KROUŽKOVATEL. Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù. Kroužkovací stanice Národního muzea

KROUŽKOVATEL

Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea

5

KROUŽKOVATEL

KVÌTEN 2008

Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea Výkonný redaktor: Miroslav Jelínek Technická redaktorka: Zdeòka Vacíková Redakèní rada: Jaroslav Cepák, Petr Klvaòa, Jaroslav Škopek

KROUŽKOVATEL uveøejòuje: -

pokyny, informace a zajímavosti z Kroužkovací stanice informace ze Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice NM Praha zprávy z odchyatových akcí pøíspìvky zamìøené na metodiku odchytu a kroužkování ptákù èlánky týkající se urèování volnì žijících druhù ptákù osobní zprávy zprávy z konferencí zamìaøených na kroužkování a migraci ptákù

Kresba na obálce: Slavík modráèek (Luscinia svecica) - Václav Bartuška

Ve zpravodaji jsou vítány veškeré pøíspìvky a odborné èlánky týkající se problematiky kroužkování. Rukopisy jsou pøijímány ve formátech *.doc nebo *.rtf (MS Word). Veškeré textové soubory zasílejte nejlépe e-mailem nebo poštou na disketì èi CD na adresu výkonného redaktora. Obrazové pøílohy posílejte poštou nebo e-mailem naskenované v kvalitním rozlišení (300 dpi). Èlánek doplòte citovanou literaturou, krátkým souhrnem, pøípadnì nìkolika klíèovými slovy. Za pùvodnost a obsahovou správnost pøíspìvku odpovídají autoøi. Text prochází jazykovou úpravou v redakci Zpravodaje a mùže být pøipomínkovan èleny redakèní rady. Zpravodaj je vydáván bez výdìleèných úmyslù. Autoøi èlánkù nejsou honorováni.

Veškerou korespondenci a rukopisy zasílejte na adresu výkonného redaktora: Miroslav Jelínek, Urbánkova 3368, 143 00 Praha 12 – Modøany, e-mail: [email protected] nebo na Kroužkovací stanici: e-mail: [email protected] . Náklad: 500 Tisk: JDS, Praha 10 - Hostivaø ISSN 1803-1552 © Spoleènost spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea Praha

zhodnotili úsilí a práci Pavla Kverka a zdùraznili dùležitost specializace ve výzkumu ptákù, která pøináší tak skvìlé výsledky. Slavíci pøilákali televizní kameru, rozhlasové mikrofony, mnoho informací nabídly noviny a webové stránky mìsta Mladé Boleslavi. Výstavu si o vernisáži i v následujících dnech prohlédlo za zvukù reprodukovaného zpìvu krále pìvcù hodnì lidí. V návštìvní knize se objevilo víc než sto nadšených ohlasù.

Skupina pro ochranu a výzkum bahòákù v ÈR - Pracovní skupina ÈSO Jan Havlíèek Na podzim loòského roku byla obnovena èinnost Skupiny pro výzkum a ochranu bahòákù (SVOB), jako pracovní skupiny Èeské spoleènosti ornitologické. Skupina volnì navazuje na Skupinu pro výzkum bahòákù v Èeské a Slovenské republice, která byla založena v roce 1970 V. Hájkem. Náplní této skupiny bylo pøedevším kroužkování a zjišování biometrických údajù bahòákù. Impulsem k jejímu založení byl výrazný vzrùst poètu kroužkovaných bahòákù. Tento nárùst byl zpùsoben pøedevším díky možnosti obstarat si sítì ze zahranièí, nebo jejich domácí výrobou, kterou pan Hájek proslul. Pozdìji se vedení skupiny ujal ing. Pavel Žïárek. Èinnost skupiny byla ukonèena v roce 1998 pro nedostateènou aktivitu jejích èlenù. Náplní SVOB je pøedevším shromažïování faunistických a fenologických dat, projekty pro výzkum jednotlivých druhù (èejka chocholatá, vodouš rudonohý), sledování pøíletu a prùtahu bahòákù a výzkum populaèní dynamiky na hnízdištích. I když kroužkování není nejdùležitìjší náplní èinnosti skupiny, je stále její nepostradatelnou souèástí. Pro zájemce z øad kroužkovatelù jsou pøipraveny karty o okroužkovaných bahòácích a jejich biometrice. Je zde také vìnována pozornost biotopu okolnostech odchytu. Pro kroužkování mláïat na hnízdech je ještì pøipravena karta k vyplnìní údajù o hnízdì a prùbìhu hnízdìní. V budoucnu bychom také rádi poøádali spoleèné odchytové akce zamìøené na odchyt bahòákù a celkovì svojí èinností zvýšili poèet okroužkovaných bahòákù, který není v souèasné dobì pøíliš vysoký. Dalšími cíli naší práce je popularizace a praktická ochrana bahòákù a jejich biotopù a v neposlední øadì i mezinárodní spolupráce. Výsledky naší èinnosti jsou uvádìny ve zpravodaji Vanellus. Zde také naleznete poznatky a zajímavosti ze života, ochrany a výzkumu bahòákù, dále osobní zprávy èlenù a faunistická pozorování. V budoucnu budou uvádìny pøehledy o okroužkovaných bahòácích, zpìtných hlášeních a dalších údajích o kroužkování a biometrice. Pokud máte zájem o èinnost ve skupinì, nebo chcete více informací o projektech SVOB kontaktujte koordinátora (Vojtìch Kubelka, [email protected], 721018336), jeho zástupce (Jan Havlíèek, [email protected], 721429652), nebo navštivte webové stránky skupiny na www.svobcso.wz.cz. Zde naleznete i kroužkovací a hnízdní kartu, formuláø na faunistická pozorování a další informace o SVOB.

35

OBSAH JELÍNEK M. & CEPÁK J. Omezení pøi kroužkování ptákù

1

JELÍNEK M. Projekt CES v Èeské republice v roce 2007

3

25. roèník CESu ve Velké Británii dopadl katastrofálnì!

8

SVOBODA I. Je nutný zákaz odchytù na CESových lokalitách?

9

JELÍNEK M.Odchyt nìkterých "neobvyklých"druhù ptákù na reprodukovaný hlas

10

SVOBODA I. Zkoušeli jste chytat lindušky luèní s pomocí reprodukce hlasu ?

14

KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠOVÁ J. První zjištìný výskyt rákosníka tamaryškového (Acrocephalus melanopogon) v severních Èechách a poznámky k jeho tahu 15 ŠEBESTIAN J. Akce "Acrocephalus" v NPR Øežabinec odchyceno již 25 000 ptákù!

18

KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠOVÁ J. Struèný pøehled našeho kroužkování ptákù v letech 1997 - 2006

30

KLÁPŠTÌ J. Ohlédnutí za výstavou o slavících

34

HAVLÍÈEK J. Skupina pro ochranu a výzkum bahòákù v ÈR - Pracovní skupina ÈSO

35

Omezení pøi kroužkování ptákù Miroslav Jelínek, Jaroslav Cepák Vydání vyhlášky è.152/2006 sb. o odchylném postupu pøi znaèení ptákù a vyjímce ze základních ochranných podmínek zvláštì chránìných druhù ptákù pro jejich znaèení znaènì zjednodušilo spolupracovníkùm kroužkovací stanice kroužkování ptákù na celém území Èeské republiky. Neznamená to ovšem, že lze kroužkovat všechny druhy a na všech lokalitách zcela bez omezení. Omezení kroužkování vyplývá pøedevším ze samotného znìní této vyhlášky a souèasnì i z dalších právních pøedpisù, pøedevším pak zákona è.114/1992 sb. o ochranì pøírody a krajiny. V následujících øádcích se pokusíme upozornit na hlavní omezení, která se týkají kroužkovací èinnosti. Souèasnì upozoròujeme, že omezení èinnosti kroužkovatelù v územích s urèitým statutem ochrany se mohou vztahovat nejen na samotné kroužkování a odchyt ptákù, ale i na pøípadné doprovodné èinnosti jako jsou vstupy a vjezdy mimo vyznaèené cesty, táboøení, rozdìlávání ohòù, horolezectví (u hnízd na skalách) a zmìny dochovaného pøírodního prostøedí. Omezení se týkají pøedevším zvláštì chránìných území (napø. odchyt živoèichù je výslovnì zakázán v národních parcích, národních pøírodních rezervacích a pøírodních rezervacích), ovšem významnou roli mohou hrát i v ptaèích oblastech a evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000 èi ve vojenských újezdech. Je vždy nutné se pøedem informovat, zda se plánovaná èinnost nemùže dostat do konfliktu se zákazy uvedenými v zákonì èi v bližších ochranných podmínkách jednotlivých území, a podle toho si pak pøípadnì opatøit patøièná povolení. Národní parky Na území národního parku je odchyt a kroužkování ptákù zakázáno. Kroužkování lze provádìt jen na základì vyjímky ze zákona è.114/1992 sb.. Tuto vyjímku udìluje vláda Èeské republiky prostøednictvím Ministerstva životního prostøedí na základì písemné žádosti podané na pøíslušnou správu národního parku. Národní pøírodní rezervace Rovnìž na území národní pøírodní rezervace je pro kroužkování ptákù nutná výjimka ze zákona è.114/1992 sb.. Vyjímku udìluje vláda Èeské republiky prostøednictvím Ministerstva životního prostøedí na základì písemné žádosti podané k pøíslušnému orgánu ochrany pøírody (obvykle správa chránìné krajinné oblasti). Pøírodní rezervace Pro kroužkování ptákù na území pøírodní rezervace je rovnìž nutná výjimka ze zákona è.114/1992 sb.. Vzhledem k nejednoznaènému výkladu kompetencí doporuèujeme žádost o vyjímku konzultovat s odborem životního prostøedí pøíslušného krajského úøadu (na území chránìné krajinné oblasti pak správou CHKO). Národní pøírodní památka a pøírodní památka Kroužkování ptákù na území národní pøírodní památky èi pøírodní památky je možné jen v pøípadì, kdy v bližších ochranných podmínkách lokality není stanoven zákaz odchytávání èi rušení živoèichù. V opaèném pøípadì je nutný souhlas pøíslušného orgánu ochrany 1

Literatura HUDEC K., CHYTIL J., ŠASTNÝ K. & BEJÈEK V. 1995: Ptáci Èeské republiky. Sylvia 31: 97-149. KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠOVÁ J. 2003: Budníèek pruhohlavý (Phylloscopus inornatus) chycen v Èeském ráji - druhý odchyt v Èeské republice. Panurus 13: 141-146. KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠOVÁ J. 2003a:Kroužkování ptákù na domovním dvorku. Prunella 28: 40-43. KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠOVÁ J. 2006: Dosavadní výsledky kroužkování ptákù v pøírodní rezervaci Žabakor. Z Èeského ráje a Podkrkonoší, supplementum 11: 186-193. KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠOVÁ J. 2006: Neobvyklé pøepeøování ocasních per u budníèka vìtšího (Phylloscopus trochilus), pìnice èernohlavé (Sylvia atricapilla) a u tøí druhù cvrèilek rodu Locustella. Sluka 3: 43-48. KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠOVÁ J. 2006: Odchyt pìnice èernohlavé (Sylvia atricapilla) s pøekøíženými èelistmi zobáku a poznámky k abnormálním tvarùm zobákù. Sluka 3: 49-52. KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠOVÁ J. 2007: Abnormality pøi hnízdìní vlaštovek obecných (Hirundo rustica). Panurus 16: 119-121. KRALJ J. & RADOVIC D. 1999: Recoveries of ringed birds from 1993 till 1997, (31 st report). Larus 47: 83-123.

