Kroměříž

TRITON Praha / Kroměříž

zfetovana duse.indd 1

23/07/2015 16:04:26


23/07/2015 16:04:29

Zdeněk Horký Markéta Bednářová ZFETOVANÁ DUŠE


23/07/2015 16:04:29

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Horký, Zdeněk Zfetovaná duše/Zdeněk Horký, Markéta Bednářová. – V Praze: Stanislav Juhaňák – Triton, 2015. – 217 stran ISBN 978-80-7387-926-6 821.162.3-32 * 364.692 – patologické závislosti – české příběhy 821.162.3-3 – Česká próza [25]


23/07/2015 16:04:29


23/07/2015 16:04:29

Zdeněk Horký Markéta Bednářová ZFETOVANÁ DUŠE

Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována ani jinak šířena bez písemného souhlasu vydavatele.

Copyright © Zdeněk Horký, Markéta Bednářová, 2015 © Stanislav Juhaňák – TRITON, 2015 Cover © Renata Brtnická, 2015 Vydal Stanislav Juhaňák – TRITON, Vykáňská 5, 100 00 Praha 10, www.tridistri.cz ISBN 978-80-7387-926-6


23/07/2015 16:04:29

OBSAH

Předmluva ................................................................................................. 13 Prolog ........................................................................................................ 19 1

Klikař (1998) ................................................................................... 21

2

Pan Někdo (březen 2001) ............................................................... 23

3

Chimérická žena (září 2001) .......................................................... 25

4

Svým vlastním zajatcem (2002) ..................................................... 27

5

Osud zasahuje (2002–2003) .......................................................... 30

6

Svatba (2004) .................................................................................. 34

7

Sebevědomí trpí (2004–2005) ........................................................ 38

8

A zase herna! (2005) ....................................................................... 41

9

Splněný sen (2005) ......................................................................... 44

10

Kamarád Zdenda (podzim 2005) ................................................... 46

11

Hodně špatné rozhodnutí (zima 2005) ......................................... 48

12

Ďábel tasí dráp (jaro 2006) ............................................................. 52

13

Průšvih jako Brno (2006) ............................................................... 58

14

Hrozba zažehnána (jaro 2006) ....................................................... 61

15

Útěk do ciziny (jaro 2006) .............................................................. 64

16

Kamion – hobby a hlavně záchrana (2006) ................................... 68

17

Minulost se lepí na paty (léto 2006) .............................................. 72

18

A zase lži a sázky (léto 2006) .......................................................... 76

19

Itálie a průšvih v Německu (léto–podzim 2006) ........................... 80

20

Nový „kámoš“ – pervitin (podzim 2006) ....................................... 87


23/07/2015 16:04:29

21

V pasti (podzim 2006) .................................................................... 93

22

Manželé do dražby (zima 2006) ..................................................... 96

23

Bez střechy nad hlavou (zima 2006 – jaro 2007) ........................ 100

24

Gamblerovi prachy do ruky nepatří (jaro 2007) .......................... 103

25

Pervitin a jeho výroba (jaro 2007) ............................................... 106

26

Zpronevěra ve velkém – na pervitinu žádný problém ................. 109

27

Manželství na odpis (jaro 2007) .................................................. 112

28

Mistr vařič (léto 2007) .................................................................. 116

29

Kdo je přednější (léto 2007) ......................................................... 119

30

Poprvé do žíly (léto 2007) ............................................................ 124

31

Změna osobnosti. Myšlení neřídí mozek, ale pervitin (podzim 2007) ............................................................................... 129

32

Posledních pár dní svobody (podzim 2007) ................................ 134

33

Vazební věznice Brno (podzim–zima 2007) ................................ 137

34

Policejní machinace a vězení (2008) ............................................ 141

35

Propuštění poprvé (léto 2008) ..................................................... 145

36

Znovu ve vězení (zima 2008 – léto 2009) .................................... 151

37

Díra… a pak velká makačka (léto 2009 – léto 2010) ................... 154

38

Propuštění podruhé (podzim 2010) ............................................ 157

39

Problémy doma (podzim 2010) .................................................... 162

40

Pervitin opět na scéně (podzim 2010) ......................................... 164

41

Placebo místo perníku (2011) ...................................................... 170

42

Zátah na vařiče, který nevařil, aneb jak zamaskovat zpackaný zásah (léto 2011) .......................................................... 176

43

Policie neovlivňuje výpověď obviněného? (léto 2011) ............... 181

44

Vazba (2011) ................................................................................. 185

45

Tvrdá realita (léto 2011) ............................................................... 190


23/07/2015 16:04:29

46

Předem prohraný boj (léto 2011) ................................................. 194

47

Čekání na Jiřinu (podzim 2011) .................................................. 198

48

Soud (zima 2011 – jaro 2012) ...................................................... 201

49

Bezmoc ve vazbě a rozsudek (jaro 2012) ..................................... 205

50

Stále čekám na spravedlnost (zima 2012) ................................... 208

Zbyněk pohledem sestry ........................................................................ 212 Epilog ...................................................................................................... 215 Doslov ..................................................................................................... 217


23/07/2015 16:04:29


23/07/2015 16:04:29

PODĚKOVÁNÍ Za zrod této knihy vděčím především své skvělé sestře Markétě, která se ochotně chopila mého deníku a strávila spoustu času nad jeho zpracováním do knižní podoby. Rád bych poděkoval i nakladatelství Triton za impulz k práci na textu. A konečně velký dík patří mé rodině, mému synovi, za to, že při mně ve všem stáli, že mě podporovali a hlavně že mi stále věří. Děkuji. Zdeněk Horký

• Můj upřímný dík za vznik knihy patří dvěma pro mě životně důležitým osobám. Mé literární průvodkyni Mgr. Soně Forgáčové, která vedla moji ruku při psaní a neustále mi vracela stránky k přepracování. Učila mě cítit a vnímat jazyk a pracovat s ním. Velký dík také náleží Mgr. Lence Svobodové z nakladatelství Triton, která svým profesionálním, ale především lidským přístupem k handicapovaným, zdravotně postiženým či drogově závislým, dokáže měnit jejich osudy pozitivním směrem. A díky usilovné práci se jí daří otevírat oči široké veřejnosti. Markéta Bednářová


