Krkonoše - svazek měst a obcí. Navštivte zajímavá místa krkonošského regionu

jaro/léto/podzim 2006

zdarma

Krkonoše - svazek měst a obcí

Krkonošská sezóna

Zajímavosti a užítečné rady pro návštěvníky Krkonoš

S námi bude váš pobyt v Krkonoších bohatší!

Navštivte zajímavá místa krkonošského regionu

• Krkonoše – hory zážitků • Cykloturistika v podkrkonoší má zelenou • Soutěž o velikonoční pobyt

• Turistickými cyklobusy tam a zpět • Výrobky z Krkonoš – originální produkty • Kdy a kam: www.krkonose.eu

• Na výlet, do muzea... za poznáním • Mlsejte v Krkonoších • Objevte polské Karkonosze

Strana 2


Vyhlídka nad Labským dolem

Vážení čtenáři Krkonošské sezóny, vítáme vás v našem regionu a děkujeme za váš zájem a návštěvu. Držíte v rukou další turistické noviny vydané za finanční podpory Programu obnovy venkova Svazkem měst a obcí Krkonoše. Nabízíme v nich zajímavé informace o prostředí, ve kterém můžete prožít svůj volný čas. Pokud se s Krkonošskou sezónou setkáváte poprvé, je nám ctí vám ji představit. Jestli je vám titul známý už z loňského roku, věříme, že vás i toto vydání jistým způsobem obohatí. V klidu a s chutí využijte širokou paletu příležitostí, kterou Krkonoše a jejih podhůří nabízejí pro zábavu i sport. Ať je váš aktivní odpočinek při turistických výšlapech, jízdách na kolech nebo jiné aktivní relaxaci podle vašich představ a přání. Přejeme vám klidný a příjemný pobyt. Ing. Jan Sobotka, předseda Krkonoše – svazku měst a obcí

Ing. Jiří Novák,

Adolf Klepš,

Helmut Dohnálek,

Ing. Antonín Schäfer,

Ing. Rostislav Vondruška,

ředitel Správy Krkonošského národního parku

náčelník Horské služby ČR, o.p.s. oblast Krkonoše

1.náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje

náměstek hejtmana Libereckého kraje

ředitel státní agentury CzechTourism

KRKONOŠE na veletrzích, výstavách a prezentacích... Krkonoše – svazek měst a obcí každoročně organizuje a zajišťuje sám, nebo ve spolupráci s CzechTourismem, Královéhradeckým a Libereckým krajem i dalšími subjekty, prezentace nejvyšších českých hor. Stručná rekapitulace nedávno uplynulého období napoví...

Hospodářská výstava Krkonoše 2005

Trutnov byl potřetí dějištěm akce pořádané na podporu povědomí o podnikatelích regionu. Prostřednictvím stánku Svazku Krkonoše se propagačními materiály prezentovaly členské obce, města i podnikatelské subjekty.

ubytovatelé. Zaznamenána byla velká poptávka po materiálech o cykloturistice v Krkonoších.

Vacantie v Utrechtu Ve spolupráci s CzechTourismem byla od 10. do 15. ledna 2006 zajištěna prezentace v Utrechtu v Holandsku. Vysoká návštěvnost, cca 150.000 lidí za 6 dní, zajistila nebývalý zájem o turistický region Krkonoše. Na společné prezentaci se podíleli představitelé Královéhradeckého i Libereckého kraje. Převážně nizozemské návštěvníky zajímala nabídka kempů, letní i zimní dovolená. Řada dotazů směřovala na přírodu Krkonoš. Stánek Krkonoš byl vybaven dostatečným množstvím tištěných propagačních materiálů a třemi ubytovacími katalogy i letáky jednotlivých ubytovatelů.

Brněnský tandem Regiontour a GO

Touristik & Caravaning v Lipsku

Během 15-ti leté historie se z „TC Leipzig“ stal největší veletrh cestovního ruchu této části Německa. 1100 vystavovatelů z 51 zemí obsadilo plochu 56.000 m². Vysoká návštěvnost posledního ročníku (víc než 81 tisíc lidí během 5 dnů) potvrdila zájem o cestování. Stánek Svazku měst a obcí měl k dispozici prospekty krkonošských lyžařských areálů a projektu „Krkonoše lyžařský běžecký ráj“. Vlastními propagačními materiály byly zastoupeny členské obce, města i

ve dnech 12. až 15. ledna 2006 byl podle sdělení organizátorů nejmohutnější ve své historii. Na celkem 11.282 m² se představilo 1224 firem z 28 zemí světa, které navštívilo více než 40.000 lidí. Stánek Krkonoš s ochutnávkou harrachovského piva Krkonošské medoviny, ukázkou výroby skleněných ozdob z Poniklé, prezentací výrobků s certifikací „Made in Krkonoše“ a řadou propagačních tiskovin, zaznamenal poptávku po zimních i letních možnostech vyžití, byl i místem setkání představitelů věnujících se cestovnímu ruchu. Významným počinem byla aktivní účast na sedmi mítincích s touroperátory Velké Británie, Polska a Německa.

Seminář s průvodci Téměř tři sta průvodců cestovního ruchu zaplnilo přednáškový sál Národního domu na Vinohradech v Praze při semináři o Krkonoších, pořádaném agenturou CzechTou-


rism. Do tří samostatných bloků byla zahrnuta motivační pozvánka doplněná fotografiemi, novinkami na rok 2006 i praktickými informacemi pro činnost průvodců či cestovních kanceláří. Podobné aktivity jsou propagací u konkrétní cílové skupiny. Proto mají svůj obrovský smysl.

Reisen – Hamburg Druhé největší město Německa pořádalo 29. ročník mezinárodního turistického veletrhu. Na ploše 62.000 m2 vystavovalo 1070 subjektů z 80 zemí. Expozice navštívilo 100 tisíc osob. Opravdovou devizou Krkonoš je pramen řeky Labe a Sněžka, ty znal kupodivu velký počet návštěvníků, kteří se zajímali rovněž o cykloturistiku, mimo jiné na trase od pramene Labe podél řeky až do Drážďan. Časté byly otázky ke sjezdovému i běžeckému lyžování a pěší turistice v podzimním období. Poptávka byla po propagačních materiálech se seznamy autokempů.

Na skok“ ve Varšavě

„

Polská Agentura Kontakt uspořádala v polské metropoli prezentaci cestovních příležitostí států Pobaltí, Slovenska a dalších nově přijatých zemí Evropské unie. Významné místo zastoupené agenturou CzechTourism patřilo České republice. Workshopu ve Varšavě se zúčastnilo 150 lidí z resortu cestovního ruchu, ale také zástupců bank, exportních firem, apod. Představitel CzechTourism seznámil přítomné s lyžařskými možnostmi na českých horách a rozdal v polštině vytištěné turistické noviny Krkonošská sezóna. www.krkonose.eu • www.ergis.cz

Krkonoše - svazek měst a obcí Krkonoše – svazek měst a obcí má osmatřicet členů v horách a podhůří, s více než 60 000 obyvateli, na území větším než 80 tisíc hektarů v Královéhradeckém a Libereckém kraji, od Kořenova až po Žacléř. Svazek, se sídlem ve Vrchlabí, vznikl v roce 2000 a jeho hlavní činností je uvádět do života projekty na podporu cestovního ruchu v turistickém regionu Krkonoše. Členy jsou: Benecko, Bukovina u Čisté, Čermná, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní

Dvůr, Dolní Lánov, Harrachov, Horní Branná, Horní Kalná, Horní Maršov, Hostinné, Jablonec nad Jizerou, Janské Lázně, Jilemnice, Klášterská Lhota, Kořenov, Košťálov, Kunčice nad Labem, Lánov, Malá Úpa, Martinice v Krkonoších, Mladé Buky, Paseky nad Jizerou, Pec pod Sněžkou, Poniklá, Prosečné, Rokytnice nad Jizerou, Roztoky u Jilemnice, Rudník, Strážné, Studenec, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Vítkovice, Vrchlabí, Vysoké nad Jizerou, Žacléř.

V Mnichově podruhé

fotografie nejvyšší české hory Sněžky, pivo z Harrachova a ruční výroba perlových ozdob dobře zapůsobily. Proudy lidí kolem stánku neustávaly, zájem o Krkonoše byl opravdu veliký.

Na největším veletrhu cestovního ruchu jižní části Německa Svazek měst a obcí prezentoval Krkonoše podruhé. V šesti halách nového mnichovského výstaviště na ploše 66.000 m2, za účasti 1 453 vystavovatelů z 71 zemí proběhl 36. ročník burzy cestování, aktivního trávení volného času ve dnech 18. - 22. 2. 2006. Za 5 dnů sem zavítalo přes

125 tisíc návštěvníků. Tradičně nejvíce dotazů bylo na autokempy a možnosti cykloturistiky i lyžování.

Jubilejní HOLIDAY WORLD v Praze

Veletrh Holiday World, pořádaný 23. až 26. února 2006, vstoupil do svého 15. ročníku. Správa Krkonošského národního parku využila možnost vystavovat pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj. V těsné blízkosti byl stánek výrobců regionů Krkonoše, Beskydy a Šumava, kteří představili a prodávali certifikované výrobky. Sídlem prezentačního stánku Krkonoš – svazku měst a obcí byla Veletržní hala. Obrovská barevná

ITB-Berlin Letošní 40. ročník největšího veletrhu cestovního ruchu na světě po dobu pěti dnů od 8. do 12. 3. 2006 navštívil rekordní počet 160 tisíc lidí. V 26 dvoupodlažních halách na 150.000 m2 se prezentovalo 10 856 vystavovatelů z více než 70 zemí. Do stánku Krkonoš pracovně zavítali touroperátoři, zástupci cestovních kanceláří, nejrůznějších reklamních agentur, novináři. Kromě obyvatel Berlína a návštěvníků z Německa přišli ve velkém počtu i Poláci. Dotazy se týkaly cestování z Berlína do Krkonoš autem nebo vlakem. Zájem odborné veřejnosti a obrovská návštěvnost svědčí o faktu, že pro Berlín a okolí jsou Krkonoše známé a vzhledem ke vzdálenosti snadno dostupné.

Krkonoše – hory bez hranic“

„

Představitelé Krkonoš podepsali v roce 2004 na Benecku se zástupci polského Zwiazku Gmin Karkonoskich memorandum o vzájemné spolupráci. Zwiazek Gmin Karkonoskich je rozlohou a počtem obyvatel totožný se Svazkem Krkonoše, sdružuje sedm střediskových obcí. Spolupráce se začíná postupně realizovat v projektu „Krkonoše – hory bez hranic“. Návrhem je vydávání společné tiskoviny formátu Krkonošská sezóna, mapový podklad českých i polských Krkonoš a vzájemně propojené webové stránky.


ŽACLÉŘSKO Na východním konci Krkonoš se Rýchorský hřeben prudce propadá k Žacléři. Druhou stranu široké pánve uzavírají překvapivě strmé Vraní hory. Oblasti mezi horami říkáme Žacléřsko. Pod stejným jménem utvořily Svazek obcí město Žacléř a sousední Bernartice, Královec, Lampertice a Zlatá Olešnice. Mají společnou historii a společně nabízí zajímavý celoroční program pro hosty. Několik typů jsme pro vás vybrali. Sportovním relaxačním aktivitám vévodí turistika a cykloturistika. Nejnižší partie regionu mají charakter podhůří a nejvyšší leží ve výšce 1000 m n. m., kde se v oblasti Rýchor vyskytuje bohatá květena s kouzelným Rýchorským pralesem. V oblasti Vraních hor a Královeckého Špičáku to jsou klidná až zapomenutá zákoutí s dalekými výhledy do všech světových stran. Sportovně založeným návštěvníkům je k dispozici žacléřský areál s fotbalovým hřištěm, tenisovými a volejbalovými kurty, hřiště pro plážový volejbal, fitness centrum a

HORNÍ LABE Oblast Podkrkonoší patří k nádherným a zajímavým koutům České republiky. Obce Čermná, Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Kalná, Dolní Lánov, Dolní Olešnice, Horní Kalná, Horní Olešnice, Chotěvice, Klášterská Lhota, Kunčice nad Labem, Lánov, Prosečné, Rudník, Strážné a města Hostinné a Vrchlabí založily Svazek obcí Horního Labe. Impulsem bylo společné budování infrastruktury, rozvíjení cestovního ruchu, podnikání a především realizace rozvojových projektů obcí podél řeky Labe. Každá obec v mikroregionu má své kouzlo a najdete v ní pokaždé něco jiného a zajímavého. Ve Vrchlabí, městě s lidovou architekturou, se nachází Krkonošské muzeum Správy Krnap s jedinečnou stálou expozicí „Kámen a život“ a „Člověk a hory“. Pro zájemce, kteří chtějí vidět hory z ptačí perspektivy, jsou připraveny vyhlídkové lety na letišti v Lánově. V jednom z nejstarších měst v údolí Labe v Hostinném se můžete pokochat nádherou soch v Galerii antického umění, malebným náměstím a renesanční radnicí s obřími postavami. Zvláštností je

TANVALDSKO Zveme vás na návštěvu malebného Tanvaldska a jeho krás. Tanvaldsko je v posledních letech známo mezi širokou veřejností především jako centrum turistiky na rozhraní západních Krkonoš a Jizerských hor. Mezi jeho turistické cíle patří velký počet rozhleden Bramberk, Královka, Černá studnice s královnou rozhleden Štěpánkou. Atraktivním cílem je osada Jizerka, ozubnicová železniční trať Tanvald – Harrachov, tzv. Zubačka, Protržená přehrada na Bílé Desné či Přehradní nádrž Souš a mnohé další. Tanvaldsko v čele s Harrachovem a Kořenovem nabízí řadu možností turistického vyžití a sportovních aktivit po celý rok. V zimních měsících je to především sjezdové a běžecké lyžování. Najdeme tu velký počet

Krkonoše - svazek měst a obcí sauna. Cyklistické stezky na Žacléřsku vás zavedou nejen na Rýchory a k Vraním horám, ale i do Polska. Zajeďte se podívat turistickým přechodem v Bobru přes Niedamirów do doliny Srebrnika nebo silničním přechodem v Královci do Chelmska. Bernartice leží na úpatí Vraních hor. Dnes slučují osady Křenov, Vrchová, Bečkov a Rybníčky. Vystupte na horu Špičák vysokou 881 metrů, je odtud nádherný pohled na Krkonoše i do Polska. Za pěkného počasí tu startují letci na řiditelných padácích. V obci najdete dvě dominantní stavby. Před barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie z druhé poloviny 17. století stojí barokní Pieta od Jiřího F. Pacáka, žáka slavného sochaře Matyáše Brauna. Při výstavbě železnice z Trutnova do Královce v letech 1867 – 1869 údolí překlenul 24 metrů vysoký železniční viadukt. Je to skvělá kamenická práce a technická památka. Královec je zmiňován již v roce 1289, obec byla významná především polohou u hraničního přechodu do Slezska, dnes Polska. U železničního přejezdu najdete památník obětem I. světové války od akademického sochaře Emila červená skalní stěna nad řekou Labe v Klášterské Lhotě. Erozí byly odkryty vrstvy břidličnatých usazených hornin s krevelově červenou barvou. Při procházce Rudníkem spatříte zvláštní minerální pramen v Lázních Fořt. Milovníci architektury ocení kostel Sv. Jakuba s unikátní lunetovou římsou, doplněnou sgrafitovou výzdobou italského stavitele C. Valmadiho v Dolní Olešnici, kterou také zdobí, pro oblast Podkrkonoší typické, krásné roubené domky. Nálezy zkamenělin plžů jsou k vidění ve starém lomu v Debrném. Při návštěvě Dolního Dvora denně zaslechnete zvonkohru umístěnou na nároží kostela. Mění melodie podle ročního období a díky ní můžete v Dolním Dvoře zažít patero ročních období: jaro, léto, podzim, vánoce a zimu. Mikroregionem prochází mnoho nově značených cyklistických tras, které jsou doplněné mapami a odpočívadly. Nadšení sportovci mohou využít nově otevřený multifunkční sportovní areál v Hostinném. Nabízí nespočet sportovních aktivit. Letní období láká k návštěvě koupališť a kempů, např. v Dolní Kalné či Rudníku. Přijměte pozvání k návštěvě Vrchlabska, přijďte si užít turistiku v kouzelné podhorské krajině. Jsme rájem houbaření. lyžařských vleků a lanovek s širokou nabídkou, v Harrachově pak i světoznámé skokanské můstky. Areály jsou vybaveny technickým zasněžováním a poskytují dokonale upravené sjezdové tratě, část z nich je připravena i pro snowboardisty, rodiny s dětmi si tu také přijdou na své. V Kořenově, Harrachově i v okolí je pravidelně v zimě upravováno na stovky kilometrů běžeckých tratí. V Harrachově lze nastoupit na Krkonošskou lyžařskou cestu, v Kořenově je nástup na Jizerskou magistrálu a zároveň na upravovanou síť běžeckých stop „Krkonoše – lyžařský běžecký ráj“. Součástí je zhruba 30 km tratí v okolí rozhledny Štěpánka. Na Tanvaldsku jsou připraveny v hojném počtu cyklotrasy. Místo je ideální svým nástupem na cyklotrasy jak v Jizerkách, tak v Krkonoších, kde se rozvijí projekt „Krkonoše ze sedla kola“.

