KROUŽKOVATEL. Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù. Kroužkovací stanice Národního muzea

KROUŽKOVATEL

Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea

3

KROUŽKOVATEL

DUBEN 2007

Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea) Výkonný redaktor: Miroslav Jelínek Technická redaktorka: Zdeòka Vacíková Redakèní rada: Jaroslav Cepák, Petr Klvaòa, Jaroslav Škopek

KROUŽKOVATEL uveøejòuje: -

pokyny, informace a zajímavosti z Kroužkovací stanice informace ze Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice NM Praha zprávy z odchyatových akcí pøíspìvky zamìøené na metodiku odchytu a kroužkování ptákù èlánky týkající se urèování volnì žijících druhù ptákù osobní zprávy zprávy z konferencí zamìaøených na kroužkování a migraci ptákù

Kresba na obálce: Slavík modráèek (Luscinia svecica) - Václav Bartuška

Ve zpravodaji jsou vítány veškeré pøíspìvky a odborné èlánky týkající se problematiky kroužkování. Rukopisy jsou pøijímány ve formátech *.doc nebo *.rtf (MS Word). Veškeré textové soubory zasílejte nejlépe e-mailem nebo poštou na disketì èi CD na adresu .....Obrazové pøílohy posílejte poštou nebo e-mailem naskenované v kvalitním rozlišení (300 dpi). Èlánek doplòte citovanou literaturou, krátkým souhrnem, pøípadnì nìkolika klíèovými slovy. Za pùvodnost a obsahovou správnost pøíspìvku odpovídají autoøi. Text prochází jazykovou úpravou v redakci Zpravodaje a mùže být pøipomínkovan èleny redakèní rady. Zpravodaj je vydáván bez výdìleèných úmyslù. Autoøi èlánkù nejsou honorováni.

Veškerou korespondenci a rukopisy zasílejte na adresu výkonného redaktora: Miroslav Jelínek, Urbánkova 3368, 143 00 Praha 12 – Modøany, e-mail: [email protected] nebo na Kroužkovací stanici: e-mail: [email protected] . Náklad: 500 Tisk: JDS, Praha 10 - Hostivaø © Spoleènost spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea Praha

OBSAH Kroužky? Kroužky!

1

CEPÁK J. & JELÍNEK M. Zmìny a novinky v typech kroužkù

1

CEPÁK J. Kroužkovací zprávy

3

CEPÁK J. Slavík obecný - cílový druh 2007?

3

CEPÁK J. Projekt "Vlaštovka" v roce 2006

4

JELÍNEK M. Projekt CES v Èeské republice v roce 2006

7

CEPÁK J. Chcete sponzorovat vydání Atlasu migrace ptákù?

11

ÈERVA L., ROSMUS J., JELÍNEK J., ZICHA F., HOVORKA L., KAISER J. Odchyt ptákù v sedle nad Voseckou boudou v Krkonoších v letech 2001 - 2006.

12

VOLF V. Nìkolik postøehù z probíhajícího výzkumu vlaštovek obecných (Hirundo rustica).

17

ADAMÍK P. & KRÁL M. Záznam neobvykle starého kroužkovance lejska bìlokrkého Ficedula albicollis na Moravì

20

KVEREK P. Pozor na možné køížence slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) se slavíkem tmavým (Luscinia luscinia)

21

KLÁPŠTÌ J. Praktický systém pro zaznamenávání pøepeøování

23

KLÁPŠTÌ J. Výbìr zajímavìjších zpìtných hlášení ptákù kroužkovaných v zahranièí

26

KLÁPŠTÌ J. Kdo to byl CHRIS MEAD (1940 - 2003) ?

29

ŠKOPEK J., FORMÁNEK J. Vzpomínka na Václava Janáka

31

CEPÁK J. Zemøel Oldøich Kankrlík

32

ŠKOPEK J. Osiøelá Slòava

33

Výzva ke spolupráci KOLEÈEK J. Sledování vážek odchycených do ornitologických sítí

35

Kroužky? Kroužky! Shromažïování dat o okroužkovaných ptácích v centrální databázi kroužkovací stanice umožòuje i jejich rychlou a efektivní kontrolu. "Vychytá" se tak spousta chyb vzniklých pøeklepy pøi ukládání, které by jinak zùstaly skryty. V nìkterých pøípadech ale kontrola odhalí i neradostné porušení pravidel. Zejména jde o nedodržování pøedepsaných typù kroužkù. V nìkterých pøípadech snad lze zámìnu tolerovat, nìkdy se ale jedná o neomluvitelné excesy, které mohou mít za následek vážné zdravotní problémy nebo i úhyn okroužkovaného ptáka. Èást tìchto "pøehmatù" vzniká ortodoxním používáním pøíslušného kroužku podle typu (písmene). Opìt je ale nutné zopakovat, že øídícím je prùmìr kroužku a nikoli písmeno série. Zejména jde o používání typu Z (3.3 mm) na "Téèkové" druhy (zámìna za starý typ Zetek s prùmìrem 3.0 mm). Jsou ovšem i pøípady (nutno podotknout, že naštìstí ojedinìlé), kdy "zùstává rozum stát". Co si myslet o dlouholetém kroužkovateli, který použije pro pìvušku modrou èi strnada obecného kroužek typu P (prùmìr 2.0 mm)?! Dvojnásob to mrzí, uvìdomíme-li si, že pøehledy používaných typù kroužkù a jejich prùmìry jsou uveøejnìny v Pokynech, na webových stránkách a na dodacích listech a bylo na nì upozoròováno i na aktivech. Upozoròujeme, že používáním správného typu kroužku je nutné vìnovat zvýšenou pozornost, zejména v souvislosti se zavedením nových typù v posledních letech. Pøedpokládáme, že i v následujících letech budeme spektrum používaných kroužkù rozšiøovat. V letošním roce již nebudeme používání nesprávných typù kroužkù tolerovat a všechna porušení pravidel budou projednána v Kroužkovací komisi. Èasté dotazy se týkají možnosti pøedávání kroužkù mezi kroužkovateli. V minulých letech bylo nutné každý pøevod kroužkù hlásit kroužkovací stanici. V souèasné dobì již toto není potøeba a v pøípadì nutnosti mùžete své kroužky poskytnout (pøevést) kolegovi. Upozoròujeme ale, že za správné použití kroužkù a vykázání dat je zodpovìdný ten kroužkovatel, kterému byly kroužky vydány stanicí. "Poskytovatel" kroužkù nemùže ani vìdìt, zda kolega, kterému je pøedává, má v poøádku všechny platby, vykázaná kroužkovací data a tudíž i platnou kroužkovací licenci. Rada na závìr - kroužky poskytujte pouze tomu kolegovi, kterému stoprocentnì dùvìøujete.

Jaroslav Cepák

Zmìny a novinky v typech kroužkù Krátce po rozeslání objednávek kroužkù na rok 2007 obdržela Kroužkovací stanice nepøíjemnou zprávu. Tuzemský výrobce kroužkù, p. Janák, je vážnì nemocný (tehdy jsme ještì netušili, že zakrátko i zemøe) a není schopen v krátké dobì vyrobit dostateèný poèet kroužkù vìtších typù (EX až A). Za této situace bylo nutné urychlenì najít náhradní øešení. Nakonec byla výroba vìtšiny vìtších kroužkù zadána firmì Aranea z Polska. Cena kroužkù od zahranièních výrobcù je však zpravidla vyšší než u kroužkù tuzemské výroby. To pøináší i nutnost zdražení nìkterých typù tìchto kroužkù. Ceny však budou zvýšeny až u objednávek po 1.2.2007. U objednávek zaslaných v øádném termínu (do 31.1.2007) zùstávají pro rok 2007 zachovány pùvodní ceny bez navýšení. Kroužky vyrobené firmou Aranea budou rozesílány po vyèerpání zásob tuzemských kroužkù. Souèasnì došlo k menším úpravám oznaèení nìkterých typù kroužkù a zavedení nových typù kroužkù. V souvislosti s tìmito zmìnami dochází i k úpravì pøedepsaných typù kroužkù pro jednotlivé druhy ptákù. Aktuální znìní je k dispozici v pøíloze tohoto èísla èasopisu. Starší typy kroužkù tuzemské výroby používejte podle pùvodních pokynù. 1

Zmìny se týkají následujících typù kroužkù: ZA - náhrada za typ Z po vyèerpání èíselné øady, výrobce fi.Mekaniska (Švédsko) ES - náhrada za typ EX po vyèerpání èíselné øady, výrobce fi.Mekaniska. Od roku 2008 by mìly být k dispozici i ocelové kroužky tohoto typu. D, C, CB - kroužky o prùmìrech 9,0, 11,0 a 13,0 mm jsou k dispozici jak hliníkové, tak ocelové, výrobce fi Aranea (Polsko). Ocelové kroužky jsou urèené pøedevším na druhy s vysokým opotøebením kroužkù (napø. vodní ptáci - pøedevším kachny , lyska apod.) èi na druhy u nichž by mohla hrozit ztráta èi otevøení kroužkù (napø. krkavec). BX - ocelový kroužek o prùmìru 16 mm, hliníkový kroužek o tomto prùmìru již nebude vyrábìn (pro odeèítání èápù je urèen nový typ YY), výrobce fi Aranea YY - nový typ hliníkového odeèítacího kroužku o prùmìru 18 mm (výška 20 mm) urèený pro èápa bílého a èerného. Pozor na vìtší prùmìr kroužku, který je nutné zohlednit pøi kroužkování malých mláïat.Výrobce fi Aranea A - hliníkový kroužek s uzávìrem o prùmìru 20 mm, výrobce fi.Aranea. Použití je stejné jako u stávajícího kroužku A tuzemské výroby. AX - nový typ kroužku urèený pro kormorána velkého. Jde o nízký ocelový kroužek oválného tvaru (prùmìr 22 x 12 mm) s uzávìrem, výrobce fi. Aranea LX - nový typ hliníkového kroužku s uzávìrem o prùmìru 22 mm urèený pro orla moøského, pøípadnì orla skalního a královského. Ceník kroužkù platný od 1. 2. 2007: F, J S, TH N ZA R K H HN EN ES D hliník D ocel

1,50 Kè 1,50 Kè 2,00 Kè 2,00 Kè 3,00 Kè 2,00 Kè 2,50 Kè 2,50 Kè 2,00 Kè 3,00 Kè 2,00 Kè 10,00 Kè

C hliník C ocel CB hliník CB ocel BX hliník *) BX ocel YY A AX LX LB

3,00 Kè 10,00 Kè 3,50 Kè 10,00 Kè 3,00 Kè 10,00 Kè 12,00 Kè 7,00 Kè 8,00 Kè 12,00 Kè 12,00 Kè

*) distribuce jen do vyèerpání zásob, kroužek nebude dále vyrábìn

Jaroslav Cepák a Miroslav Jelínek

2

Kroužkovací zprávy Poèínaje rokem 2002 bylo navázáno na tradici vydávání "Kroužkovacích zpráv", které obsahují pøedevším komentované údaje o okroužkovaných ptácích a zpìtných hlášeních, získaných v konkrétním roce. Postupnì bylo ve Zprávách ÈSO a novì v "Kroužkovateli" publikováno 6 zpráv za roky 2000-2005. Ve vydávání hodláme i nadále pokraèovat kroužkovací zpráva za pøedchozí rok bude vždy souèástí podzimního èísla "Kroužkovatele". Pøedevším výèet zpìtných hlášení v tìchto zprávách pochopitelnì nemùže být úplný. Je tomu ze dvou dùvodù - èasových a kapacitních. Nìkterá hlášení ze zahranièí za pøedchozí rok docházejí se znaèným zpoždìním (i více než dvouletým) a nemohou být publikována v konkrétní zprávì. Z ekonomických dùvodù pochopitelnì nelze uveøejnit všechna hlášení - vždy se jedná pouze o výbìr tìch nejzajímavìjších. To ale neznamená, že ostatní nepublikované údaje nemají svou hodnotu. Každé hlášení kroužkovaného ptáka je cenné, lhostejno zda je publikováno v tištìné podobì nebo "pouze" uloženo v databázi kroužkovací stanice.

Jaroslav Cepák

Slavík obecný - cílový druh 2007? V letošním roce vyhlásila Èeská spoleènost ornitologická ptákem roku krále pìvcù slavíka obecného. V minulých letech bylo zvykem, že Pták roku byl zároveò i tzv. cílovým druhem, kterému byla vìnována zvýšená pozornost ze strany kroužkovatelù. Ve vìtšinì pøípadù se však tato pozornost odrazila pouze v prostém poètu okroužkovaných ptákù a v následující sezónì pominula. Slavík je druhem, který pøímo svádí k podobnému pøístupu. Jde o druh, který je po pøíletu velice dobøe chytatelný na hlas. Slabinou této metody ovšem je, že jsou kroužkováni témìø výhradnì samci. Každý, kdo by se chtìl slavíkùm vìnovat, by mìl peèlivì rozvážit, zda je jeho zájem opravdu trvalý a bude schopen se tomuto druhu vìnovat i v následujících letech. Dosud sice postrádáme hlášení ze zimovištì, ale lze jen tìžko pøedpokládat, že nárazové zvýšení poètu okroužkovaných ptákù v jednom roce pøinese oèekávaný výsledek. Naopak cílená specializace na tento druh na konkrétním území v dlouhém èasovém období (viz Pavel Kverek) pøináší øadu cenných poznatkù z biologie krále pìvcù, využitelných i pøi jeho ochranì. Pokud se budete slavíkovi letos vìnovat, nezapomeòte zaslat lokalitní kartu do sekretariátu ÈSO. Velice žádoucí je i organizování "Nocí slavíkù" s ukázkami odchytu a kroužkování.

Jaroslav Cepák

3

Projekt "Vlaštovka" v roce 2006 Jaroslav Cepák Kroužkování a sledování biologie vlaštovek obecných (sbìr hnízdních karet, sledování nocoviš) se kroužkovatelé a èlenové ÈSO vìnují již nìkolik let, intenzivnì pak od roku 2003. O prùbìžných výsledcích bylo nìkolikrát referováno ústnì (schùze ÈSO, Aktivy) nebo ve formì písemných pøíspìvkù (ŠKOPEK 2003, ŠKOPEK & CEPÁK 2004, 2005a,b, 2006). Cílem následujícího èlánku je struèné shrnutí výsledkù z roku 2006, zpìtných hlášení v letech 2000-2005 a nastínìní plánu do letošního roku. Výsledky v roce 2006 Sledování hnízdìní a nocoviš vlaštovek obecných probíhalo i v loòském roce. Do konce února 2007 jsem obdrželi hnízdní karty od 15 kolegù kroužkovatelù a èlenù ÈSO (viz tab. 1). Oproti pøedchozím rokùm je karet ménì, ale i pøesto 340 sebraných karet pøedstavuje cenný materiál pro studium biologie vlaštovek. Poèetnost hnízdících vlaštovek byla o nìco nižší než v pøedchozích letech - napø. Vojtìch Volf, který sleduje každoroènì pravidelnì zhruba stejný poèet hnízdiš, hovoøí o asi 60% stavù v porovnání s prùmìrem z pøedchozích let. Nepøíliš úspìšná byla i loòská hnízdní sezóna. To se týká zejména druhého hnízdìní, pøi kterém pozorovatelé pomìrnì èasto nacházeli na hnízdech mrtvá mláïata. Pøíèinou bylo pomìrnì chladné a deštivé poèasí poèátkem srpna. Všechny hnízdní karty jsou v souèasnosti pøevádìny do elektronické podoby a výsledky budou využity mj. i v chystané reedici Fauny 3-Pìvci. Tab. 1: Spolupracovníci projektu "Vlaštovka" v roce 2006 a poèty jimi okroužkovaných ptákù a sebraných karet. Jméno

pull.

