Krkonoše - svazek měst a obcí

zdarma

Krkonoše - svazek měst a obcí

zima 2007/2008

Krkonošská sezona

Zajímavosti a užitečné rady pro návštěvníky Krkonoš

Krkonoše a Podkrkonoší - hory zážitků nejen v lyžařském ráji.

Zimobus pro běžkaře startuje Nejvyšší české hory disponují 24 lanovkami a 140 vleky Sportovce z Krkonoš znají za hranicemi S tebou mě baví svět i jiné .....

Tento projekt byl spolufinancován z prostředků Libereckého kraje

Setkání s Paní Spisovatelkou Celková přepravní kapacita na lanovkách a vlecích - téměř 200.000 osob za hodinu

Strana 2

Krkonoše - svazek měst a obcí

zima 2007/2008

Vážení přátelé, milí návštěvníci, čtenáři Krkonošské sezony,

„VIZE Krkonoše 2050 2050“ Jak předejít nesvárům o nových záměrech v krkonošském regionu? Jak dosáhnout shody významných subjektů na budoucí podobě nejvyšších českých hor? Formou morálního závazku o vyrovnaném, stabilním a koordinovaném podnikání i harmonickém soužití člověka v souladu s přírodou Krkonošského národního parku. To je VIZE Krkonoše 2050. Skupina odborníků delegovaných z řad Rady Krkonošského národního parku a Krkonoš - svazku měst a obcí zpracovala „VIZI Krkonoše 2050“ jako právně nezávazný dokument, jehož obsahem je mimo jiné: „Chceme svobodně žít, tvořit, podnikat a úspěšně rozvíjet své lidské možnosti. Nedopustíme, abychom tak činili na úkor jiných lidí nebo na úkor přírody a krajiny. Požadujeme, aby rozvojové aktivity v území byly srozumitelné, koordinované a aby ve svém souhrnu směřovaly k naplnění vize harmonického vztahu mezi člo-

věkem a přírodou. Vyžadujeme otevřené a kontrolovatelné rozhodování o veřejné správě území. Upřednostňujeme veřejnou dohodu, odmítáme zákulisní rozhodování. Podporujeme spolupráci mezi sousedy, samosprávné rozhodování, dialog a toleranci, úctu k hodnotám, zachování hodnotných tradic a dědictví z minulosti, vzdělání a tvořivost lidí. Podnikání v Krkonoších musí být užitečné, efektivní, stabilní, přátelské vůči přírodě. Platnost zásad nekončí na hranicích.“ Poslední teze nabývá konkrétní podobu. Obsah „VIZE 2050“ byl představen Radě

Krkonoše bez hranic Mezinárodní spolupráce mezi českou a polskou stranou Krkonoš dostává konkrétní podobu. Zwiazek Gmin Karkonoskich a Krkonoše - svazek měst a obcí jako partnerské subjekty patří mezi klíčové hráče v koordinaci aktivit cestovního ruchu na obou stranách společného pohoří. Větší prohloubení jejich dosavadní spolupráce výrazně přispěje ke kvalitě vzájemných vztahů a napomůže strategii dbající na trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu v Krkonoších a konečně i intenzivnější koordinaci propagačně - informačních aktivit. V roce 2004 bylo podepsáno společné memorandum. Doposud jeho praktické naplnění spočívá v realizaci projektů o cykloturistice nebo např. v návaznosti na systematickou úpravu běžeckých stop na obou stranách hor. Zwiazek Gmin Karkonoskich převzal na své propagační materiály společný grafický design, zařazuje do publikací informace

o českých krkonošských cyklobusech. V polských infocentrech distribují česko-polské materiály, nově vydali v polském i českém jazyce zimní a letní mapu, zahrnující celé území Krkonoš. Cílem oboustranné spolupráce je posílení několikaletého partnerství. K tomu je nutné i zkvalitnění úrovně lidských zdrojů a jejich neformální vzdělávání. To řeší nový projekt. V rámci něj je počítáno s odbornou konferencí, exkursí pracovníků českých infocenter do polských Krkonoš a opačně, aktualizací webových stránek a jejich překlady do polštiny a němčiny a s vytvořením desek s propagačně-informačním obsahem o obou částech Krkonoš a s dalšími aktivitami. Vše směřuje k tomu, aby obě strany Krkonoš byly dostatečně připraveny na další a větší společné projekty v rozpočtovém

Zwiazku Gmin Karkonosskich a na „Mezinárodní konferenci perspektiv rozvoje Krkonoš jako hor bez hranic – Malé Alpy“ v Kowarech. Ing. Jan Sobotka, předseda Svazku Krkonoše, uvádí: „Obsah deklarace zaujal polské partnery. „VIZE Krkonoše 2050“ se stala zajímavým tématem jednání. Poláci nemají připomínky a zdá se, že by mohla být akceptovatelná na obou stranách Krkonoš. Na polské straně zpracovávají svoji strategii rozvoje území a naše „VIZE 2050“ je jim i jistým vodítkem. Protože je VIZE v rovině morální, snažíme se dívat na problematiku z pohledu vyrovnaného a koordinovaného podnikaní i harmonického soužití s přírodou. Chceme, aby prakticky pomáhala ve složitém rozhodování, v jejím souladu, ne v rozporu.“ Text „Vize Krkonoše 2050“ naleznete na http://brkk.krkonose.cz období Evropské unie 2007–2013. Především se jejich pozornost upírá k možnostem, které skýtají Euroregiony Glacensis a Nisa. Právě s využitím finančních prostředků EU je více možností k realizaci přeshraničních projektů.

Cestovní ruch je pro náš region prioritou Svazek Krkonoše, jeho vývoj a současnost Krkonoše a cestovní ruch jsou fenomény, které k sobě patří. Pohoří Krkonoš má v tomto ohledu bohatou historickou tradici. Již více než 150 let se tu cestovní ruch úspěšně rozvíjí. Tato skutečnost region řadí mezi nejdůležitější turistické destinace v ČR a střední Evropě. Co se týká ubytovacích kapacit a dalších objektivních ukazatelů cestovního ruchu, řadí se Krkonoše hned za Prahu a západočeské lázně na třetí místo v našem státě. Velkou výhodou Krkonoš je, že mají dvě turistické sezony. To je výhoda horského prostředí, které je zajímavé v létě i v zimě. Z toho důvodu vznikla regionální organizace cestovního ruchu „Krkonoše – svazek měst a obcí“. Byla založena v roce 2000. V současnosti má 39 členů. Rozpočet se z původních 100 tisíc korun vyvinul na zhruba 7 milionů korun v loňském roce s tím, že tři čtvrtiny tvoří granty a dotace. Lze tedy říci, že Svazek Krkonoše je schopen ke každé jedné koruně od svých členů získat prostřednictvím

krajských grantů a fondů Evropské unie další tři koruny navíc. V rámci toho disponuje Fondem cestovního ruchu Krkonoš, do kterého přispívají kromě členských obcí a měst i podnikatelské subjekty - zvláště krkonošské skiareály, ubytovatelé a další.

Snímek z veletrhu v Lipsku.

Hlavní projekty jako vizitka posledních let Mezi hlavní projekty patří „Krkonoše – lyžařský běžecký ráj“ tj. cca 500 kilometrů pravidelně upravovaných a vyznačených lyžařských tras. Jejich páteří je tzv. Krkonošská magistrála, vedoucí po hřebenech hor, měřící

Bohatší propagace Knihovnička propagačních tiskovin vydaných v jednotném grafickém designu Svazku Krkonoše se postupně rozrůstá. Vybrat si můžete propagační skládačku „Krkonoše – lyžařský ráj“- ucelenou nabídku lyžařských možností v nejvyšších českých horách, skládačku „Krkonoše ze sedla kola“, „Kalendář událostí roku 2008“, „Cross-cross Krkonoše“. Jsou k dispozici zdarma pro každého zájemce na pultech krkonošských informačních center a na veletrzích cestovního ruchu.

Motto: „Všechna volná místa k ubytování v Krkonoších obsadíme, ubytovat se tu může každý ....“

Celokrkonošský on-line ubytovací systém Deskline Pomoc ubytovatelům při prodeji volných neobsazených míst V propagaci Krkonoš je nutné zkoordinovat zájmy. Proto je třeba představovat Krkonoše domácím a zahraničním klientům komplexně. Jedině tak se zvýší návštěvnost regionu. Krkonoše - svazek měst a obcí nabízí zdarma prezentaci ubytovatelům na stránkách www.holidayinfo.cz, www.feratel.com (stránky obsahují zejména on-line záběry z panoramatických kamer a rezervace ubytování). V blízké budoucnosti i na www.krkonose.eu prostřednictvím mezinárodního informačního a rezervačního systému Deskline. Deskline je zejména v alpských zemích osvědčeným a prověřeným produktem firmy - jedničky na trhu horských informačních technologií. Odborně garantuje i nejnavštěvovanější lyžařský a turistický server v ČR: www.holidayinfo.cz, který provozuje společnost Sitour ČR s. r. o. Zde najdete kompletní celorepublikovou nabídku a informace z lyžařských areálů, o počasí, výšce sněhové pokrývky, obrázky panoramatických kamer, aj. Ročně stránky navštíví 4,4 milionů zájemců. Zde je také umístěn on-line rezervační systém, ve kterém může být váš objekt prezentován. Exkluzivitu spolupráce s on-line ubytovacím systémem Deskline získalo v Krkonoších vlastní iniciativou osm kontaktních středisek uživatelů: IC Štěpánka Kořenov, INFO Špindlerův Mlýn, INFO Janské Lázně, IC ROKY Rokytnice nad Jizerou, IC FLORA Benecko, IC Turista Pec pod Sněžkou, Markid Černý Důl, Krkonoše – svazek měst a obcí Vrchlabí. Hlavním partnerem systému je SITOUR ČR.

Ing. Jan Sobotka, předseda Svazku Krkonoš a starosta Vrchlabí se Zdzislawem Pietrowskim, předsedou Zwiazku Gmin Karkonoszkich a starostou města Myslakowice podepsali koncem června Dohodu o spolupráci, resp. dodatek k Memorandu o přátelství, porozumění a spolupráci v Krkonoších.

více jak 70 kilometrů. Dalším je „Krkonoše ze sedla kola“. Za poslední dva roky bylo v podkrkonoší, péčí Svazku Krkonoše, vyznačeno a mobiliářem vybaveno 200 kilometrů nových cyklotras. „Krkonošské cyklobusy“ jsou projektem letos fungujícím čtvrtý rok. Vloni přepravily bezmála 40 tisíc pasažérů a mnoho kol. Systém linek speciální turistické dopravy v Krkonoších funguje od června do září. Krkonoše – svazek měst a obcí užívá webovou adresu: www.krkonose.eu. Stránky jsou průběžně aktualizovány. V rámci projektu „Krkonoše bez hranic“ velmi dobře spolupracujeme s partnerem v sousedním Polsku Zwiazkem Gmin Karkonoskich, abychom obstáli na trhu v obou zemích, tak i na poli celoevropském. Pravidelná a úspěšná je naše prezentace na veletrzích cestovního ruchu. Jak na tuzemských (Brno, Praha a další) tak zahraničních (Varšava, Lipsko, Utrecht, Berlín, Mnichov, Hamburk).

Nejsme solitéři, máme řadu partnerů Krkonoše leží na území dvou krajů. Liberecwww.krkonose.eu

Krkonoše - svazek měst a obcí

Strana 3

Kolem Vánoc ... s Marií Kubátovou

je nám potěšením, představit vám další vydání turistických novin. Staly se oblíbeným půlročním periodikem jak tuzemských, tak zahraničních návštěvníků. Ostatně písemné ohlasy, které byly poštou doručeny do redakce, mají svůj jasný pochvalný obsah. S chutí do novin však nahlédnou i zdejší obyvatelé. Jistě i vám pomohou v bližším poznávání naší hezké krajiny, kulturních odkazů a v nadcházejícím zimním období především v příjemném sportovně relaxačním vyžití na svazích hor či v jejich podhůří. Užijte si pěkně a bezstarostně svůj rekreační pobyt u nás. Prosíme, buďte však ohleduplní k přírodě. Otevírá vám svoji náruč a vy ji můžete plnými doušky aktivně prožít. Ing. Jan Sobotka Ing. Jiří Novák Adolf Klepš Helmut Dohnálek Ing. Antonín Schäfer Ing. Rostislav Vondruška ředitel předseda ředitel náčelník 1. náměstek náměstek státní agentury Krkonoše – svazek Správy Krkonošského Horské služby ČR, o.p.s. hejtmana hejtmana CzechTourism měst a obcí národního parku oblast Krkonoše Královéhradeckého kraje Libereckého kraje

zima 2007/2008

Projekt zavádění celokrkonošského on-line rezervačního systému je rozdělen do tří etap. První rok pracuje každé výše jmenované středisko zvlášť. Ve druhém roce vstoupí do systému jako druhý hlavní partner Krkonoše – svazek měst a obcí. Na jaře roku 2008 se ve Vrchlabí plánuje otevření nového Regionálního turistického informačního centra. Současně bude představena plně funkční progresivní podoba webových stránek www.krkonose.eu. Ve třetí etapě budou otevřena všechna data vzájemně jednotlivým střediskům. Využijte příležitost a zařaďte váš objekt (hotel, pension, privátní ubytování, apod.) do provizního celokrkonošského informačního systému zdarma co nejdříve. Pro bližší informace kontaktujte Krkonoše – svazek měst a obcí, RNDr. Mirku Chaloupskou, telefon: 499 405 732, nebo písemně na adrese [email protected] ký a Královéhradecký kraj jsou partneři, kteří Svazek Krkonoše významně a dlouhodobě podporují. V rámci celostátní úrovně úzce spolupracujeme s agenturou CzechTourism a Ministerstvem pro místní rozvoj. Spolupracujeme s ostatními turistickými regiony v rámci obou krajů. Byli jsme spoluzakladateli Asociace turistických regionů ČR. Vnímáme náš turistický region jako celek, tudíž i nečlenské obce jsou pro nás plnohodnotnými partnery. Trvale pracujeme s krkonošskými informačními centry. Velmi si ceníme dobré spolupráce s krkonošskými skiareály, některými ubytovateli a dalšími podnikateli v ostatních službách cestovního ruchu. Trvalým partnerem je Správa Krkonošského národního parku.

Výhled a plány do nejbližší budoucnosti Z hlediska pokrytí nákladů spojených s dalším rozvojem činnosti organizace hledáme nové možnosti financování. Mnohé si slibujeme od Regionálního operačního programu a Hraničního evropského programu Cíl 3. Další možností je venkovský program Leader, na kterém spolupracujeme s Místní akční skupinou Krkonoše, která je nositelem projektu místní značky „Krkonoše – originální

produkt“. Aktuálně připravujeme projekt „Nová šance pro cestovní ruch v Krkonoších“ s dobou trvání čtyři roky, v celkové výši 32 milionů korun. Bude zaměřený na oblasti – marketing a public relations, outdoorové aktivity (běžky a cyklo) a technicko - personální zajištění tohoto projektu. Velkou novinkou roku 2008 bude vznik Regionálního turistického informačního centra pro Krkonoše ve Vrchlabí. Zároveň uvedeme do plné praxe nový on-line rezervační systém Deskline, který bude zaměřen nejen na ubytování. Základním cílem Svazku Krkonoše i nadále zůstává uchovat si a posilovat pozici nejvyšších a nejnavštěvovanějších hor, jako místa, kde se dobře žije místním obyvatelům i turistům. K tomu se snažíme inspirovat metodami koordinace a rozvoje cestovního ruchu, které se již mnoho let osvědčují ve vyspělém zahraničí. Svazek Krkonoše usiluje o podobnou úlohu, jakou mají obdobné regionální organizace cestovního ruchu např. v alpských zemích. Podrobné informace jsou k dispozici na www.krkonose-smo.cz. Mgr. Michal Vávra výkonný ředitel Svazku Krkonoše

Téměř pět desítek knih, pět divadelních her, pohádky zpracované rozhlasem i televizí, ale i další literární zastavení velké vypravěčky do života spisova Do světa jejího dě totou maminka, d větvené rodiny, pro kterou se stala opěrným pilířem právě ona, i do světa krkonošských lidiček, jejichž starostem dovedla autorka vždy pozorně naslouchat. Však také Marie Kubátová umí čerpat inspiraci a sílu pro svou pravidelnou ranní chvilku u psacího stolu z pěkných životních chvil i milých setkání. První dáma krkonošských „poudaček“

zavzpomínala: „V sedě a po „babičkovsku“ se to pěkně hovoří jako při kerkonošské pobejtce,“

Kubátová a pokračovala: „Mámy jsou tady proto, aby dnes měly děti a zítra

chléb“, připomenula na začátku. „Tatínek nakladatel, maminka psala knihy, žila v domě, kde se knihy rodily. Nikdy první cestu po pod Žalým do a první Vánoce manžela. Dojsem od něho yže, řekl mi, že nejsou na parádu. Každý dy v horách je žívá z životní by. Do mě vánoční cit ze e všemu. Chaa několikerým enem, jablíčky, m na koláče a a těsto, tak veivotě neviděla. : „....tady trvac a sluší se, aby pa počastovala ou“. „Nikdy nezapomenu na rituál „paní máma dávala pod houbovec na Vánoce

Šetřeme krásou, aby nezevšedněla Vánoce v Krkonoších Vánoce jsou významným pojmem. Mají neopakovatelnou atmosféru. V horách byly spojeny se spoustou sněhu. Obyvatelé výše položených obydlí už na podzim nakupovali zásoby jídla na celou zimu. Nevěděli totiž předem, kolik bude sněhu a jak to množství bílé nadílky přežijí. Jídlo bylo velmi důležité. Na zimu mladí kupovali i rakev. Staří to velmi oceňovali. Oltářem Vánoc byl betlém. Každá rodina si sama stanovila, kde budou jejich jesličky v domě stát. Fantazie jejich tvorby byla neomezená. Už v létě sbírali vřes, byliny, mech. Potom betlém sestrojili.

Figurky nakupovali na ja Krkonoš je dováželi řezbá Každý rok nové přikupovali nebyl nákup najednou. Ro také figurky dávaly darem. Ta přidávali daráci. Z toho vzni ly zajímavosti - jesličky, Sva rodina, Tři králové... V Kr konoších někteří obyvatelé figurky sami vyřezávali. A tak se každoročně betlémy rozšiřovaly až zabíraly třeba celé místnosti. U Metelků vařila jedenkrát za rok zrnko káva právě v čase, kdy se st vánoční betlém. Ježíšek se nenarodil v Krko I když ho stavbou betléma Živý betlém

Zvony i zvonky se staly přes svou univerzálnost jedním z výrazných symbolů Vánoc. Svoji roli zde jistě sehrálo vyzvánění zvoucí k půlnoční mši. Znělo a zní zcela neopakovatelně nad zasněženou krajinou. K zimě také neodmyslitelně patří cinkot rolniček a zvonků na postrojích spřežení zapřažených do saní. Málokdo si však uvědomuje, že vánoční zvonky jsou první připomínkou věcí nadpřirozených (ostatně v mnoha rodinách příchod Ježíška dodnes ohlašuje zvoneček). Tedy oslavou nebeského daru, jehož se nám dostalo v podobě Ježíše Krista. Připomínají, že jsou cennější hodnoty než zlato a drahé kameny, především láska, lidská duše a soucit. Zvonek je dárek symbolizující štěstí a pohodu. Aby zvon krásně zněl Nejdůležitějším kritériem zvonu je jeho akustická stránka. Každý musí obsahovat žádaný hlavní tón a všechny alikvotní tóny v přímém harmonickém vzestupu. Požadavek přesného stanovení základních a vedlejších tón z nutnosti zajištění soulad dvou i více zvonů na věžích Mistrovství kvalitních zvo skrývá v konstrukci zvono žebra. Jeho typ ovlivňuje hutnost a slyšitelnost zv a zabarvení jeho tónu. Z je tedy nejen odlitkem, i hudebním nástrojem Dokonalý může být jen tehdy, pokud je z obou pohledů bezchybný. To je důvodem, proč

technologie výroby zvonů zůstává ve svém principu stejná již mnoho staletí. Vyzkoušené úkony se dále zdokonalují, receptury formovacích směsí a nátěrů jsou uschovávány jako poklad. Množství práce, skryté v precizně připravené formě zvonu je zcela rovnocenné náročnosti výpočtu základních hodnot. Slýchal jej i Komenský Jeden z nejkrásnějších a akusticky nejdokonalejších zvonů našeho kraje najdeme v Horní Branné. Majestátní kovový krasavec váží 1800 kg, měří bez koruny 90 cm, průměr činí 116 cm. hornobranských pobytů jej slých Jan Amos Komenský. „Nedej zahynouti...“ Nejstarší zmínky o jilemnických zvonech pochází z 18 Tři zvony nestejného stáří hlaholily na zvonici kostela sv. Vavřince až do roku 1788, kdy byly zničeny požárem. Roku 1793 byly pořízeny nové, které padly jako oběť ohni v roce 1803. Poté pně pořizovány další. Po ožár zničil roku 1838. Nado osudů zvonů drasticky y obě světové války, kdy nařízeno jejich sejmutí a vení na „dělovinu“. 18. 1916 byly tři velké zvony montovány a svrženy ze onice dolů. Hluboce se zaryly do země, jeden se rozbil a nenápadné kameny dlouho označovaly místa jejich tragického pádu. Po skon-

čení války občané uspořádali sbírku a pořídili zvony nové. Největší sv. Václav s nápisem „Nedej zahynouti nám ni budoucím“. Prostřední nesl reliéfy Srdce Pána Ježíše a Panny Marie, malý zvon byl dekorován reliéfy sv. Josefa a sv. Antonína. Při 2. světové válce došlo k nařízené rekvizici zvonů 31. března 1942. Zvony byly demontovány a na lanech spuštěny z věže. Naloženy na vůz a označeny. Po více jak třech letech byly v Německu nalezeny neporušené, ale v poválečném zmatku a v přemíře jiných starostí chyběly prostředky k jejich převzetí do vlasti. Vrchlabí také během 2. světové války, jako řada dalších měst, přišlo o své zvony. Z iniciativy spoluobčanů byla uspořádána veřejná sbírka na pořízení nových. V roce 2001 bylo vybráno 500 tisíc korun, další příspěvek byl od dvou donátorů. V srpnu 2002 se na náměstí sešlo tři tisíce obyvatel města. Účastnili se svěcení a slavnostního zavěšení tří nových zvonů. Mají hodnotu jednoho milionu korun. Vrchlabští je slyší každý den v pravé poledne a v 17.45 minut, v neděli i v 9 hodin ráno. Dnes zní větší i menší zvony ve vrcholcích věží a věžiček desítek krkonošských kostelíků. www.krkonose.eu

peníz, aby byl celý rok poctivě vydělaný. V tomto vidím více než je desatero božích přikázání, ale i etiku celého kraje. Aby peníz nebyl nekalý. V té chalupě jsem poprvé slyšela krkonošskou poudačku z Betléma. Kubátův rod byl v chalupě na Benecku přes 200 let. Každý z předků, sousedů či štamgastů, nechal v chalupě kus nebo část svého řemesla. Betlém byl zvláštní – všichni v něm byli stejně oblečeni. Pradědeček byl švec, tak všechny obul. Soused byl pytlák – zajíci se pásli na jeteli u chalupy. Jezulátko mělo boty – poděkovalo ševci, a chtělo, aby si řekl nějaké přání. On na to: „Aby mé nohy přes kopec lépe chodily. On na to poudá: „Tak to ti nemohu splnit, ale poradím ti. Venku máte sud, přidělej ho k nohám ...a tím vznikly první ski. Ne, že

je hrabě Harrach přivezl z norské tramtárie. Jířa Švec si je vymyslel, když mu to poradilo jezulátko.“ „A já jsem si sluchem všechno zapisovala. Řeč kvetla, příroda tak prorostla do jazyka. Řeč je obrazem kraje, kde se kdo narodil. Maminka se zlobila, že mrhám čistým papírem a petrolkou, když zapisuji poudačky chlapů, kteří hubou namlátí na celý den“, s úsměvem vyprávěla paní spisovatelka Marie Kubátová, jejíž poudačky, pohádky, povídky byly, i s kerkonošským dialektem, přeloženy do řady světových jazyků, dokonce i do esperanta. Šetrnost Kdyby pro paňmámu přišel čert, co by mu řekla? Ten pytel je od myší neprožraný, bude dobrý na bandory. Čerta by vydrbala, aby nedělal ostudu...

bylo pro ně důležité umístit do něj figurky s podobou rodinných příslušníků. Běžný byl i národnostní vztah k osobnostem. Najdeme figurky Jan olů, či takových postav jako ad lenoch. Toho nalezneme kově betlému v Krkonošském u v Jilemnici. ž bylo po Vánocích, betlém nesli na půdu. Dříve velké gurky postupem doby měnily elikost, zmenšovaly se. Josef . svého času zakázal figurky betléma stavět. Odůvodnil to ako pro křesťany nedůstojným očínáním. Tím pohoršil obyvae, kteří tím více betlémy sami ezali a stavěli. Tím se zvyk více rozšířil. ou některé historické betlémy átní archiválie uchované v krh muzeích.

louskali ořechy, pili punč. Polévka byla hrachová nebo houbová, symbol budoucího štěstí. Dále hubník, houby, vajíčka, mléko. Zásadně se jedlo lžící z jednoho pekáče, aby rodina držela při sobě. Vánočka byla symbolem zavinutého miminka Ježíška. Slavnostní den zakončila cesta na půlnoční mši, kdy zvony zněly a ztichlá zasněžená krajina umocňovala klid a mír.

