Olympijská Brazílie na talíři 1. Olympijská Brazílie na talíři 2. Uzení ve velkém je věda: na tuny masa pouští kouř tryskami 3

URL| http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/po...odn/r~e0a6206a589411e683920025900fea04/

Pozor na uzeného lososa s červem, varuje ministerstvo aktualne.cz str. 0 Nakupování ČTK, Ekonomika Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

12.8.2016

zpět Praha - Ministerstvo zdravotnictví varuje před konzumací stogramového výrobku " Losos divoký uzený - kousky" s datem spotřeby do 22. července letošního roku. Praha - Ministerstvo zdravotnictví varuje před konzumací stogramového výrobku "Losos divoký uzený - kousky" s datem spotřeby do 22. července letošního roku. Ryba obsahuje parazita, který může být nebezpečný i pro člověka. Výrobek prodává společnost Nekton. Informoval o tom mluvčí ministerstva Ladislav Šticha. Hygienickou stanici hlavního města Prahy na tento výrobek upozornil spotřebitel. Na základě jeho podnětu provedl státní dozor testování v prodejnách Albert na Václavském náměstí, Praha 1, a supermarket Albert, Na Můstku 16, Praha 1. Hygiena zjistila, že šarže L23012562/T4 s datem spotřeby 22. 7. 2016 již není k dispozici, a proto byl odebrán stejný výrobek šarže L23012562/T4 s datem spotřeby 11. 8. 2016. Laboratorní testy potvrdily, že potravina obsahuje parazitického červa Anisakis simplex, který se vyskytuje v trávicím traktu mořských savců. Jeho larvy v tělní dutině či svalovině ryb jsou silným alergenem a člověkem pozřené živé larvy mohou proniknout přes žaludeční stěnu do vnitřních orgánů. Veterináři aktuálně prověřili lososa i u příjemce dovezeného zboží ve Středočeském kraji. Tři z pěti zkoumaných vzorků v sobě parazita měly. Zásilka se 1700 produkty přišla do ČR podle Státní veterinární správy (SVS) začátkem dubna. "Vyexpedováno, v naprosté většině do řetězce Ahold, bylo k dnešnímu dni 919 balení. V současné době probíhá stahování neprodaných zásob výrobku z prodejen," řekl mluvčí SVS Petr Pejchal. Veterináři okamžitě po nálezu pozitivních vzorků zakázali posílání dalších výrobků ze skladu. Podle serveru Bezpečnostpotravin.cz lidé po pozření parazita onemocní anisakiózou, která se projeví prudkými bolestmi břicha, zvracením a nauzeou, nebo nemoc může proběhnout bezpříznakově. Symptomy se dostaví hodinu až dva týdny po konzumaci nedostatečně tepelně zpracované infikované ryby. Po třech týdnech od počátku onemocnění larvy většinou spontánně opustí zažívací trakt. Dospělí červi i larvy jsou citliví na vyšší i nízké teploty, proto jsou usmrceny buď při dostatečném tepelném zpracování rybího masa, nebo při jeho zmrazení.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/finance/naku...tvo/r~69672be4606d11e6a3e5002590604f2e/

Ve vepřovém mletém mase z Lidlu jsou bakterie salmonely, varuje inspekce aktualne.cz str. 0 Nakupování ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

16.8.2016

zpět V půlkilogramovém balení vepřového mletého masa prodávaného v Lidlu zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce přítomnost bakterií rodu Salmonella. Jde o šarži od polského výrobce Zaklady...

V půlkilogramovém balení vepřového mletého masa prodávaného v Lidlu zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce přítomnost bakterií rodu Salmonella. Jde o šarži od polského výrobce Zaklady...

URL| http://zpravy.aktualne.cz/finance/naku...aru/r~00d8c6e463b711e6851c002590604f2e/

Apetit TERRA MADRE 17.8.2016 Apetit str. 114 Vše kolem jídla - Tip na výlet MONIKA MICHÁLKOVÁ, MARIE HOLOBRÁDKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět SETKÁNÍ STŘEDNÍCH A MALÝCH PRODUCENTŮ, 22.-26. 9., TURÍN Organizace Slow Food pořádá v italském Turíně setkání Terra Madre a veletrh Salone del Gusto. Gastronomická novinářka Monika Michálková se z předchozích ročníků vrátila nadšená a láká na ten letošní. Bude prý obzvláště vydařený! Setkání příznivců dobrého jídla a milovníků planety Země je nejen jedinečnou gastronomickou přehlídkou pěti kontinentů, ale i inspirací, proč a jak se k naší planetě chovat odpovědně a s úctou. A protože organizace Slow Food, která akci pořádá, slaví letos třicáté narozeniny, bude zářijový Terra Madre vskutku nevšedním zážitkem. Hlavním mottem tohoto ročníku je,Mít rád Zemi‘. Chutě a vědění z celého světa Terra Madre Salone del Gusto (Matka Země Salon chutí) je bez nadsázky nejvýznamnější mezinárodní událost se zaměřením na gastronomickou kulturu. I letos (již dvacátým rokem!) se bude odehrávat v Turíně, metropoli italského regionu Piemonte, a to poprvé také pod širým nebem přímo v historickém centru města, v parcích, nádherných palácích a v divadle. A vstup je volný (s výjimkou speciálních akcí). Pět dní trvající přehlídka chutí a produktů od malých a středních producentů z pěti kontinentů, doprovázená řadou zajímavých konferencí, workshopů, ochutnávek, kulinářských prezentací a setkání s odborníky, pěstiteli, výrobci, šéfkuchaři a enology z celého světa, promění město v gastronomický ráj. Na své si tu přijdou všichni mlsní návštěvníci se zájmem o gastronomii zasazenou do širších souvislostí. „Před dvaceti lety, když se zrodil Salon chutí, mělo jídlo a zemědělství velmi málo místa v komunikaci, ekonomice, politice… Od té doby se ale naštěstí mnohé změnilo,“ říká Carlo Petrini, prezident celosvětové organizace Slow Food. „Letos se na Terra Madre představí 2400 účastníků ze 160 zemí. Bude na nich, aby nám vyprávěli, co to znamená,mít rád Zemi‘. Všichni společně máme k dispozici neobyčejnou sílu. Miliony lidí svým každodenním postojem ke stravování mohou stvořit lepší svět. I proto jsme se tentokrát rozhodli vyjít do ulic, abychom vtáhli do děje větší počet návštěvníků, kterým chceme vyprávět, co děláme, a přizvat je k tomu, co můžeme společně udělat, neboť nastal čas na konkrétní činy,“ dodává Carlo Petrini. Trh, degustace, archa chutí Již sama skladba veletrhu je výmluvná. Mercato Italiano (festival italských regionů) je neuvěřitelnou přehlídkou produktů od sýrů přes ovoce a zeleninu až po uzeniny a cukrářské výrobky ze všech částí Itálie. Část Enoteca je věnována vínu a nepřetržitým degustacím (opojení vínem je pak neodmyslitelným důsledkem). Zlatým hřebem veletrhu je Mercato Internazionale (mezinárodní tržiště), kterého se účastní výrobci a pěstitelé opravdu ze všech kontinentů, aby zde představili typické a často i velmi vzácné plodiny a produkty. Projít se tady je jako cesta kolem světa!

Významnou a symbolickou expozicí je Archa del Gusto, pomyslná archa chutí, do které kdokoli odkudkoli může zaregistrovat původní produkt - ovoce, obilninu či luštěninu, zeleninu, sýr, uzeninu, pečivo atd. -, jakoukoli potravinu mající historii a tradici, jejíž existence je pro svou vzácnost a vývoj potravinového řetězce ohrožena. Pod plachtami Archy lze objevit klenoty předků, které zasluhují pozornost a záchranu. Archa je přehlídkou a varováním současně. Vždyť každou hodinu zmizí ze zemského povrchu tři druhy, a to nejen živočichů, ale i rostlin či organismů, znamenající ochuzení rozmanitosti stravování pro lidi a pro matku Zemi tak důležité biodiverzity. Letošní novinky Novinkou letošního Terra Madre bude bohatá nabídka kuchyně ulice (street food) a kuchyně spojenectví (Cucina dell’alleanza), ve které se bude vařit na náměstí z produktů pocházejících z Mercato Italiano a Mercato Internazionale. Součástí programu jsou také didaktické programy pro děti a rodiny s dětmi, laboratoře chutí a schůzky u stolu se šéfkuchaři, představujícími nové trendy (např. se Španělem Xavierem Pelicerem, který přeměnil maso a ryby v přílohy, aby ponechal větší prostor zelenině). Městské divadlo bude dějištěm konferencí předních světových odborníků, dotýkajících se závažných témat současnosti i budoucnosti, situace zemědělců, rybářů, konzumentů, společnosti, ekologie, klimatu - zkrátka všeho, o čem by skuteční milovníci dobrého jídla a planety Země měli přemýšlet. *** CO JE TO SLOW FOOD Dnes již celosvětové hnutí Slow Food vzniklo jako opozice vůči všem nešvarům, jejichž symbolem může být fast food, tj. způsobu stravování, ze kterého vymizely původně samozřejmé principy provázející jídlo - férové zdroje, přirozená kvalita, tradiční postupy přípravy, jasný původ, vychutnání dobrého jídla v klidu a přátelské pospolitosti… A když byl v roce 1986 otevřen McDonald na jednom z historických náměstí na Piazza Venezia v Římě, přímo pod Španělskými schody, číše přetekla - vzedmula se vlna nevole a příznivci poctivé gastronomie vyšli do ulic, z manifestace se zrodilo hnutí Slow Food a jeho ústřední motto: Jíst dobře, tedy z kvalitních a čistých surovin z férových zdrojů. http://www.slowfood.com Foto popis| Oblastní speciality Itálie představí Mercato Italiano Foto popis| Mercato Internazionale je cestou kolem světa Foto popis| Setkání příznivců dobrého jídla Foto popis| Letošní Terra Madre se koná také v historických palácích Foto popis| Středověký hrad nad řekou Pád Foto popis| Na Terra Madre se potkávají kuchaři ze všech kontinentů Foto popis| Kuchyně ulice (toskánská farinata) Foto autor| FOTO: ANDREA MARINIELLO, ARCHIV SLOW FOOD, SHUTTERSTOCK O autorovi| MONIKA MICHÁLKOVÁ PŘIPRAVILA: ODPOVĚDNÁ REDAKTORKA: MARIE HOLOBRÁDKOVÁ

benesovsky.denik.cz Krajská vetrinární správa prověřovala restaurace, chyby našla i na Benešovsku benesovsky.denik.cz str. 0 Podnikání Zdeněk Kellner Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

11.8.2016

zpět Benešovsko – Při poslední kontrole, kterou prováděli pracovníci středočeské Krajské veterinární správy v restauračních zařízeních na území kraje, objevili úředníci celkem devětadvacet pochybení.

"„Byla to pochybení závažná," potvrdil ředitel Odboru hygieny Krajské veterinární správy Středočeského kraje Zdeněk Císař.Připomněl, že se nejčastěji jednalo o neznačené skladované suroviny živočišného původu a rozsypané suroviny po v mrazírenském nebo skladovacím prostoru.Častým nedostatkem byly také chybějící doklady k potravinám uloženým ve skladech, prošlé záruční doby na polotovarech či chybné skladovací podmínky. A právě taková pochybení skončila uložením sankcí.„Jedno takové velmi závažné pochybení jsme objevili při kontrole v restauraci na Slánsku," potvrdil Zdeněk Císař.Právě tam veterinární správa našla zboží neznámého původu. Zboží nemělo ani žádné dodací listy a mělo také s prošlou lhůtu.„Takové zboží, konkrétně se jednalo o drůbeží maso, neprošlo veterinární kontrolou a mohlo být získáno nelegálně, protože neznáme jeho historii," tvrdí Zdeněk Císař.Pokud by se jednalo o zvěřinu, má KVS a Policie ČR dohodu o spolupráci, na základě níž pak probíhá vyšetřování, kde se takové maso vzalo a zda nepochází z trestného činu. Tím je podle zákona pytláctví.Na Slánsku majitel musel maso zlikvidovat v kafilérii. Že tak učinil, potvrdil dokladem z asanačního zařízení. Kromě toho si vysloužil i finanční postih ve výši deset tisíc korun.Za letošní rok tak provozovatelé restaurací v kraji do státní kasy přispěli, kvůli své nedůslednosti, částkou téměř 140 tisíc korun.V ní je zahrnuta také suma 15 tisíc korun, kterou veterináři jako sankční poplatek uložili provozovateli restaurace z Benešovska. Další podrobnosti najdete v tištěném vydání Benešovského deníku s datem vydání 12. srpna."

URL| http://benesovsky.denik.cz/podnikani/k...yby-nasla-i-na-benesovsku-20160811.html

Benešovský deník Kontroly v restauracích odhalily nejen zkažené jídlo Benešovský deník str. 1 Titulní strana ZDENĚK KELLNER Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

12.8.2016

zpět Benešovsko – Při poslední kontrole, kterou prováděli pracovníci středočeské Krajské veterinární správy v restauračních zařízeních na území kraje, objevili úředníci celkem devětadvacet pochybení. „Byla to pochybení závažná,“ potvrdil ředitel Odboru hygieny Krajské veterinární správy Středočeského kraje Zdeněk Císař. Připomněl, že se nejčastěji jednalo o neznačené skladované suroviny živočišného původu a rozsypané suroviny po mrazírenském nebo skladovacím prostoru. Častým nedostatkem byly také chybějící doklady k potravinám uloženým ve skladech, prošlé záruční doby na polotovarech či chybné skladovací podmínky. A právě taková pochybení skončila uložením sankcí. „Jedno takové velmi závažné pochybení jsme objevili při kontrole v restauraci na Slánsku,“ potvrdil Zdeněk Císař. Právě tam veterinární správa našla zboží neznámého původu. Zboží nemělo ani žádné dodací listy a mělo také prošlou lhůtu. „Takové zboží, konkrétně se jednalo o drůbeží maso, neprošlo veterinární kontrolou a mohlo být získáno nelegálně, protože neznáme jeho historii,“ tvrdí Zdeněk Císař. Pokud by se jednalo o zvěřinu, má KVS a Policie ČR dohodu o spolupráci, na základě níž pak probíhá vyšetřování, kde se takové maso vzalo a zda nepochází z trestného činu. Tím je podle zákona pytláctví. Na Slánsku majitel musel maso zlikvidovat v kafilérii. Že tak učinil, potvrdil dokladem z asanačního zařízení. Kromě toho si vysloužil i finanční postih ve výši deset tisíc korun. Za letošní rok tak provozovatelé restaurací v kraji do státní kasy přispěli, kvůli své nedůslednosti, částkou téměř 140 tisíc korun. V ní je zahrnuta také suma 15 tisíc korun, kterou veterináři jako sankční poplatek uložili provozovateli restaurace z Benešovska. „Při kontrole v restauraci na Čerčansku jsme zjistili v chladničce skladované maso, jehož povrch byl pokrytý plísní,“ sdělil Zdeněk Císař a mluvčí Státní veterinární správy ČR Petr Pejchal připomněl,

že se jednalo o Penzion Sázavka ve Zlenicích. „Provozovatel restaurace maso nechal zlikvidovat v asanačním zařízení a dokladem o tom nám potvrdil, že se tak skutečně stalo,“ dodal Zdeněk Císař s tím, že v restauracích a stravovacích zařízeních, kde kontrola odhalila pochybení, chystá KVS další, opakované kontroly. Pracovníci krajské veterinární správy se ale při své práci nespoléhají jen na to, co objeví v lednicích, mrazácích a skladech. Důležité signály o restauračním zařízení jim dá i pouhý letmý pohled. Třeba na personál. „Všímáme si například také toho, jak je personál oblečený, jestli jeho pracovní oděvy nejsou používáním až příliš zašpiněné,“ řekl pro ČRo ředitel Odboru hygieny Krajské veterinární správy Středočeského kraje Zdeněk Císař. Právě špinavé pracovní oblečení je prvním znakem toho, že v provozovně nemusí být vše úplně v pořádku. A praxe to veterinářům také potvrzuje. *** V letošním roce udělila KVS za nedodržování předpisů restauracím pokuty ve výši 140 tisíc korun Foto popis| RESTAURACE jsou pod drobnohledem také ze strany Státní veterinární správy. Za necelých osm měsíců roku veterináři při svých kontrolách v kraji odhalili celkem devětadvacet pochybení ze strany provozovatelů restaurací. Jedno také na Benešovsku. Foto autor| Ilustrační foto: Deník/Jarmila Kuncová Region| Střední Čechy

Blesk V Čestlicích vyrostou obří farmářské trhy 15.8.2016 Blesk str. 6 Praha Jan Klepárník Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Běžky, míče a kola střídá mrkev a kedlubny Největší v Česku! PRAHA – Největší farmářské trhy otevřou od poloviny září v Čestlicích. Obsadí nepřehlédnutelnou halu připomínající horské masivy, která byla roky opuštěná. V provozu budou trhy za každého počasí, sedm dní v týdnu. Mrkev, kedlubny či ryby se stěhují na pulty místo běžek, bruslí a míčů. V dřevostavbě postavené v rakouském stylu bývala prodejna sportovních potřeb Gigasport. Obchodník se stáhl z Česka v roce 2012 a hala o rozměrech pět tisíc metrů čtverečních byla nevyužitá. To se nyní změní. „Zákazníci si zde budou moci koupit například čerstvě sklizené ovoce a zeleninu v biokvalitě, masné výrobky, sýry, ryby nebo kvalitní domácí i zahraniční vína,“ popisuje Blesku ředitel společnosti Čestlické trhy Petr Havel. Odborníci za pultem Ve stáncích mají prodávat odborníci svého oboru, o potravinách budou vědět veškeré informace, aby mohli případně i poradit s výběrem. Bez rekonstrukce Vzhledem k tomu, že budova je v dobrém technickém stavu, nebylo třeba provádět rozsáhlou rekonstrukci. „Udělali jsme drobné úpravy prostoru, aby nám vznikla jedna velká prodejní plocha s elektroinstalací, toaletami pro veřejnost a klimatizací,“ vysvětluje Havel. Pokud půjde vše podle plánu, mohly by se trhy otevřít už ve druhé polovině letošního září.

Anketa Blesku Tešíte se na nové trhy? ?? Ilona Týcová (52), podnikatelka, Jílové „Zeleninu si pěstuju sama, mám z ní pak radost a i jistotu, že jde opravdu o kvalitní potravinu. Za farmářské trhy ale budu ráda, často tu jezdím, takže se zastavím. Jen se musí hlídat kvalita!“ ?? Markéta Mrskošová (25), mateřská dovolená, Praha „Farmářské trhy jsem nenavštěvovala, protože jsou z Čestlic hrozně daleko. Když je tu budeme mít, určitě tam budu chodit. Mám malé dítě, takže čerstvost potravin určitě uvítám.“ ?? Pavel Hejra (53), elektromechanik, Praha „Já jsem docela rád, že tu budou trhy. Nejvíce na nich nakupuju uzeniny a zeleninu. Čerstvost potravin se nedá s běžnými obchody srovnat. Jezdím tudy na chatu, takže si tam určitě zajdu.“ ?? František Doležal (28), manažer, Dobřejovice „Farmářské trhy navštěvuju moc rád. Ochutnám tam různé produkty a nakoupím nějaké zásoby čerstvého jídla. Že budou přímo v Čestlicích, je pro mě novinka, která mě velmi potěšila.“ 5000 metrů čtverečních. Tak velká je budova, ve které budou farmářské trhy. Foto popis| Takto vypadá budova nyní. Foto popis| Takhle vypadaly prostory po vyklizení Gigasportu. Foto popis| Obrovská hala se už za necelý měsíc promění na farmářské trhy. Foto autor| Foto: Jakub Poláček Regionální mutace| Blesk - střední Čechy

blesk.cz Hygiena varuje před uzeným lososem s červy. Provrtají žaludek a útočí na orgány 12.8.2016

blesk.cz str. 0 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kupovali jste si v nedávné době uzeného lososa? Pak rozhodně zpozorněte. Hygienici varují před konzumací výrobku od společnosti Nekton, který je k dostání v některých prodejnách Albert. Obsahuje totiž parazitického červa, který může být pro člověka velmi nebezpečný. Je schopný proniknout žaludeční stěnou do vnitřních orgánů. Hygiena začala s kontrolou na základě podnětu spotřebitele. Ten si stěžoval na zdravotní potíže poté, co zkonzumoval potravinu „Losos divoký uzený – kousky 100 g, datum spotřeby 22. 7. 2016“. Při kontrole odborníky už daný výrobek se stejným datem spotřeby nebyl k zakoupení, tak byla otestována šarže L23012562/T4 s datem spotřeby 11. 8. 2016. Prodávajícím je firma NEKTON. „Laboratorním vyšetřením byla potvrzena přítomnost Anisakis spp. Anisakis simplex. Jedná se o parazitického červa trávicího traktu mořských savců. Ten je pro člověka nebezpečný – larvy v tělní dutině či svalovině ryb jsou silným alergenem a člověkem pozřené živé larvy mohou proniknout skrze žaludeční stěnu do vnitřních orgánů,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví ve svém varování. Červ je poměrně častým problémem čerstvých mořských ryb. Vyskytuje ve svalovině zejména tresek, makrel, lososů a sleďů. Při nákupu těchto ryb se proto vždy doporučuje je prohlédnout, zda nejsou parazity napadeny. Jak larvy, tak dospělí červi jsou citliví na vysoké i nízké teploty, lze je tedy usmrtit buď dostatečným tepelným zpracováním ryby nebo jejím zamrazením. Objevily se ale i případy alergické reakce na usmrcené červy. O výskytu nebezpečného výrobku byly informovány orgány státního dozoru věcně příslušné k sídlu firmy a skladů prodávajícího daného výrobku.

Podle serveru bezpecnostpotravin.cz lidé po pozření parazita onemocní anisakiózou, která se projeví prudkými bolestmi břicha, zvracením a nauzeou, nebo nemoc může proběhnout bezpříznakově. Symptomy se dostaví hodinu až dva týdny po konzumaci nedostatečně tepelně zpracované infikované ryby. Nejčastěji je tato choroba pozorována v Holandsku a Japonsku. Veterináři aktuálně prověřili lososa i u příjemce dovezeného zboží ve Středočeském kraji. Tři z pěti zkoumaných vzorků v sobě parazita měly. Zásilka se 1700 produkty přišla do ČR podle Státní veterinární správy (SVS) začátkem dubna. "Vyexpedováno, v naprosté většině do řetězce Ahold, bylo k dnešnímu dni 919 balení. V současné době probíhá stahování neprodaných zásob výrobku z prodejen," řekl mluvčí SVS Petr Pejchal. Veterináři okamžitě po nálezu pozitivních vzorků zakázali posílání dalších výrobků ze skladu.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/412262/hygi...rvy-provrtaji-zaludek-a-utoci-na-organy

bydlet.cz Mléčné výrobky: desatero pro výběr kvality 16.8.2016

bydlet.cz str. 0 Tipy a triky

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pochutnáváte si rádi na sýrech, jogurtech, zákysech a dalších výrobcích z mléka? V obchodech jich je nepřeberné množství. Ale i mléčné výrobky se od sebe liší kvalitou. Přes prázdniny se navíc můžete zapojit do velké letní soutěže s mléčnými výrobky na... Pochutnáváte si rádi na sýrech, jogurtech, zákysech a dalších výrobcích z mléka? V obchodech jich je nepřeberné množství. Ale i mléčné výrobky se od sebe liší kvalitou. Přes prázdniny se navíc můžete zapojit do velké letní soutěže s mléčnými výrobky na webu akademiekvality.cz, kde jsou hlavní výhrou 3 ledničky plné kvalitních produktů z mléka! Podle čeho byste je tedy měli vybírat, aby byly co nejkvalitnější a získali jste maximum z jejich benefitů? 1. Ve složení výrobku se zaměřte na pořadí Pořadí jednotlivých složek ve složení je seřazeno podle podílu. Na prvním místě je tedy zmíněna ingredience, která je v produktu zastoupena nejvíce - v případě mléčných výrobků by to mělo být mléko. 2. Méně je někdy více Kromě pořadí jednotlivých složek sledujte, jak moc je složení obsáhlé. Bohatě stačí, je-li třeba ve složení u bílého jogurtu napsáno jen mléko, sušené mléko a jogurtová kultura. Další přísady typu modifikovaný škrob, pektin či regulátor kyselosti citronan sodný nejsou potřeba. 3. Jednotlivé kategorie mléčných výrobků – čeho si všímat na etiketě? • Mléko - obsah tuku – ideálně polotučná varianta (cca 1,5 % tuku) • Sýry - množství tuku (během diety preferujte nízkotučné varianty) a obsah sodíku – soli (množství sodíku v sýrech je 45 – 140 mg na 100 g – čím méně, tím lépe) • Jogurty - množství tuku (optimálně polotučná varianta – 2-3 % tuku) a přítomnost zahušťovadel ( pektiny , kukuřičný škrob , želatina apod.), u ovocných variant množství sacharidů (ideálně do 10 g na 100 g) 4. Odlišujte od mléčných výrobků rostlinné alternativy

V poslední době se objevují rostlinné alternativy k mléčným výrobkům. Nějaká mléčná složka je nahrazena jinou. Např. se jedná o záměnu mléčného tuku tukem rostlinným, což výrobek zlevňuje. Tyto produkty se mohou vyrábět i prodávat, ale nesmějí se označovat jako mléčné výrobky, nemohou se nazývat sýrem ani máslem. Např. „máslíčko“ a máslo není to samé. 5. Není barvivo jako barvivo Až budete číst složení, všimněte si, že existují i barviva přírodní. To není nic jiného než výtažek z rostlin, ovoce a zeleniny. To samé platí i v případě aromat. Pak pro vás nemůže být těžké uhodnout, co je lepší – přírodní vanilkové aroma nebo vanilin či ethylvanilin? 6. „Jahodový“ není to samé co „s příchutí jahody“ Jestliže se výrobek nazývá např. „jahodový/jahoda“, musí opravdu obsahovat jahody. Nicméně výrobky s jahodovou příchutí jsou z obliga – slovo „příchuť“ zde totiž hraje velkou roli. Díky tomu jogurt s jahodovou příchutí v sobě mít jahody vůbec nemusí. 7. Navíc není „jahodový“ jako „jahodový“ Slovo „jahodový“ sice znamená, že výrobek obsahuje jahody, ale neříká nic o jejich množství. To zjistíte až tehdy, vynásobíte-li podíl ovocné složky podílem jahod ve složce ovocné. Příklad: Jogurt má 5% podíl ovocné složky se 40 % podílem jahod. Řešení: 0,05 × 0,4 = 0,02 × 100 = 2 %. 8. Sledujte i původ výrobku Všechny výrobky živočišného původu musí být opatřeny oválnou veterinární značkou zdravotní nezávadnosti. Odkud vámi vybraný výrobek pochází, zjistíte sledováním tzv. „oválku“ na obale, jenž v sobě nese označení země posledního zpracování/původu výrobku (např. CZ patří České republice). 9. Naučte se vypočítat obsah tuku v sýrech Podle platné legislativy je nutné u sýrů uvádět obsah sušiny a tuku (v %). Tuk se uvádí buď jako absolutní, popř. častěji jako tuk v sušině (t. v suš.). Příklad: Eidamský sýr 30 % tuku v sušině. V deklaraci je uvedeno: Sušina …………….54 % (suš.) Tuk v sušině …… 30 % (t. v suš.) Řešení: % t = tuk v suš. (%) x sušina (=%) / 100 = 16,2 g 10. Napoví i značky kvality Na obalech některých nejen mléčných výrobků se objevují různá loga se značkou kvality. Nejznámějšími značkami jsou Klasa a Regionální potravina. Aby výrobek získal toto označení, musí splňovat náročná kritéria na svou kvalitu. Značka Klasa je prestižním oceněním, které si zaslouží ty nejpoctivější a nejkvalitnější výrobky. Zelenomodré logo Regionální potravina na obalech výrobků spotřebiteli zaručí, že produkt i suroviny použité při jeho výrobě pochází z domácí produkce . Chcete-li si ověřit vaše znalosti v praxi a pochutnat si na opravdu kvalitních mléčných výrobcích navíc s vidinou možné výhry, zúčastněte se velké letní soutěže. Stačí nakoupit mléčné výrobky označené značkami kvality Klasa, Regionální potravina, Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou - a Bio v hodnotě alespoň za 100 Kč v rámci jednoho nákupu . Pak se jen zaregistrujete do soutěže na webu akademiekvality.cz, zašlete fotku nakoupených

výrobků se soutěžními logy a schováte si účtenku za nákup. Tři šťastlivci vyhrají po ledničce plné kvalitních mléčných výrobků. Navíc bude každý týden vylosován výherce, kterého doma navštíví maskot – panáček Klasáček. Za každý mléčný výrobek s některým ze soutěžních log a prokázání se platné účtenky (z registrace) vyhráváte na místě cenu v hodnotě 1.000 Kč. Soutěž probíhá od 11. 7. do 28. 8. 2016. Více informací na akademiekvality.cz. /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Normální tabulka"; mso-tstylerowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-styleparent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin-top:0cm; mso-para-marginright:0cm; mso-para-margin-bottom:8.0pt; mso-para-margin-left:0cm; line-height:107%; msopagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Calibri",sans-serif; mso-ascii-fontfamily:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-themefont:minor-latin; mso-fareast-language:EN-US;}

URL| http://www.bydlet.cz/405645-mlecne-vyrobky-desatero-pro-vyber-kvality/

ct24.cz Animované Buchty a klobásy nejsou pro děti 12.8.2016

ct24.cz str. 0 Kultura hridelj Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ve Spojených státech amerických vstoupil do kin první počítačově animovaný snímek, který má omezený přístup pro děti a mládež. Vypráví o skupině potravin, které se pod vedením odvážné uzeniny rozhodnou odhalit pravdu o své existenci. Do českých kin dorazí pod názvem Buchty a klobásy už na konci srpna. Snímek Buchty a klobásy (v originále Sausage Party) vypráví o skrytém životě, který v regálech supermarketů vedou potraviny. Krize nastává ve chvíli, kdy skupina párků zjistí, jaký osud čeká ty vyvolené, kteří se octnou v nákupním košíku. To, co na první pohled vypadá jako splněný sen, se rychle změní v hodně krvavou zabijačku. přehrát

video Buchty a klobásy jsou pouze pro dospělé

Animované párky, brambory a sušenky namluvili oblíbení herci a komici: Seth Rogen, Jonah Hill, Bill Hader, James Franco, Craig Robinson, Paul Rudd nebo Edward Norton. Zvláště pikantní roli dostala Salma Hayeková, která propůjčila svůj hlas lesbické mexické tortille. „Zpočátku jsem se dost styděla. Ale pak jsem se odvázala a začala se bavit. Nestačila jsem se divit, co mi vychází z pusy,“ říká herečka. Video of Buchty a klobásy - trailer CZ titulky Herec a scenárista Seth Rogen film popsal jako temnou stranu disneyovek: „Lidé chtějí vlastní emoce promítat do věcí kolem sebe, do hraček, aut, domácích mazlíčků. Takže nás napadlo, co kdyby i potraviny měly pocity?“ Rogen na projektu pracoval osm let. Výtvarný styl filmu je poctou

studiím DreamWorks nebo Pixar, ale stál zlomek jejich obvyklého rozpočtu. Film Buchty a klobásy obsahuje mnoho nadávek a sexuálních narážek. Ve Spojených státech proto dostal rating R, takže je pro mládež do 17 let přístupný pouze v doprovodu dospělé osoby. Do českých kin snímek vstoupí už 25. srpna a bude přístupný od 15 let.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultu...movane-buchty-a-klobasy-nejsou-pro-deti

ctidoma.cz Pozor na uzeného lososa s nebezpečným červem ctidoma.cz str. 0 Zdraví Sarka Turcekova Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 12.8.2016

zpět Hygienička varuje před nebezpečnou potravinou, která je k dostání v Albertu. Jde o "Losos divoký uzený - kousky". Potravina obsahuje nebezpečné červy. Po konzumaci mohou živé larvy proniknout do vnitřních orgánů člověka. Tak tohle by opravdu nikdo nečekal. V Albertu se objevila potravina s názvem "Losos divoký uzený – kousky" balení 100 g, která obsahuje červy, kteří způsobují vážné zdravotní potíže. Na potravinu musel upozornit až člověk, který kousky lososa nakoupil a snědl a následně se mu projevily vážné zdravotní komplikace. Desítky dětí se nakazily salmonelou, kauzu Soběhrdy řeší hygiena Jakmile bylo na potravinu upozorněno, zahájila Hygienická stanice státní zdravotnický dozor nad prodejnami Albertu na Václavském náměstí i Supermarketu Albert na Můstku. Laboratorní vyšetření odhalilo přítomnost Anisakis spp. Anisakis simplex, též sleďový červ, což je parazitický červ trávicího traktu mořských savců. Pro člověka je červ velmi nebezpečný, larvy zachované v tělní dutině či svalovině ryb jsou silným alergenem. A když člověk pozře živé larvy, mohou proniknout skrz žaludeční stěnu do vnitřních orgánů člověka. Onemocnění člověka tímto parazitem se nazývá anasakióza. Anisakióza se projevuje prudkou bolestí břicha, zvracením a střevními potížemi. Nemoc však může proběhnout i bezpříznakově. Příznaky se mohou projevit kdykoliv od doby, kdy rybu sníte, mohou to být dva týdny, může to být hodina. Larvy opouští zažívací trakt spontánně cca po třech týdnech od počátku nemoci. Larvy a červi jsou citliví zejména na vyšší a nízké teploty, proto pokud maso dostatečně tepelně upravíte, červi nepřežijí. Stejně tak pokud maso zmrazíte. Potravina má šarži L23012562/T4 a datum spotřeby 22. 7. 2016, byly však odebrány i výrobky s datem spotřeby 11. 8. 2016. Prodávajícím je NEKTON – Vrňata s.r.o., K Lesu 758/49. Hygienická stanice hl. města Prahy potravinu stáhla a zakázala provozovnám Albert jakkoliv ji uvádět na trhu, orgány státního dozoru byly vyslány také na adresu prodávající firmy. Loni hygienici odhalili 74 nebezpečných výrobků, šlo nejen o kosmetiku, ale i výrobky pro děti a dětské hračky. Od ledna tohoto roku napočítali nebezpečných výrobků celkem 130.

URL| http://www.ctidoma.cz/zdravi-zpravodaj...-lososa-jsou-tam-nebezpecni-cervi-25779

Českobudějovický deník Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi 2016 pokračují v Jižních Čechách! 17.8.2016

Českobudějovický deník str. 14 Servis

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ukažte dětem, jak krásný je u nás venkov, jak vzniká jídlo a jak ve skutečnosti vypadá chov hospodářských zvířat. Ministerstvo zemědělství chystá další akci ze série Farmářských slavností pro rodiny s dětmi. Již 20. srpna v Jižních Čechách. Srpnová slavnost se chystá na Biodynamickém statku Bemagro na Českokrumlovsku. Tento unikátní statek najdete v obci Malonty v malebném prostředí Novohradských hor. Je to jedinečná možnost navštívit české farmáře, kteří v praxi uplatňují principy tzv. biodynamického zemědělství. Jedná se o formu hospodaření, kdy zemědělci zdůrazňují a při své práci mnohem víc zohledňují také spirituální hodnoty. Snaží se svou prací jednak produkovat zdravé a výživné potraviny, ale zároveň i uzdravovat krajinu a harmonizovat život na Zemi. Farma je držitelem certifikátu Demeter, což znamená závazek dodržovat přísné podmínky biodynamického zemědělství, které dalece překračují rámec ekologického hospodaření. Rodiny s dětmi si budou moci prohlédnout spoustu hospodářských zvířat, jsou připraveny hry a kvízy o farmaření a chybět nebude ani tradiční farmářský trh nebo kuchařská show s kvalitními potravinami. Návštěvníci si mohou vyzkoušet své dovednosti na oblíbeném simulátoru dojení krávy či jízdy na býkovi. O hudební program se tentokrát postará country kapela Papouškovo sirotci. Cílem projektu je přiblížit rodinám s dětmi český venkov, podpořit zájem mladých rodin o tradice a ukázat zajímavější možnost trávení volného času, než v obchodních centrech nebo u počítačů. Akce začíná v sobotu 20. 8. od 10 hodin a vstup je pro návštěvníky zdarma. Více na http://www.farmarskeslavnosti.cz. Hlavní program: 10:00 Slavnostní zahájení akce a představení Biodynamického statku Bemagro 10:30 Country kapela Papouškovo sirotci 11:30 Písničky a tanečky pro děti s Vandou a Standou 12:00 Country kapela Papouškovo sirotci 13:30 Jak zdravě (nejen) jíst – program pro děti 14:00 Country kapela Papouškovo sirotci 15:00 Máme rádi přírodu – program pro děti Doprovodný program a aktivity: • Farmářský trh s možností nákupu kvalitních domácích produktů z místních farem • Prohlídka Biodynamického statku Bemagro • Kuchařská show s kvalitními potravinami • Ochutnávky regionálních potravin a potravin se značkou KLASA • Hravý program – hry, soutěže, kvízy, dětské pekařství, hod lasem, slalom s trakařem, skákání v pytli, simulátor dojení krávy a jízdy na býkovi a mnoho dalšího • Malování na obličej • Hrací koutek pro děti Foto popis| Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Servis; 14 Publikováno| Českokrumlovský deník; Servis; 14 - 7 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Servis; 14 - 6 Publikováno| Písecký deník; Servis; 14 - 10

Publikováno| Prachatický deník; Servis; 14 - 14 Publikováno| Strakonický deník; Servis; 14 - 7 Publikováno| Táborský deník; Servis; 14 - 9 ID| 0675ad65-72a2-4027-904b-3fcf57590103

ČRo Olomouc Maso nakažené salmonelou 16.8.2016

ČRo Olomouc str. 3 17:00 Události regionu

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Gabriela ADÁMKOVÁ, moderátorka -------------------V mletém vepřovém mase prodávaném v Lidlu zjistili inspektoři bakterie salmonely. Jde o půlkilogramové balení dovezené z Polska, které mělo datum použitelnosti do čtvrtého srpna. Řada lidí si ale uchovává maso mražené, proto Státní zemědělská potravinářská inspekce varuje před konzumací.

ČRo Ostrava V mletém vepřovém mase prodávaném v Lidlu zjistili inspektoři bakterie salmonely 16.8.2016

ČRo Ostrava str. 2 17:00 Události regionu

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět František TICHÝ, moderátor -------------------V mletém vepřovém mase prodávaném v Lidlu zjistili inspektoři bakterie salmonely. Jde o půlkilogramové balení dovezené z Polska, které mělo datum použitelnosti do 4. srpna. Řada lidí si ale uchovává maso mražené, proto Státní zemědělská a potravinářská inspekce varuje před konzumací. Požití kontaminové, kontaminovaného masa ale automaticky neznamená, že u člověka propukne salmonelóza. Záleží na odolnosti jedince, na množství bakterie a také na tom, zda bylo maso dostatečně tepelně upravené. Obchodnímu řetězci hrozí sankce.

ČRo Plus Ruské letectvo oznámilo omezení leteckých úderů na syrské Aleppo 11.8.2016

ČRo Plus str. 4 17:10 Den podle…

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Ruské letectvo oznámilo omezení leteckých úderů na syrské Aleppo. Každý den plánuje zastavit

bombardování na tři hodiny. První příměří mělo platit mezi devátou hodinou a polednem našeho času. A podle ruské strany skutečně ustaly nálety a dělostřelecká palba. Klid zbraní má umožnit průjezd humanitárním konvojům. Městu podle pozorovatelů hrozí humanitární katastrofa. Tomáše Kociána ze společnosti Člověk v tísni jsem se zeptal, v jakých podmínkách se tam lidé snaží přežít. Tomáš KOCIÁN, Člověk v tísni -------------------No, momentálně ta situace je taková, že se přes ten koridor, který se podařilo díky ofenzivě otevřít na jihu města, tak se podařilo dostat některé dodávky, většinou teda komerční, takže do města se dostaly první dodávky zeleniny, čerstvého ovoce po, po měsíci. Nicméně samozřejmě jsou to zatím spíše jednotky. Ta potřeba je daleko větší. A v současné době se jedná o nějakém dlouhodobějším příměří, nebo OSN se snaží vyjednávat alespoň čtyřicetiosmihodinové příměří na to, aby se ty humanitární konvoje do města dostaly. Tři hodiny na to nestačí určitě. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A co se, nebo čeho se nejvíc lidem na místě nedostává? Tomáš KOCIÁN, Člověk v tísni -------------------No, momentálně je to teda především čerstvé, čerstvá zelenina, nebo obecně čerstvé potraviny, to jest ovoce, zelenina, ale i maso. A postupně v průběhu toho měsíce se zmenšovaly zásoby mouky a základních potravin, tak uvidíme, jestli se v nadcházejících hodinách a dnech podaří do města nějaké větší, větší množství základních potravin dostat. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A co se týče, já nevím, dodávek vody, nebo dodávek elektřiny případně, jak je na tom město v tomto směru? Tomáš KOCIÁN, Člověk v tísni -------------------To město je v zásadě na tom stejně, jako, jako bylo kdysi, to jest velmi špatně. A jak jsem říkal, ti lidé už si, ti lidé už si zvykli žít v takových podmínkách. To jest, vodu mají často ze studen, které jsou, které vykopali v posledních pěti letech. Občas se podaří obnovit dodávky vody, někdy na několik hodin pustí elektřinu. Je to, je to takřka nepredikovatelné. A většinou je to jenom na, na pár hodin. Takže lidé se snaží maximálně, maximálně, to je týče se teda vody, ne elektřiny, ale brát ty věci do zásoby. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Tak, vy jste říkal, že to tříhodinové příměří ohlášené, že je nedostatečné. Ale může aspoň trochu pomoct, aspoň částečně zmírnit tu situaci? Tomáš KOCIÁN, Člověk v tísni -------------------Já si to nedokážu představit. Je to tak, jako kdyby nás bombardovali dvacet jedna hodin denně a tři hodiny řekli, že vás bombardovat nebudou. Jak, jak to vaši situaci zlepší? Za ty tři hodiny pomoc do města nedostanete, za ty tři hodiny prakticky ani z toho města neuniknete. Nemám pocit, že ten, že to tříhodinové příměří je myšleno ze strany režimu vážně. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------No, a na jak dlouho by bylo potřeba zastavit boje, aby to mělo nějaký smysl? Tomáš KOCIÁN, Člověk v tísni -------------------Nejlépe na, na, nastálo. Což se samozřejmě v téhle, v této situaci pravděpodobně nepodaří. Nicméně jak jsem říkal už v úvodu, OSN se snaží vyjednávat čtyřicetiosmihodinové příměří v týdnu.

To jest, to jest na dva dny alespoň. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Tak, když jste mluvil o tom koridoru na jihu města, kterým se dostalo aspoň částečně nějakých čerstvých potravin těm místním lidem, je možné, že třeba některým z nich by mohli ti lidé odcházet? Nebo kdyby se otevřely ještě další koridory, že by tam nemuseli být uzavření vlastně v téhle pasti? Tomáš KOCIÁN, Člověk v tísni -------------------Je potřeba odlišovat koridor a koridor. Že v souča..., v době nedávné jsme, jsme slyšeli o těch čtyřech koridorech, které otevřela vláda Bašára Asada na svá území, kudy mohli lidé procházet a kde prakticky nikdo teda neprošel, tady se bavíme o tom, o tom průniku vlastně té fronty, průniku bojových jednotek do, do obklíčeného Aleppa. Což je taková mezera široká zhruba asi tři kilometry. A samozřejmě tato část je pod těžkým bombardováním. Střílí se, takže jakýkoliv pohyb tímto koridorem je životu nebezpečný. A i, i ty jednotky, i jednotky těch aut, které se tam dostaly s potřebnou pomocí, nebo s potravinami, tak podstupovaly obrovské riziko. Takže myslím si, že v současné době i tak, jak, o čem hovoří moji kolegové na místě, tak když se bavíme o organizaci pomoci, tak říkají, že ještě zkusme vyčkat, protože ta situace je příliš riskantní na to, abychom tam někoho posílali a ohrožovali ho. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Proč vlastně místní lidé nevyužili té možnosti, která se tedy otvírala předtím, to jest ty koridory, o kterých mluvil režim Bašára Asada a ruští představitelé? Tomáš KOCIÁN, Člověk v tísni -------------------No, ono je to tak v zásadě jedno slovo - nedůvěra. Nevěřili, co, co ty koridory nabízí. Když vás někdo čtyři roky bombarduje, cíleně zastrašuje, víte, co se děly za zvěrstva na vašich příbuzných a, a jiných lidech, tak prostě k nepříteli nemáte úplně velkou důvěru. A takovou nabídku využít nechcete. Samozřejmě mohlo se i stát, že docházelo ze strany rebelů k určitému zastrašování těch lidí. To nemůžu popřít. Ale situace, nebo informace o tom, o tom nemám, to jsou, to jsou spíše jen dohady. Nicméně, jak jsem říkal, využili toho spíš jedinci, nebo pár desítek lidí, podle, podle našich informací, ne ani tisícovky, tak jak se tomu snažila, nebo jak se o tom snažila informovat syrská propaganda. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Řekl mi Tomáš Kocián ze společnosti Člověk v tísni. A já tu mám ještě jednu aktuální informaci. Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo partnery, aby vyvinuli tlak na Kyjev a varovali ho před nebezpečnými kroky, jež mohou mít velmi negativní dopad. To se tím vlastně okruhem vracíme k naší první zprávě, k našemu prvnímu rozhovoru.

V mletém vepřovém dovezeném z Polska objevena bakterie salmonely 16.8.2016

ČRo Plus str. 7 19:00 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka -------------------Bakterie salmonely v mletém vepřovém mase dovezeném z Polska zjistila kontrola Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Výrobek prodával řetězec Lidl a celkem ho na trh dodal více než jednu a půl tuny. Inspekce s ním zahájí správní řízení o uložení pokuty. Její mluvčí Pavel

Kopřiva varuje spotřebitele před konzumací této nebezpečné potraviny. Pavel KOPŘIVA, mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Jedná se o vepřové mleté maso stoprocentní v balení 500 gramů s označením šarže 211, kde laboratorní analýza prokázala přítomnost bakterií rodu salmonela. Tato potravina má již prošlé datum použitelnosti, nicméně SZPI upozorňuje všechny spotřebitele, aby potravinu nekonzumovali, pokud ji mají doma ve zmraženém stavu. Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka -------------------Požití kontaminovaného masa automaticky neznamená, že u člověka salmonelóza propukne. Záleží na jeho odolnosti, množství bakterie a na tom, jestli maso prošlo tepelnou úpravou.

ČT 1 Značení potravin 10.8.2016

ČT 1 str. 18 19:00 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Přestože značení zejména uzenin je přísnější, nikdo výrobcům nenařizuje přesné složení výrobku. Výjimkou jsou evropské značky kvality. Ty zákazníkovi zaručují nejenom obsah, ale i místo původu tradičních specialit. Zatím je získaly čtyři druhy tuzemských uzenin. Další velké změny a nejenom pro zpracovatele masa brzy přinese novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Platit začne za měsíc 7. září. I potraviny na pultech se budou jinak značit. Za český výrobek se nebude moct vydávat ten, který byl v tuzemsku jen zabalen. Novela dovoluje tento název použít pouze u produktů, které jsou ze sta procent v případě rostlin vypěstované nebo v případě zvířat vykrmené a poražené na území českého státu. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ /9. 6. 2015/ -------------------Dneska značku Klasa získá i produkt, který na území České republiky vůbec vyráběn třeba nebyl, ale splňuje ty kvalitativní parametry. A my tady chceme, aby zákazník měl šanci jasně vidět, že výrobek, který je označený Česká potravina, je výrobek, který vznikl opravdu z domácích surovin. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Pro vícesložkové potraviny pak platí, že pětasedmdesát procent všech surovin musí pocházet z Česka. Výrobky, které to nesplní, nebudou moct mít na obalu motiv české vlajky, a to ani k marketingovým účelům.

Rostoucí cena masa 10.8.2016

ČT 1 str. 19 19:00 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Nemění se jen zákony, ale i ceny. Třeba u jatečních prasat vyskočily za poslední čtvrtletí o pětadvacet procent. Zpracovatelé varují, že tak výrazné zdražení vstupní suroviny může přinést i vyšší ceny uzenin, zhruba o deset procent. A za maso nejspíš zaplatí víc zákazníci v celé Evropě už během příštích týdnů. Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Než Pavel Peška vykrmí jedno sele, stojí ho to čtyři tisíce korun a půl roku práce. Podnikat v živočišné výrobě a udržet si stabilní pozici na trhu podle něj není jednoduché. Zatím by ale neměnil. Pavel PEŠKA, farmář, Dvůr Seletice -------------------Protože se nám jedná doopravdy o to, abychom garantovali zákazníkům tu kvalitu, tak se prostě musíte tomu věnovat daleko víc, než je běžná záležitost. Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Aby měl celou výrobu pod kontrolou, a to i finančně, prasata sám chová, poráží i zpracovává. Mezi tuzemskými zemědělci je tak ale spíše výjimkou. Tady v Seleticích ročně odchovají osm set vepřů. A i tady budou muset zdražovat. Pavel PEŠKA, farmář, Dvůr Seletice -------------------Jestliže chceme, abychom uchovali chovy vepřového u nás na venkově, tak budeme nuceni zdražit cirka o deset procent. Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------A nejde jen o producenty prémiového masa z farem. Jan KATINA, výkonný ředitel, Český svaz zpracovatelů masa -------------------Důvodem je pokles stavu prasat v celé Evropě na konci roku 2015 a zároveň se daří poměrně dobře vývozu, takže tím dochází k odčerpání vepřového masa z evropského trhu a tím pádem pokles nabídky. Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Výkyvy v cenách vepřového jsou poměrně časté. Během jednoho roku maso obvykle zdraží i zlevní několikrát. Nárůst o čtvrtinu jen během posledních tří měsíců je ale neobvyklý. Jan KATINA, výkonný ředitel, Český svaz zpracovatelů masa -------------------U nás je ta situace ještě dramatičtější, protože pokles živočišné produkce v posledních desetiletích byl významný. Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka redaktorka

-------------------Plánované zvýšení cen v praxi znamená, že třeba kilo šunky od kosti podraží i o více než dvacet korun. Zdražení vepřového je ale podle ministra zemědělství Mariana Jurečky v pořádku. Čeští producenti dlouhodobě trpěli nízkými výkupními cenami. Prodávali tak kilo masa i několik korun pod výrobními náklady. Teď se situace alespoň podle něj mění k lepšímu. Iveta Dvořáková a Michaela Poláková, Česká televize. redaktor -------------------České zemědělství, trendy, ceny, nové zákony a vyhlášky. Politický duel - Jaroslav Faltýnek versus Petr Bendl. Události, komentáře.

denik.cz Pozor na uzeného lososa. Obsahuje nebezpečného parazita 12.8.2016

denik.cz str. 0 Ekonomika ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha - Ministerstvo zdravotnictví varuje před konzumací stogramového výrobku "Losos divoký uzený - kousky" s datem spotřeby do 22. července letošního roku. Ryba obsahuje parazita, který může být nebezpečný i pro člověka. Informoval o tom mluvčí ministerstva Ladislav Šticha. " Výrobek má šarži L23012562/T4, jeho prodávajícím je společnost Nekton. Laboratorní testy potvrdily, že potravina obsahuje parazitického červa Anisakis simplex, který se vyskytuje v trávicím traktu mořských savců. Jeho larvy v tělní dutině či svalovině ryb jsou silným alergenem a člověkem pozřené živé larvy mohou proniknout přes žaludeční stěnu do vnitřních orgánů. Podle serveru bezpecnostpotravin.cz lidé po pozření parazita onemocní anisakiózou, která se projeví prudkými bolestmi břicha, zvracením a nauzeou, nebo nemoc může proběhnout bezpříznakově. Symptomy se dostaví hodinu až dva týdny po konzumaci nedostatečně tepelně zpracované infikované ryby. Po třech týdnech od počátku onemocnění larvy většinou spontánně opustí zažívací trakt. Dospělí červi i larvy jsou citliví na vyšší i nízké teploty, proto jsou usmrceny buď při dostatečném tepelném zpracování rybího masa, nebo při jeho zmrazení. Veterináři aktuálně prověřili lososa i u příjemce dovezeného zboží ve Středočeském kraji. Tři z pěti zkoumaných vzorků v sobě parazita měly. Zásilka se 1700 produkty přišla do ČR podle Státní veterinární správy (SVS) začátkem dubna. "Vyexpedováno, v naprosté většině do řetězce Ahold, bylo k dnešnímu dni 919 balení. V současné době probíhá stahování neprodaných zásob výrobku z prodejen," řekl dnes ČTK mluvčí SVS Petr Pejchal. Veterináři okamžitě po nálezu pozitivních vzorků zakázali posílání dalších výrobků ze skladu."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/minister...bezpecneho-uzeneho-lososa-20160812.html

Na Zemi živitelce bude 382 vystavovatelů, méně než loni 15.8.2016

denik.cz str. 0 Ekonomika ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Praha - Na letošním 43. ročníku mezinárodní výstavy Země živitelka se představí 382 vystavovatelů a spoluvystavovatelů, přibližně o 60 méně než loni. Své výrobky představí také 105 obchodníků z 22 zemí. Tradiční akce se uskuteční od 25. srpna do 30. srpna na českobudějovickém výstavišti. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ředitel výstaviště Leoš Kutner. " "Počet vystavovatelů je závislý i na tom, kolik výstav se uskuteční nejenom v ČR, ale i po Evropě," podotkl Kutner. Akce je rozdělená do oborových dnů. Čtvrtek bude ve znamení českých pekařů a cukrářů, kteří se například utkají v soutěži o nejhezčí dožínkový koláč. V pátek bude Den českého venkova, kdy budou odborníci diskutovat o podpoře rozvoje venkova a o připravovaných dotačních programech. Organizátoři také plánují diskusi o směřování a rozvoji aktivit českých potravinářů. Na akci budou například i soutěže v pití mléka a pojídání párků. V sobotu budou Národní dožínky a budou se předávat ceny Potravinářské komory kvalitním výrobcům. V neděli se uskuteční Den zdraví, pondělí je nazývané Vodohospodářským dnem. V úterý akci ukončí Den myslivosti. Země živitelka dává prostor na předvedení všech odvětví zemědělství. Jde o největší tuzemskou oborovou akci, loni ji navštívilo přibližně 102.000 lidí. Dalšími významnými výstavami v oboru jsou například brněnský veletrh zemědělské techniky TechAgro, který loni navštívilo 110.000 lidí, a potravinářský veletrh Salima, kam loni rovněž v Brně přišlo skoro 30.000 lidí. Slavnostního zahájení letošního ročníku Země živitelky by se měli zúčastnit prezident Miloš Zeman a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Akci podle organizátorů výstavu navštíví mimo jiné i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD)."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/na-zemi-...stavovatelu-mene-nez-loni-20160815.html

dotyk.cz Biopotraviny nepomáhají našemu zdraví ani životnímu prostředí dotyk.cz str. 0 Komentáře Bjorn Lomborg Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 14.8.2016

zpět Zaujetí tím, co jíme, narůstá. Stále častěji čelíme výzvám, ať přejdeme k biopotravinám. Jejich propagátoři tvrdí, že jsou výživnější a že pomáhají životnímu prostředí. Ve skutečnosti je to většinou jen marketingový trik. "Zatím největší srovnávací studii biopotravin a běžného jídla zpracovala v roce 2012 Stanfordova univerzita. Nenašla žádný důkaz, že by biopotraviny byly výživnější. Také navazující studie zopakovala předchozí zjištění. Vědecké studie tedy neprokazují, že biopotraviny jsou výživnější a bezpečnější než běžné potraviny. Podobné to je s argumentem, že na biofarmách chovají zdravější zvířata. Pětiletá americká studie ukázala, že mléko z biochovů má podobnou kvalitu jako mléko z běžných farem. Norský vědecký výbor pro potravinovou bezpečnost nezjistil žádný rozdíl ve výskytu nemocí. Vepři a drůbež z biochovů sice mají přístup do otevřených výběhů, ale o to více mají v sobě parazitů a nemocí. Biopotraviny nám jsou marketingově prodávány jako přínos pro životní prostředí. Částečně je to pravda. Biofarmy spotřebují méně energie a vypouštějí méně skleníkových plynů na jednotku plochy než běžné zemědělské podniky. Jenže objem jejich produkce je výrazně nižší. Objem emisí

je ve výsledku plus minus stejný jako v případě běžné produkce. K vyprodukování stejného množství pšenice, špenátu či jahod totiž potřebujete mnohem větší plochu pozemků, a to v průměru o 84 procent. Ubývá tím prostor pro lesy a přírodní rezervace. Uvedu příklad: pokud by Spojené státy americké chtěly veškerou produkci potravin převést do biostandardu, musely by plochu zemědělské půdy zvětšit o území, jež rozlohou odpovídá Německu a Rakousku. Za oběť této snaze by padly národní parky a divoká příroda. I v biopotravinách mohou být pesticidy Opravdu se biopotraviny vyrábějí bez pesticidů? Ne. Biofarmy smějí používat pesticidy „přírodního původu". Patří mezi ně třeba síran měďnatý, který vyvolal onemocnění ledvid mezi pracovníky na francouzských vinicích. Další „organický" pesticid pyrethrin vede podle studií k 3,7násobně vyššímu výskytu leukémie mezi farmáři, kteří tuto látku používají. Autor: Shutterstock Ano, běžné potraviny obsahují více pesticidů. To hraje ve prospěch biopotravin. Pokud použijeme horní odhad Amerického úřadu pro potraviny a léčiva, všechny běžné pesticidy mohou způsobit okolo 20 případů úmrtí na rakovinu v USA.Uvedené číslo bledne ve srovnání s dopady biopotravin. Přechod celé výroby potravin ve Spojených státech na biostandard by si vyžádal dodatečné náklady ve výši okolo 200 miliard dolarů ročně. O to méně peněz by lidé a veřejné rozpočty mohly dát na zdravotnictví, péči o seniory, školství či infrastrukturu. Tak rozsáhlý finanční dopad by se musel negativně projevit na lidském zdraví. Studie dokládají, že když některá země zchudne o 15 milionů dolarů, statisticky to znamená o jedno předčasné úmrtí navíc, protože peněz na jídlo a zdravotní péči zbývá méně. Kompletní přechod Spojených států na biopotraviny by si podle tohoto vzorce vyžádal nejméně 13 tisíc předčasných úmrtí za rok. Luxus pro bohaté Biopotraviny jsou fenomenem v bohatých zemích, okolo 90 procent celkového množství se prodá v Evropě a Severní Americe. Navzdory pětinásobnému nárůstu prodeje během minulých 15 let stále biofarmy zabírají pouhé jedno procento zemědělské půdy. Norman Borlaug, který dostal Nobelovu cenu za odstrartování takzvané Zelené revoluce v zemědělství, upozorňuje, že povinné biofarmaření po celém světě by vedlo k miliardám hladovějících lidí. „Nechtěl bych se dožít toho, jak dvě miliardy ,dobrovolníků´ obětujeme," říká Borlaug. Biopotraviny jsou v podstatě určeny pro bohaté osoby, kterým finanční výdaj navíc přinese dobrý pocit. Jejich uživatelé by však nám ostatním neměli dávat najevo svou morální nadřazenost. Biopotraviny nejsou zdravější ani ekologičtější. Rozsáhlá „biorevoluce" by vedla ke škodám na životní prostředí a k dalšímu kácení lesů po celém světě. Když módní návrhářka Vivienne Westwoodová prohlásila, že lidé, kteří si nemohou dovolit biopotraviny, by měli jíst méně, mohla k tomu mít ty nejlepší úmysly. Ve skutečnosti byla úplně mimo. Svět potřebuje více jídla a za přijatelnou cenu. Z výše uvedených důvodů se nebude jednat o biopotraviny."

URL| http://www.dotyk.cz/komentare/biopotra...i-ani-zivotnimu-prostredi-20160812.html

dychame.cz Syrových ryb se bát nemusíte. Přesvědčí vás o tom tyto tři jednoduché recepty dychame.cz str. 0 Naše téma,Tipy a rady Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.8.2016

zpět Zatímco v Asii se syrové ryby v různé podobě vyskytují na jídelníčku denně, v českém prostředí není konzumace tepelně nezpracovaných ryb příliš běžná. Syrové rybí maso přitom obsahuje pro tělo velmi cenné vitamíny B12, A a D, ale i fosfor nebo vápník. V tomto článku vám proto prozradíme, v jaké podobě se můžete se syrovými rybami setkat a na co dát při jejich konzumaci

pozor. V případě, že se chcete do přípravy rybích pochoutek pustit doma, přinášíme také několik zajímavých receptů přímo od odborníků na rybí speciality ze společnosti Nordsee. V zahraničí narazíte na živé sépie i chobotnice Konzumace syrových ryb je typická zejména pro asijské země. Přední místo v konzumaci ryb dlouhodobě udržují Japonci. Jen v Tokiu jsou stovky tisíc restaurací a většina z nich v jídelníčku syrové ryby nabízí. Není tak divu, že se v Japonsku každý den prodá na 2 500 tun ryb a mořských živočichů. Ty nejlepší kusy se každé ráno draží často za velmi vysoké ceny. Sousto toho nejlepšího tuňáka tak může zájemce stát i několik set korun. Asiaté si ale nelibují pouze v konzumaci syrových ryb, na jejich jídelníčku se objevují i další, pro Evropany často nepochopitelné, speciality. Japonci například konzumují syrové sépie, které praskají v puse a uvolní zvláštní nahořklou chuť, v Koreji jsou zase velmi oblíbené živé chobotničky. Sushi snadno přizpůsobíte své chuti Sushi je jeden z asijských pokrmů, který je velmi oblíbený i v Evropě, a to především proto, že nabízí hodně variant. „Ryba v sushi nemusí být nutně syrová, začátečníci mohou zvolit variantu se smaženým nebo uzeným lososem, vařenými krevetami nebo grilovaným úhořem,“ říká Marek Sedlák z rybích restaurací Nordsee a dodává, že ať už se rozhodnete pro jakýkoliv druh sushi, musíte dbát na čerstvost všech surovin. recept šéfkuchaře Nordsee: Maki sushi s lososem a avokádem Ingredience (24 kusů) 100 g čerstvého lososa 200 g sushi rýže ? avokáda 2 ks mořské řasy 2 polévkové lžíce rýžového octa 1 polévková lžíce cukru ? polévkové lžíce soli K přípravě: Bambusová rohož Fólie Postup Sushi rýži několikrát důkladně propláchněte tak, abyste jí zbavili přebytečného škrobu. Poté ji vložte do hrnce, zalijte vodou a vařte, dokud se nevypaří všechna voda. Mezitím si z rýžového octa, cukru a soli připravte nálev. Všechny ingredience důkladně promíchejte. Pro snazší rozpuštění cukru můžete směs mírně zahřát. Hotovou rýži nechte zhruba 20 minut vychladnout, poté ji vložte do dostatečně velké dřevěné mísy a postupně přimíchávejte hotový nálev. Ochucenou rýži nechte vychladnout. Čerstvého lososa omyjte, zbavte ho kůže a ostrým nožem ho po vlákně nakrájejte na zhruba 0,5 cm tenké plátky. Avokádo oloupejte, zbavte pecky a též nakrájejte. Pro samotné rolování sushi si připravte bambusovou rohož a pokryjte ji fólií. Na fólii položte mořskou řasu, na ní pak navlhčenou rukou začněte vrstvit rýži, kterou rozprostřete téměř po celé délce řasy. Zhruba do středu navlhčené rýže pak vrstvěte plátky lososa a avokáda. Zbylým octovým nálevem potřete volný okraj řasy a opatrně rolujte směrem k tomuto okraji. Hotovou rolku nechte několik minut odstát a poté krájejte na stejně silné kusy. Podávejte s wasabi, nakládaným zázvorem a sojovou omáčku. Ceviche – specialita z Jižní Ameriky, kterou připravíte i doma Syrové ryby se ale nepřipravují jen v Asii. V Jižní Americe například můžete narazit na peruánskou

specialitu zvanou Ceviche. Jedná se o kousky syrových ryb marinované ve šťávě z citrusů, která dodá jídlu příjemnou svěžest. „Šťáva z citrusů působí na kvalitu a konzistenci masa, kdy se ryby v kyselém prostředí v podstatě uvaří. Proces studeného vaření tak ryby zbaví všech potenciálně nebezpečných bakterií,“ vysvětluje Marek Sedlák z Nordsee. Ceviche lze navíc připravit jak z ryb mořských, tak těch sladkovodních. recept šéfkuchaře Nordsee: Peruánské Ceviche Ingredience (4 porce) 800 g bělomasé ryby (například okoun, treska) 6 až 10 limetek nebo citronů 2 cibule ? čerstvé chilli papričky Řapíkatý celer Sůl Čerstvý koriandr Postup přípravy Rybí filety nechte zhruba 30 minut odležet v lednici. Poté je nakrájejte na malé kostky a rozložte do mísy tak, aby se jednotlivé kusy nepřekrývaly. Posolte, posypte čerstvým koriandrem a přidejte i nakrájený řapíkatý celer. Připravené maso zalijte dostatečným množstvím limetkové šťávy tak, aby byly všechny porce v nálevu ponořené. Pro větší pikantnost přidejte najemno pokrájenou chilli papričku. Vše pokryjte plátky cibule a nechte marinovat zhruba 20 minut. Podávejte s vařenými brambory a čerstvým salátem. Tatarák z ryby – lehčí a zdravější varianta oblíbené pochoutky Tatarák z hovězího masa je tradiční pochoutkou Čechů. Pro ty, kteří toto těžké jídlo nemají v lásce, však existuje zajímavá varianta vyrobená právě z ryb. Pochutnat si totiž můžete na tataráku z lososa, tuňáka, ale i z českého kapra. Tatarák z ryb je skvělou variantou pro lidi, kteří s konzumací syrových potravin teprve začínají. Ryby jsou totiž najemno nastrouhané a doplněné o další ingredience. Podle odborníků je navíc riziko nákazy Salmonellou nebo dalšími bakteriemi u syrových ryb mnohem menší než při konzumaci syrového jatečního masa. recept šéfkuchaře Nordsee: Tatarák z kapra Ingredience (2 porce) 200 g kapřích filet 1 cibule 1 žloutek ? lžičky sladké mleté papriky Špetka mletého kmínu Sůl Mletý pepř Tabasco Hořčice, kečup Citrónová šťáva Zelená petrželka Postup přípravy Kapří filety zbavte kůže a vykostěte. Maso omyjte a pomelte na masovém strojku. Pokud nemáte strojek k dispozici, můžete maso nakrájet na velmi malé kostičky. Smíchejte s najemno nakrájenou cibulí, přidejte žloutek a promíchejte. Dochuťte solí, pepřem, mletou paprikou a kmínem dle potřeby. Přidat můžete také trochu hořčice, kečupu nebo kapku tabasca.

URL| http://www.dychame.cz/syrovych-ryb-se-...-vas-o-tom-tyto-tri-jednoduche-recepty/

ego! Umí toho víc 12.8.2016 ego! str. 14 téma Radvan Bahbouh Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jsou inteligentní, ale to, co je od ostatních lidí odlišuje, není měřitelné na stupnici IQ. Jejich výjimečnost spočívá v tom, že ovládají více oborů a dokážou je propojovat. Spíš než mudrce s prošedivělým plnovousem však připomínají děti, které se radují z každého dalšího poznání. Francis Galton byl uznávaný cestovatel a objevitel. Už jako mladý se vydal sám na tehdy velmi dobrodružnou cestu do Konstantinopole, pak podél Nilu došel z Egypta až do Súdánu a o něco později vedl expedici mapující neznámé oblasti jihozápadní Afriky. V polovině 19. století bylo takové cestování velmi obtížné a nebezpečné, a tak byl za zmapování neprobádaných oblastí světa jako špičkový geograf a kartograf vyznamenán. Galton byl také matematik. Je považován za zakladatele statistiky. Vymyslel, jak shrnout rozsáhlá měření do několika parametrů. Zavedl takové pojmy jako rozptyl, medián, směrodatná odchylka či korelace. Položil základy statistického testování, když například zkoumal, zda modlící se lidé žijí déle než nemodlící se lidé (nežijí, vyšlo mu). Ten samý muž je ovšem považován i za jednoho ze zakladatelů genetiky a eugeniky (tenhle název dokonce vymyslel). Jako první se věnoval průzkumu dědičnosti některých lidských vlastností. Zabýval se rovněž antropologií a antropometrií. Zjistil, že průměrná lidská tvář (získaná kladením různých tváří přes sebe) je vysoce atraktivní. Svou metodou snímání otisků prstů Galton též významně ovlivnil kriminalistiku. Zároveň stihl položit základy vědeckého zkoumání počasí – meteorologie. Byl prvním, kdo nakreslil mapu počasí a přesvědčil noviny, aby ji publikovaly, protože by mohla čtenáře zajímat. Mapy počasí se používají dodnes, na rozdíl od jeho map krásy, v nichž se snažil zmapovat Anglii z hlediska výskytu krásných žen (vyhněte se Aberdeenu!). Tento autor několika stovek publikací (z nichž některé jsou dodnes vydávané) je i zakladatelem vědecké psychologie. Kromě jiného vymyslel psychologické dotazníky a testy. Při jeho výzkumech vnímání ho napadlo vyrobit (dnes po něm pojmenovanou) píšťalku, kterou slyší jenom psi. A možná už nás nepřekvapí, že proslul tím, že jako první zkoumal kořeny lidské geniality. Renesanční lidé Než se zamyslíme nad tím, jak něco takového mohl dokázat jeden jediný člověk, vraťme se trochu zpátky do doby, kdy toho lidstvo vědělo tak málo, že se toto vědění dalo z velké části vměstnat do lidské hlavy. Ne však jakékoliv. Nositelé těchto hlav byli mudrci, kteří se neřídili hranicemi oborů. Různorodá pole a políčka odpovídající jednotlivým oborům byla vlastně těmito průzkumníky teprve zakládána. Takový Aristoteles se kromě filozofie věnoval všemu možnému – anatomii, astronomii, ekonomii, lingvistice, logice, medicíně, poezii, výchově (byl učitelem Alexandra Velikého)… a dokonce smíchu (což posloužilo Umbertu Ecovi jako geniální zápletka v jeho románu Jméno růže). A nebyl určitě sám. Jeden z takových učenců, Alexandr Polyhistor, dal navíc těmto › lidem jméno. Polyhistorové byli lidé mnoha nadání a mnoha oborů. Žel s vpády barbarů do reálného světa a vpády církve do světa myšlení se začaly tyto nadané osoby skrývat. Jak to dopadlo, když v tom nebyly důsledné, ukazuje případ vynikající matematičky, filozofky, astronomky a vynálezkyně Hypatie z Alexandrie (prý velmi krásné ženy), která byla za své podezřele rozsáhlé znalosti brutálně umučena zfanatizovaným davem. Středověk zakonzervoval vědění na úrovni Aristotelovy doby. Teprve s nástupem renesance došlo k plnému znovuzrození lidské zvídavosti. Inspirováni antikou začali mnozí nadaní lidé rozvíjet své

mnohostranné zájmy bez náboženských či společenských omezení. Příkladem může být Michelangelo – básník, sochař, malíř a architekt v jedné osobě. Anebo ještě lépe Leonardo da Vinci, který proslul nejen jako malíř, ale také jako matematik, hudebník, přírodovědec, architekt, anatom, zkrátka umělec i vědec. A také vynálezce a konstruktér, který je považován za duchovního otce letadla, vrtulníku, tanku, ponorky, skafandru, auta, bicyklu, vrtačky a kalkulačky. Podle nich se začalo o lidech podivuhodně různorodých zájmů mluvit jako o lidech renesančních. Na sebe Freud zapomněl Jak si takovou mnohostrannou výkonnost vysvětlit? To je otázka, která trápila jiného myslitele, Sigmunda Freuda. Domníval se, že něčeho takového jsou schopni lidé, kteří přesunou svou erotickou zvídavost na celou přírodu. Jinak řečeno – většina malých dětí si hraje na doktory, ale jen málu z nich to zůstane i v dospělosti. Freud předpokládal, že takovou výkonnost není možné mít, když má člověk normální sexualitu, ženu a děti (genderovou korektnost u Freuda nehledejme). Je pravda, že se Michelangelo, velký milovník krásy ženského i mužského těla, stihl za svůj život významně zamilovat jen › dvakrát – jednou do ženy a jednou do muže. Leonardo měl také pochopení pro obě pohlaví, ale s nikým partnerství nevytvořil. Freudovi se při formulaci této domněnky povedl ukázkový freudovský chybný úkon. Stačilo se rozhlédnout, aby našel důkaz vyvracející jeho vlastní hypotézu. Viděl by kolem sebe šest dětí a jednu manželku. A přitom si mohl uvědomit, že je sám poměrně renesanční. Ač je znám jako objevitel nevědomí, stavějící most mezi psychologií a psychiatrií, byl autorem kokainové anestezie v oftalmologii a docenturu získal za vědecké studie na poli neuropatologie a histologie. A to ovládal řadu jazyků, vyznal se v literatuře a sám psal tak specifickým literárním stylem, že za to dostal Goethovu cenu. No a pokud by svou renesančnost zapíral, mohla mu pomoci ta Goethova cena. Goethe je skvělým příkladem renesančního člověka a zároveň pravidelně se zamilovávajícího sukničkáře, dělícího čas mezi tvorbu a milostné avantýry. (Naposledy se zamiloval ve svých 72 letech do mladičké Ulriky.) A přitom stihl napsat nejen rozsáhlého Fausta, ale i méně rozsáhlé Utrpení mladého Werthera, které bylo tak působivým líčením lásky, že v Evropě způsobilo rozsáhlou vlnu sebevražd nešťastně zamilovaných. Goethe se ovšem věnoval i právnické a politické kariéře (byl dvorním radou a později ministrem), vědě (napsal vědecký traktát o barvách), meteorologii (zavedl měření tlaku vzduchu barometrem), filozofii, geografii a mnoha dalším disciplínám. Jestliže mohou být sexuální touhy renesančních lidí malé, střední i vysoké, musíme najít něco jiného, co tyto lidi spojuje. Nabízí se vysoká inteligence, která je obecnou dispozicí k dosahování vysokého výkonu v různorodých oborech lidské činnosti. Ta by však nestačila, kdyby nebyla doprovázena zvídavostí a velkou touhou po poznání. A také dávkou nekonformnosti, aby takoví lidé odolávali převládajícímu přesvědčení společnosti, že se ševci mají držet svého kopyta a že za devátým řemeslem se nachází bída. Liška vs. ježek Samozřejmě že má renesanční „kopytem sem, kopytem tam“ své nevýhody. Jednou z nich je nedokončování, přelétavost, nedůslednost a – pokud nejste dobře zabezpečeni – i finanční nestabilita. Renesančnost nelze propagovat jako obecně doporučený přístup k životu. Chtěli byste operatéra, který hodně operuje, nebo který píše opery? Dilema, co je vlastně lepší, je staré. Už v Archilochově bajce o lišce a ježkovi se píše, že liška zná mnoho věcí, zatímco ježek jen jednu, zato pořádně. A protože tuto věc dělá důsledně stále dokola (v nebezpečí se › sbalí do koule), dokáže se lstivé lišce ubránit. Na základě této bajky se lidé někdy dělí na lišky a ježky. Svět potřebuje obojí. A my také, protože žádný z extrémů není zdravý. Máme vědět o čím dál menším počtu oborů čím dál více, až víme o ničem vše, anebo máme vědět o čím dál větším počtu oborů čím dál méně, až víme o všem nic? Každý z nás by měl být schopen jít v jedné věci do hloubky, ale zároveň by se neměl v takto vykopané jámě ztratit. Cestování po horizontálách i vertikálách je třeba střídat. To je výborně vidět na jazycích. Perfektně za svůj život ovládneme sotva jeden jazyk. To by nemělo bránit tomu, abychom se pouštěli do jazyků nových. Kolik jazyků známe, tolikrát jsme lidmi. Někdy nám může i pár slovíček, která se naučíme, pomoci porozumět lidem, kteří se v dané oblasti pohybují. Podobně bychom se měli učit jazyky i jiných oborů. Nikoliv proto, abychom je bravurně ovládali, ale abychom dokázali ocenit ty, kteří se v daném oboru dostali hodně daleko. Desátý jazyk není žebrota, ale bohatství. I tehdy, když o žádném jazyku nemůžeme říci, že ho opravdu umíme.