Baloun Zdenìk 15 Bartoš Jiøí 14 Bartuška Václav 54 Cepák Jaroslav 61 Chaloupka Miloš 9 Jelínek Václav 23 Hampl A., Havel S., Rùžièka J. 80 Havlíèek Jan Klápštì Jaroslav 331 Koleèek Jaroslav 44 Køivský Jan st . Matouš Jan 70 Štancl František 26 Volf Vojtìch 306 Celkem

-

ostatní

celkem

poèet karet

oblast sledování

1 2 1 2 0 24

16 16 55 63 9 47

2 4 29 15 4 7

Havlíèkùv Brod Ústí nad Orlicí Jindøichùv Hradec Praha, Jindøichùv Hradec Èeské Budìjovice Svitavy

2 480 3 0 0 0

82 811 47 70 26 306

16 6 81 3 72 17 8 76

Ústí nad Orlicí Tábor Semily Vsetín Benešov, Kutná Hora Kutná Hora Pardubice Rychnov nad Knìžnou

-

-

340

4

Zpìtná hlášení 2000-2005 Získávání zpìtných hlášení není hlavním cílem projektu "Vlaštovka", jejich vyhodnocení za období let 2000-2005 ale pøineslo zajímavé výsledky. I když je vlaštovka u nás nejkroužkovanìjším ptaèím druhem, evidovali jsme do roku 1999 pouhých 49 hlášení nad 100 km. Na základì 13 hlášení z Afriky byla sice pomìrnì pøesnì známá poloha zimoviš, znalostí o tahových trasách naší populace však bylo málo. Zejména jihovýchodní cesta na podzimním tahu jakoby témìø neexistovala. Situace se zmìnila s rozvojem pravidelných odchytù v rákosinách v Maïarsku, Slovinsku a v Itálii, nejen v souvislosti s projektem "Vlaštovka". Za pìt let se díky tìmto odchytovým akcím a vysokému poètu okroužkovaných ptákù u nás (viz tab. 2) podaøilo získat 45 zpìtných hlášení nad 100 km, (tj. témìø stejný poèet jako v pøedchozích 65 letech) a rozšíøit tak poznatky o migraci vlaštovek. Celkem pøesnì známe dobu odletu našich ptákù - první jedinci se na nocovištích v Maïarsku objevují již koncem srpna (mládì kroužkované T. Brinkem 29.6.2005 na Berounsku bylo již 31.8. kontrolováno na lokalitì Izsák, 515 km). Na možnost výskytu již kolem 20. srpna ukazují kontroly maïarských kroužkovancù z tohoto období v hnízdní dobì u nás. Vrchol prùtahu Maïarskem nastává až ve 3. a 4. záøijové pentádì (viz obr. 1). Zásadnìjší výsledek získáme po vyhodnocení smìru tahu naší populace. Ukazuje se, že moravské vlaštovky (ptáci oznaèení na hnízdištích východnì od 16.30 E) táhnou témìø výhradnì jihovýchodním smìrem pøes Maïarsko, naopak ptáci z Èech (západnì od 16.30E) pøes Itálii. To potvrzuje nízká "recovery rate" èeských vlaštovek, zastižených v Maïarsku (i pøes témìø 4x vyšší poèet ptákù, oznaèených v Èechách - viz tab. 2. Nálezy "èeských" vlaštovek na podzimním tahu pocházejí dále z Itálie (2), Slovenska (1), Slovinska (1) a Rakouska (1), naopak u moravských ptákù neevidujeme na podzim nález jinde než v Maïarsku. Skupina nálezù z afrických zimoviš byla obohacena tøemi nálezy z listopadu 2000 ze Støedoafrické republiky resp. z listopadu 2005 z Konžské demokratické republiky. Nálezy na jarním tahu jsou pochopitelnì mnohem ménì poèetné než podzimní. Z konce bøezna 2001 evidujeme nález ze støední Itálie (zároveò se jedná i o naší nejstarší vlaštovku, v dobì odchytu v 7. roce života - kroužkována byla jako pull. v roce 1994 v Rohovládovì Bìlé Ladislavem Štanclem). Zajímavé jsou dva nálezy z Konžské dem. republiky v první dubnové dekádì - ptáci stále ještì na zimovišti ve vzdálenosti pøes 7000 km. Z konce druhé dubnové dekády 2004 naopak pochází nᚠprvní nález z Turecka (jedinec byl kroužkován 24.7. 2000 na Bohdaneèském rybníku u Pardubic) Tab. 2: Poèty okroužkovaných vlaštovek obecných v Èechách a na Moravì a ve Slezsku v letech 2000-2005 a jejich nálezy v Maïarsku. Oblast

pull.

full-grown

celkem

Èechy 13918 Morava a Slezsko 3698 Celkem 17616

17220 4664 21884

31138 8362 39500

5

poèet ZH v Maïarsku 15 16 31

recovery rate (%) 0.05 0.19 0.08

Jak dál? Pøedpokládáme, že i nadále bude "Vlaštovka" prioritním programem Kroužkovací stanice. V tomto roce a následujících letech bychom se chtìli (kromì sbìru hnízdních karet) zamìøit i na sledování poèetnosti vlaštovek a jejích zmìn. Samozøejmì uvítáme i další spolupracovníky - do sledování tohoto široce rozšíøeného druhu se mùže zapojit skuteènì každý kroužkovatel. Literatura ŠKOPEK J. 2003: Kam "chodí" vlaštovky spát? Ptaèí Svìt X/2: 3. ŠKOPEK J. & CEPÁK J. 2004: Sledování vlaštovek obecných (Hirundo rustica) v roce 2003. Zprávy ÈSO 58: 24. ŠKOPEK J. & CEPÁK J. 2005a: Sledování vlaštovek obecných (Hirundo rustica) v roce 2004. Zprávy ÈSO 60: 50-51. ŠKOPEK J. & CEPÁK J. 2005b: Nocovištì vlaštovek obecných v roce 2004. Ptaèí Svìt XII/2: 10. ŠKOPEK J. & CEPÁK J. 2006: Sledování vlaštovek obecných (Hirundo rustica) v roce 2005. Zprávy ÈSO 60: 50-51.

Obr. 1: Hlášení našich vlaštovek z rákosinných nocoviš v Maïarsku a ptáci okroužkovaní v Maïarsku a nalezení v hnízdní dobì u nás v letech 2000-2005.

14

Poèet hlášení

12 10 8 6 4 2 0 VIII/4 VIII/5 VIII/6

IX/1

IX/2

IX/3

IX/4

IX/5

IX/6

X/1

Pentáda

6

Projekt CES v Èeské republice v roce 2006 Miroslav Jelínek Urbánkova 3368, 143 00 Praha 12 - Modøany, e-mail: [email protected] Od roku 2004 se spolupracovníci Kroužkovací stanice NM podílejí na celoevropském monitorovacím projektu CES (Constant Effort Sites) - v pøekladu kroužkování za konstantního úsilí na stálých (stejných) místech. Cílem CES projektu je pøedevším zjišování zmìn ve velikosti hnízdních populací (populaèních trendù) bìžnìjších druhù ptákù - pøedevším pìvcù. Souèasnì lze sledovat i zmìny v reprodukèní úspìšnosti populací (hnízdní úspìšnost) a roèní mortalitu dospìlých a mladých ptákù. Projekt CES je považován za jednu z metod monitoringu, která mùže být využita i pøi ochranì ptákù a jejich stanoviš. Metodika CESu byla podrobnìji popsána ve Zprávách ÈSO è.60. Vážným zájemcùm je k dispozici na Kroužkovací stanici, na webových stránkách Spoleènosti spolupracovníkù KS (www.czechringing.com) èi u koordinátora projektu. Projekt CES je skuteènì celoevropskou záležitostí. Napø. v roce 2005 tato akce probíhala již na 597 místech ve 13 zemích (vèetnì zemí sousedících s ÈR - Rakousko, Maïarsko a Polsko). Pomìrnì èasto se setkávám u kroužkovatelù s názorem, že nedìlají CES kvùli obavám z malého poètu chycených ptákù. V této souvislosti bych chtìl upozornit, že poèet 150 chycených ptákù na jedné lokalitì za rok je pouze doporuèující. Èasto mùže být dostaèující i nižší poèet chycených ptákù (obzvláštì v místech s dominancí jednoho èi nìkolika druhù). V zásadì je tedy pro akci CES za urèitých podmínek vhodná každá lokalita, kde se bìhem jedné sezóny podaøí novì odchytit více než 80 - 100 ptákù. V roce 2006 se na projektu CES podílelo v Èeské republice 36 kroužkovatelù na 22 lokalitách (viz tab.1), z toho na 18 místech je chytáno od roku 2004. Novì byl v roce 2006 zahájen CES na Èervenském rybníku na Mladoboleslavsku. Bohužel na dvou lokalitách (ryb.Zrcadlo - silný d隝 bìhem 1. kontroly, Opatovický rybník - extrémní vzestup vodní hladiny na pøelomu èervna a èervence) nebylo provedeno všech 9 pøedepsaných kontrol. Podobnì jako v pøedchozích letech, i v roce 2006 obdržela každá skupina na jedno stanovištì od Spoleènosti spolupracovníkù KS NM paušální pøíspìvek 600 Kè na kroužky, který by mìl pokrýt zvýšené náklady na kroužky. Naprostá vìtšina odchytových stanoviš je situována do mokøadních biotopù (rákosiny èi podmáèené køoviny) a jen dvì lokality lze oznaèit za terestrické. V této souvislosti bych chtìl apelovat na kroužkovatele, aby se pokusili obsadit køovinné biotopy i mimo mokøady. Urèitým problémem však mùže být nedostatek vhodných míst (bez výrazných sukcesionálních zmìn). Na jedno stanovištì pak pøipadalo v roce 2006 v prùmìru 93 metrù sítí (70 - 146 m). Celkem bylo v roce 2006 v Èeské republice v rámci projektu CES odchyceno 76 druhù ptákù v poètu 6 532 ex. (viz tab.2). Celkovì lze rok 2006 oznaèit i pøes deštivé poèasí za prùmìrný. Zmìny poèetnosti nìkterých druhù bìhem akce CES v letech 2004 - 2006 jsou v tabulce 4. Akce CES má, podobnì jako další monitorovací programy, dlouhodobý charakter. Podrobnìjší vyhodnocení trendù poèetnosti a úspìšnosti hnízdìní bude možné až po nìkolika letech odchytù. Doufám, že všichni kroužkovatelé vytrvají a budou v akci pokraèovat i v dalších letech. Souèasnì jsou vítáni další noví spolupracovníci. 7

Nìkteré zajímavìjší informace o akci CES lze získat (v angliètinì) na webových stránkách Euringu (www.euring.org) a BTO (www bto.org.). Všem, kteøí se v roce 2006 podíleli na akci CES dìkuji a tìším se na další spolupráci. Tab. 1 Pøehled lokalit a spolupracovníkù projektu CES v ÈR v roce 2006 Kód lokality 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Místo (okres)

kroužkovatelé

rybník Zrcadlo, JC Bohdaneèský rybník, PA Žehuòský rybník, NB Novozámecký rybník, CL NPR Soos, CH Èekanice, ryb. Ovèín, ST Øežabinec, PI Opatovický rybník, JH Heømanský stav, OV PR Krvavý, JH Postøekov, DO Velký Košíø, SY Zemìchy, ME Baroch, PA rybník Žabakor, MB PR Strádovka, CR Vlènov, HO Hleïsebe, ME Pekla, SY Záhlinice, KM Èervenský ryb., MB Lhotka, ME

Jelínek M., Smolík Z., Stránský F. Bárta F., Horák J., Harant K., Veselý J. Jelínek M. Klápštì J. Jager D., Jaška P., Jelínek A., Tyml T. Louda P. Šebestian J. Bartuška V., Cepák J., Voneš R. Haluzík M., Stolarczyk J. Kankrlík O., Malèák P. Bošek V., Formánek J. Urbánek L. Novák F. Èesák J. Klápštì J. Bárta F. Pavelèík P. Lumpe P., Novotný K., Svoboda I. Andrle J. Sitko J., Šromota O., Vermouzek Z. Kverek P. Procházka J.

Tab. 2 Druhové složení a poèty ptákù odchycených v rámci projektu CES v roce 2006 ; Rákosník obecný Rákosník proužkovaný Rákosník zpìvný Pìnice èernohlavá Budníèek menší Strnad rákosní Sýkora modøinka Sýkora koòadra Sýkoøice vousatá Pìnice slavíková Rákosník velký Budníèek vìtší Slavík modráèek

Celkem ad.

Celkem juv.

TOTAL

1084 458 278 247 145 194 73 65 56 84 71 68 49

848 360 271 180 194 80 163 127 87 43 45 39 39

1932 818 549 427 339 274 236 192 143 127 116 107 88

8

Celkem ad. Kos èerný Pìvuška modrá Cvrèilka slavíková Pìnice hnìdokøídlá Vlaštovka obecná Strnad obecný Èervenka obecná Zvonek zelený Cvrèilka zelená Drozd zpìvný Dlask tlustozobý Bøehule øíèní uhýk obecný Vrabec polní Jiøièka obecná Stehlík obecný Pìnkava obecná Pìnice pokøovní Vrabec polní Moudivláèek lužní Strakapoud velký Drozd kvíèala Sýkora babka Lejsek bìlokrký Sedmihlásek hajní Cvrèilka øíèní Mlynaøík dlouhoocasý Slavík obecný Ledòáèek øíèní Bramborníèek hnìdý Hýl rudý Konipas bílý Sojka obecná Špaèek obecný Rehek domácí Brhlík lesní Krutihlav obecný Strakapoud malý Rehek zahradní Šoupálek dlouhoprstý Bukáèek malý Konopka obecná Lejsek èernohlavý Støízlík obecný Kulík øíèní Linduška lesní Lejsek šedý Zvonohlík zahradní Èeèetka zimní Kalous ušatý Kukaèka obecná

9

43 65 40 44 42 52 23 51 42 31 15 34 34 17 0 10 20 17 9 12 8 8 7 6 6 5 5 9 5 8 5 4 6 5 4 5 5 3 3 1 3 3 2 2 2 2 2 2 2 1 1

Celkem juv. 39 16 30 25 23 11 39 7 12 21 35 11 9 15 32 16 2 5 10 2 6 6 7 6 6 7 7 2 6 2 5 6 2 3 3 1 0 1 1 3 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0

TOTAL 82 81 70 69 65 63 62 58 54 52 50 45 43 32 32 26 22 22 19 14 14 14 14 12 12 12 12 11 11 10 10 10 8 8 7 6 5 4 4 4 3 3 3 3 2 2 2 2 2 1 1

Celkem ad. Skøivan polní Konipas luèní Bramborníèek èernohlavý Sýkora parukáøka Králíèek ohnivý Hýl obecný Žluva hajní Bekasina otavní Vodouš kropenatý Pisík obecný Šoupálek krátkoprstý CELKEM

Celkem juv.