Ma r

ie Kubátová

V horách se pracovalo od nevidím do nevidím. Vánoce byly časem zklidnění. Prostíralo se pro sudý počet lidí, i pro zesnulého v tom roce. Usedali ke slavnostní večeři s první hvězdou. Pomodlili se a vzdali úctu potravinám, které uznávali – suchému chlebu nebo bramboře. Štědrý večer, jako předobraz ráje, musel být hojný. Proto býval na štědrovečerním stole dostatek potravin. Na stole muselo být maso. Byl to jediný den, kdy rodina nejedla na příděl. Měli štědrovnice, muziku - rozvařené ovoce, křížaly,

Část jídla ze Štědrého dne hospodyně uložila, odložila na skříň a vyndala znovu na Hromnice okolo 2. února. Hod Boží Vánoční byl slavností, čas oslav Štěpána skromnější. Vánoce však nekončily 26. prosince, ale až Hromnicemi. A právě v ten čas se uklízely betlémy. Mezi tehdejšími lidmi a v rodině panovala vzájemná úcta, pospolitost. Z minulých dob je právě tato atmosféra inspirující. Lidé uměli oddělit slavnostní den od všedních. Tím byl mimořádně vzácný pro všechny. Štědrý den byl velmi silný zážitek, protože se na něj nepřipravovali dva měsíce předem, tak jako je dnes zvykem. Nebyla televize, nenakupovalo se v supermarketech. Měli bychom v pozitivním slova smyslu vytěžit z toho, co nám odkázala minulá generace. Šetřeme krásou, aby nám nezevšedněla.

200. let od narození Věnceslava Metelky Vynikající instrumentalista, vůdčí osobnost a organizátor regionálního hudebního i divadelního života v Pasekách nad Jizerou, vyhledávaný houslař v širokém okolí. Vyučoval hudbě a jako samouk začal vyrábět všechny druhy smyčcových nástrojů a kytary. Houslařskému řemeslu naučil všechny své děti: Josefa, Václava i Johanu. Nejtalentovanější Josef měl své výborné žáky. Řemeslo tak přecházelo z generace na generaci až vznikla Metelkova Krkonošská houslařská škola. Její žáci překročili hranice Čech. Do Berlína Antonín Pilař, do Haagu Josef Vedral, do Moskvy Evžen Vitáček. Potomci těch nejlepších šíří

Věn c

slávu českých houslí i v současné době. V Pasekách nebylo v 19. století snad jediného domu, kde by nebyly housle, kde by se nehrálo. Poslední z osmi paseckých rodáků houslařů zemřel v Pasekách v roce 1971. Věnceslav Metelka měl nejen hudební nadání, ale i pozoruhodné literární vlohy. Vedle poutavě napsaného životopisu zaznamenával své umělecké zážitky a zajímavé společenské a politické události. Jeho paměti patří mezi nejlepší práce českého písmáctví. První, kdo zápisky ocenil, byl Karel Václav Rais, který z nich čerpal látku pro svůj román „Zapadlí vlastenci“.

e s l a v Me t e l k

a

Strana 4

Krkonoše

Krkonoše - svazek měst a obcí

zima 2007/2008

byly, jsou a budou ...

Uplynulo už hodně let od doby, kdy se ve střední Evropě objevili první lyžaři. Koncem 19. století se stateční jednotlivci se svými „prkýnky“ odvážili pustit v zimě do osamělých hor. Mnozí z průkopníků nového odvětví sportu – lyžařství – nastupovali dobrodružnou cestu. Ve městech, odkud přicházeli do hor, byli terčem posměchu a nevole, ve vlacích, které je dopravovaly do horských údolí, se střetávali s udivenými, často nepřátelskými pohledy spolucestujících. Těžké to měli i v samotných horách. Sedláci je vyháněli z luk, kde se pokoušeli lyžovat, hostinští jim častokrát odmítali nocleh. Museli svoji zálibu v zimním sportu utajovat.

120 let od zahájení organizovaného lyžování v Čechách V roce 2007 oslavil lyžařský sport v naší republice 120. výročí zahájení organizovaného lyžování. 1887 byl v Praze při Bruslařském klubu založen Kroužek lyžařů, který jeho iniciátor Josef Rössler – Ořovský nazval Ski klubem. V roce 1894 dostal spolek oficiální označení Český Ski Klub (ČSK) Praha. V roce 1924 byla ustavena Mezinárodní lyžařská federace FIS. Tím byla zahájena nová epocha mezinárodní spolupráce v lyžařském sportu. Jeho rozvoj byl velmi dynamickým. Žádný jiný sport v té době neprodělal ve všech svých oblastech tak explozivní rozvoj jako lyžování.

Lyžařský sport v Krkonoších má i své oběti Asi nejznámější z jejich dlouhé řady je Bohumil Hanč a Václav Vrbata. Na velikonoční pondělí 24. 3. 1913 se konal 8. ročník mezinárodního závodu v běhu na lyžích na km se startem na Labsk boudě, třemi okruhy na hřebenech a cílem na Horních Mísečkách. Na start se postavilo 6 závodníků (4 Češi a 2 Němci). Mezi nimi i všeobecně uznávaný Mistr lyžař Bohumil Hanč. Teplé předjarní počasí se během závodu zhoršilo v neobyčejn silnou vichřici. Všichni závodn to postupně vzdali. Hanč, v k a bez čepice, běžel dál a nesly vu o ukončení závodu. U Harrachových kamenů se setkává s přítelem Václavem Vrbatou, který ho z Mříčné přišel do těžké-

ho závodu povzbudit. Vrbata mu dává svůj kabát a čepici. Hanče se vydají hledat kolegové. Poblíž dnešní mohyly ho položivého nalézá závodník Emerich Rath. Zouvá mu lyže, ale v hlubokém sněhu je sám Hanče dovléci jen kus nad vský vodopád. Vrací se pro moc na Labskou boudu. Zde dá vysílením. Záchranná upina přiváží Bohumila anče již bez známek života. ékař konstatuje smrt selhám srdce. Asi o dvě hodiny ozději je u opuštěných nčových lyží nalezen zmrzlý av Vrbata, který zřejmě v mlze zabloudil. ma hrdiny se při smutečním ilemnici přišly rozloučit celé hory, hlavní řeč přednesl řídící učitel Jan Buchar.

Krkonoše - svazek měst a obcí

Strana 5

...kolébkou vynikajících sportovců Exkurs do historie skoků na lyžích 100. výročí tradice v Krkonoších

Nesnadné začátky odvážlivců

V Čechách slouží ke cti průkopníků českého sportovního hnutí a zakladatelů prvních tělovýchovných spolků a sportovních klubů dr. Miroslavu Tyršovi, dr. Jiřímu Stanislavu Guthovi-Jarkovskému a jeho nejbližšímu spolupracovníkovi Josefu Rösslerovi-Ořovskému, že dokázali podchytit trend celosvětového sportovního hnutí, plnit jeho program a poslání, a prosadit vliv sportu v době rakousko-uherské monarchie.

zima 2007/2008

Nestoři Josef Rössler – Ořovský a Jan Buchar Když se Josef Rössler – Ořovský v roce 93 dozvěděl o sportovních pokuech krkonošských lyžařů, navázal ntakt s Janem Bucharem, jednatelem odboru Klubu českých tustů v Jilemnici, se kterým pak až do konce života udržoval krásné řátelství. Oba společně – Buchar Rössler-Ořovský – jsou zakladateli zimních sportů v Krkonoších. Jan Buchar se narodil v Mříčné ilemnice. Stal se učitelem. V roce stoupil jako správce jednotřídky v Dolních Štěpanicích. Započal svoji velkou

V roce 1903 byl založen Svaz lyžařů v Království českém, jako dávný předchůdce dnešního Svazu lyžařů ČR. Tím byly v naší zemi položeny základy k organizovanému rozvoji oblíbeného lyžařského sportu.

turistickou činnost, která jej zařadila průkopníky české turistiky. 1888 b založen Klub českých turistů, který začal vydávat svůj časopis. Do prvního čísla Jan Buchar napsal svůj první článek „Vzhůru do Krkonoš“. Na sklonku roku 1892 se sám – na právě získaných lyžích – vydává na túru k Žalému. Zahájil tak nové údobí zimní lyžařské turistiky v Krkonoších. Roku 1894 vychází Bucharův první článek o lyžích „Nový zim sport“ a o rok později jeho instru jízdy na lyžích pod názvem „Ski“. Byl to první metodický článek o jízdě na lyžích v dějinách českého lyžování. Pohoří Krkonoš, největší a nejvyšší v České republice, bylo a stále je lůnem, kolébkou i místem prvních sportovních krůčků a úspěchů řady vynikajících reprezentantů. Dovolujeme si vám některé z legend osobně představit.

Manželé Marie a Jaroslav Lukešovi oba mistři sportu spolu žili v Jilemnici. Jaroslav byl mistrem ve skoku na lyžích, v alpské kombinaci, v závodě sdruženém. Účastník dvou zimních olympiád a dvou mistrovství světa. Nejvíce si vážil deseticentimetrového pohárku z alpaky, který mu v roce 1930 osobně předal norský král, jako ocenění nejlepšího sportovce Středoevropana. Paní Marie dvojnásobná mistryně republiky v běhu na lyžích. Znali se od pěti let. A jak kdysi prohlásili, čůrali prý spolu do jednoho důlku. Ve Špindlerově Mlýně začali stavět první lanovku. Zakládali tu první horskou službu.

Bohumír Zeman Rodák ze Špindlerova Mlýna je odchovanec místního oddílu tělovýchovné jednoty. Na přelomu 70. a 80. let byl vedoucím čs. závodníkem ve sjezdovém sportu. Je čtrnáctinásobným mistrem republiky, od svých 16 roků jezdil deset let světový pohár. Více než třicetkrát se umístil v první desítce. Startoval dvakrát na zimních olympijských hrách, na dvou mistrovstvích světa. V roce 1981 se stal vítězem Světového poháru v rakouském Kitzbühlu ve slalomu a sjezdu na Hahnenkammu. Vlastní i řadu dalších vynikajících trofejí, např. za 4. místo v kombinaci slalom, sjezd a obří slalom z roku 1980 na Olympiádě v Lake Placid a mnohé další. V letech 1986–1989 trénoval juniory ve Středisku vrcholového sportu ve Vrchlabí, od roku 1990 národní mužstvo slalomářů v Lichtenštejnsku. V současné době je starostou města Špindlerova Mlýna.

Harrachov vychoval celou řadu úspěšných reprezentantů, zejména skokanů a sdruženářů. V roce 1922 byl v Harrachově na Ptačinci vybudován skokanský můstek s normovým bodem 50 metrů. V rámci mistrovství ČSR se v roce následujícím uskutečnily mezinárodní lyžařské závody. Sešel se tu výkvět evropského lyžování k velkému měření sil v běhu, skoku a sdruženém závodě. Byl to první velký mezinárodní lyžařský závod pořádaný v Československu, prakticky předchůdce závodů FIS, resp. MS v klasických disciplínách. V roce 1930 byl postaven nový můstek

s normovým bodem 57 metrů. Autorem návrhu byl architekt Karel Jarolímek. Ve své době byl nejlepším můstkem. Zahájil slavnou éru mezinárodních závodů o Pohár kongresového můstku. Po 2. světové válce byla závodní činnost v Harrachově 18. 8. 1945 schůzí v hostinci Na Čerťáku obnovena. Nový můstek s normovým bodem 62 metrů umožnil zahájit novou etapu mezinárodních závodů, které se dočkaly 17 ročníků. Lyžařské skokanské můstky se staly nedílnou součástí Harrachova. Všech pět větších vlastní, provozuje a udržuje

společnost Sportovní areál Harrachov a.s. a to ve dvou areálech. Areál středních můstků u hotelu Skicentrum, kde jsou skokanské můstky s kritickým bodem 40 m, označovaný v lyžařské terminologii jako K40, 70 m (K70) a 90 m (K90). Posledně jmenovaný je od roku 1997 pokryt umělou hmotou výrobce SAJA Korpi z Finska pro letní skákání na lyžích. Výše na Čertově hoře je umístěn areál velkých můstků vybudovaný v letech 1978–1983 se skokanským můstkem s kritickým bodem 120 m (K120) a mamutí můstek pro lety na lyžích, který má po poslední přestavbě v roce 2000 kritický bod 185 m. Tři menší nedávno kompletně zrenovované můstky pro začínající mládež se nacházejí na Kamlu, jsou rovněž pokryty umělou hmotou. Tradice lyžování v Harrachově v průběhu roku 2008 připomíná stoleté výročí jeho organizování.

Pavel Ploc se narodil v Jilemnici. Pochází ze sportovní rodiny. První zkušenosti sbíral na harrachovských můstcích, kde také vyrůstal a dodnes žije. Byl oporou československého reprezentačního družstva a nejúspěšnějším skokanem 80. let. Byl prvním skokanem, který zvítězil v závodě Světového poháru. Je držitelem stříbrné medaile z Mistrovství světa 1983 v letech na lyžích. Na Zimní olympiádě v Sarajevu a na Mistrovství světa v Planici vybojoval bronz. Je čtyřnásobným mistrem republiky. Vrcholem kariéry byla Olympiáda v Calgary. Po prvním kole závodů na K90 útočil z nemedailových pozic. Ze sedmého místa se dokázal prodrat na druhou příčku. Po olympiádě dvakrát zvítězit v závodech světového poháru a s kolegy v národním družstvu vyskákal bronz na mistrovství světa. Pavel Ploc do roku 2002 trénoval juniorskou reprezentaci. V současné době je poslancem Parlamentu České republiky.

Ladislav Rygl

Roman Koudelka

se narodil v Kořenově. Jako všechny děti v Krkonoších, začal i on lyžovat v raném dětském věku. Do reprezentačního družstva sdruženářů byl povolán v roce 1966. K jeho prvním úspěchům patří 2. místo vybojované na tzv. Evropském kritériu juniorů v klasických disciplínách v rakouském Murrau. V roce 1969 na Švédských hrách ve Falunu se ve sdruženářském závodě umístil na 2. místě. Největším úspěchem celoživotní kariéry je zlatá medaile a titul mistra světa 1970 na Mistrovství světa ve Vysokých Tatrách. Další vynikající je 3. místo na Holmenkollen v Oslu r. 1970, žádný jiný český sdruženář takto umístěn nebyl. Další 3. místo Reit im Winkel 1970, 2. místo v celosvětovém žebříčku sdruženářů 1970 a řada dalších. Byl vyhlášen nejlepším Sportovcem Československa 1970, Zasloužilým mistrem sportu. Pra-

skokan na lyžích je studentem jilemnického sportovního gymnázia. Je zařazený do A mužstva a úspěšně reprezentuje nejen školu a krkonošský region, ale celou Českou republiku. Je letním mistrem ČR 2006, bronzový ze závodu letní Grand Prix v Kranji 2006, pátý v družstvech na JMS v Rovaniemi 2005. Loňský rok byl pro Romana zatím nejúspěšnější v kariéře. Osmé místo SP v Klingenthale, celkové 39. místo ve světovém poháru 2006/2007. V závodech v Planici doskočil nejdále a stal se juniorským mistrem světa. V Harrachově potvrdil svoji vynikající formu a stal se mistrem České republiky. Jen tak dál!

Stanislav Henych z Jilemnice byl nejúspěšnějším československým běžcem po 2. světové válce. Je nositelem stříbrné medaile z Mistrovství světa v běhu ve Falunu na 50 kilometrů v roce 1974. Sedminásobný mistr republiky. Závodit začal v 10 letech. Jako dorostenec pěstoval lehkou atletiku. Na Zimních olympijských hrách v Sapporu obsadil 9. místo v běhu na 30 kilometrů. Což bylo do té doby to nejlepší umístění čs. běžce po válce. Největšího úspěchu dosáhl

Blanka Paulů

Jaroslav Cardal legendární postava československého běžeckého sportu. Narodil se v Mrklově. V běhu na 50 km nebyl od svého prvního vítězství až do zakončení závodní činnosti v roce 1959 nikdy poražen. Titul mistra republiky v lyžařském maratónu držel 13 let. Startoval na vrcholných světových soutěžích, třikrát na zimních olympijských hrách a dvakrát na mistrovství světa. Závodil v období nejslavnějších běžců všech dob. V té době bylo pro Středoevropana obtížné proniknout do světové špičky. Po skončení závodní činnosti v roce 1959 převzal správcovství lyžařského stadionu ve Špindlerově Mlýně, v důchodu dožil v Jilemnici.

Šárka Záhrobská se narodila na Benecku. Je úspěšnou reprezentantkou v alpském lyžování. Zvítězila na Mistrovství světa ve švédském Aare ve slalomu a získala pro ČR premiérový titul v alpském lyžování. Mezi její úspěchy mimo jiné patří - Světový pohár: 2. a 3. místo slalom, Mistrovství světa 2007 (Aare): 1. místo slalom, 4. místo superkombinace, 12. místo obří slalom, Mistrovství světa 2005 (Bormio): 3. místo slalom, 5. místo kombinace, 10. místo obří slalom, Mistrovství světa 2003 (St. Moritz): 9. místo kombinace, Zimní olympijské hry 2006 (Turín): 13. místo slalom, 27. místo superobří slalom, 19. místo kombinace. Jen tak dál :-))

www.krkonose.eu

coval jako trenér juniorské reprezentace v ČR a reprezentace ČR v letech 1998–99. V letech 1992–96 a 2001–02 jako trenér státní reprezentace ve Švýcarsku.

v roce 1974 na MS ve Falunu v běhu na 50 km. V současné době je podnikatelem v oblasti obchodu se sportovním zbožím, předsedou Českého krkonošského spolku SKI Jilemnice o. s. – nejstaršího klubu v Čechách, který oslavil před 3 lety 110 let činnosti. Pracuje jako místopředseda úseku běhu SLČR.

www.krkonose.eu

z Vrchlabí byla úspěšnou běžkyní, dlouhá léta členkou a oporou reprezentačního družstva běžkyň někdejší Československé republiky. Startovala třikrát na zimních olympijských hrách, pětkrát na mistrovství světa, dvakrát na MEJ. Je držitelkou dvou bronzových medailí z MEJ, dvou stříbrných a jedné bronzové ze zimních olympijských her a mistrovství světa. Vybojovala 16 titulů mistryně republiky. Zasloužilá mistryně sportu Blanka Paulů závodila na vrcholných světových soutěžích obdivuhodně dlouho. Svůj první start absolvovala v roce 1972 na ME. Závodní činnost ukončila v roce 1985, kdy nastoupila do funkce trenérky na střední internátní sportovní škole v Jilemnici. V současné době zastává funkci místostarostky města Vrchlabí.