23/07/2015 16:04:29


23/07/2015 16:04:29

PŘEDMLUVA Vážení čtenáři, možná si někteří kladete otázku, jaký smysl má dnes psát a vydávat knížky, jako je tato od Zdeňka Horkého. Možná si někteří nejste jistí, zda počin vydavatele (nakladatelství Triton) není jen nostalgickou vzpomínkou na 90. léta. Jaký význam má v současné době knižní zpracování tématu drogového příběhu a jaký je jeho aktuální kontext? Pokud jste před přečtením této knihy nebo po něm zabloudili očima sem, do předmluvy, rád bych se s vámi podělil o několik postřehů, které mě napadly při čtení a které se mi jeví být jedním z možných doplnění a snad i trochu odpovědí na předešlé otázky. Nedomnívám se totiž, že by vznik a existence knížky, jako je tato, měly smysl jen pro jejího autora. Myslím, že smysl mají i pro nás ostatní. Lidská kultura vznikla a žije svými příběhy a příběhy okolního světa. Vyprávění každého silného příběhu je důležité pro nás všechny, a pokud má příběh hloubku a sdělnost, může také najít svého čtenáře či posluchače. Ve sdílení příběhů je skryta moudrost i naděje. Být osloven a nechat se zasáhnout příběhem dává šanci odnést si z něj víc než pouhá slova. Téma nelegálních drog začala naše země postupně objevovat v 80. letech minulého století. Začala tušit polosvět za nimi a šířeji se s tímto fenoménem konfrontovat. Zlom nespočíval v tom, že by drogy do té doby nebyly, ačkoli komunistický režim chápal nelegální drogy jako něco v socialismu neexistujícího, co patří do prohnilého kapitalistického světa. Nicméně i navzdory tomuto postoji u nás působili špičkoví odborníci a lidé věnující se závislostem. V 80. letech však bylo toto téma „objeveno“ pro většinovou společnost. 13


23/07/2015 16:04:29

Bylo s tím spojeno také prolomení mlčení okolo drog v médiích. Drogy se staly něčím přítomným, o čem se dalo (i když opatrně) najednou hovořit a jehož existenci bylo možné připustit. Radek John v roce 1986 napsal a vydal své Memento, Zdeněk Zaoral ve stejném roce natočil film Pavučina a vyšel mj. také překlad knihy My děti ze stanice Zoo (1987). Tato díla vzbudila velkou pozornost. Zaujala. To již byla trochu jiná káva. To už nebylo o něčem někde daleko, jak veřejnost většinou vnímala např. knížku z roku 1975 Vstupenka do pekla, a nebyly to ani odborné (ačkoli bezesporu kvalitní a odvážné) knihy jako Toxikomanie Eduarda Urbana z roku 1973. Najednou tu bylo něco, co se tvářilo jako součást naší společnosti a dávalo najevo, že do ní hodlá patřit. Narodil se nový společenský fenomén a ten dostal po roce 1989 velmi silný impuls. Proměna naší společnosti a otevření hranic odstranily poslední zbytky naivního pohledu na drogy. Ty tu najednou byly s nebývalou silou a v dosud nepoznaném a netušeném rozsahu. A s nimi vše další, na co jsme v této podobě nebyli zvyklí. Tento vývoj vedl v 90. letech ke křeči. Společnost se zalekla a zaujala defenzivní postoj, sycený hysterickou atmosférou a strachem. Čím menší zkušenosti jsme měli s těmito fenomény a čím více byly obestřeny něčím tajemným, novým, trochu přitažlivým a vzrušujícím, ale současně zakázaným a obávaným, tím delší čas jsme potřebovali, než jsme dospěli do poněkud racionálnější polohy a začali téma výrazněji vnímat v kontextu. Přes dvě desetiletí po sametové revoluci trvalo, než jsme si k tématu nelegálních drog vytvořili cestu, která umožňuje trochu více klidu a odstupu, nezbytných pro práci s ním. Navzdory obtížím a nedokonalostem se postupně konstituuje systém preventivních a léčebných programů a došlo k neuvěřitelně rychlé profesionalizaci celého nového oboru. Ten sice v jedné rovině navazoval (v nejlepším smyslu slova) na tradici v oblasti prevence a léčby závislosti na alkoholu, ale najednou dokázal také konstruktivně 14


23/07/2015 16:04:29

integrovat tabák, gambling a právě i nelegální drogy. Vznikl nový koncept a pohled na závislosti, zrodil se velmi moderně a progresivně pojatý obor adiktologie (viz např. sekce Obor adiktologie na www.adiktologie.cz). Lidé jako Zbyněk začali dostávat trochu jinou šanci. Mnozí ji využili a dosvědčili tak, že závislost nemusí znamenat konečnou stanici. Mnozí dokázali a dokazují, že s vůlí, odhodláním a nadějí je možné vyjít ven z bludného kruhu. Že nejsou těmi „feťáky“ na šikmé ploše, kterým není pomoci. Mnozí ukazují nám i sobě, že ta investice smysl má, že to dokáží. Někteří z nich sami, jiní s pomocí partnerů, rodin apod., další díky profesionální pomoci a podpoře. Každý příběh, jako je ten Zbyňkův, má minimálně dvě roviny. V té první je svědectvím o vlastním vnitřním boji, o způsobu, jakým se vyrovnat s osobní slabostí, selháním, chybami a stíny. Je svědectvím vnitřního souboje, jaký se obtížně srovnává s čímkoli vnějším. Souboje o sebe sama, resp. o svoji duši ve faustovském dramatu. Tento zápas však v praktické „každodenní“ podobě nemá zrovna „navoněnou“ románovou podobu. Naopak – syrovost, násilnost a vulgarita jsou jeho typickými atributy. Možná že pro závislosti je tento paradox typický. Ovšem právě na něm lze celé téma lépe vysvětlit a chápat. Čím vulgárnější, hloupější a násilnější je povrch, tím křehčí, barevnější, nejistější a rozechvělejší je vnitřek. Zbyňkův příběh i pohled jeho sestry jsou možná tisící variací. Jsou však živým a autentickým svědectvím a přes množství zkratek a zjednodušujících schémat nabízejí konfrontaci disponující potenciálem obohatit nejen pokračující veřejnou diskusi o složitém a vícevrstevném tématu. Poskytují také možnost lépe chápat a hodnotit lidskou slabost a nejistotu samostatného a autentického žití. Možná nám rovněž mohou pomoci zodpovědět otázku, proč sociologické průzkumy opakovaně přinášejí zjištění, že „feťák“ je nejméně vítaným sousedem v domě. To je minimálně zvláštní v zemi s extrémně vysokou tolerancí vůči tabáku a alkoholu. 15


23/07/2015 16:04:29

Navzdory faktu, že ve spotřebě alkoholu dlouhodobě patříme v mezistátním srovnání na smutné nejvyšší příčky a nejsme schopni realizovat žádné skutečně efektivní řešení a s problémem se začít porovnávat, se zdá, že jsme zmítáni podivným iracionálním postojem. Zatímco v naší zemi snad není rodina, která by neměla v širším okruhu silného kuřáka, člověka majícího problém s alkoholem nebo zneužívajícího léky, jsou „jiné“ drogy a jejich uživatelé prostě stále těmi „za oponou“. Snad právě tento příběh bude jedním z kamínků do mozaiky diskusí směřujících ke zvládnutí těchto paradoxů a pomáhajících dívat se na cizí slabosti a stíny s alespoň podobným pochopením, s jakým pohlížíme na ty vlastní. To není o bezhraničnosti nebo mechanickém odpouštění. To je o vytvoření základního předpokladu k přijetí slabosti, bezmoci, bolesti a závislosti jako součástí života. A tím pak také o naději, že můžeme být lepší, než jací jsme dnes. V Praze 19. dubna 2015 prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

16


23/07/2015 16:04:29

*** Pravdivý a autentický příběh je založen na skutečných událostech tak, jak je zažil, vnímal a hodnotil člověk, o kterém kniha pojednává. Jména osob a místa děje uváděná v knize však byla autory oproti skutečnosti změněna.