TOTAL

1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

3610

2922

6532

Tab. 3 Poèty chycených ptákù a délka exponovaných sítí na lokalitách sledovaných v rámci projektu CES v ÈR v roce 2006 Lokalita, okres Heømanský stav, OV Novozámecký rybník, CL Žehuòský rybník, NB Øežabinec, PI Postøekov, DO rybník Baroch, PA Èervenský ryb., MB rybník Zrcadlo, JC rybník Žabakor, MB Krvavý rybník, JH Opatovický ryb., JH Vlènov, HO NPR Soos, CH Pekla, SY Hleïsebe, ME PR Strádovka, CR Zemìchy, ME Bohdaneèský rybník, PA Lhotka, ME rybník Velký Košíø, SY Èekanice, ryb. Ovèín, ST Záhlinice, KM CELKEM

Poèet ex. +1.rok

Poèet ex. .Celkem ex. 1.rok

308 325 246 174 177 190 126 210 149 129 154 138 176 114 113 118 145 104 118 152 83 161

325 364 145 183 126 209 131 165 116 92 59 141 67 90 115 75 96 69 62 133 66 93

633 689 391 357 303 399 257 375 265 221 213 279 243 204 228 193 241 173 180 285 149 254

3610

2922

6532

Sítì (metrù) 116 132 80 76 76 104 70 110 82 72 72 96 84 72 84 72 94 70 79 146 82 146

Poèet ex./m 5,457 5,220 4,888 4,697 3,987 3,837 3,671 3,409 3,232 3,069 2,958 2,906 2,893 2,833 2,714 2,681 2,564 2,471 2,278 1,952 1,817 1,740

10

Tab.4 Meziroèní zmìny poèetnosti nìkterých druhù ptákù v rámci projektu CES v ÈR v letech 2004 -2006 Druh

Zmìna poèetnosti ad. 2004/2005 2005/2006

Pìvuška modrá + 9% Èervenka obecná + 49 % Slavík modráèek - 42% Drozd zpìvný - 12% Kos èerný - 47% Pìnice slavíková - 46% Pìnice èernohlavá - 5% Pìnice hnìdokøídlá + 26% Cvrèilka zelená 0% Cvrèilka slavíková + 15% Rákosník proužkovaný - 10% Rákosník obecný + 36% Rákosník zpìvný - 8% Rákosník velký + 12% Budníèek vìtší + 64% Budníèek menší - 29% Sýkora koòadra - 10% Sýkora modøinka - 14% Moudivláèek lužní - 59% Zvonek zelený + 378% Strnad obecný - 53% Strnad rákosní + 4%

+ 19% - 35% - 8% - 17% - 5% + 25% - 16% + 8% - 20% + 3% + 22% - 8% - 24% + 5% - 35% - 9% - 22% - 26% + 14% - 45% + 72% - 31%

Zmìna poèetnosti juv. 2004/2005 2005/2006 + 20% - 61% - 9% - 43% - 64% + 9% - 29 % - 73% + 139% + 48% - 38% - 27% - 30% - 51% + 12% - 59% - 40% - 39% - 83% + 259% + 32% + 96%

- 3% + 74% - 4% - 45% + 25 % - 28% - 16% + 441% - 26% - 17% + 21% + 33% + 90% + 74% - 64% + 65% - 10% - 27% - 73% - 86% - 76% - 65%

Chcete sponzorovat vydání Atlasu migrace ptákù? V roce 2008 bude vydán Atlas migrace ptákù Èeské republiky a Slovenska. Ve více než 500 stránkové publikaci, s bohatými grafickými a mapovými pøílohami, budou publikovány výsledky získané kroužkováním ptactva na území bývalého Èeskoslovenska za více než 80 let (1910-2002). Pøípravné práce byla již èásteènì podpoøeny Ministerstvem životního prostøedí ÈR. Naší snahou je, aby publikace mìla co nejnižší prodejní cenu, zejména pro kroužkovatele, kteøí se na sbìru dat podíleli a pro èleny Èeské spoleènosti ornitologické. Nabízíme proto všem možnost sponzoringu druhové kapitoly v Atlase. Pokud chce kdokoli sponzorovat zpracování a publikování kapitoly, vìnované oblíbenému ptaèímu druhu, mùže tak uèinit. Jeho jméno (v pøípadì firmy logo) budou uvedeny s podìkováním u pøíslušné druhové kapitoly. Sponzoringem pøispìjete nejen ke zpracování údajù o migraci ptákù, ale i ke snížení ceny knihy pro ornitology. Každý sponzor obdrží zdarma minimálnì jeden výtisk Atlasu. Minimální sponzorská èástka je 2000 Kè pro fyzické osoby a 5000 Kè pro firmy (instituce). Vìøíme, že se podaøí sehnat co nejvìtší poèet sponzorù a tím zpøístupnit Atlas co nejširšímu okruhu zájemcù. Bližší informace podá Kroužkovací stanice, tel. 271961256, e-mail: [email protected]

Jaroslav Cepák

11

Odchyt ptákù v sedle nad Voseckou boudou v Krkonoších v letech 2001 - 2006. Lubor Èerva1, Jan Rosmus2, Jaroslav Jelínek3 , František Zicha4 , Ludìk Hovorka5 , Jan Kaiser6 1 Šermíøská 2384/1a, 169 00 Praha 6 , e-mail: [email protected] 2 Verdunská 9, 160 00 Praha 6 3 Na Fialce II 1692/12, 163 00 Praha 6 4 V Parku 90, 252 43 Prùhonice 5 Køovice 14, 273 21 Hobšovice 6 Polní 14, 252 64 Velké Pøílepy V horském sedle nad Voseckou boudou již šest let pravidelnì provádíme odchyt protahujících ptákù. Popis lokality a metodiku jsme již popsali ve Zprávách ÈSO (Èerva a spol. 2003: Odchyt ptákù v sedle nad Voseckou boudou v letech 2001 a 2002) a zpravodaji KRNAPu PRUNELLA v letech 2002-2006. Na metodice samotné nedošlo k výraznìjším zmìnám - denní odchyty provádíme ve výšce 1270 metrù nad moøem do cca 200 metrù natažených sítí, k noèním odchytùm pak používáme výkonný reflektor, který je napájen elektrocentrálou. Postupné zdokonalování èinnosti pøineslo výrazné zvýšení odchycených jedincù. Za dobu šesti let tak bylo celkovì odchyceno a okroužkováno témìø 30 000 ptákù v 87 druzích. Celkové poèty odchycených ptákù jsou shrnuty v tabulkách 1. a 2. Z tìchto pøehledù jasnì vyplývá, že efektivita je na stranì noèních odchytù, rovnìž druhová skladba je pøi nich výraznì pestøejší. Pokud lze i nadále poèítat se souèasnou podporou ze strany KRNAPu, bude naše aktivita i nadále pokraèovat. Jsme pøesvìdèeni o tom, že jedinì dlouhodobá èinnost na této lokalitì pøinese skuteèné výsledky v poznání zákonitostí denního, ale pøedevším noèního tahu. V loòském roce nás navštívil pan Graeme Backhurst, pùvodem anglický ornitolog, nyní vedoucí kroužkovací stanice v Keni. S týmem ornitologu z celého svìta provádí již od roku 1969 odchytovou akci v keòském národním parku Tsawo West, konkrétnì v horské krajinì u Ngulia Lodge. Sami jsme uvedenou lokalitu dvakrát navštívili a použili mnohé z jejich metod. Pravdìpodobnì jste o Ngulia Lodgei již slyšeli, jedná se o jednu z nejvìtších odchytových akcí ve svìtovém mìøítku a je možno s troškou nadsázky øíci, že lokalita v sedle nad Voseckou boudou poskytuje podobné možnosti. Rozhodujícím faktorem pro úspìch noèního odchytu je prakticky pouze dostatek nízké oblaènosti. Pøi takových vhodných podmínkách sedlem "protéká" neuvìøitelné množství ptákù, z nichž je odchyceno pouze nepatrné množství.

12

Tab. 1 pøehled chycených ptákù (Denní odchyt je èas od ranní kontroly po poslední kontrolu za úplné tmy, kdy byl odchycen alespoò jeden pták. Noèní úspìšný odchyt je alespoò jeden chycený jedinec v èase od zapnutí reflektoru za úplné tmy až do doby jeho vypnutí.) 2001

2002

Bìloøit šedý 0+6 Bramborníèek èern. 0 Bramborníèek hnìdý 6 + 38 Brhlík lesní 1+0 Budníèek lesní 3+3 Budníèek menší 56 + 5 Budníèek pruhohlavý 0 Budníèek vìtší 21 + 189 Budníèek zlatohlavý 0 Cvrèilka øíèní 0 Cvrèilka slavíková 0 Cvrèilka zelená 2 + 22 Èeèetka bìlavá 0 Èeèetka zimní 11 + 0 Èervenka obecná 218 + 819 Èížek lesní 82 + 0 Dlask tlustozobý 0+3 Drozd brávník 2+0 Drozd cvrèala 4+0 Drozd kvíèala 3+1 Drozd zpìvný 32 + 5 Hýl obecný 4+0 Hýl rudý 0 Jiøièka obecná 0 Kalous pustovka 0 Kalous ušatý 0 Konipas bílý 1+0 Konipas horský 0 Konipas luèní 0+2 Kos èerný 22 + 1 Kos horský 3+0 Krahujec obecný 1+0 Králíèek obecný 1006 + 23 Králíèek ohnivý 2+0 Krutihlav obecný 0+1 Kukaèka obecná 0 Kulíšek nejmenší 0 Køivka obecná 0 Køepelka polní 0+4 Lejsek èernohlavý 84 + 849 Lejsek malý 0 Lejsek šedý 21 + 106 Lelek lesní 0 Linduška lesní 4 + 20 Linduška luèní 2+0 Linduška rudokrka 0 Mlynaøík dlouhooc. 25 + 0 Modráèek 0+3 Oøešník kropenatý 2+0 Pìnice èernohlavá 1 + 14 Pìnice hnìdokøídlá 1+6 Pìnice pokøovní 0+3

0+7 0 1+5 1+0 0+3 41 + 21 0 41 + 41 0 0 0 0 + 27 0 24 + 0 225 + 620 58 + 0 0 2+0 0 2+0 28 + 14 4+0 0 0 0 0 1+0 0 0 30 + 1 6+3 0 15 + 1 7+0 0+1 0 1+0 54 + 0 0 25 + 472 0 5 + 12 0 1+0 6+0 0 8+0 1+0 0 30 + 10 0+6 1+5

13

Denní + noèní odchyty 2003 2004 2005

2006

CELKEM

0+5 2 + 16 0+8 1 + 23 3 + 65 0 0 0 0+1 0+1 4 + 19 0 + 53 3+4 3 + 73 17 + 192 1+0 5+0 0 0+4 8+4 3+1 0 + 13 1+3 0 + 22 7 + 45 138 + 0 165 + 24 76 + 5 55 + 44 531 + 99 0 0 0 0+1 0+1 59 + 86 147 + 354 59 + 38 14 + 1093 341 + 1801 0 0 0+1 0 0+1 0+1 0 0+1 0+2 0+4 0+1 0 0 0 0+1 1 + 27 0 + 24 1 + 15 2 + 75 6 + 190 0 0 1+0 0 1+0 1+0 20 + 0 1+0 1+0 58 + 0 91 + 87 738 + 1784 371 + 227 231 + 670 1874 + 4207 10 + 0 168 + 0 137 + 0 37 + 0 492 + 0 0+1 1+7 2+2 0+1 3 + 14 1+0 5+0 0 0+1 10 + 1 0 41 + 0 11 + 0 2+9 58 + 9 23 + 0 31 + 4 24 + 0 6+0 89 + 5 29 + 0 145 + 70 54 + 12 17 + 22 305 + 123 5+0 63 + 0 66 + 0 3+0 145 + 0 0 0 1+0 0 1+0 0 0 1+0 0 1+0 0 0+1 0 0+1 0+2 0 0+4 0+4 0+5 0 + 13 0 0 0 0 2+0 0 0 0 1+0 1+0 3+1 3+1 0 0+1 6+5 5+0 71 + 10 15 + 0 11 + 1 154 + 13 10 + 0 9+0 8+0 1+0 37 + 3 0 0 3+0 3+0 7+0 84 + 16 735 + 155 206 + 41 470 + 113 2516 + 349 12 + 1 24 + 1 19 + 0 10 + 0 74 + 2 0 2+0 0 0+2 2+4 0 0 0+1 0 0+1 1+0 0 0 0 2+0 57 + 0 48 + 0 264 + 0 127 + 0 550 + 0 0 0 0+2 0 0+6 33 + 586 26 + 1840 46 + 380 12 + 2763 226 + 6890 0 0+1 0 0 0+1 0+5 2+5 0 + 14 0 + 30 28 + 172 1+1 0 0 0+1 1+2 1+6 4+4 8+0 3+3 21 + 33 14 + 0 23 + 0 0 2+0 47 + 0 1+0 0 1+0 0 2+0 0 10 + 0 1+0 2+0 46 + 0 1+1 1+2 0 0+3 3+9 0 0 2+0 1+0 5+0 41 + 6 20 + 9 14 + 12 0 + 16 106 + 67 3+3 6+8 0+4 1+6 11 + 33 4+1 3+2 7+5 1 + 14 16 + 30

Pìnice slavíková Pìnkava jikavec Pìnkava obecná Pìvuška modrá Rákosník obecný Rákosník proužk. Rákosník zpìvný Rehek domácí Rehek zahradní Sedmihlásek hajní Skorec vodní Skøivan polní Slavík obecný Slavík tmavý Sluka lesní Sojka obecná Stehlík obecný Strakapoud velký Strnad rákosní Strnad obecný Strnad zahradní Støízlík obecný Sýc rousný Sýèek obecný Sýkora babka Sýkora koòadra Sýkora lužní Sýkora modøinka Sýkora parukáøka Sýkora uhelníèek Šoupálek dlouhopr. Špaèek obecný uhýk obecný Zvonek zelený Žluva hajní Celkem den Celkem noc

