č. 15 / červen 2008
apogeo news > právo Vážení čtenáři,
Obchodní tajemství Předmětem práv náležejících k podniku je i obchodní tajemství. Obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem…
Jaká skutečnost by tedy nemohla tvořit obchodní tajemství? A které skutečnosti jsou „klasickými případy“ obchodního tajemství? (Receptury? Marketingové strategie? Seznamy obchodních partnerů? Know how?) Nejprve k druhé části otázky. Mezi „klasické“ skutečnosti obchodní povahy, které lze považovat v určitém konkrétním případě za obchodní tajemství, patří např. seznam obchodních partnerů, obchodní plán, investiční strategie, znalost dodavatelských či odběratelských podmínek apod. Za skutečnosti výrobní povahy tvořící obchodní tajemství lze považovat výrobní programy, technologické postupy, receptury. Skutečnostmi technické povahy budou obecně technické výkresy, projektová dokumentace apod. Klasickým předmětem obchodního tajemství může být i know-how – tento pojem může ostatně zahrnovat celou výše uvedenou škálu skutečností, které mohou být předmětem obchodního tajemství. Nicméně je třeba respektovat, že tyto skutečnosti mohou být předmětem obchodního tajemství pouze za současné existence všech dalších zákonných definičních znaků obchodního tajemství. Nelze dost dobře paušalizovat, která skutečnost by nemohla být předmětem obchodního tajemství. Takové skutečnosti lze tak vymezit pouze negativně, budou to tedy skutečnosti nemající obchodní, výrobní či technickou povahu či skutečnosti sice obchodní, výrobní či technické povahy, které ale nebudou splňovat všechny ostatní definiční znaky obchodního tajemství. Těmi jsou: vztah k podniku podnikatele; skutečná nebo
alespoň potenciální hodnota, ať již materiální či nemateriální povahy; fakt, že tyto skutečnosti nejsou v příslušných obchodní kruzích běžně dostupné; zájem podnikatele na jejich utajení a skutečnost, že podnikatel jejich utajení odpovídajícím způsobem zajišťuje. … které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu,… O které skutečnosti, která by mohla teoreticky splňovat ostatní definiční znaky, je možné říci, že by nemohla splňovat tuto? Lze uvést konkrétní příklad? Jak je z legální definice patrné, je tato podmínka stanovena velice široce. Odpověď na tuto otázku je pátrání po tom, která skutečnost obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem a splňující ostatní definiční znaky obchodního tajemství nesplňuje ani to, že by se o ní dalo konstatovat, že nemá ani potencionální hodnotu. Odpověď je možná spíše jen v oblasti teorie – je zde patrná vůle zákonodárce zařadit pod tento pojem celou řadu skutečností. Vezmeme-li na pomoc logiku, tak hodnotu (ve smyslu pozitivní hodnoty) nebude mít např. účetní ztráta podnikatele. Tato by v teoretické rovině mohla splňovat ostatní definiční znaky. Nicméně i tato „negativní hodnota“ je v oblasti účetní a daňové využitelná, má-li patřičné parametry. … nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné,… Pokračování na str. 02
strana 01
v tomto čísle na Vás čeká v rubrice právo článek na téma obchodní tajemství, kde se dozvíte, zda právní předpisy chrání i Vaše tajnosti. Z daňové problematiky jsme pro Vás připravili příspěvek s názvem „S holdingem do Pobaltí“. Pojednává o daňové legislativě v Estonsku. „Nízká kapitalizace, nová pravidla v roce 2008?“ Podrobné informace o změnách a pravidlech naleznete v rubrice Odborné aktuality. Nebudou chybět ani novinky z APOGEO. Přeji Vám příjemné čtení,
Jana Polanská šéfredaktorka
01 Obchodní tajemství 03 Daňové plánování:
s holdingem do Pobaltí
05 Odborné aktuality 06
Novinky z APOGEO
apogeo news
č. 15 / červen 2008
Obchodní tajemství – pokračování Jak je třeba chápat tento požadavek? Co můžeme rozumět „příslušným obchodním kruhem“ a „běžnou dostupností“? Pod pojmem „příslušné obchodní kruhy“ je nutno chápat určitý okruh osob, jak ostatní podnikatele, kteří by mohli obchodní tajemství využít pro vlastní podnikání, ale i jiné osoby, které mohou
organizačního přepisu podniku, ale může být vyjádřena i konkludentně faktickým utajováním ze strany podnikatele. Budu pravidlem, že ve vztahu k obchodním partnerům či vlastním zaměstnancům bude tato vůle podnikatele obsahem smlouvy s tímto partnerem či zaměstnancem – toto je praktické pro případné dokazování, zda porušitel věděl
„Běžně dostupné“ budou např. takové skutečnosti, které budou běžnou součástí obdobných obchodních postupů či výrobních procesů. obchodní tajemství vyzradit dalším osobám, resp. podnikatelům a poškodit tak zájmy či hospodářský výsledek podnikatele – tento pojem je tak zpravidla potřeba vykládat dostatečně široce.