Schwantnera, který se v Královci 27. srpna 1890 narodil. Zdejší plastika je jednou z mála, která se na veřejném prostranství dochovala. Z jeho prací na Žacléřsku můžete vidět restaurovanou kašnu u Vily Křenov a sochu Krista před hřbitovem v Žacléři. Drobné plastiky jsou i v žacléřském muzeu. Zajímavý výlet, nejlépe na kole, vede z Královce po modře značené stezce přes osady Černá Voda a Bobr. Poznáte místa, kde dávnou zemskou branou po prastaré obchodní stezce ze Slezska do českého vnitrozemí mnohokrát v našich dějinách pronikla nepřátelská vojska. Odbočte ke státní hranici na Růžový palouček.

VÝCHODNÍ KRKONOŠE

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a Královéhradeckým krajem.

Jestli si rádi hrajete a zároveň poznáváte krásná zákoutí krkonošské přírody, přijďte do východních Krkonoš a zapojte se do turistické hry Putování Krakonošovým královstvím. Pravidla: Hra je určena dětem i dospělým, malým i velkým návštěvníkům Krkonoš. Soutěž probíhá celoročně, počínaje letošní letní sezónou po dobu nejméně pěti let, tedy minimálně do roku 2010. Účast ve hře je podmíněna zakoupením „cestovního glejtu“ - pasu Krakonošova království, buď v provedení pro děti nebo pro dospělé. Oba „glejty“ jsou rovnocenné. Princip: Putování Krakonošovým královstvím je turistickou hrou, v níž pro získání odměny musí účastník „nasbírat“ do cestovního glejtu nejméně 20 Pro rodiny s dětmi je vhodný nenáročný okruh okolo Štěpánky. Na čtrnácti kilometrech nabízí výhledy na Krkonoše, horu Tábor, Český ráj s Kozákovem, Bezděz, Lužické hory, dominantní Ještěd a Jizerské hory s nádherným pohledem na horu Jizera. S tolika panoramaty na tak malém úseku patří mezi rarity. Zdatnější cyklisté využívají přímé spojení cyklotras s Českým rájem nebo se sousedním Polskem. Loni byl otevřen turistický hraniční přechod Jizerka – Orle. Tím byly propojeny Jizerské hory a Krkonoše přes polské území bez nutnosti sjíždět či scházet do údolí. Na závěr vám doporučujeme kulturní památku: Zubačku - ozubnicovou železniční trať Tanvald – Kořenov – Harrachov. Vyjížďku vláčkem by neměl nikdo vynechat. Čeká vás několik tunelů, pohodlné stoupání, překonání 28 metrů vysokého jizerského viaduktu a netradiční zážitky. Přijďte se na vlastní oči přesvědčit o krásách těchto míst. Uvidíte, že se sem budete rádi vracet. www.krkonose.eu • www.ergis.cz

Strana 3 Tady v roce 1628 odcházel do nucené emigrace jeden z nejslavnějších exulantů, představitel českých generací, zakladatel didaktiky, Jan Amos Komenský. Lampertice jsou od 16. století spojené s těžbou černého uhlí. Do roku 1992 se tu fáralo v jednom z nejstarších kamenouhelných dolů v Čechách. Mnoholetou činnost připomínají technické památky. Jedna z vycházek vede kolem těžní věže jámy Jiří z 19. století. Je chráněnou stavbou. Zlatá Olešnice v minulosti spojovaná s těžbou drahého kovu se pyšní nejstarší dochovanou památkou regionu kostelem svaté Kateřiny. Před několika lety stavbě ze 17. století hrozilo zřícení. Přičiněním místních lidí a starousedlíků s podporou Česko-německého fondu budoucnosti a Programu záchrany architektonického dědictví se ji podařilo zachránit. V okolí Olešnice je rozeseto mnoho pevnůstek, které byly součástí pohraničního opevnění z doby před 2. světovou válkou. Linie bunkrů graduje betonovou tvrzí Stachelberg mezi Žacléřem a obcí Babí u Trutnova, vybudovanou v letech 1935 až 1938. V pevnosti T73 v létě najde-

te otevřenou muzejní expozici a přístupný podzemní labyrint chodeb. Žacléř je označován východní branou Krkonoš, na Rýchory se vzácnou květenou je to odtud jen kousek. Cestou potkáte v zimě i v létě skotský náhorní skot chovaný v blízkosti Rýchorské boudy. Sídlí tu i Středisko ekologické výchovy Správy KRNAP. Nabízí celoroční program pro rodiny s dětmi, studenty a další zájemce o přírodu. Pro kolemjdoucí je od středy do neděle otevřený bufet. Na hlavní trase je po mnoha letech v provozu zajímavý hostinec Hubertus v osadě Rýchory Vízov. Při toulkách pěšky, na kole i na běžkách zaujme řada památek. Smírčí kříže pamatují dobu gotickou, množství kamenických prací od neznámých autorů až po věhlasné mistry zdobí křižovatky cest, náměstí i různá zákoutí. Barokní mariánský sloup uprostřed Rýchorského náměstí je opět dílem Jiřího F. Pacáka. Před více než sto lety naaranžované zkamenělé dřevo araukarity připomínají hornickou minulost města. Zaujme vás zdejší architektura. Řada starých domů si uchovala původní podloubí a střed města až po zámek, přestavěný ze středověkého strážního hradu, je chráněnou památkovou zónou. Nezapomeňte navštívit regionální muzeum v Žacléři na Rýchorském náměstí. Tam se seznámíte se zajímavou historií regionu a budete moci obdivovat mnoho krásných předmětů z dávné i nedávné minulosti.

Hrajte si v Krakonošově království razítek partnerů Krakonošova království, jimiž jsou podnikatelé poskytující služby v oblasti cestovního ruchu, z minimálně pěti různých měst a obcí. Získání razítka je možné v souvislosti s návštěvou či využitím služeb partnerů Krakonošova království. Seznam partnerů Krakonošova království (razítkovacích míst) získáte v informačních centrech v katalogu Krakonošova království a na www.krakonosovokralovstvi.cz nebo www.vychodnikrkonose.cz. Jsou označeni dřevěnou deskou s logem Krakonošova království. Cestovní glejty prodávají a odměny za nasbíraná razítka vydávají informační centra, která jsou rovněž označená dřevěnou deskou s logem Krakonošova království. Najdete je v Trutnově, Mladých Bukách, Svobodě nad Úpou, Janských Lázních, Černém Dole, Horním

JILEMNICKO Jilemnice a okolí nabízí v letní sezóně širokou škálu různorodého vyžití. Ať už je to agroturistika, cykloturistika, pěší výlety nebo výlety za poznáním. Každý si z nabídky určitě vybere. Agroturistiky, jízd na koni a farmářského prostředí si užijte na farmě Hucul na úbočí svahu Janovy hory ve Vítkovicích v Krkonoších, na ranči Montara v horní části Čisté u Horek, ranči Kocanda ve Mříčné nebo na ekofarmě u Kotyků v Roztokách u Jilemnice. Na cykloturistiku se můžete vydat po méně náročných trasách v okolí Jilemnice a cestou se obdivovat podkrkonošským chalupám s krásnými lomenicemi, nebo můžete vyzkoušet pravé horské stoupání. Tipy na výlety s mapou a zajímavostmi najdete v jilemnickém Informačním centru.

Maršově, Malé Úpě a v Peci pod Sněžkou. Za nasbíraná razítka si můžete vybrat odměnu (do vyčerpání zásob): a) bavlněné tričko, igelitovou tašku, propisovací tužku b) DVD propagační film o východ ních Krkonoších, igelitovou tašku, propisovací tužku c) bavlněné tričko, hrníček d) DVD propagační film o východních Krkonoších, hrníček Pořadatel si vyhrazuje právo upravit pravidla i podmínky soutěže v průběhu jejího trvání. Svazek obcí Východní Krkonoše 542 26 Horní Maršov 102 tel.499 874 156 fax: 499 874 117 mobil: 731 183 920, 739 055702 e-mail:[email protected] http://www.vychodnikrkonose.cz Tipem pro pěší výlet může být naučná stezka „Jilemnice známá neznámá“. Nenáročná 8,5 kilometrová trasa začíná na jilemnickém náměstí a provede vás po všech zajímavostech. Výlet můžete spojit s prohlídkou Krkonošského muzea Správy Krnap se stálou expozicí lyžování, expozicí historie západních Krkonoš a zdejší lidové kultury nebo s prohlídkou unikátního souboru lidové architektury ve Zvědavé uličce. Od poloviny června do poloviny září informační centrum zajišťuje prohlídky unikátních opakovacích odbíjecích hodin na radniční věži. Dalším tipem na výlet může být kamenná rozhledna na Předním Žalém. Navštívit můžete i renesanční zámek v Horní Branné nebo hrobku sv. Kříže, jenž je rodinnou hrobkou rodu Harrachů. Dále zříceniny Štěpanického hradu nebo hradu Levín.Mikroregion Jilemnicko je místem pro příjemnou aktivní i klidnou dovolenou.

Strana 4



Krkonošský národní park pro vás Jen co sníh sejde z cest, jen co ptáčci zapějí své trylky a slunce prohřeje vzduch, se do hor vydávají první turisté. Navléknou pohodlně vyšlápnuté pohorky, natáhnou odolnou větrovku, do batohu pro jistotu přihodí čepici, rukavice ale i opalovací krém a kráčejí vstříc vrcholu. Cesta ubíhá pod nohama a oni se kochají nádhernými výhledy. Na odpočívadle nasytí tělo. U informačního panelu občerství duši. Slunce krásně svítí a všichni mají dobrou náladu. Stačilo by málo a mohli bychom tento článek začínat takto: Turisté musí v cestě klopýtat přes kameny. Když se chtějí občerstvit,

sednou do vlhké trávy a za celý den se nedozví vůbec nic o té kráse, která je obklopuje. Přidá-li se k tomu špatné počasí, tak by dobrou náladu měl jen málokdo. O to, aby návštěvníci hor měli dobrou náladu, se stará několik desítek pracovníků Správy Krkonošského národního parku. Turisté nejčastěji potkají strážce parku. V uniformě se stávají velvyslanci organizace. Návštěvníkům podají „pomocnou ruku“, poradí s plánem cesty nebo vysvětlí dění v okolní přírodě. Každý z nich je opravdovou studnicí informací o Krkonoších. Po horách se nepohybují pouze ukáznění návštěvníci a tak mají strážci povinnost

Rekonstrukce turistických cest Extrémním klimatickým podmínkám jsou vystaveny cesty vrcholovými partiemi hor. Turisté, cyklisté, občasný provoz zásobovacích vozidel, letní sucha i prudké lijáky, třeskutý mráz a prudké slunce v kombinaci se silným větrem způsobují, že i kvalitní povrch na silnici má kratší životnost, než kdekoliv jinde. Ovlivňuje to i skutečnost, kdy v minulosti byl na opravy cest používán nepůvodní materiál s obsahem zásaditých složek. Ty způsobují změny půdního prostředí. Proto leckde podél cest vidíme rozrůstající se nepůvodní druhy rostlin, jako pcháč nebo kopřivy. Možností, jak postupně obnovovat dřívější rovnováhu, je nepůvodní stavební materiál nahradit žulou nebo krystalickými druhy břidlic. Správa Krkonošského národního parku každoročně části turistických cest rekonstruuje.

V nedávno uplynulých letech to byly úseky z Pece pod Sněžkou na Luční horu, zelená turistická trasa na Výrovku a červená z Výrovky na Luční boudu. Dále asfaltová silnička Děvín – Richterovy boudy, část neasfaltového úseku České cesty od rozcestí U Čtyř pánů k prameni Labe až po Českou budku, asfaltová silnice Vrbatova bouda k rozcestí U Čtyř pánů. Úseky přes Úpské rašeliniště, Koňskou cestu úbočím Luční hory, od rozcestí U Čtyř pánů do Kotelského sedla, nebo asfaltová cesta ze Zlatého návrší k rozcestí U Čtyř pánů. Cesty jsou pěkně upravené, je příjemné chodit v místech, kde kdysi, v počátcích rozvoje turistického ruchu v Krkonoších bývalo - a dnes je opět - dláždění přírodním kamenem. Návrat k technologii, kterou už před 100 lety používali horalé.

Pětadvacet památných stromů Na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma si můžeme prohlédnout pětadvacet památných stromů mimořádného vzrůstu nebo stáří. Památným (stromem nebo stromořadím) je podle zákona o ochraně přírody a krajiny vyhlášen ten strom, který vyniká svým vzrůstem, věkem nebo charakteristickou krajinnou dominantou, či zvlášť cennou nepůvodní dřevinou. Památným je i strom připomínající historické události nebo se k němu dokonce váží různé pověsti a báje. Mezi nimi je nejvíce lip. Zajímavá je například i stoletá třešeň v Horním Lánově (byla vyhlášena v listopadu 2004, mimořádná je svým stářím), vrba v Černém Dole (v centru obce u potoka nedaleko hotelu Aurum) je stará zhruba 250 let a vyrůstá v nadmořské výšce 620 metrů nad mořem což je ojedinělé. Jilm u

Harrachovky (najdeme v centru Harrachova, naproti stejnojmennému hotelu). Za pozornost stojí dub v Jablonci nad Jizerou (těsně vedle hlavní silnice u cestyk nádraží,

dohlížet na dodržování zákonů a nekompromisně trestat toho, kdo by chtěl přírodu Krkonoš ničit. O naši pohodlnou chůzi se starají cestáři. Mají za úkol zajistit, aby cesty v horách měly řádně pročištěné odvodňovací stružky a svodnice, usměrňující proudy vody při deštích. V případě potřeby provádějí opravy. Práce to vůbec není jednoduchá. Musejí se postarat o více než 800 km krkonošských turistických chodníků. S většími stavebními pracemi na cestách Správě parku pomáhají externí firmy. Upravují kamenité horské chodníky, aby chůze po

Pohled na Kotel (1435 m n. m.)

nich byla bezpečná. Je to práce s vysokým podílem ruční zručnosti. Z důvodu unikátní okolní přírody je tu značně omezena nebo vyloučena pomoc strojní mechanizace. Často používaná je tradiční metoda tzv. štětování, tj. na výšku rovnané a následně vyklínované kameny. Práce stejně namáhavá jako před sto lety. Turisté v terénu se často setkávají s výrobky dílny dřevovýroby Správy KRNAP. Kam se podíváte najdete rozcestníky, lavičky a stoly odpočívadel, dětská hřiště, informační panely nebo směrovky.

Botanické zahrádky Je označení pro bujnou a pestrou přírodu na svazích krkonošských ledovcových karů. Jsou výsledkem pozoruhodné souhry větru, sněhu, lavin a dávných ledovců. Na hranách a v závětří „krkonošských jam“ karů se z návětrných svahů i náhorních plošin ukládá obrovské množství sněhu a pravidelně se sesouvají sněhové laviny. Lavinové svahy proto neosídlil vysoký les, jen houževnaté keře a byliny. Druhová pestrost je veliká. Stín lesa by nikdy neumožnil takové společenství rostlin a živočichů jako světlo, slunce, závětří a dostatek vlhkosti z dlouhodobě ležících sněhových polí lavinišť. Odedávna sem vítr přenáší semena rostlin, drobné živočichy, z blízkých i vzdálenějších míst částečky půdy. Funguje tu jakési „biologické smetiště“, fenomén, objevený pro světovou vědu poprvé právě v Krkonoších. Naši předci znali tato místa dávno před příchodem vědců. Sbírali léčivé byliny, jejichž pestrost nedovedli vysvětlit jinak, než pomocí pověr a mýtů. Tak vznikly názvy jako Krakonošova či Čertova zahrádka pro místa v Úpské jámě a Obřím dole, Kotelská zahrádka ve Velké Kotelní jámě. Schustlerova zahrádka na svazích Pančavské

jámy byla pojmenovaná na počest významného krkonošského badatele profesora Františka Schustlera. Mnohá další místa zůstávají dosud nepojmenována. Například bohatá zahrádka Krkonoš v Čedičové rokli v Malé Sněžné jámě na svůj název ještě čeká. Ze stovek druhů rostlin v krkonošských botanických zahrádkách jmenujme z endemitů (rostlin vyskytujících se pouze tam a nikde jinde na Zemi): jeřáb krkonošský, z alpínských druhů: kopyšník tmavý, koniklec jarní, střemcha skalní, kuřička Gerardova, lomikámen vstřícnolistý, lomikámen mechový, sasanka narcisokvětá, jinořadec kadeřavý, prvosenka nejmenší a desítky dalších. Rozmanitost se netýká jen květeny karů. Stejně pestré je složení zvířeny, zejména hmyzu. Neživá příroda má v karech unikátní projevy zvláštní typy půd, vývěry teplého vzduchu ze sutí, zvláštní tvary tajícího sněhu známé ze světových velehor, velkolepé divadlo sněhových lavin, mrazové zvětrávání, apod. Právem jsou tato místa přísně chráněna a jejich prohlídka je možná pouze z okolních turistických stezek.

jasan ztepilý ve Volském Dole u Špindlerova Mlýna (vyrůstá nedaleko horní stanice malého lyžařského vleku, asi 500 metrů severním směrem). Od roku 1979 je památným stromem. Z důvodů, které v té době k vyhlášení vedly, vyjímáme: „Navrhovaným předmětem ochrany je ja san ztepilý

rostoucí v nadmořské výšce 850 m n.m. Je to místo dalekého výhledu do kraje. Jedná se o zatím jediný známý jasan těchto rozměrů v Krkonoších.“ Stáří stromu bylo odhadováno na cca 180 let, výška asi 20 metrů, obvod kmene téměř 5 metrů. Nejmladší z památných stromů špindlerovskou jedli důvěrně znají obyvatelé i návštěvníci města. Roste na náměstí, jehož je důstojnou dominantou. Jedle bělokorá je jednou z původních dřevin Krkonoš a z lesních porostů téměř vymizela. Správou KRNAP byla památným stromem vyhlášena 1. února 2005.

je významný stářím, které je odhadováno na 250 let), www.krkonose.eu • www.ergis.cz

Důvodem, proč Správa KRNAP za poslední roky investovala do infrastruktury ve prospěch turistiky desítky milionů korun, je hlavně ochrana přírody. Nabídneme-li turistům pohodlnou cestu, nebudou vyšlapávat stezičky a zkratky v cenné krkonošské přírodě. Proto mají informační panely, odpočinková místa i dětská hřiště s ekologickou tematikou ryze osvětový charakter. Ceníme si toho, že lidé neničí, čeho si váží.