23/07/2015 16:04:29


23/07/2015 16:04:29

PROLOG Zbyněk si dá pecku a jde rozmontovat kradená auta. Všechno je bez problémů. Dovozce potřebuje motor, nápravy, světla. S Olinem se domlouvá, že díly hned druhý den odvezou, protože cítí nebezpečí. Zinkasuje peníze a odjíždí pro materiál na perník. Nakoupí čtyřicet balení modafenu a vrací se raději polní cestou domů. Nedaleko domu vidí stát tmavě zelenou fabii. „Asi rybáři,“ bleskne mu hlavou a víc o tom nepřemýšlí. Doma jde hned vařit, potřebuje přece vyplatit bratra. Dluží mu za auto. Dovaří perník a v ložnici ho rozděluje do měrek. Něco málo nechává feťákům, kteří mu pomáhali. Konečně si trochu marně chystá dávku pro sebe, aby neusnul. „Zbyňku, vstávej!“ slyší hlas z dálky. Těžce se orientuje, kde vlastně je a kdo na něho mluví. Poznává pokoj, ale nechápe, proč tam leží oblečený s brýlemi na očích. Není schopný se pohnout, očima pomaličku bloudí po místnosti. Jeho pohled padne na vyskládané, plné stříkačky s pervitinem. Potřebuju dávku, jinak se nezvednu! Cítím se jak zpráskanej pes, je mi zle! Motá se, nedokáže se udržet na nohou, celé tělo ho strašně bolí. Hlavou se mu honí jediné: musí si dát a bude fajn! Náhle slyší strašné rány a hrozný řev. Poslední myšlenka patří feťákům, kteří asi dělají bordel na dvoře. Dávku si píchnout nestihne. Zakuklenec v rozkopnutých dveřích huláká: „Policie! K zemi!“ Celé mu to v tu chvíli připadá jako zpomalený film. Ještě mrkne směrem k oknu, ale nemůže se pohnout. V ten moment se okno rozvalí a další těžkooděnec skáče do domu. Přichází k sobě. Leží na zemi. Ruce má spoutané za zády. 19


23/07/2015 16:04:29

U něj dva těžkooděnci s brokovnicemi. Všechno je v prdeli! Dvacet osm gramů pervitinu, varna v garáži, kompletně rozdělaná oktávka a čtyři kradený auta. Za to dostanu nejmíň deset let! „Dívej se do zdi!“ Stihne jen zahlédnout spoutanou Kely. Policista na něho znovu řve: „Ty snad kurva nerozumíš, že máš čumět do zdi?!“ míří pažbou k jeho obličeji. Čas i prostor pracují proti němu a on je stoprocentně ready i bez dávky. Na scénu přicházejí dva chlapi v civilu. Zbyněk se otáčí a jednoho z nich poznává. Novák z protidrogovýho… Ten se rozhlíží a posměšně upouští slova: „Spadla klec, hochu, tak kde to máš schovaný?“ Než větu dokončí, zmerčí skrz dveře vyskládané měrky. „Ani nemusíš nic říkat, moc pěkně to máš nachystaný, jako bys nás čekal.“ „Na dvůr!“ Těžkooděnci mu uvolňují stahovací pásku. V momentě ho však přikurtují normálními pouty ke sloupu. Policajti demolujou barák, moje pozornost se obrátí k dílně. Dva policajti ji otevírají a nechápavě kroutí hlavou. No, majitel oktávky, která je rozebraná na šroubky, řve jako ďábel, chce mě zabít a zadupat do torza svýho auťáku. Policajti mají co dělat, aby ho zpacifikovali, i když použijí i násilí. Najednou na dvůr přijíždí zelená fabia. Bože, já jsem vůl!

20


23/07/2015 16:04:29

1 Klikař

1998 Jsem klikař! Ze všeho vybruslím! Jenže najednou mi to všechno přerůstá přes hlavu. Lukáš a Zbyněk, pohledná dvojčata, kterým otec kupuje, nač si vzpomenou. Ani jeden si neváží ničeho. Ségra je vážně nemocná. Už mě to fakt štve. Všechno se točí jenom kolem ní. Kde jsem sakra já, existuju vůbec? S Lukášem se začínají obklopovat pochybnými kamarády. Na učňáku přicházejí problémy. „Herdek, mně se dneska nechce do školy, kašlem na to!“ zařve Zbyněk. „Copak je to tak důležitý?“ „Není!“ vyštěkne přesvědčeně. „Ve škole po mně pořád něco chtěj a já už toho mám dost. To není život, po kterým toužím! Kde je dobrodružství, kde jsou baby?“ A vyráží se za školu. „Co budeme dělat? Tak co? Měl bych chuť něco čórnout!“ provokuje téměř dospělý kamarád. „Kravina!“ brání se Zbyněk. „Seš pěknej sráč! Proč neřekneš rovnou, že se bojíš? Přiznej to!“ přitvrzuje kámoš. „Lukáš bude hlídat a já se Zbyňkem rozkopnu vokno a rozhlídnem se,“ navrhuje borec. A skutečně tu osudovou chybu udělají. Počet vloupání se zvyšuje, škody jsou veliké. 21


23/07/2015 16:04:29

Zbyněk poprvé ve svém životě platí. Možná z hlouposti, snad skutečně věřil, že holka, která je do vloupačky s vidinou chlastu a cigaret navezla, je nebonzne. Omyl, bonzla. Zbyňkovi chybí chápající rozumný kamarád, kterému by se mohl svěřit se starostmi a prozradit mu svůj plán s vloupáním do chatek. Přítel, který by poradil a přesvědčivě řekl: „Kašlem na to, dyť je to blbost!“ Ale život je nevyzpytatelný a všechno se šplhá naprosto jinými cestami. Zbyněk si celý svůj život kupuje svět a tohle je jedna z prvních lekcí. Je však hluchý, neslyší. Případ řeší kurátor a policie: „Máte obrovské štěstí, je amnestie!“ Celá příhoda se mi vytrácí z hlavy. Jak je možný, že na něco takovýho zapomínám? Neporazitelnej frajer! Klikař!

22


23/07/2015 16:04:29

2 Pan Někdo

březen 2001 Z puberťáků jsou dospělí. Zbyněk má dobré místo. Proč nejsem šťastnej? Kde se ve mně bere ta neuvěřitelná touha něco dokázat? Mít pořád víc prachů v co nejkratším čase? Jsem vnímavej. Rozumím penězům. Umím si všechno dobře vykalkulovat. Mám plán, vím, že jako majitel baru budu určitě vydělávat hodně. Jeden mám vyhlídnutej a v hlavě spřádám, jak to zařídit. Majitelka baru na Zbyňka překvapeně zírá: „Ví o tvým záměru otec?“ „Neví, ale nejdřív mě zajímá váš názor.“ „Kolik bys byl schopnej měsíčně platit?“ Osudová nabídka padne a vstupenka do pekel leží na stole. Za pět nekonečných dnů zvoní telefon: „Mám jinou představu o ceně, ale pokud na to přistoupíš, můžeme se domluvit. Ovšem s podmínkou, že otec bude souhlasit. Znám se s ním velmi dobře a mám s ním dobré pracovní zkušenosti.“ Achillova pata celého plánu. Doma lítají třísky a oheň je na střeše. Jako obvykle otec zběsile pobíhá po bytě a vytáčí se do vrtule. A jako vždycky na Zbyňka vyklopí sto padesát devět důvodů, proč to nejde: „No jasně, všichni na tebe čekají, jak uděláš díru do světa. Dyť nejseš schopnej plnit vlastní závazky a chceš vést bar? Nestrkej čumák do věcí, kterejm nerozumíš. Víš, kolik lidí by bylo šťastnejch, že mají tak dobrou a stabilní práci, jako máš ty? Já k takový hlouposti souhlas nedám!“ 23