Ohlédnutí za výstavou o slavících Jaroslav Klápštì Slavík obecný byl ÈSO vyhlášen jako pták roku 2007. Shodou okolností v tomto roce uplynulo právì ètvrt století od doby, kdy se studiem slavíkù zaèal systematicky zabývat Pavel Kverek z Knìžmostu. S obrovskou pílí a nadšením nashromáždil za tu dobu mnoho cenných poznatkù. Bylo proto velice pøíhodné, že Muzeum Mladoboleslavska umožnilo uspoøádat výstavu s názvem "Slavíci na Mladoboleslavsku - Ètvrt století s králem pìvcù". Výstava probíhala od 19.záøí do 21.øíjna 2007 a tìšila se mimoøádnému zájmu veøejnosti i škol. Na pøípravì a instalaci výstavy, která byla provedena s obrovským citem a vkusem, se podílela celá Kverkova rodina. Manželka Alena pomohla se zpracováním archívních materiálù, dcera Pavlína navrhla plakát výstavy a svými ilustracemi doplnila verše o slavících, prezentované na výstavì. Syn Tomᚠpomáhal pøi výzkumech v terénu, a protože èerstvì získal kroužkovací licenci, bude jistì v pokraèování výzkumù pomáhat i v budoucnu. Velmi poutavým exponátem byla "živá expozice" - modelace prostøedí, ve kterém slavík žije a hnízdí, doplnìná preparáty ptákù a zvíøat. Z ní se ozýval slavièí zpìv. Zajímavé byly fotografie všech druhù slavíkù a jejich biotopù. Výstava byla doplnìna fotografiemi ptákù a pøírody Pavla Hanibala a verši Josefa Brože. Vernisហnavštívilo mnoho známých ornitologù, pøírodovìdcù, ochráncù a milovníkù pøírody. Byli mezi nimi František Pojer, øeditel Agentury ochrany pøírody, známý entomolog Karel Samšiòák, osobnost mìsta Sobotky a mnoho dalších. Hned po úvodu promluvili LukᚠViktora, jednatel ÈSO, a Jaroslav Cepák, vedoucí Kroužkovací stanice. Oba struènì 34

Tab.3. Zahranièní zpìtná hlášení podle druhù Druh

Poèet ZZH

Druh

Poèet ZZH

Racek chechtavý Rákosník obecný Strnad rákosní Rákosník proužkovaný Vlaštovka obecná Drozd zpìvný Èížek lesní Kos èerný Sýkoøice vousatá Budníèek menší Špaèek obecný

12 11 9 5 4 4 3 3 3 3 3

Pìnice èernohlavá Drozd brávník Moudivláèek§lužní Bøehule øíèní Drozd cvrèala Kánì lesní Konipas bílý Ledòáèek§øíèní Pìnkava obecná Pìvuška modrá Slavík modráèek

2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1

Celkem:

22 druhù ptákù, 74 ZZH

Tab.4. Zahranièní zpìtná hlášení podle zemí Zemì

Poèet ZZH

Zemì

Poèet ZZH

Francie Španìlsko Itálie Švýcarsko Belgie Nìmecko Maïarsko Holandsko Rakousko

17 10 8 8 6 6 5 2 2

Chorvatsko Malta Norsko Polsko Portugalsko Øecko Slovensko Slovinsko Švédsko

2 1 1 1 1 1 1 1 1

Celkem:

18 zemí, 74 ZZH

Tab.5. Ptáci kontrolovaní s kroužky cizích kroužkovacích stanic Zemì

Poèet

Druh

Poèet

Francie Nìmecko Itálie Polsko Belgie* Estonsko Rusko Slovinsko Španìlsko

7 6 5 2 2 1 1 1 1

Strnad rákosní Rákosník obecný Moudivláèek lužní Èížek lesní Rákosník proužkovaný Rákosník velký Sýkoøice vousatá Støízlík obecný Vlaštovka obecná

6 5 4 3 2 2 2 1 1

Celkem:

10 zemí, 26 ptákù

Celkem:

9 druhù, 26 ptákù

33

pøírody. Souhlas udìluje v pøípadì národní pøírodní památky vláda Èeské republiky prostøednictvím Ministerstva životního prostøedí na základì písemné žádosti podané k pøíslušnému orgánu ochrany pøírody (obvykle správa chránìné krajinné oblasti). U pøírodní památky doporuèujeme žádost o vyjímku vzhledem k nejednoznaènému výkladu kompetencí konzultovat s odborem životního prostøedí pøíslušného krajského úøadu (na území chránìné krajinné oblasti pak správou CHKO). Chránìné krajinné oblasti Na území CHKO lze obvykle kroužkovat ptáky bez omezení. V nìkterých pøípadech však mohou být pro nìkteré lokality stanoveny doplòující ochranné podmínky (napø. zákaz vstupu do litorálních porostù v hnízdním období). Proto doporuèujeme kroužkovací èinnost na území CHKO pøedem konzultovat se správou CHKO. Ptaèí oblasti a lokality soustavy Natura 2000 Rovnìž na tìchto lokalitách lze vìtšinou provádìt kroužkování ptákù bez výraznìjšího omezení. Èasto jsou však stanoveny ochranné podmínky, které mohou v nìkterých pøípadech kroužkování znemožnit (napø. zákaz vstupu do litorálních porostù v hnízdním období). Za takové situace je k èinnosti nutný souhlas pøíslušného orgánu ochrany pøírody (obvykle správa chránìné krajinné oblasti). Vojenské újezdy Jakoukoliv èinnost a vstup do vojenského újezdu je nutné pøedem konzultovat s pøíslušným újezdním úøadem. Zákaz kroužkování nìkterých druhù ptákù na hnízdišti Ptáky druhù uvedených v pøíloze vyhlášky è.152/2006 sb. o odchylném postupu pøi znaèení ptákù a vyjímce ze základních ochranných podmínek zvláštì chránìných druhù ptákù pro jejich znaèení je zakázáno kroužkovat na hnízdì a v jeho bezprostøedním okolí. Bezprostøedním okolí hnízda se rozumí taková vzdálenost od hnízda pøi níž pøítomnost kroužkovatele narušuje pøirozené chování ptákù. Tento zákaz se tedy týká i mláïat nekrmivých druhù! V pøíloze vyhlášky jsou vyjmenovány následující druhy: bukaè velký, bukáèek malý, kvakoš noèní, volavka støíbøitá, volavka bílá, volavka èervená, volavka vlasatá, kolpík bílý, orlovec øíèní, luòák hnìdý a èervený, orel moøský, orel královský, orel skalní, orel køiklavý, orlík krátkoprstý, orel nejmenší, sokol stìhovavý, raroh velký, jeøáb popelavý, drop velký, dytík úhorní, tenkozobec opaèný, pisila èáponohá, koliha velká, bøehouš èernoocasý, kulík hnìdý, racek èernohlavý, racek bouøní, racek bìlohlavý, rybák obecný, rybák malý, rybák èerný, rybák bahenní, rybák bìlokøídlý, puštík bìlavý, výreèek malý, kalous pustovka, mandelík hajní a pìvuška podhorní. Pro kroužkování tìchto druhù ptákù na hnízdišti je nutná písemná výjimka od pøíslušného orgánu ochrany pøírody (nejèastìji odboru životního prostøedí pøíslušného krajského úøadu èi správy chránìné krajinné oblasti). V roce 2005 stanovila kroužkovací stanice druhy, jejichž kroužkování na hnízdišti èi v jeho bezprostøední blízkosti je možné pouze s pøedchozím souhlasem kroužkovací stanice. Podobnì jako v pøedchozím pøípadì se bezprostøedním okolí hnízdištì rozumí taková 2

vzdálenost od hnízda pøi níž pøítomnost kroužkovatele narušuje pøirozené chování ptákù. Tento souhlas je vydáván vždy pouze na konkrétní lokalitu (lokality). Toto omezení se týká následujících druhù: potápka rudokrká a èernokrká, kormorán velký, volavka popelavá, èáp bílý a èerný, hohol severní, morèák velký, moták pilich a lužní, ostøíž lesní, vodouš rudonohý, racek chechtavý, lelek lesní, vlha pestrá, dudek chocholatý, bøehule øíèní a havran polní. Pro kroužkování tìchto druhù ptákù na hnízdišti postaèuje ústní souhlas vedoucího kroužkovací stanice (èi jeho zástupce). Dùležité upozornìní - povolení pro kroužkování ptákù ve zvláštì chránìném území nenahrazuje vyjímku pro kroužkování vybraných druhù (druhy uvedené v pøíloze vyhlášky è.152/2006 sb.) na hnízdišti (a opaènì povolení pro kroužkování vybraných druhù na hnízdišti nenahrazuje vyjímku pro kroužkování ve zvláštì chránìném území). V praxi je tedy nutné pro kroužkování napø. mláïat bukáèka malého v národní pøírodní rezervaci mít písemnou vyjímku jak pro kroužkování v NPR, tak pro kroužkování bukáèka malého. Rovnìž u druhù, jejichž kroužkování na hnízdišti je možné pouze s pøedchozím souhlasem kroužkovací stanice je pøi èinnosti ve zvláštì chránìném území nutné mít jak písemnou vyjímku pro dané chránìné území, tak souhlas kroužkovací stanice s kroužkováním konkrétního ptaèího druhu. Nedodržení tìchto omezení bude považováno za hrubý pøestupek a mùže být dùvodem pro odebrání kroužkovací licence.

V souvislosti s naším kroužkováním ptákù jsme v tomto období publikovali 15 èlánkù, vìtšina z nich byla doplnìna fotografiemi. Øadu podrobnìjších údajù pøedkládáme v následujících tabulkách. Jména ptákù použitá v tomto pøíspìvku jsou podle HUDEC et al. (1995). Na závìr bychom chtìli podìkovat všem, kteøí nám v našem kroužkování byli jakkoliv nápomocní. Tab.1. Poèty okroužkovaných ptákù a odchycených druhù v jednotlivých letech Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Celkem:

Poèet ptákù

Z toho pulli

Poèet druhù

89 684 2 408 3 406 4 172 5 121 5 356 8 036 6 352 7 045

22 42 45 27 145 127 684 1 392 1 220 353

28 60 75 89 93 80 77 78 75 77

42 669

4 057

130

Tab.2. Poøadí podle poètu okroužkovaných ptákù a nejvyšší poèet ptákù okroužkovaný v jednom roce

Projekt CES v Èeské republice v roce 2007

Poøadí

Druh

Miroslav Jelínek Již od roku 2004 se spolupracovníci Kroužkovací stanice NM podílejí na celoevropském monitorovacím projektu CES (Constant Effort Sites) - v pøekladu kroužkování za konstantního úsilí na stálých (stejných) místech. Cílem CES projektu je pøedevším zjišování zmìn ve velikosti hnízdních populací (populaèních trendù) bìžnìjších druhù ptákù - pøedevším pìvcù. Souèasnì lze sledovat i zmìny v reprodukèní úspìšnosti populací (hnízdní úspìšnost) a roèní mortalitu dospìlých a mladých ptákù. Projekt CES je považován za jednu z metod monitoringu, která mùže být využita i pøi ochranì ptákù a jejich stanoviš. Metodika CESu byla podrobnìji popsána ve Zprávách ÈSO è.60. Vážným zájemcùm je k dispozici na Kroužkovací stanici, na webových stránkách Spoleènosti spolupracovníkù KS (www.czechringing.com) èi u koordinátora projektu. Projekt CES je skuteènì celoevropskou záležitostí. Napø. v roce 2005 tato akce probíhala již na 597 místech ve 13 zemích (vèetnì zemí sousedících s ÈR - Rakousko, Maïarsko a Polsko). 3

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

Vlaštovka obecná Rákosník obecný Pìnice èernohlavá Sýkora modøinka Èížek lesní Vrabec polní Budníèek menší Strnad rákosní Sýkora koòadra Sýkoøice vousatá Kos èerný Pìnice slavíková Rákosník proužkovaný

Okroužkováno Okroužkováno nejvíce celkem v jednom roce 5 568 5 471 4 025 2 068 2 043 1 959 1 957 1 584 1 551 1 310 1 175 1 167 1 038