Dnes už je těžké dospět na území určitého oboru k hranici, kde začíná neznámé a dosud neprozkoumané. A ještě těžší je tuto hranici posunout. Přesto bychom neměli rezignovat. Jinak toho ze světa mnoho neuvidíme. Pěstování renesančnosti není vhodné jen pro to, abychom se ze světa více radovali (a abychom dokázali více obdivovat ty, kteří došli hodně daleko). Ukazuje se jako výhodné i proto, že se výrazně změnila skladba lidských profesí. Jestliže po dobu několika století existovala obdobná a neměnná řemesla a povolání, dnes se skladba profesí výrazně mění a inovuje. Existuje velké množství pracovních pozic, které před 20 lety vůbec neexistovaly, a mnoho dříve existujících řemesel a pracovních pozic zaniklo. Pravděpodobnost, že budeme po celý život dělat jednu jedinou práci a profesi, je dnes daleko nižší. Proto je rozumnou strategií, když máme zálohu v podobě dalších paralelně rozvíjených profesních dovedností. Nemluvě o faktu, že se jednotlivé oblasti mohou plodně doplňovat. Pokud se kvantový fyzik rozhodne napsat divadelní hru, tak může napsat něco mimořádného ne proto, že by byl zkušeným dramatikem, ale že je – na rozdíl od dramatiků – zkušeným fyzikem. Jedním z postmoderních výhonků renesančnosti jsou lidé, kterým se někdy říká slashers, tedy ti, kteří si při charakterizaci vlastní pracovní pozice píší mezi různorodými profesními identitami lomítka – malíř/architekt/sochař nebo švec / sociální aktivista / youtuber. Podobně jako můžeme mít různé role životní (manželka/matka/sestra), můžeme mít i různé role profesní. Role, které se vzájemně obohacují a propojují. Když se ptáme, kam zmizeli renesanční lidé, můžeme odpovědět, že se tak trochu skrývají v každém z nás. Namísto prošedivělých mudrců bychom si měli u renesančních osob automaticky vybavit malé děti a jejich radost z poznání. Těmto dětem, které v sobě máme, bychom měli věnovat pozornost a tím je rozvinout. Pozornost bychom měli věnovat i těm, kteří jsou v takovém přístupu ke světu vzorem. Aby se na ně nezapomínalo, podobně jako na málo známého bratrance Charlese Darwina, sira Francise Galtona. MILAN CAIS hudebník a sochař Častěji ho vídáme za bicími v kapele tata Bojs, původní profesí je ale sochař s titulem z pražské akademie výtvarných umění. obě činnosti se v jeho životě přirozeně prolínají. „už na základní škole jsem chodil na kreslení, ale zároveň jsme v roce 1988 se spolužákem mardošou založili tata Bojs, kteří fungují doteď. vizuální umění a hudba procházejí mým životem jako dvě rovnoběžky,“ říká milan cais a přiznává, že v posledních letech upřednostňoval spíš tu druhou. S kapelou vydal novou desku a/B a odjel velké turné po Česku a Slovensku. Předtím ještě složil hudbu k celovečernímu filmu malý Pán. momentálně se upíná k výtvarnému umění a pracuje na nových sochách, instalacích a akvarelech, jež bude postupně vystavovat v opavě, turnově a Praze. zároveň připravuje listopadový koncert tata Bojs, jenž v pražském foru karlín odehraje unikátně se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. „obě oblasti se staly přirozenou součástí mého života. když poslouchám hudbu, vidím obrazy či plastické krajiny a naopak. třeba k našemu albu ležatá osmička jsem ke každé písničce vytvořil rychlý akvarel, který jsme pak vkládali do vinylů.“ domnívá se ale, že Češi jsou poměrně podezíraví k lidem věnujícím se více činnostem. „občas vám dají najevo, že sedíte jedním zadkem na dvou židlích, a že tedy ani jednu věc nemůžete dělat pořádně.“ na koncertech baví milana caise okamžitá zpětná vazba od stovek lidí, tvorba v ateliéru je pro něj zase spíš klidnou meditativní záležitostí, kdy reakce přichází se zpožděním. „nedokážu říct, jestli jednu věc dělám líp než druhou. ale ať dělám sochu či skládám písničku, vždy do toho dávám maximum. máte-li jasnou myšlenku, kterou chcete sdělit, sama si řekne, jakou formou půjde ven.“ Češi jsou poměrně podezíraví k lidem věnujícím se více činnostem,“ myslí si Milan Cais. MICHAELA JORGENSEN Day advokátka a řeznice když volá jednomu ze svých klientů, na displeji se mu zobrazí trochu morbidní obrázek. michaelu má totiž uloženou s fotkou v zástěře potřísněné krví. Protistraně pak klient říká: „Podívejte, to je naše právnička. a tohle všechno umí!“ ten obrázek v sobě trefně spojuje oba světy, ve kterých michaela jorgensen day žije. Pochází z Česka, ale vystudovala politické vědy v Santa Barbaře v kalifornii, poté ještě absolvovala právnickou fakultu na univerzitě v italském camerinu. v advokacii pracuje už dvacet let, před dvanácti roky si založila vlastní kancelář Smed jorgensen, která se zaměřuje na daňové a obchodní právo. jenže když potkala svého nynějšího manžela, anglického řezníka Paula daye, začala pronikat i do oblasti masa. „Paul si otevřel v Praze dvě restaurace a potřeboval skvělé maso z volných chovů. S farmáři na vesnicích se ale anglicky nedomluvil, takže jsem začala jezdit s ním,“ říká michaela, která s manželem před šesti lety v Praze otevřela řeznictví the real meat Society. a s klienty měla na mítincích hned o jedno neformální téma navíc. Byť maso sama téměř nejedla, začala se zajímat

o biozemědělství a informovanost ohledně stavu zemědělských zvířat. Právě v této oblasti se jí hodí její právní znalosti. „Snažíme se podporovat malé farmáře, kteří se zvířatům věnují s nadšením a vytvářejí jim ty nejlepší podmínky. když vidím, že na slušného farmáře přichází šestnáctá kontrola během půl roku, ráda mu proti útoku úředníků pomohu.“ Čas na obě činnosti si michaela pečlivě vyčleňuje. v pondělí se věnuje řeznictví a od úterý do pátku je právničkou. víkendy s manželem často tráví právě na farmách mimo Prahu. ač advokacii michaela považuje za svoji primární obživu, dokáže si představit, že jednou bude čistě jenom řeznicí. „Právničina je stresující, lidé za vámi chodí jen s problémy. v mé druhé profesi mi věci dávají smysl. vysvětlujeme lidem, že život zvířete má cenu. když už maso jíme, musíme k němu přistupovat s respektem. je to drahá surovina. Svoji právní profesi se snažím využívat k tomu, abych pomohla vylepšit život hospodářských zvířat.“ DAVID VÁVRA architekt a herec „jedna kariéra pomáhá té druhé hluboce. některý čas jedno převáží, ovšem když natáčím delší dobu Šumná města, myslím na vlastní realizace a naopak,“ deklamuje david vávra stejně vzletným tónem, jímž moderoval zmiňovaný cyklus zastavení u nejzajímavějších staveb českých architektů. Právě při jeho natáčení se obě vávrovy profese – herectví a architektura – prolnuly asi nejvíc. S tou první začal před 45 lety, když s milanem Šteindlerem založili jako čtrnáctiletí u babičky ve sklepě divadelní soubor Sklep. kolem něho se pak začalo utvářet jádro budoucích herců a režisérů. Sám david vávra dostával herecké příležitosti ve filmu, zahrál si ve snímcích věry chytilové kopytem sem, kopytem tam nebo Pasti, pasti, pastičky. v roce 2003 se objevil v detektivní komedii mazaný filip. a samozřejmě nelze zapomenout na televizní skeče z 90. let alles gute v legendární České sodě. jako architekt je podepsaný například pod rekonstrukcí kulturního domu dobeška, který se mimochodem stal domovskou scénou divadla Sklep, rekonstrukcí sborového domu evangelické církve v modřanech a Braníku nebo přestavbou bývalé továrny na knihovnu města hradec králové. možná že některé zakázky dostal i díky tomu, že se objevoval na filmovém plátně nebo na divadelním jevišti. „asi bych to úplně nevyloučil, ale není to dobře,“ připouští architekt a herec. a ve kterém z oborů se cítí být lepší? „to, jak člověk vykonává nějakou práci, nemá posuzovat on sám, ale ti, kteří jeho dílo užívají – lidé procházející domy a diváci v divadle nebo u obrazovek,“ odmítá sám sebe hodnotit. každopádně uspět ve dvou oborech je podle něj „požehnaný osud“. Jaromír 99 zpěvák, textař a výtvarník Černobílé obrázky, zádumčivé texty, naléhavě zneklidňující zpěv. to všechno patří k jaromíru Švejdíkovi, známému jako jaromír 99. rodák z jeseníku je od konce 80. let textařem a zpěvákem skupiny Priessnitz, většinu textů píše i pro kapelu umakart, jejímž je členem s dalšími hudebníky z kapel the ecstasy of Saint theresa a tata Bojs. kromě toho je ale autorem řady komiksů, například kafkova zámku či příběhu jana nováka o emilu zátopkovi. „když dodělám komiks nebo hudební album, cítím se dost vyhořelý, takže se vlastně těším, že změním obor. nedávno jsem rok a půl pracoval na komiksu zátopek, podle jeho hesla ‚když nemůžeš, tak přidej‘ do úplného vysílení. S mojí kapelou Priessnitz nyní dokončujeme album Beztíže a vlastně zjišťuji, že to je ta nejlepší rekonvalescence.“ výtvarku a hudbu střídal už jako dítě. „na přání rodičů jsem se začal učit hrát na housle hned v první třídě. chodil jsem na ně do lidušky, ale moc mě to nebavilo, takže když tam později otevřeli výtvarku, přešel jsem na kreslení. v pubertě jsem pak objevil punk a vrátil se k hudbě.“ ve střídání činností ale jaromír pokračoval, za socialismu to byla nutnost. „makal jsem jako zahradník, kotelník či deratizér, abych měl v občance razítko a nemohli mě zavřít za příživnictví,“ říká s nadsázkou autor komiksu alois nebel, podle něhož vznikl i stejnojmenný film. na něm se podílel nejen jako výtvarník, ale i jako autor textů skladeb ze soundtracku. Právě psaní textů je jaromírovou nejnáročnější disciplínou. „v tomto případě to, co bolí, bývá dobrý. vlastně největší radost mám, když se mi povede text k písničce,“ svěřuje se. Přesto, kdyby musel volit jenom jednu profesi, vybral by si ve svém věku komiks. „je to daleko klidnější práce než rokenrol.“ PETR CÍGLER nanochemik a hudební skladatel Posouvá hranice vědeckého poznání i umění. v prvním případě coby šéf badatelského týmu nanochemiků akademie věd Čr, v tom druhém jako skladatel takzvané vážné hudby uváděné na mezinárodních festivalech. Slovo takzvané zde má svůj důvod, neboť stejně jako ve vědě při komponování skladeb rád experimentuje a protkává je i „nehudebními“ prvky ze světa, jenž ho obklopuje. „chemie mě živí a baví, věnuji jí většinu svého pracovního času. začal jsem ji sice dělat později než hudbu, ale to je asi celkem logické vzhledem k tomu, co všechno musí člověk znát, než se může pustit do jejího studia. Přírodní vědy, hlavně mineralogie a botanika, mě přitahovaly už od první třídy. Přechod k chemickým pokusům a vybudování domácí laboratoře byl později nezadržitelný – pokusy byly daleko zajímavější než

minerály ležící v krabičkách pod postelí,“ říká Petr cígler. hudba ho ale lákala také od dětství, ještě na základní škole začal hrát na lesní roh a později na gymnáziu se pustil do komponování. „Svět chemie a hudby je pro mě víceméně paralelní. v kompozici se mi občas hodí přírodovědné vzdělání a určitá racionalita, kterou ve vědě musím používat denně. a inspirační okruhy některých skladeb částečně odkazují k přírodním procesům. ale žádné přímé spojení bych u sebe nehledal. Synergii cítím spíš v určitém odpočinku či občerstvení, které mi jedna disciplína vedle druhé pomáhá nalézt.“ Skládající badatel však přiznává, že je velmi obtížné vše skloubit časově. vede vědecký tým a jeho „odskočení si“ do světa hudby nebývá jeho nejbližšími kolegy přijímáno zrovna s nadšením. „Po dobu, kdy skládám, jsem na příjmu jen omezeně a oni se pak musí potýkat s experimentálními problémy beze mě.“ kdyby si měl Petr cígler zvolit jen jeden obor, byla by to téměř jistě chemie. „v uSa jsem za dva roky nenapsal jedinou skladbu, zato nových molekul jsem nasyntetizoval pěknou řádku.“ na konci června měla v národním divadle moravskoslezském v ostravě premiéru cíglerova opera táhlý zvlněný ohyb podélného předmětu. jeho skladba daily Patterns letos Česko reprezentovala na mezinárodní tribuně skladatelů, kde se dostala do výběru, jenž bude vysílán více než třiceti rozhlasovými stanicemi světa. MARIE DOLEŽALOVÁ herečka a blogerka loňský rok byl pro herečku marii doležalovou úspěšný. kromě toho, že zvítězila v taneční soutěži Stardance, získala cenu magnesia litera za blog kafe a cigárko, na kterém glosovala hereckou profesi a který vydala i knižně. i přesto se ale cítí být hlavně herečkou. „za tím, že jsem herečka, si stojím, za spisovatelku se nepovažuju. Píšu jenom, když mám nápad, slinu a čas. Píšu tak ráda právě proto, že tenhle svůj druhý obor vlastně neberu vážně,“ přemítá členka souboru divadla na fidlovačce, jež na sebe upozornila ve filmu Pusinky. objevila se též v seriálu vyprávěj, ale nejvíc si lidé 29letou herečku dlouho spojovali s postavou naivní gymnazistky Saši z komediální série comeback. „mé psaní vzniklo jako reakce na deset let hraní – píšu o tom, jak hraju, a přebytečné emoce z hraní si vylévám psaním,“ přemítá doležalová, jak moc se obě činnosti doplňují. a nevylučuje, že to funguje i opačně. „Psaní mi pomohlo v tom smyslu, že v herectví je vždycky výhoda být vidět a díky blogu jsem opravdu vidět byla.“ marie doležalová též založila se svými spolužáky z konzervatoře revuální skupinu olats otesoc. vynikat ve dvou oborech má podle ní své výhody. „Člověk má větší svobodu a rozlet, když tráví hodně času jedním, těší se o to víc na to druhé. minus vidím v tom, že když se prosadíte v druhém oboru a pak v tom nedokážete pokračovat, protože nejste profesionál, musíte pak odpovídat na otázky, kdy zase něco napíšete,“ naráží herečka na fakt, že se na svém blogu se čtenáři prozatím rozloučila, protože její „dravá a spontánní blogovací potřeba během Stardancu zcela uvadla,“ jak píše na kafeacigarko.cz. a kdyby si měla vybrat jenom jedno? „Srdcem asi psaní, ale rozumem hraní, tuším, že psaní by mě neuživilo.“ kdo je kentaur? Pátráme po zajímavých osobnostech, které i v dnešní době zvládají několik profesí. Jistě je znáte, doporučte je tedy do našeho Kruhu kentaurů. Ten právě vzniká z iniciativy renomovaného psychologa a matematika Radvana Bahbouha, značky Rémy Martin a vydavatelství Economia. Více informací o celém projektu najdete na adrese http://www.kruhkentauru.cz. Tam si můžete také vyplnit svůj vlastní dotazník. Možná nad otázkami, jež je třeba zodpovědět, zjistíte, že jste vlastně také „kentaur“. o autorovi projektu Radvan Bahbouh je matematik, psycholog, psychoterapeut, učitel i kouč. Přednáší na katedře psychologie FF UK, vytvořil metodu sociomapování a ve své společnosti QED Group se věnuje psychologickému koučování talentovaných osob, kromě jiných i předních českých manažerů. Je iniciátorem projektu Kruh kentaurů a také autorem textu, který publikujeme na těchto stránkách. PETR URBAN výtvarník a sportovec narodil se do sáňkařské rodiny jako syn horsta a synovec rolanda urbanových, účastníků olympiád v letech 1964 a 1968. „v pěti letech mi táta postavil malé sáňky a pustil mě po dráze dolů. to byl unikát, děti začínají obvykle sáňkovat v pozdějším věku,“ vzpomíná Petr urban, jenž svůj poslední, 17. titul mistra republiky získal v 50 letech. malovat začal též už jako kluk, díky babičce. „našívala skleněné knoflíky na karty, které pak balila do velkých papírů, já jsem u ní často pobýval a na ty papíry jsem si kreslil.“ Profesionálně se Petr urban věnoval nejdřív sportu, i když kreslení pro něj bylo v jinošském věku zdrojem určitého výdělku. „na učňáku jsem kreslil pro spolužáky přes kopírák vtipy a vázal je do „časopisu“ krocan. kluci si ho za padesátník kupovali a já měl na svačinu.“ urbanovým snem ovšem bylo uspět na sáňkařské dráze. to se mu dařilo, v roce 1983 jezdil do 10. místa na světových závodech, zajel rekord dráhy v německu. „olympiádu jsem měl jasnou. jel na ni nakonec syn jednoho bafuňáře. to byla pro mě rána. tehdy mě zachránilo kreslení, začal jsem připravovat vtipy a uspěl jsem s nimi v dikobrazu,“

říká autor dekadentní postavičky rudyho Pivrnce. o olympiády ale nepřišel – v roce 1988 jel do calgary a o čtyři roky později do albertville. málokdo to ví, ale jeho „koníčkem“ byla a je atletika, běhy na střední a dlouhé tratě. „v zimě jsem sáňkoval, v létě běhal. v atletice mě bavilo, že co naběhám, to také v nohách mám, saně jsou technický sport, můžete mít fyzičku, dar sjet dráhu, ale když nemáte dobré saně, tak to nejde.“ Skoro deset let se věnoval i józe. uměl stát hodinu na hlavě, hýbat střevy, „pouštět hlavu mimo tělo“. cvičil a meditoval tak důkladně, že se musel v jednu chvíli rozhodnout. Buď nadpozemská jóga, nebo normální život. nakonec zvolil to druhé. jóga ale nebyla jediným urbanovým koníčkem. „Živím se kreslením vtipů a reklamy, ale odpočinu si při malování olejů na plátno,“ přidává do výčtu svých oblíbených činností muž mnoha talentů. Každý z nás by měl být schopen jít v jedné věci do hloubky, ale zároveň by se neměl v takto vykopané jámě ztratit. Cestování po horizontálách i vertikálách je třeba střídat. ROMAN ŠMUCLER lékař, moderátor, podnikatel Podle lékaře, vysokoškolského pedagoga, podnikatele a moderátora nelze kreativitu zavřít do jedné krabičky. „neustále mi všichni vyčítali, že se rozptyluji medicínou či médii a že nedosáhnu úspěchu. Slýchával jsem: to by v uSa nešlo. a pak jsem na tamních špičkových univerzitách potkal lékaře, kteří hrají ve slavných kapelách, nebo scenáristy, kteří mají svůj výzkum. většinu věcí, které jsem pro českou i světovou medicínu ‚objevil‘, jsem vlastně opsal a adaptoval z jiných specializací,“ říká stomatolog roman Šmucler, zakladatel dnes už sítě klinik asklepion a podílník v několika zdravotnických zařízeních. kromě činností spojených s podnikáním si občas odskočí moderovat, naposledy vědomostní show nejchytřejší Čech. moderátorem se vlastně stal tak trochu z trucu. v mikrofóru Českého rozhlasu, kam kdysi vyhrál konkurz, mu řekli, že se pro moderování vůbec nehodí. „to mně motivovalo natolik, že mám nakonec z onoho úžasného týmu odmoderováno asi nejvíc,“ vzpomíná s jistým zadostiučiněním muž, pro něhož se mezi jeho aktivitami stírají hranice. „je popularizace medicíny mediální či lékařská činnost? je přednášející na univerzitě více vědcem, nebo odborně vybaveným moderátorem? každopádně, jakmile jsem v životě jakoukoli činnost označil za doplňkovou, přestala mi jít a záhy jsem ji opustil,“ přemýšlí sedmačtyřicetiletý lékař. za klíč k úspěchu v 21. století považuje syntézu. „internet s množstvím dat ‚na kliknutí‘ zničil nutnost specializace. Potřeba jsou lidé ultraspecializovaní na nesmírný detail a pak lidé, kteří vše spojují. Soustředit se ale na ultradetail je dramaticky riskantní. znám spoustu lékařů, kteří se za deset a více let naučili výborně operace, které dnes už nikdo nechce,“ poukazuje na některé své kolegy ve svém hlavním oboru roman Šmucler a jako příklad hrdiny současnosti pak uvádí Steva jobse. „Spousta vědců říkala, že vlastně nic neuměl a nic nevymyslel. ‚jen‘ to vše dal dohromady.“ ačkoliv se roman Šmucler věnuje několika oborům, lékařství vždy nakonec zvítězilo, pokud mezi nimi musel volit. „vybral jsem si medicínu, kde prostě nejde vystoupit z vlaku, jinak ujede. naopak, pravidelně mizet z televizní obrazovky je žádoucí, pro diváky i moderátora.“ VLADIMIR 518 raper, výtvarník a textař S nadsázkou říká, že vlastně nikdy žádné povolání neměl. od jedenácti let psal o hudbě do vlastního on-line magazínu, později začal rapovat a založil legendární skupinu PSh. když se dostal ke komunitě graffiti, pustil se do výtvarného umění. vytváří ilustrace, komiksy, píše knihy, vede hudební a knižní vydavatelství Bigg Boss. tam vyšla i velká publikace kmeny, která je o současných českých subkulturách. „nejdřív jsem jednotlivé disciplíny dělal samostatně, ale později se začaly propojovat. chci dosáhnout něčeho, čemu se říká komplexní dílo. když například vyprodukuji album, napíšu si k němu texty, navrhnu obal desky, pak na koncerty vymyslím pódium, vizuál, lasery. v takovém propojování různých oborů mě vždycky inspirovala kapela kraftwerk,“ říká vladimir 518, který je také autorem scénografií pro experimentální divadelní skupinu toW, s níž vytvořil několik audiovizuálních projektů. „všechno je obchod s energií, kterou má člověk jen jednu. Buď je brilantní virtuos, trénuje na nástroj osm hodin denně a je v tom nejlepší, nebo se zaměřuje na více věcí zároveň, ale u ničeho nejde do hloubky. mě zajímá celek, věci, které se na sebe napojují. vyhovuje mi to víc než být zakousnutý v jednom tunelu a tam si kopat. Čímž ale vůbec neopovrhuji lidmi, kteří to tak mají.“ momentálně se vladimir 518 nejvíc věnuje hudbě, pracuje na nových singlech, klipech a chystá turné. zároveň si ale myslí, že větší talent má paradoxně na výtvarnou práci. „cítím, že hudební nadání mám, ale takové prazvláštní. jako výtvarník bych byl možná silnější. rap však není vyloženě hudba, je to primárně o rytmu a širší kultuře,“ říká. kdyby si měl zvolit jen jednu oblast, nemá preferenci. „je mi to jedno, život si vybírá sám. disciplín se mi líbí hodně, jsou i takové, které bych si rád vyzkoušel, ale ještě jsem si na ně nenašel čas nebo mě tam život nezavál. Spíš bych byl nešťastný, kdybych nemohl tvořit. tvorba je způsobem duševní hygieny a mojí záchranou před pochybnostmi. ať už jde o ilustraci, knihu, desku, nebo koncert.“

Nejdřív jsem jednotlivé disciplíny dělal samostatně, ale později se začaly propojovat. Chci dosáhnout komplexního díla. Foto autor| Tomáš Nosil Foto autor| Foto: Profimedia Foto autor| Foto: Profimedia

echo24.cz V „kvalitní“ šunce na kosti byl škrob. Výrobek přišel o značku KLASA echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy Echo24 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.8.2016

zpět Státní zemědělský intervenční fond odebral výrobku Šunka na kosti Smíchovských uzenin značku KLASA. Kontrola totiž objevila v šunce škrob. Výrobce nyní musí ze všech obalů tohoto výrobku odstranit logo KLASA. Odebrání značky KLASA je platné od 10. srpna 2016. Státní zemědělský intervenční fond odebral výrobku Šunka na kosti Smíchovských uzenin značku KLASA. Kontrola totiž objevila v šunce škrob. Výrobce nyní musí ze všech obalů tohoto výrobku odstranit logo KLASA. Odebrání značky KLASA je platné od 10. srpna 2016. „Důvodem odebrání značky výrobku Šunka na kosti je porušení Pravidel pro udělování národní značky KLASA. Kontrola ze strany Státní veterinární správy zjistila obsah škrobu, který nebyl výrobcem deklarován a navíc se jeho použití do tohoto typu výrobku dle požadavků vyhlášky č. 326/2001 Sb. nepřipouští,“ uvedla k případu tisková mluvčí Vladimíra Nováková. Předmětem kontroly byla dále Šunka Mandolína, která je rovněž oceněna značkou KLASA. V případě tohoto výrobku kontrola dopadla dobře, všechny zjištěné hodnoty odpovídají deklaraci výrobcem. Národní značku kvality KLASA uděluje mimořádně kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům ministr zemědělství od roku 2003. Administraci značky provádí Státní zemědělský intervenční fond. Národní značku kvality získává výrobce na tři roky. Logo KLASA slouží spotřebitelům k lepší orientaci na trhu při rozeznání výjimečně kvalitních produktů v porovnání s běžně dostupnými potravinami. V současnosti mohou spotřebitelé nalézt značku KLASA na obalech celkem 1048 produktů od 216 českých a moravských výrobců. Čtěte také: Řecku vadí zařazení řeckého jogurtu do české vyhlášky

URL| http://echo24.cz/a/wbRVF

ekolist.cz Hrábek: Řešením podvýživy není jedna zázračná plodina 15.8.2016

ekolist.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Nobelista Richard Roberts spolu s dalšími 107 nobelisty vyzval mezinárodní ekologickou organizaci, aby přiznala omyl a zastavila svou kampaň proti geneticky modifikovaným plodinám, zejména proti zlaté rýži, která by podle vědců mohla být řešením nedostatku vitaminu A u lidí trpících podvýživou. O kampani Greenpeace a zlaté rýži jsme se bavili s tiskovým mluvčím Greenpeace Lukášem Hrábkem. Částka Kč Váš e-mail Jsme globální organizace a i naše kampaně jsou globální. Spojují nás společně sdílené hodnoty. Proto v principiálních otázkách jako je jaderná energetika, komerční lov velryb nebo právě uvolňování GMO do životního prostředí, panuje shoda. Z jaké pozice vychází tvrzení Greenpeace, nejen ohledně GMO, o jaké zdroje se opíráte? Pozice Greenpeace jsou založeny na vědeckých poznatcích a argumentech, v potaz bereme i sociální a kulturní aspekty dané problematiky. Tyto naše pozice procházejí v rámci organizace diskuzemi a procesem ověřování důkazů, aby měl náš postoj pevné a reálné základy. Konkrétně na problematiku zlaté rýže upozornil náš vědecký tým sídlící na univerzitě v britském Exeteru. Jeho tehdejší vedoucí se kvůli tomuto projektu mimo jiné setkal se zástupci Světové zdravotnické organizace i s vědcem, který v té době zlatou rýži vyvíjel. A k čemu jste tehdy dospěli? Analýza projektu a konzultace s experty potvrdily, že zlatá rýže je jen možnou alternativou k reálným a funkčním řešením. Že nepřináší nic nového, jen nahrazuje stávající fortifikaci potravin biofortifikací pomocí genetické manipulace. A že naopak může sloužit jako argument pro otevření světových trhů pro GMO. Ve svém článku uveřejněném v Deníku Referendum zmiňujete, že „zlatou rýži neblokuje Greenpeace, nýbrž neschopnost tuto plodinu vůbec vyrobit a uvést na trh“. Myslíte si, že kdybyste tento konkrétní projekt podpořili, případně byste se zcela vzdali tendenci varovat veřejnost před riziky GMO, šlo by s to tím uváděním na trh rychleji? Je těžké spekulovat, “co by, kdyby”. Přestat varovat před riziky GMO, když o nich prokazatelně víme, by bylo nezodpovědné. Naše kritika uvolňování genetických organismů do životního prostředí je založena na principu předběžné opatrnosti a skutečnosti, že kromě výrobci deklarovaných výhod takových plodin existuje i celá řada nevýhod a rizik. Například fakt, že kontaminaci geneticky modifikovaným organismem je prakticky nemožné odstranit - GMO se prostě nekontrolovaně šíří a nevíme, jaké to může mít pro životní prostředí následky. Takže jednoduše řečeno, jste proti výzkumu a používání GMO? Neprotestujeme proti výzkumu či používání GMO v uzavřených systémech, tedy například pro získávání inzulinu z modifikované bakterie, ale proti nekontrolovatelnému uvolňování do přírody. Komerčně se GMO plodiny pěstují teprve dvacet let, což je velice krátká doba na to, abychom mohli říct, že přírodu negativně neovlivňují. Jednu věc ale už prokazatelně víme: prostřednictvím GMO získaly velké biotechnologické společnosti obrovskou moc nad farmáři, kteří již nemají kontrolu nad svou zemědělskou produkcí, nýbrž jsou závislí na patentovaném osivu a konkrétních chemických postřicích. Platí to i v případě zlaté rýže? Společnost Synghenta, která vlastní práva ke komerčnímu využití zlaté rýže, se dříve nechala slyšet, že na projektu nechce zbohatnout. Záleží však jen na její dobré vůli, nic jí v tom nebrání. To ale rozhodně nepovažuji za největší problém zlaté rýže. Hlavní problém je, že celý ten projekt je po 24 letech vývoje stále v začátcích - a to nikoli kvůli Greenpeace. Zatím se teprve začíná s experimenty s rýží kultivaru indica - tedy s tou rýží, která roste a je konzumována v oblastech jihovýchodní Asie, kde lidé trpí nedostatkem vitaminu A. Obě dvě úspěšně vypěstované verze zlaté rýže GR1 a GR2 jsou geneticky modifikované rostliny odrůdy japonica - tedy rýže, která se ve vlhkých oblastech nedá pěstovat a jejíž praktické využití je tedy velmi omezené. Bude tedy trvat ještě mnoho let, než se možná objeví i zlatá rýže, která bude mít potenciál být dostupná lokálním zemědělcům. Geneticky manipulovaná rýže tedy není zázračným řešením a je nutné se zaměřit na jiné způsoby, jak se vypořádat s nedostatkem vitaminu A. Není čas čekat na zázraky. V argumentaci a komentářích Greenpeace zaznívá, že vy jste žádnou zlatou rýži nezakázali, protože to není ve vaší kompetenci. Tomu rozumím. Ale kdybyste tu možnost měli, tedy teoreticky, vystavili byste komplexní realizaci projektu zlaté rýže stopku? Lepší než něco zakazovat je vždy prosazovat funkční řešení. Bavme se prakticky. V tomto případě se dá jako krátkodobé a rychlé řešení doporučit obohacování základních potravin jako je olej, mouka či cukr o betakaroten, z nějž lidské tělo důležitý vitamin A získává, případně šlechtění pomocí detekce a selekce genetických markerů z plodin, které betakaroten obsahují v malé míře,

plodiny na betakaroten bohaté. Problém s vitamínem A se ale musí zároveň řešit systémově, je nutné zaměřit se na jeho příčiny a zajistit, aby všichni lidé na světě měli přístup ke zdravé a vyvážené stravě bohaté na vitaminy, minerály a stopové prvky. To znamená, že musíme odstranit překážky, které brání chudým lidem se špatnými stravovacími návyky (jejichž tíživou situaci způsobily například dlouhodobé ozbrojené konflikty), aby se k vyvážené stravě dostali. Cesta k řešení tohoto komplexního a závažného problému nevede přes jednu zázračnou plodinu, ale přes opatření, která zmírní chudobu v postižených oblastech a zvýší povědomí lidí o vyvážené stravě a zdrojích vitamínů. Richard Roberts říká, že Greenpeace „straší lidi“. Je opodstatněný či neopodstatněný strach veřejnosti z GMO něco, s čím počítáte nebo nějak blíže pracujete? Postoj veřejnosti ke GMO se utváří na základě různých aspektů. My se snažíme otevírat celospolečenskou veřejnou debatu o problematických tématech, mezi něž patří i uvolňování GMO do životního prostředí. Velké biotechnologické a chemické korporace vydávají miliony dolarů na propagaci svých produktů, to je pochopitelné, ale zdůrazňují jen ty líbivé stránky. My ukazujeme tuto problematiku i z druhé strany a přinášíme svědectví o tom, že existují i nezanedbatelná rizika a nevýhody - ať už ekologické, nebo sociální a ekonomické. Roberts vytýká organizaci Greenpeace dogmatičnost a emotivnost. Sám se přitom uchyluje k argumentaci, která hraje na city. Myslíte si, že je to přiměřené? Některé argumenty v sobě automaticky nesou emocionální náboj, na tom není nic nepřirozeného či špatného. Například když řeknu: „Po vykácení pralesa přijdou orangutani o svůj habitat a jejich počty v přírodě budou klesat” - je to věta, která v lidech vzbuzuje emoce. Každý argument ale musí být vědecky podložený, ověřený a zazdrojovaný. A tady argument o slepých dětech selhává, protože je to jen subjektivní dojem, který se snaží hodit vinu za komplexní problém způsobený chudobou, ozbrojenými konflikty a špatnými stravovacími návyky na organizaci Greenpeace, která tento problém nezpůsobila. My naopak propagujeme reálná a funkční řešení tohoto problému. Existuje nějaký doklad o tom, že GMO plodiny škodí biodiverzitě, zdraví lidí, životnímu prostředí? Největším rizikem je uvolňování GMO do životního prostředí a jeho nekontrolované šíření. Kontaminace živým organismem mění vlastnosti plodin a dělá z nich GMO a navíc je z přírody jen těžko odstranitelná. Nejvíce jsou negativní účinky na přírodu a zdraví lidí vidět u plodin, které jsou navržené, aby odolávaly totálním herbicidům - například glyfosátu ve značce RoundUp. Jejich pěstování a s ním spojené nadužívání chemie omezilo biodiverzitu rostlin v okolí polí a vedlo k vytvoření super-plevelů. Problémem může být i používání BT plodin, které produkují toxiny. Podle výsledků některých průzkumů ovlivňují tyto toxiny nejen zamýšlené škůdce, ale i jiný hmyz. Co se týče výzkumu zdravotních dopadů, žádný důkaz škodlivosti neexistuje, nicméně potřebné systematické a dlouhodobé studie této problematiky stále ještě neproběhly. Je nějaký solidní výzkum, relevantní studie, která by škodlivost GMO potvrdila? Jak ukazuje analýza The European Network of Scientists for Social and Environmental Responsibility, relevantních studií bylo málo, byly často neprůkazné, nebo si odporovaly, většinou byly financovány či iniciovány firmami, které s GMO podnikají, a nezávislým výzkumníkům byla naopak práce nezřídka znemožňována kvůli ochraně vlastnických práv a patentu GMO osiv. Kvůli výše uvedeným důvodům je potřeba přistupovat ke GMO obezřetně a podle principu předběžné opatrnosti. Jak by podle vás bylo možné nasytit 10-12 miliard lidí, bez užití GMO? Problém nasycení rostoucích populací není ve své podstatě problémem nedostatku potravin či technologie jejich výroby, ale problémem jejich distribuce. Zatímco někteří chudí lidé mají hlad a trpí podvýživou, jinde se s potravinami neuvěřitelným způsobem plýtvá. Velká část úrody se ani nedostane na pulty obchodů, a to nikoli proto, že je zelenina nějak závadná, ale proto, že prostě jen nevypadá jako z katalogu. A zatímco nejvíce potravin se zkonzumuje v USA či Evropě, mnohé exotické pochoutky se na stoly zdejších rodin masivně dovážejí právě z rozvojových zemí, kde pak mohou chybět. Zásadním problémem je také neefektivní využívání stávající zemědělské půdy, kdy na ní místo rostlinných potravin pro lidi pěstujeme například biopaliva či krmivo pro zvířata. Velkou rezervu máme právě v současné obrovské spotřebě masa a dalších živočišných produktů, která se může snížit. Ta rovnice je jednoduchá a logická - když jsme schopní živit stovky miliard hospodářských zvířat, nemůže být problém uživit deset miliard lidí. URL| http://ekolist.cz/cz/publicistika/rozh...m-podvyzivy-neni-jedna-zazracna-plodina

ekonomika.iDNES.cz

Divočák z Polska obsahoval cizopasníka svalovce, prase zlikvidovali ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

11.8.2016

zpět Veterináři našli v jednom z pěti divočáků, které dovezl z Polska zvěřinový závod Bidvest, nebezpečného parazita svalovce. Ostatní zvířata byla bez cizopasníka. Letos je to druhý případ, první je z února, kdy veterináři objevili parazita u divočáka uloveného v Česku. O parazitovi v mase informoval mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Pejchal. Konzumace nakaženého masa může u lidí vyvolat trichinelózu, ve výjimečných případech je toto onemocnění smrtelné. Tělo nakaženého divočáka bylo podle mluvčího zlikvidováno. Svalovec (Trichinella) u domácích zvířat parazituje nejčastěji u prasat, psů, koček a koní. U divokých zvířat je hlavně u divokých prasat, drobných hlodavců, lišek, tchořů, jezevců, vlků, medvědů, hyen nebo lvů. V tuzemském klimatu se problém týká hlavně divočáků, u domácích prasat se svalovec v českých chovech nevyskytuje. V Česku jsou na přítomnost cizopasníka vyšetřována všechna odlovená divoká prasata, loni jich bylo 185 tisíc, přičemž ve dvou vzorcích z Frýdecko-Místecka veterináři parazita našli. Od letošního roku navíc musí lovci posílat veterinářům ke kontrole spolu se vzorkem masa i ocásky ulovených divočáků, tzv. pírka. Pokud je nezašlou, zaplatí sami kontrolu na přítomnost svalovce. Náklady na vyšetření jinak platí stát. Přemnožená prasata stojí zemědělce miliardy Od roku 2014 veterináři v ČR kontrolují na parazita i volně žijící lišky. Z 2 500 loni ulovených, uhynulých nebo utracených kusů byly čtyři pozitivní. Od letošního ledna mohou myslivci lovit divočáky i s bachyněmi a selaty celoročně, dříve je mohli střílet jen od srpna do konce ledna. Přemnožená divoká prasata totiž působí podle ministerstva zemědělství každoročně miliardové škody na zemědělských plodinách a lesních porostech. Navíc přibývá střetů prasat s motorovými vozidly. Podle ministerstva se divočákům změnil způsob života. Doba páření, která je normálně od listopadu do ledna, se totiž rozšířila na celý rok.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/nebezpecneho...ika.aspx?c=A160811_160117_ekonomika_rts

Test grilovacích omáček: sladší než zmrzlina, třetinu obsahu tvoří cukr ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel MF DNES, Hana Večerková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

16.8.2016

zpět Barbecue omáčky jsou průmyslový produkt se všemi svými klady i zápory. Jsou rychle po ruce, ale také plné složek, které bychom si do nich doma rozhodně nedali. Mezi sladkosti by je asi nikdo nezařadil, přesto obsahují docela slušnou nálož cukru. V barbecue omáčkách, které se podávají ke grilovanému masu, je více cukru než ve zmrzlinách. Potvrdily to analýzy 12 vzorků, které pro MF DNES zpracoval Státní veterinární ústav v Praze. U produktu, který patří mezi slané pochutiny, to docela překvapí. Stačí se však podívat na složení uvedené na obalech. U všech vzorků najdete cukr na předních místech - to znamená, že je ho ze

všech složek nejvíc. Kromě cukru jsou tu i další sladidla - melasa, glukózo-fruktózový sirup, dextróza... Kouřová chuť bez kouře Druhé překvapení je přídavek kouřových aromat ve většině omáček. Lehká uzená chuť sice k barbecue omáčkám patří, ale měla by ji zajistit mletá zauzená paprika nebo opečená cibule. Některá dodá masu šmrnc, jiná umělou chuť V MF DNES najdete výsledky testu a podrobné hodnocení dvanácti omáček. Když ponecháme stranou, že je trochu nelogické přidávat další silnou uzenou chuť k masu, které ji získá přirozeně grilováním, kouřová aromata jsou hodně diskutovanou přísadou. Nejsou totiž úplně bez rizika, mohou obsahovat takzvané polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), z nichž některé mají rakovinotvorné účinky. Právě proto je jejich používání přísně regulováno a obsah PAU nesmí překročit povolený limit. Je však pravda, že použití umělé uzené příchutě je považováno za méně škodlivé než tradiční uzení nebo grilování nad ohněm. Sladká, pálivá, uzená... Výrazná umělá kouřová chuť a přílišná sladkost byly nejčastějšími „prohřešky“, které porotci omáčkám vyčítali. U některých vzorků vadila také syntetická pachuť nebo přílišná pálivost - třebaže jsme vybírali omáčky, které nebyly označeny jako pikantní. Celkově kupované omáčky porotcům příliš nechutnaly a všichni se shodli na tom, že nejlepší je udělat si doma vlastní omáčku a ochutit ji podle svých představ. S xanthanem a adipanem Na přípravu barbecue omáčky neexistuje jeden shodný recept, některé se hodně liší v surovinách i způsobu přípravy, ale základem jsou vždy rajčata a cibule, k dochucení ocet, sůl a koření. Ve složení testovaných produktů však najdeme i složky, které bychom si do omáčky doma nedali. Jsou to především zahušťovadla, většinou ve formě modifikovaných škrobů, ale také různých přírodních a syntetických potravinářských gum, jako je xanthan nebo acetylovaný zesíťovaný adipan škrobu. Průmyslová výroba pochopitelně používá přípravky, které prodlužují trvanlivost nebo podporují stabilitu barvy. Třetina vzorků v testu obsahovala chemické konzervační látky. Není bez zajímavosti, že ve stejném testu v Německu se konzervanty neobjevily ani v jednom vzorku. Grilovací omáčky se totiž obejdou i bez nich, dostatečnou trvanlivost jim zajistí tepelná úprava, kterou při výrobě procházejí sterilizace nebo pasterizace. V plastu, nebo ve skle? Grilovací omáčky se podobně jako kečupy prodávají buď ve skleněných, nebo plastových obalech. V praxi jsme si ověřili, že každý typ obalu má své výhody a nevýhody. Z plastových lahví se omáčka lépe dávkuje, nehrozí tolik, že vám na talíř vyletí dvakrát tolik, než jste chtěli. Ve skleněných - pokud nemají úzké hrdlo - zase nezůstává tolik nevyužitého zbytku, který za žádnou cenu nedostanete ven. Spotřebujte urychleně Co s nespotřebovanou omáčkou? Jak dlouho vydrží v lednici po otevření? Každý, kdo používá kupované grilovací omáčky, řeší občas tento problém. Ne všechny obaly dávají jasnou odpověď na tyto otázky. Informaci, dokdy otevřený výrobek spotřebovat, jsme nenašli u pěti vzorků. Pokyn „Spotřebujte urychleně“ moc nepomůže. I když podle předpisů není nutné uvádět výrobce - místo něj může být distributor nebo prodávající, přesto rozdáváme minusové body, když se z obalu nedozvíme, kdo a kde omáčku vyrobil. Spotřebitelé mají jistě na tuto informaci právo.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/test-grilova...cz-/test.aspx?c=A160815_124735_test_jan

epravo.cz Rozhodčí doložka a cenné papíry 16.8.2016

epravo.cz str. 0 Soudní rozhodnutí, občanské právo, správní právo, obchodní právo Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ustanovení § 54 zákona o podnikání na kapitálovém trhu nijak neomezuje strany v tom, aby si ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení dohodly rozhodování jejich majetkového sporu z poskytování investičních služeb jiným rozhodcem nebo jiným stálým rozhodčím soudem. Stejně tak nevylučuje, aby byla uzavřena rozhodčí smlouva pro řešení takového sporu, je-li jednou ze stran spotřebitel a druhou obchodník s cennými papíry, a nečiní tak ani zákon o rozhodčím řízení. (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 23 Cdo 3439/2014, ze dne 30.3.2016) Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně JV-LEGAL, s.r.o., se sídlem v P., zastoupené Mgr. J.P., advokátem se sídlem v B., proti žalované BH Securities a.s., se sídlem v P., zastoupené Mgr. M.D., advokátem se sídlem v P., o zaplacení 21.894,36 USD s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Cm 151/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. února 2014, č. j. 5 Cmo 44/2014-116, tak, že dovolání žalobkyně se zamítá. Z odůvodnění: Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 9. prosince 2013, č. j. 53 Cm 151/2013-98 rozhodl o zastavení řízení (bod I. výroku), o vrácení soudního poplatku žalobkyni (bod II. výroku) a o povinnosti žalobkyně zaplatit žalované náklady řízení ve výši 24.974,40 Kč (bod III. výroku). Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. února 2014, č. j. 5 Cmo 44/2014-116 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a žalované přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. V prvé řadě vysvětlil, že ani ustanovení hlavy páté občanského zákoníku, ani evropské právo nezapovídají sjednávání rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách. Ty však nesmí obsahovat ujednání, jež by v rozporu s požadavkem dobré víry způsobovalo výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele. Otázka důkazního břemene se neřídí tím, zda jde o řízení soudní, nebo řízení před rozhodci, nýbrž hypotézou hmotněprávní normy, která upravuje sporný právní poměr účastníků. Neposkytne-li kterákoli ze stran důkaz o skutečnosti, ohledně níž má povinnost tvrzení, riskuje tím svůj neúspěch v řízení, a to bez ohledu na to, zda jde o řízení před soudem nebo před rozhodci. Důvodnou neshledal ani námitku žalobkyně, že spor z podnikání na kapitálovém trhu a z obchodu na regulovaném trhu organizovaném Burzou cenných papírů by měl rozhodovat Burzovní rozhodčí soud. Výběr Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR (dále jen „Rozhodčí soud“) byl proveden v souladu s § 2 odst. 1 a § 13 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, a je tak pro ně závazný. Dále soud dospěl k závěru, že komisionářská smlouva, uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou není formulářového typu, celý její text je vytištěn týmž tiskovým zařízením, a nic nenasvědčuje tomu, že by o kterémkoli smluvním ujednání, rozhodčí doložku nevyjímaje, neměl předchůdce žalobkyně možnost se žalovanou vyjednávat. I kdyby se jednalo o doložku nesjednanou individuálně, nebylo by možno ji jen z tohoto důvodu považovat za neplatnou, ale pouze v případě, že by se jednalo o smluvní podmínku nepřiměřenou. V daném případě však nelze vytknout ani netransparentní způsob výběru rozhodce, ani dohodu o takovém postupu vedení rozhodčího řízení, který by byl způsobilý vést ke značné procesní nevýhodě kterékoliv ze stran. Doložka neobsahovala pověření, že by bylo možné rozhodovat podle zásad spravedlnosti, nebo neodůvodnit rozhodčí nález, přičemž podle ustanovení § 9 odst. 1 Řádu Rozhodčího soudu se rozhodci ve sporech ze spotřebitelských smluv řídí též právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele. Odvolacího soud tak uzavřel, že v posuzované věci je dána pravomoc Rozhodčího

soudu. Proti usnesení odvolacího soudu v celém jeho rozsahu podala žalobkyně včasné dovolání, z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Dovolací důvod formuluje tak, že rozhodování sporu podle sjednané rozhodčí doložky je s konečnou platnost a vzhledem k této skutečnosti je rozhodčí doložka neplatná, neboť rozhodnutí sporu je nepřezkoumatelné jinými rozhodci. Rozhodnutí odvolacího soudu je proto podle názoru dovolatelky v rozporu s rozhodnutími soudů vyšších instancí, např. „ÚS 2164/10 ze dne 1. listopadu 2011“. Dále jako dosud neřešenou předkládá otázku platnosti rozhodčí doložky ve sporu spotřebitele a obchodníka s cennými papíry (banky). V rozhodčím řízení jsou si strany „v případech v souvislosti se zákonem o podnikání na kapitálovém trhu, (kdy jedna strana je ze zákona povinna vlastnit důkazní prostředky a druhá ne), fakticky nerovné a navíc rozhodčí doložka je s konečnou platností, tedy nepřezkoumatelná“. Žalobkyně dále namítá, že mezi stranami byla uzavřena adhezní smlouva, což vyvrací námitku, že by si strany byly vědomy jednotlivých specializací rozhodčích soudů. Podle žalobkyně nebyla podmínka (výběr rozhodčího soudu) sjednána individuálně a strany to staví do nerovného postavení. Žalobkyně navrhuje, aby žalovaná předložila důkaz, jak probíhal podpis smluv a zda jednala v souladu s odbornou péčí. Žalovaná se k dovolání vyjádřila tak, že rozhodčí doložka byla platně, zcela jasně a srozumitelně sjednána. Nebyla nijak skryta a samotná komisionářská smlouva není formulována jako komplikovaný dokument. Proto je třeba odmítnout argumentaci žalobkyně, která má možnost řešit věc před Rozhodčím soudem. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), neboť řízení bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Protože dovolání může být podle ustanovení § 237 o. s. ř. přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek, je dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Argumentovala-li žalobkyně neplatností rozhodčí doložky z důvodu, že rozhodnutí je podle ní konečné, nepřezkoumatelné jinými rozhodci, pak na řešení této právní otázky rozhodnutí odvolacího soudu nezáviselo. Navíc lze připomenout ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu, podle níž není dvojinstančnost obecnou zásadou občanského soudního řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. ledna 2011, sp. zn. 21 Cdo 3820/2009). Vyloučení přezkumu rozhodčo nálezu jinými rozhodci ani dohoda o tom, že rozhodčí řízení proběhne bez ústního jednání, nezpůsobují bez dalšího neplatnost rozhodčí smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel; to, zda tato ujednání nastolují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele, je nutno vždy zkoumat se zřetelem ke konkrétním skutkovým okolnostem každého případu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2014, sp. zn. 33 Cdo 1616/2014). Tato otázka proto není způsobilá založit přípustnost dovolání žalobkyně. Dovolací soud se také nezabýval poukazem žalobkyně na její podání učiněná za řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení (§ 241a odst. 4 o. s. ř.).

Nesouhlasí-li dále dovolatelka se závěrem odvolacího soudu, že se nejedná o adhezní smlouvu (nesjednanou individuálně), a uvádí skutková tvrzení, které mají svědčit o tom, že se o adhezní smlouvu jedná, pak neformuluje způsobilý dovolací důvod. Dovolací přezkum je totiž ustanovením § 241a odst. 1 o. s. ř. vyhrazen výlučně otázkám právním, nikoliv zpochybnění skutkových závěrů odvolacího soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sp. zn. 29 Cdo 2125/2014, a ze dne 30. října 2014, sp. zn. 29 Cdo 4097/2014). V rozhodovací praxi dovolacího soudu však dosud nebyla řešena otázka, zda-li si spotřebitel a obchodník s cennými papíry jako strany smlouvy, jejímž předmětem je poskytování investičních služeb, mohou uzavřít pro řešení případných sporů z této smlouvy rozhodčí doložku. Pro její řešení proto shledal dovolací soud dovolání přípustným. Podle skutkových zjištění soudů nižších stupňů uzavřeli žalovaná jako komisionář a L. Š. (právní předchůdce žalobkyně) jako komitent dne 3. července 2008 komisionářskou smlouvu, jejímž předmětem byl závazek komisionáře obstarávat vlastním jménem na účet komitenta koupi nebo prodej investičních nástrojů a uskutečňovat činnost k dosažení tohoto výsledku podle závazných pokynů komitenta k obstarání koupě nebo prodeje investičních nástrojů a závazek komitenta zaplatit komisionáři za obstarání koupě nebo prodeje investičních nástrojů odměnu dle smlouvy. V článku 8.7 si strany sjednaly rozhodčí doložku tohoto znění: Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře v ČR v Praze podle jeho Řádu a Pravidel třemi rozhodci. Vzhledem k datu uzavření rozhodčí doložky je nutné aplikovat zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění do 31. března 2012 (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“). Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení se strany mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva). Základní otázkou tedy je, zda spory z poskytování investičních služeb mohou být rozhodovány rozhodci (stálými rozhodčími soudy). Kromě skutečnosti, že se zcela jistě jedná o majetkové spory, je významným argumentem pro kladnou odpověď to, že sám zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, předpokládá řešení takových sporů. Výslovně totiž v ustanovení § 54 umožňuje organizátorovi regulovaného trhu zřízení stálého rozhodčího soudu, který rozhoduje spory z obchodů na regulovaném trhu organizovaném zřizovatelem a z vypořádání těchto obchodů, jakož i spory z obchodů v mnohostranném obchodním systému provozovaném zřizovatelem a z vypořádání těchto obchodů. Stálý rozhodčí soud rozhoduje i spory z obchodů s komoditami a spory z dalších obchodů na finančním trhu, pokud takové obchody vyplývají z další podnikatelské činnosti zřizovatele registrované Českou národní bankou podle § 39 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Stálý rozhodčí soud může též rozhodovat spory z ostatních obchodů s investičními nástroji nebo komoditami, spory z podnikání na kapitálovém trhu, peněžním trhu, trhu doplňkového penzijního spoření, pojišťovacím trhu a trhu penzijního připojištění, pokud se na tom strany dohodnou. Ustanovení § 54 zákona o podnikání na kapitálovém trhu však nijak neomezuje strany v tom, aby si ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení dohodly rozhodování jejich majetkového sporu z poskytování investičních služeb jiným rozhodcem nebo jiným stálým rozhodčím soudem. Stejně tak nevylučuje, aby byla uzavřena rozhodčí smlouva pro řešení takového sporu, je-li jednou ze stran spotřebitel a druhou obchodník s cennými papíry, a nečiní tak ani zákon o rozhodčím řízení. Nelze přisvědčit názoru dovolatelky, že nemožnost rozhodčího řízení v daném typu sporů je dána tím, že „žalobkyně nedisponuje, a ani fakticky nemůže disponovat, důkazy rozhodnými pro spor, neboť je má ve své moci žalovaná“. Tato otázka není totiž nijak vlastní rozhodčímu řízení, a tedy ani rozhodčímu řízení ve sporech ze spotřebitelských smluv. Obecně je řešena tzv. ediční povinností upravenou v ustanovení § 129 odst. 2 o. s. ř. I v rozhodčím řízení lze k vynucení této

povinnosti dožádat soudy, a to při aplikaci ustanovení § 20 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení, podle něhož procesní úkony, které nemohou rozhodci sami provést, provede na jejich dožádání soud; soud je povinen dožádání vyhovět, nejde-li o procesní úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechna rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná. Na základě uvedených důvodů došel dovolací soud k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné, a proto dovolání žalobkyně zamítl podle ustanovení § 243d písm. a) o. s. ř. zdroj: http://www.nsoud.cz Právní věta - redakce.

URL| http://www.epravo.cz/top/soudni-rozhod...odci-dolozka-a-cenne-papiry-102449.html

Euro Jednoduchá dokonalost 15.8.2016

Euro str. 62 Light Restaurace Beef Bar Petr Holec Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Jestli milujete hovězí a víno, běžte na Perštýn Splněný sen, jehož příprava trvala dva roky. Tak popisuje nový Beef Bar jeho majitel, obchodník s potravinářskými přísadami Petr Lávička. Do Česka dováží jihoamerické hovězí, takže je jen logické, že si teď tím uruguayským zásobuje i vlastní restauraci sídlící na pražském Perštýně. Je to zajímavá kombinace toho nejlepšího na světě: křehké a šťavnaté uruguayské hovězí a k němu argentinská vína. Žádný pravověrný masožravec si nemůže přát nic moc jiného. Beef Bar určitě neklame jménem, skutečně tu diktuje hovězí. Menu kromě tradičních empanád nebo burgerů drží pohromadě právě prvotřídní maso v nejčistší možné úpravě: nečekejte tedy žádný festival hutných omáček, jimiž u nás obvykle překrýváme deficit chuti u laciného masa, ale hovězí v co možná nejsyrovější formě; tatarák a hlavně steaky z různých částí skotu – rump steak, nízký roštěnec s tukovou kůrkou (striploin), vysoký roštěnec s tukovým očkem (rib eye), svíčkovou nebo filet mignon. Steaky stojí od 265 do 525 korun, předkrmy se pohybují od 75 korun (dvě plněné empanády) do 200 korun (tatarák). A navíc: v Beef Baru dělají i pastrami, tradiční východoevropskou masovou chuťovku, jež dala díky přistěhovalcům chuť i barvu New Yorku. Sendvič s pastrami v Beef Baru stojí 160 korun. Jestli chcete skutečně poznat, jak chutná uruguayský hereford, začněte hovězí hostinu právě tatarákem. a v podstatě bez přísad, aby vynikla chuť masa. „Míň, míň, míň,“ popisuje recepturu Lávička a myslí tím právě to, že na talíři přede mnou je téměř čisté maso, jehož výraznou chuť podporuje špetka soli. A také světlý domácí čerstvý chléb a sklenka argentinského malbeku. Je to perfektní začátek. Lávička je perfekcionista. V grilu na steaky používají kvůli specifické vůni jen argentinské dřevěné uhlí, zatímco správnou hořčici k pastrami nejdřív našel v Německu a nakonec až v Chorvatsku; chleba na sendvič pro změnu peče pekař z Dobřejovic, kvašené okurky pocházejí z Maďarska. „Každá ingredience má na jídlo velký vliv,“ vysvětluje majitel Beef Baru. Škoda, že ho občas neposlouchá i Jiří Babica. V podniku si dělají vlastní chorizo – z 80 procent z hovězího a ze 20 procent z vepřového masa. Podávají je s lehce pikantní a hebkou salsou z rajčat a olivového oleje, která hrubší klobásu v puse zjemní. Právě zmíněné pastrami má být vlajkovou lodí Beef Baru, i když jde o jedno z nejsložitějších a současně méně efektivních jídel na přípravu. A nejde jen o to, že ingredience pocházejí z celé

Evropy; při přípravě uzeného hovězího je velký úbytek masa, což restauratéři moc rádi nevidí. „Dodavatele na správné pastrami jsem hledal dva roky,“ popisuje Lávička. Výsledek nicméně stojí za to. Ochutnal jsem i tři steaky: rump steak, hovězí pupek a rib eye steak. V podniku je všechny servírují stejně jednoduše jako v Jižní Americe, tedy s opečenými bramborami, salátem a případně restovanou zeleninou. Na jihoamerické hovězí, které na rozdíl od českého neničí ve steakové úpravě pachuť loje, je i střední propečení moc, nejlepší je medium rare nebo také rare. „Šup šup,“ popisuje přípravu steaku majitel podniku a má pravdu. Nechte maso na grilu déle a zabijete ho. To ale neplatí o vínu ke steaku, naopak: starší rezerva malbeku dělá s masem kouzla. *** Beef Bar Na Perštýně 357/10 Praha 1 tel.: 224 267 358 email: mailto:[email protected] http://www.beefbar.cz Foto popis| O autorovi| Petr Holec, mailto:[email protected]

euro.e15.cz MaSa by Hervé: francouzský restart 13.8.2016

euro.e15.cz str. 0 Light Petr Holec Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Z ambiciózního Adore je MaSa by Hervé. Je stejně dekadentní i dobrá. Byly to koncem loňského roku velké ambice, když známý pražský restauratér Pavel Kumžák otevřel luxusní restauraci Adore a angažoval do ní mladého francouzského šéfkuchaře Fabiena Gaillyho. Podnik hned upoutal pozornost dekadentním klubovým interiérem a Gailly si i v Praze potrpěl na výrazně francouzské menu a striktní šéfkuchařské manýry. Brzy ho však Praha pohltila víc, než měla, a kuchyně Adore najednou osiřela. Gailly jednoho dne prostě zmizel a nechal po sobě jen své menu. Kumžák nějaký čas řešil, jak po šéfkuchaři nepřijít i o nemalou investici, až problém rozlouskl začátkem léta. Pro Adore angažoval michelinského šéfkuchaře Hervého Rodrigueze, po jehož pařížském podniku MaSa teď pražský restaurant přebírá i lehce komplikované jméno: z Adore je od července MaSa by Hervé. Řekněme prostě MaSaByHe. Rodriguez v něm samozřejmě není každý den. Sestavil sice pro podnik menu, do Prahy ale jezdí každých čtrnáct dní coby supervizor vlastního díla – tedy něco jako létající šéfkuchař. Jeho menu ve skutečnosti vaří mladý Petr Brňák, odchovanec Bellevue. Absolutní vítěz naší gastronomické ročenky se tak – po nově otevřeném Portfoliu – stává kuchařskou alma mater šéfkuchaře další pražské špičkové restaurace. V Zátiší Group by pomalu měli přemýšlet o školném. Pořád Francie I MaSa by Hervé zůstává francouzskou restaurací, a to jak gastronomicky, tak stylem. Jídla jsou moderní Francie, tedy především ryby, maso, zelenina, ovoce a samozřejmě i odlehčené omáčky. Na křížení degustačního menu (šestichodové a desetichodové) s denním business lunchem zapomeňte, i v tom je staronová restaurace autoritativně francouzská. —Francouzi to nemají rádi,“ vysvětluje mi během objednávání jídla provozní podniku a současně dodavatelka výborných rakouských vín Barbora Cihlářová.

Není to problém. I tříchodové denní menu za 395 korun nabízí špičkové jídlo, a k tomu si můžete dát dva předkrmy i dvě hlavní jídla, pokud chcete něco navíc. Já vyzkoušel dva předkrmy: ceviche z pražmy s ředkvičkami, jablkem a quinoou, tedy se zrny merlíku chilského, a také okurkovou polévku Tarator. Plus steak z vepřového karé s omáčkou s petrželí a houbami jako hlavní chod a na závěr jahodovou zmrzlinu s jogurtovou pěnou.

Ukázky pokrmů v MaSa by Hervé (Autor: Hynek Glos, Euro) Menu nejen výborně chutná, ale je i chytře řazené, takže pořád dostáváte chuť na další chod. Studená okurková polévka se dost blíží klasickému tzatziki, jen je i díky ořechům rafinovanější, jemnější a v letním horku perfektně osvěživá. Ceviche z pražmy je delikátně šťavnaté a quinoa dodává exotičtější příchuť. Tím ale detaily, které vždy odlišují špičkovou restauraci od krajského přeboru, nekončí. Před jídlem vám tady například rozlijí ojedinělé šampaňské obsahující i běžně „nešampaňské“ Rulandské bílé, které bublinkám dodá místo kyselosti Chardonnay suchý říz. A když s Cihlářovou konzultuji víno k jídlu, hned nabídne vynikající veltlín z rakouského Kamptalu, jaký v restauracích hned tak nenajdete. Vepřové maso zpravidla nehraje tisícem chutí, steak v MaSa vám ovšem změní názor. Je výrazný a křehčí než české vládní koalice. Navíc bezchybně ladí s hutnějším veltlínem. A dostat na závěr jemný dezert, který na jednom talíři netvoří deset barevných teček? I tomu říkám staromódně radost! Hodnocení: 4,5/5 MaSa by Hervé Ovocný trh 12, Praha 1 T: 225 092 900 E: mailto:[email protected] http://www.masa-prague.cz Nepřehlédněte další recenze: Slibné Portfolio Restaurace Bastion: dobře utajená bašta Bistro Brixton Balls: Koule s koulema

URL| http://www.euro.cz/light/masa-by-herve-francouzsky-restart-1299575

Frekvence 1 Ceny vybraných potravin se napříč Českem liší 13.8.2016

Frekvence 1 str. 2 07:00 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Tereza JANDOVÁ, moderátorka -------------------Ceny vybraných potravin se napříč Českem liší. Třeba 10 vajec stojí průměrně 25 korun a 25 haléřů. Skoro o 3 koruny víc si za ně připlatíte v Královéhradeckém kraji. Naopak nejlevněji je seženete ve Středních Čechách. Vyplývá to z nových dat o průměrných cenách potravin, které zveřejnil Český statistický úřad. Pokračuje mluvčí úřadu Petra Báčová. Petra BÁČOVÁ, mluvčí úřadu -------------------Chléb stojí průměrně 21 korun a 77 haléřů, nejvíc v Královéhradeckém kraji, nejméně v Ústeckém. A za kilo cukru zaplatíme průměrně 18 korun a 23 haléřů, nejdražší je v Královehradeckém a nejlevnější v Ústeckém. Tereza JANDOVÁ, moderátorka -------------------Celkově jsou ceny potravin ve dvaatřicátém týdnu letošního roku nejnižší v Moravskoslezském kraji a nejvyšší v Jihočeském.

Hostem hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek 14.8.2016

Frekvence 1 str. 1 17:00 Press klub

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Na Frekvenci 1 právě teď začíná Press klub a naším dnešním hostem je hejtman Vysočiny doktor Jiří Běhounek. Kraje Vysočina, zní správně, že jo? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Ano, správně. Byl to Vysočina, kraj se sídlem, a nakonec jsme kraj Vysočina a jsme rádi. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Ale když já rád říkám, tak, pane Běhounku, jaké šance si dáváte do podzimních krajských voleb? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Tak, ty nejvyšší. Nejvyšší za cíle, jak šance, to záleží na voličích, vždyť to znáte. Pánská láska a přízeň voličů po zajících skáče, takže ... Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Přízeň voličů taky, jo? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Já jsem o tom přesvědčen. To se změní v posledních týdnech velmi dramaticky. Už jsme nějaké volby zažili. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No, a co tak s těmi volebními preferencemi směrem ke krajským volbám, podle vás, řekněme, v posledních týdnech nejvíc cvičí? Je to třeba ta reforma policie, to rozdělení policie? Nebo je to falešná mluvčí pana hejtmana Haška? Nebo nedohledatelná. Nebo co teda?

Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Já si myslím, že volební preference v krajích zatím se dramaticky nemění. Celostátní samozřejmě ano, ty jsou ovlivňovány těmi kauzami, o kterých jste tady hovořil, asi hodně, ale já jim moc nevěřím, protože já jsem zažil jednu dobu, kdy bylo pětatřicet naprosto jasný, a výsledek potom byl naprosto šokující, mínus čtrnáct procent. Takže si myslím, že je ještě příliš dlouhá doba do voleb a že se ještě může leccos stát. Že ale celostátní politika nebo celostátní záležitosti mohou ovlivnit některé dopady v krajích, ano. Do jaké míry je to otázka manipulací a do jaké míry jsou to mediální zkratky, já skutečně nejsem schopen posoudit, protože to dramatické hovoření třeba o reformě policie, a pak odejde pět důstojníků, ani ne vyšetřovatelů. Těžko, nemám informace takové, abych to moh komentovat. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Velmi krátce poprosím váš komentář o té akci nebo o tom případu na jižní Moravě. Vím, že před pár dny měl pan hejtman Hašek tiskovku, tiskovou konferenci, kde tedy vysvětlil tu záležitost s paní mluvčí, která neexistuje, a se spoluprací s tou paní Mrencovou. Co si o tom myslíte? Je to legrace nebo je to vážná věc? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Já si myslím, že to je zveličené. Já jsem teda s panem hejtmanem Haškem neměl možnost od 20. července dík dovolené hovořit, takže jsem se ho nemoh zeptat, ale myslím si, že struktura toho, co je dneska v Brně, a jakým způsobem se rekrutují lidi, kteří byli na kraji, jako jeho soupeři, může mít na to i vliv. Já se domnívám, že je to bouře ve sklenici vody a zveličování věcí, které nejsou podle mého soudu zásadní. A nerozumím tomu, jaký vliv by to mělo mít na fungování kraje, protože tiskové zprávy či případné mediální zkratky tu práci tam neudělají. To je stoprocentní. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Pane Běhounku, co si myslíte o tom argumentu, který často zaznívá od vašich kolegů ze sociální demokracie, na to téma, že Andrej Babiš vlastní noviny a vlastní svoje rádio a vlastní televizi de facto, že má velkou výhodu, a vy se o to často jakýmsi způsobem zajímáte, často o tom mluvíte, vy, sociální demokraté. My nemáme žádné noviny, nemáme žádný nakladatelský dům nebo něco takového. Je to problém v té volební kampani? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Tak, já jsem přesvědčen, že některé záležitosti, které sleduji v Lidových novinách nebo v Mladé frontě DNES, přestože Andrej Babiš tvrdí, že nikterak do nich nemluví a neovlivňuje, problém trochu mohou být, protože je to pokládáno a komentováno jednostranně, vždycky s jedním zaměřením. Ovšem to prostě je tak, že kdo chce médiím věřit a bude nad tím nebádat nebo nemyslet a bude prostě se podle toho chovat, tak to mohou být jiná média, která to ovlivní, takže si myslím, že to není úplně zásadní, ale zase tak jednoduché to není, že žádný vliv sociální demokracie asi na médie, média ve smyslu vlastnictví novin nemá, to je pravda. Svého času, pokud si pamatuji, určité snahy nějaké noviny založit nebo provozovat byly, ale ukázalo se, že prostě je to tak složité a komplikované a finančně neúnosné, že se to nepodařilo. Takže já jsem přesvědčen, že je třeba v těch krajských volbách řešit otázku výsledků výkonů, a pak se ukáže, jak se k tomu lidi postaví. A, a média už si asi sociální demokracie koupit nedokáže. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Možná pan Altner teď. Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------No, tak možná že on toho má /nesrozumitelné/ dostal, aby si něco koupil, ale, a teď mám na mysli jako třeba vydavatelský dům nebo něco takového.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Rozumím. A je to tedy z vašeho pohledu nerovný boj, anebo je to třeba i výmluva? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Já si nemyslím, že to je výmluva. Nemyslím si, že to je úplně fér, že to není jednoduché. Není to úplně rovná, nejsou rovné podmínky pro všechny. Ale jsou tady zase jiné vydavatelství nebo jiní majitelé, kteří se třeba nějak zachovají, zatím to nesleduji blíže, protože se nevyjádřili, ale vím, že třeba Blesk vlastní někdo jiný a Vltava-Labe-Press, tu bejvalou vydavatelský dům vlastní taky někdo jiný než pan Andrej Babiš, tak uvidíme. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------A tak já si tady dovolím připomenout, že právě Frekvence 1 je to médium, které dává prostor všem. A všem rovným dílem. Tady jako je spousta hejtmanů a vůbec představitelů všech stran, takže my třeba novináři to nevidíme jako nerovný boj. Tak si právě říkám, jestli někdy to není taková zkratka ... Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Tak, vy dáváte prostor všem a je to fér, že jo. My ten prostor třeba v krajských novinách, co já můžu soudit, v kraji Vysočina teda samozřejmě, tady regionální redakce Lidovejch novin není, ale v Mladé frontě DNES z těch jaksi, řekněme, pozitivnějších reakcí za poslední dobu na to, co se udělalo, moc nebylo. Spíš se vytahují problémy. To, že vy to dáváte prostor všem, je velice cenné, protože já jsem přesvědčen, že v té politice by se měli bavit všichni se všemi, a potom se ukáže, jak to dopadne. Bohužel to tak často není, ano. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Dobře. Hostem Press klubu je dnes hejtman kraje Vysočina doktor Jiří Běhounek. Jiří Běhounek, hejtman z Vysočiny je naším hostem na Frekvenci 1 v Press klubu. Máte něco, pane hejtmane, kvůli čemu špatně spíte? Z těch pracovních věcí? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Nemám. Já jsem ... Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Nebo, počkejte, vy jste doktor, vy si šupnete Stilnox a je to v pohodě, že jo. Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Ne, ne, ne. Já žádný takovýhle prášky nikdy nebral, brát nebudu. Musím říct, že mnohem horší spaní jsem míval v dobách, kdy jsem nevěděl, co je s pacientem, co, proč má nějaké problémy, teploty a takovédle záležitosti. Teď mě teda ta angažmá nebo to angažmá mně jako špatné spaní nezpůsobuje. Pravda, někdy, když za čas, jednou za dva, tři měsíce nad něčím hůř přemejšlím, tak později usnu, ale jinak, že bych to prožíval bez spánku, to zatím ne, zaplaťpánbů. Jsem už taky starší pán. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Jenom si, dobře. Jenom si tak někdy říkám, že kdybych byl hejtmanem, tak bych si možná teď pár týdnů před volbami říkal, co já jsem těm voličům nasliboval a co jsem jim splnil a nesplnil? Tak, určitě budete rád mluvit o tom, co jste jim splnil, to jako každý z vašich kolegů, ale já se prvně zeptám na to, jestli máte povědomost nebo přesně zmapováno, co se nepovedlo?

Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Samozřejmě, že ano. Protože já si myslím, že Vysočina je atypická tím, že od samého začátku, ať už byl hejtman Franta Dohnal nebo Miloš Vystrčil, byla novým krajem zcela extrémně vzniklým, který nikdy tady v žádné struktuře nef..., nefiguroval, protože jsou v něm spojeny vlastně Čechy a Morava. A takže se musel velmi významně otáčet. A takže se tam i napříč politickým spektrem hlavně pracovalo. Ano, myslím, že jsme udělali společně veliký kus práce a říkám, že to je zásluha obyvatel kraje Vysočina, a nejen hejtmana a rady. Nepovedlo se nám to, že jsme svého času vyhlásili snahu připravit komplexní dopravní systém nebo veřejnou dopravu Vysočiny nebo prostě dopravu po Vysočině. Bohužel jsme si neuvědomili, jak strašně složitá situace to je, protože ty historické vazby a roztříštěnost sídelní, to, že největším městem je Jihlava s padesáti jedna tisíci obyvateli, a dopravní spády, které byly směrovány staletí nebo desetiletí jiným směrem, tak to jsme nedokázali dát dohromady. Pracujem na tom intenzivně, ale myslím si, že to tak ještě příští zastupitelstvo dva, tři roky bude trvat, než to dá dohromady, jestli se to vůbec povede. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Tak, abysme teď byli fér, tak kdyby vám teď někdo nabídnul, že můžete jednu vaši věc umístit do výkladní skříně? To, co se povedlo, tak řekněte jednu. Než se dostaneme zase k těm problematickým. Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Tak já si myslím, že je jich hodně, ale určitě se podařilo, když chcete jenom jednu, významným způsobem propojit v oblasti školství výchovu v technických oborech od základního školství, dokonce už od mateřských škol, přes střední školství a podporu jsme získali i od firem, což je podle mého /nesrozumitelné/ cenné. Ale nesmím zapomenout na zdravotnictví, anebo na sociální služby. My jsme v čele krajů, které dělají transformaci sociálních služeb. To znamená, že denně se socializujeme a umisťujeme ty lidi, kteří byli ve velkých zařízeních ústavů sociální péče, naše spoluobčany, kteří neměli to štěstí, že byli úplně normální a potřebovali ústavní péči, do rodinných domů, anebo se nám daří být velmi dobrý v ICT. Ono to vypadá, že Vysočina se hodně vytahuje, ale ty výsledky jsou jasný. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Dobře. A Vysočina je takový, vy jste říkal, problematický kraj, protože tam je to hodně o tom, o té zemědělské výrobě a o těch, o tom hospodaření. Tak jedna z takových věcí jsou třeba výkupní ceny mléka. To jsem nedávno četl na internetu, že to je třeba to, co by teoreticky vás mohlo trápit. Protože nezaměstnanost, protože víte, jak to všechno jde dohromady. Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------No, tak já děkuju za tu otázku. Ano, kraj jako instituce a jako zařízení snad není problémový, ale tohle to je záležitost, která je především pro státní orgány. My se tomu nesmírně věnujeme už celou dobu, protože jsme si vědomi, a ono to zaznívá a mnozí si to nechtějí připustit, že bez péče o krajinu a bez udržení jaksi v zemědělské výroby, péči o zadržování vody tím, že budu vpravovat dostatek humusu do půdy, budeme tam mít krávy, budeme tam mít tuhle tu zemědělskou výrobu, nebude ani dostatek vody pro Brno a pro Prahu, kvalitní vody, a při současném suchu je to záležitost důležitá. Co se týče výkupních cen mléka, máte naprostou pravdu. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------A vepřového masa třeba. Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------A vepřového masa. A hrozí i nebezpečí vybíjení skotu, to znamená, ty výrobci, kteří investovali poměrně velké finanční prostředky, přemejšlejí, jestli mají dál budovat třeba kravíny a rozšiřovat tuhle výrobu.

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------A co by se stalo, kdyby ne? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------No, stalo by se asi to, že by nás ... Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Když je mléko levné, tak ... Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------... už ten dovoz převálcoval. Já si nedovedu představit, kdyby byl nějaký, nedej bože, složitější scénář poklesu produkce jinde, co bysme dělali, jaký, jestli bysme byli soběstační, ale hlavně bychom neměli, jak už jste vy sám řekl, dostatek zaměstnanosti, dostatek prostoru, neměli bysme zisky, a ty obce by se ještě dále vylidnily. Dneska už takhle máme problém tam mladý udržet, i když se snažíme je podpořit různými cestami a různým způsobem, tak by asi ta vesnice pomalu, dá se říct, vymřela. A Vysočina je velmi zemědělský kraj, svého času se říkalo, každá třetí brambora, každý druhej litr mlíka a každá druhá kráva v republice, že je z Vysočiny, ono to je pravda, a takže jednáme, jednali jsme s panem ministrem Jurečkou, s premiérem, se všemi dalšími institucemi na, na sněmovně a všude, tak já věřím, že přece jenom nějaké kroky podpory těch zemědělců, aby tuhle kritickou situaci, která tady není prvně, už tady byla řádově asi před pěti lety, tak překonat. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Posledních deset let pořád. Ale co se dá dělat? Když trh je vlastně jenom jeden a my už víme z dob Václava Klause, že existuje jakási neviditelná ruka trhu a ta o všem rozhodne, tak vy si myslíte, že by se to mělo nějak regulovat? Že by se měly stanovit třeba ty povinné výkupní ceny mléka, vepřového masa a tak? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Pane redaktore, vy používáte taková krásná slova, neviditelná trha, ruka trhu. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------To jsem četl. Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------To si pamatuju samozřejmě, pamatuju. No, ukazuje se, že ne. Že se plánuje, že my jsme jako plánování řekli, že je sprostý slovo, ale plánuje Pentagon a já nevím, kdo všechno, takže to nebylo úplně nešťastný, zrovna tak jako určitá regulace být měla. My jsme navrhli některé kroky k tomu, aby eventuelně ty dovozy nekvalitních potravin byly postihovány, aby prostě byla podle našich doporučení velmi významně zlepšena, řekněme, image českých výrobců, aby byla jim dělána i reklama, nejen a Klasa, a tak dále. A aby se jasně řeklo ... Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No, a jak to pomůže těm výkupním cenám ale? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Tak těm výkupním cenám to asi zásadním způsobem nepomůže, ale v dané situaci ten přebytek, který v celém sektoru je, a v Evropě je, je třeba prostě překonat a poté třeba najít i další odbytiště. Mluví se o Číně, mluví se o resuscitaci obchodu s, řekněme, východní částí Evropy a záp..., a Asie.

Uvidíme. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Ještě krátká věc k tomu a požádám o stručnou odpověď. Podmínky těch českých zemědělců, protože vy na Vysočině o tom víte svoje, versus podmínky zemědělců ve zbytku Evropské unie, jsou zhruba stejné? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Já jsem přesvědčen, že nejsou stejné. Že ... Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Ve prospěch? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------... státní ingerence v, na západě je mnohem větší než v České republice. To znamená podpora, úlevy a způsoby, které umožňují, aby ti zemědělci za menší vstupy vyráběli konkurenceschopnější výrobky, protože není pro ně taková bolest ta cena. Oni dostanou určité státní podpory. Je to v Dánsku, je to v Irsku, je to v Německu, je to i, i v Polsku bohužel. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Jiří Běhounek, hejtman kraje Vysočina, je hostem Frekvence 1 a je hostem Press klubu. Posloucháte Frekvenci 1 a Press klub, dnes s Jiřím Běhounkem, hejtmanem z Vysočiny. Pane hejtmane, vy jste lékař tedy původní profesí, navíc jste angažovaný ve VZP dlouhá léta, pokud mám dobré informace, leccos o tom víte. A pokud jsem tak hledal na internetu, tak z vašich úst jsem tam nikde nenašel vyjádření, ale možná jsem jenom špatně hledal, takové to tradiční laciné, že české zdravotnictví je černá díra, která jenom žere peníze a má slabý výkon. Proč to neříkáte? Je to proto, že jste u pramene? Myslím, že v tom VZP, a hodně o tom víte? Nebo že jste bývalý doktor? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Po čtyřiceti letech práce, když jste zažil různé struktury a různé způsoby fungování zdravotnictví, si myslím, že děláme obrovskou chybu, že si našich zdravotníků a zdravotnictví jako takového, jako instituce, nevážíme. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Řekl kdo? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------No, to zaznívá z toho, že je to černá díra, nevýkonná a já nevím, ze všech stran, který, kde se říká. Takže já bych ... Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Jo, to, jo, tak ... Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------... z toho dovozoval. Ale já si to nemyslím, jednoznačně to odmítám, protože když jsem se několikrát na různých úrovních zeptal, ať mi teda řeknou, kde to je, tak samozřejmě je třeba znát způsoby financování, otázky úhradových vyhlášek, vůbec nastavení toho, jakým způsobem se oddělil terén a ambulantní specialisté od nemocnice a všechny tyhle ty konsekvence, které jsou.

Proto já tydle ta, tahle ta vyjádření nikdy ne... Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Krátce, je to nastaveno dobře teď? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Já jsem přesvědčen, že by to chtělo trochu přenastavit, jenomže to je nesmírně citlivá politická otázka a zatím se do ní nikdo nepustil. Do její řešení teda. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Proč? Ze strachu? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Z toho, že jsem já přesvědčen, že konzervativismus, to znamená takovej způsob myšlení v tom zdravotnictví a setrvačnost, která není zrovna jednoduchá, je velká. A to víte, to byste měl potom nutnost začít plá..., právě třeba i plánovat. A to zatím se nikomu moc nechce. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Do jaké míry, pane hejtmane Běhounku, vás dráždí, anebo třeba máte pochopení naopak, třeba taková kauza IZIP, která provází naše zdravotnictví už několik let? A neříkejte mi, že to nebyla jedna z těch černých děr. Nebo aspoň taková drobná černá dírečka. Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Kauza IZIP snad spěje k nějakému rozumnému vyřešení, tak, aby dále ... Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Ale? Aby někdo vrátil peníze? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------To já myslím, že už je nikdo nevrátí, ale když se podíváte na období 90 až 2000, tak si myslím, že různých takovýchto kauz, SONP Kladno a já nevím, kde všechno, bylo, byly desítky, a ... Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No, ale tady vy jste u toho, proto se ptám, jestli vás to rozčiluje. Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Já jsem přesvědčen, že je to nutno rozdělit na dvě části. Zaprvé samotná elektronizace, myslím si, že je naprosto namístě. Bude stejně nezbytně nutná. Bez toho to nejde dál. Dokonce i pan Ansip nás upozorňuje, že nevyužíváme všechny tyhle ty věci. Na druhou stranu způsoby, jakým se s tím nakládalo, asi úplně korektní nebyly. Protože se ukazuje, že ten efekt z toho byl, byl mnohem, mnohem menší než v původních představách a zaplacených penězích. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Efekt nebyl žádný, co se týče IZIPu. Vy jste to řekl tak jemně, že byl menší. Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------No, ve verších jemně jsem to neřekl, efekt nebyl žádný. Zase milion, dva miliony identit, které by

byly ochotný bývaly eventuelně s tím komunikovat, zas tak málo není. To znamená, že ty lidi ... Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------By byly bývaly ochotny, no. Kdyby. Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------No, ano. Jenomže to byla veřejnost, že jo. Ty lidi, ty lidi se na to dívali, jako že to může být zajímavé. Úplně to blbý nemůže bejt, protože jestli se nepletu, tak knížku života má ministerstvo vnitra pojišťovna, takže nějaký takovýhle systém, a já jsem přesvědčen, že VZP vytvoří nějaký podobný portál nebo něco takového, tak aby mohl komunikovat s jednotlivými klienty, protože dneska to vás zajímá v chytrým telefonu, abyste měl účet, viděl, a tak dále, a tak dále. Takže zastavit se to nedá. Že to nebylo realizováno dobře, to je skutečnost bohužel. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Že tam někdo něco ukradl, to je taky skutečnost. Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Tak to šetří orgány, pokud je mi známo, bylo podáno několik trestních oznámení, řeší se to, takže předpokládám, že se to nějakým způsobem objeví někde nebo neobjeví, já zatím jsem, jsem přesvědčen, že vyřešením toho, že VZP se, řekněme, od toho oddělila tím, že vrátila akce a tak dále, byl naprosto správný krok. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Dobře. Co se vlastně říká, nebo co si vy myslíte, pane hejtmane Běhounku, o zavádění čínské medicíny v českých nemocnicích? Teď se hodně o tom mluví, dokonce v Hradci Králové už existuje taková, promiňte, nějaká pobočka, anebo středisko. Vy jste lékař na jedné straně, na druhé straně politik, který o těchto věcech rozhoduje, a na druhé straně jste činovníkem ve VZP, takže to budete platit. Jako jste pro to, pro tu čínskou medicínu? Není to šarlatánství? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Já si myslím, že VZP udělala obrovský kus práce, ale nejsem si jist, že v současné době ve svých úkolech má na prvním místě čínskou medicínu a její hrazení, uvidíme, jak to bude postaveno. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------No, to jo, ale já tak se ptám, ono ... Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Tak ale druhá věc je, já jsem v té Číně měl možnost také být, také jsem měl možnost to navštívit, protože mě to extrémně zajímalo, a je třeba se na to podívat tak, že je to kombinace tradičních metod, řekněme, s působením psychologickým nebo na duševno toho, toho pacienta, v tradičních záležitostech. Takže jsem spíš přesvědčen, že by bylo dobře, pokud by se skutečně pod nějakou kontrolou celebrit či státní nějaké takové postupy, které budou doplňkové, nikdy nemohou vyřešit tuhle tu záležitost, a já jsem tam zažil i na klinice tradiční čínské medicíny naprosto jasné operační postupy, ty jsem tam viděl. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Počkejte, a ještě, pane hejtmane, vy jste doktor. A šel byste, kdybyste, nedej bože, měl zásadní zdravotní problém a už nevěděl, ke kterému odborníkovi, ke kterému z kolegů vašich jít, šel byste do toho? Šel byste za tím čínským doktorem?

Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Pro mě je to velice obtížná odpověď, protože já jsem v tomto směru příliš podle mého soudu vyhraněná osobnost, a já bych tohle tak neřešil, ale je mnoho lidí, a musím říct, že ... Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Šel nebo nešel? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Já bych nešel. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Nešel. Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Ale mnozí by šli, protože je mnoho lidí, jejichž psychické problémy se sometizují. A máte prostě lidi, kteří po roz..., rozmluvě, a to dneska třeba medicíně evropské nebo západní docela chybí, ty lidi si potřebujou popovídat, rozebrat to, proto chodí k našim léčitelům, proto hledají nějakou takovouhle pomoc, takže to je jedna z věcí, kde by tuhle tu záležitost řešit mohli. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Už nás tlačí čas, pane hejtmane, já mám ještě několik důležitých věcí. Tak zaprvé jste pro, u té čínské medicíny, jako odborník, doktor, VZP, hejtman, aby se to platilo z veřejných peněz? Stačí, řek... Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Já si myslím, že na začátku ne. Že se to musí vyzkoušet, a ať si to každý, kdo by chtěl mít zájem, ať si to platí ze svýho. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Tak, tak to stačí. A teď ještě zpátky na Vysočinu a směrem k Evropské unii. Stačíte čerpat peníze evropské nebo vracíte něco na Vysočině? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------My jsme měli veliký štěstí, že jsme ve spolupráci s Jihomoravským krajem ROP Jihovýchod měli nastavenou od samého začátku, a proto jsem mluvil na začátku o těch před..., svých předchůdcích, ten systém tak, že my jsme vyčerpali prakticky do koruny. To znamená, kraj získal jeden rozpočet přes osm a půl miliardy korun, Jihomoravský kraj získal přes dvanáct miliard korun, a dohromady se spolupodílem jak institucí, soukromníků, tak ale i firem jsme za těch sedm let, to znamená 2007 až 2013 investovali dvaatřicet miliard korun, které bychom nikdy nebýt regionálních operačních programů a těchto financí, nedokázali dát dohromady. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Na druhou stranu ono se říká, že když se vrací jednotky milionů, tak to není žádný průšvih. Tak jednotky milionů jste vraceli? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Já jsem přesvědčen, že my jsme nevrátili ani korunu. V případě, že došlo k nějakému kroku, kde bylo třeba z projektu vracet zpět, tak jsme okamžitě to použili na další projekty, to znamená, že

jsme měli tu možnost ještě při plánování silnic, oprav nemocnic, škol a dalších to použít v dalším kroku. To znamená, že my jsme efektivně využili téměř úplně do koruny všechny alokace, které byly na ROP Jihovýchod určeny. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Pane hejtmane Běhounku, ještě velmi stručně situace uvnitř ČSSD tak, jak ji vnímáte vy coby hejtman. Je v této chvíli stabilizovaná? Nebo je sociální demokracie, podotýkám jako vždycky v historii, rozdělena na dvě poloviny? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Já teďka rozdělení nevnímám, já si myslím, že v současné době se očekává otázka krajských voleb a jeho výs..., jejich výsledků, ale bohužel mnohdy za celou mou zkušenost, ale i v nemocnici jsou osobnosti, které používají některých výkřiků či komentářů tak, aby se zviditelnili či získali nějakou pozici. Já si nemyslím, že ta situace je nějaká složitá, nestandardní, anebo že by byly nějaké spory uvnitř sociální demokracie. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Na kolik hejtmanů sociálně demokratických po příštích krajských volbách byste si vsadil? Že jich bude? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Já nikdy nesázím, nikdy neodhaduji, ale pokud bychom jich udělali šest, sedm, byl by to podle mého soudu velmi dobrý úspěch. Ale říkám, na začátku jsem vám řekl, že to není odhadnutelné, protože to se může změnit. Já jsem zažil rok 2008 a moc dobře vím, jak mí předchůdci si byli téměř jistí svým výsledkem a jak to dopadlo, víte. Takže já si ani na Vysočině ani nikde jinde výsledkem jist nejsem. Ale zase věřím, že veřejnost ocení, co se udělalo, jakým způsobem jsme ty kraje vedli a že prostě v těch jednotlivých oblastech bude chtít, aby se v nějaké formě pokračovalo. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Zeptám ... Ano? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Je tady nová situace, nikdy to nebylo, že dvě vládní strany jsou největšími soupeři. Vždycky to bylo polarizovány. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Dobře. Zeptám se, pane Běhounku, konkrétně vás na tu další otázku, a takhle to předesílám, protože u málokterého politika mě to napadne, a je to z nějakého důvodu, vy jste zralý chlap, vy jste doktor, a mě by zajímalo, a nevím, proč zrovna u vás, je to asi nějaký dojem, jak snášíte takzvané dehonestační kampaně před volbami? U jiného politika mě toto nenapadá, protože mám pocit, že to k nim patří. Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Nelíbí se mi, musím říct, že nejsem z nich nadšen, ale už jsem si zvyk. Ze začátku jsem je snášel mnohem hůř. Protože jsem si říkal, vždyť v podstatě jsem byl osloven, přišel jsem z terénu, přišel jsem z medicíny, no, ale tak jste to řek správně, u politiky to tak patří, musí to k tomu asi být. Možná, že se mnozí domnívají, že získají kladné body. A pokud mám zásadu, že na nikoho se nesnažím útočit, pokud na mě někdo vystartuje, tak já vystartuju taky. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor --------------------

V okamžiku, kdyby se třeba za dva dny objevily po Vysočině billboardy "Běhounek je lotr", tak to snesete dobře, řeknete si, no jo, to je politika, zasmějem se tomu, mámo, jdeme dál? Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Pokud tam bude, že Běhounek je lotr, tak se tomu zasměju, protože jsme přesvědčen, že lotr nejsem, a ta veřejnost to ví, ale pokud by ... Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Vy mě chápete, jak to myslím. Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Jasně, pokud by tam byly nějaké jiné špinavosti, jako se mi už párkrát stalo, tak jsem reagoval buď teda nějakým prohlášením, nebo na Facebooku, nebo něco takového, a myslím si, že ta pozice by taková měla být, ale bohužel. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Pane hejtmane, děkujeme za to, že jste přišel do Frekvence 1, těšíme se na příště, mějte se moc hezky a zatím na shledanou. Jiří BĚHOUNEK, doktor, hejtman kraje Vysočina /ČSSD/ -------------------Tak, já děkuju mockrát, bylo to velice příjemné povídání, doufám, že se bude líbit i posluchačům, a těším se, pokud bude jakákoli další příležitost, také na shledanou. Luboš Xaver VESELÝ, moderátor -------------------Hostem Press klubu Frekvence 1 byl hejtman kraje Vysočina doktor Jiří Běhounek.

genusplus.cz LIBERECKÝ KRAJ: Sklizena je pětina obilí a 75 pct. řepky genusplus.cz str. 0 Zpravodajství čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.8.2016

zpět Sklizeň v Libereckém kraji od minulého týdne pokročila. Zatím je posekána zhruba pětina ploch s obilím a téměř tři čtvrtiny polí s řepkou. Před rokem ale byly touto dobou žně v kraji už za polovinou. Pomaleji jde sklizeň jen v Karlovarském kraji, kde zatím zemědělci sklidili jen 13,4 procenta ploch s obilím a necelých 48,5 procenta řepky. Podle informací, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství, je nejdál sklizeň obilí v Jihomoravském a Zlínském kraji, kde už posekali 80 procent ploch a sklizeň řepky je tam téměř u konce. Výnosy v Libereckém kraji jsou zatím lepší, než ještě v červnu pěstitelé čekali, žádné rekordy to však nebudou. Nejdál je v kraji sklizeň ozimého ječmene, kde zbývá nesklizena zhruba desetina ploch. Zemědělci už začali sekat i další obiloviny s výjimkou jarní pšenice a žita, které ještě nebyly zralé. Nadprůměrné jsou zatím výnosy ozimé pšenice, která dává v průměru přes sedm tun z hektaru, vyšší výnosy zaznamenali pěstitelé jen v Olomouckém a Zlínském kraji. V Libereckém kraji je ale zatím sklizeno jen 17 procent ploch s ozimou pšenicí. Podle Jiřího Teplého z Agrární komory pro Liberec a Jablonec nad Nisou jsou výnosy nevyrovnané. Někde se sklízelo i osm až devět tun obilí z hektaru, jinde byl výnos podprůměrný.

Také kvalita je nevyrovnaná. "Doslova se vzorkuje každá fůra, jestli to vyjde na potravinu, nebo ne," řekl. Nedostatek potravinářského obilí však podle Teplého nehrozí, zpracovatelé mají v silech zásoby ještě z loňského roku. To se také odráží na výkupních cenách, které šly dolů. Potravinářská pšenice se podle něj vykupuje po 3400 Kč za tunu, krmná je kolem 3000 korun za tunu. Slabší bude zřejmě úroda řepky, v průměru se zatím výnosy pohybují kolem 3,59 tuny z hektaru. "Někde zemědělci sklízeli i méně než tři tuny, třeba v Agro Rubín ale sklízeli z některých polí i téměř pět tun řepky z hektaru. Záleží na odrůdě a také na stanovišti," řekl Teplý. Problémem je podle něj hlízenka, houba, která v současném vlhkém počasí řepku napadá a výnosy snižuje. "Mám informace i z ostatních krajů, že je to největší zkáza na řepkách," poznamenal. Navzdory tomu nejsou ale podle Teplého výnosy tak špatné. Sklizeň obilovin a řepky v Libereckém kraji v letech 2004 až 2016 plodina rok plocha v ha vt průměr t/ha obiloviny 2016* 20.107 25.132 6,35 2015 21.206 114.340 5,53 2014 21.122 122.216 5,79 2013 21.521 105.398 4,90 2012 21.658 92.967 4,30 2011 22.290 112.212 5,04 2010 22.075 93.375 4,24 2009 23.495

107.348 4,58 2008 26.683 129.169 4,85 2007 26.779 111.769 4,17 2006 24.641 91.092 3,70 2005 26.445 113.539 4,29 2004 25.950 132.325 5,11 řepka 2016* 5972 16.067 3,59 2015 5630 19.132 3,40 2014 5886 22.971 3,90 2013 6096 20.699 3,40 2012 6011 16.773 2,79 2011 5274 14.299 2,71

2010 6070 17.060 2,81 2009 6258 19.599 3,13 2008 6360 18.276 2,87 2007 6987 21.141 3,03 2006 5781 17.109 2,96 2005 5051 14.408 2,85 2004 5230 18.491 3,55 * k 8. srpnu 2016 sklizeno 20 pct obilí a 75 pct řepky zdroj: MZe

URL| http://www.genusplus.cz/zpravodajstvi/...klizena-je-petina-obili-a-75-pct.-repky

Haló noviny Biio pottrraviiny Haló noviny str. 9 Haló rady Helena KOČOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 11.8.2016

zpět Bio potraviny dnes již nejsou jen módní vlnou, ale pro mnohé už i způsobem života. Nejen že jde o ekologické pěstování plodin a chov zvířat. Svým způsobem jde hlavně o návrat ke kořenům. O způsob hospodaření, který u nás fungoval stovky let. Stále více lidí se tak snaží navrátit k přírodě, ať již formou vlastní zahrádky, na kterou má ale prostory a čas málokdo, tak hlavně nákupem zeleniny, ovoce, masa, vína a dalších produktů se značkou bio. Nejen kvůli jejich šetrnějšímu pěstování a výrobě, ale také třeba kvůli původním chutím bez přidané chemie. Jak se ale v

nabídce bio orientovat a co všechno vlastně může být bio? Prvočlánkem při výrobě širokého množství bioproduktů je ekologické zemědělství. Ekologické zemědělství je přirozený, ale zároveň moderní způsob hospodaření, založený na tisícileté zkušenosti našich předků. Je odpovědí na industrializaci a chemizaci zemědělství ve 20. století. Začalo se rozvíjet již ve dvacátých letech, od sedmdesátých let došlo v západních zemích legislativního ukotvení. Bio-zemědělství je tedy takové zemědělství, které neznečišťuje a nezatěžuje přírodu, nezamořuje půdu, vodu, vzduch ani živé organismy syntetickými chemikáliemi. Tím nevnáší cizorodé látky do potravního řetězce. Půdu hnojí (eko-)logicky: hnojem hospodářských zvířat, kompostem a zeleným hnojením. Problémy s plevely a škůdci řeší spíše preventivně – střídáním plodin, mechanickým ničením plevele, volbou odolných plodin, vhodným sousedstvím různých druhů, tedy vždy »bez chemie«. Druhotným dopadem zdravého zemědělství a biopotravin je také pozitivní vliv pro naše zdraví. »Vyloučení chemizace půdy, vody, zvířat či potravin může snižovat rizika plynoucí z přítomnosti cizorodých chemických látek v našem organismu i okolním prostředí. Tímto připravujeme lepší budoucnost pro nás a pro naše děti.« říká Josef Zima, spolupořadatel akce Natura Festival. Díky tomuto přístupu je ekologické zemědělství jedním z pilířů trvale udržitelného rozvoje. Neznamená návrat na stromy, ale ke zdravému rozumu a citlivému srdci. Ekologické zemědělství využívá spontánní přírodní procesy, ale také moderní agrotechnické metody. Pracuje s obnovitelnými zdroji a napodobuje přirozený koloběh živin. Respektuje životní prostředí. Na ekologických farmách najdete více polního a lučního kvítí, ptáků, savců, obojživelníků a plazů, žížal, pavouků, střevlíků a také více lidské práce, která tu není nahrazena chemií. UKOTVENÍ V ZÁKONECH Biopotraviny jsou v první řadě produktem s přidanou environmentální hodnotou. Povaha a způsob získávání biopotravin jsou legislativně zakotveny. Každý produkt označený slovem bio prochází kontrolou splnění původu v ekologickém zemědělství. Bio suroviny pocházejí od sedláků, kteří se v péči o půdu a rostliny obejdou bez průmyslových hnojiv a pesticidů, a kteří svým zvířatům poskytují dostatek péče, kvalitního krmiva a životního prostoru pro pastvu i odpočinek. Být ekologickým zemědělcem není zrovna lehké. Systém ekologického zemědělství je definován platnou legislativou na národní i evropské úrovni. Každý registrovaný ekologický zemědělec musí pravidelně absolvovat kontrolu, zda jeho hospodaření odpovídá zákonům o ekologickém zemědělství. Tyto kontroly jsou přísné a důsledné a pro zemědělce znamenají mnoho práce navíc, kterou by při běžném způsobu zemědělství nemuseli mýt. Odměnou je jim ale zdravější, chutnější a hlavně ekologičtější produkce. Jedině při splnění všech zákonných podmínek pak smí zemědělec, nebo výrobce své produkty označit zeleným logem, tzv. zebrou, státní značkou, která zaručuje, že výrobek splňuje požadavky zákonů o ekologickém zemědělství. Biopotraviny vyprodukované v Evropské unii mají kromě národního loga povinně také jednotné evropské logo. To zaručuje, že výrobky z různých zemí Unie musejí splňovat stejné legislativní normy. ZPRACOVATELÉ BIOPRODUKTŮ Zpracovatelé bioproduktů uvažují podobně jako ekologičtí zemědělci. Při výrobě biopotravin se zříkají používání umělých ochucovadel, barviv a »zlepšovadel« vůně, chuti a konzistence. Nechávají tedy spotřebitele zažít biopotravinu v její přirozené barvě, chuti, vůni a kráse i s možnou »nevýhodou« kratší trvanlivosti. Z hlediska výživy je důležitá kvalita biopotravin. Ta není nijak legislativně definována, pro biopotraviny platí stejná pravidla jako pro běžné potraviny, tedy musejí splňovat totožné potravinářské předpisy. Navíc však splňují podmínky, které upravují zákony pro ekologické zemědělství a biopotraviny. Celý systém ekologického zemědělství, zpracování bioproduktů a výroby biopotravin v ČR kontrolují nezávislé kontrolní organizace ABCert, Biokont CZ a KEZ, o.p.s., které jsou ke kontrole pověřeny ministerstvem zemědělství. Pro bio producenty je tak na prvním místě kvalita, která je spojena s hospodařením a výrobou v souladu s přírodou. Filozofie výroby naturálních produktů bez chemie je naprostou samozřejmostí. Tato samozřejmost se ale odráží i v ceně. »Dnešní systém konvenční produkce dělím na dva směry: 1. máme konvenční producenty, kteří dávají na první místo peníze, tzn.

co nejmenší náklady vs co největší zisk. Jejich cílem je dostat se na trh s co nejnižší cenou – což znamená snížit co nejvíce náklady. Jediná možnost je produkty ‚nastavit‘ a ‚zamaskovat‘. Čím? Chemikáliemi samozřejmě...« říká Josef Zima. a pokračuje: »Druhý typ konvenčního producenta je ten, kdo sice dává kvalitu místo peněz na první místo, ale bohužel nevěří…Nevěří, že to jde i bez chemie.« Bez chemie to jde, ale je faktem, že biopotraviny bývají o pár korun dražší. Za to ale nemůže jen nálepka BIO. »Ten, kdo říká tento názor, ve většině případů nikdy bio farmu nenavštívil, nemá ani potuchy o tom, kolik práce a úsilí dá, aby farmář, vinař nebo zemědělec takto hospodařil. V podstatě připouští, že občasné používání chemie je nutné tak jako v 2 příkladě konvenčního producenta. Vše je dle mého názoru o prioritách, jak u producenta, tak i u spotřebitele.« dodává Zima. CO VŠECHNO MŮŽE BÝT BIO? Dnes existují celé řady potravin, které mohou být bio. Od ovoce a zeleniny, kterou naleznete nejen v obchodech, ale často také na stáncích farmářských trhů a koupit lze i v tzv. bedýnkách po internetu, přes pečivo a těstoviny, které jsou vyrobeny z ekologicky pěstovaného obilí, po mléko, sýry, maso a masné výrobky z bio-farem, kde jsou zvířata držena v takzvaných welfare podmínkách (prostorných, s výběhem a možností kontaktu) a krmeny opět pouze biokrmivem. Bio ale mohou být například i nápoje – víno. Seznámit se blíže s biopotravinami se můžete na některé z mnoha akcí, které se na našem území pořádají. Ta nejbližší se koná 20. 8. 2016 v Kutné Hoře – čtvrtý ročník Natura Festival. Na festivalu ochutnáte víno, sýry, paštiky, oleje, marmelády, masné výrobky, sladké a slané koláče, kávu, nealko nápoje a další. Krásnou a pohodovou atmosféru dokreslí hudební program. »Na festivalu se představí výrobci naturálních produktů, kteří svoji práci dělají s maximálním respektem k životnímu prostředí a využívají klasických metod a způsobů výroby. Cílem Natura festivalu je prezentace menších producentů, kteří nesouhlasí se současným přístupem produkce vinné révy a zemědělských plodin, s oddálením tradic a s přechodem k chemickým podpůrným látkám. Všem zúčastněným, kteří budou na festivalu prezentovat svůj sortiment jde o společnou věc a myšlenku čistoty a respektu k přírodě,« říká Josef Zima, spolupořadatel akce. Čtvrtý ročník Natura festivalu se poprvé bude konat v Kutné Hoře, v krásných prostorách GASK (Galerie Středočeského kraje, p.o.) v rozsáhlém objektu Jezuitské koleje a je tak druhou největší galerií v ČR v těsné blízkosti chrámu svaté Barbory. KVALITA BIOPOTRAVIN Je ale pravdou, že jsou biopotraviny kvalitnější, když nejsou nijak chemicky ošetřeny? Ať se na biopotraviny podíváte z jakéhokoli úhlu, většinou zde převládají pro. Potraviny můžeme posuzovat nejen z pohledu obsahů jednotlivých látek v dané potravině, ale také z hlediska toho, jaký je celý proces, díky němuž potravina vznikla. Jde o vliv produkce, zpracování, distribuce, spotřeby energie a zdrojů na životní prostředí, ale také o pracovní prostředí zemědělce, či obavy spotřebitelů ze zdravotních rizik. Nicméně rozdíly v kvalitě biopotravin ukazuje i tradiční složkový přístup. Mnohé studie u biopotravin naznačují vyšší obsahy nutričně významných látek – např.: vyšší obsahy prospěšných mastných kyselin v mase a mléce z ekologické produkce, nebo vyšší obsah vitamínu C u některého ovoce a zelenině z ekologického zemědělství. Faktem jsou ale i jisté minusy, jako nižší obsah bílkovin, který mají např. obiloviny z ekologické produkce, což zároveň nepříznivě ovlivňuje jejich pekařské vlastnosti. Na druhou stranu ale obsahuje bioobilí vyváženější poměr aminokyselin. »Biopotraviny nejsou ale výhradně ‚zdravá výživa‘, systém jejich produkce není určen k tomu, aby v první řadě vytvářel ‚zdravé potraviny‘, ale především k tomu, aby přispíval ke zdravé krajině a poskytoval kvalitní chutné potraviny,« dodává Josef Zima. CHUTNAJÍ BIOPOTRAVINY LÉPE? Ovoce a zelenina v biokvalitě obvykle obsahuje méně vody, proto i koncentrace látek ovlivňujících chuť bývá vyšší. Chuť ale, kromě zemědělského systému, závisí na mnoha dalších faktorech: na textuře, konzistenci, odrůdě, kvalitě půdy, mikroi makroklimatických podmínkách a také na době sklizně a posklizňové péči. Ovšem, jakkoliv je chuť subjektivní, biopotraviny preferuje celá řada

světových šéfkuchařů (např. Jamie Oliver) a vaří z nich řada špičkových restaurací. Nejlepší ale je osobní zážitek. Chcete-li tedy ochutnat dobré bio, zkuste si jej někdy koupit, nebo navštivte některý z trhů, výstav, nebo festivalů. »Na Natura festivalu v Kutné Hoře například najdete na jednom místě dvacet pět producentů a vystavovatelů a můžete tak ochutnat širokou škálu výrobků, které byly vyrobeny nejen ekologicky, ale také s láskou k řemeslu,« dodává Josef Zima. Foto autor| FOTO – naturafestival.cz a archiv

Mohou si ministerstva dovolit beztrestně všechno? Haló noviny str. 5 Názory - polemika Jan REJFEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

12.8.2016

zpět Pravidelně sleduji činnost Nejvyššího kontrolního úřadu. Nejen já, ale i řada občanů je doslova zděšena tím, co tento orgán zjišťuje. Často jsem dotazován, zda ty orgány (jsou to převážně ministerstva) jsou za tato zjištění brána k odpovědnosti. Někde to totiž vypadá tak, že pokladny jsou bezedné a mohou si dovolit cokoliv. A to nejde jen o odměňování úředníků. Posledním příkladem bylo zjištění na ministerstvu zemědělství (MZe). Mě osobně to zaujalo o to více, že jsem srovnával využívání dotačních titulů. To proto, že 1,4 miliardy korun na vzdělávání a poradenství je skutečně hodně, a dovedu si představit, co by se jen za část těchto nehorázných peněz dalo například při dobudování infrastruktury na vesnicích udělat. Ministerstvo zemědělství vede KDUČSL. Vedlo jej (až na výjimky) i v minulosti. Podíváme-li se na to, že to byli tito ministři, kteří byli vždy na politických vahách a podíleli se i na schválení nemravných církevních restitucí, je doslova varující, že se brání tvrzením, že šlo v případě zjištění NKÚ o zděděné projekty, do kterých nemohlo zasáhnout. Přičteme-li k tomu, že jsou to právě církve, tedy křesťané, kde se hlásá pokora, skromnost, pomoc druhým atd., jaksi mi do výsledku nepasují závěry zjištění NKÚ, kde se rozdávalo bez pravidel, bez stanovení stropu výdajů, kde se lišily náklady na srovnatelné projekty atd. Ukazuje se tedy, že nenasytnost nejen církví, ale i zástupců KDU-ČSL, nezná hranic. Když si uvědomíme, že se církve, řády a kongregace soudí o majetek s kraji a obcemi, lze si jen domyslet, že v naší republice se může všechno, a to i na ministerstvech vedených lidovci. I když to odporuje zákonu. Například, kdy si zástupci církví nechtějí nechat uniknout lukrativní pozemky a budovy na území našeho hlavního města, které je dle zákona krajem. A to nemluvím o desítkách a stovkách žalob podaných na obce a města v jednotlivých částech ČR. Vzpomínám si, když jsem za městys Dešenice podával žádosti na záchranu dešenické tvrze, která je památkou a byla značně zdevastována především více než dvacetiletým uzavřením a neužíváním rozsáhlého objektu než tím, že zde sídlil bývalý státní statek, který zde končil v roce 1990 a kdy se tuto tvrz podařilo ve dvou etapách (i když ta třetí stojí ještě před městysem) zrekonstruovat a opravit s využitím dotačních titulů řádově dohromady do padesát milionů korun. Následně byl městys několikrát kontrolován, a zejména z první etapy rekonstrukce si odnesl dva šrámy v podobě krácení titulu pro nedostatky v zadávacím řízení, které mělo tehdy diskutabilní pravidla, ale pravidla to byla, přestože ve výkladů právníků rozdílná. Jak je možné, že na MZe se utratilo »bez ladu a skladu« 1,4 miliardy korun a nikdo činnost jednotlivých odborů a oddělení nekontroloval? Jak je možné, že i v této době nebyla stanovena jasná pravidla, jasná kritéria a finanční stropy pro přidělení dotací? Jak je možné, že nefungoval vnitřní audit a nepoukázal na rozsáhlá pochybení? Jak je možné, že se vyúčtovávalo dodatečně, sháněli se účastníci seminářů a školení, a mnohde se nabízely i dárečky? Kdo konkrétně za to nesl odpovědnost? Ministr Jurečka (KDU-ČSL) tedy tyto projekty zdědil, ale je třeba říci, že po předchůdcích také z KDU-ČSL. Tedy tady na tomto ministerstvu se řada lidí vcelku možná velmi dobře obohacovala z peněz daňových poplatníků a nic se nestalo a neděje. Ministerstvo dál vydalo cca 45 milionů korun na informační centra v krajích, jejichž činnost se nedá doložit. Mnohde se naopak zjistilo, že konzultace se prováděly telefonicky nebo e-mailem. To si kraje jako krajské samosprávy, ale ani obce a města, dovolit nemohou. Jak je možné, že na ministerstvech jde všechno? A tak mně někteří občané řekli, že když už se zástupci na ministerstvech za KDU-ČSL nedokážou postarat o řádné hospodaření (mysleli tím ministerstvo obrany a již zmiňované MZe), měl by se pan

Jurečka postarat o to, aby byly alespoň brambory levnější než banány, aby masné výrobky obsahovaly maso, aby z údajně zdravého rybího masa nevytekla z poloviny voda, aby vepřová žebra byla levnější než vepřová kýta, aby se nevybíjela stáda skotu a nekupovali jsme nekvalitní maso v zahraničí atd. Inu, vážení voliči, myslím si, že je na tom kus pravdy. Nebo si mohou ministerstva dovolit beztrestně skutečně všechno? Ministerstvo vydalo cca 45 milionů korun na informační centra v krajích, jejichž činnost se nedá doložit. Foto popis| O autorovi| Jan REJFEK, kandidát do Senátu ve volebním obvodu č. 7 – Plzeň-město a do Zastupitelstva Plzeňského kraje

Vyvážíme hlavně suroviny, dovážíme výrobky s vyšší přidanou hodnotou Haló noviny str. 6 Z ekonomiky (ici) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

16.8.2016

zpět Schodek agrárního zahraničního obchodu se v pololetí zvýšil meziročně o přibližně 2,8 miliardy korun. Do České republiky se dovezly výrobky v hodnotě o téměř 11 miliard vyšší, než ty, jež se vyvezly. Hodnota importovaných výrobků se meziročně zvedla o 6,5 mld. Kč na 112,9 miliardy. Export rostl pomaleji, o 3,7 mld. Kč na 101,9 miliardy. Předběžná data Českého statistického úřadu poskytl Zemědělský svaz ČR. Většinu záporného salda pak tvoří dovozy masa. ČR také stále více dováží mléko a zeleninu. Za celý rok zřejmě zhoršení Podle předsedy svazu Martina Pýchy se dál nedaří zlepšovat strukturu zahraničního obchodu ve prospěch exportu již zpracovaných potravin. »Vyvážíme hlavně suroviny, přičemž dovážíme výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Markantním případem je vedle masa komoditní skupina mléčných výrobků,« řekl Pýcha. Naopak živá zvířata se z ČR více vyváží. Schodek vyvažuje export obilovin, tabáku a tabákových výrobků. Podle Pýchy se nedá nyní předpovědět vývoj ve druhém pololetí, zatím to ale podle něj vypadá na meziroční zhoršení. S Pýchovými slovy souhlasí poslanec Josef Šenfeld (KSČM). »Opravdu se nám dlouhodobě nedaří změnit nepříznivý ukazatel - záporné saldo agrárního zahraničního obchodu. A tuto bilanci nám významně ‚vylepšují‘ vývozy surovin s nižší přidanou hodnotou, obilí a mléka a také vývozy tabáku a tabákových výrobků,« uvedl pro Haló noviny poslanec. Opatření se míjí s účinkem »Přestože agrární vývoz z ČR stále roste a my se jej snažíme co nejvíce podporovat našimi proexportními aktivitami, negativní saldo se zvyšuje,« řekla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Podle ní je to i kvůli dovozu výrobků, které Češi nezvládají produkovat. »To se snažíme změnit například nastavením podpor či vzděláváním našich spotřebitelů, aby si uvědomovali, že nákupem tuzemských potravin podporují naše zemědělství,« dodala mluvčí. »Ač ze strany vlády slyšíme o potřebě podpory zemědělců, tak negativní ekonomické ukazatele se nemění. Prostě proklamovaná opatření se míjí s účinkem. Vzdělávání našich spotřebitelů, aby si uvědomovali, že nákupem tuzemských potravin podporují naše zemědělství, je až tím posledním opatřením. Nejdůležitější je podpořit přímo zemědělce, aby mohli být na trhu konkurenceschopní a aby měli stejné podmínky pro uplatnění na trhu jako konkurence z jiných

zemí,« řekl k tomu Šenfeld. Na vině i nesmyslné sankce Čeští zemědělci dlouhodobě upozorňují na dovozy levných mléčných výrobků a na nízké výkupní ceny mléka v ČR, potažmo v Evropské unii. Za cenovou krizí je přebytek v produkci mléka vzniklý zejména po zavedení ruského embarga na dovoz potravin jako odvetného kroku na sankce EU a USA, ale i snížením poptávky po mléce v Číně. Například u vajec označilo ministerstvo zemědělství dovozy z Polska za dumpingové. S nízkými cenami mají problém i producenti vepřového masa. Schodek zahraničního agrárního obchodu činil loni 18,4 mld. Kč. Export měl hodnotu 201 mld. Kč a vývoz 219,4 mld. Kč. Dovozy i vývozy se přitom dlouhodobě zvyšují, například loni meziročně o 4,7 mld. Kč stoupl vývoz tabáku a tabákových výrobků. Saldo agrárního zahraničního obchodu ČR bylo naposledy kladné v roce 1993. Od té doby je bilance v mínusu. Dosud nejhorší výsledky měl agrární zahraniční obchod v roce 2011, kdy skončil více než 36 mld. Kč v mínusu, od té doby se čtyři roky zlepšuje. Foto autor| ILUSTRAČNÍ FOTO – Josef ŠENFELD

Hospodářské noviny Česko dováží stále více masa či mléka 12.8.2016

Hospodářské noviny str. 15 Podniky a trhy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ZEMĚDĚLSTVÍ Schodek agrárního zahraničního obchodu se v pololetí zvýšil meziročně o přibližně 2,8 miliardy korun. Podle předběžných dat ČSÚ se hodnota do Česka importovaných výrobků, hlavně masa a mléka, meziročně zvedla o 6,5 miliardy korun na 112,9 miliardy. Export, především zvířat, obilovin a tabáku, rostl pomaleji, o 3,7 miliardy korun na 101,9 miliardy.

i-noviny.cz Farmářské trhy i tento čtvrtek 10.8.2016

i-noviny.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Česká rajčata, papriky, česnek, dýně hokaidó i dýně máslové, kořenová zelenina všeho druhu, řezané květiny, švestky, ringle, letní jablka, maliny a mnoho další čerstvé české zeleniny a ovoce Vám nabídne hned pět zemědělců a zelinářů z Litoměřicka i Českolipska. Nakoupit můžete z největšího výběru zeleniny a ovoce na farmářských trzích v regionu. Po čtrnácti dnech naleznete opět velký výběr květin trvalek, skalniček, bylin, ovocných i okrasných keřů zahradnictví pana Váni, vše s odbornou radou přímo od pěstitele. Vlastní výpěstky přímo z regionu, též s odbornými radami najdete u Našinců z Brniště. Velký výběr kvalitních uzenin od malovýrobce řeznictví Mareš, selské výrobky Mléka z farmy od čerstvého kravského mléka až po tvaroh či uzené sýry, český med přímo od včelaře a další výrobky

z medu, čerstvé pečivo celozrnné i jemné sladké, kozí sýry i ručně dělané kravské sýry v bio kvalitě, velký výběr koření, sypaných čajů z Tao čajovny, přírodních ovocných i zeleninových šťáv z Křižan, pražené zrnkové i mleté kávy, regionální řemeslné výrobky z Vobchůdku paní Josefky, to vše a další stánky Vám nabídne druhý srpnový trh na Škroupově náměstí. Přijďte se podívat a dobře a zdravě nakoupit, u vybraných farmářských dobrot ochutnávky zdarma! Další zprávičky První srpnový trh bude plný švestek, broskví, ringlí a dalšího právě dozrávajícího českého ovoce! Společně s největším výběrem české zeleniny v regionu Vám toto vše nabídne 5 velkých stánků pěstitelů a zelinářů z Litoměřicka i Českolipska. První česká chutná rajčata, papriky, okurky nakládačky i okurky salátové, velmi kvalitní česnek, veškerá kořenová a další zelenina, řezané květiny, to vše za dobré ceny na Vás opět čeká na Škroupově náměstí. Kozí a kravské sýry ručně dělané z bio farmy Merboltice, vonící, velmi chutné čerstvé uzeniny pouze z masa z uzenářství Mareš, český med a perníčky od Nebeských - u těchto i u dalších prodejců můžete ochutnat vybrané výrobky zdarma! Velký výběr koření, čajů, čerstvého pečiva od celozrnného po jemné sladké, přírodních šťáv ve vratných lahvích z Křižan, čerstvé kravské mléko a selské výrobky z něj, pražená káva a kvalitní čokolády, vybrané druhy hovězího i dalšího masa a další farmářské dobroty Vám nabídneme i tento čtvrtek. Trh doplní řemeslné stánky regionálních výrobků z Vobchůdku paní Josefky, stánky s dřevěnými i šitými hračkami a se šperky a kameny. Těšíme se na Vás! URL| http://www.i-noviny.cz/zpravicky/farmarske-trhy-i-tento-ctvrtek-0

Stružnická neckyáda 12.8.2016

i-noviny.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Začátek je plánován na 13. hodinu, od 18. hodiny bude následovat zábava s živou hudbou. Další zprávičky Česká rajčata, papriky, česnek, dýně hokaidó i dýně máslové, kořenová zelenina všeho druhu, řezané květiny, švestky, ringle, letní jablka, maliny a mnoho další čerstvé české zeleniny a ovoce Vám nabídne hned pět zemědělců a zelinářů z Litoměřicka i Českolipska. Nakoupit můžete z největšího výběru zeleniny a ovoce na farmářských trzích v regionu. Po čtrnácti dnech naleznete opět velký výběr květin trvalek, skalniček, bylin, ovocných i okrasných keřů zahradnictví pana Váni, vše s odbornou radou přímo od pěstitele. Vlastní výpěstky přímo z regionu, též s odbornými radami najdete u Našinců z Brniště. Velký výběr kvalitních uzenin od malovýrobce řeznictví Mareš, selské výrobky Mléka z farmy od čerstvého kravského mléka až po tvaroh či uzené sýry, český med přímo od včelaře a další výrobky z medu, čerstvé pečivo celozrnné i jemné sladké, kozí sýry i ručně dělané kravské sýry v bio kvalitě, velký výběr koření, sypaných čajů z Tao čajovny, přírodních ovocných i zeleninových šťáv z Křižan, pražené zrnkové i mleté kávy, regionální řemeslné výrobky z Vobchůdku paní Josefky, to vše a další stánky Vám nabídne druhý srpnový trh na Škroupově náměstí. Přijďte se podívat a dobře a zdravě nakoupit, u vybraných farmářských dobrot ochutnávky zdarma! První srpnový trh bude plný švestek, broskví, ringlí a dalšího právě dozrávajícího českého ovoce! Společně s největším výběrem české zeleniny v regionu Vám toto vše nabídne 5 velkých stánků pěstitelů a zelinářů z Litoměřicka i Českolipska. První česká chutná rajčata, papriky, okurky nakládačky i okurky salátové, velmi kvalitní česnek, veškerá kořenová a další zelenina, řezané květiny, to vše za dobré ceny na Vás opět čeká na Škroupově náměstí. Kozí a kravské sýry ručně dělané z bio farmy Merboltice, vonící, velmi chutné čerstvé uzeniny pouze z masa z uzenářství Mareš, český med a perníčky od Nebeských - u těchto i u dalších prodejců můžete ochutnat vybrané výrobky zdarma! Velký výběr koření, čajů, čerstvého pečiva od celozrnného po jemné sladké, přírodních šťáv ve vratných lahvích z Křižan, čerstvé kravské mléko a selské výrobky z něj, pražená káva a kvalitní

čokolády, vybrané druhy hovězího i dalšího masa a další farmářské dobroty Vám nabídneme i tento čtvrtek. Trh doplní řemeslné stánky regionálních výrobků z Vobchůdku paní Josefky, stánky s dřevěnými i šitými hračkami a se šperky a kameny. Těšíme se na Vás! Další prázdninový farmářský trh Vám nabídne jako bonus i řemeslné stánky - se šperky a kameny, s šitými, dřevěnými i háčkovanými hračkami, dřevěnými zbraněmi a noži i stánek s regionálními produkty z Vobchůdku paní Josefky. České meruňky z Třebenic, okurky nakládačky i salátovky, první papriky a další široký sortiment čerstvého ovoce, zeleniny a řezaných květin Vám tradičně nabídnou pěstitelé a zelináři pan Krejza z Kopist, pan Novák z Úštěka, pan Oliva z Radouně, pan Hájek z Černěvse a pan Hozák. Největší farmářský trh v regionu nabídne i výpěstky Našinců z Brniště, velký výběr květin trvalek, sukulentů, bylin, okrasných i ovocných keřů zahradnictví pana Váni či pana Maňáka ze Žandova. Ochutnávku zdarma najdete u stánku s kozími a ručně dělanými kravskými sýry z Merboltic, v pojízdné prodejně uzenářství Mareš, u medařů a výrobců medových ručně zdobených perníčků i u stánku s velkým výběrem oříšků, jedlých semínek a sušeného ovoce. Trh dále nabídne velký výběr koření, čaje, čerstvé celozrnné i sladké jemné pečivo, selské výrobky Mléka z farmy, vybrané druhy masa, přírodní šťávy od Staré dámy z Křižan, praženou kávu a další stánky. Těšíme se na Vás! Dopravní policisté kontrolovali cyklisty na známé cyklostezce. Včera v odpoledních hodinách proběhla na cyklostezce Varhany v obci Manušice u České Lípy dopravně preventivní akce s názvem "Řídím, piju nealko pivo. Tento celorepublikový preventivní projekt si klade za cíl upozornit cyklisty na skutečnost, že je jízda pod vlivem alkoholu ohrožuje na zdraví i na životě. Právě ti, kteří pravidlo zákazu požívání alkoholu před jízdou porušují, ubližují nejvíce sami sobě. Ze statistik vyplývá, že nehody cyklistů, za kterými stojí alkohol, mají tragické následky. Do projektu se spolu s Policií České republiky zapojil i Český svaz pivovarů a sladoven, výrobce nealkoholického piva. Na místech kontrol jsou proto přítomni promotéři Českého svazu pivovarů a sladoven, kteří mají pro cyklisty připravené nealkoholické pivo jako alternativu k alkoholickým nápojům a alkohol tester. Poté, co dopravní policisté na stanovišti kontroly podrobí cyklistu dechové zkoušce a zjistí, že pod vlivem alkoholu není, dostane od promotérky nelkoholické pivo a alkohol tester. Včerejší akci podpořilo i město Česká Lípa, jehož zástupci cyklistům, kteří úspěšně prošli kontrolou, předali reflexní pásky. Ty je ochrání především v silničním provozu. Mnohým z nich dokonce reflexní pásku předala osobně starostka České Lípy Mgr. Romana Žatecká. Pod vlivem alkoholu nebyl včera žádný z kontrolovaných cyklistů. Méně spokojení byli však dopravní policisté s povinnou výbavou jejich kol, na kterých často chyběly předepsané odrazky. Tyto prohřešky ale pro tentokrát řešili domluvou. Zástupce liberecké pobočky BESIPU Miroslav Klásek se akce také zúčastnil a zájemcům z řad cyklistů zapůjčil speciální brýle, které simulují stav opilosti. S nimi se pak mohli projít po stezce a uvědomit si, jak alkohol ovlivňuje jejich koordinaci pohybů a orientační schopnosti. Byla to pro všechny velmi zajímavá zkušenost, ze které si doufejme odnesli také poučení. URL| http://www.i-noviny.cz/zpravicky/struznicka-neckyada

idnes.cz - blog Barevný středověk 16.8.2016 idnes.cz - blog str. 0 Tomáš Houška Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V posledních letech u nás pravidelně vznikají veselými granty podpořené "historické" filmy, a ty středověké mě vyprovokovaly k malému ohlédnutí za historickou realitou. Tou skutečnou, barevnou, veselou, rafinovanou.

Většinou mi stačí několik fotek jakožehistorického filmu, ze kterých je vidět výprava, a smutně si povzdechnu Už zase... My jsme si zvykli představovat si středověk jako nějaké temné, surové, primitivní období, kdy lidé bydleli v nenahozených kamenných studených ruinách a chodili v plátěných pytlích. Paradoxně přitom už třeba věkovitá Vávrova husitská trilogie je v tomhle smyslu točená s mnohem pravdivější historickou výpravou než většina toho co vzniklo v poslední době. Exteriéry Vezměme to zvenčí od těch největších věcí, teda vlastně staveb. Máme pod kůži zažranou představu neomítnutého syrového kamene, protože z toho máme pocit prastarosti Jenže tak ty stavby tehdy nevypadaly. Byly omítnuté. Všechny naše hrady i středověké kostely byly omítnuté. Jen hodně nákladné stavby z drahého materiálu jako třeba žula, a hodně pečlivě (a tedy nákladně) zděné si mohly dovolit zůstat bez omítky. A mělo to několik důvodů - první hlavní byl čistě stavební. Omítka zdivo prostě chránila před povětrnostními vlivy. Jenom úplný hlupák by totiž ve středověku nechal kamennou stavbu nenahozenou, protože by jí tím odsoudil k postupné degradaci lícové vrstvy kamene. Přičemž středověká omítka bývala paradoxně zhusta kvalitnější než omítky z posledních sta let. Bývaly velice pečlivě ručně nahazovány a hlazeny lžící. Žádná hladítka, žádný břízolit, jen a jen lžíce a pěkně tlakem zedníkovy ruky. Je pravda, že třeba ve Středomoří nebo v Bretani bývala situace jiná, ale tam se používal téměř s jistotou jiný kámen - žula, kvalitní vápenec a podobně, zatímco třeba středověká Praha byla postavená z vlastně poměrně nekvalitních odrůd pískovce, mezi které patří i opuka. Abych nekřivdil jen filmařům - své polínko k nesmyslným představám přidali romantici, u nás třeba Josef Mocker, který z chrámu Panny Marie před Týnem nechal oklepat omítku a nechal nahý kámen - protože vypadal "středověčeji". Čímž fasádu uvedl do stavu dnes obtížně řešitelného, protože lícová vrstva kamene je po těch sto letech ve velmi špatném stavu, a dnes je zvětralá natolik, že už neunese omítku, která by se vrátila zpět. A bez omítky zvětrává dále a kámen ubývá. Není to jediná takhle poškozená památka a památkáři to brzy budou muset začít nějak řešit, jen ještě nevědí jak. Ale zpět ke středověku - naše kostely, paláce, hrady, tedy nebyly těmi temnými objekty vystavujícími do krajiny zvětralé holé zdivo, ale byly nahozené. Bíle? Ano, většinou to bylo tak, že základní barva fasád byla bílá - přírodní omítka byla za mokra (to je důležitá zmínka) natírána speciální vápennou směsí, která na povrchu vytvářela vrstvičku čímsi podobnou "glazuře". Sice dýchala, ale nepropouštěla vodu a byla mechanicky trochu tvrdší. V současné době podobných vlastností dosahujeme za pomoci poměrně drahých high-tech směsí obsahujících silikony, teflony a další látky. Ano, umíme udělat stejně kvalitní a odolnou omítku, ale s mnohem vyššími náklady. Ta zdánlivě obyčejná středověká omítka byla velice kvalitní. Budovy nebyly bílé celé. Nákladnější stavby měly z kvalitního a odhaleného kamene budované alespoň ostění oken a dveří. Okna bývala vybavována okenicemi, části budov bývaly hrázděné. Všechny tyhle prvky bývaly výtvarně využité - bývaly pestře barevné, nejčastěji se používaly okrové až rudé rudky, které budovám dávaly velice pestrý, veselý vzhled. Takový hrad nebo palác majitel chtěl mít krásný, tedy barevný. Zapomeňme na to, že dnes nám z nich zbyly smutné zříceniny. Interiéry Když se budeme pohybovat alespoň v lepším měšťanském domě, natož na šlechtickém sídle (o bydlení postav jako císař nebo biskup vbec nemluvě!), šlo o pohodlné a hezké bydlení. V těch divně rádobyhistorických filmech znovu vidíme holé zdi z neomítnutého kamene. Ale to je ve středověku úplný nonsens. Takhle vypadá zřícenina po několika staletích chátrání, ale ne středověké sídlo. Když se koukneme na tyhle 3 fotky, stále ještě to není ta krása, jakou byla před pěti-sedmi sty let (kdo byste je chtěl vidět naživo, první je ze Zvíkova, další dvě z Jindřichova Hradce). V době svého vzniku byly zářivě ostře barevné. Jestli máte pocit, že by to byl dokonalý kýč, tak přesně tak barevné byly. Takový totiž byl estetický vkus doby. O omítce už jsme mluvili. Místnosti jsou s jistotou omítnuté a na šlechtickém sídle jsou stěny

barevně pomalované. Výjevy jsou to různé - někdy jsou tam epické obrazy plné postav, častěji třeba falešné tapiserie nebo jen ornamenty. Malba je většinou také tvořena do čerstvé, mokré omítky stylem al fresco. V měšťanských domech i nasucho al secco protože je to levnější - i když méně trvanlivé a méně elegantní, barvy nejsou tak zářivé. Ložnice honosnějších hradů a i některé další místnosti ještě honosnějjších sídel (královské, biskupské apod.) mají stěny pokryté zdobeným dřevěným táflováním. Třeba tokovým, jaké vidíme na Karlštejně. V našich zeměpisných šířkách jak z důvodů estetických, tak z důvodů tepelné pohody. Ale sídla opravdové nobility, kam patřil král, biskup, císař, vévodové... byla vybavena ještě bohatěji - a to množstvím tapiserií, závěsů, koberců a gobelínů. Móda pokrýt stěny příjemnou textilií dala během pár následujících staletí základ vzniku textilních tapet. Tady si udělejme malý pokus o výlet za takovým interiérem do Francie, jak na dobových obrazech, tak na pokusu o rekonstrukci: Přijdeme-li ve filmu za někým, jako je Karel IV., bude interiér opravdu luxusní, barevný, pohodlný. Kdybychom chtěli udělat expozici takového hradu, stačilo by nějaké pěkné panské sídlo ze 13. až 15. století, vlastně by se v ničem nepodobalo tomu stavu, který dnes jako jeho návštěvníci vidíte. Stolování Jsme-li na šlechtickém dvoře, měli bychom na stole mít mnohachodová rafinovaná jídla, často sladko-slaná, dostatek masa, víno. Zatímco obyčejní lidé jedli častěji různé kaše než chléb nebo pečivo, na šlechtickém dvoře byl i dostatek pečiva. Kupodivu se nejedlo moc zdravě - ovoce a zeleniny se co do kvantity nejedlo moc ani na šlechtických dvorech. Obyčejní lidé mívali problém s kalorickou hodnotou jídla, protože jí vydávali mnohem víc než dnes my. Proto byly oblíbené tučné porce masa, tučné sýry nebo hutné omáčky. Mimochodem - o maso neměli ve středověku nouzi ani obyčejní lidé. Navzdory klišé, že lov byl pro poddané zapovězený. Venkované jedli nejčastěji drůbež nebo vepřové, hovězí maso prodávali řezníkům do měst. Lidé měli dost i divočiny. Lov totiž začal být zakazovaný až na přelomu 14. a 15. století. Za vlády Přemyslovců nebo prvních Lucemburků byl zcela legální. Nedostatek masa na stole kmánů začal být běžný až během 16. století a postupně se spíš zhoršoval. Přesto všechno jsou věci, které jsme na jídelním stole středověkého pána našli sotva: Glazovanou keramiku a ono typické zelené "středověké" sklo. Protože se u nás rozšířily až během 16. století. Pohled na filmové ztvárnění slavnostní tabule na šlechtickém sídle proto milovníky living history pravidelně vyděsí či rozesměje. Móda O středověkém odívání máme dnes už mnoho informací, rekonstruovaných památek, písemností a lidi, kteří tu problematiku znají. Oblékat nobilitu do něčeho ošklivého, protože to zavání pocitem středověkosti, je neomluvitelný šlendrián. Budeme-li se pohybovat ve šlechtických kruzích, jednak musíme vzít na zřetel, že móda se vyvíjela už tehdy, byť cyklus obměn byl trochu pomalejší než dnes. Velmi hrubě lze dnes fázovat módu na zhruba dvě desetiletí trvající etapy, které mají své charakteristické výrazivo a liší se od etap předchozích nebo následných. Laik to vědět nemusí, kostymér historického filmu si nesmí dovolit napráskat nějaký fantazijní pastiš čehosi, co považuje za obecně středověké. Důležitou funkcí oděvu ve středověku byla funkce sociálně stratifikační. Když jste potkali cizího člověka, podle jeho oděvu jste okamžitě velmi přesně věděli, do jaké společenské skupiny patří. Kvalitou materiálu, kvalitou zpracování, množstvím a bohatostí výšivek a ozdob atd. Prostý vesničan možná chodil otrhaný v nevzhledném "pytli", ale šlechtic chodil oblékaný tak přepychově, jak si jen umíme představit. Bohatě vyšívané a velmi pestrobarevné brokáty, drahé kožešiny, špičková kvalita řemeslného zpracování. Příslušník panského stavu v nějaké nevzhledné kožené kamizole (o vévodovi nebo císaři už vůbec nemluvě), je naprostý ahistorický omyl.

Páchnoucí středověk Středověká města používala ulice místo kanálů a tedy zapáchala. Jenže jinak tomu bylo s lidmi. Všichni nejspíš "víme", že se nemyli, honili ve vlasech blechy a vši a vlastně naši předci byli docela odpudivými barbary. Jenže ne ve středověku. Zmíněné otřesné hygienické standardy se v Evropě rozmohly až během 17. století. Středověcí lidé - a kupodivu jak venkovští tak měštští - byli docela čistotní. Standard byl se jednou týdně koupat (většinou to bylo v sobotu večer) a minimálně na nedělní bohoslužbu převlékat do čistého. Ve městech dokonce běžně fungovaly lázně (k našemu velkému překvapení). Stačí si vzpomenout, že Václav IV. rád chodíval laškovat s lazebnicemi do městských lázní (dodnes se po nich ta budova jmenuje). Výzbroj a výstroj Nechci fušovat do oboru těm, kdo jsou opravdovými odborníky (a zase, stejně jako v případě módy, je jich u nás překvapivě hodně, a častěji než na akademii věd je potkáme v některé ze skupin living history). Ale výzbroj a výstroj pochopitelně také procházela vývojem, v takovém třináctém až patnáctém století vlastně docela rychlým. Ve frekvenci nějakých 20-30 let opět přicházely nové tvary, nové formy. Vojáci Karla IV. s jistotou nosili jiné přilby a další doplňky než třeba vojáci za husitských válek. Nechci mluvit o tvarech a typech zbraní nebo přileb, nechme to na odborné práce, jen zmíním jediné, strašlivé nesmyslné klišé - plátovou zbroj a ještě hůře ve spojení s představou rytíře "nakládaného" na koně kladkostrojem. Plátová zbroj samozřejmě něco vážila (proto ji bojovníci oblékali skutečně jen do bitvy příp. na turnaj, čímž myslím jen do bitvy, příp. na turnaj), nicméně kladkostroj takový jezdec opravdu nepotřeboval. Důvody jsou dva - ten první je, že jenom idiot by se nechal do sedla vysadit v něčem, v čem by se během boje při náhodné kolizi do sedla nedokázal vlastními silami dostat zpět. Druhý důvod je ve fyzicé kondici takového šlechtice tvořícího těžkou jízdu - dnes bychom na něj s respektem pohlíželi jako velmi všestranného destibojaře, který dokáže úspěšně odskočit i k těžké atletice. A i v plné zbroji byl zcela pohyblivý. (Zde byl mimochodem zcela mimo i Vávra ukazující zoufale se nemotorně klátící postavy obrněných pánů.) Nevzdělaní a negramotní... Tak jsme si o našich středověkých předcích zvykli přemýšlet. Jenže pravda byla jiná a čím dál více si to historici na základě mnohých dokladů uvědomují. Knihy byly samozřejmě velmi drahé. Ale lidé většinou uměli číst a psát (ve šlechtických kruzích to bylo spíš pravidlo) - a také četli. Vlastně hodně a rádi, vezmu-li v potaz jak moc upadlo čtenářství v naší populaci v posledních dekádách, možná nebudeme daleko od možnosti, že četli podobně jako my. Z hodin dějepisu si mnohý vzpomene na jistojisté konstatování, že Karel IV. byl náš první panovník, který uměl číst a psát. Jenže pravou je, že hodnota tohoto tvrzení je především propagandistická a pravda byla zcela odlišná. Karlův otec Jan přijel panovat z Paříže, kam ho jeho otec předtím poslal vystudovat právnickou fakultu. Možná nebyl tak vzdělaný jako Karel, ale vzdělaný byl, také slovem i písmem vládl několika jazyky a měl načteno. Budeme-li pokračovat dál - Václav II. byl kromě úspěšného panovníka známý jako Minnesanger. Jeho básnická tvorba se nám nedochovala (nebo jsou to díla, u kterých nevíme, že je jejich autorem). Nicméně evidentně byl nejen gramotný, ale i literárně nadaný. Podobné letmé zmínky jsou i Závišovi z Falkensteina nebo dalších významných pánech. A nešlo jen o panstvo. Knihy se půjčovaly, vyměňovaly, kolovaly krajem... A nejčtenější knihou byla samozřejmě Bible. Uvědomme si, že když se za husitského hnutí šířil přístup, že by každý měl být schopný Písmo sám číst a vlastními myšlenkovými pochody chápat význam těch mnohdy složitých metafor, musela tady být určitá výchozí situace, která to umožňovala. A když církev na IV. lateránském koncilu právě tohle zakazovala, musel její zákaz mít nějakou příčinu - nebudete negramotnému stádu zakazovat pod trestem smrti výklad Písma, když budete vědět, že ho ani neumí přečíst. Další řada opravdových důkazů je v penitenciálech a dalších spisech. Prostě středověcí lidé byli v mnoha směrech prostčí než lidé dnešní, ale ke zděšení mnoha z nás, v lepších rodinách byli často v humanitních směrech vzdělanější než dnešní průměrní lidé a mívali načteno víc opravdové

literatury než dnešní průměrný teenager. Hudba Mezi hudebníky to trvalo desetiletí, než i vousatí akademici začali trochu chápat, že naše představa středověké hudby, té duchovní zvláště, kterou nám předložili historici hudby v 19. století, se nekryje s tím, co jsme mohli ve středověku slyšet. Tak není divu, že věrohodnou třeba duchovní středověkou hudbu jsem v českém filmu neslyšel. V těch cizích vlastně asi také ne. Jestli chcete jen ponouknout, o čem to mluvím, jeden blog o staré hudbě jsem psal před pár lety, pár námětů najdete na webu o Václavovi IV a pár námětů najdete na webu Albigenští nebo FB stránce k tématu Albigenských ve 13. stol . Aby to nevypadalo, že tepu jen současné české filmaře - kolik nadšených diváků má třeba seriál Vikingové a kolik z těch diváků by přísahalo na jeho autentičnost. Inu, nebudeme se trápit detaily a vzpomeňme jen na celkový pohled na pařížské Cité v seriálu a v reálu. V seriálu je to vlastně docela obrovský ostrov, uprostřed něj je poměrně vysoký kopec a na tom kopci stojí palác, který vznikl nakombinováním gotického papežského paláce v Avignonu a benediktinského kláštera na hoře Mont Saint Michel, milovníky historie notoricky známých - a o pět šest staletí mladších staveb. O tom kopci nemluvě. Tak se zatím jenom těším, až někdo historický film začne brát vážně. A až si i diváci začnou zvykat, že středověk nebyl temným obdobím plným smradlavých negramotů v hadrech a "rytířů" žijících v neomítnutých zříceninách. SaveSave Autor: Tomáš Houška / úterý 16.8.2016 18:18 / karma článku: 0.00 / přečteno: 1x Zvyšte článku karmu! Vstoupit do diskuse Tomáš Houška

URL| http://houska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=499331

InStyle Zjednodušte si ZDRAVÝ ŽIVOT 15.8.2016

InStyle str. 67 Půvab

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Není úplně jednoduché myslet každý den na to, co byste jíst neměli, a ještě se k tomu starat, abyste měli dostatečný přísun všech příznivých látek. Následující vychytávky vám to výrazně usnadní. Náhrada? Zažeňte chuť na sladké čerstvým ovocem. A také si chytře vybírejte. Když chcete cookie, zvolte tu nejmenší variantu, navíc vyrobenou z kvalitních surovin, jako je raw máslo nebo čokoláda s vysokým obsahem kakaa, jež je plná antioxidantů. Když už se stane, že neodoláte kousku narozeninového dortu, ujistěte se, že jste zvýšili příjem „správných tuků“. Ty zmírní hladinu cukru a ještě potlačí další nebezpečné chutě.