23/07/2015 16:04:29

Zbyňkem lomcuje vztek a zároveň ho přepadá i smutek. Škoda, že ten blbec neví, jak moc si ho vážím a jak zatraceně ho mám rád! Je v pasti. Znovu se obrací na majitelku, že otec do toho nepůjde. „Seš ochotnej i za týhle situace si bar pronajmout?“ „Ano! Ano! Ano!“ Dvouměsíční kauce mě netrápí. Neexistuje překážka, kterou bych nedokázal překročit. Není síly, která by mě mohla zastavit. Setsakramentsky věřím, že budu dobrej podnikatel. Mrštím po otci těch sto padesát devět důvodů, proč to nejde, a předhodím mu sto padesát devět jiných, proč to jde. Háček je v tom, že Zbyněk nemá moc peněz. Kaucí na nájem je zahnaný do kouta. Nezbývá než prodat auto a oslovit bráchu, jestli s ním do toho nepůjde. Lukáš je pro. Vytoužená chvíle je tu. Smlouva podepsaná a klíče v kapse. Můžou začít se zařizováním interiéru. Zbyněk pořád hledá garanta a nakonec nevychází z údivu – otec nabízí, že to vezme! Otevírají před víkendem, kdy se konají závody do vrchu. Bar praská ve švech. To je nářez! V sobotu je to slabší, ale lidí stále dost. Zbyňkovi okamžitě nebezpečně roste hřebínek. Všichni ho mají za borce… Je pan Někdo… Užívá si to… Každý se s ním chce kamarádit. Objevují se první potíže a původní rozpory vygradují do ukončení spolupráce s Lukášem. Zůstává na byznys sám, ale příliš ho to netrápí. Naopak, užívá si života. Holky mu samy lezou do postele. Není proto divu, že se jeho vážný vztah rozpadá.

24


23/07/2015 16:04:30

3 Chimérická žena

září 2001 Hledá barmanku a přijde Ona. Jiřina. Okamžitě je mu sympatická. Hubená, na kluka ostříhaná holka. Nevypadá, že má dvě děti. Šijou s ní všichni čerti a se vším si ví rady. Na svět se dívá veselýma očima. Moc se mi líbí. Mám strašnou chuť plácnout ji přes zadek, kdykoli kolem mě projde. Po čtrnácti dnech podléháme vzájemnému jiskření. Je to silnější než my. Jsme milenci a je to naše tajemství! Zbyněk je spokojený. Bar funguje bezvadně. Má úžasnou milenku, co víc si může přát! V té době se spřátelí s Martinem, který pracuje v konkurenčním podniku. Mají v něm výherní automaty a jejich zisky jsou neuvěřitelně vysoké. Zbyňkovi to vrtá hlavou. Myslí na prachy, na úspěch – poprvé objevuje kouzlo výherního automatu. Nehraje. Nechápe, co všechno jsou lidé schopní prohrát. „Kde je Martin?“ zeptá se servírky. „Jako obvykle, za automatem,“ otáčí se k němu zády. „Čau Zbyňdo! Tybrďo, já mám fakt štěstí, zase jsem vyhrál!“ směje se. Zve ho na panáka. Jenže po pár týdnech se provalí, že Martin lítá v průšvihu. Začne každý měsíc před uzávěrkou chodit za Zbyňkem s prosbou: „Prosim tě, puč mi love, po uzávěrce ti to vrátím.“ 25


23/07/2015 16:04:30

A skutečně svůj slib plní. Pak přijde den, kdy prohraje obrovskou sumu. A už to nejde držet pod pokličkou. Dalo se to čekat. Končí! „Nechceš na Martinovo místo?“ tváří se záhadně majitel. Některý nabídky nejde odmítnout. Zase hádka s otcem: „Nemáš na to, starat se o nepřetržitej provoz. Uvědom si, že je to něco úplně jinýho, než děláš. Dyť ty otvíráš jenom o víkendech.“ Ignoruju jeho slova a vrhám se do toho střemhlav. Už jednou jsem mu ukázal, že nemá pravdu. Určitě znovu zazářím jako borec, kterej to zmákne! Osud neodvratně pečetí jeho vztah s Jiřinou. Vodní hladina života je v pohybu a ona má pocit, že se jí život vysmívá: „Načapala jsem manžela s nejlepší kamarádkou! To je fakt v prdeli!“ Zanedlouho se Zbyněk přistěhuje k Jiřině na lesní samotu. Do velkého baráku na spadnutí, ale na nádherném místě. Jenže v něm neteče voda a elektřina je zapojená jenom na jeden jistič. Samotu navíc převedl do majetku banky za basu piv Jiřinin otec-alkoholik. Zbyněk jde do toho. Rekonstruuje, co se dá. Jiřina podstupuje rozvodové tahanice. Všechno se zdá být dobré, včetně získání dětí do matčiny péče. Bar funguje dobře. Ale tržby už nejsou jako dřív. Proč? Klientela na pendrek! Zbyněk dělá, co může, organizuje striptýz, obsluhu nahoře bez, lesbickou show. Marný! Otec měl pravdu! Vedení non-stop baru není jednoduché.

26


23/07/2015 16:04:30

4 Svým vlastním zajatcem

2002 „Dneska nemůžu přijít do práce, mám nemocný dítě,“ oznamuje mu servírka. „Tak si, sakra, za sebe sežeň náhradu!“ naštvaně na ni vyletí Zbyněk. „O to jsem se už pokoušela, ale nemůžu nikoho sehnat,“ nemá daleko k pláči. Pokouším se obvolat všechny holky, který by mohly jít do práce. Nakonec ze zoufalství beru službu sám. Z nudy si jdu zahrát za blbejch dvě stě korun. Vyhrál jsem dva tisíce! Ty vole, to snad není možný! Jak je to snadný… Automaty ho pomalu, ale jistě začínají vplétat do svých sítí. Osud už má rozehranou vlastní partii a Zbyněk v ní účinkuje, aniž to tuší. Házení mincí do automatů se stává jeho každodenní činností. Čeká na zboží, hraje. Nemá klienty, hraje. Občas se daří, a někdy ne. Ale co, má přece procenta z automatů. Nějaké peníze se mu tedy vrátí. Semínko závislosti padlo na úrodnou půdu. Život už nikdy nebude jako dřív. Zbyněk objevuje způsob, jak vyhrát nad jackpotem. Ale nic netrvá věčně. Společnost nastavuje nová kritéria a Zbyněk končí v minusu. Jen vztah s Jiřinou zraje jako víno. Jiřina mu jednoho dne šeptá do ucha: „Dovedeš si představit mít spolu dítě?“ „Dobrej nápad,“ odpoví a okamžitě na ni skočí. 27


