KROUŽKOVATEL. Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù. Kroužkovací stanice Národního muzea

KROUŽKOVATEL

Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea

1

KROUŽKOVATEL

DUBEN 2006

Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea Výkonný redaktor: Miroslav Jelínek Technická redaktorka: Zdeòka Vacíková Redakèní rada: Jaroslav Cepák, Petr Klvaòa, Jaroslav Škopek

KROUŽKOVATEL uveøejòuje: -

pokyny, informace a zajímavosti z Kroužkovací stanice informace ze Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice NM Praha zprávy z odchytových akcí pøíspìvky zamìøené na metodiku odchytu a kroužkování ptákù èlánky týkající se urèování volnì žijících druhù ptákù osobní zprávy zprávy z konferencí zamìøených na kroužkování a migraci ptákù

Kresba na obálce: Slavík modráèek (Luscinia svecica) - Václav Bartuška

Ve zpravodaji jsou vítány veškeré pøíspìvky a odborné èlánky týkající se problematiky kroužkování. Textové soubory zasílejte nejlépe e-mailem nebo poštou na disketì èi CD. Rukopisy jsou pøijímány ve formátech *.doc nebo *.rtf (MS Word). Obrazové pøílohy posílejte poštou nebo e-mailem naskenované v kvalitním rozlišení (300 dpi). Èlánek doplòte citovanou literaturou, krátkým souhrnem, pøípadnì nìkolika klíèovými slovy. Za pùvodnost a obsahovou správnost pøíspìvku odpovídají autoøi. Text prochází jazykovou úpravou v redakci Zpravodaje a mùže být pøipomínkovan èleny redakèní rady. Zpravodaj je vydáván bez výdìleèných úmyslù. Autoøi èlánkù nejsou honorováni.

Veškerou korespondenci a rukopisy zasílejte na adresu výkonného redaktora: Miroslav Jelínek, Urbánkova 3368, 143 00 Praha 12 – Modøany, e-mail: [email protected] nebo na Kroužkovací stanici: e-mail: [email protected] . Náklad: 500 výtiskù Tisk: JDS, Praha 10-Hostivaø

© Spoleènost spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea Praha, Praha 2006.

OBSAH JELÍNEK M. & CEPÁK J. Úvodem

1

Informace z Kroužkovací stanice a Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice KROUŽKOVACÍ STANICE Krátké zprávy

1

JELÍNEK M. & CEPÁK J. Nové typy kroužkù zavedené Kroužkovací stanicí

2

KROUŽKOVACÍ STANICE Pozor na kroužky typu N

2

KROUŽKOVACÍ STANICE Dodržování pokynù pro kroužkování v roce 2005

3

MATOUŠ J. Informace k poèítaèovému programu Rings

4

MATOUŠ J. Èlenské pøíspìvky Spoleènosti spolupracovníkù KSNM

5

CEPÁK J. Miliontý záznam okroužkovaného ptáka v databázi Kroužkovací stanice

6

JELÍNEK M. Kalendáø vìtších odchytových akcí v ÈR v roce 2006

6

JELÍNEK M. Pøehled zajímavìjších druhù ptákù kroužkovaných v roce 2005

7

KLVAÒA P. Migraèní atlas ptákù Èeské a Slovenské republiky

8

SCHROPFER L. Výsledky akce cílový druh roku 2005 - sluèka malá

9

CEPÁK J. Špaèek obecný - cílový druh roku 2006

11

JELÍNEK M., CEPÁK J. Z archivu Kroužkovací stanice, èást 1. potápky - brodiví

12

JELÍNEK M. Projekt CES v Èeské republice v roce 2005

16

ŠKOPEK J. & CEPÁK J. Sledování vlaštovek obecných v roce 2005

18

JELÍNEK M. & URBÁNEK L. Výsledky odchytové akce "Acrocephalus" v NPR Žehuòský rybník v letech 2001 až 2005 KLÁPŠTÌ J. Poznámky k rozšíøení a urèování rákosníka pokøovního (Acrocephalus dumetorum)

22 24

Osobní zprávy FORMÁNEK J. & ŠKOPEK J. Vzpomínka na Zdeòka Tecla (16.3.1931 - 21.10.2005)

28

Zprávy z konferencí SCHROPFER L. & CEPÁK J. 5. Gemeinsame Mitarbeitertagung der deutschen

29

Vogelwarten, 11. - 12.3.2006, Bad Blankenburg, Durynsko, Nìmecko HOØÁK D. & PROCHÁZKA P. SE European Bird Migration Network workshop v Praze

30

Úvodem Dostává se Vám do rukou první èíslo nového zpravodaje pro spolupracovníky Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze s názvem Kroužkovatel. Tento zpravodaj je vydáván Spoleèností spolupracovníkù Kroužkovací stanice a mìl by vycházet dvakrát roènì. Jeho náplní budou pøedevším pokyny, informace a zajímavosti z Kroužkovací stanice a Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice, zprávy z odchytových akcí, pøípadnì další èlánky vìnované hlavnì problematice kroužkování, tahu a odchytu ptákù. Hlavní souèástí podzimního èísla pak bude Zpráva Kroužkovací stanice za pøedešlý rok, která doposud vycházela ve Zprávách ÈSO. Obsah tohoto zpravodaje je však závislý pøedevším na dostatku pøíspìvkù od samotných kroužkovatelù. Tyto pøíspìvky nemusí být vždy zcela odborné, mohou obsahovat i jen zajímavosti èi postøehy zaznamenané jednotlivými ornitology. Vìøíme, že se Vám tento zpravodaj bude líbit a pøispìje k lepší informovanosti a zkvalitnìní naši èinnosti. Veškeré pøíspìvky zasílejte na adresu výkonného redaktora: Miroslav Jelínek, Urbánkova 3368, 143 00 Praha 12 – Modøany, e-mail: [email protected] nebo na Kroužkovací stanici: Kroužkovací stanice NM, Hornomìcholupská 34, 102 00 Praha 10 – Hostivaø, e-mail: [email protected] . Miroslav Jelínek & Jaroslav Cepák

Informace z Kroužkovací stanice a Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea Krátké zprávy Zmìna v personálním obsazení Kroužkovací stanice Ke konci roku 2005 opustil kroužkovací stanici její dlouholetý zamìstnanec dr. Jaroslav Škopek. Na jeho místo nastoupil od 1.1. 2006 Mgr. Petr Klvaòa, absolvent Pøírodovìdecké fakulty UK. Na tomto místì bychom J. Škopkovi rádi podìkovali za dlouholetou práci v KS a popøáli mnoho úspìchù v další práci. Omezení provozu Kroužkovací stanice Poèátkem kvìtna probìhne v objektu Kroužkovací stanice v Praze-Hostivaøi malování a úpravy vnitøních prostor. Pøedpokládáme, že po dobu cca 14 dnù bude provoz výraznì omezen (vèetnì odpojeného telefonu a e-mailu). 25. aktiv kroužkovatelù Ve dnech 11. - 12. listopadu 2006 probìhne v Litomyšli již 25. aktiv spolupracovníkù KS NM. Pozvánky s pøihláškou obdrží všichni kroužkovatelé zaèátkem léta.

1

Nové typy kroužkù zavedené Kroužkovací stanicí V prùbìhu roku 2004 a 2005 se rozhodla Kroužkovací stanice, po poradì s nìkterými kroužkovateli, v rámci zkvalitnìní kroužkovací èinnosti, pro výrobu nových typù kroužkù v souladu s doporuèeními EURINGU. Tyto zmìny byly již zapracovány do Pokynù pro èinnost spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea Praha i do objednávek kroužkù pro rok 2006. Souèasnì došlo k menším zmìnám pøedepsaných typù kroužkù pro jednotlivé druhy ptákù - viz Pokyny str.31 - 33. Jedná se o následující typy kroužkù: J - náhrada za typ P po vyèerpání èíselné øady HN - nízký kroužek o prùmìru 6,0 mm urèený pøedevším pro kulíška nejmenšího a hrdlièku divokou, pøípadnì kukaèku (kulíška a hrdlièku divokou nelze již nadále kroužkovat typem H) EN - nízký kroužek o prùmìru 7,0 mm, náhrada od zahranièního výrobce za nevyhovující nízké E tuzemské výroby, kroužek je výraznì pevnìjší s kvalitní ražbou. D ocel a C ocel - ocelové kroužky o prùmìru 9,0 a 11,0 mm urèené na druhy s vysokým opotøebením kroužkù (napø. vodní ptáci - pøedevším kachny, lyska apod.) C - pùvodní typ o prùmìru 12,0 mm byl rozdìlen na dva typy kroužkù - C s prùmìrem 11,0 mm a CB o prùmìru 13 mm. Toto rozdìlení by mìlo postihnou urèité rozdíly ve velikosti a prùmìru nohou druhù, pro které byl pùvodnì pøedepsán typ C. Kroužek s prùmìrem 12,0 mm nebude již nadále vyrábìn, starší zásoby tìchto kroužkù (C do è.142 000 a øada CB 11501 - 13500) lze však používat podle pùvodních pokynù. LB - tento typ s uzávìrem bude vzhledem k výraznì lepší kvalitì ražby nadále vyrábìn jen v Polsku. Kroužek od tohoto výrobce má však vnitøní prùmìr o 1 mm vìtší (26 mm), což je nutné zohlednit pøi kroužkování velmi malých mláïat! Kroužkovací stanice se nebrání pøípadným odùvodnìným pøipomínkám k jednotlivým typùm kroužkù. V pøípadì dostateèného využití (možnost objednávky u výrobce min. 500 ks kroužkù) je možné zavedení i dalších typù kroužkù, vèetnì ocelových. Miroslav Jelínek & Jaroslav Cepák

Pozor na kroužky typu N u zvonka zeleného !!!! Po mnoha letech výroby kroužkù typu N ve Švédsku (firma Mekaniska) jsme, zejména z ekonomických dùvodù, objednali kroužky N (prùmìr 2.8 mm) u polského výrobce (firma Aranea). U této firmy objednáváme více typù kroužkù a s jejich kvalitou zatím nebyly žádné problémy. Typ N se ale ukázal být problematickým pøi kroužkování zvonka zeleného (Carduelis chloris). Již nìkolik kroužkovatelù nás upozornilo, že okroužkovaní ptáci, kontrolovaní po nìkolika dnech èi týdnech, mìli kroužky pootevøené èi "ožvýkané". Tento jev se ojedinìle v minulosti vyskytl u jedné série švédských N. U ostatních druhù ptákù (sýkora koòadra, pìnkava obecná a jikavec) tento problém dosud nebyl zaznamenán. Zvonek, jako druh specializovaný na louskání semen, asi jako jediný dokáže mìkèí kroužek zobákem otevøít a zdeformovat. Vzhledem k výše uvedeným skuteènostem jsme nuceni zakázat kroužkování zvonkù zelených kroužky N polské výroby (øada N 522 001-552 000). Použití tìchto kroužkù u zvonka mùže ptákùm výraznì uškodit a zpùsobit vážné poranìní nohy. Porušení tohoto zákazu bude považováno za hrubý pøestupek. Pro ostatní druhy, pro které je pøedepsaný kroužek N, lze tento typ používat bez omezení. Upozoròujeme, že v pøípadì zvonka je 2

nepøípustné i používání kroužkù typu T (prùmìr 2.5 mm), který nìkteøí kroužkovatelé v rozporu s platnými pokyny používají. Jako alternativu lze v tomto roce výjimeènì použít pøi kroužkování zvonkù v hnízdní dobì kroužky typu Z (prùmìr 3,2 mm). Do pøíštího roku poèítáme s objednávkou kroužkù N opìt u švédského výrobce. Kroužkovací stanice

Kroužkování kriticky a silnì ohrožených druhù ptákù Nová vyhláška, umožòující kroužkování ptákù, bude øešit znaèení všech druhù ptákù, kromì vybraných vzácných a citlivých druhù. Kroužkování mláïat i dospìlých ptákù tìchto druhù na hnízdech èi v jejich bezprostøedním okolí nespadá pod režim vyhlášky a na jejich kroužkování si musí kroužkovatel individuálnì zažádat o odchylku na MŽP. Jedná se o následující druhy ptákù: Bukaè velký Bukáèek malý Kvakoš noèní Volavka støíbøitá Volavka bílá Volavka èervená Volavka vlasatá Kolpík bílý Orlovec øíèní Luòák hnìdý Luòák èervený Orel moøský Orel královský Orel køiklavý Orel skalní Orlík krátkoprstý Orel nejmenší Sokol stìhovavý Raroh velký Jeøáb popelavý Drop velký

Dytík úhorní Tenkozobec opaèný Pisila èáponohá Koliha velká Bøehouš èernoocasý Kulík hnìdý Racek èernohlavý Racek bouøní Racek bìlohlavý Rybák obecný Rybák èerný Rybák malý Rybák bahenní Rybák bìlokøídlý Puštík bìlavý Výreèek malý Kalous pustovka Mandelík hajní Pìvuška podhorní Kroužkovací stanice

Dodržování Pokynù pro kroužkování v roce 2005 Je bohužel smutným faktem, že nìkteøí kroužkovatelé nadále nedodržují zásady uvedené v Pokynech pro èinnost spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea. Aktuální je stále nedodržování stanovených termínù napø. pro odeslání výkazù okroužkovaných ptákù, objednávek kroužkù èi plateb za nì. Bohužel ani došlá data nám nìkdy nedìlají velkou radost. Pohled do (zatím nekompletní) databáze okroužkovaných ptákù za rok 2005 to jen potvrzuje. Pomìrnì frekventované je kroužkování jinými než pøedepsanými typy kroužkù. Upozoròujeme, že kroužkovatelé jsou povinni dodržovat pøedepsané typy kroužkù podle posledních 3

pokynù. Nìkteøí kroužkovatelé jsou schopni použít i naprosto nevhodné kroužky - napø. typ P na pìvušku modrou. Také omezení kroužkovací èinnosti u vybraných druhù (labu velká, bažant obecný) je stále obèas porušováno. Velkým nešvarem zùstává kroužkování v chránìných územích bez patøièného povolení a dále pak kroužkování ptaèích druhù, které lze kroužkovat na hnízdišti jen s povolením kroužkovací stanice. Mezery jsou tradiènì pøi urèování pohlaví a stáøí. Týká se to i takových druhù, u nichž rozpoznání samce od samice nevyžaduje žádné zvláštní schopnosti. I nìkteøí zkušení spolupracovníci stále zcela nechápou použití kategorie "full-grown" a pøiøazují do ní i dospìlé ptáky odchycené v pøedhnízdní dobì. Tyto nedostatky a pochybení lze jednoznaènì pøièíst nezodpovìdnému pøístupu ze strany jednotlivých kroužkovatelù. Byli bychom rádi, kdyby si všichni "Pokyny" nejen založili doma do knihovny, ale také øádnì prostudovali a øídili se podle nich pøi práci v terénu. To ostatnì každý stvrzuje svým podpisem v žádosti o vydání nového kroužkovacího prùkazu. V roce 2006 nebudeme porušování pokynù nadále tolerovat a budeme muset pøípadné høíšníky vystavit postihùm, které jsou uvedeny v již zmiòovaných pokynech. Nezodpovìdný pøístup ke kroužkování totiž naši èinnost degradujeme v oèích "nekroužkovatelské veøejnosti" a také snižuje kvalitu získávaných dat. Z kroužkování se pak stává cosi, co lze nazvat "chytáním pro zábavu". To je pochopitelnì v pøíkrém rozporu s jeho posláním a smyslem. Kroužkovací stanice