o existenci obchodního tajemství a jeho obsahu a o vůli podnikatele jej utajovat.
„Běžně dostupné“ budou např. takové skutečnosti, které budou běžnou součástí obdobných obchodních postupů či výrobních procesů. Bude se zpravidla jednat i skutečnosti veřejně dostupné, které jsou součástí listin či zpráv ukládaných povinně do volně přístupných registrů, např. skutečnosti ukládané do sbírky listin obchodního rejstříku.
Jak je třeba utajení zajišťovat, aby byl splněn tento definiční znak? Co je odpovídající způsob zajištění bude samozřejmě záviset na okolnostech každého konkrétního případu a charakteru skutečností, které budou předmětem obchodního tajemství. Podle okolností může k zajištění sloužit celá řada prostředků materiální povahy – trezory, bankovní schránky, poplašná zařízení; tak prostředky organizační povahy – opatření definující osoby a postupy, za které se může s určitými skutečnostmi nakládat, až po opatření povahy smluvní – mezi tato opatření budou náležet právě smluvní ujednání, ukládající povinnosti dotčených osob ve vztahu ke skutečnostem, které budou tvořit obchodní tajemství.
… mají být podle vůle podnikatele utajeny… Je třeba, aby tato vůle byla nějak projevena? Je nezbytné, aby v okamžiku, kdy je nějaká osoba seznamována se skutečnostmi tvořícími obchodní tajemství, tato osoba písemně potvrdila, že je jí známo, že se o obchodní tajemství jedná? Vůle podnikatele vedoucí k ochraně obchodního tajemství může být vyjádřena různými způsoby. Důležité je uvědomit si, že právo k obchodnímu tajemství je právem absolutním, působícím proti všem subjektům práva. Vůle utajit skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, může být vyjádřena jak jednostranným prohlášením, tak dvou či vícestranným právním úkonem (smlouvou), může mít podobu např. vnitřního
… a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.
§ 18 Podnikatel provozující podnik, na který se obchodní tajemství vztahuje, má výlučné právo tímto tajemstvím nakládat, zejména udělit svolení k jeho užití a stanovit podmínky takového užití. Jakým způsobem je možné takové svolení udělit? Stačí i konkludentní souhlas? Je v takových případech vhodné uzavírat licenční smlouvu? strana 02
Ustanovení § 18 obchodního zákoníku nezakotvuje žádné zvláštní podmínky o možnostech podnikatele, jak s obchodním tajemstvím nakládat. Pouze příkladmo uvádí jednu z možných dispozic – možnost svolení podnikatele k užití obchodního tajemství. Podnikatel má výlučné právo s tímto tajemstvím nakládat zcela svobodně, zejména udělovat svolení k jeho užití a stanovit podmínky, za kterých bude obchodní tajemství užito. Podnikatel může obchodní tajemství převést na třetí osoby, ať již spolu s podnikem či samostatně. Pokud jde svolení k užití obchodního tajemství, bude se toto realizovat zpravidla formou licenční smlouvy. Tento způsob lze samozřejmě doporučit a podrobně sjednat všechny podmínky užívání obchodního tajemství. Pokud jde o souhlas užití obchodního tajemství, zákon nestanoví obligatorní formu takového souhlasu. Nic neomezuje ani to, zda takový souhlas podnikatele bude předchozí či až následný. V těchto případech tak spíše půjde o unesení důkazního břemene ze strany osoby, která bude tvrdit, že podnikatel jí takový souhlas s užitím obchodního tajemství udělil. § 19 Právo k obchodnímu tajemství trvá, pokud trvají skutečnosti uvedené v § 17. Znamená to, že například okamžikem podání návrhu na zápis patentu zanikne právo k obchodnímu tajemství? Opět nelze takto generalizovat. Ustanovení § 19 obchodního zákoníku vyjadřuje, že právo k obchodnímu tajemství je časově neomezené a trvá, pokud trvají skutečnosti, které jsou jeho předmětem a další definiční znaky obchodní tajemství. Pokud bude obchodní tajemství či některé ze skutečností jej tvořící přihlášeno i k jiné ochraně, jako například patentové či známkoprávní ochraně, bude třeba posoudit, zda nadále trvají všechny definiční znaky obchodního tajemství. Důsledkem takového postupu nemusí být tedy zánik obchodního tajemství, ale např. i jen zúžení jeho rozsahu. JUDr. David Heryán, advokát Mgr. Lucie Mlčůchová, advokátní koncipient
apogeo news
č. 15 / červen 2008
> daně
Daňové plánování: s holdingem do Pobaltí Máte zájem reinvestovat zisk svých společností? Hledáte alternativu ke kyperským společnostem - se stejnou mírou zdanění? Hledáte pro umístění svých investic dynamicky se rozvíjející teritorium? Založte matku v Estonsku.