Kamenní “mužíci“ do Krkonoš nepatří V nejvyšších partiích Krkonoš se objevují „mužíci“ pyramidy postavené z volně ležících kamenů. Turisté, dávající prostor tvůrčí aktivitě, si neuvědomují, že na hřebenech Krkonoš nevratně poškozují povrchové geomorfologické tvary. Taková místa nalezneme například v západních Krkonoších na Vysokém kole, ve východních Krkonoších na Luční a Studniční hoře. Návštěvní řád Správy KRNAP sem zakazuje vstup. Poškozovány jsou lokality východně od Sněžky na Obřím hřebenu. Neukáznění návštěvníci tu vybudovali několik stovek „mohyl“. Na mnohé spotřebovali velké množství ležících kamenů. Jejich přemísťováním dochází k nevratnému poškození nebo úplnému zničení části strukturních půd, které tisíce let formoval mráz a led. V dnešní době umíme vypěstovat či přesadit většinu květin, ale přírodní jevy „uměle“ neudělá ani ten největší odborník. RNDr. Milena Kociánová, odborná pracovnice Správy KRNAP, uvedla: „Mrazové půdy jsou dokladem tundrových až mrazivých pouštních podmínek ve střední Evropě z dob ledových. Odborníci jejich stáří odhadují na desítky až stovky tisíc let. Z mezinárodního pohledu je jejich hodnota obrovská. V zahraničí se nejbližší podobné lokality nacházejí ve Skandinávii a ve Skotsku. Právě ve srovnání s nimi jsou Krkonoše nejjižnější, izolovanou, takřka reliktní oblastí jejich výskytu. Na území našeho státu najdeme podobné lokality pouze v Jeseníkách.“ S kamennými pyramidami se setkáme v zemích, kde neexistuje značení cest. V Česku postrádají smysl. Díky Klubu českých turistů je tu nejkvalitnější a nejpropracovanější systém turistického značení na světě. Když v Krkonoších potkáte nebo uvidíte někoho, kdo kamenné mužíky staví, prosíme, poučte ho nebo mu věnujte tento článek.



Vysoké kolo 1506

Malý Šišák 1440

Strana 5

Sněžka 1602

Pomezní Boudy Harrachov

Vydejte se po hřebenech... „Cestou přátelství“ Bezmála osmadvacet kilometrů měří hřebenová cesta, která vznikla v letech 1881 – 1886. Turistická trasa byla ve druhé polovině dvacátého století, po podepsání pohraniční turistické konvence, pojmenována „Cestou československo – polského přátelství“. Překračování státní hranice je možné pouze v místech, která k tomu jsou určena.

pramen Labe s boudou Pod Violíkem na polské straně.

živočichů, ale i tam najdeme například střevlíky

• Sněžné jámy (Velká 1240 m n.m. a Malá 1175 m n.m., horní okraje jam 1490 m n.m.)

Vydejte se s námi na středně náročnou trasu, která za jasného počasí nabízí široké panoramatické výhledy jak do Čech tak do Polska. Nezapomeňte si vzít občanský průkaz nebo cestovní pas. • Harrachov (686 m n. m.) Jeho součástí jsou osady Nový Svět, Rýžoviště, Janov a Mýtiny. Od počátků turistiky patří mezi významná střediska. Byl založen v 17. století, dostal jméno po hraběti Ferdinandu Bonaventurovi z Harrachu, který roku 1701 zakoupil jilemnické panství. Vznik Harrachova, stejně jako osídlení na Ryzím potoce, souvisí se vznikem sklárny na Novém Světě v roce 1712. Dnes je sklárna spolu s pivovarem zajímavým harrachovským turistickým cílem. • Mumlavský vodopád Je nejvodnatějším krkonošským vodopádem s výškou osmi metrů. Na jeho úpatí jsou v žule vymleté obří hrnce, prohlubně vzniklé erozí vody. Představují jeden z nejcennějších objektů neživé přírody Krkonoš. •Vosecká bouda (1250 m n. m.) byla postavena po ukončení hraničních sporů mezi domácí a slezskou šlechtou před rokem 1743. Zvyšující se turistický ruch a snahy hraběte Harracha rozšířit zákaz pastvy v lese i na území nad jeho horní hranicí vedl v roce 1896 ke stržení staré chatrné boudy a vybudování nového stavení určeného pro ubytování hostů. Nynější podobu objektu přinesla další přístavba až po druhé světové válce. • Tvarožník (1320 m n. m.) je osamocená skalka několikametrového tvaru „viklanu“. Patří do rodiny žulových skalních výchozů. Nedaleko Tvarožníku směrem k Jínonoši je další skalka stejného původu se jménem Svinské kameny. Nejen v těchto místech můžeme pozorovat hejna tažných ptáků. • Violík (1472 m n. m.) je nejvyšší dvacetimetrový skalní výchoz v Krkonoších. Jeho vznik daleko víc než u jiných podobných útvarů ovlivnilo mrazové zvětrávání. Rozvíjející se obchodní kontakty mezi obyvatelstvem na obou stranách Krkonoš si vynutily vznik obchodních stezek. Mezi nejstarší patří Česká stezka, v jejíž trase vedou i současné turistické cesty. Jedna z nich spojuje mj.

jsou velkolepým dílem přírodních sil. Hloubka karu je v případě Velké Sněžné jámy 250 metrů. Sněžná jezírka hluboká jeden a půl metru vznikla při odtávání ustupujícího ledovce a jsou hrazena morénovými valy. Vítr v karech neshromažďuje jenom sníh, ale i úrodnou zeminu, semena rostlin, která přináší i z velkých vzdáleností. Proto můžeme v jamách najít severské, vysokohorské, ale i teplomilné rostliny. Sněžné jámy jsou domovem několika endemitů (vyskytují se pouze tam a nikde jinde na Zemi). Charakteristická silueta nad jámami, která připomíná krakovský královský zámek, přinesla boudě u Sněžných jam jméno Wawel.

a mandelinku lišejníkovou. Hmyz je pak potravou pro lindušku horskou, rehka domácího, ale i pro rorýse obecného. • Petrova bouda (1288 m n. m.) Na místě letní boudy bylo okolo roku 1811 zakladatelem Janem Pittermannem zřízeno horské stavení sloužící budnímu hospodaření. Proslavily ho jízdy na rohačkách do Špindlerova Mlýna a Jagniatkowa. V roce 1880 tam J. Pittermann podnikl první pokusy o zvládnutí jízdy na lyžích. V letech 1886-87 v sousedství staré Petrovky vyrostla dvoupatrová budova s balkonem a terasou.

a porosty borůvky. • Špindlerova bouda (1215 m n. m.) Nejstarší bouda pod slezským sedlem byla založena roku 1784. Častokrát se ve své minulosti potýkala s požáry, naposled v lednu 2005. V 19. století v ní byla dočasně umístěna jednotřídní škola. V roce 1914 byla povolena stavba horské silnice ze Špindlerova Mlýna a tím vzniklo rychlé spojení s centrem oblasti. Dne 24. září 1938 byla silnice obsazena při henleinovském puči. Po mnichovském diktátu přešel Špindlerovským sedlem do Čech pluk horských myslivců a obsadil Špindlerův Mlýn. Stejnou cestou přišla 9. a 10. května 1945 do Krkonoš část vojsk Rudé armády. V roce 2004 tam byl zřízen pěší a cykloturistický hraniční přechod do Polska. • Malý Šišák (1440 m n.m.) Asymetrický žulový vrchol je součástí pohraničního hřbetu. Jeho svahy jsou pokryty mocnými kamennými moři zčásti zarostlými klečí. Některé keře mohou mít stáří přes 200 let. Je však těžké stanovit stáří celého keře, protože ležící větve postupně zakořeňují a prorůstají do okolí. Společnost keřům kosodřeviny dělá borůvčí, nebo například podbělice alpská, jestřábníky, hořec tolitovitý a koniklec bílý. • Velký rybník (Wielki Staw 1225 m n. m., 6,5 hektaru a 23 metrů hloubky) Největší krkonošské jezero ledovcového původu. Jeho dno je tvořeno sutí, místy je i písčité.

• Luční bouda má mimořádné postavení v historii pohoří. Neleží přímo na trase „Cesty česko - polského přátelství“, ale jde patrně o první obydlí na samém hřebenu Krkonoš. Vznik Luční boudy je datován k roku 1623. Byla zřízena při staré obchodní stezce spojující Čechy se Slezskem. Její význam dokládá častá obnova po mnoha ničivých požárech či sněhových kalamitách. O prioritu ji nepřipravil ani říjnový požár ve dnech mobilizace v roce 1938. Dnes je Luční bouda v soukromých rukách. • Jihozápadní úpatí Sněžky Z kamenné vyhlídky prohlédneme široké panorama, úpatí Sněžky a Obřího dolu. Do údolí Obřího dolu strmě spadající svahy největšího krkonošského karu – Úpské jámy. Na trvale lavinových drahách rostou vzácné druhy rostlin a dřevin. Nad porosty kosodřeviny ve východním svahu Studniční hory je louka, barevně odlišná od okolního terénu. Jmenuje se Krakonošova zahrádka. Nepřeberná řada rostlinných druhů ji řadí mezi nejbohatší naleziště krkonošské flóry. • Vrchol Sněžky (1602 m n. m.) Nejvyšší česká hora má na Krkonoše neobvykle špičatý tvar. Vytvořily ho ledovce svírající horu ze tří stran a zpětná říční eroze. Přes extrémní klimatické podmínky tu žije řada unikátních organismů. • Obří hřeben Spojuje Sněžku a Svorovou horu. Rozmezí smrkových porostů a kosodřeviny v této nadmořské výšce nazýváme alpínskou hranicí lesa. Zatímco v údolích dosahují smrky až pětatřicetimetrové výšky, v okolí alpínské hranice lesa jen pět až sedm metrů. Důvodem jsou extrémně náročné klimatické podmínky.

• Vysoké kolo (1506 m n. m.) Suťové terasy na tomto hraničním vrcholu upoutají na první pohled. Tvoří tři až pět dobře vyvinutých plošin, v Krkonoších velmi typických. Terasy vznikly ve studeném podnebí doby ledové postupným zvětráváním skalních svahů. Nadmořská výška i charakter vegetace řadí Vysoké Kolo mezi vrcholy alpínského stupně. Roste tu vřes, plazivé formy smrku, vranec jedlový. Extrémní klimatické podmínky vyhovují životu různých druhů hmyzu. • Dívčí (1414 m n. m.) a Mužské kameny (1416 m n. m.) Dívčí kameny jsou skupiny skal na pohraničním hřebenu. Byly prý nazvány na památku smrti pastýřky, která zahynula nedaleko na Dívčí louce. Do povrchu první skupiny skal jsou vyhloubeny okrouhlé mísy o průměru několika decimetrů. Jejich vznik není zcela jasný. Přes 50 m dlouhá a 12 m vysoká skalní kulisa Mužských kamenů vznikla podobně jako kameny Dívčí díky erozi. Jejich název je zřejmě výrazem citů starých horalů pro symetrii. Dívčí kameny nalézají svůj logický protějšek. Drsné klima omezuje počet žijících

odpovídá například švýcarskému Silser-See, ležícímu zhruba o 600 metrů výše.

• Svorová hora (1410 m n. m.) Kryjí ji klečové porosty, na nichž šišky zrají až dva roky. Můžeme pozorovat lindušku luční, ale i skřivana polního, stejně jako na mnoha dalších místech Krkonoš. • Soví sedlo (1164 m n. m.) Nachází se mezi masivy Svorové hory a Tabule. Jsou tam zastoupeni ptáci typičtí pro vyšší polohy Krkonoš. V lesích hýl obecný a rudý, ze savců rejsek horský, hraboš mokřadní a podzemní. • Čihadla (1217 m n. m.) Nejnižší místo Slezského hřebenu. Na podmáčených plochách se místy vytvořila malá rašeliniště. Velká vichřice v roce 1966 na české straně Krkonoš polámala 420 hektarů smrkového lesa. Na lesní porosty dlouhodobě negativně působil imisní spad. Na holinách se rozšířila třtina chloupkatá www.krkonose.eu • www.ergis.cz

• Malý rybník (Maly Staw 1183 m n. m., 2,9 hektaru, 6,5 metrů hloubky) Spolu s Velkou Sněžnou jámou jsou kotle nad Velkým a Malým rybníkem nejdokonalejšími karovými formami v polských Krkonoších. Voda obou rybníků je jantarově zbarvena a fyzikálními vlastnostmi připomíná alpská jezera zaledněná 190 dnů v roce. To

• Pomezní Boudy (1041 m n. m.) Základy osídlení obce Malá Úpa, v jejíž nejsevernější části se Pomezní boudy nacházejí, položili ve druhé polovině 16. století dřevaři. Rozmach turistiky je znát od konce 18. století. Od roku 1817 byly z Pomezních bud pořádány jízdy na rohačkách, které měly cíl v Kowarech na slezské straně hor.