PRŮMYSLOVĚ ZPRACOVANÉ POTRAVINY Proč? Obsahují jen synteticky vyrobené vitaminy a tuky, což neprospívá pleti ani celkovému zdravotnímu stavu. Moc dobrý není ani řepkový či sójový olej, protože způsobují záněty. Tyto potraviny v sobě mají také velké množství sodíku, kvůli němuž tělo zadržuje vodu, a pleť pak vypadá oteklá. Kolik? V ideálním případě byste takové jídlo měli jíst maximálně jednou týdně. Náhrada? Když už nic jiného, alespoň vynechejte „bílé potraviny“, jako je bílé pečivo, sladké cereálie, těstoviny nebo rýže. Tyto potraviny totiž nutí tělo produkovat inzulin a výsledky jsou podobné jako v kapitole o cukru. MLÉČNÉ VÝROBKY Proč? Jedním slovem: Protože pupínky. „Většina mléčných produktů i samotné mléko, včetně toho v bio kvalitě, obsahuje růstový hormon označovaný zkratkou IGF-1. Ten nutí buňky produkovat více kožního mazu. Póry se víc ucpávají a vzniká akné. Kolik? Jestli máte velký problém právě s pupínky, měli byste tyto potraviny vyřadit úplně. Náhrada? Aby vám nechyběla jejich chuť, používejte je podobně jako koření. Například zeleninový salát si zlehka posypejte parmazánem. VÍNO Proč? „Víno je bohužel především fermentovaný cukr,“ říká britská lékařka Nigma Talib. „Většinou už ve tváři poznám, kolik vína člověk vypije. Vrásky bývají výraznější, oční víčka jsou povislá a pleť je vysušená.“ Víno také zabíjí prospěšné bakterie ve střevech a naopak podporuje ty špatné v jejich množení, což má za následek určitou míru toxicity, jež se projeví právě ve vaší tváři. Kolik? Povolit si můžete jednu skleničku vína, ne však častěji než třikrát za týden. Náhrada? Mějte na paměti, že suché červené víno je pro vaši pleť méně ničivé než jeho sladší bílá varianta. PROTEINY dodá nápoj plný těch správných bílkovin Pokud máte pocit, že nedokážete tělu zajistit správné množství kvalitních proteinů, tenhle koktejl vyrobený ze samých bio přísad včetně raw peruánského kakaa je ideálním řešením. Nourishing Protein, Weleco, 1600 Kč, http://www.ingredients-store.cz DETOX ORGANISMU díky instantnímu nápoji Chcete se zbavit škodlivých látek v těle celkem příjemnou formou? Zalijte dvě lžičky tohoto nápoje horkou vodou nebo mlékem, ale pít ho můžete i za studena. Obsažená vláknina na sebe váže vodu a cikorka podporuje detoxikaci. Chicory Instant Fibre Beverage, Korres, 229 Kč, http://www.korres.cz VITAMIN C na podporu kolagenu Tablety vitaminu C jsou obohaceny o šípkový pudr, který zesiluje jeho účinek. „Céčko“ podporuje imunitní systém, přirozenou tvorbu kolagenu v pleti, pomáhá s únavou a působí jako antioxidant. Vitamin C se šípky, Nutrend, 150 Kč/100 tablet, http://www.nutrend.cz ANTIOXIDANTY – šafránový čaj je ideální Dejte si šálek tohoto čaje ráno a večer a máte o denní dávku potřebných antioxidantů postaráno. Šafrán je totiž jejich velmi bohatý zdroj. Kromě něj ale čaj obsahuje ještě šalvěj, mátu, fenykl, anýz či citronovou verbenu. Aromatic Saffron Tea, Krocus Kozanis, 120 Kč, http://www.profi med.cz MATCHA ČAJ je lepší než zelený O benefi tech matchy by se dalo mluvit dlouho obsahuje spoustu vitaminů a antioxidantů, které čistí celý organismus. Umí také snížit hladinu cukru v krvi. Bio Matcha Tea Ceremony, 460 Kč, http://www.matchatea.cz NAŠLI JSME SKVĚLOU INSPIRACI Na našem blogu instyleonline.cz najdete spoustu tipů, jak správně a zdravě jíst, a nechybí ani přehled nejnovějších knih o zdravé výživě a stylových kuchařek. Foto autor| FOTO: PR

Kuchyně.CZ

FRAJEŘINA v kuchyni 12.8.2016

Kuchyně.CZ str. 38 Rozhovor

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Přemek Forejt nemá rád nudu a tuctové věci. A takové jsou i jeho recepty: mladistvé, neotřelé, odvážné. Přiznáváme, že Přemkovy návody nejsou pro začátečníky, těm mohou připadat pracné. Mladý šéfkuchař rád hosty překvapuje – což se povede i vám, když zahodíte předsudky a vyzkoušíte křenovou panna cottu. Ale i jinak je v receptech spousta inspirace a sezonních či místních surovin. Nebojte se jich, vždyť kuchyň má být podle Přemka pořádný rock’n’roll. RECEPTY PŘEMEK FOREJT FOOD STYLING KLÁRA ZÍKOVÁ FOTO A DEKOR STYLING ALENA HRBKOVÁ PEČENÁ HOVĚZÍ LOUPANÁ PLEC S OMÁČKOU KETJAP MANIS 4 PORCE, PŘÍPRAVA 30 MINUT, ODLEŽENÍ MASA PŘES NOC, PEČENÍ MASA 5 HODIN Dokonale měkké, téměř se rozpadající maso si rádi dáme kdykoliv. Obzvlášť když ho doprovázejí sladce ostré asijské chutě. hovězí loupaná plec 1 kg sůl 2 lžíce cukr 2 lžíce sušený zázvor 1 lžíce jarní cibulka 1 svazek salát Little Gem 4 hlávky bílý sezam 2 lžíce arašídy 1 hrst kečup 1 lžíce omáčka Ketjap manis (viz tip) 2 lžíce med 1 lžíce sezamový olej 3 lžíce 1. Maso očistěte a odstraňte svrchní blánu. V misce smíchejte sůl, cukr, zázvor a směs vmasírujte do masa. Překryjte potravinářskou fólií a dejte na pár hodin (ale klidně i přes noc) odležet do lednice. Pak maso dejte do pekáče, podlijte trochou vody a pečte 5 hodin v troubě předehřáté na 140 °C. 2. V misce smíchejte kečup, ketjap manis, med, olej a prošlehejte. Arašídy nasekejte a přidejte k dresinku. Salát podélně rozkrojte napůl a zprudka opečte na grilovací pánvi, pak ho přelijte dresinkem. Maso po 5 hodinách přelijte výpekem a vraťte na 5 minut do trouby rozpálené na 190 °C. Pak ho nakrájejte na tenké plátky, posypte nasekanou cibulkou a podávejte se salátem a pečivem. Tip: Ketjap manis koupíte v asijských potravinách. Nebo ji vyrobte doma. V rendlíku smíchejte 100 g třtinového cukru se 100 ml sójové omáčky a 50 ml vody. Směs zahřívejte a míchejte, dokud se cukr nerozpustí. Přidejte hvězdičku badyánu, plátek kořene galangal, stroužek česneku a vařte na mírném ohni, dokud se tekutina nezredukuje do konzistence řídkého sirupu. Nechte ho vychladnout, přeceďte a skladujte v lednici. CÉVICHE ZE PSTRUHA 4 PORCE, PŘÍPRAVA 40 MINUT Céviche je oblíbený pokrm Latinské Ameriky. Ryby a mořské plody se „uvaří“ v citronové zálivce, a i když zůstanou syrové, získají jemnou chuť bez náznaků rybího aromatu. čerstvý pstruh 4–6 filetů jablko Granny Smith 2 ks červená quinoa 50 g ředkvičky 1 malý svazek creme fraîche 100 ml citron 3 ks rostlinný olej 2 lžíce kurkuma 1 lžíce nastrouhaný čerstvý křen 1 lžíce cukr krupice 1 lžička sůl čerstvý kopr k podávání 1. Z filetů pstruha odstraňte kůži, nakrájejte je na kousky velikosti sousta a osolte. V misce smíchejte olej, cukr a šťávu z 1 citronu, prošlehejte a polovinu zálivky nalijte na ryby. Lehce je promíchejte, aby se v tekutině obalily, a uložte nejméně na 30 minut do lednice. 2. Nastrouhaný křen smíchejte s creme fraîche, podle chuti osolte a lehce zakápněte citronovou šťávou. Quinou uvařte podle návodu doměkka, poté ji slijte a dejte marinovat do odložené zálivky, která zbyla ze pstruhů. V pánvi nasucho rozehřejte kurkumu, aby se rozvoněla, pak ji zalijte olejem, prošlehejte a ihned stáhněte z plotny. Nechte zchladnout. Nakonec olej opatrně vlijte do misky (kal na dně vylijte), přidejte šťávu z 2 citronů a promíchejte. 3. Jablka oloupejte, vykrojte jádřince a nakrájejte je na malé kostičky. Vsypte do misky ke kurkumovému oleji a promíchejte. Ředkvičky nakrájejte na tenké plátky a dejte do misky s ledovou vodou (díky tomu budou křehčí). 4. Vyndejte z lednice pstruhy – maso by mělo ztratit průhlednost a zbělat, jako by bylo uvařené. Rozdělte je na talíře, obložte scezenými jablky a naneste na ně ochucenou creme fraîche. Na ně rozdělte marinovanou quinou a ředkvičky. Podávejte posypané koprem. PEČENÝ LILEK SE ŠALOTKOVOU VINAIGRETTE 4 PORCE, PŘÍPRAVA 50 MINUT Jemná dužina lilku dokonale nasaje navinulou omáčku vinagrette, kterou skvěle doplňují křupavé pinie a ostrá šalotka. Pečený lilek podávejte jako předkrm nebo přílohu k masu.

lilek 2 ks pasta Miso 1 lžíce sushi ocet 1 lžíce cukr krupice 3 lžíce šalotka 2 ks černé olivy Kalamata 50g ocet balsamico 1 lžíce olivový olej 5 lžic restované pinie 1 hrst rostlinný olej na opečení hladkolistá petržel 1 hrst 1. Lilek oloupejte, podélně rozkrojte, na řezné straně nařežte do mřížky a osolte ho. V pánvi rozpalte olej a lilek zprudka opečte dozlatova. V rendlíku prohřejte ocet, 2 lžíce cukru a míchejte, dokud se cukr nerozpustí. Pak vmíchejte miso a nechte zchladnout. Piniová semínka opražte na pánvi nasucho. 2. Zchladlou pastu vetřete do lilku, dejte do trouby předehřáté na 200 °C a pečte 30 minut, dokud nezměkne. Šalotku nasekejte najemno. V misce prošlehejte balsamico s olejem a lžičkou cukru, přidejte šalotku, část nasekané petrželky a olivy. Jakmile je lilek hotový, přendejte ho na talíř, zakápněte šalotkovou vinaigrette a podávejte posypané zbylou petrželkou a opraženými piniovými semínky. KŘENOVÁ PANNA COTTA 4 PORCE, PŘÍPRAVA 40 MINUT + TUHNUTÍ GRANITY A PANNA COTTY Dezert připravený z křenu vás určitě nadchne. Pikantní podtón sametové panna cotty nás dostal tak, že ta „jen“ sladká už se nám navždy bude zdát fádní a bez nápadu. PANNA COTTA: smetana ke šlehání 350 ml cukr krupice 100 g bílý jogurt 250 ml želatina 2 plátky šťáva z 1 limety strouhaný křen 1 lžíce JABLKA: jablko Granny Smith 2 ks voda 100 ml cukr krupice 50 g GRANITA: jablečný džus 250 ml cukr krupice 40 g jalovec 4 kuličky čerstvý kopr k podávání 1. Nejprve připravte panna cottu. Cukr, křen a smetanu dejte do rendlíku, pomalu přiveďte k varu a míchejte, dokud se cukr nerozpustí. Přidejte jogurt, krátce prošlehejte a hned stáhněte z plotny, aby se nesrazil. Promíchejte a nechte trochu zchladnout. Želatinu nechte nabobtnat v ledové vodě, pak ji přidejte k základu na panna cottu (musí být stále ještě teplý, ale ne vroucí) a přeceďte. Panna cottu rozdělte do skleniček a nechte vychladit v lednici. 2. Připravte jablka: oloupejte je a odstraňte jádřince (slupky a jádřince nevyhazujte, budou se ještě hodit). Cukr a vodu přiveďte k varu, přilijte šťávu z 1 limety a ještě teplou směs nalijte na jablka. Nechte zchladnout. 3. Připravte granitu. Do hrnce vlijte džus, přidejte cukr, ořez z jablek, stonky z kopru a rozdrcené kuličky jalovce. Přiveďte k varu, stáhněte z plotny a nechte 10 minut luhovat. Pak tekutinu přeceďte, a když vychladne, dejte ji zmrazit. Nakonec ji naškrabejte vidličkou. Panna cottu podávejte s ochucenými jablky, granitou a snítkami kopru. dodá panna cottě podobnou štiplavost jako zázvor. Je to geniální, odvážné a návykové.“ Dnešní šéfkuchaři mají rádi zeleninu, a to i v dezertech. Zvláštní, ale logické. Foto popis| Pečená hovězí loupaná plec s omáčkou Ketjap manis Foto popis| Luxusní, a přitom celkem prostý způsob, jak nechat vyniknout rybí maso. Není nutné připravovat céviche jen z darů moře – verze se pstruhem je lokální a Foto popis| Céviche ze pstruha RECEPT NA STR. 38 Foto popis| Křenová panna cotta

Dámy, dáme PIKNIK! 12.8.2016

Kuchyně.CZ str. 68 Chuť sezony

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Odcházející léto si zaslouží pořádnou rozlučku. Vezměte kamarádky, deky a dobroty podle našich receptů. Jsou letně lehké a nejlíp chutnají na trávě. Jejich příprava nezabere moc času a odbude se předem. Na pikniku se už jen odpočívá, jí, pije, sní a vykládá. Aspoň tak to děláme my v Gurmetu. RŮŽOVÁ SANGRIA S BROSKVEMI A MALINAMI

ASI 1,5 L, PŘÍPRAVA 10 MINUT, ODLEŽENÍ 1 HODINA Hlavními surovinami sangrie je růžové víno a broskvový džus, proto vyberte nějaké dobré. I když chuť můžete lehce doladit medem, nekvalitní základ jím nezachráníte. růžové víno 700 ml broskvový džus 250 ml broskve 3 ks maliny 2 hrsti med podle chuti perlivá voda 500 ml Ve velkém džbánu smíchejte růžové víno a džus a případně podle chuti doslaďte medem. Přidejte maliny a broskve nakrájené na kostičky, promíchejte a odložte alespoň na hodinu do lednice. Těsně před podáváním dolijte perlivou vodou. Každou skleničku doplňte lžičkou, abyste mohli jíst vínem nasáklé ovoce. OKURKOVÝ SALÁT S RAJČATY A BULGUREM 4 PORCE, PŘÍPRAVA 20 MINUT Tenhle osvěžující salát se hodí jako předkrm na pikniku i jako příloha k masu při grilovačce. Bylinkový olej můžete koupit nebo si ho vyrobit doma – stačí v olivovém oleji krátce prohřát nasekané čerstvé bylinky. salátová okurka 2 ks • cherry rajčata 100 g • malá červená cibule 1 ks • feta 100 g • černé olivy 50 g • bulgur 100 g • eerstvá bazalka 1 hrst • bylinkový olej na zakápnutí Bulgur uvařte podle návodu doměkka. Okurku nakrájejte na tenká kolečka, cibuli a rajčata na klínky a vsypte do mísy. Přidejte olivy, hotový bulgur a natrhanou bazalku. Zasypte rozdrobenou fetou, zakápněte bylinkovým olejem, promíchejte a podávejte. GRILOVANÁ ZELENINA S HUMMUSEM Z BÍLÝCH FAZOLÍ 4 PORCE, PŘÍPRAVA 25 MINUT Syrová zelenina a dip, to je osvědčená kombinace. Zkuste ale jednou zeleninu hodit napřed na gril. Bude pořád báječně křupavá, ale nezačne osychat. A ta chuť! mladá mrkev 10OE12 ks • baby kukuřičky 10 ks • řapíkatý celer 4 stonky • sterilované bílé fazole 800 g • česnek 3 stroužky • olivový olej 50 ml • citronová šťáva podle chuti • bílý sezam 2 lžíce • sul a pepř 1. Fazole slijte a vsypte do nádoby vhodné na mixování. Přidejte nasekaný česnek, část oleje a rozmixujte dohladka. Dolijte zbytek oleje, aby hummus získal konzistenci dipu, osolte ho a opepřete. Nakonec dochuťte citronovou šťávou a promíchejte. 2. V pánvi nasucho opražte sezam. Řapíkatý celer pokrájejte, zbylou zeleninu stačí očistit. Rozpalte gril nebo grilovací pánev (tu potřete trochou oleje) a zeleninu na něm krátce ogrilujte tak, aby se zvýraznila její chuť, ale zůstala pořád pevná. Zeleninu i hummus podávejte posypané opraženým sezamem. KRŮTÍ ŠPÍZY S DIPY 4 PORCE, PŘÍPRAVA 50 MINUT, MARINOVÁNÍ MASA 1 HODINA Špízy jsou výborné piknikové jídlo. Krůtí maso je jemné a dostatečně neutrální na to, aby je každý doladil omáčkou podle vlastního gusta. krůtí prso 2 ks • išáva z 1 ks citronu • eerstvé oregano 1 svazku • anglická slanina 200 g • olivový olej 6 lžic • sůl a pepř 1. Nejprve naložte maso. V misce prošlehejte olej, citronovou šťávu a nasekané oregano. Krůtí prsa nakrájejte na plátky a dejte je alespoň na hodinu marinovat do ochuceného oleje. Mezitím si připravte dipy.

2. Nachystejte špízy. Maso vyjměte z marinády a na každý kus položte plátek slaniny. Každý pruh masa napíchněte na dvě špejle, díky tomu se pak se špízem bude dobře manipulovat. Špízy můžete grilovat na grilovací pánvi nebo péct v troubě předehřáté na 200 °C asi 20 minut. Podávejte s dipy. DIP Z MEDOVÉ HOŘČICE: • dijonská hořčice 50 ml • majonéza 50 ml • med 3 lžíce • bílý vinný ocet 1 lžíce • sůl TZATZIKI: • bílý jogurt 200 g • česnek 2 stroužky • salátová okurka 1 ks • eerstvá máta 1 hrst • sůl ŠPENÁTOVÝ DIP • zakysaná smetana 200 ml • parmazán 50 g • eerstvý špenát 2 hrsti • hladkolistá petržel 1 hrst 1. Na medovou hořčici smíchejte majonézu, dijonskou hořčici, med, ocet a prošlehejte. Podle chuti osolte. 2. Na tzatziki nastrouhejte okurku nahrubo a pečlivě z ní vymačkejte vodu. Dejte ji do misky, přidejte jogurt, prolisovaný česnek, nasekanou mátu, osolte a promíchejte. 3. Na špenátový dip dejte do nádoby vhodné na mixování zakysanou smetanu, špenát, kousky sýra, petrželku a rozmixujte dohladka. Nakonec dip můžete i přisolit, díky sýru to RAJČATOVÉ KOLÁČKY ASI 12 KOLÁČKŮ, PŘÍPRAVA 40 MINUT Slaný koláč nemůže chybět. Udělejte ho jako „jednohubky“. Co plátek rajčete, to koláček: takové padají do pusy úplně samy. rozválené listové těsto 1 ks • dijonská hořčice 1OE2 lžíce • tvrdý sýr (Manchego, Comté, Gouda) 120 g • rajče 4 ks • olivový olej na zakápnutí • sůl a pepř • čerstvý tymián na ozdobu Sýr nastrouhejte najemno a promíchejte s hořčicí. Rajčata nakrájejte na plátky. Z listového těsta vykrájejte kolečka jen o trochu větší než rajčata a naneste na ně ochucený sýr. Navrch dejte plátek rajčete, lehce zakápněte olejem a pečte v troubě vyhřáté na 200 °C asi 25–30 minut, dokud koláčky nevyběhnou a nezezlátnou. Podávejte posypané tymiánem. SENDVIČ S VEPŘOVÝM MASEM A NALOŽENOU OKURKOU 4–6 PORCÍ, PŘÍPRAVA 1 HODINA Mysleli jsme i na ty, kteří na pikniku netouží jen zobat, ale chtějí si dopřát něco většího. Tahle bageta zažene i větší hlad. vepřová pečeně bez kosti 500 g bageta 4–6 ks kajenský pepř 1 lžíce salátová okurka 1 ks jablečný ocet 3 lžíce olivový olej 2 lžíce rostlinný olej 2 lžíce med 2 lžíce majonéza 100 ml hladkolistá petrželka 1 hrst sůl a pepř 1. Maso očistěte, osolte, opepřete a posypte kajenským pepřem. V pánvi rozpalte olej a maso na něm zprudka ze všech stran opečte. Pak ho přendejte do zapékací mísy, podlijte vodou a pečte na 180 °C asi 30–40 minut podle výšky masa. 2. Mezitím nakrájejte okurku na tenká kolečka a v misce prošlehejte ocet, olej, med a 1 lžičky soli. Okurku naložte do zálivky a nechte odležet – když ji necháte naloženou jen pár hodin, zůstane svěžejší, za den nebo za dva získá výraznější kyselou chuť. Obojí se k masu výborně hodí,

rozhodnutí tedy necháváme na vás. Petrželku nasekejte a vmíchejte do majonézy. 3. Maso nechte zchladnout a nakrájejte na tenké plátky. Rozřízněte bagety, spodní část potřete ochucenou majonézou, na ni vyskládejte plátky masa a nakonec přidejte okurku. Maso chutná nejlépe, když je ještě vlahé nebo má pokojovou teplotu. Pokud ho tedy skladujete v lednici, nezapomeňte ho včas vyndat. *** „ Sangria je na piknik ideální volba: je lehká, ovocná, osvěžující a nestoupá rychle do hlavy. Saláty volte s ohledem na podmínky. Tenhle se nerozmáčí a neuškodí mu ani pár hodin na dece. “ Ideální adepti pro výraz „finger food”, tedy jídlo, které se komfortně jí přímo rukama.“ „ Dobré jídlo a pití, přátelé a vůkol příroda... Není lepší způsob, jak oslavit konec léta. “ Foto autor| FOTO A DEKOR STYLING ALENA HRBKOVÁ

Novinky 12.8.2016

Kuchyně.CZ str. 109 Tipy pro vás

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ochutnávejte, zkoušejte, objevujte, užívejte si... DVA V JEDNOM Cereálie s jogurtem si rádi dáme k snídani i ke svačině. Pokud ji chcete sbalit na cestu, sáhněte po novém jogurtu Vitafit. Obsahuje mimo jiné ječmen, pšenici, pšeničné a žitné otruby a ovesné vločky. http://www.mlekarna-valmez.cz SMAŽENÁ SLAST Strážnické brambůrky se smaží pouze na řepkovém oleji. V nabídce jsou solené i nesolené, s příchutí slaniny či česneku. Cena 10,90 Kč NA SNÍDANI, NA PEČENÍ Zavařeniny Helios jsou podobné jako ty domácí – obsahují jen ovoce, pektin a cukr. Kromě běžných příchutí je k mání i fíková, pomerančová nebo šípková. http://www.zluvaimpoexpo.cz KRÁSNÁ POMOC Námořnická kabelka udělá radost vám i handicapovaným dětem. Jejím nákupem totiž splníte tajný sen. Další informace na http://www.splnene-prani.cz Dobrá uzenina Salám Třemšín se vyrábí z hovězího a vepřového masa z lokálních příbramských farem. Koupíte ho v uzenářství Zeman nebo v síti Coop. Cena od 179 Kč NA CESTY Nescafé 3in1 příchází se dvěma novinkami. Nově si na cestách pohodlně můžete udělat i kávu s příchutí oříšku a čokolády nebo variantu s kokosem. Foto popis|

kurzy.cz ČR - inflace v červenci rostla o 0,3% m/m a silně akcelerovala na 0,5% r/r 14.8.2016

kurzy.cz str. 0 Makroekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Spotřebitelské ceny vzrostly v červenci proti červnu o 0,3 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména zvýšení cen v oddíle rekreace a kultura a dále v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle alkoholické nápoje a tabák. Meziroční růst... Spotřebitelské ceny vzrostly v červenci proti červnu o 0,3 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména zvýšení cen v oddíle rekreace a kultura a dále v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle alkoholické nápoje a tabák. Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil v červenci na 0,5 % z 0,1 % v červnu. Meziměsíční růst spotřebitelských cen v oddíle rekreace a kultura způsobilo zvýšení sezónních cen dovolených s komplexními službami o 12,8 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily ceny u většiny druhů potravin. Ceny sýrů byly vyšší o 3,9 %, vepřového masa o 3,5 %, cukru o 6,5 %, drůbeže o 1,6 %, nealkoholických nápojů o 0,8 %, čokolády a čokoládových výrobků o 2,8 %, másla o 3,9 %. V oddíle alkoholické nápoje a tabák vzrostly především ceny vína o 2,7 % a piva o 1,7 %. Na snižování cenové hladiny působil zejména pokles cen v oddíle odívání a obuv, kde ceny oděvů klesly o 1,5 % a obuvi o 3,5 %. V oddíle doprava klesly ceny pohonných hmot o 0,4 %. Z potravin klesly zejména ceny ovoce o 1,1 % a ceny zeleniny o 2,9 %, z toho ceny brambor o 13,4 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 % a ceny služeb o 0,9 %. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 0,5 %, což je o 0,4 procentního bodu více než v červnu. Tato změna byla především důsledkem výrazného zmírnění poklesu cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny vajec byly v červenci nižší o 11,4 % (v červnu o 12,9 %), sýrů o 5,5 % (v červnu o 11,0 %), jogurtů o 10,4 % (v červnu o 11,6 %), ostatních mléčných výrobků o 4,4 % (v červnu o 7,3 %), másla o 7,9 % (v červnu o 10,5 %), ovoce o 3,1 % (v červnu o 5,7 %), cukru o 1,0 % (v červnu o 6,7 %), nealkoholických nápojů o 0,3 % (v červnu o 1,5 %). Ceny zeleniny byly v červenci vyšší o 9,9 % (v červnu o 2,1 %). V oddíle odívání a obuv se zvýšily ceny oděvů o 1,9 % (v červnu o 0,4 %), růst cen obuvi mírně zpomalil na 4,9 % z 5,2 % v červnu. V oddíle ostatní zboží a služby vzrostly ceny výrobků a služeb osobní péče o 1,5 % (v červnu o 0,6 %) a ceny finančních služeb o 2,6 % (v červnu o 2,1 %). Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v červenci i nadále největší vliv ceny v oddíle alkoholické nápoje a tabák, kde vzrostly ceny tabákových výrobků o 5,4 % a alkoholických nápojů o 3,0 %. Vliv na zvyšování měly rovněž ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny čistého nájemného o 1,6 %, vodného o 1,6 %, stočného o 5,3 %, elektřiny o 1,2 %, tepla o 1,0 %. V oddíle rekreace a kultura vzrostly především ceny rekreačních a kulturních služeb o 2,3 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 1,2 % a ceny ubytovacích služeb o 0,9 %. V oddíle zdraví se zvýšily ceny lázeňských pobytů o 4,4 %. Na snižování meziroční cenové hladiny nadále působil pokles cen zejména v oddíle doprava vlivem snížení cen pohonných hmot o 10,6 %. Pokles cen pokračoval, i když s výrazně nižším efektem, v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle bydlení klesly ceny zemního plynu o 6,9 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 % a ceny služeb o 1,4 %. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl meziročně 100,5 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červenci 0,3 %. Meziroční změna průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP)1) 28 členských zemí EU byla podle předběžných údajů Eurostatu v červnu 0,0 %, což je o 0,1 procentního bodu více než v květnu. Nejvíce vzrostly ceny v Belgii (o 1,8 %) a ve Švédsku (o 1,2 %). Naopak ve třinácti zemích EU ceny klesly, z toho nejvíce na Kypru (o 2,0 %) a v Bulharsku (o 1,9 %). Na Slovensku klesly ceny v červnu stejně jako v květnu, tj. o 0,7 %. V Německu vzrostly ceny o 0,2 % (v květnu o 0,0 %). Podle předběžných výpočtů vzrostl v červenci HICP v ČR meziměsíčně o 0,4 % a meziročně o 0,5 % (v červnu pokles o 0,1 %). Bleskový odhad meziroční

změny HICP pro eurozónu za červenec 2016 je 0,2 %, jak uvedl Eurostat. (Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.) _________________________ 1) HICP dosud neobsahuje imputované nájemné Poznámky: Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru, tel. 274052533, e-mail: mailto:[email protected] Kontaktní osoba: Ing. Pavla Šedivá, vedoucí oddělení, tel. 274052138, e-mail: mailto:[email protected] Metoda získání dat: Přímé terénní zjišťování cen, centrální zjišťování cen a výkaznictví Termín ukončení sběru dat: 20. kalendářní den příslušného měsíce/termín ukončení zpracování: 3. kalendářní den následujícího měsíce Navazující publikace: 012018-16 Indexy spotřebitelských cen – základní členění (měsíční periodicita) a 012019-16 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (roční periodicita) Dokumenty na internetu: 012023-16 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (měsíční periodicita) https://www.czso.cz/csu/czso/inflace-spotrebitelske-ceny Termín zveřejnění další RI: 9. 9. 2016

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/405276-cr-i...-3-m-m-a-silne-akcelerovala-na-0-5-r-r/

ČR - indexy cen výrobců v červenci smíšené, průmyslové ceny stagnovaly 16.8.2016

kurzy.cz str. 0 Makroekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Meziměsíčně se ceny průmyslových výrobců nezměnily, ceny stavebních prací vzrostly o 0,1 %. Ceny zemědělských výrobců klesly o 1,2 % a tržních služeb o 1,1 %. Meziročně byly nižší ceny zemědělských výrobců o 6,8 % a průmyslových výrobců o 4,0 %.... Meziměsíčně se ceny průmyslových výrobců nezměnily, ceny stavebních prací vzrostly o 0,1 %. Ceny zemědělských výrobců klesly o 1,2 % a tržních služeb o 1,1 %. Meziročně byly nižší ceny zemědělských výrobců o 6,8 % a průmyslových výrobců o 4,0 %. Ceny stavebních prací byly vyšší o 1,1 % a tržních služeb o 0,2 %. Meziměsíční srovnání: Ceny zemědělských výrobců se snížily o 1,2 %. Klesly ceny čerstvé zeleniny o 15,7 % a brambor o 8,2 %, dále pak olejnin o 4,8 %, obilovin o 3,8 %, drůbeže o 2,3 % a mléka o 2,1 %. Vzrostly ceny prasat jatečných, a to o 9,9 %. Ceny průmyslových výrobců zůstaly na úhrnu beze změny. Klesly především ceny v oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny v oddílu dopravních prostředků se snížily o 0,2 %, z toho

ceny dílů a příslušenství pro motorová vozidla o 0,3 %. Ceny těžby a dobývání byly vyšší o 0,6 %. Vzrostly ceny obecných kovů a kovodělných výrobků a ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku shodně o 0,4 %, z toho ceny masa a výrobků z masa o 1,9 %. Ceny stavebních prací dle odhadů vzrostly o 0,1 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví o 0,2 %. Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře klesly o 1,1 % v důsledku snížení cen za reklamní služby a průzkum trhu o 12,3 % a za architektonické a inženýrské služby o 1,1 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní služby klesly o 0,1 %. Meziroční srovnání: Ceny zemědělských výrobců byly nižší o 6,8 % (v červnu o 6,4 %). Ceny v rostlinné výrobě se snížily o 5,8 %. Klesly ceny obilovin o 11,8 % a olejnin o 5,1 %. Ceny brambor vzrostly o 9,9 % a čerstvého ovoce o 12,6 %. V živočišné výrobě klesly ceny o 8,1 %. Nižší byly ceny mléka o 18,5 %, vajec o 9,2 % a skotu o 2,6 %. Vzrostly ceny drůbeže o 1,4 % a jatečných prasat o 1,6 %. Ceny průmyslových výrobců klesly o 4,0 % (v červnu o 4,4 %). Nižší byly zejména ceny v oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů. Klesly ceny chemických látek a výrobků o 11,6 %, těžby a dobývání o 6,6 % a obecných kovů a kovodělných výrobků o 3,4 %. Ceny v oddílu elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu byly nižší o 4,0 %. Snížily se ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 3,1 %, z toho ceny mléčných výrobků o 10,8 %. Ceny vody, její úpravy a rozvodu vzrostly o 1,6 % a ceny v oddílu nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu o 0,7 %, z toho instalace průmyslových strojů a zařízení o 1,1 %. Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin se meziročně nejvíce snížily ceny energií o 8,6 %. Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 1,1 % (stejně jako v červnu po zpřesnění). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly nižší o 1,3 % (v červnu o 1,8 %). Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře byly vyšší o 0,2 % (v červnu o 0,3 %). Vzrostly ceny za poštovní a kurýrní služby o 5,6 % a reklamní služby a průzkum trhu o 2,5 %, dále za architektonické a inženýrské služby o 0,5 %. Klesly ceny za služby v pozemní dopravě o 1,0 % a za pojištění, zajištění a penzijní financování o 3,4 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní služby se nezměnily (stejně jako v červnu). Ceny průmyslových výrobců v EU – v červnu 2016* V zemích Evropské unie (EU28), podle údajů zveřejněných Eurostatem, byly ceny průmyslových výrobců v červnu meziměsíčně vyšší o 0,8 % (v květnu o 0,6 %). Ze zemí, za které jsou data k dispozici, se nejvíce zvýšily ceny v Nizozemsku o 2,6 %, v Dánsku o 2,5 % a ve Španělsku o 1,8 %. V Německu a v Rakousku vzrostly ceny o 0,5 %, v Polsku a na Slovensku shodně o 0,4 % a v České republice o 0,3 %. Ceny klesly pouze na Kypru o 0,2 %. Meziročně byly ceny v EU28 v červnu nižší o 2,9 % (v květnu o 3,7 %). Ceny se snížily ve všech zemích EU kromě Malty, kde došlo k růstu o 1,0 %. Nejvíce klesly ceny v Řecku o 7,3 %, v Nizozemsku o 6,2 %, v Chorvatsku a na Kypru shodně o 4,8 %. Na Slovensku byly ceny nižší o 4,6 %, v České republice o 4,4 %, v Rakousku o 3,0 %, v Německu o 2,1 % a v Polsku o 0,9 %.

* předběžná data _______________________ Poznámky:

Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen, tel. 274 052 533, e-mail: mailto:[email protected] Kontaktní osoba: Ing. Jiří Šulc, vedoucí oddělení statistiky cen zemědělství, stavebnictví a služeb, tel. 274 052 148, e-mail: mailto:[email protected] Ing. Miloslav Beránek, oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu, tel. 274 052 665, e-mail: mailto:[email protected] Metoda získání dat: výkaznictví ČSÚ Termín ukončení sběru dat / termín ukončení zpracování: Indexy cen zemědělských výrobců - 24. k. d. sledovaného měsíce / 8. k. d. následujícího měsíce Indexy cen průmyslových výrobců - 20. k. d. sledovaného měsíce / 9. k. d. následujícího měsíce Indexy cen tržních služeb - 15. k. d. sledovaného měsíce / 7. k. d. následujícího měsíce Publikované údaje, mimo indexů cen stavebních prací, jsou definitivní. Odhady Indexu cen stavebních prací se provádějí do 9. k. d. následujícího měsíce, dále se zpřesňují na základě ukončeného čtvrtletního šetření a definitivní data se zveřejňují 45. k. d. následujícího čtvrtletí. Navazující publikace: 011041 - 16 Indexy cen stavebních prací, indexy cen stavebních děl a indexy nákladů stavební výroby 011044 - 16 Indexy cen průmyslových výrobců 011045 - 16 Indexy cen zemědělských výrobců 011046 - 16 Indexy cen tržních služeb v produkční sféře Dokumenty na internetu: https://www.czso.cz/csu/czso/1-ep-7 Termín zveřejnění další RI: 16. 9. 2016

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/405640-cr-i...nci-smisene-prumyslove-ceny-stagnovaly/

Lidové noviny Jsme velká, tlustá a pomalá housenka 13.8.2016

Lidové noviny str. 9 Rozhovor

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět říká ekonom Milan Zelený. Čeká nás posun od dnešní globální ekonomiky, která nás přerostla, zpátky k lokálním ekonomikám Jsme na špatném konci globalizace, tvrdí Čechoameričan Milan Zelený. Nejsme napojeni na digitální svět inovací, jsme subdodavatelé. * LN Dlouhodobě tvrdíte, že společnost a ekonomika procházejí zásadní transformací. Co vás k tomuto názoru vede?

Lidská ekonomika může dělat jen několik typů činností. Může produkovat potraviny, může vyrábět zboží, může poskytovat služby nebo jsou lidé zaměstnaní ve státním sektoru. Ten čtvrtý sektor ale není tvůrcem přidané hodnoty, protože celý stojí na daních předtím vybraných. Zaměstnanost v zemědělství a průmyslu je již vyčerpaná a ve vyspělých zemích se vyčerpává rovněž ve službách. Stát sám pak nemůže nekonečně růst, protože by se musel zadlužit ještě víc, než je zadlužen. Pátý sektor neexistuje, a tím pádem je jasné, že ekonomika prochází zásadní kvalitativní změnou. Představte si housenku, která stále roste a přidává jednotlivé sektory, až najednou v daném prostředí nemůže fungovat. Sama se neuživí. Příroda to zařídila tak, že se housenka zakuklí a promění v motýla, který se v prostředí pohybuje úplně jinak a umí ho využít. My jsme momentálně velkou tlustou a pomalou housenkou. * LN Jak ten motýl bude vypadat? Začneme se posouvat od dnešní globální ekonomiky, která přerostla naše schopnosti, zpátky k lokálním komunitám a ekonomikám. Jednotlivé regiony začnou s novými moderními technologiemi vytvářet moderní soběstačné systémy. Každá ekonomika začíná v regionu, v podniku, nikoli někde na ministerstvu nebo v parlamentu. Nic nejde shora, vše vzniká zdola. Jestliže chceme nabudit ekonomické pohyby kdekoli na světě, musíme povzbudit místa, kde ekonomický pohyb vzniká. * LN Jak mohou ale být ty jednotlivé regiony zcela soběstačné? To si vyrobí vlastní automobily, vypěstují veškeré potraviny? Neřekl jsem „zcela“, je to proces. Dnes už máme 3D tiskárny, na nichž si můžete vytisknout elektromobil, vyrobit si vlastní auto na místě spotřeby není problém. Jediné, co potřebujete, je digitální program, algoritmus, software. V tomto smyslu globalizace přetrvá, po celém světě se tyto programy budou prodávat a sdílet. Místo toho, abychom obchodovali s produkty samotnými, budeme obchodovat se znalostmi. A to je obrovský kvalitativní rozdíl, protože najednou budeme obchodovat rychlostí světla sminimálními náklady. V Zet Foundation již nyní konzultuji se Siemensem a chci začít jednat i s Teslou o vytvoření výrobních komplexů – „měst“ jako u Baťů nebo dnes vŽatci – na produkci například automobilů nebo čehokoli jiného pro lokální použití. Ta lokální jádra výroby by pak mezi sebou mohla směňovat recepty nebo chcete-li software. * LN Jak pravděpodobné je, že dobrovolně dojde k vzniku takových soběstačných regionů, když stále existuje základní ekonomické pravidlo hovořící o úsporách z rozsahu? Vyrobit jeden výrobek je přece jednotkově dražší, než když jich vyrobíte milion. Tak to bylo před padesáti lety, dnes už to neplatí. Dnes je mnohem výhodnější uspokojovat zákazníky přímo na místě, než jim vozit zboží dvakrát kolem země. Lze vyrábět tisíc výrobků, každý jiný, levněji než kdysi tisíc identických. Svět se změnil. Zapomeňte na „ekonomická pravidla“ z dob dávno minulých. Na vrcholu globalizace platilo, že objem obchodu se vším vyrobeným zbožím byl třikrát až čtyřikrát vyšší než samotná hodnota vyrobeného produktu. Od roku 2008 je poprvé celkový vyrobený produkt vyšší než objem obchodu. To znamená, že většina produkce zůstává v místě výroby. * LN Takže základní ekonomická pravidla podle vás už v novém prostředí nebudou platit? Nemohou, protože ekonomika je evoluční organismus, ne fixovaný stroj. Housenka a motýl jsou odlišní tvorové, pro které logicky platí jiné zákonitosti. * LN Tvrdíte tedy, že tyto regiony mohou být soběstačné, i pokud jde o produkci potravin? Bude to možné díky vertikálním farmám a molekulární kultuře potravin. V normálním prostředí se třeba obilí neurodí, protože je vystaveno škůdcům a působení klimatických změn. To ve vertikálních farmách odpadá. Můžete tam pěstovat vše možné bez závislosti na vnějším klimatu. Díky tomu máte stabilní systém, který poskytne dostatečné množství jídla pro takto vybavené lokality. * LN S tím souvisí i váš návrh, jak řešit současnou migrační krizi. Ano. Dlouhodobě tvrdím, že řešením migračních problémů není stavění zdí a plotů. To je, jako

kdybyste léčil zánět připlácnutím mokrého hadru na čelo. Je třeba jít ke kořenůmproblému a poskytnout lokalitám, z nichž lidé utíkají, zárodek ekonomického pohybu. Vycházím z toho, že kdyby měli migranti možnost vést důstojný, efektivní, podnikatelský život doma, nikdy by se nestali podružnými občany v zahraničí. A teď jak na to. Když se podíváte na města v Sýrii, tak si říkáte, že se to opravit nedá. Baťové to kdysi řešili tím, že do zahraničí vyváželi celá města. Já bych rád inicioval něco podobného: neříkám tomu tedy města, ale produkční komplexy. Ty postižené země by si takové investice mohly dovolit, nejsou zase tak chudé. Šlo by o to, že by se vytvářela takzvaná kondenzační jádra. Moderní města, nezávislá energeticky i z hlediska výroby potravin, s vlastním vzdělávacím systémem a všemi dalšími potřebami. * LN Jakou roli v této vizi bude hrát národní stát? Bude vůbec existovat? Bude poskytovat služby, které poskytovat má. Tedy ochranu a bezpečnost. Nebude poskytovat služby, jež poskytovat nemá. Nebude se tedy vtírat do ekonomiky. To už jsme si odzkoušeli. Stát dnes zničil svobodný trh. Dlouhé stovky let lidé používali úrokové míry, aby se rozhodli, zda je dobré spořit, nebo investovat. Poslední léta nejen že jsou úrokové míry na nule, nebo dokonce negativní – ony neexistují. Je s nimi uměle manipulováno. Jestliže neznáte úrokové míry, neznáte cenu peněz. A v takové situaci hledají peníze uplatnění tam, kde je nejjednodušší zhodnocení. Jdou tedy na burzu a ne do nových investic. * LN Asi nejste velkým zastáncem EU. To tedy nejsem. Když v reakci na druhou světovou válku vzniklo EHS s ideou volné výměny zboží mezi jednotlivými státy a NATO jako záruka ochrany, bylo to v pořádku. To bych podpořil v každém případě. Pak ale došlo k tomu, že v rámci oslabení národního státu byly jeho funkce přenášeny na vyšší úroveň. K EHS a NATO přibylo EU s ideou politické integrace. Místo silného národního státu jsme dostali silný superstát. Daleko efektivnější a přirozenější způsob, jak oslabit národní stát, je posílení pravomocí regionů. * LN Takže rozpad EU by podle vás pro Česko z ekonomického hlediska nebyl negativní? Vždyť z členství vEUekonomicky bezpochyby profitujeme. Já bych tedy netvrdil, že bezpochyby. Když se podíváte na naše mzdy, tak jsme na chvostu EU. Jsme velmi chudá země. Jsme na špatném konci globalizace. Globalizace znamená, že jdete do země, která má nízkou cenu pracovní síly, a využijete toho. Jdou sem podniky ze zahraničí a využívají našich nízkých mezd. Nejsme sami napojeni na digitální svět inovací, poskytujeme subdodavatelské výrobní služby. * LN Takže myslíte, že kdybychom nevstoupili do EU, budeme na tom hospodářsky lépe? To jsou všechno kdyby. Víte, my máme velmi vysokou úroveň exportu, ale přes šedesát procent našeho exportu patří zahraničním firmám. Vždy musíme vycházet z existujících podmínek. * LN Dobrá, ale ti zahraniční vlastníci také do českých firem investovali nějaké peníze. Ty společnosti by také už nemusely existovat. Tak přemýšlelo v 90. letech hodně lidí. Ale to myšlení, že je jedno, komu společnost patří, bylo naprosto mylné. Protože vlastník dostává celou přidanou hodnotu a vy jako námezdník dostáváte pouze nasmlouvanou mzdu. * LN Takže třeba mladoboleslavská Škoda se neměla prodávat? Samozřejmě že ne. Stejně jako se neměl prodávat Pilsner Urquell a podobně. Co z toho máme? * LN A kde bychom v 90. letech vzali peníze na investice a rozvoj těchto společností? Museli bychom tyto firmy rozchodit sami. Nepotřebovali jsme na to peníze, jen vlastnictví, odhodlání a čas. Podívejte se na Čínu, ta neprodala ani jeden svůj podnik. Mohli jsme nechat zahraniční investory vkládat peníze do našich podniků a ze zisků by se jim ta investice vracela. Proti tomu nic

nemám, neměli jsme ale naše podniky prodat celé. My jsme se tehdy rozhodli, že jsou pro nás peníze důležitější než kapitál. Prodali jsme kapitál, který produkuje nové hodnoty, a získali peníze, které neprodukují nic. Peníze jsme projedli a propili; dnes jsou z nás námezdníci. Já jsem u toho byl a od roku 1990 jsem veřejně vystupoval proti kuponové privatizaci a odprodeji českých podniků. * LNČasto kritizujete současný vzdělávací systém. Co vám na něm vadí? Tvrdím, že účelem vzdělávání je zajištění si pracovního místa. Jestliže budu vzdělán a nezajistím si pracovní místo, tak je mi vzdělání nanic. V době, kdy se technologie a ekonomika měnily jen pozvolně, takřka nepozorovatelně, mělo vzdělávání mnohem delší použitelnost. To už ale dnes neplatí: rychlost současného vývoje univerzity zaskočila a já nevidím jiné řešení než přímé propojení univerzit s podnikatelskou sférou. * LN Nemělo by spíš primárním účelem vzdělání být učit lidi, jak vůbec společnost funguje, naučit je kritickému myšlení? To se nevylučuje, to nikterak nepopírám. Souhlasím, že správně vzdělaný člověk tohle vše vědět musí. Ale ani toto naše současné školství moc neučí. A po pravdě, raději bych viděl, aby se tyto věci mladí lidé učili na předchozích úrovních a stupních vzdělávacího systému. Ne až na vysoké škole. * LN Na vzdělávání vám také vadí jeho uniformita. Když jsem byl mladý, byl jsem jako u vytržení, protože svět byl tak různorodý. A vzdělávání rovněž. V Japonsku se dělalo jinak, v Německu jinak, v USA nebo Číně zrovna tak. To už dávno neplatí; všude se učí stejně. Jestliže máte monokulturu myšlení a jestliže se ekonomika a společnost evolučně vyvíjejí, pak v určitém momentu narazíte na něco nového, neznámého. Když nemáte diverzitu a bohatství myšlenek, padnete. Monokultura je jak v přírodě, tak ve společnosti vždy daleko zranitelnější. Když v prostředí mnoha jednotlivých rozdílných regionů udělá jeden fatální chybu, ostatní se poučí a zároveň mu mohou pomoci. Když jste monokulturou a uděláte fatální chybu, zaniknete. * LN Jste americký občan – kterému z kandidátů vhodíte v listopadových prezidentských volbách svůj hlas? Za největší výhodu demokracie považuji, že se můžu svobodně rozhodnout a nevolit nikoho. Ani jeden z těch dvou kandidátů mně za můj hlas nestojí. * LN A kdo z těch dvou představuje větší riziko pro USA a celý svět? Pokud jde o riziko pro Spojené státy samotné, pak si myslím, že jsou oba dva stejně nebezpeční. Pokud jde o riziko světové, pak představuje větší riziko Donald Trump. Ale jak sleduji Donalda Trumpa, je docela možné, že do voleb ještě řekne něco takového, že mu to už neodpustí nikdo. A možná nakonec i z voleb odstoupí. Ale řeknu vám, nikdy bych nevěřil, že se dožiji okamžiku, kdy ve Spojených státech začnou převládat myšlenky socialismu. Trump je čistý nacionální socialista, zastánce velkého státu, který do všeho strká nos; jen říká: Stát jsem já. Clintonová je pak pokračovatelkou Obamovy politiky, tedy opět zastánkyní silného státu. Je to pro Spojené státy – i pro mě – velmi smutné. ROZHOVOR TÝDNE Milan Zelený S EKONOMEM HOVOŘIL Petr Kain Česko-americký ekonom Milan Zelený (74) v roce 1967 odešel na studijní pobyt na americkou University of Rochester, odkud se již nevrátil. Zabývá se zejména obory produktivity práce, teorie řízení, podnikové ekonomiky a multikriteriálního rozhodování. Patří k nejcitovanějším českým ekonomům, je autorem řady odborných publikací a působí na několika zahraničních vysokých školách. Počátkem roku 2015 byl jmenován emeritním profesorem ekonomie na Fordhamově univerzitě v New Yorku. Foto popis| Čína neprodala ani jeden svůj podnik, zdůrazňuje Milan Zelený. Odprodej českých

podniků byl podle něj chybou. Foto autor| FOTO MAFRA – FRANTIŠEK VLČEK

Nepřítel vývaru“ v kostce 13.8.2016

Lidové noviny str. 29 Relax/rozhovor

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Letos v létě jsou to dva roky, kdy tři „kluci od počítačů“ vyhlásili boj bujonu v kostce a začali vařit čerstvé vývary do sklenice. Dnes už startup Konečně vývar prodává na tisíc litrů týdně. „Šetříme lidem čas i jejich žaludky,“ říká jeden z jeho zakladatelů Jaroslav Vácha. Startupy neboli společnosti v začátcích svého podnikání, které přinášejí na trh nové produkty a řešení, přicházejí ze všech možných oblastí – moderních technologií, módy či gastronomie. Podnikat inovativním způsobem se však dá i s něčím tak tradičním, jako je vývar. Firemní konzultant Jaroslav Vácha, softwarový specialista Jan Vácha a grafik Jakub Gruber si totiž všimli, že na trhu chybí poctivý vývar, a ve volném čase ho začali vyrábět a prodávat. Jejich vývary jsou na pultech některých českých obchodů již dva roky a zakladatel startupu Jaroslav Vácha vypráví, jaké nástrahy za tu dobu museli překonat, jak se hledá investor a jak přišli na ten správný recept. ,,Nejlépe nám poradila moje babička,“ říká Vácha. * LN Na začátku každého startupu stojí originální nápad. Jak tři „kluky od počítačů“ napadlo začít vařit vývary? Rád vařím a možná to mám i v genech, babička byla kuchařka a děda hoteliér. Už na vysoké škole jsem jezdil do USA na pobyt Work and Travel, pracoval jsem v restaurantech a něco se tam o vaření naučil. Byznys s jídlem mě zajímal. A když jsem se vrátil, začal jsem se vaření více věnovat. Rád jsem připravoval například italskou kuchyni a klasické rizoto, které se musí podlévat vývarem. Nechtěl jsem ale použít „vývar“ v kostce, protože jsem od Romana Vaňka v pořadu Peklo na talíři vždycky slýchal, jak je nekvalitní, a já chtěl, aby jídlo chutnalo. Na trhu jsem žádný vývar nenašel a napadlo mě, že určitě nejsem sám, kdo má tento problém. Tak jsem si řekl, pojďme to rozjet. * LN Plány často končí jen u nápadu. Odkud přišel impulz se do vývaru opravdu pustit? To jsme byli zrovna s klukama na surfu ve Francii, popíjeli jsme a já to kolem půlnoci jen tak plácnul. Okamžitě jsme se ale pro to všichni nadchli. Věděl jsem, že jestli do toho opravdu chceme jít, musíme hned, bez otálení, dokud trvá nadšení. * LN Měli jste obavy, že se nechytíte? Že to třeba nepůjde? My jsme se nebáli, bylo to pro nás v první řadě hobby. Anechtěli jsme dělat ani nijak závratné investice, aby nás to finančně úplně nepoložilo. * LN Na začátku jste si pravděpodobně vypracovali nějaký podnikatelský plán. Jak moc se vaše představy o projektu lišily od reality? Když něco takto začínáte, musí tam být určitá naivita. Kdybych věděl, do čeho jdeme, tak se na to asi úplně vykašlu. (smích) Mysleli jsme si, že vývary navaříme, prodáme a bude to. Samozřejmě to tak nebylo. My sice navařili, obeslali řetězce s nabídkou, nikdo o ně zájem ale neměl. Nakreslili jsme si křivku, na ní bod zvratu, nevěděli jsme ale, kdy k němu dojde. Očekávaný boom na začátku vůbec nepřišel. Museli jsme hodně zapracovat na marketingu a sociálních sítích. A když jsme se dostali do povědomí, nastal opačný extrém: objednávek byla spousta a my nestíhali vyrábět. * LN Jak se vám povedlo lidi na vývary nalákat?

Šli jsme formou osvěty. Vývar každý dobře zná a každý zná i kostku a my říkáme, že naše vývary lidem ušetří čas stejně jako kostka, oproti ní zároveň ale i žaludky, protože jsou nutričně mnohem hodnotnější. Také jsme se snažili vysvětlit, že nevaříme žádné polévky, ale že se jedná o polotovar, který jde použít jako základ do polévek, ale hodí se zejména na podlévání. * LN Na jaké největší úskalí jste při uskutečňování projektu narazili? Jednoznačně to byla cena. Na začátku jsme se potýkali s laickou neznalostí. Lidem šedesát pět korun za půl litru vývaru přišlo příliš. Deset korun stojí ale třeba jen sklenice. Pak jsme snížili cenu na padesátikorunu, ale to už zase nevycházelo finančně, takže jsme museli projekt dotovat sami. Řešili jsme každou korunu. * LN Neměli jste investora? Na začátku jsme ani žádného nesháněli a všechno si financovali sami. Během roku jsme se ale z nuly dostali na tisíc prodaných sklenic týdně, a jakmile jsme začali růst, bez investora už jsme se neobešli. * LN Bylo těžké nějakého sehnat? Jsou české firmy ochotné do startupů investovat? Investorů je dost a investovat chtějí, je ale třeba je umět přesvědčit. Pokud má někdo jen vizi, ale už nemá představu, jak to provést, nepodniká žádné aktivní kroky, investor do toho nepůjde. My jsme investora začali hledat až po roce a půl, když už jsme byli v povědomí lidí a oni viděli, že jsme schopní a že se nám podařilo překonat počáteční nástrahy. Na jedné startup konferenci jsme náš projekt prezentovali na takovém minidnu D, a tam si nás všiml pan Petr Borkovec z Partners, který investuje do více podobných startupů s jídlem. Všichni jsme zastupovali malé projekty a řešili stejné problémy s výrobou, logistikou, marketingem. Jakmile jsme se ale spojili dohromady, šlo to už mnohem lépe. Kuchyň sdílíme například se Zdravým stravováním, kde mají pětsetlitrové hrnce, a společně s dalšími výrobky rozvážíme do různých prodejen po celé republice. * LN Kdo ty stovky litrů vývaru vaří? Ještě tak do února jsme si to všechno dělali sami, občas nám pomohly naše přítelkyně. Dnes už ale prodáme dva tisíce sklenic týdně, což je tisíc litrů, a proto už na to máme lidi. * LN Neměli jste někdy chuť toho úplně nechat? Když jsme vařili, vzali jsme si v práci volno a končili třeba až ve tři hodiny ráno. A pak jsme to všechno ještě rozváželi. Něco před prací a pak ještě večer po práci. Museli jsme to ale zvládnout. Investovali jsme do toho už tolik času a energie, že jsme s tím nemohli jen tak přestat. * LN Od zrození nápadu uplynuly dva roky. Pohybujete se po té době v plusových číslech? Jsme na černé nule. Všechno, co vyděláme, investujeme. Nevyplácíme si ani mzdy. * LN Jak jste přišli na ten správný recept? Nejsme žádní břídilové a spolupracujeme s nejlepšími odborníky v branži. Tím je třeba moje babička. (smích) Dala nám skvělý recept na hovězí vývar. My jsme navařili a ona hodnotila. Říkala, že jsme to třeba přehnali s novým kořením nebo že tymián do vývaru nepatří. Museli jsme to vyladit. * LN Co tedy patří do klasického zeleninového vývaru? Chceme, aby náš vývar měl nějaký standard, takový vývar jako od Stevea Jobse. Děláme neutrální, vždy stejný vývar, nepřidáváme sezonní suroviny. Patří tam cibule, mrkev, petržel, celer, bobkový list, nové koření a pepř. Žádná sůl. * LN Prezentujete se jako velký nepřítel „vývaru“ v kostce. Co je na nich tak špatného?

Oblbuje lidi. V reklamě tvrdí, jak dlouho „vývar“ táhli a vše se pak vměstnalo do malé vaničky. Když se ale podíváte na složení, zjistíte, že to se skutečným vývarem nemá nic společného. Suroviny se uvádějí postupně podle toho, jak velké množství jich výrobek obsahuje. U kostky vše začíná solí. Pak je tam kukuřičný škrob, palmový olej, výtažek z cibule. Hovězí maso kostka nikdy neviděla. Aby to nějak chutnalo, musí tam být zvýrazňovač chuti. Dříve to byl glutamát, proti kterému se ale zvedla velká vlna kritiky, tak tam dnes dávají kvasničný extrakt, který ale není o moc lepší. Ve výsledku je to všechno jen hromada slané chuti. * LN Nejsou na tom lépe ani biovývary v kostce? Sůl je tam stále a způsob výroby je stejný, akorát třeba přidají biokukuřičný škrob. Ti, kdo se opravdu snaží, vypustí třeba palmový olej. * LN Dobrý vývar se považuje za životabudič nebo výborný lék na kocovinu. Zůstanou ale živiny i ve vývaru ve sklenici? Jistě, něco se ztratí, ale je to minimum. Trvanlivost nyní máme třicet dnů a zůstane hezky čerstvý. Když jsme vývary testovali na Vysoké škole chemicko-technologické u odborníka na potravinovou konzervaci docenta Miroslava Čeřovského, všimli jsme si, že v nich něco plave, a my mu říkali, že se toho potřebujeme zbavit, jinak si to lidi nekoupí. A on na to: Ale, hoši, to vy čistit vůbec nechcete, to je ta vláknina, která je na tom nejcennější. A tak jsme jednu dobu na lahve psali: Ty chuchvalce uvnitř jsou vláknina. * LN Říká se, že se vývar táhne. Co to znamená? Když se něco vaří, tak to bublá. U vývaru se ale teplota drží lehce nad devadesát stupňů a vývar se líně převaluje v hrnci, proto se říká, že se táhne. Zůstane tím čistý. * LN Jak dlouho příprava poctivého vývaru trvá? Zeleninový zabere asi pětačtyřicet minut, kuřecí ale už tři hodiny a u hovězího to může být klidně i dvacet hodin. * LN Kde získáváte suroviny? Máme regionálního dodavatele. Maso bereme nyní z biofarmy na Šumavě. Spolupracujeme také s organizací Zachraň jídlo. Podle norem Evropské unie má mít například mrkev určitý tvar, a pokud mu neodpovídá, tak se vyhodí. Nám ale na vzhledu nezáleží a snažíme se je využívat. * LN V oblibě jsou nyní farmářské trhy, kde jsou výrobky často dražší než v běžném obchodě. Je tam kvalita zboží opravdu vyšší? Kvalita je nezpochybnitelná. Levné hovězí v supermarketu je nestařené a steak si z něj neuděláte, možná ani guláš ne. Hezky je to vidět i na kuřecím mase, kvalita se pozná z hlediska tuku, vůně, barvy a ta chuť je úplně o něčem jiném. A dražší možná je, ale jen zlehka. Pokud chci kvalitu, tak i v supermarketu musím zvolit dražší výrobek. Lidem vysvětluji, že farmáři z prodeje žádné závratné zisky nemají, i když jejich maso stojí víc. Ti, kdo opravdu vydělávají, jsou velkovýrobci, kteří prodávají nekvalitní maso za pár korun. * LN Jaké máte nyní s vašimi vývary plány? Chceme přejít ze sklenic na vývar v sáčku. Sáček na první pohled možná není tak populární, protože často nebývá spojovaný s kvalitou. Podvědomě ale spotřebitel preferuje sáček, protože sklenice je těžká, křehká, méně praktická. Také se chystáme expandovat na Slovensko a do Německa. A možná ještě uděláme nějaký očistný drink. ***

Jaroslav Vácha Narodil se 4. ledna 1976 v Hradci Králové. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a pracuje jako konzultant ve společnosti SAP. Společně s bratrem Janem Váchou a kamarádem Jakubem Gruberem založil v létě 2014 startup Konečně vývar (všichni tři se prezentují jako nepřátelé bujonu v kostce). Nyní se na půl úvazku věnuje výrobě čerstvých vývarů do sklenice. Nejsme žádní břídilové a spolupracujeme s nejlepšími odborníky v branži. Tím je třeba moje babička. Dala nám skvělý recept na hovězí vývar. Navařili jsme a ona hodnotila. Vývar každý dobře zná a každý zná i kostku a my říkáme, že naše vývary lidem ušetří čas stejně jako kostka, oproti ní zároveň ale i žaludky, protože jsou nutričně hodnotnější Foto popis| Tři kluci a vývar. Nápad na společný byznys s poctivým vývarem vznikl podle Jaroslava Váchy (uprostřed) na dovolené ve Francii. Foto autor| FOTO ARCHIV J. VÁCHY O autorovi| MARIE VEJVODOVÁ spolupracovnice LN

lidovky.cz Pět oblastí, kde dostávají Češi na frak. Operátoři, energie i 'šmejdi' z eshopů lidovky.cz str. 0 Lidovky / Moje peníze Lidovky.cz, Michal Pavec Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.8.2016

zpět Tradičně nejvíc nevole schytávají od lidí za obchodní taktiky mobilní operátoři. Třeba za obtížné ukončování smluv nebo zastavení datových služeb. Ale abychom byli spravedliví: český zákazník úpí i v celé řadě jiných případů. Server Lidovky.cz vybral ve spolupráci se spotřebitelskou organizací dTest pět oblastí, v nichž dostávají tuzemští zákazníci lidově řečeno nejvíce na frak. Týkají se jak samotných služeb, tak i možností bránit se nekalým praktikám. 1) Datové trable s operátory Problémem, na nějž upozornil i Český telekomunikační úřad (ČTÚ), je novela telekomunikačního zákona z podzimu 2014. Zákazník ve vztahu s operátorem oslabil. Zjednodušeně řečeno: pokud firma změní dohodnuté podmínky, nemůže zákazník ze smlouvy bez sankcí vycouvat, ačkoliv už pro něj nový stav nemusí být výhodný. „Rok a půl, co je novela v účinnosti, nám dal za pravdu v důvodnosti obav z citelného zhoršení práv účastníků elektronických komunikacích, před kterým jsme v době schvalování novely varovali. Operátoři této změny využívají, či spíše zneužívají,“ kritizuje mluvčí ČTÚ Martin Drtina. Nejkřiklavějším případem z poslední doby je červencové opatření společnosti O2. Zákazníci, kteří vyčerpali data, mohli dříve surfovat sníženou rychlostí. Nově ale operátor data zcela odpojí a lidem je znovu pustí až po zaplacení nového balíčku. „O2 je od počátku přesvědčena, že nemá povinnost poskytovat bezplatné čerpání dat omezenou rychlostí a že všechny kroky učinila v souladu s platnou právní úpravou. Jsme připraveni náš přístup i nadále trpělivě vysvětlovat a hájit naše oprávněné zájmy,“ popsala už dříve mluvčí společnosti Lucie Pecháčková. Stejnou změnu provedl už dříve i konkurenční T-Mobile. Zákazník, kterému tento postup nevyhovuje, nemůže bez sankcí vypovědět smlouvu. Organizace dTest kvůli tomu letos v létě zažalovala operátora O2. Usiluje o vrácení smluvních vztahů před 15. červenec, kdy ke změně došlo. V první instanci se však soud odmítl věcí zabývat, protože mu údajně nepřísluší, dTest vzápětí slíbil odvolání.

„Dopadne-li věc podle našeho návrhu, může to pomoci každému, kdo se změnou nesouhlasil. Spotřebitelé jí nyní mohou čelit předčasným ukončením smlouvy, ale operátor za to bude chtít pokutu. Proti té se lze postavit v řízení před ČTÚ o takzvané námitce proti vyřízení reklamace,“ popsal vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený. Třetí operátor Vodafone měl v minulosti problémy s dokupováním dat po vyčerpání balíčku. To fungovalo automaticky a jeho zrušení musel zákazník aktivně iniciovat. Telekomunikační úřad tuto strategii označil za agresivní obchodní praktiku a Vodafonu za ni udělil milionovou pokutu. 2) Eshopy, které „nejsou“ e-shopy Takzvané šmejdy organizující předváděcí akce už poučení zákazníci znají. Podvodníci ale využívají i řadu jiných taktik a rozhodně nejde jen o okrádání naivních důchodců. „Šmejdi“ se pohybují také v kyberprostoru webových obchodů. Česká obchodní inspekce dostává kvůli tomu desítky stížností. Zástupci některých e-shopů se snaží vyhnout případným reklamacím či odstoupením od smlouvy. Na ně mají zákazníci právo do dvou týdnů v případě, že zboží nakoupili mimo obvyklé prodejní prostory. Tedy třeba na internetu. Mazaní obchodníci se jim snaží namluvit, že jsou vlastně jen prostředníky mezi nimi a původním dodavatelem zboží. To je však protizákonné, pro zákazníka jsou prodávajícím oni. Další finta spočívá v tom, že když si člověk objedná zboží s vyzvednutím v kamenné prodejně, snaží se jej „šmejdi“ přesvědčit, že k uzavření kupní smlouvy dochází až na místě a ne na internetu. Tím by zákazník přišel o právo na zmíněnou dvoutýdenní ochrannou lhůtu. Jde však opět o lest mimo zákon. Zákazník totiž nemá možnost si zboží na internetu osobně prohlédnout. 3) Kolik platíte za elektřinu? Složitou disciplínou jsou vyjednávání o cenách elektřiny nebo plynu. Řada Čechů raději zavře oči a spokojí se s tím, že je v domě rozsvíceno a je na čem uvařit večeři. Smlouvy nečtou a nevědí ani, kolik za energie platí. Unikají jim tak důležité detaily, které můžou výrazně ovlivnit rodinný rozpočet. Předně: ceny energií se v čase výrazně mění a například elektřina v posledních letech trvale zlevňuje. Dodavatelům se tedy většinou vyplatí, že jejich zákazníci mívají ve smlouvách zakotvená jejich automatická prodloužení. Lidé si tuto skutečnost leckdy vůbec neuvědomují a nechávají vztah s energetickou společností plynout. Smlouvy jim však „únik“ umožňují. Pokud toho využijí, můžou od energetických firem získat výhodnější nabídky. „Automatickému prodloužení můžete zabránit tím, že oznámíte dodavateli elektřiny či plynu, že trváte na ukončení smlouvy k datu sjednanému ve smlouvě. Lhůta, v níž tak můžete učinit, je tam stanovena rovněž,“ vysvětluje Lukáš Zelený z organizace dTest, která letos dokončila první celostátní aukci energií, z níž spotřebitelům vzešly nabídky na alternativní dodavatele. Energetické firmy automatické prodlužování smluv hájí. „Na trhu je to standardní. Kdyby tomu bylo naopak, způsobí to víc škody než užitku – každou chvíli bychom řešili stížnosti zákazníků, kterým by skončily dodávky a oni by nevěděli proč,“ podotýká mluvčí firmy ČEZ Roman Gazdík. Organizace dTest ale upozornila i na to, že problémy pro odběratele nastávají někdy také ve chvíli, kdy volají na zákaznickou linku a snaží se domoci podrobností o svých smlouvách. Podle Lukáše Zeleného to společnosti většinou odmítaly a někdy si údajně za poskytnutí informací nezákonně účtovaly poplatek. To ale oslovení dodavatelé popírají, nicméně neochotu mluvit s lidmi o těchto věcech po telefonu připouštějí. „Podmínky smlouvy bez problémů sdělujeme, a to zcela zdarma. Ovšem výhradně poštou na

zákazníkovu korespondenční adresu. Obdrží takzvaný výpis ze smlouvy, ve kterém nalezne potřebné informace týkající se smluvního vztahu. Jedná se o ochranu našich zákazníků před nekalými praktikami vynalézavých podomních prodejců,“ líčí mluvčí firmy E.ON Vladimír Vácha. Pražská energetika poskytuje informace v zákaznických centrech a prostřednictvím e-mailu. ČEZ pak tvrdí, že jeho lidé dotazy ohledně podmínek smluvního vztahu vždy rádi zodpoví. 4) Jedno jídlo, dvojí ceny i kvalita Na začátku loňského léta vzbudilo poprask srovnání, které společně provedla Potravinářská komora ČR s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. Šlo o test shodných potravin stejné značky nakoupených v Česku a v Německu. Srovnání zjistilo, že v řadě případů obchody nabízí pod shodným názvem zboží s různým složením. Nadto se ukázalo, že potraviny v Německu byly ve většině případů levnější než ty české. To znamená, že Němci se zhruba čtyřikrát větší kupní silou si mohou dovolit nakoupit mnohem více potravin. U některých vzorků bylo srovnání nabízené kvality sporné. Třeba v případě, kdy u západních sousedů sladili limonádu cukrem a v Česku glukózo-fruktózovým sirupem. Ani jeden z postupů nelze hodnotit jako šizení zákazníka. Celkem pochopitelný byl i rozdíl u margarínů Rama, v nichž mají Němci více tuku. Častěji ji totiž používají ke smažení, zatímco Češi ji spíše mažou na chleba. Podstatně spornější však byl obsah masa v lančmítu. U zboží prodávaného v Česku bylo hlavní složkou strojně oddělené drůbeží maso, v Německu vepřové maso. Více masa prokázaly testy i u tamních rybích prstů prodávaných pod stejnou značkou. 5) Spojit síly žalobou? Zatím to nejde O poznání silnější právní postavení mají zákazníci Volkswagenu ve Spojených státech. Dokládá to nabídka odškodného ve výši tisíce dolarů za to, že je automobilka obelhala, když jim prodala vůz, který obešel emisní testy. Kupříkladu Češi se stejným problémem nedostanou nic. Americkým majitelům dieselových vozů s příslušnými motory mohla pomoci i hrozba společné žaloby, tedy institutu, který v Česku neexistuje ( v případu už padla – pozn. red. ). Zjednodušeně řečeno by mohli lidé spojit síly v případech, kdy mají společný zájem. „Nyní má spotřebitel právo podat individuální žalobu a soud pak může rozhodnout o spojení několika žalob do jednoho soudního řízení,“ popisuje hlavní právník dTestu Lukáš Zelený. Jeho organizace o zavedení hromadných žalob do českého právního řádu dlouhodobě usiluje, intervenuje například u ministerstva průmyslu, do jehož agendy ochrana spotřebitele spadá. Tento institut funguje od roku 2010 například v sousedním Polsku. Hned v prvním roce došlo k podání zhruba čtyř desítek hromadných žalob kvůli pojistným plněním či bankovním podmínkám.

URL| http://byznys.lidovky.cz/pet-oblasti-k....aspx?c=A160809_175811_moje-penize_pave

Magazín Mladé fronty DNES UŽ JEDE! Magazín Mladé fronty DNES str. 10 Reportáž MARTA FENCLOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

11.8.2016

zpět Dlouho jsem si myslela, že patří k těm mnoha vzpomínkám, které se už nikdy nevrátí. Ale to byla velká chyba!