1 809 1 482 670 492 1 110 672 461 373 306 366 220 180 243

32

s neobvyklým opeøením nebo s rùzným tìlesným postižením jsme fotograficky dokumentovali. Vzrušující byly odchyty dravcù do nárazové sítì na vycpaného výra. Chytání dravcù jsme se ale vìnovali jen hodnì málo. Užívali jsme sí 9 m dlouhou se tøemi poli a oky 70 mm. Když jsme mìli spodní vodící šòùru sítì skoro 1 m nad hlavou výra, velká adultní samice jestøába lesního dvakrát sí podletìla. Teprve na tøetí nálet se chytila. Potom jsme už spodní vodící šòùru dávali níž. Jedno ze ZZH, kterého si hodnì ceníme, je od samice kánì lesní (1K) kroužkované na Kozákovì 24.10.2001. Za 5 mìsícù a 6 dní byla nalezena zranìná v Estaing, region Aveyron v jižní Francii ve vzdálenosti1155 km od místa kroužkování. Nejvìtší zklamání jsme zažili, když nám uletìl už chycený ostøíž lesní. Bylo to pøi odchytu vlaštovek na nocovišti v rákosinách rybníka Zrcadlo u Kopidlna. Jeden z nás (Jaroslav) vybíral ve spodním poli sítì chycené vlaštovky, když vtom ucítil obrovský náraz velkého ptáka do sítì. V horním poli by chycený ostøíž, který v síti skákal a hrozilo nebezpeèí, že vyskoèí. Oka sítì 16mm byla pøíliš malá, a tak se do nich ostøíž nezamotal. Sí byla rychle stažena dolù a když už byla ruka na pár centimetrù od ostøíže, on vyskoèil a uletìl. Stejnì tak jsme pøi denních odchytech mnohokrát vidìli, jak se chytil krahujec a staèil se ze sítì vytøepat døív, než jsme pøibìhli. Èížky a jiné ptáky jsme chytali u krmítek na malém domovním dvorku našich pøátel. Dvorek má velikost jen 15 x 8 m. V roce 2002 jsme tam chytili za 137 odchytových hodin v rozmezí 21 dní 1274 ptákù ve 14 druzích. Z toho bylo 1093 èížkù lesních (KLÁPŠTÌ & KLÁPŠOVÁ 2003a). Rádi jsme chytali na polním hnojišti u lesa nedaleko Proseèe u Železného Brodu. Blízké okolí hnojištì bylo hustì zarostlé ruderální vegetací a bylo tam hodnì ptákù co do množství i poètu druhù. S pøítelem L.Jasso jsme tam zjistili 82 druhù ptákù. Obèas tam byli i bahòáci. Chytili jsme vodouše kropenaté, vodouše bahenní a kulíky øíèní. Podaøil se také odchyt holuba doupòáka, 2 hrdlièek divokých, kukaèky obecné a dokonce tam nejménì ze všeho oèekávané køivky obecné. Bylo to naše nejlepší místo na odchyt drozdù brávníkù. Chytili jsme jich tam 32 kusù, z nich pøišla 2 ZZH z Francie. Odchyty CES provádíme na dvou lokalitách - Novozámeckém rybníku a rybníku Žabakor. Od roku 2000 se každoroènì v srpnu zúèastòujeme velké kroužkovací akce na rybníku Zrcadlo na Jièínsku. Zúèastnili jsme se také kroužkování mladých rackù chechtavých v obci Rzy, okres Ústí nad Orlicí a v Budèevsi u Kopidlna. Jen nìkolik jedincù jsme kroužkovali na zanikajících koloniích na Žabakoru a Novozámeckém rybníku. Nìkteré výsledky kroužkování u Žabakoru jsme popsali døíve (KLÁPŠTÌ & KLÁPŠOVÁ 2006). Nejvzácnìjším ptákem, kterého jsme ve zmiòovaném období chytili, byl zatoulanec ze Sibiøe - budníèek pruhohlavý chycený 18.10.2003 u Žabakoru (KLÁPŠTÌ & KLÁPŠOVÁ 2003). Nejvíc si ceníme ZZH u ledòáèka øíèního kroužkovaného u Jestøebí (CL) 23.8.2001 a kontrolovaného 8x mezi 4.10.2001 a 7.11.2001 v Manecorro, Coto Doòana, ve Španìlsku, 2253 km od místa kroužkování. Je to jeden z nejlepších výsledkù v Evropì a u nás druhý nejvzdálenìjší. Velkou radost máme ale i z místních zpìtných hlášení, kterých máme velké množství a z vlastních kontrolních odchytù, nìkdy opakovaných i po mnoha letech. 31

Pomìrnì èasto se setkávám u kroužkovatelù s názorem, že nedìlají CES kvùli obavám z malého poètu chycených ptákù. V této souvislosti bych chtìl upozornit, že poèet 150 chycených ptákù na jedné lokalitì za rok je pouze doporuèující. Èasto mùže být dostaèující i nižší poèet chycených ptákù (obzvláštì v místech s dominancí jednoho èi nìkolika druhù). V zásadì je tedy pro akci CES za urèitých podmínek vhodná každá lokalita, kde se bìhem jedné hnízdní sezóny podaøí novì odchytit více než 80 - 100 ptákù. V roce 2007 se na projektu CES podílelo v Èeské republice 37 kroužkovatelù na 24 lokalitách (viz tab.1), z toho na 18 místech je chytáno od roku 2004. Novì byl v roce 2007 zahájen CES na lokalitách Choteè, okr.Praha-západ a Chouè, okr.Teplice. Je zajímavé, že i pøes narùstající množství odchytových lokalit zùstává poèet kroužkovatelù, kteøí se zúèastní CESu témìø stejný (v r.2004 na 18 lokalitách pùsobilo 36 kroužkovatelù). Podobnì jako v pøedchozích letech, i v roce 2007 obdržela každá skupina na jedno stanovištì od Spoleènosti spolupracovníkù KS NM paušální pøíspìvek 600 Kè na kroužky, který by mìl pokrýt zvýšené náklady na kroužky. Naprostá vìtšina odchytových stanoviš je situována do mokøadních biotopù (rákosiny èi podmáèené køoviny) a jen tøi lokality lze oznaèit za terestrické. V této souvislosti bych chtìl apelovat na kroužkovatele, aby se pokusili obsadit køovinné biotopy i mimo mokøady. Urèitým problémem však mùže být nedostatek vhodných míst (bez výrazných sukcesionálních zmìn). Na jedno stanovištì pak pøipadalo v roce 2007 v prùmìru 96 metrù sítí (70 - 168 m). Celkem bylo v roce 2007 v Èeské republice v rámci projektu CES odchyceno 76 druhù ptákù v rekordním poètu 7 485 ex. (viz tab.2). Celkovì lze však rok 2007 oznaèit i pøes vysoký poèet odchycených ptákù jen za prùmìrný. Stejnì jako v pøedchozích letech jsou dominantními druhy rákosník obecný, rákosník proužkovaný a pìnice èernohlavá. Tento roèník CESu pøinesl nìkteré zajímavosti. Poprvé byli v rámci akce u nás chyceni slavík tmavý (1 ex. ryb.Žabakor, MB a 1 ex. na Bohdaneèském ryb., PA), strakapoud jižní (2 ex. Vlènov, UH), žluna šedá (1 ex. Heømanský stav, OV) a èírka obecná (1 juv. ex. NPR Soos, CH). Na Opatovickém ryb. u Tøebonì se pak podaøilo hned pøi první návštìvì (29.4.) chytit jednoho z nejvzácnìjších pìvcù Evropy - rákosníka ostøicového. Již tradièní jsou vysoké poèty chycených sýkoøic vousatých (na šesti lokalitách 301 ex., z toho ovšem 201 ex. na Heømanském stavu u Ostravy). Meziroèní zmìny poèetnosti nìkterých druhù bìhem akce CES mezi roky 2006 a 2007 jsou v tabulce 4. Akce CES má, podobnì jako další monitorovací programy, dlouhodobý charakter. Podrobnìjší vyhodnocení trendù poèetnosti a úspìšnosti hnízdìní bude možné až po více letech odchytù. Doufám, že všichni kroužkovatelé vytrvají a budou v akci pokraèovat i v dalších letech. Souèasnì jsou vítáni další noví spolupracovníci. Nìkteré zajímavìjší informace o akci CES lze získat (v angliètinì) na webových stránkách Euringu (www.euring.org) a BTO (www bto.org.). Všem, kteøí se v roce 2007 podíleli na akci CES dìkuji a tìším se na další spolupráci.

4

Tab. 1 Pøehled lokalit a spolupracovníkù projektu CES v ÈR v roce 2007

Struèný pøehled našeho kroužkování ptákù v letech 1997 - 2006

Kód lokality 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

Místo (okres)

kroužkovatelé

Jaroslav Klápštì & Josefa Klápšová

rybník Zrcadlo, JC

Jelínek M., Smolík Z., Šoltys V., Stránský F. Bárta F., Horák J., Harant K., Veselý J. Jelínek M. Klápštì J. Jelínek A., Jager D., Tyml T. Louda P. Šebestian J. Bartuška V., Cepák J., Voneš R. Stolarczyk J., Haluzík M. Chaloupka M., Malèák P. Bošek V. Urbánek L. Novák F. Èesák J. Klápštì J. Bárta F. Pavelèík P. Lumpe P., Novotný K., Svoboda I. Andrle J. Sitko J., Šromota O. Kverek P. Procházka J., Èerný P. Novák F. Horák M.

V následujícím èlánku pøedkládáme krátkou bilanci našeho desetiletého kroužkovacího snažení. Po mém návratu (Jaroslav) z emigrace v Austrálii jsme v letech 1997 - 2006 okroužkovali 42 669 ptákù ve 130 druzích. Z toho bylo 4 057 pulli, což je 9,5% z celkového množství okroužkovaných ptákù. Pøišlo 74 ZZH z 18 zemí od 22 druhù ptákù. Kontrolovali jsme 26 ptákù devíti druhù s kroužky deseti cizích kroužkovacích stanic. Domníváme se, že je dùležité znaèit všechny druhy odchycených ptákù. Pro výzkum sezónní promìnlivosti a populaèní dynamiky na urèité lokalitì je to naprosto nutné. Kroužkovali jsme tedy i poèetnì chytané sýkory modøinky a vrabce polní. I od modøinek mohou nìkdy pøijít velice zajímavá ZH. Napø. jedna modøinka kroužkovaná 19.9.1993 v Estonsku byla chycená 29.12.1993 v Zagrebu v Chorvatsku ve vzdálenosti 1485 km od místa oznaèení (KRALJ & RADOVIC 1999). Na mnoha lokalitách jsme kroužkovali náhodnì nebo nepravidelnì. Na nìkolika odchytových místech jsme museli chytání ukonèit, protože se zmìnily podmínky pøímo na lokalitì nebo v jejím nejbližším okolí, a lokalita se stala pro odchyty zcela nevhodnou (výstavba rodinných domù, likvidace hnojištì apod.). Na Novozámeckém rybníku u Èeské Lípy, u rybníka Žabakor na Mnichovohradišsku a u Mnichova Hradištì jsme chytali pravidelnì a systematicky. Na tìchto tøech lokalitách bylo hlavním cílem našich odchytù stanovit populaèní zmìny ptaèích druhù. Šlo nám o zjištìní kvalitativního a kvantitativního zastoupení jednotlivých druhù v prùbìhu roku a bìhem více let, stálost populací, pomìru pohlaví, vìkové skladby, doby hnízdìní a hnízdní úspìšnosti. Ptáky jsme chytali pøevážnì do nárazových sítí japonského typu, jen v malé míøe do sklopek. Ménì jsme kroužkovali mladé ptáky na náhodnì nalezených hnízdech. Ve vìtším množství jen mladé vlaštovky na hnízdech v poèetných kravínech v Podkrkonoší, v podhùøí Jizerských hor a v oblasti Èeského ráje. Létající vlaštovky (ad. + juv.) jsme také chytali na spoleèných nocovištích v rákosinách. Pøi sledování hnízdìní vlaštovek jsme 30.6.2006 našli v jednom aktivním hnízdì vlaštovky trpaslièí vejce velikosti pouze 10,9x 8,2 mm (KLÁPŠTÌ & KLÁPŠOVÁ 2007). Vejce jsme vìnovali Národnímu muzeu v Praze, kde je evidováno pod èíslem P6V103362. Je to pravdìpodobnì nejmenší vejce jakéhokoliv ptáka nalezené u nás a nejmenší vejce vlaštovky nalezené kdekoliv - tedy kandidát pro záznam v Guinness Book of Records. Pøi držení ptákù v ruce jsme sledovali a v nìkterých pøípadech zaznamenávali pøepeøování. Hlavnì v prvních letech, když bylo dost èasu a odchyty nebyly velké, jsme nìkteré ptáky mìøili a vážili na pružinových váhách Pesola. Chytili jsme i ptáky s rùznými deformacemi a nádory na zobáku a nohou, nìkteré zpùsobené avipoxvirem. Jejich fotografie jsme pøedali prof.I.Literákovi do Brna pro výzkum a centrální evidenci. Dva pøípady z nich použil nyní I.Literák s pìti spolupracovníky ve studii "Avipoxvirus in blackcaps (Sylvia atricapilla)". Avian Pathology (2008)37: 101-107. O odchytu pìnice èernohlavé s pøekøíženými èelistmi zobáku jsme referovali døíve (KLÁPŠTÌ & KLÁPŠOVÁ 2006). Chytili jsme také ètyøikrát èásteèné albíny: 2x rákosníka obecného, pìnici slavíkovou a kosa èerného. V Železném Brodì jsme 9.8.2005 chytili úplnì bílou pìnici èernohlavou. Nemìla ale èervené oko, nebyl to tedy u ní albinismus, ale leucismus. Všechny ptáky

Bohdaneèský rybník, PA Žehuòský rybník, NB Novozámecký rybník, CL NPR Soos, CH Èekanice, ryb. Ovèín, ST Øežabinec, PI Opatovický rybník, JH Heømanský stav, OV PR Krvavý, JH Postøekov, DO Velký Košíø, SY Zemìchy, ME Baroch, PA rybník Žabakor, MB PR Strádovka, CR Vlènov, HO Hleïsebe, ME Pekla, SY Záhlinice, KM Èervenský ryb., MB Lhotka, ME Choteè, PZ Chouè, TP

Tab. 2 Druhové složení a poèty ptákù odchycených v rámci projektu CES v roce 2007

Acrocephalus scirpaceus Acrocephalus schoenobaenus Sylvia atricapilla Cyanistes caeruleus Phylloscopus collybita Acrocephalus palustris Parus major Panurus biarmicus Emberiza schoeniclus Carduelis chloris Turdus merula Sylvia borin Sylvia communis Luscinia svecica Phylloscopus trochilus Emberiza citrinella

5

Celkem ad.

