polovinu méně ryb, než je průměr v Evropské unii. Abychom svému tělu zajistili dostatek omega-3, je potřeba podle Světové zdravotnické organizace jíst tučné mořské ryby alespoň dvakrát týdně, tedy alespoň dvě porce po 120 g. Ideálním zdrojem jsou například makrela, losos, sardinka, čerstvý tuňák, pstruh, sleď, naopak nedostatečným zdrojem je treska-rybí filé a konzervovaný tuňák. „Omega-3 mastné kyseliny upravují hladinu cholesterolu v krvi i krevní tlak a urychlují hojení ran. Kromě toho snižují riziko vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Jsou nezbytné pro náš mozek a mají vliv na naši psychiku. Napomáhají lepšímu soustředění, rychlejšímu pochopení přijímaných informací a také podporují schopnost pohotového vyjadřování. Nepostradatelné jsou také při hubnutí,“ říká nutriční terapeutka Margareta Iliopulosová. Slunce a ryby Upozorňuje také na osoby, jež jsou nejvíce ohrožené jejím nedostatkem. „Často jsou to těhotné a kojící ženy. Zvláště během posledních tří měsíců těhotenství předávají matky plodu velké množství esenciálních mastných kyselin, jež jsou důležité pro vývoj mozku plodu. Po porodu mají rodičky pouze poloviční hladiny omega-3 mastných kyselin v krvi a u kojících matek jsou tyto koncentrace často ještě mnohem nižší,“ varuje terapeutka. Odborníci cestujícím Čechům radí: zvýšit spotřebu zeleniny, ovoce a luštěnin, nešetřit kvalitním jednodruhovým olejem, trávit více času na slunci a hlavně zvýšit spotřebu čerstvých ryb. Lidé, kteří konzumují středomořskou stravu, žijí déle Foto autor| Ilustrační foto Naturamed Pharmaceuticals

V kuřecím mase z Polska byla salmonela Právo str. 3 Zpravodajství (ČTK) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 15.7.2015

zpět

V kuřecích prsních řízcích z Polska, které distribuovala prodejna masa a uzenin Jantar v Bruntále, nalezli veterináři bakterie salmonely. Zásilka celkem 210 kg je již prodaná, přesto ji mohou mít zákazníci ještě v mrazácích, uvedl v úterý mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Zboží bylo prodávané jako nebalené, tzv. na váhu, spotřebitelé jej proto na základě obalu nemůžou rozpoznat. Pokud má někdo takové maso doma, může jej vrátit v prodejně, uvedl. Podle něho by si měli dát pozor hlavně zákazníci, kteří v Jantaru nakupovali mezi 1. a 5. červencem. Střevní bakterie salmonely vyvolávají průjmové onemocnění salmonelózu. Do organismu bakterie pronikají výhradně ústy a vylučují se stolicí, případně močí. K přenosu nákazy dochází potravinami nebo prostřednictvím nemytých rukou.

Překvapení FARMÁŘSKÉ SLAVNOSTI 13.7.2015

Překvapení str. 3

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět pozvánka Ukažte dětem, jak vypadají český venkov a pravý farmář. Přijďte se v sobotu 18. 7. podívat na Biofarmu Sasov v Jihlavě, druhou akci z cyklu Farmářských slavností pro rodiny s dětmi 2015, kterou připravilo Ministerstvo zemědělství ČR na podporu českého zemědělství, venkova a regionálních potravin. Celá rodina si užijete hry a soutěže, ochutnáte místní biopotraviny, které získaly ocenění Česká biopotravina a Regionální potravina, zhlédnete kuchařskou show s potravinami se značkou Klasa a pobavíte se při dalších aktivitách v rámci zajímavého doprovodného programu. Vstup je zdarma. Více na http://www.farmarskeslavnosti.cz Foto popis|

Rádio Čas Maso obsahovalo salmonelu 14.7.2015

Rádio Čas str. 1 16:45 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Petra ČERNOBYLOVÁ, moderátorka -------------------V mase prodávaném v Bruntále byla nebezpečná salmonela. Odhalily to laboratorní testy Státní veterinární správy. Podle mluvčího Petra Pejchala šlo o kuřecí řízky z Polska. Petr PEJCHAL, mluvčí, Státní veterinární správa -------------------Celkově se jednalo o 210 kilogramů masa, které distribuovala prodejna Jantar v Bruntále. Vzhledem k datu spotřeby není již maso na trhu, ale může se nacházet v mrazničkách spotřebitelů. Pozor by si tak měli dávat lidé, kteří kuřecí řízky nakoupili v uvedené prodejně mezi 1. a 5. červencem.

Rytmus života Zábavné grilování 13.7.2015

Rytmus života str. 24 Žhavé téma


zpět Ať už se rozhodnete pro zahradní párty, nebo budete rozpalovat gril ve své kuchyni, v obou případech vám přijdou vhod rady, jak vše správně připravit. Losos s hráškem a bylinkami Na 4 porce: * 3 šalotky * 300 g fazolových lusků * 200 g hráškových lusků * 800 g filetů z lososa * 1 citron * sůl * mletý černý pepř * čerstvý tymián * 80 ml olivového oleje 1 Šalotku oloupejte a nakrájejte na osminky. Fazolky a hráškové lusky očistěte. Fazolky překrojte a hrášky vyloupejte. Všechno rozložte na větší alobal. 2 Filety z lososa nejprve opláchněte, osušte v papírové utěrce a potom je nakrájejte na menší špalíčky. Ty rozmístěte na alobal na rozloženou zeleninu. 3 Citron dobře omyjte a nakrájejte na tenké plátky. Položte je na lososa. Vše podle chuti osolte, opepřete a nakonec ještě posypte nasekaným čerstvým tymiánem. 4 Nakonec pokapejte zeleninu i rybu olivovým olejem a alobal dobře zabalte. Balíčky položte na rozehřátý gril a grilujte asi 15 minut. Pak ihned podávejte. Minišpízy s bílými klobáskami Na 4 porce: * 600 g bavorských klobásek * 2 barevné papriky * 1 větší červená cibule * 3 lžíce oleje * hořčice dle chuti * nastrouhaný křen 1 Bavorské klobásky rozkrájejte zhruba na poloviny. Papriky očistěte, zbavte semínek a dužinu nakrájejte na kousky o velikosti přepůlených klobásek. Červenou cibuli oloupejte, rozkrojte na čtvrtiny a její jednotlivé vrstvy rozeberte. 2 Bambusové špejle namočte na 10 minut do studené vody, aby vám pak na grilu nezačaly hořet. 3 Na špejle střídavě napichujte klobásky, papriky a cibuli. Každý špíz začněte i zakončete půlkou klobásky. 4 Špízky položte na rozpálený gril a asi 4 minuty z každé strany opékejte. Grilované špízky servírujte s hořčicí a strouhaným křenem. Lahodné lilkové rolky Na 4 porce: * 250 g sýra feta * 100 g nakládané grilované papriky * 2 mladé cibulky * snítka rozmarýnu * 2 stroužky česneku * mletý černý pepř * 1 větší lilek * 4 lžíce olivového oleje 1 Feta sýr nastrouhejte nahrubo a dejte do mísy. Přidejte nakrájenou grilovanou papriku bez nálevu, nasekanou cibulku, lístky rozmarýnu, nastrouhaný česnek a mletý pepř. Náplň dobře promíchejte. 2 Lilek omyjte a nakrájejte podélně na plátky. Osušte je v papírové utěrce a rozkrájený lilek si rozložte na pracovní plochu. 3 Na jeden okraj plátků nandejte vždy lžíci připravené sýrové náplně. Všechny plátky zarolujte a rolky sepněte párátky. 4 Lilkové závitky přelijte olivovým olejem a nechte krátce odležet. Pak je ogrilujte ze všech stran na rozpáleném grilu. Podávejte například s bílým pečivem. Steak z hovězího pupku Rozpis na 4 porce: * 600 g hovězího pupku * čerstvý zázvor (asi 5 cm) * 2 stroužky česneku * 2 chilli papričky * 2 lžíce hnědého cukru * 2 lžíce rýžového octa * 2 lžíce sójové omáčky * 50 ml olivového oleje * sůl dle chuti 1 Zázvor a česnek oloupejte, zázvor najemno nastrouhejte a česnek prolisujte. Chilli papričky očistěte, odstraňte z nich semínka a dužinu nasekejte nadrobno. 2 Hnědý cukr, rýžový ocet a sójovou omáčku dejte do mísy a promíchejte. Přidejte česnek a zázvor, chilli papričky, sůl a přilijte olej. 3 Hovězí pupek omyjte, odblaňte a nakrájejte na čtyři stejně velké kusy. Vložte je do marinády, přidejte oregano a nechte v chladu marinovat alespoň jednu hodinu. 4 Pak dejte marinované steaky na zcela rozpálený gril a maso grilujte asi 5 minut z každé strany. Hotové steaky nechte asi 2 minuty odležet, potom je nakrájejte na plátky a osolte. Podávejte s čerstvou nebo grilovanou zeleninou. Salát z grilovaného kuřecího masa v pitě Na 4 porce: * 400 g kuřecích prsou * sůl * mletý černý pepř * 3 lžíce oleje * 4 výhonky bílého chřestu *

hrst polníčku * 2 lžíce sójových výhonků * 100 g cherry rajčátek * 1 červená cibule * 1 limeta * 4 pita chleby 1 Kuřecí prsa rozkrojte na 4 plátky asi po 100 gramech. Osolte je, opepřete a potřete lžící oleje. Chřest oloupejte a odřízněte z něj tuhé konce. 2 Dopředu si rozpalte gril. Nejprve na něm rychle ogrilujte chřest. Pak na mřížku grilu položte ochucené kuřecí maso a grilujte ho asi 7 minut z každé strany. 3 Do mísy dejte omyté lístky polníčku, sójové výhonky, přepůlená rajčátka, na menší kousky nakrájený grilovaný chřest a na proužky nakrájenou cibuli. Vše zakapejte limetkovou šťávou a zbylým olivovým olejem. Salát dochuťte solí a pepřem. 4 Pita chleby opečte zlehka na grilu. Grilované kuřecí maso nakrájejte na větší kusy, ty potom smíchejte se salátem. Směsí naplňte pita chleby a hned podávejte. Kozí sýr se zeleninou Rozpis na 4 porce: * 1 menší lilek * 200 g baby cuket * 2 barevné papriky * 300 g zeleného chřestu * 1 palička česneku * 400 g čerstvého kozího sýra * 100 ml olivového oleje * 200 g mladých kukuřiček * 200 g cherry rajčátek * několik snítek tymiánu * čerstvě drcený černý pepř * sůl 1 Nejprve si připravte zeleninu na gril. Lilek nakrájejte na plátky, cukety podélně rozkrojte. Papriky zbavte semínek a dužinu nakrájejte na větší kusy. Chřest oloupejte. Česnek rozeberte na jednotlivé stroužky, ale neloupejte je. 2 Pak si na polovinu rozpáleného grilu položte dva alobalové tácky a do nich položte kozí sýry. Přidejte stroužky neoloupaného česneku a všechno jen zlehka zakapejte olivovým olejem. Grilujte zhruba 8 až 10 minut. 3 Kousky paprik, chřest, kukuřičky, plátky lilku, cukety a rajčátka promíchejte s olivovým olejem a s čerstvým tymiánem. 4Připravenou zeleninu grilujte přímo na grilu asi 10 minut. Podávejte ji s grilovaným kozím sýrem a dle chuti třeba s jogurtovo-česnekovým dipem. Náš tip: Negrilujete-li ryby v alobalu, aby se vám nerozpadly a nepřilepily se k roštu, pečte je buď ve speciálních grilovacích kleštích na ryby, nebo, pokud »kleště« nemáte, na mřížce. Na ní porce rychle podeberte a znovu je vraťte. Ale pozor! Pokud se chystáte na ryby z mrazáku, grilovat je lze, až když jsou dokonale rozmrazené. Co k čemu: TYMIÁN do marinád na kuřecí a rybí maso KERBLÍK k ochucení mletých mas i salátů KORIANDR na ryby a drůbež SATUREJKA na krůtí LIBEČEK ke zvěřině, rybám, skopovému i králičímu masu ŠALVĚJ k telecímu a též vepřovému masu ROZMARÝN na ryby, všechna masa i zvěřinu Foto popis| Šalotky oloupejte a nakrájejte na osminky. Foto popis| Vyloupejte hrášek a přidejte ho k fazolkám. Foto popis| Špalíčky z filetů lososa obložte plátky citronu. Foto popis| Rybu i zeleninu zabalte do alobalu a ugrilujte. Foto popis| Čerstvý zázvor oloupejte a nastrouhejte. Foto popis| Do marinády přidejte chilli papričky i česnek. Foto popis| Hovězí pupek omyjte, odblaňte a nakrájejte. Foto popis| Maso posypte oreganem a marinujte asi hodinu.

svobodnymonitor.cz Kuřecí prsa z Polska obsahují bakterie salmonely, potvrdily testy 14.7.2015

svobodnymonitor.cz str. 0 Byznys, Zprávy, Fitch, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zásilka 210 kilogramů kuřecích prsních řízků z Polska, které prodávala prodejna masa a uzenin v Bruntále, obsahovala bakterie Salmonelly enteritidis. Na nález bakterií salmonely upozornila Státní veterinární správa (SVS).

Jejich přítomnost v mase potvrdily výsledky laboratorních testů Státního veterinárního ústavu Olomouc. Vzhledem k dřívějšímu datu spotřeby již není maso na trhu, mohlo by se podle správy ale ještě nacházet v mrazničkách některých spotřebitelů. Výrobek lze vrátit v místě prodeje. Maso bylo konečným spotřebitelům prodáváno jako nebalené, tzv. „na váhu“, formou pultového prodeje. Nelze jej proto doma identifikovat na základě obalu, uvedla SVS. Obezřetní by proto měli být zejména lidé, kteří ve výše uvedené prodejně kuřecí řízky zakoupili mezi 1. a 5. červencem tohoto roku. Zejména u kuřecího masa se doporučuje jej zásadně nekonzumovat v syrovém či polosyrovém stavu. Salmonelóza je průjmové onemocnění bakteriálního původu. Způsobují ho bakterie rodu Salmonella, které se do těla dostávají ústy (z potravy, nádobí, ale také špinavých rukou). Onemocnění se zpravidla projevuje střevními potížemi. Pro zdravého silného jedince není toto onemocnění obvykle životu nebezpečné. Ohroženi však mohou být starší lidé, nemocní či malé děti – hůře se vyrovnávají s velkými ztrátami tekutin v důsledku průjmů a zvracení. Salmonelu lze zničit dostatečným tepelným zpracováním potraviny. Zejména u kuřecího masa se doporučuje jej zásadně nekonzumovat v syrovém či polosyrovém stavu. Identifikace vadného výrobku: Název: Kuřecí prsní řízky chlazené bez kůže Označení na obale: KURECI RIZEK CERSTVY CHLAZENY VZDUCHEM TRIOH JAKOSTI Á´ Datum dodání do ČR: 1. 7. 2015 Datum spotřeby: 5. 7. 2015 Výrobce: Firma Handlowo-Usługova „EMI“ Mirosłav Loska, Zakład Rozbioru Drobu, ul. Bielska 40, 43520 Chybie Původ zboží: Polsko Identifikační číslo výrobce: PL 24034302 WE Množství: 210 kg

URL| http://www.svobodnymonitor.cz/byznys/k...uji-bakterie-salmonely-potvrdily-testy/

Šumperský a jesenický deník Čím více kuponů nasbíráte, tím lepší výhru získáte Šumperský a jesenický deník str. 8 U nás doma (r) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.7.2015

zpět Šumperk, Jesenicko – Bečka skvělého piva Albert z pivovaru v Sobotíně, ochutnávka z rodinné konzervárny Via Delicia v Zábřehu, poukaz na nákup v šumperské prodejně Hasbike, velkolosinské

pralinky, prohlídka Minipivovaru Kolštejn s ochutnávkou, balíček od firmy Tradiční produkty, müsli tyčinky z Úsovska, produkty z Levandulového statku v Bezděkově či Levandulové kavárny v Zábřehu, likéry z pálenice Maršíkov, poukazy na lanovku v Koutech nad Desnou, pivo Bravůr z Loučné nad Desnou či balíček produktů od společnosti Pro Bio ze Starého Města – to vše je v sázce letní soutěže se Šumperským a jesenickým deníkem. „Tentokrát chceme dát našim čtenářům možnost zasoutěžit si a ochutnat produkty z našeho regionu. Mnozí lidé totiž nevědí, že se na Šumpersku či Jesenicku vaří skvělé pivo, vyrábějí lahodné paštiky, produkty z léčivé levandule, zdravé potraviny, pralinky či prodávají ty nejkvalitnější sýry z Holandska,“ uvedla šéfredaktorka Šumperského a jesenického deníku Soňa Singerová. Potvrdila, že účelem soutěže je zviditelnit regionální výrobce a producenty netradičních zážitků, ale i odměnit nejvěrnější čtenáře Šumperského a jesenického deníku. Pravidla soutěže jsou jednoduchá. Po dobu akce, tedy od 1. července do 25. srpna, budeme na stránkách Šumperského a jesenického deníku každý den tisknout soutěžní kupon. Celkemtedy vyjde 47krát. Kdo doručí do redakce do úterý 1. září do 12 hodin nejvíce kompletně vyplněných kuponů na jedno jméno, vyhrává nejhodnotnější cenu. Odměnu máme pro tři desítky čtenářů! Proto sbírejte kupony, pokud si zajistíte od každého čísla více kusů, máte větší šanci vyhrát. UPOZORNĚNÍ: Ze soutěže budou vyloučeni: distribuční společnosti, jejich zaměstnanci a prodejci Šumperského a jesenického deníku a jejich rodinní příslušníci a také zaměstnanci redakce. Foto popis| Region| Střední Morava

Tachovský deník Ve Stříbře pořádají již druhé farmářské trhy v nové podobě Tachovský deník str. 2 Tachovsko (jag) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.7.2015

zpět Stříbro – Spolek STROM pořádá letošní druhé Stříbrské farmářské trhy, které se budou konat na Masarykově náměstí 11. července od 8 hodin. Kvidění, nákupu a ochutnání na nich určitě najdete. Meruňky, ranné brambory, rannou zeleninu, cibuli, nakladačky, vajíčka, mouku, jitrnice, jelita, tlačenku, prejt, uzené maso, klobásy, paštiky, myslivecký bok, řeznický copánek, špek, sádlo, špekáčky, klobásky, šunkový salám dle tradiční receptury, gothaj, chlazené drůbeží maso (kuřata, kachny), kozí sýry (ořechový, bylinkový, kořeněný), mléko a mléčné výrobky, jogurty, mošty (jablečný, hruškový, mix), třešně, sušená jablka, sirupy (z rakytníku, kustovnice, jitrocele), marmelády, grilovací omáčky, kysané zelí a zelné saláty, koření všeho druhu, pečené čaje, med, medovina, hořčice, ruční textilní výrobky, kozí a ovčí kůže a další. Vnabídcenebudechybět i několik produktů s oceněním Regionální potravina Plzeňského kraje. Ochutnat budete moci různé druhy koláčů a obdivovat práci a výrobky drátenické dílny. Region| Západní Čechy

Tina Začínáme život bez pšenice Tina str. 14 Zdravý život Zdeňka Jeníčková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 8.7.2015

zpět Jak potvrdily některé výzkumy, konzumace pš ce pšeničných výrobků zhoršuje dokonce příznaky schizofrenie a autismu