Strana 6

Krkonoše - svazek měst a obcí

Zima v Krkonoších se vždy vyznačovala drsným klimatem, který poznamenal život zdejších usedlíků. První sníh napadal ve vyšších polohách hor obyčejně již koncem října nebo začátkem listopadu. Sněhová pokrývka většinou vydržela do konce dubna, na hřebenech až do května. Proto se poměrně nezbytnými pomocníky pro pohyb ve vysokém sněhu staly sněžnice a stoupací železa. Sáně „rohačky“ byly dovezeny lesními dělníky ze Štýrských a Tyrolských Alp. Nejdříve sloužily k dopravě dřeva, sena nebo potravinových zásob, brzy však i k přepravě osob. První „sportovní“ sjezd u nás se uskutečnil z Pomezních Bud do Kowar 5. února 1817. Rohačkové jízdy z Petrovky do Špindlerova Mlýna začaly kolem roku

Starono

přejmenovaných na boby. Jedny z prvních ski - lyže se objevily v roce 1880. Doktor Krause ze Štětína, syn radního z Jelení Góry, od svého známého lodního kapitána, dostal z Norska tři páry lyží, aby je rozšířil po Krkonoších. Jedny z nich zůstaly na Petrově boudě. Jedním z prvních lyžařů v Krkonoších se staly

y l ví

u k “ r n a a m l

nadšenci a milovníci historie z Vrchlabí, Vysokého nad Jizerou, Špindlerova Mlýna a řady dalších měst a obcí vydávají v dobových kostýmech na

v běhu přes překážky, či skok daleký s elegantním doskokem do telemarku rozhodně stojí za podívanou. Když je v horách potkáte, věřte, že jsou skuteční, mají dobadu a rádi vás přiberou do party. rávě v horách je lidská soudržnost olitost podmínkou k přežití. uchar již roku 1897 na stránČasopisu turistů“ v prvním lym metodickém článku napsal, hybu na ski v horách netřeba vati... kovaného materiálu vyjímáme... třeba se strachovati zimy v našich Zvláště na lyžích důvěrněji přátelís ní, vznešenou a roztomilou koucí. Hloučky českých lyžařů se množí, ůstá i počet českých zimních turistů horách ještě před čtvrtstoletím pustých, nepřístupných. Kéž stále výše pnou se snahy ideální jejich ku poznání a ocenění zvláštností a krás pohraničních plání a mohutných svahů, půvabů hlubokých údolí, tichých samot jejich a lesů, ku prohloubení a produševnění turistických prožitků vůbec...“

i c í žn

setník Vorwerg z Herichsdorfu. V zimě, na přelomu let 1890/91, se mu podařilo na lyžích několikrát přejít krkonošský hřeben. V té době jej potkali skláři Franz Donth a Wenzel Glaser z Rokytnice a od „muže na dvou prknech“ si v hospodě „Ke Kotli“ nechali vysvětlit tajemství jízdy. Rok co rok se krkonošští

šský

1860 a krátce na to byly rozšířeny o „sněžnou dráhu“ ze Špindlerovky do Špindlerova Mlýna. V roce 1896 bylo v Krkonoších v provozu asi pět tisíc rohaček a minimálně stejný počet tenkrát nazývaných „sportovních saní“, později

zima 2007/2008

ch s

ch

v

azí

zima 2007/2008

Krkonoše - svazek měst a obcí

Strana 7

Nejen lyžaře vídáme v zasněžené krajině krkonošských skiareálů Snowboarding je pro mnohé jezdce životní styl. S každým zapnutím vázání řada z nich propadá tomuto sportu čím dál tím víc. Snowboarding – jízda s prknem připnutým na nohách – užije seberealizace s více méně neomezenou možností kreativity. Umění, kterým každý jezdec vyjadřuje svoje já. Hnací sílou snowboardingu není touha po lámání rekordu, nebo hromadění bodů. Kupředu žene volnost, kterou si jezdec dopřává. Martin Černík je nejlepší český snowbordista. Podařilo se mu to, o čem mnoho jezdců na celém světě Martin Černík sní. Nejenže má na svém kontě několik předních umístění z prestižních světových akcí, ale jako člen mezinárodního Quiksilver týmu objížděl nejlepší snowboardové oblasti světa. Zároveň přináší světový snowboarding k nám, když na každoroční špindlerovský Big Air Contest zve své přátele z řad světové snowboardové špičky.

Skicross

Vznik skicrossové, stejně jako snowboardcrossové disciplíny byl inspirován motokrosem. Jezdí se na trati plné skoků, rolet, klopených zatáček a rychlých úseků. Startují čtyři závodníci najednou, vítězí ten, kdo je v cíli první. Disciplína se stala oblíbenou hned po svém vzniku. Jezdci musí být schopni ovládat sport, včetně skoků, ve vysokých rychlostech. Skikros má od sezony 2002/2003 svůj Světový pohár pod hlavičkou FIS. Jeho historicky první závod vyhrál Čech Tomáš Kraus. Závody ve skicrossu se v Krkonoších jezdí na sjezdovkách v Peci pod Sněžkou a ve Špindlerově Mlýně. Tomáš Kraus je špičkový sportovec v disciplíně Tomáš Kraus skicross. Je několika násobným mistrem ČR v alpském lyžování, mistrem světa ve skicrosu, několika násobným vítězem světového poháru ve skicrossu, vlastníkem prvního křišťálového globusu v ČR (má již 3 křišťálové globusy), celkovým vítězem v akrobatickém lyžování za rok 2006. Tato disciplína byla nově zařazena jako olympijský sport.

Skialpinismus Jedním z méně obvyklých, ale o to náročnějších sportů je skialpinismus - spojení horolezectví, lyžování a vysokohorské turistiky. Vznikl začátkem 20. století v alpských zemích, sportovní a soutěžní formu má od 60. let z Itálie. U nás se stal v roce 1975 součástí horolezectví. Jeho forma je buď klasická: tzn. lyžařská a vysokohorská zimní turistika, výškové a extrémní sjezdy – slézání a sjíždění ledových stěn, žlebů, jejichž sklon mnohdy přesahuje 50 stupňů a forma soutěžní – závodní: etapové závody dvou nebo tříčlenných družstev. K základnímu vybavení patří speciální odlehčené lyže s ocelovými hranami, tulení stoupací pásy. Lepí se na skluznici lyží, jejich umělá srst, stejně jako skialpinistické vázání umožňuje stoupání do svahu. Vázání lze uzpůsobit na chůzi na lyžích a sjezd. K tomu stoupací železa, boty, spací pytel, cepín, karabiny, lano. Krkonoše jsou rájem skialpinistů. Každoročně jsou tu pořádány mezinárodní skialpinistické závody.

Akrobatické skoky

V zimě na lyže … … v letě na kola

Na

ah č

h c ká

a z s n a l ě e ž s e e nou v z

Když začalo na horách sněžit, přišel čas pro rohačky. V Krkonoších se saně - rohačky objevily už v první polovině 16. století. Sloužily jako dopravní prostředek k vožení dříví, potravin i lidí. Časem trochu změnily tvar i velikost, ale jejich základní prvky přežily až do 20. století. Bez rohaček se prakticky žádné stavení neobešlo. Vyráběny byly převážně z jasanového dřeva, které pro svoji pružnost nejlépe odolávalo zatížení. Koncem roku 1815 se staly sportovním nářadím. „Sezona rohaček je na horách od vánoc do velikonoc, ačkoliv domácí lidé začínají již v říjnu (např. v roce 1905) a končívají nezřídka začátkem máje (jako v roce 1902). Řídí je horalé sedíce vepředu mezi sanicemi obloukovitě

ro

šípem, kde není nebezpečí. Řidič rohaček, zkušený horal, prodělal pravděpodobně krušnou školu svážení dříví, proto svezení člověka je hračkou, aniž k tomu potřebuje kormidla a jiné brzdy krom svým nohou. Horalé dovedou sjíždět strmé srázy Sněžky, Kozího hřbetu od Rennerovy boudy, Studničné a Stožku k Sv. Petru, odváží se i do Labského dolu od Labské louky, do Kotelné rokle a kotliny Malého jezera.“ Boudaři nabízeli návštěvníkům jízdu na rohačkách jako nový zážitek. Krkonošští dřevaři si pak o nedělích přivydělávali tím, že na své rohačky připevnili sedátka a nabízeli svezení. Dnes se můžete svézt pěkně zvesela na upravených sáňkařských drahách v Peci pod Sněžkou, Špindlerově Mlýně, Janských Lázních, Harrachově a všude, kde to terén dovolí. Dráhy jsou upravovány sněžnou rolbou s radlicí a frézou na uhlazování sněhu.

www.krkonose.eu

kra

jino

V zimě roku 1909/1910 Spolek zimních sportů (SZS) vybudoval ve Špindlerově Mlýně elektrický sáňkařský výtah, který se stal shromaždištěm všech návštěvníků střediska. V té době jediné zařízení svého druhu nejenom v Čechách, ale zřejmě i celé Evropě. Téhož roku sáňkařský vlek přepravil tři tisíce zájemců, v zimě 1930/31 prý již 40.000 osob.

u

Aleš Valenta

LANOVÁ DRÁHA

Dalších radovánek a zábav na sněhu je rozmanitá paleta… Snowtubing Starou klukovskou zábavu, totiž prakticky neřiditelný sjezd z kopce na nahuštěné duši z traktoru, objevili výrobci sportovních potřeb, pojmenovali a povýšili na sport či zábavu. Za předpokladu, že se provozuje na vymezených drahách, jde o legraci bezpečnou a neškodnou, vhodnou pro každou generaci. Ledových koryt snowtubingu naleznete po Krkonoších řadu.

V informačním centru na Pomezních Boudách v Malé Úpě byla ve spolupráci s polskou stranou otevřena výstava tématicky se věnující jízdě na rohačkách.

www.krkonose.eu

Rostoucí popularita adrenalinových sportů na lyžích je jednoznačná. Český zlatý Olympionik ze Salt Lake City Aleš Valenta předvedl spolu se svými kolegy akrobatické umění na svazích krkonošských lyžařských areálů častokrát. Aleš Valenta je český akrobatický lyžař, olympijský vítěz v kategorii Freestyle ski – Aerials. Jako první člověk na světě skočil trojité salto s pěti vruty. Začátkem května 2007 ukončil sportovní kariéru ze zdravotních důvodů. Sportovní úspěchy: Zimní olympijské hry 1998 v Naganu, 4. místo, Světový pohár 1998, 5. místo, Mistrovství světa 1999, 5. místo, Světový pohár 2000, 7. místo, Světový pohár 2002, 3. místo, Světový pohár 2003, 6. místo, Světový pohár 2004, 1. místo.

ze zasněženého kopce do údolí. Chcete-li tento úlet přesto vyzkoušet, zapomeňte před „jízdou“ na oběd. Vepřová s knedlíkem a zelím se špatně vyčesává z prořídlého ježka, natož z hustého mikáda.

Skijöring Nic nového pod sluncem. Člověk je v podstatě tvor líný, neustále koumající, jak by si ulevil. Bylo proto jen otázkou času, kdy prvního lyžaře napadne zapřáhnout koně a nechat se jím vláčet na lyžích po širých pláních. Levnější a dnes možná i rozšířenější variantou je skijöring se psy. Specialitou dvacátého století se pak stal motoskijöring, při němž je hybnou silou terénní motocykl.

Snowrafting Jízda ze zasněženého svahu v nafukovacím člunu, s pádly v rukou a helmami na hlavě není v Krkonoších častá. Nicméně milovníci peřejí, kteří nemohou přes zimu vydržet bez svých řek, už to v nejvyšších českých horách s raftem na sněhu zkusili. Provozuje-li se tato kratochvíle mimo speciálně pro tento účel postavené dráhy, může jít i o vlastní život. Raft si to může ze svahu hravě uhánět i šedesátikilometrovou rychlostí. Ve světě doznává obliby umírněnější varianta, kdy se sjíždí například ze svahu pod skokanským můstkem a raft je na konci zbržděn gumovým lanem, na kterém je připevněn.

Mushing Drsný sport pro pejskaře, oblíbená zábava pro veřejnost. Zatímco někteří chovatelé severských psích plemen utrácejí polovinu výplaty za krmení pro psy, aby se mohli se svojí smečkou každoročně zúčastnit celé řady závodů, jiní vyrážejí se svými miláčky na romantické projížďky do zasněžené krajiny.

Snowshoeing Je to jeden z příkladů návratu ke kořenům… Zatímco původní sněžnice coby nezbytná pomůcka lovců vyrážejících po stopách zvěře do hlubokých závějí měly rám z ohýbaného dřeva a „výplet“ z kožených řemínků, dnešní jsou jako sportovní náčiní průmyslově vyráběny z nejmodernějších ultra lehkých materiálů.

Zorbing Zábava (sportem se tato činnost nazvat nedá) jen pro otrlé. Je opravdu těžké najít alespoň jeden rozumný důvod, který přinutí člověka nasoukat se do nafukovací průhledné koule z PVC a s rukama a nohama v úchytkách ve vnitřním plášti se padesátikilometrovou rychlostí skutálet

Snowsailing Lyžařský styl oblíbený hlavně mezi začátečníky. Malé „plachtičky“ připevněné k pažím a nohám lyžařů vypadají nejen efektně, ale především jako padák brzdí, takže pokud neumíte na lyžích sami zastavit, nerozplácnete se o kiosek tam dole na konci sjezdovky.

Strana 8

Krkonoše - svazek měst a obcí

zima 2007/2008

Prostředí atraktivní i

zima 2007/2008

Krkonoše - svazek měst a obcí

Strana 9

pro filmaře.....

Romantické a zároveň drsné zimní prostředí nejvyšších českých hor inspiruje řadu umělecky založených lidí. Majestátní horstva, daleké panoramatické výhledy, magická krása zasněžené krkonošské krajiny, ale i tvrdá a nekompromisní tvář zimy jsou nevyčerpatelnými a kreativními zdroji ke ztvárnění různých příběhů. Krkonoše jsou častým cílem filmových štábů. Hrdinové tu prožívají šťastné i méně radostné osudové okamžiky. Připomeňte si s námi.... možnost využití upravených běžeckých tratí v okolí areálu a návaznost na tratě v Jestřabí v Krk. a Vítkovicích v Krk. ZDARMA k dispozici malý vlek pro začátečníky.

Snowboarďáci

• Délka: 780 m • Převýšení: 167 m • Provoz denně • Změna provozu vyhrazena • Občerstvení u vleku • Celodenní stravování • Možnost ubytování • Parkoviště ZDARMA • Lyžování rodinného typu • Noční lyžování

„Mrtvej sněhulák, dobrej sněhulák“ Komedie z roku 2004. V režii Karla Janáka. Rok co rok kluci trávili Vánoce s rodiči a jejich otravnými rituály. A den za dnem snili o svých vlastních nabušených Vánocích. Ten den právě nastal. Rendymu a Jáchymovi je konečně šestnáct a můžou vyrazit na svou první skutečnou pánskou jízdu. Čeká je týden na horách ve Špindlerově Mlýně, kde si budou užívat, jak se dá. Naučí se jezdit na snowboardu, pořádně pařit a samozřejmě balit ženský. Zažijí prostě týden, na který se do smrti nezapomíná. No – to asi skutečně zažijí, ale ne zrovna tak, jak si představovali.

Telefon: 481 585 133 Mobil: 603 463 956 Sportovní areál HOMOLE 512 42 Poniklá

Hoří, má panenko

Podklady z archivu Ateliéry Bonton Zlín, a.s.

Komedie Miloše Formana z roku 1967. Slavný český film je třetím celovečerním hraným filmem slavného režiséra Formana. Byl natočen v koprodukci barrandovského studia s významným italským producentem Carlo Pontim. Je komedií, v níž se tancuje, krade a hasí. Tvůrci se zde pomocí „černého“ humoru zaměřili na důsledné odhalování negativních stránek lidské povahy. Je to tedy hořká komedie o lidských nedostatcích, která vypráví o tom, co vše se může seběhnout kolem požárnického plesu v podkrkonošské obci. Film byl natočen v KD Střelnice ve Vrchlabí.

Foto: Radovan Šubín , bylo vysíláno v ČT.

Vrchní, prchni!

Foto: Alena Červená

Krakonoš a lyžníci

Komedie z roku 1980. Film natočil Ladislav Smoljak podle námětu a literárního scénáře Zdeňka Svěráka. Její úspěšnost umocnil výkon Josefa Abrháma v hlavní slavné roli falešného vrchního. Knihkupec Dalibor Vrána se rozhodne vyřešit svoji finanční tíseň sice originálním, ale nezákonným způsobem. Jednou si ho v restauraci spletou s vrchním a vnutí mu peníze za útratu. Dalibor myšlenku o falešném vrchním přijme za svou a tak se zrodí „fantom RaJ“. (někdejší podnik RaJ = Restaurace a Jídelny)

Foto: Miloslav Mirvald

S tebou mě baví svět Homolka a tobolka

Nejúspěšnější veselohra století... natočená v roce 1982. Komedie o rodinné dovolené v malebné beskydské chalupě (film byl natáčen v krkonošské obci Dolní Dvůr), kde se tři přátelé starají o šest malých dětí. Muži jsou přesvědčeni, že právě jejich výchovné metody jsou mnohem lepší než pedagogické působení matek. Když ale manželky přijedou „na kontrolu“, dojde v rodinách na čas k vážným sporům...

Závěr volné trilogie – „malí“ čeští človíčkové na zimní rekreaci, z roku 1972. Komedie je závěrem trilogie o slastech a strastech rodiny HOMOLKů. Tentokrát se s pražskou rodinou setkáváme na zimní rekreaci v Krkonoších ve Špindlerově Mlýně, kterou si sem přijeli (s předsevzetím, že na sebe budou po celou dobu hodní) za své peníze jaksepatří užít. A jak už titul nasvědčuje, peníze se jim na dovolené stanou hybnou pákou veškerého jejich počínání, o němž tvůrci vyprávějí se satirickým, až sarkastickým akcentem. Foto: Jaromír Komárek

Sněženky a machři Foto: Jaromír Mirválek

Úsměvná komedie ze zimních Krkonoš z roku 1981. Film natočila režisérka Věra Šimková - Plívová převážně v malebném prostředí zasněžených Krkonoš. Rozmarný příběh o lidech z hor navazuje na krajové legendy a pohádky. Na počátku tohoto století byla přivezena do těchto hor novinka - lyže. A kolem nich se půvabně rozvíjí děj, jehož hlavními hrdiny jsou dva malí chlapci a jejich přítel, proslulý pašerák, který v dětské fantazii má všechny vlastnosti pána hor - KRAKONOŠE.

Film z roku 1982, režiséra Karla Smyczka. Studenti druhého ročníku pražského gymnázia odjíždějí na povinný lyžařský výcvik. Horský učitelský sbor je složen ze zkušené profesorky Boženky, iluzemi naplněné čerstvé absolventky pedagogické fakulty Hanky a přísného profesora Kardy, který s sebou vzal také svou dceru Mariku. V humorném tónu je líčen příjezd a zabydlení studentů na horské chatě, nové a nečekané vztahy mezi studenty a jejich pedagogy. Sněženky - slečny se chtějí líbit a Machři - kluci se předhánějí ve vtipnostech i v ukázkách více či méně brilantního lyžování za účelem oslnění Sněženek. Cítí se náramně dospělí a přísný denní režim jim připadá nedůstojný. Proto připravují drobné vzpoury...

Foto: Miloslav Mirvald Foto: Jiří Kučera www.krkonose.eu

www.krkonose.eu

Strana 10

Krkonoše - svazek měst a obcí

zima 2007/2008

zima 2007/2008

Krkonošské lyžařské skiareály Uplynulá zima 2006/2007 byla nejteplejší za 236 let, uvedl Český hydrometeorologický ústav. Průměrná teplota dosáhla 3,5 ºC a o 5,2 ºC tak překročila dlouhodobý normál. Pouze jednou v měsíci mrzlo po celý den na celém území ČR. Z důvodu loňské klimaticky mimořádné zimy ani řada příznivců nedojela do nejvyšších českých hor, přestože se na většině sjezdovek plnohodnotně lyžovalo.

Novinky v krkonošských skiareálech V krkonošských skiareálech je připravena řada novinek, mnozí z návštěvníků je

vloni nestihli využít. Pokud se letos na lyžovačku do Krkonoš chystáte, čekají na vás zase lepší služby. Připomínáme... V sedmi skiareálech vystřídaly nové lanovky zastaralá zařízení. Na Černou horu jezdí osmikabina Černohorský expres, lanovky přibyly v Rokytnici nad Jizerou, na Benecku, v Černém Dole, Mladých Bukách, ve Vítkovicích, v Herlíkovicích. Lyžaři mají řadu šancí, jak si za jednu cenu zajezdit na více místech. Společné skipasy platí ve Skiaréně ve východních Krkonoších, kam patří areály Janské Lázně a Pec pod Sněžkou, nově Velká a Malá Úpa. Dále Skiregion na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, sdružuje Harrachov, Ro-

Krkonoše - svazek měst a obcí

Strana 11

aktuálně pro vás

kytnici nad Jizerou, Paseky nad Jizerou, Rejdice a Příchovice. Pro lyžaře ve Špindlerově Mlýně je připravena nová odpolední bodová jízdenka. Pec pod Sněžkou nahradila dva vleky v lokalitě Klondike jedním moderním. Postavila černou sjezdovku na Hnědém vrchu o délce 600 metrů. Novinkou je parkování zdarma pro jednodenní návštěvníky. V Harrachově u lanovky vedle skokanských můstků nabídl areál lyžařům nová sociální zařízení, moderní pokladny a ošetřovnu pro zraněné. Provozovatelé rozšířili zasněžování na černé, modré a červené sjezdovce. Nové lyžařské propojení z Nového Světa do Jakuszyc.

Pozvání Přijeďte si zalyžovat do Krkonoš. Nové lanovky i vleky a další infrastruktura nabízí i vám kvalitnější služby a tudíž i lepší zážitky při zimních sportech. Zažijete: • denně kvalitně upravované sjezdové tratě a snowboardové areály • rychlá a vysoce kapacitní přepravní zařízení • dobré možnosti pro výuku lyžování a snowboardingu dětí i dospělých V těsné blízkosti areálů jsou dostupné pravidelně upravované bílé stopy pro turistické i závodní běžecké lyžování. Ze sjezdových skiareálů se rozbíhají všemi směry běžecké stopy projektu „Krkonoše – lyžařský běžecký ráj“. Od vánočních

svátků po uvolnění režimu na státní hranici bude uvedena do provozu nová lyžařská cesta z Harrachova – Nového Světa do polských Jakuszyc. Mnohde nezapomínají na nejmenší sportovce – příkladem jsou dětská hřiště na sněhu ve Skiregionu Markid v Černém Dole, Mladých Bukách a Dolním Dvoře, ve Skiareálu Špindlerův Mlýn. Můžete si vybrat společný skipas pro více středisek i bodové jízdné. Připomínáme řadu rozlišení hlavních a vedlejších termínů během zimy, které jsou zajímavé hlavně nižšími cenami denních permanentek. Vybrali jsme pro vás informace, které usnadní orientaci při výběru lokality. Využijte tuto pestrou nabídku příležitostí. Záleží na už jenom vás...

SITOUR www.holidayinfo.cz ČT2 – Panorama: denně 7.50 - 8.30 hodin Teletext: od strany 190

1.

14. 6. 13. 3.

2. 8. 10.

4. 5.

9. 7.

12.

11.