Denní + noèní odchyty 2003 2004 2005

2001

2002

2 + 25 24 + 0 138 + 0 55 + 6 1+9 0 + 16 0 8+2 49 + 364 2+6 0 0 0 0 0 0 0 0 1+0 0 0 25 + 0 0+2 0 0+1 143 + 0 3+0 70 + 0 2+0 85 + 0 1+0 2+0 0+5 1+0 0+1

1 + 28 1+0 18 + 0 95 + 2 0 + 14 0+9 0+2 33 + 0 16 + 75 0+6 0 0+1 0 0+1 0 0 0 0 3+0 0 0 10 + 0 1+0 0 0 26 + 0 0 42 + 0 1+0 275 + 0 0 4+0 1+1 0 0

3 + 26 12 + 0 152 + 0 108 + 0 0+3 0 +4 0+1 14 + 0 12 + 43 0+1 0 0 0 0+2 0 0 0 0 1+0 1+0 0 9+1 1+1 0 0 89 + 0 4+0 63 + 0 10 + 0 146 + 1 1+0 0 0+1 1+0 0

0 + 22 106 + 1 481 + 9 118 + 0 0+9 0+4 0 60 + 6 33 + 86 0+8 0 0 + 17 0 0+2 0+7 13 + 0 1+0 1+0 1+0 0 0+1 31 + 11 1+1 1+0 0 73 + 0 0 137 + 0 0 188 + 0 1+0 6+0 0 1+0 0

2232 2560

1145 1388

1264 939

3771 4576

2006

CELKEM

3 + 62 19 + 0 55 + 4 120 + 0 0 + 16 0+1 1+4 23 + 8 16 + 92 1+8 0 0+9 1+2 0+3 0 0 0 1+0 1+0 0+1 0+1 8+0 0+4 0 0 557 + 0 1+0 179 + 0 0 379 + 0 1+0 0 3+6 0 0

0 + 165 106 + 0 265 + 2 87 + 17 0 + 50 0 + 30 0+8 50 + 10 7 + 231 0 + 24 1+0 0 + 134 0+2 0+3 0+1 0 2+0 0 0 1+0 0 10 + 0 0 0 0 364 + 0 4+0 132 + 0 20 + 0 134 + 0 1+0 0 0+4 1+0 0

9 + 328 268 + 1 1109 + 15 583 + 25 1 + 101 0 + 64 1 + 15 188 + 26 133 + 891 3 + 53 1+0 0 + 161 1+4 0 + 11 0+8 13 + 0 3+0 2+0 7+0 2+1 0+2 93 + 12 3+8 1+0 0+1 1252 + 0 12 + 0 623 + 0 33 + 0 1207 + 1 5+0 12 + 0 4 + 17 4+0 0+1

2772 1000

2202 5681

13386 16144

14

Tab. 2 pøehled poètu odchycených ptákù podle poètu úspìšných dnù a nebo nocí (Denní odchyt je èas od ranní kontroly po poslední kontrolu za úplné tmy, kdy byl odchycen alespoò jeden pták. Noèní úspìšný odchyt je alespoò jeden chycený jedinec v èase od zapnutí reflektoru za úplné tmy až do doby jeho vypnutí.) Rok

Poèet denních/ odchytù

2001 2002 2003 2004 2005 2006

Poèet noèních/odchytù

15 18 28 40 45 43

12 10 11 30 24 30

Chyceno/den

Chyceno/noc

2 232 1 145 1 262 3 771 2 772 2 201

Celkem

2 560 1 388 940 4 576 1 000 5 681

4 792 2 533 2 203 8 347 3 772 7 882

Nejzajímavìjší zpìtná hlášení: Pìvuška modrá SFH J 887868

1 y.

Èervenka obecná

07.10.2004 28.10.2004

Kirkonummi,Uusimaa, Finsko Vosecká bouda 1173 km, 21 d. F. Zicha

CZP S 238610

1 y.

30.08.2003 12.10.2003

Vosecká bouda F. Zicha Nice, Francie 1002 km, 43 d.

CZP TB 97465

1 y.

02.10.2004 21.11.2004

Vosecká bouda F. Zicha Sevilla, Španìlsko 2247 km, 50 d.

PLG KY 23208

+1 y.

09.09.2003 11.10.2004

Siemianowka, Byalistok, Polsko Vosecká bouda 618 km, 398 d. J. Jelínek

22.08.2003 06.09.2003

Siemianowka, Byalistok, Polsko Vosecká bouda 618 km, 15 d. F. Zicha

F 1 y.

11.09.2005 02.10.2006

Vosecká bouda F. Zicha La Cava, Tarragona, Španìlsko 1591 km, 386 d.

1 y.

02.10.2004 24.10.2004

Vosecká bouda J. Jelínek Cervera, Castellon, Španìlsko 1644 km, 22 d.

1 y.

29.10.2004 16.11.2005

Vosecká bouda F. Zicha Nerigean, Gironde, Francie 1347 km, 383 d.

CZP K 433192

M +1 y.

28.10.2004 05.02.2005

Vosecká bouda F. Zicha Vogue, Rhone-Alpes, Francie 1079 km, 100 d.

CZP K 433195

M 1 y.

28.10.2004 27. 11.2005

Vosecká bouda F. Zicha Saint Laurent, Aquitaine, Francie 1346 km, 395 d.

Slavík modráèek PLG KY 24853

M 1 y.

Rehek zahradní CZP TC 21717

Drozd zpìvný CZP K 426247

Drozd cvrèala CZP K 433234

Drozd kvíèala

15

Kos èerný CZP K 426636

1 y.

29.08.2005 15.12.2005

Vosecká bouda L. Èerva La Roque Sainte Marguer, Aveyron, Francie 1182 km, 108 d.

08.10.2001 22.10.2001

Vosecká bouda J. Jelínek Stetten, Aargau, Švýcarsko 645 km, 14 d.

26.06.2005 26.08.2006

Sarkisano, Turku, Finsko Vosecká bouda 1128 km, 426 d. F. Zicha

RUM XY 71598 F pull.

20.07.2006 25.08.2006

Suzemka, Bryansk, Rusko Vosecká bouda 1281 km, 36 d. J. Jelínek

CZP TX 52968

f.g.

15.09.2001 11.07.2002

Vosecká bouda L. Èerva Hollola, Lahti, Finsko 1293 km, 299 d.

CZP TC 80250

F 1 y.

27.08.2005 30.08.2005

Vosecká bouda J. Jelínek Col de Bretoled, Valais, Švýcarsko 823 km, 3 d.

f.g.

16.09.2001 24.09.2001

Vosecká bouda J. Jelínek Salzburg, Rakousko 373 km, 8 d.

Králíèek obecný CZP P 47868

F f.g.

Lejsek èernohlavý SFH T 47537

2 y.

Lejsek šedý CZP TA 15433

Pìnkava obecná HES N 197936

M +1 y. 04.10.1998 02.10.2004

Col de Jaman, Vaud, Švýcarsko Vosecká bouda 789 km, 2190 d. J. Jelínek

F +1 y.

03.10.2004 05.05.2005

Vosecká bouda J. Jelínek Virmailantie, Hame, Finsko 1325 km, 214 d.

RUM XT 82160 F 1 y.

30.08.2001 06.10.2001

Rybachyi, Rusko Vosecká bouda 596 km, 37 d. F. Zicha

RUM VS 74992 F 1 y.

06.08.2001 29.09.2002

Sankt-Petersburg, Rusko Vosecká bouda 1539 km, 419 d. F. Zicha

Pìnkava jikavec CZP TA 42135

Èížek lesní

16

Nìkolik postøehù z probíhajícího výzkumu vlaštovek obecných (Hirundo rustica). Vojtìch Volf Na poøíèí 412, 518 01 Dobruška, e-mail: [email protected] Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) byla vždy jedním z našich nejhojnìjších druhù ptákù. Hlavním místem jejího výskytu je venkov, kde se stala neodmyslitelnou souputnicí našich zemìdìlcù, v jejichž objektech nejèastìji také hnízdí. Lidé ji pro její velkou užiteènost i pro povìru, že se usazuje jen u dobrých lidí, chrání a mají ji rádi. Na konci minulého, a na zaèátku tohoto století se však její poèetní stavy zaèaly povážlivì snižovat. Kroužkovací stanice Národního muzea proto v roce 2003 vyzvala kroužkující ornitology ke spolupráci na výzkumném úkolu, který má pøíèiny náhlého úbytku objasnit. I já jsem se pøihlásil, a tomuto zajímavému, leè èasovì nároènému úkolu se vìnuji již ètvrtou hnízdní sezonu. Èlánek si neklade za cíl nabídnout ètenáøi podrobný výèet dosažených výsledkù èi souhrn získaných statistických údajù. Výzkum stále probíhá, a na jeho konci to jistì udìlají povolanìjší. Nabízím jen hrstku zajímavostí ze života vlaštovek z regionu ve kterém žiji (Dobruška ve východních Èechách), tak jak jsem je mohl bìhem zmínìných hnízdních sezon odpozorovat. Pøidávám také nìkolik svých zkušeností, které jsem pøi této èinnosti získal a které by mohly být užiteèné novým zájemcùm o tento výzkum (nikdy není pozdì !). Zároveò chci následovat ty kolegy, kteøí své názory a zkušenosti prezentují. Za zcela zásadní považuji dùsledné znaèení všech hnízd ve zkoumaných objektech, a už jde o hnízda obsazená èi nikoli. Hnízda èísluji buï èerným uhlem, nebo modrou køídou. Je pravda, že v nìkterých chlévech mi je peèliví zemìdìlci do pøíští hnízdní sezony pøestøíkají vápnem, ale èísla prosvítají. Ihned je obnovuji. Ve vìtších stájích a kravínech si poøizuji ještì náèrtky. Bez tohoto postupu nelze serioznì a zodpovìdnì zkoumat a vyhodnocovat všechny indicie ze života vlaštovek. Napø. ve dvouøadém kravínì v Køovicích (Farmáø s.r.o.) je pøes 40 hnízd. Je zde velká frekvence znièených hnízd a naopak vždy nìkolik novì postavených . Nedovedu si pøedstavit zmatky, které by zákonitì nastaly, kdyby hnízda nebyla oèíslována ! Hnízda jsou mimo hnízdní sezonu nièena lidmi vìtšinou neúmyslnì (údržba objektu, manipulace s technikou pøi krmení, pøi opravách èi rekonstrukci atd.) V hnízdní dobì jsem nìkolikrát zaznamenal, že hnízda se snùškou èi mladými ptáky byla stržena predátory (koèka, kuna). V každé hnízdní sezonì jsem se také opakovanì setkal s tím, že z hnízda zmizely snùšky vajec, nebo i mladí ptáci. Zde mám v podezøení potkany. Každým rokem také nalézám opuštìné snùšky (zde mám obavy o život samièek, samci nesedí!). Dle dosavadních zkušeností se mi zdá, že hlavním predátorem vlaštovek obecných u nás je koèka domácí ! Sami zemìdìlci pøiznávají, že vidìli mnohokrát, jak nese koèka ulovenou vlaštovku v zubech. Také jsem byl informován a vidìl na vlastní oèi, že zejména v kravínech a odchovnách vepøù, kde se koèky nekontrolovatelnì množí, není o nálezy vlaštovèích køidélek a jiných nepoživatelných èástí jejich tìl nouze. Nìkteré koèky se zøejmì na vlaštovky dokonce specializují. Vidìl jsem jednu, jak sedìla na nešikovnì umístìném døevìném žebøíku (u okna) a èíhala na pøilétající vlaštovky. Nìkteré mìly ve zvyku usedat na okenní rám, nebo na konstrukèní vybavení chléva ! Existují ale i záhady. V roce 2004 jsem našel v hnízdì v Pulicích (okr.Rychnov n.Knìžnou) uhynulá mláïata v dobré tìlesné kondici. Majitelé chléva mi k tomu dali následující informaci: V odpoledních hodinách (18.8.04) jsme najednou z chléva slyšeli 17

velký køik vlaštovek - rodièù i mladých ptákù. Mysleli jsme, že se k hnízdu dostala koèka, tak jsme ji šli odehnat. Koèka však ve chlévì nebyla, dospìlé vlaštovky létaly poplašenì po chlévì a hlasitì volaly. Mláïata na hnízdì rovnìž køièela. Vše zaèalo utichat až k veèeru. Mláïata zmlkla a jejich rodièe ještì nìjakou dobu létali po chlévì, a pak se usadili nedaleko hnízda. Byl jsem o všem informován, ale na místo jsem se mohl dostavit až za 2 dny. Zbývalo mi jen konstatovat smrt všech mláïat - jeden z rodièù pøi tom pøilétl do chléva, ale vzápìtí odletìl. Co bylo pøíèinou úhynu? Byla snad mláïata nakrmena nìjakým otráveným hmyzem? Nebo šlo o závažné onemocnìní s akutním prùbìhem? V roce 2005 a 2006 se totéž opakovalo v jiných chlévech. Na nìco takového jsem nebyl pøipraven. Mláïata byla v jistém stupni rozkladu a já jsem nenašel odvahu je zabalit a uložit doma do lednièky, abych získal èas ke komunikaci s nìjakým výzkumným ústavem. Tak mi nezbylo, než je zahrabat do hnoje, aby se nestali souèástí potravního øetìzce jiných živoèichù, nebo aby nebylo nìjaké pøípadné jejich onemocnìní šíøeno napø. mouchami. Nebo jiný pøípad.V roce 2004 jsem pøišel do jednoho z chlévù kroužkovat mláïata, kterých mìlo být v hnízdì dle pøedchozí kontroly 4 kusy. Jaké bylo mé pøekvapení, když jsem z hnízda vybral 7 kusù mladých vlaštovek! Mezi tìmi, které jsem chtìl kroužkovat, byla 3 mláïata, která jsem pøed týdnem okroužkoval v jiném hnízdì! Podobnou situaci, kdy se v hnízdì objevil vyšší poèet mláïat, než se jich zde vylíhlo, se vyskytl i v roce 2005. Ještì kurióznìjší jev jsem zaznamenal 5. srpna 2006 ve výkrmnì vepøù v ZD Dobruška. Celý pøedchozí den, noc i další ráno (cca v 7:00 h.) pršelo. Mìl jsem poznamenaná hnízda, kde bude tøeba kroužkovat. Jaké bylo moje pøekvapení, když na každém z tìchto hnízd sedìla"èepice vlaštovek". Nìkteré mi ulétly, vìtšinu jsem jich však chytil. Zase jsem našel létající mláïata, tentokrát bez kroužku - byla tedy neznámého pùvodu. Ale našel jsem i okroužkované. Napø. jedno jsem kroužkoval 15. 6. 06 ve chlévì v Pulicích (RK), jiné jsem kroužkoval 23. 6. 06 ve chlévì v Dobrušce (RK) a další pøilétlo až z Mìlèan (RK), kde jsem jej kroužkoval 14. 6. 06. Podaøilo se mi však chytit i dospìlou samièku, kterou jsem kroužkoval 11. 8. 05 v Køovicích (RK). Zøejmì zde plnila funkci jednoho z rodièù. Uvedené vlaštovky pøilétly ze vzdáleností cca od 1 - 2,5 km. Pravdìpodobnì se zde koncentrovaly kvùli nepøízni poèasí a potravní nabídce. Jak se ukazuje, naše znalosti o životì vlaštovek mají ještì mnohá bílá místa. Pøíkladem mùže být stavba hnízda. Podle jaké strategie jsou stavìna ? Napøíklad stavba hnízd. Podle jaké strategie jsou stavìna? V roce 2003 jsem nenašel žádné novì postavené hnízdo, v ostatních následujících letech ano. Je zajímavé, že v nìkterých letech pøevažují hnízda dostavìná v èervenci, a to i v objektech, kde je nadbytek již postavených. Na jaøe nepøilétají všechny vlaštovky stejnì. Napø. v roce 2005 na Dobrušsko pøilétly vlaštovky opoždìnì. K prvnímu hnízdìní pøistoupily až koncem kvìtna a v èervnu, druhé hnízdìní doznívalo až koncem srpna. V roce 2006 zase pøilétaly na nìkolik etap. Z nìkterých hnízd již mladé vlaštovky vylétaly a do jiných hnízd zaèaly teprve snášet. Každý rok je jiný. Z toho plyne mé podezøení, že je obtížné v mnoha pøípadech jednoznaènì urèit, které hnízdìní je první a které druhé. Jen jako zajímavost uvádím, že ve volných vlaštovèích hnízdech také obèas zahnízdí i jiné druhy ptákù. Napøíklad jsem byl svìdkem jak v nich 3x úspìšnì vyhnízdil vrabec domácí a 2x rehek domácí. Samostatnou kapitolou je stavba hnízd. Bìžnì jsou stavìna na traverze, svítidle, trámu, nìjakém výklenku, nebo na podložce zhotovené hospodáøem. Vlaštovky dovedou pojmout stavbu hnízd nìkdy také ponìkud výstøednì.