Zkuste to s námi. Zlepší se vám nálada i spánek, omládnete a už za týden budete v pase štíhlejší o několik centimetrů. Proč pšenice škodí zdraví? Obsahuje obrovské množství lepku, který poškozuje imunitu, a na mozek působí jako droga. Čím víc pšeničných výrobků sníte, tím větší máte chuť k jídlu. Drasticky totiž zvyšuje krevní cukr. Podle amerického lékaře Williama Davise, autora knihy Život bez pšenice, pouhé dva krajíčky pšeničného chleba vydají za celou plechovku slazené limonády. Následkem často bývá cukrovka. Může vyvolávat i střevní a trávicí problémy, bolesti kloubů, záněty, obezitu, deprese a srdeční choroby. Co je pšeničné břicho? Tímto termínem označuje William Davis nafouknuté břicho, které si na první pohled můžete splést s těhotenským. Příčinou je konzumace potravin vyrobených ze pšenice. Pšeničná jídla totiž vyvolávají produkci inzulinu, který má na starost ukládání tuků. Možná vás napadne, že naše předky obezita tolik netrápila, a přitom pšenici jedli denně. Dnešní pšenice však není stejná jako dřív. Prošla řadou genetických úprav, kdy se změnila také struktura lepku. A od té chvíle se stal z této obiloviny náš nepřítel. Čím se dá nahradit? Místo pšeničné mouky zvolte bezpšeničnou variantu (pokud trpíte celiakií, pak i bezlepkovou). V obchodech se zdravou výživou seženete spoustu zdravých náhražek. Velmi vhodná je především tmavá či světlá mandlová mouka, tmavá nebo světlá chia mouka (chia jsou semínka šalvěje hispánské, která pozitivně ovlivňují hladinu krevního cukru), kokosová či cizrnová bílá mouka. Dále mletá zlatá lněná semínka, tmavá lískooříšková mouka, tmavá pekanová mouka, drcené psyllium (osemení jitrocele blešníku), tmavá dýňová, sezamová a slunečnicová mouka a tmavá mouka z vlašských ořechů. Jak doplnit zásoby? Rozhodnete-li se vyškrtnout pšenici, základ vašeho jídelníčku by měla tvořit hlavně zelenina, kvalitní maso, zdravé mouky a různá semínka. Z dalších ingrediencí například rostlinné oleje (olivový, dýňový, avokádový, lněný, kokosový), mandlové mléko, sýry, vejce, neslazené sušené ovoce, čokoláda aspoň s 85 % kakaa, máslo ze semínek a ořechů (mandlové, arašídové, slunečnicové), těstoviny shirataki (bez lepku, tuku, sacharidů, vhodné pro dietu) a stévie. Čemu se ještě vyhnout? Některé etikety mluví samy za sebe, jako třeba „pšeničná bílá mouka“, „rafinovaná mouka“ nebo „vitální pšeničný lepek“. Pšenice se ale ukrývá i pod jinými názvy, do kterých byste to vůbec neřekli. Proto si vždy v obchodě pečlivě projděte etikety. A na co hlavně si dát pozor? Bulgur, burrito, durum (tvrdá pšenice), farina (mouka z více druhů obilnin a ořechů), grahamová mouka, hydrolyzovaný zeleninový protein, kuskus, modifikovaný potravinový škrob, otruby, seitan (náhražka masa), semolina (pšeničná krupice), špalda, texturovaný zeleninový protein, focaccia (italský chléb). Dá se snídat bez pšenice? Jestliže jste byli zvyklí snídat rohlík s máslem, croissanty nebo misku cereálií, bude pro vás přechod na nový režim poněkud náročnější. Ale nevzdávejte se. Výsledek za to stojí! Existuje mnoho tipů na zdravou a chutnou snídani, u kterých se bez pšenice v pohodě obejdete. Třeba vejce - dají se připravit na desítky různých způsobů, a přitom jsou komplexní potravinou. Mají v sobě hodně bílkovin, vitaminů, minerálů a dalších důležitých látek. Z univerzální ý pečicí směsi (dle receptu níže) si pak můžete připravit koláčky, muffiny a další bezpšeničné dobrůtky. VYZKOUŠEJTE Univerzální

směs na pečení Potřebujete: 4 hrnky mandlové mouky tmavé nebo bílé 1 hrnek mletých zlatých lněných semínek 1/4 hrnku kokosové mouky 2 lžičky jedlé sody 1 lžičku mletých psylliových semínek Postup: Ve velké míse smícháte mandlovou mouku, lněné semínko, kokosovou mouku, jedlou sodu a podle chuti můžete přidat také psylliová semínka. Hotovou směs přendáte do vzduchotěsné nádoby a tu uložíte nejlépe v lednici. Z této směsi můžete vytvářet různé druhy chlebů a dalšího pečiva: koláčky, muffi ny, kobližky, placky a další. Snídaňový tvarohový koláč Potřebujete: 1 hrnek sýra ricotta (pokojové teploty) 1/2 hrnku kokosové mouky sladidlo odpovídající 3/4 hrnku cukru 4 lžičky citronové šťávy 4 oddělená vejce 1 lžičku vanilkového extraktu Postup: Troubu předehřejete na 190 stupňů Celsia a vymastíte si plech nebo zapékací formu. Do mísy dáte sýr, kokosovou mouku, sladidlo, citronovou šťávu, žloutky a vanilkový extrakt. V další míse šleháte vaječné bílky elektrickým mixérem na nejvyšších otáčkách, dokud se nevytvoří měkká načechraná pěna. Pak stejnými metličkami vyšleháte sýrovou směs dohladka. Za stálého šlehání do ní po lžících přidáváte bílkovou pěnu, dokud se suroviny důkladně nepromísí. Těsto přelijete na plech, vložíte do trouby a pečete 20 minut nebo do té doby, než jeho okraje začnou zlátnout. Před podáváním necháte chvíli vychladnout. Foto popis| PŠENICE Foto popis| BŘIŠNÍ TUK Foto popis| ZDRAVÁ MOUKA Foto popis| ZELENINA Foto popis| Pšeničná bílkovina gliadin je silně návyková, nedovolte, aby vás ovládala O autorovi| Připravila: Zdeňka Jeníčková, foto: Fotolia.com (11), StockFood.cz, shutterstock, Kulinární studio Bauer Media (3)

tn.cz Kuřecí řízky z Polska obsahovaly salmonelu! Nemáte je doma? 14.7.2015

tn.cz str. 0 TN.CZ/default

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Státní veterinární správa opět odhalila závadné kuřecí maso pocházející z Polska. Prodávali jej v řeznictví v Bruntále. Správa upozorňuje, že maso můžou mít lidé stále doma. Situace je o to zrádnější, že maso nebylo prodáváno balené. "Zásilka byla distribuována prodejnou masa a uzenin JANTAR spol. s.r.o., Opletalova 29/8, 792 01 Bruntál. Pokud má někdo kuřecí maso z inkriminované šarže stále ve své mrazničce, může zakoupený výrobek vrátit v místě prodeje," uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal.

"Zboží bylo konečným spotřebitelům prodáváno jako nebalené, tzv. “na váhu“, formou pultového prodeje. Nelze jej proto doma identifikovat na základě obalu," dodává Pejchal s tím, že obezřetní by měli být hlavně lidé, kteří v této prodejně nakupovali kuřecí maso mezi 1. a 5. červencem. Identifikace výrobku Název: Kuřecí prsní řízky chlazené bez kůže Označení na obale: KURECI RIZEK CERSTVY CHLAZENY VZDUCHEM TRIOH JAKOSTI Á´ Datum dodání do ČR: 1. 7. 2015 Datum spotřeby: 5. 7. 2015 Výrobce: Firma Handlowo-Usługova “EMI“ Mirosłav Loska, Zakład Rozbioru Drobu, ul. Bielska 40, 43520 Chybie Původ zboží: Polsko Identifikační číslo výrobce: PL 24034302 WE Množství: 210 kg Salmonelóza je průjmové onemocnění bakteriálního původu. Způsobují ho právě bakterie rodu Salmonella, které se do těla dostávají ústy (z potravy, nádobí, špinavých rukou). Onemocnění se zpravidla projevuje střevními potížemi. Pro zdravého silného jedince není toto onemocnění obvykle nebezpečné. Ohroženi však mohou být starší lidé, nemocní či malé děti - hůře se vyrovnávají s velkými ztrátami tekutin (průjem, zvracení). Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Apr2015/1745248.jpg?4d30

URL| http://tn.nova.cz/clanek/kureci-rizky-...bsahovaly-salmonelu-nemate-je-doma.html

TV Barrandov Závadné kuřecí maso 14.7.2015

TV Barrandov str. 7 18:30 Naše zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Petra KVĚTOVÁ PŠENIČNÁ, moderátorka -------------------Státní veterinární správa opět odhalila závadné kuřecí maso pocházející z Polska. Prodávali ho v řeznictví v Bruntále. Správa upozorňuje, že maso můžou mít lidé stále doma. Situace je o to zrádnější, že se neprodávalo balené. Zásilku distribuovala prodejna masa a uzenin Jantar. Pokud má někdo kuřecí maso z inkriminované šarže stále ve své mrazničce, může zakoupený výrobek vrátit v místě prodeje.

tyden.cz Veterináři v Bruntále objevili salmonelu v kuřecím mase z Polska 14.7.2015

tyden.cz str. 0 Domácí ČTK

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V kuřecích prsních řízcích z Polska, které distribuovala prodejna masa a uzenin Jantar v Bruntále, nalezli veterináři bakterie salmonely. Zásilka 210 kg kuřecího masa je již prodaná, přesto ji mohou mít zákazníci ještě v mrazácích. V kuřecích prsních řízcích z Polska, které distribuovala prodejna masa a uzenin Jantar v Bruntále, nalezli veterináři bakterie salmonely. Zásilka 210 kg kuřecího masa je již prodaná, přesto ji mohou mít zákazníci ještě v mrazácích, upozornil mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Zboží bylo prodávané jako nebalené, tzv. "na váhu", spotřebitelé jej proto na základě obalu nemůžou rozpoznat. Pokud má někdo inkriminované maso doma, může jej vrátit v prodejně, uvedl Pejchal. Podle něj by si měli dát pozor hlavně zákazníci, kteří v Jantaru nakupovali mezi 1. a 5. červencem. Střevní bakterie salmonely vyvolávají průjmové onemocnění salmonelózu. Do organismu bakterie pronikají výhradně ústy a vylučují se stolicí, případně močí. K přenosu nákazy dochází potravinami nebo prostřednictvím nemytých rukou. Salmonely lze zničit dostatečným tepelným zpracováním potraviny. Pro silného a zdravého jedince nebývá onemocnění obvykle nebezpečné. Ohroženi mohou být starší či nemocní lidé a malé děti, hůře se totiž vyrovnávají s velkými ztrátami tekutin. Naposledy se salmonela v potravinách objevila v polovině června. Šlo také o zásilku z Polska, a to tři tuny kuřecího masa. Veterináři nechali stáhnout tři tuny zmraženého kuřecího masa z Polska se salmonelou také v dubnu. Následně se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) s polskou premiérkou Ewou Kopaczovou dohodl na těsnější spolupráci mezi kontrolními orgány jednotlivých zemí.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/vet...elu-v-kurecim-mase-z-polska_349143.html

Zemědělci: Protesty kvůli ceně mléka zatím nechystáme tyden.cz str. 0 Česko ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 14.7.2015

zpět Zástupci chovatelských svazů, odbytových organizací, Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR se na dnešním jednání krizového štábu domluvili, že žádné nátlakové akce typu vylévání mléka zatím pořádat nebudou. Zástupci chovatelských svazů, odbytových organizací, Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR se na úterním jednání krizového štábu domluvili, že žádné nátlakové akce typu vylévání mléka zatím pořádat nebudou. Připraví si ale plán marketingové kampaně na podporu pití tuzemského mléka, řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Důvodem jejich nespokojenosti jsou nízké ceny mléka. Tuzemským výrobcům vadí především nečinnost Evropské komise při padajících cenách mléka v celé Evropské unii. Požadují například zvýšení intervenčních nákupních cen. V současnosti se podle svazu litr mléka vykupuje za 7,30 koruny, výrobní náklady ale dosahují 8,50 až 8,80 Kč za litr. Přebytek na trhu a s ním spojený pokles cen způsobilo mimo jiné ruské embargo na dovoz potravin a zrušení mléčných kvót. "Máme nižší cenu, než je třeba v Německu a přitom se tady německé výrobky prodávají levněji než české, takže je tady nějaký problém," zdůvodnil předseda. Zemědělci proto podle něho ještě nevědí, jestli bude mediální kampaň pozitivní nebo spíše negativně zaměřená proti obchodním řetězcům.

Ministerstvo zemědělství hodlá na rok 2016 vypsat nové dotační programy ze státního rozpočtu, které by měly pomoci mléčným producentům i zpracovatelům. Jejich konečnou výši bude muset schválit Evropská komise. MZe zvažuje také vypsání tendru od Správy státních hmotných rezerv na nákup 3500 tun sušeného mléka. Postoj ministerstva zemědělci vítají. "Máme pocit, že se ministerstvo zemědělství snaží situaci řešit," uvedl Pýcha. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělí na jednání evropských ministrů zemědělství navrhl zvýšení intervenčních cen u sušeného mléka o deset procent, usiluje také v EU o zavedení exportních subvencí. Znovu budou zemědělci jednat na mimořádném zasedání představenstva Agrární komory ČR na konci července.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/ces...cene-mleka-zatim-nechystame_349149.html

Týdeník Květy Stejná značka, jiná chuť 9.7.2015

Týdeník Květy str. 8 Aktuálně

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Že něco není v pořádku, jsme tušili dlouho. Proč čokoláda jedné značky koupená v Německu chutná více než ta pořízená u nás? Teď to máme černé na bílém. Průzkum, který provedla europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD) a společnost Ahold, prokázal, že navlas „stejné“ výrobky stejných značek potravin mohou mít u nás jiné složení než v zahraničí. Paní poslankyně nechala otestovat na dva tucty párů potravin a nákupů nakoupených v Česku a zároveň v Německu. Ty pak podrobili analýze odborníci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. U třetiny vzorků objevili rozdílnou kvalitu. Mezi značkami, které chutnají jinak u nás a u našich západních sousedů, nechyběla například Pepsi Cola, Sprite, Ice Tea Lemon, Jacobs Krönung, jahodová Activia, Rama, rybí prsty Iglú nebo luncheon meat Tulip. V čem se lišily? Například Rama a Activia jsou v Německu tučnější. Česká káva se pyšní o třetinu vyšším obsahem kofeinu. Limonády mají naši sousedé slazené klasickým cukrem, zatímco my fruktózo-glukózovým sirupem. V ledovém čaji, na kterém si pochutnáváme u nás, bylo o 40 % méně čajového extraktu než v tom, kterým zahánějí žízeň Němci. Zatímco masná konzerva stejné značky byla v Česku ze strojově odděleného drůbežího, v Německu byla z vepřového masa. V rybích prstech jsme měli o 7 % méně masa… Výrobci tvrdí, že potraviny se přizpůsobují regionální chuti spotřebitelů. Ale… „Pro mne i nadále platí, že stejný marketing má garantovat i stejné vlastnosti zboží. Jinak se jedná o klamání spotřebitele,“ namítá Olga Sehnalová. Na druhou stranu si však úplně zoufat nemusíme. Žebříček Global Food Security Index, který pravidelně každý rok srovnává kvalitu a dostupnost potravin ve 108 zemích světa, ukázal, že Česko má jistou 25. příčku. Oproti loňskému roku je to sice pokles o jedno místo, nicméně stále prý máme nejkvalitnější potraviny ze všech zemí bývalého východního bloku. ANALÝZA: JE V POŘÁDKU, ABY STEJNÝ DRUH ČOKOLÁDY, KONZERVY ČI NÁPOJE CHUTNAL V KAŽDÉ ZEMI JINAK? OPRAVDU MÁME TAK ODLIŠNOU CHUŤ OD NAŠICH NĚMECKÝCH SOUSEDŮ, ABYCHOM V LANČMÍTU MUSELI MÍT MÍSTO VEPŘOVÉHO MASA DRŮBEŽÍ SEPARÁT? A CO BUDE DÁL? SCÉNÁŘ 1 NŮŽKY SE ROZEVŘOU Postupem času se bude složení ve výrobcích stejných značek ještě více lišit. Kdo si bude chtít vychutnat pořádnou Coca-Colu, Nutellu nebo Ramu, bude se muset vypravit na nákup do německého nebo rakouského supermarketu. Nakonec se nadnárodní značky u nás přestanou vyrábět a nahradí je stará klasika. SCÉNÁŘ 2 STEJNÉ SLOŽENÍ JAKO NA ZÁPADĚ Pod tlakem spotřebitelů dojde ke sjednocení výrobních procesů i surovin, takže na Západě koupíte úplně stejné značkové potraviny jako u nás.

Rozdíl tak zůstane už jen v ceně (bude u nás stále dráž?). SCÉNÁŘ 3 BUDOU SI K NÁM JEZDIT Výrobci na východě půjdou do sebe a začnou produkovat lahůdkové potraviny. Budeme si pomalu zvykat před našimi supermarkety na fronty německých, rakouských či francouzských kulinářů, kteří se našimi výrobky budou nedočkavě ládovat už na parkovištích. Foto popis| Více než třetina vzorků stejných potravin a nápojů zakoupených v ČR a SRN měla jiné složení

tyinternety.cz Michal Hanus: Prodat AdInternet lidem z Agrofertu nebyla legrace, pomohla nám izraelská škola 8.7.2015

tyinternety.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dnes Vojta Bednář Startupy Investiční fond Chenen , který založili Michal Hanus, Pavel Šťovíček a David Dvořák před osmi lety po velkolepém prodeji Logosu, si připsal další úspěch. Vydavatelství Mafra koupilo službu AdInternet , která developerům pomáhá s prodejem nových domů a bytů přes internet. Chenen firmu vybudoval společně s Jakubem Zamrazilem a Petrem Makovským. „Od začátku jsme počítali s tím, že Mafra může být jedním z potenciálních zájemců, kterým jsme službu stavěli do určité míry na tělo,“ říká k tomu Michal Hanus. Kdybych si představil dům, kde každé patro stojí 10 milionů, koukám se při prodeji AdInternet spíš na činžák, panelák, nebo mrakodrap? Tyhle pokusy jsou sice milé, ale my jsme se s partnery dohodli, že nebudeme komentovat, jak velká budova to je. Samozřejmě rodinný domek to nebyl. Nicméně ta firma měla nějaké obraty a další výsledky, které jsou veřejné, a parametry oceňování firem jsou pořád stejné. Tohle bylo skoro podle příručky, takže si to každý může orientačně spočítat. Sám často rozděluješ firmy stavěné „na maso“, tedy na budoucí prodej, a firmy „na mlíko“, tedy na dlouhodobé generování zisku. Pokud jde o Chenen, podnikatelští vegetariáni rozhodně nejste. Měli jste i v případě AdInternet od počátku jasno, pro jakého kupce ho stavíte? Bylo nám jasné, že takhle úzká vertikála v onlinu je věc, kterou dává smysl postavit takzvaně na maso. Takovou firmu jsme schopni dovést jen do určité velikosti a pro další fázi hledáme strategického investora. Měli jsme dobře rozmyšleno, proč to děláme, a byly různé alternativy, kdo nakonec bude tím partnerem. Mediální domy mají návštěvnost, potřebují monetizační nástroje a není jich tu zase tolik, takže nás samozřejmě napadlo, že Mafra je jedním z možných řešení. Je na českém trhu dostatek velkých kupců pro podobné projekty? Nakolik jsou v akvizicích zběhlí a sofistikovaní? Celý náš ekosystém samozřejmě vypadá úplně jinak než třeba v USA. Od fungování vysokých škol, přes dostupnost kapitálu až po to, že tady si lidé stále myslí, že skončit jako manažer v IBM je zajímavá kariéra. Představa, že tady rozjedeme zajímavý byznys a uděláme IPO na burze, je také úplně mimo. Tím vším se možnosti dost zužují. Jsme realisti a díváme se na to, kdo a jak může firmu posunout dál. Musíme si vždy předem ujasnit, kdo by se strategickým investorem mohl stát. A může se tedy stát, že do potenciálně zajímavého byznysu nepůjdete jen proto, že na trhu není nikdo, který by ho časem mohl převzít?