1. Harrachov (1.020 m n. m.)

Cena týdenní permanentky pro dospělé 3.470,- Kč, děti 2.780 Kč

Parametry: • 8,5 km sjezdových tratí • 3 lanovky a 6 vleků • 7,9 km technického zasněžování • 110 km běžeckých tratí, propojených s upravovanými lyžařskými terény v Polsku (Jakuszyce) a v Jizerských horách (Malá Jizerka) • přepravní kapacita 6 050 osob/1 hodinu • snow park, skokanské můstky, sáňkařská dráha

Ceny v mimosezoně: cena celodenní permanentky: Horní Domky pro dospělé 510 Kč, děti 410 Kč Studenov pro dospělé 320 Kč, děti 260 Kč Cena týdenní permanentky pro dospělé 2.950 Kč, děti 2.350 Kč

Ceník: » celodenní permanentka pro Harrachov pro dospělé 590 Kč, děti 470 Kč » 6-ti denní permanentka Harrachov pro dospělé 3.075 Kč, děti 2.460 Kč » permanentky a bodové jízdenky platí i v lyžařských areálech Zákoutí a Amálka

Kontakt: Spartak Rokytnice, a.s. Horní Rokytnice nad Jizerou 461, 512 44 Rokytnice nad Jizerou telefony: Studenov: 481 522 970, 481 522 969 Horní Domky: 481 522 380, 481 522 338 e-mail: [email protected]

Skiregion.cz je spojení skiareálů Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Paseky nad Jizerou a Rejdice jedinou lyžařskou permanentkou. Tj. 36 vleků, 6 lanovek se společnou jízdenkou. Ceník společné bodové jízdenky a časové jízdenky dvoudenní a vyšší je v cenách jízdenek SA Harrachov. Kontakt: Sportovní areál Harrachov, a.s., telefon: 481 529 353, fax: 481 529 320, e-mail: [email protected], www.skiareal.com

2. Paseky nad Jizerou (620 – 860 m n. m.) Parametry: • 10 km sjezdových tratí • 5 vleků • 6 km technického zasněžování • 25 km běžeckých tratí v okolí • přepravní kapacita 4.850 osob / 1 hodinu • snowpark. Ceník: » celodenní permanentka pro dospělé 400 Kč, děti 260 Kč » cena týdenní permanentky pro dospělé 2.400 Kč, děti 1.590 Kč Kontakt: Paseky nad Jizerou, telefon: 481 523 589 , 481 522 122 e-mail:[email protected], [email protected], www.paseky.cz, www.pizar.cz

3. Rokytnice nad Jizerou – Lysá hora (1.344 m n. m.) Parametry: • 14,8 km sjezdových tratí • 2 lanovky a 10 vleků • 10,2 km technického zasněžování • 56,7 km běžeckých tratí • přepravní kapacita 9.965 osob /1 hodinu • snowpark s lyžařským vlekem Lanová dráha Lysá hora – provoz pouze v zimním období. Lanová dráha Horní Domky - provoz celoroční. Skiregion.cz – propojení skiareálů Rokytnice nad Jizerou, Harrachov, Paseky nad Jizerou a Rejdice jednou lyžařskou permanentkou. Tj. 36 vleků, 6 lanovek se společnou jízdenkou. Cena celodenní permanentky: Horní Domky pro dospělé 590 Kč, děti 470 Kč Studenov pro dospělé 380 Kč, děti 300 Kč

4. Vítkovice v Krkonoších - Aldrov (733 – 860 m n. m.) Parametry: • 5,2 km sjezdových tratí • 1 lanovka, 5 vleků • 4,2 km technického zasněžování • 20 km běžeckých tratí • přepravní kapacita 6.000 osob / 1 hodinu

6. SKIAREÁL Špindlerův Mlýn Pláň (1.196 m n. m.), Medvědín (1.235 m n. m.) Parametry: • 25 km sjezdových tratí • 5 lanových drah a 11 lyžařských vleků • 24 km technického zasněžování • 85 km běžeckých tratí v okolí • přepravní kapacita 20.000 osob / 1 hodinu • snowparky ve Sv. Petru a na Horních Mísečkách, U-rampa ve Svatém Petru • sjezdová trať z Hromovky do Svatého Petra • bodová celosezonní jízdenka za 3.500 Kč • novinka: spolupráce se švýcarským střediskem Engadin - St. Moritz, nové stroje na úpravu sjezdových tratí-PiBu600W, modernizace technického sněžení Svatý Petr-Hromovka Ceník: » celodenní permanentka pro dospělé (750 Kč, 650 Kč, 550 Kč dle termínu) děti (do 6 let zdarma, 500 Kč, 450 Kč, 350 Kč) » Zvláštní ceny pro juniory » cena týdenní permanentky pro dospělé (3.400, 2.500 Kč dle termínu) děti (2.250 Kč, 1.600 Kč dle termínu)

Ceník: » celodenní permanentky pro dospělé Aldrov lanovka 420 Kč, děti 350 Kč » cena týdenní permanentky s možností večerního lyžování v hl. sezoně pro dospělé 2.380 Kč a děti 1.960 Kč » Ceny v mimosezoně: celodenní pro dospělé 370 Kč, děti 300 Kč » Jeden společný odbavovací systém pro tři areály - „Golden Pass“.

Kontakt: SKIAREÁL Špindlerův Mlýn, a.s. telefon: 499 467 102 / 106, e-mail: [email protected], www.skiareal.cz

Kontakt: Vítkovice Skiareál Aldrov telefon: 481 582 925, e-mail: [email protected], www.skialdrov.cz

Parametry: • 7,8 km sjezdových tratí • 2,4 km technického zasněžování • 1 třísedačková lanová dráha s kapacitou 1500 osob, délkou 898 m a převýšením 152,5 m • přepravní kapacita 3300 osob / 1 hodinu • Zakoupené jízdenky platí i na lyžařské vleky Tatrapoma a Doppelmayer - Imlauf.

5. Benecko – lyžařský areál (610 – 970 m n. m.) Parametry: • 3,5 km sjezdových tratí • 1 lanovka, 12 vleků • 1,52 km technického zasněžování • 39 km běžeckých tratí • přepravní kapacita 8.900 osob/1 hodinu • snowpark, crossová dráha, skoky, snowtubing • večerní lyžování 19.00 – 21.00 Ceník: » denní permanentka pro dospělé 450 Kč, děti do 10 let 350 Kč » šestidenní permanentka pro dospělé 2.370 Kč, děti 1.770 Kč » Mimo hlavní sezonu slevy. Kontakt: Benecko, Obecní úřad telefon: 481 582 625, e-mail: [email protected], www.benecko.cz, www.skiareal-benecko.cz, www.benecko.info informace o provozu: 481 582 606

www.krkonose.eu

7. Ski areál Vrchlabí – Kněžický vrch (550 – 710 m n. m.)

Ceník v hlavní sezoně: » Jednodenní jízdenka - 390 Kč, děti 290 Kč » 1 jízda – 50 Kč, děti 20 Kč Lyžařské středisko SKI AREÁL Kněžický vrch se nachází západně od Vrchlabí na obchvatu směr Špindlerův Mlýn. Středisko je ideální pro rodiny s dětmi. Půjčovna lyží a snowboardů – lyžařská a snowboardová škola, parkoviště, nový snowpark. Kontakt: Ski areál Kněžický vrch, Stavidlový vrch 504, 543 02, Vrchlabí tel: 602 401 306, e-mail: [email protected], www.skilenka.cz

8. Strážné (800 m n. m.) Parametry: • 1,6 km sjezdových tratí • 4 vleky • 800 metrů technického zasněžování • 55 km běžeckých tratí • přepravní kapacita 3.500 osob / 1 hodinu • freestyle snowpark

Ceník: » celodenní permanentka pro dospělé 350 Kč děti do 140 cm 250 Kč s kartou ubytovaného ve Strážném 300 Kč děti do 140 cm 200 Kč » 6 dní včetně večerního lyžování dospělí 1.500 Kč děti do 140 cm 1.100 Kč Kontakt: Obec Strážné 129, 543 52 telefon: 499 434 174, 606 724 878 technik e-mail: [email protected], [email protected], www.strazne.eu

9. SKIPARK Černý Důl (600 – 1.001 m n. m.) Parametry: • 9,1 km sjezdových tratí • 2 lanovky a 10 vleků • 6,4 km / 70% tratí technicky zasněžováno • 26 km běžeckých tratí v okolí • přepravní kapacita 10.300 osob / 1 hodinu • Snowpark Horsefathers s 12 překážkami, dětský MarKIDpark s pojezdovým chodníkem • středisko je nově zařazeno mezi zlatá TOP střediska s 5 hvězdičkami • novinka: skibus city Černý Důl jezdí denně v intervalu 5 až 15 minut SKIPARK MARKID Černý Důl a Dolní Dvůr je propojen skipasy a skibusy Ceník: » celodenní permanentka (9 – 16 hodin) pro dospělé 490 Kč a děti do 10 let 390 Kč » 6 denní permanentka pro dospělé 2.480 Kč a děti do 10 let 1.990 Kč » nové přenosné bodové jízdné a speciální skipasy 10 dní v sezoně

10. SKIPARK Dolní Dvůr (610 – 760 m n. m.) Parametry: • 1 km sjezdová trať • 4 vleky • 1 km/100% technicky zasněžováno • 5 km běžeckých tratí v okolí • přepravní kapacita 3.172 osob / 1 hodinu • minisnowpark, Kinderpark, večerní lyžování 17.30 – 21.00 hod • novinka: nová servisní budova přímo v areálu (občerstvení, WC, ski servis) Ceník: » celodenní permanentka pro dospělé 360 Kč a děti 290 Kč » 6 denní permanentka pro dospělé 1.810 Kč a děti 1.450 Kč Kontakt: SKIPARK Černý Důl, SKIPARK Dolní Dvůr - MARKID TRUTNOV spol. s r.o. snow info: 777 295 339, [email protected], SKYPE nick: skiparkcz www.skipark.cz,www.skipark.eu, www.skipark.info

11. SKIPARK Mladé Buky (550 – 670 m n. m.) Parametry: • 5,15 km sjezdových tratí • 1 lanovka a 9 vleků • 4,7 km technického zasněžování • 5 km okruh běžeckých tratí v okolí • přepravní kapacita 8.460 osob / 1 hodinu • snowpark s devíti překážkami, U rampa, kidpark s pojezdovým chodníkem

Ceník: » celodenní permanentka (9 – 16 hodin) pro dospělé 410 Kč a děti 330 Kč » 6 denní permanentka pro dospělé 2.100 Kč a děti 1.670 Kč

Ceník v hl. sezoně: (25.12.2007 – 30.3.2008) » Celodenní permanentky pro dospělé 590 Kč, děti do 10 let 380 Kč » Týdenní permanentka pro dospělé 2.850 Kč, děti 1.500 Kč

Kontakt: SKIPARK Mladé Buky - DIKRAM s.r.o. Info: 775 340 712, [email protected], www.skipark-mladebuky.cz

Ceny v mezisezoně: (do 25.12.2007 a od 31.3.2008) » Celodenní permanentky pro dospělé 480 Kč, děti do 10 let 310 Kč » Týdenní permanentka pro dospělé 2.400 Kč, děti 1.290 Kč

12. Janské Lázně - Černá hora (500 – 1.260 m n. m.)

Regionální skipas pro oblast Skiarena Krkonoše (Skiareál Černá hora – Janské Lázně, Ski Pec pod Sněžkou, Skiport Velká Úpa, Skiareál Malá Úpa = 4 lanové dráhy, 29 lyžařských vleků, 27,2 km sjezdových tratí, 17,9 km technického zasněžování, přepravní kapacita 27.420 osob / 1 hodinu)

Parametry: •12 km sjezdových tratí • 2 lanové dráhy a 13 lyžařských vleků • 7,6 km technického zasněžování • 50 km běžeckých tratí v okolí • přepravní kapacita 11.650 osob / 1 hodinu • Černohorská sáňkařská cesta - 3,5 km • večerní lyžování 18.00 – 21.00 (na sjezdovce Protěž v délce 1600 m se 4-sedačkovou lanovkou, vždy od 15.12. do 31.3. v případě příznivých sněhových podmínek) Ceník v hl. sezoně: (25.12.2007 – 16.3.2008) » Celodenní permanentky pro dospělé 590 Kč, děti do 10 let 360 Kč » Týdenní permanentka pro dospělé 2.990 Kč, děti 1.550 Kč Ceny v mimosezoně: (do 24.12.2007 a od 17.3.2008) » Celodenní permanentky pro dospělé 490 Kč, děti do 10 let 290 Kč » Týdenní permanentka pro dospělé 2.500 Kč, děti 1.250 Kč Regionální skipas pro oblast Skiarena Krkonoše (Skiareál Černá hora – Janské Lázně, Ski Pec pod Sněžkou, Skiport Velká Úpa, Skiareál Malá Úpa = 4 lanové dráhy, 29 lyžařských vleků, 27,2 km sjezdových tratí, 17,9 km technického zasněžování, přepravní kapacita 27.420 osob / 1 hodinu) Ceny v hlavní sezoně: (25.12.2007 – 30.3.2008) » Cena 2-denní permanentky pro dospělé 1.140 Kč, děti do 10 let 630 Kč » Cena týdenní permanentky pro dospělé 3.140 Kč, děti 1.720 Kč Kontakt: Černá hora – Janské Lázně MEGA PLUS s.r.o. , Janské Lázně 265, PSČ 542 25 telefon: 499 875 186, e-mail:[email protected], www.cerna-hora.cz

13. Pec pod Sněžkou (830 – 1.215 m n. m.) Parametry: • 10,4 km sjezdových tratí • 1 lanovka, 9 vleků • 6,8 km technické zasněžování 65% areálu • 20 km běžeckých tratí • přepravní kapacita 9.520 osob / 1 hodinu • areál pro snowboarding, fun-park, U-rampa • večerní lyžování na Javoru 17.00-21.00 a od 15.2 17.30-21.00 • nová černá sjezdovka 600 m dlouhá • nový vlek Klondike • rozšířená Skiarena Krkonoše - Ski Pec, Skiport Velká Úpa, Mega plus Janské Lázně, Megaplus Malá Úpa - vše na jeden skipas. Možnost platit kreditní kartou • nové zasněžování obou dvou sjezdovek na Hnědém vrchu se zasněženým dojezdem až k Javoru. www.krkonose.eu

Ceny v hlavní sezoně (25.12.2007 – 30.3.2008) » Cena 2-denní permanentky pro dospělé 1.140 Kč, děti do 10 let 630 Kč » Cena týdenní permanentky pro dospělé 3.140 Kč, děti 1.720 Kč Kontakt: SKI PEC a.s. telefon: +420 499 736 375, +420 499 736 285 email: [email protected], http://www.skipec.com

14. Malá Úpa (950 – 1.100 m n. m.) Parametry: • 2,4 km sjezdových tratí • 5 lyžařských vleků • 1,2 km technického zasněžování • 10 km běžeckých tratí v okolí • přepravní kapacita 3.000 osob / 1 hodinu Ceník v hl. sezoně: (25.12.2007 – 16.3.2008) » Celodenní permanentky pro dospělé 420 Kč, děti do 10 let 310 Kč » Týdenní permanentka pro dospělé 2.250 Kč, děti 1.490 Kč Ceny v mimosezoně: (do 24.12.2007 a od 17.3.2008) » Celodenní permanentky pro dospělé 310 Kč, děti do 10 let 200 Kč » Týdenní permanentka pro dospělé 1.490 Kč, děti 1.080 Kč Regionální skipas pro oblast Skiarena Krkonoše (Skiareál Černá hora – Janské Lázně, Ski Pec pod Sněžkou, Skiport Velká Úpa, Skiareál Malá Úpa = 4 lanové dráhy, 29 lyžařských vleků, 27,2 km sjezdových tratí, 17,9 km technického zasněžování, přepravní kapacita 27.420 osob / 1 hodinu) Ceny v hlavní sezoně: (25.12.2007 – 30.3.2008) » Cena 2-denní permanentky pro dospělé 1.140 Kč, děti do 10 let 630 Kč » Cena týdenní permanentky pro dospělé 3.140 Kč, děti 1.720 Kč Kontakt: MEGA PLUS s.r.o. , Janské Lázně 265, PSČ 542 25 telefon: 736 751 912 e-mail: [email protected], www.skiarealmalaupa.cz

Strana 12

Krkonoše - svazek měst a obcí

zima 2007/2008

zima 2007/2008

Krkonoše - svazek měst a obcí

Strana 13

LEGENDA Krkonošské zimobusy státní hranice s hraničními přechody Krkonošská magistrála udržované tratě pro běžkaře významné zimní tyčované trasy závodní tratě lanovky nákladní lanovka lyžařské vleky sjezdovky sáňkařská dráha muzeum informační středisko rozhledna místo dalekého rozhledu kostel, kaple zámek zřícenina hradu skály bouda, občerstvení kemp koupání

Krkonoše LIBEREC

HRADEC KRÁLOVÉ

www.krkonose.eu

www.krkonose.eu

Strana 14

Krkonoše - svazek měst a obcí

zima 2007/2008

Krkonoše – od jara do podzimu Romantická horská krajina, doplněná rázovitými roubenkami, bohatá na malebné přírodní scenérie, panoramatické výhledy s východem či západem slunce, ale i folklórem a tradicemi zdejších lidí, láká k návštěvě i od jara do podzimu. Při svých toulkách se s nimi můžete sami důvěrně seznámit. V Krkonoších je téměř 1000 kilometrů značených cest. Svojí rozmanitostí uspokojí náročné i rekreační turisty. Vycházkové, naučné a turistické trasy jsou vyznačeny dřevěnými piktogramy, gravírovanými panoramatickými mapami a ukazateli. Jsou tu i stovky kilometrů cyklistických tratí od lehkých v podhůří, s nádhernými výhledy na hory, po náročnější v horských terénech. Krkonoše jsou propojeny cyklistickými trasami se sousedními regiony, například s Jizerskými horami na západě (Jizersko-krkonošská magistrála), nebo se skalními městy v

BENECKO nejvýše položená horská obec v západních Krkonoších. Okolí je protkáno cyklistickými a turistickými stezkami s výhledy do okolí. V létě tu slunce zapadá o půl desáté. Svahy, lesy a louky nabízejí možnosti k lyžování, turistice, sběru plodů a k rekreaci. Obec je ze 2/3 v 3. zóně Krkonošského národního parku, výhodná jako východisko pro túry na hřebeny hor. Poslední víkend v červenci tu pořádají beneckou pouť. BUKOVINA U ČISTÉ Osada založena v roce 1873 Karlem z Morzina. V obci je zachována řada roubených chalup. Jedná se o malebné, dnes již ojedinělé a nenarušené zasazení chalup a hospodářských budov do terénu, typické pro podhorské osídlení. Dominantními útvary jsou návrší východního hřbetu Hůra - Stráž - Horka, která území rozdělují na část odvrácenou a přivrácenou ke krkonošskému masivu. ČERMNÁ vznikla ve 13. století před začátkem německé kolonizace. Kostelík sv. Václava v Čermné byl vystavěn roku 1384. Původní i se zvonicí přetrval 529 let. Roku 1913 byl rozbořen. Nový byl dostavěn v roce 1915. Památku na jedny z majitelů obce, Cikány, nalezneme uvnitř v podobě náhrobku se dvěma figurkami a znakem rodu Cikánů z Čermné. ČERNÝ DŮL Městys leží v údolí potoka Čisté na úpatí Krkonoš ve výšce 684 metrů n. m. Opěrným bodem zdejší hornické kolonizace ve 14. století byl považován dnes už zaniklý hrádek Purkhybl, stojící na úzké skalnaté ostrožně nad soutokem potoka Čistý a Smrčina na jižním okraji obce Černý Důl. K návštěvě zvou zajímavé kapličky sv. Kříže a sv. Michala. Nově tu byla otevřena „Naučná stezka hornická“. DOLNÍ BRANNÁ vznikla asi v polovině 13. století. V roce 1398 byl vystavěn první dřevěný kostel. Kamenný kostel sv. Jiří získal svoji podobu v roce 1857. Hlavní zvon kostela je druhým nejstarším v Královéhradecké diecézi a pochází z roku 1499. Je tu dobré vlakové a silniční spojení. Obcí prochází železniční trať Stará Paka–Trutnov a hlavní silnice z Prahy do Vrchlabí a dále do Špindlerova Mlýna. DOLNÍ DVŮR je malebná horská ves v údolí Malého Labe. Zajímavostí horské obce je moderní zvonkohra umístěná v klasicistním kostele sv. Josefa z počátku 19. století. Slyšet ji lze denně v 10 a 17 hodin. Pro každé roční období jsou pro zvonkohru připraveny čtyři melodie a pro období vánoc samostatná série. A proto můžete v Dolním Dvoře prožít „Pět ročních období“. Jaro, léto, podzim, vánoce a zimu. DOLNÍ KALNÁ Nejcennějším uměleckým předmětem vybavení místního kostela je dřevěná Madona z roku 1350 a varhany z 18. století, památným je i malý a velký zvon z let 1522 a 1565. Návštěvníkům slouží sportovní a rekreační areál s koupalištěm, vyznačené cyklotrasy a v zimě běžecké lyžařské trasy. Dlouholetou tradicí je každoročně pořádaný turistický pochod „Noční výstup na Sněžku za východem Slunce“ a „dolnokalenská“ pouť.

DOLNÍ LÁNOV Za návštěvu stojí římskokatolický kostel sv. Jakuba staršího (od roku 1637) stojí na tzv. „kostelním vrchu“. Věž byla postavena v letech 1511–1518 (do roku 1832 na jižní straně sluneční - později nahrazeny kolečkovými hodinami). Zajímavý je pískovcový kříž z r. 1807 u čp. 42, na němž je vytesána klečící žena držící kříž. Technickou památkou je Kovárna čp. 1. HARRACHOV Horské středisko známé především skokanskými můstky a sklářskou tradicí. Původní Harrachovská huť vznikla v 18. stol. Za návštěvu stojí Hornické muzeum, Muzeum historie lyžování, Mumlavský vodopád a Lesnická a myslivecká expozice Šindelka. Významnou sportovní akcí je závod FIS CUP ve skoku na lyžích (K90) ve dnech 15.–16. 12. 2007, který předchází lednovému Světovému poháru v letech na lyžích. HORNÍ BRANNÁ Do místních dějin se zapsal Jan Amos Komenský. Prožíval tu poslední měsíce svého života ve vlasti, než se skupinou českých bratří odešel v únoru 1628 z Bílé Třemešné. Na paměť byl v renesančním hornobranském zámku r. 1957 zřízen památník J. A. Komenského. Nachází se tu kulturní památka chráněná státem – gotický kostel sv. Mikuláše, bývalý špitál a rodinná novorománská osmiboká hrobka sv. Kříže, upomínající na rod Harrachů z 19. stol. HORNÍ KALNÁ Majitelem Kalné byl mimo jiné Jiří z Poděbrad a po něm od r. 1466 Valdštejnové (od r. 1522 dědičně). Různí příslušníci několika větví tohoto známého rodu pak vlastnili panství téměř 200 let. Roku 1654 jej získal koupí Jan z Morzina. Dalším majitelem obce byl od r. 1834 kníže Karel Rohan. Je tu řada liturgických zajímavých památek – kapličky, boží muka, sochy svatých. HORNÍ MARŠOV Nedaleko na úbočí Světlé hory (1244 m n. m.) je významná pamětihodnost, opravený lesní hrádek Aichelburg. V nedalekém Temném Dole je obnovená Křížová cesta s obrazy a galerie v informačním centru Veselý výlet. Na novogotickém farním kostele Nanebevzetí Panny Marie (z 90. let 19. stol.) je od r. 1998 nový 750 kg kostelní zvon, „Duch svatý“. Druhý víkend v srpnu se koná pouť s bohatým programem u příležitosti svátku Nanebevzetí Panny Marie. HOSTINNÉ Dominantu čtvercového náměstí tvoří renesanční radnice s monumentálními sochami obrů. V raně barokním klášterním kostele z let 1743–45 je Galerie antického umění se stálou expozicí sádrových odlitků antické plastiky. Světovými unikáty jsou zejména rekonstruované sochy a sousoší ztracených nebo zničených originálů. Sbírka je přístupná veřejnosti od května do října. Známá je letní pouť Porciunkule a podzimní řemeslný trh. JABLONEC NAD JIZEROU býval nazýván také Jabloneček nebo Český Jablonec. V roce 1916 byl název obce změněn na současný. V roce 1971 byla obec povýšena na město. Z památek zmíníme kostel sv. Prokopa, osmibokou hřbitovní kapli ve stylu lidového baroka nebo velké množství roubených stavení krkonošského typu. Každoročně v srpnu se koná Krakonošův festival dechových hudeb.