Česko má z pohledu podnikatelů v Evropě spolu s Rumunskem a Řeckem nejméně přitažlivé daňové systémy. Nelze se proto divit, že poptávka českých byznysmenů po přesunu místa podnikání do zahraničí neustále roste. Proč někteří míří do zdánlivě neatraktivního Pobaltí? V Estonsku lze při akumulaci zisku využít odkladu daňové povinnosti. Jinak řečeno, oproti Česku se do hledáčku místního finančního úřadu dostanete až v okamžiku, kdy budete chtít svůj zisk rozdělovat, respektive daň zaplatíte jen z té jeho části, kterou dáte na dividendy.
zemků a spotřební daň. Daň z pozemků je povinen odvádět každý vlastník pozemku či věcného břemene spjatého s pozemkem. Spotřební daň v Estonsku funguje obdobně jako v České republice a týká se dodávek alkoholu, tabákových výrobků, pohonných hmot (včetně uhlí a rašeliny) a obalů. Estonské právo zná institut daňového skladu, v němž mohou jeho provozovatelé a registrovaní obchodníci jako plátci vyrábět, skladovat, přijímat a odesílat zboží podléhající spotřební dani s podmíněným osvobozením od daně.
považována právnická osoba, která byla založena podle estonského práva a je zapsána v obchodním rejstříku. Možná jste pro svůj byznys zvolili formu Evropské společnosti (Societas Europaea), která vám dává možnost přesouvat sídlo své firmy libovolně v rámci celé EU. Pokud pro její sídlo zvolíte Estonsko, jste považováni za místní plátce. Nejvýhodnější postavení mají ostatní zahraniční právnické osoby. Ty nepovažuje estonské právo za místní plátce, a proto zdaňují pouze své příjmy ze zdrojů přímo v Estonsku.
Obecně lze konstatovat, že estonský systém s nízkými sazbami a širokým daňovým základem láká především podnikatele, kteří hledají spojení se Skandinávií nebo Ruskem a potřebují kvalifikovanou pracovní sílu s dobrou znalostí angličtiny. Tím spíše, pokud podnikají v oboru, který je surovinově nenáročný na vstupy, jako je třeba elektronika nebo výroba a montáž zařízení. Založení společnosti trvá maximálně čtyři týdny. Správní poplatek za založení činí zhruba 2200 EEK (necelých 200 USD). K rozjezdu firmy potřebujete základní kapitál minimálně ve výši 40 000 EEK (zhruba 3600 USD).
Pozor: Příjmy českého občana v Estonsku, a je jedno, zda-li funguje jako
Oproti českému systému v Estonsku prakticky neexistují odčitatelné či nezda-
Daně státní a místní Systém daní tvoří v Estonsku daně státní, kam patří daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, spotřební daň, daň z her a sázek a daň z pozemků, a daně místní, které mají spíše charakter lokálních poplatků (např. poplatek z lodí, parkovací poplatek apod.). Při této příležitosti zmiňme i specifický příspěvek na sociální pojištění, který vedle důchodového a zdravotního pojištění zahrnuje i pojištění nezaměstnanosti, jež je solidárně placeno zaměstnanci i zaměstnavateli. Estonsko nezná daň dědickou a darovací a nemá zavedeny ani speciální ekologické daně. Aby byl výčet daňového zatížení úplný, zbývá zmínit daň z po-
Estonskou daňovou legislativu lze využít především k akumulaci zisku. 21% sazbou je v Estonsku zatížen příjem z podnikání i zaměstnání fyzická nebo právnická osoba, podléhají omezenému zdanění: 21 % sazba se vztahuje na příjmy ze zaměstnání, z činnosti člena statutárního orgánu právnické osoby, z podnikání, z převodu majetku, z úroků a pronájmu.
nitelné položky, ani daňově uznatelné odpisy majetku. Chybí i možnost zápočtu či přenosu ztráty a neexistuje speciální systém investičních pobídek.