Pokud se na to díváme čistě lokálně, tak ano. Pole, kde se dají hledat strategičtí investoři, je docela úzké. Ale my dnes pracujeme i na projektu, kde přesně taková situace je. Víme, že partnera u nás asi nenajdeme, a tak zkrátka přemýšlíme v globálním měřítku. Když jsme si srovnali, co a pro koho vlastně stavíme, podívali jsme se na americkou burzu a zjistili jsme, že tam potenciál je. Takže v určité fázi oslovíme americké hráče. Jen je potom třeba hned od začátku přemýšlet globálně a přizpůsobit firmu americkým účetním standardům. V tomhle ohledu se sami budeme učit něco nového a těšíme se na to. DOBŘE FIRMU PRODAT JE STEJNĚ DŮLEŽITÉ A TĚŽKÉ, JAKO JI VYBUDOVAT Jednání o prodeji AdInternet vedli lidé z Mafry, nebo už akviziční tým z Agrofertu? Lidé z Mafry byli ti, kdo transakci vymyslel. Přesně věděli, proč to dělají a jaký to má mít efekt. Musím říct, že tam jsou velice kvalitní lidé, tvrdě orientovaní na byznys. Dokonce přišli oni za námi, ne my za nimi, protože si sami spočítali, že to dává smysl. Na technickou část, tedy dojednání ceny a podmínek, pak využili tým, který nakupuje firmy v Agrofertu. Právě tenhle tým má poměrně nelítostnou pověst. Jak moc tvrdá ta vyjednávání byla? Každé takovéhle jednání je tvrdé. Uznávám ale, že jsou to velcí profesionálové a svojí práci umí, na české poměry byli při vyjednávání extrémně tvrdí. To my jsme ale také, neprodáváme první firmu. Logos jsme prodávali Izraelcům a takové obchodníky na světě jen tak nenajdete. Tehdy nám hodně pomohli mezinárodní poradci, které jsme si najali. Byli opravdu hodně drazí, ale také to byla světová špička – nesmírně zkušení a neuvěřitelně drsní ve vyjednávání. Snad desetkrát nás kvůli dohadům o ceně Logosu během jednání o prodeji zvedli, že odcházíme. Nakonec už jsme dokonce stáli u výtahu, ozvalo cinknutí, dveře se otevřely a my jsme mysleli, že jedeme domů s prázdnou. Ale zástupce druhé strany nás ještě doběhl s tím, že jsme se tedy dohodli. Takže nedoporučuješ řešit prodej firmy vlastními silami? Blbých a nezvládnutých exitů jsem už viděl příliš mnoho, i když se pak často vydávají za úspěch. Přitom je to stejně důležitá část, jako tu firmu vybudovat. Pokud ale někdo celý život buduje IT firmu, logicky nemůže mít dostatek zkušeností s prodáváním. Obzvlášť v technologiích je to hodně složitá matematika, do hry vstupují mezinárodní účetní standardy i velké rozdíly na různých trzích. Je třeba mít poradce se zkušeností s daným typem byznysu. My už si to dnes troufneme dělat z větší části sami, pro specifické úkoly ale konzultanty stále používáme. Záleží výsledek takových jednání víc na číslech, nebo na psychice? Čísla vytyčují určité hranice, ale mezi nimi je spousta prostoru pro jednání. Nebojím se říct, že tyhle věci vyjednávat opravdu umíme, jsme docela svérázní. Takže to, co našim firmám dáváme, nejsou jen peníze do začátku a to, že si pak vyhrneme rukávy a pomáháme jim se strategií. Naše největší přidaná hodnota je podle mého názoru při hledání kupce a vyjednávání o ceně. Transakci dokážeme zvládnout a víme, kde se dělají chyby. Navíc v tom máme vlastní peníze, tedy i velkou motivaci neudělat špatný obchod. Když firmu stavíš k prodeji, nevede to přirozeně k tomu, že se ji pak snažíš přifouknout? Ve chvíli, kdy bych něco takového udělal, tak mám velký problém. Kupující tohohle formátu nejsou hloupí a při kontrole účtů a fungování celého byznysu se všechno ukáže. Musí vidět skutečnou hodnotu, jinak do toho nepůjdou. Největší hodnotou celého Chenenu je náš goodwill , na tom to celé stojí. A kdyby jím bylo to, že nafukujeme firmy, nikdo si od nás nic nekoupí. NECHÁPU, PROČ BY PRODEJ FIRMY MĚL BÝT NĚCO ŠPATNÉHO Když zůstanu u metafory s masem a mlíkem, vy jste takový masokombinát – stavíte firmy vhodné pro strategické partnery. Cítíš negativní náladu, která je vůči tomuto přístupu někdy znát v diskuzích na startupové scéně?

Všímám si toho a přiznám se, že tomu nerozumím. Nevím, proč trh reaguje tak, jak reaguje. AdInternet jsou čtyři roky tvrdé práce, za kterými je něco vidět. A když pak čtu některé komentáře, přemýšlím, kdo z těch lidí by něco podobného dokázal. Debaty o tom, že se firmy mají pomalu piplat a dědit po generace – některé určitě ano, ale v onlinu to takhle prostě nefunguje, ten je strašně rychlý. Teď jsi mi trochu nahrál. Vybral jsem dva takové komentáře a chtěl bych tě poprosit o reakci. První zní takto: „Za první republiky platilo vybuduj, předej další generaci, užívej. Holt doba se mění, nikoho nezajímá co po něm zůstane, jede se podle hesla po mě potopa. Smutné, že novináři nám podobné takypodnikatele dávají za vzor…“ To je zajímavá reakce a ta část o době, která se mění, je určitě pravda. Umím si samozřejmě snadno představit firmu, která funguje dlouhodobě a předává se z generace na generaci. Ale to není byznys pro Chenen. Kde v tom využijeme naše zkušenosti, kde se v tom budeme rozvíjet, kde ukážeme něco nového? Nás baví pořád dělat nové věci. Na internetu se věcí mění opravdu rychle, my se snažíme vyhledávat zajímavé příležitosti a firmy dovedeme od nuly do určité fáze, kdy si myslíme, že už pro ně nemáme přidanou hodnotu. Pak je prostě předáme dál. A komentář druhý: „Agent s teplou vodou. Normální člověk je pošle do háje, hloupej od nich tu z prdu kuličku koupí.“ Určitě tady spousta agentů s teplou vodou je. I my dostáváme pravidelně nabídky na vstup do firem, které prostě postrádají smysl. Někdo dokáže nápad uchopit a dotáhnout ho do konce, někdo jen chodí a prodává ho. Naše firmy ale mají reálné zisky, plní nějakou praktickou funkci a zaměstnávají reálné lidi. V AdInternetu jich byly desítky, v Logosu stovky. Ty firmy opravdu něco dokázaly a staly se jedničkami ve svém oboru. Nepřijde mi to jako prd. Co si z těch komentářů odnáším já je i to, že tohle podnikání zkrátka lidem připadá virtuální. Nemíváš s tím také problém? Nemáš někdy chuť začít dělat nábytek? Chápu, kam směřuješ. Prostě že služba není barák, na který se člověk může jít na Vinohrady podívat. To je ale jenom úhel pohledu a ekonomika se zkrátka někam posunula. My jsme v roce 2003 viděli, že se internet mění v transakční médium, a udělali jsme v téhle oblasti řadu investic, které nám vyšly. Mně to virtuální nepřijde, dokud je tam reálná přidaná hodnota pro lidi. Internet je k tomu jenom prostředek. A vůbec, na kurzy řezbářství a opečovávání činžáků jsem ještě příliš mladý. Foto: archiv České televize, Den D Související články Video: Michal Hanus a Zdeněk Svoboda na Startupcampu LinkedIn zkoumal, jak se lidem plní dětské sny o kariéře I cizí soudy melou pomalu: Razie u Kima DotComa nebyla protizákonná Jak prodat s 500% ziskem jen díky copywritingu? (video)

URL| http://www.tyinternety.cz/startupy/mic...la-legrace-pomohla-nam-izraelska-skola/

vlasta.cz Hubněte podle vlastní chutě 14.7.2015

vlasta.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Bodová dieta umožňuje jíst téměř cokoli, proto je vhodná pro všechny, kdo nemají rádi omezování ?a předepisování určitých potravin. Jediný háček je v tom, že nesmíte za den sníst větší než doporučené množství bodů.

Jak samotný název diety napovídá, půjde v ní o body ?a počítání. Každé potravině je přiděleno určité číslo (bod) podle toho, kolik je v ní obsaženo živin, cukrů a kalorií, přičemž na den je stanovená bodová hranice, kterou, když chcete zhubnout, nesmíte překročit. Vážíte-li do 67 kilo, je denní limit 23 bodů, do 80 kilo 25 bodů, do 91 kilogramů 27 bodů a ukazuje-li ručička vaší váhy více než 92 kilo, smíte za den zkonzumovat do 30 bodů. Každému podle jeho gusta? Nespornou výhodou bodové diety je, že si můžete hubnout podle vlastního tempa a jíst vlastně cokoli, na co máte chuť. Zakázané nejsou žádné potraviny, ale je jasné, že pokud chcete hubnout zdravě ?a efektivně, neměly by se ve vašem jídelníčku objevovat jednoduché cukry, živočišné tuky, velké množství bílého pečiva, tučné mléčné výrobky, jídla z fast foodů, tvrdý alkohol a slazené perlivé limonády. „Bodová dieta je riziková v tom, že si skladbu potravin určuje a hlídá každý sám. Hubnoucí to mohou vnímat jako plus, ale odborníci v tom moc pozitiv nevidí. Málokterý laik si totiž dokáže sestavit vyvážený jídelníček, který bude založený na správném poměru bílkovin, tuků a sacharidů. Pokud se i přesto lidé do bodové diety pustí, měli by si ohlídat dostatečný přísun potravin bohatých na bílkoviny a vlákninu, konzumovat hodně ovoce, zeleniny a luštěnin a nezapomínat na dostatečný pitný režim,“ upozorňuje výživová poradkyně Zuzana Haüslerová. Sestavte si pestré? a vyvážené menu Pokud se chcete dočkat kýženého výsledku, berte bodovou dietu jako maraton, nikoli jako sprint na šedesát metrů. Držte ji minimálně tři až čtyři týdny, přičemž jídelníček, který bude obsahovat snídani, oběd, večeři, plus dvě malé svačiny, si připravujte vždy alespoň týden dopředu. To vám zajistí pestrost a vyváženost potravin a pravidelné intervaly mezi jednotlivými jídly. Na co si dát při jeho sestavování pozor? Mějte na paměti, že snídaně by měla obsahovat 20 až 25 procent denní dávky energie – ideální je celozrnné pečivo, žervé, šunka, zelenina nebo jogurt s müsli a ovocem či ovesná kaše. Oběd by měl tvořit asi 25 až 30 procent z denního příjmu kalorií – na talíři by měly být bílkoviny (maso, ryby), komplexní sacharidy (rýže, těstoviny, brambory) a zelenina (čerstvá, dušená). Večeře by neměla přesáhnout více než 25 procent z celkové denní dávky a základem by měla být zelenina, ryby nebo drůbež, celozrnné cereálie nebo luštěniny. Co se týče svačin, každá by měla pokrýt asi 5 až 10 procent denní dávky energie – nejvhodnější je čerstvé ovoce, mléčné výrobky nebo cereálie. Přehled zdravých jídelníčků?pro inspiraci najdete například?na http://www.realnavyziva.cz, http://www.obezita.cz nebo http://www.zdravedietynahubnuti.cz KOLIK BODŮ MAJÍ JEDNOTLIVÉ ZÁKLADNÍ POTRAVINY? ? 100 g kuřecího masa (šunky) .................................... 3 body ? 100 g vepřového masa (šunky) ................................. 6 bodů ? 100g párků .............................................................. 8 bodů ? 100 g salámu ........................................................... 11 bodů ? 100g slaniny ............................................................ 20 bodů ? 100 g filé ................................................................. 3 body ? 1 hamburger ............................................................ 5 bodů ? 500g pizza .............................................................. 10 bodů ? 50g bílého pečiva ..................................................... 2 body ? 50g celozrnného pečiva ........................................... 1 bod ?

3 knäckebroty nebo rýžové chlebíčky ....................... 1 bod ? 1 vejce ..................................................................... 2 body ? 100 g vařených těstovin nebo rýže ........................... 2 body ? 100g vařených brambor ........................................... 1 bod ?? 50g eidamu ............................................................. 3 body ? 250 ml mléka .......................................................... 2 body ? 130g nízkotučného tvarohu ..................................... 3 body ? 150g nízkotučného jogurtu ...................................... 2 body ? 100 g mléčné čokolády (zákusek, koláč) ................... 9 bodů ? 100ml zmrzliny ........................................................ 3 body ? 100g čipsy ............................................................... 6 bodů ? 1/2 l piva nebo 200 ml vína ..................................... 2 body ?? 200ml limonády ....................................................... 2 body ? 200ml kávy .............................................................. 1 bod ? lžíce másla, oleje, medu ........................................... 1 bod ? 150g zeleniny .......................................................... 1 bod ? 100g ovoce .............................................................. 1 bod ?

URL| http://vlasta.kafe.cz/clanky/zdravi/2015/7/14/hubnete-podle-vlastni-chute/

Zemědělec Na pomoc sektoru mléka Zemědělec str. 2 Zpravodajství Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.7.2015

zpět Ministerstvo zemědělství hodlá vypsat pro příští rok nové dotační programy z národního rozpočtu, které by měly pomoci českým producentům a zpracovatelům mléka. Informoval o tom minulý týden tiskový mluvčí ministerstva Hynek Jordán s tím, že o cenách mléka i o možnostech pomoci chovatelům dojného skotu bude jednat ministr zemědělství Marian Jurečka již toto pondělí na setkání ministrů zemědělství EU v Bruselu. Právě kvůli situaci v mléčném sektoru se sešel Jurečka minulý týden se zástupci všech zainteresovaných svazů, tedy Svazů chovatelů českého strakatého i holštýnského skotu, Českomoravského svazu mlékárenského či Odbytového družstva Morava, a také s představiteli Agrární komory ČR, Zemědělského svazu ČR a Asociace soukromého zemědělství ČR, které seznámil se záměry svého úřadu vypsat nové typy podpor zaměřené na mléčný skot. Protože

podporu musí nejdříve schválit Evropská komise, budou tyto podpory vypsány až od příštího roku. „Připravujeme dotační program pro producenty a zpracovatele, kteří vyrábějí vysoce jakostní mléko a také program, který zajistí prostředky na nadstandardní pohodu zvířat,“ uvedl ministr. V prvním programu může žádat o podporu producent kvalitního mléka nebo potravinář, který tuto nadstandardní surovinu zpracovává do mléčných výrobků. Takové potraviny by měly mít větší šanci proniknout na nové trhy, o které nyní ministerstvo podle Jordána aktivně usiluje. Podpora nadstandardní pohody zvířat bude zaměřena například na likvidaci škodlivých mikroorganismů ve stájích, podporu ošetřování končetin, tedy opatření, která zlepší zdravotní stav zvířat, a tím přispějí ke snížení nákladů na léčiva. „Konečnou výši dotací musí schválit Evropská komise. Může ale dosáhnout až dvou tisíc korun na dojnici. Zpracovatelé, kteří se zapojí do režimu jakostního mléka, mohou dostat až korunu na litr,“ řekl ministr Jurečka. „Ministerstvo zemědělství podporuje také export mléka a mléčných výrobků do zahraničí. Už letos zajistilo agrární diplomaty, kteří budou v Rusku, Číně, Saúdské Arábii a Srbsku prosazovat zájmy českých zemědělských podnikatelů. Před několika dny kontaktovali zástupci MZe naše vývozce mléčných produktů a nabídli jim zprostředkování obchodních kontaktů v zemích mimo EU přes české ambasády a agenturu CzechTrade,“ uvedl Jordán. „Snahu ministerstva hledat řešení hodnotím pozitivně,“ řekl k tomu předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Mlékárny podle něj v poslední době obtížně odolávají tlaku dovozu. Čeští producenti pak vyvážejí mléko do zahraničí, místo aby jej zpracovávaly české mlékárny. Aktuální situace mléčného sektoru, který čelí v posledních měsících nízkým výkupním cenám mléka, by měla být podle Jordána také předmětem pondělního jednání ministrů zemědělství EU v Bruselu. „Prosadil jsem společně s polským resortním kolegou, aby nejbližší Rada pro zemědělství a rybářství, která se sejde už v pondělí v Bruselu, zařadila aktuálně na program jednání o nízkých výkupních cenách mléka a zejména o možnostech, jak by mohla pomoci chovatelům dojného skotu,“ řekl Jurečka, který se bruselského zasedání zúčastní. Jordán uvedl, že situace je vážná hlavně v zemích bývalého východního bloku. Podle posledních údajů MZe u nás výkupní cena syrového mléka klesla v květnu na 7,76 Kč za litr a je jedna z nejnižších v Evropě.

Novela zákona je nekoncepční Zemědělec str. 4 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.7.2015

zpět Tématem debaty organizované nepolitickou komunikační platformou Leading Minds Forum, která se konala minulý týden, byla novela zákona o významné tržní síle. Ta by měla více chránit dodavatele před praktikami obchodních řetězců. Obchodníci však s novelou nesouhlasí. Na toto téma se v diskusi vyjádřila i prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Marta Nováková. Tři otázky pro… ... Martu Novákovou, prezidentku Svazu obchodu a cestovního ruchu * Jak tedy hodnotíte novelu zákona o významné tržní síle? Cílem tohoto zákona, který je platný od roku 2010, je ochrana dodavatelů potravin před velkými obchodními řetězci. Výsledkem je ale stav právní a praktické nejistoty, ohledně rozsahu povoleného, respektive zakázaného jednání. Od počátku tento zákon ostře kritizujeme. V současné podobě je totiž těžko použitelný a zbytečný. Důvody, kvůli nimž byla novela zákona o významné tržní síle přijímána, jsou dnes již přežité. Maximální lhůty splatnosti jsou upraveny na základě evropské legislativy v rámci českého obchodního práva, nový občanský zákoník zakotvuje ochranu slabší strany. Navrhovanými změnami budou znevýhodněni spotřebitelé, odběratelé i stát. Na straně obchodních řetězců to povede ke standardizaci podmínek a de facto k vyloučení svobodné soutěže. * Jaké budou podle vás dopady zákona?