Upřímně se na ni těším. Když jsem se snažila vyhrabat z paměti vzpomínky, chvíli trvalo, než se mi vybavilo pár detailů. Zatáčka na kopci kousek od Kokořína, kde máme chatu, kterou se jednou za čas rozlehlo troubení, aby všichni věděli, že už je tady. Pojízdná prodejna! Bylo to jedno z mála vzrušení při tom až příliš poklidném prázdninovém režimu. Trvalo nekonečně dlouho, než máma vzala tašku a vyrazili jsme k frontě mezi sousedy, které bychom jinak za celé prázdniny nepotkali. Naše chata stála o kus dál než ostatní, a než jsme tam došli, z okýnka nad schůdky se už linula vůně chleba, koblih, sušenek a párků, kterou byla celá pojízdná prodejna provoněná jako obrovský bonbon. Vzpomínám si ještě, že máma nebyla z nákupu nikdy moc nadšená, protože tam prý toho dohromady moc neměli, a místní na nás vždycky hleděli trochu úkosem, abychom jim to málo ještě nevykoupili, ale když se příště zase ozvalo troubení, nadskakovala jsem se stejnou radostí a uprosila mámu, aby mi dala aspoň pár korun na bonbony. Víc jsem ze vzpomínek nevydolovala. Je to už dávno, na nákupy jsme pak začali chodit do samoobsluhy na náměstí a dneska se zajíždí na jedno z těch anonymních parkovišť před supermarketem, aby se narval obří koš a posléze auto vším, co by mohl člověk potřebovat a případně pak vyhodit. Teď sedím v Barovicích, ve vesničce, kam jezdí autobus možná i jednou denně a kde je projíždějící auto zajímavá atrakce v líném letním odpoledni. To myslím v tom nejlepším slova smyslu, protože jsem u vytržení z toho, jak nad asfaltovou silnicí poletují motýli a usedají na rozkvetlých ibišcích v jedné z mnoha úhledných zahrádek. A hlavně z toho opravdového nefalšovaného ticha, které přerušuje jen bzučení čmeláků. A taky tlumený hovor z hloučku paní a babiček na autobusové zastávce. Na první pohled to vypadá, že si sem zašly na kus řeči nebo že čekají na ten autobus, ale každá má před sebou nákupní tašku. Kochám se rozkvetlou lípou, když ticho rozřízne hukot policejní sirény, až to se mnou škubne. „Už je tady,“ konstatuje nevzrušeně paní v pruhovaném svetříku, zvedne nákupní tašku a v zatáčce se vynoří bílé obrysy Renaultu Mascott s bílou nástavbou a nápisem Pojízdná prodejna. A mně se z toho úplně rozbuší srdce. MÁTE DNESKA KRKOVICI? Z kabiny vyskočí Zbyněk Mrkvička, zdejší hvězda a skutečný chlebodárce, obejde korbu, vysune zkušeným pohybem schůdky a rozevře své království. A autobusovou zastávku zaplaví vůně chleba, koblih, sušenek a párků. Úplně stejná jako tenkrát! Než se z toho návalu vzpomínek vzpamatuju, jsou už tři paní uvnitř, v ruce košíčky a zkušeně sahají do regálů. Nakouknu, ale víc než tři se do téhle minisámošky nevejdeme, takže zase vycouvám. Korba se natřásá, jako by v ní probíhal nějaký vědecký pokus. „S těma prsíčkama to vypadá bledě. Já jsem je už prodal,“ zní z hloubi náklaďáčku hlas Zbyňka Mrkvičky. „A máte dneska krkovici? Tak mi dejte dvacet deka.“ První tři pokusy proběhnou a po schůdcích postupně vyjdou tři dámy s naditými taškami. Jako poslední se ze zastávky zvedne dáma v růžovém šátku. Než stihnu nabídnout pomoc, svižně vyběhne po kovových schůdcích a zkušenými pohyby si vybírá zboží. „Tady žádný obchod není?“ „Není! Nejbližší je v Chotěboři. A to je kus cesty!“ Dámy s taškami míří asfaltkou ke svým domovům. Starousedlíků je tu pomálu a pořád jich ubývá, to vím už taky. Chaty postupně skupují chataři. A ti si nákup přivezou radši autem. Pro věrné zákazníky zůstává pojízdná prodejna, která přijede zase v pátek. Zajíždí sem ještě auto s masem a pečivem, ale pan Mrkvička je jediný, kdo jezdí s celým sortimentem. Vyskočím do kabiny a vyrážíme po páteční trase. Zbyněk Mrkvička jezdí od úterka do pátku a každý den se trasa trochu liší, aby došlo na všechny okolní vesnice, které pojízdnou prodejnu potřebují. Klikatými serpentinami dojedeme do další vesnice pod kopcem, kde čekají seřazené další zákaznice. Pěkně s taškami a nákupním seznamem v ruce, protože když tady něco zapomenete, obchod odjede a už nekoupíte. „Jéžiš, já nevím, kam jsem ten nákupní seznam dala,“ lamentuje jedna z babiček. „To si musíte napsat na papírek, kde ho máte!“ nese se vesnicí zvučný hlas pana Mrkvičky a hlouček dam se rozesměje. „Bez pana Mrkvičky bychom tady byli úplně ztracení!“ KDO HLEDÁ, NAJDE Tentokrát počkám, až se v útrobách prodejny uvolní trochu místa a vysoukám se po schůdcích nahoru. Strany korby náklaďáčku lemují dřevěné fochy. Pěkně ergonomicky a úsporně, aby se sem

vešlo co nejvíc věcí. Všechno roky inovovaná a vyzkoušená ruční výroba, jak se dozvím později. Na první pohled to vypadá, že se sem toho moc nevejde, ale zdání klame. Hned zkraje u dveří zákazníky uvítají zlaté koblihy, naproti chleby a housky. Možná je to marketingový trik, aby se prodejna rozvoněla, jakmile se dveře otevřou. V dalších policích jsou seřazené mouky, cukr, káva, petky limonád, pivo, na zemi přepravky se zeleninou a ovocem. Čím déle fochy zkoumám, tím víc zboží objevuju. Nakládačky, zavařeniny, těstoviny. Tady se místem neplýtvá a všechno je seřazeno tak, jako když se plní kufr auta před odjezdem na dovolenou, a je třeba se pořádně dívat, abyste objevili všechno. Vpředu u pokladny je ukrytá lednice a mrazicí pult. Tady se kupují uzeniny, maso, ale i kornouty se zmrzlinou. Z domova nachlazené zboží vydrží celou trasu. „Je s tím hodně práce?“ „Jéžiš. Já do toho nacpal peněz. Údržba je náročná. Když se rozbije mrazák nebo lednice! Sehnat takovou, která by se sem vešla a měla otvírání shora... To zabere měsíce... Paní, ty citrony jsou nějaký ošklivý, ty si klidně vemte zadarmo,“ pobízí Mrkvička jednu ze zákaznic, zatímco zírám na polici s cukrovinkami. Atlasky! Barevné bonbony s kakaovou náplní. Chuť mého dětství. Hned vedle bonbony Slavia, hašlerky, větrovky... A vida! Dezert Metro a sušenky Vesna! „Já bych potřebovala nějakou čalamádu,“ doléhá ke mně hlas od pokladny. „A kabanos máte?“ Slova, která jsem roky nezaslechla. „Kolik?“ „To je nádhera,“ třímám v ruce pytlík atlasek. „Ty si musím koupit.“ „Tak to se vám bude určitě líbit tohle,“ zašátrá Zbyněk Mrkvička v jednom z fochů a podává mi do ruky malou kostku. Opravdové mýdlo s jelenem! TOFU NEVEDU „To víte, moji zákazníci jsou konzervativní. Pokaždé když jsem se pokusil zavést nějakou novinku, tak jsem narazil. Nikdo to nekupoval.“ Startujeme. „Třeba tofu?“ „Já myslel třeba jiný druh salámu. Nebo jiný sýr... Tofu!“ Pobavený smích vydrží řidiči skoro až do další vesnice. „Ale když se rozkřikne, že je dobrá tlačenka nebo párky, příště je chce každý.“ Sedím na korbě a veškerou důvěru vkládám do rukou Zbyňka Mrkvičky, který se zkušeně vyhýbá protijedoucím autům na úzké silnici, kde bych se bála i ve svojí miniaturní Toyotě Yaris. „Boural jste někdy?“ nedá mi to. „Jo. Jednou. V zimě. Nevešli jsme se na silnici s protijedoucím autem a já skončil v pangejtu. Vzadu jsem měl plynový hořák. Všechno se sesypalo dohromady a hořelo to. Mouky, kafe, pečivo...“ „Tak hlavně že jste to ve zdraví přežil.“ „Jo. To jo.“ Za ty roky je to opravdu výjimka. Zbyněk Mrkvička jezdí s pojízdnou prodejnou od roku 1987, tehdy ještě jako zaměstnanec Jednoty. Po revoluci si odkoupil originální liazku a jezdil dál. Postupně přešel na dva přestavěné autobusy Karosa, které se ukázaly zbytečně velké, a vyzkoušel i skříňovou avii. Mascott je zatím poslední model pojízdné prodejny, u kterého už nejspíš zůstane. Do důchodu by ještě chodit nemusel, ale i když s pojízdnou prodejnou přežil lepší časy, kdy dokonce zaměstnával prodavačku, i ty horší, kdy zákazníků ubývalo a tržby klesly skoro o polovinu, zavedení elektronické evidence tržeb bude podle něj ta poslední rána. „Jste si jistý, že vás to položí?“ „Stoprocentně.“ „Tak leda že byste pak jezdil načerno.“ „No. To určitě.“ „Ale jak si pak v těch vesnicích lidi nakoupí?“ „Někde jim úřady nabízely, že jim budou nákup vozit. Ale nikdo nechtěl, protože tady si u toho i popovídají. A o to jde!“ „A zákazníci vám jen ubývají, nebo chodí i ti mladší?“ „Řekl bych to takhle. Dvě ubudou, a jedna přibude...“ Takhle nějak zní zdravý pesimismus. LEPŠÍ NEŽ PENÁČ Kodrcáme se silnicí do další vesnice. Pojízdná prodejna není žádný holubník a má svá pravidla a řád. Do jejích útrob se vejde určité množství zboží. Sortiment je sice rozmanitý a koupíte tu v podstatě všechno včetně granulí pro psa (ty objevím na horní polici až na poslední zastávce), ale chce to ukázněnost a kupovat toho ani moc, ani málo. Protože takové věci jako chleba jsou prostě na počet, a co se neprodá, to se vyhodí (anebo sní u Mrkvičků doma). „Nejvíc natvrdlí bývají lufťáci, kteří nedokážou pochopit, že jim nemůžu jen tak prodat dva chleby, když je má objednaný někdo jiný. A že si ho můžou taky objednat, ale musí si ho opravdu příště

koupit, protože jinak jim ho prostě přivezu za týden tvrdej.“ „No jasně,“ přikyvuju a vzpomínám na polykání slin nasucho, když na nás nikdy nezbyl kulatý chleba. Takže my jsme si ho měli objednat! „A víte, co mě dokáže nejvíc vytočit?“ pokračuje Zbyněk Mrkvička v rozjezdu. „Když se na mě chodí lidi dívat jako na atrakci!“ „Jako že podívejte, děti, cirkus přijel?“ „Přesně tak! Jak na nějakýho medvědáře!“ „No tak vybírejte vstupné.“ „A jo, vidíte, to bych mohl,“ zazubí se. Dokázala jsem to. Projíždíme další vesničky. Někde přijdou dva zákazníci, někde víc. Maximálně jich ale napočítám pět. „No, ráno měla tlak přes dvě stě. Volali jsme záchranku... dejte mi krkovici. A kus tý sekaný.“ „To jste dobře udělala, to už je na špitál. Můžu nechat dvacet?“ „To víte, že jo. No teď se už i nechala odvézt, toho se bojím nejvíc. Pamatujete, jak se vždycky bránila? Jo a ještě kafe si vezmu. Já zapomněla, kde ho máte.“ „Tamhle. Tak pozdravujte. Ať je paní líp. Všechno?“ Na každé zastávce je to stejné. Probírají se tu důležité události místních a konzultují se s panem Mrkvičkou. Pojízdná prodejna není jen obchod. „My bychom si jinak ani nepopovídaly, kdyby sem pan Mrkvička nezajížděl. Občas se svezu s dětma do Penáče nebo do Teska, ale tohle je lepší,“ shrne to v kostce jedna z dam a odkráčí s taškou na kolečkách. Mladých zákazníků je málo, ale najdou se. Třeba když do pojízdné prodejny zaběhne tak čtyřletý chlapeček, ručičkou zkušeně sáhne kamsi do útrob a vyloví dvě lízátka. Tak těch jsem si předtím vůbec nevšimla. OD 1. 7. ZAVŘENO „Počkejte, já musím zavolat paní Peškový,“ zastavíme zhruba uprostřed trasy, když na Vysočinu začne padat teplý déšť. „Tady, to bude jen jeden zákazník. Je těžce nemocný. Nemá to jednoduchý.“ Z domu se těžkou chůzí vyšourá pán. Možná se mi to zdá, ale když jde s taškou zpátky, vypadá, že tím krátkým rozhovorem uvnitř náklaďáčku aspoň trochu pookřál. Kabinou se rozezní z mobilu zvučný bigbít. Hlas zpěváka je mi povědomý. „Paní Pešková? Za dvacet minut jsem u vás! Nashle!“ „To je moje kapela,“ dodá na vysvětlenou Zdeněk Mrkvička směrem ke svému mobilu. „To... jste zpíval vy?“ „Jojo.“ Další část cesty zabere vyprávění o kapele New Titan a o dalších hudebních aktivitách rodiny Mrkvičkových včetně kapely Mrkev band. Pan Mrkvička je totiž mimo jiné rocker. „Mimochodem, může se u vás nakupovat na sekeru?“ „To víte, že jo,“ dodává, zatímco odpočítává paní Peškové peníze z peněženky. Důvěra je tu zjevně za ty roky stoprocentní. „A ukradli vám někdy něco?“ „Za celou tu dobu se tu zloděj našel jen dvakrát.“ Maleč. Předboř. Zálesí. Rankov. Další malebná místa bez možnosti nakupování. V Klouzovech zavřeli zdejší smíšené zboží před čtrnácti dny. „Starosta se ozval s tím, jestli bych mohl zajíždět i k nim, tak proč ne, když to mám po trase.“ Před smíšeným zbožím s nápisem „Od 1. 7. prodejna uzavřena“ sedí ukázněně fronta zákaznic a dvou zákazníků. Pěkně svorně s nákupními taškami, hovor plyne. „Ale ona je její vnučka. Její matka sem taky jezdila. To byla manželka Franty... Běžte první, my počkáme,“ posílají se postupně do prodejny. „Kde máte pivo?“ „Tam hned na začátku.“ „Jo a sekanou máte?“ Než si stihnou všichni nakoupit, dozvím se mimo jiné podrobnosti o bývalém obchodu, ve kterém toho moc neměli. „Tady měli akorát otevřeno.“ Ale nebylo to tak vždycky. Jednou ze zákaznic ve frontě je předchozí prodavačka, za níž smíšené zboží fungovalo pětatřicet let. „To víte, žije tu sedmdesát lidí a vydělala jsem si tak na ten nejnižší důchod.“ „Kdo chtěl to savo?!“ ozývá se z prodejny, zatímco mi jedna z dam vysvětluje, jak si nemůže zvyknout, že musí vytahovat rohlíky z mrazáku. „Zajít si ráno pro čerstvý rohlíky a chleba, to mi chybí nejvíc. Ale zase je dobré, že se takhle aspoň sejdeme a pokecáme.“ PŘECE JE TADY NENECHÁM!

Naše páteční trasa se chýlí ke konci. „To víte, že je to taky někdy stres,“ ujišťuje mě Zbyněk Mrkvička, když si pochvaluju tu příjemnou práci na vzduchu s milými lidmi. „Celou dobu máte v hlavě, aby se zboží prodalo nebo naopak vyšlo, a domů se vracím celej umluvenej.“ „A co dovolená?“ „Dřív jsem si bral v létě čtrnáct dní, ale to byl vždycky oheň na střeše. Nikdo mě nezastoupí.“ „Takže už nejezdíte?“ „Letos asi nepojedu.“ „A s prodejnou jezdíte pořád? V zimě v létě?“ „Samozřejmě. Za každého počasí včetně svátků, kromě Vánoc.“ „A co když je kalamita?“ „Nestalo se, že bych nedojel. Přece je tady nenechám!“ Rozloučíme se kdesi uprostřed Havlíčkobrodska, náklaďáček míří ke své poslední zastávce a zatroubí policejní sirénou na pozdrav. A mě v tašce hřejí schované atlasky, slavie, sardinky a mýdlo s jelenem. To bych totiž nesehnala ani u nás v Penáči. *** SÁMOŠKA NA KOLEČKÁCH S pojízdnou prodejnou jezdí Zbyněk Mrkvička od roku 1987, na trase má šedesát vesnic. Jezdí sám, ale s přípravou a zbožím mu pomáhá manželka. Vesnice objíždí na Chotěbořsku, Havlíčkobrodsku a Přibyslavsku. Každý den se trasa liší. Ve středu a ve čtvrtek najezdí každý den kolem sta kilometrů, v úterý padesát. Na páteční trase jsme ujeli kolem šedesáti kilometrů. TADY SE MÍSTEM NEPLÝTVÁ A VŠECHNO JE SEŘAZENO TAK, JAKO KDYŽ SE PLNÍ KUFR AUTA PŘED ODJEZDEM NA DOVOLENOU. NEJVÍC NATVRDLÍ BÝVAJÍ LUFŤÁCI, KTEŘÍ NEDOKÁŽOU POCHOPIT, ŽE JIM NEMŮŽU JEN TAK PRODAT DVA CHLEBY. Foto popis| 1 NA NÁKUPECH. Do nejbližší vesnice s obchodem je to daleko. 2 NAŠE ZÁKAZNICE, NAŠE PANÍ! Někde se staví i pro jednu zákaznici. 3 MÁM VŠECHNO? Když něco zapomenete, přijede to až za týden. 4 NASHLE! A šlo to i bez smíšeného zboží, které nedávno zavřelo. Foto popis| 1 RAČTE DÁL. Tady to je do prodejny opravdu jen pár kroků. Stavíme přímo před domem. Foto popis| 2 SPOČÍTEJTE MI TO. Důvěra mezi zákazníkem a prodavačem je za ty roky naprostá. Foto popis| 3 FRONTA. Člověk si prý aspoň pokecá se sousedy. Foto autor| FOTO DAN MATERNA, MAFRA O autorovi| TEXT MARTA FENCLOVÁ FOTO DAN MATERNA, MAFRA, mailto:[email protected]

mediar.cz Regionální potravinu vyhrály Dedeman a Comtech mediar.cz str. 0 Články ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 10.8.2016

zpět Značku Regionální potravina loni získalo 107 výrobků. Ilustrační foto Incheba.cz Tendr na propagaci regionálních potravin vyhrály firmy Dedeman a Comtech Group. Stát za dvouletou propagaci zaplatí 57 milionů Kč. Zakázka byla rozdělena do dvou částí. Comtech za 33 milionů vytvoří strategii a reklamní kampaň na větší spotřebu regionálních potravin, Dedeman se pak za 24 milionů postará o samotnou realizaci kampaně. Do tendru se přihlásilo devět firem, neuspěly Agentura Gate, Comunica, Dorland, Havas Worldwide Prague, Leones Production, MediaCom Praha a Ogilvy & Mather. "Cílem budoucí propagační a informační kampaně je sdělit zákazníkům, proč se jim vyplatí koupit

výrobky s označením Regionální potravina," uvedla již dříve mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimíra Nováková. Značku Regionální potravina loni získalo 107 výrobků od 106 výrobců, přičemž v loňském šestém ročníku o ni usilovalo 1.262 výrobků od 418 producentů. Zájem byl přibližně stejný jako předloni, proti prvnímu ročníku vzrostl o třetinu. Značku mohou získat pouze malí a střední producenti, jejichž podnik může mít maximálně 250 zaměstnanců. Na projekt loni ministerstvo zemědělství vyčlenilo 50 milionů Kč. Výrobci budou moci používat značku čtyři roky. Letos na jaře skončil také tendr na dvouletou propagaci kvalitních potravin, čtyři firmy si rozdělily zakázku za 298 milionů Kč. Největší části zakázky si rozdělily agentury McCann-Erickson Prague a 1 Year & More Production. O vítězi rozhodovala komise od loňského června, kdy se do soutěže přihlásilo 18 agentur s 34 nabídkami Výběr vítěze tendru na propagaci Klasy v posledních letech provázely komplikace. Výběrové řízení, podle něhož měla být Klasa propagována loni, fond v prosinci 2014 zrušil. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že učel smlouvy nešlo naplnit. Veřejnou zakázku v předpokládané hodnotě 158 milionů Kč vypsanou v srpnu 2013 původně vyhrály společnosti McCann-Erickson Prague a International Advertising Agency, následně ji ale zrušil antimonopolní úřad. Reklamní kampaně v resortu ministerstva zemědělství čelily dlouhodobé kritice, například od Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle jeho předloňské prověrky ministerstvo zemědělství, Státní zemědělský intervenční fond a Vinařský fond vydaly na kampaně podporující potraviny a víno za šest let 1,5 miliardy Kč, aniž zjišťovaly přínos kampaní. V některých tendrech byl prý porušen zákon o veřejných zakázkách. Podle ministerstva se pochybení vztahují k předchozím vedením resortu.

URL| http://www.mediar.cz/regionalni-potravinu-vyhraly-dedeman-a-comtech/

Medical Tribune Diabetes a výživa 16.8.2016

Medical Tribune str. 17 Sešit C

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět „Nechť je jídlo tvým lékem a tvým lékem nechť je jídlo.“ Hippokrates Ve dnech 29. 6.–1. 7. 2016 se pod záštitou České diabetologické společnosti v pražském hotelu Lindner uskutečnilo 34. mezinárodní sympozium Diabetes a výživa. Toto sympozium představuje každoroční setkání skupiny pro studium diabetu a výživy (Diabetes and Nutrition Study Group, DNSG) Evropské asociace pro studium diabetu (EASD). Cílem tohoto sympozia je sdílet nejnovější poznatky v prevenci a léčbě diabetu pomocí nutričních opatření a zajistit fórum pro diskusi o diabetu, výživě a zdraví mezi vědci a odborníky v oboru. Téma letošního vědeckého programu znělo Rostlinná strava a diabetes. Hlavní organizátorkou kongresu byla MUDr. Hana Kahleová, Ph. D., z Centra diabetologie IKEM. V současnosti se diskutuje, jaké složení stravy je pro pacienty s obezitou, metabolickým syndromem a diabetem 2. typu nejlepší. Dlouhodobé prospektivní studie ukazují, že konzumace potravin s nízkou energetickou denzitou, tedy s relativně nízkým obsahem tuku, je efektivní strategií k dosažení váhového úbytku, a představuje tak jedno z klíčových opatření v prevenci i léčbě diabetu 2. typu. Oficiální doporučení pro prevenci i léčbu diabetu 2. typu uvádějí, že celkový příjem tuků by měl být do 35 procent celkového energetického příjmu, 10–20 procent by měly činit proteiny a 45–60 procent sacharidy. Příjem saturovaných mastných kyselin by měl být do sedmi procent celkového

energetického příjmu a příjem cholesterolu do 200 mg/den. Je také třeba individualizovat dietu tak, aby splňovala pacientovy potřeby, s cílem minimalizovat pozdní komplikace diabetu. K dispozici je ale v současné době celá řada zajímavých diet a alternativ, o kterých bychom měli alespoň rámcově vědět. Středomořská dieta Středomořská dieta je charakterizována vysokým obsahem tuku (mezi 30 a 40 procenty celkového energetického příjmu) s vysokým zastoupením mononenasycených mastných kyselin (zvláště díky vysoké konzumaci olivového oleje). Tradiční středomořská dieta je bohatá na zeleninu, luštěniny, ovoce a ořechy, obiloviny (těstoviny a celozrnný chleba), olivový olej a ryby, s mírnou konzumací vína. Naopak příjem červeného a zpracovaného masa, mléka a mléčných výrobků a cukrovinek je u této diety nízký. Konzumace středomořské diety vede k 15–40% snížení rizika diabetu 2. typu. Studie PREDIMED prokázala, že důležitými složkami středomořské diety pro prevenci vzniku diabetu jsou ořechy a olivový olej, jejichž konzumace má synergický účinek. Severská dieta Severskou dietu je možné definovat jako racionální dietu, jež je v souladu se současnými výživovými doporučeními a zahrnuje potraviny, které jsou lokálně vyráběné nebo tradičně používané v severských zemích: ryby, žitný chléb, ovesné vločky, zelí, jablka, jahody a kořenovou zeleninu. Konzumace severské diety snižuje riziko diabetu 2. typu a mortalitu ze všech příčin. Vegetariánská dieta Observační studie shodně ukazují, že vegetariáni mají přibližně poloviční riziko rozvoje diabetu ve srovnání s běžnou populací. Dokonce i konzumace masa jednou týdně zvyšuje riziko rozvoje diabetu 2. typu o 38 procent, a to i po adjustaci na tělesnou hmotnost a změny tělesné hmotnosti. Vegetariánskou stravu lze s úspěchem použít také v léčbě diabetu 2. typu. Je dvakrát účinnější ve zlepšení kompenzace diabetu (snížení HbA1c), redukci tělesné hmotnosti i krevních lipidů než standardně doporučovaná diabetická dieta. Je důležité zajistit, aby vegetariánská strava byla chutná, pestrá a přijatelná i z dlouhodobého hlediska. Proto je důležité, aby tento alternativní způsob stravování probíhal pod dohledem zkušeného nutričního terapeuta a lékaře. DASH dieta DASH dieta (Dietary Approach to Stop Hypertension) je strava bohatá na ovoce, zeleninu, ořechy, ryby a nízkotučné mléčné výrobky, naopak omezuje konzumaci tuků, cukrů a červeného masa. Tento dietní přístup vychází zvláště z pozorování, že krevní tlak vegetariánů je nižší ve srovnání s běžnou populací. Je tedy jakousi snahou o liberálnější vegetariánský jídelníček: používat rostlinné potraviny jako základ jídelníčku, z masa dávat přednost rybám. Vysokoproteinové diety V poslední době jsou populární diety s vysokým obsahem proteinů. Vysokoproteinové diety by měly být teoreticky výhodné pro pacienty s diabetem 2. typu, protože ve srovnání s vysokosacharidovými dietami způsobují pouze malé zvýšení postprandiální glykémie vzhledem k nízkému obsahu sacharidů. Pro metabolismus proteinů je také třeba relativně málo inzulinu, proteiny též zvyšují postprandiální termogenezi a silně podporují pocit sytosti. Mnozí odborníci však zůstávají k výhodám vysokoproteinových diet skeptičtí. Vysoký příjem proteinů může podporovat rozvoj diabetické nefropatie a akcelerovat ztrátu glomerulární filtrace, protože ledviny musejí odstranit zvýšené množství urey. Zvýšené koncentrace větvených aminokyselin zvyšují aktivitu proliferačních signálních drah, zejména mTOR signalizace, a zvyšují také koncentraci růstového faktoru IGF-1. Zvýšená aktivita mTOR signalizace snižuje životnost modelových organismů, jako jsou C. elegans, mouchy nebo myši, a zvyšuje pravděpodobnost proliferativních a neoplastických procesů. Účinky vysokoproteinových diet na délku života u lidí jsou kontroverzní. Kromě zvýšené mortality na nádorová onemocnění je v některých studiích udáváno také zvýšení výskytu kardiovaskulárních onemocnění. Experimentovat s různými dietami je dobré, ale hlavní snahou by mělo být sledovat na sobě účinky dané diety a ujistit se, že daná dieta

podporuje naše zdraví. Základní strategií je snížení příjmu tuků a jednoduchých cukrů. Je dobré jídelníček založit na konzumaci rostlinných potravin v přirozeném stavu (ne průmyslově zpracovaných), tj. celozrnných obilovin, luštěnin, zeleniny, ovoce a ořechů. Pro zájemce budou v brzké době na webových stránkách kongresu http://www.dnsg2016.cz k dispozici videozáznamy přednášek. „Všechno by mělo být tak jednoduché, jak jen je možné, ale ne jednodušší.“ Albert Einstein Foto archiv autorky Foto popis| Hana Kahleová, hlavní organizátorka kongresu, a Ulf Risérus, předseda DNSG Foto autor| Foto archiv autorky Foto popis| Prof. Pelikánová, předsedkyně ČDS, pod jejíž záštitou sympozium probíhalo Foto autor| Foto archiv autorky Foto popis| Diskuse O autorovi| MUDr. Hana Kahleová, Ph. D., Centrum diabetologie IKEM

Mladá fronta DNES Sladší než zmrzlina. Třetinu obsahu tvoří cukr Mladá fronta DNES str. 8 Test Hana Večerková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

16.8.2016

zpět Grilovací omáčky Barbecue omáčky jsou průmyslový produkt se všemi svými klady i zápory. Jsou rychle po ruce, ale také plné složek, které bychom si do nich doma rozhodně nedali. Mezi sladkosti by je asi nikdo nezařadil, přesto obsahují docela slušnou nálož cukru . V barbecue omáčkách, které se podávají ke grilovanému masu, je více cukru než ve zmrzlinách. Potvrdily to analýzy 12 vzorků, které pro MF DNES zpracoval Státní veterinární ústav v Praze. U produktu, který patří mezi slané pochutiny, to docela překvapí. Stačí se však podívat na složení uvedené na obalech. U všech vzorků najdete cukr na předních místech – to znamená, že je ho ze všech složek nejvíc. Kromě cukru jsou tu i další sladidla – melasa, glukózo-fruktózový sirup, dextróza... Kouřová chuť bez kouře Druhé překvapení je přídavek kouřových aromat ve většině omáček. Lehká uzená chuť sice k barbecue omáčkám patří, ale měla by ji zajistit mletá zauzená paprika nebo opečená cibule. Když ponecháme stranou, že je trochu nelogické přidávat další silnou uzenou chuť k masu, které ji získá přirozeně grilováním, kouřová aromata jsou hodně diskutovanou přísadou. Nejsou totiž úplně bez rizika, mohou obsahovat takzvané polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), z nichž některé mají rakovinotvorné účinky. Právě proto je jejich používání přísně regulováno a obsah PAU nesmí překročit povolený limit. Je pravda, že použití umělé uzené příchutě je považováno za méně škodlivé než tradiční uzení nebo grilování nad ohněm. Sladká, pálivá, uzená...

Výrazná umělá kouřová chuť a přílišná sladkost byly nejčastějšími „prohřešky“, které porotci omáčkám vyčítali. U některých vzorků vadila také syntetická pachuť nebo přílišná pálivost – třebaže jsme vybírali omáčky, které nebyly označeny jako pikantní. Celkově kupované omáčky porotcům příliš nechutnaly a všichni se shodli na tom, že nejlepší je udělat si doma vlastní omáčku a ochutit ji podle svých představ. S xanthanem a adipanem Na přípravu barbecue omáčky neexistuje jeden shodný recept, některé se hodně liší v surovinách i způsobu přípravy, ale základem jsou vždy rajčata a cibule, k dochucení ocet, sůl a koření. Ve složení testovaných produktů však najdeme i složky, které bychom si do omáčky doma nedali. Jsou to především zahušťovadla, většinou ve formě modifikovaných škrobů, ale také různých přírodních a syntetických potravinářských gum, jako je xanthan nebo acetylovaný zesíťovaný adipan škrobu. Průmyslová výroba pochopitelně používá přípravky, které prodlužují trvanlivost nebo podporují stabilitu barvy. Třetina vzorků v testu obsahovala chemické konzervační látky. Není bez zajímavosti, že ve stejném testu v Německu se konzervanty neobjevily ani v jednom vzorku. Grilovací omáčky se totiž obejdou i bez nich, dostatečnou trvanlivost jim zajistí tepelná úprava, kterou při výrobě procházejí – sterilizace nebo pasterizace. V plastu, nebo ve skle? Grilovací omáčky se podobně jako kečupy prodávají buď ve skleněných, nebo plastových obalech. V praxi jsme si ověřili, že každý typ obalu má své výhody a nevýhody. Z plastových lahví se omáčka lépe dávkuje, nehrozí tolik, že vám na talíř vyletí dvakrát tolik, než jste chtěli. Ve skleněných – pokud nemají úzké hrdlo – zase nezůstává tolik nevyužitého zbytku, který za žádnou cenu nedostanete ven. Spotřebujte urychleně Co s nespotřebovanou omáčkou? Jak dlouho vydrží v lednici po otevření? Každý, kdo používá kupované grilovací omáčky, řeší občas tento problém. Ne všechny obaly dávají jasnou odpověď na tyto otázky. Informaci, dokdy otevřený výrobek spotřebovat, jsme nenašli u pěti vzorků. Pokyn „Spotřebujte urychleně“ moc nepomůže. I když podle předpisů není nutné uvádět výrobce – místo něj může být distributor nebo prodávající, přesto rozdáváme minusové body, když se z obalu nedozvíme, kdo a kde omáčku vyrobil. Spotřebitelé mají jistě na tuto informaci právo. Nejlevnější je nejhorší Nejlépe v testu dopadly se shodnou známkou Hellmann’s Steak Sauce, pod níž je podepsána společnost Unilever, a omáčka Simply M&S Barbecue sauce rich, sweet & smokey vyrobená ve Velké Británii. Na posledním místě skončila Benita Barbecue Sauce neznámého českého výrobce z Kauflandu. Byla nejlevnější ze všech – stála pět korun v přepočtu na 100 gramů. Kupované výrobky porotcům příliš nechutnaly a všichni se shodli na tom, že nejlepší je udělat si doma vlastní omáčku. POROTA Jak vám chutnaly testované omáčky? Jana Dostálová specialistka na výživu, VŠCHT, Společnost pro výživu Vadilo mi, že většina omáček byla příliš sladká. Když to vezmu z výživového hlediska, problém je v tom, že lidé si na sladkou chuť stále více zvykají a požadují ji pak i v jiných potravinách. A vysoký příjem cukrů nám rozhodně škodí. U některých vzorků mi také vadila přítomnost kouřového aromatu. Když konzumuji grilované maso, nepotřebuji k němu ještě přidávat aroma kouře. Lukáš Tetřev provozní restaurace Kastrol I když byly všechny omáčky podpořené nejrůznějšími éčky, svého favorita jsem si mezi nimi našel a vůbec bych je neodsuzoval. Vadily mi dozvuky chemie a velké množství škrobu. Na druhou stranu kouřové aroma, které ostatní degustátoři

většinou kritizovali, mi tolik nevadilo. Do barbecue omáčky uzená chuť patří. Lidé mají rádi k masu, které je jemné, něco výrazného. A zauzená paprika dá omáčce výraznou chuť. Tomáš Vobořil spolumajitel restaurace Podolka Moc mi nechutnaly. Všechny jsou založené na velkém množství soli a cukru a blíže neidentifikovatelné chuti. Já bych preferoval udělat si svou vlastní omáčku z čistých jednoduchých surovin, není to tak složité. Recepty jsou různé, ale základem jsou vždy rajčata, cibule, worcestr. Někdo přidává zauzenou papriku, aby to dostalo kouřovou chuť. Přírodní kouřovou chuť, ne tu umělou, kterou jsme ochutnali tady. Jan Rosmus šéf laboratoře, Státní veterinární ústav v Praze Některé z testovaných omáček byly úplně umělé, kouřové aroma bylo zbytečně silné, až z nich čpělo. A některé jsou podle mě zbytečně sladké. Ale našlo se mezi nimi i pár dobrých, které bych si sám koupil. Většina omáček určitě byla zahuštěna škrobem kvůli konzistenci, zřejmě podle zákona zachování hmoty a peněz, který říká: Když tam dáte škrob, nemusíte dát jinou, dražší surovinu. Kristýna Horčicová laická hodnotitelka Moc mi nechutnaly, cítila jsem v nich chemii. Už v polovině degustace jsem zjistila, že všechny chutnají jako umělá dochucovadla. Vadila mi sůl a něco, co se nedalo úplně specifikovat – občas zvláštní pachuť, občas zatuchlost v chuti i ve vůni. Kritizované kouřové aroma mi tolik nevadilo, je naprosto přirozené pro barbecue omáčky, ale nesmí vyloženě převládat, měla by tam být cítit především zelenina a koření. Jiří Faltys hodinový šéfkuchař Pro mě jsou ty omáčky hodně unifikované. Chutnaly mi jen ty, kde byl alespoň nějaký podíl zauzené papriky, která je pro barbecue omáčky typická. V mnoha vzorcích bylo použito kouřové aroma, které já nemusím – při grilování ho mám v mase dost. Některé vzorky byly až moc pálivé, zřejmě podle staré kuchařské hlášky: Když jídlo nemá žádnou chuť, tak tam přidej něco pálivého a bude to chutnat aspoň pálivě. Foto popis| O autorovi| Hana Večerková, redaktorka MF DNES

Inspektoři zadrželi maso se salmonelou Mladá fronta DNES str. 8 Ekonomika (ČTK) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

17.8.2016

zpět Potravinářství V půlkilogramovém balení vepřového mletého masa prodávaného v Lidlu zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce přítomnost bakterií rodu Salmonella. Jde o šarži od polského výrobce, která měla datum použitelnosti do 4. srpna. Řada lidí si však uchovává doma maso mražené i po tomto datu, proto inspekce varuje před případnou konzumací, uvedl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Moravskoslezský deník Hlídáme ceny za vás 11.8.2016

Moravskoslezský deník str. 5 Zprávy / Z regionu (lap) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Vážení čtenáři, snad každý z vás čas od času potřebuje informaci o tom, za kolik právě pumpaři prodávají pohonné hmoty, kolik zaplatí při nákupu valut za euro či dolar. Stejně tak může přijít vhod i informace z letáků obchodních řetězců, které za vás pročteme. A pokusíme se vybrat zboží, které podle našeho názoru obchodník zlevnil tak, že se nákup určitě vyplatí. Zmíněné informace nabízíme v Moravskoslezském deníku od počátku srpna pravidelně každý čtvrtek. Ceny pohonných hmot (10. srpna) u ostravských pump natural 9527, 27,50 – 29,20 nafta 25,90 – 27,90 valuty nákup prodej euro 26,45 27,64 dolar 23,79 24,91 polský zlotý 6,23 6,49 Nabídka z letáků obchodních řetězců: Z letáků dalších obchodních řetězců nás zaujala nabídka králičího masa v Lidlu (nabídka platí od 11. do 14. srpna nebo do vyprodání zásob). Králičí plec s žebry stojí 169 korun za kilogram, v nabídce je i králičí steak bez kosti (299 korun) či králičí stehna (249 korun za kilogram). V letáku řetězce Billa (platnost od 10. do 16. srpna) nabízejí litr slunečnicového oleje za 21,90 koruny. Hypermarket Albert pak v letáku (platnost od 10. do 16. srpna) upozorňuje na slevu u papriky světlé, kilogram stojí 19,90 koruny. Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Zprávy / Z regionu; 05 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Zprávy / Z regionu; 05 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Zprávy / Z regionu; 05 Publikováno| Havířovský deník; Zprávy / Z regionu; 05 Publikováno| Karvinský deník; Zprávy / Z regionu; 05 Publikováno| Novojičínský deník; Zprávy / Z regionu; 05 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Zprávy / Z regionu; 05 ID| 29a555b1-77f7-4dd3-8eaf-78a6a66dfb7a

MŮJ SVĚT Nepříjemné zažívací TRAMPOTY 16.8.2016

MŮJ SVĚT str. 34 Moje zdraví

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Potkat nás mohou kdykoliv. Pokud ale přijdou v době dovolené, dokážou nám ji celou zkazit. Víte, co dělat, když se objeví? Střevních a žaludečních problémů existuje celá řada. Mnoho z nich na nás číhá během letních měsíců a často udeří právě na cestách. Každý z nás určitě někdy slyšel pojem „faraonova pomsta“: jak název napovídá, postihuje především cestovatele do Egypta a projevuje se častými průjmy. Střevní obtíže nás ovšem mohou potkat i kdekoliv jinde. Jde o nevolnosti a průjmová onemocnění, která bývají často doprovázena bolestmi břicha, křečemi nebo zvracením. Obvykle je způsobuje jen stres spojený s cestováním, cestovní horečkou, únavou či časovým posunem. V tom případě problémy samy odezní. Častěji za nimi ale stojí přejídání, konzumace neznámých jídel a jejich nevhodná kombinace nebo alergie. V nejhorším může jít o infekci vyvolanou viry, bakteriemi nebo parazity. K ní dochází po konzumaci zkažených potravin nebo kontaminované vody. Nepříjemný ovšem je i opačný problém – zácpa. STÁLE NA TOALETĚ

Průjmové onemocnění může mít různý původ a projevy. Někdy je mírné, stačí pak jen nasadit menší dietu a vše se vyřeší. Pokud ale problémy neustupují a na toaletě trávíte hodně času, je nutné sáhnout po lécích, případně navštívit lékaře. Strašákem letních měsíců je salmonelóza. Ta vzniká po požití nedostatečně tepelně upravených potravin (vajec, masa) pocházejících ze zvířat nakažených bakterií salmonela. Bakterie se ovšem může držet i na nádobí, jež se dostalo s kontaminovanými potravinami do kontaktu, a přes ně se pak přenést na jiné potraviny. Choroba se projevuje vodnatými průjmy, bolestmi břicha, křečemi, nevolností, zvracením a horečkami. Salmonelóza se často objevuje v létě, neboť v horku se potraviny brzy kazí a v teplém počasí se v nich bakterie rychle množí. Stejné projevy má také kampylobakterióza, jež je u nás nejrozšířenější střevní infekcí. K dalším méně častým nemocem patří bacilární úplavice, stafylokoková enterotoxikóza a listerióza. CO DĚLAT: * Obtížím předejdete konzumací potravin z ověřených zdrojů, bezpečným skladováním a také dodržováním hygieny. * V případě počínajícího průjmového onemocnění je třeba zapomenout na tučná jídla a nahradit je rýží uvařenou s mrkví, banány či nastrouhaným jablkem. * Pokud problémy neustupují, budete muset sáhnout např. po živočišném uhlí nebo dalších volně prodejných lécích. V některých případech pomohou i bylinky. * Největší komplikací průjmových onemocnění je možnost vzniku dehydratace. K dostání jsou speciální rehydratační roztoky, jimiž doplníte ztracené minerály a tekutiny, někdy se ale vyplatí rovnou vyhledat lékaře, který stanoví, zda není nutná hospitalizace. * Spolehnout se můžete rovněž na prevenci a před dovolenou užívat probiotika. Ta nás chrání před mnoha bakteriemi, zlepšují imunitu a obnovují zdravou střevní mikrofl óru. Výborná jsou tzv. synbiotika (např. ActiLac) – kombinace probiotik s prebiotiky. KDYŽ TO NEJDE Průjem na dovolené je něco, po čem byste spíš toužili, neboť vás trápí přesně opak? Zácpou trpí při cestování mnoho lidí, podle odborníků postihuje více ženy. Příčiny zácpy bývají psychické. Způsobena je většinou stresem spojeným s přípravami i samotnou cestou, změnou životního rytmu, novým prostředím i strachem z nedostatečné hygieny toalet. Nucení jít na toaletu často z nějakého důvodu odkládáme (např. proto, že ji sdílíme ještě s dalšími lidmi). Pokud se vám nepodaří vyprázdnit delší dobu, může vám to způsobit různé zdravotní probémy. Nejčastěji to jsou křeče v břiše, nevolnosti, ale i zvracení a bolesti hlavy. Samozřejmě přichází také stres, nervozita a podrážděnost. CO DĚLAT: * I během dovolené byste si měli vytvořit pravidelné rituály, jimiž dosáhnete klidu. Na toaletu jděte vždy, když pocítíte potřebu. Nucení na stolici se nesnažte potlačit. * Pokuste se také vypít dostatek tekutin. Dobré je napít se hned po ránu nalačno. Pijte spíš vodu nebo čaje, vyhněte se alkoholickým nápojům a kávě. * Do jídelníčku zařaďte dostatek vlákniny (hlavně ovoce a zeleninu). Jezte ovoce bohaté na pektin, tím zvětšíte objem stolice. Vhodné jsou rovněž sušené švestky a fíky, případně ovesné otruby namočené ve vodě. I když si říkáte, že nejvíc vám pomůže dát si něco mastného, není to pravda. Mnohem lepší jsou zakysané mléčné výrobky. * Nebojte se ani projímadel. * Naordinujte si dostatek pohybu, abyste rozpohybovali střeva. NEPŘÍJEMNÁ KYSELOST Odpoledne dezert se šlehačkou, večer grilovaná masíčka, špekáčky na ohni a k tomu pár pivek… Říkáte si, že vytoužené volno je třeba si pořádně užít? Po takové kombinaci si ovšem možná užijete jen bolesti břicha, nevolnosti nebo pálení žáhy. Opravdu nepříjemným a nebezpečným problémem je právě pálení žáhy. To přichází po požití tučných, smažených a pálivých jídel, černé kávy, kynutého pečiva, alkoholických a sycených nápojů, česneku, cibule a potravin obsahujících větší množství kyselin. K obtížím také může dojít, když ulehnete přejedeni, sníte hodně jídla nebo jíte moc rychle. Pálení žáhy vzniká tak, že část kyselého žaludečního obsahu proniká do jícnu. Zde rozežírá jeho povrch, vyvolává zánět a hlavně nepříjemné pocity pálení za hrudní kostí. Jestliže pálení žáhy pociťujete často, může způsobit i další komplikace (např. poškození hlasivek a jícnu). CO DĚLAT: * Chcete-li pálení žáhy předejít, vyhýbejte se potravinám, jež tento problém způsobují. Naopak jezte ty, které potíže zmírňují (třeba ovesné vločky, zázvor, banány, melouny, květák,

brokolici, chřest, kořenovou zeleninu a rýži). * Je také dobré dávat si menší porce a hlavně ne těsně před spaním. * V případě, že vás žáha již pálí, vypijte sklenici vlažné vody, a pokud ležíte, nadzvedněte si horní polovinu těla. Dát si můžete i sklenici mléka, neboť to údajně neutralizuje žaludeční kyseliny. * V horších a často se opakujících případech je nutné sáhnout po lécích a doplňcích stravy na pálení žáhy. Ty se rozdělují na skupinu, která jen neutralizuje kyselý žaludeční obsah, a na tu, jež sekreci žaludečních kyselin blokuje. Druhé jmenované účinkují mnohem déle. CO NA TO LÉKAŘ? „Střevní problémy nemusejí vzniknout jen po tzv. dietní chybě nebo při porušení hygienických pravidel. Velmi častou příčinou průjmů je změna klimatu a přítomnost „exotické“ mikrofl óry (bakterií, virů a parazitů), na niž náš středoevropský organizmus není zvyklý, na rozdíl od místního obyvatelstva, které s ní žije v pohodě. Proto je dobré myslet na prevenci a do cestovní lékárničky přibalit probiotika, která lze užívat i v prevenci průjmového onemocnění, protože pomáhají udržet naši střevní mikrofl óru v tom složení, na které jsme my Středoevropané zvyklí. Vyplatí se do kufru přibalit i běžné léky proti průjmu. Když nepomohou, je dobré vyžádat si radu v místní lékárně, protože lékárníci vědí, s jakými mikroorganizmy se cestovatelé nejčastěji potýkají.“ Předcházejte problémům Pokud se chystáte na dovolenou do dalekých krajin, určitě byste měli uvažovat o OČKOVÁNÍ proti nemocem, jež jsou v exotických zemích časté. Patří mezi ně žloutenka typu A, břišní tyfus nebo cholera. Jde o virové a bakteriální choroby, jež se projevují převážně bolestmi břicha, intenzivními průjmy, nevolnostmi nebo zvracením. ŽLOUTENCE TYPU A se říká nemoc špinavých rukou a vyskytuje se nejvíc v zemích s horšími hygienickými návyky. Před cestou do exotických zemí se můžete nechat očkovat proti žloutence typu A (např. Havrix 1440 či Avaxim 160 U) nebo kombinovanou vakcínou Twinrix proti žloutence typu A i B. Ta se očkuje třemi dávkami. Druhá dávka se aplikuje měsíc po první a třetí šest měsíců po první. Při zrychleném schématu se aplikují čtyři dávky – druhá se dává za sedm dnů, třetí za jednadvacet dnů a čtvrtá za dvanáct měsíců. Chráněni jste do konce života. BŘIŠNÍ TYFUS můžete získat od jiné nakažené osoby přes kontaminované jídlo či vodu nebo předměty, jichž se nakažený člověk dotýkal. I proti bříšnímu tyfu existuje očkování. Aplikuje se jedna dávka vakcíny. Ta vás chrání po dobu tří let. CHOLEROU lze onemocnět po požití kontaminované vody nebo potravy, přes niž se bakterie dostává do trávicího traktu. Proti choleře se očkuje formou dvou dávek nápoje. Ochrana trvá dva roky. Více o očkování se dozvíte v očkovacím centru, např. na: http://www.centrumcestovnimediciny.cz nebo na http://www.ockovacicentrum.cz. Foto popis| Zázvor uleví od nevolností, banány zastaví i průjem. Foto popis| MUDr. Marta Šimůnková Foto popis| Bakteriální infekce se rychle šíří a mohou způsobit závažné komplikace. Foto autor| FOTO: Fotolia (3), Profimedia.cz (3), archiv firem O autorovi| PŘIPRAVILA: Tereza Raisová.

nova.cz FOTO: Koupil si slaninu, když ji doma rozdělal, jen zíral. Bylo tam něco navíc... nova.cz str. 0 Prásk.tv/Novinky der Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.8.2016

zpět Až si budete v supermarketu kupovat slaninu, pořádně si ji prohlédněte. Nebo by se vám mohlo stát něco podobného, jako tomuto uživateli internetu.

Vegetariáni a hlavně vegani stále tvrdí, že kvůli našemu masu musí zemřít miliony živých tvorů a že to není správné. Masožravci však na masu nevidí nic špatného, vždyť je to plátek neživé hmoty. Občas to ale neplatí a i z plátku masu, nebo třeba slaniny, se vám může udělat špatně. Třeba když řezník usekne se slaninou i kůži s bradavkou. Potom se může i leckterému otrlému masožravci udělat špatně. Třeba jako pánovi, který zveřejnil snímky na síti Reddit. "Je to jako jíst něco, co má stále ještě oči. To nešlo," napsal k fotografii. Také by vám to vadilo? Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Dec2015/1814262.jpg?d41d

URL| http://prask.nova.cz/ext/novinky/foto-...elal-jen-ziral-bylo-tam-neco-navic.html

novinky.cz V mase divočáka z Polska našli veterináři nebezpečného parazita svalovce 11.8.2016

novinky.cz str. 0 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Veterináři našli v mase divočáka, které dovezl z Polska zvěřinový závod Bidvest, nebezpečného parazita svalovce. Letos je to druhý případ, první je z února, kdy veterináři objevili parazita u divočáka uloveného v Česku. Ve čtvrtek o tom informoval mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Pejchal. „Pozitivní kus byl součástí zásilky pěti kusů prasat divokých ze sousedního Polska. U zbývajících čtyř kusů nebyl cizopasník zjištěn. Tělo nakaženého prasete bude zlikvidováno,” řekl Pejchal. Svalovec u domácích zvířat parazituje nejčastěji u prasat, psů, koček a koní. U divokých zvířat je hlavně u divokých prasat, drobných hlodavců nebo lišek. V tuzemském klimatu se problém týká hlavně divočáků, u domácích prasat se svalovec v českých chovech nevyskytuje. Svalovec je parazit vyvolávající u lidí onemocnění zvané trichinelóza. „Po pozření nedostatečně tepelně zpracovaného masa hrozí člověku nakažení, které může v krajním případě končit smrtí. K posledním úmrtím na trichinelózu došlo u nás v 50. letech 20. století,” dodal mluvčí. Myslivci posílají prasečí ocásky k vyšetření Z výše uvedených důvodů jsou v Česku povinně na přítomnost cizopasníka vyšetřována všechna ulovená divoká prasata i porážená prasata domácí. V loňském roce bylo vyšetřeno 185 000 divokých prasat. Z toho pozitivním nálezem skončila vyšetření dvou vzorků na Frýdecko-Místecku. Od začátku letošního roku se rozšířila povinnost uživatelů honitby související s vyšetřováním ulovených divokých prasat na přítomnost tohoto cizopasníka. Společně se vzorky svaloviny, které se povinně zasílaly k vyšetření v minulosti, se musí od 1. ledna k vyšetření zasílat také „pírko“ neboli ocásek uloveného kusu. Vyšetření hradí veterinární správa.

URL| https://www.novinky.cz/ekonomika/41171...ari-nebezpecneho-parazita-svalovce.html

V uzeném lososovi z Albertu byl nebezpečný parazit. Řetězec se omluvil 12.8.2016

novinky.cz str. 0 Ekonomika tov Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Hygienici objevili v jedné šarži uzeného lososa v prodejnách Albert parazitického červa, který může být nebezpečný i pro člověka. Hlavní hygienička před konzumací potraviny varovala, informoval v pátek mluvčí ministerstva zdravotnictví Ladislav Šticha. Na základě podnětu spotřebitele na zdravotní potíže po konzumaci potraviny „Losos divoký uzený – kousky 100 g, datum spotřeby 22. 7. 2016“ provedli pražští hygienici kontrolu v prodejnách Albert na Václavském náměstí a Na Můstku. Kontrola zjistila, že šarže L23012562/T4 s datem spotřeby 22. 7. 2016, na kterou zákazník upozornil, již není k dispozici, a proto byl odebrán výrobek totožné šarže s datem spotřeby 11. 8. 2016. „Laboratorním vyšetřením byla potvrzena přítomnost Anisakis spp. Anisakis simplex. Jedná se o parazitického červa trávicího traktu mořských savců. Ten je pro člověka nebezpečný – larvy v tělní dutině či svalovině ryb jsou silným alergenem a člověkem pozřené živé larvy mohou proniknout skrze žaludeční stěnu do vnitřních orgánů,“ uvedl Šticha. „Zákazníkům se velice omlouváme za problémy u tohoto značkového výrobku. Zmíněnou šarži jsme okamžitě stáhli z prodeje a z preventivních důvodů jsme stáhli i všechny další šarže této položky. K pochybení došlo na straně dodavatele, se kterým jednáme, a zároveň jsme sami nechali tento produkt testovat,” řekla Novinkám mluvčí Albertu Barbora Vanko. Pokud si zákazník tento výrobek koupil, může jej ve kterémkoli z obchodů řetězce vrátit a dostane zpět peníze. Larvy zničí mráz i dostatečná tepelná úprava Prodávajícím byla společnost Nekton - Vrňata. O výskytu nebezpečného výrobku hygienici informovali pražskou a středočeskou veterinární správu. Podle serveru bezpecnostpotravin.cz lidé po pozření parazita mohou onemocnět anisakiózou, která se projeví prudkými bolestmi břicha, zvracením a nauzeou, nebo nemoc může proběhnout bezpříznakově, uvedla ČTK. Symptomy se dostaví hodinu až dva týdny po konzumaci nedostatečně tepelně zpracované infikované ryby. Po třech týdnech od počátku onemocnění larvy většinou spontánně opustí zažívací trakt. Dospělí červi i larvy jsou citliví na vyšší i nízké teploty, proto jsou usmrceny buď při dostatečném tepelném zpracování rybího masa, nebo při jeho zmrazení. Veterináři aktuálně prověřili lososa i u příjemce dovezeného zboží ve Středočeském kraji. Tři z pěti zkoumaných vzorků v sobě parazita měly. Zásilka se 1700 produkty přišla do ČR podle Státní veterinární správy (SVS) začátkem dubna. "Vyexpedováno, v naprosté většině do řetězce Ahold, bylo k dnešnímu dni 919 balení. V současné době probíhá stahování neprodaných zásob výrobku z prodejen," řekl v pátek ČTK mluvčí SVS Petr Pejchal. Veterináři okamžitě po nálezu pozitivních vzorků zakázali posílání dalších výrobků ze skladu.

URL| https://www.novinky.cz/ekonomika/41177...ezpecny-parazit-retezec-se-omluvil.html

Ve vepřovém z Polska byla salmonela 16.8.2016

novinky.cz str. 0 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V mletém vepřovém mase z Polska prodávaném v řetězci Lidl objevila kontrola bakterie salmonely. Informoval o tom v úterý mluvčí Státní zemědělské a potravinářská inspekce (SZPI) Pavel Kopřiva. SZPI varovala spotřebitele, kteří mají danou šarži doma v mrazáku, aby maso nejedli. SZPI označila za nebezpečnou potravinu Vepřové mleté maso 100% v balení 500 g, označení šarže: 211, datum použitelnosti: 04. 08. 2016, vyrobené v Polsku. Laboratorní analýza u výrobku potvrdila kontaminaci bakteriemi rodu Salmonella. „Inspekce předmětnou šarži potraviny odebrala v síti společnosti Lidl ČR. Vzhledem ke skutečnosti, že výrobek byl označen údajem 'spotřebujte do: 4. 8. 2016', v tržní síti se již nenachází. SZPI však důrazně doporučuje všem spotřebitelům, kteří by mohli mít výrobek doma v zamrazeném stavu, aby jej nekonzumovali,“ uvedl Kopřiva. Případné zmrazení totiž podle inspekce nemá na bakteriální kontaminaci prakticky žádný vliv. SZPI s řetězcem zahájí správní řízení o uložení sankce.

URL| https://www.novinky.cz/ekonomika/412066-ve-veprovem-z-polska-byla-salmonela.html

Orlický deník Pokud chovatelé nepřežijí, ovlivní to zaměstnanost, soběstačnost i naši krajinu Orlický deník str. 3 Orlicko (zr) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 13.8.2016

zpět K věci Pardubický kraj – Ztráta chovatelů dojného skotu za letošní rok bude více než pět miliard korun. Ministerstvo zemědělství na to reaguje mnoha přísliby. Pro Deník je okomentoval Leoš Říha, viceprezident Agrární komory ČR. „Úvodem pokládám za seriózní ocenit upřímnou snahu našeho ministerstva a státního zemědělského a intervenčního fondu situaci v živočišné výrobě řešit a chovatelům pomoci. Mediální smršť o miliardách si ale zaslouží pro veřejnost trochu vysvětlení, aby nenastal dojem, že je chovatel ten příživník s nastavenou dlaní,“ podotýká předseda Regionální agrární komory Pardubického kraje. Kvitujete avizovanou pomoc ministerstva chovatelům?

Ministerstvo konstatuje, že letos vyčlení až čtyři miliardy korun na pomoc chovatelům dojného skotu a prasat. Pokud se nestane cenový zázrak, ve skutečnosti dojde u chovatelů dojného skotu k propadu více než pět miliard. Ministerstvo uvádí jednu podstatnou informaci, že v první polovině letošního roku bylo vyplaceno 604 milionů, část je určena chovatelům prasat. Za chovatele skotu k tomu musím bohužel dodat, že náš propad za první pololetí bude více než dvě miliardy korun. Fyzicky jsme ale obdrželi pomoc ani ne třetinovou. Ministerstvo dále uvádí, že poskytne chovatelům o čtyři miliardy více prostředků než v minulém roce. V tom je další háček. Podpory za rok 2015 jsou sice nastaveny vstřícněji, ale řadu z nich chovatelé nyní v druhé polovině roku 2016 ještě neviděli. Pokud ještě vytvořili za minulý rok zisk, tak tyto dotace „na papíře“ ale zdanili. Má ministerstvo podporu pro chovatele dojnic? Chovatelé letos mohou žádat o národní dotační podpory, ale většinově ještě neobdrželi pomoc na welfare z květnové žádosti roku 2015. Proto si ukládám a červeně podtrhuji optimismus v dopise ministerstva zemědělství chovatelům, kde uvádí, že prostředky ve výši 850 milionů obdrží do konce tohoto roku. Fandím upřímně, jak jen chovatel šesti set dojných krav může, aby toto MZe a SZIF dodržel. Jak je to s náhradou za škody způsobené suchem? Škody suchem v minulém roce byly ve skutečnosti rozhodně vyšší než navrhovaných 1,1 miliardy. Přimlouval bych se za urychlení výplaty těchto peněz alespoň na září 2016 nebo alespoň formou záloh. Přeci jenom je třeba zdůraznit, že řešíme škody, které vznikly v prvé polovině minulého roku. Daří se ministerstvu získávat prostředky z EU? Podařilo se vyjednat další prostředky z EU v rámci připravovaného druhého balíčku. Výše balíčku signalizuje zemím EU, jak Brusel nese odpovědnost za svá rozhodnutí a jak je předává na bedra jednotlivých států. Já jen doufám, že tato druhá bruselská obálka k nám doputuje podstatně rychleji než ta první, kdy to trvalo téměř půl roku. Jste, co se týká ministerských slibů, optimistou? Vliv mediálních slibů je důležitý, ale je také důležité vedle nich postavit skutečnost, že za prvé pololetí je jen u chovatelů dojného skotu propad více než dvě miliardy korun a pomoc, kterou obdrželi, fakticky byla ani ne 604 milionů. Současnou situaci, tedy politické embargo spojené s ukončením kvót, chovatelé nezavinili, a pokud současné podmínky nepřežijí, pak to zásadně ovlivní nejen zaměstnanost na venkově a naši potravinovou soběstačnost, ale i naši krajinu. Doufám a věřím, že MZe sliby dodrží. Celá reakce na http://www.orlicky.denik.cz Region| Východní Čechy

Maso vytáhl z mrazáku... a odešel Orlický deník str. 1 Titulní strana (jan) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

16.8.2016

zpět Nepochopitelné jednání muže stálo majitele jedenáct tisíc korun. Horní Hedeč – Nepochopitelný případ řešili králičtí policisté. Devětadvacetiletý muž v Horní Hedeči v polovině dubna z odstaveného chladírenského vozu vytáhl dvě přepravky plné mletého hovězího masa na přípravu hamburgerů, domácích omáček a anglické slaniny. „Položil je na zem a odešel. Maso muselo být poté zničeno jako hygienicky závadné.

Majiteli tak vznikla škoda téměř jedenáct tisíc korun,“ uvedla mluvčí policie Hana Kaizarová. „Jednání má charakter schválnosti a mohlo by být posouzeno jako přestupek,“ dodala mluvčí s tím, že případ byl předán správnímu orgánu, který rozhodne o jeho případné vině a trestu. Region| Východní Čechy

orlicky.denik.cz Pokud chovatelé nepřežijí, ovlivní to zaměstnanost, soběstačnost i naši krajinu 14.8.2016

orlicky.denik.cz str. 0 Moje Orlicko Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Pardubický kraj - Ztráta chovatelů dojného skotu za letošní rok bude více než pět miliard korun. Ministerstvo zemědělství na to reaguje mnoha přísliby. Pro Deník je okomentoval Leoš Říha, viceprezident Agrární komory ČR. "Ztráta chovatelů dojného skotu za letošní rok bude více než 5 miliard korun. Je důležité, aby slibovaná pomoc z ministerstva zemědělství přišla co nejdříve. S ohledem na tíživou situaci v odvětví živočišné výroby, zejména v sektorech dojného skotu a prasat, chci reagovat na poslední vyjádření MZe v médiích. Úvodem pokládám za seriózní ocenit upřímnou snahu našeho ministerstva a státního zemědělského a intervenčního fondu (dále jen SZIF) situaci v živočišné výrobě řešit a chovatelům pomoci. Osobně si řady lidí, kteří tuto pomoc tvoří, vážím a fandím jim. Mediální smršť o miliardách si ale zaslouží pro veřejnost, tj. daňového poplatníka, trochu vysvětlení, aby nenastal dojem, že je chovatel ten příživník s nastavenou dlaní. Čteme o slibech, o vzdálených miliardách pomoci i o tom, že zemědělci nebudou platit žádné daně. Pokládám si za povinnost i vůči chovatelům uvést jaká je provozní nemediální faktická skutečnost. Ministerstvo konstatuje, že letos vyčlení až 4 miliardy korun na pomoc chovatelům dojného skotu a prasat. Pokud se nestane cenový zázrak, ve skutečnosti dojde u chovatelů dojného skotu k propadu více než 5 mld. Kč. MZe uvádí jednu podstatnou informaci, že v první polovině letošního roku bylo vyplaceno 604 mil. Kč, část je určena chovatelům prasat. Za chovatele skotu k tomu musím bohužel dodat, že náš propad za první pololetí bude více než dvě miliardy korun. Fyzicky jsme ale obdrželi pomoc ani ne třetinovou a to je o té „rychlosti". Ministerstvo dále uvádí, že poskytne chovatelům o 4 mld. Kč více prostředků než v minulém roce. V tom je další háček. Podpory za rok 2015 jsou sice nastaveny vstřícněji, ale řadu z nich chovatelé nyní v druhé polovině roku 2016 ještě neviděli. Pokud ještě vytvořili za minulý rok zisk, tak tyto dotace „na papíře" ale zdanili. To je opravdu unikátní situace a selský rozum, nepracující v podvojném účetnictví, to nebere. Takže je bezva, že se bavíme o tom, že bychom nedanili některé podpory do ŽV, ale skutečnost je taková, že zatím některé daníme dříve, než je uvidíme. Navrhuji kromě slibů dalších peněz na vzdálenější období více používat v současné situaci zálohy na podpory. Když už se software zasekne na SZIF, tak ať tím nezasekne v této tíživé situaci i nějakého toho chovatele. Oproti sousedním zemím jich už tak moc zase nezbývá.Vratka spotřební daně z PHM spotřebovaných v živočišné výrobě uplatněné zpětně od začátku letošního roku je rozhodně vítaná pomoc. Doufám jen v jednoduchost normativů a v to, aby v případě, že se jednání bude ještě chvilku protahovat, mohli zpětně žádat i ti chovatelé, kteří už budou v době ukončení jednání bez skotu. Za slíbené kompenzace škod způsobené suchem v minulém roce je potřeba opět ocenit MZe a to za předpokladu, že odškodněni budou všichni postižení zemědělci. Škody suchem v minulém roce byly ve skutečnosti rozhodně vyšší než navrhovaných 1,1 mld. Snad bude stačit poslední navýšení prostředků od MZe, aby byla většina poškození sanována. V tomto případě bych se přimlouval za urychlení výplaty těchto peněz alespoň na září 2016 nebo alespoň formou záloh. Přeci jenom je třeba zdůraznit, že řešíme škody, které vznikly v prvé polovině minulého roku. Počasí je nevyzpytatelné a nebylo by šťastné, abychom toto řešili se škodami po případných povodních

apod. A malá technická poznámka k této podpoře, celá částka rozhodně nejde započítávat jako pomoc pro chovatele dojného skotu a prasat. Odškodnění jsou i jiní pěstitelé a chovatelé. Chovatelé dojnic opravdu letos mohou žádat o národní dotační podpory, tzv. 19.A a 20.A, ale většinově ještě neobdrželi pomoc na welfare z květnové žádosti roku 2015. Řada z nich se neodvážila pro složité podmínky vůbec do tohoto programu vstoupit. Proto si ukládám a červeně podtrhuji optimismus v dopise MZe chovatelům, kde uvádí, že prostředky ve výši 850 milionů obdrží do konce tohoto roku (na konci dopisu je uveden rok 2016). Bude zajímavé sledovat, v jakém termínu a jakou částku skutečně chovatelé obdrží. Fandím upřímně, jak jen chovatel 600 dojných krav může, aby toto MZe a SZIF dodržel. Dále se podařilo MZe vyjednat v rámci možnosti úspěšně další prostředky z EU v rámci připravovaného druhého balíčku. AK ČR sice požádala, aby tento balíček byl minimálně dvojnásobně velký než byl ten první, protože ztráty v živočišné výrobě jsou letos zejména u mléka také výrazně vyšší než v minulém roce. Navíc embargové hrátky s Ruskem ve spojení s ukončením mléčných kvót je vyloženě kombinace namíchaná v Bruselu. Výše balíčku signalizuje zemím EU, jak Brusel nese odpovědnost za svá rozhodnutí a jak je předává na bedra jednotlivých států. V době Brexitu bych očekával trochu jiné přístupy, ale někteří jsou asi nenapravitelní. Já jen doufám, že tato druhá bruselská obálka k nám v době vyspělých technologií, dovolených a prázdnin doputuje podstatně rychleji než ta první, kdy to trvalo téměř půl roku. V současné situaci předpokládám selským rozumem, že mechanismus je z minulého režimu balíčku nastaven a nikdo z nechovatelů, kteří tvrdí, jak chápe tíživou situaci chovatelů, si jej netroufne brzdit. V tom případě bych při znalosti rychlostí mezibankovního styku očekával takovou rychlou pomoc do konce letošních žní v případě, kdyby se žně protáhly pak i o trochu dřív. Stejně tak jako úředníci uděláme pro vyplacení financí maximum a vzdáme se odvolání třeba předem. Abychom to tím náhodou o půl roku zase nezbrzdili. Co se týče připravovaných daňových úlev, je to rozhodně chvályhodné opatření. Je však třeba opravdu zrychlit tento typ podpor, aby se tyto chystané daňové úlevy ještě týkaly i chovatelů dojnic a prasat. Domnívám se, že nutně potřebujeme k tomuto i k dalším opatřením znát kompletní přehled veškerých podpor i různě skrytých v těch zemích, které začínají převažovat u výrobků na cizích pultech prodejců, kteří v naší zemi nabízejí potraviny. Na závěr chci znovu zdůraznit, že svými připomínkami vůbec nezlehčuji složitou a náročnou práci úředníků MZe a SZIF. Uvědomuji si a vidím, jak se většinou vstřícně a upřímně snaží zemědělcům pomoci. Celkově však, jestli chceme opravdu chovatelům pomoct, je potřeba termíny uvedené v dopise MZe chovatelům zkrátit. Neumím si totiž představit, že dodavatele nafty odkáži, ať sleduje projednávání v Parlamentu a část nafty, že mu zpětně uhradím koncem roku. Stejně si neumím představit, že pracovníky v živočišné výrobě odkážeme se značnou částí jejich mzdy na bohaté Vánoce koncem roku, kam až je zatím směřována většina slibované státní pomoci. Je mi zřejmé, že vliv mediálních slibů je důležitý, ale je také důležité vedle nich postavit skutečnost, že za prvé pololetí je jen u chovatelů dojného skotu propad více než 2 mld. korun a pomoc, kterou obdrželi, fakticky byla ani ne 604 milionů. Současnou situaci, tj. politické embargo spojené s ukončením kvót, chovatelé nezavinili, a pokud současné podmínky nepřežijí, pak to zásadně ovlivní nejen zaměstnanost na venkově a naši potravinovou soběstačnost, ale i naši krajinu. Doufám a věřím, že MZe sliby dodrží. A pokládám za nezbytné v zájmu přežití co největšího počtu našich zbývajících chovatelů urychlit realizaci navržené pomoci. Ing. Leoš Říha,viceprezident AK ČR a předseda RAK PA"

URL| http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/...bestacnost-i-nasi-krajinu-20160814.html

parlamentnilisty.cz Michek: Evropská unie a TTIP parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.8.2016

zpět

Evropská unie a USA již delší dobu, de facto několik roků (jednání o TTIP bylo zahájeno v červenci roku 2013), více méně v utajení, připravují uzavření obchodní dohody o zóně volného obchodu, známé jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Cílem dohody je plně liberalizovat obchod a investice. Připravovaná zóna volného obchodu by měla být největší na světě a měla by obsáhnout cca 46 % světového HDP a třetinu světového obchodu. Očekávaný přínos pro ekonomiky EU je deklarován částkou 3,24 bil. korun. Ale věřte tomu!? Od smlouvy se očekává, že zároveň nastaví globální standardy. Utajená jednání ovšem vzbuzují podezření spotřebitelů, odborů i majitelů malých a středních firem, že pravým účelem smlouvy je posílení vlivu nadnárodních korporací a na druhé straně, že jde o omezení ochranářského vlivu národních vlád. V loňském roce (18. dubna 2015) proti jejímu uzavření po celé Evropské unii protestovaly tisíce občanů, jejichž protesty byly rovněž směřovány proti obdobné dohodě s Kanadou, která je známá jako CETA (Comprehensive Economic and Trade Agreement), a také proti smlouvě o službách s USA zvané TiSA (Trade in Services Agreement).

Největší protesty a demonstrace se odehrály v Rakousku a v Německu, o čemž naše média povětšinou mlčela. O tom, že v Rakousku probíhá aktivita ke sběru podpisů za konání referenda o vystoupení země z Evropské unie jsme rovněž nebyli informováni. O dopadech finanční krize na Islandu a o jejím revolučním řešení, jsme rovněž dlouho nesměli nic vědět. Zdá se, že autocenzura šéfredaktorů zpravodajských médii dosáhla v České republice “normalizační“ kvality sedmdesátých let 20. století.

Z toho, co je doposud o přípravě obchodní dohody TTIP známo vyplývá, že USA se vůči EU vehementně snaží prosadit svůj názor, standardy, technologie i hygienické normy platné v USA, které jsou v celé řadě případů odlišné od norem platných v EU. USA vadí dosavadní princip ochrany evropského spotřebitele, a tak se jej snaží prostřednictvím jednání změnit.

Například - zatímco v Evropské unii musí výrobce chemických látek doložit, že jeho výrobek je bezpečný a zdravotně nezávadný (a potom ho může uvést na spotřebitelský trh), tak v USA je tomu naopak. Výrobek je uveden na trh, a pokud někdo dokáže, že je nebezpečný, tak je teprve stažen. Že tento postup nahrává průmyslové lobby, je nasnadě.

Co se týká oblasti bezpečnosti potravin, tak zde jde opět o střet dvou odlišných přístupů. V USA není povinnost informovat spotřebitele o jakosti potravin, ale v Evropské unii je tomu naopak. Zde si spotřebitel může ověřit kvalitu i množství konzervantů a přísad a sám se rozhoduje zda výrobek koupí či nekoupí. Naopak v USA, jako v jedné z mála zemí, spotřebitel na obalech potravin nezjistí, zda byly či nebyly vyrobeny z geneticky modifikovaných obilovin či surovin!!!

Snahou navrhovatelů obchodní dohody TTIP i vyjednavačů za EU je vytvoření zóny volného obchodu. Pokud víme, že ekonomiky USA a EU jsou orientované na export, tak si musíme rovněž uvědomit, že evropská ekonomika je otevřená a naopak ekonomika USA je protekcionistická, což znamená, že podporuje a chrání vše americké.

Případným uzavřením dohody o zóně volného obchodu mezi EU a USA bude vázána pouze federální vláda a nikoliv jednotlivé státy USA, což je pro EU vysoce nevýhodné a prakticky nepřijatelné. Navíc stále platí americký zákon Buy American Act (Kupuj americké) z roku 1933, který ukládá státním orgánům dávat přednost tuzemským výrobcům před zahraničními. Rovněž je známo, že americký Kongres tento zákon odmítl zrušit. Již tento fakt staví EU do role “mladšího bratra“, a proto je TTIP v současné podobě pro země EU nevýhodná a diskriminační. Rovněž panují obavy mezi evropskými firmami, zejména mezi středními a malými, že smlouva TTIP je vystaví obrovské konkurenci amerických a nadnárodních korporací, které usilují o snížení kvality spotřebních, ekologických, zdravotních a pracovních standardů, což by způsobilo zahlcení evropského trhu americkými výrobky.

Rizika přijetí TTIP jsou velká. Nelze vyloučit snahy představitelů korporací na utváření zákonů ve svůj prospěch. Smlouva má mezinárodním korporacím umožnit vedení žalob na jednotlivé národní státy, když si usmyslí, že zavedou opatření k ochraně životního prostředí či zdraví svých obyvatel. (Např. zavedou opatření k omezení kouření - viz již běžící žaloba koncernu Philip Morris proti Uruguayi, kde požadují dvě miliardy dolarů od státu za ušlý zisk!!!). Ohroženo je zachování spotřebitelských norem majících vliv na zdraví lidí a na ochranu životního prostředí, s čímž souvisí i požadovaný zákaz dovozu geneticky upravených potravin (GM) do EU, což se představitelům USA nelíbí. Zde se kompromis bude hledat velmi těžko.

Pokud EU bude přijímat smlouvy a navrhovat směrnice, které neponesou prospěch jejím obyvatelům, tak dříve či později bude projekt sjednocené demokratické Evropy ztracen. Ostatně brexit a vůle většiny obyvatel Velké Británie po odchodu z EU je toho jen důsledkem. EU by měla změnit svoji politiku, kterou preferuje zájmy nadnárodních korporací, které ovládají prostřednictvím svých lobbistů bruselský úřednický aparát, a měla by se vrátit na začátek svého vzniku a znovu by měla definovat své základní kameny, to znamená dobrovolnost, spravedlnost a legitimitu, získanou souhlasem většiny občanů v jednotlivých zemích EU.

Česká republika by neměla bezhlavě přijímat výmysly a mnohdy absurdní nařízení Evropské komise a její představitelé by se měli raději držet zásady “důvěřuj, ale prověřuj“, neboť vše co přichází z Bruselu nemusí být vždy přínosem pro Českou republiku a její obyvatele (viz nařízení o zákazu klasických žárovek, zákaz používání názvu pomazánkové máslo apod.) Proto je nutné, aby naši občané a také poslanci Evropského parlamentu byli spolehlivě informováni o možných negativních důsledcích obchodní dohody TTIP na evropského spotřebitele a jako takovou ji odmítli přijmout a schválit.

A jedno doporučení na závěr. Ve svém vlastním zájmu by se ČR měla zapojit do projektu Asijské investiční a infrastrukturální banky (AIIB), (bez ohledu na to, co tomu budou říkat USA), což mimochodem udělala již řada západoevropských zemí, včetně Velké Británie, která souvisí s oživením Hedvábné stezky a měla by zintenzivnit spolupráci na rozvojovém programu se zeměmi BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika), které zahrnují 43 % současné světové populace a vytváří 23 % světového HDP. Z obchodu se zeměmi sdruženými v BRICS může Česká republika jen profitovat!

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1410&clanek=448833

Na českém trhu se objevilo vepřové maso z Polska obsahující nadlimitní množství antibiotik parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.8.2016

zpět Na český trh se v červenci dostala zásilka více než 400 kilogramů vepřové panenky z Polska, která obsahovala nadlimitní množství reziduí antibiotika Doxycyklinu. Státní veterinární správa (SVS) obdržela prostřednictvím systému rychlého varování RASFF v uplynulých dnech informaci o zásilce vepřového masa, ledvin a produktů z nich, která putovala do ČR i dalších států. Během okamžitě zahájeného šetření bylo zjištěno, že příjemcem byly v ČR dva různé subjekty. Jeden z nich dále distribuoval maso několika desítkám odběratelů (gastronomickým zařízením). Maso je již po datu použitelnosti. Část zboží přijatého v chlazeném stavu však může být ještě skladována v mražené formě. V takovém případě by je provozovatelé měli vrátit zpět distributorovi. Identifikace výrobku: název výrobku: vepřové maso a ledviny a produkty z nich datum výroby: 7. 7. 2016 číslo šarže: 2740 výrobce: Animex Foods Sp. z o.o.S.K.A. Kracowa 4 27 - 200 Starachowice Polsko schvalovací číslo: PL26110201WE Příjemcem zásilky celkem 445,42 kilogramu chlazené vepřové panenky byla v polovině července

společnost Dobro Mochov. Maso z předmětné šarže bylo následně distribuováno několika desítkám tuzemských gastronomických zařízení. Dle informace vložené polskou stranou do systému RASFF byl limit pro rezidua Doxycyklinu překročen u vzorků odebraných z předmětné šarže zhruba dvojnásobně. Zboží patřící do výše zmíněné šarže bylo přijato také příjemcem z Dolních Břežan. Jednalo se v tomto případě zhruba o 12 kg produktů. Při šetření SVS zjistila, že šlo pouze o nevyžádaný vzorek, který polská firma zaslala českému příjemci spolu s jiným zbožím a který byl následně příjemcem vrácen zpět. Pokud se zjistí zbytky antibiotik nad hodnotu stanovených maximálních limitů, svědčí to zpravidla o nedodržení tzv. ochranné lhůty, tedy doby od poslední aplikace léčiva do doby, než může být zvíře poraženo a jeho produkty mohou být předkládány spotřebitelům. Taková potravina je z hlediska veterinární legislativy nepoživatelná a musí být zlikvidována. Konzumace potravin s nadlimitními zbytky antibiotik by přispívala k upevňování rezistence některých původců onemocnění na antibiotika. Tím by se antibiotická léčba stávala postupem času méně účinnou.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=448928

ČSSD: Evropu občanům - akceschopnost, bezpečnost, solidarita parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.8.2016

zpět Na jednání Politického grémia byl schválen programový dokument k pozici České strany sociálně demokratické v diskuzi o budoucnosti EU. Programový dokument vznikl na základě práce odborného aparátu strany a to Ústřední odborné komise ČSSD pro evropské záležitosti. Evropský projekt je třeba vrátit více do rukou evropským občanům. Jako politická reprezentace se musíme vrátit ke čtyřem základním svobodám Evropské unie jako společného prostoru a kromě shody na nutnosti jejich zachování dosáhnout také konsensu na tom, že jejich smyslem je být svobodami pro občany, nikoliv pro nadnárodní korporace. Je to právě odklon od pojetí těchto svobod jakožto svobod občanských, který vedl k posílení euroskeptických nálad evropské veřejnosti a nacionalistického protekcionismu. Politiky EU proto musejí výrazněji hájit zájmy evropských občanů před zájmy nadnárodních korporací a skutečně tak odpovídat na výzvy spojené s globalizací. Jsme přesvědčeni, že evropské instituce a proces rozhodování musí vykazovat větší transparentnost. Transparentnost přispívá důvěryhodnosti a srozumitelnosti. Proto se nedomníváme, že je správnou cestou reakce na současnou situaci změna institucí a jejich pravomocí v rámci EU, ale spíše důraz na profesionální a otevřené fungování úředních postupů. Cestu však vidíme především ve změně evropských politik, problémů, které adresují, a jejich cílových skupin. Prioritní cíle České strany sociálně demokratické v diskuzi o budoucím vývoji EU jsou: 1. Garance bezpečnosti pro občany a země EU 2. Dlouhodobá prosperita členských států V rámci diskuze o naplnění těchto prioritních cílů pak budeme usilovat o zahrnutí dalších klíčových témat, které by měly být předmětem celoevropské a celospolečenské diskuze o budoucnosti evropského projektu: Urychlit mzdovou konvergenci uvnitř EU jako předpoklad její budoucí udržitelnosti;

Klást důraz na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku pro zvýšení důvěry ve schopnost Evropy bránit společné zájmy a čelit obavám občanů z nových globálních hrozeb. V této souvislosti je třeba začít přemýšlet o zavedení prvků, které jsou v tomto směru charakteristické pro stát, tzn. společná evropská armáda, společná ochrana vnějších hranic; Prosadit hlavní východiska “Lepší Evropy“, s důrazem na zachování čtyř základních svobod vnitřního trhu a posilování jejich přínosu občanům; Podporovat investice do společných projektů a infrastruktury za účelem větší koheze EU; Přispět k přerodu průmyslu a obecné ekonomiky ve světle nových trendů digitalizace a mírnit sociální dopady této transformace; Pokračovat v regulaci kapitálových a finančních trhů spolu s bojem proti daňovým únikům; Podporovat flexibilní integraci eurozóny v právním rámci EU otevřenou státům se závazkem přijmout euro; Budovat sociální rozměr EU, který bere v potaz sociální nerovnosti a potřebu mzdové konvergence mezi členskými státy. Evropský sociální model nesmí být založen na kategorizaci osob dle země původu; Reálně sjednotit potravinové standardy a ochranu spotřebitele pro zvýšení kvality zboží. Intence k pozici ČSSD ohledně budoucího vývoje EU (Ústřední odborná komise pro evropské záležitosti) (EU) na základě výsledků referenda konaného dne 23. června 2016 (pro než se vžilo označení brexit) budou nezanedbatelné jak na evropské hospodářství, tak na politickou situaci. Kromě nejistoty spojené s novým nastavením vztahů vzniká i nejistota ohledně budoucnosti evropského projektu a jeho schopnosti nabídnout občanům skutečnou přidanou hodnotu, s níž se mohou ztotožnit. Britské rozhodnutí a jeho nepříznivé hospodářské a politické dopady na samotnou Británii jsou však i příležitostí pro úvahu o významu Evropské unie jako takové. Smyslem EU jako politického projektu je vytvářet prostor míru, stabilitě, hospodářské prosperitě a růstu. Národním zájmem jakož i zájmem ČSSD je udržet EU fungující, akceschopnou, respektující své základní hodnoty, včetně principu rovnosti mezi členskými státy (ČS). Výsledek britského referenda o setrvání v EU je příležitostí hlubší reflexe nad směřováním evropského projektu a zajištění jeho přidané hodnoty. Je jasným zájmem ČSSD, aby se ČR aktivně zapojila do spoluformování debaty o evropské budoucnosti. V tomto směru podporujeme čtyři hlavní pilíře budoucí změny, obsažené též ve společném návrhu předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze a předsedy SPD Sigmara Gabriela (dále “návrh SPD“): Obnovit rozvoj, hospodářský růst a klást větší důraz na spravedlnost Přihlásit se ke spoluodpovědnosti za budoucnost EU Podporovat demokratizaci a transparentnost Přihlásit se aktivně k posilování mírového soužití a vyšší vnitřní bezpečnosti Považujeme za nutné v diskusi o budoucnosti Evropy nejen využít dosavadních debat, které se na toto téma vedly mezi evropskými politickými a odbornými elitami, ale rovněž konfrontovat vizi budoucnosti s debatou, kterou vede česká a evropská veřejnost. Odpověď na současné tázání se po budoucím směřování evropského projektu musíme jako politická reprezentace především adresovat evropským občanům. Nemá tedy jít jen o výměnu názorů mezi politiky a elitami jednotlivých států. Takový přístup by jen podpořil narůstající nacionalistické tendence evropské veřejnosti. Všichni neseme sdílenou zodpovědnost za to, aby se tento trend dále neprohluboval.