Celkem juv.

TOTAL

974 379 258 157 198 303 91 52 196 67 89 114 101 79 80 87

529 339 356 335 239 93 259 249 84 184 88 50 48 68 60 32

1503 718 614 492 437 396 350 301 280 251 177 164 149 147 140 119

30

Celkem ad.

Budníèek vìtší 80 70 60

Poèet

50 40 30 20 10 0 2007

2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

1991

1989

1987

1985

1983

1981

1979

1989

1987

1985

1983

1981

1979

Rok

Sedm ihlásek hajní 30

25

Poèet

20

15

10

5

0 2007

2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

1991

Rok

29

Acrocephalus arundinaceus Hirundo rustica Prunella modularis Turdus philomelos Coccothraustes coccothraustes Locustella naevia Locustella luscinioides Erithacus rubecula Sylvia curruca Lanius collurio Alcedo atthis Aegithalos caudatus Sturnus vulgaris Sitta europaea Dendrocopos major Fringilla coelebs Riparia riparia Carduelis cannabina Remiz pendulinus Poecile montana Passer montanus Jynx torquilla Luscinia megarhynchos Poecile palustris Hipolais icterina Carduelis carduelis Delichon urbicum Troglodytes troglodytes Phoenicurus phoenicurus Turdus pilaris Motacilla alba Periparus ater Ixobrychus minutus Motacilla cinerea Carpodacus erythrinus Sylvia nisoria Locustella fluviatilis Motacilla flava Dendrocopos minor Saxicola rubetra Certhia familiaris Certhia brachydactyla Saxicola torquata Phoenicurus ochruros Loxia curvirostra Ficedula albicollis Luscinia luscinia Garrulus glandarius Dendrocopos syriacus Anthus trivialis Acrocephalus paludicola

82 38 63 26 35 57 43 29 45 30 9 14 11 19 20 24 6 18 20 15 15 11 10 8 10 5 7 2 5 5 5 1 6 1 5 4 3 5 4 3 1 3 2 1 2 2 2 2 1 0 1

Celkem juv. 22 39 12 47 33 10 23 32 10 18 32 23 25 11 9 4 22 6 3 8 7 7 8 10 7 10 5 8 4 4 4 8 1 6 1 2 3 0 1 2 4 1 2 3 1 1 0 0 1 2 0

TOTAL 104 77 75 73 68 67 66 61 55 48 41 37 36 30 29 28 28 24 23 23 22 18 18 18 17 15 12 10 9 9 9 9 7 7 6 6 6 5 5 5 5 4 4 4 3 3 2 2 2 2 1

6

Dendrocopos medius Gallinago gallinago Serinus serinus Oriolus oriolus Muscicapa striata Lophophanes cristatus Cuculus canorus Anas crecca Picus canus CELKEM

Celkem juv.

TOTAL

1 1 1 1 0 0 0 0 0

0 0 0 0 1 1 1 1 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1

3965

3520

7485

Pìnice hnìdokøídlá 70

60

50

Poèet

Celkem ad.

40

30

20

Tab. 3 Poèty chycených ptákù a délka exponovaných sítí na lokalitách sledovaných v rámci projektu CES v ÈR v roce 2007

Heømanský stav, OV Žehuòský rybník, NB Øežabinec, PI Hleïsebe, ME rybník Žabakor, MB Novozámecký rybník, CL Postøekov, DO rybník Baroch, PA Vlènov, HO Bohdaneèský rybník, PA PR Strádovka, CR NPR Soos, CH Krvavý rybník, JH Záhlinice, KM Èervenský ryb., MB Èekanice, ryb. Ovèín, ST Choteè, PZ Pekla, SY Zemìchy, ME rybník Zrcadlo, JC rybník Velký Košíø, SY Opatovický ryb., JH Lhotka, ME Chouè, TP

Poèet ex. +1.rok 277 238 230 158 158 321 160 220 130 98 113 161 140 235 110 116 232 102 154 157 132 104 84 135

Poèet ex. 1.rok 523 282 208 248 223 250 136 139 183 118 96 76 63 160 65 85 174 68 61 71 154 31 50 56

Celkový poèet

Sítì (m)

800 520 438 406 381 571 296 359 313 216 209 237 203 395 175 201 406 170 215 228 286 135 134 191

116 80 76 84 82 132 74 104 96 70 72 84 74 146 70 82 168 72 94 110 144 72 79 122

0

Poèet ex./m

2007

2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

1991

1989

1987

1985

1983

1981

1979

Rok 6,897 6,500 5,763 4,833 4,646 4,326 4,000 3,452 3,260 3,086 2,903 2,821 2,743 2,705 2,500 2,451 2,417 2,361 2,287 2,073 1,986 1,875 1,696 1,566

Graf 5.: Trendy ve zmìnách poètu dalších ptákù vázaných na køoviny bìhem 31 let odchytù na Øežabinci

Budníèek menší 250

200

Poèet

Lokalita, okres

10

150

100

50

0 2007

2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

1991

1989

1987

1985

1983

1981

1979

Rok 7

28

Tab.4 Meziroèní zmìna poèetnosti nìkterých druhù ptákù v rámci projektu CES v ÈR v roce 2007

Strnad rákosní

Druh

50 45 40

Poèet

35 30 25 20 15 10 5 0 2007

2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

1991

1989

1987

1985

1983

1981

1979

Rok Graf. 4.: Trendy ve zmìnách poètu pìnice slavíkové a hnìdokøídlé bìhem 31 let odchytù na Øežabinci

Pìnice slavíková

80 70 60

Poèet

Zmìna poèetnosti juv. 2006/2007 -51,11% -69,37% -38,10% -7,81% +228,57% -37,50% +57,14% +97,81% +81,82% +3,52% -25,64% +100,00% -24,06% -33,33% +70,61% +186,21% +75,59% +20,10% +48,72% -31,25% +50,00% +87,78% +4,65% -44,00% -20,00% +69,23% +104,76%

25. roèník CESu ve Velké Británii dopadl katastrofálnì!

90

50 40 30 20 10 0 2007 2005 2003

2001 1999 1997 1995

1993 1991 1989 1987 1985

Rok 27

Acrocephalus arundinaceus Acrocephalus palustris Acrocephalus scirpaceus Acrocephalus schoenobaenus Aegithalos caudatus Carduelis carduelis Carduelis chloris Cyanistes caeruleus Emberiza citrinella Emberiza schoeniclus Erithacus rubecula Lanius collurio Locustella luscinioides Locustella naevia Luscinia svecica Panurus biarmicus Parus major Phylloscopus collybita Phylloscopus trochilus Prunella modularis Remiz pendulinus Sylvia atricapilla Sylvia borin Sylvia communis Sylvia curruca Turdus merula Turdus philomelos

Zmìna poèetnosti ad. 2006/2007 +14,03% -6,95% -13,07% -20,36% +180,00% -70,37% -5,88% +106,50% +15,38% -2,21% +26,09% -50,00% +2,42% +8,14% +53,50% -7,14% +16,92% +28,17% +14,23% -13,85% +66,67% -4,91% +11,90% -27,48% -17,65% +39,53% -29,03%

1983 1981 1979

Kroužkovatelé ve Velké Británii si loòskou jubilejní 25. CESovou sezónu asi pøedstavovali (pokud jde o výsledky) trochu slavnostnìji. Pøíroda je však neúprosná a i britští kroužkovatelé zvyklí ve své domovinì, pokud jde o poèasí, témìø na cokoliv byli šokováni. Pøi hodnocení loòské sezóny se slovo léto objevuje zásadnì v uvozovkách a poèasí je oznaèováno termínem "hnusné". Co se tedy na Britských ostrovech loni pøihodilo? Neobvykle deštivé a studené poèasí v prùbìhu loòské hnízdní sezóny mìlo za následek rekordnì nízké poèty vyvedených mláïat u øady druhù pìvcù; u 7 druhù dokonce nejnižší za celou 25-letou historii CESu. Nejhùøe se poèasí podepsalo na mláïatech šoupálka dlouhoprstého (55% pokles oproti dlouhodobému prùmìru), sýkory modøinky a koòadry (-48, resp. 33 %) a pìnice èernohlavé (- 28 %). Za zmínku jistì stojí i to, že již mìsíc po poslední CESové kontrole mìli britští kolegové zpracovány pøedbìžné výsledky. O nich (a pochopitelnì i o CESu…) informovaly pøední britské deníky a televizní stanice. Podle "Ringers Bulletin, Vol. 12 (2)" 8

Opatøení publikované kroužkovací stanicí ve zprávách ÈSO è. 60 a prvním èísle zpravodaje "Kroužkovatel" je jistì srozumitelné kroužkovatelùm, kteøí se s metodikou tohoto projektu seznámili alespoò v základní rovinì. Tento pøíspìvek je více urèen ostatním ornitologùm, kterým by mìl pøiblížit vyhlášené omezení a požádat je o pøimìøenou toleranci. Dokáži si pøedstavit ochranáøe, terénní ornitology i kroužkovatele, kterým CES mnoho neøíká, a na nìkterých lokalitách se mohou "zákazem" cítit omezováni v jejich dosavadních, mnohdy i dlouhodobých aktivitách. Také si kladu otázku, kolik asi ornitologù si struènou formulaci .."zákaz odchytù na CESových lokalitách v dobì 20.04 - 05.08. bez domluvy s úèastníky projektu .." pøeèetlo a kolik z nich ji vzalo na vìdomí. Proto se pokusím doplnit o komentáø, do jaké míry je "zákaz" opodstatnìný a jaký dopad jeho pøípadné obcházení mùže mít na výsledky CESu. Je tøeba pøipomenout, že již v samém názvu projektu je pojmenován základní element metodiky - konstantní chytací úsilí na stanovištích. Úèelem omezení jiných než CESových odchytù prakticky po celé hnízdní období je zajistit podmínky stanovené metodikou. Jinak øeèeno, pro hnízdící ptáky zajistit po celou dobu hnízdìní "konstantní" rušení pouze šestihodinovými odchyty v intervalu mìsíèních dekád. Druhým, neménì dùležitým parametrem projektu v dlouhodobém horizontu jsou nežádoucí zmìny v samotném prostøedí lokality. Proto je také metodikou zakázáno pøikrmovat ptáky a vyvìšovat budky (pokud tam již jsou, udržovat jejich poèáteèní stavy). Cílem je získat za stejných podmínek z každého roku srovnatelné výsledky. Za dosti významnou zmìnu na lokalitì lze považovat úpravy terénu spojené s instalací nárazových sítí, tedy úpravy odchytových prùsekù. Zde je tøeba pøipomenout, že kdokoliv bude chytat na CESových lokalitách, mìl by se dobøe seznámit s rozmístìním stanoviš sítí a i v dobì mimo hnízdìní využívat stávající stanovištì, ulièky nerozšiøovat, neprodlužovat ani mezi nimi nevytváøet nové. Metodika pøipouští v omezené míøe i souèasnou instalaci a chytání do pøídavných sítí mimo CESové. Na základì této instrukce by bylo možné na lokalitách, podle velikosti hnízdních teritorií ptákù, stanovit od nejbližšího stanovištì sítì nìjaké hranice bezpeèné vzdálenosti, za kterými by bylo možné vytváøet také nové prùseky. No a tady by se na velkých lokalitách otevíral prostor pro další kroužkovatele k odchytùm i v hnízdní dobì. V podobném duchu doporuèuje BTO na Britských ostrovech napø. minimální "bezpeènou" vzdálenosti instalace nových budek 400 m od stanoviš sítí. Shrnuto, podtrženo, pøíliš èasté chytání na stanovišti ptáky ruší pøi hnízdìní a vede k efektu, kdy se sítím vyhýbají. Pøikrmování stahuje ptáky z širšího okolí, rovnìž tak napajedla na suchých stanovištích a nové budky zvyšují pøíležitost ke hnízdìní. Je tedy tøeba znovu zdùraznit, že omezení popsaných aktivit v hnízdnímu období se oèekává nejen od kroužkovatelù, ale také od ostatních ornitologù vìnujících se vyhledávání hnízd èi ochranáøským aktivitám. Proto je prosíme, seznamte se na CESových lokalitách se stanovišti sítí a v tomto prostoru nerušte ptáky vyhledáváním hnízd, nebudujte napajedla 9

Slavík modráèek 14

12

10

Poèet

Ivan Svoboda

Graf 3.: Trendy ve zmìnách poètu dalších ptákù vázaných na rákosiny bìhem 31 let odchytù na Øežabinci

8

6

4

2

0 2007

2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

1991

1989

1987

1985

1983

1981

1989

1987

1985

1983

1981

1979

Rok

C vrèilka slavíko vá 35

30

25

Poèet

Je nutný zákaz odchytù na CESových lokalitách?