Informace k poèítaèovému programu Rings Úvodem bych chtìl podìkovat všem, kteøí se úspìšnì dokázali prokousat zavedením nového programu a poslali svá data za rok 2005. Ke dni 23. bøezna jsme dostali již údaje od 204 kroužkovatelù a k tomuto datu je na stanici evidováno za loòský rok 114846 okroužkovaných ptákù. Bìhem pøíjímání dat na stanici se projevily pøednosti nového programu RINGS pøi zachycení chyb, které my kroužkovatelé pøi zapisování dat dìláme a ve všech pøípadech se tak do centrální databáze dostanou pouze správné údaje. Ukázalo se, že zhruba 15% kroužkovatelù pošle evidenci okroužkovaných ptákù s nìjakou chybou. Za vìtšinu chyb mùže nepozornost bìhem pøepisování dat do poèítaèe. Kroužkovatel zpravidla zadá špatný typ kroužku (napø. místo EN jen E), špatná èísla kroužkù (nejèastìji mu z èísla vypadne nebo pøibude jedna èíslice - vìtšinou 0), nebo nepostøehne konec zapisované série a pokraèuje tak v zapisování kroužkù, které nikdy nevlastnil. Pøekvapivì èasto se objevuje pøípad, že kroužek, který je vykazován v aktuálním roce, již tentýž kroužkovatel vykázal v nìkterém roce pøedchozím. Na druhou stranu se nepodaøilo u všech kroužkovatelù založit tzv.sklad kroužkù v zásobì a dále došlo k chybì v programu pøi pøenosu sourozencù. Nejsou to však chyby fatální a postupem èasu je opìtovnou aktualizací dat mezi kroužkovatelem a stanicí uvedeme do správného stavu. Nyní nìkolik informací a odpovìdí na stále se opakující otázky a problémy: l Nová-poslední verze programu znamená, že se jedná o nejnovìjší verzi programu, kde jsou nìkteré úpravy, pøípadnì opravy programu. Nejedná se o nový program a program se znovu neinstaluje, pouze se v pøíslušném adresáøi vymìní soubor RINGS.EXE za nový s novìjším datem. Nejnovìjší verzi programu si lze stáhnout z našich internetových stránek (www.czechringing.com). 4

l Upozornìní pro ty, kteøí prùbìžnì zapisují data do programu, tzn. již za rok 2006. Pøi generování dat sourozencù došlo k chybì v programu a není jistota, že máte správnì vygenerovaná data v èásti pøiøazování sourozencù. Dále nemáme jistotu, že jsou v poøádku všechna data ohlednì Vašich kroužkù v zásobì. Proto je nutné, abyste odeslali na stanici všechna novì zapsaná data (tzn. data za rok 2006). Po té je nutné nezapisovat do programu žádné další ptáky a vyèkat na nová data, která obdržíte z Kroužkovací stanice. Pokud dostanete data ze stanice na CD, dostanete zároveò i nejnovìjší verzi programu. Touto verzí prostým kopírováním pøepíšete Vaší stávající verzi rings.exe a po té nahrajete z novì spuštìné verze programu Vaše data pøes funkci "data ze stanice". Pak je možné bez problémù pokraèovat. Bude ještì tøeba zkontrolovat kroužky v zásobì a chybìjící bohužel opìt doplnit. Ti, kteøí dostanou data ze stanice po internetu, si budou muset novou - poslední verzi rings.exe stáhnout z internetu. Jinak je postup stejný. l Velmi èastým dotazem jsou výstupní sestavy pro tisk. Jsme si vìdomi, že jejich zpracování není dokonèeno a že na koneèné grafické podobì se pracuje. Nicménì sestavy pro tisk kroužkovacích seznamù a pøehledù okroužkovaných ptákù je možné si stáhnou z webových stránek spoleènosti . l Nápovìda k programu zatím byla také slabou stránkou. Prùbìžnì se snažíme ji napravit a dnes už je na webu rozšíøená, a myslím i použitelná, verze nápovìdy. Ing. Jan Matouš, pøedseda spoleènosti

Èlenské pøíspìvky Spoleènosti spolupracovníkù KSNM Pøes mnohá upozornìní stále ještì vyøizuji nedoplatky nìkterých èlenù naší spoleènosti. Vzhledem k tomu, že nemám na všechny e-mail nebo telefon, uvádím tabulku s licenèními èísly kroužkovatelù, kteøí nemají evidovány všechny povinné platby za rok 2004 nebo 2005. Úmyslnì nepoužívám pojem neplatièi, protože existuje nìkolik nepøiøazených plateb, ve kterých jste zapomnìli uvést své licenèní èíslo, pøípadnì omylem uvedli èíslo legitimace ÈSO apod. Nìkteøí mylnì posílají platby na úèet Èeské spoleènosti ornitologické. Upozoròuji, že i v tomto roce pøišly platby bez variabilního symbolu. Nemohu pak s jistotou rozhodnout, od koho taková platba pøišla. 39 58 72 74 90 94 116 140 150 179 205 259 329 364

5

404 431 432 442 443 450 468 469 470 476 481 487 491 500

505 506 510 518 525 529 543 553 556 558 559 593 597 599

625 627 629 633 635 637 649 656 662 667 673 680 683 687

692 711 716 719 725 727 728 733 738 754 764 767 771 779

787 789 797 805 807 808 815 817 818 830 839 856 857 863

880 881 885 895 900 901 905 907 911 917 920 930 931 932

937 938 947 950 952 953 959 962 963 965 966 976 983 984

986 987 992 993 998 1000 1010 1015 1018 1029 1030 1032 1033 2002

2003 2004

Najdete-li v tabulce uvedené vaše èíslo prùkazu kroužkovatele (POZOR: není totožné s èíslem prùkazu ÈSO), uhraïte prosím na úèet è. 195161305/0300 èástku 300,- Kè za rok 2005 a èástku 200,- Kè za rok 2004. Pokud jste si jisti, že jste platbu skuteènì uhradili, prosím zavolejte a spoleènì vyøešíme z jakého dùvodu u Vás platbu nemám poznamenanou (pøípadnì zašlete SMS zprávu a já se s Vámi spojím). Pro vaši lepší informovanost o platbách byl na naši webovou stránku (www.czechringing.com) umístìn pøehled plateb s datem, kdy od vás pøišly na úèet peníze. Pøi úhradì vždy zkontrolujte, zda jste na složence èi platebním pøíkazu uvedli správnì vaše licenèní èíslo! Ing. Jan Matouš, pøedseda spoleènosti

Miliontý záznam okroužkovaného ptáka v databázi Kroužkovací stanice Aè nejsem zcela pøíznivcem èíselných rekordù, nìkteré z nich pøece jen stojí za komentáø (a tøeba i malou oslavu …), jako ten z 28. února letošního roku. Poèet záznamù okroužkovaných ptákù v poèítaèové databázi "STANICE" se totiž pøehoupl pøes úctyhodný 1 milion položek ! Co všechno se za tímto èíselným údajem skrývá? Jedná se zhruba o ètvrtinu záznamù všech ptákù, okroužkovaných u nás za celou historii kroužkovací èinnosti. Jsou to všechny záznamy ptákù okroužkovaných v Èeské republice v letech 1999-2005 (do roku 2002 i slovenská data). U èápa bílého a labutì velké byla pøepsána vìtšina historických dat a nìkolik kroužkovatelù si uložilo všechna svá data. Skupina studentù UP Olomouc ukládá data bahòákù a uhýkù obecných. Existence databáze umožòuje Kroužkovací stanici rychlé zpracovávání kroužkovacích dat ve formì roèních zpráv, zpracovávání zpìtných hlášení a poskytování tìchto dat zájemcùm o jejich další využití u nás i v zahranièí. Dùležitým výstupem je zasílání dat ve standardním formátu (EURING kód) do centrální databáze EURINGu, která je spravována ve Velké Británii (BTO). Pøedevším se ale za tímto èíslem skrývají stovky hodin práce všech, kteøí se na celém projektu "STANICE" podíleli a podílejí. Kromì pracovníkù kroužkovací stanice to je pøedevším jeho "duchovní otec" Jan Matouš a všichni programátoøi, kteøí se na zrodu programu podíleli. Zvláštní dík patøí Zdenì Vacíkové, která pøepsala více než 150 tisíc ptákù v prvních dvou letech ukládání a pøedevším všem kroužkovatelùm, kteøí nám (i pøes obèasné potíže) zasílají svá data. Vìøte - má to smysl! Jaroslav Cepák

Kalendáø vìtších odchytových akci v ÈR v roce 2006 V pøehledu jsou uvedeny termíny vìtších odchytových akcí, tak jak byly nahlášeny jednotlivými organizátory. 30.04. - 07.05.: Žehuòský rybník, okr. Nymburk (vedoucí akce Miroslav Jelínek) 15.07. - 24.07.: ryb.Nesyt, okr. Bøeclav (vedoucí akce Josef Chytil) 22.07. - 02.08.: ryb.Øežabinec, okr. Písek (30. roèník, vedoucí akce Jiøí Šebestian) 6

22.07. - 02.09.: Dolní Bartošovický ryb., okr. Nový Jièín (vedoucí akce Karel Pavelka shání na obsazení jednotlivých pentád kroužkovatele, kroužky zdarma zajištìny, e-mail: [email protected], mobil: 737129019, tel.domù: 571412975, tel do práce: 571611764). 29.07. - 06.08.: ryb. Hejtman a Koberný u Plané n.Luž., okr.Tábor (vedoucí akce Josef Jahelka) 05.08. - 12.08. Žehuòský rybník, okr. Nymburk (vedoucí akce Miroslav Jelínek) 07.08. - 13.08.: ryb.Zrcadlo u Kopidlna, okr.Jièín (vedoucí akce Vladimír Šoltys) Miroslav Jelínek

Pøehled zajímavìjších druhù ptákù kroužkovaných v roce 2005 V následujícím pøehledu jsou uvádìny zajímavìjší druhy ptákù, které byly chyceny a kroužkovány v prùbìhu roku 2005. Zámìrnì nejsou uvádìny nìkteré "citlivé druhy" (napø. raroh velký, sokol stìhovavý, vlha pestrá) kroužkované na hnízdišti. Øada uvedených druhù je schvalována Faunistickou komisí ÈSO. Odchyty, které nebyly doposud komisi zaslány jsou oznaèeny hvìzdièkou. Bukaè velký (Botaurus stellaris) 19.09.2005: ryb.Blatec, Dívèice (Èeské Budìjovice), 1 ad. ex. (M. Podhrázský) Chøástal malý (Porzana parva) 07.08.2005: Žehuòský rybník (Nymburk), 1 juv.ex. (M. Jelínek) Jespák šedý (Calidris temmincki) 19.05.2005: Opoèno (Rychnov nad Knìžnou), 1 ex. (J. Kult) Jespák køivozobý (Calidris ferruginea) 25.07.2005: Velký Dvùr (Bøeclav), 2 ad. ex. (I. Frohlich) Racek bìlohlavý (Larus cachinnans) 13.05.2005: Støední nádrž Nové Mlýny (Bøeclav), 2 pull. (J. Chytil) Dudek chocholatý (Upupa epops) 01.06.2006: Hvìzdov (Èeská Lípa), 1 M (J. Brožek) 04.06.2006: Klentnice (Bøeclav), 1 M 1 F (L. Viktora, O. Illich) 05.06.2006: Bulhary (Bøeclav), 1 M (L. Viktora, O. Illich) Linduška rudokrká (Anthus cervinus) 02.05.2005: Žehuòský rybník (Nymburk), 1 F (2.rok) (M. Jelínek, L. Urbánek) 29.08.2005: Vosecká bouda (Krkonoše), 1 ex. (1.rok) (L. Èerva) Linduška horská (Anthus spinoletta) 27.10.2005: Tøebeè (Èeské Budìjovice), 1 ex. (P. Bürger) Rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon) 01.05.2005: ryb.Øežabinec, Ražice (Písek), 1 ex. (J. Šebestian) *) 19.08.2005: ryb.Nesyt, Sedlec (Bøeclav), 1 ex. (+1.rok) (J. Chytil) 7

Rákosník ostøicový (Acrocephalus paludicola) 01.10.2005: Žehuòský rybník (Nymburk), 1 ex. (1.rok) (M. Jelínek, F. Novák) Budníèek pruhohlavý (Phylloscopus inornatus) 04.10.2005: Rohovládova Bìlá (Pardubice), 1 ex. (1.rok) (F. Štancl) Budníèek zlatohlavý (Phylloscopus proregulus) 26.10.2005: Vosecká bouda (Krkonoše), 1 ex. (1.rok) (F. Zicha) Lejsek malý (Ficedula parva) 26.08.2005: Šerlich (Orlické hory), 1 ex. (+1.rok) (J. Horák) 11.a 12.09.2005: Šerlich (Orlické hory), 2 ex. (1.rok) (J. Horák) Snìhule severní (Plectrophenax nivalis) 05.02.2005: Èeské Budìjovice, 1 ex. (K. Klíma) Strnad zahradní (Emberiza hortulana) 10.09.2005: Vosecká bouda (Krkonoše), 1 M (+1.K) (L. Èerva) sestavil: Miroslav Jelínek