Podnikatelé zaplatí rok od roku méně
Systém daně z přidané hodnoty v Estonsku je velice podobný českému systému. Základní sazba daně činí 18 %, léky, tiskoviny a knihy podléhají jen 5% snížené sazbě. Od daně jsou osvobozeny např. vzdělávací, poštovní, pohřební a zdravotnické služby. Daně se netýkají ani dopravních letadel určených k provozu na mezinárodních linkách a nájmu a podnájmu nemovitostí, cenných papírů a investičního zlata.
Pro právnické i fyzické osoby platí jednotná sazba daně z příjmu. Pro rok 2008 činí sazba daně 21 % s předpokladem dalšího snižování na 20 % v 2009 a 19 % v 2010. Možná vás překvapí, že daň se vypočítává jako 21/79 čistého zisku po zdanění (analogicky pak jako 20/80 resp. 19/81). Daně z podnikání platí místní společnosti i jejich stálé provozovny se sídlem v zahraničí. Za místního plátce (rezidenta) je přitom strana 03
DPH skoro jako doma
Pokračování na str. 04
apogeo news
č. 15 / červen 2008
Daňové plánování: s holdingem do Pobaltí Daň z přidané hodnoty odvádí každá právnická i fyzická osoba provozující podnikatelskou činnost, která má povinnost se registrovat k dani. Osoby jsou povinny se registrovat jako plátci daně v případě, že jejich roční obrat za zdanitelná plnění přesáhne 250 000 EEK. V případě nižšího obratu je registrace dobrovolná.
Příklad zdanění zisku Estonská společnost Alfa vlastní 70% podíl na české společnosti Beta. Společnost Beta vyplácí společnosti Alfa dividendu ve výši 5 mil. Kč. Společnost Alfa vytvořila čistý zisk (bez dividendy od společnosti Beta) 7 mil. Kč a k rozdělení bylo určeno 3,5 mil. Kč. Zdanění bude podléhat pouze částka 3,5 mil. Kč určená k rozdělení (a skutečně rozdělená), a to sazbou 21/79 z tohoto čistého zisku. Daň tedy bude činit zhruba 930 380 Kč (přibližně 26,6 %). Dividenda ve výši 5 mil. Kč od společnosti Beta bude od daně osvobozena. Společnosti Alfa tak zůstane po zdanění k dispozici celkem 5 000 000 + 3 500 000 + 2 569 620, tedy celkem 11 069 620 z celkové sumy 12 000 000, tj. 92,25 %.
Proč zamířit do Pobaltí a počkat Estonskou daňovou legislativu lze využít především k akumulaci vytvářeného zisku. Pokud pan Novák založí v Tallinu firmu Alfa, může tvořit zisk, shromažďovat ho a nezdaňovat – dokud se nerozhodne vyplácet dividendy své české společnosti Beta. Pokud se pan Novák rozhodne rozdělit zisk do konce tohoto roku, bude akumulovaný zisk podléhat zdanění ve výši 21 %. Dividendy by poté byly převoditelné v rámci Evropské unie volně bez zdanění. Když ale pan Novák pár měsíců s výplatou dividend počká, bude akumulovaný zisk zdaňovat maximálně 10 % a možná se zdanění vyhne úplně.
převzít evropskou úpravu a pan Novák zajásá. Zisk akumulovaný bez zdanění v jeho estonské společnosti bude moci bez zdanění prostřednictvím dividend převést dále v rámci Evropské unie.