Vnímáme, že na výsledku britského referenda o setrvání v Evropské unii se podílela celá řada faktorů, z nichž část odráží reálnou občanskou debatu. V ní zaznívá obava o bezpečnost, zklamání z nedostatečné konvergence hospodářské vyspělosti mezi členskými státy, omezené sociální mobility a emancipace, deziluze z akceschopnosti evropské politické reprezentace a obecně klesající důvěra ke společnému evropskému projektu. Naše odpověď proto musí být odpovědí i na tyto názory a obavy českých i všech evropských občanů: musíme ukázat, že budoucnost ve jménu mírové spolupráce, vytváření demokratického prostoru a prostoru stability a prosperity je možná jedině společně, že pouze společným úsilím dokážeme k této vizi směřovat. Prioritní cíle České strany sociálně demokratické, jako odezva na tyto snahy, jsou: 1. Garance bezpečnosti pro občany a země EU 2. Dlouhodobá prosperita členských států Proto budeme usilovat zahrnutí dalších klíčových témat, které by měly být předmětem celoevropské a celospolečenské diskuze o budoucnosti evropského projektu a jejichž naplňování napomůže k dosažení těchto dvou základních cílů: Urychlit mzdovou konvergenci uvnitř EU jako předpoklad její budoucí udržitelnosti; Klást důraz na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku pro zvýšení důvěry ve schopnost Evropy bránit společné zájmy a čelit obavám občanů z nových globálních hrozeb. V této souvislosti je třeba začít přemýšlet o zavedení prvků, které jsou v tomto směru charakteristické pro stát, tzn. společná evropská armáda, společná ochrana vnějších hranic; Prosadit hlavní východiska “Lepší Evropy“, s důrazem na zachování čtyř základních svobod vnitřního trhu a posilování jejich přínosu občanům; Podporovat investice do společných projektů a infrastruktury za účelem větší koheze EU; Přispět k přerodu průmyslu a obecné ekonomiky ve světle nových trendů digitalizace a mírnit sociální dopady této transformace; Pokračovat v regulaci kapitálových a finančních trhů spolu s bojem proti daňovým únikům; Podporovat flexibilní integraci eurozóny v právním rámci EU otevřenou státům se závazkem přijmout euro; Budovat sociální rozměr EU, který bere v potaz sociální nerovnosti a potřebu mzdové konvergence mezi členskými státy. Evropský sociální model nesmí být založen na kategorizaci osob dle země původu; Reálně sjednotit potravinové standardy a ochranu spotřebitele pro zvýšení kvality zboží. Obecné principy Evropský projekt je třeba vrátit více do rukou evropským občanům. Jako politická reprezentace se musíme vrátit ke čtyřem základním svobodám Evropské unie jako společného prostoru a kromě shody na nutnosti jejich zachování dosáhnout také konsensu na tom, že jejich smyslem je být svobodami pro občany, nikoliv pro nadnárodní korporace. Je to právě odklon od pojetí těchto svobod jakožto svobod občanských, který vedl k posílení euroskeptických nálad evropské veřejnosti a nacionalistického protekcionismu. Politiky EU proto musejí výrazněji hájit zájmy evropských občanů před zájmy nadnárodních korporací a skutečně tak odpovídat na výzvy spojené s globalizací. Jsme přesvědčeni, že evropské instituce a proces rozhodování musí vykazovat větší transparentnost. Transparentnost přispívá důvěryhodnosti a srozumitelnosti. Proto se nedomníváme, že je správnou cestou reakce na současnou situaci změna institucí a jejich

pravomocí v rámci EU, ale spíše důraz na profesionální a otevřené fungování úředních postupů. Cestu však vidíme především ve změně evropských politik, problémů, které adresují, a jejich cílových skupin. Jsme přesvědčeni, že má-li být EU skutečně akceschopná, potřebuje v první řadě dokázat efektivně čelit náhlým výkyvům a krizím a hledat efektivní politická řešení. Toho lze podle nás docílit kombinací tří principů: schopnosti rychle a jednoznačně reagovat navenek, schopností udržovat trend vnitřní konvergence a koheze a schopností efektivně rozvíjet společné projekty na principu demokraticky dohodnuté spolupráce členských států. Reálná konvergence jako vlajková loď Evropské unie Souhlasíme s pozicí německé SPD v tom, že je třeba, aby vedení EU reagovalo na pociťované potřeby lidí, mezi které patří také ochrana hodnot a životního stylu. V tomto aspektu považujeme za potřebné, aby byla posílena mzdová a příjmová konvergence uvnitř EU, která povede k reálnému sbližování životní úrovně. Rozdíly v odměňování mezi jednotlivými členskými státy často postrádají objektivní důvody a jsou lidmi pociťovány jako nespravedlivé. Tuto nespravedlnost je třeba začít řešit. Chápeme požadavek větší konvergence příjmů jako volání po spravedlivějších podmínkách pro evropské občany. Právě nedostatečná konvergence v této oblasti je jednou z příčin negativního vnímání volného pohybu osob uvnitř EU. Je rovněž jednou z příčin politických konfliktů v oblasti společné azylové a migrační politiky, kdy se některé státy cítí příliš chudé na to, aby se podílely na řešení společných výzev. Velké příjmové rozdíly jsou obecně důvodem zpochybňování přidané hodnoty vnitřního trhu EU jak v bohatších, tak chudších státech Unie. Sociální a hospodářská konvergence by proto měla být jasně deklarovaným politickým cílem nejen české, ale celoevropské politiky, zejména evropského jádra. Představy, že občané ČR dostihnou životní úrovně našich západních sousedů za desítky až stovky let, jsou demotivující a nahrávají kritikům evropské integrace a dokonce stoupencům vystoupení z Unie. Evropský projekt a vnitřní trh musí představovat hlavní nástroj sbližování životní úrovně jednotlivých členských států a občané musí mít zřetelnou vizi výhod členství ČR v EU. Bez této vize nebude dlouhodobě možné udržet představu postupného sbližování a její absence negativně ovlivní i efektivitu práce s nečlenskými zeměmi na hranicích EU. U konkurenceschopných podniků a u vysoce kvalifikovaných profesí, už konkurence nízkými mzdami navíc není účinná. Naopak ČR ztrácí talenty a absolventy českých veřejných škol, kteří se uplatňují v jiných státech EU jen kvůli vyšším mzdám, přestože by za dostatečných mzdových podmínek zůstávali v ČR a přispívali tak k jejímu rozvoji. Nesmíme dlouhodobě využívat nižších mezd nebo dokonce sociální dumping pro zvýšení naší konkurenceschopnosti. V tomto směru souhlasíme s těmi členskými státy EU, které chtějí stejné mzdové podmínky pro všechny zaměstnance. A právě proto bychom měli na úrovni celé EU sdílet cíl, kterým je mzdová konvergence uvnitř EU, aby rozdíly mezi členskými státy nebyly vyšší, než jsou rozdíly mezi regiony vyspělých států. Nadnárodní korporace si pod záminkou vyšší konkurenceschopnosti příliš zvykly na to, že vyššího zisku nejsnadněji dosáhnou omezováním nákladů na mzdy. Jedná se o celospolečenský a celoevropský problém, který je třeba řešit. Kvůli obcházení zákoníku práce pomocí různých právních nástrojů či obchodních smluv narušují nekalé snahy o snížení mezd evropský pracovní trh i některé pochybné agentury práce. Dosavadní přístup k regulaci sociálního dumpingu prostřednictvím směrnice o vysílání pracovníků ale nepřinášel potřebné řešení. Nový přístup k revizi směrnice o vysílání pracovníků do zahraničí tak může být významným krokem v omezení mzdového dumpingu. Evropská unie by se ale z dlouhodobého hlediska neměla řídit jen principem “stejná odměna za stejnou práci na stejném místě“, ale jednoduše principem “stejná odměna za stejnou práci“, tj. nehledě na místo či stát výkonu zaměstnání. Klíčová pro nás musí být tvorba a vznik jasných projektů v této oblasti, které by symbolicky i reálně

ukazovaly důležitost EU v konkrétních oblastech. Příkladem může být například koncept Evropské minimální mzdy - stanovené poměrně k síle ekonomik jednotlivých států, alespoň však ve výši 40 % průměrného hrubého měsíčního výdělku dané země nebo 60 % mediánové příjmu, aby tak definičně nebylo možné pracovat a zároveň žít v chudobě. Institut jednotného systému Evropské minimální mzdy může být jedním z klíčových témat v přiblížení se politik EU směrem k občanům. Mezi další nástroje, které je v této oblasti vhodné vypracovat a podpořit, patří sjednocování úpravy kolektivního vyjednávání nebo vytvoření evropské tripartitní platformy. Pro Českou republiku pak platí, že není možné do budoucna systematicky těžit z výhody levné pracovní síly. Tato cesta nám totiž nemůže z vlastní podstaty přinést mzdovou a příjmovou konvergenci. Český průmysl nesmí být jen montovnou či továrnou na jednoduché zboží s malou přidanou hodnotou, ve kterém konkurujeme celému světu. Éra globalizace a rychlý technologický pokrok pak zásadně mění podmínky fungování evropské ekonomiky. Stále hlasitěji se projevuje větší závislost na inovacích a otevřenosti trhů. Vnitřní trh není dostatečně na tyto změny připraven. Odstranění všech stávajících bariér a jeho dokončení je pro nás tudíž prioritou. Jako hlavní nástroj pro snížení disparit mezi členskými státy a modernizaci ekonomiky vidíme i nadále evropské strukturální a investiční fondy. Naší snahou proto musí do budoucna být jejich další udržení. Využití těchto prostředků pak vidíme především v investicích do klasických infrastrukturních projektů a nově i pro projekty v oblasti digitální agendy. Jednotná zahraniční a bezpečnostní politika Aby se EU mohla stát podstatnou posilou bezpečnosti občanů a byla schopná rychlé a jednoznačné reakce směrem navenek, potřebuje podle našeho názoru jednotnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Podpoříme případně vytvoření nových celoevropských institucí k ochraně vnějších hranic EU, zajišťování bezpečnosti v rámci EU a v budoucnu i společných preventivních akcí. V oblasti bezpečnosti musíme reagovat na nové hrozby, jejichž příkladem je hybridní válka, a také prosazovat komplexní přístup, vycházející z toho, že bezpečnostní rizika nelze eliminovat pouze silou. Síla však má nadále v mezinárodních vztazích významnou roli. Zde sociální demokracie prosazuje, jako reakci na stále se zvyšující hrozby ve světě, vznik společné evropské armády v těsné spolupráci s NATO. Podpoříme také výraznější spolupráci bezpečnostních složek uvnitř EU s důrazem na boj s terorismem, boj s organizovaným zločinem a s projevy extrémismu. EU by neměla zcela rezignovat na rozšiřování, ačkoliv musí důsledně vyžadovat naplnění přístupových kritérií. Potřebujeme účinnou politiku sousedství, včetně zahraniční rozvojové pomoci. Řešení migrační krize není v uzavírání a oplocování jednotlivých národních států. Jestliže ale neexistují národní hranice, občané Evropské unie si musí být vědomi, že existují vnější hranice a že jejich ochrana funguje. Evropská unie musí být ve společném postupu dostatečným partnerem pro jednání s africkými zeměmi a státy Blízkého východu. Pozice silné a jednotné EU je pak pro spolupráci a realizaci potřebných opatření s těmito zeměmi nezbytná. Odmítáme takové modely společné migrační politiky, jejichž ústředním a trvalým principem jsou povinné přerozdělovací kvóty. Podpora rozvoje a restrukturalizace průmyslu Souhlasíme s tím, že EU musí sehrávat aktivnější roli v posilování potenciálu pro hospodářský růst v evropském prostoru. V modernizaci a plném využití potenciálu rozvoje evropského průmyslu je dnes budoucnost hospodářského růstu Evropy. Podporujeme větší iniciativu v oblasti posilování podílu průmyslu na evropském HDP. Z hlediska průmyslové produkce považujeme za potřebné odstraňování bariér v oblasti vědeckotechnické spolupráce, podporujeme prohloubení evropského vědecko-technického prostoru,

rovnoměrný rozvoj investic do modernizace tradičního evropského průmyslu a postupnou přeměnu podoby průmyslové produkce s využitím automatizace, digitálních technologií a vysokorychlostního internetu podle modelu tzv. Průmyslu 4.0. Tyto změny se nevyhnou ani sektoru energetiky. S vědomím vzniku nové, vyspělé průmyslové evropské infrastruktury, podporujeme, aby tento cíl byl rovněž společným cílem budoucí kohezní politiky EU. Sociální dimenze evropské integrace Nový přístup k rozvoji evropského průmyslu a ekonomiky jako celku musí být realizován s vědomím výrazných sociálních dopadů tohoto procesu. Je nutná větší evropská koordinace a aktivita i v oblasti restrukturalizací těch sektorů průmyslu a s nimi spojeného trhu práce, které budou v souvislosti s pokračující automatizací procházet zásadními proměnami. Tento princip se podle nás má stát ústřední součástí evropské politiky zaměřené na tvorbu a ochranu pracovních míst. Měl by být zaměřen na všechny členské státy Evropské unie, nikoli jen na státy eurozóny. Princip konvergence a koheze by měl být nedílnou součástí sociální dimenze evropské integrace. Je třeba vážně diskutovat stanovení minimálních sociálních standardů takovým způsobem, aby jejich pozitivní dopad mohli pocítit všichni občané Evropské unie, zvláště ti s nižšími příjmy. V agendě sociální politiky zásadně odmítáme kategorizování osob členských států dle země jejich původu. Citlivé prohlubování vnitřního trhu, zejména v oblasti služeb Podobně to podle nás platí pro pokračující liberalizaci trhu služeb, která v minulosti mohla vést v některých zemích k omezování počtu a kvality pracovních míst v tomto sektoru a tím i omezování dostupnosti či kvality těchto služeb. Podporujeme pokračující snižování překážek na volném trhu se službami, ale požadujeme, aby vznikly účinné nástroje na ochranu pracovních míst ve službách a garanci jejich dostupnosti a kvality pro spotřebitele. Zejména požadujeme, aby tyto nástroje byly garantovány u služeb obecného zájmu. Regulace kapitálu a boj proti daňovým únikům S konvergencí v oblasti příjmů úzce souvisí i otázka boje proti daňovým únikům a posilování vazby zdanění na zemi či oblast, kde byla realizována práce či služba. Požadujeme omezení daňových rájů na území EU a podporujeme větší spolupráci v oblasti výměny informací týkajících se plnění daňové povinnosti. Nezačne-li Evropská unie jako celek v blízké budoucnosti razantně bojovat proti existenci tzv. daňových rájů, bude se nerovnost mezi členskými státy, které jsou díky tomu v nevýhodě, i nadále zvyšovat. Podporujeme debatu o harmonizovaném a konsolidovaném daňovém základu, avšak s větším důrazem na místo výkonu dané aktivity, nikoli na právní sídlo dané společnosti často v ničem nesouvisející s reálnou výrobou či poskytováním služeb. Podporujeme lepší regulaci zejména nadnárodního kapitálu, a to například vytvořením společného evropského standardu vlastnické struktury pro nadnárodní korporace. Považujeme také za žádoucí rozpracovat nástroje, které umožní vytvořit ekvivalent daně či odvodů tam, kde dochází k produkci zisku bez pomoci lidské práce, díky automatizaci. Za vysoce aktuální považujeme diskusi o lepší regulaci nadnárodního kapitálu, například formou zdanění finančních transakcí. Flexibilní integrace eurozóny otevřená členským státům se závazkem přijmout euro Jsme toho názoru, že na institucionální úrovni EU pomůže více flexibility (princip dobrovolné spolupráce v agendách, na kterých mezi ČS panuje shoda), spíše než vytváření pevných diverzifikovaných celků (centrum - periferie). Princip flexibility podle nás lépe odpovídá hospodářské a společenské diverzitě ČS EU, zásadně se neztotožňujeme s myšlenkou prohlubování integrace, jejíž hlavním jmenovatelem by byla společná evropská měna, jako dnes potřebného ústředního kroku pro vytváření společné evropské budoucnosti. Dlouhodobě ale chápeme ambici Evropské unie, aby byla prostorem jedné měny. Proto je třeba zemím, které se v současnosti z různých důvodů nemohou ke společné měně připojit, nabídnout jiné možnosti stabilizace svého vztahu k eurozóně. V současné době je možné podpořit, aby ČR vstoupila do ERM II a bankovní unie s deklarací dlouhodobého závazku přijmout euro, v případě, že

to pro ni bude znamenat větší stabilitu kurzu a bezpečnější hospodářský vývoj. Podpora strategických investic Evropě se nedaří investovat do klíčových a strategických projektů a tím řešit tzv. symetrické šoky (na rozdíl od šoků asymetrických, které potřebují diferenciovaný přístup a patrně i nové nástroje). Projekt EFSI (tzv. Junckerův balíček) v tomto má pouze omezený dopad. Je třeba zvážit odvážnější formy podpory zejména veřejných investic zvýšením kapacity Evropské investiční banky a forem jejího financování, zejména diskuze nad rolí ECB. Je třeba dát i jednotlivým členským státům dostatek flexibility, aby jejich fiskální situace neomezovala investice do výnosných a potřebných strategických veřejných i soukromých projektů, a to zejména v oblasti podpory infrastruktury a nákladů spojených s restrukturalizací ekonomiky i v kontextu nových digitálních trendů. Nadto by projekty s jasnými pozitivními hospodářskými a sociálními externalitami neměly být předmětem stejně přísných rozpočtových a finančních pravidel, jako projekty vedoucí výhradně k soukromému zisku: jestliže se přínosy některých investic nevracejí výlučně investorovi, ale celé společnosti, je nutno k nim přistupovat odlišným způsobem. Sjednocení spotřebitelských standardů v potravinové politice Pozorujeme, že pro některé zboží - zvláště potraviny, ale obecně spotřebitelské zboží - existují dvojí kvalitativní standardy určené pro různé členské státy EU. Zvláště země střední a východní Evropy se postupem času staly odbytištěm zboží nižší kvality, někteří dokonce hovoří o našem regionu jako o “odpadkovém koši Evropy“. Vyvážení méně kvalitních potravin do některých zemí Evropy umožňuje neexistence spotřebitelských standardů v oblasti reálné kvality a bonity. Tvorba legislativy, která by byla schopna kvalitativně pojmout tyto dvojí standardy, její implementace a důrazná kontrola by výrazně napomohla ochraně spotřebitele, zajištění jeho zdraví a bezpečnosti na spotřebitelském trhu v rámci Jednotného vnitřního trhu EU. V neposlední řadě by zamezila pocitu občanů některých členských států, že jsou spotřebiteli druhé kategorie. Energetická unie Energetická politika v EU je v současné době neefektivní, je pod vlivem národních a regionálních přístupů a neumožňuje vytvořit dostatečné evropské synergie. Souhlasíme s opatřeními, která byla v této oblasti podniknuta, soudíme však, že je v zájmu Unie i jednotlivých členských zemí, aby proces budování energetické unie byl urychlen. Chceme vést debatu o konkrétní podobě této unie, která by cílenými a koordinovanými investicemi a společným postupem pomohla k naplnění klimatických cílů a zároveň vedla ke snížení cen energií pro podniky a spotřebitele. Máme zájem na rychlé realizaci tohoto projektu, který povede ke zvýšení energetické bezpečnosti a eliminuje riziko energetické chudoby.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1410&clanek=449103

Ministerstvo zemědělství: Český agrární dovoz pocházel v předešlém pololetí zejména z Německa a Polska parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

16.8.2016

zpět Zprávou o výsledcích agrárního zahraničního obchodu ČR za první pololetí roku reaguje Ministerstvo zemědělství na informace Českého statistického úřadu, který zveřejnil 10. srpna první předběžná data o zahraničním obchodě za březen 2016. Obrat českého AZO se v 1. pololetí roku 2016, v souladu s dlouhodobě rostoucím trendem, meziročně zvýšil o 5,0 %, viz tab. 1. Na straně vývozuvzrostla hodnota o 3,8 % (o 3,7 mld. Kč),

zatímco na straně dovozu byla vyšší o 6,1 % (o 6,5 mld. Kč). Záporná bilance českého AZO se takprohloubila o více než jednu třetinu (o 2,8 mld. Kč) na 11,0 mld. Kč, což je vzhledem k předchozím pěti letům přibližně průměrná hodnota. Stupeň krytí dovozu vývozem se ve stejné době meziročně snížil o 2,0 p. b. na 90,3 %. Toto zhoršení zapříčinil zejména meziroční vývoj obchodu v 1. čtvrtletí roku, v samotném 2. čtvrtletí se agrární vývoz a dovoz meziročně zvýšily stejnou měrou a schodek bilance se navýšil jen mírně (o 2,5 % na 4,3 mld. Kč). Schodek bilance českého agrárního obchodu s EU 28 se na rozdíl od 1. pololetí roku 2015 ve stejném období roku 2016 meziročně skokově navýšil (na 2,7 mld. Kč), zatímco s třetími zeměmi se bilanční pasivum mírně snížilo (na 7,4 mld. Kč). V samotném 2. čtvrtletí 2016 však došlo mezičtvrtletně (tj. vzhledem k 1. čtvrtletí) ke zřetelnému zlepšení agrárně obchodní bilance s Unií i mimo ni, viz graf 1. Jak v případě obchodu s EU 28, tak s třetími zeměmi dosahovala hodnota bilance ve 2. čtvrtletí roku 2016 řádově podobné úrovně jako ve 2. čtvrtletí roku 2015. V rámci agrárního obchodu s Unií došlo ve 2. čtvrtletí roku 2016 k nezvyklému mezičtvrtletnímu poklesu hodnoty na straně dovozu z ní, zatímco na straně vývozu došlo, stejně jako v předchozím roce, k nárůstu hodnoty. V celkovém českém vývozu zaujímalo v 1. pololetí roku 2016 agrární zboží5,0 % a v celkovém českém dovozu tvořilo 6,5 %, viz tab. 1. Podíl agrárního zboží na obratu celkového zahraničního obchodu ČR za posledních šest sledovaných let vzrostl, a to o 0,9 p. b. na 6,6 % na jednotném trhu Unie a o 0,5 p. b. na 2,8 % mimo něj. Meziroční nárůst podílu v 1. pololetí roku 2016 se však týkal pouze strany dovozu. Hlavními exportovanými položkami z ČR byly v první polovině roku 2016cigarety, pšenice, řepkový olej[1], pekařské zboží, káva, přípravky používané k výživě zvířat, čokoláda a ostatní kakaové přípravky, potravinové přípravky[2], nezahuštěné mléko a smetana (surové mléko[3] z toho tvořilo dvě třetiny), pivo, cukrovinky (bez kakaa), limonády, živý skot, sýry a tvaroh, slad, masné přípravky a konzervy, cukr, výtažky a koncentráty z kávy (vč. přípravků na jejich bázi), semena řepky, uzenky a salámy, ječmen, řepkové pokrutiny, zahuštěné mléko a smetana a živá drůbež. Nejvíce importovaným zbožím do ČR byly v první polovině roku 2016vepřové maso, káva, čokoláda a ostatní kakaové přípravky, pekařské zboží, cigarety, sýry a tvaroh, potravinové přípravky, přípravky používané k výživě zvířat, řepkový olej, maso a droby drůbeže, limonády, banány, víno, citrusové plody, sójové pokrutiny, hovězí maso, lihoviny, výtažky a koncentráty z kávy (vč. přípravků na jejich bázi), přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka, rajčata, cukrovinky (bez kakaa), konzervované ovoce a ořechy, ryby (čerstvé, chlazené nebo zmrazené), venkovní a pokojové rostliny, papriky, omáčky, ochucovadla a hořčice a kukuřice. V komoditním pohledu byla v meziročním porovnání bilance českého AZO v 1. pololetí roku 2016 negativně ovlivněna zejména poklesem aktiva v obchodě s řepkovými semeny (o 2,4 mld. Kč), jež byl zapříčiněn v převážné míře nižší hodnotou vývozu do Německa, dále (v řádově již nižších hodnotách) v obchodě s nezahuštěným mlékem a smetanou, s pšenicí[4] (rovněž v obou případech vlivem nižší hodnoty vývozu do Německa) a cukrem (v důsledku poklesu exportu do řady zemí v čele s Rakouskem a Slovenskem, ale i v roce 2016 nulovým vývozem do Egypta). Mimo to se prohloubil schodek bilance v obchodě s bramborami (vyšší hodnota dovozu z Německa, ale i Francie) a kukuřicí (patrný byl především pokles hodnoty vývozu do Německa a Rakouska[5]). Naproti tomu výrazný meziroční přírůstek hodnoty bilančního aktiva zaznamenal v první polovině roku 2016 obchod s cigaretami (o 2,0 mld. Kč). Dále stojí za povšimnutí změna aktivní bilance zpátky na zápornou u potravinových přípravků a naopak poprvé byla kladná bilance u skupiny pekařských výrobků (zejména zásluhou vyšších vývozů sušenek). Netto-dovoz hlavní české importní položky - vepřového masa - se v hodnotě meziročně snížil o 10 %, v množstevním vyjádření však stagnoval. U řady komodit došlo v 1. pololetí roku 2016 k meziročnímu nárůstu průměrných jednotkových cen, u některých však v důsledku vysoké nabídky na trhu vývozní a dovozní ceny výrazně poklesly. Týkalo se to zejména mléka, mlékárenských výrobků, masa a některých obilovin (s výjimkou kukuřice). Dominantním teritoriem, kam ČR vyváží a odkud dováží agrární zboží, je jednotný trh Evropské

unie. V první polovině roku 2016 činil podíl EU 28 na straně exportu 91,8 % a na straně importu 85,3 %[6], což jsou hodnoty nevybočující z rámce předchozích let. V členění na jednotlivé země český agrární vývoz směřoval v první čtvrtině roku 2016 především na Slovensko (23,0 %), do Německa (17,1 %) aPolska (12,5 %), dále do Itálie (9,4 %), Rakouska (5,4 %), Maďarska (4,6 %) a Spojeného království (3,6 %). Z třetích zemí bylo nejdůležitějším partnerem nadále Rusko (1,3 %) a svou pozici posílilo Turecko (0,8 %). Český agrární dovoz pocházel ve sledovaném pololetí zejména z Německa(20,2 %) a Polska (19,5 %), dále z Nizozemska (7,6 %), Slovenska (6,2 %), Španělska (5,8 %), Itálie (5,5 %), Rakouska (3,5 %), Maďarska (3,4 %), Francie (3,2 %). V rámci třetích zemí byly nejdůležitějšími dodavateli Čína (1,2 %), Brazílie (1,2 %), Turecko (1,1 %) a Spojené státy (0,9 %). K meziročnímu zhoršení bilance v teritoriálním pohledu došlo v 1. pololetí roku 2016 zejména v českém agrárním obchodu s Německem (o 2,8 mld. Kč) a Polskem (o 1,8 mld. Kč)[7], z nichž došlo k nárůstu netto-dovozu, s Francií (v jejímž případě se vyrovnaná bilance[8] posunula do záporných čísel o 1,4 mld. Kč), a dále s Rumunskem a Rakouskem (do nichž došlo k poklesu netto-vývozu). Naopak zlepšení vykázal ve stejné době obchod s Itálií (o 2,1 mld. Kč), Slovenskem (o 1,4 mld. Kč), dále Brazílií, Spojeným královstvím a Bulharskem. S výjimkou Brazílie, u níž se snížil netto-dovoz, došlo v případě těchto zemí ke zvýšení netto-vývozu. Graf 1 - Vývoj bilance AZO ČR v roce 2011 až 1. pololetí 2016 podle čtvrtletí (mld. Kč) Pozn.: EU 15 - původní členové EU, EU 13 - noví členové EU (od 2004), TZ - třetí (mimounijní) země. Zdroj: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, srpen 2016, výpočet ÚZEI Údaje o zahraničním obchodu za červen 2016 zveřejnil Český statistický úřad 8. srpna 2016. Data za 1. pololetí 2016 a za rok 2015 jsou předběžná, údaje za předchozí roky jsou již definitivní. Podrobnější data o agrárním zahraničním obchodě za leden až červen 2016 naleznete v příloze. [1] Řepkový olej vymezený kódy HS 1514 11 a 19, tj. s nízkým obsahem kyseliny erukové. [2] Potravinové přípravky jiné, vymezené dle celního sazebníku číslem HS 2106. [3] Surové mléko vymezeno přibližně položkou KN 0401 20 99 “mléko s obsahem tuku převyšující 3 % a nepřevyšující 6 % v balení nad 2 litry“. [4] Zatímco hodnota vývozu ve finančním vyjádření u pšenice, ale i např. ječmene, sladu, zahuštěného mléka a smetany a sýrů a tvarohu byla v první polovině roku 2016 meziročně nižší, vyvážené množství se zvýšilo. Na straně dovozu byl obdobný vývoj patrný u masa a drobů drůbeže, popř. sýrů a tvarohu, u nichž importované množství meziročně stagnovalo. [5] Při současném nárůstu dovozu z Maďarska a Polska, který nebyl vykompenzován nižším importem ze Slovenska. [6] Dovoz je sledován podle země původu, nikoliv odeslání. [7] K čemuž přispěla výrazně vyšší hodnota netto-dovozu kávy (způsobená především výraznějším poklesem hodnoty vývozu nežli dovozu) a poprvé záporná hodnota bilancí obchodu s řepkovými semeny a cukrovinkami. [8] Vlivem poklesu dříve vysokých vývozů cigaret a dalších tabákových výrobků. Přílohy AZO_IIQ2016 (DOCX, 295 KB)

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=449266

Právo Dožínky se oslaví v Kroměříži Právo str. 10 Střední a Východní Morava Jiří Růžička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

17.8.2016

zpět Příběh chleba, jinak výstava ve foyer Muzea Kroměřížska, připomene od čtvrtka blížící se konec sklizně obilovin ve Zlínském kraji. Současně předznamená velkou oslavu sklizně a přehlídku lidových tradic z Hané, Valašska a Slovácka, kterou Kroměříž zažije od pátku 19. do soboty 20. srpna. Jejím vyvrcholením jsou Dožínky Zlínského kraje, které mají za sebou devítiletou historii a vždy nabídly pestrý program plný folklóru, který navštívily tisíce lidí. Také letos se mohou těšit na tradiční průvod krojovaných, vystoupení souborů z Hané, Valašska i Slovácka, Slavnost chleba na nádvoří zámku, dětskou scénu na nádvoří radnice a galaprogram. V pátek v 10 hodin začne na Velkém náměstí dožínkový jarmark a ve 14 hodin se tamtéž uskuteční tvůrčí dílna, kde si lidé budou moci vyzkoušet práci se slámou, ovocem, zeleninou a květinami. V 19 hodin začne program s dožínkovými pozdravy partnerských měst Kroměříže – Nitry, Ružomberku a Kremsu. Hlavním dnem slavností bude sobota. V 10 hodin opět na Velkém náměstí začne dožínkový jarmark i výstava zemědělské techniky. Z Komenského náměstí na Velké náměstí zamíří dožínkový průvod. V čele pojedou krojovaní jezdci na koních, za nimi kočárová spřežení a účinkující soubory. V 11 hodin bude akce slavnostně zahájena předáním dožínkového věnce hospodáři. O půl hodiny později budou vyhlášeny výsledky soutěže Regionální potravina. Připraven je i kulturní program, v němž vystoupí folklórní soubory a muziky z Moravy i ze Slovenska. V případě nepříznivého počasí se vystoupení konají v kulturním domě. Od 10 hodin se v Klubu Starý pivovar koná Dožínkový gastrofestival s ochutnávkou valašských, slováckých a hanáckých specialit. Na zahradě chrámu sv. Mořice se od 14 hodin konají tvůrčí dílny pro rodiny s dětmi doprovázené vystoupením dětských folklórních souborů. Dožínky uzavře v neděli v 10.45 děkovná mše svatá za úrodu v chrámu sv. Mořice. Ve Zlínském kraji k pondělku zbývalo sklidit necelých šest procent obilovin. Žně jsou tak prakticky u konce. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Výnosy jsou výborné, proti loňsku vyšší. U obilovin činí 7,11 tuny na hektar a u řepky 4,04 tuny na hektar. „Oslavíme sklizeň, která je například v našem okrese Kroměříž z 90 procent ukončena, a lidem také budeme prezentovat zemědělství včetně naší techniky,“ řekl ředitel kroměřížské okresní agrární komory Milan Hebnar. *** Hlavním dnem slavností se stane sobota Foto popis| Jubilejní, desátý ročník Dožínek Zlínského kraje nabídne i přehlídku lidových tradic z Hané, Valašska a Slovácka. Foto autor| Foto PRÁVO – Jiří Růžička Regionální mutace| Právo - střední a východní Morava

Prima Zdraví nebezpečný červ v lososu 12.8.2016

Prima str. 2 18:55 Zprávy FTV Prima

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Karel VOŘÍŠEK, moderátor -------------------Omlouvám se, ale pokud právě večeříte, mohly by být pro vás následující záběry drastické. Zvláště máte-li lososa. Hygienici varují před jednou dávkou, ve které objevili lidskému zdraví nebezpečného parazitického června. Upozornil na ně zákazník, který měl po jeho konzumaci zdravotní potíže. Karolína Hošek má pro nás podrobnosti. Karolina HOŠEK, redaktorka -------------------Stogramové plastové balení výrobku - losos divoký uzený kousky, s daty spotřeby 22. července a 11. srpna. Pokud tahle balení máte doma, vyhoďte je do koše. V mase se našel parazitický červ, který postihuje vnitřní orgány. Ladislav ŠTICHA, mluvčí ministerstva zdravotnictví -------------------Dochází k prudkým bolestem břicha, zvracení a k nevolnostem. Ale jsou i samozřejmě případy, kdy se ta nemoc žádným způsobem neprojeví. V obou případech je ovšem dobré raději navštívit lékaře. Karolina HOŠEK, redaktorka -------------------Příznaky nejčastěji přicházejí od hodiny do 14 dní od snědení výrobku. František STEJSKAL, lékař, odborník na parazity -------------------Může dráždit, může vlastně migrovat někde v jícnu, v žaludku, může se dostat do tenkýho střeva, může i vlastně se dostat pod sliznici. Karolina HOŠEK, redaktorka -------------------Pokud jste výrobek tepelně upravili nad 60 stupňů, nebo ho hluboce zamrazili, obávat se nemusíte. Balení závadné ryby hygienici objevili zatím ve dvou prodejnách Albert na Václavském náměstí. redaktorka /citace: Barbora VANKO, mluvčí, AHOLD/ -------------------"Zákazníkům se velice omlouváme za problémy u tohoto značkového výrobku. Zmíněnou šarži jsme okamžitě stáhli z prodeje. K pochybení došlo na straně dodavatele, se kterým jednáme." Karolina HOŠEK, redaktorka -------------------Těm z vás, kteří tento výrobek z Polska mají stále doma, řetězec nabídne peníze zpět. Firmu, která lososa vyrábí, jsme dnes samozřejmě požádali o vyjádření jak emailem, tak telefonicky. Bohužel vše bez odpovědi. Podle expertů na technologie potravin je ale na vině nedostatečná tepelná úprava. Maso se totiž dnes hojně udí studeným kouřem nebo za pomoci speciálních solí, které mu dodají uzenou příchuť uměle. Karolína Hošek, Prima FTV.

prvnizpravy.cz

Spotřebitelé budou moci z levných potravin těšit i nadále 16.8.2016

prvnizpravy.cz str. 0 byznys

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pokles cen zemědělských výrobků naznačuje, že se i nadále spotřebitelé budou moci těšit z levných potravin. Ceny zemědělských výrobců v červenci klesly o 1,2 % meziměsíčně a více než vykompenzovaly svůj jednoprocentní červnový nárůst. Za tím může stát zlepšování odhadů produkce potravin. Podle ČSÚ bychom se měli letos opět dočkat nadprůměrné sklizně, uvedl Marek Dřímal, analytik Komerční banky. Ceny v zemědělství jsou zásadním faktorem pro vývoj cen potravin ve spotřebitelském koši. Dnešní údaje naznačují, že se spotřebitelé budou moci z levných potravin těšit i nadále. Červencový nárůst cen potravin v rámci indexu CPI o půl procenta se totiž v nejbližší době nemusí kvůli nízkým cenovým tlakům u zemědělských výrobců opakovat. Levné potraviny jsou sice dobrou zprávou pro spotřebitele, centrální banka by ale radši viděla celkovou inflaci na vyšších hodnotách než 0,5 % meziročně v červenci, poznamenal Marek Dřímal

(md, jk, prvnizpravy.cz, foto: arch.)

URL| http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz...moci-z-levnych-potravin-tesit-i-nadale/

Rádio City Závadné maso z Polska 10.8.2016

Rádio City str. 2 07:55 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět moderátor -------------------Veterináři řeší další závadné maso z Polska. 400 kilogramů vepřové panenky obsahovalo nepovolené množství antibiotik. Maso mohou mít v mrazácích některé restaurace, které je mají vrátit distributorovi.

Tachovský deník Naším bonusem jsou například vyučené prodavačky Tachovský deník str. 2 Tachovsko/Téma JAROSLAVA HOHLOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

12.8.2016

zpět

HLAVNÍ EKONOMKA JEDNOTY TACHOV VLADIMÍRA TICHÁ: Tachov – Jednota, spotřební družstvo Tachov – do devadesátých let největší maloobchodní řetězec nejen na Tachovsku. To se ale s nástupem velkých supermarketů změnilo. Nejen o tom, jak těžké je v současné době na trhu přežít a být konkurenceschopným jsme si povídali s Vladimírou Tichou, hlavní účetní tachovské Jednoty. * Jak by se dnes dala představit společnost Jednota? Jednota, spotřební družstvo v Tachově, je obchodní společnost s 63letou historií. Původně bylo družstvo založeno k uspokojování sociálních potřeb obyvatel měst i venkova. Provozovalo maloobchodní prodejny, velkoobchodní sklady, provozovny veřejného stravování, hotely, rekreační zařízení. V současné době provozuje jen maloobchodní prodejny a výrobnu lahůdek, z které rozváží výrobky po celém bývalém okrese Tachov, částečně i za jeho hranice do Plzně a Chebu. Průměrně zaměstnáváme 140 lidí. * Kolik máte na Tachovsku prodejen? Máme dvacet prodejen, ty se nachází v Plzeňském kraji a jednu prodejnu v Karlovarském kraji. * V posledních letech se některé vaše prodejny modernizovaly. Snaží se Jednota investovat do modernizace pravidelně? Do marketingového plánu pravidelně zařazujeme rekonstrukci jedné prodejny v daném roce. Nemalé finanční prostředky odčerpávají opravy všeho druhu a udržovací práce. Prodejny dle potřeby vybavujeme novou výpočetní technikou, chladícím a mrazícím zařízením. Pravidelně dvakrát ročně pořádáme školení provozních zaměstnanců. Zaměřujeme je na znalosti pokladního systému, hygieny prodeje a chování obsluhujícího personálu k zákazníkovi. * Co považujete za vaši největší výhodu oproti konkurenci? Považujeme též za výhodu, že na některých prodejnách obsluhují vyučené prodavačky, kterých je dnes jako šafránu. Takové prodavačky se dokáží o zákazníka dobře postarat, protože se to tři roky učily ve škole. * Snažíte se také nabídnout třeba výrobky českých a pokud možno regionálních producentů? Na tom si dokonce zakládáme. Snažíme se o podporu hlavně českých výrobců potravin. Když máme možnost, využijeme i regionální dodavatele, byli bychom ovšem rádi, kdyby těch regionálních bylo více. V našem regionu se ale jedná nejčastěji o drobnou výrobu, kterou si jsou schopni farmáři prodat sami a o velkovýrobu nemají zájem, protože podléhá přísným nařízením Evropské unie. * V minulých letech Jednota desítky prodejen rušila. Má ještě družstvo zájem jejich počet znovu zvýšit? Chceme především udržet stávající velikost naší prodejní sítě. Máme i zájem o zpětné rozšíření počtu prodejen v případě reálné výše nájemného v místech s takovou kupní sílou, která zajistí ekonomickou výhodnost provozování obchodu. * Když jsme zmínili rušení prodejen, proč podle vás k tomu docházelo? Na vině je vždy ztrátovost obchodu. Prodejny na vesnicích nepřinášely takový zisk, aby mohly uživit svůj personál. Každá uzavřená prodejna má svou individuální cestu ke svému konci. Je to téma na delší povídání, každý konec ovlivnilo několik aspektů, výstavba velkých řetězcových prodejen; otevírání prodejen potravin vietnamskými obchodníky, kteří skupují akční zboží v supermarketech a mají otevírací dobu do 22:00 hodin; nedostatek pracovní síly – nezájem o práci prodavačky, lidi raději utíkají do fabrik průmyslové zóny na Nové Hospodě, kde mají nabídnuto při nástupu v čistém více než u nás atd.

* Jaká jsou rizika současného českého obchodu? Velice přísná kontrola ze strany ČOI, SZPI, inspektorátu práce a jiných kontrolních orgánů a vysoké sankce při nedodržení zákonů souvisejících s obchodem. Foto popis| PRODEJNĚ MALOOBCHODNÍHO ŘETĚZCE V PŘIMDĚ (na snímku) v letních měsících pomáhají především návštěvníci a turisté. Foto autor| Foto: Deník/Jaroslava Hohlová Region| Západní Čechy

technet.cz Proč je žralok grónský čerstvý nechutný, a jak mu to pomáhá 14.8.2016 technet.cz str. 0 Technet.cz / Věda Technet.cz, Matouš Lázňovský Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Žralok grónský je nejen v současnosti nejstarší známý obratlovec, ale také zdroj otrav tažných psů i nezkušených polárníků. A také tvor obdivuhodně přizpůsobený svému prostředí. Žralok grónský na obálce časopisu Science v květnu 2016 Jak jsme zmínili v naší zprávě o nejstarším známém obratlovci, novopečený rekordman žralok grónský se do prestižního časopisu Science dostal jen dvakrát. V srpnu 2016 a předtím téměř přesně před sto lety, v květnu 1915 . Časopis tehdy zveřejnil podle redakce „velký souhrn všeho, co víme o otravě žraločím masem“ z pera A. Jensena z univerzity v Kodani. Téma příspěvku je zajímavé i proto, píše ve svém krátkém úvodu redaktor A.H. Clark, že tato paryba je důležitým zdrojem potravy pro člověka, a její hospodářský význam by mohl nadále stoupat v důsledku zvyšující se spotřeby potravin, a s tím souvisejícím jejich nových kvalitních a dostatečně levných zdrojů. Profesor Jensen pak zhruba na jedné tiskové straně čtenáře informoval, že v Grónsku se pravidelně objevují příklady, kdy tažní psi po pozření většího množství masa ztrácí sílu v tahu, ztrácí stabilitu, objevují se u nich třesy, ale i průjem a další znaky otravy. V některých případech mohou i zajít. Příčina těchto potíží je neznámá, ale vše nasvědčuje přítomnosti neznámého jedu v mase žraloka, který působí podobně jako alkohol, pokračuje dánský vědec. Podle jeho informací je možné látku odstranit z masa vařením, ale také sušením, během kterého z něj jed odkapává s odcházející vodou. „Jed je také rozpustný ve vodě, a lze ho z něj odstranit vymýváním,“ cituje A. Jensen vyjádření veterinárního lékaře A. Hjortlunda, který několik let žil na severu Grónska. Ze stejného zdroje je i informace, že na látku obsaženou ve žraločím mase lze psy (a zřejmě i lidi) zvyknout opakovaným podáváním menších dávek. O přesné povaze záhadné látky doktor Hjortlund nechtěl příliš spekulovat. Podle něj by šlo přesnější znalosti získat pouze „výzkumem jedu, který by zároveň osvětlil jeho chemické složení, fyziologické účinky“. My můžeme se stoletým zpožděním konstatovat, že přání pana doktora Hjortlunda bylo vyslyšeno, ale nějakou dobu to trvalo. Zuby žraloka grónského na ilustraci z roku 1911 Močovinou proti soli, jak proti močovině? V roce 1991 vyšla v časopise Toxicon studie nazvaná „Otrava masem grónského žraloka Somniosus microcephalus může být způsobena trimethylaminem“ ( placený přístup odsud ), jejíž

autoři - také z kodaňské univerzity, která je evidentně dlouhodobě světovým lídrem ve zkoumání žraloka grónského v oboru - svou pointu prozradili už v titulku. Výsledky této práce dokazují, že za toxické účinky žraločího masa může v jejím titulku zmíněný trimethylamin (TMA). Za běžných okolností jde o hořlavý plyn, který má podle chemiků údajně výrazný „rybinový“ zápach. Vzniká často v důsledku rozpadu zvířecích či rostlinných těl. Může se objevit i v lidském těle, ale to by ho nemělo vyrábět - produkci mají mají podle všeho na svědomí jen střevní bakterie. Tedy pokud dostanou vhodné ingredience - a jednou z nich je i maso žraloka grónského. Jeho tělo totiž obsahuje sloučeninu zvanou trimethylaminoxid (TMAO) v koncentracích, které jsou na pro jiné živé organismy nemyslitelné (podobně je na tom i jeho příbuzný Somniosus pacificus, světloun pacifický, ale o tom dále) Právě z TMAO vzniká v psích nebo lidských střevech toxický TMA. Jeho účinek samozřejmě závisí na tom, kolik žraloka dotyčný sní. Smrtelná dávka ale musí být poměrně velká, protože ve většině případů končí otrava jen slabostí s příznaky „opice“. A proč TMAO? Tato látka pomáhá zřejmě pomáhá žralokům grónským přežít ve velmi slaných vodách, které se mohou v Arktidě objevit. Souhra faktu, že mořský led tvoří jen sladká voda a vyšší hustoty slavné vody vede k tomu, že u dna, kde se tito žraloci a jejich pacifičtí příbuzní světlouni často pohybují, je koncentrace soli ve vodě výrazně větší než bývá jinde v oceánu obvyklé. Pobyt v takové oblasti s sebou nese jedno riziko: pokud je totiž voda okolo slanější než jejich vnitřní prostředí, bude mít (obrazně řečeno) voda z jejich těla „snahu“ tento roztok ředit. Jinými slovy, kdyby neměli tvorové zde žijící nějaký obranný mechanismus, budou neustále ztrácet vodu. Žraloci se brání úniku vody tím, že zadržují v těle močovinu. Jejich tělo je tedy stejně nasycený roztok jako mořská voda - jen místo soli je v něm rozpuštěná hlavně močovina (ryby mají jiný systém, ale to teď nechejme být). Bohužel močovina není pro tělo zrovna ideální látka protože rozkládá některé bílkoviny, které potřebujeme my i žraloci k životu. Zatímco my tento problém řešíme rychlým vylučováním močoviny, žraloci si obrazně řečeno pořídili „chemickou toaletu“ TMAO. To potlačuje vliv močoviny na bílkoviny, a tak žraloci mohou být doslova „v rovnováze“ se slanou vodou v tomto okolí. Tento mechanismus využívají i jiné druhy těchto paryb než žralok grónský nebo světloun pacifický, ale koncentrace TMAO v jejich tělech není ani zdaleka tak vysoká. Je to patrně důsledek zmíněných specifických podmínek, které se mohou objevit právě v severních oceánech. Poučení tedy zní: hlubinné žraloky čerstvé jen v krajní nouzi (ostatně močovina a TMAO dohromady vám to jindy ani nepovolí). A před konzumací je vůbec nejlepší je povařit - a vodu slít. TMAO se převařením nezničí, ale většina ho podle experimentů skončí právě v převařené vodě.

URL| http://technet.idnes.cz/proc-je-zralok...ng-/veda.aspx?c=A160812_221037_veda_mla

Tina Poklad od luční víly Tina str. 27 Pro snadný život Kateřina Endrlová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

17.8.2016

zpět Jak už je to dlouho, co jste naposledy upletly věneček? Vraťte se na chvilku do dětských let a vyrobte krásný věnec. I když si ho neposadíte na hlavu jako kdysi, parádu nadělá. Základ je aranžovací drát, tenčí drátek na obtočení a květinová páska. Květiny na věnec vyberte dle možností, tento je z hortenzie, kontryhelu, řimbaby a zvonečkovce.

Drát omotejte zelenou samolepicí páskou, aby byl pod květinami dobře schovaný. Na obou jeho koncích udělejte háčky a zaklesněte je do sebe. Vytvoří se kruh. Vybrané květiny rozeberte na kvítky a udělejte z nich malé svazky tak, aby v každém z nich byly zastoupeny všechny druhy. Stonky zarovnejte. Minipugéty po jednom navazujte na drát, dokud nebude celý pokrytý. Na závěr květiny načechrejte a věncem provlečte starorůžovou stužku na zavěšení. 2 Olivové léto Na grilované maso nebo do salátu se hodí Minerva extra panenský olivový olej. Vyrábí se výhradně lisováním zastudena, díky kterému si zachovává vynikající aroma. Kromě lahodné chuti dodává tělu vitaminy, které posilují imunitu a podporují trávení. Cena 184 Kč. 3 Mlsní méďové Medvědi na jahodách od značky Pedro jsou směsí měkkých želé bonbonků a želé jahod. Nechte si v puse rozplynout pěnové medvědy a přidávejte jahůdky. Cena 14,90 Kč. 4 S česnekem Chcete mít sílu jako medvěd? Zkuste to s medvědím česnekem. Na jeho sběr je sice už pozdě, ale to vůbec nevadí. Dejte si kukuřičná kolečka Cornies - obložte je čerstvým sýrem a zeleninou a pochutnáte si. Cena 21,90 Kč. 5 Ledová dobrota Osvěžující chuť citronů, které dozrávaly na italském slunci, je v každém nanuku Majestic Limoncello z Icelandu. V balení je 6 kousků a je jen na vás, zda se rozdělíte. Koupíte za 69 Kč. Užitečné rady do kuchyně a domácnosti Vaření, pečení, praní, uklízení - ulehčete si domácí práce a vyzkoušejte tipy šéfkuchařů, zkušených hospodyněk i našich čtenářů. 6 Pečené brambory s limetovou šťávou Omyjte 800 g nových brambor. Podélně je nakrájejte na osminky, promíchejte je se 4 lžícemi olivového oleje a trochou soli. Brambory nasypte na plech s pečicím papírem a při 180 °C pečte asi 25 až 30 minut, dokud nezměknou a nezezlátnou. Kůru z limetky nastrouhejte najemno. V hmoždíři rozdrťte mořskou sůl, promíchejte ji s limetkovou kůrou a mletým koriandrem. Posypte jí brambory a je hotovo. Chutnají samotné nebo i s tvarohovým dipem. 7 Špenátová omeleta s krabí tečkou Na pikantní omeletu oblanšírujte listový špenát a potom ho přimíchejte k vaječné směsi. Vše nalijte na pánev a nechte pomalu bobtnat. Na závěr navrch nasypte krabí tyčinky a krátce propečte. 8 Cuketu naplňte každý večer jinak Naservírovali jste rodině cuketové placky, buchtu i lečo, a už nevíte, co dál? Zkuste z ní udělat závitky. Cuketa je chuťový univerzál, který snese téměř jakoukoliv náplň - jeden večer sýr, druhý mleté maso, třetí tuňáka a bude po ní. Dá se jíst zapečená i syrová. 9 Skořicové šneky Kynuté těsto rozválejte dotenka, potřete ho máslem a podle své chuti posypte cukrem a skořicí. Těsto pevně stočte a nakrájejte ho na 1,5 cm silné řezy. Šneky y rozložte na plech, potřete je rozšlehaným zá, žloutkem. a pečte při 220 °C přibližně 10 minut. 10 Čokoládu hezky zjemní žloutek

Čokoládová poleva bude jemná, hladká a lesklá, když do ní zašleháte ežloutek. 11 Hrnec na pudink vymažte Až budete chystat pudink, vymažte si hrnec silnou vrstvou másla. Pudink bude hladší, vláčnější a navíc se odspoda nebude připalovat. 12 Misku na těstoviny trochu předehřejte Až budou těstoviny uvařené, vodu neslévejte nad dřezem, ale zachyťte ji do servírovací mísy. Nechte ji tam 2 minuty, pak ji vylijte a v míse podávejte těstoviny. Zůstanou tak déle teplé. 13 Meloun na bowli naložte do rumu Bowle je v létě nedocenitelný drink. Z jedné dávky osvěžíte spoustu hostů najednou, snadno uděláte nealkoholickou verzi pro děti a opravdu si pochutnáte. Výborná je z mixu melounů s vínem a sodovkou. Aby byla dokonalá, vydlabanou dužinu nejprve zasypte cukrem, zalijte rumem a citronovou šťávou, přikryjte fólií a nechte nejméně dvě hodiny odležet v lednici. 14 Bezinkový likér pro dámy Na likér natrhejte 2 kg bezinek. Vařte je s půllitrem vody zhruba 10 minut, nechte vychladnout a pak je propasírujte přes hustý cedník či pláténko. Šťávu svařte s kilem cukru. Mezitím spařte 3 až 4 lžičky zrnkové kávy, nechte ji vychladnout a scezenou přilijte k sirupu. Nakonec přidejte 0,5 až 0,7 litru kořalky a 2 vanilkové cukry. SNADNÉ A RYCHLÉ 15 Tvaroh smíchejte s trochou perlivé minerálky - bude lehoučký a získá smetanovější chuť. Tipy, které ušetří čas, práci a vaši peněženku 16 Levný osvěžovač vzduchu ze sody Do pěkného malého kalíšku nasypte jedlou sodu, pokapejte ji svým oblíbeným esenciálním olejem (mělo by stačit asi 8 kapek) a osvěžovač vzduchu je hotový. Jednou za čas nádobkou trochu zatřeste, aby se se mohla uvolnit další vůně. 17 Místo válečku poslouží lahev Chcete na dovolené překvapit rodinu závinem, ale v apartmánu či chatce není váleček na těsto? Žádnou paniku, můžete ho rozválet lahví od vína - prostě ji omyjte a pomoučněte. 18 Jak chytře odstranit etiketu Potřebujete ze zavařovací sklenice sundat etiketu? Sklenici namočte do horké vodě. Zbytků lepidla se zbavíte pomocí školní gumy: stopy po štítku zkuste jednoduše vygumovat. 19 Učení nesmí trvat dlouho Až budete děti učit jezdit na kole, pamatujte, že čím jsou mladší, tím kratší je doba, během níž se dokážou soustředit na nové věci. Proto je učte jen 10 minut denně. Nečekejte, že když trénování věnujete celé odpoledne, bude dítko nadšeně spolupracovat. 20 Hračka pro psy i pro vás Masážní míčky na refl exní terapii bývají ve zdravotnických potřebách zbytečně drahé. Stejnou službu vám prokáže i ten, který se kupuje jako hračka pro psy.

SNADNÉ A RYCHLÉ 21 Navlhčeným filtrem na kávu se dají krásně vyčistit a nablýskat kožené boty. 22 Pryč se škrábanci na parapetu Keramické květináče nepoškrábou okenní parapet, když na ně zespoda v pravidelných rozestupech nalepíte kousky filcu. Alice B. 23 Nepřipálí se Grilovací tácky od značky Fino vám ušetří zdlouhavé čištění grilu. Jsou ideální na pečení masa, ryb i zeleniny. Cena za 4 ks je 44,90 Kč. 24 Buďte v suchu Chcete-li mít jistotu, že i v největším lijáku zůstanete v suchu, pořiďte si impregnaci Tagal. Hodí na ošetření oděvů či deštníků nebo také venkovních plachet a stanů. Prostředek jednoduše nastříkáte na suchý čistý textil a necháte volně zaschnout. Cena 118 Kč. Trápí vás intimní problémy? Existuje šetrné a účinné řešení. 25 Zkuste tinktury nebo výtažky z pupenů Letní měsíce často provázejí kvasinkové infekce a různé gynekologické záněty. Na vině je obvykle špatný pitný režim a dlouhodobě oslabená imunita. Při léčbě a prevenci můžete sáhnout i po některém přípravku z přírodní lékárny (ať už v podobě tinktury, nebo výtažku z pupenů). Existuje celá řada bylinek, které podporují správnou činnost ženských orgánů, posilují obranyschopnost a působí proti plísním i bakteriím. Patří mezi ně například maliník, ptačí jeřáb, černý rybíz a penízovka sametonohá. 26 Rybíz a maliník léčí ženské trable Extrakt z plodů černého rybízu se používá jako podpůrný lék při močových a ledvinových potížích. Dále pomáhá proti stresu i únavě a slouží jako účinná prevence lámavosti cév. Výtažky z pupenů maliníku patří k nejlepším přírodním prostředkům k léčbě ženských problémů (nepravidelné menstruace, sekundární neplodnosti, problémů spojených s klimakteriem). 27 Hormony vám srovná jeřáb Květy jeřábu obsahují kromě jiného látku, která je svým složením velmi podobná ženským pohlavním hormonům estrogenům. Užívání tinktury pomáhá normalizovat menstruační cyklus, zmírňuje potíže při menopauze a pozitivně ovlivňuje plodnost. Extrakt také působí jako účinné antirevmatikum, podporuje tvorbu žluče a vyplavuje močový písek i drobné kaménky. 28 Kvasinkové infekce zlikviduje penízovka U plísňových onemocnění způsobených kvasinkou Candida albicans (výtoky, poševní infekce, děložní záněty) je vhodné nasadit přípravky z penízovky sametonohé. Malá houbička, která většinou roste v trsech na kmenech tlejících listnatých stromů, působí zároveň jako účinné přírodní antibiotikum. Probuďte svou plodnost 29 Hormonální rovnováha je základ Cesta k miminku je někdy hodně zdlouhavá. Snažíte se s partnerem už řadu měsíců, ale zatím neúspěšně? Pro otěhotnění je důležitá hlavně hormonální rovnováha. O té si však mnoho žen může nechat jenom zdát - ať už kvůli nepravidelnému cyklu, nebo syndromu polycystických vaječníků, což je nejčastější hormonální porucha žen v plodném věku, která komplikuje otěhotnění. 30 Vyzkoušejte speciální druh jógy

V takových případech může pomoct hormonální jóga. Jedná se o celkem nenáročné, zato však velmi účinné cvičení, které má jediný cíl: aktivovat hormonální soustavu a probudit ji z letargie. Při hormonální józe se pracuje především s dechem a vyvíjí se tlak na potřebné žlázy. Tento typ jógy prokrvuje pánev a pomáhá při srůstech nebo cystách na vaječnících. Určitě se vyplatí ji vyzkoušet stačí půlhodinka třikrát týdně. Cviky jsou jednoduché, zvládnete je, i když dosud nemáte s jógou vůbec žádné zkušenosti. Předtím by ale bylo dobré absolvovat nějaký víkendový seminář, kde si osvojíte vše potřebné. 31 Zařaďte mandle, med a listovou zeleninu Šanci na početí zvyšuje také vyvážená pestrá strava. Mezi potraviny, které by měla pravidelně konzumovat každá nastávající maminka, patří mléčné výrobky bohaté na vápník (případně jeho rostlinné zdroje, jako jsou mandle, tofu nebo listová zelenina), kvalitní živočišné bílkoviny (kuřecí, krůtí, hovězí maso), med, celozrnné pečivo, tučné ryby (omega-3 mastné kyseliny najdete i v ořeších a dýňových semínkách), sladké brambory, lesní plody, avokádo, fazole či olivový olej. Vyhněte se naopak výrobkům obsahujícím transnenasycené mastné kyseliny (smažená jídla, průmyslově upravené potraviny). Tyto škodlivé tuky snižují schopnost těla reagovat na inzulin, a tím vzniká vyšší náchylnost k nepravidelné ovulaci (uvolnění zralého vajíčka). 32 Uvařte si šalvěj a kontryhel Nepodceňujte ani sílu bylinek a jejich příznivý vliv na ženské tělo. Můžete je užívat jak ve formě extraktů, tak i různých odvarů, čajů nebo bylinných kapslí. Na podporu početí je vhodný p zejména kontryhel, kotvičník, měsíček, smldinec chlupatý, n heřmánek, sporýš, pelyněk a dále meduňka nebo šalvěj. 33 Zeptejte se na vhodné doplňky stravy Snažte se víc odpočívat. Touhu po miminku často provází úzkost a stres, které šanci na otěhotnění snižují. V lékárně se můžete poptat i po vhodných doplňcích stravy (ideálně s obsahem zinku, kyseliny listové a vitaminu B6). Právní poradna, novinky v zákonech, vaše dotazy 34 Suvenýry vás mohou přijít draho Chtěli jste si od moře dovézt na památku pár mušlí? Jenže v některých zemích je to trestný čin, za který hrozí velká pokuta anebo i vězení. Předem si tedy zjistěte, co se z jednotlivých zemí smí a nesmí vyvážet. Nejčastějšími nelegálně dováženými suvenýry z dovolené jsou tvrdé korály, které mnozí turisté nasbírají na pláži, aniž tuší, že se jedná o chráněný druh, ne o kámen. „Pokud je turista přistižen při vývozu nedovoleného suvenýru, může pro něj nastat nepříjemná situace: zmešká odlet nebo je dokonce i zadržen,“ uvádí Michal Veber, tajemník Asociace cestovních kanceláří České republiky. Provézt některý problematický suvenýr legálně je dost složité: potřebujete k tomu vývozní povolení země, odkud cestujete, a zároveň ještě dovozní povolení České republiky. Pokud to nesplníte, budou vám u nás nezákonně dovezené exempláře hned po příletu zabaveny a pak by vás čekala pokuta. „Ta může sahat od několika tisíc až do výše 1,5 milionu korun, podle závažnosti činu,“ vysvětluje ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss. OTEC U PORODU - MÁ ZAPLATIT? 35 Chcete mít u sebe partnera? Chystáte se do porodnice a chcete, aby se narození potomka zúčastnil tatínek. Budete za to muset platit? Možná vám nemocnice sdělila, že za to bude inkasovat 500 či 1000 Kč, případně vyúčtuje další náklady spojené s úhradou zdravotnických potřeb pro otce. Takové kalkulaci se braňte, protože podle rozhodnutí ústavního soudu na to porodnice nemá nárok. Co tedy mohou nemocnice chtít zaplatit? Jen náhradu přiměřených a doložených nákladů za nadstandardní služby spojené s přítomností otce, jiného příbuzného nebo duly v porodním sále (občerstvení, instruktáž). Nemají si ale účtovat úhradu základních zdravotnických potřeb, jako jsou

roušky, dezinfekce nebo návleky na boty. Pokud nemocnice bude trvat na jakémsi odškodném a vyhrožovat, že jinak otce na sál nepustí, odvolejte se na verdikt ústavního soudu. Nastávající maminky mají ze zákona právo na přítomnost blízkého člověka u porodu. 36 Co na to pojišťovny? VZP uvádí, že výběr peněz za tuto službu nenařizuje, ale ani nezakazuje žádný zákonný předpis. „Z pohledu zdravotní pojišťovny lze k této otázce říci, že z veřejného zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěncům, zde tedy porod a související péče o matku a dítě. Přítomnost otce nebo jiné ženě blízké osoby u porodu není součástí úhrad od zdravotních pojišťoven, a ty nemohou nijak ovlivnit, zda je umožněna ani za jakých podmínek,“ konstatuje Mgr. Oldřich Tichý, vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí VZP. 37 Jakou úhradu nemocnice žádají? Přítomnost doprovodu u porodu, ať s proškolením, či bez něj, je v Děčíně možná za poplatek 70 Kč. Fakultní nemocnice v Motole účtuje rodině 705 korun, v další pražské porodnici U Apolináře se za přítomnost blízké osoby u spontánního porodu platí 300 korun. V nemocnici Milosrdných bratří v Brně otcové neplatí nic, přítomnost jiného člověka stojí 1000 korun. V nemocnici Na Bulovce nemusí otec dítěte či jiná blízká osoba za přítomnost u porodu platit žádný poplatek. Více o platbě za přítomnost otce u porodu viz nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3035/15, ze dne 12. 4. 2016. 38 Jak se bude dědit, když nejste s mužem Nerozvedli jste se, ale léta žijete s někým jiným než se svým zákonným partnerem. Nyní manžel (ten zůstal sám) zemřel. Jak to bude s dědictvím? Pokud nezanechal závěť ani vás nevyloučil z dědění (obdoba vydědění potomků), nastupuje zákonná dědická posloupnost podle občanského zákoníku. V první třídě dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel/ka, každý stejným dílem. Když děti neměli, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a ti, kteří s ním žili nejméně pod dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti, pečovali o něj i o společnou domácnost nebo na něj byli odkázáni výživou. Manželka dědí nejméně polovinu pozůstalosti, ostatní část připadne na osoby, které připadají v úvahu. Takže dědit budete, třebaže máte „netradičně“ uspořádané rodinné vztahy. Více občanský zákoník, § 1633 a následující. 39 Studny a úprava jejich okolí Tušíte, že plocha kolem studny do vzdálenosti deseti metrů nesmí být jakkoliv znečišťována? Nesmíte na ní dělat nic, co by mohlo zhoršovat jakost podzemní vody. Vyvarovat se musíte chemických čisticích prostředků, skladování rizikových látek, mytí aut apod. Příchod ke studni se doporučuje vydláždit. Povrchové vody musíte odvádět mimo studnu a okolí. Pokud ji máte vybavenou stojanovým či jiným zařízením s přímým výtokem vody, musí být zřízen vodotěsný odpad, odvádějící nevyužitou vyčerpanou vodu do vzdálenosti nejméně pěti metrů od ní. Do vzdálenosti dvou metrů od pláště studny nebo její konstrukce musí být zřízena vodotěsná dlažba či jiná ekvivalentní úprava povrchu s vyspádováním. Černá černější a prádlo čistější Vyplatí se při třídění prádla udělat i várku černého a vyprat ho ve speciálním prostředku? 40 Prášky jsou na bílé, černá chce gel Nabídka pracích prostředků je velmi široká. Na trhu jsou v několika formách - sypké prášky, kapsle a gely. Posledně jmenované zastupují kromě klasických přípravků na bílé či barevné prádlo i speciální gely na praní černého a tmavého prádla. Mají smysl? 41 Když vám na barvách opravdu záleží Výběr správného pracího prostředku prádlo nespasí, není však radno ho podceňovat. Prací prostředek určený pouze na bílé prádlo nepoužívejte na barevné. Obsahuje rozjasňovače, které by u ostatních barev mohly způsobit vyblednutí. Jejich odstíny by pak působily sepraně. Prášky na

barevné prádlo používejte pouze na něj (tmavé i světlé odstíny). Jeho použití na bílé prádlo nemusí uškodit, ale při dlouhodobějším používání by bílé odstíny časem mohly působit zašedle. A co s černou várkou? 42 Rady pro šetrné praní Č Snažte se využít kapacitu pračky - ušetříte elektřinu, prací prášek i vodu. * Nepodceňujte správné dávkování. Nejúspornější je dávat prací prášek přímo do bubnu pračky. Snažte se používat co nejmenší dávky. U běžně zašpiněného prádla můžete zkusit dávkování oproti tomu doporučenému snížit třeba o 20 procent. Většina výrobců uvádí dávkování pro silně zašpiněné prádlo. Vyšší dávky kvalitu vyprání většinou nezlepší, zbytečně ale zatíží odpadní vody. * Nepoužívejte zbytečně vysoké teploty. Na 90 stupňů perte jen výjimečně, třeba silně zašpiněné prádlo nebo prádlo nemocných či kojenců. Ale občas, i když to není nutné, použijte program s vysokou teplotou a také prášek s bělicím účinkem. Odstraníte tím nežádoucí zápach z pračky. * Zvažte, zda je nutné použít aviváž. Na vlastní čistotu prádla nemá vliv - pouze ho změkčuje. Ale přírodě dává zabrat. Více informací najdete na http://www.dtest.cz. 43 Kamenem úrazu jsou skvrny Speciální prací gely na černé prádlo mají nesnadný úkol - dobře vyprat a zároveň uchovat sytost tmavých barev. Jenže to se ukázalo jako neřešitelná úloha. Sytost barvy většina prostředků vcelku zachová, ale skvrny jsou jejich velkou slabinou. Při testování se měly poprat se čtrnácti skvrnami všech možných typů - od oleje přes čokoládu či krev až po čaj nebo víno. A výledky byly neslavné. Kupodivu největší problémy měly všechny prací prostředky s černým čajem. Je sice pravda, že na černém a tmavém prádle skvrny nejsou tolik vidět, ale prostředky určené k jejich praní by je měly odstranit. 44 Vyplatí se do nich investovat? Jestliže doma nechcete mít celý prací arzenál, můžete černé oblečení bez obav prát v prostředcích určených na barevné prádlo. Pokud vám na vzhledu vašeho černého oblečení opravdu záleží a perete často jen propocené nebo lehce zašpiněné kousky, pak je speciální prostředek dobrá volba. 45 Nakupujte v síti dm nebo Rossmann Rozdíly mezi pracími gely na černé prádlo nejsou nijak dramatické. V čele tabulky je Domol Black z prodejen Rossmann těsně následovaný pracím gelem Denkmit Black sensation z dm drogerie. Právě prostředky z tohoto řetězce se dlouhodobě ukazují jako jedny z nejefektivnějších. Ani od gelů v čele tabulky ale nečekejte, že prádlo dokážou spolehlivě zbavit všech typů skvrn. S barvami si většina poradila dobře. Vůbec nejlépe dokážou původní odstíny prádla zachovat Dr. House Black prací gel a Wansou Belle Lessive black & dark. 46 Zábava sbalena Milují vaše děti mamuta Mannyho nebo tygra Diega z Doby ledové? Pořiďte jim rychlou a skladnou „postřehovku“ na cesty 3-2-1 Nuts -Doba ledová. Zvítězí ten, kdo jako první sebere ořech. Cena 160 Kč. 47 Na domácí zmrzku Pořiďte si zmrzlinovač Severin 7402 a užívejte si výbornou domácí zmrzlinu, ledovou tříšť nebo sorbet. Do 30 minut budou hotové. Před přípravou je nutné přístroj na 8 hodin uložit do mrazáku, abyste docílili co nejlepšího výsledku. Cena od 699 Kč. 48 Bez zbytečné vody