Migraèní atlas ptákù Èeské a Slovenské republiky V roce 2005 se naplno rozbìhly práce na Migraèním atlase, který má podrobnì popisovat tah všech ptaèích druhù, u kterých máme k dispozici alespoò jedno zpìtné hlášení. Druhové kapitoly zpracovává témìø 40 èlenný kolektiv autorù - spolupracovníkù KS NM, øízený 7 editory. Atlas jsme si pracovnì rozdìlili na dvì èásti (nepìvce a pìvce) s tím, že pøíprava každé èásti by mìla zabrat pøibližnì jeden rok. Vydání atlasu pak plánujeme na rok 2008. Kapitoly, týkající se nepìvcù, byly v hrubých rysech dokonèeny do konce roku 2005. Celkem bylo v této èásti zpracováno 137 druhù ptákù. Tohoto nelehkého úkolu se na poèátku zhostilo 33 zpracovatelù. Vzhledem k nedodržení pøedem dohodnutých termínù jsme se s nìkterými z nich, bohužel, museli rozlouèit. I pøes všechny obtíže však mùžeme konstatovat, že se cíl, alespoò pro loòský rok, podaøilo splnit. Bylo vytvoøeno 87 druhových kapitol pro tzv. "malé druhy" u nichž poèet zpìtných hlášení nepøesahoval 100 a 50 kapitol pro tzv. "velké druhy". Vìtšina kapitol obsahuje graficky velmi zdaøilé mapy, kterých bylo vytvoøeno více než 200. Kapitoly u velkých druhù jsou navíc doplnìny o kvadrátovou mapu s místy kroužkování a o øadu grafù a tabulek. Na editorech byla (vedle napsání øady druhových kapitol), také komunikace se zpracovateli a zrevidování všech textù. Vedle druhových kapitol bude atlas obsahovat také obecné kapitoly, týkající se metodiky zpracování výsledkù, obecných mechanismù a evoluci migrace, historii kroužkování atd. V minulém roce byly sepsány kapitoly vìnované historii (J. Klápštì) a odchytovým metodám (J. Škopek). V dobì, kdy ètete tento pøíspìvek, jsou již v plném proudu práce na druhových kapitolách pìvcù. Lze si jen pøát, aby se letos pøíprava atlasu daøila ještì lépe, èemuž jistì napomohou (leckdy draze nabité...) zkušenosti z roku 2005. Rádi bychom podìkovali všem kolegùm, kteøí s námi dosud na atlase spolupracovali a bez jejichž nadšení a odhodlání by zpracování nepøicházelo vùbec v úvahu. za editorský tým Petr Klvaòa 8

Výsledky akce cílový druh roku 2005 - sluèka malá (Lymnocryptes minimus) V loòském roce 2005 byla "cílovým druhem" vyhlášena sluèka malá (Lymnocryptes minimus). Dùvodem bylo zejména málo znalostí o biologii tohoto skrytì žijícího tajemného bahòáka a také relativnì málo kroužkovacích výsledkù tohoto druhu. Na 23. aktivu spolupracovníkù KS jsem pøednesl krátký pøíspìvek týkající se odchytu tohoto druhu. V sousedním, zejména východním Nìmecku je sluèka mnohem hojnìji kroužkovaným druhem a vìtšina jedincù je odchycena jednoduchým zpùsobem do ruky. Pro zdárný odchyt je dùležitá pøedevším dokonalá znalost biotopù, které sluèka v období tahu preferuje. Sluèky mají rády vlhká a zamokøená místa. Lokalita nesmí být pouze zamokøená, musí zde být alespoò minimální vodní sloupec. Na místech výskytu sluèek rostou zejména metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), sítina rozkladitá (Juncus effusus) a rùzné druhy ostøic (Carex sp.). Na lokalitì musí být rostlinný pokryv, nesmí se jednat pouze o holou louži v polích. Sluèky se totiž s oblibou skrývají ve vyšší vegetaci. Z východního Nìmecka pocházejí také pozorování ze silnì zamokøených strniš (zejména po sklizni øepky a kukuøice). Významným znakem pøítomnosti sluèek na lokalitì je její trus. Jsou to drobné teèky velikosti menšího hrášku, vìtší patøí bekasinám nebo èejkám. V žádném pøípadì se nejedná o velké støíkance velikosti mince nebo vìtší! Nìkolik informací o zpùsobu odchytu tohoto zajímavého bahòáka. Nejefektivnìjší je odchyt pomocí pøekrytí sítí. Pokud se podaøí zjistit sedící sluèku v podrostu a neulétne, je možno ji pøekrýt libovolnou sítí. Zde je tøeba øíci, že by se mìli kroužkovatelé pohybovat ve dvojicích. Pokud sluèka ulétne (skoro nikdy neulétne pøíliš daleko), je tøeba si ji co nejpøesnìji zafixovat a pokusit se k ní pøiblížit tak, abychom ji mohli znovu pøekrýt sítí. Poslední metry je tøeba jít v pokleku nebo se doslova plazit po kolenou. Oba kroužkovatelé mají v napnutých pažích pøed sebou roztaženou sí, kterou se snaží nízko nad terénem pøekrýt sluèku. Uznávám, že to pùsobí komicky, ale je to úèinné. Pokud je kroužkovatel sám nebo ho sluèka pustí na dostateènì krátkou vzdálenost, podaøí se obèas sluèku chytit i do ruky. Zde je ideální, sedí-li sluèka pod nìjakým trsem a z jedné strany nás nevidí. Upozoròuji, že v chování sluèek je velká variabilita. Nìkteré vzlétnou na vzdálenost nìkolika metrù, nìkteré se nechají chytit do ruky. Pokud ovšem jednou sluèku vyplašíme, je už ostražitìjší. Zpùsob se kterým nemáme moc zkušeností je noèní odchyt do sítí. Sluèky si totiž s oblibou sedají na stále stejná místa. Pokud nám pøes den vzlétne z jednoho místa, je velmi pravdìpodobnì, že se sem nad ránem vrátí. Je zde možno v noci natáhnout sí a kolem 4. nebo 5. hodiny ranní ji zkontrolovat. Jaké výsledky pøinesl rok 2005? Do 19.3.2006 mìla KS NM informace o odchycení celkem 21 exempláøù sluèky malé. Na tomto poètu se podílelo 9 kroužkovatelù. Nejvíce sluèek odchytili P. Rùžek (5), L. Schröpfer (5), D. Fainová (3), I. Svoboda (2), T. Tyml (2), po jedné pak P. Lumpe, F. Novák, B. Holeèková a J. Jelínek. Tímto poètem rok 2005 nijak nevyboèil z posledních let. Do roku 2003 bylo odchyceno celkem 469 sluèek, první sluèka byla odchycena v roce 1949, nejvíce (46 ex.) pak v roce 1997. Z hlediska rozložení odchytù v rámci republiky bylo nejvíce sluèek odchyceno na Domažlicku (6), Karlovarsku (4), Mìlnicku (3), Chebsku (2), Plzeòsku (2). Dále pak po jedné na Kladensku, Èeskobudìjovicku, Tøebíèsku a Kromìøížsku. Tyto údaje odrážejí také odchytové lokality nejúspìšnìjších kroužkovatelù. Celkem 17 sluèek bylo chyceno na jaøe, 3 v zimì v lednu (všechny na Domažlicku, D. Fainová) a pouze jediná na podzim, v polovinì listopadu na Mìlnicku (I. Svoboda). Nejúspìšnìjším mìsícem byl duben, 9

resp. jeho první polovina, s celkem 12 odchycenými sluèkami. Zajímavou skuteèností je výskyt sluèek i v pravém zimním období, který jen potvrzuje údaje z východního Nìmecka z okolí Chemnitz. Zde je sluèka pravidelným zimním hostem, který pravidelnì pøezimuje i na tìch nejmenších mokøinách, pokud nezamrzají (J. Hering in verb.). O biotopech je velmi málo zpráv. Na Domažlicku a na Plzeòsku se sluèky chytaly zejména na zamokøených loukách. Velmi zajímavým biotopem a také velmi hojnì navštìvovaným byla zamokøená místa v polích nápadná uschlými šovíky a další vegetací (èasto jen nìkolik ètvereèných metrù). Tato místa byla velmi èasto také bahništìm divokých prasat. Odchyt s pomocí sítí je v tìchto místech velmi komplikovaný právì díky pøítomnosti vysokých uschlých stonkù jednoletých rostlin. Na Karlovarsku v Krušných horách v nadmoøské výšce cca 980 m n.m. jsme pøi jediné odchytové akci na pastvinách v blízkosti prameniš odchytili 10.4.2005 celkem 4 sluèky, minimálnì dalších 10 jich však ještì ulétlo! Taková koncentrace je již opravdu velmi neobvyklá a z území našeho státu popisovaná jen ve výjimeèných pøípadech (Èerný, Bejèek, Šastný in Hudec & Šastný 2005). Na závìr snad ještì jedna motivaèní poznámka pro kroužkovatele. Možná, že i u Vás za domem je zamokøené místo v polích nebo na louce. Každopádnì se vyplatí koncem bøezna a v první polovinì dubna tato místa pravidelnì kontrolovat. Sluèky unikají pozornosti a po zkušenostech, které jsme s kolegou P. Rùžkem získali v posledních dvou letech, mùžeme se vší odpovìdností prohlásit, že sluèky jsou u nás na vhodných místech v tomto termínu opravdu všude. Literatura: Hudec K. & Šastný K. (eds.) 2005: Fauna ÈR, sv. 29/2. Ptáci - Aves II/2. - Academia, Praha.

Libor Schröpfer Obr.1 Poèty okroužkovaných sluèek malých kroužky NM PRAHA v letech 1934 - 2004

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 03

00

97

94

91

88

85

82

79

76

73

70

67

64

61

58

55

52

49

0

10

Špaèek obecný - cílový druh roku 2006 Smyslem akce "Cílový druh" je pøedevším získat nové informace o biologii vybraného ptaèího druhu, pokud možno bìžnì dostupného široké kroužkovatelské obci. V minulých letech se cílovým druhem automaticky stával "Pták roku". Bohužel, nìkteøí z posledních "Ptákù roku" byli z kroužkovatelského hlediska témìø nedostupní, resp. dostupní pouze úzkému okruhu specialistù, jak je tomu i v letošním roce v pøípadì orla moøského. Pøi pøednášení pøíspìvku, vìnovaného špaèkovi, na 24. aktivu v Litomyšli jsem si všiml, že nìkteøí kroužkovatelé pøi vyslovení jména cílového druhu nasadili trochu kyselý oblièej. V zásadì se ale nelze divit - špaèek byl po mnoho let "zakázaným" druhem, zejména z dùvodu nedostatku financí na nákup kroužkù. Pro starší kroužkovatele je proto okroužkování špaèka témìø "neèistým" až neslušným úkonem. Navíc se pøidává i podvìdomá pøedstava špaèka jako škùdce, což v kombinaci s kroužkovatelskou noèní mùrou (sí plná špaèkù pøi odchytu na nocovišti v rákosí) vystavuje špaèkovi neradostné vysvìdèení "potkana" mezi kroužkovanými ptáky. Na druhou stranu ale srdce každého ornitologa pookøeje pøi prvním jarním pozorování èerného šviháka (sláva, tak už jsou tady, zima konèí ….). Výbìr špaèka jako "cílového druhu" neznamená v žádném pøípadì soutìžení v poètech okroužkovaných ptákù v letošním roce. Spíše se jedná o upozornìní na nutnost sledování i relativnì hojných druhù ptákù. A také na to, že pojmy "bìžný" èi "známý" nemusí mít trvalou platnost. Co vùbec o špaèkovi víme? Po pravdì øeèeno - pomìrnì hodnì. Dá se øíci, že jen málo druhù je z hlediska výzkumu migrace pomocí kroužkování lépe prozkoumaných než špaèek. Ve vìtšinì klasických prací, které byly vìnovány otázkám tahu, byl sledovaným druhem právì špaèek. To platí v celoevropském mìøítku a pochopitelnì i u nás. Vzhledem ke znaènému poètu okroužkovaných ptákù (mláïata v budkách) a tím i získaných zpìtných hlášení (pøedevším ptáci ulovení bìhem migrace a na zimovištích), mohl HUDEC již v roce 1952 zpracovat zásadní práci Tah èeskoslovenských populací špaèka obecného (Sturnus vulgaris L.), která vyšla v èasopise Folia Zoologica. Již v tomto zpracování se podaøilo odhalit vìtšinu charakteristických rysù migrace špaèka. Pøedevším je to fakt, že pøi migraci témìø nedochází ke kontaktu jednotlivých populací - existuje geografická separace v prùbìhu tahu a to jak na linii západ - východ (což je ale známo i u dalších ptaèích druhù), tak i sever - jih (což je pomìrnì unikátní). Tah našich populací probíhá paralelnì - ptáci ze západní èásti ÈR táhnou na zimovištì v jihozápadní Francii, Španìlsku, Portugalsku a Maroku. Moravské a slovenské populace táhnou pøedevším do Itálie, Tuniska a Alžírska. I pøes znaèné množství špaèkù, oznaèených v oblastech ležících severnì a severovýchodnì od nás, máme jen velmi málo dokladù o prùtahu cizích populací pøes naše území. Pøesnìji øeèeno - evidujeme pouze jeden podzimní nález mládìte, oznaèeného v Sasku a 3 nálezy ptákù, kroužkovaných v polském Slezsku. Dùvodem je tah severoevropských populací západním smìrem - dùkazem striktní separace populací v období tahu je dosud pouze jediný nález britského kroužkovance na našem území, aèkoli v Británii bylo dosud oznaèeno více než 1,2 milionu jedincù a napø. jen v severní èásti Polska jsou evidovány desítky nálezù britských kroužkovancù. Má tedy ještì smysl špaèky kroužkovat? Odpovìdí na tuto otázku budiž tabulka s poèty okroužkovaných ptákù a zpìtných hlášení, získaných v uplynulých 70 letech. Jak je z ní patrné, v posledních 20 let bylo 11

okroužkováno pouhých 10 procent z celkového poètu špaèkù, poèet získaných hlášení pak poklesl ještì výraznìji. Nabízí se otázka, zda nedošlo ke zmìnì migraèního chování èi zimoviš tohoto druhu. Dalším dùvodem, proè kroužkovat špaèky, je v poslední dobì velice aktuální otázka pùsobení škod na vinicích v dobì dozrávání hroznù. Recentní údaje, získané pomocí kroužkování, mohou spolu se sèítáním ptákù na rákosinných nocovištích pøispìt k lepšímu poznání pohybù a poèetnosti tohoto kontroverzního druhu. Jak kroužkovat? U špaèkù lze kroužkovat jak mláïata na hnízdech v budkách, tak ptáky na rákosinných nocovištích. Pøi kroužkování mláïat v budkách je žádoucí vyplnit hnízdní kartu a zaslat ji na adresu ÈSO. Uvítáme údaje o typu nocovištì a poètu ptákù v jednotlivých termínech, podobnì jako u vlaštovky. Do sledování nocoviš se pochopitelnì mohou zapojit i nekroužkovatelé. Jaroslav Cepák Tab 1: Poèty okroužkovaných a nalezených špaèkù v ÈR a SR do roku 2002 <1960

60-69

70-79

80-89

90-02

Celkem

66

18

6

3

7

70640

Naši kroužkovanci (%)

65

23

7

3

2

1475

Kroužkováni v zahranièí (%)

9

20

38

22

11

45

Okroužkovaných ptákù (%) Nálezy

Z archivu Kroužkovací stanice, èást 1. potápky - brodiví V nìkolika následujících èástech budou publikována zajímavìjší zpìtná hlášení nìkterých druhù ptákù, které shromáždila Kroužkovací stanice Národního muzea bìhem více než 70 let své existence.