18

V roce 2005 pøedvedly vlaštovky své stavitelské umìní v hospodáøské usedlosti v Pulicích (okr.Rychnov n.Knìžnou). V konírnì si postavily hnízdo na ocelovém profilu 13x55 mm (nastojato). Šlo o jednu z pásnic, které vyztužují klenbu. Hnízdo nebylo k nièemu jinému pøipevnìno, jak je jinak zcela obvyklé. Pøesto zde vlaštovky spolehlivì vyhnízdily. V roce 2006 jsem zde již toto hnízdo nenašel. Zøejmì bylo v zimì hospodáøem neúmyslnì shozeno, když nesl na vidlích koním náruè sena èi slámy. Bylo totiž situováno blízko dveøí. Naproti pøes dvùr je chlév krav, a zde si zase jiný pár postavil hnízdo ještì bizardnìjší. Je situováno na el. kabelu (typ AYKY), prùmìr 12 mm. Kabel je volnì natažen mezi dvìma osvìtlovacími tìlesy, jen na jednom místì pøipevnìn ke stropní traverze a hnízdo není opìt k nièemu jinému pøistavìno. V r. 2006 jsem našel hnízdo neporušené, pro hnízdìní však nabylo využito.Obì hnízda byla postavena v èervenci 2005, v obou pøípadech bylo hnízdìní úspìšné. Jiným pøíkladem vlaštovèího stavitelské vynalézavosti je hnízdo postavené ve chlévì manželù v Dobrušce (okr.Rychnov n.Knìžnou). Je vystavìno za odchlíplou stropní deskou a byl zvolen stavební styl po zpùsobu vrabce domácího. V r. 2006 bylo rovnìž obsazeno a byla zde úspìšnì vyvedena mláïata. Poté došlo k rekonstrukci uvedené stáje a hnízdo zaniklo. Vzápìtí bylo pro úèely druhého hnízdìní postaveno v jiné stáji ve stejné usedlosti nové hnízdo, rovnìž za odchlíplou stropní deskou. Zøejmì se jednalo o stejný pár! S podobnì postaveným hnízdem jsem se setkal v r. 2006 i ve stodole v Pulicích (RK). Rozdíl byl jen v tom, že otvor ve stropì byl zakryt kusem podlahové krytiny z PVC. Jeden rùžek nebyl dostateènì pøipevnìn a to bylo pro vlaštovky výzvou k postavení hnízda. I zde došlo k úspìšnému vyhnízdìní, aè šlo o hladkou plochu zmínìné podlahové krytiny. O vlaštovèí vynalézavosti svìdèí i hnízdo ve chlévì z Køovic (RK). V r. 2005 zde byl po skonèení hnízdní sezony vymìnìn poškozený døevìný sloupek s hnízdem za ocelovou rouru o prùmìru 10 cm. Když vnuci majitelky na jaøe 2006 zde objevili nìkolik hrudek stavebního materiálu jako základ nového hnízda, tak neváhali a omotali vtipnì a úèelnì onu rouru na vhodném místì u stropu provázkem. Ten tvoøil pro vlaštovky vítaný zpevòující prvek a hnízdo zde bylo dostavìno a i zde byla úspìšnì vyvedena mláïata. Ještì dodávám, že každý rok sleduji pøibližnì stejný poèet subjektù. V r. 2003 jsem kontroloval 72 obsazených hnízd, v r. 2004 jich bylo 74, v r. 2005 došlo k nadìjnému nárustu na 100 hnízd. V r. 2006 však došlo opìt k poklesu na 76 hnízd. Každá hnízdní sezona pøináší nové vìdomosti o životì vlaštovek a prohlubuje zkušenosti pøi vedení popisovaných výzkumù. Na závìr snad zbývá dodat, že vlaštovka obecná je "kultovním" ptáèkem našeho venkova a její absence by zde byla pro širokou veøejnost nenahraditelná.

19

Záznam neobvykle starého kroužkovance lejska bìlokrkého Ficedula albicollis na Moravì Peter Adamík1 & Miroslav Král2 1 Vlastivìdné muzeum v Olomouci, Nám Republiky 5, 771 73 Olomouc 2 Valšùv Dùl 504, Dlouhá Louèka 783 86 Vysoký vìk je obdivován nejen u lidí, ale vždy nás zaujme i nìjaký neobvyklý záznam vysokého vìku mezi zvíøaty. Kroužkování ptákù je v tomto smìru mimoøádnì produktivní a snad ani neexistuje žádná jiná skupina živoèichù, kde by byli k dispozici tak detailní informace o horní hranici dožití. Jednou z prvních snah o prezentování nejvyššího vìku u ptákù byla v 70tých letech série prací Rydzewskeho publikovaná v èasopise Ring. Pozdìji na pøelomu tisíciletí to byla kompilace Staava (1998, 2001) a v dnešní dobì je možné prùbìžnì kontrolovat tyto rekordy již i na internetu (Staav & Fransson 2006). Ptáci hnízdící v ptaèích budkách jsou mnohem snadnìji kontrolováni po okroužkování než je tomu u otevøených hnízdièù. Právì díky této snadné proveditelnosti kontrolních odchytù jsou druhy jako lejsci a sýkory jedni z nejintenzivnìji studovaných druhù. Na lokalitì Sovinec - Dlouhá Louèka, okres Olomouc jsou lejsci nepøetržitì studováni již od roku 1973. Z každoroèních odchytù dospìlých jedincù za toto dlouhé období se nashromáždilo nìkolik desítek kontrolních odchytù kroužkovancù po jednom až 8 letech. Dne 29.5. 2005 byl na této lokalitì na hnízdì pøi krmení mláïat kontrolován samec lejska bìlokrkého (kroužek F 3801), který mìl nejménì 9 rokù. Samec hnízdil spoleènì s mladou samicí (2K). Jejich hnízdo se šesti mláïaty bylo pozdìj vyplenìno plchem velkým Glis glis. Uvedený samec byl kroužkován na lokalitì 25.5. 1998 jako pták starší dvou let (+2K). To znamená, že se narodil v roce 1996 nebo ještì døív. Tento jedinec byl po okroužkování opakovanì kontrolován pøi krmení mláïat ještì 2.6. 1999 a 2.6. 2001. Všechna ètyøi zjištìná hnízdìní byla na ploše o prùmìru 690m. Dle dostupných literárních pramenù a aktuální databáze EURINGu (Staav & Fransson 2006) se jedná o kontrolní odchyt nejstaršího zjištìného lejska bìlokrkého. Dosavadní publikovaný rekord držel nìmecký kroužkovanec s vìkem 7 let a 11 mìsícù (Staav & Fransson 2006). Dle osobního sdìlení R. Staava ze švédské kroužkovací centrály je však nejstarším lejskem nejménì desetiletá samice kroužkovaná soukromým kroužkem na ostrovì Gotland. U blízce pøíbuzného lejska èernohlavého je maximální zjištìný vìk 10 let a 11 mìsícù pro jednoho finského jedince. V databázi zpìtných hlášení KS NM Praha jsou ètyøi záznamy lejskù bìlokrkých s maximálním zjištìným vìkem osmi let (všichni ètyøi ptáci byli kroužkování jako mláïata). Literatura Král M. 2006. Návraty lejska bìlokrkého na rodištì. Živa 54: 132-133. Král M. & Pithart K. 1995: Stáøí lejska bìlokrkého (Ficedula albicollis). Sylvia 31: 69-74. Staav R. 1998: The longevity list of birds ringed in Europe. EURING Newsletter 2: 9-18. Staav R. 2001: Complementary longevity list of birds ringed in Europe. EURING Newsletter 3: 40-44. Staav R. & Fransson T. 2006: EURING list of longevity records for European birds. Pøístupno na: http://www.euring.org/data_and_codes/longevity.htm 20

Pozor na možné køížence slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) se slavíkem tmavým (Luscinia luscinia) Pavel Kverek Vilová 246, 294 02 Knìžmost, 723 009 527, 326 784 453, [email protected] Na možnost køížení zmínìných druhù slavíkù usuzuje napø. Kux & Weisz (1977). Existenci smíšených párù uvádí Becker (1995) z oblasti Braniborska. V Èeské republice jsem zjistil smíšený pár poprvé v roce 1992 a dále pak i úspìšné vyhnízdìní v roce 1997 (Kverek 1998). Prvního slavíka, nesoucího znaky køížení, jsem odchytil a popsal v roce 2002 (Kverek 2002). Tentýž pták se vrátil na stejnou lokalitu ještì v roce 2003, pozdìji již nebyl zjištìn. Dne10.06.2006 v podveèer byl na lokalitì Bøezno (MB) odchycen slavík nápadný robustní postavou. Po okroužkování byl urèen jako M +2.K, popsáno opeøení, stav kloaky, zmìøeno køídlo, ocas a tarsus. Dále byl zvážen a stanoven stupeò tuènosti. Podle zjištìných znakù, spoleèných pro slavíka obecného i slavíka tmavého, byl urèen jako pravdìpodobný køíženec tìchto druhù. Zjištìné znaky (RL - ruèní letky, RK - ruèní krovky). délka køídla pomìr RL od vrcholu zúžení pomìr 1.RL k RK ocas hmotnost tarsus tuènost

93 mm 3.4.2.5. pouze 3.RL - 6 mm 75 mm 24 g 28 mm stupeò 2

Poznámky k vyobrazeným køídlùm: 2

4

2

4

2

4

1. Luscinia luscinia (n=6) 1.RL o 5-8 mm kratší, 2.RL mezi 3.- 4. (5.)RL, køídlo 86-96 mm, zúžení pouze na 3.RL 2. Luscinia megarhynchos (n=361) 1.RL o 2 mm kratší nebo až o 7 mm delší, 2.RL mezi 4.- 6.RL (èastìji 5. - 6.RL), køídlo 79,5-90 mm, zúžení vždy na 3. a 4.RL (na 4.RL ménì výrazné)

1 1

1

1 21

2

3

3. L.luscinia x L.megarhynchos (n=2) 1.RL o 5, resp. o 6 mm kratší, 2.RL mezi 4.-5.RL, køídlo 90, resp. 93 mm, Zúžení pouze na 3.RL

Teprve odchyty hnízdících ptákù ukazují na možnost výskytu smíšených párù i v našich podmínkách. Pozdìji bylo doloženo i úspìšné vyvedení mláïat v Dolním Pometují na lokalitì Starý Ples, okr. Náchod, Kverek (1998) a koneènì se podaøilo odchytit i adultní ptáky, velmi pravdìpodobnì pocházející z podobných hnízdìní. Jedná se doposud o dva pøípady (Kverek, vlastní zjištìní), pøièemž odchycenými jedinci byli vždy samci starší dvou let (M,+2.K), tedy nejménì tøíletí. Zbarvením i zpìvem pøipomínali spíše slavíka obecného (hruï i spodní krovky ocasní bez tmavého zabarvení, ocasní pera svìtleji rezavá, zpìv s pøevažujícími motivy slavíka obecného). Na køídle však s pøevládajícími znaky slavíka tmavého (s výjimkou zaøazení 2. RL). Délka køídla, stejnì jako hmotnost obou samcù již vypovídá pøesvìdèivì ve prospìch slavíka tmavého. Zpìtnou kontrolou v databázi bylo vyèlenìno z prvních let výzkumu (1983-90) nìkolik dalších jedincù, nápadnì odlišných. Mohlo se už tehdy jednat o pøípadné køížence slavíkù? Doporuèení: Snad až na drobné odchylky ve zpìvu je pro terénního ornitologa možný køíženec slavíkù tìžko identifikovatelný. Prostøedí výskytu je alespoò v oblasti Mladoboleslavska totožné s hnízdními lokalitami slavíka obecného. Daleko vìtší možnost odhalení spoleèných znakù se nabízí pøi odchytech pro kroužkování, kdy slavíky posuzujeme v ruce. Zde je tøeba sledovat formuli køídla, podle Hromádko & spol. (1992) a podezøelé ptáky zdokumentovat. Stejnì jako možní køíženci i smíšené páry volí v podmínkách Mladoboleslavska (i Dolního Pometují) prostøedí blízké slavíku obecnému - tedy sušší biotop. Proto se jeví jako velmi dùležité pro kroužkování mláïat slavíkù, vìnovat zvýšenou pozornost také rodièovskému páru. Na lokalitì Starý Ples jsme mìli s východoèeskými kolegy zcela výjimeènou pøíležitost prohlédnout si hnízdo, postavené samicí slavíka tmavého (F,2.K, nažina è.2), ze spoleèného páru se slavíkem obecným. Pøímo na místì, ale i z poøízené fotodokumentace je patrné, že ani stavbou hnízda se v našich podmínkách pøíbuzné druhy slavíkù od sebe v zásadním neliší. Literatura: Becker J.1995: Sympatrisches Vorkommen und Hybridisierung von Sprosser Luscinia luscinia und Nachtigall L. megarhynchos bei Frankfurt, Brandenburg. Vogelwelt 116: 109-118 Hromádko M., Horáèek J., Chytil J., Pithart K. & Škopek J. 1992: Pøíruèka k urèování našich pìvcù 1. Hradec Králové Kux Z. & Weisz T. 1977: Pøíspìvek k rozšíøení slavíka tmavého (Luscinia luscinia) a slavíka obecného (L. megarhynchos) na východním Slovensku. Èasopis Mor. Muzea 62: 153-168. Kverek P. 1998: Dochází ke køížení slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) se slavíkem tmavým (L. luscinia)? Panurus 9: 99-102. Kverek P. 2002: Další køíženec slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) se slavíkem tmavým (L.luscinia). Sylvia 38: 125-128.