Strana 6



Krkonoše od

Panoramatické výhledy z Benecka

Pivní slavnosti ve Vrchlabí Populární kulturně společenskou akci od roku 1998 připravuje Občanské sdružení Krkonošské pivní slavnosti Vrchlabí. Ze skromných začátků vyrostla akce, na kterou se dnes těší tisíce milovníků piva, dobrého jídla a skvělé zábavy. Na pivní slavnosti ve Vrchlabí přijíždějí také stovky zahraničních návštěvníků. Od 9 hodin kulturní program zaha-

juje vládce hor Krakonoš. Na pódiu se vystřídají různé hudební a pěvecké žánry od dechovky, folkloru, přes country music a rock-and-roll, po současnou pop-music. Vrchlabské náměstí se ten den a podstatnou část noci mění na jednu obrovskou pivnici, kde ochutnáte mok z osmi až deseti českých pivovarů. Při jejich výběru je kladen důraz na prezentaci menších regionálních výrobců piva. Mezi tradiční účastníky patří: „Primátor“ z Náchodu, „Opat“ Broumov, pivovary Svijany a Nová Paka, „Bernard“ z Humpolce, „Rychtář“ z Hlinska. Nechybí trutnovský „Krakonoš“. Nestává se často, aby „pivař“ na jednom místě ochutnal produkty tolika pivovarů. Pořadatelé chytře využili příležitost

k vyhlášení tzv. „Pivního referenda“. Každý návštěvník se vstupenkou dostává hlasovací lístek, který odevzdá do schránky u výčepu vybraného pivovaru. Ve večerních hodinách jsou pak výsledky referenda vyhlášeny. Vítězný produkt a jeho výrobce obdrží diplom a sošku vládce krkonošských hor. V průběhu dne je v řadě stánků pa-

Navštivte novostavbu kaple svatého Huberta v malebném koutě u Jindrovy skály v obci Benecko. Postavena byla v roce 2005 náhradou za zvoničku, zbouranou v 80. letech 20 století. Má eliptický tvar, s konvexně vykrojeným vstupním průčelím, ve štítu nad vchodem je reliéf s obecním znakem vytesaným do hořického pískovce. Na střeše kryté měděným plechem je vztyčena zvonička s cibulovou věžičkou a křížkem na vrcholu. Celková výška stavby je 12 metrů.

matováno nejen na dostatek jídla od pečeného selete, přes opékané klobásy až po čerstvé borůvkové koláče. Pro diváky jsou připraveny soutěže v kutálení pivních sudů a nebo pití piva na čas. Víte jaký je dosavadní rekord? Nejlepší muž zvládl tzv. „tuplák“ za 11,6 sekundy, nejlepší žena zvládla půllitr piva za 15,6 vteřiny. Devátý ročník „Krkonošských pivních slavností“ se letos koná v sobotu 12. 8. 2006 na náměstí T. G. Masaryka ve Vrchlabí. Nenechte si tuto událost ujít. Už nyní jste srdečně zváni. Pořadatel: Občanské sdružení „Krkonošské pivní slavnosti“ Vrchlabí. Bližší informace: i www.kpivnislavnosti.cz

Jedinné vítězství Rakouska v bitvě u Trutnova 1866

V létě 27. června 1866 nastupuje pruská armáda do pohraničních průsmyků na Trutnovsku a Náchodsku. Pokračuje do vnitrozemí. U Trutnova ji má zastavit 10. armádní sbor vedený podmaršálkem Ludvíkem Gablenzem. Ještě v týž den dochází ke krvavé bitvě, která se toho roku stává jedním z dílčích střetnutí prusko-rakouské války. Měla rozhodnout spor mezi oběma velmocemi: kdo sjednotí a ovládne rozdrobené Německo. Dne 3. července 1866 dochází k rozhodujícímu střetnutí. V jedné z největších bitev 19. století u Hradce

Králové vítězí pruské zbraně. Válka je rozhodnuta. Později se ukázalo, že bitva o Trutnov byla jedinou tohoto válečného konfliktu, kdy Rakousko porazilo Prusko. U příležitosti 135. výročí bitvy u Trutnova byla v červnu 2001 slavnostně otevřena naučná stezka „Den bitvy u Trutnova 27. 6. 1866“. V letní sezóně provoz zajišťují členové Klubu vojenské historie Trutnov. Od úvodní orientační tabule na Krakonošově náměstí se za čtvrthodinku chůze dostanete na výšinu Šibeník. Zde se vypíná památník 10. armádního sboru

Dobří obři v Hostinném Na městském znaku Hostinného jsou vyobrazeni dva obři. Přiblížíme vám jednu z pověstí o jejich původu. V místech, kde bylo založeno město Hostinné, žili před dávnými časy lidé nápadní ohromnou postavou. Ostatně dominantní sochy dvou obrů byly na věčnou paměť potomkům postaveny i na městské radnici. V kraji okolo Hostinného se dnes rozprostírá několik vesnic. Před dávnými časy jej již pokrývaly mohutné a husté lesy. Žila v nich divoká zvěř, vlci, medvědi, rysi a lišky. Všechna ta havěť v celém kraji vyvolávala nejistotu a nepokoj, poutníkům byla stejně nebezpečná jako lapkové a loupežníci. Když byli pocestní ušetřeni jednoho zla, hrozilo jim druhé. Snadno mohli zabloudit v hlubokých hvozdech a zemřít hladem i vysílením. To se také často stávalo. Aby učinili přítrž vší nejistotě, zvolili měšťané z Hostinného ze svých řad

dva silné a nebojácné muže ohromných postav pekaře a řezníka. Požádali je, aby procházeli krajem a pomáhali každému, kdo bude jejich pomoc potře bovat. Poslušní příkazů rady starších města,

známější jako Gablenzova mohyla. Během víkendových dní slouží u mohyly a Janské kaple průvodci z řad členů Klubu vojenské historie. Prohlídky interiérů obou objektů, ukázky historických zbraní a uniforem, ve srubu u Gablenzova památníku prodej propagačních materiálů, upomínkových předmětů a drobného občerstvení. V pracovních dnech kromě pondělí o letních prázdninách jsou průvodci pouze u památníku, na požádání zachránili mnoholidí před neštěstím. Vyznamenali se odvážnými a hrdinskými činy. Na jejich počest vděční měšťané postavili na hostinskou radniční věž téměř pětimetrové sochy obou ochránců. Ti dodnes střeží pořádek nejenom na náměstí a v jeho okolí, ale i vrcholnou událost kulturního života města - tradiční lidovou slavnost „PORCIUNKULE“, spjatou se životem františkánů v Hostinném. Koná se každou první sobotu a neděli v srpnu od roku 1684. Při letošním 322. ročníku ve dnech 4. – 6. 8. 2006 se můžete těšit na bohatý kulturní program, jarmark, pouťové atrakce a především na půlnoční sobotní rozhovor obrů. Ožívají a promlouvají k lidem. Následuje velkolepý ohňostroj doprovázený hudbou. Pořadatel: městské informační centrum, Náměstí č.p. 70, Hostinné. Bližší informace: ( 420 499 404 476 * [email protected] i www.hostinne.cz

www.krkonose.eu • www.ergis.cz

však návštěvníky doprovodí ke kapli a umožní její prohlídku. • květen, červen, září: soboty a neděle 13 - 18 hodin • červenec, srpen: úterý až neděle 13 - 18 hodin Průvodce je k dispozici v uvedených termínech v ostatních dnech po předchozí domluvě ( 605 787 892

Kaple je zasvěcena sv. Hubertovi, patronovi lovců a lesníků, s oltářním obrazem Miloše Gerstnera. Ústředním motivem je hubertský jelen s křížem mezi parohy, který se poprvé vyskytl na listině s beneckou pečetí z roku 1842. Každoročně, poslední víkend v červenci, je pořádána slavnost na počest sv. Huberta. Kudy k ní? Projděte se po vycházkové trase od centrálního parkoviště směrem na Horní Štěpanice, nebo směřujte své kroky podle zvuku zvonu. Uslyšíte ho každý den ráno v 7 hodin a večer ve 20 hodin. Od kaple je nádherný pohled na Kotel a horní část Benecka.



Strana 7

jara do podzimu Naučná stezka „VIA PIETTE“ V červnu loňského roku byla dokončena vycházková trasa vybavená naučnými tabulemi v okolí Svobody nad Úpou a Janských Lázní. Pojmenována je po bývalém osvíceném občanu Prosper Piette de Rivage – nazývaném „otec Krkonoš“, zanechavším po sobě tolik práce, že ji ani osmdesát uplynulých let nezahladilo. Vycházková trasa vás zavede ke kulturním památkám i do divočiny okolo Černohorského potoka. Překvapivě pestrý a zajímavý je úsek od Piettova pomníku

k Modrokamenné boudě. Cestou minete pomník německého romantického básníka Theodora Körnera, jedno z největších mravenišť v Krkonoších, sbírku hlavních deseti hornin Krkonoš, velký vápencový lom a zbytky dolu, kde se ve středověku těžilo zlato a jiné kovy. Při pěkném počasí projedete trasu v pohodě i na horském kole. Prosper Piette de Rivage (1846 - 1928) byl synem zakladatele papírny ve Svobodě nad Úpou. Vzdělanec a humanista, ale také úspěšný výzkumník a podnikatel,

pokračovatel rodových tradic výrobců papíru v Krkonoších. Označení „Otec Krkonoš“ si opravdu zasloužil. Jako nezištný a všestranný spoluzakladatel i dlouholetý pokladník „Krkonošského spolku“ patřil k významným osobnostem své doby. Podporoval a propagoval rozvoj turistického ruchu v Krkonoších. Bez jeho pomoci by nevycházel např. spolkový časopis „Krkonoše slovem a obrazem“ a řada tehdejších turistických map.

Genius loci - vzkříšení Žalý, Žalý... přepěkný jsi v dáli... Kamenná rozhledna se tyčí více než sto let na vrcholu hory Žalý. V zimě se k populární vyhlídce nejpohodlněji dostanete sedačkovou lanovkou z lyžařského areálu v Herlíkovicích u Vrchlabí. V létě nedlouhou turistickou cestou z Benecka. U zrodu rozhledny na Žalém stál německý klub turistů. Na 1019 metrů vysokém krkonošském vrcholu nejdříve postavili dřevěnou vyhlídku, kterou v roce 1889 nahradila ocelová konstrukce. V roce 1892 dal hrabě Jan Harrach rozhledně dnešní kamennou podobu.

Osmnáct metrů vysoká stavba nabízí jeden z nejkrásnějších panoramatických rozhledů v Krkonoších. Při jasném počasí ze Žalého uvidíte Kotel, mohylu Hanče a Vrbaty na Zlatém návrší, Medvědín, Černou horu i Sněžku. Výhled do vnitrozemí nabízí siluety Ještědu, Bezdězu, Ralska, Trosek i Zvičiny. Rozhledna je otevřena každý den od 10 do 16 hodin. Vyhlídkový ochoz zůstává uzavřen jen při velmi špatných povětrnostních podmínkách. Dospělí zaplatí 10 korun, děti od 5 do 12 let polovic. Vstupenku zakoupíte přímo v rozhledně nebo v protějším bufetu. Rozhledy po Krkonoších Stráž (782 m n. m) u Rokytnice nad Jizerou, Strážník (610 m n. m) nad Peřimovem, Štěpánka (958 m n. m) na vrchu Hvězda na rozhranní Krkonoš a Jizerských hor u obce Příchovice, Černá hora u Janských Lázní (1299 m n. m.).

Důl Kovárna pod Sněžkou Třetí návštěvní sezónu je zpřístupněn bývalý důl Kovárna v Obřím dole v Peci pod Sněžkou. Turisté, kteří se vypraví do podzemí, nachodí ve zpřístupněných štolách přibližně čtvrt kilometru. Na trasu se vydávají v zapůjčených pláštích, s přílbami a čelovými lampami. Na hodinové cestě podzemím Sněžky doprovázejí průvodci z České speleologické společnosti Albeřice, kteří důl šestnáct let prozkoumávali a připravovali pro otevření. Prohlídková trasa umožní ukázku starého způsobu dobývání rud s pomocí ohně nebo speciálního lešení pro dobývání rudy ze stropu i model středověkého rumpálu pro dopravu vytěženého materiálu. Vstupenky do podzemí si předem objednejte a zakupte v Informačním centru Veselý výlet v Peci pod Sněžkou. V podzemí můžete fotografovat.

Kapličky, boží muka a kostelíky v Krkonoších pozvolna získávají „nový plášť“. Řadu let zanedbávané historické památky opět postupně přinášejí radost a poznání svému okolí. Aby se nezájmem zašlapaná minulost našich kořenů znovu stala poselstvím dalších generací, o to se stará Občanské sdružení Zdravé Krkonoše. Jiří Daněk doplňuje: „Nejprve vytipujeme komu kaplička, boží muka nebo kostelíček s pozemkem patří a zda rekonstrukce bude vůbec možná. Pak v kronikách, archívech musíme prostudovat řadu historických záznamů, hovořit s pamětníky, získat a porovnat dobové pohlednice i fotografie. Vlastně vypátrat, jak památka původně vypadala.

Vypracování projektu je radostnou událostí, rozpočet obnovy už méně. Nejdůležitější a nejsložitější je získat finanční prostředky. Připravujeme grantové projekty, oslovujeme a spolupracujeme se soukromými osobami, firmami, institucemi, obecními a městskými úřady, Správou Krkonošského národního parku. Na řadu přicházejí skupinky nadšenců, kteří se s chutí pouštějí do práce: architekti, restaurátoři, kameníci, řezbáři a řemeslníci, kteří mají s opravami drobných památek i historických staveb velké zkušenosti. Snaží se skloubit staré osvědčené postupy s novými technologiemi.“ Odměnou všem jsou obnovené památky a u nich odpočinková místa s mnohdy krásnými výhledy do kraje.

Hudební Paseky nad Jizerou Původní lidová architektura je do značné míry určujícím neopakovatelným charakterem obce. Nejvíce jsou zastoupeny lidové typy staveb - roubené přízemní chalupy tzv. vysockého typu. Mnohé z nich jsou zapsány v seznamu kulturních památek. Nejcennější je stará škola z 18. století. Je velkým roubeným stavením s rázovitým výměnkářským přístavkem. Vyučovali v ní kantor Josef Šimůnek a pomocník Věnceslav Metelka, oba národní buditelé, kteří se zasloužili o kulturní rozkvět Pasek. Škola stojí v krásné přírodní lokalitě, v blízkém sousedství dalších památkově chráněných chalup. Kulturní život v Pasekách na Jizerou se začal rychle rozvíjet. V roce 1789 byl postaven kostel, www.krkonose.eu • www.ergis.cz

od roku 1791 pravidelné školní vyučování. Učitel Josef Šimůnek společně s Věnceslavem Metelkou hráli na kůru i na koncertech skladby vídeňských i českých klasiků. Svědčí o tom jejich bohatý notový archív. Stará tradice se dochovala do dnešních dnů. Zasloužil se o to Svatováclavský sbor, zajímavé pěvecké těleso České republiky a pořadatel tradičních „Paseckých hudebních slavností“. Jejich historie začíná v roce 1990. Podobu slavností pomáhal, společně s hudebníky, vytvářet Ivan Medek, publicista a bývalý kancléř někdejšího prezidenta Václava Havla. V roce 1991 navštívili slavnosti dirigenti Václav Neumann

a Jiří Bělohlávek. Pravidelně zde účinkují přední čeští sólisté a orchestrální hráči, zpěváci Jana Jonášová, Virginie Walterová, Zdena Kloubová-Puklická, Ivan Kusnjer a další. Základem stálého orchestru Akademie sv. Václava jsou hudebníci z České filharmonie, Českého komorního orchestru, Vlachova kvarteta a jejich přátelé. Pasecké hudební slavnosti každoročně v první polovině srpna pořádané Svatováclavským sborem trvají tři dny. Na závěrečné slavnostní mši svaté znějí některé z velkých děl duchovní hudby. Letošní „Pasecké hudební slavnosti“ se uskuteční 11. – 13. 8. 2006. Bližší informace: i www.svatovaclavskysbor.wz.cz Adresa sboru: 512 47 Paseky nad Jizerou 110, Czech Republic ( +420 481 52 37 38 * [email protected]

Strana 8



KRKONOŠE ZE Péčí svazku měst a obcí se rozvíjí projekt, který chce ukázat cykloturistům méně známé trasy v podhůří i mimo jádrové území národního parku. Vzhledem k tomu, že v letní sezóně 2006 došlo k dalšímu rozvoji Krkonošských cyklobusů, otvírají se nečekané možnosti, jak si užít turistiky na kole. Krkonoše těsně sousedí s Jizerskými horami a Českým rájem, které se vyznačují mírnějším převýšením a mnoha vhodnými komunikacemi pro cykloturisty. Doporučujeme využít nabídky nejdelší linky Krkonošských cyklobusů, která zajíždí až k vlakovému nádraží v Kořenově. Tato obec se zasloužila o vyznačení mnoha cyklotras pomocí pásového značení podle metodiky Klubu českých turistů. Na rozdíl od silničního značení (známé žluté tabulky se symbolem kola a číslem) se toto velmi podobá tradičnímu značení pěších tras. Je pouze větší (14 x 14 cm) a okrajové pruhy jsou žluté. Uprostřed je pruh barevný (červený, modrý, zelený nebo bílý) a směrovky jsou podobné jako na trasách pěších. Liší se barvou (jsou žluté) a nadpisem (CYKLOTRASY KČT). Nové značení podle metodiky KČT i další vybavení cyklotras vzniklo dále nově v Podkrkonoší. Následující popisované trasy a okruhy zvou právě na tyto cyklotrasy, které nabízejí nové méně známé kouty. Zatím nejsou tolik objevené a přitom nabízejí krásné pohledy na hory, velké množství zajímavostí a v neposlední řadě i příznivé ceny. Připomínáme, že Správa Krkonošského národního parku v roce 2005 opatřila svoje trasy novými žlutými směrovkami. Žacléřsko má svoje specifické značení - barevné puntíky ve žlutých čtverečkách.

Doporučujeme Schématickou mapu naleznete na str. 10 – 11. Na výlet se však ještě vybavte podrobnou cykloturistickou mapou.