23/07/2015 16:04:30

Je zamilovaný a vlastní dítě si opravdu přeje. Ale v pracovním životě na něho začíná krutě doléhat finanční tíseň. O problémech nikomu neřekne a vzniklé potíže řeší po svém. „Musím nutně sehnat nový prostory a pořídit si vlastní podnik. Už mě nebaví pořád na někoho dřít. Ve vlastním vydělám skvělý háky,“ dává pusu Jiřce. Dívá se na něho způsobem, jako že mu právě přeskočilo: „Seš blbej, máme toho už tak dost!“ Ale Zbyněk to s ní umí, a tak oba začínají brzy plánovat, co by se dalo dělat a jak to jednou bude všechno fajn. Následující dny se Zbyněk intenzivně zabývá hledáním nových prostor pro vlastní podnik. „Jiřino, konečně mám, co jsem hledal! Je to suprový! Budem tam muset jenom trošku vymalovat a pár drobností spravit a konečně budeme vydělávat ty velký prachy,“ radostně jí mává smlouvou před očima. „Zbyňdo, okamžitě mi to musíš ukázat, jedem!“ Sedají do auta a odjíždějí. Brzy začnou s přestavbou a úpravami. Prostory jsou hezké, práce jdou skvěle. Podnik je zprovozněn. Ale ty prachy! Přestavba stála hodně peněz. Zbyněk už nehraje z nudy, ale aby se finančně zahojil. Čím víc potřebuje vyhrát, tím víc prohrává. Denně zhruba pět tisíc. Má problém, ale nepřipouští si ho. Proto vyjednává pro svůj podnik výhodné podmínky provozu automatů. Půlka zisku je jeho. Past. Pořád chodí do práce, kde řídí bar jako nájemce, a k tomu má vlastní podnik. Bere si peníze, kde se dá. Nemá na zboží, nemá na výplaty servírek. Řítí se na něho lavina, kterou sám nedokáže zastavit, a o pomoc si odmítá říct. Vymyslí zoufalý plán – ukradne sám sobě trezor za účelem pokrytí manka. Všechno má precizně vymyšlené. Je proti krádeži pojištěný, pojišťovna mu škodu zaplatí. 28


23/07/2015 16:04:30

Do práce jde večer, aby ho nikdo neviděl. Vylamuje trezor ze zdi a cestou ho hází do řeky. Druhý den je všechno předem připravené tak, aby „krádež“ objevila nic netušící Jiřina. Ta se konečně rozhodne jít do kanceláře a začne ječet: „Panebože, vykradli nás!“ Zbyněk se jde podívat na místo činu a nešťastně prohodí: „To snad není možný, co se mi to děje… Já mám fakt kurevskou smůlu. Zavoláme poldy!“ Policisté přijedou hned a vyslýchají barmanku. Zbyněk má skvělé alibi. Pojišťovna mu vyplácí zálohu, zbytek dostává po vyšetřování. Zase měl štěstí a všechno mu prošlo.

29


23/07/2015 16:04:30

5 Osud zasahuje

2002–2003 Provoz vlastního podniku končí velkým fiaskem. Zbyněk je rád, že nachází kupce. Díky penězům z prodeje se dočasně nepotýká s finančními problémy. Přivydělává si jako dýdžej na jedné z diskoték a sbalí tam luxusní babu. Katka. Vysoká, krásná prsa, vyspělá. Tajně se scházejí. Zdá se, že i ona v tom lítá až po uši. Tipuje jí tak dvacet, ale zjišťuje, že je jí patnáct. „Holky, mám perfektního kluka, má bar a je fakt dobrej! Je krásnej, přesně můj typ,“ roztrubuje s pýchou Katka. Je to pro něho prekérní situace, neboť se to dozví Jiřina, která je právě ve třetím měsíci těhotenství. Zbyněk na ni nebere žádné ohledy, jde si za svým štěstím. K jejím prosbám je slepý a hluchý. „Zbyňku, potřebuju s tebou mluvit, stav se za mnou na chvíli.“ „Jiřino, sakra, co zas?“ jde za ní otráveně, protože přesně ví, jaké téma ho čeká. „V případě, že se rozejdeš s Katkou, odpustím ti všechno,“ navrhuje velkoryse. A já? Chovám se jako největší idiot. Balím kufry a stěhuju se do kanceláře. Následuje dramatický rozchod. Jiřina se zhroutí a začne brát antidepresiva. Snad za trest, ale možná z jiného důvodu se jeho zamilovanost mění v noční můru.

30


23/07/2015 16:04:30

Dnes a denně poslouchá: „Ty hajzle, nemysli si, že nevím, proč se na ni tak díváš. Chceš s ní spát. Nic mi nemusíš vykládat. Je mi to jasný!“ Katka je žárlivá hysterka a dělá neuvěřitelné scény. Kdekoli. V obchodě, na parkovišti, v baru. Je jí jedno, kolik lidí přihlíží. Scén přibývá a jsou čím dál horší. Zbyňkovy nervy pracují na plné obrátky a automaty jsou jeho jedinou útěchou. Prohrává i sto tisíc měsíčně. Jiřina už ani zlostně nekomentuje jeho vztah s Katkou. Naopak ho hladí po tváři se slovy: „Brouku, tohle nemáš zapotřebí, vzpamatuj se!“ Zbyněk si uvědomuje, že nechal prima babu kvůli nedospělé holce, která neví, co chce. A nakonec Katce zahýbá s Jiřinou. Za pár týdnů se k Jiřině vrací. U ní sice nachází tolik potřebný klid, ale řítí se na něho finanční problémy. Půjčuje si peníze od sestry, nemá na vrácení, domlouvá si třítýdenní fakturaci. Krizi se mu podaří jen oddálit. Mění značku piva, protože mu nový pivovar slibuje více peněz. Pořádá záchrannou akci. Objednává si sokolovnu, bere zboží na fakturu a spoléhá, že vydělá spoustu peněz. Jenže se ke své smůle trefil do termínu, kdy jsou v sousedním městě slavnosti piva. Všichni jsou na slavnostech. Fiasko. Je psychicky zlomený. Neví, co má dělat. Východisko nachází v alkoholu, bere si posledních pět tisíc a opilý odjíždí do města hrát kostky. Během chvíle vyhrává za tisíc korun rovných třicet tisíc. Nálada se mu zlepšuje. „Přineste mi dalšího panáka!“ haleká na obsluhu. Touží vyhrát padesát tisíc a neví, proč si stanovuje právě takový limit. Je to směšné, protože i třicet tisíc by mu pomohlo, ale zarputile hraje dál.