Pøehled zkratek použitých pro jednotlivé kroužkovací centrály: CZP DER DKC

-

PRAHA, Èeská republika RADOLFZELL, Nìmecko COPENHAGEN, Dánsko

NLA NOS HRZ

-

ARNHEM, Nizozemsko STAVANGER, Norsko ZAGREB, Chorvatsko

Potápka malá (Tachybaptus ruficollis) Nejvzdálenìjší nálezy jsou ze zimoviš až pøi pobøeží Atlantického oceánu ve Francii CZP E 167902

+1.y

24.09.1965 10.11.1965

Køepenice,Pøíbram Bec de Mortagne,Francie støelen, 997 km

49.42 N 49.42 N

14.21 E 00.27 E

CZP E 142873

+1.y

22.06.1958 10.02.1959

Praha-Dolní Poèernice Dampierre-sur-Avre, Francie støelen, 982 km

50.05 N 48.46 N

14.36 E 01.08 E

12

Potápka èernokrká (Podiceps nigricollis) Nejvzdálenìjší nálezy ukazují možnost pøesídlení našich ptákù až do povodí Volhy èi dokonce na západní Sibiø v Rusku. Pták støelený po více než 12 letech je pravdìpodobnì nejstarším jedincem potápky èernokrké zjištìným ve volné pøírodì v Evropì. CZP D 35707

+1.y

28.05.1963 18.05.1965

CZP D 35735

pull.

16.06.1964 30.08.1965

CZP D 43196

+1.y

08.06.1965 03.08.1977

Sopøeè, Pardubice Kazanskoye, Rusko støelen, 3558 km Sopøeè, Pardubice Mineralnyje Vody, Rusko støelen, 2167 km

50.05 N 55.38 N

15.34 E 69.13 E

50.05 N 44.12 N

15.34 E 43.07 E

Sopøeè, Pardubice 50.05 N Kerkinis lake, Øecko 41.12 N støelen, 12r.,1m.,25d.-1147 km

15.34 E 23.09 E

Potápka roháè (Podiceps cristatus) Naši ptáci zøejmì zimují pøedevším ve Støedomoøí, což dokládá i nejvzdálenìjší nález CZP C 8626

pull.

25.05.1937 23.12.1937

Žehuò, Nymburk Lago di Lessina, Itálie støelen, 933 km

50.08 N 15.18 E 41.57 N 12.32 E

Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) Nejvzdálenìjší nálezy našich kormoránù jsou až z pobøeží severní Afriky. Jedinec s dánským kroužkem je naším nejstarším kormoránem. Vùbec nejvyšší vìk zjištìný kroužkováním je 21 let, 6 mìsícù. Velmi neobvyklé jsou u nás nálezy ptákù z pobøeží Atlantického oceánu (Holandsko, Norsko). CZP B 27961

pull.

23.05.1990 15.09.1991

Stará Hlína, Jindø.Hradec Kerkenah island, Tunis mrtev, 1613 km

49.02 N 14.49 E 34.45 N 11.15 E

DKC 2 16500

pull.

04.06.1986 10.01.2002

Tofte, Dánsko Bulhary, Bøeclav støelen, 15 r., 7 m., 6 d. - 993 km

56.52 N 10.12 E 48.05 N 16.45 E

NLA 9 003232

pull.

16.06.1995 25.07.1996

Oostvaardersplassen, Holandsko Vlasatice, Bøeclav støelen, 870 km

52.28 N 05.25 E 48.56 N 16.29 E

NOS BA 24322

pull.

15.06.1999 25.11.2003

Gronskjaer, Ostfold, Norsko Kardašova Øeèice, Jindø.Hradec støelen, 1138 km

59.10 N 10.58 E 49.11 N 14.51 E

Bukaè velký (Botaurus stellaris) Nejvzdálenìjší nález našeho bukaèe je nezvykle až z ostrova Samos v Egejském moøi. CZP C 19827

13

pull.

17.06.1955 16.12.1956

Velký Tisý, Jindø.Hradec Periochon, Samos, Øecko uloven, 1583 km

49.03 N 14.43 E 37.45 N 26.45 E

Bukáèek malý (Ixobrychus minutus) Nejvzdálenìjší nález našeho bukáèka je jedním z mála dokladù o zimování evropské populace tohoto druhu v rovníkové Africe. CZP D 20268

pull.

06.08.1944 10.11.1947

Velký Tisý, Jindø.Hradec Libobi, Kongo-Ubangi, Zair støelen, 5206 km

49.03 N 14.43 E 02.21 N 19.14 E

Kvakoš noèní (Nycticorax nycticorax) Nejvzdálenìjší nálezy našich ptákù jsou z oblasti Sahelu v Africe. Nᚠnejstarší pták se dožil témìø 10,5 roku. Nejvyšší vìk zjištìný kroužkováním ve volné pøírodì je 16 let a 3 mìsíce. CZP D 22498

pull.

20.05.1949 27.11.1949

Lednice, Bøeclav Kankan, Guinea uloven, 4901 km

48.48 N 10.20 N

16.48 E 09.06 W

CZP C 125712

pull.

07.06.1998 15.01.1999

Zliv, Èeské Budìjovice Bongor, Èad mrtev, 4309 km

49.04 N 10.17 N

14.22 E 15.22 E

CZP C 25815

pull.

04.06.1961 15.10.1971

Velký Tisý, Jindø.Hradec 49.03 N Sokolitsa, Bulharsko 42.34 N støelen, 10 r., 4 m., 11 d. - 1055 km

14.43 E 24.43 E

Volavka støíbøitá (Egretta garzetta) Ve støední Evropì se mohou objevit i ptáci z hnízdiš ve Støedomoøí. HRZ C 225234

pull.

17.06.1968 08.08.1968

Tikveš, Bilje, Chorvatsko Nové Mesto n. Váh., SR støelen, 351 km

45.40 N 48.45 N

18.53 E 17.50 E

Volavka popelavá (Ardea cinerea) Nejvzdálenìjší nálezy našich volavek jsou až ze západní Afriky. Nᚠnejstarší pták se dožil více než 18 let. Nejvyšší vìk zjištìný kroužkováním ve volné pøírodì je 35 let. CZP B 23329

pull.

25.05.1985 02.11.2003

Branná, Jindø.Hradec 48.58 N Maghama, Mauretánie 15.30 N zranìný, 18 r., 5 m., 8 d. - 4482 km

14.47 E 12.50 W

CZP B 4315

pull.

31.05.1956 10.01.1957

Podunajské Biskupice, SR Mopti, Mali mrtev, 4222 km

48.07 N 14.28 N

17.12 E 04.11 W

CZP B 33251

pull.

10.05.1990 05.11.1990

Branná, Jindø.Hradec . Toguére-Koumbé, Mali støelen, 4175 km

48.58 N 14.54 N

14.47 E 04.36 W

Volavka èervená (Ardea purpurea) Nejvzdálenìjší nálezy jsou z Guiney a Ghany v západní Africe. CZP C 83420

pull.

23.06.1985 30.11.1985

Ladmovce, SR Dinguiraye, Guinea støelen, 5104 km

48.25 N 11.18 N

21.47 E 10.43 W

CZP C 68600

pull.

15.06.1980 04.02.1985

Streda nad Bodrogom, SR Tabudja, Ghana úhyn v rybáøské síti, 4902 km

48.22 N 08.10 N

21.45 E 00.12 E

14

Èáp èerný (Ciconia nigra) Nejvzdálenìjší nálezy èerných èápù jsou ze Sudánu a severní Keni. CZP BX 3452

pull.

20.05.2002 25.02.2004

Výžerky, Kolín Bawa, Keòa mrtev, 5831 km

49.57 N 01.02 N

14.53 E 36.50 E

CZP BX 3233

pull.

16.06.2002 28.10.2002

Hrabynì, Opava Halfa al Jadidah, Sudán mrtev, 4153 km

49.53 N 15.19 N

18.03 E 35.35 E

Èáp bílý (Ciconia ciconia) Nejvzdálenìjší nálezy našich bílých èápù jsou až z nejjižnìjších èástí Afriky. Nejstarší pták byl u nás nalezen s nìmeckým kroužkem témìø po 29 letech. Nejvyšší vìk zjištìný kroužkováním ve volné pøírodì je 38 let a 11 mìsícù. CZP BX 2255

pull.

03.07.1995 15.02.1996

Bílé Polièany, Turnov Maitjieskloof Farm, JAR umírající, 9433 km

50.24 N 15.44 E 34.19 S 20.35 E

CZP BX 12780

pull.

20.06.2003 29.01.2004

Dìtøichov, Liberec Hohenfelde farm, JAR mrtev, 9424 km - 9422 km

50.53 N 15.02 E 33.47 S 18.47 E

CZP B 30901

pull.

18.07.1991 03.02.1992

Všeò, Semily Nanaga, JAR mrtev, 9410 km

50,34 N 15.06 E 33.36 S 25.54 E

DER BB 10827

pull.

30.06.1961 02.06.1990

Milstrich, Sachsen, Nìmecko Pøelovice, Pardubice mrtev, 28 r., 11 m., 2 d. - 170 km

51.19 N 14.10 E 50.05 N 15.37 E

Kolpík bílý (Platalea leucorodia) Nejvzdálenìjší nálezy kolpíkù jsou ze severní Afriky. CZP BX 3386

pull.

16.06.1997 18.12.1998

Senné, SR Djerba, Tunis odeèten ,1889 km

48.42 N 22.02 E 33.47 N 11.03 E

CZP A 8833

pull.

16.06.1997 23.11.2004

Senné, SR Darnah, Lybie mrtev, 1771 km

48.42 N 22.02 E 32.45 N 22.38 E

15

Miroslav Jelínek

Projekt CES v Èeské republice v roce 2005 Od roku 2004 se spolupracovníci Kroužkovací stanice NM podílejí na celoevropském monitorovacím projektu CES (Constant Effort Sites) - v pøekladu kroužkování za konstantního úsilí na stálých (stejných) místech. Cílem CES projektu je zjišování zmìn ve velikosti hnízdních populací (populaèních trendù) bìžnìjších druhù ptákù - pøedevším pìvcù. Souèasnì lze sledovat i zmìny v reprodukèní úspìšnosti populací (hnízdní úspìšnost) a roèní mortalitu dospìlých a mladých ptákù. Projekt CES je považován za jednu z metod monitoringu, která mùže být využita i pøi ochranì ptákù a jejich stanoviš. Metodika CESu byla podrobnìji popsána ve Zprávách ÈSO è.60. Vážným zájemcùm je k dispozici na Kroužkovací stanici. Projekt CES je skuteènì celoevropskou záležitostí. V roce 2005 tato akce probíhala již na více než 500 místech ve 13 zemích (vèetnì zemí sousedících s ÈR - Nìmecko, Rakousko, Maïarsko a Polsko). Zájem èeských kroužkovatelù o CES je pøekvapivì vysoký. V roce 2005 se na nìm podílelo již 39 kroužkovatelù na 20 lokalitách (viz tab.2), z toho na 18 místech bylo chytáno i v roce 2004. Vzhledem k tomu, že CES je jednou z prioritních akcí Kroužkovací stanice, vydalo vedení KS zákaz kroužkování jinými kroužkovateli na tìchto lokalitách, bez dohody s organizátory akce na lokalitì, v období od 20.dubna do 5.srpna. Novì byl v roce 2005 zahájen projekt CES na dvou místech - u Záhlinic a v rákosinách Žehuòského rybníka u Podìbrad. Bohužel souèasnì musel být CES po likvidaci sítí neznámým pachatelem ukonèen v Praze - Milíèovì. Podobnì jako v roce 2004, i v roce 2005 obdržela každá skupina od Spoleènosti spolupracovníkù KS NM paušální pøíspìvek 600 Kè na kroužky. Naprostá vìtšina odchytových stanoviš je situována do mokøadních biotopù (rákosiny èi podmáèené køoviny) a jen dvì lokality lze oznaèit za terestrické. Na jedno stanovištì pøipadalo v roce 2005 v prùmìru 93 metrù sítí (70 - 146 m). Celkem bylo v roce 2005 odchyceno 6 118 ptákù 80 druhù. Celkové výsledky za rok 2005 odrážejí špatnou hnízdní sezonu u øady druhù ptákù. Na tøech lokalitách se nepodaøilo novì odchytit ani 200 ptákù (viz.tab.1). U nìkterých druhù (napø. rákosník obecný, pìnice èernohlavá, rákosník velký, pìvuška modrá) je poèet chycených tohoroèních mláïat extrémnì nízký (viz.tab.3). Podobná situace s velmi nízkými poèty chytaných ptákù byla zaznamenána i v jiných zemích - Britské ostrovy, Španìlsko, Francie, Itálie. Za hlavní pøíèiny je považováno extrémní poèasí bìhem hnízdní sezony (deštì ve støední a západní Evropì, velké sucho ve Støedomoøí). Akce CES má, podobnì jako další monitorovací programy, dlouhodobý charakter. Podrobnìjší vyhodnocení trendù poèetnosti a úspìšnosti hnízdìní bude možné až po nìkolika letech odchytù. Doufám, že všichni kroužkovatelé vytrvají a budou v akci pokraèovat i v dalších letech. Souèasnì jsou vítáni další noví spolupracovníci. Pøedevším je potøeba obsadit i jiné než mokøadní biotopy. Další informace o prùbìhu akce CES ve Velké Británii a v Evropì lze získat (v angliètinì) na webových stránkách Euringu (www.euring.org) a BTO (www.bto.org) zde si lze stáhnout i britský informaèní zpravodaj CES News. Všem, kteøí se v roce 2005 podíleli na akci CES dìkuji a tìším se na další spolupráci. Miroslav Jelínek 16