Estonští zákonodárci totiž připravují novou úpravu daně z příjmů, jejíž navrhovaná sazba je uvedených 10 %, což je mimochodem sazba srovnatelná s Kyprem. Pokud Estonsko nestihne připravit novou legislativu a bude muset
Podtrženo, sečteno: Estonské společnosti můžete s úspěchem využívat jako nástroj pro akumulaci a odčerpání zisků z firem fungujících v zemích s vyšší úrovní zdanění. V Estonsku nezakládejte dceřinou společnost. V rámci holdingu do Pobaltí
umístěte mateřskou společnost, která může mít i formu Evropské společnosti. Bude akumulovat zisk vytvářený dceřinými společnostmi. Do čeho se nepouštět Zcela jinak by ale vypadala situace pana Nováka, kdyby jeho estonská firma Alfa vlastnila podíl ve společnosti Omega se sídlem v Seychelské republice nebo na Bahamách. Estonský subjekt, který vlastní dceřinou společnost v některé lokalitě považované za daňové ráje nebo za jurisdikce s nízkou úrovní zdanění, musí v Estonsku přiznávat a zdaňovat příjmy těchto společností 21% sazbou daně z příjmů právnických osob. Ale to není všechno. V některých případech je aplikována ještě zvláštní srážka daně. Nejvýznamnější je 21 % srážková daň, kterou by Alfa musela odvádět například v případě úhrad za služby ve prospěch společnosti Omega.
Ing. Jan Ingeduld Senior Tax Manager APOGEO Tax, a.s.
APOGEO Tax&Transactions Tým daňových poradců APOGEO pomáhá konstruktivně zvážit potenciální rizika vyplývající z daňových povinností klientů z různých tržních oblastí a optimalizovat jejich daňové zatížení. / / / / / / / / / / /
daňové poradenství mezinárodní zdanění fúze a akvizice MBO & LBO strukturování firem a transakcí transferové ceny daňové plány a optimalizace daňový audit daňová due diligence zastupování ve správních řízeních nepřímé daně a cla
Týmová hra má svoje pravidla
Rugby je hra sehraného týmu. Dobrý trenér musí umět použít všechny hráče jako společný nástroj k dosažení nejlepšího výsledku prostřednictvím tvrdého tréninku, naučených signálů a strategie. Stejně tak i v týmu APOGEO Tax&Transactions má každý hráč svoji pozici a plní co nejefektivněji instrukce svého kouče.
Committed to your success strana 04
apogeo news
č. 15 / červen 2008
Odborné aktuality Nízká kapitalizace v r. 2008 – nová pravidla? Obecně o nízké kapitalizaci. Pravidla nízké kapitalizace určují daňovou uznatelnost úroků plynoucích z úvěrů a půjček, zejména od tzv. spojených osob (společníků, dceřiných či sesterských společností, apod.). Úroky jsou obecně nákladem a způsobují, že část zisku dlužníka se přenáší ve prospěch věřitele, což u spojených osob umožňuje daňovou optimalizaci, popř. u zahraničních věřitelů únik části zisku do zahraničí. Je proto snaha limitovat výši daňově uznatelných úroků z úvěrů a půjček, obvykle stanovením poměru vlastního kapitálu k výši úvěrů a půjček od spojených osob, neboť tyto osoby mohou úvěry nahradit kapitálovými vklady.
2)
3)
4)
5) Pravidla nízké kapitalizace platná do 31. 12. 2007: Daňově neuznatelné jsou úroky z úvěrů a půjček z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček od spojených osob v průběhu zdaňovacího období přesahuje 4 násobek vlastního kapitálu ( je-li příjemcem úvěrů banka nebo pojišťovna je to 6-ti násobek). Spojenými osobami se rozumí osoby přímo nebo nepřímo se podílející na základním kapitálu (nebo hlasovacích právech) více jak 25 % nebo jedna osoba se podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby, nebo osoba ovládající a ovládaná, nebo osoby blízké apod. (viz § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů). Pravidla platná od 1. 1. 2008 Zavádí se pojem „finanční náklady z úvěrů a půjček“ zahrnující nejen úroky z úvěrů a půjček ale i další související náklady, včetně nákladů na zajištění a zpracování úvěrů a poplatky za záruky. Daňová uznatelnost těchto finančních nákladů podléhá následujícím 5-ti kritériím. Jsou neuznatelné: 1) p okud přesáhnou v úhrnu za zdaňovací období částku, která
vznikne vynásobením průměrného stavu úroků a půjček poplatníka v daném zdaňovacím období a průměrné úrokové sazby na mezibankovním trhu depozit pro splatnost 12 měsíců (PRIBID, PRIBOR) zvýšené o 4 procenta, p okud plynou z úvěrů a půjček, které jsou podřízeny ostatním závazkům poplatníka (tj. z tzv. podřízených dluhů), p okud plynou z úvěrů a půjček, u kterých úrok nebo výnos je zcela nebo částečně odvozován z výsledku hospodaření poplatníka, z částky, o kterou úhrn všech úvěrů a půjček (od spojených i nespojených osob) v průběhu zdaňovacího období převyšuje 6-ti násobek vlastního kapitálu (od r. 2009 pak 4-násobek vlastního kapitálu) z částky o kterou úhrn úvěrů a půjček od spojených osob převyšuje 2-násobek vlastního kapitálu ( je-li příjemcem úvěru banka nebo pojišťovna, je to 3-násobek vlastního kapitálu).