31


23/07/2015 16:04:30

Vyhrává čtyřicet sedm tisíc, ani to ho však nepřiměje přestat. Hraje a hraje a celou částku sjíždí na nulu! Kopne do sebe posledního panáka a přemýšlí. Nešťastný ze sebe samého se rozhoduje, že svůj život gamblera ukončí sebevraždou. Jiné východisko nevidí… Odjíždí do práce, vybírá z automatu všechnu hotovost, stáhne od servírky veškeré peníze, vyzvedává poslední drobné ze směnárny. Bere si i projektor v ceně sto tisíc. Přikládá k němu všechny peníze a píše Jiřině dopis na rozloučenou: Lásko moje osudová, odpusť mi. Už to nezvládám. Máš tu trochu peněz, projektor prodej a peníze nech pro našeho malého. Miluju tě. Zbyněk Asi ho slyšela odjíždět, protože neuplyne ani patnáct minut a vyzvání mu telefon. Nebere to a přidává plyn. Telefon zvoní popáté, pošesté, dlouho a intenzivně. Jiřina, bratr, volá mu i Katka. Všichni spolupracují, aby mu zachránili život. Nikomu hovor nebere. Jediné, co zaregistruje, je jedna SMS od Jiřiny: Neblázni. Nedělej hlouposti. Spolu všechno vyřešíme! Taky volal bratr a pak od něho přišla dlouhá SMS. Ubírá plyn, strhne auto do lesa a zastavuje na odpočívadle. Jsem naměkko. Slzy mi tečou proudem a stále jedu na plný plyn. I přes opilost si plně uvědomuju odhodlání to někam naprat a nemůže mě absolutně nic zastavit. Telefon odhazuje na sedadlo a vypíná vyzvánění. Snaží se s autem vyjet a pokračovat v sebevražedné jízdě. Jenže auto se nechce hnout. Přední kola jsou v bahně. Rve to za každou cenu. Po deseti minutách mu odchází spojka. Osud zasahuje. Brečím jak šílenej, okamžitě jsem vystřízlivěl a šmátrám rukou po mobilu na zadním sedadle: 32


23/07/2015 16:04:30

Miluji Tě. Nedělej to! Nedovol, aby tvůj syn zůstal bez táty! Dochází mu, že je sobec. Chtěl se zabít jako zbabělec. „Jiřino, jsem v pořádku, prosím tě, promiň mi to, jsem hroznej debil!“ Jiřina okamžitě jedná: „Nic nedělej, zůstaň, kde jsi. Budu tam za chvíli.“ Přijede hned. Oba se upřímně objímají a brečí. Za chvíli ho odváží domů. Když se vzbudí, jeho zapadlé auto už stojí na dvoře. Brácha s kamarádem ho přitáhli na laně. Zbyněk má obavy z reakce rodičů, především z otcovy. Proto za něj jedná Jiřina. Setkává se s jeho rodiči a s lidmi, kterým dluží, a vše zařizuje. Rodiče přebírají provoz podniku. Chtějí Zbyňkovi pomoct se splácením dluhů. Kamarád podnikatel, kterému Zbyněk dlužil hodně peněz, přichází s návrhem: „Uděláš si řidičák na kamion a budeš pro mě jezdit. Dluh si budu strhávat.“ Situace je řešitelná, protože má rodiče, kteří ho mají rádi, a Jiřinu, která za něho bojuje na všech frontách. V červnu nastává nejkrásnější období jeho života, neboť se mu narodí krásný a zdravý syn.

33


23/07/2015 16:04:30

6 Svatba

2004 Zbyněk si dodělává řidičák na náklaďák. Během čtyř měsíců zaplatí velkou část dluhů a ještě mu zůstávají peníze navíc. Jezdím se starou liazkou, fakt dřina. Auto je plečka a jízda v něm je vo hubu. Ale má to jedno plus – Zbyněk získává tolik potřebnou praxi. Touží po práci, kde vydělá víc peněz, bude mít lepší auto a míň se nadře. Mění zaměstnavatele. To je bomba, to auto jezdí skoro samo. Rodiče zatím splácejí jeho dluhy v podniku, kde zbankrotoval. Díky nim má bar zase úroveň a dobrou klientelu. Starají se opravdu znamenitě. Banka mu však začíná šlapat na paty ohledně domu, kde bydlí s Jiřinou. Vykupují ho rodiče, jeho věrní záchranáři. Zbyněk s Jiřinou si berou hypotéku a začínají s velkou rekonstrukcí. Tvrdě pracují od rána do večera. Všechno si dělají téměř sami. Zbyněk má dobrou práci. Týden pracuje, týden má volno. Rekonstrukce je hotová koncem května. Stanovuje se den svatby. Svatební hostina se koná ve venkovském stylu u nich na chalupě. Alkohol, grilované maso, bazén plný smíchu, čtyřicet příbuzných a známých. Daří se a novomanželé prožívají hezké dny. Na podzim kupuje Zbyňkův známý nové auto s plošinou na převoz aut. Zbyněk dostává výhodnou pracovní nabídku. Jezdí 34


23/07/2015 16:04:30

dvakrát týdně do Francie. Za jednu cestu si docela dobře vydělá. Styčným mužem ve Francii je Alexej, machr přes nákup a prodej aut. Za jedno dohodnuté auto si účtuje sto eur. Ale vidím mu do žaludku, Alexovi slavnýmu. Vím, že si bere mnohem víc. A on ví, že já vím. Šéfovi nic neprozradím. Přátelství s Alexejem se mi bude hodit. Po třech měsících šéf kupuje vlek na dvě auta. Vozí teď na jednu otočku auta tři. Poptávka po autech z Francie stoupá. Zbyněk proto přibírá manželku, aby jela v koupeném voze. Jiřina jako zkušený řidič jede po vlastní ose z Francie a vydělává si své první peníze. Dlouho si pohrávám s myšlenkou, že bych si mohl dovézt vlastní auto. Na vrakovišti si jich vybírám asi pět, jdu za Alexejem a ptám se na cenu. Slíbil jsem mu sto eur za zařízení prodeje. Směje se a souhlasí. Ví, že se máme v hrsti navzájem. Okamžitá láska. Je trochu nabouranej, netuším, za kolik se dá tohle auto pořídit doma. Jenom hádám, že bych dal asi tak devadesát. „Peugeot stojí patnáct set eur,“ obrací se ke mně. „Hele, Alexeji, tak to ukecej na dvanáct a beru,“ plácne jen tak, protože si je jistý neúspěchem. Alex odchází a během výměny francouzských vět s vedoucím vrakoviště vytahuje karton cigaret. „Tak ti gratuluju k prvnímu autu z Francie. Nezapomeň, že mi dlužíš kartonek,“ směje se Alexej. Navíc v kufru jsou i náhradní díly (blatník, rameno…). Jsem nadšenej! Zbyněk potřebuje auto co nejrychleji naložit a odvézt do Čech, ale nemá s sebou žádné peníze navíc. „Alexi, prosim tě, puč mi na to auto,“ kroutí se v prosbách. Alexej chvíli dělá, že počítá. „Přivezu ti dva kartony navíc,“ přitvrzuje Zbyněk a Alex souhlasí. Peugeotka si hrdě veze k Alexovi na dvůr, kde má ještě dvě zbylá auta pro šéfa. Jiřina si odjíždí odpočinout do hotelu a Zbyněk se 35