V současné době zisk maloobchodních řetězců je v průměru jen 1,5 až dvě procenta, což představuje minimální prostor pro snižování marže. Novelizace zákona bude znamenat omezení schopnosti vyjednat ty nejlepší ceny hrozbou likvidačních pokut za cokoliv. Důsledkem bude zvýšení nákupních cen do koncových cen pro spotřebitele, omezení tuzemských potravin a zúžení nabízeného sortimentu pro koncového spotřebitele. Nyní se obvyklý podíl zboží od českých výrobců a dodavatelů v segmentu potravin u řetězců pohybuje mezi 70 až 80 procenty. Po novelizaci se vystavuje obchodník riziku drakonických jednání, která jsou v zemích EU běžnými obchodními praktikami. Obchodník se bude této situaci chtít vyhnout a dá přednost zahraničnímu dodavateli. Chtěla bych připomenout, že maloobchod poskytuje okolo 500 tisíc pracovních míst, což představuje desetiprocentní podíl na zaměstnanosti celé ČR. Investice do rozvoje obchodní sítě v českém maloobchodě i velkoobchodě pak přesáhly od 90. let 20. století 600 miliard korun. Ročně se investice velkých řetězců pohybují v řádu desítek miliard korun. Pro investice však potřebujeme předvídatelné podnikatelské prostředí. Přijetí novely zákona povede i k omezení exportu. Nyní je prostřednictvím řetězců realizován export českých potravin v řádech desítek miliard korun ročně, například Kaufland realizuje vývoz za 6,5 miliardy korun ročně, Lidl za čtyři miliardy korun. Důsledkem přijetí novely tak bude snížení zaměstnanosti i exportu. Podle důvodové zprávy k novele z roku 2013 budou navrhovanými změnami znevýhodněni spotřebitelé, odběratelé i stát, což stejně platí o samotném zákonu, platném od roku 2010. Rovněž bych upozornila na to, že regulace se týká pouze maloobchodu s potravinami, přestože se obdobné vztahy vyskytují i v jiných odvětvích národního hospodářství, jako je doprava, stavebnictví nebo farmacie. Navíc i dodavatelé mají významnou tržní sílu. Jak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sám říká, je žádoucí stanovit, že i dodavatel může nabýt významnou tržní sílu a v případě jejího zneužití za to nese odpovědnost. Po několika jednáních vlády však veškerá ustanovení o dodavatelích s významnou tržní silou byla vypuštěna. Novela dopadá na odběratele s obratem přesahujícím pět miliard korun, což se v podstatě týká jen řetězců se sídlem mateřské společnosti v jiném členském státě EU, a právě v souvislosti s výší obratu mohou být nastavené sankce i za jednotlivé pochybení likvidační. Novelizovaný zákon je kontraproduktivní i pro samotné dodavatele. Zavádí rovnostářské principy a uměle redukuje konkurenční principy a udržuje nekonkurenční producenty. To vše vede k zpomalení technického pokroku dodavatelů a výrobkových inovací a k zaostávání za evropskou a světovou konkurencí. Konečný celospolečenský důsledek novely se bude výrazně míjet se záměrem původního zákona i jeho současné novely. * Co by mohlo přispět ke zlepšení obchodních vztahů v ČR? Zákon o významné tržní síle nelze napravit jeho novelizací, je třeba připravit zcela nové podmínky regulace. Jako Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR podporujeme samoregulaci či aplikaci již existujících právních institutů soukromého práva. Samotný zákon považujeme za nekoncepční a navrhujeme jeho zrušení bez náhrady. Foto popis|

Jak cestovat s mazlíčky po Evropské unii Zemědělec str. 6 Evropská unie Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.7.2015

zpět Občané členské země Evropské unie Islandu, Lichtenštejnska či Norska mají možnost cestovat po unii se svým psem, kočkou nebo fretkou, musí však pro takové cestování splnit určité podmínky. Ty se mohou v některých detailech lišit zem od země a podobné je to i při převozu ostatních zvířat, rostlin a výrobků živočišného původu. Na svých webových stránkách o tom informuje Evropská komise. Podmínkou pro cesty po zemích Evropské unie se psem, kočkou nebo fretkou je platný evropský cestovní pas pro zvířata, který musí obsahovat údaje o platném očkování proti vzteklině a vystavit ho může každý zvěrolékař. Pokud jde o zvíře mladší než tři měsíce, což znamená, že ještě nemohlo být proti vzteklině očkováno, je třeba, aby chovatel zjistil, jaké podmínky v dané zemi pro takovou situaci

platí. Evropský cestovní pas pro zvířata se vydává pouze pro psy, kočky a fretky. Chcete-li s sebou do zahraničí vzít jiného domácího mazlíčka, například králíka či andulku, měli byste se pro jistotu seznámit s pravidly, která jednotlivé země v takových případech uplatňují. Bude-li například cílem cesty se zvířetem Finsko, Irsko, Malta či Spojené království, je třeba nechat psa, kočku nebo fretku ošetřit i proti echinokokům. Látka by měla být podána zvěrolékařem nejdříve 120 hodin a nejpozději 24 hodin před plánovaným příjezdem do těchto zemí a veterinář by měl do cestovního pasu zvířete zapsat potvrzení o provedeném ošetření. Z identifikačních důvodů je také nezbytností, aby mělo zvíře zaveden elektronický mikročip nebo identifikační tetování, které bylo aplikováno před 3. červencem 2011, a to se stejným identifikačním číslem, jaké je uvedeno v jeho cestovním pasu. Pokud jde o převoz ostatních zvířat a rostlin, a to včetně jejich částí, většina členských státu Evropské unie včetně Islandu, Lichtenštejnska a Norska jej povoluje, uplatňuje však přísná pravidla, která omezují převoz ohrožených druhů a produktů z nich vyrobených. U některých druhů se dokonce vyžaduje zvláštní povolení. Přesnější informace ohledně těchto druhů lze najít v databázi obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Je možné také kontaktovat výkonný orgán CITES v České republice, který sdělí, zda je pro daný druh nutné zvláštní potvrzení. Při propuknutí zvířecí nákazy ale mohou být na přepravu živých zvířat a odvozených produktů na konkrétních územích uplatňována určitá omezení. Před přepravou zvířat je tedy užitečné kontaktovat příslušné veterinární orgány. Živočišné produkty a potraviny Pro převoz výrobků živočišného původu mezi zeměmi Evropské unie neexistují žádná obecná omezení, neboť všechny členské země musí dodržovat přísné společné veterinární normy. Totéž se vztahuje i na případy cest do nebo z Andorry, Lichtenštejnska, Norska, San Marina či Švýcarska. Určitá omezení však mohou být zavedena v případě vypuknutí nákazy zvířat v určité oblasti. Přijíždí-li však návštěvník, a to i občan EU, do Evropské unie z nečlenské země, nesmí s sebou vézt žádné masné či mléčné výrobky, nemá-li k nim řádnou veterinární dokumentaci. Účelem tohoto opatření je podle komise zabránit zavlečení vážných nákaz zvířat do unie. Povoleno je nicméně převážet kojenecké mléko v prášku, kojeneckou stravu a za určitých podmínek i potraviny, které potřebuje cestující ze zdravotních důvodů. V omezeném množství a pro osobní spotřebu lze rovněž převážet jiné živočišné výrobky, včetně rybích produktů, hlemýžďů a medu. Malé množství masných nebo mléčných výrobků pro osobní spotřebu smějí převážet cestující přijíždějící do EU z Faerských ostrovů, Grónska a Islandu. Při cestách v rámci Evropské unie včetně Islandu, Lichtenštejnska a Norska je možné si s sebou vzít tabákové a alkoholové výrobky určené k osobní spotřebě, nikoliv však k dalšímu prodeji. Podle unijního práva nemusí občan EU prokazovat, že určité zboží má k osobní spotřebě, jestliže převáží méně než 800 cigaret, 400 doutníčků, 200 doutníků, jeden kilogram tabáku, deset litrů destilátů, 20 litrů alkoholizovaného vína, 90 litrů vína, včetně maximálně 60 litrů vína šumivého, nebo 110 litrů piva. Členské země EU mohou omezit množství cigaret, které si s sebou smí turista přivézt z těch unijních zemí, které zatím neuplatňují minimální spotřební daň. Tento limit nesmí být menší než 300 cigaret. Je vhodné si tento údaj před cestou ověřit u celního orgánu země, do které návštěvník míří. Pokud cestující převáží množství přesahující zmíněné povolené limity, může být vyzván, aby prokázal, že zboží je určené k jeho osobní potřebě a předložil doklad o koupi, tedy účet či fakturu. Jeli množství převážených tabákových nebo alkoholických výrobků v mezích osobní spotřeby, nebude muset v zemi EU, do které návštěvník cestuje, platit spotřební daň. Tato pravidla se však nevztahují na osoby mladší 17 let, které nesmějí převážet žádné alkoholické ani tabákové výrobky. Při cestování mezi členskými státy EU také nelze využít možnost nakupovat za ceny bez DPH (tzv. duty-free shopping).

Více ovcí na Zlínsku Zemědělec str. 10 Publicistika (opr, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.7.2015

zpět Ve Zlínském kraji přibývá ovcí, chovatelé zaznamenávají stále více zájemců o jehněčí maso.

Meziročně se počet ovcí zvýšil na 22 694, tedy o 663, což je nárůst o tři procenta. Pozvolna se také zvyšuje počet domácích odběratelů. „Dá se říci, že i za pomoci propagačních akcí se podařilo stabilizovat chov ovcí na určité výši oproti předcházejícím pěti či deseti letům,“ řekl ředitel Agrární komory Valašska Josef Radílek. Zlínský kraj je jednou z bašt chovu ovcí v zemi. Podle Pavla Slováka, předsedy Svazu chovatelů ovcí a koz pro Zlínský kraj, se v kraji nyní chová 120 registrovaných chovatelů. „Tendence je celostátně vzrůstající. U nás v kraji se ovečky například vracejí do valašských kotárů, kde odjakživa byly. Probouzí se i zájem o jehněčí maso mezi lidmi,“ mínil Slovák. Ovce ale mají i výraznou úlohu při udržování krajiny. Naopak spíše okrajovou záležitostí zůstává zpracování vlny, podobně je tomu s mléčnou produkcí. Rudolf Bezděčík z Lukova na Zlínsku chová ovce od roku 1989. Jeho stádo má 110 chovných oveček a tři berany. „Loni jsme měli asi 130 jehňat. Část odebírají stálí klienti. Mám řezníka, který maso zpracuje, a zákazník si ho už jen doma rozdělí na určité porce. Na jaře se také prodávají ovečky na vypasení pozemků a zahrad, na podzim si je potom zabijí,“ uvedl Bezděčík. Jehňata dodává například také do Vídně nebo do českých krajů. „Jehněčí maso je dietní, má málo tuku. Je vhodné pro nemocné i pro děti. Zájemců u nás přibývá. Lidé, kteří masu rozumí, si jehněčí kupují,“ mínil Bezděčík. Petr Teichman z Farmy pod Radhoštěm chová ovce šest let a nyní má asi stohlavé stádo. Specializuje se na odchov plemenných zvířat. Kromě toho prodává i maso, zpracovává vlnu a výrobky z ní také sám prodává. Podle něj jsou kusy určené na chov rozebrané ještě před tím, než se narodí. Zájem je i o jehněčí maso. „Prodáme všechno na drobno. Nedodáváme do řetězců, i když se nám jatky hlásí,“ uvedl Teichman. Na uživení podle něj ale chov ovcí není. „Mám to jako relaxaci od práce,“ dodal. Počet ovcí se u nás začal prudce snižovat po pádu komunismu, souviselo to se změnami v zemědělství. V posledních letech jdou však čísla nahoru. Ve Zlínském kraji bylo letos k 1. dubnu 22 694 ovcí, před deseti lety jich chovatelé měli asi jen 14 tisíc. Více ovcí než ve Zlínském kraji je v České republice jen v Jihočeském kraji a v Praze a Středočeském kraji, které jsou hodnoceny společně. Celkem bylo v ČR k 1. dubnu letošního roku 231 694 ovcí.

Situace na trhu s mlékem 13.7.2015

Zemědělec str. 11 Zájmové organizace

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na zasedání pozorovacího orgánu pro trh s mlékem (Milk Market Observatory) nevládní zemědělská zastřešující organizace COPA/COGECA varovala před mimořádně závažnou situací na trhu s mlékem. Zároveň vyzvala k přijetí nutných opatření. Předseda pracovní skupiny COPA/COGECA pro mléko Mansel Raymond ve svém projevu na zasedání řekl: „Za poslední rok došlo k drastickému propadu marže téměř u 750 tisíc producentů mléka v Evropě a v současné době se tak jejich podniky potýkají s obrovskými výpadky v cash flow, což může způsobit krátkodobou platební neschopnost, omezování investic, popřípadě výroby. Ceny, za které výrobci mléko prodávají, ve většině zemí ani nedosahují výrobních nákladů. Z dlouhodobého pohledu je tato situace neudržitelná, bez podpory Evropské komise bude situace neúnosná i v krátkodobém horizontu. Bez podpory komise totiž pravděpodobně dojde ke snížení výrobních kapacit, což si v době rostoucí poptávky po potravinách nemůžeme dovolit. Ve střednědobém horizontu budou živočišné bílkoviny hrát velmi důležitou roli v zajištění vyvážené výživy světové populace a mléčné bílkoviny by v tom měly sehrát klíčovou roli. Snížení výrobních kapacit spojené s poklesem stavu hospodářských zvířat může také negativně ovlivnit trh s hovězím masem. Proto vyzýváme komisi, aby přijala okamžitá opatření ke zlepšení problémů s cash flow, kterým čelí producenti mléka.“ Navržená řešení Předseda pracovní skupiny Mansel Raymond poté pokračoval: „Mezi klíčová opatření patří umožnit členským státům, aby zálohy na přímé platby mohly být vypláceny již před 1. prosincem tohoto roku a aby se doplňková dávka producentů mléka (superlevy) za rok 2014/2015 vrátila zpět do sektoru a pomohla tak zemědělcům, kteří se potýkají s problémy s cash flow. Doplňková dávka by měla letos představovat asi 700 milionů eur, a to v době, kdy výrobci mléka peníze nutně potřebují. Tyto peníze

by se tak měly nějaký způsobem vrátit do odvětví, ať už formou investic, zvýšením dotací pro méně příznivé oblasti nebo v rámci speciálních programů režimů jakosti, ke kterým se váže propagace mléka a mléčných výrobků v rámci Evropské unie i mimo ni. Evropská komise by proto měla posílit záchrannou síť, která by producentům mléka při výkyvech na trhu pomohla. Cílem záchranných sítí je zastavit pokles cen na trzích, aby se předešlo tomu, že velká část producentů mléka zkrachuje. Výrobci mléka ve většině zemí dnes prodávají hluboko pod výrobními náklady a pod úroveň záchranné sítě. Proto požadujeme přehodnocení úrovně evropských intervenčních cen mléka, aby došlo k zastavení propadu cen. Bez těchto opatření můžeme očekávat zhoršení hospodářské situace na venkově, což je to poslední, co v tomto globálním ekonomickém klimatu potřebujeme.“ Z pohledu Agrární komory ČR Agrární komora České republiky situaci na trhu s mlékem pravidelně monitoruje a apeluje na příslušné národní i evropské orgány, aby přijaly vhodná opatření, která pomohou producentům současnou kritickou situaci překlenout. K poklesu ceny dochází již od poloviny minulého roku a Agrární komora ČR na tento fakt prostřednictvím Komoditní rady pro mléko a hovězí maso několikrát upozorňovala. Tématem se pravidelně zabývá také představenstvo Agrární komory ČR a její prezídium. Na společném jednání agrárních komor v Brně při příležitosti Národní výstavy hospodářských zvířat a zemědělské techniky se představitelé komor zemí Visegrádské čtyřky shodli na tom, že k vyřešení současné situace je třeba přijmout celou řadu systémových vzájemně souvisejících opatření, mezi které patří například výše zmiňované zvýšení intervenčních cen, ale také regulace dodavatelskoodběratelských vztahů nebo posílení propagace mléka na domácích i zahraničních trzích. V první řadě je třeba vyřešit přetlak mléka na unijním trhu a kromě hledání nových odbytišť je nutné především obnovit jednání s Ruskou federací. Ačkoli přímé finanční dopady zákazu dovozu zemědělských a potravinářských produktů rozhodně nejsou nezanedbatelné, země jako Česká republika nebo Slovensko jsou poškozovány především nepřímými dopady embarga, tedy tlakem, který na místních trzích vytváří zboží ze zemí EU-15, původně určené pro Ruskou federaci. Proto by peníze ze superlevy, tedy peníze z pokut za překročení mléčné kvóty, měly být vyplaceny především v zemích, které tuto kvótu nepřekročily a zároveň se dlouhodobě potýkají s nízkou výkupní cenou za mléko. V případě, že by tyto prostředky byly naopak vypláceny přednostně tak, aby zvýhodňovaly země, ve kterých existuje nadprodukce mléka, jednalo by se de facto o bonus za překročení kvóty, což by v současné době převisu nabídky nad poptávkou bylo iracionální a kontraproduktivní. Foto popis| Další snížení ceny mléka by mohlo ohrozit tuzemský chov skotu, který má v ČR dlouhou a kvalitní tradici Foto autor| Foto Jiří Felčárek

Nad pokusy s pšenicí Zemědělec str. 27 Rostlinná výroba Ing. Hana Honsová, Ph. D. Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.7.2015

zpět V červnu proběhla řada polních dnů zaměřených na představení odrůd ozimé pšenice. Jedním z nich byl i ten, který se uskutečnil na pozemcích společnosti Agra Řinuty, s. r. o., na Kladensku. V ten samý den se v areálu společnosti ve středisku Ledce konal den otevřených dveří. Polní den o pšenici tradičně proběhl ve spolupráci s firmou Osev jih, s. r. o. Společnost Agra Řisuty začala s touto firmou spolupracovat počínaje rokem 2011. Letos na zdejších polích již pátým rokem založili odrůdový pokus s ozimou pšenicí. Více než sedm desítek účastníků polního dne si nejprve vyslechlo zajímavé informace v sále Staročeské hospody v Řisutech a poté následovala prohlídka poloprovozního pokusu s 28 odrůdami pšenice. Pěkné pokusy

Poloprovozní odrůdový pokus s ozimou pšenicí byl založen po předplodině ozimé řepce. Pokusný pozemek o výměře přes osmdesát hektarů se nachází v nadmořské výšce 321 metrů. Pokusy byly zasety 31. října. Stejně jako na ostatních polích v podniku se v pokusech uplatnila minimalizace. Pozemek se dvakrát podmítl diskovým podmítačem. V době konání polního dne 10. června vypadaly porosty pšenice velmi pěkně. Na podzim před setím v polovině října pole pohnojili 200 kg/ha NPK. Koncem února aplikovali 200 kg/ha LAD. Na jaře 11. dubna na pozemek přišlo 0,4 l/ ha huminového přípravku Lignohumát Max. V polovině dubna pole pohnojili 200 kg/ha stabilizovaným hnojivem Urea Stabil a to samé hnojivo následovalo o měsíc později v dávce 90 kg/ ha. Dne 19. května aplikovali Altron Silver společně s listovým hnojivem Campofort Forte a za deset dní postřik přípravkem Altron Silver zopakovali. Při chemickém ošetření porostů se na podzim postupně uplatnily přípravky Clinic a Cougar Forte s Gleanem 75 WG. Na jaře následovaly přípravky Stabilan 750 SL, Starane 250 EC s Delarem a Zantara. Na poli poskytli odborný výklad k jednotlivým odrůdám zástupci zúčastněných firem. Přítomní si mohli prohlédnout i celou řadu novinek. Firma Saaten-Union CZ, s. r. o., měla na poli odrůdy Athlon, Genius, Lavantus, Patras, Tobak, Elixer a Rumor. Od firmy Limagrain Central Europe Cereals, s. r. o., si příchozí mohli prohlédnout odrůdy Avenue, Evina, Frisky, Lear, Nordika, Arkeos a Tilman. Společnost Selgen, a. s., do pokusů zařadila odrůdy Julie, Rytmus, Sultan, Carmina, Turandot, Vanessa a Annie. Firmu Saatbau Česká republika, s. r. o, reprezentovaly odrůdy Lukullus, Papageno, Tacitus a Antonius. Pokusný blok zakončovaly odrůdy firmy VP Agro, spol. s r. o., Nelson, Inspiration a Matchball. Několik dalších odrůd měla tato firma zařazena nad rámec pokusu. Úroda bude dobrá V podniku Agra Řisuty již devátým rokem pracuje jako hlavní agronom Ing. Zdeněk Job. Podle jeho slov od března do doby konání polního dne zde napršelo celkem jen 161 milimetrů. Ing. Job připomněl, že i v minulých letech málo pršelo, například loni tu za stejné období spadlo jen 154 mm. Ing. Job ale podotkl, že vzhledem k suchu porosty vypadají dobře a lze očekávat dobrou úrodu. Zemědělský podnik Agra Řisuty hospodaří zhruba na 2800 hektarech zemědělské půdy, z toho asi 2650 hektarů představuje orná půda. Letos zaujímá ozimá pšenice zhruba devět stovek hektarů, ozimý ječmen asi tři sta hektarů a řepce patří přibližně sedm set hektarů. Zhruba na sto hektarech zaseli jarní pšenici. Tritikale se v podniku pěstuje na 150 hektarech. Z celkové výměry hrachu 120 hektarů připadla polovina na semeno. Asi dvacet hektarů zaujímá množitelská plocha inkarnátu a na pětadvaceti hektarech množí vojtěšku. Inkarnát i vojtěšku letos v podniku pěstují prvním rokem. Zbytek orné půdy oseli luskovinoobilní směskou hrachu a jarního ječmene, ze které dělají senáž. Po přepočtu tak připadá asi 190 hektarů na ozelenění. V loňském roce ozimé pšenice sklízeli kolem sedmi tun z hektaru a ozimého ječmene v průměru asi pět tun na hektar. Hektarové výnosy řepky se pohybovaly kolem čtyř a půl tuny a zhruba stejného výnosu dosáhli u jarního ječmene. Výnosy jarní pšenice a tritikale se pohybovaly kolem šesti tun na hektar. Při množení hrachu loni sklidili v průměru přibližně čtyři a půl tuny semen na hektar. V živočišné výrobě se zaměřují na prasata a masný skot. Na pastvinách odchovávají kolem dvou set kusů skotu bez tržní produkce všech kategorií. Krávy připouštějí plemenem masný simentál. Co se týče prasat, chovají asi tři stovky prasnic ve dvou střediscích. Jedná se o uzavřený chov. Za rok v podniku vykrmí kolem osmi a půl tisíce prasat. V roce 2008 zde proběhlo ozdravení chovu. Foto popis| Přítomní si prohlédli 28 odrůd ozimé pšenice Foto popis| Hlavní agronom Ing. Zdeněk Job v podniku pracuje již devátým rokem Foto popis| Pozdní odrůda potravinářské pšenice Carmina byla v České republice registrována v letošním roce Foto Hana Honsová Foto popis| Ve Středisku Ledce byla k vidění zemědělská technika Foto autor| Foto Hana Honsová O autorovi| Ing. Hana Honsová, Ph. D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Také hobby ovce poskytují užitek 13.7.2015