22

Pozn.redakce Výskyt slavíkù vykazujících znaky køížencù obou druhù je v posledních letech zøejmì èastìjší (alespoò ve støedních Èechách). Uvádíme další výskyty pravdìpodobných køížencù: 1) 2) 3) 4)

12.05.1997 chycen 1 M (+2.K) u Èelákovic (Praha - východ), M.Jelínek 02.05.2000 chycen 1 M (2.K) v Praze - Zbraslavi, M.Jelínek 29.05.2001 chycen 1 M (2.K) v Praze - Milíèovì, M.Jelínek 21.05.2006 chycen 1 M (2.K) u Podìbrad, L.Urbánek

Všichni tito ptáci byli zbarveni jako slavík obecný, znaky ve køídle však byli typické spíše pro slavíka tmavého (1.RL o 3 - 6 mm kratší než RK, vrchol 2.RL mezi 3. a 4.RL). Zpìv pøipomínal spíše zpìv slavíka obecného bez typických táhlých hvizdù. Doporuèujeme proto chyceným slavíkùm vìnovat zvýšenou pozornost a v pøípadì pochybností chycené ptáky promìøit, pøípadnì poøídit fotodokumentaci.

Praktický systém pro zaznamenávání pøepeøování Jaroslav Klápštì Železná 97, 468 22 Železný Brod Pøepeøování je v životì ptáka dùležitým procesem, který klade na jeho metabolismus obrovské nároky. Je to pravidelná obmìna opotøebovaných per, pøi které jde v podstatì o procesy dva: ecdysis - ztrátu starých per, a endysis - rùst nových per. Užívám tady názvu pøepeøování radìji než pelichání, protože mnohem lépe vystihuje celý cyklus výmìny peøí. Na základì prací døívìjších studentù pøepeøování uvedl SNOW (1967) do užívání jednoduchý èíselný systém pro záznamy pøepeøování køídelních letek a ocasních per. Tento systém se dobøe uplatnil a našel velikou oblibu i mezi kroužkovateli nejdøíve v Británii a pozdìji v mnoha jiných zemích vèetnì Austrálie. Podrobnì je popsán v GINN & MELVILLE (1983), kde je i názorné vyobrazení postupnì rostoucího pera - vždy dva pøípady pro každé èíselné oznaèení v šesti kategoriích od 0 do 5. Autoøi zdùrazòují, že na schùzi ornitologù z 13 evropských zemí konané v roce 1971 došlo k dohodì, že tento systém bude všeobecnì užíván. Mezi našimi kroužkovateli není dosud bìžnì užíván, a proto bude dobré se s ním seznámit. Pøi posuzování stadií pøepeøování držíme ptáka opatrnì v ruce. Pøi tom tzv. anglické držení je tady výhodou. Zvláštì opatrní musíme být u ptákù, kteøí podléhají úlekovému pelichání (stress moulting) a ztrácejí pøi držení v ruce peøí, èasto ve velkém množství. Nejèastìji to postihuje holubovité a drozdovité ptáky. Musíme tedy dobu držení v ruce zkrátit na absolutní minimum. (Nejsilnìjší úlekové pelichání jsem zažil u vzácné vlhy celebeské Meropogon forsteni dne 4.12.1981 vysoko v horách ostrova Sulawesi v Indonésii. Protože šlo o vùbec první odchyt této vlhy ornitologem ve 20. století, podrobná fotodokumentace byla nutná. Pozdìji to bylo ocenìno specialisty vèetnì takových, jako Hilary Fry.) Køídlo jemnì rozevíráme, abychom nejprve zjistili hranici mezi ruèními (primárními) letkami a loketními (sekundárními) letkami. Pøi nìkteré fázi pøepeøování nemusí být hranice 23

zcela zøejmá, ale pro záznamy pøepeøování je to velice dùležité. Ruèních letek je obyèejnì 10 (9 - 11), u pìvcù v Evropì vždy deset. Abnormální poèet ruèních letek je extrémnì vzácný. Pøepeøování zaznamenáváme ve stupnici od 0 - 5. Ruèní letky se èíslují dvìma zpùsoby: ascendantnì - od okraje køídla smìrem k tìlu a descendantnì - od zápìstního kloubu smìrem ven. Ascendantní zpùsob užívala øada známých ornitologù, napø. Ernst Hartert, Harry Witherby, Claud Ticehurst, Charles Vaurie, Ken Williamson a Lars Svensson. Descendantní zpùsob se užívá více v Americe a také stále èastìji pøi studiích pøepeøování, protože v tomto poøadí probíhá výmìna letek (napø.GINN & MELVILLE 1983, JENNI & WINKLER 1994). Je vždy nutno zaznamenávat, jaký zpùsob èíslování ruèních letek užíváme. Loketní letky jsou èíslovány vždy ascendantnì, tedy smìrem dovnitø k tìlu. U pìvcù je jich obyèejnì 9 (9 - 11), vèetnì ramenních (terciálních) letek, kterých je 3 - 5. Terciální letky jsou èasto èíslovány zvl᚝. Posouzení a èíselné oznaèení fází pøepeøování 0 - staré pero 1 - pero chybìjící, vypadlé, nebo jen toulec (pochva pera) bez praporu 2 - nové pero zaèínající rùst z toulce až do jedné tøetiny délky 3 - nové pero vyrostlé až do dvou tøetin délky 4 - nové pero v rozmezí od dvou tøetin délky až po plnì dorostlé pero, ale ještì se zbytky toulce u koøene 5 - nové pero úplnì dorostlé, bez zbytkù toulce

STARÉ

NOVÉ

Vìtšina ptákù má 12 ocasních per, t.j. 6 párù. V Evropì to jsou všichni pìvci s výjimkou cetie jižní (Cettia cetti), která má 5 párù. Neobvyklý poèet ocasních per se vyskytuje jen vzácnì, ale èastìji, než abnormální poèet ruèních a loketních letek. Karel Novotný z Mìlníka upozornil na nìkolik pøípadù, kdy mìl ledòáèek øíèní (Alcedo athis) vìtší poèet ocasních per. ÈECH (2006), který také ledòáèky podrobnì studuje, popisuje nìkolik pøípadù zjištìní 13 a 14 ocasních per u ledòáèkù na Podblanicku. Dodává, že ocasní partie ledòáèkù vykazují na rozdíl od køídel èasté vyjímeènosti. 24

Poøadí výmìny ocasních per je nejèastìji centrifugální - zaèíná u støedového páru a pokraèuje normálnì symetricky vždy v páru smìrem do stran. Ménì èastý je postup centripetální - od vnìjšku do støedu. Pøepeøování ocasních per bylo vìnováno ménì pozornosti a také tady dochází dost èasto k rùzným výjimkám. Pro ocasní (rýdovací) pera odbornì zvaná rectrices (jednotné èíslo = retrix) se ve svìtové literatuøe užívají zkratky R,T nebo t, napø. R1 - R6 pravá nebo levá strana, kde R6 je okrajové pero. Ocasní pera èíslujeme vždy od støedu do stran. Pøi podrobné prohlídce a posuzování fází pøepeøování mùžeme pøijít i na rùzné neobvyklosti v pøepeøování nebo pøípadnì zjistit, že nìkteré jsou èastìjší, než je všeobecnì známo. Napø. ZIELINSKA et al. (2005) chytili v Gdaòsku v Polsku mladého kosa èerného (Turdus merula), který pøepeøoval jako starý pták. Ze známých ornitologù se pøepeøováním ptákù nejvíce zabýval Erwin Stresemann (1889 - 1972). Série jeho studií o pøepeøování vycházely v nìmeckých a amerických èasopisech. Jeho zájem o pøepeøování ptákù vyvrcholil v klasické práci, kterou napsal se svou ženou Vestou (STRESEMANN & STRESEMANN 1966). Literatura ÈECH P. (ed) 2006: Ledòáèek øíèní Alcedo atthis - ochrana a výzkum. ZO ÈSOP Alcedo, Vlašim. GINNS H.B. & MELVILLE D.S. 1983: Moult in birds. British Trust for Ornithology, Tring. JENNI L. & WINKLER R. 1994: Moult and ageing of European passerines. Academic Press, London. SNOW D.W. 1967: A guide to moult in British birds. British Trust for Ornithology, Tring. STRESEMANN E. & STRESEMANN V. 1966: Die Mauser der Vögel. J.Ornithol.107 (Sonderheft):1 - 448. ZIELINSKA M., ZIELINSKI P. & MOKWA T. 2005: Juvenile Blackbird (Turdus merula) moulting primaries and secondaries. Ring 27 (1): 121 - 123.

25

Výbìr zajímavìjších zpìtných hlášení ptákù kroužkovaných v zahranièí Z literatury vybral Jaroslav Klápštì Tento krátký výbìr zajímavìjších zpìtných hlášení (ZH) je pøevážnì od ptákù kroužkovaných ve Švédsku. Tam bylo v letech 1911 - 2002 okroužkováno 10 010 109 ptákù, z kterých bylo získáno 135 929 ZH.

Orlovec øíèní Pandion haliaetus kroužkovaný jako pullus v Strathclyde v Anglii 14.7.1998 byl nalezený 19.11.2000 v Gambii (ve vzdálenosti 4831 km) v žaludku krokodýla! V Británii a Irsku bylo do roku 2004 okroužkováno 2039 orlovcù a získáno 170 zpìtných hlášení.

Poštolka obecná Falco tinnunculus kroužkovaná jako pullus 12.7.2001 v Lima, Dalarna ve Švédsku byla nalezena 13.11.2001 v Ad Dakhla na západní Sahaøe ve vzdálenosti 4688 km.

Ostøíž jižní Falco elenorae kroužkovaný 23.9.2002 na Isla Grossa, Castellón ve Španìlsku byl zastižen 28.1.2003 v Firaisana, Mandiavato na Madagaskaru ve vzdálenosti 8163 km.

Jeøáb popelavý Grus grus kroužkovaný 18.7.1992 v Kuusamo ve Finsku byl zastižen 6.2.1999 v Laguna da la Janda, Cádiz ve Španìlsku ve vzdálenosti 4013 km.

Kulík øíèní Charadrius dubius kroužkovaný jako pullus 20.6.1988 v Sandviken ve Švédsku byl uloven 10.12.1990 v Erode, Madras v jihovýchodní Indii ve vzdálenosti 7357 km. Je to první hlášení ve Švédsku kroužkovaného ptáka z Indie.

Chaluha pøíživná Stercorarius parasiticus kroužkovaná jako pullus 28.6.1998 v Agön, Hälsingland ve Švédsku byla nalezena uhynulá 30.9.2003 v Barra Vehla, Santa Catarina v Brazílii ve vzdálenosti 11 424 km. Je to první hlášení ve Švédsku kroužkovaného ptáka z jižní Ameriky.

Racek malý Larus minutus kroužkovaný jako pullus 7.7.1995 v provincii Vasterbotten ve Švédsku byl nalezen 23.6.1996 v Beaver Run Reservor v Pennsylvanii,USA ve vzdálenosti 6492 km. Je to první hlášení ptáka kroužkovaného ve Švédsku z USA.

26

Rybák dlouhoocasý Sterna paradisaea kroužkovaný jako pullus 27.6.2003 ve Vitskär, Rogsta, provincie Hälsingland ve Švédsku byl nalezen mrtvý po bouøi 1.12.2003 v Mason Bay, Steward Island, Nový Zéland ve vzdálenosti 17 508 km. Podle Švédù je to pravdìpodobnì nejdelší zaznamenaná vzdálenost mezi místem kroužkování a místem nálezu pro jakéhokoliv ptáka na svìtì. Britové ale uvádìjí u svého kroužkovance nalezeného v Anglesey, NSW v Austrálii v roce 1996 vzdálenost 18 056 km (Birding World 2005, 18, 5: 218). Jiný velice zajímavý nález je od ptáka kroužkovaného jako pullus 22.7.1961 na ostrùvku Farnes v Anglii, který 8.12.1961 narazil ve snìhové bouøi na japonskou velrybáøskou loï v Jižním oceánu, ve vzdálenosti 12 996 km. Je to dosud nejjižnìjší (56.20 S) ZH jakéhokoliv ptáka s kroužkem britské a irské centrály.

Strakapoud velký Dendrocopos major kroužkovaný jako M1K 5.10.1994 u Stockholmu ve Švédsku byl nalezen mrtvý 1.12.1998 v Cervinara v Itálii ve vzdálenosti 2 077 km.

Èervenka obecná Erithacus rubecula kroužkovaná jako 1K 2.10.1992 na Shetlandech ve Skotsku byla nalezena mrtvá 11.6.1993 vysoko na severu na ostrovì Jan Mayen (71 N) mezi Grónskem a Norskem ve vzdálenosti 1231 km. Je to dosud nejsevernìjší nález jakéhokoliv britského pìvce. Zajímavá je i èervenka kroužkovaná ve Švédsku 26.4.1997 v 9 hodin v Ottenby Bird Observatory kontrolovaná za 21 hodin v Jurmo ve Finsku ve vzdálenosti 507 km. Zcela mimoøádný let za jednu noc!

Slavík modráèek Luscinia svecica kroužkovaný jako M1K 20.8.2000 v Annsjon Bird Observatory ve Švédsku byl uloven 31.3.2001 malým chlapcem v Dab Kot v Pákistánu ve vzdálenosti 5209 km. Jiný modráèek, kroužkovaný rovnìž ve Švédsku dne30.8.1990 jako F byl nalezen mrtvý 11.11.1990 v poušti státu Katar na Arabském poloostrovì ve vzdálenosti 4797 km.

Cvrèilka zelená Lacustella naevia kroužkovaná v Djoudj v Senegalu v únoru 1993 byla 22.7.1993 nalezena mrtvá v masce chladièe auta v Cubica v Anglii. Jiná cvrèilka, kroužkovaná 1.9.1991 v Ovre Foret ve Švédsku byla nalezena mrtvá na Cap Iouik v Mauretánii ve vzdálenosti 5198 km. Z kroužkovaných cvrèilek zelených je velice málo dálkových ZH.