Tab. 1 Poèty chycených ptákù a délka exponovaných sítí na lokalitách sledovaných v rámci projektu CES v ÈR v roce 2005

Lokalita, okres Žehuòský rybník, NB Heømanský stav, OV Øežabinec, PI Novozámecký rybník, CL rybník Baroch, PA Postøekov, DO Pekla, SY PR Strádovka, CR Hleïsebe, ME Krvavý rybník, JH Bohdaneèský rybník, PA rybník Žabakor, MB Vlènov, HO NPR Soos, CH Opatovický ryb., JH Záhlinice, KM rybník Zrcadlo, JC Èekanice, ryb. Ovèín, ST rybník Velký Košíø, SY Zemìchy, ME CELKEM

Poèet ex. +1.rok 295 324 262 308 266 214 166 168 161 142 152 151 123 158 106 200 137 117 178 101 3729

Poèet ex. 1.rok. 179 326 123 325 166 99 121 84 97 81 55 87 143 69 72 96 86 37 87 56 2389

Celkem ex.. Sítì (metrù) Poèet ex./m 474 650 385 633 432 313 287 252 258 223 207 238 266 227 178 296 223 154 265 157 6118

80 116 76 132 104 76 72 72 84 74 70 82 95 84 72 142 112 82 146 94

5,925 5,603 5,066 4,795 4,154 4,118 3,986 3,5 3,071 3,014 2,957 2,902 2,8 2,702 2,472 2,085 1,991 1,878 1,815 1,67

Tab. 2 Pøehled lokalit a spolupracovníkù projektu CES v ÈR v roce 2005 Kód 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

17

Místo (okres) rybník Zrcadlo, JC Bohdaneèský rybník, PA Žehuòský rybník, NB Novozámecký rybník, CL NPR Soos, CH Èekanice, ryb. Ovèín, ST Øežabinec, PI Opatovický rybník, JH Heømanský stav, OV PR Krvavý, JH Postøekov, DO Velký Košíø, SY Zemìchy, ME Baroch, PA rybník Žabakor, MB PR Strádovka, CR Vlènov, HO Hleïsebe, ME Pekla, SY Záhlinice, KM

kroužkovatelé Jelínek M., Smolík Z., Šoltys V., Stránský F. Bárta F., Horák J., Harant K., Veselý J., Vránová S. Jelínek M. Klápštì J. Jager D., Jaška P., Jelínek A., Tyml T. Louda P. Šebestian J. Bartuška V., Cepák J., Mráz J., Voneš R. Haluzík M., Stolarczyk J. Kankrlík O., Malèák P. Bošek V., Formánek J. Urbánek L. Novák F,, Kolman P., Škopek J. Èesák J. Klápštì J. Bárta F. Pavelèík P. Lumpe P., Novotný K., Svoboda I. Andrle J. Sitko J., Šromota O., Vermouzek Z.

Tab.3 Druhové složení a poèty ptákù odchycených v rámci projektu CES v roce 2005 (jen druhy u nichž bylo novì chyceno více než 50 jedincù) Druh Rákosník obecný Rákosník proužkovaný Rákosník zpìvný Pìnice èernohlavá Strnad rákosní Sýkora modøinka Budníèek menší Sýkoøice vousatá Sýkora koòadra Budníèek vìtší Pìnice slavíková Slavík modráèek Vlaštovka obecná Strnad obecný Zvonek zelený Rákosník velký Cvrèilka slavíková Stehlík obecný Kos èerný Cvrèilka zelená Drozd zpìvný Pìvuška modrá Èervenka obecná

Poèet ex. +1.rok

Poèet ex. 1.rok

Celkem ex.

1109 373 293 260 225 101 135 25 76 80 88 51 63 64 68 65 43 26 42 56 32 55 14

472 252 115 109 126 200 152 211 117 67 42 42 29 23 13 15 34 47 27 13 36 10 40

1581 625 408 369 351 301 287 236 193 147 130 93 92 87 81 80 77 73 69 69 68 65 54

Sledování vlaštovek obecných v roce 2005 V prùbìhu posledních zhruba 20 let došlo v rámci celé Evropy k nápadnému poklesu poèetnosti vlaštovky obecné. Proto evropská unie kroužkovacích centrál (EURING) vyhlásila již v roce 1995 projekt "vlaštovka". Výzkum byl již od samého poèátku rozèlenìn do 3 základních tématických oblastí: výzkum hnízdní biologie (zaznamenávání hnízdìní formou hnízdních karet pro každý jednotlivý pøípad hnízdìní), odchyt a kroužkování létajících ptákù na hnízdištích a nocovištích a odchyty na afrických zimovištích. V roce 2003 se k této celoevropské akci pøipojila Kroužkovací stanice Národního muzea Praha. Od poèátku byl kladen dùraz pøedevším na opakované kontroly hnízd a sbìr hnízdních karet. Tato fáze výzkumu je motivována snahou o postihnutí zákonitostí vztahu mezi zpùsobem umístìní hnízda, velikostí snùšky, poètem vylíhnutých a vyvedených mláïat atp. Ornitologové byli rovnìž vyzváni ke sledování nocoviš a snaze o odhady poètù nocujících ptákù v urèitých pøedem stanovených termínech (ŠKOPEK 2003). Jednou z forem zjišování poèetnosti na nocovišti jsou i odchyty, které jsou podle místních možností provádìny na nìkterých dostupných nocovištích. Témìø žádná pozornost nebyla dosud vìnována odchytu dospìlých ptákù na hnízdištích. S nejvìtším ohlasem se setkalo kroužkování mláïat spojené s vyplòováním hnízdních karet. Již v prùbìhu prvního roku (2003) bylo získáno 433 hnízdních karet, v dalším 18

roce se pak poèet karet výraznì zvýšil (1070). V roce 2005 pak bylo celkem shromáždìno pøes 800 karet (viz tab. 1). Do této velmi nároèné èinnosti se zapojili nejen kroužkovatelé, ale i jejich "asistenti" a "asistentky". Zapojení tìchto osob se ukazuje jako velmi výhodné, nebo výraznì snižuje dobu nezbytnì nutnou ke zvládnutí každého hnízda. Rozboru karet bude vìnována pozornost po shromáždìní jejich vìtšího poètu. Již základní pohled na získaná data o umístìní hnízd jasnì dokládá známou vazbu hnízdících vlaštovek na obydlené stáje a podobná chovatelská zaøízení. Výraznì pøevažují stáje s dobytkem pøevážnì hovìzím, což je ostatnì dáno i pøevahou stájí s tímto typem dobytka. Ménì jsou zastoupeny stáje s jiným dobytkem (prasata, konì, …). Zde lze do budoucna zøejmì oèekávat další nárùst "koníren" v souvislosti s módní zálibou ve sportovní a rekreaèní jízdì na koních. Výhledovì lze oèekávat další pokles poètù hovìzího dobytka s vazným i volným typem ustájení. Je to dáno pøechodem na plemena, která je možno držet celoroènì venku a už zcela bez pøístøešku nebo za využití jednoduchých typù pøístøeškù, které však vìtšinou nesplòují hnízdní nároky vlaštovek. Urèitou nadìji pro vlaštovky dosud pøedstavují možnosti jednotlivého hnízdìní na venkovì v objektech využívaných pro chov drobného zvíøectva. Ideální jsou dosud pøežívající maštálky, malé stáje, chlívky atp. Je však záležitostí nìkolika nejbližších let, kdy vlaštovkám postupnì zmizí i tyto hnízdní pøíležitosti. Ornitologové je ostatnì pøíliš "nevítají", nebo vypátrání tìchto hnízd je vìtšinou komplikované a zvláštì pro kroužkovatele málo populární - efektivnìjší je vždy návštìva vlaštovèí "kolonie" v kravínì. Úèelem tohoto pøíspìvku není rozbor dosud získaných výsledkù. Základní prùbìžné informace byly každoroènì podávány na aktivech kroužkovatelù (Valtice 2003, Valtice 2004, Litomyšl 2005), pøehled výsledkù pak publikován (ŠKOPEK et CEPÁK 2004, ŠKOPEK et CEPÁK 2005a, ŠKOPEK et CEPÁK 2005b). Podrobnìjší informace budou shrnuty vždy po uplynutí urèitého období. Zde uvádíme pouze nìkteré postøehy, které by mìly smìøovat ke zkvalitnìní našeho spoleèného úsilí o poznání života našich oblíbených, leè ohrožených vlaštovek. V souvislosti s problematiku ptaèí chøipky - pokud nenastane možnost pro uklidnìní podráždìné veøejnosti - nastává vlaštovkám nejisté až nebezpeèné období. V nejhorším pøípadì mùže vyústit až v likvidaci vlaštovèích hnízd, zamezování vletu do hnízdních objektù èi dokonce v pøímé pronásledování ptákù. Dosud je rovnìž možné, že bude nutno pozastavit sbìr dat z hnízdního období a soustøedit pozornost na evidenci nocoviš a odhad poèetnosti ptákù na nich, což je možné provádìt bez pøímého kontaktu s nimi. Obr. 1: Poèty výsledkù kroužkování (zpìtných hlášení) vlaštovek obecných získaných v roce 2005, seskupené podle vzdálenosti od místa kroužkování.

15

a

c b 4

19

18

a 0 - 10 km b 11 - 100 km c > 100 km

Možností odchytù dospìlých vlaštovek obecných na hnízdišti je celá øada. Nejstarším zpùsobem, který praktikovali naši kroužkovatelé již v samých poèátcích kroužkovací èinnosti, je odchyt za tmy do ruky na hnízdì nebo v jeho tìsné blízkosti za vhodného použití svítilny. Ještì pøed zavedením používání nárazových sítí bývalo využíváno i "motýlích sítìk". Použití nárazových sítí japonského typu pøináší sice možnosti úspìchu, výsledek není však vùbec jistý a hlavnì okamžitý. Dospìlí ptáci totiž dokonale znají své nejbližší okolí a dovedou odhalit i drobnou zmìnu v podobì zdánlivì neviditelné sítì. Zde vždy záleží na místì a zpùsobu její instalace. Èasto se ukazuje jako úèinnìjší nechat zaletìt ptáky nejprve dovnitø a teprve pak plnì rozvinout pøedem pøipravenou sí. Pøedpokladem však je, aby pták nevylétal ven proti svìtlému pozadí. Není snad nutné pøipomínat, že vìtší zárukou úspìšného odchytu je použití sítì s vìtšími oky (alespoò 18 mm) a jemnìjším materiálem (napø. dvoupramenná vlákna, v nejlepším pøípadì "monofilamentní" vlákno). Pokud je kroužkovatel v tìsné blízkosti, lze použít i zdánlivì pøíliš velké oko (30 mm). Je vždy lepší, když nìkterý pták prolétne, popø. se vyprostí pøed pøibìhnutím kroužkovatele, než když se ptáci zaènou vracet za výstražného pokøiku. Dalším pøedpokladem úspìšného odchytu - kromì sítì o vhodné délce, výšce, velikosti oka a síle materiálu - jsou i vhodné tyèe a pøedem dobøe vyøešené možnosti jejich rychlého a bezpeèného zakotvení. Podle místních podmínek je možno chytat pøede dveømi, vraty, okny atp., v nìkterých pøípadech i uvnitø objektù. Vše je možno operativnì kombinovat a mìnit. Vždy se vyplatí použití vìtšího poètu sítí a pøítomnost více trpìlivých osob. Zanedbatelné není ani využití osob, na jejichž trvalou pøítomnost jsou hnízdící ptáci dlouhodobì zvyklí. Není snad tøeba pøipomínat, že u odchyceného ptáka musí být kroužkovatel vždy døíve než nìkterá ze všudypøítomných koèek. Vzhledem ke stálému úbytku hnízdních možností by za pokus jistì stálo instalování umìlých hnízd pro vlaštovky. Na rozdíl od zahranièí (napø. Nìmecka) však s nimi u nás dosud nejsou témìø žádné zkušenosti. Rovnìž nejsou bìžnì k sehnání. Svou roli by mohla sehrát v pøípadech, kdy po pøíletu vlaštovky nemají dostatek stavebního materiálu.

Plán pro rok 2006

V roce 2006 se opìt zamìøíme na sbìr dat ve formì hnízdních karet a na sledování nocoviš. Doporuèujeme kroužkovatelùm, kteøí se sbìru karet vìnovali v minulých letech, aby již nerozšiøovali poèty navštìvovaných objektù a spíše se vìnovali detailnìji menšímu poètu hnízdiš. Sledujte rovnìž pøípadné negativní projevy majitelù objektù v souvislosti s problematikou ptaèí chøipky (viz letošní akce ÈSO). Jaroslav Škopek & Jaroslav Cepák Literatura: ŠKOPEK J. 2003: Kam "chodí" vlaštovky spát ? Ptaèí svìt X/2: 3 ŠKOPEK J. et J. CEPÁK 2004: Sledování vlaštovek obecných (Hirundo rustica) v roce 2003. Zprávy ÈSO 58: 24 ŠKOPEK J. et J. CEPÁK 2005a: Sledování vlaštovek obecných (Hirundo rustica) v roce 2004. Zprávy ÈSO 60: 50 - 51. ŠKOPEK J. et J. CEPÁK 2005b: Nocovištì vlaštovek obecných v roce 2004. Ptaèí svìt XII/2: 10

20

Tab.1: Poèty hnízdních karet vlaštovek obecných, sebraných v roce 2005.