PROSEČNÉ

Adršpachu či Orlickými horami na východě. Využívejte turistické autobusy –„Krkonošské cyklobusy” - které projíždí Krkonoše a jsou určeny všem, kteří holdují jízdě na kolech v horském terénu, ale i turistům, toužícím poznat v krátké době větší část Krkonoš. Dvě pravidelné linky autobusů (ráno a odpoledne), projíždí na trase dlouhé 113 kilometrů tam a zpět téměř celé území. Svazek Krkonoše je devětatřicet měst a obcí v Krkonoších a jejich podhůří, s více než 60 000 obyvateli, na území větším než 770 tisíc hektarů, na území Královéhradeckého a Libereckého kraje, od Kořenova po Žacléř. Vznikl v roce 2000. Sídlo má ve Vrchlabí. Strategie rozvoje cestovního ruchu Svazku Krkonoše je popsána blíže na str. 2.

JANSKÉ LÁZNĚ První teplý pramen tu byl objeven v roce 1006. V roce 1928 byla vystavěna na Černou horu (1299 m) první visutá kabinová lanovka v Čechách. Po téměř 80 letech provozu (r. 1980) byla demontována a pořízena nová osmimístná kabinová lanová dráha. Po 2. světové válce získaly lázně celosvětový ohlas úspěšnosti léčby stavů po dětské obrně. Jsou zaměřeny převážně na nemoci pohybového ústrojí. Nejsou jen lázněmi, ale i sportovním a rekreačním střediskem. JILEMNICE město proslulé plátenickou tradicí i jako „kolébka českého lyžování“. V zámku ze 16. století je Krkonošské muzeum. Chová ukázky ruční příze z počátku 19. století. 296 metrů příze váží pouze jediný gram.V muzeu je Kavánova obrazová galerie, expozice historie lyžování v Čechách a vlastivědné sbírky s betlémy. Lidovou architekturu najdeme v souboru roubených domů „Zvědavá ulička”. Známé jsou Vánoční a Májový jarmark a Krakonošovy letní podvečery. KLÁŠTERSKÁ LHOTA Nejstarší historie obce je spojena s kláštercem zvaným Vrchlabské proboštství, který nedaleko dnešní obce směrem k Hostinnému založili před r. 1250 opatovičtí benediktini. Historickou události je tzv. „Bramborová“ nebo také „Švestková“ válka z roku 1778 - selská bouře. Její název proto, že vojáci, aniž by bojovali, měli nedostatek jídla, vrhli se na pole a vyhrabávali brambory z řádků a opékali si je na ohníčku. KOŘENOV středisko složené z pěti obcí. V dřívějších dobách zde bylo hlavní obživou hornictví a těžba dřeva, dnes je to cestovní ruch. Dominantou krajiny je rozhledna Štěpánka nad Příchovicemi ve výšce 958 m a hora Bukovec s výškou 1005 m u osady Jizerka. Stavba rozhledny byla zahájena knížetem Camillem Rohanem roku 1847. Vyhledávanou turistickou atrakcí regionu je ozubnicová trať Tanvald–Kořenov–Harrachov. KOŠŤÁLOV Gotický kostel sv. Jakuba ze 14. století byl v roce 1717 barokně přestavěn. Věž pochází z roku 1722 a dva staré zvony (starší z nich je z roku 1378 jeden z nejstarších zvonů na území našeho státu). U domku čp. 17 roste mohutná lípa velkolistá, zvaná Grafkova, obvod kmene 620 cm. Zvláště chráněné území - přírodní památka „Kovářův mlýn“ je paleontologickým nalezištěm. KUNČICE NAD LABEM leží v údolí vytvořeném řekou Labe. Nad řekou prochází prastará cesta, tzv. kalenská příčnice ze 12. století. Patronkou proboštství byla královna Kunhuta a od jejího jména je odvozeno pravděpodobně i jméno obce. Nejvýznamnější památkou Kunčic je kaple Panny Marie. Původní zděná klasicistní kaple byla postavena r. 1847 za významného přispění vrchního Vrchlabského panství Jana Křikavy.

www.krkonose.eu

zima 2007/2008

LÁNOV Hlavním způsobem obživy obyvatelstva byl chov dobytka a obdělávání půdy. Tuto skutečnost nezpochybňují ani velmi časné zmínky o „železných horách nad Lánovem“ a existence zdejších železných hamrů, využívajících horské vody k výrobě železa a jeho kování. Blízké letiště bylo zřízeno v roce 1933 pro kluzáky a větroně. MALÁ ÚPA v malé horské vsi zaujme barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1805, nejvýše položený v Čechách. V informačním centru na Pomezních Boudách, poblíž silničního hraničního přechodu do Polska, je historická expozice ke vzniku Malé Úpy (součástí je devítiválcový motor z havarovaného letadla Junkers 52 ve Lvím dole) a nová expozice o rohačkách. MARTINICE V KRKONOŠÍCH Pro hospodářský rozvoj obce bylo přínosem vybudování železniční trati ze Staré Paky do Trutnova v roce 1871 s odbočkou do Rokytnice nad Jizerou postavenou v roce 1899. Značné oblibě císařů Karla IV. či Rudolfa II. se těšily podkrkonošské drahé kameny. Jejich sláva stála za vznikem ve světě vyhlášeného podkrkonošského kamenářství. Známé jsou Martinické rybníky s možností rybolovu. MLADÉ BUKY Nejstarší písemná zpráva z roku 1355 uvádí lokalitu jako panství trutnovského hradu. V roce 1358 jako ves s kostelem. Dnešní Městys Mladé Buky nabízí bohatou škálu sportovních aktivit. V roce 2000 bylo slavnostně otevřeno 9-ti jamkové golfové hřiště. Areál, situovaný v malebné podhorské krajině, nabízí neopakovatelné výhledy na masiv východních Krkonoš. PASEKY NAD JIZEROU Jedno z nejcennějších krkonošských středisek lidové architektury s řadou roubených chalup s typickým zdobením lomenic. Mimořádné je Krkonošské muzeum - Památník zapadlých vlastenců. Nejstarší architektonickou církevní památkou je barokní kostel sv. Václava z roku 1789 se vzácnými rokokovými oltáři. Josef Šimůnek a Věnceslav Metelka, národní buditelé, se zasloužili o kulturní rozkvět Pasek. V první polovině srpna se konají tradiční Pasecké hudební slavnosti.

Obec je ideálním místem pro strávení finančně nenáročné dovolené v krásném a zároveň klidném prostředí v těsné blízkosti Krkonoš. Z historických památek je význačnou stavbou novogotický kostel sv. Alžběty a několik objektů lidové architektury a barokní socha sv. Trojice. Při pobytu v Prosečném nezapomeňte navštívit rozsáhlé devítijamkové golfové hřiště. Pokud golfu neholdujete, zkuste si zarybařit na malém Labi. ROKYTNICE NAD JIZEROU Je ideálním místem aktivní dovolené po celý rok. Krásná příroda láká k pěší túrám a cykloturistice. Zima je tu stvořená pro vyznavače zimních sportů a radovánek. Rokytnice nad Jizerou je součástí SKI REGIONU, kdy si můžete na jednu permanentku zalyžovat v Harrachově, Pasekách nad Jizerou, Rejdicích a Příchovicích. Pro milovníky klasického lyžovaní je k dispozici spousta kilometrů upravovaných běžeckých tras. ROZTOKY U JILEMNICE Krakonošova tržnice je tradiční prodejní výstava zahrádkářských výpěstků a potřeb, chovných zvířat a drůbeže, exotického ptactva, včelařských potřeb a produktů či drobného zvířectva. Každým rokem se tu představí několik exponátů z dávno minulých let. Své významné postavení má historická parní stříkačka místního sboru dobrovolných hasičů. Z velké části zaujímají prostor prodejci a pěstitelé rostlin a drobní řemeslníci. RUDNÍK Obec je výjimečná poklidnou atmosférou. Původně gotický kostel sv. Václava byl přestavěn renesančně v letech 1598–1602 stavitelem C. Valmandim. Při silnici do Hostinného stojí restaurovaný pseudogotický zámek Silbersteinů zvaný „malá Hluboká“ z roku 1815. Slouží jako penzion. V části obce Lázně Fořt se můžete přesvědčit o léčivosti zdejšího pramene a prohlédnout si nápaditě zdobené staré lázeňské budovy. STRÁŽNÉ patří mezi celoročně vyhledávaná střediska. Ke Strážnému patří horské samoty Hříběcí boudy, Lahrovy boudy, Šestidomí, Rybniční domky, Krásná pláň, Vápenice aj. Silnicí je spojeno s Vrchlabím a Dolním Dvorem. Zbytky staré Slezské cesty z 11. stol. vedoucí přes Krkonoše, Strážné a Hořejší Vrchlabí známe jako turistickou tzv. „Kamennou cestu – nebo Kamenku.“ Ložisko krkonošského mramoru se nachází v blízkosti Hříběcích bud. STUDENEC První historické zmínky o Studenci pocházejí z 2. poloviny 14. století, kdy patřil nedalekému hradu Levín. K rozvoji dochází v 19. století v souvislosti s prudkým rozmachem domácí textilní výroby. Dominantou obce je kostel sv. Jana Křtitele z roku 1868 s rekonstruovaným pseudorenesančním zámkem. K historickým památkám patří barokní sochy podél silnic a roubené krkonošské chalupy. Zvláštností je výskyt araukaritů a českých polodrahokamů. SVOBODA NAD ÚPOU je vstupní brána do východních Krkonoš. V památném domě č.p. 107 byla pekárna rodiny Etrichů. Jejich potomek sestrojil letadlo Holub (Taube), z něhož později vznikla letadla typu Heinkel. Největšího rozkvětu dosáhla obec v 19. století, kdy

Krkonoše - svazek měst a obcí

zde byly postaveny papírny. Vyráběl se tu a exportoval první cigaretový papír ve střední Evropě. Na podzim tu pravidelně organizují dobové Rudolfovy slavnosti s ukázkami těžby zlata a rýžování, historickým šermem, lidovými řemesly a výtvarným uměním. ŠPINDLERŮV MLÝN do poloviny 19. stol. malá, původně hornická osada v údolí sv. Petra, jejíž vznik se datuje k 15. století. Dnes známé zimní sportovní a turistické středisko v Krkonoších, kde se konají Evropské a Světové poháry v lyžování. Město má širokou nabídku sportovních a volnočasových aktivit po celý rok. Najdeme kostel sv. Petra z r. 1807. Nad střediskem pramení známý evropský veletok Labe. Každoročně tu organizují poslední víkend v červnu Špindlerovskou pouť. VÍTKOVICE Dominantou obce je Kotel v nadmořské výšce 1435 m n. m. Lyžařské středisko Vítkovice nabízí výborné sněhové podmínky pro sjezdové i běžecké lyžování. Kvalita tratí je zajištěna denní úpravou a technickým zasněžováním. Lyžařům je k dispozici 5 vleků a 1 čtyřsedačková lanová dráha „Prezidentský expres“. Parkování zdarma. Pohyb po středisku je zajištěn bezplatnými linkami Skibusu. VRCHLABÍ „brána Krkonoš”, staré hornické město. Nejvýznamnějšími památkami je renesanční zámek z let 1545–46, štítové domy s podloubími – cenná ukázka lidové architektury ze 16. stol., barokní klášter augustiniánů a radnice z 18. stol. V někdejším augustiniánském klášteře Správa KRNAP zřídila Krkonošské muzeum se stálou přírodovědnou expozicí „Kámen a život“ a ve Třech historických domkách expozici „Lidové umění a umělecká řemesla“. Každoročně tu pořádají Vrchlabské hudební léto, Dny řemesel, Pivní slavnosti. VYSOKÉ NAD JIZEROU Vznik vysocké obce bývá datován do první poloviny 14. století. Zdejší školu navštěvovali mimo jiné osobnosti i oba někdejší političtí vůdci národa, tedy staročech František Ladislav Rieger a mladočech Karel Kramář. V říjnu tu organizují Krakonošův divadelní podzim - národní přehlídku venkovských amatérských divadelních souborů. Koná se tu od r. 1971. Zajímavé je Vlastivědné muzeum s národopisnými sbírkami a expozicí věnovanou lyžování. Mimořádný je pohyblivý Metelkův betlem. ŽACLÉŘ jedno z nejstarších, trvale osídlených území regionu. Prochází jím zemská „Slezská stezka“, která spojovala Trutnov s Vratislaví. Těžba uhlí skončila v r. 1992. Nejstarším výrobním artiklem byl papír. Za návštěvu stojí Městské muzeum Žacléř, jehož stálá expozice je pravidelně doplňována tématickými expozicemi. Konají se tu výstavy fotografů, malířů, sochařů, keramiků, nebo tématické výstavy. Za návštěvu stojí Dny lidových řemesel.

PEC POD SNĚŽKOU sportovní a rekreační centrum. Vede odtud sedačková lanovka na Sněžku - nejvyšší horu České republiky. V Obřím dole je stálá výstavní expozice KRNAP. V letní sezoně je každý víkend otevřený historický důl Kovárna. Každoročně v srpnu se koná u příležitosti poutě sv. Vavřince výstup na nejvyšší horu Sněžku. PONIKLÁ Má bohatou historii, která se datuje již roku 1354. Tradici tu má výroba skleněných vánočních ozdob. Foukají tu skleněné perle různých tvarů a velikostí. Do života horalů se snadno přenesete při prohlídce Muzea krkonošských řemesel. Nejznámější je prastará lípa u statku Tomášových s obvodem kmene 665 cm a památný dub ve středu obce. Památkou v obci je barokní kostel sv. Jakuba Většího, který byl vysvěcen roku 1682. www.krkonose.eu

Strana 15

Strana 16

Krkonoše - svazek měst a obcí

zima 2007/2008

Lyžování v Polsku - poznejte něco nového Zatímco mnoho lyžařů míří v zimě otestovat sjezdovky do Rakouska, Francie či Itálie, někteří se vydávají i do méně navštěvovaných lokalit. Tou může být i Polsko. Je lákavé především pro lyžaře, kteří bydlí nedaleko a chtějí vyzkoušet něco nového. Tamní sjezdovky jsou sice na severní, návětrné straně hor. Sníh a vlhkost, které se ženou do Evropy po rovinách ze severu od Baltu a severovýchodu od Severního moře, se zastaví až o Krkonoše, Orlické hory a Vysoké Tatry, které se jim stavějí napříč do cesty. Když se ovšem podaří počasí a sněhu je dost, je v Polsku krásné lyžování.

Hory jsou impozantní. Spadají prudkými severními srázy rovnou do polských rovin. Je to daleko větší kontrast než u českých hor, které se k hřebenům propracovávají pomalu přes pahorkatiny a podhůří. Na své si přijdou i běžkaři Krkonoše vybudovaly systém turistických a kondičních běžeckých tras podobný jako na české straně, ale bývá tam mnohem méně lidí. Nástupní místa jsou pro Čechy vhodná především v Novosvětském sedle nad Harrachovem a na Pomezních Boudách. Do stopy se nastupuje pár metrů za celnicí.

zima 2007/2008

Krkonoše - svazek měst a obcí

Strana 17

D ě te m p ro v oln ou ch vilku ... Najděte 8 rozdílů mezi obrázky

Kowary Běžecké tratě vedou svahem hory Góra Wołowa a v oblasti podhůří (Podgórze) a sedla Przełęcz Okraj (Pomezní Boudy). Přes 25 km různě náročných značených a upravených lyžařských okruhů uspokojí i nejnáročnější běžkaře. Ostatní lyžařské vleky • Strużnica tel. +48/75/71 37 285 250 m dlouhý, osvětlený, parkoviště a půjčovna lyží • Zachełmie u hotelu Amanda tel. +48/75/76 21 211 Dva kotvové vleky v délce 250 a 300 metrů, osvětlené sjezdovky. • Borowice, u hotelu DW Hottur tel. +48/75/76 19 515 Kotvový vlek 800 m dlouhý, sjezdovka do poloviny osvětlená. • Sosnówka Górna u střediska OW Lubuszanin tel. +48/75/75 36 313 Kotvový vlek 127 m dlouhý, osvětlená sjezdovka. • Przesieka u střediska OW Kaliniec tel. +48/75/76 21 580 Vlek typu jumbo v délce 300 m.

Omalovánka yžování na běžkách a biatlonu Jakuszyk Narciarstwa Biegowego i Biathlonu) celkové délce 100 km slouží po ukončení zimní sezoždoročně při prvním víkendu v březnu se zde pořádá á sportovní akce Bieg Piastów - Běh Piastovců. Piastów” ska Poroba - Jakuszyce /71 72 228 bieg-piastow.pl stow.pl

Informační centra

Szklarska Poręba Lyžařský areál SkiArena Szrenica

Jelenia Góra ul. Grodzka 16 tel. 075 76 76 925 tel/fax 075 76 76 935 [email protected] www.jeleniagora.pl

58-580 Szklarska Poręba, ul. Turystyczna 25 a tel. +48/75/717 30 35–36 fax +48/75/717 52 00 ski-info: +48/75/717 21 18 www.sudetylift.com.pl Pět sjezdovek v celkové délce cca 20 km (9 km technicky zasněžovaných), dvouúseková sedačková lanovka, 5 kotvových vleků. Z vrcholku Szrenice (Jinonoš) vede nejdelší polská sjezdovka - Lolobrygida (4.444 m). U silnice do městské části Jakuszyce stojí Středisko zimních sportů Babiniec (Osrodek Sportów Zimowych Babiniec). Na svazích ve městě jsou v provozu četné malé lyžařské vleky.

Karpacz ul. Konstytucji 3 Maja 25 tel./fax 075 76 19 716 tel.075 76 18 605 [email protected] www.karpacz.eu

Karpacz Lyžařský areál Śniezka 58-540 Karpacz, ul. Turystyczna 4 tel. +48/75/76 19 284 ski-info: +48/75/76 18 619 e-mail: [email protected] www.kopa.com.pl Přibližně 10 km tras, dva technicky zasněžované svahy, tři talířové vleky, dva kotvové vleky, jednosedačková a dvousedačková lanovka. Kromě nich je na karpaczských svazích v zimním období v provozu přes deset menších lyžařských vleků. Běžecká trasa – Trasa Snowmobilu leží ve výšce 885 m n. m., je 2,5 km dlouhá, má homologaci FIS. Skokanský můstek Orlinek s konstrukčním bodem K-85 s homologací FIS. Sáňkařská a bobová dráha (Ścieżka saneczkowo-bobslejowa) dlouhá 110 m, technicky zaledňována pro trénink sáněk a řiditelných bobů. Kluziště (Lodowiska): ulice Wilcza a Olimpijska.

Dziwiszów

Szklarska Poręba ul. Jedności Narodowej 1A tel. 075 754 77 40 fax 075 754 77 42 [email protected] www.szklarskaporeba.pl Kowary ul. 1 Maja 1a tel./fax 075 718 24 89 [email protected] www.kowary.pl Piechowice ul Żymierskiego 53 tel. /fax 075 76 17 201 [email protected] www.piechowice.pl • Podgórzyn www.podgorzyn.pl • Janowice Wielkie www.janowicewielkie.eu • Jeżów Sudecki www.jezowsudecki.pl • Mysłakowice www.myslakowice.pl • Stara Kamienica www.starakamienica.pl • Powiat Jeleniogórski www.starostwo.jgora.pl • Związek Gmin Karkonoskich www.karkonosze.eu

Mikrostanice zimních sportů - Łysa Góra AESCULAP Lyžařská škola a Horský sportovní klub 58-508 Jelenia Góra 14 Dziwiszów tel. +48/75/71 39 206 tel./fax +48/75/71 39 205 e-mail: [email protected] www.aesculap.com.pl Dva vleky, každý v délce 900 m - kotvový a talířový. Dále 3 vleky v délce 700, 300 a 100 metrů. 3 sjezdovky, každá přes kilometr dlouhá, technicky zasněžované a osvětlené. Na místě instruktoři, ski servis a půjčovna lyží.

www.krkonose.eu

Euroregion Glacensis je největším z šesti euroregionů, které pokrývají svým územím česko-polskou hranici. V loňském roce jsme si připomněli již 10 let úspěšné činnosti tohoto sdružení obcí a měst z obou stranic hranice. V současnosti Euroregion Glacensis se svými sto čtyřiceti obcemi z Dolnoslezského vojvodství a tří českých krajů, Královéhradeckého, Pardubického a Olomouckého, dokáže jako jeden z nejúspěšnějších euroregionů čerpat miliony korun z Evropské unie. Jeho prostřednictvím a ve spolupráci s Regional Development Agency přicházejí do česko-polského pohraničí dotace na opravy silnic, budování přechodu pro auta i pěší, stavbu čističek vody, vydávání turistických průvodců a dalších aktivit společenského i sportovního charakteru. Glacensis se dnes může pochlubit, že během své existence přinesl obcím skoro pětadvacet milionů euro. Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska – Euroregion Glacensis ve spolupráci s Stowarzyszeniem Gmin Polskich Euroregionu Glacensis Klodsko v Polsku, vydal publikaci „Rozhledy, vyhlídkové věže a místa dalekých rozhledů v Euroregionu Glacensis“. Sídlo Euroregionu Glacensis je v Rychnově nad Kněžnou pobočky v Broumově, Trutnově, Ústí nad Orlicí a Jeseníku. Kontakt: www.euro-glacensis.cz www.krkonose.eu

Ze všech nebudou mistři světa. Ale všichni budou vědět, že k lyžování patří přilba.

st!

m Rozu

m

dno á pře

Pojištění nové generace.