20

15

10

5

0 2007

2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

1991

1979

R ok 26

a krmítka, nevyvìšujte nové budky a stávající udržujte. Nerespektování tìchto pravidel mùže vést k nekontrolovatelnému ovlivòování a tím znehodnocování výsledkù. Kroužkovací stanice preferuje cílené kroužkování a úèastníci tohoto mezinárodního projektu na sebe vzali øeholi pevného a dlouhodobì nároèného úvazku. Mnozí dlouho pøed svítáním cestují desítky kilometrù na lokalitu. Nìkteøí v jedné osobì natahují ke stovce metrù sítí na dobu šesti hodin a pøi devíti odchytech vìnují každý rok padesát ètyøi hodin peèlivému zaznamenávání povinných údajù do terénního zápisníku, èasto o ptácích, které pøed nimi již nìkdo jiný náhodnì okroužkoval pro svou kratochvíli (tady jsem hledal nìjaký neutrální výraz, ale uchýlil jsem se k výstižnému termínu používanému jedním z mých dobrých pøátel). Zhodnocení výsledkù úsilí svých spolupracovníkù se kroužkovací stanice doèká nejdøíve po pìti letech a pøitom zmìna každého parametru stanoveného metodikou, zejména stavu lokality, rušení vyšším poètem odchytù èi jejich kontinuity mùže vést k nepoužitelnosti mnohaletých výsledkù, a pravdìpodobnì i znevážit dobré jméno naší kroužkovací centrály na mezinárodním fóru. Vìøím, že vìtšina kolegù má jakousi stavovskou èest ornitologa, váží si práce ostatních, dovedou ji respektovat a být i tolerantní.

Rákosník proužkovaný 180 160 140

Poèet

120 100 80 60 40 20 0 2007

2005 2003 2001 1999 1997

1995 1993 1991 1989 1987

1985 1983 1981 1979 1977

Rok

Miroslav Jelínek

R ákosník velký 50 45 40

Poèet

35 30 25 20 15 10 5 0 2007

2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

1991

Rok

25

Odchyt nìkterých "neobvyklých"druhù ptákù na reprodukovaný hlas

1989

1987

1985

1983

1981

1979

1977

V posledních letech se kroužkovatelé stále èastìji vìnují odchytu ptákù za pomoci reprodukce hlasu. V minulosti publikovalo nìkolik autorù èlánky vìnované metodice a zkušenostem s chytáním nìkterých druhù ptákù na reprodukovaný hlas - BREJŠKA (1992), BREJŠKOVÁ, BREJŠKA (1994), CIBULKOVÁ (1993, 1994), CHALOUPEK (2002), CHUTNÝ (1992), JELÍNEK (1996, 1997), KAÒUŠÈÁK (1993). Tomuto tématu byla vìnována i øada pøíspìvkù na Aktivech Kroužkovací stanice. Mimo "tradièní" druhy (napø. chøástal polní, kukaèka, krutihlav, modráèek, cvrèilky, králíèci) lze však zøejmì tuto metodu využívat i u dalších druhù ptákù. Zde se nachází velký prostor pro experimentování nejen s chytanými druhy, ale i typem nahrávky èi dobou odchytu. V zimì 2006/2007 jsem si po poøízení MP3 pøehrávaèe vyrobil øadu nahrávek i ménì bìžných druhù ptákù (nìkteré spíše pro jistotu - co kdyby…). Velkou výhodou MP3 pøehrávaèe je vlastní pamì, která umožòuje nosit všechny hlasy v jenom malém zaøízení. Odpadá tím pøeprava velkého množství magnetofonových kazet (èi CD) do terénu. Vše je výraznì skladnìjší a práce v terénu i rychlejší. V minulosti jsem se èasto zdržoval dobíháním do auta pro jiné kazety a pták, kterého jsem chtìl zkusit chytit, mezitím zmizel. K výrobì nahrávek jsem používal pøedevším kolekce CD Die Vogelstimmen Europas (J.C.ROCHÉ) a Hlas pro tento den (autorem nahrávek P.PELZ). Nìkteré nahrávky jsem doplnil i hlasy ptákù staženými z internetu (za pomoci vyhledávaèe AltaVista Audio). Pozdìji jsem použil i vynikající kolekci 17 CD The Bird Songs of Europe, North Africa and the Middle East (A.SCHULZE, K.H.DINGLER). Nahrávky jsem upravoval na poèítaèi za pomoci bìžnì dostupného softwaru (Audacity, Nero WaveEditor). 10

11

Rákosník obecný 700

600

500

Poèet

Ledòáèek øíèní (Alcedo atthis) Využití nahrávky je vhodné pøedevším na rozsáhlejších lokalitách (bøehy vìtších øek, rybníky apod.), kde nelze použít klasickou metodu odchytu ("pøehrazení" vodního toku sítí). Reakce na pøehrávaný hlas je vìtšinou velmi rychlá. Èasto se mi ledòáèci úspìšnì chytají i na nahrávku vábení moudivláèka lužního. Napø. 10.10.2007 jsem na okraji rákosiny Žehuòského rybníka (KO) takto chytil 3 ledòáèky bìhem deseti minut. Urèitým problémem mùže být sehnání dostateènì kvalitní nahrávky bez rušivých vlivù. Bøehule øíèní (Riparia riparia) a vlaštovka obecná (Hirundo rustica) S velkým úspìchem je vyzkoušena smíšená nahrávka vábení a zpìvu obou druhù pøi odchytech na nocovišti. Tímto zpùsobem lze nachytat opravdu velké množství jedincù a nálety k sítím nìkdy pøipomínají scény z hororového filmu. Proto je nutné odchyt peèlivì pøipravit (dostatek plátìných sáèkù, èelní svítilna, pomocníci atp.) a pøípadnì vèas ukonèit. Linduška luèní (Anthus pratensis) Odchyt lindušek luèních na hlasovou nahrávku zmiòuje již BUB (1985, 1986) a blíže je popsán i v samostatném èlánku tohoto èísla Kroužkovatele. Velmi dobré zkušenosti mám i s chytáním v hnízdní dobì. Napø. 4.5.2007 jsem takto chytil za silného vìtru na Žehuòském rybníku (KO) najednou 3 samce. Pomìrnì dùležitý (a nìkdy problematický) je výbìr vhodného stanovištì pro odchyt. Nejlepší jsou louky (nebo velmi øídké rákosiny) s jedním nebo dvìma soliterními keøíky pøed které se postaví nárazová sí. Ve zcela otevøeném terénu se lindušky nataženým sítím obvykle úspìšnì vyhýbají. Podle zkušeností z Belgie lze tento druh chytat i bìhem noci. Jako velmi perspektivní se ukazuje odchyt v hnízdní dobì na reprodukovaný zpìv i u lindušky lesní (Anthus trivialis). Konipas luèní (Motacilla flava) Podobnì jako u vlaštovky a bøehule se nám osvìdèila hlasová nahrávka (smíšený hlas vábení a krátkého zpìvu) pøi odchytech na nocovišti. V nìkterých pøípadech lze nachytat desítky ptákù za veèer (na Žehuòském rybníku jsme nìkolikrát chytili na pøelomu srpna a záøí i pøes 150 ex. najednou). Vzhledem k roztroušenému pøíletu na nocovištì je pomìrnì dùležité vèasné natažení sítí - nejpozdìji hodinu pøed západem slunce. Ranní odchyty jsou vìtšinou vzhledem k rychlému rozletu z nocovištì jen málo úspìšné. Nìkdy se nám na nahrávku konipasa luèního chytaly veèer poèetnì i vlaštovky. Doposud nemám vìtší zkušenosti s využitím hlasové nahrávky pøi odchytu nocujících konipasù bílých (Motacilla alba). Je však velmi pravdìpodobné, že i tento druh je možné s použitím reprodukce hlasu na nocovišti efektivnì chytat. Rehek domácí (Phoenicuru ochruros) Pozitivní reakcí na pøehrávaný zpìv v hnízdní dobì jsem byl u tohoto druhu dost pøekvapen. Nejúspìšnìjší bývají odchyty ve vesnických zahradách èi vilových ètvrtích. Naopak v mìstské zástavbì nìkdy ptáci témìø nereagují. Èasto je dùležité správné postavení sítì nìkteøí jedinci mohou sí pøeletovat.

Graf 2.: Trendy ve zmìnách poètu rákosníkù bìhem 31 let odchytù na Øežabinci

400

300

200

100

0 2007

2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

1991

1989

1987

1985

1983

1981

1979

1977

1989

1987

1985

1983

1981

1979

1977

Rok

Rákosník zpìvný 300

250

200

Poèet

V následujících øádcích bych se chtìl zmínit o použití hlasové nahrávky pro odchyt druhù ptákù u nichž kroužkovatelé tuto metodu obvykle pøíliš nepoužívají.

150

100

50

0 2007

2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

1991

Rok 24

Poèet 1600

1400

1200

1000

800

600

400

200

0

858

1993

1264

771

682

1995

707 854

1991

939

678

1989

1152

714

1987

874 890

1983

1047

682

1985

837 867 850

1981

Graf 1.: Pøehled celkových poètù novì okroužkovaných ptákù za 31 let na všech dosavadních akcích "Acrocephalus". ( * první 3 roky (1977-1979) probíhal odchyt do menšího poètu sítí )