Kroužkovatel (zpravodaj) Jasso Lad., Klápštì Jaroslav Stolarczyk Jiøí Bartuškovi V. a M., Cepák J. Volf Vojtìch Køivský Jan Marek Petr Rùžièka Jan, Nastoupil M. Šoltys Vladimír Hlavatý Ladislav Cepák J., Škopek J. Štancl František Brinke TomᚠBaloun Zdenìk Bartoš Jiøí Pazderová Alena Koleèek Jaroslav Celkem

Okres Jablonec nad Nisou, Semily Ostrava, Opava Jindøichùv Hradec Rychnov nad Knìžnou Kutná Hora Pelhøimov Ústí nad Orlicí Jièín Trutnov Praha Pardubice Beroun Havlíèkùv Brod Ústí nad Orlicí Tábor, Semily Frýdek-Místek

Poèet karet 255 172 106 99 91 46 25 24 14 12 8 6 4 4 4 2 872

Tab. 2: Poèty, místa kroužkování (H-hnízdištì, N-nocovištì) a kroužkovatelé vlaštovek obecných v roce 2005 (uvedeni jsou kroužkovatelé, kteøí oznaèili více než 50 ex.).

21

celkem

pull.

239 605 124 58 142 138 117 54 53 971 51 441 1750 196 720 57 73 203 111 66 372 84

0 482 104 0 0 0 110 54 23 14 0 0 1117 196 0 0 0 69 0 26 372 9

ostatní 239 123 20 58 142 138 7 0 30 957 51 441 633 0 720 57 73 134 111 40 0 75

místo kroužkování N H, N H N N N H H N, H N, H N N H, N H N N N N, H N N, H H N, H

kroužkovatel

Bárta F. Cepák J. Èejka J. Èerva L. Fišer J. Frohlich I. Hampl A. Hlavatý L. Horák J. Chytil J. Jelínek J. Jelínek M. Klápštì J. Marek P. Novák F. Pavelèík P. Pudil M. Svieèka J. Šereda F. Švejda J. Volf V. Vyskoèil J.

Výsledky odchytové akce "Acrocephalus" v NPR Žehuòský rybník v letech 2001 až 2005 Miroslav Jelínek & Lubor Urbánek Urbánkova 3368, 143 00 Praha 12 - Modøany, e-mail: [email protected] Masarykova 653, 570 01 Litomyšl, e-mail: [email protected] Národní pøírodní rezervace Žehuòský rybník (12 km východnì od Podìbrad) zahrnuje rozsáhlý rybník (258 ha) s bohatými litorálními porosty (rákos, orobinec, ostøice), které pøecházejí v pøirozené èásteènì podmáèené louky. Od roku 1990 jsou zde provádìny v rámci ornitologického výzkumu lokality pravidelné odchyty ptákù do nárazových sítí. Odchyt probíhá každoroènì v první dekádì srpna na devíti stálých stanovištích po dobu 7 dnù. Celková délka sítí s oky 16 mm je 243 až 250 metrù (v závislosti na poèasí a stavu vody v rákosinách). Souèasnì je v louce natahována i sí o délce 14 metrù s oky 70 mm pro odchyt za pomoci vycpaného výra. Vìtšina sítí (5 linií, celkem 203 - 210 m) je umístìna v rákosinách s následnými porosty zblochanu, ostøice a místy kopøiv, jedna linie zasahuje do porostu trnek pod náspem železnièní trati. Maximální hloubka vody na liniích v rákosinách èiní 0,7 - 0,8 metru. Zbývající sítì (3 stanovištì, celkem 40 metrù) jsou instalovány v pásech køovin v blízkosti rybníka. Pøíležitostnì je provádìno chytání chøástalù do sklopek a vrší (podle stavu vody na prùsecích). Celá akce vhodnì navazuje na pravidelné krátkodobé odchyty, které provádíme v hnízdním období. Od roku 2005 chytáme na tøech krátkých liniích (celkem 80 metrù) v rákosinách v rámci monitorovací akce CES. Celkem jsme v letech 2001 - 2005 chytili 67 druhù ptákù v poètu 7134 ex. Dominantními druhy jsou rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus), bøehule øíèní (Riparia riparia), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus) a strnad rákosní (Emberiza schoeniclus). Velké poèty chytaných bøehulí a vlaštovek jsou dány nocovišti tìchto druhù v blízkosti odchytových prùsekù. Celkové výsledky za roky 2001 až 2005 shrnuje tabulka. V letech 2001 až 2005 jsme v rámci akce kontrolovali celkem 282 okroužkovaných ptákù. Vìtšina jich byla oznaèena na Žehuòském rybníku v pøedešlých letech nebo v hnízdním období téhož roku. Pomìrnì pravidelnì jsou chytáni i ptáci, kteøí byli okroužkováni na lokalitách v nedalekém okolí - Bohdaneèský a Strašovský rybník na Pardubicku, ryb.Zrcadlo u Kopidlna. Mimo ptáky s kroužky naší centrály jsme v uplynulém období kontrolovali 6 jedincù s kroužky zahranièních centrál (v r.2001 vlaštovka obecná s kr.BUDAPEST, v r.2002 bøehule øíèní s kr.ZAGREB a moudivláèek lužní s kr.HIDDENSEE, v r.2003 rákosník zpìvný s kr.HELGOLAND a strnad rákosní s kr.OZZANO, v r.2005 rákosník obecný s kr.PARIS). Z ptákù kroužkovaných v rámci odchytové akce jsou nejzajímavìjší tato hlášení: bekasina otavní okr. 09.08.2001 - støelena 03.09.2002 na pobøeží Atlantického oceánu v severní Francii (964 km Z), bøehule øíèní okr. 09.08.2004 - kontrolována na hnízdišti 04.07.2005 v Nìmecku (Sachsen-Anhalt, 293 km Z), slavík modráèek okr.09.08.2002 - již 20.08.2002 kontrolován v Chorvatsku (694 km J), rákosník obecný okr.08.08.2001 - kontrolován 04.09.2001 na pobøeží Støedozemního moøe v jižní Francii (1136 km JZ), rákosník obecný okr.03.08.2003 kontrolován 02.10.2003 v Mauretánii (4510 km JZ), rákosník proužkovaný okr.07.08.2002 - kontrolován již 11.08.2002 u Vídnì v Rakousku (208 km JV), rákosník proužkovaný okr.14.08.2004 - kontrolován 31.08.2004 ve støedním Maïarsku (503km 22

Tab. 1 Poèty chycených ptákù v rámci akce "Acrocephalus" v NPR Žehuòský rybník v letech 2001 - 2005 Druh

2001

2002

2003

2004

2005

CELKEM

Rákosník obecný Bøehule øíèní Vlaštovka obecná Rákosník proužkovaný Strnad rákosní Konipas luèní Sýkora modøinka Rákosník zpìvný Budníèek menší Špaèek obecný Moudivláèek lužní Budníèek vìtší Strnad obecný Sýkora koòadra Vrabec polní Cvrèilka slavíková Rákosník velký Pìnice èernohlavá Èervenka obecná Pìnice hnìdokøídlá Ledòáèek øíèní uhýk obecný Zvonek zelený Pìnice slavíková Pìnkava obecná Cvrèilka zelená Pìnice pokøovní Chøástal vodní Kos èerný Moták pochop Bukáèek malý Jiøièka obecná Slavík modráèek Chøástal kropenatý Pìvuška modrá Sedmihlásek hajní Bramborníèek hnìdý Drozd zpìvný Poštolka obecná Rehek zahradní Slavík obecný Lejsek èernohlavý Strnad luèní Linduška lesní Kánì lesní Hýl obecný Stehlík obecný Lejsek šedý Konipas bílý

447 244 469 154 25 3 47 26 47 9 13 15 6 11 7 6 8 9 9 1 7 1 3 0 4 1 2 3 2 4 1 0 0 0 0 0 1 2 2 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0

393 369 131 170 48 25 31 46 35 29 62 25 6 17 13 15 17 13 0 9 9 6 6 9 6 2 7 4 3 4 5 0 1 4 0 2 1 1 0 1 1 0 0 0 1 3 0 0 1

340 18 95 96 60 13 36 48 22 12 6 9 16 16 28 17 15 17 4 8 4 2 4 3 0 2 2 1 5 3 3 0 1 1 1 0 1 1 2 0 0 0 4 1 0 0 0 0 0

476 224 109 276 54 48 59 65 29 9 21 11 31 28 19 27 19 15 14 7 3 9 3 1 6 7 0 1 2 1 1 0 6 0 4 3 2 0 2 1 1 3 0 1 1 0 0 2 1

230 436 232 78 36 131 34 19 17 66 2 27 21 8 13 14 8 8 13 8 7 6 8 5 2 2 2 4 1 0 2 11 2 4 2 2 1 2 0 2 1 1 0 1 0 0 2 0 0

1886 1291 1036 774 223 220 207 204 150 125 104 87 80 80 80 79 67 62 40 33 30 24 24 18 18 14 13 13 13 12 12 11 10 9 7 7 6 6 6 4 4 4 4 3 3 3 2 2 2

23

Druh

2001

2002

2003

2004

2005

CELKEM

Linduška luèní Konopka obecná Bekasina otavní Brhlík lesní Sýkoøice vousatá Sýkora lužní Chøástal malý Králíèek obecný Støízlík obecný Strakapoud velký Rehek domácí Lejsek bìlokrký Králíèek ohnivý Vodouš kropenatý Vèelojed lesní Strakapoud prostøední Sojka obecná Slavík tmavý CELKEM

0 0 1 0 0 0 0 1 1 0 0 0 1 0 1 0 1 0 1597

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1531

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 919

1 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 1608

1 0 0 2 1 1 1 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 1479

2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 7134

Poznámky k rozšíøení a urèování rákosníka pokøovního (Acrocephalus dumetorum) Jaroslav Klápštì Železná 97, 468 22 Železný Brod

Úvod Pøed ètvrt stoletím WALLACE (1980) jmenoval a struènì popsal 25 druhù ptákù, které tehdy považoval za potencionální zatoulance z Asie do Velké Británie. Osm z nich už bylo na Britských ostrovech zjištìno. Je to pouèné i pro nás. Je velice moudré se dobøe seznámit s druhy, které se u nás mohou vyskytnout, a nauèit se je správnì urèovat. I nìkteré druhy ptákù žijící v jiných èástech Evropy u nás nebyly dosud zjištìny. Jedním z možných zatoulancù na našem území mùže být urèitì rákosník pokøovní (Acrocephalus dumetorum). Pro vìdu ho popsal Edward Blyth (1810-1873) v roce 1849. Typová lokalita vyla dodateènì urèena jako Kalkata. Blyth byl vynikající anglický ornitolog, který strávil 22 let v Indii. To, že byl rákosník pokøovní poprvé popsán ze zimovištì, nemusí být nijak pøekvapující, protože je v Indii velice hojný a je tam také nápadnìjší, než v oblastech, kde hnízdí. V zimovišti se pohybuje více ve stromech a tak pøipomíná spíše budníèky než rákosníky. V Indii jsem se s tímto druhem také poprvé seznámil. Vìtšina ornitologù ze zemí, kde tento druh nehnízdí, se s ním seznámila rovnìž na zimovišti v jižní Asii. Ve støední a západní Evropì se rákosník pokøovní vyskytuje jen jako vzácný zatoulanec. Patøí k obtížnì urèitelným druhùm. Identifikaci nesmírnì komplikuje pomìrnì èasté køížení s rákosníkem zpìvným (Acrocephalus palustris). Potomci mají pøechodné znaky tìchto dvou druhù. K urèování rákosníka pokøovního se proto musí pøistupovat s velikou trpìlivostí a obrovskou odpovìdností. Obzvláštì dobøe by se mìli s tímto druhem seznámit kroužkovatelé. 24

Druhové jméno dumetorum pochází z klasické latiny a znamená houští nebo houštinu. V našich muzejních sbírkách je zøejmì vzácný. HANÁK (2003) uvádí z moravskoslezských sbírek jen dva exempláøe - z Rumunska a z Kazachstánu, oba z roku 1990. Informace v tomto pøíspìvku jsou hlavnì z tìchto pramenù: ALI & RIPLEY (1983, ALSTROM & COLSTON (1991), BEAMAN & MADGE (1998), CRAMP (1992), HUDEC & HAVLÍN (1995) a SVENSSON (1992).

Rozšíøení Rákosník pokøovní má palearktický typ rozšíøení. Vyskytuje se v severovýchodní Evropì a severnìjších èástech støední Asie na východ témìø po Bajkalské jezero. Na severovýchod zasahuje až po støední tok øeky Viljuj v západním Jakutsku. Je to druh, který se v 19.století zaèal šíøit na západ. Ještì do roku 1960 nehnízdil nikde jižnì a západnì od Ladožského jezera v Rusku. V posledních 65 letech se rozšíøil na západ až do Finska, Švédska, Estonska, Lotyšska, Litvy a na sever evropské èásti Ruska. Finsko zaèal kolonizovat po roce 1930 a šíøení pokraèovalo po více než 30 let. První hnízdìní zde bylo zjištìno v roce 1947. Nyní je ve Finsku bìžný se stabilní populací. Poèetnost je odhadována na 5000 - 8000 hnízdících párù. Pozvolna se zaèal šíøit i ve Švédsku, kde byl poprvé zaznamenán v roce 1958. Od roku 1969 je zde pravidelnì zjišován ve zvyšujícím se poètu. První hnízdìní bylo zjištìno v roce 1984. V Estonsku byl poprvé zjištìn po roce 1890, zaèal se šíøit v letech 1930 - 50. Odhadovaná poèetnost v roce 1989 byla pøibližnì 2000 párù. V Litvì bylo první hnízdìní zjištìno už v roce 1944. Hnízdí také v Lotyšsku. TOMIALOJC & STAWARCZYK (2003) uvádìjí, že v Polsku se vyskytuje stále èastìji i bìhem hnízdní doby a ve vzrùstajícím poètu. Od roku 1967, kdy byl poprvé v èervnu zjištìn, pøibývá mnoho záznamù zpívajících samcù. Obèasné hnízdìní je velice pravdìpodobné. Pár byl pozorován v èervenci 1983 v Mazursku a v èervnu 1987 v Bìlovìži, ale hnízdìní nebylo potvrzeno. Pro jih Polska existují jen ètyøi záznamy. Bìžnì se vyskytuje na Ukrajinì a na jih až po Irán. V Rusku je hojný - pøilétá v kvìtnu a hnízdí v èervnu. Žije v houštinách v lesích, ale i v zahradách a parcích. TRNKA (2004) shrnul zjištìné výskyty v tìch zemích Evropy, kde rákosník pokøovní pravidelnì nehnízdí. Ve 21 zemích bylo v letech 1910 - 2003 zjištìno celkem 231 jedincù - nejvíce ve Velké Británii (58), Polsku (51) a Norsku (37). Dosud nebyl zjištìn v Portugalsku, Øecku, Rakousku, Maïarsku a Èeské republice. Na Slovensku byl rákosník pokøovní chycen do nárazové sítì v suché èásti rybníka s hustou køovinnou vegetací. 5.5.2003 u Trnavy. Než byl vypuštìn, byl zmìøen, okroužkován a vyfotografován (TRNKA & MATULA 2004). Ptáka chytil a kroužkoval Ján Matula z Trnavy (SLOBODNÍK 2004).