Strana 18

Krkonoše - svazek měst a obcí

zima 2007/2008

Vychutnejte zimní atmosféru ve městech Podzvičinska… Hořice… České Athény Dvůr Králové nad Labem... Věnné město českých královen Přijměte pozvání do malebného Podkrkonoší k návštěvě věnného města Dvůr Králové nad Labem, které obývá cca 16 000 obyvatel a jeho historie sahá až do 13. století. Je městem, které vyvolává mnoho představ a pocitů. Historik si vybaví osobnost R. A. Dvorského, starobylé náměstí s Mariánským sousoším a kašnu se sochou Záboje, Šindelářskou věž, kostel sv. Jana Křtitele, ve kterém byl roku 1817 nalezen Rukopis královédvorský. Za návštěvu stojí i Městské muzeum, kde se nachází stálá expozice věnovaná historii města, Křížová cesta od J. V. Bergla a novodobá křížová cesta v pojetí F. Kalenského. Dále jsou zde vystaveny bronzové plastiky. Příznivci aktivního trávení volného času mohou i v zimním období navštívit zoologickou zahradu, zabruslit si na zimním stadionu nebo večer zavítat do místního Kina Svět. www .dvurkralove.cz www.dvurkralove.cz

Jedinečný zážitek pro všechny věkové kategorie… Vánoční ZOO Zoologická zahrada Dvůr Králové je atraktivní po celý rok. V období kolem Vánoc tradičně probíhá akce „Vánoční ZOO“. Zahrada je od 1. prosince do 31. ledna vánočně vyzdobena a speciálně osvětlena. V prodloužené otevírací době do 19 hodin návštěvníci mají jedinečnou příležitost vychutnat si kouzelnou atmosféru vánoční zoo. K dispozici je několik vytápěných pavilonů. A co může být za mrazivého zimního počasí příjemnější než chvíli setrvat v teple a pokochat se tropickou nádherou rostlin a živočichů v expozicích Ptačí svět nebo Vodní světy. Mnohá zvířata si nedají vzít pohyb venku ani za zimního počasí a tak si lidé mohou vychutnat neobvyklý pohled na ussurijského tygra brodícího se sněhovými závějemi podobně jako v jeho domovině. Kupodivu i většina exotických zvířat mívá ze sněhové nadílky radost a tak ven zvědavě vyrážejí i žirafy, nosorožci nebo lvi. Proč bychom se tedy měli zaleknout zimy my lidé? www.z ood k.cz www.zoodk.cz

Přijeďte si odpočinout… Lázeňství v Podzvičinsku Zimní měsíce jsou vhodné pro návštěvu léčebných pobytů či wellness programů v lázních. Využijte nabídky a přijeďte do lázní v Podzvičinsku. Nejznámější jsou Anenské slatinné lázně v Lázních Bělohradě a Velichovky. V lázních Velichovky se specializují na rehabilitaci pacientů s onemocněním pohybového ústrojí, pacientů po úrazech, operacích kostí a kloubů, včetně kloubních náhrad. K dobré pověsti lázní přispívá i zdejší velmi hustá slatina, svým složením ojedinělá v ČR. Zásobu ložiska odhadují odborníci na 150–200 let. Využijte širokou nabídku léčebných pobytů, které jsou určené klientům komplexní a příspěvkové léčby, nebo relaxační a wellness pobyty. www.velichovky.cz Anenské slatinné lázně se specializují na léčbu onemocnění pohybového ústrojí, např. bolesti páteře, revma, artrózy, stavy po úrazech, atd. K léčení se zde užívá přírodní léčivý zdroj kvalitní slatinné sirnoželezité rašeliny, vodoléčba, cvičení v rehabilitačním bazénu, elektroléčba a další. Lázně svou úrovní a kvalitou služeb konkurují světovým slatinným lázním, což potvrzuje i získaný mezinárodně uznávaný certifikát. Lázně nabízí komplexní, příspěvkové či samoplátcovské léčebné pobyty. www.beloh rad.cz www.belohrad.cz

Poznávejte nové… Muzea, galerie, stálé expozice Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labem bylo založeno roku 1891. První expozice k historii města a regionu byla otevřena v roce 1923 v budově Staré radnice. Součástí muzea byla galerie a od roku 1965 Textilní muzeum. Kohoutův dvůr je barokní památkou, která byla postavena pro potřeby Sporckova nadačního velkostatku. Dominantou komplexu je brána s reliéfem sv. Floriána a dobovým vyobrazením dvora s letopočtem 1738. Reliéf přivezl z Kuksu první správce Kohoutova dvora F. A. Berger. Honosný portál je dekorován barokními plastikami (sv. Jan Křtitel, Panna Maria, sv. Jan Nepomucký). Protože dvůr náležel od roku 1849 Aloisovi Kohoutovi, začalo se mu říkat - Kohoutův dvůr. Klenotnice Nová Paka V malebné podkrkonošské krajině, která připomíná svým reliéfem zkamenělé vlny rozbouřeného moře, leží v nevelkém údolí mezi rudě zbarvenými políčky město Nová Paka. Všude tam se nalézá množství barevných kamenů (drahokamů) a otisků či zkamenělin prvohorní fauny a flóry, které jako by chtěly splatit dluh obyvatelům tohoto jinak nehostinného kraje v podobě jejich krásy a tajemnosti. Klenotnice je členěna do tří tematicky odlišných okruhů. Ve vstupním prostoru nacházíme prodejnu drahých kamenů a šperků z nich vyrobených, dále geologickou mapu části podkrkonošské pánve, která nás uvádí do expozice geologického vývoje. Myslíme si, že byste si „Klenotnici drahých kamenů“ neměli nechat ujít, její sbírky jsou na evropské úrovni. Suchardův dům Nová Paka Městské muzeum v Nové Pace má vlastní historickou expozici a výstavní prostory v bývalém rodinném domě uměleckého rodu Suchardů. Není to jistě náhodou, vždyť zakladatel umělecké tradice rodu Jan

Sucharda starší se narodil v roce 1770 a od té doby po současnost se v našem umění objevila tak slavná jména jako Stanislav a Vojta Suchardovi, Cyril Bouda a mnozí další. Suchardova dílna měla vliv i na malíře Josefa Tulku, sochaře Bohumila Kafku, ale z Nové Paky také pochází napříZemina, nová-Hl proslulí vé Skup 42 - ma Františe Gross, fotograf Miroslav Hák a socha Ladislav Historick zice mu s pozoruhodnou minulostí a kulturní atmosférou města. Muzeum českého amatérského divadla Miletín, Rodný dům K. J. Erbena je rozvrženo do několika oddílů, které dokládají vývoj ochotnického divadla v naší zemi: Podkrkonošské prameny, První kroky ochotnického divadla, Ochotnické divadelní hnutí, Rozmach ochotnického divadla v ČSR, Vklad Miletína, Východočeské impulsy. Uvidíte unikátní sbírku malovaných opon, makety postav z vybraných inscenací. Po vstupu na jeviště si můžete zkusit obsluhu základních divadelních technických zařízení,... Neměli bychom zapomenout na rodný dům Karla Jaromíra Erbena, ve kterém je umístěn jeho památník, založený roku 1811. Interiér domku tvoří dobový nábytek, rodinné památky, akvarely k Erbenovým baladám od R. Švajdlera. www.miletin.cz

Galerie plastik Hořice Stálá expozice „České sochařství v 1. polovině 20. století“, vychází z dosavadního vývoje sbírek. Po vstupní hale, kde se setkáte s připomínkou klasických hodnot v podobě rozměrných děl J. V. Myslbeka a V. Levého, vejdete do prvního sálu, určeného ám, souvisee zaměřením lerie. Vlastní stálá expozice je věnovaná představitelům generace dozrávající na počátku 0. století: St. rdovi, Q. Kocianovi, L. Kofránkovi, L. Šalounovi, J. Mařatkovi a F. Bílkovi. Mimořádné postavení v této generaci zaujal Jan Štursa, jehož plastiky dominují části expozice. Najdete zde i ukázky secesní plakety a medaile. Sbírku plastik doplňuje již od samého vzniku galerie soubor olejomaleb, akvarelů, pastelů a grafik především umělců vyšlých z Hořic. www.horice.org/galerie/ Památník K. V. Raise Lázně Bělohrad V zámeckém parku v Lázních Bělohradě se nachází bývalá empírová zimní oranžerie, která byla v r. 1959 přebudována na památník K. V. Raise. V jednom z křídel památníku je umístěna expozice připomínající bělohradského spisovatele, druhé slouží jako galerie, v níž od jara do podzimu probíhají výstavy. Památník K. V. Raise – v interiéru jsou umístěny památky, které připomínají slavného bělohradského rodáka. Konají se zde příležitostné výstavy. Památník se nachází v lázeňském parku www.krkonose.eu

Bažantnice a patří k Fričovu muzeu asi 500 metrů od náměstí. www.lazne-belohrad.cz FRIČOVO MUZEUM Lázně Bělohrad Muzeum vzniklo v r. 1904 z iniciativy profesora Karlovy univerzity Dr. Antonína Friče. Byl nadšeným geologem, paleontologem a zoologem. Zabýval se sběratelstvím zkamenělin a i ostatních přírodnin. Spolupracoval s tehdejším ředitelem zdejší měšťanské školy Aloisem Hochem, se kterým uskutečnil realizaci muzea. Budovu ve stylu antického chrámu navrhl architekt Otto Tille z Prahy. www.lazne-belohrad.cz Muzeum Eduarda Štorcha Ostroměř V expozici nahlédneme do filmově a knižně zpracovaných scenérií, jež se staly společným prvkem života a díla E. Štorcha. Můžete shlédnout video, zakoupit videokazetu o Ostroměři. Nesmíme zapomenout na loutkovou scénu, která se nachází v prostorách muzea a lze si zde objednat loutkové představení jako součást prohlídky muzea. www.podchlumi.cz/ostromer Galerie Dolní Dehtov Jsou zde plastiky a obrazy třebihošťského rodáka akademického sochaře Františka Šorma. Ve své umělecké práci usiloval o svůj vlastní výraz a zaujalo ho celé lidské utrpení. Po studiu na akademii onemocněl tuberkulosou a byl dvakrát operován. Snad tím v podvědomí vytvořil díla hraničící s patologickými zjevy. Vytvořil „Umučení sv. Šebestiána“, nadživotní sochu „Svržený Titan“, „Opřená“, portréty otce a matky a další sochy. S těmito pracemi vyhrál stipendium francouzské vlády na studium do Paříže. Vzhledem k okupaci ČR mohl odjet do Paříže až po 2. světové válce v roce 1945. Vytvořil řadu plastik, hlavně portrétů a mezi jinými i cyklus reliéfů k Erbenově Kytici. www.galeriedolnidehtov.ic.cz

Hořice, město kamenné krásy někdy nazývané díky sochařským sbírkám pod širým nebem „Českými Athénami“ zve k návštěvě i v zimních měsících. Při dostatku sněhu okolí Hořic nabízí možnost běžeckých sportů na hřebeni Hořického chlumu, krytý bazén se squashovou hernou a kuželnou. Sportovní vyžití bez ohledu na počasí. První sobotu v prosinci se na náměstí Jiřího z Poděbrad od ranních hodin konají Adventní trhy za účasti místních řemeslníků, kteří budou nabízet své domácí produkty. Klub českých turistů Hořice zve 5. ledna 2008 všechny sportovní fandy k zimnímu přejezdu Zvičiny na běžkách či k adrenalinovému přenocování ve stanech ve dnech 4. - 6. 1. 2008. Ani v letošní zimní sezoně nebude v Hořicích chybět série plesů v DK Koruna, cyklus cestopisných přednášek za knihovnou či adventních koncertů v kostele Narození Panny Marie. www.horice.org

Infocentra Dvůr Králové nad Labem Městské informační centrum Dvůr Králové nad Labem nám. T. G. Masaryka 2 544 01 Dvůr Králové nad Labem tel./fax: 499 321 742 e-mail: [email protected] www.dvurkralove.cz Hořice Městské informační centrum Hořice nám. Jiřího z Poděbrad 3 508 01 Hořice tel./fax: 493 620 121 e-mail: [email protected] www.horice.org Lázně Bělohrad Městské informační centrum Lázně Bělohrad nám. K. V. Raise 160 507 81 Lázně Bělohrad tel.: 493 792 520 e-mail: [email protected] www.hoska-tour.cz Holovousy Informační centrum obce Holovousy Holovousy 39, 508 01 Hořice tel.: 493 691 031 email: [email protected] Zimní aktivity v Podzvičinsku jsou podřízeny mírnému podnebí a délce zimního období. Je zde několik sjezdových i běžeckých tratí. Sjezdové tratě jsou vhodné pro začátečníky nebo rodiny s dětmi. Ceny vleků jsou příznivé, fronty na vlekách jsou výjimkou. Mezi lyžařské areály v Podzvičinsku patří: Sjezdová trať na Zvičině www.zvicina.wz.cz Sjezdová trať Severka (Dolní Brusnice) [email protected] Sjezdová trať ve Staré Pace www.starapaka.cz Sjezdová trať Máchovka www.hokejnp.cz Sjezdová trať na Pecce www.vlekpecka.unas.cz Sjezdová trať v Mezihoří www.skikaras.cz [email protected] Sjezdová trať v Mostku www.skiareal.mostek.cz

zima 2007/2008

Krkonoše - svazek měst a obcí

Strana 19

„Krkonoše – lyžařský běžecký ráj“ Ideální prostředí i klima … jen vyrazit ... Krkonoše jsou protkány sítí zhruba 500 kilometrů upravovaných běžeckých lyžařských stop. Svojí 70 kilometrovou páteřní „Krkonošskou magistrálou“ je projekt krkonošského svazku měst a obcí evropským unikátem. Je základem organizované turistiky na území Krkonošského národního parku. Bílé stopy i letos, za soustavné péče téměř tří desítek provozovatelů, budou sloužit tisícům lidí, kteří si oblíbili běžecký sport. V minulých zimních sezonách využilo trasy - zdravým statistickým odhadem - kolem jednoho milionu z celkových tří milionů návštěvníků zimních Krkonoš. Cílem, i v evropském měřítku výjimečného projektu „pavučiny“ pravidelně upravovaných lyžařských tras, je nabídnout veřejnosti zdravou příjemnou lyžařskou turistiku a běh na lyžích. Zajistit bezpečnost pohybu po horách, usměrňovat návštěvnost hřebenových partií a chránit okolní vzácnou krkonošskou přírodu. Krkonoše – svazek měst a obcí a Správa Krkonošského národního parku na projektu úpravy běžeckých tratí pod názvem „Krkonoše – lyžařský běžecký ráj“ letos přes léto systematicky pracovaly. Byla vybrána síť nejdůležitějších čtrnácti tras, které vás na svých celkových 170 kilometrech zavedou do krásných míst Krkonoš. Cílem snažení je během nadcházejících dvou let kvalitně vyznačit všechny běžecké trasy tak, aby měl každý uživatel jistotu svého pohybu v bílé stopě i v terénu, který nezná. V běžeckých tratích projedete kolem většiny nejimpozantnějších míst nejvyšších českých hor. Nezapomeňte kvalitní mapu. V terénu se řiďte pokyny Horské služby Krkonoše. Bližší informace získáte v informačních střediscích nebo na webové adrese: www.krkonose.eu

Zimobusy vyjedou Nový projekt Krkonoš – svazku měst a obcí na podporu lepší dopravní obslužnosti místních obyvatel i návštěvníků zdejšího turistického regionu je připraven. První zimobus vyjede 26. prosince 2007. Poslední jízdou ukončí zimní sezonu o Velikonocích 23.3.2008. Krkonoše bude křižovat celkem 13 týdnů a to každou středu a neděli. Projekt podpořili radní pro dopravu Mgr. Vladimír Richter z Libereckého a Petr Kuřík z Královéhradeckého kraje. Aktuálně byly zimobusy zařazeny do dopravní obslužnosti obou krajů. Podle Mirky Chaloupské, koordiná-

torky projektu ze Svazku Krkonoše je letošní první rok zkušební. „Podle zájmu budeme tento druh dopravy ladit k dokonalosti v příští zimní sezoně.“ Dále uvedla: „V roce 2000 byl v české části Krkonoš zahájen projekt „Krkonoše – lyžařský běžecký ráj“. Nabízí po celou zimní sezonu v horské i podhorské části Krkonoš upravované turistické lyžařské trasy. Proto je účelné projekt doplnit vhodně vedenými pravidelnými veřejnými autobusovými spoji. Ty páteřní linkou propojí Krkonoše z jejich východní části na západ a opačně. Na páteřní linku budou navazovat místní spoje. Tento systém propojí jednotlivé

Harrachov - Vrchlabí

oblasti a umožní lyžařům projet na lyžích Krkonoše tak, jak nebylo dosud bez veřejného dopravního spojení možné i s návratem zpět do výchozího místa.“ Projekt Krkonošských zimních turistických autobusů nemá charakter tradičních skibusů. Je třeba upozornit, že do běžných skibusů, na které jsou lyžaři zvyklí ve většině krkonošských středisek, mohou nastupovat v lyžařských sjezdových botách. V zimobusech, určených převážně pro běžkaře, vstup v „přezkáčích“ z bezpečnostních důvodů nedoporučejeme. Výše jízdného se neliší od běžného ceníku, s příplatkem za lyže, či další zavazadlo. Ceník bude vyvěšen v autobuse.

Jilemnice - Horní Mísečky Jilemnice,prov.ČSAD

7.55 15.25 Harrachov,aut.nádr.

11.20

18.40

7.57 15.27 Harrachov,centrum

11.17

18.37

8.00 15.30 Harrachov,sklárna

11.15

18.35

8.05 15.35 Harrachov,Nový Svět,Na mýtě

11.10

18.30

8.15 15.45 Rokytnice n.Jiz.,Vilémov

10.59

18.19

*8.20 *15.50 Rokytnice n.Jiz.,host

10.55

18.15

Rokytnice n.Jiz.,nám.

10.50

8.25 15.55 Rokytnice n.Jiz.,host.

10.44

18.10

8.28 15.58 Jablonec n.Jiz.,nám.

10.40

18.05

8.31 16.01 Jablonec n.Jiz.,Bratrouchov,odb.

10.35

18.02

8.33 16.03 Jablonec n.Jiz.,Hradsko

10.32

18.00

8.37 16.07 Jablonec n.Jiz.,Horní Dušnice,Maříkov 10.30

17.55

8.42 16.12 Poniklá,pošta

10.25

17.50

8.45 16.15 Víchová n.Jiz.

10.20

17.45

8.45 16.15 Jilemnice,Hrabačov,křiž.

10.15

17.45

8.54 16.24 Benecko,Štěpanická Lhota,Prakovice

10.10

17.40

9.00 16.30 Benecko,Skalka

10.05

17.35

9.05 16.35 Benecko,hotel Kubát

10.02

17.32

9.15 16.45 Vrchlabí,Tesla

9.50

17.20

9.30 17.00 Vrchlabí,aut.nádr.

9.45

17.15

Jilemnice,pod žel.st. 8.45 10.15 10.15 Jilemnice,aut.nádr.

16.05 16.01

17.15

8.47 10.19 10.17 Jilemnice,Hrabačov

15.58

17.10

8.50 10.22 10.20 Jilemnice,Hrabačov,křiž.

15.56

17.08

8.54 10.25 10.23 Benecko,Dolní Štěpanice,u mostu

15.54

17.05

8.55 10.27 10.25 Benecko,Dolní Štěpanice,host.u Šmídů 15.52

17.03

8.58 10.30 10.28 Jestřabí v Krk.,Křížlice,myslivna

15.49

16.59

9.01 10.33 10.31 Jestřabí v Krk.,Křížlice,host.

15.46

16.56

9.03 10.35 10.33 Vítkovice,SEBA

15.44

16.54

9.05 10.37 10.35 Vítkovice,škola

15.42

16.52

9.08 10.40 10.38 Vítkovice,hotel Praha

15.39

16.49

9.10 10.42 10.40 Vítkovice,myslivna

15.37

16.47

9.12 10.44 10.42 Vítkovice,hotel Skála

15.35

16.45

9.18 10.50 10.47 Vítkovice,Dolní Mísečky

15.30

16.40

9.24 11.00 10.55 Vítkovice,Horní Mísečky

15.20

16.30

jede ve středu jede v neděli přestup na skibus do Rokytnice nad Jizerou

Pec pod Sněžkou - Svoboda - Vrchlabí

8.20 8.25 8.27 8.28 8.30 8 35 8.40 8.50 8.52 8.57 9.00 9.02 9.10 9.14 9.16 9.18 9.20 9.22 9.23 9.25 9.27 9.30

15.55 16.00 16.02 16.03 16.05 16.10 16.15 16.25 16.27 16.32 16.35 16.37 16.45 16.49 16.51 16.53 16.55 16.57 16.58 17.00 17.02 17.05

Pec p. Sněžkou, aut. st. Pec p. Sněžkou, Velká Úpa, nám. Pec p. Sněžkou,Velká Úpa,Barrandov Pec p. Sněžkou, Velká Úpa, Vavřincův Důl Pec p. Sněžkou, odb.Malá Úpa Horní Maršov, most Svoboda n. Úpou, Maršov I Svoboda n. Úpou, aut. st. Svoboda n. Úpou, hotel PROM Janské Lázně, Lesní Dům Janské Lázně, Zátiší lanovka Janské Lázně, Hofmanova bouda Černý Důl, nám. Černý Důl, Čistá, pekařství Černý Důl, Čistá, pošta Černý Důl, Čistá, křiž. Černý Důl, Čistá, koupaliště Lánov, Kovársko Lánov, Kovársko, OMD Lánov, kříž Vrchlabí, letiště Vrchlabí, aut. nádr.

na Hoffmanovy boudy a odtud pokračovat na vrcholové partie Krkonoš. K dispozici je tréninková trať pro školu na pastvinách nad Terezínem. V průběhu roku 2006 jsme obdrželi od Královéhradeckého kraje dotaci na vytyčení tratí. Zpracovala se logistika rozcestníků s kilometráží vzdálených cílů. V říjnu jsme osadili rozcestníky a informační tabule v celé délce tratí. Nezbytným doplňkem pro lyžaře je skládací mapa s názvem Krkonoše

– lyžařské běžecké trasy pod Černou horou. Je k dostání na všech okolních informačních centrech a partnerských restauracích a penzionech. Podmínky minulé lyžařské sezony neumožnily tratě důstojně představit široké veřejnosti. Věříme, že letošní zima bude jiná. Za podpory Obecních úřadů v Rudníku a Černém Dole požádáme o dotaci z EU na nákup sněžné techniky na úpravu tratí. Pokud se záměr podaří budou tratě

www.krkonose.eu

18.25 18.20 18.18 18.16 18.14 18.08 18.02 18.00 17.53 17.48 17.45 17.43 17.35 17.31 17.29 17.27 17.25 17.23 17.22 17.20 17.18 17.15

Vrchlabí - Špindlerův Mlýn

9.05 9.06 9.08 9.11 9.14 9.16 9.20 9.22 9.23 9.25 9.29 9.31 9.33 9.35

16.35 16.37 16.39 16.43 16.47 16.50 16.55 16.57 16.59 17.02 17.05 17.07 17.08 17.10

16.35 16.38 16.38 16.40 16.47 16.49 16.55 16.57 17.00 17.02 17.05 17.10

Špindlerův Mlýn, aut.st. Špindlerův Mlýn, roc.Bedřichov Špindlerův Mlýn, Labská Špindlerův Mlýn, Michlův Mlýn Špindlerův Mlýn,Bártl. Lávka Špindlerův Mlýn,Volský Důl, Kukačka Vrchlabí,Herlíkovice Vrchlabí,Herlíkovice,internát Vrchlabí,roz, Strážné Vrchlabí,pošta Vrchlabí, nám. Vrchlabí,roz u nemoc. Vrchlabí,u pivovaru Vrchlabí, aut. nádr.