23/07/2015 16:04:30

vrací k Alexovi opravovat si svého miláčka, aby byl schopný cesty do Čech. Druhý den se vrací domů. Hned na první české benzince zastavuje, protože hoří zvědavostí, jaká je cena auta, které si veze. Nevěřím svým očím, když se dívám na dva inzeráty, které odpovídají mému autíčku. Na tom autě vydělám padesát tisíc. Jiřina září štěstím, protože ví, že je to dobrý kup. Je jen trochu nervózní, protože doma nemají dost peněz. Cesta po návratu vede ke Zbyňkovým rodičům, kteří jim opatrují syna Jindříška. „Tati, koupil jsem ve Francii auto a myslím, že na tom dost vydělám…“ Ale otec ho rázně přeruší, Zbyněk se ani nestačí zeptat, zda mu půjčí. „Ty ceny v inzerátech jsou mimo, to auto neprodáš, proděláš na tom majlant. Každej čeká na to, až jim nějakej Zbyněk přiveze auto!“ rozčiluje se jeho otec jako vždycky. Stará ohraná písnička: jsi naivní, není tak jednoduché přihlásit auto z ciziny atd. „Vyser se na to a nic nekupuj!“ snaží se otec kup rezolutně stopnout. Jenže na to už je příliš pozdě. Nakonec mu něco půjčí babička a něco dobrá kamarádka. Slíbí dokonce, že auto přiveze, pokud si vydělá. Vyrážejí směr Francie. Namačkaní ve třech jako sardinky. Zbyňka střídá za volantem Jiřka a on se ocitá mezi dvěma krásnými holkami. Co víc si můžu přát. Ve Francii opět řídí on, musí přidat, protože má stopnuté, že když přijede do Paříže v pět hodin, projede ji za hodinu. Pokud se zdrží, průjezd trvá v dopravní špičce i čtyři hodiny. Na místo dorážejí kolem desáté. Vítá ho Alexej a moc se mu líbí kamarádka Zbyňkovy manželky. Zbyněk drží slovo. Předává mu dva kartony cigaret a peníze za auto. S Alexem vyřídí technické nezbytnosti a holky se jedou vyspat do hotelu. Ráno se vydávají 36


23/07/2015 16:04:30

zpět. Cesta probíhá bez potíží. Auto prochází technickou kontrolou. Prodává se téměř okamžitě. Zbyněk se pospíchá pochlubit rodičům. „Tati, prodal jsem peugeotka a čistej zisk je sedmdesát pět tisíc!“ hrdě mává penězi. „Tos měl teda obrovskou kliku. Myslím, žes natrefil na pěknýho blbce,“ zpraží ho otec.

37


23/07/2015 16:04:30

7 Sebevědomí trpí

2004–2005 Jsem na otce naštvanej. Pořád čekám na trochu uznání a pochvalu. Jenže nic. Můžu se přetrhnout, ale ať udělám cokoli, pořád jsem neschopnej a hloupej Zbyněk. Jedu vrátit peníze kámošce a babičce. Babička mě pochválí a to mě hezky hřeje. Jede zase do Francie, tentokrát už s vlastním slušným kapitálem. Hned se mu zalíbí auto, kupuje ho a opět vydělává pěknou částku. Protože otcovo auto je v žalostném technickém stavu, rozhodne se, že mu ho vymění za nové. Otec nejdřív brblá, a pak se zničehonic zeptá: „Kdy se zase chystáš na cestu?“ „V pátek,“ plácne ledabyle Zbyněk. „Pojedu s tebou.“ Úplně ho zaskočí. „Ušetříš tak za řidiče,“ argumentuje. Jede i Jiřina a cesta probíhá normálně. Jiřina se jde vyspat a otec jezdí se Zbyňkem po bazarech. Sleduje, jakým způsobem syn nakupuje auta. Toho, že tam s ním otec je a dívá se, jak pracuje, si Zbyněk nesmírně váží. Nakonec jede vybrat auto pro něj. Hned to první se líbí. Kupují ho a nový majitel si spokojeně pobrukuje, že jeho nový stroj šlape jako hodinky. Jsem absolutně šťastnej, že tátovi můžu vyměnit auto za lepší, a cítím uznání, který je cennější než jakákoli suma peněz. Poprvý v životě! Do Francie má naplánované jen poslední dvě cesty, protože Alexej pojede na čtyři měsíce do své domoviny. 38


23/07/2015 16:04:30

Zbyněk má u sebe peníze, které vzal jen tak, pro strýčka příhodu. Třeba budou mít štěstí a na něco natrefí. Jedou v osvědčené tříčlenné sestavě. Koupí čtyři auta pro šéfa, ale pro Zbyňka tam jako naschvál nic není. Zbývá pouhá hodinka, než zavřou bazary. Nakonec se mu auto pro sebe koupit podaří. Je staré pouhé tři roky, avšak v okamžiku koupě nikdo netuší, že doma s ním budou jen samé problémy. Skrytá závada, kterou nikdo nedokáže specifikovat. V autorizovaném servisu vůz neumějí opravit, ale chtějí po něm pět tisíc. Nakonec Zbyněk přece jen najde servis, kde auto opraví. To snad není možný, taková to byla blbost! Zbyněk teď najednou nejezdí do Francie a neví, co s volným časem. Navštěvuje kamaráda, který jezdí s kamionem: „Mám teď pár měsíců pauzu a budu se doma jenom flákat. To mě nebaví!“ „No tak pojď jezdit k nám, můj šéf shání řidiče na kamion.“ „Proč ne, prachy budou dobrý.“ Láká ho jezdit s kamionem mimo republiku a tohle je skvělá příležitost. Šéf právě potřebuje šoféra. Zbyněk může v pondělí nastoupit. V neděli si jede vyzvednout kamion. Je krásný, nový, s návěsem na kontejnery. To je super, protože nakládání a vykládání je bez práce. Jezdí od neděle do čtvrtka, pořád má dost volného času. Lukáš tou dobou výhodně kupuje rodinný domek, na samotě s hezkým okolím. Dům má velký uzavřený dvůr a garáž. Bratři se domlouvají, že by bylo fajn otevřít si tam velký autoservis. Prostory jsou k tomu jako stvořené. Zbyněk je vyučený automechanik, Lukáš autoelektrikář. Jede za rodiči sdělit jim ideální plán. Otcova reakce ho však tne do živého. Pořád se mu v hlavě točí jeho slova: „Nejseš schopnej zprovoznit ani auto, který ti jako mršina stojí na dvoře. K otevření servisu potřebuješ plno povolení od ekologů a vůbec!“ 39


23/07/2015 16:04:30

Stará ohraná písnička Lukáše odradí. Nejde do toho. Odjíždím zničenej. Můj sen mít servis se rozpadá. Nejvíc mě mrzí, že mě otec nazývá neschopným blbečkem a vůbec neoceňuje, že jsem během tří měsíců dovezl šest aut, který jsem zprovoznil a prodal. Naopak. Vyčetl mi jenom to jediný, se kterým si nedokázali poradit ani v autorizovaným servisu. Odjíždí do práce a snaží se na všechno zapomenout. Nechce se už s otcem hádat, protože ten po těžké operaci srdce na tom není moc dobře. Dalších čtrnáct dnů brázdí s kamionem Německo. Ve čtvrtek parkuje kamion ve firmě a dispečer mu oznamuje, že mu za týden končí platnost profesního průkazu. „Ale jó, všechno dám do cajku,“ houkne jen za chůze.