1

Z Krkonoš do Jizerek (1, 1a, 1b)

Trasy vedou většinou po silnici, zpevněných a asfaltových komunikacích. Náročnější je krátký úsek Jizerka – Orle na variantě 1b, kde v okolí nového turistického hraničního přechodu je cesta ve špatném stavu a za mokra je v tomto úseku lépe sesednout z kola. Varianta 1a je dlouhá asi 17 km. Táhlé stoupání po silnici po cyklotrase č. 22 a dlouhý sjezd po kvalitní zpevněné cestě, kde je zelená cyklotrasa. Varianta 1b při ukončení v Kořenově u nádraží měří asi 28 km a při ukončení v Harrachově na autobusovém nádraží asi 30 km. Je náročnější na převýšení i terén a obsahuje již zmíněný náročnější úsek v okolí nového hraničního přechodu Orle. Od nádraží v Kořenově vyjedete po silnici, kde vede hlavní cyklotrasa č. 22 do Polubného. Odkud budete stále po silnici i cyklotrase č. 22 stoupat na parkoviště na Jizerce – Mořině, kam mohou také motorová vozidla. Varianta 1a z parkoviště u rozcestníku odbočuje vpravo a po zelené cyklotrase pokračuje sjezdem do údolí Jizery až do Martinského údolí. Zpět k nádraží v Kořenově dorazíte po modré cyklotrase a posléze po silnici, kde se opět setkáte s cyklotrasou č. 22. Varianta 1 b pokračuje z parkoviště Jizerka – Mořina dále po cyklotrase č. 22. Po asfaltové silničce sjedete do středu osady Jizerka. Zde odbočíte vpravo na žlutou pěší značku, pojedete kolem muzea a potom sjedete po panelové cestě k novému hraničnímu přechodu, k mostu přes Jizeru. Úsek je náročný, jedná se o prudké klesání a v závěru o neupravenou cestu. Doporučujeme sesednout z kola. Za hraničním přechodem se dáte po polském značení do osady Orle. Odtud vyjedete směr Jakuszyce po mezinárodní cyklotrase ER-2. Z té odbočíte vlevo na křižovatce pod vrcholem Dzial Izerski a podél, zatím stále nefunkční železniční trati, dojedete na turistický hraniční přechod Polana Jakuszycka – Mýtiny. Za přechodem vás na zelenou cyklotrasu dovede zelená pěší značka. Za

podjezdem pod tratí se musíte rozhodnout, zda se po zelené cyklotrase dáte vlevo a výlet ukončíte v Harrachově, nebo se dáte vpravo a kolem harrachovského nádraží pojedete prudkým sjezdem po zelené cyklotrase do Martinského údolí. Odtud vás modrá cyklotrasa a později cyklotrasa č. 22 dovede do výchozího místa před nádraží v Kořenově.

2

Na kole kolem Štěpánky (2, 2a, 2b)

Vyznačením hlavní cyklotrasy č. 22 a pásových značek v okolí Kořenova i s využitím cyklotras KRNAP vznikly četné možnosti cykloturistiky kolem nejznámější rozhledny západních Krkonoš – Štěpánky. Varianta 2a měří asi 24 km a je vhodná pro treková kola. Jediný problematický úsek je sjezd, který je veden po lesní cestě s náročným povrchem, je mezi Kořenovem – Tesařovým a nádražím v Kořenově kolem Zvoničky a Lesní chaty. Ten je možné vyloučit použitím málo frekventované silnice z Kořenova – Tesařovem do Polubného a zpět k nádraží Kořenov dojet po cyklotrase č. 22. Na variantě 2b, která je dlouhá asi 22 km, je ještě o něco náročnější úsek od hospůdky Na Perlíčku na Hvězdu, kde je červená cyklotrasa vedena po polní a lesní cestě. Trasu začněte u kořenovského nádraží a vydejte se po cyklotrase č. 22 směr Jilemnice. Projedete Dolním Kořenovem kolem závodu Cutisin. Nedaleko křižovatky Na Mýtě se k cyklotrase č. 22 přidá i cyklotrasa KRNAP č. 3. Dále pojedete nádhernou cestou po pravém břehu Jizery, které se říká Planýrka. Dorazíte do Pasek nad Jizerou. I když vás prostřednictvím cyklotrasa KRNAP č. 3 vede prudce vzhůru ke kostelu, my vám doporučujeme pokračovat dále po cyklotrase č. 22 až ke staré škole a na silnici. Zde odbočíte vpravo a krátký úsek pojedete po cyklotrase č. 4170. Na příští křižovatce se dáte opět vpravo a přejedete na modře značenou cyklotrasu. Vyjedete poměrně pohodlně kolem dolní stanice paseckých vleků do středu Pasek nad Jizerou, kde si určitě prohlédnete Památník zapadlých vlastenců a neopomenete se občerstvit. Dále vás povede modrá cyklotrasa v souběhu s cyklotrasou KRNAP č. 3 a budete po asfaltové

silničce stoupat mezi krkonošskými chalupami k chatě Bosna. U Bosny nezapomeňte sesednout z kola a pokochat se nádherným výhledem na západní Krkonoše a Podkrkonoší od nádrže, která slouží v zimě umělému zasněžování sjezdovek. Pro další úsek do Kořenova máte dvě možnosti. Při volbě trasy 2a se budete držet dále modré cyklotrasy v souběhu s cyklotrasou KRNAP č. 3. Pojedete lesem po jedné z nejkrásnějších cest v této části hor, které se říká Famberka. Pojedete lesem bez velkého převýšení a cestou vás překvapí nádherné průhledy na Jablonec nad Jizerou nebo Dolní Kořenov. Při volbě varianty 2b odbočíte vlevo u Bosny a po asfaltce přejedete k pravé krkonošské hospůdce Na Perlíčku. Tam kromě příjemného občerstvení najdete i rozcestník s červenou cyklotrasou. Pro cestu do Kořenova. zvolíte červenou cyklotrasu, která vás povede kolem Hutlerova kříže k chatě Hvězda. Zde budete v bezprostřední blízkosti rozhledny Štěpánka, z které se vám otevře nádherný pohled na západní Krkonoše, Jizerské hory a podhůří. Do Kořenova dorazíte stále po červené značce. Oba naše návrhy se sejdou v Kořenově - Tesařově před informačním centrem. Zpět ke kořenovskému nádraží vás bezpečně dovede modrá cyklotrasa kolem chaty Zvonice a Lesní chaty, která má terénní charakter nebo můžete použít silnici do Polubného, kde narazíte na cyklotrasu č. 22, po které sjedete také k nádraží Kořenov.

3

Na kole do Kraje zapadlých vlastenců (3a, 3b, 3)

Průjezd Krajem Zapadlých vlastenců je velice atraktivní pro milovníky muzeí a krkonošské historie. Na trase je muzeum – památník v Pasekách nad Jizerou, ve Vysokém, v Poniklé a v cíli Krkonošské muzeum Správy Krnapu v Jilemnici. Navrhujeme dvě možnosti začátků tras. Trasa 3a měří asi 41 km a začíná v Kořenově u nádraží. Využívá cyklotrasu č. 22. Pod Pasekami nad Jizerou přechází na cyklotrasu č. 4170 a po ní vede většinou po silničkách do Vysokého nad Jizerou. Nové značení umožňuje i alternativu 3b dlouhou asi 36 km, která začíná na náměstí v Rokytnici nad Jizerou. Nejprve vystoupáte po cyklotrase č. 22 nad město Zimní stranou. Nahoře přejedete na cyklotrasu č. 4174, po ní přes Stráž sjedete do Jablonce nad Jizerou a přes Tříč zase vyjedete do Vysokého nad Jizerou. Z náměstí budete pokračovat po cyklotrase www.krkonose.eu • www.ergis.cz

č. 4295. Po ní začnete sjíždět do údolí Jizery. Trasa, ale ze silnice odbočuje vpravo a po náročnější lesní cestě vede do osady Jilm. Stále po cyklotrase č. 4295 sjedete k Jizeře, přejedete hlavní silnici a obcí Poniklá, začnete opět stoupat. Za Jestřabím dorazíte na hlavní cyklotrasu č. 22, po které delším sjezdem dojedete po silnici do Hrabačova a po překročení křižovatky dorazíte až do centra města Jilemnice.

4

Do Bozkovských jeskyní a na Horní Pojizeří (4, 4a, 4b)

Z Jilemnice doporučujeme cykloturistům vyjížďku po husté síti značených cykloturistických tras na Horním Pojizeří. Je to kraj krásných dalekých rozhledů a hlubokých údolí. Základní varianta okruhu č. 4 měří asi 65 km. Lze ho absolvovat na trekovém kole. Počítejte s častým stoupáním i dlouhými sjezdy. Navrhujeme i obměny základní trasy. Pokud zvolíte z Jilemnice k Peřimovskému mostu terénní variantu 4a a dojedete okruh jako základní č. 4 ujedete asi 61 km a pokud zvolíte z Bozkova ještě variantu 4b, zkrátíte si trasu o 4 km. Zvolit můžete variantu č. 4 na jilemnickém náměstí a vydat se po cyklotrase č. 4171, z které odbočíte vpravo v Mříčné na cyklotrasu č. 4173. Milovníci náročnějších terénů mohou zvolit variantu 4a, použít pásově značenou zelenou cyklotrasu, která začíná na rozcestí U Labutě a vede kolem vyhlídky na Kozinci. K Peřimovskému mostu na cyklotrasu č. 4173 pojedete po modré cyklotrase. Od Peřimovského mostu vede okruh č. 4 po cyklotrase č. 4173 přes Dolní Sytovou, Roprachtice a Helkovice do Roztok u Semil, kde obdivovatele technických památek zaujme přístupný potoční mlýn. Z Roztok u Semil vás cyklotrasa č. 4173 dovede před Jesenný na křižovatku U Babety, kde odbočíte vlevo na cyklotrasu č. 4174 a dorazíte do Bozkova k parkovišti. Slouží návštěvníkům známých dolomitových jeskyní. V Bozkově můžete navštívit i kostelní věž, která je přístupná jako rozhledna. Z Bozkova můžete zvolit trasu č. 4b a pokračovat po cyklotrase č. 4174 přes Příkrý a Benešov u Semil do Loukova, kde pojedete kolem zajímavého Muzea techniky až na křižovatku s cyklotrasou č. 4175 nad Valdicemi. Jinak můžete jet základní okruh č. 4 a použít cyklotrasu č. 4174 jen do Podbozkova, přejet na cyklotrasu č. 4170 a kolem Sejkorské kapličky přes Bítouchov za výhledů do údolí Jizery dojet do Semil. Ze Semil použijte cyklotrasu č. 4175, která vás dovede přes Čikvásky, kde

rád maloval Vladimír Komárek, také na křižovatku nad Valdice. Odtud okruh č. 4 pokračujte po cyklotrase č. 4175 přes Kundratice na křižovatku s cyklotrasou č. 4171. Po ní se dáte vlevo a za krásných pohledů na panorama západních Krkonoš dorazíte přes Mříčnou zpět do Jilemnice. Doporučený cykloturistický výlet lze krátit, když využijete novou linku turistických autobusů Jilemnice – Semily – Kozákov.

5

Jilemnickem křížem krážem (5)

Cykloturistický okruh kolem Jilemnice, který jsme označili jako okruh č. 5, měří asi 25 km. Začíná v Jilemnici na rozcestí U Labutě, kam vás z náměstí dovede cyklotrasa č. 22 směr Rokytnice nad Jizerou. Začnete po zelené cyklotrase výjezdem na Kozinec s výhledy na Krkonoše. Po zelené dojedete k rozcestníku pod Kozincem, kde přejedete na modrou a mezi poli a lesem přes Roztoky u Jilemnice a Martinice dojedete do Horní Branné. Zde přejdete na zelenou, která vede kousek v souběhu s cyklotrasou č. 22, po které můžete dojet po silnici do Jilemnice a okruh si zkrátit. Pokud okruh č. 5 budete absolvovat celý, držte se zelené. Okruh obsahuje hodně nezpevněných úseků, ale dá se projet i na trekovém kole.

6

Za poklady evropského geoparku Český ráj (6)

Na podzim v roce 2005 byl založen první evropský geopark v České republice pod názvem Český ráj. Pro množství geologických zvláštností bylo do území geoparku začleněno i okolí Jilemnice a Nové Paky, kde je známá Klenotnice drahých kamenů a zkamenělin. Navrhujeme vám v trase č. 6 dlouhé necelých 20 km optimální spojení těchto měst pro cykloturisty. Z Jilemnice vyjedete po cyklotrase č. 4171 směr Lomnice nad Popelkou, po které pojedete až na křižovatku u Kruhu. Zde přejedete na cyklotrasu č. 4175. Stále po silnici projedete Kruhem, serpentinami u Karlova s nádhernými výhledy na Krkonoše a přes Starou Paku dorazíte do Nové Paky.

7

Po novém značení neznámým podhůřím (7, 7a, 7b, 7c)

Nové proznačení podhůří umožnilo propojení stávajících cyklotras,



Strana 9

SEDLA KOLA které již byly vyznačeny v Horním Pojizeří a na Podzvičinsku. Navrhujeme vám projížďku po málo známých koutech, kde najdete samotu, klid i sympatické ceny. Základní trasa č. 7 je dlouhá asi 50 km, vede stále po asfaltových komunikacích, které však někde nejsou v ideálním stavu. Z Jilemnice vyjedete po cyklotrase č. 4171 směr Lomnice nad Popelkou. Po krátkém souběhu s cyklotrasou č. 4175 nedaleko Kruhu na ní u Kundratic přejedete směr Semily. Projedete Kundraticemi, a po 4175 odbočíte do Valdic. Za osadou přejedete na cyklotrasu č. 4174 a po ní sjedete do Košťálova. Odbočíte vlevo, obcí projedete po neznačené hlavní silnici. V Košťálově si můžete prohlédnout zajímavou geologickou lokalitu Kovářův mlýn, nebo se osvěžit v místním koupališti s kempem. Na křižovatce u nádraží se dejte na Jilemnici a záhy odbočte vpravo do Libštátu. Na náměstí najdete cyklotrasu č. 4171 a cyklotrasu č. 4294. Za městečkem se držte cyklotrasy č. 4294 a po ní projedete Svojkem a obcí Tample. V serpentinách u Karlova, odkud je nádherný pohled na Krkonoše pojedete kousek v souběhu s cyklotrasou č. 4175. V Karlově se držte stále cyklotrasy č. 4294, odbočte vlevo a po silnici dojeďte do Studence. Zde přejedete hlavní silnici. V Bukovině je vyznačena alternativa 7a, která umožní propojení na cyklotrasy na Podzvičinsku, přes Čistou a Borovnici na Pecku. Základní trasa č. 7 vede po cyklotrase č. 4294 kolem známého koupaliště a kempu do Dolní Kalné ke kostelu. Navrhujeme také alternativu 7b po nové cyklotrase zase na Podzvičinsko, tentokráte do Mostku. Je možné zvolit i alternativu 7c, která vede dále po cyklotrase č. 4294, až na její konec v Hostinném a úsek Dolní Kalná – Hostinné, měří 8 km. Základní trasa č. 7 vede po cyklotrase č. 4302 přes Horní Kalnou do Kunčic, kde naváže na Labskou cyklotrasu č. 24. Po té dojedete proti proudu řeky do až Vrchlabí k nádraží.

8

Za výhledy na Krkonoše (8, 8a)

V okolí Lánova mají cyklotrasy nové vybavení. Do tohoto prostoru vás zve okruh č. 8, který vyniká výhledy na Krkonoše. Je dlouhý i s výjezdem na Čihadlo asi 28 km. Doporučujeme začít terénně náročnější modře značenou cyklotrasou od nádraží ve Vrchlabí přes Horní Lánov do Černého Dolu, jako u trasy č. 9. V Černém Dole se dáte po hlavní cyklotrase č. 22 vpravo do Čisté, přejedete hlavní silnici a dorazíte ještě po cyklotrase č. 22 na křižovatku do Fořtu. Zde přejedete na cyklotrasu č. 4298 směr Lánov. Pro zájemce navrhujeme i variantu 8a, která vám umožní po silnicích a cyklotrase č. 4298 dojet přes Terezín do Hostinného, vzdáleného 9 km. Náš okruh č. 8 vede vpravo - po místní komunikaci dojedete na křižovatku pod Malou Sněžku. Zde je nové odpočívadlo, mapa a panorama Krkonoš. Panorama upozorňuje na výhled z blízkého vrchu Čihadlo, který je nejvyšším v okolí. Od křižovatky lze dojet po cyklotrase č. 4298 do Prostředního Lánova k informačnímu centru, což uvádíme jako alternativu 8b dlouhou 5 km. Hlavní okruh pokračuje pod Čihadlem přes Dolní Lánov do Kunčic po cyklotrase č. 4299. Z Kunčic zpět do Vrchlabí vás dovede Labská cyklotrasa č. 24.

9

Kolem kapliček do lázní (9)

Zveme vás na projížďku pod Krkonošemi. Navrhovaná trasa č. 9 je dlouhá asi 18 km a skládá se v první části z hodně terénních úseků. Je značena pásovou značkou. Druhá polovina vede ryze po silničkách. Trasa začíná ve Vrchlabí před nádražím. Vede mezi poli po cestě a místní komunikaci do Horního Lánova. Pokračuje stále po modré k opraveným kapličkám a k okraji lomu nad Černým Dolem. Ve středu obce přejedete na hlavní cyklotrasu č. 22, která vás po silnici dovede do Janských Lázní, projedete městem kolem krásné a historické lázeňské kolonády. Trasa č. 22 i naše navrhovaná končí ve Svobodě nad Úpou.