10.10 10.07 10.05 10.03 10.01 9.59 9.54 9.52 9.50 9.47 9.45

18.30

9.40

18.05

18.23 18.19 18.15 18.13 18.10

Vrchlabí - Janské Lázně - Trutnov

17.10 17.13 17.15 17.17 17.18 17.20 17.22 17.26 17.30 17.38 17.40 17.43 17.46 17.50 17.53 17.55 17.57 18.05

Vrchlabí, aut. nádr. Vrchlabí,letiště Lánov, kříž Lánov, Kovársko, OMD Lánov, Kovársko Černý Důl, Čistá,koupaliště Černý Důl, Čistá,křiž Černý Důl, Čistá,pošta Černý Důl, Čistá, pekařství Černý Důl, nám. Janské Lázně, Hofmanova bouda Janské Lázně, Zátiší lanovka Janské Lázně, Lesní Dům Svoboda n.Úpou, hotel PROM Svoboda n.Úpou, aut. st. Mladé Buky, žel.st. Trutnov, Kalná Voda, žel.st. MHD Trutnov, Hor. Staré Město rozc. Peklo MHD Trutnov, aut.nádr.

Lyžařské běžecké trasy pod Černou horou Lyžařské běžecké trasy pod Černou horou V roce 2005 jsme s partou nadšenců bílé stopy vybudovali lyžařské běžecké tratě v Rudníku a jeho okolí v celkové délce 54 km. Podařilo se nám propojit přilehlé obce Fořt, Čistá v Krkonoších, Bolkov, Janovice, Javorník, Černý Důl a Janské Lázně. Struktura tratí umožní napojení na okolní tratě hostinského oddílu, takže lyžaři můžou plynule projet z Pilníkova, Čermné, Hostinného, Prosečného a Lánova přes Rudník až

10.55 10.50 10.47 10.45 10.44 10.38 10.32 10.30 10.23 10.18 10.15 10.13 10.05 10.01 9.59 9.57 9.55 9.53 9.52 9.50 9.48 9.45

bezpečnější a přátelé bílé stopy najdou vyžití v obou lyžařských stylech. Výhodou podhorských tratí je přívětivost k lyžařům všech výkonnostních kategorií. Záměr propojit lyžařské tratě z podhůří až k vrcholím partiím Krkonoš se zdařil. Odměnou jsou upravené tratě v nenáročném terénu a nezapomenutelné výhledy na přírodní scenérie rudnického okolí. Jiří Taclík Více informací na www.skirudnik.wz.cz

9.40 9.32 9.30 9.26 9.25 9.23 9.21 9.19 9.15 9.05 9.02 9.00 8.56 8.52 8.46 8.44 8.42 8.35

Strana 20

Krkonoše - svazek měst a obcí

V nadcházející zimní sezoně se v Krkonoších uskuteční řada mimořádných sportovních událostí s mezinárodní účastí. Mezi ty nejvýznamnější dozajista patří: FIS Světový pohár ve sjezdovém lyžování žen ve slalomu a obřím slalomu

Z deníku záchranářů.... Horští záchranáři i během letní sezony ošetřují zraněné. Letošních více než padesát odpovídá průměru uplynulých let. Na každý prázdninový týden připadá sedm úrazů, které však bývají často hodně vážné. Nejčastější jsou při paraglidingu, horské cyklistice, při sjezdech na horských koloběžkách nebo při dalších adrenalinových aktivitách ve volném terénu. Výjimkou nejsou vážná poranění hlavy, dlouhých kostí a podobně. Horská služba zasahovala u paraglidistů, kteří buď spadli na zem, nebo zůstali viset někde na stromě, odkud je musela sundávat. Ani pěší turisté se nevyhnou nepříjemnostem. Nejčastější jsou podvrtnuté kotníky. Tyto a jiné poměrně banální zásahy komplikuje těžká dostupnost místa nehody v náročném horském terénu a s ní spojený komplikovaný transport zraněného.

Špindlerův Mlýn Termín: 5. a 6. ledna 2008 Místo konání: Skiareál Špindlerův Mlýn - Svatý Petr FIS Světový pohár v letech na lyžích Harrachov Termín: 18 .- 20. ledna 2008 Místo konání: Mamutí můstek v Harrachově

Na podzim se uskutečnil 29. ročník Mezinárodní soutěže Horských služeb. Měření sil a zkušeností se zúčastnilo 25 dvoučlenných hlídek záchranářů z ČR, Polska, Slovenska a Německa. Každou z nich čekaly dvě disciplíny: 25-ti km terénní etapa v hřebenových partiích hor s dovednostmi při záchraně horolezce včetně technicky náročného přemostění, ale i výstup skalní stěnou se samojištěním nebo slaňování. Hlídky překonaly převýšení zdravotnických dovedností. Na zimní sezonu, kdy jsou v terénu a na sjezdovkách skutečně zranění lidé, jsou tudíž dobře připraveni. Horská služba České republiky Sídlo ústředí - Špindlerův Mlýn, Dům Horské služby čp. 260 Tel - fax: 499 433 230, 499 433 239, e-mail: [email protected] www.horskasluzba.cz Horská služba Krkonoše DISPEČER OBLASTI: 602 448 338 Špindlerův Mlýn 499 433 239 - služebna 602 448 338 Harrachov 481 529 449 602 448 334 Rokytnice nad Jizerou 481 523 781 606 157 931 Strážné 499 434 177 606 157 934 Pec pod Sněžkou 499 896 233 602 448 444 Labská bouda 499 421 756 - služebna V zimní sezoně navíc: Benecko 724 091 541 Černý Důl 721 488 470 Janské Lázně 499 895 151 606 157 936 Velká Úpa 721 489 580 Pomezní Boudy 499 891 233 606 157 935 Žacléř pouze SO, NE, svátky 721 031 928

Liberec 18. 2.–1. 3. 2009 FIS Nordic World Ski Championships Czech Republic V Liberci se v roce 2009 uskuteční FIS mistrovství světa v klasickém lyžování a severské kombinaci. Liberec získal pořadatelství osmého zimního Evropského olympijského festivalu mládeže v roce 2011. O dějišti rozhodl Evropský olympijský výbor na zasedání v Bruselu. Liberec tak dva roky po mimořádné sportovní události jako je FIS mistrovství světa, přivítá mladé 14 –18leté olympijské talenty z celé Evropy. O medaile v osmi sportovních disciplínách bude bojovat 1300 sportovců. Lyžařští klasici využijí moderní areály na Ještědu a ve Vesci.

www.liberec2009.com

zima 2007/2008

FIS Světový pohár Masters závod ve slalomu a obřím slalomu na lyžích Pec pod Sněžkou Termín: 1.- 2. března 2008 Místo konání: Lyžařský areál na Javoru Další informace: www.holidayinfo.cz

zima 2007/2008

Krkonoše - svazek měst a obcí

Zač tě te se do zajímavých titul ů... 40. let časopisu Krkonoše V době svého vzniku byl čtvrtletníkem a jmenoval se Krkonoše. Dnes je měsíčníkem Krkonoše - Jizerské hory. Jeho posláním je přinášet poučení o jedinečné přírodě, odhalovat historické souvislosti a informovat o současném dění v regionu. To vše s důrazem na činnost Správy Krkonošského národního parku. Od prvního čísla v roce 1968 se na tvorbě časopisu postupně podílelo a podílí 31 redaktorů, grafiků, korektorů, fotografů a dalších pracovníků redakce. Spočítat externí spolupracovníky je nemožné. Časopis zakoupíte v novinových stáncích i na pultech krkonošských infocenter. Přejeme časopisu Krkonoše - Jizerské hory do dalších let neutuchající řadu příznivců a čtenářů.

Předplatné si můžete objednat na adrese: Redakce časopisu Krkonoše, Dobrovského 3. 542 11 Vrchlabí, nebo [email protected], za zvýhodněnou roční cenu 396,- Kč

Knihy Marie Kubátové Knížky sdílejí s námi naši člověčinu: jdou s námi životem, vydávají o nás svědectví, stárnou s námi a umírají,“ říká spisovatelka Marie Kubátová v sedmnáctém, závěrečném příběhu vzpomínkové knihy „Haraburdí“. Nakladatelství Sláfka tak připomnělo jejích osmdesátpět let, které se naplnily v srpnu 2007. S vypravěčským kouzlem krkonošských povídaček vzpomíná na Františka Nepila a Františka Kožíka, na Adolfa Branalda, který o ní řekl: „Je to skvělá korálkářka ... a nejvíc jí sluší drobné literární útvary, které jako korálky navléká na jemnou nit své fantazie – a jimiž tak snadno a lehce umí dojmout své čtenáře.“ Ty všechny si zapsala do soukromé sbírky slušných lidí, kterou skládala, aby se jí lépe dýchalo a žilo. I dnes sbírá krásné korálky příběhů. „Pražák potřebuje k bandorám na loupačku villičku a nůž a horákoj stačej persty a kulla,“ zaznamenala v Krkonoších, kde se hlásky d a l mění ve dvě ll. „Bandory na loupačku nepálej, ale pasákům u vohýnku hřejou persty,“ dodává M. Kubátová.

Krkonošské poudačky „Když krkonošské múzy nemlčí....“ Voňavou kytici pověstí, povídek, poutavého čtení z tvorby mnoha autorů vybral, ale i hrst vzpomínek, několik povídek a medailónky všech tvůrců napsal František Janalík. Do úvodu knihy napsal: „Ano, protože krkonošské múzy nemlčí, mohla vzniknout kniha. A ty sličné múzy nakukaly „všelijaký čertouský přitrefuňky nejen Krakonošoj“, ale našeptaly i autorům této antologie i „žertouný nekaloty“. Tak představuje čtenářům tvůrce často úsměvného počteníčka.

Krkonošská kuchařka Autor Jiří Marhold shromáždil více než 1000 receptů ověřených praxí místních hospodyněk, od farských až po ty z nejchudších chalup. Stojí za to ochutnat Dercenou česnečku, Šeucouskou pečínku nebo Pečené kůzle s dumlíky nakyselo. Chybí vám v tomto menu dezert? Upečte si Medovec s marmeládou či Žloutkovou bábovku z farské kuchyně. Nasušili jste si ovoce? Uvařte Šprachandu nebo Muziku. Čeká vás zabijačka? Nezapomeňte na Krvavou bábu. A pokud máte kašel, připravte si víno s devětsilem nebo sirup z květů černého bezu. Když nevíte, co s kozím mlékem, vyrobte si hořčák. Tuto vzácnou krkonošskou lahůdku si objednali už roku 1502 na svatbu krále Vladislava. Krkonošská kuchařka nabízí stůl pokrmů vonících horským vzduchem, lesem, houbami a překypující laskavostí a pohostinností. Krkonošská kuchařka začala vycházet v 80. letech v časopisu Krkonoše a v r. 1991 byla poprvé vydána knižně v nakladatelství IKAR.

Když nelyžujeme

V Krkonoších jsou ideální podmínky k zimním sportům. Když už nechceme sjezdovat a snowboardovat, můžete například bruslit, jezdit na bobové a sáňkařské dráze, snowtubingu, létat na tandem paraglidingu, zažít adrenalinové aktivity, hrát tenis, squash a bowling v krytých halách, koupat se v aquaparcích, bazénech, whirlpoolech, vířivkách nebo se věnovat historii a přírodě v expozicích Správy Krkonošského národního parku. AQUAPARK - Špindlerův Mlýn

Ochrana sportovců Krkonošská lyžařská střediska nabízí kilometry upravených sjezdovek i speciálních areálů pro snowboardisty. Lyžařské společnosti mají zájem zvyšovat bezpečnost pohybu na lyžích a snowboardech. Proto jsou rozpracovány projekty zaměřené na ochranu sportovců. Ochranné sítě umístěné podél sjezdovek, v zatáčkách i v jinak nebezpečných místech, ochranné bandáže sloupů lanovek a hydrantů na výrobu technického sněhu. www.krkonose.eu

Strana 21

Krajina Krkonoš v proměně století „Má se vědět, že se ví.“ Krajina Krkonoš se mění. Dobové fotografie přinášejí cenné informace o podobě někdejších hor. Autor knihy RNDr. Pavel Klimeš se myšlenkou vytvořit možnost porovnání dobových a současných snímků zabýval od 80 let minulého století. Většina fotodokumentů pochází z osobní sbírky. „Knihu jsem psal tři měsíce, ale podklady pro ni sbíral 30 let. Probral jsem téměř všechny ze svých 35 tisíc historických fotografií. Trutnovský fotograf Ing. Ctibor Košťál měl k dispozici 180 fotografií a prošel s nimi velkou část Krkonoš. Vybrali jsme 132 párů fotografií, které umožňují srovnání s dneškem a nejlépe vystihují hlavní krajinné prvky i jejich vývoj.“ Více než třísetstránková kniha formátu 280 x 240 mm je od 1. září 2007 k dispozici v informačních střediscích a krkonošských muzeích Správy KRNAP, v krkonošských infocentrech a knihkupectvích. Pro Správu KRNAP ji vydalo nakladatelství Veselý výlet a jistě najde své místo v knihovničce všech, kterým Krkonoše přirostly k srdci.

www.domaci-vyrobky.cz Krkonošský region má neopakovatelný charakter, daný přírodním bohatstvím, kulturou a staletými tradicemi. Také v a produkty poc zející z této oblast nesou část „ducha regionu”. V Krkonoších se můžete setkat s výrobky označenými speciálním loge „Krkonoše – originální produkt®”, které prošly certifikací, která garantuje udělení ochranné známky. Značení je jednou z možností, jak spojit ochranu přírody s hospodařením člověka.

RNDr. Pavel Klimeš www.krkonose.eu

Může prosperovat díky výjimečnosti Krkonoš - území se zachovalou přírodou v Krkonošském národním a součásti soustavy tura 2000 v Evropské unii. Mezi certifikované výrobky patří: Sněžnice, Krkonošský nábytek, Faremní kompost HUCUL – organické hnoji, Zlatnické práce a šperky z mědi, Perličkové vánoční ozdoby, Výrobky z recyklované lepenky, Sada pohlednic „Krkonoše“, Dekorativní konvičky, Krkonošská medovina, aj.

Strana 22

Krkonoše - svazek měst a obcí

zima 2007/2008

„Perlařství“, aneb: historie vánočních ozdob z dutých skleněných perlí V 15. a 16. století přicházeli do hor za prací do nově založených sklářských hutí němečtí skláři. Členitost terénu nedovolovala ucelenou spolupráci, proto se museli orientovat především na samostatnou výrobu doma. Snažili se zpracovávat skleněné trubičky. Formovali je nad kahanem s prudkým plamenem. Vyfukovali postupně vedle sebe jednotlivé perličky. Zručný foukač za den zhotovil 200–300 tuctu perel. Až do objevení formy byla každá perlička jiná. Velikostí i tvarem. Z té doby je zachován podrobně popsaný pracovní postup foukání skla. Roku 1876 byl v Josefově Dole vyvinut strojek na foukání perel do formy, který ze začátku umožňoval vyfouknout až 8 perel najednou. Později až šestatřicet. Tak vzniklo tzv. „klauče“ (perličky seřazené na trubičce za sebou). V tu dobu se perličky přestávají vyfukovat ústy. Postupně dochází k vylepšování kahanu. Na přelomu 19. a 20. století přechází skláři na plynové hořáky.

Perle jsou tradičně stříbřené zevnitř. Stříbrný roztok se do jednotlivých klaučat musí nasát. Až do objevení vývěvy se vše dělalo ústy. Bylo to poměrně nebezpečné, protože roztok stříbrné soli se mohl ústy dostat do krevního oběhu. Pokožka takto postiženého místa vlivem světla postupně černala. Později se na stříbřená klaučata začaly používat barvy, které se nanášejí na povrch. S rostoucí oblibou zvyku zdobení vánočního stromečku, který k nám z Německa dorazil začátkem 19. století, se zvyšovala i nákladnost ozdob. Od oříšku a sušeného ovoce přes perníčky, svíčky, dřevěné figurky se dostáváme ke skleněným koulím a ozdobám ze skleněných perliček. Drobné třpytivé korálky se navlékaly na drátky a formovaly do různých tvarů. Původně se skleněné perly používaly pouze k výrobě bižuterie. Ale skláři, jejichž práce nebyla dobře placená, se snažili přivydělat si, kde

se dalo. Začali vyrábět ozdoby, které se daly výhodně zpeněžit. Složité a pracné bylo perličky - a ozdoby z nich - vyrobit. Tradiční ozdoby dnes vznikají tam, kde to všechno před více než 100 lety začalo, v Poniklé. Jejich výrobou se zabývá firma, praktikující řadu někdejších nezměněných výrobních postupů. Jak vypadala domácí výroba Otec a děda vyfukovali perle, ostatní v rodině je zpracovávali. Klaučata se musela rozřezat na části nebo jednotlivé perličky (to byla zpravidla práce babičky). Děti spolu s matkou sestavovaly z jednotlivých dílků ozdoby, často miniaturní napodobeniny

DOTEK – „Dům obnovy tradic ekologie a kultury“ „Dotekem poznáš více, nežli jenom pohledem…“ Projekt Střediska ekologické výchovy a etiky Rýchory (SEVER) s názvem DOTEK – „Dům obnovy tradic ekologie a kultury“ byl zahájen roku 2002 odkoupením památkově chráněné barokní fary v Horním Maršově. Smyslem je vybudování společenského, vzdělávacího a kulturního centra. Má být místem pomáhajícím obnovovat vztah lidí ke krajině a přírodě, zachovat kulturní dědictví a tradiční hodnoty a dovednosti směřující k trvale udržitelnému a šťastnému životu. Od počátku je důležitým prvkem projektu česko-polská spolupráce. Během čtyř let se v areálu fary odehrály přednášky, rukodělné kurzy a výstavy

určené pro širokou veřejnost. Pravidelně je fara využívána pro ekologické výukové programy žáků škol všech stupňů, zaměřených na historii osidlování Krkonoš, domácí zvířata a stará zapomenutá řemesla. Proto zde vznikla tkalcovská dílna. Zde se děti, mládež i dospělí prakticky seznámí se zpracováním lnu a ovčí vlny. Otvírá se tak možnost naučit se tradičním činnostem, které

byly v minulosti denním chlebem velké části obyvatel Krkonoš. V rámci řemeslných kurzů pro veřejnost se na rok 2007/2008 chystají: Ošatky ze slámy, Drátěný šperk, Kurz zpracování mléka, Drhání a mnohé další. Každoročně tady SEVER organizuje benefiční festival DOTEKY. V budoucnu je plánovaná celková rekonstrukce fary. Po jejím dokončení by měly vznik-

běžných věcí. Nebylo výjimkou, že se na foukání perlí podílely jinak hodně zaměstnané ženy. Přes poměrnou náročnost ale tato činnost zůstala pro rodiny jen přivýdělkem k výrobě bižuterie a byla jen v sezoně od června do října. Veškeré pracovní postupy byly přísně střeženým rodinným tajemstvím. Každá sklářská rodina měla „své“ ozdoby v detailech se lišící od konkurence. Současnost výroby perličkových ozdob Postupem času se centrem výroby foukaných perlí a perlových ozdob stala obec Poniklá v Krkonoších. Zde vymýšleli nové vzory, modernizovali pracovní postupy.

Kreativní dílna Majitelé firmy vás zvou do kreativní dílny, která je součástí podnikové prodejny. Můžete se tu ve spolupráci s odborným asistentem naučit základním postupům montáže. Sami si vytvořit ozdoby podle návodů nebo jiné podle své vlastní fantazie. Vyberete ze široké nabídky perlí k samostatné domácí tvorbě. Originální perličkové ozdoby si můžete sami sestavit. V nabídce firmy jsou čtyři druhy Hobby setů - hvězdy ve třech variantách, které obsahují veškeré komponenty a podrobný návod s nákresy.

nout další prostory pro praktickou část výukových programů, informační centrum s expozicí o historii Krkonoš, místnosti pro konání seminářů a přednášek, kuchyně, jídelna pro účastníky vzdělávacích akcí a ubytovací kapacity v podkroví. Projekt DOTEK je spolufinancován Evropskou unií v rámci Iniciativy Interreg IIIA, taktéž je podporován Královéhradeckým krajem a obcí Horní Maršov.

dalším důvodem k umístění svaté rodiny ve výšce 1.150 metrů nad mořem bylo připomenutí 2000. výročí narození Ježíše Krista, oslava rodiny a touha po harmonickém soužití člověka s přírodou. „Milé je, pokud počasí dovolí, u kamenného betlému každoroční zpívání štědrovečerních koled dětí z dětských domovů, kteří u nás sváteční čas pravidelně

Rampušákovy listy Nastává čas dlouhých večerů, zimních radovánek a také očekávání dárků pod rozzářeným stromečkem. Příroda se ukládá ke spánku a vládkyně Orlických hor princezna Kačenka povolala Rampušáka, aby strážil Orlické hory, jejich obyvatele i návštěvníky. Od spisovatele, pohádkáře, ale také člena Horské služby Josefa Lukáška si z jeho II. dílu Pohádek Orlických hor „vypůjčíme“ z doslovu jen úryvek, abychom vám, čtenářům těchto listů, přiblížili postavu ducha Orlických hor. „Rampušák je jméno mé, povoláním duch hor. Ano, povolání… tak něco mezi Státními lesy a Horskou službou.“ Redaktor časopis Turista Jiří Dvořák 21. prosince 1962, po dvanácté hodině, světu a lidem poslouchajícím jeho pořad v Československém rozhlase, představil postavu s kouzelnou torbou, která se už neodmyslitelně zapsala do dění v Orlických horách. Tak vidíte, náš Rampušák právě slaví 45 let své existence a naše redakce přichází s přáním nejen jemu, spoluvládci Kačenky, ale i vám. Ať se v Orlických horách cítíte stále častěji … jako v pohádce, ať máte každý den důvod k radosti a pohoda vládne u vás doma nejen o Vánocích.