Doplněk stravy Liftea Bylinky na odvodnění forte díky kombinaci jalovce, kopřivy, petržele a břízy eliminuje otoky y končetin, podporuje správnou u funkci močových ch cest a přispívá ke zmírnění únavy a vyčerpání. K dostání je v lékárnách a drogeriích dm za cenu 109 Kč mč (30 tobolek). Napište nám Potřebujete poradit? Řešíte nějaký problém? Dejte nám vědět, co vás zajímá, a pošlete nám své otázky. Pište na y e-mail mailto:[email protected] nebo na adresu redakce d d k tina, Moulíkova 1b,,, 150 00, Praha 5. Těšíme se na vaše dotazy. Těší š d Foto popis| MARTINA VRÁNOVÁ aranžérka a designérka Foto autor| ilustrační foto: Fotolia (3), Kulinární studio Bauer Media (2) a archiv firem Foto popis| Na výlety na t kole berte až starší děti. Foto popis| Kateřina ENDRLOVÁ redaktorka Foto popis| Vsaďte na sílu přírody. Je to ten nejpřirozenější lék. Foto popis| V Č ké bli á blé České republice má problém s plodností 20 procent párů. Foto popis| Zdeňka JENÍČKOVÁ redaktorka Foto popis| Řada otců si připlatí, aby viděli první chvíle svého potomka. Foto popis| JUDR. JANA J POSLEDNÍ P právnička Foto autor| foto: Deco & Style (5), Fotolia

tn.cz V mletém masu odhalili inspektoři salmonelu! Nemáte ho doma? 16.8.2016

tn.cz str. 0 TN.CZ/default

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Inspektoři odhalili další vepřové maso se salmonelou! Nebezpečnou šarži, která pocházela z Polska a prodával ji řetězec Lidl, už na pultech nenajdete. Kontroloři ale varují, že mohou mít lidé maso doma. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) odhalila nebezpečnou šarži vepřového masa. "Laboratorní analýza u výrobku potvrdila kontaminaci bakteriemi rodu Salmonella," potvrdil mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Konkrétně jde o výrobek Vepřové mleté maso 100% v balení 500 g, označení šarže: 211. Nese také značku Čerstvá porce a výrobcem jsou polské Zaklady Miesne Henryk Kania S.A. Maso mělo datum použitelnosti do 4. 8. 2016, na pultech řetězce Lidl, kde ho inspektoři objevili, už ho proto nenajdete. Lidé ale mohou mít nebezpečnou šarži doma v mrazáku. "SZPI důrazně doporučuje všem spotřebitelům, aby jej nekonzumovali. Případné zmrazení nemá na bakteriální kontaminaci prakticky žádný vliv," doplnil Kopřiva. Inspekce už s obchodem zahájila správní řízení o uložení sankce. Před vepřovým masem stejné značky přitom kontroloři varovali už na začátku května, i tehdy ve výrobku z Polska objevili nebezpečnou salmonelu. Bakterie rodu Salmonella způsobují akutní průjmové onemocnění, salmonelózu. V Česku jsou ročně hlášeny desítky tisíc případů nákazy. Nemocného trápí kolikové bolesti břicha, bolesti hlavy, horečka, zvracení a velmi časté průjmy. NEPŘEHLÉDNĚTE:

NEČEKANÉ NEBEZPEČÍ: Používáte alobal? Pokud s ním grilujete a pečete, jde vám o zdraví! Skandál s medem nekončí: I tyto druhy medů vám mohou způsobit rakovinu Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Aug2016/1900263.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/v-mletem-masu...nspektori-salmonelu-nemate-ho-doma.html

tribune.cz Bude potravinářský průkaz absurditou roku? 15.8.2016

tribune.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět foto: JupiterImages 15.08.2016 08:07 Zdroj: http://www.tribune.cz Autor: MUDr. Petr Bouzek Nad smysluplností vydávání potravinářského průkazu se zamýšlí praktický lékař MUDr. Petr Bouzek. "Problém je v tom, že v devadesáti procentech případů je jeho vystavení postaveno na dotazu," míní. Podle něj by měla být zapojena i hygienická služba. založit diskusi >> diskuse dosud neobsahuje žádný příspěvek Značná část práce praktických lékařů je byrokratická. Jak říkal praktický lékař MUDr. Zdeněk Postler v pořadu Show Jana Krause 4. 5. 2016, padesát procent klientely praktika tvoří jeho slovy tzv. „obtěžovači, potvrzovači“. Potřebuji potvrzení na to…Potřebuji potvrzení na to…. atd. Jedna věc, která mi přijde z mého pohledu zcela formální a tedy obtěžující jak mne, tak pacienta, je potvrzování potravinářského průkazu. Myšlenka ve svém jádru je asi dobrá, ale jak už to v životě bývá, stala se z ní formalita. V zákoně 285/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví se píše následující: “ (2) Fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech ve stravovacích službách (§ 23) při výrobě potravin nebo při uvádění potravin do oběhu^18) do přímého styku s potravinami, pokrmy, zařízením, náčiním nebo plochami, které jsou ve styku s potravinami nebo pokrmy, fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech v úpravnách vod a při provozování vodovodů^6a) do přímého styku s vodou a fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech v ostatních činnostech podle odstavce 1 do přímého styku s kosmetickými přípravky, jejich ingrediencemi nebo tělem spotřebitele (dále jen "fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné") musí mít zdravotní průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví. Zdravotní průkaz před zahájením činnosti podle věty první vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařstv&i acute; nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost^11) nebo poskytovatel pracovně-lékařských služeb^61). Vydání zdravotního průkazu nenahrazuje vstupní lékařskou preventivní prohlídku.“ Je jistě správné chránit obyvatelstvo před možnou nákazou, ale musí to mít nějaký smysl a musí to být funkční, což současný systém vydávání potravinářského průkazu nesplňuje. Každý zaměstnanec musí projít vstupní prohlídkou. Prohlídka má za úkol zjistit, zda je konkrétní osoba schopna vykonávat konkrétní práci. Samotné zjišťování možné infekce v okolí není integrální součástí vstupní prohlídky. Ale může být, takže při vstupní prohlídce může vyšetřující lékař vydat i potravinářský průkaz. Problém je v tom, že v devadesáti procentech případů je jeho vystavení postaveno na dotazu. Pokud pacient nepromluví pravdu o tom, že jeho kamarád se právě léčí na infekční žloutenku, nebo že celá rodina má již týden průjem včetně jeho samotného, lékař potravinářský průkaz potvrdí. Součástí vstupní prohlídky do zaměstnání není laboratorní vyšetření na probíhající infekci. Pak to taky může být tak, že lékař poskytující pracovně-lékařské služby provede vstupní prohlídku, ale potravinářský průkaz vydá registrující praktický lékař. Tohle mělo smysl v době, kdy existovali

obvodní lékaři, ti měli své obvody a chodila jim pravidelná hlášení z hygieny. V té době se dalo předpokládat, že obvodní lékař má jakousi povědomost o tom, zda v jeho obvodě neprobíhá nějaká infekce se vztahem k ošetřovanému. Dnes, kdy je registrace k praktickému lékaři zcela dobrovolná, bez vazby na lokalitu, to ale tak nefunguje. Jistou logiku by snad mělo, kdyby se platnost potravinářského průkazu pravidelně obnovovala a platnost potvrzovala i hygienická služba. Nyní je to čistá formalita. Formulář potravinářského průkazu lékař nikde nefasuje, musí si jej sám sehnat a zaplatit. A musí mít na skladě takové množství, aby mu stačil. Samotný příjem z vystavování tohoto průkazu netvoří nijak významnou složku příjmu ambulance. Kromě toho jej potřebují hlavně studenti na brigády v Lidlu, Albertu apod. a těm dávám výraznou slevu. Abych měl klid, tak jim potvrdím platnost bez omezení. Těžko si hrát na účinný boj proti infekci, když ke mně přijde kuchař, kterému kape z nosu a chce rychle vyléčit. Já mu samozřejmě řeknu, že by měl zůstat po dobu nemoci doma, že jako kuchař ohrožuje strávníky, ale on prý nemůže, musí makat. Mám ho snad nahlásit na policii?! To asi těžko. Tak se mohu jen modlit, aby v jeho restauraci nedošlo k epidemiologickému problému. A není to výjimečný případ. Agentura Communa spolu s Hospodářskými novinami vyhlašuje anketu Absurdita roku. Potravinářský průkaz bude letos soutěžit a má velkou šanci na velmi dobré umístění. URL| http://www.tribune.cz/clanek/40128-bude-potravinarsky-prukaz-absurditou-roku

Tv Plus Bolest kloubů? Zbavte se jí! 15.8.2016

Tv Plus str. 16

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dna, pakostnice nebo také nemoc králů. To všechno jsou názvy jedné nemoci, která dnes postihuje až 2 % populace. Nemoc, kterou znali už naši předkové Nemoc, trápící častěji muže než ženy, bývá způsobena nedostatečnou schopností ledvin vylučovat z těla močí kyselinu močovou, která se pak jako drobné a špičaté krystalky usazuje v kloubech, chrupavkách a šlachách a vyvolává v těle zánět, otoky a silné bolesti. Jde o metabolické onemocnění obvykle provázené vysokou hladinou kyseliny močové v krvi. Ale pozor, neplatí to opačně, lidé s vyšší koncentrací kyseliny močové v krvi nemusí vůbec trpět dnou. O CO JDE? Kyselina močová se v podobě špičatých krystalků usazuje nejvíce v kloubu palce u nohy (podagra), méně často bývají napadeny kotníky a kolena (gonagra), zápěstí a klouby prstů (chiragra) nebo ramena (omagra). Někdy se různě velká ložiska v podobě hrbolků, kterým se říká tofy, objeví i v kůži, hlavně kolem loktů a na rukou. V ledvinách zase mohou způsobit ucpání jemných filtračních kanálků nebo vytvářejí ledvinové kameny. JAKÉ JSOU PŘÍZNAKY? Prvním příznakem této nemoci bývá náhlá a prudká bolest v místě kloubu, která přichází obvykle v noci. Napadené místo oteče, zčervená, bolí. Bývá citlivé tak, že nemocnému vadí i dotek přikrývky. Opakované další záchvaty bývají sice už slabší, ale vedou k trvalejším poškozením kloubů. Záchvat vyvolává obvykle nějaká zátěžová situace, jako je stres, nějaké léky, infekce, operace, oslabení jinou nemocí, pití alkoholu, ale také špatná výživa, přesněji přejídání. Svou roli tu sehrávají i tzv. puriny – látky, které jsou přirozenou součástí lidského organismu. Část se jich vytváří v játrech a část jich přijímáme v potravě. Nadbytečné puriny se působením kyslíku mění na kyselinu močovou a té se zdravý organismus zbavuje močí. Problém ale nastane, když

tělo trpí poruchou vylučování kyseliny močové, anebo když do sebe doslova ládujeme potravu, která má vysoký obsah purinů a vyrábíme více kyseliny močové, než s jakým množstvím si naše tělo dokáže poradit. JAKÁ JE PRVNÍ POMOC? Kyselina močová se může v těle hromadit po řadu let, aniž by způsobovala nějaké potíže. Akutní záchvat se objevuje náhle a je třeba vyhledat pomoc lékaře. Přesto existují prostředky, které pomáhají. Třeba omega-3 mastné kyseliny, které jsou obsaženy v rybím tuku a dají se koupit v tabletách. Záněty mírní také vitaminy C a E, napomáhají k normální tvorbě kolagenu, který je důležitý pro správnou funkci chrupavek a kostí. Zabírá celer, celerová šťáva. Lidovým receptem na dnu jsou třešně, které snižují hladinu kyseliny močové v krvi a podobný účinek mají višně, jahody a borůvky. Prvním krokem by měla být změna stravy, tedy měli bychom se vyhnout potravinám bohatým na puriny, jako je zvěřina, husa, kachna, vnitřnosti, uzené ryby a sardinky. Doporučuje se vypít minimálně 1,5 litru tekutin denně, ale nepít alkohol, kávu, kolu ani pivo. Vhodnou potravinou je hnědá rýže, kukuřice, vařené zelí nebo kapusta, mrkev, cibule, datle, čerstvá dužina z kokosu, avokádo, med, zakysané mléčné výrobky, banány, hrušky, jahody, třešně, pomeranče, kiwi, grepy. Víc najdete v naší tabulce. * Jak na to? Základ stravy by měly tvořit potraviny s obsahem purinů nižším než 50 mg, omezit by se měly potraviny s obsahem purinů kolem 50–150 mg a úplně vyloučit ze stravy bychom měli ty, které obsahují více než 150 mg. Maso, uzeniny vepřové 48 mg telecí 48 mg hovězí 40 mg kuřecí 40 mg králičí 38 mg zvěřina 37 mg anglická slanina 25 mg šunka 24 mg Ovoce borůvky 2 mg jahody 5 mg hrušky 1 mg jablka 1 mg pomeranče 1 mg švestky 1 mg hrozny 1 mg meruňky 0 mg Mouka, pekárenské výrobky ovesné vločky 30 mg celozrnný chléb 14 mg bílé pečivo 8 mg pšeničná mouka 0 mg Zelenina špenát 23 mg chřest 14 mg

celer 10 mg květák 10 mg ředkvičky 6 mg kapusta 6 mg brambory 6 mg kedlubny 5 mg fazolové lusky 5 mg okurky 3 mg mrkev 2 mg cibule 1 mg DOKTORKA QUINNOVÁ PO–PÁ 14:25 ČT1 Studie dny prokázaly, že… • v roce 2010 se její výskyt zdvojnásobil, příčinou je prodloužení délky života, stravování a větší výskyt vysokého tlaku. • postihuje 2 % mužů starších 30 let a žen starších 50 let. • k záchvatům dny dochází častěji na jaře. • se objevuje hlavně u mužů, ženy postihuje 20× méně často. Foto popis| Prvním příznakem dny bývá náhlá a prudká bolest v místě kloubu, která přichází obvykle v noci. Příčinou je snížená tělesná teplota po ulehnutí ke spánku. Foto autor| Foto: Shutterstock

tyden.cz Ve vepřovém z Lidlu dovozeném z Polska byly bakterie salmonely tyden.cz str. 0 Zdraví ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 16.8.2016

zpět V půlkilogramovém balení vepřového mletého masa prodávaného v Lidlu zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) přítomnost bakterií rodu Salmonella. Jde o šarži od polského výrobce, která měla datum použitelnosti do 4. srpna. V půlkilogramovém balení vepřového mletého masa prodávaného v Lidlu zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce přítomnost bakterií rodu Salmonella. Jde o šarži od polského výrobce, která měla datum použitelnosti do 4. srpna. Řada lidí si však uchovává doma maso mražené i po tomto datu, proto inspekce varuje před případnou konzumací. Výrobce Zaklady Miesne Henryk Kania z Mokrska dodal do Lidlu 2376 balení, tedy více než tunu vepřového v dané šarži. Nyní se již v tržní síti vzhledem k datu trvanlivosti nenachází. "Případné zmražení nemá na kontaminaci prakticky žádný vliv," uvedl mluvčí Pavel Kopřiva. Požití kontaminovaného masa však automaticky neznamená, že u člověka propukne salmonelóza. Záleží na odolnosti jedince, na množství bakterie a také na tom, zda bylo maso dostatečně tepelně upravené. Inspekce zahájí s obchodním řetězcem správní řízení o uložení sankce a bude pokračovat v intenzivních kontrolách tohoto druhu výrobků.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/ve-...ska-byly-bakterie-salmonely_394486.html

Týdeník Květy

V RAKOUSKU SE REKVÍRUJE 11.8.2016

Týdeník Květy str. 29 Kronika Země - civilizace

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět * Pokud by vás zajímalo, kde jsou sklady Správy státních hmotných rezerv ČR, pak máte smůlu. Jsou rozeseté po celé republice a dobře utajené. Dozvíte se o nich nejvýš to, že skladiště jsou logicky rozdělená – třeba provizorní mosty mají jedno ústředí pro Čechy a druhé pro Moravu, stejně tak vybavení pro likvidaci následků povodní apod. * Potraviny – například mrazené maso – jsou zpravidla skladovány u výrobce, který o ně pečuje a po nasmlouvané období zásoby obnovuje v závislosti na lhůtách trvanlivosti. * Správa státních hmotných rezerv je zřízena pro pomoc občanům v případě sucha, záplav, válečných konfliktů i jakýchkoli dalších krizových momentů. Zdálo by se tedy logické, že v nouzových případech má právo výrobcům zabavit čili zrekvírovat potřebné zboží. Na rozdíl třeba od Rakouska tomu tak ale není. * Hmotné rezervy jsou všude citlivé téma, jde o jakýsi barometr mezinárodní situace. Třeba Poláci teď budují velmi masivní rezervy, neboť se u nich oživily tradiční obavy z Ruska. My máme v tomto ohledu – podle Pavla Švagra – dobrou spolupráci se zeměmi Visegrádu, s nimiž sdílíme podobnou strukturu rezerv; zejména se Slovenskem. * Úplně jiná situace je například v Izraeli, kde vychovávají občany k tomu, aby si doma stále udržovali určitou zásobu trvanlivých potravin. Lidé z pražské správy rezerv soudí, že by se tak měli vychovávat i lidé u nás – naše domácnosti prý mají plné ledničky, ale nedostává se jim potravin trvanlivých. Je však otázka, zda by „výchova ke křečkování“ nezpůsobila mezi lidmi paniku – chce to citlivý přístup. V rámci přípravy na krize by pak podle expertů měli být občané také nabádáni, aby měli v rodinných domech kamna způsobilá k vaření a studny s možností ručního čerpání vody. * Ve Finsku i v jiných zemích se vydávají doporučení občanům, co by měli mít doma ve spíži. Velmi propracovaný systém je na Novém Zélandu: stát tam vydává seznam doporučených potravin, které by měly občanu vydržet alespoň na tři dny. Tyto domácí krizové balíčky, jež se pravidelně obměňují, navíc mají lidé doplňovat podle aktuálních návodů místních úřadů! Jde o preventivní ochranu před následky častých zemětřesení. * V rámci legislativy Evropské unie je z hmotných rezerv upravena jen ropa a ropné produkty – jejich zásoby mají mít členské státy na 90 dnů. Jinak je v každém státě trochu jiný systém. Třeba v Anglii si stát potraviny rezervuje u výrobců (díky čemuž nemusí mít vlastní sklady), v Německu mají speciální agenturu jen na zásoby obilí a třeba ve Francii se hmotnými rezervami zabývají hned tři státní agentury. V USA a v Rusku musejí být všechny rezervy v majetku státu, nikoli pouze „zamluvené“ u producenta. * Některé státy mají v portfoliu rezerv například kojenecké výživy, nitrožilní výživy, speciální dietní pokrmy, sušené droždí apod. Nic z toho my nemáme – zásoby se dělají podle požadavků jednotlivých ministerstev .

Týdeník Televize Bolest kloubů? Zbavte se jí! Týdeník Televize str. 22 Zdraví J. SVOBODOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

16.8.2016

zpět Zákeřná dna Dna, pakostnice nebo také nemoc králů. To všechno jsou názvy jedné nemoci, která dnes postihuje

až 2 % populace. Nemoc trápící častěji muže než ženy, bývá způsobena nedostatečnou schopností ledvin vylučovat z těla močí kyselinu močovou, která se pak jako drobné a ostré krystalky močanu sodného usazuje v kloubech, chrupavkách a šlachách a vyvolává v těle záněty, které se projevují otoky a silnou bolestí. Jde o metabolické onemocnění obvykle provázené vysokou hladinou kyseliny močové v krvi. Ale pozor, neplatí to opačně, lidé s vyšší koncentrací kyseliny močové v krvi nemusí vůbec trpět dnou. O co jde? Kyselina močová se v podobě krystalků usazuje nejvíce v kloubu palce u nohy (podagra), méně často bývají napadeny kotníky a kolena (gonagra), zápěstí a klouby prstů (chiragra) nebo ramena (omagra). Někdy se různě velká ložiska v podobě hrbolků, kterým se říká tofy, objeví i v kůži, hlavně kolem loktů a na rukách. V ledvinách zase mohou způsobit ucpání jemných filtračních kanálků nebo vytvářejí ledvinové kameny. Jaké jsou příznaky? První známkou nemoci bývá náhlá a prudká bolest v místě postiženého kloubu, která přichází obvykle v noci. Příčinou je pokles tělesné teploty po ulehnutí ke spánku. Napadené místo oteče, zčervená, bolí a je velmi citlivé na dotek. Bývá dokonce tak citlivé, že nemocnému vadí i dotek přikrývky. Následující záchvaty bývají sice už slabší, ale vedou k trvalejším poškozením kloubů. Záchvat vyvolává obvykle nějaká zátěžová situace – stres, silné léky, infekce, operace, oslabení jinou nemocí, alkohol, ale také třeba špatná výživa, přesněji přejídání. To proto označení dny jako nemoci králů… Svou roli při vzniku dny sehrávají i tzv. puriny – látky, které jsou přirozenou součástí lidského organismu. Část se jich vytváří v játrech, část přijímáme v potravě. Z chemického hlediska jde o dusíkaté sloučeniny adeninu, guaninu a hypoxantinu. Nadbytečné puriny se působením kyslíku mění na kyselinu močovou a té se zdravý organismus zbavuje močí. Problém ale nastane, když tělo trpí poruchou vylučování kyseliny močové, anebo když do sebe ládujeme jídla, která obsahují mnoho purinů a vyrábíme více kyseliny močové, než s jakým si naše tělo dokáže poradit. Jaká je první pomoc? Kyselina močová se může v těle hromadit po řadu let, aniž by způsobovala nějaké potíže. Akutní záchvat se objevuje náhle a je třeba vyhledat pomoc lékaře. Přesto existují prostředky, které pomáhají. Třeba omega3 mastné kyseliny, které jsou obsaženy v rybím tuku a dají se koupit v tabletách. Záněty mírní také vitaminy C a E, napomáhají k normální tvorbě kolagenu, který je důležitý pro správnou funkci chrupavek a kostí. Zabírá celer a celerová šťáva. Lidovým receptem na dnu jsou třešně, které snižují hladinu kyseliny močové v krvi a podobný účinek mají i višně, jahody a borůvky. Prvním a nejdůležitějším krokem je změna strav. Je třeba vyhnout se potravinám bohatým na puriny – zvěřině, huse, kachně, vnitřnostem, uzeným rybám a sardinkám. Doporučuje se vynechat alkohol, kávu, kolové nápoje ani pivo. Je třeba také snažit se víc hýbat a trochu zhubnout, pít minimálně 1,5 litru tekutin denně, odpočívat a relaxovat. Naopak vhodnými potravinami jsou hnědá rýže, kukuřice, vařené zelí nebo kapusta, mrkev, cibule, datle, čerstvá dužina z kokosu, avokádo, med, zakysané mléčné výrobky, banány, hrušky, jahody, třešně, pomeranče či grepy (více v tabulce vpravo). Medicínské studie prokázaly, že… … v roce 2010 trpělo dnou dvakrát více lidí než v roce 1970. Příčinou je rostoucí průměrný věk populace, špatné stravování a zvyšující se počet lidí s vysokým krevním tlakem. … k záchvatům dny dochází nejčastěji na jaře a v noci. … dna se objevuje hlavně u mužů, ženy postihuje 20x méně často.

Jak předejít rozvoji dny nebo zmírnit její projevy? Základ které purinů bychom kolem obsahují 50–ve stravy pak 100 150 měli gramech. by mg méně potraviny měly a úplně než tvořit Výrazně 50 vyloučit s miligramů potraviny, obsahem omezit ty, které purinů Ořechy, kakao lískové mandle ořechy kakao 1900 10 9 mg! mg mg chřest celer květák ředkvičky 10 10 14 6 mg mg mg mg obsahují více než 150 mg purinu. vlašské ořechy 8 mg kapusta 6 mg Průměrný obsah purinů v potravinách brambory 6 mg (mg/ 100 g potraviny) Mouka, výrobky pekárenské kedlubny fazolové lusky 5 5 mg mg Maso, uzeniny Ryby ovesné vločky 30 mg okurky 3 mg vepřové 48 mg sardinky 120 mg celozrnný chléb 14 mg mrkev 2 mg telecí 48 mg sleď 69 mg bílé pečivo 8 mg cibule 1 mg hovězí 40 mg pstruh 56 mg pšeničná mouka 0 mg kuřecí 40 mg kapr 54 mg Ovoce králičí 38 mg štika 48 mg Brambory, luštěniny borůvky 2 mg zvěřina 37 mg losos 22 mg zelený hrášek 80 mg jahody 5 mg ang. slanina 25 mg čočka 70 mg hrušky 1 mg šunka 24 mg Mléko, vejce hrách 45 mg jablka 1 mg žloutek 5 mg fazole 44 mg pomeranče 1 mg Vnitřnosti vejce 6 mg švestky 1 mg játra 95 mg mléko 1 mg Zelenina hrozny 1 mg ledvinky 80 mg bílek 1 mg špenát 23 mg meruňky 0 mg POZNÁMKA: HODNOTY PURINŮ PŘEVZATY Z TABULEK ODDĚLENÍ KLINICKÉ VÝŽIVY THOMAYEROVY FAKULTNÍ NEMOCNICE V PRAZE Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK

Vaříme krok za krokem Tip y do kuchyně 17.8.2016

Vaříme krok za krokem str. 33 V kuchyni - tipy a triky Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

LEHKÁ JAKO VÁNEK Nechte si na jazyku rozplynout Lučinu nu nadýchanou se smetanovým základem a nově i s letní chutí osvěžující okurky a voňavého kopru. Cena: 29,90 Kč (140 40 g). TRADIČNÍ UZENINA Na 100 g Brdské klobásy od Příbramské uzeniny bylo použito celých 142 g hovězího a vepřového masa. K dostání v prodejnách Zeman maso-uzen uzeniny. Cena: 159 Kč (1 kg). NA ZDRAVÍ Milovníky zdravých drinků nadchne bio nápoj z červené řepy se šťávou z jablek, hroznů a s malinovou dření zn. Alnatura. Je bez přidané né vody a cukru. K dostání stání v hypermarketu Globus. Cena: 49,90 Kč (750 ml). SOUS-VIDE VAŘENÍ

Jde o přípravu potravin ve vakuu a při nízké a konstantní teplotě po dlouhou dobu. Výsledkem je vždy měkké a šťavnaté maso, zelenina, houby či ovoce, zachovává se jejich chuť i výživové vlastnosti. Sous-vide vaření s přístrojem SV 1 Precise zn. Steba zvládne každý. Vakuový hrnec je nerez a má objem 6 l. Cena: 3839 Kč (např. na http://www.shoppin.cz). Foto popis|

vitalia.cz Na co si dát pozor při výběru dětských příkrmů 10.8.2016 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zřejmě nejzodpovědnější skupinou spotřebitelů u nás jsou maminky dětí ve věku do jednoho roku, tedy těch nejmenších lidiček, jejichž organismus není ještě zcela připraven na konzumaci „dospělácké“ potravy. Pro miminka je třeba vybírat vhodné potraviny s větší pozorností. I když se přitom i v případě nejmladší populace projevují individuální (in)dispozice dětí při postupném obohacování stravy o dětské příkrmy, existují i tak základní, obecně platné zásady doporučující maminkám, kdy a s jakými příkrmy začít. Stejně tak je ale vhodné vědět, na co si dát při nákupu příkrmů a pokrmů pro miminka pozor, přičemž o tom se zas tak příliš často nehovoří. První příkrmy: Čím a jak začít Začněme ale termíny a strukturou prvních příkrmů, které by měla miminka postupně dostávat mimo mateřské mléko. Obecné zásady přitom praví, že s podáváním prvních příkrmů by se mělo začít v průběhu šestého měsíce věku dítěte, přičemž v první fázi má jít zejména o zeleninové a takzvané „první kaše“ s velmi jemnou konzistencí, ze surovin, u nichž je nízké riziko vzniku alergie. Alergeny v jídle Mezi takové suroviny patří zejména mrkev, cuketa, dýně, sladká jablka, banány nebo hrušky. Zásadní je pak nepřítomnost přidané soli. Vzhledem k tomu, že trávicí systém dítěte teprve dozrává, doporučuje se zavádět každou novou složku potraviny (i jednotlivé druhy ovoce a zeleniny) postupně a několik dní sledovat reakci dítěte, především možnou alergickou odezvu, neboť individuálně může být alergenem prakticky cokoli. Domácí, nebo kupované? Kdo si připravuje zeleninové příkrmy, měl by se v principu držet následujícího postupu: Příslušnou zeleninu nebo ovoce pečlivě očistíme, oloupeme, omyjeme a pokrájíme na malé kousky. Ty uvaříme v malém množství kojenecké vody nebo v páře. Uvařené kousky zeleniny nebo ovoce rozmělníme na jemnou kaši, zchladíme na teplotu těla a podáváme. K vaření můžeme přidat dvě až tři zrnka kmínu, který před pasírováním vyndáme. Výsledný produkt nedosolujeme, nepřislazujeme ani nijak jinak nekořeníme. Většina maminek ale příkrmy pro své ratolesti nakupuje v obchodech. Vybírat by přitom měly zejména potraviny vyrobené na území Evropské unie, neboť evropská legislativa je ze všech parametrů výroby potravin na světě nejpřísnější, což v tomto případě platí především o možných pozůstatcích různých kontaminantů. Mnohé z nich jsou na rozdíl od EU v zemích mimo Evropu povoleny, a i když by se především v dětské stravě vyskytovat neměly, výrobci to obvykle „zapomenou“ na obalech uvádět. Také proto, že by se s nimi na trh EU vůbec nedostali.

Bez přidaného cukru Klíčové je ovšem sledovat při označování výrobků pojem „přidaný cukr“. Ten v praxi znamená, že se výrobky doslazují klasickým cukrem nebo sladidly, aby dětem více chutnaly, přestože zelenina a zejména ovoce obsahují dostatečné množství přirozených přírodních cukrů, které jsou i pro dětský organismus vhodné. Problém je, že není cukr jako cukr, což vede k omylům v těch případech, kdy se spotřebitelé (maminky) řídí podle tabulek nutričních hodnot. V těchto tabulkách je totiž uveden „cukr“ jako součást sacharidů, ale to je právě cukr přirozeně přítomný v ovoci či zelenině. Důležité je proto především sledovat obsah cukru ve složení výrobku, ne v tabulkách. Přečtěte si: Nápisy na potravinách: Cukry a sacharidy nejsou totéž Zodpovědní výrobci dětských příkrmů se v poslední době snaží stále více podíl „přidaného cukru“ snižovat, v řadě výrobků už dokonce vůbec není. Žádoucímu trendu snižování obsahu cukru, nebo třeba i tuků, ale ani náhodou nepomáhá platná evropská legislativa (na rozdíl od přísných kritérií pro složení dětské stravy), ačkoli jinak bruselští úředníci dojemně pečují o zdraví evropského lidu. Výrobce, nejen dětských potravin, se totiž svou snahou snižovat množství cukrů a tuků v potravinách nemůže veřejně „pochlubit“, neboť by šlo o zakázané zdravotní tvrzení v případě, že by snížil podíl těchto složek v potravině o méně než třicet procent. Jinými slovy – když se v potravině sníží obsah cukru nebo tuku „jen“ o dvacet devět procent, spotřebitel se to vůbec nedozví. To ovšem v praxi znamená, že výrobce ke snižování obsahu cukrů a tuků, třeba o pouhých deset nebo dvacet procent (což by i tak bylo přínosné), nic nemotivuje…

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/na-co-si-dat-pozor-pri-vyberu-detskych-prikrmu/

Rybí tatarák – připravte si ho z lososa nebo i z kapra 11.8.2016 vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tatarák z ryby je lehčí a zdravější varianta oblíbené pochoutky. Známý je tatarák z lososa, ale připravit ho můžete i z jiné ryby, dokonce z českého kapra. Máme pro vás recept. Tatarák z hovězího masa je u nás tradiční pochoutkou. Pro ty, kteří toto jídlo nemají v lásce – nebo mají, ale rádi zkusí i něco jiného, však existuje zajímavá varianta vyrobená právě z ryb. Pochutnat si totiž můžete na tataráku z lososa, tuňáka, ale i z českého kapra. Příprava je jednoduchá, postupovat můžete třeba podle receptu šéfkuchaře ze společnosti Nordsee, a požitek rozhodně stojí za to. Tatarák z ryb je skvělou variantou pro ty, kdo s konzumací syrových potravin teprve začínají. „Ryby jsou totiž najemno nastrouhané a doplněné o další ingredience. Podle odborníků je navíc riziko nákazy Salmonellou nebo dalšími bakteriemi u syrových ryb mnohem menší než při konzumaci syrového jatečního masa,“ říká Marek Sedlák. Podle ředitele společnosti Nordsee, která se specializuje na nákup i přípravu ryb, v českém prostředí zatím stále není konzumace tepelně nezpracovaných ryb příliš běžná, zatímco například v Asii se syrové ryby v různé podobě vyskytují na jídelníčku denně. Syrové rybí maso přitom obsahuje pro tělo velmi cenné vitamíny B12, A a D, ale i fosfor nebo vápník. Tatarák z kapra

recept šéfkuchaře Nordsee Ingredience (2 porce) 200 g kapřích filet 1 cibule 1 žloutek ? lžičky sladké mleté papriky špetka mletého kmínu sůl mletý pepř tabasco hořčice, kečup citrónová šťáva zelená petrželka Postup přípravy Kapří filety zbavte kůže a vykostěte. Maso omyjte a pomelte na masovém strojku. Pokud nemáte strojek k dispozici, můžete maso nakrájet na velmi malé kostičky. Smíchejte s najemno nakrájenou cibulí, přidejte žloutek a promíchejte. Dochuťte solí, pepřem, mletou paprikou a kmínem dle potřeby. Přidat můžete také trochu hořčice, kečupu nebo kapku tabasca. Zdroj: TZ Nordsee

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/rybi-tatarak-z-lososa-i-z-kapra/

V mletém mase je salmonela. Opět z Lidlu a opět z Polska 16.8.2016 vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Potravinářská inspekce varuje před vepřovým mletým masem. Výrobek z Polska je kontaminován bakteriemi rodu Salmonella. Stejně jako v květnu. Jednalo se o běžnou kontrolu, která však ukázala na nebezpečnou potravinu. Při odběru vzorků v prodejně společnosti Lidl zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) mleté maso napadené bakteriemi salmonely. Jedná se však o opakovaný případ ve stejném řetězci a výrobek se stejným názvem, inspekce našla salmonelu v „Čerstvé porci“ z Lidlu již letos v květnu. Tehdy šlo rovněž o polského – byť jiného – výrobce. V mletém mase z Lidlu je salmonela. Zase

Nebezpečná potravina: Vepřové mleté maso 100% v balení 500 g označení šarže: 211 datum použitelnosti: 04.08.2016 výrobce: Zaklady Miesne Henryk Kania S.A., Oddzial w Mokrsku, Mokrsko 343, 98–345 Mokrsko, země původu: Polsko Laboratorní analýza u výrobku potvrdila kontaminaci bakteriemi rodu Salmonella. Vzhledem k tomu, že výrobek byl označen údajem „spotřebujte do: 4. 8. 2016“, v tržní síti se již nenachází. „SZPI však důrazně doporučuje všem spotřebitelům, kteří by mohli mít výrobek doma v zamrazeném stavu, aby jej nekonzumovali. Případné zmrazení nemá na bakteriální kontaminaci prakticky žádný vliv,“ varuje mluvčí Pavel Kopřiva. „Naše společnost obdržela výsledky laboratorního rozboru Státní zemědělské a potravinářské inspekce v pátek 12. 8. 2016, tedy osm dní po uplynutí data spotřeby do 4. 8. 2016. V tuto dobu nebyl výrobek již v prodeji. V uvedeném rozboru byla zjištěna kontaminace u jednoho z pěti vzorků odebraného v jedné prodejně, a to v Jihlavě. Nález SZPI u tohoto vzorku řešíme s dodavatelem a zákazníkům se omlouváme. Pokud některý zákazník tento výrobek uchovává i nadále v mraženém stavu, může jej samozřejmě v kterékoli prodejně vrátit, i bez příslušné účtenky,“ uvádí mluvčí Lidlu Zuzana Holá. Salmonela je odolná vůči teplotě Bakterie salmonely jsou velmi odolné vůči teplotě – ideální pro jejich množení je nicméně pokojová teplota, kolem 20 °C, při přípravě jídla je třeba dbát na to, aby vařené potraviny přešly teplotou 70 °C, při níž se bakterie nejsou schopné dále rozmnožovat, a to alespoň po dobu pěti minut. Bakterie salmonely se do těla dostávají trávicím traktem, odkud se přenesou do lymfatického systému a dále do krve. Nakolik se salmonela v těle rozbují, závisí i na odolnosti organismu – k onemocnění salmonelózou jsou náchylnější lidé s nízkým imunitním systémem, děti, staří lidé a lidé trpící dlouhodobými onemocněními. V případě potíží a podezření na nemoc se podívejte na hlavní příznaky onemocnění salmonelózou a podrobnosti o nemoci včetně léčby. Zdroj: SZPI

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/v-mletem-...salmonela-opet-z-lidlu-a-opet-z-polska/

Vlasta Být, či nebýt veganem Vlasta str. 42 Speciál o zdraví - Životní styl KARLA PELIKÁNOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

17.8.2016

zpět Poslední dobou stále více lidí dává přednost rostlinné stravě. Vzdát se úplně masa a živočišných produktů lékaři nedoporučují. Na druhou stranu, pokud do svého klasického jídelníčku zařadíte více

veganských potravin, tělu tím jedině prospějete. Být živi jen z ovoce, zeleniny, ořechů a semínek, luštěnin, celozrnných obilovin a kvalitních rostlinných tuků nejde. Alespoň to si většina normálních jedlíků myslí. Zastánci veganství by s tím ovšem nesouhlasili. „Na veganské stravě jsem už osm let a žádné zdravotní komplikace nebo problémy nemám. Potvrzuje to i rozbor krve a další vyšetření, které jsem si nechal před několika týdny udělat,“ svěřuje se třicetiletý Jakub a dodává, že klíčem k tomu, aby to fungovalo, je pestré a vyvážené veganství. „Každému, kdo se na tuto cestu stravování a životního stylu rozhodne vydat, určitě doporučuji, aby si předtím o veganství zjistil nějaké informace, případně se poradil s lidmi, kteří vegany už delší dobu jsou, nebo s odborníky na výživu, kteří jim poradí s jídelníčkem.“ U veganů totiž hrozí zvýšené riziko nedostatku železa a vitaminů skupiny B, zejména vitaminu B12, které se nacházejí hlavně v hovězím a vepřovém mase, mléčných produktech a vejcích. „Lidé už ale třeba nevědí, že zdrojem železa a bílkovin jsou i luštěniny nebo také zelenina a ořechy. A protože v potravinách a jejich nutričních hodnotách se výživáři dobře vyznají, je určitě dobré si o tom s nimi popovídat,“ doporučuje vegan Jakub. Zdravý a ohleduplný životní styl Veganství je přátelské ke zdraví a samozřejmě i k přírodě a ke zvířatům. Mnoho lidí se pro tento životní styl rozhodne právě z důvodů etických. Nesouhlasí s tím, že získávání živočišných potravin je spojeno s utrpením zvířat. Řada z nich nejprve omezí spotřebu masa, později se vzdají i mléka a mléčných produktů. Další žene k veganství touha změnit své stravovací návyky a začít jíst zdravěji, jiné k tomu vedou důvody environmentální. Jarid Manos, ekologický aktivista, sportovec a autor knihy Ghetto Plainsmann, je veganem už několik let. Proč se jím stal, shrnuje v následující větě, kterou pověsil i na svůj Twitter. „Tváří v tvář beznaději z ničení přírody a utrpení zvířat chci být sám zdravý, silný a vitální, jak jen mohu být… Chci ukázat lidem, že všechna práce směrem ven začíná uvnitř.“ A není v tom sám. V uplynulých letech se řada známých osobností rozhodla, že se nebudou živit masem, nebo dokonce žádnými živočišnými produkty. Patří mezi ně například herečky Uma Thurman, Natalie Portman nebo Cameron Diaz, herci Alec Baldwin, Leonardo DiCaprio, zpěvačka Ellie Goulding nebo boxer Mike Tyson. Lékaři nejásají Samotní vegani jsou na svůj styl stravování pyšní a nevidí na něm nic špatného. Jsou přesvědčeni o tom, že jejich organismu nic nechybí, a to i přesto, že nekonzumují maso ani jiné živočišné produkty. Lékaři a odborníci přes výživu jsou ale opačného názoru. „Veganství je ještě přísnější model stravování než vegetariánství. Výběr potravin, které vegani jedí, je velmi úzký. Nejenže nekonzumují žádné maso, ale ani ryby a jakékoli živočišné produkty, tedy ani vejce a mléčné výrobky. Vegani tak nemají vůbec žádný zdroj živočišné bílkoviny, čímž jejich tělo trpí, protože jejich funkce je nenahraditelná. Převážná většina veganů bohužel zdravě nežije, byť si to sami myslí, protože neumí doplňovat chybějící živiny nebo je doplňují nedostatečně,“ tvrdí interní lékařka Dita Pichlerová z pražské OB kliniky. Podobný názor má i Marieta Baliková, vedoucí nutriční terapeutka oddělení léčebné výživy FN Motol. „Mnoho odborníků veganství neuznává. Za dobu své praxe jsme léčili mnoho veganů, kteří si špatným a nedostatečným stravováním zničili zdraví. Na striktním veganství z lékařského hlediska opravdu nic pozitivního není. Pozitivní vliv na prevenci některých civilizačních nemocí má pouze takzvané laktoovovegetariánství, které zakazuje konzumaci masa a ryb, ale povoluje konzumaci vajec a mléčných výrobků.“ * *** Budete štíhlejší, ale hrozí vám oslabení imunity POKUD S MYŠLENKOU STÁT SE VEGANEM ČI VEGETARIÁNEM UŽ DELŠÍ DOBU KOKETUJETE, DOBŘE KOKETUJETE D SVÉ ROZHODNUTÍ ZVAŽTE. STEJNĚ JAKO VŠECHNY DIETY I VEGANSTVÍ A VEGETARIÁNSTVÍ MÁ SVÉ STINNÉ STRÁNKY – A NENÍ JICH MÁLO. NÍŽE UVEDENÁ PRO SE TEDY NETÝKAJÍ VEGANSTVÍ, ALE

LAKTOOVOVEGETARIÁNSTVÍ, PROTI JE ZAMĚŘENO NA VEGANSTVÍ. PRO Lepší vyprazdňování Konzumace potravin bohatých na vlákninu příznivě působí na činnost střev. Stolice je navíc měkčí a má větší objem. Pozor ovšem na nadbytečný příjem vlákniny. Udržení hmotnosti Nedávná americká studie zabývající se vlivem vegetariánské a nevegetariánské stravy na nárůst hmotnosti ukázala, že vegetariáni mají o 28 procent nižší riziko přibírání na váze. Prevence rakoviny Podle amerického lékaře Seana Dwyera, který vedl několik studií týkajících se veganství a vegetariánství, představují tyto typy stravování prevenci rakoviny (zejména střev a konečníku) i vysokého cholesterolu. Se svým týmem specialistů došel k závěru, že riziko rakoviny je u veganů nižší o 15 procent, vysokého cholesterolu až o 35 procent. Nižší riziko cukrovky a srdečních chorob Americká studie na 620 účastnících naznačuje, že strava obsahující dostatek ovoce, zeleniny, vlákniny a zdravých rostlinných tuků prospívá srdci a je prevencí vzestupu krevního cukru. Zdravější klouby Vegani a vegetariáni jsou štíhlejší, nemívají nadváhu a jsou více aktivní. Tím pádem nejsou jejich klouby zatěžovány kily navíc a pravidelným pohybem jsou udržovány v dobré kondici. PROTI Únava Nedostatek vitaminu B12, jehož zdrojem jsou právě hlavně potraviny živočišného původu, může vést k vyčerpanosti a celkové únavě. Vegani si proto pečlivě musejí hlídat jeho přísun. Oslabená imunita Pokud chybí v jídelníčku bílkoviny, hrozí nejen snížená obranyschopnost organismu, ale také se hůře hojí rány a povrchová zranění. Zvýšené riziko osteoporózy Jelikož vegani nejedí žádné mléčné výrobky, přijímají výrazně méně vápníku než ostatní. Právě vápník, společně s vitaminem K a D, je ale nezbytný pro udržení zdravých a silných kostí. „Vápník obsahují i jiné potraviny jako třeba ořechy nebo zelenina, ale nejlepší využitelnost vápníku je právě z živočišných zdrojů,“ říká Marieta Baliková. Plynatost a nadýmání Rostlinné potraviny jsou obecně hůře stravitelné. Problémy s plynatostí však může vyvolat i nadměrné množství vlákniny. Riziko anémie I když rostlinné potraviny obsahují pro tělo důležité minerální látky, jako je železo, vápník nebo zinek, jsou z rostlinných zdrojů hůře vstřebatelné, než když se nacházejí v živočišných produktech. To je důvod, proč jsou vegani více ohroženi chudokrevností, jejímž důsledkem může být menší výkonnost, zvýšená únava a poruchy koncentrace. Vegani jsou přesvědčeni o tom, že jejich organismu nic nechybí, a to i přesto, že nekonzumují maso ani jiné živočišné produkty. Foto autor| FOTO SHUTTERSTOCK

Zemědělec Antibiotika našli ve vepřovém mase Zemědělec str. 2 Zpravodajství (opr) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.8.2016

zpět - Do České republiky se dostalo přes 450 kg chlazené vepřové panenky z Polska s nadlimitním množstvím zbytků antibiotik. Firma Dobro Mochov část prodala desítkám gastronomických zařízení. Maso už má prošlou dobu spotřeby, restaurace jej však mohly zamrazit Čeští veterináři obdrželi informace o zásilce prostřednictvím evropského systému rychlého varování pro potraviny a krmiva, sdělil to mluva Státní veterinární správy (SVS) Petr PejchaL Výrobek byl označený jako vepřové maso a ledviny a produkty z nich vyrobila firma Animex Foods z polských Starachowic. „Limit pro rezidua doxycyklinu byl překročen u vzorků odebraných z předmětné šarže zhruba dvojnásobně," uvedl mluva. Požívání zbytků antibiotik je nebezpečné kvůli budování rezistence vůči antibiotikům. Léčba pomocí nich se může stát časem méně účinná. Potraviny s nadlimitními zbytky antibiotik jsou z hlediska legislativy brané jako nepoživatelné a musí se zlikvidovat Kromě 445 kilogramů panenky, které obdržela společnost Dobro Mochov, přijala zboží z uvedené šarže ještě firma z Dolních Břežan. Jednalo se přibližně o 12 kg výrobku. „Při šetření SVS zjistila, že šlo pouze o nevyžádaný vzorek, který polská firma zaslala českému příjemci spolu s jiným

zbožím a který byl následně příjemcem vrácen zpět," dodal PejchaL Nejde o první případ polského masa s antibiotiky na českém trhu. Například před třemi lety našli veterináři trojnásobné množství také zbytků doxycyklinu v 1200 kilogramech kuřecího masa. Lék se v chovech drůbeže používá pro léčení onemocnění dýchacího ústrojí.

Redukce se netyká nutrii Zemědělec str. 2 Zpravodajství Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.8.2016

zpět Chovatelé nutrií, kteří je mají na maso nebo kožešiny, nebudou muset postupně redukovat své chovy, přestože je nutrie na seznamu invazních nepůvodních druhů, jež se mají v evropské přírodě potlačovat Uvedlo to ministerstvo zemědělství. Podle předsedy Ústřední odborné komise chovatelů kožešinových zvířat Jana Kaplana je v ČR 200 až 250 chovatelů nutrií, kteří mají zhruba 1500 kusů těchto zvířat. „V případě nutrií, které jsou na seznamu uvedeny, jde o nutrii jakožto volně žijícího živočicha, kterou je nově zakázáno dovážet do EU, a tím i do CR Nově zaváděné opatření se netyká nutrií jakožto hospodářských zvířat které se chovají u chovatelů v CR za účelem získávání kožešin a nově také masa," upřesnila mluvčí ministerstva Markéta Ježková. Pokud by návrh platil i na hospodářská zvířata, šel by proti nedávno vládou schválené novele veterinárního zákona, která prodej masa z nutrie drobným chovatelům tzv. ze dvora umožňuje. Podle Kaplana ale chovatelé nutrie na maso stejně ve větším měřítku využívat nebudou. Většina chovatelů má tato zvířata na kožešinu. A pokud se maso ze zvířete potravinářsky odřeže, je podle Kaplana kožešina neprodejná. Podle něj by musel mít chov, aby mohl mít nutrie jenom na maso, alespoň 200 samic, aby vydělával. Ročně by pak musel vyprodukovat okolo 1000 zvířat na maso. Invázni nepůvodní živočichové a rostliny, které svým neřízeným siřením ohrožují přírodu, se budou postupně ve volné přírodě omezovat Od srpna dovoz těchto druhů kontrolují veterináři na letišti. V předminulém týdnu vstoupilo v platnost prováděcí nařízení Evropské unie, kterým začal platit seznam zakázaných živočichů. Jde o 23 živočichů a 14 druhů invazních rostlin. Ty svým neřízeným šířením v přírodě ohrožují evropskou biodiverzitu, hospodářství i zdraví člověka. Na území CR jde třeba o severoamerické druhy raků přenášející račí mor, veverku liščí a popelavou či mývala severního, predátora přenášejícího nemoci nebo bolševník velkolepý který vytlačuje vegetaci a může způsobit popáleniny. Jak omezení budou vypadat si každý stát určí sám a zapracuje do svých zákonů. Ministerstvo životního prostředí chce postup určit v novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Vzniknout by podle ředitele odboru druhové ochrany ministerstva životního prostředí Jana Šímy měla do konce letošního roku. Unijní nařízení začne v České republice platit až se upraví zákon Do té doby se budou provádět jen dovozní kontroly. Živočichové se tedy podle nařízení mohou ponechat v nekomerčních chovech i vzoo na dožití s tím, že se zamezí jejich úniku a dalšímu rozmnožování, uvedlo ministerstvo. Jde o chov v oddělených skupinách samců a samic nebo použití antikoncepce. Radu obdobných opatření přitom zoo i další chovatelé již běžně používají. Ministerstvo životního prostředí v nejbližších dnech chystá vydat informační karty k jednotlivým druhům zařazeným na unijní seznam * Klíčové informace * Chovatelé nutrií, kteří je mají na maso nebo kožešiny, nebudou muset postupně redukovat své chovy, přestože je nutrie na seznamu invazních nepůvodních druhů. * Od 3. srpna vstoupilo v platnost prováděcí nařízení Evropské unie, kterým začal platit seznam zákazu dovozu 23 druhů invazních živočichů a 14 druhů rostlin. * Unijní nařízení začne v České republice platit až se upraví zákon.

Veterináři s policií Zemědělec str. 4 Publicistika (fia) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.8.2016

zpět - Společná akce Policie České republiky, Centra služeb pro silniční dopravu a Státní veterinární správy (SVS), která se uskutečnila 31. července napříč všemi kraji, opět prokázala, že vzájemná spolupráce státních orgánů je na velmi vysoké úrovni. Samotná kontrolní akce byla mimo jiné zaměřena na dodržování legislativních povinností při přepravě živých zvířat živočišných produktů a potravin. Informoval o tom tiskový mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Policisté prováděli kontroly v rámci svých kompetencí, zejména měřili rychlost zastavovali auta i autobusy, s cizineckou policií ověřovali, že nedochází k přepravě nelegálních přistěhovalců, kontrolovali technický stav vozidel aj. Pravomoci zastavovat nákladní vozidla využili úřední veterinární lékaři k tomu, aby prověřili podmínky přepravy zvířat a potravin. Pro přepravu takových zásilek platí přísná pravidla, která je nutné důsledně dodržovat, ale také kontrolovat „Akce, na kterých spolupracují zástupci několika institucí, považuji za prospěšné, a proto v nich chceme pokračovat Dokážeme tak v jeden čas a na jednom místě společně udělat rozsáhlejší a efektivnější kontroly," řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Úřední veterinární lékaři během zmiňované akce zkontrolovali ve všech krajích téměř 100 nákladních vozidel, která převážela zvířata, maso, vejce, kosti, mléko nebo mléčné výrobky. Zaměřovali se mj. na registraci přepravců, kontrolu průvodních dokladů, skladovací teplotu, ale také na povinnost hlásit zásilku v předstihu. Jenom v Praze se kontroly týkaly dovozu téměř 15 tun masa a produktů z ryb a dále téměř 90 tun potravin živočišného původu v rámci tranzitu do jiných členských států EU. „Přestože se během akce objevilo pouze minimum závad, lze očekávat, že se obdobné akce s podobným zaměřením v budoucnu opět uskuteční. Prioritou Státní veterinární správy i nadále zůstává kontrola kvality a zdravotní nezávadnosti jak tuzemských, tak dovážených potravin, a dodržování dobrých životních podmínek zvířat," sdělil ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Tiskový mluvčí připomněl, že již nějaký čas platí povinnost označovat maso informací o původu. Příslušná legislativa kombinuje věk a hmotnost zvířat s délkou jejich života v jednotlivých zemích. *

Čtvrtá slavnost min na jih Čech Zemědělec str. 5 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.8.2016

zpět V rámci farmářských slavností otevře pro veřejnost svou bránu letos již čtvrtá farma, tentokrát to bude biodynamický statek Bemagro v jižních Cechách, V sobotu 20. srpna na návštěvníky čeká nejen zábavný program, ale také mnoho zajímavých informací o životě na farmě a vzniku kvalitních regionálních potravin. Seriál letošních farmářských slavností bude zakončen v září v Národním zemědělském muzeu v Praze. „Farmářskými slavnostmi chceme lidem přiblížit rodinné hospodaření a život na venkově. Jsou to totiž právě farmářské rodiny, které v poslední době vytvářejí a výrazně zlepšují image českého venkova i českých potravin," připomněl ministr zemědělství Marian Jurečka. Projekt má veřejnosti přiblížit také výrobu potravin a práci moderního farmáře, aby při volbě svého budoucího povolání děti zvažovaly i zemědělské profese a měly o jejich náplni co nejlepší představu. Kromě konkrétní farmy chce také představit další místní chovatele a pěstitele, u kterých si lidé mohou nakupovat potraviny takzvaně ze dvora. Tento způsob prodeje je návratem k osvědčeným tradicím a umožňuje pohodlný způsob nákupu poctivých potravin se zaručeným původem. Například čerstvé zeleniny, mléka a mléčných výrobků, masa, živých ryb a jiných produktů přímo u vybraných farmářů, případně v nejbližší maloobchodní prodejně nebo na

farmářském trhu. Právě statek Bemagro je z farmou, která zpracovává produkci do konečné podoby ve své nedlouho otevřené mlékárně a nabízí řadu mléčných výrobků. Její výstavba byla zahájena po dlouimerce hých přípravách na podzim roku 2013. Zkušební provoz byl zahájen koncem dubna 2016. Záměrem bylo nabídnout lidem šetrně pasterované nehomogenizované mléko ve skleněných lahvích, jogurt ve skleničkách, tvaroh, máslo a sýry měkké i zrající ve sklepích. Společnost Bemagro, která vznikla v roce 1994 z bývalých státních statků, se totiž pyšní hlavně velkochovem dojnic převážně holštýnského plemene na farmě v Meziříčí. Návštěvníci slavností se proto budou moci dozvědět více o zpracování mléka ve vlastní mlékárně, či si prohlédnout Selský dvůr - místo pro malochov prasat, ovcí a drůbeže. Statek leží v malebném podhůří Novohradských hor a dnes hospodaří takzvaně biodynamicky. Jedná se o jedinečnou formu biozemědělství, kdy zemědělci zdůrazňují a při své práci mnohem víc zohledňují také spirituální hodnoty. Snaží se svou prací produkovat zdravé a výživné potraviny, ale zároveň i uzdravovat krajinu a harmonizovat život na Zemi. Farma je držitelem certifikátu Demeter, což znamená závazek dodržovat přísné podmínky biodynamického zemědělství, které dalece překračují rámec ekologického hospodaření. Vytvořená vize společnosti zahrnuje i výstavbu jatek s masnou výrobou, nové správní budovy s kuchyní a jídelnou, obchodem a sálem pro setkávání lidí, kořenové čistírny odpadních vod, nové stáje pro rozšiřující se chov zvířat a v neposlední řadě i řešení ekologických zdrojů energie. Bemagro dnes obhospodařuje bezmála dva tisíce hektarů. Většinu rozlohy zaujímají louky a pastviny, orná půda tvoří téměř jednu čtvrtinu - 470 hektarů. Způsob hospodaření je určen přírodními podmínkami -nadmořská výška je většinou mezi 600 až 700 metry a průměrný roční úhrn srážek přesahuje 700 milimetrů. Podle představitelů podniku je hlavním úkolem rostlinné výroby zabezpečit dostatek kvalitního krmení pro vlastní zvířata -senáže, seno a zrno. Na prodej se pěstuje hlavně žito, pšenice, špalda, oves, pohanka a brambory. Slušných výnosů je dosahováno správnými agrotechnickými opatřeními při použití rozumného osevního postupu. Součástí farmy je i zeleninová zahrada, která vznikla jako reakce na poptávku po jiné" zelenině, než je ta běžně nabízená v supermarketech. Nejvíce prostoru je věnováno mrkvi, cibuli, petrželi a zelí. V menší míře či pokusně se pěstuje i salát, špenát, červená řepa, brokolice, česnek, fazole, dýně a samozřejmě i bylinky, které přispívají k lepší atmosféře a celkové harmonii zahrady. Kromě ekologické produkce se Bemagro věnuje péči o krajinu. Často jde o nápravu škod, které byly způsobeny ve druhé polovině minulého století - obnovují se například meze, které vedle své klíčové protierozní funkce na svažitých pozemcích zvyšují i biodiverzitu. Její pokles je podobně jako degradace půdy zásadním problémem, který ohrožuje celou naši civilizaci. Mezi další opatření „pro přírodu" patří budování biokoridorů, alejí, vetrolamu, tůněk, ochrana mokřadů, a pak samozřejmě samotný způsob obhospodařování zemědělských pozemků -počínaje způsobem hnojení a konče systémem sečení luk a pastvin. V Bemagru pracuje více než 50 stálých zaměstnanců, kterým v sezóně pomáhá až deset brigádníků. Součástí farmářské slavnosti je nejen prohlídka statku, ale již tradičně farmářský trh s možností nákupu kvalitních domácích produktů z místních farem, kuchařská show s kvalitními potravinami, ochutnávky regionálních potravin a potravin se značkou Klasa a nebude chybět ani zábavný program pro děti -hry, soutěže, kvizy, dětské pekařství, hod lasem, slalom s trakařem, skákání v pytii, simulátor dojení krávy a jízdy na býkovi a mnoho dalšího. * Foto popis| Bemagro se pyšní hlavně velkochovem archiv Foto popis| Hostitelem čtvrtých farmářských slavností bude biodynamický statek Bemagro na jihu Čech Foto archiv

Sít s poctivým jídlem expanduje Zemědělec str. 7 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.8.2016

zpět

Kvalitní jídlo za dostupné ceny. To je hlavní cíl sítě prodejen a bister s poctivými potravinami My Food. S tímto cílem se síť majetkově propojila s dosud konkurenčním Sklizeno a v následujících letech chystá expanzi. Do roku 2018 by měla síť zahrnovat 80 prodejen My Food a Sklizeno oproti současným 24, Informovala o tom mediální zástupkyně Adéla Flejšarová. Nižších cen potravin My Food chce dosáhnout zvýšením objemu výroby svých dodavatelů a také tím, že jim pomůže snížit náklady nesouvisející s výrobou, například skladovací, logistické nebo marketingové. Expanzi podle Flejšarové zahájí v pražských obchodních centrech. Cílem sítě je přinášet lidem kvalitní české i zahraniční potraviny, u kterých nemusejí kontrolovat složení ani kvalitu. Zakladatel My Food Petr Borkovec zakládal tuto síť s vizí široké dostupnosti kvalitních potravin, a to jak lokální, tak cenové. Jsem přesvědčený, že tohoto cíle můžeme dosáhnout jedině tím, že se trh kvalitních potravin výrazně zvětší a zefektivní. Náklady producentů nesouvisející s výrobou, tedy ty, které nijak neovlivňují kvalitu, jsou aktuálně proti konvenčním producentům extrémně vysoké, k tomu nemají producenti dostatečný odbyt, aby mohli vyrá Jedna z prodejen sítě potravin bět ve větším," vysvětlil Borkovec s tím, že proto jsou pro část zákazníků kvalitní potraviny nedostupné. „To je bariéra, kterou chceme v příštích letech odstranit budováním masivní vlastní logistiky, tím, že dodavatelům pomůžeme s marketingem a dodáme jim zázemí a k tomu mnoho míst odbytu. To sníží všem náklady a ve výsledku koncové ceny," zdůraznil. To musí jít podle něj ruku v ruce s růstem poptávky, kterou bude síť budovat tím, že budou kvalitní potraviny široce dostupné po celé CR díky e-shopu a husté síti prodejen po celé zemi, dodal. Jednu z bariér trhu jeho roztříštěnost Borkovec vyřešil propojením s dosud konkurenční sítí Sklizeno. Obě sítě tak mohou svůj rozvoj koordinovat tak, aby prodejny na sobě neparazitovaly, ale vzájemně se doplňovaly. Koncept My Food se orientuje především na lokality s velkým celodenním průtokem lidí, tedy zejména na prémiová obchodní centra. Sklizeno se oproti tomu bude specializovat na lokality dostupné zákazníkům každodenně, doplnil. První pobočku kombinující prodejny potravin a bistra s nabídkou rychlého a poctivého celodenního občerstvení otevřel My Food v Brně v roce 2013. Později přidal vlastní eshop fungující podle jeho kodexu kvality a poctivosti a je na něm téměř 2000 poctivých potravin. Eshop začal v Brně a dnes obslouží téměř celou republiku, a to i čerstvými potravinami včetně masa. První pražskou pobočku otevřel v roce 2015 v karlínském Corsu. Další minimálně čtyři pobočky má v plánu otevřít během následujícího roku v některých z nejexponovanějších nákupních center v Praze - v Palladiu, na Chodově, na Černém Mostě a v dalších. Do konce roku vzniknou také první pobočky My Food ve spolupráci s franšízantem. Bude to pobočka v Dobřichovicích a v novém Au Parku v Hradci Králové. Rozvoj plánuje kombinací kmenových a franšízových prodejen a hodlá se orientovat především na lokality v obchodních centrech s velkým tokem lidí v největších českých městech. Zde chce lákat na občerstvení vlastní výroby a uspokojit především okamžité nákupní potřeby - hlad či chuť na něco dobrého. Do roku 2018 pak chce ve spolupráci se Sklizeno vytvořit síť prodejen ve městech nad 30 000 obyvatel a plánuje rozvoj online služeb. V roce 2017 by tak celá skupina BIG Food zahrnující sítě Sklizeno a My Food, Zdravé stravování a některé malé výrobce měla dosáhnout obratů okolo jedné miliardy korun. Součástí nabídky jsou i vlastní potraviny - My Food disponuje vlastní zrárnou hovězího masa, řeznictvím a kuchyní pod vedením michelinského kuchaře Richarda Fuchse, která prodejny zásobuje sendviči, saláty a zákusky vlastní výroby. V prodejnách s bistrem pak nabízí celodenně dostupné moderní menu z čerstvých a poctivých potravin. Aktuálně pod značkou My Food působí čtyři pobočky v Brně a jedna v Praze. * Foto autor| Foto archiv

Ekofarma na Zlínsku sbírá oceněni 15.8.2016

Zemědělec str. 11 Publicistika Zuzana Fialová

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jednou ze společností, které se zabývají nejen zemědělskou produkcí, ale i zpracováním, je Javorník-CZ se sídlem ve Štítné nad Vlán - Popově. K pekárně, moštárně a pěstitelské pálenici přibyla nedávno i mlékárna. Za svou rozmanitou činnost firma obdržela řadu ocenění. Kromě toho, že obsadila v letech 2011 a 2014 první příčku v soutěži Zemědělec roku, pořádané vydavatelstvím Profi Press, ve Zlínském kraji, získala aké ocenění Nejlepší sedlák Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců za rok 2016. Ekofarma Javorník-CZ byla vybrána radou Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců jako nejlepší členská ekologická farma za rok 2016. „Ekofarma Javorník je příkladem dobré praxe v podání velkého podniku. Je důkazem, že ekologické zemědělství je řešením nejen pro malé rodinné farmy, ale také pro podniky o rozloze stovek hektarů a několika desítek zaměstnanců," řekla Kateřina Urbánková, manažerka Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců. „Ačkoliv se jedná rozlohou o velkou farmu, je vzorem pro ostatní hospodáře. Samozřejmě jednak splňuje všechny podmínky ekologického zemědělství - včetně welfare zvířat, ale také se věnuje ochraně přírody a krajiny v CHKO Bílé Karpaty. Zapojila se mimo jiné i do projektu, jehož cílem je navrátit krajině její původní funkce," doplnil Milan Drgáč, správce Pro-Bio regionálního centra Bílé Karpaty. Farma ve Štítné nad Vláří se zabývá nejen klasickou zemědělskou prvovýrobou, ale věnuje se řadě doplňkových činností. Biomléko, které vyprodukuje, zpracovává ve vlastní malé mlékárně, která je mimo jiné jediným výrobcem biohermelínu v ČR Jak přiblížil na nedávném setkání s novináři ředitel společnosti Javorník-CZ Josef Tománek, podnik vznikl v roce 1996 a navázal na činnost původního transformovaného družstva. V ekologickém režimu v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty hospodaří od roku 1998, jeho rozlohu tvoří asi 1750 hektarů. Z toho 414 hektarů představuje orná půda a 1293 hektarů trvalé travní porosty, 34,2 hektaru zaujímají ovocné sady. Největší podíl má rezistentní švestkové ovoce (asi 90 procent), zbytek je doplněn jabloněmi a hrušněmi. Část produkce je dodávána na farmu Juré pro výrobu povidel a sušení. Jablka jsou zpracovávána na vlastní mošt a to v rámci spolupráce s moštárnou v Hostětíně. Do budoucna je plánováno rozšíření sortimentu svých produktů vlastním zpracováním sušených švestek a vařených povidel a výhledově chce farma navyužití bídnout sušené ovoce i z vlastní sušárny. Na orné půdě ekofarma pěstuje obilniny, pícniny a další kulturní plodiny. Společnost je podle ředitele významným producentem pšenice špaldy. Tuto plodinu dodává především do zahraničí, zejména Německa a Rakouska, do tuzemska jen omezeně. V ČR jsou podmínky prodeje špaldy horší, protože její cena je poměrně vysoká. Mezi pěstované plodiny patří ječmen a tritikale a plodiny, jako jsou jetele, vojtěšky a trávy pro v živočišné výrobě, a navíc meziplodiny. Osevní postupy jsou přizpůsobeny živočišné výrobě, aby bylo dostatečné množství jádra. Ostatní půda slouží jako pastviny pro ekologický chov skotu, produkci sena a výrobu krmných směsí. Vzhledem k tomu, že společnost hospodaří na svažitých pozemcích, klade velký důraz na protierozní opatření. K nim řadí v této oblasti především zatravnění, výsadbu ovocných stromů a krajinotvorné výsadby. Podnik se podílel i na modelovém systému udržitelného hospodaření v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, který byl realizován v rámci operačního programu Životní prostředí. Produkce mléka a masa Živočišná výroba velmi úzce navazuje na produkci rostlinné výroby a při výrobě kvalitní objemné píce Javorník-CZ dlouhodobě spolupracuje s firmou Schaumann. V jejím rámci se zaměřuje na výrobu biomléka, na chov krav bez tržní produkce mléka a výkrm býků. V rámci ekologického zemědělství se zaměřujeme na chov dojnic, chov skotu bez tržní produkce mléka, výkrm býků a chov včel. Biomléko produkuje stádo 200 kusů dojnic českého strakatého plemene. Průměrná užitkovost představuje 5900 litrů na dojnici, přičemž tato zvířata jsou krmena výhradně kvalitní objemnou pící, podotkl vedoucí živočišné výroby Radovan Barbořík. Mléko společnost dlouhodobě dodává do mlékárny Valašské Meziříčí, část pak poměrně nově zpracovává ve vlastní mlékárně. Vedle dojnic firma chová také kolem 240 kusů krav bez tržní produkce mléka, které jsou především plemen masný simental, charolais a kříženci těchto plemen s českým strakatým skotem. Větší část produkce je zpeněžována jako zástavový skot zbylá část je ponechána do obratu stáda a na výrobu biomasa. Minuty rok 75 procent prodávali a 25 procent si nechávali. Podnik chová 100 býků na výkrm. O zástavové býčky je velký zájem. Výkrm je však neekonomický, pokud si pak zvíře sami

nezpracujeme, podotkl Tománek. Hovězí maso a další výrobky prodávají ve své faremní prodejně v areálu ve Štítné nad Vláří a spolupracují i s vyhlášeným Řeznictvím U Kusáků v Ostrožské Nové Vsi. Do budoucna plánuje farma vybudovat vlastní bourárnu masa, kde bude kusy hovězího dobytka a prasat z vlastního chovu zpracovávat i pro maloodběratele. V současné době nabízí možnost objednání a nákupu hovězího a vepřového masa formou balíčků s možností přímého závozu zákazníkům nebo distribuci prostřednictvím odběrných míst Mimo systém ekologického zemědělství chová farma také vepře plemena české bílé ušlechtilé, které se chová ve stálých skupinách s dostatkem volného prostoru a pravidelným přistýláním slámy. Výkrm je zajišťován s maximálním využitím vlastních krmiv. Výrobky získávají ocenění Poté, co firma vybudovala pekárnu, která je v provozu asi 15 let, a pěstitelskou pálenici, fungující od loňského roku, vyčasí budovala i mlékárnu, která je v provozu asi rok. Denně může zpracovávat až 3000 litrů mléka na tvarohy, zakysané výrobky, měkké sýry a plnotučné mléko. Nyní zpracovává asi 1500 litrů mléka. Faremní mlékárna vyrábí kvalitní výrobky z čerstvě nadojeného mléka. Zaměřuje se na výrobu čerstvých sýrů, tvarohu, jogurtů, jogurtových a kysaných nápojů, především v BIO kvalitě. Mléko zpracovává pouze šetrnou pasterizací bez používání homogenizace, mléko ve výrobcích si tak zachovává původní vlastnosti a biologickou hodnotu. Výrobky neobsahují žádné přidané konzervační látky kromě kuchyňské soli, která sýrům dodává chuť. Proto jsou doporučovány i pro zdravou výživu. Do budoucna plánují rozšířit sortiment o výrobu zrajících sýrů. Specializují se na konečného spotřebitele zejména s ohledem na charakter našich výrobků, které jsou všechny v biokvalitě. Podle Tománka potraviny mají být kvalitní. „Teď jde o to, aby lidé kupovali a podporovali české výrobky," poznamenal ředitel. Pekárna má v sortimentu asi 50 druhů výrobků. Její špaldový řez získal ocenění v kategorii pekařských a cukrářských výrobků v soutěžích Regionální potravina Zlínského kraje a Perla Zlínska pro rok 2011. „Přínosem pekárny je hlavně zaměstnávání lidí, větší efekt z tohoto provozu nečekáme," poznamenal ředitel. Nechybí rekreační zařízení Kromě těchto činností společnost ze Štítné provozuje rekreační zařízení a penzion, o který je velký zájem. Zařízení má svůj venkovní bazén, tenisové kurty, hřiště na volejbal a nohejbal. V penzionu je Relax centrum se saunou, masážními vanami, masážemi a kosmetikou. Další činností je výroba knotů a svící, které se využívají ve vinařství a potravinářství, a čerpací stanice, nacházející se přímo v areálu podniku. Dceřiná společnost JAVORNÍKCZ-PLUS s. r. o. od svého vzniku se zabývá řezáním kulatiny na vazby a využitím zbylého řeziva na výrobu dřevěných výrobků, jako jsou přepravní obaly, palety, proložky, ale také drobné výrobky, regálové sestavy, ale i eurookna. Jednou z činností je i výroba sirných knotů a svítí k dezinfekci skladových prostorů pro potravinářské účely. Dceřiná společnost Vodohospodářské stavbyJavorníkCZ s. r. o., Veselí nad Moravou vznikla v roce 2000 po rozpadu a zrušení divize vodohospodářských staveb Veselí nad Moravou při Pozemních stavbách Zlín, a. s., jež prováděla vodohospodářské stavby a inženýrské stavby po celé republice. Obě dceřiné společnosti zabývající se nezemědělskou činností přispívají ve formě nájmu k chodu a rozvoji ekofarmy a zánejmenším roveň poskytují mimo hlavní zemědělskou sezónu pracovní příležitosti zaměstnancům. Nejvyšší počet ekofarem s trvalými kulturami Jak připomněla na setkání s novináři Kateřina Čapounová z České technologické platformy pro ekologické zemědělství, Zlínský kraj (mimo Prahu) je třetím krajem ČR jak z pohledu celkové rozlohy, tak z pohledu výměry zemědělské půdy. Podíl trvalých travních porostů je spíše vyšší a dosahuje 30 procent zemědělské půdy. Na jednoho obyvatele zde v průměru připadá 0,33 hektaru zemědělské půdy, což je méně než průměr ČR Ve Zlínském kraji ekologicky hospodaří zhruba 350 ekofarem téměř na 37 tisících hektarech, což představuje čtvrtý nejvyšší - 19procentní podíl na celkové zemědělské půdě kraje a osmiprocentní podíl v rámci celkové výměry v ekologickém zemědělství. Ve Zlínském kraji se zhruba tři čtvrtiny ekofarem věnují chovu aspoň nějakého hospodářského zvířete, z toho polovina farem je zaměřena výhradně na živočišnou výrobu bez orné půdy, nejčastěji jde o chov masného skotu a ovcí. Zhruba čtvrtina ekofarem má aspoň jeden hektar orné půdy. Čistě na orné hospodaří však minimum ekofarem, většinou se jedná o smíšené podniky. Zajímavostí je, že Zlínský kraj má nejvyšší počet ekofarem s trvalými kulturami, výhradně sady, po kraji Jihomoravském, kde dominují naopak vinice. Zhruba polovina zlínských ekofarem má sad, většinou v kombinaci s trvalými travními porosty. Až deset

procent z nich však hospodaří pouze v sadech. Ve Zlínském kraji bylo ke konci roku 2014 v ekologickém zemědělství chováno 16 388 kusů skotu (z toho 817 dojnic), 13 526 kusů ovcí, 227 kusů koz, 423 koní a pouze dvě ekofarmy chovaly prasata (98 kusů) a tři se věnovaly chovu drůbeže. V rámci celkového počtu hospodářských zvířat chovaných ve Zlínském kraji převažuje jednoznačně chov ovcí (třetí nejvyšší stav v ČR po kraji Jihočeském a Středočeském). Naopak zastoupení chovu koz je nejnižší mezi kraji. Totéž platí pro ekologické zemědělství, dodala Čapounová. * Foto popis| mléka ekofarma zpracovává ve vlastní mlékárně Foto Zuzana Fialová Foto autor| V pekárně firma vyrábí desítky druhů výrobků Foto Zuzana Fialová Foto popis| Ředitel společnosti Javomík-CZ Ing. Josef Tománek informoval i o výsadbě sadů. Na snímkuje i Sylva Horáková ze Svazu ekologického zemědělství Pro-Bio Foto Zuzana Fialová Foto popis| Podnik se podílet i na vytvoření modelového systému udržitelného hospodaření v Chráněné krajinné oblastí Bílé Karpaty Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Společnost se zaměřuje na chov skotu Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Nove jihočeské Regionální potraviny Zemědělec str. 12 Publicistika (opr) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.8.2016

zpět - Na Selských slavnostech v Holašovicích ocenil předseda Senátu Milan Štěch spolu se zástupcem Jiřím Georgievem z ministerstva zemědělství devět vítězných výrobců potravin, kteří v Jihočeském kraji uspěli v soutěži o značku Regionální potravina. Informoval o tom regionální koordinátor soutěže Adolf Boháček. V Jihočeském kraji se letos o značku ucházelo 69 produktů od 21 výrobců. O logo se soutěžilo v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení mělo 32 výrobků v kategorii Masné výrobky tepelně opracované. Je potěšující, že značka Regionální potravina se v krátké historii stává opravdovým fenoménem kvality domácích výrobců. Mezi desítkami navržených výrobků byly tři, které se ucházely o obhájení značky po čtyřletém období a podařilo se jim svou stálostí kvality a udržením výjimečnosti chutí znovu přesvědčit a značku Regionální potravina tak opět získaly. Šlo o Lovecký salám od firmy Antoni cz z Dolního Třebonúia, Karamelový větrník od firmy Opeko z Choustníku a Klokotské kysané zelí od firmy ZAS Dražíce." uvedl k letošnímu ročníku Boháček. Jako další získali ocenění Zefa Volary s. r. o., za Volařskou pečenou šunku Dekor, firma AgroLa, spol. s r. o. za Jihočeský Zákys Natural, Jaroslav Auský z Lomnice nad Lužnicí za Čerstvý sýr, firma Polanských, s. r. o. za Koláč selský se švestkou, Karel Gregora z Lhenice za Lhenickou ovocnou šťávu jablkojahoda 100% a firma Karamelový sen s. r. o. za Ceskokrumlovský karamel od Vaška - Evin mls. Výrobky hodnotila osmičlenná komise tvořená zástupci MZe, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy CR, Agrární komory CR a Potravinářské komory CR. Soutěž Regionální potravina je projektem MZe určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obalu svého výrobku. V současné době značku nosí 577 produktů ze 13 regionů Cech a Moravy. Administraci značky provádí SZTE *