40


23/07/2015 16:04:30

8 A zase herna!

2005 Přijede do autoškoly a z nudy nahlíží skrze okenní skla do budovy bývalé prodejny. Uvidí zajímavé prázdné prostory. „Tady je přímo skvostný místo na hernu s diskotékou,“ kývne na manželku, a než přijede majitel autoškoly, sní s Jiřkou o budoucím podniku, aniž tuší, jestli jsou prostory vůbec volné. „Tam bude bar, diskotéku uděláme vzadu. Je tam na to dost místa.“ „Úplně to vidím, je to jako stvořený pro nás dva,“ reaguje Jiřina. „Akorát automaty dáme dozadu, aby s tím nebyly problémy.“ Jak plánují, ani si nevšimne, že už tam stojí dlouho. Přichází majitel a Zbyněk se s ním domlouvá na školení ohledně profesního řidičského průkazu. Zkouší se i zeptat: „Komu patří ty prostory pod autoškolou?“ „Mně,“ překvapí ho odpověď. „Dřív tu byla prodejna, která zkrachovala, a je to půl roku prázdný.“ „Můžete mi to tam ukázat? Vážně mě to zajímá.“ Prostory jsou krásné, ale není tam žádné sociální zázemí. Zbyněk navrhuje: „Jsem ochotnej platit šest tisíc měsíčně s tím, že na vlastní náklady všechno opravím a zkolauduju místnosti k provozu baru, ale první rok nebudu platit žádný nájem.“ Ještě ten den si předběžně plácnou. Majitel má jedinou podmínku – elektřinu a náklady na topení si Zbyněk bude platit sám. Za týden se sejdou a dohodnou se definitivně. 41


23/07/2015 16:04:30

„Mám domluvený prostory na bar, dá to makačku, ale bude to fajn,“ radostně nadhodí Zbyněk bratrovi. „No, já mám nějaký love, mohl bych do toho jít s tebou, zdá se mi to lepší nápad než s tím servisem,“ přemýšlí Lukáš. „Víš, já to zvládnu sám, ale s tvýma prachama by všechno šlo mnohem rychleji. Jedu do čtvrtka kamion, tak to domluv s otcem,“ zbaběle rozděluje úkoly Zbyněk. Tohle doma nemůže projít. Odjede si s kamionem svoji trasu a jde za nadřízeným: „Mrzí mě to, jsem tady spokojenej, ale chci ukončit smlouvu ve zkušební době.“ „Zbyňku, to je fakt škoda, protože seš opravdu šikovnej řidič a takový lidi já tady potřebuju. Nicméně je to tvoje volba. Nemůžu ti zasahovat do života,“ loučí se zamyšleně šéf. Je to slušný chlap, vyplatí mu peníze, které mu dluží. Rozcházejí se v dobrém. Zbyněk se vrací domů s obavami. Myslí si, že tam otec zase udělal dusno. Ale překvapivě všechno probíhá v pohodě. Otec jen prohlásí, že výherní automaty si bere na starost sám. Chce zabránit katastrofě. Zbyněk se sejde s majitelem, domlouvá podrobnosti. Změří si všechny místnosti a zamlouvá si na celý měsíc řemeslníky. S bratrem pak vysekávají do zdi rozvody kanalizace a vody. Jiřina si bere na starost malování celého prostoru. Peníze tečou proudem. Dřina. Práce. Dřina. Ale stojí to za to. Bar se rýsuje před očima. Je první týden v červnu a Zbyněk chce otevřít posledního června těsně před začátkem prázdnin. Za necelé tři týdny stihne nemožné. Naštěstí nově zvolený pivovar mu finančně dost pomáhá. 42


23/07/2015 16:04:30

Přijíždí hygiena a hasiči. Hrůza! Vymýšlejí si zbytečnosti. Označení únikových východů. To Zbyněk chápe. Ale další dvoje bezpečnostní dveře? Jedny stojí osm tisíc! Přesto odevzdaně slibuje, že dá všechno do pořádku. Nakonec hygiena projde, ale hasiči ještě chtějí revizi elektrických rozvodů. Deset dní před plánovaným otevřením už všude visí plakáty, městský rozhlas vysílá upoutávky na nový podnik, a jemu stále chybí kolaudace. Po poslední elektrické revizi konečně dostává požehnání i od hasičů. Se společností, která provozuje výherní automaty, domlouvá provizi. Za osmdesát tisíc vybavení diskotéky, koupí i projektor. Jiřina se postará o dekorativní předměty, vázy a obrazy. Přijíždí do města kolem oběda a večer už otvírají. Rychle s bratrem ještě montují projektor. Je to tady! Dokázal jsem to! Večer je narváno. Nedá se tam ani hnout. Za barem pracuje Jiřina a ještě dvě další servírky. Tržba je téměř čtyřicet tisíc. Automaty jsou šestnáct tisíc v plusu.

43


23/07/2015 16:04:30

9 Splněný sen

2005 Tento den je však pro mě významný ještě i z jiného důvodu. Plní se mi sen! Jiřina se mi svěřila se svou náklonností k ženám. Jsem překvapený a nadšený zároveň. Jsem pro každou špatnost! Nevím, co bude následovat, toužím se zúčastnit! Trocha vína, pár cigaret, vhodná příležitost a všechno do sebe zapadlo jako klíč do zámku. Byl to bezva zážitek. Chci to prožít znovu! Jiřina razantně odmítá. První vyúčtování z automatů. Jsme sto tisíc v plusu, náš podíl je polovina. Na začínající hernu je to bomba. Zbyněk stále nehraje. Je rád, že všechno skvěle funguje. Na odtahovce začíná jezdit někdo jiný a Zbyněk ho jen nárazově zastupuje. Ze Zbyňka a Jiřiny jsou noční tvorové, denně se vracejí kolem půlnoci a pak vyspávají do oběda. Žijí krásným a bezstarostným životem. Jiřininy dvě děti hlídá její máma a Zbyňkovi rodiče si vzali na starost Jindříška. Koupe se s Jiřinou a všechno je v pohodě. Milují se a je jim spolu dobře. Uprostřed idylky Zbyněk navrhuje: „Co takhle zavolat naši kamarádku?“ Jiřina se natáhne po telefonu: „Nechceš k nám přijet?“ 44


23/07/2015 16:04:30

„Nemám se jak dostat zpátky,“ zní odpověď ve sluchátku. „To neřeš, můžeš u nás přespat,“ navrhuje Jiřina. „Tak jo.“ „Vyzvednu tě za půl hodinky u tebe doma.“ Večer je super a končí na manželské posteli. Zbyněk je šťastný. Z každé strany se k němu tulí krásná holka. Náhle vletí do ložnice Zbyňkova tchyně:„Honem rychle, Zbyňku, musíš odvézt kluky do školy.“ Tchyně se rozhlíží a zděšeně konstatuje: „Sodoma Gomora.“ Hroznej trapas. „Nejste normální,“ pohoršeně kroutí hlavou.

45


23/07/2015 16:04:30

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.

Kroměříž

Recommend Documents