Podle legend jsou východní Krkonoše s nejvyšší horou ČR Sněžkou sídlem bájného vládce hor, mocného Krakonoše. Snaha o společnou prezentaci a zvýšení zájmu o krásy zdejší přírody, umocněné hlubokými zážitky při sportu i rekreaci s nabídkou pohodlného ubytování, chutných krajových specialit a odpočinku pro návštěvníky bez rozdílu věku, vedla osm obcí regionu ke sdružení se a spolupráci ve Svazku obcí Východní Krkonoše. Turistická hra Svazku obcí Východní Krkonoše „Putování Krakonošovým královstvím“ pokračuje Malí i velcí návštěvníci Krkonoš si mohou zahrát hru: nasbírají-li při svém putování po horách - Krakonošově království - do cestovního glejtu dostatek razítek, získají některou z pěkných odměn.

divovat nádherné panorama krkonošských vrcholů Černé hory, Studniční hory a Sněžky se Svorovou horou. Na východě můžete obdivovat a fotit Vraní hory nad Královeckým průsmykem. Fotoaparát si rozhodně nezapomeňte. Své příjemně unavené tělo můžete svěřit pak do péče odborníků v rehabilitačním a rekondičním centru Rehamedica v Žacléři. Ve dnech sportovního volna pak určitě navštivte Městské muzeum Žacléř, seznámíte se s dějinami regionu, budete moci obdivovat krásné předměty z domácností našich babiček a dědečků, nebo si představit jak horníci dolovali uhlí. Zimní Žacléřsko se těší na Vaši návštěvu. TIC Žacléř, email: [email protected] Daniel Mach

• Hra je určena pro děti i dospělé, pro malé i velké

tráví. Kouzlo Vánoc a romantika zasněžených hor dává, svíčkami osvětlenému monumentu, vyniknout,“ připomněl J. Tomášek. Betlem je přibližně 110 cm vysoký a 150 cm široký. Spodní polovinu tvoří podstavec, zároveň představující kolébku pro Ježíška. V těchto místech dosahuje tloušťka díla kolem 90 centimetrů. Zdobí jej latinský nápis: „Gloria www.krkonose.eu

in excelsis - Deo et in terra pax hominious bonae voluntatis“ –„Sláva na výsostech Bohu a na Zemi lidem pokoj dobré vůle“. V horní 60 centimetrů mohutné polovině je na levé straně vyobrazen sv. Josef, napravo Panna Maria. Siluetu doplňují na levém boku ležící ovečka, na pravém kráva, pod níž stojí další ovečka. V těsné blízkosti kamenného betléma byla vystavena a vysvěcena Kaplička sv. Františka z Assisi. Má prosklenou zvoničku a v ní zvonek Anežka, vyrobený v dílně Marie Tomáškové Ditrichové v Brodku u Přerova. V průčelí bronzovou sochu sv. Františka od Mariána Grolmuse, ulitou ve slavné kremnické dílně. Svatý František, tvůrce prvního živého betléma, ochránce chudých a přítel

Strana 23

Putování zimním Krakonošovým královstvím

Bc. Katarína Gregorová, koordinátor projektu DOTEK, Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER Horní Maršov 175, 542 26 www.sever.enc.cz www.ekologickavychova.cz

Ke kamennému betlému a nové kapličce Reliéf vytesaný do kamene pod Hraničním hřebenem nedaleko Erlebachovy boudy nad Špindlerovým Mlýnem je z dálky snadno přehlédnutelný, přesto se u něj zastavuje mnoho turistů, poutníků i církevních představitelů. V roce 1999 jej z pískovce, speciálně pro tento účel dovezeného z lomu nedaleko vsi Betlém u Kuksu, vytesal sochař Roland Hantlem z Mladých Buků. Ze stejného kamene byly postaveny i sochy Ctnosti a Neřesti nacházející se na zámku Kuks. Kamenný betlem byl slavnostně vysvěcen na podzim 2. 10. 1999 páterem Jiřím Šlégrem, působícím ve špindlerovské farnosti. Datum 2. 10. L.P. 1999 vytesané na pravé straně kamene je svátkem Andělů strážných, jejichž pomoc je, zejména tady v horách, nanejvýš potřebná. Jak vysvětlil Jiří Tomášek, majitel Erlebachovy boudy,

Krkonoše - svazek měst a obcí

Významnou perlařskou rodinou v Poniklé byla rodina Hornů. Firma Rautis navázala na více než 100 tradici a vyrábí perličkové ozdoby dodnes. Marek Kulhavý blíže uvádí: „Podařilo se nám zachovat většinu původních pracovních postupů. Zachránili jsme staré formy a předlohy. Tradici uchováváme, ale i rozvíjíme. Rozšířili jsme paletu barev, vytvořili nové formy na perle a tisíce nových vzorů a témat. Jedinečnost výroby a šíře sortimentu je bez nadsázky světově ojedinělá.“

Zima na Žacléřsku Žacléř a jeho okolí je turisticky celoročně vyhledávanou lokalitou. Zima zahalí kraj do pohádkové atmosféry, ožijí svahy sjezdových areálů v Prkenném Dole i běžecké tratě. Ski areál Arrakis zasněžuje a upravuje kilometrový svah s několika sjezdovými tratěmi všech náročností i s výukovým svahem. Samozřejmostí je skiservis a lyžařská škola. Také sportovní a rekreační areál Bret nabízí upravený zasněžovaný svah určený pro nenáročné lyžaře a rodiny s dětmi. Množství občerstvovacích zařízení a restaurací uspokojí i náročné gurmány. Romantická krajina Žacléřska – východní brána Krkonoš - se přímo nabízí ke krásným procházkám na běžkách. U žacléřského zámku začíná upravovaná krkonošská magistrála. Zavede vás do Rýchor a na Rýchorský hřeben, odkud budete moci ob-

zima 2007/2008

• nábytek z masivu, zakázková výroba a prodej, vybavení interiérů • řezbářská galerie • dřevěný šperk z dřevin celého světa • dřevěné hračky a hlavolamy • upomínkové předměty ze dřeva

návštěvníky Krkonoš. • Probíhá celoročně do r. 2010. • Účast ve hře je podmíněna zakoupením „cestovního glejtu“ – pasu Krakonošova království v provedení pro dospělé nebo pro děti. Princip hry: Při putování Krakonošovým královstvím sbírá účastník do cestovního glejtu nejméně 20 razítek od partnerů Krakonošova království (podnikatelé poskytující různé služby v oblasti cestovního ruchu) z minimálně pěti různých měst a obcí. Získá je když návštíví či využije služeb partnerů Krakonošova království, kteří jsou označeni dřevěnou deskou s logem. Cestovní glejty prodávají a odměny za nasbíraná razítka vydávají turistická informační centra: Trutnov (Krakonošovo náměstí), Mladé Buky (Info Acco), Svoboda nad Úpou (nám. Svornosti), Janské Lázně (dolní stanice lanovky), Černý Důl (budova obecního úřadu), Horní Maršov (Veselý výlet), Malá Úpa (Pomezní Boudy), Pec pod Sněžkou (Veselý výlet), Žacléř (Městské muzeum). Kontakt: Svazek obcí Východní Krkonoše, 542 26 Horní Maršov čp. 102 tel. 739 055 702, 731 183 920 www.vychodnikrkonose.cz www.krakonosovokralovstvi.cz

Podzim a zima v Českém ráji Na první podhled by se mohlo zdát, že titulek tohoto příspěvku je nepatřičný. Vždyť Český ráj, to je hlavně léto, turistika, sluncem zalité skalní partie a romantická zákoutí hradů a zámků. A je to pravda. Jenže – to jste tu ještě nebyli v době, kdy většina návštěvníků už odjela. Český ráj na podzim, kdy stromy hrají všemi barvami a nízké podzimní sluníčko kreslí do skal ostré stíny, je možná krásnější než o hlavní sezoně. A navíc – kdo vyhledává klid, tak ho zde najde. Ten tam je ruch stovek lidí, kteří v létě denně projdou hlavní vyhlídkovou trasu mezi Valdštejnem a Hrubou Skálou, na podzim a v zimě se z četných vyhlídek na skalní město kochají ne stovky ale pouze desítky turistů. Vyzkoušejte to také, i mimo sezonu je Český ráj úchvatný. A je-li opravdu pošmourno a na melancholický výlet do mlhou zahalených skal se vám nebude chtít, jsou tu četná muzea a zámky, které fungují celoročně. Co třeba vyhlášený zámek Sychrov, kde vás přivítají stejně pěkně v červenci i v lednu? Co třeba

turnovské muzeum s expozicemi drahých kamenů a mineralogie? Spoustu informací a zajímavostí vám poskytnou i návštěvy muzeí v Železném Brodě (www.zeleznybrod.cz), Mladé Boleslavi (www.mb-net.cz), Semilech ( www.semily.cz) nebo Mnichově Hradišti (www.mnhradiste.cz), hlavně dětem se bude líbit v Muzeu hry v Jičíně (www.jicin.org.). Kdepak, v Českém ráji je pěkně v průběhu celého roku. Na jaře, když se příroda probouzí, jsou po dlouhé zimě procházky nádhernou krajinou osvěžením nového života. Letní Český ráj nabízí bezpočet aktivit, kdy kromě turistiky můžete sjíždět řeku Jizeru na raftech nebo se dát zapsat do kurzu horolezectví. Na podzim se můžete v případě, že hledáte duševní rovnováhu a klid, jen tak bezcílně toulat melancholickou krajinou. V zimě na vás čekají zámky, muzea, ale také sjezdovky a běžecké tratě. I když se to nezdá, také v Českém ráji padá sníh a i zde jsou plochy s umělým zasněžováním. A aby toho nebylo málo: víte, že například v Turnově ve Skálově ulici je moderní sportovní hala, kde si za mírný poplatek můžete zahrát squash, navštívit fitcentrum, solárko nebo si zahrát basketbal či volejbal? Město nabízí malý krytý plavecký bazén a spoustu příjemných restaurací, kde vám v zimě nejen nabídnou grog na zahřátí, ale připraví i něco dobrého pro vaše chuťové buňky. A pak budete moci říct, byli jsme v zimě v Ráji a bylo nám fajn...

Kontakty na objekty uvedené v textu: Muzeum Českého ráje tel.: 481 322 106 www.muzeum-turnov.cz Státní zámek Sychrov tel.: 482 416 011 www.zamek-sychrov.cz Lyžařský areál Struhy tel.: 732 268 728, 604 303 200 www.klturnov.cz Sportovní centrum Turnov tel.: 481 321 435 www.tjturnov.cz Plavecký bazén Turnov tel.: 481 322 240

zvířat i všeho živého, odpůrce násilí a jeden z nejoblíbenějších světců vůbec, byl prohlášen i patronem ekologů a všech, kterým záleží na vztahu k přírodě. Moderní jednoduchá a velmi působivá kaple z rovnaného zdiva z místního kamene, s dřevěnou konstrukcí krovů, štípaným šindelem velikostí a tvarem je na krásném místě pod Malým Šišákem. Vychází z podoby tradičních staveb, tak, jak je známe z Krkonoš. Stojí přímo u silnice pod lesem. Místo se v budoucnu pravděpodobně stane cílem mnoha poutníků. www.krkonose.eu

Krkonoše - svazek měst a obcí

Turistická informační centra Infocentrum Flora Benecko 512 37 Benecko 200 Tel.: 481 582 606, 481 582 015 Fax: 481 582 016, 603 269 460 info-fl[email protected] www.benecko.com Turistické informační centrum Černý Důl 543 44 Černý Důl Obecní úřad 48 Tel.: 499 429 618 Fax: 499 435 164 [email protected] www.cernydul.cz

Informační centrum Hostinné 543 71 Hostinné, Náměstí 70 Tel./Fax: 499 404 746, 777 311 307 [email protected] www.infocentrum.hostinne.info

Městské IC Veselý výlet Pec pod Sněžkou 542 21 Pec pod Sněžkou 196 Tel.: 499 896 130 [email protected], www.veselyvylet.cz

Informační centrum Janské Lázně 542 25 Janské Lázně, Černohorská 265 Tel.: 499 875 186, 499 875 007 Fax: 499 875 008 [email protected]; [email protected] www.janskelazne.cz

Infocentrum Roky Rokytnice nad Jizerou 512 44 Rokytnice n. Jizerou, Dolní 145 Tel.: 481 522 084 [email protected] www.rokytnice-info.cz

Informační centrum Jilemnice 514 01 Jilemnice, Masarykovo nám. 140 Tel.+fax 481 541 008 [email protected] www.mestojilemnice.cz Informační středisko Kořenov 468 48 Příchovice 46 Tel.+Fax: 483 399 094 [email protected] www.korenovsko.cz

TIC Harrachtour Harrachov 512 46 Harrachov, Centrum 150 Tel.: 481 529 600, Fax: 481 529 425 [email protected] www.harrachtour.cz

Venkovské infocentrum mikroregionu Lánov 543 41 Lánov, Prostřední Lánov 39 Tel.: 499 432 083 [email protected] www.lanov.cz

CA Harrachtour Harrachov 512 46 Harrachov, Nový Svět 629 Tel.: 481 529 401, fax: 481 529 064 [email protected] www.harrachtour.cz

Infocentrum Malá Úpa 542 27 Malá Úpa, Horní Malá Úpa 129 Tel.: 499 891 112 [email protected] info.malaupa.cz

Městské IC Veselý výlet Horní Maršov 542 26 Horní Maršov, Temný Důl 46 Tel: 499 874 298, Fax: 499 874 221 [email protected] www.veselyvylet.cz

Infocentrum Turista Pec pod Sněžkou 542 21 Pec pod Sněžkou 188 Tel.: 499 736 280, Fax: 499 736 410 [email protected], www.turistapec.cz

Evidence: MK ČR E 16345 Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Libereckého kraje. Vydal: Krkonoše – svazek měst a obcí, Zámek 1, 543 01 Vrchlabí. Vydání č. 6. Listopad 2007. Celkový náklad 60 000 kusů. Redakční rada: Dáša Palátková, Klára Kroupová, Michal Vávra Spolupracovali: Josef Zelený, pracovníci krkonošských informačních center. Mapový podklad: Jan Petera Fotografie: Dáša Palátková, Josef Zelený, Ing. Pavel Kraus Překlady: Hans J. Warsow, Helena Jankowska Grafický manuál: David Škodný Grafické zpracování: IP-design Tisk: Merkurtisk a.s., Náchod Náměty, dotazy a připomínky zasílejte prosím na: [email protected] a [email protected]

Muzea, stálé expozice a informační střediska Správy KRNAP

Krkonošské muzeum Vrchlabí – Augustiniánský klášter – budova augustiniánského kláštera otevřeno út–ne telefon: 499 456 708 e-mail: [email protected] Krkonošské muzeum Vrchlabí – Tři historické domky – domy č. 222 - 224 na náměstí Míru otevřeno út–ne telefon: 499 421 474 e-mail: [email protected]

Informační středisko Harrachov Stálá expozice „Vegetační stupně v Krkonoších“ telefon: 481 529 188 e-mail: [email protected] Informační středisko Rokytnice nad Jizerou - stálá expozice „Pouště světa“ telefon: 481 523 694 e-mail: [email protected]

Krkonošské muzeum Jilemnice – zámek otevřeno út–ne telefon: 481 543 041 e-mail: [email protected]

Informační středisko Špindlerův Mlýn - stálá expozice „Historické proměny krkonošské přírody i krajiny“. telefon: 499 433 228 e-mail: [email protected]

Krkonošské muzeum Paseky nad Jizerou - Památník zapadlých vlastenců otevřeno út–ne telefon: 481 523 609 e-mail: [email protected]

Informační středisko Pec pod Sněžkou, Obří důl – stálá ekologická expozice „Příroda člověku – člověk přírodě“. telefon: 499 736 311 e-mail: [email protected]

Lesnická a myslivecká expozice v Harrachově „Šindelka“ otevřeno út–ne telefon: 481 528 310 e-mail: [email protected]

Informační středisko Pec pod Sněžkou telefon: 499 896 213 e-mail: [email protected]

Informační středisko Vrchlabí Telefon: 499 421 474 e-mail: [email protected]

Informační středisko Temný Důl telefon: 499 874 264

Turistické informační centrum Svoboda nad Úpou 542 24 Svoboda nad Úpou, nám. 527 Tel: 499 871 167, 499 871 216 [email protected] www.svobodanadupou.eu

zima 2007/2008

Krkonoše na internetu Tourism: www.krkonose.eu www.ergis.cz Office: www.krkonose-smo.cz

www.holidayinfo.cz • www.krnap.cz • www.horskasluzba.cz • www.czechtourism.cz • www.kudyznudy.cz • www.kralovehradeckyregion.cz • www.liberecky-kraj.cz • www.hory-krkonose.cz • www.domaci-vyrobky.cz • www.okolohradce.cz Využijte odborných rad a pomoci pracovníků Informačních center v Krkonoších nebo Informačních středisek Správy Krkonošského národního parku. Poradí a nabídnou řadu propagačních materiálů.



Turistické informační centrum Špindlerův Mlýn 543 51 Špindlerův Mlýn, Svatopetrská 173 Tel: 499 523 656; fax: 499 523 818 [email protected], www.spindlmu.info Turistické informační centrum Trutnov 541 01 Trutnov, Krakonošovo nám. 72 Tel.+fax: 499 818 245 [email protected], www.trutnov.cz Městské informační centrum Vrchlabí 543 01 Vrchlabí, Krkonošská 8 Tel: 499 422 136; fax: 499 422 114 [email protected] ; vrchlabi.ergis.cz Hlavní informační středisko Správy KRNAP Vrchlabí 543 01 Vrchlabí, nám. Míru 223 Tel: 499 421 474, 499 456 761 [email protected], www.krnap.cz Turistické informační centrum Žacléř 542 01 Žacléř, Rýchorské nám. 10 Tel: 499 739 225; fax: 499 739 210 [email protected] ; www.zacler.cz

SOUTĚŽ Hrajte s námi o ceny

Vážení čtenáři, připravili jsme pro Vás soutěž o ceny. Stačí, když správně zodpovíte následující tři otázky a písemné odpovědi nám zašlete. Otázka:

s polopenzí na OREA HOTEL HORAL ve Špindlerově Mlýně 2. Tradiční výrobky z Krkonoš 3. Dřevěná soška Krakonoše

|

1. Co je to zorbing?

2. Kolik dní v zimní sezoně projede skrz Krkonoše speciální zimobus určený především pro přepravu běžkařů?

3. Jak je pojmenována nová kniha fotografií porovnávající minulost a současnost Krkonoš? Ceny:

1. Letní víkendový pobyt pro 2 osoby

Budeme rádi pokud ke svým odpovědím připojíte hodnocení turistických novin Krkonošská sezona, případně zkušenosti z vašeho pobytu v Krkonoších. Uzávěrka: Do 30. dubna 2008

Losování výherců: Květen 2008

Odpovědi, prosím, adresujte: Krkonoše – svazek měst a obcí Klára Kroupová Zámek 1 543 01 Vrchlabí Czech Republic



Strana 24

Z doručené pošty ... vyjímáme ... Do sídla Svazku Krkonoš ve Vrchlabí doručovatelé České pošty donesli už hezkou řádku vesměs pochvalných dopisů, pohlednic a milých pozdravů od návštěvníků nejvyšších českých hor. Správně odpovídají na zadané tři soutěžní otázky a většina z nich připojí i své připomínky, náměty, postřehy. Je potěšující pročítat zprávy o tom, že se hostům v našem regionu líbí, že jsou spokojeni se službami. Pro tentokrát jsme vybrali názory čtenářů a soutěžících ze sousedního Německa... Siegfried Noack / Berlín Jsme dlouholetí a pravidelní návštěvníci Krkonoš a náruživí pěší turisté, takže to tu známe a o horách již hodně víme. Pomocí novin jsme si stejně ještě rozšířili znalosti a děkujeme za to… Bettina Lepetit / Bad Salzungen Navštívili jsme Krkonoše poprvé a musíme říct, že jsme byli se vším absolutně spokojeni. Eva Buhl / Rietberg Jezdíme na Benecko 15 let a netušili jsme, že ty vaše hory jsou tak pestré a zajímavé, až do doby, kdy jsme si přečetli „Sezonu“. Velice nás těší, že se u vás pečlivě staráte nejen o staré domy, ale i o malé kapličky u cesty. Budeme k vám i nadále jezdit. Na náš pobyt se celý rok těšíme. Klaus Goldmann / Forst – Lausitz Jezdím do Krkonoš pravidelně 2x za rok. Mám ty vaše hory velice rád a pokaždé obdivuji jejich krásu. Už jsem si myslel, www.krkonose.eu

že je také dobře znám, ale po přečtení turistických novin „Krkonošská sezona“ jsem zjistil, že tomu tak zdaleka není. Díky rubrice „KDY a KAM“ jsem si mohl načasovat pobyt a jeho program upravit, abych viděl „Pivní slavnosti ve Vrchlabí“ a stihnul bohoslužbu v kapli sv. Vavřince na vrcholu Sněžky. Díky doporučení v Sezoně jsem si zakoupil domů „Krkonošskou medovinu“. Na závěr Vám děkuji i za všechny ostatní, kteří nenapíšou ani řádek. Dieter a Ursula Stark / Dresden Do Krkonoš jezdili pravidelně v době 1930–1939 naši rodiče. Nyní jezdíme 1–2x ročně i my, a to je nám již přes 70 let. Vždy se po příjezdu sháníme po časopise „Veselý výlet“ a nyní jsme objevili i vynikající noviny „Krkonošská sezona“. Objevujeme stále nové cíle pro naše výlety. Děkujeme moc, že jí vydáváte také v němčině. Pivo a knedlíky – to je také u vás vždy skvělý zážitek…!! Joachim a Iris Hofmann / Bad Waldsee Přijeli jsme do Krkonoš z Bavorska poprvé v životě. Byli jsme velice mile překvapeni. Krajina na nás udělala překrásný dojem. Moc se nám zde líbilo. Také turistické noviny mají na tom velkou zásluhu, neboť nám pomohly plánovat zajímavé výlety. Lidé zde jsou příjemní a pohostinní. Už se těšíme na dovolenou opět příští rok do Krkonoš. Doris a Wolfgang Müller / Osterburg Již 22 let trávíme pravidelně letní dovole-

nou v Krkonoších. Poslední roky jezdíme do Mladých Buků – stále ke stejné rodině do privátu. Odtud podnikáme autem výlety a Vaše turistické noviny „Krkonošská sezona“ nám v tom velmi pomohly. Byli bychom neradi, kdyby přestaly existovat. Bernd a Irmgraud Hesse / Chemnitz Turistické noviny jsme si přečetli s velkou radostí – některé články dokonce i vícekrát. Jsou to velice prima noviny a dobře se čtou. Při příštím pobytu v Krkonoších se budeme opět po nich shánět. Již 30 let jezdíme na jaře a na podzim, ale především v zimě do vašich krásných hor. Poznali jsme hodně míst, ale nejvíce se nám zalíbilo v Peci pod Sněžkou. Před 29 lety jsme byli v zimě a bylo hodně sněhu. Náš syn (tehdy 11tiletý) pilně lyžoval a trénoval sjezd. Nakonec se v tehdejší NDR stal mistrem republiky v obřím slalomu. Pokaždé si na to zde v Peci vzpomeneme… Sandra Schlegel / Borken Byli jsme v Krkonoších potřetí – a vždy opět nadšeni zdejší překrásnou přírodou. Už jsme tu byli v zimě, na jaře a letos jsme přijeli i v létě. Také naše 6tiletá dvojčata si to na túrách bohatě užila. Noviny Krkonošská sezona se nám velice líbily. Johann Christoph / Bad Segelberg Zatím jsme jezdili jen na polskou stranu Krkonoš. Tentokrát jsme přijeli do Čech. Je to zde o hodně lepší. Moc dobré turistické značení cest. Lépe se zde německy domluvíme. I díky Sezoně jsme toho u vás hodně poznali...