Identifikace Rákosník pokøovní je malý rákosník, který je velikostí a zbarvením velice podobný rákosníkovi zpìvnému (A.palustris) a rákosníkovi obecnému (A.scirpaceus). Délka ptáka je 12,5 - 14 cm. Protože lemy køídelních letek jsou málo kontrastní, vypadá více jednobarevnì. Má také kulatìjší køídla a kratší projekci ruèních letek, která má délku 55 - 80 % exponovaných ramenních (terciálních) letek. U rákosníka obecného jsou tyto hodnoty 70 - 95 %. Projekcí ruèních letek se rozumí vzdálenost na složeném køídle od vrcholu nejdelší ramenní letky ke konci køídla. Vrchol nejdelší ramenní letky je nepatrnì kratší, než vrcholy loketních letek. Zúžení na vnìjším praporu je na dvou až tøech ruèních letkách. První ruèní letka je pøibližnì stejnì dlouhá jako ruèní krovky nebo 25

nepatrnì delší. Vrchol 2. ruèní letky zasahuje mezi 5. - 7. ruèní letku (u rákosníka obecného a zpìvného vìtšinou mezi 3. - 4. ruèní letku). Záøez na vnitøním praporu 2. ruèní letky je vìtšinou v úrovni špièek loketních letek, u 3. ruèní letky v úrovni 8. - 10 .ruèní letky. Ocas je mírnì zakulacený a zdá se být v porovnání s kratšími køídly delší. Spodní ocasní krovky zasahují pøes polovinu délky ocasu, ale pøesto jsou trochu kratší než u rákosníka zpìvného a obecného.

Køídlo rákosníka obecného (1), zpìvného (2) a pokøovního (3)

Popis druhu - adultní ptáci Svrchní strana je hnìdošedá s jemným olivovým nádechem. Kostøec a vrchní ocasní krovky jsou zbarveny stejnì, jen zøídka s velmi jemným pískovì skoøicovým nádechem. Svìtlý nadoèní proužek je vìtšinou výrazný, ale obyèejnì nezasahuje za oko, nebo jen málo a je zde málo zøetelný. Svìtlý oèní kroužek je pøerušený vepøedu a vzadu. Horní èást pøíuší je šedohnìdá a tvoøí tmavší pruh. Spodní strana je svìtlá, bìlavá. Na stranách prsou, bocích a spodních ocasních krovkách je patrný hnìdý odstín. Svìtlé okraje na vnìjších praporech køídelních letek a ocasu málo kontrastují s jejich centry. Nejdelší pero køidélka (alula) je tmavì šedohnìdé se svìtlejším olivovì hnìdým vnìjším praporem. Je svìtlejší než u rákosníka zpìvného a obecného. V opotøebovaném opeøení (èervenec - srpen) je vrchní strana matnì šedavá s jemným olivovým nádechem, oèní kroužek a spodní strana bìlavá. Oèní duhovka je variabilní - svìtle hnìdá, hnìdá, nebo tmavì hnìdá. Zobák: horní èelist tmavì šedá až šedoèerná, hrana èelisti svìtle hnìdá až masovì hnìdá. Spodní èelist svìtle hnìdá, u koøene s trochou svìtle masové. U špièky èelisti je èerná skvrnka. Nìkteøí jedinci mají spodní èelist celou svìtlou. Bìhák je šedý nebo modravì šedý, nìkdy se slabým masovým nádechem.

Popis druhu - juvenilní ptáci

V juvenilním opeøení je vrchní strana nejèastìji olivovì hnìdá s jemným zelenavým nebo svìtlehnìdým nádechem. Nemá tak rezavý nádech jako rákosník obecný. Jinak je dost variabilní - u nìkterých jedincù až svìtle skoøicová. Spodní strana má svìtlehnìdý odstín, zvláštì na stranách prsou. Boky a spodní ocasní krovky jsou nepatrnì svìtlejší než u rákosníka obecného.

26

Oèní duhovka je šedohnìdá. Bìhák jako u dospìlých ptákù, ale nìkdy svìtlejší - matnì masový, masovì hnìdý nebo masovì šedý. Vnitøek zobáku rùžovì žlutý, žlutý nebo oranžový. Èerné skvrny na jazyku jsou výrazné až do srpna, nevýrazné až do listopadu.

Pøepeøování Pøepeøování u rákosníkù pokøovních ze severnìjších èástí areálu probíhá až na zimovišti. U ptákù z jižnìjších oblastí zaèíná od poloviny èervence a trvá do zaèátku srpna. Probíhá nejdøíve na hlavì a tìle, potom je bìhem podzimního tahu pøerušeno a pokraèuje hned po pøíletu na zimovištì. Základní rozmìry (mm) Køídlo Ocas Zobák (od špièky k lebce) Bìhák

Samec 61 - 66 49 - 54 16,3 - 18,0 21,8 - 23,8

Samice 61 - 64 48 - 53 16,5 - 18,0 21,3 - 23,7

Literatura ALI S. & RIPLEY S.D. 1983: Handbook of the birds of India and Pakistan. Compact edition. OUP, Delhi. ALSTROM P. & COLSTON P. 1991: A field guide to the rare birds of Britain and Europe. HarperCollins, London. BEAMAN M. & MADGE S. 1998: The Handbook of Bird Identification for Europe and the Western Palearctic. Christopher Helm, London. CRAMP S. (ed.) 1992: The Birds of the Western Palearctic. Vol. 6, Oxford University Press, Oxford HANÁK F. 2003: Katalog cizokrajných ptákù v moravskoslezských ornitologických sbírkách. Museum Komenského, Pøerov. HUDEC K. & HAVLÍN J. 1995: Klíè k urèování pìvcù. EcoCentrum, Brno. SLOBODNÍK V. 2004: Prehlad krúžkovania vtákov na Slovensku v roku 2003 Tichodroma 16: 84 - 89. SVENSSON L. 1992: Identification guide to European passerines. Svensson, Stockholm. TOMIALOJÈ L. & STAWARCZYK T. 2003: Awifauna Polski: Rozmieszczenie, liczebnosc i zmiany. PTPP "pro Natura", Wroclaw. TRNKA A. 2004: Výskyt trsteniarika krovinného (Acrocephalus dumetorum) v Európe posúva sa hranica jeho rozšírenia dalej na západ? Sylvia 40: 119 - 123. TRNKA A. & MATULA J. 2004: First record of Blyth´s Reed Warbler Acrocephalus dumetorum (Passeriformes, Sylviidae) from Slovakia. Biologia 59,5: 628. WALLACE D.I.M. 1980: Possible future Palearctic passerine vagrants to Britain. British Birds 73: 388 - 397.

27

Osobní zprávy Vzpomínka na Zdeòka Tecla (16.3.1931 - 21.10.2005) Pøed dávnými èasy, ve 40. letech minulého století, se scházela každou sobotu odpoledne skupina kroužkovatelù na Maninách na Libeòském ostrovì v Praze v garáži pana ing. Kadlece a vyrábìla tam pro všechny tehdejší kroužkovatele zdarma kroužky. Jednou se v garáži objevil statný hoch, kterého nám pan inženýr pøedstavil jako Zdeòka Tecla, vyuèeného mlynáøe a nového kroužkovatele. Protože to bylo tìsnì po "Vítìzném Únoru 1948", oukli jsme si jeho názory, aby se mezi nás, vesmìs "reakcionáøe", nedostal nevítaný ptáèek. Smyslem pro humor, dobromyslností a nadšením pro ptáky si nás Zdenìk hned získal. A tak od prvního setkání vydrželo naše pøátelství plných 55 let. Jako kluka z Vysoèiny (pocházel z Havlíèkovy Borové) ho táhla láska k lesu, a proto chtìl studovat na písecké lesnické škole. Jenže na píseckou lesárnu pøijímali vìtšinou jen synky pánù nadlesních a foøtù, a Zdenìk, jehož otec byl uèitelem, byl bez šance. Nezbývalo mu, než se vyuèit u vlastního strýce mlynáøem. Postavu a fortel na nelehkou mlynáøskou práci mìl. Po vyuèení si udìlal v Pardubicích prùmyslovku, a pøíroda, zvláštì pak kroužkování ptákù se mu stalo koníèkem na celý život. Kroužkovatelskou èinnost rozvíjel naplno, když se s rodinou usadil v r. 1957 v Peèkách. Jeho paní tam byla uèitelkou a Zdenìk pracoval v místním podniku na výrobu krmiv. Pøestože bydlel mimo Prahu, úèastnil se snad každé schùze ÈSO, každé exkurze, a navázal tak pøátelství s øadou dalších ornitologù. V 60. letech ho zvl᚝ zaujala èinnost ve skupinì pro výzkum bahòákù. Po øadu let patøil mezi nejaktivnìjší èleny skupiny. Velké úspìchy pøi odchytu bahòákù dosahoval na lokalitì v Cerhenicích, kde pod výtokem vody z cukrovaru vznikla jedineèná lokalita, kde se v dobì tahu zdržovalo velké množství bahòákù. Kroužkování bahòákù mu pøineslo celou øadu velmi cenných výsledkù, které významnì obohatily naše znalosti o migraci bahòákù. Za zmínku stojí napø. vodouš kropenatý zastižený na hnízdišti ve Finsku, bekasina otavní v pøímém tahu zastižena ve Skotsku, jespák bojovný v Irkutsku na Sibiøi a mnoho dalších. Všechna hlášení, a zvláštì ta ze zahranièí, mu pøinášela velkou radost, podnìcovala ho a utvrzovala o významu své práce. A takto vzpomíná na Zdeòka Jarda Škopek, který ho obdivoval pro velké chytaèské zkušenosti, houževnatost a pracovitost, které svému koníèku do posledních dnù svého života vìnoval. "Dnes již nikdo nespoèítá, kolik tisíc ok sítí ruènì upletl v dobì, kdy nebylo možno opatøit si nárazové sítì jiným zpùsobem než doma na kolenì. Zdenìk patøil mezi deset nejaktivnìjších výrobcù sítí - a to nesmíme zapomenout ani na sklopky, které vyrábìl a používal se stejným nadšením a nasazením jako sítì. Jak jsme zjistili až nyní, kdy Zdenìk rozhodnutím té nejvyšší instance odešel do vìèných loviš, nìkteré zapoèaté sítì zùstaly ve stupni polotovarù a rád se proto pokusím z tìchto síovin vytvoøit to, k èemu obdivuhodné úsilí pùvodnì smìøovalo. Vždy se však pak budu muset podívat tu a tam "nahoru", abych se pøesvìdèil, že jsem se neprohøešil proti nepsaným pravidlùm "starých praktikù". A k nim bude Zdenìk vždy trvale patøit.“ Po odchodu do dùchodu nechtìl Zdenìk zasílat kroužky poštou, ale vždy si rád pro nì pøijel do kroužkovací stanice v Hostivaøi. Zároveò si vždy vyøídil pohledávky v Èeské spol. ornitologické, aby nebyl nic dlužen, na což vždy dùslednì dbal. Vždy ho zajímaly novinky o ptácích a došlých hlášeních. Tento prastarý zvyk pocházel ještì z dob, kdy Zdenìk zajíždìl do Prahy za ing. Kadlecem. Na ing. Kadlece vždy rád vzpomínal a rád vyprávìl i o setkáních s dalšími osobnostmi naší kroužkovací èinnosti. Byl to napøíklad 28

statkáø Karel Forman v Zehubech u Èáslavi, o nìmž a jeho manželce vždy Zdenìk hovoøil s neskrývaným obdivem a úctou. A takových osobností by se našlo jistì více. A když odcházel z kroužkovací stanice na nejbližší vlak, nikdy nezapomnìl zazpívat svou oblíbenou košilatou písnièku, zøejmì vlastní skladbu. Oblíbeným místem, kam Zdenìk rád jezdil až do posledních dnù, než ho zákeøná nemoc pøinutila chytat a kroužkovat pouze doma na zahradì, byl jeho zamilovaný "Žehuòský rybník". Byl vždy šastný, když si na ovìøených místech mohl natáhnout sítì a nalíèit sklopky. Jak se nám obèas svìøil, vždycky nejvìtší radost míval z ptákù odchycených do sítí a sklopek, které si sám vyrobil. Kdyby nìkdy byla i pro kroužkovatele zavedena "dvorana slávy", jistì bychom tam Zdeòka Tecla našli vedle velikánù kroužkovací èinnosti jakými byli ing. Ota Kadlec, František Balát, Ladislav Štancl, Vladislav Hájek. Jiøí Formánek & Jaroslav Škopek