10

Podél Labe a přes Hrádeček Podkrkonoším (10, 10a)

Trasa č. 10, vedoucí zbrusu nově vyznačeným úsekem Labské cyklotrasy č. 24, je dlouhá asi 30 km. Vede stále po silnicích nebo asfaltových a zpevněných komunikacích. Má jen jeden nepříjemný úsek s rozbitým povrchem cesty mezi Čermnou a Vlčicemi. Nemá velké převýšení. Krátké stoupání je jen v Hrádečku. Začíná ve Vrchlabí před nádražím, kde také začíná Labská cyklotrasa č. 24. Po ní pojedete po proudu řeky až do Hostinného převážně po silnici. V budoucnu zde bude postupně vznikat cyklostezka. V Hostinném přejedete na cyklotrasu č. 4300, která vás provede městem i přes náměstí kolem radnice se známými obry. Stále po cyklotrase č. 4300 projedete Čermnou a Vlčicemi, kde pojedete krátký úsek v souběhu s cyklotrasou č. 4299. Po té můžete dojet, jak vám naznačuje alternativa 10a, do Pilníkova vzdáleného 3,5 km a navázat na cyklotrasy Podzvičinskem nebo nasednout na vlak. Trasa č. 10 pokračuje do Hrádečku, projíždí pod zříceninou hrádku Břecštejn. Po krásné lesní komunikaci stále po cyklotrase č. 4300 dojedete do Horního Starého Města, které je součástí Trutnova.

11

Ze Špindlerovy boudy Polskem do Harrachova nebo na Pomezní Boudy. (11, 11a, 11b)

Vyjedeme nově zavedenou linkou cyklobusu Vrchlabí – Špindlerův Mlýn – Špindlerova bouda, která navazuje na páteřní trasu Krkonošských cyklobusů Harrachov – Po-

mezní Boudy. Ze Slezského sedla v nadmořské výšce 1 200 m sjedeme „Drogou Sudeckou“ směr Przesieka a přijedeme po 3,5 km na páteřní polskou krkonošskou cyklotrasu „Euroregionálny szlak rowerovy“ s označením ER-2. Z této křižovatky si můžeme vybrat ze dvou, přibližně stejně dlouhých variant

11a

směr Przesieka – Jagniatków - Szklarska Poreba - Jakuszyce a pak sjet z ER-2 směr Novosvětský průsmyk - Harrachov Celková délka /Špindlerova bouda - Harrachov/ = 32 km Převýšení = 400 m Zajímavosti: mimo krásných výhledů na strmé svahy polských Krkonoš s ledovcovými kary a na druhé straně do jelenohorské kotliny nabízí cyklotrasa další zajímavá místa a akce – Szklarska Poreba: Muzeum historie a kultury, dům Gerharda a Karla Hauptmannů s národopisnými sbírkami a sklem z tamější sklářské hutě Josefíny. Současné polské umění je v Galerii „F“. Minerály a horniny v Muzeu Ziemi „Juna“. Muzeum energetiky v bývalé vodní elektrárně na řece Kamienna. Každoročně v srpnu se zde koná největší „Bike festival“ v Polsku sestávající z maratónu, sjezdu, skoků do vody, dual+trial show atd. - více informací na www.bikeaction.pl

Muzeum historie a zámek Nowy Dwor. Sztolnie Kowary - prohlídka 1200 m dlouhé štoly v bývalém dole na minerály. Značení ER-2: Většinou na stromech, kamenech, zdech a dřevěných kůlech se směrovými tabulkami 30 x 20 cm, kde na bílém podkladě je číslo trasy. Nebezpečná místa (křižovatky, prudké sjezdy, kořeny atd.) jsou označeny červeně – dle nebezpečí stupnicí 1 – 3 ! Závěr: Obě cyklotrasy (obtížnější východní 11b i lehčí západní 11a) umožňují později odpoledne využít v cílových místech (Pomezní Boudy a Harrachov) k návratu na původní místo opět cyklobusy jedoucí po páteřní trase.

12

Žacléřskem na kole (12)

Žacléřsko leží na východním okraji Krkonoš. Nedávno na území stejnojmenného mikroregionu vznikla hustá síť značených cyklotras a byly vydány podrobné informační materiály s mapkami. Mají specifické značení z barevných kruhů namalovaných do žlutých čtverců a originálních směrovek. Zároveň jsou všechny značené cyklotrasy pojmenované. Síť je tak hustá a vydané materiály tak podrobné, že si jistě

hled a na který lze až nahoru vyjet na kole. Cyklotrasy mikroregionu Žacléřsko jsou v Žacléři napojeny na značené krkonošské cyklotrasy a při využití turistického hraničního přechodu Žacléř Bobr - Niedamirów nebo silničního hraničního přechodu Královec - Lubawka též na dobře značené cyklotrasy v sousedním Polsku. Doporučme velký okruh č. 12 dlouhý asi 35 km, který kopíruje hranice mikroregionu. Vede ze Žacléře značenými cyklotrasami Boberskou, Železniční zkratkou a Černovodskou do Královce. Tento úsek je značen červenými puntíky. V Královci u železničního přejezdu odbočíte vpravo a po hlavní silnici, kde vede také cyklotrasa č. 4081, přejedete k další křižovatce, kde začíná Lomová cyklotrasa značená v prvním úseku červenými a modrými puntíky. Náš okruh č. 12 se drží modrých puntíků. Křížovou cyklotrasou a Traverzem Vraních hor projede pod dominantním Královeckým Špičákém. Stále po modrém puntíku pokračuje k Rybníčkům na křižovatku Hony, Debrnskou do Voletin, kde značka končí na silnici. Odbočíte vlevo, projedete Nové Voletiny a Libeč. Před železničním viaduktem odbočíte vlevo. Začíná tam Libeňská cyklotrasa značená opět modrým puntíkem. Vede lou-

11b

- směr Przesieka - Borowice - Karpacz - Kowary a na křižovatce se žlutou značkou doprava na Pomezní Boudy Celková délka /Špindlerova bouda - Pomezní Boudy/ = 31 km Převýšení = 750 m Zajímavosti: Karpacz - Muzeum sportu a turistiky, Muzeum hraček, dřevěný kostelík Wang z 18. století, který byl do Karpacze převezený v roce 1842 z Norska. Western City - kovbojské městečko se šerifem, saloonem a předvedením bankovní loupeže i nájezdu indiánů. Kowary - původně hornická osada s těžbou železné rudy. Nachází se tu řada historických památek: goticko-barokní kostel, barokní kaple sv. Anny z 18. století a barokní most se sochou sv. Jana Nepomuckého,

DLOUHÉ SJEZDY Nejezděte na kole do kopce. Krkonoše - svazek měst a obcí ve spolupráci se Správou Krkonošského národního parku doporučují devět dlouhých cykloturistických sjezdů. Cyklobusem a lanovkou se i s kolem vyvezete co nejvýše a potom se vydáte z kopce.

1

Sjezd do Kraje zapadlých vlastenců

Harrachov (680 m n. m.), Čertova hora (1020 m. n. m.), Na Kamlu, Janov, Na Mýtě, Havírna, Paseky nad Jizerou, Makov, Zadní Blansko, Přední Blansko, Jablonec nad Jizerou (450 m. n. m.) = 19 km.

2

Za rozhledy západních Krkonoš

Harrachov (680 m. n. m.), Čertova hora (1020 m. n. m.), Ručičky, Dvoračky, Rezek, Roudnice, Hrabačov, Jilemnice (464 m. n. m.) = 28 km.

3

Kam teče Labe

Herlíkovice (538 m. n. m.), Přední www.krkonose.eu • www.ergis.cz

každý bez problémů sestaví svoji trasu. Kromě města Žacléř, které bývalo střediskem hornické pánve, ve které se těžilo černé uhlí, zde najdete četné technické památky i přístupná vojenská opevnění z let 1937-38. Zdatným cykloturistům bude výzvou Královecký Špičák (881m), odkud je překrásný rozŽalý (1018 m. n. m.), Benecko, Křížovky, Kněžice, Vrchlabí, Dolní Branná, Kunčice nad Labem, Klášterecká Lhota, Hostinné (350 m n. m.) = 27 km.

4

Po lyžařských trasách v létě

Špindlerův Mlýn (718 m n. m.), Medvědín (1234 m n. m.), Horní Mísečky, Třídomí, Na Rovince, Benecko, Horní Štěpanice, Dolní Štěpanice, Hrabačov, Jilemnice (464 m n. m.) = 25 km.

5

K Malému Labi

Špindlerův Mlýn - Svatý Petr (710 m.n.m), Pláň (1195 m n. m.), Kopřivník, Strážné, Mlýnské Domky, Kamenný Mlýn, Dolní Dvůr, Lánov (470 m n. m.) = 22 km.

6

Sjezd pod Liškou

Janské Lázně (670 m n. m.), Černá Hora (1299 m n. m.), Pražská bouda, Lesní bouda,Tetřeví boudy, A) - Hříběcí boudy, Strážné, Vrchlabí (465 m n. m.) = 26 km. Tetřeví boudy, B) - Dolní Dvůr, Lánov (470 m n. m.) = 25 km.

kami proti proudu říčky Ličné na křižovatku v Malém Křenově. Odbočíte vpravo. Po silnici přejedete do Křenova, kde na křižovatce začíná Křenovská cyklotrasa značená zeleným puntíkem. Po té se vrátíte do Žacléře.

7

Černodolský sjezd

Janské Lázně (670 m n. m.), Černá Hora (1299 m n. m), Černá bouda, 1B směr Lučiny, 19 B, 1E po proudu Čisté, Černý Důl (595 m n.m.) = 12 km.

8

Trutnovský sjezd

Janské Lázně (670 m n. m.), Černá Hora (1299 m n. m.), Zlatá vyhlídka, Janská Hora, Mladé Buky, Hrádeček (Břecštejn), Horní Staré Město, Trutnov (414 m n. m.) = 20 km.

9

Rýchorský sjezd

Horní Malá Úpa (1066 m n. m.), Dolní Malá Úpa, Cestník, Lysečinská bouda, Horní Albeřice, Rýchorský kříž, Žacléř, Stachelberg, Trutnov (414 m n. m.) = 30 km. • Pokud využijete nové možnosti pro dopravu cyklistů na lanovce (Hnědý vrch - 1 200 m n.m.) z Pece pod Sněžkou, pak se vydejte dolů směrem k Lesní boudě. Opačný směr na vrchol Liščí hory není z důvodu ochrany přírody povolen!

Strana 10


LIBEREC

HRADEC KRÁLOVÉ





Strana 11

LEGENDA Krkonošské cyklobusy (strana 12) Navazující železniční spoje Doporučené cyklotrasy (strana 8-9) Dlouhé sjezdy - cyklotrasy (strana 9) Cesta Česko-Polského přátelství Hraniční přechod Hraniční přechod jen pro pěší a cyklisty Hraniční přechod jen pro pěší Muzeum Informační středisko Rozhledna Místo dalekého rozhledu Kostel, kaple Zámek Zřícenina hradu Skály Bouda, občerstvení Kemp Koupaliště 0 km


2 km

4 km

6 km

8 km

10 km

Strana 12



Krkonošské cyklobusy Od června do září Krkonošemi letos opět projíždí cykloturistické autobusy vybavené pro přepravu kol. V červenu během víkendů, o letních prázdninách v červenci a srpnu denně, v září každý čtvrtek, v sobotu a neděli. Díky této službě mají turisté a cykloturisté významnou příležitost poznat v krátké době podstatnou část Krkonoš.

se vrací zase zpět páteřní linka: z Harrachova, přes Rokytnici nad Jizerou, Benecko, Vrchlabí, Janské Lázně, Pec pod Sněžkou do Horní Malé Úpy.

Východní část Krkonoš - Žacléř je připojena na páteřní linku také v každý den do Trutnova. Z Trutnova můžete využít přímou linku upravenou pro přepravu kol až na Pomezní Boudy. Cyklobusy jsou propojeny i na další turistické autobusy v Českém ráji. Stačí v Jilemnici nebo v Hrabačově přestoupit. Na autobusy v některých případech navazují vlakové spoje: Trutnov – Hostinné, Hostinné – Kunčice – Vrchlabí. Do Krkonošských cyklobusů můžete nastoupit i v Kořenově, kde je přípoj vlaku z Jizerských hor. Ceny jízdenek jsou dle tarifu vyhlášeného dopravcem. Za jízdní kolo je příplatek 10 Kč. NEZAPOMEŇTE!

Na základní „páteřní“ trasu navazují přestupové autobusy: z Vrchlabí

Letos nově mohou příznivci výletů na kolech využít přímé autobusové spojení z Trutnova na Pomezní Boudy a z Vrchlabí na Špindlerovu boudu. Vydejte se ráno okolo 9 hodin z Trutnova na Pomezní Boudy, odkud můžete pokračovat například na Rýchory nebo Žacléř. Využijte i další novinku. Ranní cyklobus z Vrchlabí k hraničnímu přechodu na Špindlerovu boudu. Udělejte si výlet do Polska. Přes Szklarskou Porebu se dostanete do Harrachova, nebo druhou stranou přes Karpacz na Pomezní Boudy. Z obou míst je možné využít večer k dopravě zpět krkonošské cyklobusy. Více na straně 9.

Podrobné jízdní řády naleznete na plakátech a kapesních jízdních řádech, které jsou pro vás připraveny zdarma v infocentrech a na www.krkonose.eu, www.ergis.cz.

Z východu na západ a zase zpět. Dvě pravidelné linky autobusů v jednom dni, na trase dlouhé více jak 100 kilometrů, projedou tam a zpět celé Krkonoše. Na „páteřní“ trasu navazují další autobusové i vlakové přípoje. Pravidelně denně v obou směrech (ráno po sedmé hodině) vyjíždí a večer (kolem půl páté)

Jeden z nejlepších turistických produktů ČR

do Špindlerova Mlýna a v letošním roce nově pokračuje až na Špindlerovu boudu, z Jilemnice - Hrabačova do Vítkovic a na Horní Mísečky a zpět.

Vydavatelství COT media v rámci 4. ročníku soutěže „Náš kraj 2005“ ocenilo 3. místem v kategorii Nejlepší turistický produkt Krkonošské cyklobusy Svazku měst a obcí Krkonoše.

Nejenom v sedle koní

Netradiční pohled na oblé vrcholy hor i jejich podhůří zažijete v sedle koně. V Krkonoších hospodaří a o své zvířecí přátele se stará řada šikovných lidí. Při návštěvě farmy v doprovodu „domácích“ průvodců si prohlédnete stáje, koně, spatříte volně se pasoucí kozy, krávy. Především však můžete využít rozmanitý program, který má farma pro své návštěvníky připraven. Vzájemně se liší, proto zažijete ve společnosti koní, či v jejich sedle pestrý den s řadou pěkných a nezvyklých okamžiků. Můžete vyzkoušet jízdu na žebřiňáku, výuku v jízdárně, vyjížďku na vedeném koni či jízdu ve volné přírodě. Doporučujeme výlety do míst, kde vás rádi přivítají, s koňmi seznámí a také trochu naučí. Jilemnicko – svazek obcí vydal propagační skládačku, která vám usnadní orientaci. Obsahuje nejenom tipy na výlety se zajímavými turistickými cíly, ale i slevu na jednohodinovou „aktivitu“ ve vybrané krkonošské agroturistické farmě. Do většiny zajímavých míst se dostanete pěšky, na kole,

osobním automobilem nebo hromadnou dopravou. Je tu řada dobře vyznačených cyklotras. Neváhejte a vydejte se za poznáním. Propagační skládačku získáte v informačních centrech v Jilemnici přímo na náměstí nebo v centru obce Benecko v InfoFloře. Nezapomeňte při návštěvě nejméně pěti kulturně – technických zajímavostí razítkovat místo k tomu určené, tak získáte slevu do agrofarmy.

a ovcí. Objednat předem můžete grilování jehňat, vyjížďky v kočáře nebo jízdu na koni. U Farmy Hucul na úbočí Janovy

Navštivte:

Ranč Montara, kde chovají dvě desítky koní, nabízí jezdeckou školu pro děti, mládež i pro dospělé. Najdete tam jezdecký klub specializovaný na parkurové skákání. Ranč Kocanda nabízí vyjížďky povozem taženým koňmi, v létě bryčkou a cikánským vozem, v zimě saněmi. Rodinná ekofarma U Kotyků se chová šetrně k přírodě, hospodaří a produkuje kvalitní potraviny. V roce 1999 získali certifikát ekologického chovu na veškerou produkci farmy, tedy masného skotu www.krkonose.eu • www.ergis.cz

V rámci tohoto projektu, jehož celková hodnota činí 1.150.000 Kč, bylo v loňské letní sezóně 2005 najeto 37.000 kilometrů, přepraveno téměř třicet tisíc osob a tři tisíce kol. Možnosti použít pravidelné autobusové a navazující vlakové spoje k cyklistickému výletu tak využilo téměř dvojnásobné množství lidí než v premiérovém roce 2004. Kolik to bude v roce 2006? Zkušenosti ukázaly opodstatněnost provozu. Dlouhodobě je zvažováhory nad obcí Vítkovice se pase stádo huculských koní. Počtem i kvalitou chovných klisen a hřebců patří mezi nejlepší chovy v ČR. Můžete uvidět také bizony – skotský náhorní skot. Obklopenou lesíky a pastvinami

na možnost rozšíření cyklobusů do Polska, kde Svazek Krkonoše hledá partnerskou organizaci. Projekt, podporovaný Libereckým a Královehradeckým krajem, městem Trutnov, může brzy získat celoroční charakter. Cílem snažení je integrace se zimní dopravou. Krkonoše dostatávají prostřednictvím cyklobusů šanci navazující dopravy mezi jednotlivými horskými středisky. Přepravu, bez prodlev, z jednoho konce Krkonoš na druhý, s návazností na další autobusové a vlakové spoje včetně skibusů, snad v blízké budoucnosti využijí kromě letních cyklistů i lyžaři.

mezi Vrchlabím a Beneckem najdeme „Kněžickou chalupu“, koně jsou tu k dispozici celoročně, pro výcvik jízdy nebo pěkné vyjížďky do okolí.