Zemědělec str. 42 Živočišná výroba

Martin Jedlička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Společným jmenovatelem pro všechny u nás chované ovce zařazené mezi zájmová plemena je v drtivé většině kombinovaná užitkovost, nenáročnost jak z pohledu chovatelských podmínek ustájení, tak výživy, a dále odolnost a konečně dobrá přizpůsobivost nepříznivým klimatickým podmínkám. Kromě toho poutají pozornost svým exteriérem, například neobvyklým počtem a tvarem rohů, zbarvením a strukturou srsti nebo jen miniaturní velikostí. Podle oficiálních materiálů Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR (SCHOK) se do výše jmenované skupiny zařazuje osm plemen u nás chovaných ovcí, a to kamerunská, ouessantská, jacob, jurská, kerry hill, shetlandská ovce, skudde a walliserská černonosá ovce. Stručná charakteristika plemen Kamerunská ovce (KA) Plemeno je menšího tělesného rámce a pevné konstituce. Berani jsou rohatí s charakteristickou hřívou, která u silných jedinců zasahuje až po kolena a je výrazem dominance. Mateřské vlastnosti bahnic jsou vynikající, mají asezónní říji, a pokud je beran u stáda, rodí dvakrát za rok. Živá hmotnost bahnic je 30–35 kg, beranů 40– 55 kg, kohoutková výška 55– 60 cm. Podle posledních výsledků kontroly užitkovosti (z roku 2013) tvoří domácí populaci okolo sta čistokrevných bahnic. Ouessantská ovce (OU) Ouessantská ovce je zakrslé polohrubovlnné krátkoocasé plemeno, jehož velkou předností je tvrdost, odolnost a nenáročnost. Berani mají velké spirálovité rohy rostoucí do stran a na krku zpravidla bývají obrostlí hřívou. Bahnění a odchov jehňat jsou bezproblémové. Tříletí berani mají přípustnou kohoutkovou výšku do 49 cm a živou hmotnost okolo 20 kg. Bahnice jsou v kohoutku o tři centimetry nižší a dosahují hmotnosti asi 15 kg. Do kontroly užitkovosti je zapojeno na padesát čistokrevných bahnic. Jacob (J) Jde o vícerohé plemeno středního tělesného rámce s tmavě hnědými až šedočernými skvrnami téměř po celém těle s dobrou užitkovostí, bezproblémovým zdravotním stavem a přizpůsobivostí k nepříznivým klimatickým podmínkám. Čtyři, ale i šest srpovitých rohů se vyskytuje u obojího pohlaví. Dalším typickým znakem plemene jsou bílá lysina uprostřed hlavy a černé skvrny na obou stranách obličeje. Uši jsou svislé a středně dlouhé. Bahnice mají lehké porody, silný mateřský instinkt a jsou mléčné. Živá hmotnost bahnic je 50–60 kg, beranů 70– 90 kg. Jehnice lze zapouštět ve 12 až 14 měsících věku při minimální hmotnosti 40 kg. V kontrole užitkovosti je asi 30 čistokrevných bahnic. Jurská ovce (JS) Jurská ovce je bezrohé temperamentní polojemnovlnné hnědě zbarvené plemeno středního tělesného rámce na nižší noze, vhodné do drsných klimatických podmínek. Ovce jsou rané s asezónní říjí a dobře přizpůsobivé drsným klimatickým podmínkám. Bahnice mají dobrý mateřský instinkt a jsou mléčné. Jehnice lze zapouštět při dobrém odchovu v 10 až 12 měsících věku při dosažení minimální hmotnosti 45 kg. Živá hmotnost bahnic je 60–70 kg, beranů 80–100 kg. Kohoutková výška beranů je 75–82 cm, bahnic 66– 75 cm. V kontrole užitkovosti je evidováno dvanáct čistokrevných bahnic. Kerry hill (KH) Typickým znakem tohoto kombinovaného, původem anglického bezrohého plemene, jež bylo uznané v roce 1809, jsou krátké vzpřímené uši. Dalším plemenným znakem bíle zbarveného kerry hilla jsou výrazně ohraničené černé skvrny na obličeji, uších a končetinách. Plemeno je středního tělesného rámce s živou hmotností beranů od 65 do 70 kg a bahnic od 55 do 60 kg. Jeho ceněnou vlastností je dobrá chodivost a adaptabilita. V kontrole užitkovosti je okolo 30 bahnic. Shetlandská ovce (SH)

Jedná se o jemnovlnné, krátkoocasé, severské plemeno menšího tělesného rámce s kombinovanou užitkovostí. Bahnice vynikají dobrou mléčností, odolností, nenáročností na chovatelské podmínky, dlouhověkostí, snadnými porody a dobrými mateřskými vlastnostmi. Zatímco berani mohou být rohatí i bezrozí, ovcím rohy většinou chybějí; krátké rohy stočené dozadu jsou však přípustné. Hlavním užitkovým zaměřením tohoto plemene je produkce vlny, která je velmi jemná a má velmi širokou paletu barev. Je popsáno jedenáct hlavních barev a 30 uznávaných vzorů zbarvení (kreseb). Stříž vlny se pohybuje okolo 0,9–1,4 kg. V kontrole užitkovosti je 23 čistokrevných bahnic. Skudde (SD) Skudde je pobaltské plemeno malého tělesného rámce ze skupiny severských krátkoocasých ovcí. Vyznačuje se dlouhým plodným obdobím umožňujícím trojí bahnění za dva roky. Je typické svou otužilostí a konstituční pevností, což umožňuje celoroční pastvu. Pro plemeno je typický dobrý obrůst těla, včetně břicha. Berani mají relativně velké, šnekovitě utvářené rohy a na spodní části krku mívají hřívu. Bahnice jsou většinou bezrohé. Kohoutková výška beranů je 61 cm, u bahnic je to asi o pět centimetrů méně. V kontrole užitkovosti je 92 bahnic. Walliserská černonosá (WA) Walliserská černonosá je bílé primitivní hrubovlnné plemeno velkého tělesného rámce s kombinovanou užitkovostí. K plemenným znakům patří výrazný klabonos. Obě pohlaví jsou rohatá, spirálovité rohy směřují špičkami od hlavy. Oči mají takzvané brýle, na čele je velká čupřina. Končetiny jsou porostlé vlnou a po spěnkový kloub jsou černě zbarvené. Dlouhý ocas je porostlý vlnou. Živá hmotnost bahnic je 70–80 kg, berani mají ještě o dvacet kilogramů více. Chovají se v jediném chovu a v kontrole užitkovosti zatím nejsou. Zkušenosti z chovatelské praxe Podobně jako ostatním ovcím ani zájmovým plemenům nevyhovuje vlhké počasí a průvan. Proto by měly mít k dispozici přístřešek i na pastvině, kde mimo zimní období tráví většinu roku. Při pasení většina z nich upřednostňuje pravé trávy, s oblibou však sbírá také květy bylin nebo zavadlé suché bodláky, pcháče a kopřivy. Vedle toho ovce okusují i listy náletových dřevin a ovocných stromů a nepohrdnou ani listím ze země nebo spadanými plody. V zimě je základem krmné dávky ovcí kvalitní luční seno a senáž, dále jadrné krmivo a minerální lizy. „Přes zimu bahnicím podávám seno a přikrmuji je jádrem, respektive směsí granulované krmné směsi pro jehňata a obilovin, to je tritikale a ovsa v dávce 300 g na kus. Senáží krmím až po porodu, abych zamezil komplikovaným porodům narostlých jehňat. Při vyhnání na pastvinu je třeba zvířatům poskytnout dostatečné množství sena na zasušení, protože se hůře vyrovnávají s nadbytkem vody obsažené v mladém porostu a trpí průjmy. Na pastvině mám pro jehňata vybudované příkrmiště, do něhož zakládám čistou granulovanou směs. Do tří měsíců věku vykazují velmi dobrou intenzitu růstu. Při vážení ve 100 dnech věku mají beránci průměrnou hmotnost lehce pod dvacet kilogramů, jehničky bývají asi o dva kilogramy lehčí. V Německu se toto plemeno chová extenzivním způsobem pro produkci kvalitního jehněčího masa, které je srovnatelné s telecím masem,“ podělil se o své zkušenosti Petr Kříž, který na své farmě v Nadějkově chová nejpočetnější stádo kamerunských ovcí (o počtu asi osmdesáti kusů) v České republice. Právě pro vynikající jemné maso s nízkým podílem loje a charakteristickou vůní po zvěřině si u nás získává další příznivce také vřesová ovce (u nás ještě donedávna zařazovaná mezi zájmová plemena), která je ideální volbou pro extenzivní způsob chovu, což jinými slovy znamená s vynaložením minimálních nákladů. Podle výsledků studie vypracované na univerzitě v Hannoveru jsou chuťové vlastnosti masa vřesových ovcí podmíněny genetikou, nikoli výživou, jak se někteří autoři mylně domnívali. Další předností tohoto plemene, fylogeneticky odvozeného od muflona, je zejména její tvrdost, nenáročnost a přirozená odolnost vůči chorobám. Rozhodně ne kvůli jatečné produkci si chovatelé pořizují ouessantské ovce. Tyto miniaturní ovečky z ostrova Ouessant se pro svou nenáročnost a mírnou povahu často chovají jako domácí mazlíčci. Pro udržení malého tělesného rámce se ovcím ale jádro takřka nepodává. ***

Klíčové informace * Mezi zájmová plemena chovaná u nás se řadí ovce středního až malého tělesného rámce s kombinovanou užitkovostí. * Jejich předností je nenáročnost na ustájení i výživu, dále odolnost k onemocněním a dobrá přizpůsobivost nepříznivým klimatickým podmínkám. * Často se využívají jako živé sekačky pro udržování oplocených zahrad a sadů, ale i k vypásání porostů v chráněných oblastech, které jsou nepřístupné pro kultivační techniku. Foto popis| I přes mohutné rohy mají ouessantští berani mírnou povahu Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| Jehňata jacob svou plemennou příslušnost rozhodně nezapřou Foto autor| Foto Václav Pařízek Foto popis| Líbivé plemeno kerry hill se u nás zatím chová jen okrajově Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| V Německu se kamerunské ovce chovají za účelem produkce kvalitního jehněčího masa Foto autor| Foto Petr Kříž Foto popis| Skudde patří k plemenům menšího tělesného rámce Foto autor| Foto Martin Jedlička

Kalendář akcí 13.7.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pořádáte seminář, předváděcí akci, konferenci, polní den, veletrh, výstavu, aukci plemenných zvířat či podobnou zemědělskou akci? Zajistěte si hojnou účast zemědělské veřejnosti oznámením v našem kalendáři. Oznámení s datem, hodinou, místem konání akce a kontaktem pro další informace o ní zadejte na internetových stránkách našeho týdeníku http://www.zemedelec.cz přímo do Kalendáře akcí, případně zašlete na adresu akce@profi press.cz. * 14. 7. 9.00 hod. 3. Polní den Europlantu v Polabí se koná v areálu Na Jitrách, 289 17 Semice nad Labem. Organizátorem je Europlant šlechtitelská, Lhotská 32, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice a firma Bramko Semice. Info: Ing. Jiří Procházka, tel.: 602 374 477, http://www.europlant.cz. * 21. 7. 8.00 hod. Polní den o bramborách se koná v Olešné 29, 580 01 Olešná. Organizátory jsou Medipo Agras H. B., Havlíčkův Brod, a Solmilk, Olešná. Info: Medipo Agras, Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, tel.: 569 422 245. * 25. 7. 10.00 hod. – 26. 7. Ovčácké slavnosti západočeského krajského sdružení Svazu chovatelů ovcí a koz Horšovský Týn (krajská výstava ovcí a koz, hodnocení ovcí a koz, ukázky stříhání ovcí a zpracování vlny, práce ovčáckých psů, speciality z jehněčího a ovčího masa) se koná v Horšovském Týnu. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz, Ptašínského 308/5, 602 00 Brno. * 28. 7. 9.00 hod. 19. Polní den Europlantu se koná ve Velké Losenici 232, 592 11 Velká Losenice. Organizátory jsou Europlant šlechtitelská, Lhotská 32, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice a ZD Velká Losenice. Info: Václav Macek ml., OS Vysočina, tel.: 724 052 505, mailto:[email protected], http://www.europlant.cz. * 2. 8. 10:00 hod. Ovčácké slavnosti se konají v Borovanech. Na programu jsou ukázky stříhání ovcí a zpracování vlny, práce ovčáckých psů, speciality z jehněčího a ovčího masa, nabídka sýrů a dalších výrobků z ovčího a kozího mléka. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz, Ptašínského 308/5, 602 00 Brno. * 5. 8. 10:00 hod. Ovenálie Zlobice (výstava plemen ovcí a koz, ukázky stříhání ovcí, pasení, prodej specialit, sýrů a dalších, soutěže pro návštěvníky – vaření kotlíkového guláše, jedení brynzových

halušek) se konají v Malhostovicích 55. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz Ptašínského 308/5, 602 00 Brno. * 6. 8. 9:00 hod. Den pola Europlantu se koná ve Spišské Belé, okres Poprad Slovensko. Organizátorem je Europlant šlechtitelská spol. Info: Ing. Stanislav Tremko mailto:[email protected], tel. 0421 903 625 173 * 20. 8. – 23. 8. Agrokomplex – 42. ročník mezinárodní zemědělské a potravinářské výstavy se koná v Nitře, organizátorem je Agrokomplex – Výstavníctvo Nitra. Ing. Mgr. Michala Mičíková tel.: 0911 200 649, mailto:[email protected]. * 21. 8. Finále 50. ročníku Zlaté podkovy se koná v Humpolci. Organizátorem je Soutěže podkovy o. p. s., Dusilov 384, 396 01 Humpolec. * 27. 8. 9:00 hod. – 1. 9. Země živitelka, mezinárodní výstava se koná na Výstavišti v Českých Budějovicích, Husova 523, 370 21 České Budějovice. Organizátorem je Výstaviště České Budějovice. Tématem je obnova a rozvoj venkova, rostlinná a živočišná výroba, zemědělská technika, potravinářská výroba, lesní a vodní hospodářství, zahradnictví a pěstitelství, služby pro zemědělství, ostatní. Info: http://www.vcb.cz. * 27. 8. 10:00 hod. Šampionát ovcí plemene zwartbles na výstavě Země živitelka České Budějovice (hodnocení vystavených zvířat). Akce se koná na Výstavišti České Budějovice, Husova 523, 370 21 České Budějovice Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz, Ptašínského 308/5, 602 00 Brno. * 28. 8. 17:00 hod. 16. setkání absolventů a přátel Zemědělské fakulty v Českých Budějovicích. Organizátorem je Zemědělská fakulta – Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Info: Karla Dvořáková – sekretariát děkana ZF, Studentská 1668, 370 05 České Budějovice, tel.: 387 772 427, email: mailto:[email protected]. * 29. 8. Národní dožínky v rámci výstavy Země živitelka se uskuteční na Výstavišti v Českých Budějovicích, Husova 523, 370 21 České Budějovice. Organizátorem je Agrární komora ČR. * 1. – 3. 9. XX. česká a slovenská konference o ochraně rostlin se koná na České zemědělské univerzitě v Praze, Kamýcká 129, Praha 6 – Suchdol. Ve čtvrtek 3. 9. proběhne tematicky zaměřený seminář Pesticidy v životním prostředí. Organizátorem je katedra ochrany rostlin, FAPPZ, ČZU ve spolupráci s Českou společností rostlinolékařskou. Info: mailto:[email protected], mailto:[email protected]

ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 13.7.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Obilí Ceny zemědělských výrobců obilí ve 27. týdnu 2015 (Kč/t, SZIF) Cena Pšenice potravinářská Žito potravinářské Průměrná 4 296 4 056 Maximální 4 500 4 100 Minimální 4 100 4 031 Poznámka: Ceny jsou včetně nákladů na dopravu a bez DPH. Pramen: TISČR SZIF Maso Denní šetření nákupních cen jatečných zvířat (vybrané podniky) Komodita 1. 7. 2. 7. 3. 7. 6. 7. 7. 7. Prasata tř. j. S, E, U, JUT za studena (Kč/kg) 39,26 39,66 39,09 Státní 39,41 Prasata tř. j. S, E, U v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 30,55 30,86 30,42 Státní 30,67 Býci tř. j. S, E, U, R, JUT za studena (Kč/kg) 88,11 88,62 89,45 svátek 87,54 Býci tř. j. S, E, U, R v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 48,41 48,69 49,15 svátek 48,10 Poznámka: JUT (jatečně upravené tělo) – orientační přepočtové koefi cienty: prasata: cena JUT za studena/ 1,285 = cena v živé hmotnosti býci: cena JUT za studena/ 1,82 = cena v živé hmotnosti.

Ceny jsou bez nákladů na dopravu a bez DPH. Zdroj: TISČRSZIF Ing. Monika Trnková,TISČRSZIF Plodinová burza Brno Ceny vybraných komodit – obchody promptní za období od 23. 6. do 7. 7. 2015 (http://www.pbb.cz) Komodita Cena (Kč/t, bez DPH) parita FCA změna (%) parita DDP změna (%) Pšenice potravinářská 4 203 0,24 4 390 0,38 Pšenice krmná 3 747 0,13 3 844 0,28 Ječmen sladovnický 4 305 0,02 4 390 0,31 Ječmen krmný 3 573 –0,08 3 632 –0,14 Žito 3 586 –0,20 3 702 –0,21 Kukuřice 3 493 –0,11 3 656 –0,80 Hrách krmný 4 454 0,01 4 626 0,01 Řepka olejka 9 706 0,56 10 085 0,42 Jde o ceny z realizovaných obchodů členů burzy a respondentů. Nejde o kotované ceny. Obchody promptní – s dodávkou do 30 dnů. Parita FCA – místo, kde bude zboží dodáno do péče dopravce určeného kupujícím, dopravu hradí kupující. Parita DDP – místo, do kterého má být zboží dodáno, ujednané místo určení – dopravu hradí prodávající Plodinová burza Brno – porovnání cen Porovnání cen vybraných komodit, zjištěných cenovým výborem na Plodinové burze Brno (PBB) v měsících červen 2014, září 2014, prosinec 2014, březen 2015, červen 2015 Komodita Cena (Kč/t bez DPH) Rozdíl 24. 6. 2014 – 26. 6. 2015 Ceny PBB k datu 24. 6. 2. 9. 16. 12. 31. 3. 26. 6. (Kč) (%) 2014 2014 2014 2015 2015 Pšenice potrav. 4 598 3 993 4 189 4 297 4 215 –383 105,56 Pšenice krmná 4 352 3 348 3 602 3 834 3 762 –590 112,37 Ječmen sladovnický 5 028 4 563 4 480 4 521 4 364 –664 95,64 Ječmen krmný 4 119 3 198 3 423 3 425 3 497 –622 109,35 Žito 4 008 3 601 3 687 3 683 3 489 –519 96,89 Kukuřice 4 495 4 097 3 574 3 478 3 582 –913 87,43 Hrách krmný 4 506 4 853 4 439 4 498 4 490 –16 92,52 Řepka ozimá 9 068 8 322 9 085 9 565 9 759 691 117,27 Jatečná zvířata Ceny jatečných zvířat (JUT, EUR/ 100 kg, 26. týden 2015) Země Prasata (E) Mladý skot (R3) Krávy (R3) Jalovice (R3) Česká republika 151,17 333,2 270,1 277,1 Dánsko 137,51 390,7 347,9 386,5 Německo 147,31 378,0 343,0 373,5 Irsko 154,86 413,4 377,8 428,7 Francie 145,00 370,0 398,0 405,0 Itálie 143,00 369,3 290,8 407,0 Litva 147,62 293,1 232,2 258,8 Maďarsko 154,26 – 217,6 – Nizozemsko 129,28 339,8 332,9 338,3