Zprávy z konferencí 5. Gemeinsame Mitarbeitertagung der deutschen Vogelwarten, 11. 12.3.2006, Bad Blankenburg, Durynsko, Nìmecko Již páté spoleèné jednání spolupracovníkù tøí nìmeckých ornitologických stanic se konalo v prostorách Zemské sportovní školy v Bad Blankenburgu, ve spolkové zemi Durynsko. Kromì tìchto tøí stanic byla spolupoøadatelem také spoleènost ProRing, sesterská organizace Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze, která sdružuje kroužkovatele a sympatizanty kroužkování ptákù v dosahu východonìmecké kroužkovací stanice Hiddensee. Po uvítání všech více jak 200 úèastníkù ze tøí zemí (Nìmecko, Rakousko a Èeská republika) zástupcem durynského ministerstva zemìdìlství, ochrany pøírody a životního prostøedí a dr. Meye, pøedsedy Spolku durynských ornitologù se naplno rozbìhlo dvoudenní jednání. V prvním bloku seznámili pánové F. Baierlein, W. Fiedler a U. Köppen s novinkami v kroužkovacích centrálách Helgoland, Radolfzell a Hiddensee. U prezentace všech tøí centrál bylo nepøehlédnutelné, že velmi podporují dlouhodobé monitorovací programy (nejen èistì kroužkovatelské), kterých byla pøedstavena celá øada. Velký dùraz byl kladen na program IMS (Integriertes Monitoring von Singvögelpopulationen), jehož souèástí je i u nás probíhající program CES. V celém Nìmecku pracuje momentálnì 53 odchytových stanoviš a projektu je vìnována maximální pozornost a publicita. Jednání nemohlo pominout problematiku "ptaèí" chøipky. Anja Globig poskytla velmi fundovaný výklad k epidemiím aviární influenzy u divokých ptákù. Nejrizikovìjší skupinou ptákù jsou labutì a kachny, takže pøi kroužkování tìchto druhù je nutná opatrnost. Kroužkovatelé, kteøí kroužkují tyto druhy ptákù, by nemìli následující 3 dny po kroužkování navštìvovat místa velkochovù drùbeže nebo zoologické zahrady. A. Goedecke seznámil pøítomné s velmi úspìšným programem barevného znaèení volavek popelavých. Velmi nás zaujalo, že dle výsledkù sledování je vìtšina volavek popelavých v letních mìsících aktivní zejména v noci a pøes den odpoèívá. Je velmi pravdìpodobné, že zejména v severních Èechách je v dobì rozletu mláïat možné zastihnout volavky nìmeckého pùvodu. Dvojice L. Schröpfer a J. Cepák podala krátký nástin historie a souèasnosti Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze. H.-U. Peter z Jeny seznámil pøítomné s programem kroužkování antarktických ptákù na ostrovì King George. Za 25 let zde bylo kroužky Hiddensee 29

okroužkováno cca 14 tisíc ptákù, zejména tuèòáci, rybáci, buøòáèci, štítonosové a chaluhy. Je zajímavé, že štítonos zde v tìch nejt잚ích klimatických podmínkách pøezimuje, zejména díky sbìru odpadkù z polárních stanic. Dvojice S. Homma a O. Geiter pøedstavila program kroužkování cizokrajných vrubozobích (Neoanatidae), kteøí v posledních desetiletích osídlili velké parky a jezera v západoevropských metropolích. Celkem se jedná už o 16 druhù kachen, hus a labutí. Je zajímavé, že se zde rodí velké poèty hybridù, ze kterých je ale 90 % sterilních. Podveèerní program byl vìnován 6 workshopùm, které pokrývaly pestrou škálu problémù spojených s kroužkovací èinností. My jsme se zúèastnili jednání skupiny zabývající se výzkumem vlaštovek (EURING Swallow Project). Bìhem 2,5 hodiny probìhly tøi referáty o rùzných aspektech života evropských vlaštovek a množství diskusních pøíspìvkù a vstupù všech zúèastnìných, týkající se metodiky sledování, sbìru dat a odchytu. Veèer seznámila posluchaèe s výzkumem madagaskarské avifauny bioložka stuttgartského muzea F. Woog. Témìø dvouhodinový referát byl velmi poutavý, s velkým poètem fotografií nejrùznìjších zástupcù ptactva tohoto ètvrtého nejvìtšího ostrova svìta. Druhý den zahájil P. Meffert pøíspìvkem o ekologii ptákù, kteøí se zastavují každoroènì na podzimním tahu na malém nìmeckém ostrùvku Greifswalder Oie v Baltickém moøi. Každý podzim je zde mezi 1. srpnem a 6. listopadem okroužkováno cca 14 000 ptákù, za dobu existence této odchytové stanice pak zhruba 160 tisíc. Velmi zajímavý byl referát J. von Rönna o variabilitì afrických zimoviš vlaštovky obecné. Díky sledování izotopù uhlíku a dusíku v peøí ptákù se podaøilo prokázat, že vìtšina z nich pøezimuje patrnì na obrovském území mezi Nigérií a Jihoafrickou republikou. Prof. Stubbe pøednesl krátký referát o barevném znaèení køídelními znaèkami u kánì lesní a obou druhù luòákù. Celkem bylo prozatím oznaèeno 2 500 ptákù, kteøí poskytli celkem 3,5 tisíce odeètù. Pro mne (L. Schropfer) bylo nejzajímavìjším referátem vystoupení R. Altenkampa o disperzi, okolnostech nálezù a zpìtných hlášeních berlínské populace jestøába lesního. Jestøáb je po poštolce druhým nejhojnìjším dravcem v Berlínì a blízkém okolí. Velmi zajímavé bylo zjištìní, že pøímé pronásledování tohoto druhu èlovìkem nehraje praktiky žádnou roli. Referát byl po didaktické i obsahové stránce vzornì pøipraven. T. Grünkorn pak pøednesl referát na téma barevného znaèení orlù moøských v severním Nìmecku. Není možné v tomto krátkém pøíspìvku vyjmenovávat všechny pøednesené referáty. Prakticky všechny pøíspìvky mìly velmi vysokou úroveò, jednání byla vìnována ze strany zúèastnìných velká pozornost, zázemí (stravování, obèerstvení, prodej knih a pomùcek pro kroužkování) bylo nadstandardní. I pøes všechny tyto klady si myslíme, že naše kroužkovací aktivy jsou po obsahové stránce na relativnì stejné úrovni. Podìkování za pozvání a za velkou starostlivost o nás patøí spolku ProRing, zejména pak dr. A. Goedeckemu. Zástupce naší sesterské organizace jsme oficiálnì pozvali na další kroužkovací aktiv k nám na podzim roku 2006. Libor Schröpfer & Jaroslav Cepák

SE European Bird Migration Network workshop v Praze Po deseti letech od založení organizace Southeast European Bird Migration Network (SEEN) se v útulném prostøedí Lannovy vily v Praze konalo ve dnech 2.-5. února 2006 již osmé setkání ornitologù z Evropy a Blízkého východu. Poznání migrace jednotlivých druhù a populací ptákù má nejen zásadní význam pro 30

jejich úèinnou ochranu, ale je napø. dùležité pro odhad smìru šíøení patogenù potenciálnì pøenášených volnì žijícími ptáky. Zjednodušenì lze øíci, že evropské populace mnoha druhù tažných ptákù sledují pøi cestì na zimovištì dvì hlavní migraèní cesty - jihozápadní vedoucí pøes Pyrenejský poloostrov a jihovýchodní pøes východní Støedomoøí. Nenáhodné rozložení vìdecké aktivity a finanèních zdrojù na našem kontinentu zpùsobilo, že jihozápadní tahová cesta je relativnì mnohem více prozkoumaná než jihovýchodní. Cílem založení organizace SEEN (Southeast European Bird Migration Network) bylo vytvoøit mezinárodní sí ornitologù ze zemí ležících na zmínìné jihovýchodní tahové cestì a koordinací tìchto "národních stanic" dosáhnout zintenzivnìní a zefektivnìní studia migrace ptákù. Dnes SEEN sdružuje 25 èlenských zemí a na pravidelných pracovních setkáních spoleènì usiluje o podporu výzkumu v celé oblasti, o sjednocení metodiky a výstupù studia tak, aby je bylo možno organicky propojit a prezentovat spoleènì. Letos poprvé se organizace ujala Èeská republika, konkrétnì Ústav biologie obratlovcù AV ÈR spolu s Pøírodovìdeckou fakultou Univerzity Karlovy. Spolupoøadatelem byla i ÈSO a Spoleènost spolupracovníkù Kroužkovací stanice NM. Do reprezentativních prostor pražské Lannovy vily se v termínu 2.-5. února sjelo na 46 úèastníkù z 15 zemí od Lotyšska až po Egypt. Aèkoli od posledního workshopu SEEN uplynulo jen nìkolik mìsícù, dvouapùldenní maraton pøednášek potvrdil, že zájem o tato setkání v prùbìhu let nijak neutuchá. Nosným pilíøem jsou vždy referáty o èinnosti jednotlivých stanic v uplynulé sezónì. Posluchaè si tak sám mohl udìlat pøedstavu, jak se vyvíjí èinnost skupiny a posoudit rozdíly v kvalitì získaných výsledkù i intenzitì provedené práce. Zvláštní zøetel byl vìnován výsledkùm orientaèních experimentù, jejichž zpracování je pomìrnì nároèné a nutno pøiznat, že nìkteré používané analytické postupy se musely bránit kritice. Z øady osvìdèených pøístupù ke studiu migrace vynikaly moderní metody, jako satelitní telemetrie èi využití stabilních izotopù z per tažných ptákù. Tyto alternativní postupy pøinášejí nejen øadu zajímavých výsledkù, ale hlavnì umožòují zmìnit úhel pohledu na studovanou problematiku, a mají tak potenciál zodpovìdìt døíve nemyslitelné otázky. Data sesbíraná pøi odchytu ptákù na tahu jsou využitelná i v jiných oblastech ornitologie - velmi zajímavé byly napøíklad pøednášky o ptaèí malárii èi o vzájemném vztahu pohlaví, strukturální velikosti køídla a barevnosti opeøení u èervenek obecných. Jaká by to byla konference o migraci ptákù, kdyby nedošlo na ptaèí chøipku… Po zvané pøednášce doc. Z. Hubálka z Ústavu biologie obratlovcù AV ÈR, která pøedstavovala velmi zasvìcený a vyvážený pohled na problematiku tohoto onemocnìní, následovala pestrá diskuse. Jejím cílem bylo nalézt zpùsob, jakým by se SEEN mohl podílet na získávání nových relevantních informací o viru H5N1. Bohužel souèasné technické zázemí neumožòuje žádné stanici samostatnì provádìt laboratorní zpracování vzorkù tkání odchycených jedincù. Nejbližším úkolem bude tedy navázat spolupráci s regionálními laboratoøemi a vytvoøit tak kvalitnìjší podmínky pro podobné mezioborové studie. Akce byla organizována za finanèního pøispìní Ministerstva životního prostøedí, Pøírodovìdecké fakulty Univerzity Karlovy, Agentury ochrany pøírody a krajiny Èeské republiky, Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea a Akademie vìd Èeské republiky. Sborník abstraktù a snímky z workshopu jsou k dispozici na www.ivb.cz/seen2006 David Hoøák & Petr Procházka

31

Prodej nárazových sítí a vybavení pro ornitology Ing Jan Rosmus Øada D70 (7xx)

Materiál Polyester

D70 (7xx)

Nylon

D110 (10xx)

Nylon

D210, D235 (20xx)

Nylon

Popis, použití Vhodné k odchytu drobných a støedních ptákù a netopýrù v každém prostøedí Jemné a pevné, vhodné k odchytu drobných a støedních ptákù a netopýrù v každém prostøedí Silnìjší než øada 700, vhodné k odchytu vìtšiny druhù ptákù, zejména v køovinách a lesních porostech Velmi pevné sítì, vhodné pro støední a velké druhy ptákù

Všechny sítì jsou zajištìny proti vìtru.

Délka sítì mùže bý upravena podle Vašich požadavkù. Cena nestandarní sítì Vám bude sdìlena na základì Vaší objednávky. Sítì z materiálu polyester a ménì bìžné sítì nejsou skladem. Dodací lhùta min. 30 dnù

Ceník sítí ze slabšího materiálu Kód sítì polyester* 716/3 P 716/7 P 716/10 P 716/12 P 716/18 P nylon 716/3 716/7 716/10 716/12L 716/12 716/18 719/3 719/7 719/10 719/12L 719/12 719/18 719/12M-3 719/12M-4 719/12H-6 719/12H-8 730/10 730/12 730/18

mater.

kapsy

oko [mm]

výška x délka

Cena Kè

D70 D70 D70 D70 D70

5 5 5 5 5

16 16 16 16 16

2,5x3m 2,5x7m 2,5x10m 2,5x12m 2,5x18m

840 1540 1990 2340 2990

D70 D70 D70 D70 D70 D70 D69 D70 D70 D70 D70 D70 D70 D70 D70 D70 D70 D70 D70

5 5 5 2 5 5 5 5 5 2 5 5 3 4 6 8 4 4 4

16 16 16 16 16 16 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 30 30 30

2,5x3m 2,5x7m 2,5x10m 1x12m 2,5x12m 2,5x18m 3,0x7m 3,0x7m 3,0x10m 1,2/12m 3,0x12m 3,0x18m 2,1/12m 2,0/12m 4,2/12m 4,0/12m 3,2x10m 3,2x12m 3,2x18m

790 1390 1790 1090 1990 2890 775 1390 1790 840 1890 2890 1690 1790 2390 2640 1590 1840 2590

Ceník sítí ze silnìjšího materiálu Kód sítì polyester* 1016/3 1016/7 1016/10 1016/12 1016/18 1019/7 1019/10 1019/12 1019/18 1030/12L 1030/18L 1030/12 1030/18 1050/12 1050/18 2030/12L 2030/12 2030/18 2045/12 2045/18 2019/12 3p.* 2019/18 3p.* 2070/21

mater. D110 D110 D110 D110 D110 D110 D110 D110 D110 D110 D110 D110 D110 D110 D110 D210 D210 D210 D235 D235 D235/3 D235/3 D235/3

kapsy 5 5 5 5 5 5 5 5 5 2 2 4 4 4 4 2 4 4 4 4 3 3 4

oko [mm] 16 16 16 16 16 19 19 19 19 30 30 30 30 50 50 30 30 30 45 45 19 19 70

výška x délka 2,5x3m 2,5x7m 2,5x10m 2,5x12m 2,5x18m 3,0x7m 3,0x10m 3,0x12m 3,0x18m 1,6x12m 1,6x18m 3,2x12m 3,2x18m 3,2x12m 3,2x18m 1,5x12m 3,2x12m 3,2x18m 3,2x12m 3,2x18m 2,1x12m. 2,1x18m. 3,2x21m

Cena Kè 790 1290 1590 1790 2540 1290 1590 1790 2540 1290 1790 1740 2390 1740 2440 1190 2340 3190 2090 2890 2340 3140 2640

* 2019/x - pro noèní odchyt rackù, bahòákù, .... Nabízím též pøesné pružinové váhy PESOLA. Jsou preciznì provedené, spolehlivé a trvanlivé, pokrývají možnost vážení již od 5g s tolerancí max. 0,3%. Sortiment vah a ceník Vám pošlu na vyžádání. (Informace též na stránkách výrobce www.pesola.ch; www.pesola.com ). Objednávky a prodej (sítì pouze pro oprávnìné osoby):

Ing. Jan Rosmus, Verdunská 9, 160 00 Praha 6 Tel.: 602 938 456 (veèer domù: 233 340 339) E-mail: [email protected]