Rákosník obecný Acrocephalus scirpaceus kroužkovaný 21.8.2001 v hrabství Kent v Anglii byl nalezen v øíjnu 2001 chycený v síti pavouka (!) v Guinea Bissau v západní Africe. Z více než 650 000 rákosníkù obecných kroužkovaných v Británii a Irsku jich bylo 1040 hlášeno ze zahranièí, z toho 78 z Afriky na jih od Sahary (z nich 70 ze Senegalu). Nejvíc ZH je z Francie (274), kde vìtšina ptákù byla kontrolována kroužkovateli.

27

Budníèek vìtší Phylloscopus trochilus kroužkovaný 12.9.1993 v Gavle ve Švédsku a kroužek nalezen 10.8.1994 farmáøem u Hopetown v Kapské provincii v Jižní Africe ve vzdálenosti 10 066 km.

Pìnice pokøovní Sylvia curruca kroužkovaná 29.7.1990 na ostrovì Gotland ve Švédsku byla 15.1.1991 støelena z praku v Èadu ve vzdálenosti 5115 km. Je to první ZH pìnice pokøovní kroužkované ve Švédsku a hlášené z Afriky na jih od Sahary.

Králíèek obecný Regulus regulus kroužkován jako M1K v Holmön ve Švédsku 14.10.1991 a kontrolovaný za 11 dní dne 25.10.1991 ve Wells, Norfolk v Anglii ve vzdálenosti 1672 km s prùmìrem 152 km za den. Jiný králíèek obecný kroužkovaný jako M1K 24.9.1999 v provincii Uppland ve Švédsku byl kontrolován 20.10.1999 ve Skotsku ve vzdálenosti 1272 km. Pozoruhodné je ZH samice králíèka obecného kroužkované 19.9.1989 v Stora Fjäderäggs Bird Station ve Švédsku, která byla po 30 dnech 19.10.1989 nalezena mrtvá v Loire Atlantique ve Francii ve vzdálenosti 2322 km. Prùmìrná rychlost tahu je 77 km za den.

Lejsek šedý Muscicapa striata kroužkovaný jako 1K 29.8.1993 na Gotlandu ve Švédsku byl chycen koèkou 10.8.1994 v Cullinan, Transvaal v Jižní Africe ve vzdálenosti 9226 km.

Lejsek èernohlavý Ficedula hypoleuca kroužkovaný jako pullus 25.6.1995 v Robbo, provincie Bohuslän ve Švédsku byl uloven 5.12.1995 v Alenga v Ugandì ve vzdálenosti 6492 km. Je to první ZH lejska èernohlavého ze Švédska v tropické Africe.

uhýk obecný Lanius collurio kroužkován jako pullus 26.6.1988 v Ostergötland ve Švédsku byl uloven v dubnu 1991 v Angole ve vzdálenosti 7594 km.

Snìhule severní Plectrophenax nivalis kroužkovaná 7.4.1959 na Fair Isle ve Skotsku (rasa insulae) byla ulovena v Kanadì na ostrovì Fogo, Newfoundland ve vzdálenosti 3528 km. Zajímavý pøelet Atlantického oceánu pìvcem z Evropy do Ameriky.

Strnad tajgový Emberiza rustica (døíve zvaný strnad rolní) - adultní samec kroužkovaný 16.9.2001 poblíž Umea (Vaasa) ve Švédsku byl nalezen 1.11.2004 v Èínì poblíž hranice se Severní Koreou ve vzdálenosti 6443 km. V roce 2006 obdržela švédská kroužkovací stanice hned tøi zajímavá zpìtná hlášení tohoto druhu. Všichni ptáci byli kroužkováni jako mláïata v severním Švédsku (èervenec, srpen) a nalezeni bìhem øíjna a listopadu ulovení na ptaèím trhu ve mìstì Tianjin v severovýchodní Èínì ve vzdálenosti ca 6500 km.

28

KDO TO BYL CHRIS MEAD (1940 - 2003) ? Anglièan Chris Mead (vysl. Kris Míd) byl jedním z nejznámìjších ornitologù mé generace. Celou tøetinu století pracoval na plný úvazek jako pracovník britské a irské kroužkovací centrály v organizaci British Trust for Ornithology (BTO). Byl to velice oblíbený, neobyèejnì nadšený kroužkovatel a autor mnoha studií a knih. V anglicky mluvících zemích po celém svìtì ho znal každý, kdo se zajímal o ptáky. V zemích západní Evropy ho znali všichni kroužkovatelé. U nás je ménì známý, a proto si ho alespoò struènì pøipomeneme. Chris, celým jménem Christopher John Mead , se narodil 1.kvìtna 1940 v Hove, v hrabství West Sussex, jako syn obchodníka s potravinami. Jeho nadšení pro ptáky bylo u nìho patrné už v útlém vìku. Vystudoval nejprve matematiku na univerzitì v Cambridge a pozdìji biologii. V roce 1960 získal kroužkovací licenci BTO "A" a stal se sám instruktorem a sponzorem kroužkování. Jeho instruktorem, který ho vyškolil v kroužkování ptákù, byl známý ornitolog Clive Minton (nar. 1934). Bylo to v dobì, kdy Minton zaèal ve velikém mìøítku chytat bahòáky do nárazových sítí a na moøském pobøeží v dobì pøílivu do raketami odpalovaných sítí. Chris Mead mìl od té doby v oblibì bahòáky a velké odchytové akce. Byl èlenem prestižní "Wash Wader Ringing Group". Clive Minton v roce 1978 emigroval do Austrálie a žije v Melbourne. Založil tam skupinu pro výzkum bahòákù, která je velice úspìšná. Od roku 1981 pravidelnì poøádá a vede expedice do odlehlých, neobydlených oblastí, hlavnì na pobøeží severozápadní Austrálie. Ve svìtì je dodnes považovaný za jednoho z nejvìtších expertù na hromadné odchyty ptákù pomocí raketami odpalovaných sítí. Chris Mead pracoval od roku 1961 v BTO, hlavnì v kroužkovací stanici. V té dobì už pøes sto kroužkovatelù kroužkovalo víc než tisíc ptákù roènì. Po mnoho let byl vedoucím stanice. Pùsobil tam až do roku 1995, kdy po srdeèním infarktu, který prodìlal v roce 1994, odešel do pøedèasného dùchodu. S BTO ale stále externì spolupracoval, hlavnì jako konzultant pro tisk. Pravidelnì vystupoval v televizi a v rozhlase v programech o tahu a kroužkování ptákù. Už od poèátku byl èlenem Euringu a v letech 1983 - 85 byl jeho sekretáøem. Se svou ženou Verity (které øíkal "Ví") byl v roce 1968 organizátorem výzkumu hnízdního rozšíøení ptákù pro BTO Atlas. Organizoval také výzkumy pro nìkolik samostatných lokálních atlasù. Jeho nejvìtším zájmem v ornitologii bylo kroužkování, studium pøepeøování a výzkum populaèní dynamiky ptákù. Mìl veliké znalosti o tahu ptákù po celém svìtì a o nejvyšším vìku jednotlivých druhù ptákù zjištìném kroužkováním. Hodnì cestoval za ptactvem, navštívil USA, Belize (Britský Honduras), Zimbabwe, Senegal a mnoho dalších zemí. Zúèastòoval se kroužkovacích výprav na Iberský poloostrov, hlavnì do Portugalska. Stal se pak na jedenáct let vedoucím "Iberian Ringing Group" - skupiny, která jezdila pravidelnì kroužkovat ptáky do Portugalska a Španìlska. Pøi mnoha pøíležitostech fotografoval pro studijní úèely detaily ptákù držených v ruce. Propagoval studium a odchyty ptákù pro kroužkování v hnízdní dobì. Už od roku 1993 se osobnì zúèastòoval akcí CES v Norfolku. Osobnì okroužkoval pøes 250 000 ptákù v Evropì, Americe, Asii a Africe. Z britských pìvcù mìl v nejvìtší oblibì vlaštovky obecné, bøehule øíèní, èervenky, lejsky èernohlavé a sýkory. Své oblíbené druhy, vlaštovky a bøehule, kroužkoval nejèastìji pøi odchytech na spoleèných nocovištích.

29

Odborné èlánky a studie publikoval v èasopisech Ardeola, Bird Study, Bird Watching, Birds, British Wildlife, Bulletin of the British Ornithologists´ Club a Ringing & Migration. Každý se mnou vždy souhlasil, že jeho 68 stránková publikace "Bird Ringing" (1974) nemùže být v tomto rozsahu napsána lépe. Samostatnì publikoval knihy Bird Migration (1983), Robins (1984) a Owls (1987). Jako spoluautor napsal též nìkolik knih a pøíspìvky má v celé øadì dalších publikací. Z tìch známìjších to jsou: A Dictionary of Birds, Peregrine Falcon Populations, The Atlas of Bird Migration, The Birds of the Western Palearctic, Bird Families of the World a The Migration Atlas, kde zpracoval texty pro vlaštovku a bøehuli. Kromì ornitologie se Chris Mead zajímal o pøírodu všeobecnì. Studoval také lokální historii svého kraje a rád poslouchal jazz, hlavnì skladby a orchestr Duke Ellingtona. Úmrtí Chris Meada 16. ledna 2003 pøišlo jako šok pro jeho èetné pøátele na celém svìtì. Na žádného jiného zesnulého ornitologa poslední doby nebylo tak hodnì a tak dlouho v ornitologických kruzích vzpomínáno, jako na nìho. Asi proto, jak zdùraznil Clive Minton, že Chris Mead mìl neobyèejnì laskavé a šlechetné srdce. Bylo rozhodnuto, že v prostorách BTO bude zøízena nová ornitologická knihovna, jedna z nejvìtších svého druhu, která ponese jeho jméno - "The Chris Mead Library". Na pøipravené pamìtní desce je nápis, který v pøekladu zní: "Tato knihovna je vìnována památce Chris Meada (1940 - 2003), který inspiroval ornitology a kroužkovatele BTO po víc než 40 let. Byl to èlovìk myšlenek, nadšení a mimoøádných znalostí".

Jaroslav Klápštì

30

Vzpomínka na Václava Janáka ( 12.09.1937 - 31.01. 2007) V pátek dne 9. února 2007 jsme se ráno sešli v sídle Kroužkovací stanice Národního muzea, abychom se vydali (Jaroslav Cepák, Jiøí Formánek, Jaroslav Škopek) do Lázní Bìlohradu. Pravidelnì jsme tam po léta jezdili, abychom se setkali s Václavem Janákem. Tentokrát jsme se tam s ním jeli rozlouèit. Naposledy ! Zákeøná choroba nebere ohledy na to, zda ukonèí životní pou èlovìka, který neví, "co dál", nebo èlovìka, který je dosud plný tvùrèích sil, nápadù, elánu a životního optimismu. Zcela zaplnìný kostel, krásnì lidská slova místního faráøe (vèetnì zmínky o ptácích a ornitologických kroužcích), to vše potvrdilo, že navždy odešel výjimeèný èlovìk. Krátce poté, co jsme opustili høbitov, letìla vysoko nad ním labu. Tak vysoko, že jsme nevidìli, zda mìla na noze kroužek. Mùžeme si však klidnì myslet, že ano - a že se právì tato vyslankynì ptaèí øíše pøilétla rozlouèit za všechny ty, pro nìž Václav Janák po celá ta dlouhá léta kroužky vyrábìl. Uzavøela se tak jedna dlouhá kapitola naší kroužkovací èinnosti - ruèní výroba kroužkù. Ta pùvodnì (od roku 1934) pokrývala veškeré požadavky na kroužky, s postupným rùstem spotøeby "malých" kroužkù byla omezována a výroba kroužkù malých typù byla zadávána specializovaným zahranièním firmám. Spolupráce s Václavem Janákem zaèala na podzim roku 1979. Tehdy - po náhlém úmrtí Zdeòka Klùze - bylo nutno hledat nového výrobce kroužkù, pokud možno opìt v Lázních Bìlohradì, kde byly deponovány veškeré "pøípravky" pro výrobu a bylo tam i tehdy nezbytné zázemí (podnik "Rozvoj" se sídlem v Nové Pace). A pomohla paní Klùzová, která v té dobì pracovala na øeditelství podniku "Lemex" (lesní mechanizace). Seznámila nás s šikovným a ochotným nástrojaøem tohoto podniku, místním rodákem Václavem Janákem. A tak zaèala spolupráce trvající více než ètvrt století. Spolupráce s Václavem Janákem byla od samých poèátkù z jeho strany zcela bezproblémová. Urèité problémy se pøi zajišování výroby obèas vyskytly - pøedevším šlo o kolísající kvalitu tabulí plechu, z nichž se kroužky "støíhaly". Tyto tabule si Václav obstarával sám, výjimeènì jsme plech vezli z Prahy. Václav do výroby kroužkù vnesl celou øadu vylepšujících krokù a prvkù. Byly to právì kroužky na labutì velké, s nimiž jsme Václava "zlobili" nejvíce: postupnì jsme požadovali stále silnìjší plech, až jsme se nakonec vrátili ke kroužkùm s uzávìrem (se "zámkem"). Václav už sice výrobu kroužkù vìtších typù s uzávìrem nepamatoval, ale s úspìchem zvládl i tento problém. Nesmíme opomenout zdùraznit, že výroba kroužkù a "úøad" s ní spojený byly témìø celorodinnou záležitostí. Po celou dobu obìtavì vypomáhala pøedevším manželka Jarmila… Kroužky vìtších typù (EX, D, C, BX, A) vyrábìl V. Janák až do konce roku 2006. Kroužky "støedních" typù (R, K, H, En) byly postupnì objednávány u švédského, pozdìji rovnìž polského výrobce. Do Lázní Bìlohradu jsme jezdívali témìø vždy ranním autobusem. V letech, kdy Václav ještì chodil do zamìstnání, jsme èekávali na jeho pøíchod na rùzných místech. V posledním desetiletí pak v útulné hospodì "U Sehnalù" nedaleko kostela. 31

Po krátkém posezení jsme se pak vždy pøesunuli k Janákùm, kde už èekala paní Jarmila s šálky voòavé kávy. Po dojednání všech nezbytností jsme odcházeli s krabicí "èerstvých" kroužkù na autobus do Prahy. Ve Václavovi jsme ztratili nejen zruèného a spolehlivého výrobce kroužkù, ale i výborného kamaráda a pøíjemného spoleèníka.