Rakousko 147,97 375,7 312,9 359,7 Polsko 142,74 323,2 284,6 310,7 Slovensko 147,49 339,5 221,3 275,3 Velká Británie 184,06 470,0 392,5 487,3 Průměr EU-28 148,47 375,0 366,4 400,6 Zdroj: Generální ředitelství zemědělství a rozvoje venkova Evropské komise Světové trhy Vývoj termínových cen na burze v Chicagu (Kč/t) Komodita, Týden do termín 31. 5. 7. 6. 14. 6. 21. 6. 28. 6. 5. 7. Pšenice Červenec 2015 4 378 4 640 4 502 4 321 5 021 5 263 Září 2015 4 425 4 679 4 562 4 357 5 073 5 306 Prosinec 2015 4 561 4 784 4 689 4 479 5 144 5 385 Kukuřice Červenec 2015 3 455 3 466 3 381 3 348 3 684 4 041 Září 2015 3 513 3 533 3 435 3 400 3 659 4 125 Prosinec 2015 3 619 3 635 3 538 3 494 3 847 4 210 Poznámka: Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: CME Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj termínových cen na burze Matif v Paříži (Kč/t) Komodita, termín Týden do 31. 5. 7. 6. 14. 6. 21. 6. 28. 6. 5.7 . Pšenice potravinářská Září 2015 4 824 5 054 4 921 4 857 5 289 5 537 Prosinec 2015 4 872 5 089 4 982 4 905 5 337 5 564 Březen 2016 4 941 5 150 5 051 4 966 5 392 5 604 Kukuřice Srpen 2015 4 379 4 520 4 457 4 401 4 724 5 258 Listopad 2015 4 454 4 554 4 464 4 428 4 779 5 313 Leden 2016 4 523 4 630 4 532 4 490 4 827 5 340 Ječmen sladovnický Listopad 2015 5 811 5 863 5 842 5 823 5 827 5 808 Leden 2016 5 866 5 863 5 842 5 823 5 827 5 808 Březen 2016 5 866 5 863 5 842 5 823 5 827 5 808 Řepka Srpen 2015 10 025 10 314 10 169 10 319 10 654 10 700 Listopad 2015 10 080 10 396 10 265 10 449 10 749 10 809 Únor 2016 10 094 10 410 10 272 10 476 10 756 10 809 Poznámka: Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: Nyse Euronext Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj termínových cen vepřového masa na burze EEX (Kč/kg) Termín Týden do 31. 5. 7. 6. 14. 6. 21. 6. 28. 6. 5. 7. Červenec 2015 41,80 41,78 41,63 41,50 41,01 39,24 Srpen 2015 42,07 42,05 42,12 41,77 41,66 41,42 Září 2015 42,07 42,05 41,36 41,22 40,95 40,82 Poznámka: Vepřové maso – Hog Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni

v uvedeném týdnu. Pramen: EEX (European Energy Exchange) Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj termínových cen másla na burze EEX (Kč/kg) Termín Týden do 31. 5. 7. 6. 14. 6. 21. 6. 28. 6. 5. 7. Červenec 2015 84,70 84,65 84,85 84,57 83,68 81,42 Srpen 2015 85,33 85,28 85,37 84,02 84,03 78,71 Září 2015 85,77 85,72 86,00 85,03 85,34 82,67 Poznámka: Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: EEX (European Energy Exchange) Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Graf Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců pšenice potravinářské (včetně dopravních nákladů, bez DPH, SZIF) Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců potravinářského žita (včetně dopravních nákladů, bez DPH, SZIF) Foto popis|

zena-in.cz Akce pro čtenářky: další grilovací párty v redakci Žena-in! zena-in.cz str. 0 Redakční novinky Kristina Vodičková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.7.2015

zpět Milé čtenářky, připravujeme pro vás další krásnou akci! Můžete se zapojit do soutěže a vyhrát účast na akci, kterou připravujeme příští čtvrtek, dne 16. 7. od 16.30 u nás v redakci v centru Prahy. Milé čtenářky, připravujeme pro vás další krásnou akci! Můžete se zapojit do soutěže a vyhrát účast na akci, kterou připravujeme příští čtvrtek, dne 16. 7. od 16.30 u nás v redakci v centru Prahy. Léto je v plném proudu a jistě milujete stejně jako my grilování. Pro velký úspěch již proběhnuté grilovací redakční párty jsme pro vás připravili další skvělou akci! Zapojte se do soutěže a odpovězte správně na soutěžní otázku. Soutěž najdete na této stránce (klikni). Na co se můžete těšit? Budeme testovat skvělé grily Tefal Optigrill http://www.tefal.cz/OptiGrill. Každá z účastnic párty si bude moci osobně vyzkoušet, jak perfektně pracuje. V okamžiku, kdy je gril připraven, stačí jen nastavit program, vložit maso nebo jiné zvolené suroviny a gril zavřít. A je to! Už žádné slepé hádání, nahlížení, nadzvedávání, okrajování a stres, že se maso připálí nebo nedopeče! Tefal Optigrill dokáže připravit v průběhu pečení různé stupně propečení masa podle toho, jak má kdo rád. Stačí jen maso vyndat v daný moment podle zvukových signálů a zbarvení kontrolky. To všechno vyzkoušíme! A budeme se těšit na vaše recenze. O těchto grilech si můžete přečíst náš článek Tefal Optigrill: Dokonalý steak připravený v pohodlí domova a navštívit jeho krásnou stránku /http://www.tefal.cz/OptiGrill

Jedna z návštěvnic akce si tento skvělý gril v hodnotě 4999,- odnese domů – formou tomboly vybereme jednu čtenářku, která získá krásný dárek! Ochutnáme a otestujeme maso a uzeniny určené pro grilování. Ochutnáme další dobroty jako saláty, různé dipy a omáčky, které se hodí ke grilovacímu masu. Celá akce bude ve znamení grilování, zábavy a dojde i na dárečky od redakce. Líbila by se vám taková akce? Pak se zapojte do soutěže a těšte se, že vybereme zrovna vás. Vybereme celkem 12 výherkyň. Akce se koná v Praze, příští čtvrtek dne 16. 7. v 16.30 u nás v redakci v centru Prahy na naší zahrádce. Výherce budeme kontaktovat po skončení soutěže a pošleme jim přesnou adresu. Soutěž najdete na této stránce (klikni). Jak se povedla minulá akce, se můžete podívat ZDE.

URL| http://zena-in.cz/clanek/akce-pro-cten...akci-zena-in/kategorie/redakcni-novinky

Farmářské slavnosti 2015 pokračují na Vysočině zena-in.cz str. 0 Společnost tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 8.7.2015

zpět Ukažte dětem, jak krásný je u nás venkov, jak vzniká jídlo a jak ve skutečnosti vypadá chov hospodářských zvířat. Letos připravilo Ministerstvo zemědělství již 5. ročník úspěšného projektu Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi na propagaci českého zemědělství, venkova a regionálních potravin. Jako druhá otevře své brány Biofarma Sasov v Jihlavě. Ukažte dětem, jak krásný je u nás venkov, jak vzniká jídlo a jak ve skutečnosti vypadá chov hospodářských zvířat. Letos připravilo Ministerstvo zemědělství již 5. ročník úspěšného projektu Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi na propagaci českého zemědělství, venkova a regionálních potravin. Jako druhá otevře své brány Biofarma Sasov v Jihlavě. Návštěvníci si budou moci prohlédnout unikátní rodinový chov přeštického černostrakatého prasete. Přístupný bude také sad nebo stany (sasovské bloby) a pyramidy, v nichž pašíci odpočívají. Bez zajímavosti jistě nebude ani prohlídka bioplynové stanice či pastevního chovu masného skotu plemene Charolais a dalších. Zážitkem bude jistě i procházka vzrostlým porostem konopí setého či návštěva faremní masné výrobny. Je připravena spousta her a kvízů o farmaření a chybět nebude ani tradiční farmářský trh s lokálními potravinami, kuchařská show s potravinami, které se pyšní známkou kvality Klasa, a mnoho dalšího. Na své si přijdou i dospělí návštěvníci, kteří si mohou vyzkoušet své dovednosti na simulátoru dojení krávy či jízdy na býkovi. K poslechu bude hrát country kapela Stetson. Ministerstvo zemědělství chce projektem podpořit zájem mladých rodin o tradice a venkov, chce hlavně dětem ukázat určitě zajímavější možnost trávení volného času, než v obchodních centrech nebo u počítačů. „Chci všechny pozvat na akce Farmářských slavností, aby hlavně rodiče s dětmi viděli, jak vlastně dneska podnikání v zemědělství a život sedláků vypadá. Stále více lidí totiž chce znát příběh potravin, které běžně jedí, a toto je dobrá příležitost se s takovým příběhem seznámit,“ zve na akce ministr zemědělství Marian Jurečka. Cílem je přiblížit veřejnosti život našich sedláků a ukázat, že zemědělství je dnes odvětvím zajímavým pro podnikání.

URL| http://zena-in.cz/clanek/farmarske-sla...racuji-na-vysocine/kategorie/spolecnost

zena.centrum.cz 7 tajných zbraní při hubnutí: To jste ještě neslyšeli zena.centrum.cz str. 0 Hubnutí - Zdraví uzi Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.7.2015

zpět Věděli jste, že čím "tvrdší" jídlo sníte, tím méně tuku z něj vaše tělo vytvoří? Podívejte se na šest dalších tajných rad. Nic nerozproudí debatu (nejen) v dámském kroužku tak spolehlivě, jako hubnutí. Podívejte se ale, co na tohle věčné téma říkají odborníci. Budete se divit - tyhle rady jste možná ještě neslyšeli. 1. Jděte na to "tvrdě" Už víme, že ne tuky, ale sacharidy jsou největším nebezpečím tloustnutí. Čím má jídlo vyšší glykemický index (GI), tím to jde rychleji - velmi zjednodušeně řečeno. Dobrým pomocníkem, jak GI snížit a zpomalit vstřebávání energie z potravin, je tvrdost potravin. Jezte těstoviny uvařené al dente, nerozvařenou rýži, mírně tvrdé brambory (nejlepší jsou salátové, nejhorší naopak typ C, určené na kaši - mají spoustu škrobu), zeleninu upravenou jen do křupava. Doporučujeme: Sedm hříchů českých snídaní:Lupínky, buchty, guláš atd. Zajímavou vychytávkou je zajíst "problematické" sacharidové jídlo kouskem netučného tvarohu nebo jiné netučné bílkoviny, klidně i v podobě potravinového doplňku. Podobnou službu udělá vláknina nebo okyselení octem, citrónovou šťávou nebo kyselým nálevem. 2. Mlsejte správně Němečtí vědci potvrdili, že čokoláda pomáhá při hubnutí. Účastníci studie dodržovali nízkosacharidovou dietu a ti z nich, kteří navíc denně snědli 42 gramů čokolády s 81 % kakaa, zhubli o 10 % více než skupina bez čokolády. Americká studie zase ukázala, že čokoláda s vysokým podílem kakaa snižuje riziko vzniku diabetu 2. typu. Tyto účinky má ale pouze hořká čokoláda, protože obsahuje méně cukru a tuku než mléčná čokoláda a více látky zvané flavonol, které se přisuzují výše zmíněné pozitivní účinky. "Ale i běžná mléčná čokoláda, uzenina nebo jiná potravina považovaná za nezdravou se v malém množství dají zvládnout, pokud jinak člověk svědomitě dodržuje jídelníček," říká specialistka na výživu Světa zdraví Kristýna Báčová. Z jejích zkušeností s klienty navíc vyplývá, že člověk, který si upraví stravu směrem ke zdravější, postupně sám od sebe přestává mít chuť na nezdravé jídlo. 3. Jezte večer Jíst naposledy v šest hodin večer, jak udávají některé rady, škodí. Tedy pokud nejdete do postele v osm.. Poslední jídlo snězte dvě hodiny před usnutím, abyste nešli spát hladoví. Hlad je totiž jednou z příčin nekvalitního spánku a ovlivňuje vylučování hormonů, jež se při spánku uvolňují. Jedním z nich je i růstový hormon spoluzodpovědný za regeneraci organismu, hubnutí a budování svalové hmoty (GH nebo STH). "Jeho tvorbu podpoříme lehkou večeří, například salátem s kuřecím masem nebo celozrnnou tortillou s krůtím masem a zeleninou," radí garant sportovní výživy Světa zdraví Martin Kolář. 4. Cvičte ráno Výzkumy ukazují, že ranní cvičení je o 20 % efektivnější než večerní, i když se ráno organismus rychleji unaví. "Důležitější než doba cvičení je ale jeho pravidelnost. Tělo si na pohyb v danou hodinu zvykne a účinnost cvičení se bude v ten konkrétní čas průběžně zvyšovat," vysvětluje trenérka Markéta Brožová z fitness pro ženy Contours. 5. Jděte na kafe Výzkumy ukázaly, že pokud člověk sportuje ráno, káva vypitá těsně před tréninkem zvýší rychlost,

vytrvalost a celkovou kvalitu cvičení, takže díky ní spálí více kalorií. Ovšem i pití kávy má své limity. "Velká konzumace kofeinu organismu škodí, proto zůstaňte u maximálně dvou šálků kávy denně," radí specialistka Kristýna Báčová. Antioxidační účinky kofeinu způsobují rychlejší zotavení těla z cvičení a posilují celkovou imunitu. 6. Mám jíst před nebo po cvičení? Pokud se nejedná o krátký ranní trénink za účelem hubnutí, je vhodné se najíst před tréninkem i po něm, tvrdí odborníci. Ovšem podle jasných pravidel. "Jezte nejpozději 90 minut před tréninkem, a to lehce stravitelné jídlo s obsahem komplexních sacharidů, minimem tuku a rychle stravitelných bílkovin," radí odborník na výživu Martin Kolář, který doporučuje před cvičením pojíst například cereálie s jogurtem a kouskem ovoce, sendvič s nízkotučným sýrem nebo müsli tyčinku se sušeným ovocem bez přidaného cukru a polevy. Přečtěte si: Jídla, po kterých budete mít větší hlad než předtím "Po cvičení bych obecně doporučil lehce stravitelné jídlo s menší porcí stravitelných sacharidů a kvalitních bílkovin. Vyšší dávky tuků nejsou v časech okolo tréninků žádoucí," doplňuje Kolář. Jako příklad vhodných potravin uvádí rýži, kvalitní těstoviny, batáty (sacharidy), kousek ryby, drůbežího masa, šmakouna (bílkoviny) nebo rychlé varianty: ovoce, celozrnný sendvič s kvalitní šunkou a listovým salátem. 7. Jak vlastně cvičit na zhubnutí? Na cvičení si vyhraďte cca 30 až 60 minut pětkrát za týden, radí odborníci. Desetiminutová rozcvička a závěrečný strečink se do tohoto času nepočítá. Pokud chceme hubnout, většinu času by měly tvořit aerobní aktivity (běh, aerobik, kolo, kardio cvičení) - těmi pálíme tukové zásoby. Poznáme je tak, že jsme při nich ještě schopní plynule mluvit. Pokud už mluvit bez přerušování zadýcháváním neumíme, jsme v anaerobním pásmu, v němž se zvyšuje naše kondice. "Ideální samozřejmě je, když si tep změříme pomocí sportteru a po celou dobu cvičení jej tak můžeme kontrolovat. Důležitá je také pravidelnost pohybu - a nepřepálit start," říká trenérka Brožová. Podle ní by ti, kteří nejsou zvyklí sportovat, měli začínat postupně: první týden cvičit jen po deseti minutách, druhý týden 15 až 20 minut a teprve třetí týden začít s 30minutovými a delšími tréninky. MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pozor na sacharidy: Čím je nahradit? Tábor pro babičku: Kam se seniory přes dovolenou? Smutek po sexu: Je to vůbec normální?

URL| http://zena.centrum.cz/zdravi/hubnuti/clanek.phtml?id=808771

zpravy.iDNES.cz Bio je lepší. Výzkumný ústav změřil přeštická prasata, měla víc vitaminů 9.7.2015

zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy iDNES.cz / Domov Hobby.cz, Marek Burza Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Obecně se soudí, že slovo bio ani tak neznamená, že by ekologicky pěstované potraviny měly více živin, ale jde spíš o vztah ke krajině, o šetrný způsob zemědělství. Výzkumný ústav živočišné výroby však provedl chemický rozbor přeštických „šťastných“ prasat a zjistil, že se šetrný chov vyplatí. I zarputilí odpůrci biopotravin dnes už přiznávají, že mohou obsahovat více antioxidantů a vitaminů. Jenže hlavní spory se vedou o to, zda biopotraviny chutnají lépe. Například ve skotské Abertay University ve městě Dundee provedli průzkum, kde zjišťovali, zda se může lišit chuť konvenčně

vyráběné potraviny od ekologicky pěstované. Podle jejich výsledků strávníci nebyli schopni rozpoznat tyto dva druhy surovin. Podle jejich výsledku je vnímání chutě biopotravin spíš psychickým důsledkem, morální odměnou za to, že je spotřebitel natolik uvědomělý. Zatímco zahraniční vědci zkoumali, jak chutná čokoláda či ovoce a zelenina, český Výzkumný ústav živočišné výroby si vzal na paškál obyčejné přeštické prase a zjistil, že nejen lépe chutná, ale maso z prasat chovaných ve výběhu obsahuje více vitaminu E. Ten je spotřebitelům užitečný nejen jako antioxidant, ale díky němu je možné maso i déle skladovat. „Na to není potřeba to nijak dlouze zkoumat. Třeba složení sádla je velmi závislé na výživě. Když máte velkou složku kukuřice, je to sádlo takové měkké, nic moc. Přeštické prase má tu výhodu, že se mu vyhnulo to šlechtění posledních třiceti let. Takže zůstalo normálním prasetem,“ říká vedoucí oddělení chovu prasat výzkumného ústavu Miroslav Rozkot. Připomíná podobný příběh z Německa, kde se velké oblibě těší švábsko-halské prase. Jeho chovatelé vytvořili družstvo, které má dnes asi tisíc členů a má internetový obchod. Podobně jako se podařilo „zachránit“ a propagovat chov starého českého přeštíka, podařilo se to i v Německu. V kombinaci s marketingem, který ho (oprávněně) řadí do výběrové skupiny mas, mohou i chovatelé prase chovat volně, ne v průmyslovém intenzivním chovu. Jako to dělají v Sasově, kde je zřejmě nejslavnější farma s tímto plemenem. „Problém je v tom, že aby farmář vydělal, musí mít i vlastní jatka, vlastní odbyt. Jinak malochovatelé nemají v konkurenci trhu v podstatě šanci, protože přirozený chov je samozřejmě dražší,“ komentuje Rozkot. Možná je dobře, že se podařilo zachovat toto plemeno, protože díky tomu si mohou lidé porovnat chutě konvenčně průmyslově chovaného prasete s tím původním. Za poslední desetiletí byla prasata šlechtěna jako svalovci. Trh měl ve své době pocit, že tuk je něco nezdravého a teď se zjistilo, že prasata téměř nemají sádlo. To, co se prodává v obchodě na vyškvaření, je šlupička, parodie sádla, které by se naše babičky vysmály. Mezitím se téměř zapomnělo, že bez tuku není chuti. Že libové maso v podstatě k ničemu není. Při pečení se sráží, ztrácí šťávu. Zatímco průměrná jateční hmotnost prasete byla dřív 120 kilogramů, dnes je to o dvacet kilogramů méně. Podle výzkumníka však ani není potřeba jít za každou cenu po značce BIO. „Stačí prasata chovat přirozeně, jako kdyby se vývoj zastavil před třiceti lety. Jako v době před tím, kdy se vepři cíleně začali šlechtit kvůli produkci masa, nadměrně osvalovat. Tokové prase je sice dražší než v supermarketu, ale je to přirozenější. A je lepší sníst trochu méně, ale kvalitnějšího,“ přesvědčuje.

URL| http://hobby.idnes.cz/bio-versus-konve...v.aspx?c=A150708_112546_hobby-domov_bma

zpravy.rozhlas.cz Řetězce žádají poplatky za umístění zboží na regálu i v letáku, stěžují si dodavatelé 10.7.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika Barbora Kladivová,Zuzana Švejdová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Někteří dodavatelé i farmáři si stěžují na nerovné podmínky obchodních řetězců, které si diktují, co a za jakých podmínek v obchodě vystaví. Vyžadují například vysoké poplatky za umístění výrobků na lepším místě. Podobné praktiky by už brzy mohla změnit novela zákona o významné tržní síle. Podle obchodních řetězců ale povede ke zdražování.