835

1997

945

1039

965

1999

P o è ty n o v ì o k r o u ž k o v a n ý c h p tá k ù

1286

2001

829 807

2003

1419

591

2005

772

1140

2007

Rok

178*

1977

403*

231*

1979

23

Zatím nemám zkušenosti s využitím této metody pøi chytání rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus). Podle nìkterých zpráv (CEPÁK in verb.) je však reakce podobná jako u rehka domácího. Bramborníèek hnìdý (Saxicola rubetra) Možnosti odchytu bramborníèkù na reprodukovaný hlas v minulosti zmiòoval LUBAS & ŠKOPEK (in verb.). Dne 4.5.2007 jsem v rákosinách Žehuòského rybníka (KO) za silného vìtru na pøehrávaný zpìv chytil bìhem asi 20 minut 3 protahující samce, další 2 ex. se ze sítí opakovanì vyrazili. Drozd cvrèala (Turdus iliacus) V øíjnu 2007 jsem vyzkoušel odchyt na hlas (kombinace vábení a zpìvu) u jednotlivých protahujících jedincù, kteøí se zdržovali ve vysokých vrbách u Žehuòského rybníka. Bìhem dvou ranních odchytù jsem takto chytil 7 ex.. Ptáci sletovali z vysokých vrb k sítím umístìným v køovinném podrostu (èerný bez, svída) velmi ochotnì. Cvrèaly se chytaly vždy pouze v èasných ranních hodinách (max. hodinu po východu slunce). Je zajímavé, že pokusy o odchyt jednotlivých cvrèal v arboretu Kroužkovací stanice bìhem listopadu a prosince na stejnou nahrávku nebyly úspìšné (CEPÁK in verb.). Rákosník ostøicový (Acrocephalus paludicola) V dubnu 2007 (19.4.) jsem pøi úpravì vypnutí nárazových sítí na Žehuòském rybníku (KO) zaznamenal nenápadný zpìv tohoto druhu. Rákosník se zdržoval již mimo linii sítí na okraji rákosiny u vodní hladiny (spíše biotop palašníèka tamaryškového). I pøes poèáteèní nedùvìru jsem k sítím umístil pøehrávaè se zpìvem rákosníka ostøicového a pták se okamžitì chytil. Tento pøípad ukazuje, že je nìkdy vhodné nosit do terénu i zdánlivì "zbyteèné" nahrávky. Sýkoøice vousatá (Panurus biarmicus) Sýkoøice obvykle nenaletují pøímo na reproduktor, ale zdržují se v okolí zdroje hlasu (používám smìs kontaktního hlasu a vábení). Hlasová nahrávka zde tedy slouží pouze k pøilákání ptákù do blízkosti sítí. Z tohoto dùvodu je dùležitý výbìr odchytového stanovištì. Osvìdèilo se natažení více sítí (min. 20 - 40 metrù na jednu linii podle rozsahu porostù) do jedné nebo dvou sousedních linií na okraji rákosiny v blízkosti vodní hladiny. Takto lze chytat již bìhem èervna a èervence vyvedená mláïata, která se sdružují do samostatných hejnek. Dospìlí ptáci bìhem hnízdìní nìkdy na pøehrávaný hlas nereagují. Nejúspìšnìjší bývá chytání v mimohnízdní dobì. Úspìšnost odchytu je èasto velmi rozdílná. Napø. na Žehuòském rybníku (KO) se takto chytalo bìhem øíjna až prosince 2006 a 2007 od 6 ex. do 48 ex. bìhem jednoho dopoledne. Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) Použití reprodukovaného hlasu (používám nahrávku zpìvu s vloženým vábením) pomáhá zvýšit poèty chycených jedincù pøedevším v mimohnízdní dobì na nocovišti nebo v jeho blízkosti. Zatímco nìkteøí ptáci naletují pøímo k reproduktoru, jiní pøeletují jen v jeho okolí. Z tohoto dùvodu je vhodné instalovat vìtší množství sítí podle rozsahu porostù. Pøi veèerních odchytech je dùležité vzhledem k roztroušenému pøíletu na nocovištì vèasné natažení sítí - nejpozdìji dvì hodiny pøed západem slunce. Velmi efektivní je však i ranní chytání v blízkosti nocovištì. Nìkdy je takový odchyt úspìšnìjší než veèerní. 12

Sítì natahuji brzy ráno za tmy tìsnì pøed rozednìním a ptáci se ve vìtším množství chytají ještì i 2 hodiny po východu slunce. Dùležitá je v takovém pøípadì velmi dobrá znalost odchytového stanovištì i rozmístìní jednotlivých sítí. Vzhledem k omezení vyrušení nocujících ptákù natahuji sítì bez použití svìtla. Za pøíznivých podmínek (bezvìtøí, zatažená obloha) lze takto chytat strnady rákosní nìkdy i celé dopoledne. Jak se ukazuje má reprodukce ptaèích hlasù pøi odchytech ptákù za úèelem kroužkování velmi široké použití a to i v mimohnízdním období. V Belgii takto poèetnì chytají bìhem podzimního tahu napø. i sedmihlásky, èervenky a pìnice èernohlavé. V našich podmínkách by jistì použití této metody mohlo zvýšit poèty chycených jedincù i u nìkterých málo kroužkovaných druhù. To, že se nìkdy vyplatí zdánlivì "nesmyslné" pokusy dokládá nejen chycený rákosník ostøicový, ale i úspìšné podzimní noèní odchyty skøivanù polních èi slavíkù modráèkù nìkterými kroužkovateli v posledních letech (BÜRGER, ZICHA, ŽIBØID in verb.). Literatura BREJŠKA M., 1992: Odchyt kukaèky obecné (Cuculus canorus) do nárazové sítì. Zprávy ÈSO 34: 45-46 BREJŠKOVÁ L., BREJŠKA M., 1994: Poznámka k odchytu støízlíka obecného (Troglodytes troglodytes). Zprávy ÈSO 38: 40 BUB H., 1985: Vogelfang und Vogelberingung, Teil I. A.Ziemsen Verlag Wittenberg Lutherstadt BUB H., 1986: Vogelfang und Vogelberingung, Teil III. A.Ziemsen Verlag Wittenberg Lutherstadt CIBULKOVÁ M., 1993: Metody odchytu sedmihláska hajního (Hippolais icterina) do nárazových sítí. Zprávy ÈSO 36: 3-11 CIBULKOVÁ M., 1994: Nové poznatky o odchytu sedmihláska hajního (Hippolais icterina) s použitím nahrávky zpìvu samce. Zprávy ÈSO 38: 39-40 CHALOUPEK R., 2002: K metodice noèních odchytù volajících samcù chøástala polního (Crex crex). Zprávy ÈSO 54: 23-25 CHUTNÝ B., 1992: Odchyt samcù slavíka modráèka støedoevropského (Luscinia svecica cyanecula) v hnízdním biotopu s pomocí reprodukce zpìvu. Zprávy ÈSO 34: 50-51 JELÍNEK M., 1996: Využití magnetofonové nahrávky pøi odchytu ptákù. Zprávy ÈSO 42: 39-42 JELÍNEK M., 1997: Odchyt cvrèilek (Locustella sp.) pomocí magnetofonu. Zprávy ÈSO 44: 40-41 KAÒUŠÈÁK P., 1993: Poznámky k odchytu svrèiaka rieèneho (Locustella fluviatilis) pomocou reprodukovaného spevu. Zprávy ÈSO 37: 6-7

13

Tab. 2.: Deset nejèastìji chytaných druhù v prùbìhu 31 let odchytù na Øežabinci (* v letech 1977 - 1979 probíhal odchyt do menšího poètu sítí) Poøadí Druh

Celkem (t.j. %)

Roèní prùmìr

Maximum (rok)

Minimum (rok)

1.

Rákosník obecný

8 544 (32,7 %)

276

666 (1994)

26 (1977)

2.

Rákosník zpìvný

2 408

(9,2 %)

78

261 (1994)

1 (1977)

3.

Budníèek menší

2 231

(8,5 %)

72

205 (2001)

7 (1977)

4.

Rákosník proužkovaný 1 916

(7,3 %)

62

168 (2004)

13 (1977)

5.

Pìnice slavíková

1 222

(4,7 %)

39

67 (1980)

12 (1977)

6.

Budníèek vìtší

1 090

(4,2 %)

35

76 (1981)

4 (1979)

7.

Pìnice èernohlavá

1 062

(4,1 %)

34

89 (2001)

3 (1978)

8.

Sýkora modøinka

920

(3,5 %)

30

62 (1989)

8 (1979)

9.

Sýkora koòadra

740

(2,8 %)

24

46 (1999)

6 (1979)

Vlaštovka obecná

700

(2,7 %)

35

194 (2003)

1 (2006)

842

1419 (2004)

10.

Celkem okroužkováno

26 106 (100,0 %)

591 (2005) 178 (1977)*

Tab. 3.: Zajímavé a vzácné druhy ptákù okroužkovaných bìhem 31 let konání kroužkovací akce Acrocephalus na rybníce Øežabinec Druh

Rok okroužkování

Skøivan polní Lžièák pestrý Èírka modrá Volavka èervená Hýl rudý Hýl obecný Bukáèek malý uhýk šedý Køivka obená Slavík tmavý Sýkora parukáøka Chøástal malý Pìnice vlašská

1979 1981 1981 1979 1994 2007 2004 1985 1988 1996 1984 2002 2005, 1995, 1992, 1987, 1978

Celkem za 31 let okroužkováno

107 druhù

22

Druh Sýkora modøinka Vlaštovka obecná Strnad obecný Èervenka obecná Budníèek vìtší Pìnice slavíková Rákosník velký uhýk obecný Strnad rákosní Sýkora koòadra Pìnice hnìdokøídlá Slavík modráèek Drozd zpìvný Konipas bílý Brhlík lesní Pìnice pokøovní Støízlík obecný Sýkora babka Moudivláèek lužní Vrabec polní Sýkora lužní Bøehule øíèní Kos èerný Zvonek zelený Cvrèilka zelená Jiøièka obecná Šoupálek dlouhoprstý Pìnkava obecná Racek chechtavý Kukaèka obecná Strakapoud malý Strakapoud velký Cvrèilka slavíková Sedmihlásek hajní Slavík obecný Lejsek bìlokrký Lejsek šedý Pìvuška modrá Žluva hajní Hýl obecný 45 druhù

21

Celkem

%

50 39 34 23 23 22 21 17 14 14 14 13 10 9 8 8 8 7 7 7 6 5 5 5 3 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

4,4 3,4 3,0 2,0 2,0 1,9 1,8 1,5 1,2 1,2 1,2 1,1 0,9 0,8 0,7 0,7 0,7 0,6 0,6 0,6 0,5 0,4 0,4 0,4 0,3 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1

1140

100

Zkoušeli jste chytat lindušky luèní s pomocí reprodukce hlasu ? Ivan Svoboda O odchytech s pomocí pøehrávaného hlasu bylo hodnì napsáno i referováno na aktivech. Úèinnost této metody je známá mnoho let. Již na konci 80-tých let na jednom z prvních aktivù Dr. Formánek podal informaci z Belgie, kde úspìšnì chytali na pøehrávaný hlas stovky rákosníkù obecných pøi noèních odchytech bìhem záøí v ovocné zahradì na okraji mìsta. Konec koncù již staøí "èižbaøi" využívali volavcù k pøilákání ptákù na místa s chytacím zaøízením. Pravda, sotva chytali chøástala èi skøivana v noci, zajímaly je "komerèní" druhy pìvcù. Oproti "èižbaøùm" tedy nechytáme pomocí žádné nové, revoluèní metody, jen využíváme vymožeností moderní doby ke zvýšení efektivnosti odchytu, resp. èasu stráveného v terénu a øada kroužkovatelù tímto zpùsobem úspìšnì chytá i nepìvce. Linduška luèní se na tahu sdružuje do hejn, která se zastavují k odpoèinku a naèerpání energie na vlhkých otevøených loukách. Ptáci se pohybují po zemi, èile mezi sebou komunikují kontaktním hlasem, obèas se nìkteøí jedinci hašteøí, vzájemnì pronásledují a využívají vyvýšená místa, aby na chvilku usedli a zkontrolovali bezpeènost v okolí. Tohoto jejich pohybu volným terénem jsme využili k odchytu. V roce 2006 pøi terénních praktikách severoèeské poboèky v Jizerských horách na Jizerce (JN), konaných ve dnech 16.-22.09., jsme, zejména ráno a k veèeru sledovali lindušky vyletující z louky na høeben sousední chalupy, odkud pøeletovaly na osamìlý smrèek v louce. Poslední veèer jsme se rozhodli postavit k osamìlému stromku vysokému cca 3 m jednu sí a použili hlas z CD. Sí byla natažena v tìsné blízkosti smrèku co nejvýše. Do setmìní se chytilo 7 ptákù, po rozednìní jsme pøidali druhé stanovištì a bìhem 4 hodin se chytilo dalších 22 ex. Linduška èasto sestoupila od špièky stromku po spirále k jeho patì, aby si prohlédla zdroj hlasu a pod sítí odlétla do louky. Ptáci se nechytali z pøímého letu ke stromku, sí registrovali, nicménì pokud se na smrèku potkali alespoò dva jedinci, pøi vzájemných honièkách se vzápìtí chytily. Vyèkávat až se chytí více ptákù nebylo efektivní, èasto se lindušky vytøepaly ze sítì i za bezvìtøí pøesto, že naše sítì (1016/10) mají znaènì hluboké kapsy. Ptáci se pohybovali v malých skupinkách nìkolika jedincù, na loukách se jich dennì mohlo pohybovat 10-30 ex. V roce 2007 jsme chytali cílenì v období 22.-29. 09. hned od prvního dne do ètyøech sítí a experimentovali jsme s technologií odchytu. Kromì loòských stanoviš byla tøetí sí umístìna v mìlké depresi mezi dvìma stromky vzdálenými od sebe ca 15 m, další potom ve svahu asi 2 m pod smrèkem a po pøedchozích zkušenostech spodní lanko co nejníže. Z pìti odchytových dnù byly dva s dešovými pøeháòkami a foukal èerstvý vítr, pøesto se i za takových podmínek nìkolik ptákù chytilo. S pøíchodem studené fronty a pøehánìk bylo všude kolem lindušek dobøe o øád více než pøed rokem (nìkolik set ex.). V nejpoèetnìjším hejnku pøemísující se po lokalitì jsme napoèítali skupinku na 85 lindušek. Za vìtru chodili v trávì desítky jedincù kolem sítí. S nadsázkou by se dalo øíct, že tráva na loukách linduškami "jen vlnila". Celkem jsme chytili 81 ex. lindušek luèních a k našemu pøekvapení i jednu lindušku rudokrkou. Pøi pozorování obvyklým zpùsobem by nám tento druh mezi stovkami lindušek luèních pravdìpodobnì unikl.