Informace min do regionu Zemědělec str. 13 Zájmové organizace Dana Večeřová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.8.2016

zpět Agrární komora ČR se důrazně ohrazuje proti tvrzení Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), že krajská informační střediska (MS) jsou zbytečnou institucí a jejich činnost nem pro zemědělce v krajích žádným přínosem. Opak je pravdou, jen za poslední rok zorganizovala KIS v jednotlivých krajích například několik desítek seminářů o dotacích v zemědělství, kterého se zúčastnily tisícovky zemědělců - žadatelů o dotace v celé republice. Informace, které z nálezu NKÚ zazněly, jsou vytržené z kontextu a neposkytují reálný obraz aktivit jednotlivých KIS, jejichž činnost je široká a proaktivní směrem k odborné i široké veřejnosti. K těmto činnostem patří mimo jiné i další desítky seminářů na aktuální témata, opatřeními Programu rozvoje venkova počínaje, přes nitrátové směrnice až po informační semináře o dalších aktuálních legislativních předpisech, jako je například zákon o potravinách či jednotlivé oborové vyhlášky. V každém kraji jsou pak zpracovávány pravidelně Informační magazíny, které přehledně a uceleně informují zemědělce, potravináře, místní akční skupiny, zastupitele a další zájemce o novinkách, dotacích, seminářích, nařízeních, zákonech a podobně. Tedy informace, které se samozřejmě dají získat i z jiných zdrojů ale rozhodně s daleko větší námahou a obrovskou časovou náročností. Tento informační servis je zpravidla distribuován elektronicky do manových schránek všem členům KIS a je zveřejňován i na webových stránkách každého krajského střediska. Kdokoliv, kdo chce být takto pravidelně a komplexně informován o tom, co se děje v zemědělství a potravinářství, se může samozřejmě stát členem KIS. Stačí jen vyplnit přihlášku a členství je zdarma Nejde tedy o službu pro vybrané jedince, ale pro všechny, kdo se o tuto problematiku zajímají. Krajská informační střediska se nesoustředí jen na zemědělskou a podnikatelskou veřejnost, ale cílí i na veřejnost širší. Mnohá KIS pořádají dny otevřených dveří pro děti ze základních a středních škol, organizují besedy s žáky, studenty a širokou veřejností na téma zemědělství s poznáváním hospodářských zvířat, zemědělských plodin, fungováním potravinového řetězce atd. Veřejnost tak má díky činnosti KIS možnost seznámit se daleko více se zemědělstvím a zpracováním zemědělské produkce. A to je zvláště v dnešní době, kdy bojujeme o potravinoposkytovateli vou soběstačnost ČR i o radikální snížení naší závislosti na dovozech potravin, velmi důležitá činnost V této souvislosti je tedy potřeba zdůraznit, že KIS která vznikla již v roce 2005 v každém kraji České republiky, jsou prakticky jedinými informací, kteří své služby poskytují zdarma a nediskriminačně, tedy všem zemědělcům bez ohledu na jejich „príslušnosť' k té či oné nevládní organizaci. Ovšem, podle vyjádření NKU jsou tato střediska nepotřebná a jejich funkci by měly plnit jiné, již existující instituce. Zajímalo by nás ovšem, jaké již existující instituce budou poskytovat informační servis a vzdělávání pro širokou veřejnost (nejen svým členům), a to výhradně bezúplatně. Ani ministerstvo zemědělství ani SZD? nemá na organizování takovýchto akcí ani kapacity, ani personální zajištění, a je tedy více než logické, že se těchto akcí ujme instituce, která má největší znalost regionu a zemědělců v něm - krajské informační středisko. Jakákoliv jiná cesta, jak dostat aktuální a potřebné informace k zemědělcům, by byla přinejmenším mnohem složitější a nepochybně také podstatně dražší. Ostatně, podíváme-li se právě na peníze, pak NKÜ ve své zprávě uvedlo, že krajská informační střediska stála za období 2007 až 2014, tedy za posledních osm let, více než 45 milionů korun. Pokud ovšem tuto částku vydělíme osmi lety, vyjde nám suma 5,6 milionu korun na rok. A pokud tuto částku dále vydělíme 13, což je počet krajských informačních středisek v CR, vyjde nám výsledek 432 692 korun. Z tohoto necelého půl milionu financuje každé středisko zaměstnance, nájem a vybavení kanceláře, telefon, organizaci seminářů, propagační akce apod. A podle rychlého průzkumu zhruba u poloviny KIS a vyhodnocení za roky 2010 až 2016 pak vychází cena na oslovení jednoho příjemce informací asi na 50 haléřů. Foto popis| Jednou z činností krajských informačních středisek je také pořádání semináru na aktuální témata v rámci evropské i národní zemědělské politiky, které mají dlouhodobě vysokou návštěvnost Foto autor| Foto archiv AK ČR

Nakupujme česky! 15.8.2016

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 0 tom, proč by měli spotřebitelé dávat přednost českým a domácím produktům, se toho v různých médiích řeklo a na stránkách mnoha novin a časopisů napsalo mnoho a mnoho. A nejen ze strany Potravinářské a Agrární komory ČR, ale i různých jiných odborníků z řad specialistů na výživu, gastronomii i na zemědělství a potravinářství obecně. Výhody konzumace domácích potravin jsou totiž mnohé a hlavně nezanedbatelné. V prvé řadě je to určitě čerstvost což znamená, že se ke spotřebitelům dostanou skutečně čerstvě vyrobené potraviny, nikoliv produkty zmražené a znovu rozmrazené, nebo ovoce a zelenina, které dozrávaly několik měsíců v průběhu transportu ä ve skladech. Domácí a regionální produkty také necestují přes polovinu světa, takže jejch doprava nezatěžuje životní prostředí ani neznečišťuje už tak dosti týrané ovzduší. A v neposlední řadě nesmíme zapomínat také na sociální dopad produkce domárieh potravin, což znamená pracovní místa, mnohdy v oblastech, kde jiná možnost uplatnění ani není, podpora lokálních výrobců a komunit Bohužel, i přes tyto nesporné výhody a pozitiva domácích potravin se jejich podíl na trhu čím dál více zmenšuje a na druhé straně, jak jsme si ostatně ukázali v minulém Článku, dovoz všech komodit které jsme schopni v mnohdy daleko vyšší kvalitě produkovat doma, stále roste. Můžeme dávat miliony korun do propagace a podpory domácích kvalitních potravin, legislativně stanovovat co je české a co ne, ale pokud spotřebitel české produkty na pultech obchodů nenajde, jdou všechny tyto snahy vniveč. Apůjdou vniveč i nadále ve chvíli, kdy na pultech nadnárodnfch řetězců v CR budeme nacházet sotva 50 % domácích potravin, zatímco ten zbytek pochází buď z mateřských zemí, nebo, hůře, ze země, kde jsou schopni vyrobit cokoliv, hlavně za minimální cenu. Ne, nejde o vymyšlená äsk-Agrární komora CR provedla v jednotlivých krajích průzkum řetězců v oblasti mléčných výrobků - tedy opět produktů, jejichž výroba je u nás tradiční a na vehni vysoké úrovni - a výsledky jsou více než hrůzné. Podíl českých výrobků se na prodávaném sortimentov této kategorii pohybuje na úrovni 55-58 %! Pokud se ovšem půjdete podívat do stejných obchodů v mateřských zemích těchto řetězců, pak domácí produkce má podíl kolem 80 % a dovážené jsou pouze speciality. Není tedy divu, že se některé státy z řad nových členů EU snaží vymoci podíl domácích výrobků na pultech řetězců zákonem. Což se ovšem nelíbí v Bruselu. Jasně, kam by staré členské země cpaly svoje přebytky a s reálnou vidinou pěkného zisku dovážely na český trh to nejlevnější, co se na trhu vyskytne. Pokud tedy, a to jakýmkoliv způsobem, nepřinutíme řetězce, aby se začaly chovat minimálně tak jako u sebe doma, můžeme si o podpoře českého zemědělství a potravinářství tak dlouho pěkně povídat až neseženeme na pultech ani jeden český mléčný ä masný výrobek. A dopadneme stejně jako s českým česnekem, kterého je na trhu jako šafránu a platí se skoro zlatem. Na místo toho nám nabízí obchodní řetězce v hojném množství česnek čínský a španělský, který svou kvalitou ovšem nesahá tomu českému ani po kotníky. O autorovi| Úřad AK ČR Praha

Konzervace není řešením Zemědělec str. 14 Zájmové organizace Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.8.2016

zpět

Zakonzervování současného nevyhovujícího stavu naší krajiny í struktury zemědělství, nežádoucí kroky k nápravě. Zhruba tak lze stručně charakterizovat nejnovější plány ministerstva zemědělství na „pomoc" Českému zemědělství. Rostoucí suma dotací, ať již vyjednaná, nebo zatím jen slibovaná, kterou hodlá hyperaktivní ministr zemědělství nasměrovat k podnikatelům v zemědělství, působí na první pohled jako ministrův vnitrokoaliční úspěch, což také často a rád zdůrazňuje. Jenže důležitá není zase tolik suma peněz jako podmínky podpor pro jejich čerpání, přičemž současná situace našeho zemědělství si žádá zásadní strukturální změny. K těm ale více peněz do resortu nepřispěje, protože peníze navíc jsou směrovány na kompenzaci újmy v předchozím období, tedy až k řešení koncovky problému, aniž by se snažily řešit příčiny, v tomto případě minimalizaci a rozklad rizik. Další část peněz směřuje -obecně správně, na podporu živočišné produkce, Jejich cílem ale opět není snaha o řešení příčin stále nemalých rezerv v ekonomice produkce masa v České republice, ale konečná podpora produkce, kterou je ale obtížné prodat s nějakým ziskem. Obojí dohromady znamená, že pokud bude stát sypat do zemědělství peníze takovýmto způsobem, může je sypat donekonečna a nic se nezmění. Taková cesta spolu s uvažovaným zpřísněním zásad ochrany půdy (zejména DZES 4, DZES 5 a greening), nereálnými sliby o možnostech daňových úlev či snahou vyloučit z dotačních podpor podnikatele hospodařící na méně než třech hektarech půdy, vysílá do zemědělské veřejnosti zcela chybné ekonomické i politické signály, což skýtá riziko nesprávných podnikatelských rozhodnutí. Taková rozhodnutí pak časem logicky vyústí do ještě větších problémů oboru, než v jakých se nachází v současné době. Co tedy mohou, či naopak nemohou sediaci a všichni podnikatelé v oboru od kroků ministerstva zemědělství čekat? Kompenzace za újmy v rostlinné výrobě Pokud se týká kompenzací za újmy v rostlinné výrobě, pak tyto peníze jistě poškozeným subjektům pomohou, ale zároveň nepomohou k eliminaci klimatických a cenových rizik do budoucnosti. Například tím, že kompenzace nejsou propojeny s dodržováním DZES a ani s doložitelnými případy opakované eroze. Jistým řešením může být Bruselem schválený Fond nepojistitelných rizik, což lze skutečně přičíst ministerstvu k dobru, z vyjádření řady zemědělců ale vyplývá, že do něj přispívat nehodlají, neboť je samozřejmě pohodlnější žádat ad-hoc kompenzace například za extrémní projevy počasí bez vlastní spoluúčasti na stále četnějším riziku. To klesat nebude, i proto, že nově navrhované úpravy DZES nebudou mít na ochranu půdy zásadní vliv, a naopak v řadě případů neodůvodněně zkomplikují technologické postupy. To platí především pro nová pravidla pro DZES 4 týkající se ponechání meziplodiny na poli do konce února, což zásadně snižuje možnosti výběru plodin pěstovaných na příslušných pozemcích. Pokryv půdy nějakou vegetací je přitom jednou z metod lepšího zadržení vody v krajině, takže navrhované opatření působí opticky správně. Jenže, pokud by se měla půda pokrytá meziplodinou na jaře zorat, odvede orba z půdy vláhu právě v nejcennějším období zakládání porostů. Samozřejmě lze sít i do meziplodiny - konkurence meziplodiny a příslušného porostu vyseté hospodářské plodiny ale logicky buď snižuje budoucí výnos, nebo generuje vyšší potřebu dodávky živin do půdy. Nic neřešící je také záměr zpřísnit podmínky greeningu stanovením minimálního počtu plodin pěstovaných na pozemcích o velikosti do 20 ha, 20 až 30 ha a nad 30 ha. Uvedené velikosti jsou totiž vztažené na subjekt, což znamená, že především velkým zemědělským podnikům toto opatření neublíží (proto je to také tak stanoveno), protože je v zásadě již dnes dodržují. V praxi tak jde o vějičku na voliče a média, aniž by se ochrana půdy skutečně zpřísnila. Ostatně, jak již bylo řečeno, uvedené opatření se v praxi dodržuje i dnes a stav zemědělského půdního fondu se nezlepšuje, ale naopak například ohroženost půdy vodní erozí roste. V této souvislosti je možná vhodné zmínit, že aktuální průměrná velikost farem v Evropské unii činí v průměru 16,1 hektaru, což ukazuje na skutečnost, že plochy podléhající nové regulaci v rámci greeningu jsou i tak ještě stále velmi velké. K vyloučení malých zemědělců z podpor S modelem evropského zemědělství stojícího z více než 90 procent na menších, obvykle rodinných farmách, je v naprostém rozporu myšlenka vyloučit z podpor malé zemědělce (někdy jde skutečně o „větší zahrádkáře") hospodařící na výměře do tří hektarů. Kdyby se taková myšlenka prosadila,

nebylo by zřejmě ohledně sporů o tom, komu ministr zemědělství svou politikou nahrává, už opravdu co řešit Opatření by přitom z podpor nejen vyloučilo až čtvrtinu nejmenších zemědělců (a jejich dotace by připadly velkým), ale mělo by samozřejmě i další důsledky. Poklesl by podíl samozásobovaní obyvatelstva, čímž by se vytvořil prostor pro ještě vyšší dovozy zemědělských komodit a potravin za zahraničí. Kvůli takovému opatření by se ČR ještě více odchýlila od zemědělství v Evropské unii, což by zakládalo riziko poklesu peněz z Evropské unie, které by byly směrovány právě na podporu těch nejmenších. A samozřejmě by to také znamenalo větší koncentraci produkce, přestože naše zemědělství potřebuje především diverzifikaci a co nejširší spektrum zemědělských, ale právě i nezemědělských činností, které mimo jiné znamenají skutečný rozvoj venkova vytvářením pracovních příležitostí pro tamní obyvatele a rozšiřováním spektra služeb pro turisty. Diverzifikace činností Zmiňovaná diverzifikace činností (dříve známá pod pojmem přidružená výroba) je také zřejmě skutečně systémovým řešením, které snižuje rizika poklesu cen v zemědělské prvovýrobě, ale také již zmíněná rizika extrémních projevů počasí. Pokud chce proto naše země udržet „rozměr zemědělství", musí zemědělská politika podstatně více než dosud podporovat veškerou činnost všech zemědělských podniků, z nichž by mohly sanovat ztráty z primární prvovýroby. Zdaleka by přitom nemělo jít pouze o prodej ze dvora, penziony, výrobu potravin nebo restaurační služby, které se prvoplánově nabízejí, ale klidně třeba o projektantské či vodohospodářské, ba i stavební služby a celou řadu dalších. Bohužel, stávající zemědělská politika podnikatele v zemědělství stále více svazuje jednak rostoucí administrativou, jednak je pevněji „přikovává" právě a jen k prvovýrobě, což podnikům znemožňuje flexibilně reagovat na nové výzvy a rizika. Na daňové úlevy nelze spoléhat Poslední poznámka se týká celé řady záměrů z kategorie daňových odpustků, jejichž prosazení zemědělcům stávající ministr slibuje. Skutečná realita je ale taková, že by s nimi zemědělci raději neměli vůbec počítat Každá daňová úleva je propadem příjmu státního rozpočtu, který se předvolebním rozhazováním politiků stává stále více napnutý, a růst HDP ze kterého se tyto peníze vygenerovaly, postupně klesá, přičemž příčiny by si zasloužily samostatný rozbor. Ale je to prostě tak. Kromě toho by bylo nutné úlevy typu sociální a zdravotní pojištění notifikovat v Bruselu, přičemž pravděpodobnost schválení není velká, případně by trvala dost dlouho. Navíc není zcela pravda to, čím se již léta naši zemědělci ohánějí - totiž že v Polsku nebo v jiných zemí Evropské unie jsou daňové úlevy normální. Respektive - pravda je to jen částečně, protože tyto úlevy nejsou bianco šekem, ale jsou poměrně přesně specifikovány - buď jako určité sociální dávky pro ty, kteří nedosahují určitého podílu na průměru mezd, nebo jako podpora pro nejmenší subjekty (například právě pro zemědělce obhospodařující jen několik hektarů, u nichž naše ministerstvo naopak zvažuje, že by je z podpor vyloučilo). Navíc si země, které nějakou úlevu formou dam uplatňují, vyjednaly takové možnosti už dříve, což jsme my neučinili. To vše v zásadě znamená, že na daňové úlevy, s výjimkou zelené nafty, nelze spoléhat Tak či tak je ale jasné, že poměrně úspěšná snaha ministra zemědělství navýšit zemědělské dotace či jiné formy podpory konkurenceschopnost našeho zemědělství nezlepší, spíše tomu bude naopak. Jen o peníze totiž nejde. Foto popis| Pestrá a rozčleněná, Foto autor| Foto archiv ASZ ČR

Prioritou funkční projekt Zemědělec str. 37 Živočišná výroba Martin Jedlička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.8.2016

zpět Pro akciovou společnost Podblanicko, Louňovice pod Blaníkem je výroba mléka klíčová. Aby v této specializaci středočeští chovatelé obstáli, museli od základu změnit management chovu a investovat rekonstrukce produkční stáje. To ve finále přineslo zkvalitnění odchovu telat a jalovic stejně jako navýšení užitkovosti a produktivity práce. Jak již bylo zmíněno v úvodu, páteří živočišné produkce chovatelů hospodařících v kraji blanických rytířů je chov skotu. „Živočišná výroba do naší oblastí patří, protože naše podmínky neumožňují dosahovat v rostlinné výrobě stabilně vysokých výnosů. Když jsem v roce 2005 přišel do podniku, rostlinná výroba byla na velmi dobré úrovni, zatímco živočišná výroba, reprezentovaná chovem skotu a prasat odpovídala úrovni na počátku 90. let A to jak technologicky, tak výsledkově. V té době jsme se rozhodli pro výrobu mléka. Tomuto záměru však nenahrávala vykazovaná nízká užitkovost stáda, v němž převažovaly krávy českého strakatého plemene s průměrným tienním nádojem pod jedenáct Ktrů, ani problematická reprodukce a téměř třicetiprocentní ztráty na telatech do šesti měsíců věku," vypočítal na úvod naší návštěvy ředitel akciové společnosti Podblanicko, Louňovice pod Blaníkem Ing. Milan Rabiňák. Změny po etapách V rámci avizované změny systému managementu chovu se chovatelé zaměřili na řešení problémů s odchovem telat a v návaznosti na to i systém odchovu jalovic. Současně věnovali zvýšenou pozornost péči o paznehty a celkovému zdravotnímu stavu dojnic. Sledováním a plošným využíváním programů hormonální synchronizace s načasovanou inseminací pak vylepšili reprodukční ukazatele. Součástí nezbytných změn byl i přechod naholštýnské plemeno. Budování stáda vysokoprodukčních dojnic napomohly také nákupy, díky nimž se posunuli o tři až čtyři generace prevodného křížení. Důležitou roli samozřejmě sehrálo i převedení krav ze tří vazných stájí do jedné s volným ustájením. Přechodu z vazného na volné ustájení krav předcházelo přesunutí býků vykrmovaných v části vazné velkokapacitní stáje ve Velíši, kde byla plánovaná rekonstrukce, do přestavěné vazné stáje K96 v Kamberku. S plánovanou přestavbou jedné z největšich vazných stájí v tuzemsku (pro 730 krav) se začalo v únoru v roce 2008 a probíhala ve dvou etapách. Stavební práce zahrnovaly zbourání větší části obvodového zdiva a dělicích zděných příček, odizolovaná střecha se naopak ponechala Zasíťované boční stěny daty prostorné volné stáji vzdušnost a středový hřebenový světlík o šířce tři metry dostatek světla. V původně osmiřadém velkokapacitním kravínu se vybudovala boxová lože, krmné stoly a osadilo se hrazení V průjezdné stáji tak vzniklo šestiřadé uspořádání, respektive dvě trojřady se středovým koridorem pro přehánění zvířat, dále prostory pro selekci, manipulaci se zvířaty, místem pro veterinární zákroky a krmnými stoly po stranách. Komfortních více než 60 m3 na jedno zvíře pak odpovídá ustájovací kapacitě pro 532 dojnic. V boxových ložích byly dojnice zpočátku na slamnaté podestýlce, nyní jsou již podestýlané separatem. Stavební řešení přechodu ke kejdovému hospodářství bylo projektováno od samého počátku stejně jako možnost přístavby další stáje s ustájovací kapacitou až 500 dojnic. K úplnému výčtu zbývá dodat, že ve stáji je ještě deset porodních kotců, krávy stojící na sucho jsou v navazujícím venkovním přístřešku s výběhem. Čekárna před dojírnou je prostorná, pohodlí dojnídm zajišťuje nejen gumová podlaha, ale i nainstalované ventilátory a mlžení. S přesunem krav do dojírny pomáhá automatický přiháněč. Dění ve stáji je monitorováno kamerami 24 hodin denně. Nenáročné a funkční řešení Prioritou bylo ekonomicky nenáročné a provozně co možná nejjednodušší řešení. Nevymýšlely se žádné složitosti a s drobnými vylepšeními se dokonale využity i levnější varianty. Jsem zastáncem jednoduchých řešení, která jsou jednak levnější, jednak s jejich provozem vyvstává méně rizik. Nákladově nás rekonstruovaná stavba vyšla na 56 tisíc na jedno ustájovací místo, což je částka, kterou bychom při vybudování nové produkční stáje nedocílili. Se započtením nezbytných prostředků na zbourání a odkliz původního kravína bychom při stavbě nové stáje vynaložili náklady minimálně dvojnásobně vyšší," konstatoval ředitel akciové společnosti Podblanicko, Louňovice pod Blaníkem. Podle slov Ing. Rabiňáka bylo asi nejproblematičtější dostat do stávající široké stáje odpovídající

množství světla. Alternativa v podobě středového hřebenového světlíku vyšla dokonale. Obdobně vyřešili i umístění boxových loží mezi podpůrné sloupy. ,,Kvůli nestejně širokým hnojným chodbám jsme však museli upustit od jejich vyhrnování automatickými lopatami Hlavu jsme si z toho však nedělali. Na velkých produkčních farmách ve Spojených státech amerických jsem nikde neviděl vyhrnovací lopaty, hnojivé chodby všude vyhrnovali mobilní mechanizací" poznamenal dále. O požadovanou výměnu vzduchu se starají šachovnicovitě nainstalované automaticky spínané třía šestilopatkové veflcoobjemové ventilátory, které díky nízké výšce stáje v systému příčného větrání teoreticky vymění stájový vzduch asi za čtyři minuty. Ovšem nešetřilo se na pořízení paralelní dojírny od firmy De Laval Zmiňovaná dojicí technika je v plné výbavě a má osazeno dvakrát čtrnáct dojicích stání. Technicky a stavebně je však možné osazení až na dvakrát šestnáct, respektive s přípravou na rozšíření produkční stáje na dvakrát dvacet dojicích míst To souvisí s plánovaným cílovým stavem okolo tisíce dojnic základního stáda, respektive s plánovanou přístavbou další produkční stáje. Dobře vynaložené investice Rekonstrukce provozu pro chov dojeného skotu ve Velíši si vyžádala investice okolo třiceti milionů korun. Vynaložené prostředky se rozhodně vyplatily -zvedly užitkovost i produktivitu práce. Jestliže před rekonstrukcí byb v provozech živočišné výroby ustájeno 600 krav o něž se staralo šestatřicet ošetřovatelů, a denní dodávka mléka do mlékárny byla na úrovni šesti a půl až sedmi tisíc litrů, po přestavbě celý provoz funguje se dvanácti ošetřovateli. Nejen avizovaná změna ustájení, ale i vybudování holštýnského stáda převedeného do jednoho kravína pak napomohlo navýšení užitkovosti (více než 30 Utřu na den a ustájenou krávu) s aktuální denní dodávkou okolo šestnácti tisíc litrů mléka. „Na počátku naší cesty za specializací na výrobu mléka jsme si kladli za dí dohnat nejlepší chovatele z okolních podniků. Dnes už můžeme že se nám tento záměr podařilo. Stejně jako ostatní producenty mléka nás trápí zpeněžování mléka, jehož aktuální cena je v našem případě přibližně o dvě koruny pod hranicí rentability Jedním z opatření efektivní produkci je i zvyšování produktivity. A to je důvod, proč chceme zvyšovat stavy dojnic při zachování stávajícího počtu pracovníků," řekl na závěr Ing. Rabiňák Více se dočtete v srpnovém čísle časopisu Náš chov. * Klíčové informace Akciová společnost Podblanicko, Louňovice pod Blaníkem hospodaří v nadmořské výšce okolo 400 m na 2900 ha zemědělské půdy. m V rostlinné výrobě se zabývá zejména pěstováním obilnin, respektive ozimého ječmene, potravinářské a krmné pšenice a žita. Nezanedbatelnou část výměry mají středočeští zemědělci také osetou jetelem a kukuřicí. Část pozemků je v CHKO Blaník a obhospodařované plochy, přes něž protéká řeka Blaníce, navíc v režimu Natura 2000. Pozemky nedostupné pro mechanizaci chovatelé využívají k pastvě 120 kusů masného skotu. Foto popis| Krávy stojící na sucho mají k dispozici venkovní výběh Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| Zrekonstruovaná ustájovací kapacita ve Vete/ pro 532 dojnic Foto popis| Pořízenou paralelní dojírnu od firmy De Laval s dvakrát čtrnácti dojicími stáními lze v p rozšířit na dvakrát dvacet dojicích míst Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| Automaticky séirmne ventilátory vymění vzduch ve stájí asi za čtyři minuty Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| Ing. Milan Rabiňák Foto autor| Foto Martin Jedlička

Přijeďte na Jihočeskou beef show

Zemědělec str. 38 Živočišná výroba Jana Velechovská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.8.2016

zpět Již zanedlouho» v termínu 25. až 30. srpna, se na výstavišti v Českých Budějovicích uskuteční 43. ročník výstavy Země živitelka. Jeho součástí bude stejně jako před dvěma lety Jihočeská beef show, tedy 3. jihočeská angus show a 2. jihočeská limousin show. Nejen o této prestižní přehlídce jsme si povídali s ředitelem Českého svazu chovatelů masného skotu Kamilem Malátem, DiS. * Hofík má svaz aktuálně členů? Na nezájem chovatelů o členství v našem spolku si rozhodně nemohu stěžovat. Ke konci června evidujeme již 923 členů, přičemž v polovině roku 2014 to bylo 800 členů, v roce 2011 nějakých 650. Každoročně nám tedy přibude zhruba padesátka nových chovatelů, kteří mají zájem o naše služby, za což jsme samozřejmě rádi, neboť síla i vliv naší organizace stále sílí. V rámci svazu rozlišujeme tři typy členství - řádné, zájmové a čestné. Rádných členů máme aktuálně 648. Tento typ členství je určen pro chovatele, kteří mají plemenice zapsané v jedné z plemenných knih, jež vedei me. Zájmové členství je určeno pro komerční chovatele či zájemce o chov masného skotu, těchto členů aktuálně evidujeme 263. Třetím typem členství, které je vyhrazeno pro významné osobnosti v chovu masných plemen skotu, je čestné členství. Těchto členů máme v současné chvíli 12. * Jaké procento chovatelů čistokrevných stád používá inseminaci? Hlavní reprodukční metodou v chovech masného skotu je přirozená plemenitba, a to v čistokrevných stádech. Jsou však i chovy, kde inseminace převažuje nebo je dokonce jedinou metodou zajišťování reprodukce, a to nejenom u menších chovatelů. Podíl inseminace se výrazně liší i podle chovaného plemene, v průměru však dosahuje zhruba 16 % v celé České republice, u plemenařících chovatelů je to pochopitelně více. Nejvíce ji využívají především chovatelé intenzivnějších masných plemen, naopak u ryze extenzivních plemen, jako je galloway či highland, jsou počty inseminací minimální. Potěšující ovšem je, že u většiny masných plemen se po letech poklesu zase podíl inseminace postupně zvyšuje. Například u chovatelů plemene charolais zapojených do KUMP tvoří inseminace zhruba 25 %, u aberdeen anguse je to sice výrazně méně (asi 12 %), ale ještě před třemi lety to bylo jen necelých osm procent * Co podle vás přináší inseminace do masných stád? Inseminace má mnoho nesporných výhod a zejména pro plemenařící chovatele je to nezbytný způsob, jak zvýšit genetický pokrok ve stádě. Do inseminace se celosvětově dostávají pouze nejlepší plemeníci, kteří jsou hnacím motorem šlechtění. Kromě vyšší genetické kvality je inseminace přínosem i z pohledu používání „nové nepříbuzné krve". Komerčně zaměřenými chovateli je však tato reprodukční technika mnohdy neprávem opomíjená anebo dokonce přímo zavrhovaná, aniž by znali všechny její přínosy, což je jistě škoda Zejména v případě menších chovatelů vychází inseminace ekonomicky lépe. * Jak hodnotíte export a import plemenného materiálu? Česká republika je exportní zemí, to platí i pro zemědělství, a to nejenom v případě zástavového a jatečného skotu, ale i plemenných zvířat Není však uměním jednorázově prodat ale to, aby se k vám kupci vraceli. A právě to se nám i našim chovatelům daří. Jak jsem již uváděl, do České republiky se v posledních letech pravidelně sjíždějí zahraniční kupci jak z východu, tak i západu. Kupují u nás velké kolekce jalovic i plemenných býků. Je to dáno jednak vysokou poptávkou po masném skotu napříč celou Evropou, a jednak i díky vysoké kvalitě českých plemenných zvířat V zemích, kde je chov masného skotu v plenkách, působíme i jako poradci, kdy tamním chovatelům a šlechtitelům předáváme naše zkušenosti a zavádíme u nich obdobné systémy šlechtitelské a evidenční práce, které se u nás za léta práce osvědčily. Napojení na zahraniční populace, resp. dovozy skotu jsou rovněž nezbytnou podmínkou ke zvyšování kvality českého skotu a k oživení krve. Dovozy ze zahraničí však již rozhodně nejsou tak masivní, jako tomu bylo v

devadesátých letech minulého století. V dnešní době chovatelé dovážejí vybraná kvalitní zvířata či jalovice a býky plemen, kterých je na domácím trhu nedostatek * Populární Jsou soutěžní přehlídky a výstavy skotu. V čem chovatelům pomáhá umístění na výstavách? Vedle srovnávání chovů čistě podle čísel, tedy na základě užitkových ukazatelů či plemenných hodnot jsou soutěžní přehlídky vhodným doplňkem, jak se porovnat s konkurencí a zjistit jak na tom můj chov je. U masného skotu, kde zevnějšek hraje velice důležitou roli, je konfrontace na živo důležitá o to víc. Sice automaticky neplatí, že co výstavní šampión, to geneticky excelentní jedinec, ale i přesto výstavy k chovatelství neodmyslitelně patří a u masného skotu to platí dvojnásob. Chovatelé si účastí na výstavách budují jméno, zviditelňují se, a to pomáhá k lepšímu finančnímu zúročení jejich práce. Kromě toho úspěch na výstavě každého potěší a je i motivací pro další činnost Čeští chovatelé jsou si toho plně vědomi, a proto i zájem o účast na výstavách je vysoký. Mluvím nejenom o národní výstavě v Brně, ale i o speciálních výstavách jednotlivých masných plemen. Jako první s touto tradicí již před lety přišli chovatelé charolais, postupně se k nim přidali i chovatelé aberdeen anguse a v roce 2014 poprvé i chovatelé plemene limousin. * Podle čeho chovatelé vybírají zvířata, která je budou reprezentovat na výstavě? Rozhodující je samozřejmě zevnějšek podpořený perfektní přípravou a profesionálním předvedením v ringu. To jsou základní stavební kameny úspěchu. Již dávno neplatí, že k účasti na výstavě stačí stáhnout zvíře z pastviny a to pak nahnat do kotce a při soutěži je přehnat do předvadiště. Doba se změnila a už i u nás výstavy masného skotu probíhají tak, jak jsme je léta obdivovali na nejprestižnějších zahraničních výstavách. Konkurence je dnes velká, a k tomu, aby chovatel měl šanci na výstavě uspět je potřeba vybírat pouze vybalancovaná, kvalitní zvířata bez jakýchkoliv zeli vnějškových vad, s dobrým pohlavním výrazem, s perfektními končetinami a samozřejmě excelentním osvalením všech tělesných partií. Důležité je také nepodcenit přípravu před výstavou. K ní patří zejména správná výživa, jež pomůže dostat zvíře do optimální výstavní kondice, a výchozem', které zaručí bezproblémovou ovladatelnost a poslušnost zvířete. Ani sebekvalitnější zvíře ale nemá šanci uspět pokud je neovladatelné, bázlivé, či naopak agresivní. To vše pak musí během předvádění svým profesionálním přístupem podpořit i chovatel. * Kolik zvířat a v jakých kategoriích se zúčastní Jihočeské beef show? Po vyhodnocení všech přihlášek je na výstavu přihlášeno celkem 132 zvířat celkem od 30 chovatelů - z toho 69 angusů od chovatelů a 63 limousinů od 16 chovatelů. Jak to tak.ale již bývá, je pravděpodobné, že vinou úrazu či jiného zdravotního problému zvířat bude nakonec o několik zvířat méně. Nejpočetněji obsazená je kategorie telat a mladých jalovic, ale i ostatní kategorie krav či plemenných býků jsou dostatečně početné na to, aby v nich mohla probíhat soutěž. * Kdo bude hodnotitelem u Jednotlivých plemen? Předně uvedu, že šampionát angusů je naplánovaný na pátek 26. srpna, zástupci plemene limousin se pak představí v pondělí 29. srpna Angusští chovatelé si jako sudího pro letošní rok zvolili Karla Šebu, k hodnocení soutěže limousinů je přizván francouzský odborník Jean-Luc Kress z firmy KBS Genetic. * Kolík mladých chovatelů se představí v rámci soutěže Junior teamu? Přihlášeno je v tuto chvíli 14 mladých chovatelů, ale tento počet se zcela jistě ještě změní. Soutěž juniorů je naplánovaná na sobotu 27. srpna od 12 do 14 hodin. Chceme dát přihlašování do této soutěže nějaká pravidla, a proto již nebude možné do soutěže poslat mladé chovatele, kteří nejsou oficiálně členy našeho Junior teamu (členství je bezplatné). Způsobovalo nám to pak organizační problémy při hodnocení soutěže i při předávání cen. Srdečně zveme všechny chovatele, odbornou i laickou veřejnost aby podpořila úsilí všech chovatelů - od těch zkušených až po naše nejmladší! * Foto popis| Limousinský šampionát bude v pondělí 29. srpna

Foto popis| Šampionát plemene aberdeen angus bude v pátek 26. srpna Foto popis| U chovatelů plemene charolais zapojených do KUMP tvoří inseminace zhruba 25 % Foto autor| Foto Jana Velechovská Foto autor| Foto Jana Velechovská Foto autor| Foto Jana Velechovská

Kalendář akcí 15.8.2016

Zemědělec str. 48 Zemědělský servis

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pořádáte seminář, předváděcí akci, konferenci, polní den, veletrh, výstavu, aukci plemenných zvířat či podobnou zemědělskou akci? Zajistěte si hojnou účast zemědělské veřejnosti oznámením v našem kalendáři. Oznámení s datem, hodinou, místem konání akce a kontaktem pro další informace o ní zadejte na internetových stránkách našeho týdeníku http://www.zemedelec. cz přímo do Kalendáře akcí, případně zašlete na adresu mailto:[email protected]. * 18.-21.8. Agrokomplex Nitra 2016 (43. ročník mezinárodní zemědělské a potravinářské výstavy) se koná v Agrokomplexu Nitra. Organizátorem je Agrokomplex - Výstavníctvo Nitra. Info: +421 376 572 123. * 18.8.9.00 hod. Den brambor se koná v Lukavci, K Areálu 265. Organizátory jsou Ústřední biamborářský svaz a Škrobáray Pelhřimov. Info: tel.: 602659 725. * 19. 8.10.00 hod. Konference Směřování českého zemědělství se koná v Kroměříži, v muzeu Kroměřížska. Organizátorem je Okresní agrární komora Kroměříž. Info: mailto:[email protected]. Tel. 731 418 487. * 23.8.11.00 hod. Bramborářský seminář se koná v Horažďovicích, Strakonická 152. Organizátorem jsou Lyckeby Amylex, a. s., a Český bramborářský svaz. Info: mailto:[email protected], tel.: 569 466 243 * 25.8.9.00 hod. - 30.8.17.00 hod. Země živitelka na téma Budoucnost českého zemědělství a českého venkova (43. ročník mezinárodního agrosalonu, národní dožinky, prezentace kvalitních českých potravin, soutěž o Zlatý klas) se koná na Výstavišti České Budějovice. Organizátorem je Výstaviště České Budějovice, Husova 523, 370 21 České Budějovice ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, MMR, Agrární komorou ČR, Potravinářskou komorou ČR a Zemědělským svazem ČR. Info: http://www.vcb.cz. * 25. 8. 13.00 hod. Polní den Syngenta Slunečník Zlunice se koná ve Žlunicích. Organizátorem je Syngenta. Info: http://www.syngenta.cz. * 27.8.10.00 hod. Národní dožinky (dožinkový průvod a celodenní kulturní akce v Pivovarské zahradě) se konají na Výstavišti České Budějovice. Organizátorem je Agrární komora ČR. Info: mailto:[email protected]. * 30. 8. Seminář k dřevině roku Třešeň ptačí se koná v Lesním závodu Židlochovice (blok přednášek a exkurze v porostech). Info: Vít Skála, http://www.cesles.cz, http://www.lesnictvi.cz. * 30. 8. Polní den kukuřice LG se koná v ZD Dub nad Moravou, okres Olomouc. Organizátorem je Limagrain Česká a Slovenská republika. Info: Ing. Michal Adler, tel.: 603 115 477. * 31.8. Polní den kukuřice LG se koná ve společnosti Bonagro, Blažovice, okres Brno-venkov. Organizátorem je Limagrain Česká a Slovenská republika. Info: Ing. Milena Mařáková, tel.: 602 314 595. * 1. 9. Polní den kukuřice a slunečnice LG se koná ve společnosti Vlnofrukt, Brod nad Dyjí, okres Břeclav. Organizátorem je Limagrain Česká a Slovenská republika. Info: Ing. Miroslav Zich, tel.: 725 815 838 * 2.9. Polní den kukuřice LG a Oseva Uni se koná v AG Skořenice, okres Ústí nad Orlici. Organizátorem je Limagrain Česká a Slovenská republika. Info: Ing. Jaroslav Matyk, tel.: 724903370 * 3. 9. Pelhřimovské dožinky (dožinková slavnost s bohatým doprovodným programem) se konají v Pelhřimově. Organizátorem je VOD Kámen. Info: mailto:[email protected]. * 3.9.9 JO hod. Ležnické Biodožínky (tradiční oslava dokončení sklizně) se konají v Ležnici 810, Horní Slavkov. Organizátorem je Agrafa, Ležnice 810,357 31 Horní Slavkov. Info: tel.: 724 437 685. * 3. 9. 9.00 hod. Ochutnávka Regionální potraviny OK se koná v rámci akce Gulášfest Přerov 2016, na Výstavišti Přerov. Organizátorem je Okresní agrární komora Přerov. Info: oakpr@volny. cz. * 8.9.9.00 hod. Polní den Syngenta Slunečník Žabčice se koná v Žabčicích. Organizátorem je

Syngenta. Info: http://www.syngenta.cz. * 8. 9.10.00 hod. Agroshow Dynín se koná v Dyníně. Organizátorem je Bednar FMT, Lohenická, Praha 9 - Vinoř. * 9.9.10.00 hod. Slavnostní zahájení, vyhodnocení a ocenění vítězů soutěží Regionální potravina Ústeckého kraje 2016 a O nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje - kraje Přemysla Oráče 2016 se koná na výstavišti Zahrady Čech v Litoměřicích. Info: tel.: 602 341 689, holadovaludmila® seznam.cz, mailto:[email protected] * 10.-11. 9. 8.00 hod. Jiřinkové dny (více než 300 odrůd Jiřinek světového sortimentu, novinky roku 2016, výstava růží, mečíků, begónií, fuchsií a dalších květin) se konají ve Slovci u Městce Králové. Organizátorem je Zahradnictví Dahlia. Info: Luděk Brzák, Zahradnictví Dahlia, http://www.dahliabrzak. cz. * 10.9. 9.00 hod. Historické traktory 2016 (historické traktory - stabilní motory - zemědělské stroje 2016) se koná v Kropáčově Vrutici 27 219, PSČ 294 79. Organizátorem je N & N Kosátky, Kropáčova Vrutice 111, 294 79 Kropáčova Vrutice. Info: tel.: 603 289 403. * 12.-14.9.21. Odborný seminář s mezinárodní účastí s názvem Aktuální aspekty pěstování, zpracování a využití léčivých, aromatických a koreninových rostlin (legislativní aspekty pěstování LAKR, léčivé konopí, biologická aktivita, nejnovější výsledky výzkumu, pěstování a zpracování LAKR) se koná v České zemědělské univerzitě v Praze. Organizátorem je Česká zemědělská univerzita v Praze. Info: mailto:[email protected]. * 12.-14.9.1930 hod. Konference Vliv abiotických a biotických stresom na vlastnosti rostlin 2016 (nejnovější výsledky teoretického a aplikovaného výzkumu v oblasti stresové fyziologie rostlin, včetně aplikace získaných výsledků ve šlechtění, pěstování a ochrany rostlin) se koná ve Zvolenu, Štúrova 2, ÚEL SAV SK, SK. Organizátory jsou Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů a Ústav Ekologie lesa SAV Zvolen. Info: doc. Ing. František Hnilička, Ph. D., ČZU v Praze, FAPPZ, Kamýcká 129,165 21 Praha 6 - Suchdol, mailto:[email protected].

Zemědělec (newsletter) Schodek agrárního obchodu se zvýšil Zemědělec (newsletter) str. 0 Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

12.8.2016

zpět Schodek agrárního zahraničního obchodu se v pololetí zvýšil meziročně přibližně o 2,8 miliardy korun. Do ČR se dovezly výrobky v hodnotě o necelých 11 miliard vyšší, než vyvezly. Hodnota importovaných výrobků se meziročně zvedla o 6,5 miliardy korun na 112,9 miliardy. Export rostl pomaleji, o 3,7 miliardy korun na 101,9 miliardy. Předběžná data Českého statistického úřadu poskytl Zemědělský svaz ČR. ČR stále víc dováží mléko a zeleninu. Většinu záporného salda pak tvoří dovozy masa. Podle předsedy svazu Martina Pýchy se stále nedaří zlepšovat strukturu zahraničního obchodu ve prospěch vyvážení již zpracovaných potravin. "Vyvážíme hlavně suroviny, přičemž dovážíme výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Markantním případem je vedle masa komoditní skupina mléčných výrobků," řekl Pýcha. Naopak živá zvířata se z ČR více vyváží. Schodek vyvažuje export obilovin, tabáku a tabákových výrobků. Podle Pýchy se nedá nyní předpovědět vývoj ve druhém pololetí, zatím to ale podle něj vypadá na meziroční zhoršení. "Přestože agrární vývoz z ČR stále roste a my se jej snažíme co nejvíce podporovat našimi proexportními aktivitami, negativní saldo se zvyšuje," řekla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.* URL| http://zemedelec.cz/schodek-agrarniho-obchodu-se-zvysil/

zena.cz

Pravdy a mýty: Co jíst a pít v letním počasí? 13.8.2016 zena.cz str. 0 Zdraví Pavlína Zítková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Letos je to sice s počasím jako na houpačce, ale neuškodí vědět, jak bychom se měli stravovat, když jsou teploty náhodou opravdu letní. Základem je dobře Letos je to sice s počasím jako na houpačce, ale neuškodí vědět, jak bychom se měli stravovat, když jsou teploty náhodou opravdu letní. Základem je dobře hydratovat tělo, ale není to jen o pití. Existují potraviny a jejich způsob podávání, kterému je lepší se v teplém počasí vyhnout. Takže co z toho, co se o pitném i stravovacím letním režimu říká, je pravda, a co mýtus? Musíme pít více - Pravda! Úbytek vody v těle je v průběhu tepla v letních měsících vyšší než během běžných dnů. Nemluvě pak o období veder. Proto doporučujeme pít bez ohledu na to, jestli zrovna dostanete žízeň. Denně byste měli vypít 1,5 až dva litry tekutin denně. Nepřesáhněte ale tři litry. Pokud vaše děti vodě neholdují, pak ať se pustí alespoň do ovocné šťávy. Někdy pomůže nabídnout zábavnou láhev nebo sklenici zdobenou oblíbeným hrdinou. Dobrým ukazatelem toho, jestli je vaše tělo dostatečně hydratované, je barva moči. Pokud je světlá a má slámové žlutou barvu, pak je vše v pořádku. Čím má tělo méně vody, tím je moč tmavší. Nejlepší je pít studenou vodu - Lež! I když ledová voda vyvolává pocit svěžesti, neznamená to, že je tělo hydratované. Ve skutečnosti se stane pravý opak. Tělo musí vynaložit velkou energii, aby studenou vodu ohřálo. Navíc velmi studené nápoje rychle uhasí a zmírní žízeň a v konečném důsledku pak méně pijeme. Vyhněme se teplým nápojům - Pravda! Snažte se omezit příjem kávy a čaje. Jedná se totiž o diuretika, která silně působí přímo na naše ledviny. Zvyšují vylučování vody a odpadních produktů z organismu. Pamatujte, že během veder máme usilovat o zlepšení hydratace, ne dehydratace. Dejte přednost spíše bylinným čajům nebo málo vyluhovaným a pijte je vlažné, ne horké. Tím zabráníte tělu zbavovat se přebytečného tepla. Připravme si pokrm ze studené kuchyně - Pravda! V horkých dnech je zbytečné trávit čas u horké trouby nebo varné desky. Vaše tělo rychleji ztrácí při vysoké teplotě v kuchyni potřebnou energii. Užijte si čerstvost sezónních surovin bez tepelné úpravy. Soda a ovocné džusy uhasí žízeň hůř než voda - Pravda! Nic nemůže nahradit v hydrataci vodu. Nicméně i ovocné džusy a limonády jsou na vodu bohaté, a účinné jsou také. Faktem je, že mají vysoký obsah cukru, proto to s jejich konzumací nepřehánějte.

Ve vlně veder ale můžete udělat výjimku. Alkohol hasí žízeň - Špatně! Alkohol je falešným přítelem. Nejenže nehydratuje, ale dokonce dehydratuje. V období veder proto na něj zcela zapomeňte. Jestliže se už během dne neobejdete třeba bez piva, zvolte spíše to nealkoholické. Obsahuje méně cukru než některé jiné nealkoholické nápoje. Je horko, jezme saláty - Pravda! Díky vysokému obsahu vody v ovoci a zelenině, můžeme zůstat déle hydratovaní. Nezůstávejme ale ani u salátů. Zkuste zařadit do jídelníčku třeba studenou polévku. Příkladem je zeleninová polévka gazpacho. V teple hurá na zmrzlinu - Špatně! Během veder nedoporučujeme zmrzlinu. Jak už jsme zmínili, tělo musí pak vynaložit velkou energii na zahřátí těla. Když už si ji neodpustíte, zvolte spíše sorbet, který obsahuje hodně vody a je méně kalorický. Opatrně se solí - Pravda! Snažte se omezit solená jídla, když teplota na teploměru stoupá. Sice sladné pokrmy podporují žízeň a tedy hydrataci, ale nahromaděné soli zadržují vodu v těle a tím narušují celé fungování organismu. Doporučujeme eliminovat uzeniny, uzené ryby, ale také koláče a sušené ovoce. Pozor na chladící řetězec - Pravda! Chladící řetězec je jednou ze základních podmínek bezpečnosti potravin. Jakmile ho jednou narušíte, riskujete dokonce otravu jídlem. V horkých dnech uvažujte více než kdy jindy o pořízení termotašky před odchodem ze supermarketu. Uložené potraviny pak ihned doma vyndejte a pečlivě uskladněte v požadované teplotě. Nepřetěžujte také zbytečně svoji lednici a kontrolujte datum spotřeby na potravinách. Vždy se před přípravou jídla přesvědčte, že má správnou barvu a vůni. Doporučujeme také nenechávat vedle sebe ležet trvanlivé potraviny (maso, uzeniny nebo máslo) a hotová jídla.

URL| https://www.zena.cz/zdravi/pravdy-a-my...rko/r~153f0820562211e682380025900fea04/

zlinskenovinky.cz Na Zlínsku vrostl počet podnikatelů v zemědělství víc jak dvakrát 13.8.2016

zlinskenovinky.cz str. 0 regiony

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ačkoliv Zlínský kraj nemá přímé možnosti zasahovat do zemědělské prvovýroby, vedení kraje již léta finančně podporuje aktivity zaměřené na propagaci tradičního zemědělství a potravinářské výroby. Záštitu těmto akcím pravidelně uděluje hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák. Mezi nejznámější události tohoto druhu patří krajské dožínky v Kroměříži, Ovčácký den na Valašsku, Top víno Slovácka a soutěž Perla Zlínska. Dožínky Zlínského kraje, které se konají v Kroměříži jako oslava ukončení sklizně s tradičním dožínkovým krojovaným průvodem a s bohatým doprovodným programem, se letos uskuteční v termínu 18. až 21. srpna a tentokrát budou jubilejní, již desáté – poté, co byl ve městě obnoven tento obyčej. Dožínky vždy oficiálně začínají předáním dožínkového věnce hospodáři – krajskému hejtmanovi Stanislavu Mišákovi – letos se tak stane v sobotu 20. srpna v 11:00 na Velkém náměstí. Oblíbenou akcí je také vinařská slavnost spojená s vyhlášením výsledků soutěže TOP víno Slovácka, která se uskuteční 20. srpna v Polešovicích po poledni, a zájmu veřejnosti se každoročně těší i představení nejlepších výrobců regionálních potravin v soutěži Perla Zlínska včetně ochutnávky těchto produktů, a to při Dni kraje – ten letos připadá na sobotu 1. října 2016. Zlínský kraj opraví silnici mezi Vlčnovem a Uherským Brodem Jak informovalo tiskové oddělení Zlínského kraje, počet podnikatelů v zemědělství ve Zlínském kraji za poslední roky výrazně narostl. Zatímco v roce 2005 bylo ve Zlínském kraji evidováno 1696 zemědělských podnikatelů, na konci roku 2015 to již bylo 3469. „Tento razantní skok byl způsoben změnou dotačních podmínek ze strany Ministerstva zemědělství, protože zemědělský podnikatel, aby mohl požádat o dotaci, má povinnost od 1. ledna 2015 mít přidělené IČO,“ vysvětlila Helena Březíková, vedoucí oddělení Krajského živnostenského úřadu Helena Březíková. Pro Zlínskénovinky.cz Renata Janečková, tisková mluvčí, Krajský úřad Zlínského kraje. (lh,zlinskenovinky.cz,foto Zlínský kraj)

URL| http://www.zlinskenovinky.cz/zpravy/re...nikatelu-v-zemedelstvi-vic-jak-dvakrat/

Znojemsko Jak vypadá dobrý skutek v praxi 15.8.2016 Znojemsko str. 1 Vlastimil Mrva; foto: -eis Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ZNOJMO Ještě nedávno hrozilo masnému krámu u křižovatky ulic 28. října a Rooseveltovy ve Znojmě zrušení. Nestalo se, protože se o záchranu postarala společnost Elektrokov, která s tím vším vlastně neměla nic společného. Pouze provedla to, co dnes nebývá tak časté a čemu se říká dobrý skutek. Přestože podnikatelská činnost citovaného podniku je na míle vzdálena potravinářské branži, rozhodnutí předsedy představenstva společnosti Jiřího Němce bylo jednoznačné: „S ohledem na fakt, že v této části města žádná prodejna potravin a masa tohoto druhu není, bylo by vhodné malou prodejničku kvůli lidem zachovat,“ uvedl Jiří Němec. Dokončení na str. 2 Dokončení ze str. 1

A stalo se. Elektrokov zmíněný prostor zakoupil a rozšířil jej, takže momentální nabídka masných výrobků je obohacena i o další potravinářský sortiment, jehož skladba je dána poptávkou nakupujících. Stálí zákazníci, kteří malý obchůdek brali léta jako samozřejmost, tak nejen nepřijdou o provozovnu, ale rovněž ani o ochotnou obsluhu, na kterou si zvykli. A dodojme, že na své stálé zákazníky si zvykl rovněž personál prodejny. Vedoucí provozovny Hana Neužilová nikterak neskrývá radost, že se dobrá věc podařila. „Některé svoje zákazníky znám takřka důvěrně. Mám dobrý pocit, když ke mně přicházejí jako domů. A my se snažíme jim vyjít maximálně vstříc,“ říká paní Neužilová, které vydatně pomáhají její dva synové Jakub a Antonín. Je cosi obdivuhodného na tom, že mezi mamutími nadnárodními řetězci, které vyrůstají všude kolem, se uchytí malý, ale ryze český obchůdek, jehož zboží povětšinou pochází z místních zdrojů, obchůdek, do něhož se lidé rádi vracejí. Foto popis|

Žena a život Už žádná další OMEZENÍ 10.8.2016

Žena a život str. 66 Žena a zdraví - Jíst, nebo nejíst JANA LEBLANC Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Bez pšenice, lepku, cukru nebo mléka. Přibývá lidí, kteří ze svého jídelníčku vyškrtávají kdeco, aniž by to jejich zdravotní stav vyžadoval. Je to k něčemu dobré, nebo si vynecháváním určitých potravin spíš ubližujeme? Ještě před pár lety se lepku nebo mléku vyhýbal jen ten, kdo vyloženě musel, tedy člověk nemocný celiakií nebo trpící alergií na mléčné výrobky. Pak zkusily vyloučit určité potraviny ze své stravy některé celebrity, trend se vzápětí rozšířil a dnes to dělá kdekdo - pokud ne vy sama, určitě máte kolem sebe minimálně jednoho dobrovolného dietáře. „Je to móda. Každá doba má svého výživového nepřítele. Před lety to byla vejce, ořechy a tuky obecně, dnes je to hlavně pšenice, mléko a cukr,“ říká Margit Slimáková, specialistka na zdravotní prevenci a výživu (http://www.margit.cz). U lidí se zdravotní indikací je úprava jídelníčku samozřejmě nutná, ovšem dobrovolné drastické škrty vidí odbornice spíše skepticky. „Obecně jsem zastánkyní minimálních omezení ve výživě. Většina lidí má různých překážek v životě už tak dost a přidávat si do něj další je stresující, omezující a obvykle dlouhodobě neudržitelné. Zbytečný stres může ublížit daleko víc než určité potraviny,“ říká. Za problematické považuje vyřazování některých potravin hlavně v rodinách s dětmi, kde je důležité společné stolování. Je těžké připravovat jídla pro každého člena rodiny zvlášť a společně zasednout ke stolu, kde má každý na talíři něco jiného. Nemluvě o situaci ve škole - není snadné dětem vysvětlit, že „lepek je jed“, když jejich kamarádi mají denně k svačině pečivo. Výjimku představují podle Margit Slimákové lidé, kteří nemají diagnostikovaný zdravotní problém, ale necítí se ve své kůži a hledají příčinu. „Těm pak eliminační dieta, v rámci které třeba vyloučí lepek nebo kravské mléko, může pomoct najít odpověď. Neměla by ale trvat déle než čtyři nebo šest týdnů. Pokud do té doby člověk nezaznamená změny, nemá smysl v dietě pokračovat, zbytečně se omezovat a stresovat,“ dodává. Které potraviny dnes z jídelníčku vynecháváme nejčastěji a proč to není nutně pro naše dobro? Pšenice a lepek OBILNÁ BÍLKOVINA LEPEK OBSAŽENÁ NEJEN V PŠENICI, ALE TAKÉ V ŽITĚ A JEČMENI, JE MOMENTÁLNĚ NEPŘÍTEL ČÍSLO JEDNA CELÉHO VYSPĚLÉHO SVĚTA. Mnozí odborníci vidí problém pšenice v jejím šlechtění, v minulosti se spekulovalo i o zvyšujícím se obsahu lepku (ten se opravdu zvýšil, ale jen o 1,5 až 2 %, což pro lidské tělo nepředstavuje žádný

významný rozdíl). Podle Margit Slimákové je ale problém s obilovinami a výrobky z nich spíš ten, že je přijímáme v té nejhorší podobě, a to v průmyslově upravených potravinách, a že se jimi přejídáme: buchta k snídani, těstoviny k obědu, ke kávě koláč, k večeři chleba s máslem. Je tedy dobré potraviny s lepkem z jídelníčku vyloučit? Omezit konzumaci bílého pečiva, koláčů nebo sušenek je určitě žádoucí, vynechat ale obiloviny z jídelníčku úplně je zbytečné. Lidé pak často nevědí, čím je nahradit, a konzumují polotovary nebo bezlepkové potraviny plné škrobů, které mohou být kvalitativně daleko horší než výrobky z pšenice. Mléko a mléčné výrobky NENÍ TO TAK DÁVNO, CO BYLA SKLENICE KRAVSKÉHO MLÉKA DENNĚ DOPORUČOVÁNA JAKO ZÁKLAD ZDRAVÉ VÝŽIVY. JENŽE ČASY SE MĚNÍ. Pravda je, že mléko a mléčné produkty jsou bohatým zdrojem vápníku, vitaminu B12, vitaminu D a bílkovin, zároveň je ale mléko nejběžnějším potravinovým alergenem a v životě se bez něj docela dobře obejdeme. Kupujeme tedy mléko, jogurty a sýry úplně zbytečně? Jak se to vezme. „Problém mléka je v jeho vysoce průmyslové úpravě. Mléko dnes konzumujeme pasterizované, homogenizované a často i doslazované a dochucované, což nemohu doporučit,“ říká Margit Slimáková. Ovšem kvalitní máslo, tvaroh nebo normální bílý jogurt od farmáře jsou potraviny, které mohou víc prospět než uškodit. Pokud nemáte alergii na kravské mléko nebo laktózovou intoleranci, není důvod se jich zbavovat. Jenom je dobré mít na paměti, že drobnější žena by se měla spokojit s dvěma porcemi mléka či mléčných výrobků denně - a ano, mlékem v ranním latté už jste jednu porci vyčerpala. Řada lidí tvrdí, že je mléko zahleňuje nebo nadýmá. „Nedovolila bych si žádného člověka obviňovat, že nemluví pravdu. Je spíš otázka, jestli v těchto případech nejde o zatím nediagnostikovanou alergii. Žádné studie ale ve skutečnosti zahleňující působení mléka nepotvrzují,“ říká Margit Slimáková. Pokud kravské mléko konzumovat nemůžete nebo nechcete, na trhu je dnes už spousta alternativ. „Jediné, proti čemu mám výhradu, je mléko sójové. Sója je bez fermentace těžce stravitelná a sójová mléka fermentovaná nejsou,“ dodává odbornice. Cukr CUKR JE PREZENTOVÁN COBY PODOBNĚ ZÁKEŘNÝ NEPŘÍTEL JAKO PŠENICE A BÍLÝ CUKR JE ÚDAJNĚ ÚPLNĚ NEJHORŠÍ. CO JE NA NĚM TAK HROZNÉHO? Sám o sobě by vlastně tak zlý nebyl, problém je, že ho přidáváme téměř do všeho, a vytváříme si tak na něm závislost. „Spousta lidí označuje za viníka tloustnutí a přidružených nemocí bílý cukr, jenže neblahé následky přináší vše, co je složené z rychle vstřebatelných sacharidů - tedy i hnědý a třtinový cukr, melasa, sirupy, sladěnky. Základní rovnice je pořád stejná: cukr Z cukr. A čím víc ho ve stravě máme a čím méně se hýbeme, tím víc nám škodí,“ říká Margit Slimáková. „Naprostá většina alternativ klasického bílého cukru obsahuje z chemického hlediska něco mezi 85 % a 90 % sacharidů glukózu, fruktózu nebo jejich různé kombinace.“ Kromě toho alternativy často sladí méně (například kokosový cukr), tudíž je jejich spotřeba větší a jejich používání se kvůli tomu značně prodraží. Některé druhy cukrů nebo sirupů mají sice navíc nějaký ten miligram minerální látky či vlákniny, to z nich ale zdravou potravinu rozhodně neudělá. Jiné mohou být dokonce nebezpečné, třeba opěvovaný agávový sirup. Pro nízký obsah glukózy má sice i nízký glykemický index, jenže po zpracování obsahuje přes 75 % fruktózy, což je víc než kritizovaný vysoce fruktózový kukuřičný sirup. Margit Slimáková nedoporučuje používat ve větší míře ani med, považuje ho totiž spíše za lék. „Přidejte si ho párkrát ročně do čaje při nachlazení. Ale pokud s ním budete péct dvakrát týdně buchtu, přestane na vás brzy jako lék fungovat,“ dodává. Sacharidy NÍZKOSACHARIDOVÉ DIETY JSOU DNES HITEM, A TO HLAVNĚ PROTO, ŽE KILA U NICH LETÍ DOLŮ RYCHLOSTÍ BLESKU. Jenže efektivita těchto diet se projevuje jen na začátku, navíc ztrácíte hlavně svaly a vodu. Tuky

vám zůstávají a metabolismus se kvůli úbytku svalů zpomaluje. Podle Margit Slimákové je se sacharidy v naší stravě stejný problém jako s ostatními výše jmenovanými potravinami - jíme jich moc a získáváme je často z nepříliš kvalitních zdrojů. „Znám spoustu lidí, především mezi makrobiotiky a vegetariány, kteří mají sacharidů ve stravě hodně, a přesto jim nezpůsobují žádné problémy, jedí totiž kvalitní sacharidy v přirozené podobě, získávají je hlavně z ovoce, luštěnin, vloček nebo divoké rýže, ne z průmyslově zpracovaných potravin,“ říká Margit Slimáková. Ani sacharidy tedy není žádoucí ze stravy úplně vypouštět, když ale uberete a budete trochu vybíravá, bude to jen ku prospěchu věci. *** Je dobré upřednostnit přirozené potraviny před polotovary, lokální produkci před dovozem. INSPIRUJÍCÍ pestrost Konzumujte obiloviny v nejrůznějších kombinacích, jako to dělávali naši předkové. Naučte se připravovat kroupy, jáhly, pohanku, kuskus, špaldu nebo třeba červenou pšenici z jižní Moravy. UDĚLEJTE SI sama Vyzkoušejte mléko mandlové, kešu, quinoové nebo kokosové. S dobrým mixérem si doma připravíte alternativní mléko během chvilky, vyjde vás levněji a máte jistotu, že neobsahuje žádná aditiva. NAUČTE SE číst Radikálně omezte doslazování a hlídejte si celkové množství sladidel, která ve stravě přijímáte. Doporučujeme také pozorně číst etikety na výrobcích! ROZUM do hrsti Nevařte bez rozmyslu, u sacharidů je důležitá velikost porce, ideální je jedna hrst. Odsypte si do dlaně ovesné vločky na kaši k snídani nebo hnědou rýži k obědu. Pokud budete konzumovat rozumné porce (většinou o něco menší než teď), nemusíte z jídelníčku vylučovat vlastně vůbec nic. Foto autor| FOTO: PETR SCHOOBER, FOOD STYLING: DAVID SKOKAN, DEKOR STYLING: DENISA HŘIČIŠČOVÁ FOTO:

Zdravé a štíhlé PRÁZDNINY 10.8.2016

Žena a život str. 74 Žena a jídlo - Léto bez hříchu JANA LEBLANC Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Dovolená je od slova dovolovati, tak kdo by teď počítal kalorie a přemýšlel, kolik drinků smí vypít a co zrovna smlsnout. Jenže tloustnout taky nechceme, tak co s tím? Nebojte, stačí se řídit jednoduchými pravidly a můžete si vesele užívat. Zn.: Bez následků. PO CESTĚ NA DOVOLENOU Jak si chytře vybrat občerstvení? BENZINKY JSOU ASI NEJČASTĚJŠÍ MÍSTO, KDE VŠICHNI ZASTAVUJEME PO CESTĚ NA DOVOLENOU. AČKOLIV UŽ SE NAJDOU ČERPACÍ STANICE SPOJENÉ S RESTAURACEMI, MOC JICH NENÍ A STEJNĚ VĚTŠINOU NESTÍHÁME A CHCEME JENOM NĚCO RYCHLÉHO,

CO NÁM ALE NAHRADÍ HLAVNÍ JÍDLO. CO IDEÁLNĚ POPADNOUT A JET? * Svačina s dostatkem bílkoviny Sendvič je podle výživové poradkyně Adely Skoupé lepší varianta než bageta. Je totiž menší a dost možná narazíte i na housku vyrobenou ze zdravějších surovin než z klasické bílé mouky. Pokud máte na výběr z baleného a čerstvého, vždy sáhněte po tom čerstvém, co si vyrábí benzinová stanice sama. „Pohlídejte si, aby v něm byl dostatek bílkovin, které zařídí, že nebudete mít okamžitě hlad. Šunka, grilované kuřecí maso nebo tuňák nebudou kvalitativně pravděpodobně žádná hitparáda, ale zasytí vás,“ říká Adela Skoupá. Pokud jste vegetariánka, sáhněte po variantě caprese s mozzarellou a rajčaty. Čím méně majonézy a dresinků v sendviči bude, tím lépe. * Cereální sušenky Pokud řídíte a plánujete být na cestě mnoho hodin, mozek pro udržení koncentrace jednoduché cukry potřebuje. Nejmenší zlo z regálů se sladkostmi jsou podle Adely Skoupé cereální sušenky typu BeBe nebo jiné. Vždycky volte ty bez náplně a bez polevy. * Voda Smoothie nebo čerstvě vymačkané šťávy jsou lákavé a působí nesmírně zdravě, ale pořád jsou to cukry, jejichž nadbytek tělo při dlouhém sezení v autě nemusí všechny zpracovat. Obzvlášť, jestli už máte v ruce sendvič a sušenky, měla byste je obejít obloukem rovnou k lednici s neperlivou vodou. Jakou zmrzlinu? Smetanovou, nebo ovocnou? Ovocnou, kterou najdete také pod názvy sorbet nebo dřeň. Sorbety jsou často doslazované velkým množstvím cukru, ale když si vyberete zmrzlinu podle ovoce, které je samo o sobě dost sladké třeba mango nebo banán, taková zmrzlina nemusí obsahovat tolik cukru, jako když si dáte třeba citronovou. Kopečkovou, nebo točenou? Na tom příliš nezáleží. Kaloricky se až tolik neliší, spíš si hlídejte množství a kvalitu. Ideální jsou ty vyrobené doma, kde si pohlídáte množství cukru. Kornout, nebo papír? Kornout jsou sacharidy a kalorie navíc. Ale jestli ho milujete, pak si ho dejte a k tomu tři bazény navrch. 3 druhy nápojů, po kterých v létě tloustneme a ani si to neuvědomujeme 1 DOMÁCÍ LIMONÁDY Bezinková, okurková, zázvorová a jiné budí zdání zdravých nápojů, navíc jsou osvěžující a chutné. Jenže to hlavně proto, že se do nich přidávají sladké sirupy nebo cukr. Samotná okurka s vodou zkrátka nikdy nechutná tak dobře jako s pořádnou porcí něčeho sladkého. Nemusíte se limonádám úplně vyhýbat, ale nepijte je denně a vždycky si k nim dejte ještě velkou sklenici čisté vody, aby se koncentrace cukrů v přijímaných tekutinách trochu snížila. 2 LEDOVÉ KÁVY A JINÉ KÁVOVÉ POCHOUTKY Samotná káva dehydruje, ale nepřibírá se po ní. Problémy začínají, když do ní přimícháte mléko, sirup, šlehačku, cukr... To se pak klidně může stát, že s takovým frappucci nem zkonzumujete 480 kalorií, ani nemrknete, což je víc, než obsahuje vydatný oběd. Jakýkoliv kávový nápoj s mlékem už není pití, ale jídlo. Podle toho je potřeba s ním zacházet. Nedávejte si ho tedy k dopolední svačině, ale místo ní. 3 ALKOHOL S letními drinky a la mojito, margarita a další je to podobné jako s domácími limonádami. Vlastně horší, protože kromě sladkého sirupu je v nich také hodně kalorický alkohol. Kromě toho je rovněž prokázaná souvislost mezi alkoholem a jídlem - čím víc toho vypijete, tím víc zábran ztrácíte i v příjmu potravy. Ideální je nahradit tyhle drinky vinným střikem, což vám nenaloží tolik kalorií a nebudete mít ani

takovou kocovinu. Odlehčená grilovačka * Zapomeňte na brambůrky a slané tyčinky, co má na stole každý, a místo nich sáhněte v obchodě po hummusu, luštěninových dipech nebo lehkých sýrových pomazánkách. Na stůl nakrájejte papriku, okurku, mrkev, olivy a uvidíte, jak se všichni budou olizovat až za ušima. Bude to lépe vypadat i chutnat a navíc se nemusíte bát, že ztloustnete. * Nepřehánějte to s chlebem. My víme, že čerstvý a český je jenom jeden, ale nemusíte ho sníst pecen. Zkuste ho koupit jen půlku a tu druhou nahradit grilovanou cuketou, kukuřicí nebo lilkem. Výborně bude chutnat také grilovaná sladká brambora. * Špekáčky a klobásy jen kvalitní. Kupte je od řezníka nebo na farmářských trzích. Budou dražší, ale chutnější a uvidíte, že jeden vám postačí. Jestli jíte ryby, určitě zkuste ugrilovat třeba pstruha nebo lososa. POZOR NA ovoce Ovoce je zdravé, ale také je to cukr, po kterém se přibírá na váze. Ideální je jíst 1 až 2 porce denně, přičemž porcí se myslí maximálně 100 gramů. Není to moc, když si vezmete, že střední banán váží zhruba 130 gramů a menší jablko zhruba stejně tolik. Obsah cukru se u jednotlivých druhů ale dost významně liší, např. meloun obsahuje jen 5 g cukru na 100 g, jablka kolem 11 g, hrozny zhruba 16 g a banán 23 g. Co vybrat ve fast foodu? KDYŽ TAM NECHODÍTE DENNĚ, JEDNA NEBO DVĚ ZASTÁVKY PŘI CESTĚ NA DOVOLENOU VÁM NEUBLÍŽÍ. CO SI NEDÁVAT * Salát Samotný salát překvapivě není právě ideální volba. Jistě, je to jenom zelenina, jenže právě! Chybí v něm sacharidy, a když nemáte po ruce vlastní kousek pečiva nebo aspoň knäckebrot, máte tendenci dohánět je krutony, cornflaky a zálivkou. Když si dáte jenom samotný salát, rychle dostanete hlad. CO SI DÁT MÍSTO TOHO * Kuřecí wrap Kombinace tortilly, grilovaného kuřecího masa a zeleniny většinou dokáže velikostně i výživově splnit parametry jakž takž zdravého oběda, po kterém nebudete mít za chvíli chutě a nebudou se vám třást ruce hladem. Dejte si ho bez dresinku nebo bez zálivky a máte vystaráno. Festivaly a koupaliště Nabídka rychlého občerstvení bývá dost jednotvárná. Málokde najdete něco jiného než párky v rohlíku (236 kalorií), smažáky (1045 kalorií na porci velkou cca 240 g) a langoše (266 kalorií). Někde už nabídku obohatili i o grilované maso nebo zeleninové saláty, pokud ale mají jen párky a smažené, vždy je šance škodu aspoň trochu napravit. Tancujte a plavte Tancem spálíte zhruba 150 kalorií za půl hodiny, plaváním cca 300 kalorií za stejnou dobu. Jedno pivo stačí Pro představu, půl litru světlé desítky představuje asi 150 kalorií a tmavá piva mohou mít i dvakrát tolik. 3 až 4 desítky dodají vašemu tělu tolik kalorií jako oběd, navíc pivo vyvolává hlad a provokuje k tomu, naládovat se dalšími kalorickými bombami. Nezobejte celý den Pokud můžete, snažte se i o prázdninách dodržet režim snídaně - svačina - oběd - svačina - večeře

bez dalšího celodenního ochutnávání a uždibování, aby měl žaludek čas trávit. Jak říkají odborníci, největší zlo pro naše postavy je ujídat relativně málo, ale pořád. CO SI ZABALIT S SEBOU NA CESTU KAMKOLIV, PROTOŽE TO VYDRŽÍ * Müsli tyčinky - když sáhnete po těch ze sušeného ovoce a ořechů, jsou sice lepené glukózovým sirupem, každopádně když je nebudete jíst denně, žádné zlo vám nezpůsobí. Jako záchrana na výletě poslouží velmi dobře. * Sušené ovoce a ořechy jsou rychlým zdrojem energie a navíc vás zasytí na poměrně dlouhou dobu. * Knäckebrot - ten má hodně vlákniny a bude se vám hodit, když si někde objednáte salát nebo koupíte jogurt či tvaroh a nebudete mít co k němu. Foto popis| Sladká limonáda plná kalorií? No a co, vždyť to slunění je tak vyčerpávající... Foto autor| FOTO: ARCHIV ŽAŽ (1), SHUTTERSTOCK (8) O autorovi| JANA LEBLANC; PŘIPRAVILA:

© 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]