„Velkým nešvarem není jenom požadavek různých poplatků od producentů, ale je jím i to, že si silní partneři zavedli takzvané privátní značky. Ten, kdo potravinu vyrobil, se tak schová za jakousi privátní značkou řetězce,“ popsal Josef Sklenář.Obchodním řetězcům dodává ze své bio farmy vepřové a hovězí maso a výrobky z něj. Dostat ale zboží do prodejen za dobrých podmínek podle něj není jednoduché.Dodavatele zatěžuje třeba i takzvané listovné, tedy poplatek za to, že se jejich výrobek dostane na pulty obchodů. Podle jednoho z výrobců, který nechtěl prozradit jméno, aby ho velké řetězce z obchodů nevyřadily, se může částka vyšplhat až na 400 tisíc korun.Platí se i za místo v letáku.„Jedna položka v letáku na první straně na 14 dní je 525 tisíc. Když to jsou potom další stránky - druhá, třetí - tak je to 240 tisíc. Dneska můžete mít dohodu vlastně ústní, takže to ani nikde na papíře nemusí být,“ vysvětlil marketingový specialista Milan Postler.Levné zboží u zeměPodle Pavla Mikošky ze společnosti Ahold řetězce vyžadují peníze také za místo v regále.„Regály mají omezenou kapacitu a to, co se tam má dostat, musí podléhat nějakému výběru, selekci. Kdo usiluje o to, aby tam výrobek měl, tak si za ten prostor prostě zaplatí,“ řekl.Nejdražší místa jsou v takzvané odběrové zóně, tedy ve výšce od 95 do 155 centimetrů. Pro levnější výrobky, často i o desítky korun, se musí zákazníci ohnout k zemi.Praktiky, které upřednostňují některé výrobce, by mohla změnit novela zákona o významné tržní síle. Obchodní řetězce s ní ale nesouhlasí. Povede podle nich třeba ke zdražení potravin.„Zákon by v důsledku mohl vést k poklesu zastoupení českých potravin v našich obchodech a ke zvyšování cen,“ upozornil Jiří Mareček ze společnosti Tesco.Za zneužití tržní síly hrozí v současnosti řetězcům pokuta až 10 milionů korun. Za pět let účinnosti zákona byly pokutovány řetězce Globus a Kaufland.Sněmovna dala přes odpor opozice šanci novele o ochraně dodavatelů před řetězciSedm zemí včetně Česka vyzvalo EU, ať zakročí proti nadvládě obchodních řetězcůSílu řetězců by mohla omezit novela už příští rok. Zdražení potravin ministr popírá Globus dostal pokutu přes 7 milionů za porušení zákona o významné tržní síle Poslanci znovu odložili schvalování novely o tržní síle. Obchodníci varují před zdražením


Žena a život V KATEGORII bezvěkosti Žena a život str. 30 Rozhovor MIRKA SRDÍNKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.7.2015

zpět Mimi Kirk (76) je přírodní úkaz. Přestože jí táhne na osmdesát, ohromí vás energií a pružnými pohyby třicítky. V čem je její tajemství? Především v životním stylu, jehož je celosvětovou ikonou. Elixírem proti stárnutí je podle Mimi živá strava – raw food! * Jste propagátorkou raw stravy, ale prošla jste si i vegetariánským a veganským obdobím. Proč jste přestala jíst maso? Vyrostla jsem na běžném americkém způsobu stravování, což znamená maso v každém jídle. Když mi bylo něco málo přes třicet, začala jsem meditovat. Myslím, že to byly právě meditace a uvědomění si života kolem sebe, co mě přivedlo k zamyšlení nad tím, jakých zvěrstev se dopouštíme na zvířatech. To byl ten důvod. * Bylo snadné vyloučit z jídelníčku maso a později i vejce a mléko? Ano, s masem to bylo snadné. Jakmile jsem začala o zvířatech víc přemýšlet, začala mi jakákoli úprava masa vadit. Cítila jsem při tom něco velmi nepříjemného, smrdělo mi to a dělalo se mi špatně od žaludku. Dětem jsem k tomu řekla jen to, že nebudeme jíst nic, co má obličej, ale dál jsme jedli sýry, vajíčka. V té době jsem toho ještě o veganství jako takovém moc nevěděla. Až o několik let později mi došly všechny souvislosti.

* Vaše děti tedy proti změně jídelníčku neprotestovaly? Děti byly vyděšené, když jsem jim vyprávěla, jak jsou zvířata surovým způsobem zabíjena. Řekla jsem jim ale také, že pokud by maso chtěly jíst, je to v pořádku a můžou si ho kdekoli dát, jen ho prostě nebudu připravovat doma. Shodou okolností se v té době můj prostřední syn sám rozhodl stát vegetariánem. Tak se to sešlo. Dnes je ale vegetariánkou jen jedna z mých dcer. Jak mé děti, tak vnoučata se však stravují zdravě, odšťavňují ovoce a zeleninu a maso jedí opravdu jen hodně málo. Respektují můj životní styl, ale také se domnívají, že oni jsou na to ještě moc mladí. * Obliba raw stravy stoupá v Česku až v posledních letech. Jak je to v USA? V USA dostanete běžně v obchodech všechno, co k takovému životnímu stylu potřebujete. V Los Angeles, New Yorku a v podstatě ve všech větších městech je spousta raw restaurací, stejně tak i na Mallorce, kde část roku žiju. V Las Vegas jsou i hotely zaměřené na raw klientelu. Ale slyšela jsem, že i tady v Praze máte pár restaurací, chystám se nějakou navštívit. Také řada osobností a celebrit je známá tím, že se stravuje živou stravou. Slavným veganem je třeba bývalý prezident Bill Clinton, který měl vážné problémy se srdcem, a proto přešel na veganství. Jakmile se nějaká celebrita začne stravovat zdravě, ihned se její metoda zviditelní a zpopularizuje. Většina lidí se tak ale stravuje spíš ze zdravotních důvodů než proto, aby chránila zvířata. * Co je pro raw začátečníky nejtěžší? Jakákoli změna stravování je vždycky náročná. Jakmile změníte stravovací návyky, které jste měla po řadu let, je nejdůležitější, abyste k tomu měla nějaký důvod, ať už je to zdraví nebo ochrana zvířat, to je jedno. Pak to jde i lépe měnit. Všem také říkám, ať postupují pomalu, postupně. Ať začnou tím, že přestanou konzumovat předpřipravené, zpracované polotovary, potraviny s dlouhou životností a naučí se nejprve připravovat pár pokrmů. Upřímně řečeno – velkou změnou je i to, když přecházíte z veganství na raw stravu. I to je velký skok, natož být na úplném začátku. * Já mám stále pocit, že mě raw strava nezasytí. Čím to podle vás je? Také mám občas dny, kdy potřebuju jíst víc a to, co jím běžně, mě nezasytí. V takové chvíli sahám po sušence nebo něčem dehydrovaném, v pevném stavu. Anebo si dám banán. Záleží také hodně na tom, co v který den děláte a jakou máte aktivitu, protože je důležité si uvědomit, že zelenina má velmi nízkou kalorickou hodnotu. Kalorie ale najdete v ovoci, oříškách, semínkách, v mandlovém másle... * Lidé si často myslí, že raw je v podstatě určitá forma diety, že tak shodí nadbytečná kila – funguje to? Většina lidí zhubne, když přejde na živou stravu, nicméně se stává, že se jim ta kila zase vrátí zpátky. Pamatuju si, že před lety byli vegetariáni vždycky takoví vychrtlí a vycucaní, ale to u lidí na raw stravě neplatí, aspoň se mi nezdá, že by to bylo běžné. Ani já sama nejsem příliš hubená a někdo dokonce naopak přibere, když přejde na raw. Myslím, že to prostě na každého funguje jinak. * Jaké jsou „vedlejší“ účinky živé stravy pro lidský organismus – je možné, že se lidé, kteří takto jedí, změní i povahově? Vedlejší účinky jsou určitě jen pozitivní, aspoň já si nejsem vědoma žádných negativ. Ovšem jen za předpokladu, že člověk přechází na raw stravu postupně a pomalu. Ti lidé se samozřejmě psychicky změní, protože se cítí zdravější a to má na jejich psychiku jednoznačně vliv. Spousta lidí se také začne víc zabývat životním prostředím a zvířaty. Tak trochu mi lidé s tímto životním stylem připomínají květinové děti a atmosféru šedesátých let, kdy každý miloval každého a každý chtěl pro druhé jen dobro. * K raw stravě se lidé často obracejí v okamžiku, kdy onemocní. Co všechno podle vás dokáže raw vyléčit? Ti lidé kolikrát nejsou nemocní, spíš jim spoustu problémů způsobuje zpracovaná strava, kterou jedí. Třeba polotovary, které jim nedávají žádnou energii ani živiny. Raw strava nabízí jak energii, tak

přírodní živiny i ze slunce a vody a kromě jiného také spoustu enzymů, které si tělo od třiceti let výš už není schopné samo produkovat. To způsobuje horší trávení, záněty a lidé mají pocit, že jsou nemocní, protože se prostě necítí dobře. V raw stravě zkrátka najdete všechno, co nabízí matka příroda. Je to taková její lékárnička, ve které je všechno, co člověk potřebuje. Není divu, že raw někoho vyléčí z diabetu, z rakoviny, v mém případě z vysokého krevního tlaku. * Je vám neuvěřitelných 76 let, ale vypadáte o dvacet let mladší. Je to genetikou, raw stravou nebo tím, že žijete s o 20 let mladším partnerem? Jak je to s tím chlapem, to tedy nevím. Podívejte se, je o tolik mladší a teď spí v karavanu. Nestíhá mi. Není schopný se mnou držet krok. Podle mě je to o těle a způsobu myšlení. Nesmíte brát věk v potaz, jinak nemáte šanci zařadit se do kategorie bezvěkosti. Lidé mají tendenci škatulkovat. Když někomu řeknete, že je vám 76, tak s vámi lidé budou hned zacházet určitým způsobem. Třeba dneska ten váš fotograf – věděl, kolik mi je, a stále se ujišťoval, že někam nespadnu, nesklouznu, nezakopnu. Zacházel se mnou prostě jako s paní, které je 76 let. Automaticky předpokládal, že budu mít nějaké problémy, že se mu zřejmě zřítím ze břehu do Vltavy. Když jdu cvičit do fitka a jsou tam přístroje, do kterých musíte nejprve zadat svůj věk a ony se podle toho automaticky nastaví na vaše možnosti, zadávám tam, že je mi 35. Nechci, aby mě někdo limitoval. Je to prostě otázka mentálního přístupu a samozřejmě k tomu napomáhá i stravování a fyzické aktivity. Je to kombinace těchto tří věcí, že vypadám, jak vypadám. * Takže stačí dobře jíst, cvičit a říct si, že nezestárnu, a ono to zafunguje? Ano. Představte si staršího člověka, jak vstává ze židle. Vstává pomalu, ztěžka, namáhavě a různě u toho vzdychá a heká. Já si myslím, že lidé velmi často sami sebe přesvědčí, že už jsou staří a měli by se podle toho nějak chovat. Někdy jsou to média, která nám říkají, co je v jakém věku pro nás vhodné, co bychom si měli kupovat, někdy lékaři, kteří nám tvrdí, že nemoci, které máme, jsou prostě přirozené, protože je nám už přes padesát. Anebo nám vysvětlí, že máme zapomenout na jakékoli sexuální aktivity, protože to v určitém věku už nepřipadá v úvahu. A lidé se podle toho zařídí a poslušně zestárnou, aniž by se tak sami cítili. V USA je třeba vžité, že ženy v určitém věku už nenosí dlouhé vlasy. * A tak se ostříhají. Ale proč? Já chci mít volbu. Chci, aby to bylo mé rozhodnutí! A také moc nevěřte tomu, co se tvrdí o genech. Kdybych se já měla spoléhat na své geny, zdravotně bych na tom moc dobře nebyla. Přitom vědci sami tvrdí, že geny nás mohou ovlivnit maximálně z 20 procent. Těch 80 procent je jen na nás. A to je dost, ne? * Když pomineme jídlo, jak se udržujete fit a jak pečujete o pleť a tělo? Každé ráno se probouzím šťastná. Ještě předtím, než otevřu oči, si říkám – stal se zázrak, probudila jsem se do dalšího dne. Pak vyrážím na svou první čtyřicetiminutovou procházku – ta druhá přijde na řadu odpoledne. Pak si dám k snídani nějakou šťávu. Co se týče pleti, tak na tu používám kokosový olej. Ostatně ten dokážu využít opravdu všestranně. Je hojivý a já si s ním čistím i zuby. To je celý můj recept na péči o pleť a tělo. Také miluji bílou barvu. Většinou chodím oblečena v bílé, byt mám vymalovaný na bílo a na Mallorce, kde mám druhý domov, mám i bílý nábytek. Ostatně vždycky, když se na Mallorce probudím, mám pocit, že se probouzím do snu. Do něčeho, co jsem si vysnila a teď to žiju. Mám práci, kterou miluji, mám partnera, kterého miluji, mám lásku dětí. Když jsem uvěřila tomu, že všechno, co si přeji, je možné, tak se to možným stalo. * Jak se díváte na plastickou chirurgii? Když jdete v Beverly Hills na oběd, budete mít pocit, že všechny ženy kolem vás jsou příbuzné. Vypadají jako sestry, ale zřejmě mají jen stejného plastického chirurga. Ale to je Hollywood a tam je spousta věcí jinak. Žila jsem tam, pracovala jsem ve filmovém průmyslu, takže vím, jak to funguje. Mám i spoustu kamarádek z tohoto oboru, které mají plastiky, což je dané tím, že jakmile je vám víc než 40, velice snadno vás nahradí nové, mladé tváře. Podle mě je za tím velká míra nejistoty a je to velmi falešné a nepravdivé. Ale neodsuzuji to, je to každého věc. Já na sobě ale chci pozorovat

všechny změny. Chci je vidět. Věřím si i přesto, že mám vrásky. Ale to není obličejem, to je energií, kterou mám, tím, jak se oblékám, jak se chovám, že nemám pohyby starého člověka. A tím, že nechci rezignovat. Na některé věci jsem ale také líná. Kdysi jsem byla tmavovláska. Když mi vlasy začaly šedivět a musela jsem si je každých 14 dní barvit, byla jsem z toho otrávená. A tak jsem se rozhodla, že půjdu na blond. A jsem spokojená. Kamarádka se mě nedávno ptala, proč si nenechám šedivé vlasy, ale já jí odpověděla – A proč? Já na to ještě nejsem připravená! * Navzdory svému věku stále pracujete, cestujete, propagujete raw food a píšete knihy s recepty na syrové pokrmy. Kde a jak dobíjíte energii? Hodně chodím, cvičím jógu, dobíjím baterky tím, jak se stravuji, jak spím. Když jsem doma, pořád něco dělám, vařím pro rodinu, hovořím s klienty na Skypu, ale také hodně relaxuju. Třeba při masážích. A ráda se dívám na filmy, to bude asi tím, že pocházím z Hollywoodu. Mám ráda šťastné, romantické snímky nebo ty, kde se vaří. Velký relax je proto zalézt pod deku a pustit si film. To je moje přirozená forma odpočinku. Jinak energie mám na rozdávání. Mám ráda život, zajímám se o okolí, hodně cestuji a to všechno mě nabíjí. Také miluji Google, pořád na něm něco hledám, pořád se učím. * U nás je bio zelenina a ovoce drahá záležitost a v supermarketech je zase vše chemicky ošetřené. Je i takto ošetřená syrová strava stále zdravější než vařené jídlo? Když použijete chemicky ošetřené potraviny na raw stravu, tak minimálně zachováte nebo využijete živiny, které syrová potravina nabízí, a nezabijete je tím, že je uvaříte. Ano, spousta lidí říká, že nemá peníze na to, aby si kupovala bio potraviny. Ale jsou potraviny, které bych si zásadně v jiné než bio kvalitě nikdy nekoupila. V podstatě veškeré bobuloviny. Úplně nejhorší jsou jahody. Ta drobná zrníčka totiž zachytí a natáhnou všechny chemikálie. A stejně je na tom i ovoce a zelenina s tenkou slupkou, kterou chemikálie projdou, jako okurky, broskve nebo meruňky – ty se snažím aspoň loupat. Naopak jsou druhy ovoce, které není potřeba kupovat v bio kvalitě (banány, ananas, avokádo), protože mají silnou slupku. Nákup bio potravin je otázkou priorit. Nedávno jsem viděla v supermarketu maminku s dítětem, které chtělo koupit bio hrušku, ale maminka mu řekla: „Ne, tyhle hrušky jsou moc drahé. Koupím ti chipsy, těch se najíš víc.“ To je hrozně špatné rozhodnutí odepřít dítěti zdravou hrušku a místo toho mu dát chipsy. Jsem přesvědčená, že chemikálie, které jsou v některých potravinách, opravdu způsobují stárnutí a poškozují buňky, které jsou pak náchylnější jak ke stárnutí, tak k nemocem. Když můžu volit, budu vždycky preferovat kvalitu. Ale soucítím s těmi, kteří nemají na výběr. * Dá se říct, že je v nějakém věku už vlastně jedno, jestli člověk přejde na raw stravu, když se léta stravoval špatně? Nebo není nikdy pozdě? Myslím, že nikdy není pozdě. Já se stala vitariánkou až v 69 letech. Kdysi mi kamarádka onemocněla rakovinou plic. Měla metastázy až v mozku a lékař jí řekl, že je to finální stadium a zbývají jí tři měsíce. Řekla jsem jí, že to nemůže přijmout a musí něco dělat. Jsou to už tři roky a ona žije. Nepřešla úplně na raw stravu, ale výrazně upravila svůj jídelníček, stále něco odšťavňuje. Je to podle mě o přístupu. Nesmíte to vzdát! Když budete myslet pozitivně, všechno bude fungovat tak, jak má, a všechno se i mnohem rychleji zahojí. Dopadnout špatně to může jen v momentě, kdy to vzdáte. Když něco nefunguje, vždycky máte ještě možnost zkusit něco jiného a hledat tu správnou cestu. * Můžete jmenovat tři největší výhody raw foodu a aspoň jednu nevýhodu? Díky raw stravě se cítíte a jste zdravější, vypadáte dobře, úplně se vám vyčistí a rozsvítí oči a také potkáte spoustu příjemných a milých lidí. A nevýhoda? Příprava raw stravy vám zabere mnohem víc času. Je to mnohem náročnější, protože odmalička víme, jak se vaří brambory nebo rýže, ale tady se musíte naučit pracovat úplně jiným způsobem a začínáte v podstatě od nuly. A tak postupujete pomalu. Když se nejprve rozhodnete přestat používat cukr nebo bílou mouku anebo nejíst maso, už to jsou dlouhé kroky vpřed. Když si ráno připravíte šťávu, k obědu si dáte salát a k večeři si uvaříte dobrou večeři, už to je výrazná a pozitivní změna. Je dobré žít zdravý život! Vstávat s tím, že mě bolí to a to, nebo si musím dát kávu, abych se probrala, mi příliš zábavné nepřijde. * Co běžně přes den jíte?