14

Pøehrávání hlasu je úèinný prostøedek, jak dostat lindušky do prostoru stanovištì sítì (èi slopek a.p.) s tím, že sí bude natažena na 2 m od nízkého osamìlého stromku (smrèku) po svahu se spodním lankem u zemì. Zdroj hlasu mùže být u paty stromku a funguje to i pøi pøehrávání širokého spektra hlasových projevù lindušek. Tady je prostor k experimentování s úèinností selektovaných hlasových projevù. Na loukách bez vhodných stanoviš je možné vyzkoušet užití balíku slámy, berlièek nebo jenom zapíchnuté vìtve. Z výsledkù experimentù øady kroužkovatelù využívajících reprodukovaný hlas v poslední dobì u dalších a dalších druhù není pochyb o tom, že tato metoda bude úèinná i u dalších skupin ptákù, bahòáky nevyjímaje. I u tìch, zvl᚝ ve spojení s užitím atrap, bych oèekával dobré výsledky.

První zjištìný výskyt rákosníka tamaryškového (Acrocephalus melanopogon) v severních Èechách a poznámky k jeho tahu Jaroslav Klápštì & Josefa Klápšová Rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon) má turkestánsko-mediteránní typ rozšíøení, kde se vyskytuje ve tøech rasách (CRAMP 1992): 1) Nominátní A.m.melanopogon žije v jižní Evropì, severozápadní Africe, Ukrajinì a Západním Turecku 2) A.m.mimica žije ve východním Turecku, Iráku, Zakavkazsku, na dolní Volze na východ po Kazachstán a severozápadní Indii. 3) A.m. albiventris žije na pobøeží Azovského moøe, na dolním Donu a v oblasti Krasnodaru. Døíve byl øazen do monotypického rodu Lusciniola a u nás byl nazýván palašníèek tamaryškový. Tento název vìtšina kroužkovatelù užívá dodnes. V jižní Evropì se vyskytuje ostrùvkovitì a zasahuje okrajovì do støední Evropy do Rakouska, Slovenska a Maïarska. V Rakousku hnízdí v oblasti Neziderského jezera v poètu asi 9000 párù, v Maïarsku je mezi 3000-5000 párù, na jižním Slovensku na jediné známé lokalitì NPR Parížské moèiare u obce Gbelce hnízdí 15-20 párù (TRNKA 2003). U nás se pokusil o zahnízdìní v jižních Èechách v roce 1999 (PROCHÁZKA & MUSIL 1999). Od doby kdy CHYTIL lokalitách odchyceno 205 jedincù (TRNKA 2003). V tomto pøíspìvku informujeme o odchytu mladého rákosníka tamaryškového dne 1.listopadu 2007 v NPR Novozámecký rybník (ètverec 5353) u obce Jestøebí (50.37N,14.35E) na Èeskolipsku. Tam provádíme systematické odchyty a kroužkování ptákù pro CES a pro studium populaèní dynamiky. O mìsíc døíve jsme na stejné lokalitì chytili poprvé v ÈR cetii jižní (Cettia cetti) (KLÁPŠTÌ & KLÁPŠOVÁ 2007). Protože bylo novì doloženo hnízdìní cetie jižní na Kis-Balatonu v Maïarsku (S CHMIDT 2005), je možné, že u nás bude pozdìji zjištìna èastìji. Nᚠodchyt ptákù u Jestøebí 1.listopadu 2007 byl pro tuto roèní dobu úspìšný, aèkoliv byla ráno jinovatka a do 11 hodin hustá mlha. Kroužkovali jsme 41 ptákù v 10 druzích a navíc kontrolovali 7 našich kroužkovancù. Už první chycený pták byl velkým pøekvapením. 15

Ubývá i øada dalších druhù køovinných ptákù - jako pøíklad uveïme sedmihláska (což není pøekvapení), ale i pìnkavu. Podrobnìjší analýzu pøíèin úbytku ptákù køovinných biotopù a srovnání s vývojem ptaèích populací v širším okolí rezervace stejnì jako pøehled nejzajímavìjších zpìtných hlášení pøipravujeme pro další èlánek v nìkterém z pøíštích èísel. A kdo že se tedy stal tím 25 000. okroužkovaným oslavencem - samozøejmì rákosník. Sice ne nejèastìji chytaný rákosník obecný, ale jeho pøíbuzný - rákosník proužkovaný. Jenom o jednoho ptáka to minulo jednoho z nejhezèích ptákù, které chytáme - slavíka modráèka. Zorganizování a øízení "Akce ACROCEPHALUS" není jednoduché. Proto se neobejde bez pomoci mnoha organizací a také jednotlivcù. A jim všem bych chtìl na závìr velmi podìkovat. Jako první musím podìkovat manželce, Štìpánce Šebestianové. S øešením všech dopravních problémù nám velmi pomohl pan Vladimír Medla, bez kterého by letošní Acrocephalus asi ani nezaèal. S celým odpadovým hospodáøstvím nám opìt nedocenitelnì pomohl pan Jaroslav Závora. Dík patøí Mìstskému úøadu v Písku, který nám poøídil vojenský stan. Velkou pomocí je možnost bezplatného a bezproblémového táboøení na soukromé louce manželù Souhradových z rybáøské bašty u Øežabince. Další podporu nám poskytla i pøírodovìdecká fakulta Jihoèeské Univerzity v Èeských Budìjovicích a Agentura ochrany pøírody a krajiny v Èeských Budìjovicích. Velkého pochopení se nám stále dostává i u Školního rybáøství v Protivínì, které na rybníku Øežabinec hospodaøí, u okolních Obecních úøadù - v Ražicích, Kestøanech a Putimi a také u Policie ÈR - obvodního oddìlení Protivín. Všem jmenovaným patøí velký dík nejen ode mne jako organizátora akce, ale i od všech ostatních úèastníkù. A naopak mùj osobní dík patøí všem úèastníkùm tábora, kteøí kromì obvyklých nástrah poèasí a všech ostatních obvyklých problémù skvìle zvládli i novináøské nájezdy. Všichni výše jmenovaní pøispìli k získání cenných podkladù dùležitých nejen pro budoucí hospodaøení rybáøù i ochranáøù a povinné hodnocení vývoje v Ptaèí oblasti Natura 2000, ale i pro zvýšení úrovnì poznání o jednotlivých druzích ptákù a také o jejich funkci v rámci celého ptaèího spoleèenství. Dìkuji proto všem, a už se osobnì zúèastnili nebo jen napomohli zorganizování akce. A nakonec chceme všichni moc podìkovat øežabineckému otci zakladateli - dr. Karlu Peclovi z Prácheòského muzea.

Tab. 1.: Pøehled ptákù okroužkovaných pøi 31. akci "ACROCEPHALUS" v Národní pøírodní rezervaci "Øežabinec, Øežabinecké tùnì" ve dnech 28.7. až 8.8.2007 Druh Rákosník obecný Budníèek menší Rákosník proužkovaný Rákosník zpìvný Pìnice èernohlavá

Celkem

%

395 150 84 67 54

34,6 13,2 7,4 5,9 4,7

20

7 v rákosinì u skupiny dubù u severního bøehu a 13. Tu tvoøí speciální sí pro odchyt bahòákù umístìná u bahnitého bøehu rákosové kosy vystupující z cípu pole na východním bøehu rybníku. V "Tùních" jsou do podmáèených køovinatých porostù za vátou hrází u východního bøehu rybníka umístìny sítì è. 1, 2, 3, 4 a 5. Pokud ètenáøe zarazí skuteènost, že jednotlivé okruhy (s výjimkou tùní) nemají sítì èíslovány v logické posloupnosti, je to zpùsobeno tím, že v prvních letech odchytù (byly zahájeny v roce 1977) bylo ménì odchytových stanoviš, protože jsme nemìli dostatek sítí. Èasem bylo doplnìno nìkolik stanoviš a poèet sítí se zvýšil na 222 metrù, což je stav, který je pro srovnatelné výsledky udržován pravidelnì od roku 1981. Stejnì tak je dodržována doba odchytù vždy na pøelomu èervence a srpna. Tento termín je vhodný ze dvou dùvodù. Jednak ptáci v tuto dobu už nesedí na vejcích ani nekrmí mláïata a tak pøípadný odchyt rodièù neohrozí hnízdìní a navíc již probíhá tah mnoha druhù a tak do rezervace pøiletují ve vìtších poètech za potravou nìkteré druhy, které vyhnízdily v bližším, ale i vzdálenìjším okolí. To je napøíklad pøípad rákosníkù zpìvných, kteøí hnízdí podél tratí, u vodoteèí, v zaplevelených okrajích polí, pøípadnì i pøímo v obilovinách a po vyhnízdìní se houfnì vydávají za potravou do bohatších loviš, aby se vykrmili pøed cestou na jih. Za potravou sem ale zalétají z okolí i jednotlivci nìkterých druhù. To se týká napøíklad ojedinìlých odchytù sýkory úhelníèka, dlaska tlustozobého, rehka zahradního nebo bekasiny otavní, ale i dravého vèelojeda lesního. Chcete-li se dozvìdìt více o režimu odchytù na akci, biotopu jednotlivých stanoviš a "provozu" v táboøe podrobnì, pøijeïte se podívat na pøíští roèník (zaène 26.7.2008) osobnì. A abyste i vy, milí ètenáøi tohoto pøíspìvku, zažili to napìtí èekaní na 25 000. ptáka, ještì chvíli neprozradím, který druh to byl. Co do celkového poètu odchycených ptákù, patøil rok 2007 k lehce nadprùmìrným - letošních 1 140 ex. je pátým nejlepším výsledkem za celou historii odchytù, jak ukazuje graf 1. Pøehled letos odchycených druhù ukazuje tabulka 1. I když na první pohled nevypadá jinak než v pøedchozích letech, skrývá v sobì nìkolik faktù, které nás velmi potìšily. Napøíklad za 31 let poprvé se chytil hýl obecný. Rekordního poètu za celou historii akce dosáhly poèty okroužkovaných støízlíkù, strnadù obecných, uhýkù a zejména slavíkù modráèkù. Také kukaèku jsme chytili po dlouhých 16 letech. Žluva byla v roce 2004 velkou událostí po mnoha letech, ale i letos vyvolal její odchyt velké nadšení v celém táboøe. A potìšil i každý okroužkovaných moudivláèkù, protože jako hnízdící druh tento pták z naší pøírody v podstatì zmizel. Celková tabulka shrnující všechny odchycené ptáky je velmi obsáhlá a v tomto èlánku na ní nezbývá místo. Nejpodrobnìjší údaje o akci Acrocephalus na Øežabinci mùžete získat na webových stránkách Jihoèeského ornitologického klubu (http://web.telecom.cz/muzeumcb/jok/ index.html) v rubrice "PROJEKTY". Zde pro ilustraci pøinášíme jen údaje o deseti nejèastìji odchytávaných druzích (Tab. 2.) a pøehled zajímavých a vzácných odchytù (Tab. 3). Vývojové trendy charakteristických ptákù obou hlavních biotopù ukazují grafy 2 až 5. Celkový pøehled o poètech odchytávaných ptákù ukazuje graf 1. Podle tohoto grafu vypadá ptaèí populace Øežabince relativnì stabilní. Pokud se týká vývojových trendù v ptaèí populaci Øežabince, zdá se, že v rákosinì rezervace je dlouhodobì vše v poøádku, jak je vidìt na stabilních poètech rákosníkù (Graf 2.) i dalších ptákù vázaných na rákosinu (Graf. 3). K dynamickému vývoji ale dochází v populacích ptákù vázaných na køoviny. Menší, ale zøejmì vitálnìjší budníèek menší pøibývá a budníèek vìtší ustupuje (Graf 5.). 19