Krkonošské originální produkty www.domaci-vyrobky.cz Výrobky jsou označeny visačkou, samolepkou na výrobku nebo jeho obalu. Obrázek na nich je stylizovaný otisk prstu. Vyjadřuje osobní přístup tvůrce i řemeslný otisk na každém výrobku. Nepravidelná kontura odkazuje na ruční práci a dlouholetou tradici, zesvětlené obloučky v horní části připomínají zamlžené barvy krkonošských vrcholků na obzoru. Značka usnadní orientaci jak hostům, kteří si chtějí odvézt pravý suvenýr z Krkonoš, tak i místním obyvatelům, kteří nákupem podpoří „domácí” krkonošské výrobce. Každý region České republiky má vlastní, neopakovatelný charakter, daný přírodním bohatstvím, kulturou a staletými tradicemi. Také výrobky a produkty pocházející z určité oblasti nesou část „ducha regionu”. V Krkonoších se můžete setkat s výrobky označenými speciálním logem „Krkonoše – originální produkt®”. Prošly přísnou certifikací, která zákazníkovi garantuje skutečný původ v Krkonoších. Místní původ není jedinou podmínkou pro udělení značky. Výrobky musejí přispívat k dobrému jménu regionu, být dostatečně kvalitní, šetrné vůči životnímu prostředí, jedinečné ve vztahu ke Krkonoším vyrobené tradiční technologií, ručně nebo z místních surovin. Značku řemeslným výrobkům, zemědělským a přírodním produktům uděluje otevřené Sdružení pro krkonošské produkty. Výrobci mohou přihlásit své výrobky splňující kritéria k posouzení nezávislou certifikační komisí. Značení je jednou z možností, jak spojit ochranu přírody s hospodařením člověka. Značka může prosperovat díky výjimečnosti Krkonoš území se zachovalou přírodou v národním parku, které je zároveň součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000.

Mezi certifikované výrobky patří: Sněžnice Historie sněžnic je dlouhá šest tisíc let. Už tehdy lidé „odkoukali“ princip z přírody – od štíhlých šelem se širokými tlapami. Sněžnice vznikly nejprve v Asii, odtud se rozšířily k severoamerickým indiánům. Od nich čerpají inspiraci i sněžnice Arni. Zvednutá špička a kapkovitý tvar při prvních praktických zkouškách potvrdily správnost volby, takže žádná „kachní chůze“. Dobře se ovládají i v hustě zarostlém terénu. Konstrukce rám – výplet při došlápnutí pruží, což oceníte zvláště při delším výletu. Vázání umožňuje univerzální nastavení podle velikosti boty, tedy 4 – 12. www.arni.cz Krkonošský nábytek Truhlářství Tojiba začínalo u jednoho stolu v místnosti pět metrů čtverečních, jejíž okno vedlo ke kádi s louhem. Kusy historického nábytku, jehož repliky dnes vyrábějí, postupně vykupovali po celém regionu a zachránili před vyvezením za hranice. Celý proces zpracování dřeva probíhá na vlastní pile, pozvolným sušením v moderní sušičce a přes řemeslníky se výrobek dostane k uživateli. Používají masivní přírodní materiál (smrk, borovici,

HISTORIE Ničivá povodeň v roce 1897 Odpradávna má jako jedna z největších katastrof v lidských osudech vyhrazeno místo velká voda. Je horší než oheň, často připomíná zemětřesení, ničivou silou postihuje přírodu i osudy lidí. Také Krkonoše, protkané hustou sítí vodních toků, jsou povodněmi čas od času postihovány. Horské klimatické podmínky, velký sklon řek a potoků i další vlivy znamenají, že odedávna jsou tu vzdor mocným sněhovým vrstvám a jarním táním - povodňovými obdobími především letní měsíce. Povodeň roku 1897, která se odehrála na území téměř dvou třetin Čech, části Moravy a Slezska, Dolního a Horního Rakouska a velké části Německa, přinesla do Krkonoš obrazy apokalyptické zkázy. Jakoby jí na samém konci 19. století vyvrcholily všechny předchozí hrozby, dosavadní průtrže mračen a velké vody sužující odedávna krkonošské obyvatele. Hrozivá noc Ještě nevymizely z paměti obyvatel hor a podhůří následky velkých povodní v letech 1858 a 1882, když se po dlouhotrvajících čtrnáctidenních deštích snesla nad Krkonošemi poslední tři červencové dny roku 1897 průtrž mračen. Husté proudy deště dosáhly vrcholu 29. července po osmé hodině večer. Labe a Úpa se přeměnily v gigantické proudy bořící a unášející vše, co jim stálo v cestě. Ničivá síla připravila na české straně hor o život 120 lidí a poškodila všechny krkonošské obce. V apokalypse pokračovala i na dolních tocích řek. Tragédie v Obřím dole Půda ztěžklá vodou se na mnoha místech uvolnila a sjela po skalním podloží do údolí. Zemní laviny, které se vytvořily na svazích

Sněžky, Studniční a Růžové hory, braly s sebou obrovské množství štěrku, balvanů, zpřerážených stromů a pokryly dno Obřího dolu v šíři až 70 metrů. Dvěma zemním sesuvům, které se valily z Růžové hory, stála v dráze obydlí horalů. Spolu s Úpou vystoupil z koryta pravobřežní Zelený potok. Příval vod uzavřel domky s lidmi. Z koryt se zvedly i ostatní přítoky. Vzedmutá povodňová vlna odnesla domy a chlévy. V Peci pod Sněžkou připravila o život osm lidí. Dokonalé dílo zkázy Povodňová vlna na toku Úpy ničila úseky silnice a obce ležící níže. Ve Velké Úpě podemlela pětasedmdesát domů, sedm jich úplně zničila. V Temném Dole i v Horním Maršově napáchala nedozírné škody. Naplavené dřevo, trosky domů a jejich zařízení se přehnaly přes jez, proud pronikl na pilu hraběte Černína a smetl ji i se skládkou dřeva. Během několika minut živel částečně poničil třináct stavení, beze stopy zmizelo jedenáct domů. Zkázonosné dílo pokračovalo do Svobody nad Úpou. Tvrdý osud postihl nejednu rodinu, nejedno obydlí. Lidé zachraňovali holé životy na střechách do okamžiku, kdy voda dům strhla a odplavila. Zbytečné oběti Sílu voda neztratila ani v Dolním Maršově. Proud bořil, unášel, poškozoval a podemílal další stavby. Parčík pokryla metr vysoká vrstva bahna, nákladné papírenské stroje zanesl písek. Poškozeny byly ohromné zásoby zboží, na dlouhou dobu byla přerušena výroba. Vodní proud znemožnil útěk lidem v budovách, ale i záchranářům. Smrti neunikli lidé, kteří se připravovali na svatbu v Breiterově

dub, buk, olši). Surové dřevo vybírají v prvotřídní kvalitě po celém území ČR. www.tojiba.cz Faremní kompost HUCUL – organické hnojivo Horskou Farmu Hucul nalezneme v úbočí Janovy hory, u obce Vítkovice. Na 300 hektarech pastvin, sahajících do nadmořské výšky až 1100 metrů, se pase stádo, které se počtem i kvalitou chovných klisen a hřebců řadí mezi nejlepší chovy huculských koní v České republice. Farma s podmanivým výhledem na hřebeny hor a údolí řeky Jizerky láká drsnou krásou a působivou atmosférou k návštěvě nejen milovníky jezdeckého umění. Farma Hucul, s.r.o. vyrábí kompost na ekologické farmě, jediný s certifikátem biokvality. www.hucul.cz Zlatnické práce a šperky z mědi Měděné šperky mají prý příznivý vliv na klouby. Použitá slitina má obsah 99,8% mědi, neobsahuje nikl. Šperk z dílny Daniely Roudné nosí i manželka sokolníka korunního prince z Arabských Emirátů. Autorka získala ocenění v celostátní soutěži „Stříbrný šperk Brno 2005“. Při výrobě využívá techniku REIKI – harmonizující energie. www.original-sperk.cz Perličkové vánoční ozdoby Na začátku minulého století byly velmi populární vánoční ozdoby ze skleněných perliček – drobné, třpytivé korálky se navlékaly na drátky a formovaly do různých tvarů. S montováním zbytků nafoukaných perlí začali chudí skláři, kteří si přivydělávali při výrobě bižuterie. Málokdo ví, jak složité a pracné bylo perličky a ozdoby vyrobit. Postupem času

domě. Nedocenili hrozící nebezpečí přesto, že byli několikrát vyzváni, aby opustili dům. Ten se po půlnoci zřítil a pohřbil v troskách všech 17 svatebčanů. Těla obětí pak byla nalezena na různých místech od Svobody nad Úpou až po Batňovice. Hrůzy na horním Labi Největší půdní laviny sjely ze Stohu, Pláně, Luční hory a Kozích hřbetů. Jako první zničila povodeň turistickou cestu vybudovanou hrabětem Harrachem v Labském dole. Kolem 22 hodiny strhla most spojující Bedřichov a Špindlerův Mlýn. O půlnoci si Labe našlo nové

Strana 13 se centrem vzniku perlových ozdob stala malá obec Poniklá v Krkonoších. Firma Rautis navázala na více než stoletou tradici a vyrábí dodnes. www.rautis.cz Výrobky z recyklované lepenky Firma EMBA spol. s r. o. Paseky nad Jizerou zhotovuje mj. archivní, kan-

celářské a školní potřeby, obaly z hladkých i vlnitých lepenek, krabice vhodné na balení sypkých i pevných předmětů z rozličných materiálů. Uplatnění nachází ale i u předmětů kovových, při balení potravin či výrobků k zamrazení. Prezentační desky firmy EMBA získaly kromě ocenění Ekologicky šetrný výrobek a Česká kvalita i mezinárodní cenu udělovanou obalům WorldStar. Lze ji mimochodem přirovnat k filmovému ocenění Oskar. Cenu převzala firma v Pekingu na jaře 2006. www.emba.cz Sada pohlednic „Krkonoše“ a obrázky s krkonošskými motivy Lidé jezdí do Krkonoš mnohdy desítky let. Často si myslí, že je nemůže už nic překvapit. Radek Drahný netradičním pojetím fotografuje motivy, které představují neznámý úhel pohledu na Krkonoše. A právě taková je sada jeho pohlednic a obrázků

sídliště Sv. Petr a strhl sedm domů. Z obydlí W. Hollmanna zbyla část sklepa, roubený dům P. Kohla vynesl vodní proud ze základů a přenesl na jiné místo. Z příbytku V. Hollmana se jako zázrakem dochovala střecha, zatímco přízemí domu povodeň bezezbytku pohltila. Zmizela špindlerovská kovárna J. Leglera, kancelář pily hraběte Černína se zásobami dřeva a řeziva, velká část Nettlovy brusírny s velkými zásobami špalků, pod Tabulovými boudami i silnice až do míst dnešní přehrady. Silnice mezi Špindlerovým Mlýnem a Vrchlabím byla na mnoha místech poškozena, v dlouhém úseku kolem Labské soutěsky zcela zničena. Ochromené Vrchlabí Vodní proud přinášel polenové i stavební dřevo, stejně tak i vyvrácené stromy s kořeny, které ohrožovaly mosty. Rodiny bydlící v blízkosti toku kvapně odcházeli. Kolem desáté hodiny večer udeřila na město vichřice, vyjít na ulici nebylo možné. V Hořením Vrchlabí Labe opustilo koryto, vlilo se na pravý břeh a odplavilo sedm domů. Podemlelo železný most na Benecko, směrem na Podhůří z větší části poškodilo třináct domů, čtrnáct úplně strhlo.

řečiště, které se užívalo před regulací v roce 1829. Zaútočilo na zadní stranu hotelu Německý císař, v němž přebývalo 104 hostů. Ve dvě hodiny ráno se zřítila celá jeho zadní strana. Až na lesního adjunkta Karla Sedláčka ze Sedmidolí a dvacetiletého pikolíka byli všichni přítomní zachráněni. Ničivá velká voda Škody napáchal Dlouhý potok, který zpustošil staré hornické www.krkonose.eu • www.ergis.cz

Na přítocích Labe a Jizery V Dolním Dvoře sjely zemní laviny a pokryly údolní polohy kamennými bloky. Od Horního Lánova do hor dosahovalo zpustošené území až k posledním boudám na Kotelském potoce nebo od Horního Dvora po Kamenný mlýn na Klínovém potoce. Ten zahrady a louky na svém horním toku proměnil v kamenná pole a poškodil mnoho domů. Povodeň na Jizerce překvapila obyvatele svou prudkostí. Hladina vody stoupla v průběhu necelé hodiny

v paspartě. www.radekdrahny.cz Dekorativní konvičky a ručně malované bytové doplňky Dekorační předměty a bytové doplňky z rodinného ateliéru „Duhový domov“ od roku 1999 svojí originalitou rozveselují a rozjasňují domácí interiéry dětských pokojů v ČR, Švýcarsku, Švédsku, Rakousku, Irsku a Jižní Africe. K vidění jsou i ručně malované keramické obaly na květináče, kalíšky na čajové svíčky, ručně malované věšáky z masivního dřeva, mini věšáčky z topolové překližky a dětské korkové nástěnky s masivním dřevěným rámem doplněné motivy zvířátek. Díky stoprocentnímu podílu ruční práce je v každém výrobku kus autorovy osobnosti. www.duhovaliska.com Krkonošská medovina Bývaly doby, kdy jste v hospodách na nápojovém lístku našli jen medovinu. Až daleko později ji vytlačilo levnější pivo a víno. Nápoj z medoviny, který znali staří Řekové, se vrací i do našeho povědomí. Kvalitní medovina kromě lahodné chuti působí blahodárně i na lidský organismus, stejně jako samotný med. Samozřejmě v přiměřeném množství. www.medovina-apicor.cz Veselý výlet sezónní noviny Hlavním smyslem těchto novin je informování hostů Krkonoš a nabízení programů pro turisty, prezentace středních a východních Krkonoš. Jsou distribuovány zdarma v informačních centrech, muzeích, na parkovištích, na veletrzích cestovního ruchu apod., vychází periodicky dvakrát ročně v 60 tis. nákladu od léta 1992. Články jsou psány pozitivisticky, o vybraných hezkých věcech, bez kritiky. Vychází také v německé a polské verzi. www.veselyvylet.cz

o dva metry a razila cestu kudy mohla. Nejvíce škod způsobila ve Vítkovicích. Příval odnesl sedm chalup. V Dolních Štěpanicích připravil o život tři lidi.

Proti živlům Katastrofické následky povodně v roce 1897, bolestné ztráty na lidských životech a nesmírné materiální škody přiměly české zemské úřady k mimořádným krokům. Kromě jiného uvolnily prostředky na rozsáhlé hrazenářské práce, které měly do budoucna zabránit opakování pohromy. C. k. lesnickotechnické oddělení v Praze vypracovalo pro celé povodí Labe i Úpy projekty hrazení bystřin, které příčnými přepážkami miniaturními přehradami a prahy, zmírňovaly spád dna a sílu vody. Současně byly zpracovány návrhy na zalesňování a výsadbu kosodřeviny v pramenných oblastech toků nad horní hranicí lesa. Práce začaly v letech 1898 a trvaly až do roku 1913. I dnes můžeme na vodních tocích Krkonoš obdivovat hrazenářské práce tehdejších zručných řemeslníků. Přehrada Labská Nejdůležitější stavbou byla retenční nádrž na Krausových boudách - Labská přehrada. Byla postavena v letech 1910 až 1914 nákladem 3,5 miliónu rakouských korun, schopná pojmout téměř tři a půl miliónu kubických metrů vody. Vodní dílo se mělo stát symbolem rakouskouherského mocnářství. Proto byla na vzdušném límci hráze, těsně pod korunou přehrady, umístěna rakouská orlice a pod ní znak s iniciálami císaře Františka Josefa I. Krátce po vzniku samostatného Československa, v roce 1918, byla kolem těchto symbolů řada jednání, která měla vést k jejich odstranění. Za dva roky byla dvouhlavá orlice zabetonována, iniciály F. J. I. vydržely dalších šest let. Tehdy byly kamenicky upraveny na písmena R.Č. - Republika Československá. (Z podkladů historika Miloslava Bartoše.)