Pokud jde o snídani, většinou si připravuji něco k pití – vodu s citronem a šťávu. Jsem milovník chia semínek, která namáčím v kokosové vodě nebo v mandlovém mléku. Ale musím se přiznat, že ne všechny potraviny, které používám, jsou vysloveně raw. Třeba javorový sirup, kterým sladím, je zpracovaný. Také ovesné bezlepkové vločky jsou už zpracovaná potravina, ale jsou skvělé a ráda z nich dělám sušenky. Také mám moc ráda dýňová a lněná semínka, která namočím, propláchnu, zakapu javorovým sirupem, přidám skořici a ovoce. To je asi moje nejoblíbenější snídaně, která mě zasytí a ještě si na ní pochutnám. Kdykoli během dne si pak dávám pudink z chia semínek, ale někdy si vystačím jen s ovocem. Většinou se nepotřebuji najíst tak, abych měla pocit plnosti, jím raději častěji, ale míň. A ještě jsem zapomněla zmínit, že mám moc ráda mléko z kešu oříšků. Přidávám si do něj zmrazené banány, datle a kakaový prášek. Všechno to rozmixuji a dělám si to schválně hodně husté. *** Nechci, aby mi někdo říkal, co je pro mě v mém věku vhodné. Že mám třeba změnit účes. To má být přece moje volba! ČÍM MĚ MIMI PŘEKVAPILA? Vším! Když pominu to, jak vypadá, omráčila mě její neutuchající energie. Zatímco já v parném dni u stolku na břehu Vltavy mlela z posledního, Mimi neustále odbíhala ke karavanu, kde spal její manžel, a vtipkovala s každým, kdo procházel kolem nás. Navzdory tomu, že do Prahy přiletěla v půl třetí v noci, protože jí odložili dva lety, a celý den nic nejedla, protože se bála, aby na náš rozhovor nebyla „utlumená“! (Mirka Srdínková) MIMI KIRK (76) * Narodila se 23. 9. 1938 v Hollywoodu (Californie, USA). V mladším věku byla herečkou (hrála např. i ve Star Treku), později módní návrhářkou. * Má čtyři děti a sedm vnoučat. Žije střídavě v USA a na Mallorce. * Je průkopnicí zdravého životního stylu, uznávanou mluvčí a certifikovanou kuchařkou raw. * Více info o Mimi Kirk na: http://www.youngonrawfood.com Foto popis| Mimi kdysi trápil vysoký krevní tlak, cholesterol a artritida. Vyléčila ji raw strava. Foto popis| MIMI HOSTEM PRAŽSKÉHO RAW FESTU 1 Mimi Kirk byla hvězdou červnového festivalu živé stravy, kde přednášela i vařila před zraky fanoušků. 2 Zdejší atmosféra Mimi nadchla. 3 Zdravé sušenky podle Mimi z raw čokolády, mandlí a oříšků. Foto popis| Mike, životní druh Mimi, je autorem fotografií jejích receptů. Foto popis| Mimi Kirk vydala několik knih o svém životním stylu včetně kuchařek. Tento titul je prozatím poslední. Foto popis| Mimi žije v San Diegu v Kalifornii. Její dům obklopuje zahrada, na kterou je velmi pyšná. Je místem pro relax a její bylinková část zase zdrojem ingrediencí pro vymýšlení nových green a raw pokrmů. Foto autor| FOTO: TOMÁŠ BERAN (2), ADÉLA LEINWEBEROVÁ (3), PROFIMEDIA.CZ (1), ARCHIV.

TAKÉ JE U VÁS jídlo až na prvním místě? 8.7.2015

Žena a život str. 36 Žena a výživa/A jak jíte vy? MIRKA SRDÍNKOVÁ, LENKA ŠVÁBOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět „Kdo neumí dobře jíst, nemůže být skutečně šťastný,“ říká český šéfkuchař Zdeněk Pohlreich. A má pravdu. Umět jíst je totiž věda. Zvlášť když se nechcete jen nasytit, ale být i zdraví, jíst podle chuti a ještě si udržet ideální váhu. Cest, jak toho dosáhnout, je více a každý by si měl najít tu svou. Pokud čekáte, že vám teď představíme nějakou další převratnou dietu či konkrétní návod, který vás

rychle zbaví kil navíc, budete zklamaná. U nás v redakci totiž nikdo na diety moc nevěří. Bude to tím, že jsme jich spoustu vyzkoušeli, a tudíž dobře víme, že žádná z nich není samospásná ani dlouhodobě snesitelná. Nemluvě o tom, že co člověk, to originál, a co funguje na vaši kamarádku, může u vás skončit naprostým fiaskem. Víme ale, že skvěle fungují individuální úpravy jídelníčku nebo životního stylu. Oslovili jsme proto ty, kteří podobné hledání – ať už kvůli zdraví, nadváze nebo touze žít kvalitněji a víc v souladu s přírodou – podstoupili, a jejich zkušenosti s různými stravovacími možnostmi vám teď přinášíme. Je dost možné, že mezi nimi najdete tu správnou inspiraci. A pro zaryté fanoušky diet jsme vybrali i pár zahraničních celebrit, které jejich stravovací experimenty proslavily. Z těch si ale příklad neberte. Raději pátrejte, přemýšlejte a hledejte svůj způsob. Vyplatí se to! Raw je perfektní detox Cecílie Jílková (33), výživová poradkyně, http://www.najimseazhubnu.cz Toužila jsem zhubnout už od osmnácti, ale podařilo se mi to až ve třiceti letech. Do té doby jako bych žila v těle jiného člověka. Váhu jsem začala řešit tak, že jsem část dne hladověla. Ale to jen donutilo můj metabolismus zpomalit a ukládat víc tuku. Poté jsem zkoušela nízkosacharidovou dietu, která mi pomohla shodit 10 kg za rok, pak se ale hubnutí zastavilo. Navíc bez sacharidů jsem byla v depresi. Nakonec jsem zkusila stoprocentní raw stravu. Ta mi konečně pomohla spustit masivní detox a já shodila zbytek přebytečných kil. Dnes už nejím čistě raw, ale stále je to o vysokém procentu čerstvých potravin. Vyzkoušela jsem i fruitariánství, to bych však jako stálou stravu nikomu nedoporučovala. Raw stravu považuji za perfektní detox, ale vyvážený jídelníček si představuji jinak. Můžete jíst i vařená jídla včetně živočišných produktů, a přesto hubnout nebo si udržet hmotnost. Pokud si klient výslovně nepřeje něco jiného, jídelníčky stavím jen z 60–70% raw, zbytek tvoří tepelně upravené pokrmy. Připravuji i veganské jídelníčky, nicméně sama jím poměrně často ryby a kvalitní mléčné výrobky. Vyhýbám se pouze lepku, polotovarům a nekvalitnímu jídlu obecně. Chutě na nevhodné potraviny ale k životu patří a já už se dnes mám ráda i s nimi. Žádné nepotlačuji a snažím se vycházet tělu co nejvíc vstříc. Když dostanu chuť na něco ne zrovna úplně vhodného, snažím se vymyslet zdravější alternativu, nebo si to dopřeji v menší míře – ale pořádně si to vychutnám. Ráda také jím mimo domov a vždy si vyberu i z běžného menu. Polévky, zeleninová jídla a ryby má v nabídce většina restaurací. Mlsám nejraději raw čokoládu nebo raw zmrzlinu, ale dám si i obyčejného nanuka. Váhu už si naštěstí nijak hlídat nemusím. VSADIL JSEM NA PROTEINOVOU DIETU Martin Dejdar (50), herec Po operaci třísla jsem musel dodržovat klidový režim bez pohybu, a protože jsem nechtěl nakynout jako knedlík, pustil jsem se do proteinové diety, na kterou mě upozornil kamarád. Její princip je jednoduchý – jíte proteinová jídla, jako jsou speciální polévky, tyčinky, koktejly, kaše a omelety, ovšem kdykoli v průběhu dne si k tomu můžete dopřát i vybrané druhy zeleniny. Možná jsem blázen, ale mně to zachutnalo. Navíc to vyřešilo můj letitý problém s pravidelným stravováním. Výsledek? Za první dva měsíce jsem shodil sedm kilo a ještě zdaleka nekončím. Nezávodím, nesoutěžím. Hlavně se chci dobře cítit a to je na celé věci nejpodstatnější – mít ze sebe dobrý pocit. Proteinová jídla Martin podle chuti doplňuje zeleninou. Vím, jaké to je být tlustá! Anna Brandejs (48), spolumajitelka kliniky plastické chirurgie Brandeis Clinic Dnes váží při své výšce 177cm stabilních 58 kg. „Držím se té váhy od svých 20 let jako klíště,“ říká. V období dospívání totiž Anna přibrala na 71 kg, což ji vrhlo do náruče anorexie, ze které se naštěstí dostala. Jak jí dnes? „Ráno si dám vždy alespoň něco. Minimálně džus ze dvou pomerančů se lžící lněného oleje a k tomu multivitamin v tabletce. Mnohem lepší snídaně je ale ovesná kaše se špetkou soli, lněným olejem a javorovým sirupem, jogurt nebo tvaroh s ovocem, anebo míchaná vajíčka s pár plátky opečené slaniny. K tomu mám ráda pečivo s máslem. Oběd a večeři mám vždy jen o jednom chodu. Nikdy si nedávám dva chody. Nejvíc miluji brambory na všechny způsoby a něco k tomu. To je většinou ryba v páře nebo telecí. Téměř nikdy nejím nic mezi jídly. Největší mor jsou různé sušenky a vše, do čeho se přidává rafi novaný cukr. Abych snědla třeba vánoční pečivo, které je v podstatě jenom cukr, margarín a mouka, tedy jen prázdné kalorie, to by mi museli zaplatit. Nejím téměř nic, co obsahuje bílý cukr, a když si chci něco osladit, tak medem

nebo javorovým sirupem. Přidávám si ho i do kávy. A hodně se dopuji vitaminy. Hřešit ale také umím. Téměř po každé večeři si dávám dobré červené víno, kterým odbourávám stres a dobře se mi po něm usíná.“ OVESNÁ KAŠE PODLE ANNY Umelte oves – čerstvě namleté vločky mají totiž zásadní vliv na chuť kaše. Ovesné vločky, které koupíte v obchodě, mohou být staré a bez chuti. Umletý oves uvařte ve vodě se špetkou soli. Hotovou kaši přelijte javorovým sirupem. Nejlepší je ten, který je označený Grade A. Kaši poté posypte skořicí bez cukru a navrch ještě přidejte trochu lněného oleje – ten ale musíte skladovat v lednici. Jinak se brzy zkazí a má pak nepříjemnou hořkou chuť. DIETNÍ EXPERIMENTY HVĚZD RENÉE ZELLWEGER 46, herečka Renée si „užívala“ baculaté období vždy jen kvůli roli filmové hrdinky Bridget Jones. A další tloustnutí kvůli profesi už v žádném případě neplánuje. Kil navíc se ale uměla vždy rychle zbavit pomocí zónové diety. Drží se přesně 24 dní a pak se doporučuje ji na 2–3 týdny přerušit. Další cyklus pak trvá opět 24 dní. Jídelníček sestává ze všech druhů libového masa, zeleniny a vajíček. Naopak musíte zcela zapomenout na veškeré mléčné výrobky, rýži, brambory, vše, co obsahuje bílou mouku, sladkosti, chipsy. Zakázané je ale bohužel i ovoce. KATE HUDSON 36, herečka Kate se netají tím, že jídlo miluje a nevyhýbá se ani vysloveným dietním prohřeškům, mezi něž patří hlavně pizza, zmrzlina a domácí koláče její matky Goldie Hawn. Přesto Kate kromě těhotenských kil nikdy žádné výrazné problémy s váhou neměla. Navíc kvůli lásce k jídlu sází spíš na pohyb než úpravu jídelníčku a v kondici se udržuje hlavně tancem, běháním na pásu, jógou, pilates a kickboxem. Když je ale nejhůř, přinutí se na pár dní k proteinové dietě, která stojí především na kuřecím a krůtím mase, rybách a mořských plodech. JE TO JEŠTĚ DIETA NEBO UŽ OBSESE? Gwyneth Paltrow (42), herečka Gwyneth vždy experimentovala se svým jídelníčkem. Nejvíce se jí osvědčila přísná bezlepková dieta, kvůli které dokonce vydala i svou vlastní kuchařku It’s All Good. Tato dieta zakazuje jak polotovary, tak třeba mléčné výrobky, kávu, sóju, červené maso atd. Zároveň musí být všechny potraviny v přirozeném stavu a co nejčerstvější. Vášnivá jogínka Gwyneth je také velkou fanynkou očistných procedur, mezi něž patří i extrémní detoxikační dieta, jejíž základ tvoří jen zrní, luštěniny a voda s citronem. Denní příjem 300 kalorií je ale natolik nedostatečný, že se Gwyneth téměř ztrácí před očima a spekuluje se už spíš o obsesi hraničící s anorexií. Vyléčila jsem se sama! Celestýna Chaunová (25), make-up artist, fb: DETOX s Celestýnou Když jsem byla malá, trpěla jsem na zácpy a měla atopický ekzém. Ve dvaadvaceti navíc i hemeroidy, neustálé záněty v očích, nose, krku, cysty a... nadváhu. Při 167 cm jsem vážila 75 kg, protože jsem tu spoustu neduhů v depresi zajídala. Byl to bludný kruh. Zlom nastal před třemi lety, kdy jsem si poranila koleno a musela ležet. Pustila jsem se do studia samoléčitelství s knihou Dokonalá očista těl a konečně jsem pochopila, že moje utrpení žádná zázračná pilulka nevyléčí a musím si pomoct sama. Nechala jsem si vyčistit tlusté střevo a vysadila veškerý lepek, mléčné výrobky a maso. Dál jsem ležela v chytrých knihách (ruské lidové léčitelství, ájurvéda, čínská medicína, energetické léčení, studie o zpracované stravě), z nichž jsem si vyvodila vlastní stravovací systém. Pochopila jsem totiž, jak spolu (ne)fungují určité druhy a skupiny potravin a jak probíhá celý proces trávení. Sama jsem se tak zvládla zbavit všech chronických chorob a navíc i zhubnout. Konečně se cítím dobře ve svém těle! A všem radím: * Informujte se! Nemůžete měnit něco, o čem nevíte, jak funguje. Začněte studovat vzájemný vztah stravy a tělesného zdraví. Doporučuji knihy Dokonalá očista těla, Totální detoxikace nebo Sám sobě doktorem. * Nechte si vyčistit tlusté střevo – nejlépe hydrokolon terapií. Zdravá střeva = funkční imunita. * Zapomeňte na to, co vás učili o zdravé stravě. Hlavně na pověstnou potravinovou pyramidu, nebo na to, že máte jíst 5x denně. Také nevěřte, že vám mléčné výrobky dodají vápník, že je v mase síla či že oříšky jsou tučné... Zapomeňte i na ranní cereálie, „celozrnné výrobky“ a začněte jíst jinak. * Vytvořte si nový jídelníček! Vylučte z něj lepek, mléčné výrobky a průmyslově chované maso. Snídejte půl litru Supersmoothie s ovocem, semínky, ořechy... Obědvejte zeleninové saláty s

rostlinnými bílkovinami (tempeh, ořechy a luštěniny) a večeřte např. zeleninová rizota, bezlepkové těstoviny, domácí polévky, pseudoobiloviny, ryby, bio vejce, bezlepkový chléb, domácí rybí, zeleninové a luštěninové pomazánky. Občas si dopřejte bio výrobky z kozího mléka, máslo ghí, dlouhozrající tvrdé sýry bez laktózy a dodržujte pitný režim. Udržuju se v kondici jako kdokoli jiný Kristýna Báčová (26), nutriční specialistka, http://www.svet-zdravi.cz * Jste štíhlá od přírody, nebo je za vaší postavou přísný jídelníček, cvičení, životní styl a dřina? Štíhlá jsem z padesáti procent po rodičích a z padesáti procent díky tomu, že mě vedli ke sportu. Sport miluju! Musím se udržovat v kondici jako kdokoli jiný, protože po deseti hodinách sezení v práci si tělo žádá pohyb. A nejen tělo, ráda například běhám, protože si tak vyčistím hlavu od stresu. No a zdravá strava je v mém případě samozřejmostí. * Kdy vás napadlo, že byste se mohla výživovým poradenstvím živit? Ta myšlenka mi prolétla hlavou na střední škole. Nadchla mě možnost vystudovat obor nutriční terapeut. * Znáte ten pocit, kdy se někde vidíte, a ono to tak dopadne? Já jsem se viděla jako majitelka dietologické poradny a té myšlenky jsem se nevzdala. Už při studiu jsem pracovala v oboru, abych získala zkušenosti. * Jaká základní pravidla svým klientům doporučujete? Nesportovcům doporučuju navýšit běžný pohyb. Pro začátek to může být obyčejná chůze, ze které lze přejít na nordic walking, což je aktivní chůze se speciálními holemi. Dále radím nic neodkládat na zítřek. Netrestat se za chyby, ale zůstat trpělivý a vydržet. Pít víc vody, jíst víc zeleniny, ovoce a hlavně kvalitní stravu s omezením kalorických pochutin. * Bez čeho se vy osobně neobejdete? Bez rodiny, svého chrta a blízkých přátel. Ale bez green smoothie nebo adrenalinu při různých závodech už také ne. Nejde přece jen o váhu Anna Šmídová (26), profesionální cyklistka V zhledem k tomu, že váha je v cyklistice poměrně důležitá, snažím se ji hlídat. Mám však slušnou genetickou výbavu, a tak si můžu dovolit sníst v podstatě cokoli. Snažím se ale jíst zdravě. Protože nejde jen o váhu, ale i o to, co jíme. Dopoledne jím hodně ovoce, vločky, mléčné výrobky. Po tréninku hodně sacharidů, k večeři pak zeleninu nebo obložený chleba. Obědy si dělám teplé, strašně ráda totiž vařím. Neumím si ale představit život bez sportu a vůbec pohybu. Sportuju denně, i když v zimě přece jen míň. Mám ale ráda i dny, kdy nemusím trénovat ani závodit. To si pak nejvíc užívám asi pozdní vstávání, protože na závody musím vyrážet hodně brzy ráno. Najdou se i chvíle, kdy mám chuť se vším seknout, zvlášť když je ošklivo nebo musím na trénink, na který se mi nechce. Jako motivace i odměna zároveň u mě fungují závody. Když se mi daří, je to radost. JÍM V SOULADU S PŘÍRODOU Veronika Blažková (37), bioložka Rok po narození druhého dítěte mě únava a nepřetržité bolesti dohnaly k lékaři, ale medicína mi nepomohla. Jako vystudovaný biolog jsem začala pátrat a po čase jsem přebudovala celý životní styl. Jídelníček byl intuitivně prvním krokem, ale rozhodně ne nejdůležitějším. Jeho základem jsou potraviny pocházející z oceánu a z volné přírody nebo organického chovu. Tzn. jím vše, co je sezonně dostupné včetně divoce rostoucích rostlin, většinu potravy konzumuji v syrovém stavu (maso, ryby) a piji hodně pramenité vody. Momentálně se můj jídelníček skládá převážně z ryb,

mořských korýšů, ústřic, mušlí, řas, sezonní zeleniny, ovoce a bylin. Pravidelnou složkou jsou také vejce, kvalitní máslo, nepasterované plnotučné mléčné výrobky, vepřové a hovězí maso, semínka a oříšky. *** Co je fruitariánství? Jde o striktní formu veganství, kdy strava zahrnuje pouze uze ovoce, ořechy, semena. A protože při sklízení plodů nesmí být zraněna rostlina, jedí většinou jen to, co uzraje a samo o spadne na zem. Co jsou pseudoobiloviny? Zrna, která nelze botanicky řadit mezi obiloviny. Mají vyšší nutriční hodnotu, více minerálních látek, jsou bezlepkové... Patří mezi ně např. pohanka, quinoa, amarant. Jak poznat celozrnné pečivo? Musí obsahovat min. 80 % celozrnné mouky, uvnitř rozpoznáte kousky slupek a pšeničných klíčků a cena bude vyšší, protože celozrnná mouka je dražší. Názvy: tmavé, vícezrnné, cereální nerovná se celozrnné. PODĚLTE SE S NÁMI O SVŮJ NÁZOR Máte také nějaký speciální návod, jak si jídlo užívat, nestrádat a přitom být ve skvělé kondici? Diskutujte na Facebooku Žena a život! Tři z vás odměníme hezkými dárky. STYLING: IVANA PRAŽÁKOVÁ, MAKE-UP: NATÁLIE HOSTAČNÁ, NATALIE TOMKOVÁ, PRODUKCE: KATEŘINA VRÁNKOVÁ. Foto popis| Cecílii se podařilo zbavit během tří let pětadvaceti kilogramů! Foto popis| TĚHOTENSKÁ KILA shazovala herečka těžce kvůli poporodním depresím. Foto popis| Posedlost dietami a „zdravým“ životním stylem Gwyneth na kráse nepřidává. Foto popis| PŘED: Jsem živoucí důkaz, že to funguje. Cítím se zdravá, zhubla jsem 15 kg, zlepšily se mi vlasy i pleť, potřebuji méně spánku a mám stále dobrou náladu. Foto popis| „Mám moc ráda sladké, vzdát se třeba čokolády by pro mě bylo hodně těžké.“ Foto autor| FOTO: BEN DEARNLEY / BAUERSYNDICATION.COM.AU (1), VÁCLAV KOZÁK (1), EVA NEUŽILOVÁ (3), ADÉLA LEINWEBEROVÁ (1), GETTYIMAGES (4), PROFIMEDIA.CZ (1), SHUTTERSTOCK (1), ARCHIV O autorovi| PŘIPRAVILY: MIRKA SRDÍNKOVÁ, LENKA ŠVÁBOVÁ

© 2015 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

Kuřecí řízky obsahovaly salmonelu 1. Berlínská tabule: Tuny potravin potřebným místo na smetiště 2. Miroslav Toman ve Dvaceti minutách Radiožurnálu 3

Recommend Documents