Omezení: Výše uvedená kriteria č. 1 až 4 se neuplatní v případě, že finanční náklady poplatníka ve zdaňovacím období nepřevýšily celkově 1 mil. Kč. Do úvěrů a půjček se nepočítají úvěry a půjčky z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku a dále bezúročné úvěry a půjčky. Postup výpočtu daňově neuznatelných úroků. Každé kriterium se posuzuje samostatně tj. finanční náklady se testují výše uvedeným kriterii a neuznatelné úroky vyčíslené dle jednotlivých kriterií se sečtou. Ministerstvo financí k tomu připravilo metodiku ve formě vzorců – Sdělení MF k aplikaci ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění zákona č. 261/2007 a 296/2007 Sb., čj. 15/103 445/2007 – 151. Působnost. Nová pravidla se uplatní na úvěrové smlouvy a smlouvy o půjčkách uzavřené po 1. 1. 2008 a dále na dodatky strana 05
ke stávajícím smlouvám, které budou uzavřeny po 1. 1. 2008. Od 1. 1. 2010 se nová pravidla budou aplikovat na veškeré úvěry a půjčky (tj. i na smlouvy uzavřené před 1. 1. 2008.) Ustanovení o nízké kapitalizaci neplatí pro fyzické osoby, poplatníky, kteří nejsou založeni za účelem podnikání, a burzu cenných papírů. Připravované změny Podle připravované novely zákona o daních z příjmů, která má vstoupit v platnost od 1. 1. 2009, se očekávají u nízké kapitalizace tyto změny: • zruší se platnost kriterií č. 1 a 4, • zbývající kriteria se budou uplatňovat ve všech případech ( pro kriteria č. 2 a č. 3 se ruší podmínka pro jejich aplikaci ve výši 1 mil. Kč finančních nákladů ve zdaňovacím období) • do celkové výše úvěrů a půjček od spojených osob se nebudou zahrnovat úvěry jejichž úroky jsou daňově neuznatelné již podle kriterií č. 2 a 3. Retroaktivní platnost připravovaných změn Podle přechodných ustanovení budou mít poplatníci možnost postupovat podle novely zákona již ve zdaňovacím období započatém v r. 2008. Je třeba poznamenat, že novela je teprve v připomínkovém řízení, takže konečná podoba úpravy nízké kapitalizace může doznat změn. Ing. Vlastimír Čech daňový konzultant APOGEO Tax, a.s.
apogeo news
č. 15 / červen 2008
Novinky z APOGEO APOGEO partnerem jubilejního 10. CFO Forum Téměř 80 finančních a generálních ředitelů přivítala 15. a 16. května na Zámku Štiřín společnost top vision společně s naší společností APOGEO a dalšími partnery jako PATRIA, Advokátní kancelář Havel&Holásek nebo LeasePlan. Diskusní bloky byly letos zaměřeny hlavně na nové kompetence CFOs, akviziční a investiční příležitosti a nestabilitu na světových trzích. O své zkušenosti se podělily osobnosti jako J. Stojar z DHL Express, B. Malaniuk z ČEZu, ekonomové V. Kotlán z České spořitelny, P. Mertlík z Raiffaisenbank a další.
Příjemnou atmosféru, ale i míru profesionality a odbornosti celého fóra podpořila večerní diskuse s Pavlem Teličkou a Janem Švejcarem. Nechyběl ani pestrý večerní program, kdy účastníky čekal bohatý raut, casino, golfový trenažér a především prostor pro diskusi s kolegy CFO.
Dne 16. května probíhaly interaktivní workshopy. Na jednom z nich vystoupil Pavel Odehnal za APOGEO Tax, a.s. společně s O. Palátem za PATRIA Finance, I. Barabášem z Advokátní kanceláře Havel&Holásek a M. Bláhou za společnost Škoda Machine Tools. Workshop byl veden na téma „ABC pro CFO při prodeji společnosti“.
>> Příští číslo APOGEO News vychází 3. 7. 2008. >> Registraci k odběru APOGEO News naleznete zde [>>>] strana 06
www.apogeo.cz