Byl to nᚠnejpozdìji na podzim odchycený rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus). Mìl kroužek TE 92491 a kroužkovali jsme ho jako 1K na stejné lokalitì 7.øíjna 2007. Dalším pøekvapením byl odchyt králíèka ohnivého (Regulus ignicapillus) hluboko v rákosinách. Také jsme ještì kroužkovali posledního v roce chyceného budníèka menšího (Phylloscopus collybita). Když jsme v 15 hodin zaèali stahovat sítì v prùseku pro tøi 12m sítì, chytil se pøed našimi zraky ve tøetí síti od bøehu rákosník tamaryškový. V místì kde se chytil byla voda hluboká 70 cm. Pták byl urèen hned jak se chytil, ještì nevyproštìný v síti. Mìl typické kaštanové zbarvení høbetu s èernými proužky, tmavé temeno, kontrastní bílý nadoèní proužek, bílé hrdlo a pomìrnì tmavé šedé nohy. I když rùžovì žlutý jazyk byl beze skvrn, urèili jsme ho podle naprosto nesešlapaných chodidel jako 1K. Také CRAMP (1992) zdùrazòuje, že skvrny na jazyku blednou už po 2 - 4 mìsících a nìkdy chybí už koncem srpna. Byla to pravdìpodobnì samice. Délka køídla (56,5mm) nám ale nedovolila zodpovìdnì urèit pohlaví. BAKER (1997) uvádí délku køídla pro samce 55-62 mm, pro samici 52-59 mm. Podrobný popis chyceného ptáka, míry a barevné fotografie jsme poslali Faunistické komisi ÈSO, která potvrdila správnost urèení (FK 44/2007). Je to první zjištìný výskyt rákosníka tamaryškového v severních Èechách a nejpozdnìjší výskyt na našem území. Tento druh jsme chytili už døíve na rybníku Zrcadlo u Kopidlna na Jièínsku (KLÁPŠTÌ & KLÁPŠOVÁ 2003). Poznámky k tahu Rákosník tamaryškový je v Evropì stálý, èásteènì tažný až tažný (CRAMP 1992). Zimuje na jihu Evropy, pøípadnì v severní Africe. Nìkteøí jedinci z jihu hnízdního areálu na zimu neodlétají. Jak pøipomíná HUDEC (1983), nìkdy zimuje zøejmì i na jih od Sahary, jak ukazují zjištìní u Èadského jezera a pozorování v dobì tahu z oáz jihovýchodní Libye. Ze støední Evropy a severního Balkánu všichni táhnou na jih. V Rakousku a Maïarsku odlétá v øíjnu a zaèátkem listopadu, vrací se v bøeznu. Na Slovensku byli zjištìni už koncem února. V Camargue v jižní Francii se jejich stavy v zimì nezvyšují, naopak na Korsice a Sardinii jsou v zimì vìtší koncentrace. Severní hranice odkud netáhnou na jih, nebo jen èásteènì, sleduje zhruba ètyøstupòovou lednovou izolinii teploty vzduchu, což je v oblastech, kde voda nezamrzá. Volnou hladinu bez ledu potøebují pro sbìr potravy. Zpìtná hlášení ptákù kroužkovaných na Neziderském jezeøe jsou ze Švýcarska, severní a støední Itálie a hlavnì z Balkánu, pøedevším z ústí øeky Neretva. V Maïarsku získali od svých kroužkovancù zajímavé výsledky. KARCZA & MAROSI (2006) uvádí, že v letech 2004-2005 okroužkovali 4627 tìchto rákosníkù. Získali 37 ZZH, z toho 31 je hlášených ze vzdáleností pøes 400 km. Hlášení jsou v rozmezí 76-792 km. Z toho 18 ZZH je od jedincù kroužkovaných v Izsák, Kolo-tó (46.47N,19.21E) a kontrolovaných v Pakoste, Vransko (43.53N,15.33E) v Chorvatsku ve vzdálenosti 439 km od místa kroužkování. Jak uvádí KARCZA & HALMOS (2005), v roce 2003 oznaèili v Maïarsku 1819 rákosníkù tamaryškových a získali osm zpìtných hlášení, z toho pìt pøes 400 km. Velice zajímavý je kontrolní odchyt dne 16.7.2003 v Izsák, Kolon-tó, který mìl Ákos Németh, nejaktivnìjší maïarský kroužkovatel, který kroužkuje obyèejnì pøes 18 tisíc ptákù za rok. Pták (M+1K) byl kroužkován 1.11.2002 v Villeneuve-les-Maguelonne (43.32N,03.51E) ve Francii ve vzdálenosti 1269 km od místa kontroly. Balkánské kroužkovací centrály kroužkují celkovì jen málo ptákù. Tak chorvatská centrála Zagreb okroužkovala v letech 1910-1997 jen 577 544 ptákù v 222 druzích (CIKOVIC & 16

RADOVIC 1999). Za léta 1910-2000 oznaèili kroužkovatelé centrály Zagreb 392 palašníèkù a mìli 39 kontrolních odchytù (CIKOVIC & KRALJ 2002). V Øecku okroužkovali v letech 19852004 jen 53 tìchto rákosníkù (AKRIOTIS & HANDRINOS 2004). Také ve Švýcarsku bylo okroužkováno v letech 1924-2006 pouhých 26 jedincù (WIPRÄCHTIGER et al. 2007). U nás naproti tomu bylo okroužkováno v letech 1934-2006 celkem 630 rákosníkù tamaryškových, vèetnì tìch kroužkovaných na Slovensku do roku 2001 (KLVAÒA & CEPÁK 2007). Východní populace rákosníka tamaryškového jsou výraznì tažné. Zimují od Støedního Východu a Iráku po severozápadní Indii. V Kazachstánu hnízdí v bažinách ve stepních a polopouštních oblastech od nížin až do nadmoøské výšky 1850m. Táhnou od konce bøezna do pùli kvìtna a od poèátku srpna do zaèátku listopadu. Protahují èasto v prùsmyku Èokpak (42. 31N,70.38E) v jižním Kazachstánu, v místì známém silným tahem ptákù, kde napø. na podzim protahuje až pøes 100 tisíc vlh pestrých (Merops apiaster) (WASSINK & OREEL 2007). Od rákosníkù tamaryškových kroužkovaných v Evropì i Asii lze oèekávat ještì zajímavá zpìtná hlášení, která více objasní jejich pohyby. Literatura AKRIOTIS T. & HANDRINOS G. 2004: Bird ringing report (1985-2004). Hellenic Bird Ringing Centre, Athens, Greece. BAKER K. 1997: Warblers of Europe, Asia and North Africa. Christopher Helm, London. CIKOVIC D. & KRALJ J. 2002: Results of bird ringing and recoveries of ringed birds from 1998 till 2000. (32 nd report).Larus 48: 55-71. CIKOVIC D. & RADOVIC D. 1999: Results of bird ringing from 1993 till 1997 (31st report). Larus 47: 47-82. CRAMP S. 1992: The Birds of the Western Palearctic. Vol.6. Oxford Univ. Press, Oxford. HUDEC K. (ed) 1983: Fauna ÈSSR-Ptáci 3/1. Academia, Praha. CHYTIL J. 1996: Výskyt rákosníka tamaryškového (Acrocephalus melanopogon) v Èeské republice. Sylvia 32: 66-70. KARCZA Z. & MAROSI N. 2006: 2004-2005 report of the Hungarian Bird Ringing Centre. Aquila 113: 123-162. KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠOVÁ J. 2003: Rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon) chycen u Kopidlna na Jièínsku. Panurus 13: 133-134. KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠOVÁ J. 2007: První zjištìný výskyt cetie jižní (Cettia cetti) v Èeské republice. Sylvia 43: 190-193. KLVAÒA P. & CEPÁK J. 2007: Zpráva Kroužkovací stanice Národního muzea za rok 2006. Kroužkovatel 4: 1-48. PROCHÁZKA P. & MUSIL P. 1999: První zaznamenaný pokus o zahnízdìní rákosníka tamaryškového (Acrocephalus melanopogon) v Èeské republice. Sylvia 35(2):101-105. SCHMIDT A. 2005: Breeding of Cetti´s Warbler(Cettia cetti) in the Kis-Balaton. Aquila 112: 238-239. TRNKA A. 2003: Vplyv poèasia na hromadný výskyt trsteniarika tamariškového (Acrocephalus melanopogon) v pohniezdnom období na Slovensku v roce 2001. Sylvia 39: 95-105. WASSINK A. & OREEL G.J. 2007: The Birds of Kazakhstan. A.W.,De Cocksdorp, Texel. WIPRÄCHTIGER E., HÄFLIGER G. & KESTENHOLZ M. 2007: Numbers of birds ringed and recovered by the Sempach Ringing Centre in 2006. SRC, Sempach, Switzerland. 17

Akce "Acrocephalus" v NPR Øežabinec - odchyceno již 25000 ptákù! Jiøí Šebestian Pøi pøedloòské - jubilejní tøicáté - odchytové kroužkovací akci v mezinárodnì významné ornitologické rezervaci evropské soustavy Natura 2000 "Øežabinec, Øežabinecké tùnì" se poèet ptákù okroužkovaných za celou historii akce zastavil na èísle 24 967. A tak pøi poslední - 31. akci, která se konala od soboty 28.7.2007 do støedy 8.8.2007 jsme hned od zaèátku byli v oèekávání, který pták bude ten výroèní - pìt a dvaceti tisící. Jak jsme záhy zjistili, nebyli jsme sami. 30. výroèí nechalo všechny chladnými, 30 let výzkumu zjevnì není až tak mnoho. Ale dvacet pìt tisíc okroužkovaných ptákù, to zní zjevnì jinak. A tak ještì pøed zahájením kroužkování nás zpovídali redaktoøi z Píseckých listù, Èeského rozhlasu Èeské Budìjovice a z Radiožurnálu. Pøi samotném odchytu dvaceti pìti tisícího ptáka byla pøítomna ÈTK a den poté se objevila i televize Prima. Zprávu ÈTK potom pøebralo nepoèítanì médií od audiovizuálních pøes tištìná až po internetová. Ale snad všechen ten humbuk posloužil i dobré vìci - propagaci ochrany pøírody, Natury 2000 a Prácheòského muzea. Ve stanovém táboøe se na louce v ochranném pásmu rezervace bìhem deseti dnù vystøídalo, vedle asi patnáctièlenného "skalního jádra", okolo padesáti zájemcù o získání ornitologických zkušeností, praktických dovedností a nových informací o ptácích v rezervaci i mimo ni. Poèet hostù a návštìvníkù se nám na pár hodin spoèítat nepodaøilo, protože na jejich poèítání nám nezbýval èas, ale urèitì jich bylo pøes 200. Nejvíce nás asi potìšilo, že i po opadnutí poèáteèního boomu okolo 25 000. ptáka, nás navštívila øada dalších návštìvníkù i v dalším prùbìhu akce. Všichni vesmìs slyšeli, vidìli èi èetli nìkde o našem jubilejním odchytu a pøišli se podívat a možná, že nìkdo z nich i pøijede pøíští rok na delší dobu. Na zaèátku akce bylo již tradiènì nataženo 222 metrù nárazových sítí na tøinácti stálých stanovištích. Tyto sítì byly od 6:00 do 21:30 pravidelnì po hodinì kontrolovány, za ménì pøíznivého poèasí dle potøeby i èastìji. Stanovištì jsou rozdìlena do 3 územnìbiotopových okruhù, øežabineckým jazykem nazývaných "Voda", "Tùnì" a "Hráz". Osazenstvo tábora je rozdìleno do tøech pracovních skupin. Každá skupina má ve svém èele zkušeného ornitologa, který vede a uèí mladé zájemce, dozírá na odpovìdné plnìní úkolù a øeší pøípadné odborné problémy, jako je napøíklad pøíliš zamotaný pták. Protože v pracovních skupinách bývají zpravidla ještì další zkušení ornitologové, dìlí se tento vrcholový management o obtížné úkoly, jako jsou první ranní kontroly (mlha, chlad), poslední veèerní kontroly (tma, komáøi), pøípadnì kontroly za deštì, kdy je nutné, aby byli ptáci co nejrychleji vymotání a bez odkladu dopraveni do tábora k osušení a okroužkování. Aby se kontroly stejných okruhù sítí neomrzely, kontrolují èlenové jedné pracovní skupiny jeden den napøíklad "Vodu", druhý den "Hráz", tøetí den "Tùnì" a tak stále dokola po celých deset dnù odchytù. Sítì skupiny "Voda" mají èísla 6, 9, 10, 11 a 12 a kromì sítì è. 9 jsou všechny umístìny v prùsecích rákosin východního bøehu rybníku. Skupina "Hráz" kontroluje sítì è. 8 v køovinách na suchých stanovištích podél cesty k hrázi, 18