Jaroslav Škopek, Jiøí Formánek

Zemøel Oldøich Kankrlík V polovinì února 2007 nás zastihla smutná zpráva. V úterý 13. února náhle zemøel známý ornitolog, ochránce pøírody a kroužkovatel Oldøich Kankrlík z Horní Pìny na Jindøichohradecku. Pan Kankrlík se narodil v Plzni a již od dìtství se zajímal o pøírodu. Po pøesídlení na jih Èech se natrvalo usadil v Horní Pìnì (v roce 1967) a pracoval jako vedoucí pily ve Lhotì u Èímìøe. Právì místa, kde pøechází Tøeboòská pánev k Vysoèinì - oblast Jindøichohradecka a Novobystøicka, se stala jeho "ornitologickým rajónem". Všestranný zájem o pøírodu se plnì projevil v jeho ochranáøské èinnosti - jako zástupce ÈSOP se úèastnil stovek správních øízení - šlo zejména o projednávání staveb ve volné krajinì, odbahòování rybníkù, kácení bøehových porostù, vypouštìní umìle odchovaných "kachen divokých" atd. Osobnì se zasadil o vyhlášení nìkolika pøírodních rezervací (za všechny lze jmenovat Kaèležský a Krvavý rybník) I nìkteøí kolegové-ochranáøi považovali jeho postoje, zejména jeho neoblomnost a neochotu ke kompromisùm, až za extrémní. Za jeho názory ale vždy stál pouze hluboký a nezištný vztah k pøírodì, postavený na dlouholetých zkušenostech a pochopení pøírodních a biologických dìjù. Oldøich Kankrlík se aktivnì úèastnil vìtšiny akcí poøádaných ÈSO - "Mapováním hnízdního rozšíøení ptákù" poèínaje a pravidelným poøádáním "Vítání ptaèího zpìvu" a "Festivalu ptactva" konèe. Pokud budete projíždìt lesy ve východní èásti Jindøichohradecka, jistì si kolem vìtšiny lesních cest všimnete oèíslovaných ptaèích budek. Všechny jsou dílem pana Kankrlíka. Èíslo jím instalovaných budek pøekroèili 20 tisíc - témìø urèitì se jedná o svìtový rekord. Vìtšinu budek pravidelnì èistil a opravoval. Obdivuhodná je i jeho kroužkovací èinnost. Zpoèátku se specializoval pøedevším na dravce a sovy. Desítky okroužkovaných jestøábù, kání lesních, pochopù a výrù pøinesly mnoho cenných zpìtných hlášení. Kroužkoval i oba druhy èápù, volavky popelavé na kolonii u Matìjovce, kormorány velké na Krvavém rybníku, v posledních 10 letech i dvì hnízda orlù moøských. Kroužkování na Kaèležském rybníku pøineslo mnohé vzácné odchyty - pravidelnì zde kroužkoval sluèky malé, chøástaly kropenaté, hýly rudé. Ústøièník velký, kterého tu oznaèil v øíjnu 1989, byl po 14 dnech hlášen z Itálie - jedná se o dosud jediné naše hlášení tohoto druhu. V posledních tøech letech se podílel (spolu s Petrem Malèákem a Milošem Chaloupkou) i na kroužkování v rámci projektu CES na Krvavém rybníku. Jeho peèlivì vyplnìné "Cesové sešity" by mohly sloužit za vzor terénní dokumentace. Odchodem kolegy Kankrlíka ztrácí Kroužkovací stanice a ÈSO vynikajícího spolupracovníka a pøíroda Jindøichohradecka pak zapáleného a obìtavého ochránce.

Jaroslav Cepák 32

Osiøelá Slòava V nedìli 12.listopadu 2006, krátce po návratu z Litomyšle z 25. aktivu spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea Praha, nás zastihla velmi smutná zpráva: 9. listopadu 2006 zemøel Viliam Kubán (narodil se 19.èervence 1927), velký milovník a znalec ptákù, osobnost velmi dobøe známá naprosté vìtšinì slovenských i èeských ornitologù, pøedevším kroužkovatelù. Pøi obdržení takové zprávy se èlovìku okamžitì jako filmový pás zaène odvíjet vše, co bylo s panem Viliamem Kubánem (pozdìji Vilkem) spojeno. A v mém pøípadì (od roku 1978) toho nebylo málo: pøedevším stovky dopisù, tisíce vyplnìných kroužkovacích seznamù, tisíce zabalených a odeslaných kroužkù, ale i osobní setkání na dvou aktivech kroužkovatelù. Na ten první - do jihomoravské Lednice - pøijel Viliam Kubán s partou svých žákù a odchovancù pomalovaným "expedièním" vozidlem (Škoda 1203). A na druhý - do Lázní Bohdanèe - pøijel na pozvání pracovníkù kroužkovací stanice. Se Štefanem Šiškou, rovnìž jedním z jeho žákù, coby øidièem i "asistentem". Sice jen na jeden den, ale hlavní cíl jeho návštìvy - ukázka použití jím vlastnoruènì vyrobené vábnièky na "prepelièky" - byl splnìn zpùsobem, který se hluboko zaryl do pamìti všech pøítomných. S odstupem èasu na tom nic nemìní ani skuteènost, že v dnešní dobì jsou u nás køepelky polní chytány již s využitím pøehrávky hlasu pomocí nejmodernìjší techniky. Nemohu se však ubránit dojmu, že tomu tak v mnoha pøípadech je proto, že málokdo má pro použití vábnièky tak dokonalý cit a zkušenosti jako V. Kubán. A v pøípadì poèáteèních nezdarù pak chybí nezbytná trpìlivost a vytrvalost. Samostatnou pozornost si zasluhují èetné dopisy od Vilka. Málokterý byl pouze jednostránkový - vìtšinou byla popsána alespoò èást druhé strany. Dùležitost nìkterých slov èi vìt byla zdùrazòována pomocí rùzného poètu vykøièníkù, popøípadì èervenou propisovaèkou. V dopisech Vilko vždy úvodem v krátkosti popsal "stav a pohyb ptactva" na Slòavì, v jarním a podzimním období si nejvíce stìžovával na nepøízeò poèasí pro odchyt do nárazových sítí ("tie vetre, tie vetre !!!!!!!!"). V prùbìhu hnízdního období nikdy nechybìla zpráva o hnízdìní na ostrovì "Èajka". Dovedl si velmi jadrnì postìžovat na ty, kteøí ho právì trápili, politikù nevyjímajíc. Jeho dopisy byly pro celou kroužkovací stanici vždy pøíjemným obveselením: text byl totiž prokládán rùznými veršovánkami, èasto vtipnými až "košilatými". Všechny dámy, které postupnì v kroužkovací stanici pracovaly, jím byly shodnì oslovovány jako "zlaté" (s výjimkou Jany Oborské - Jandové žádnou z nich Vilko nikdy nevidìl). Èetba tìchto dopisù nebyla zcela jednoduchou záležitostí: byly nespornì psány velice rychle a energicky, používané názvosloví ptákù bylo dokladem toho, z èeho mìli døíve možnost èerpat slovenští zájemci o ptactvo. Ale ty základní "jazykové køížence" jsme se nauèili brzy odhalovat a urèovat, pøi luštìní nìkterých výrazù jsem alespoò mohl zúroèit jazykové zkušenosti nabyté bìhem roèního pobytu ve slovenských kasárnách a jejich nejbližším okolí. Také proto jsem býval povìøován pøedèítáním tìch obzvláštì "povedených" dopisù. Po øadu let si Viliam Kubán dopisoval s nìkterými dalšími èeskými ornitology. Z poèátku to byli pøedevším Otakar Paøík a Václav Kruis, až do poslední doby pak Karel Stružinský, který V. Kubána pøed lety v Piešanech rovnìž navštívil. Opakovaným pozváním na návštìvu Vilkova království už se nedalo dále vzdorovat, a tak jsme se koneènì domluvili (Jiøí Formánek, František Novák, Jaroslav Škopek a Miroslav Jelínek - ten však nakonec musel cestu odložit), že v polovinì kvìtna 1999 vyrazíme na pár dnù do Piešan. Návštìva byla naèasována i do souvislosti s blížícím se dosažením hranice 100 000 okroužkovaných ptákù. Vilko byl nesmírnì obìtavý èlovìk, 33

který rád dìlal radost druhým: na datu naší chystané návštìvy mu vadilo pouze to, že ještì nebudou zralé "strešne, …boli byste si vzali do bednièiek". Po pøíjezdu do Piešan a krátkém obèerstvení nám každému bylo pøidìleno jízdní kolo. Ani si už nevzpomínáme, zda se nás Vilko ptal, zda "vieme bicyklova". Nikoho z nás však nemusel vozit na nosièi jako kdysi Václava Kruise. Vilko vyrazil a my se museli snažit, abychom se ho udrželi. Ukazoval nám, kde v zimì pøikrmuje, chytá a kroužkuje labutì velké, museli jsme ochutnat léèivou a jistì zdravou vodu z pramene v parku a na závìr nás zavezl pøímo do centra lázní, kde vyvìralo i dobré a cenovì zcela dostupné pivo. Bìhem pøíjemného posezení jsme nemìli problém jich vypít více než té léèivé vody. A pak už následoval pøesun do Vilkova království - na povìstnou "výsadbu". Výsadba je poloostrovem (350 x 80 metrù) vybíhajícím do pøehrady Slòavy, kde Vilko pracoval po dlouhá léta jako "vodní stráž". Aby se na pùvodnì holém místì mohli bìhem prùtahu ptáci zastavovat a v hnízdní dobì zde našli i pøíhodné podmínky pro hnízdìní, vysazoval Vilko nejrùznìjší keøíky (pøevážnì bobuloviny), ale i bøízy, vrby, rákos a orobinec. Vysazením tìchto rostlin však práce zdaleka neskonèila: bylo nutné keøíky každoroènì sestøihávat a prostory mezi nimi ruènì kosit. A kosit musel Vilko rovnìž ostrov "Èajka", nebo jinak by tam rackové a rybáci obecní nemohli hnízdit. Na ostrov jsme byli pøepravováni na loïce, pokusy vystøídat houževnatého hostitele ve veslování byly rezolutnì odmítnuty. Kromì tisícù rackù chechtavých jsme mìli možnost vidìt i hnízdo rackù bouøních, rackù èernohlavých (dospìlého ptáka nám "asistent" Štefan Šiško pøinesl, abychom si na nìj mohli sáhnout) a mláïata z 1 hnízda rackù bìlohlavých. Ta jsme potkali ukrytá již mimo hnízdo. A nesmíme zapomenout na hnízdící rybáky obecné. Pøed tìmi 20 lety, kdy mì zaèal Viliam Kubán na jeho "výsadbu pozýva", by zážitek z návštìvy ostrova "Èajka" jistì nebyl tak silný. Vždy tou dobou u nás ještì rackové chechtaví bìžnì a poèetnì hnízdili! A na ostrovì nebylo ještì tak pestré druhové zastoupení. Obdobnì probíhala i naše návštìva Piešan v následujícím roce. Ale to už bychom se opakovali. Jen snad tolik, že Štefana Šišku v roli Vilkova "asistenta" vystøídal stejnì obìtavý Marko Fábry a naše øady rozšíøili Miroslav a Jaroslav Jelínkové, kterým Vilko zjednodušenì øíkal "bratia Jelínkovci". Posláním a úèelem této krátké vzpomínky rozhodnì nemìl být výèet rùzných událostí, ale poukázání na hlavní Vilkovy vlastnosti: nezištnou obìtavost, kolegiálnost, krásný pøístup k mladým lidem se spoleènými zájmy, hezký vztah k ptákùm a ke všemu živému vùbec. A v kontrastu k nim nemusí zápornì pùsobit hrdost, neoblomnost, výbušnost a zarputilost pro vìc - ovšem na správném místì . A u Vilka se všechny tyto vlastnosti krásnì svornì snoubily v té krystalicky èisté podobì. Viliam Kubán okroužkoval pøes 120 000 ptákù, pøevážnì pìvcù. Tato skupina ptákù byla na Slovensku místními kroužkovateli dlouhá léta opomíjena. Nebylo ani divu, když všude kolem bylo plno majestátných dravcù, elegantních zástupcù brodivých, tisícihlavá hejna protahujících bahòákù atp. Vilko svou dlouholetou èinností získal bohatou øadu cenných a zcela pùvodních výsledkù o migraci ptákù územím západního Slovenska. Myslíme si, že rozsah jeho èinnosti a její ušlechtilý obsah zùstane na Slovensku navždy nepøekonán ! A Slòavì - hlavnì ostrovu "Èajka" a osiøelé výsadbì - pøejme, aby se "našli" pokraèovatelé.

Jaroslav Škopek

34

Výzva ke spolupráci Sledování vážek odchycených do ornitologických sítí Jaroslav Koleèek 756 52 Støítež nad Beèvou 246, e-mail: [email protected] Již nìkolik let se zabývám shromažïování údajù o druhové skladbì neptaèí fauny náhodnì chytané do nárazových sítí. Chtìl bych proto touto cestou poprosit všechny kroužkovatele, aby vìnovali zvýšenou pozornost vážkám, které naleznou zachycené v nárazových sítích. Dospìlé vážky se v sítích objevují nejèastìji pøi kroužkovacích akcích vìtšího rozsahu (CES, Acrocephalus) poøádaných od kvìtna do øíjna v blízkosti vod. Pokud se Vám náhodou podaøí vážku v síti nalézt, pokuste se ji prosím vyfotografovat a zaslat mi emailem nebo poštou její fotografii. Pokud dokážete jedince pøesnì urèit, staèí mi informace o odchyceném druhu. V pøípadì, že dojde pøi vyprošování vážky k jejímu úhynu, mùžete mi zaslat celý exempláø nebo alespoò jeho èást. Zde pouze pro jistotu uvádím, že vážky jsou èlovìku neškodné, nekoušou a není dùvod je pøed vyproštìním ze sítì usmrcovat. Uvítám také slovní charakteristiku vážek, které v sítích (resp. na nich sedící) naleznete (velikost, barva, poèty, odhad frekvence odchytu…) nebo i pouhou informaci, že se vám vážky chytají. Nezapomeòte prosím uvést své jméno, datum a èas nálezu odchycených vážek a jejich poèetnost, lokalitu, biotop a popis okolí sítì, celkovou délku sítì nebo linie, v níž byly vážky odchyceny, její výšku, popø. pøibližnou výšku nálezu vážek, velikost oka a materiál, z nìhož je sí vyrobena, pøíp. barvu sítì, je-li jiná než èerná. Mùžete pøipojit struèné údaje o poèasí atd. Èím více podrobností uvedete, tím lépe. Uvítám samozøejmì i starší fotografie a údaje. Vzhledem k tomu, že øada z nás má bohaté zkušenosti i s náhodnými odchyty a vyprošováním dalších skupin organismù, mùžete mi tyto údaje (vèetnì nálezù netopýrù) zaslat také. Mùže se jednat i o nálezy z jiných odchytových zaøízení. Všem, kdo mi svá pozorování a fotografie odchycených vážek èi jiných organismù kdykoli v budoucnu zašlou, pøedem velice dìkuji. Vaše informace si samozøejmì nechci nechat pro sebe. Pokud se podaøí nashromáždit více konkrétních poznatkù, budou tyto po zpracování vhodnou formou publikovány, vèetnì uvedení jmen autorù. Všechny konkrétní informace o výskytu jednotlivých druhù vážek budou dále využity pøi mapování rozšíøení vážek ÈR.

35