Strana 14


KRKONOŠE – lyžařský

ráj

Pozvánka • Krkonoše – hory zážitků 17 lanovek 124 vleků Po Krkonošské lyžařské cestě projedete kolem většiny nejimpozantnějších míst nejvyšších českých hor. Krkonoše jsou v současné době protkány sítí více než 500 kilometrů pravidelně upravovaných běžeckých lyžařských stop. Však také „Krkonoše – lyžařský běžecký ráj“ se svojí devadesátikilometrovou páteřní „Krkonošskou lyžařskou cestou“ je evropským unikátem a snese příměr k legendární Union Pacifik, spojující oceány oblévaný americký kontinent. S tím rozdílem, že místo železnice, která přinesla jiný rozměr do života Divokého západu, Krkonošská lyžařská cesta, vzniklá začátkem třetího tisíciletí na území Krkonošského národního parku, je základem

• celková přepravní kapacita 117. 896 osob za hodinu

• celková délka sjezdových tratí 141, 6 kilometru

příští (ale už i dnešní) organizované turistiky. Bílé stopy, za soustavné péče dvou desítek provozovatelů, slouží tisícům lidí, kteří si oblíbili běžecký sport. Projekt Svazku krkonošských měst a obcí byl v České části Krkonoš zahájen v roce 2000. V minulé zimní sezóně trasy využilo více než milion návštěvníků zimních hor. Cílem, i v evropském měřítku, výjimečného projektu „pavučiny“ pravidelně upravovaných lyžařských tras, je nabídnout veřejnosti zdravou, příjemnou lyžařskou turistiku a běh na lyžích, zajistit bezpečnost pohybu po horách, usměrňovat návštěvnost hřebenových partií a chránit okolní vzácnou krkonošskou přírodu.

V zimním prostředí krkonošských skiareálů jsou každoročně pořádány, divácky zajímavé, významné sportovní akce. Na zasněžených svazích vidíme plejády závodníků zimních sportů české i světové špičky. Připomeňme, že v posledních deseti letech proběhly závody největšího formátu: Světový pohár ve slalomu žen, Světové poháry a mistrovství světa ve skocích a letech na lyžích, Evropské poháry ve sjezdovém lyžování, Masters Cup Světový pohár lyžování seniorů, Evropské poháry v akrobatickém lyžování, Mistrovství světa v jízdě na skibobech, Evropský pohár tělesně postižených, série Českého poháru ve snowboardingu a mnoho dalších snowboardových soutěží. Uznávané jsou Mezinárodní závody Horských služeb a skialpinismu, republikové kvalifikační závody žactva, různé otevřené lyžařské závody pro veřejnost, lyžařská, snowboardová a akrobatická show. Opomenout nemůžeme běžecký závod družstev tradiční „Krkonošskou 70“. Pokud máte zájem být při tom, využijte webové stránky: www.holidayinfo.cz. Na nich na podzim 2006 naleznete odkaz na aktuální kalendář sportovních akcí pořádaných v krkonošských skiareálech v zimní sezóně 2006/2007.

V zimě na horách

Přijměte pozvání do zimních Krkonoš. Moderně vybavené lyžařské areály a romantika bíle zasněžených hor vás jistě okouzlí. K dispozici jsou lyžařské školy a dětské lyžařské školky. Instruktoři připravují nejen výuku sjezdového lyžování a snowboardingu, ale organizují výlety na běžkách, sněžnicích, saních. Půjčovny nabízejí kvalitní lyžařské a snowboardové komplety, helmy, snowblady, bigfooty. Většina skiareálů nabízí parkování osobních vozidel a dopravu skibusy zdarma. Vyzkoušejte nejenom lyžováwww.krkonose.eu • www.ergis.cz

ní. Jízda na pořádném kopci na sáních v Janských Lázních a Špindlerově Mlýně je zábava pro celou rodinu. Zážitkem je bobová dráha v Harrachově a Špindlerově Mlýně, kdy se v nerezovém krytu, díky účinnému brzdnému systému, můžete vozit v létě i v zimě. Při snowtubingu - v neřiditelném člunu při jízdě v korytě ze sněhu a ledu s terénními nerovnostmi a zatáčkami se vám parádně zvedne adrenalin. Projížďky zimní krajinou v saních za koňským spřežením jsou nezapomenutelné.

Navštívit můžete plavecké bazény v Jilemnici, Trutnově, aquapark ve Špindlerově Mlýně, hotelové bazény v řadě středisek, hrát tenis v krytých halách a na squashových kurtech, na kuželníkových a bowlingových drahách, odpočívat ve vířivých a whirlpoolových vanách. Vyzkoušet kulečník, pool, elektronické šipky, jít do sauny, na masáže nebo do posiloven, solárií na mnoha místech. Bruslit, létat na paraglidingu či zažít adrenalinové aktivity, stačí jen chtít! Hotelové komplexy a sportovní haly nabízí další sportovní a relaxační vyžití.



Mlsejte

... v Krkonoších

Charakterizovat Krkonoše a nenabídnout několik receptů na zdejší dobroty by byla chyba. Z Krkonošské kuchařky Jiřího Marholda jsme pro vás vybrali recepty na některé místní dobroty. Na horách se dobře vede borůvkám. Proto jako přídavek nabízíme recept na borůvkové knedlíky. Ať se vám příprava pochoutek zdaří, přejeme dobrou chuť. Ostatně ochutnat je můžete na jídelních lístcích řady místních restaurací.

Dobrou chuť! ä

ä

REBARBOROVÝ ŠTRŮDL

Suroviny: polévková lžíce cukru, zrovna tolik hrubé mouky, čtvrt litru mléka, 4 žloutky, 4 bílky, tuk s moukou na vysypání plechu. Náplň: oloupat a podusit půl kila rebarbory, čtvrt kila cukru, kůra z citronu. Příprava: do dvoulitrového kastrolu dáme cukr, tuk, mouku, mléko. Zahříváme a mícháme, až těsto zhoustne jako hustá krupicová kaše. Necháme vychladit, pak přimícháme žloutky a ušlehané bílky. Připravené těsto vylijeme na vymaštěný plech a pečeme v mírně vyhřáté troubě. Pak vyklopíme na kuchyňský papír, potřeme rebarborou, svineme a před podáváním pocukrujeme a nakrájíme na řezy.

TVAROHOVÉ ŠIŠKY SE ŠVESTKOVAČKOU

Suroviny: půl kila měkkého tvarohu, 250 g tučného tvarohu, 3 vejce, 5 - 6 lžic krupice, sůl. Omáčka: 20 g švestkových povidel, sušené švestky, hladká mouka, lžíce másla, skořice, cukr, citrónová šťáva i kůra, smetana, sůl. Příprava: tvaroh utřeme s vejci, přidáme krupici a sůl. Tvoříme šišky, které zaváříme na dobu asi 8 minut ve vařící vodě. Scedíme, přelijeme omáčkou. Do 1 litru sušené švestky, povaříme a přidáme povidla. Okořeníme citrónovou kůrou, skořicí, hřebíčkem, přisladíme, přisolíme. Dochutíme citrónovou šťávou. Když sušené švestky změknou, zahustíme máslovou jíškou a znovu povaříme. Nakonec odstavíme a zalijeme smetanou.

ä

ä

Strana 15

BORŮVKOVÉ KNEDLÍKY

Suroviny: 50 dkg brambor, 30 dkg polohrubé mouky, 1 vejce, sůl, máslo, borůvky, cukr, tvaroh. Postup: studené uvařené oloupané brambory nastrouháme, přidáme špetku soli, vejce, mouku. Vypracujeme tužší těsto, rozkrájíme na dílky a vypracujeme placičku. Naplníme ji borůvkami a uděláme knedlíky. Vaříme v mírně osolené vodě asi 10 minut. Podáváme polité máslem a sypané tvarohem, mákem nebo s cukrem upraženou strouhankou.

PEČENÁ JABLKA

Dvanáct a více jablek oloupeme, vypíchneme středy a naplníme zavařeninou. Vložíme do vymazaného pekáče. Utřeme dva žloutky, 150 g cukru, 50 g másla, přisypeme 250 g mouky, zředíme těsto asi jako na lívance, přimícháme ze dvou bílků sníh a jeden prášek do pečiva. Zapečená jablka v troubě polijeme každé zvlášť těstíčkem a upečeme do červena.


Strana 16



Muzea, stálé expozice a informační střediska Správy Krkonošského národního parku N

Krkonošské muzeum Vrchlabí – budova augustiniánského kláštera

otevřeno: út – ne ( 499 456 708 * [email protected] „Kámen a život“ – moderní audiovizuální stálá expozice „Člověk a hory“ – stálá expozice o historii osidlování Krkonoš. Tématicky zaměřené výstavy.

N

Krkonošské muzeum Vrchlabí domy č. 222-224 na náměstí Míru

otevřeno: út – ne ( 499 421 474 * [email protected] Soubor tří štítových domů, vzácný pozůstatek původní městské zástavby, patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších. V objektech jsou umístěny expozice národopisná, historie Vrchlabí a vývoj turistiky v Krkonoších. Pořádány jsou tématické výstavy. Najdeme tu hlavní informační středisko Správy KRNAP.

N

Krkonošské muzeum Jilemnice – zámek

otevřeno: út – ne ( 481 543 041 * [email protected] Expozice „Počátky českého lyžování“ přibližuje vývoj našeho lyžování do roku 1914. Expozice historickoetnografická sleduje historický vývoj západních Krkonoš od počátků velké kolonizace ve 13. století až po naší dobu. Včetně známého Metelkova betlému. Kavánova galerie představuje téměř 90 děl předního českého krajináře, místního rodáka (1866 - 1941). Tématicky zaměřené výstavy.

N

tradicemi obce, historií průmyslové výroby, životem a dílem písmáka, houslaře a muzikanta Věnceslava Metelky. Stálá expozice „Dějiny krkonošské houslařské školy“. Lidová rukodělná výroba s ukázkou tkaní na stavu. Tématicky zaměřené výstavy.

N

Lesnická a myslivecká expozice v Harrachově „Šindelka“

otevřeno: po – ne ( 481 528 310 * [email protected] Stálá naučná lesnicko–myslivecká expozice se nachází v budově, kde se od roku 1934 vyráběla tradiční dřevěná pokrývka střech – šindel. Návštěvníci tu naleznou dřevěnou lavici, na které se šindele upravovaly. V přízemí Šindelky je lesnická expozice s modelem plavení dřeva a jedinečné saně. První patro je věnováno myslivecké tématice a multimediální projekci animovaných fotografií na téma „Nálada v lese“.

N

Stálá expozice „Vegetační stupně v Krkonoších“. ( 481 529 188

N

N

Informační středisko Rokytnice nad Jizerou

Stálá expozice „Pouště světa“ - srovnání vrcholových partií Krkonoš s nejdrsnější přírodou světa. ( 481 523 694

Pec pod Sněžkou Obří důl

Stálá ekologická expozice „Příroda člověku – člověk přírodě“ ( 499 736 311

N

Informační středisko Pec pod Sněžkou

( 499 896 213

N

Informační středisko Harrachov

Informační středisko Špindlerův Mlýn

Stálá expozice „Historické proměny krkonošské přírody i krajiny“. Nalezneme tu zobrazený tok Labe od pramene k moři, jeho vliv na krajinu od dávných dob po současnost.Děti si pohrají s dřevěným pexesem, na jednotlivých panelech rozpoznávají bylinky podle vůně, hlasy a stopy zvířátek. ( 499 433 228

Hlavní informační středisko Vrchlabí

( 499 421 474

N

N

Informační středisko Temný Důl

( 499 874 264

N

Krkonošské středisko ekologické výchovy Rýchorská bouda

( 499 895 107 Na území Krkonošského národního parku je také jedenáct sezónních informačních středisek (srubů). Informují, radí případně nabízejí tištěné propagační materiály a suvenýry. V blízkém okolí srubů jsou instalovány dřevěné panely s naučnou a informativní tématikou. (více na straně 20) www.krnap.cz

Krkonošské muzeum Paseky nad Jizerou Památník zapadlých vlastenců

otevřeno út – ne ( 481 523 609 * [email protected] Expozice seznamuje s bohatými kulturními, společenskými


Kam

ještě za tradicemi a historií regionu

HARRACHOV Muzeum skla Sklárna Novosad & syn ( 481 528 141 HARRACHOV Muzeum historie lyžování u sklárny ( 481 528 141 HARRACHOV Hornické muzeum areál ADOS ( 481 382 078

MALÉ SVATOŇOVICE Muzeum bří. Čapků ul. K.Čapka 147 ( 499 886 295 PEC POD SNĚŽKOU Galerie Veselý výlet ( 499 736 130 PONIKLÁ Muzeum Krkonošských řemesel ( 481 585 262 TRUTNOV Muzeum Podkrkonoší Školní 8 ( 499 811 897

HOSTINNÉ Galerie antického umění Nádražní ulice ( 499 524 239

VYSOKÉ NAD JIZEROU Vlastivědné muzeum Dr. Karla Farského ( 481 593 118

LOUKOV Muzeum technicky obec Loukov, Háje n. Jizerou ( 481 685 238

ŽACLÉŘ Městské muzeum Rýchorské náměstí 10 ( 499 739 225



Kdy a kam ¦

ČERVEN 2006

Lánov „Výstup na Sněžku přes tři vrcholy“ Termín: 4. 6. 2006 Charakteristika: Nově zavedená akce s ambicí stát se tradicí - turistický výstup na nejvyšší horu Čech, i s kratší variantou na Tetřeví boudy. Pořadatel: Obec Lánov ( 499 432 083 i www.lanov.cz Horní Štěpanice „Pouť v Horních Štěpanicích“ Termín: 11. 6. 2006 Kontakt: Infocentrum FLORA ( 481 582 606 * [email protected] i www.benecko.com Trutnov „Dětská scéna“ Termín: 16.- 22. 6. 2006 Charakteristika: Celostátní přehlídka a dílna dětských recitátorů a 35. celostátní přehlídka divadelních souborů Pořadatel: Dům kultury Trutnov ( 499 840 080 * [email protected] i www.dktrutnov.cz Trutnov „Pivofest – festival pěnivého moku“ Termín: 17. 6. 2006 Charakteristika: Pivní slavnosti s kulturním programem. ( 777 642 009 Horní Maršov „Doteky“ Termín: 17. 6. 2006 Charakteristika: Hudebně divadelní benefiční festiválek na podporu obnovy fary a kostela. Pořadatel: Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER ( 499 874 280 i www.hornimarsov.cz Špindlerův Mlýn „15. Špindlerovská pouť“ Termín: 24.- 25. 6. 2006 Charakteristika: Tradiční akce před začátkem letních prázdnin, provázená řadou pouličních vystoupení – mažoretky, kouzelník, flašinetář, divadlo, šermíři, aerobik, tanec, hasiči. Nechybí kolotoče, stánky, občerstvení, ukázky krkonošských řemesel. Pořadatel: MěÚ, Špindlerův Mlýn ( 606 921 455, 499 523 656 i www.mestospindleruvmlyn.cz Pec pod Sněžkou - Velká Úpa „Divadelní léto“ Termín: 24. 6. 2006 Charakteristika: Odpoledne s divadlem a zábavou, vláček pro děti i dospělé, občerstvení. Pořadatel: Chata Borůvka, Velká Úpa, Pec pod Sněžkou ( 499 736 157 * [email protected] Černý Důl „Dětský den“ Termín: 24. 6. 2006 Charakteristika: branný závod a soutěže pro děti na bývalém hřišti, dnes parkoviště Markid Pořadatel: Spolek Krakonoš ( 737 419 264 Trutnov „Vzpomínková akce ke 140. výročí bitvy u Trutnova dne 27. 6. “ Termín: 24. 6. 2006 Pořadatel: Klub vojenské historie Trutnov, Krakonošovo nám., památník generála Gablenze ( 603 990 473 * [email protected] Jilemnice 4. závod Havex Krkonošského poháru MTB

Termín: 25. 6. 2006 Charakteristika: Závody v cross country na horských kolech. ( 603 584 948, 608 482 424 Janské Lázně „Promenádní koncerty“ Termín: nedělní odpoledne červen–srpen do 27. 8. 2006 Charakteristika: Lázeňské promenádní koncerty na kolonádě. Pořadatel: Státní léčebné lázně Janské Lázně, Kulturní odbor MěÚ ( 499 875 121, 499 860 111 i www.janskelazne.com

¦

ČERVENEC 2006

Žacléř „Den lidových řemesel“ Termín: 5. 7. 2006 Charakteristika: tradiční lidový jarmark na Rýchorském náměstí (zač. 8,30 hod.) s možností nákupu hotových výrobků od řemeslníků, s bohatým kulturním programem. Pořadatel: Město a Městské muzeum Žacléř ( 499 739 005, 499 739 225 i www.zacler.cz Rokytnice nad Jizerou „Dřevosochařské sympozium“ Termín: 3. - 9. 7. 2006 Charakteristika: týdenní akce dřevosochařů z ČR, ukázky starých místních řemesel. Pořadatel: SDH Františkov ( 604 420 672 * [email protected] Roztoky u Jilemnice „Krakonošova tržnice“ Termín: 8.- 9. 7. 2006 Charakteristika: Dvacátý čtvrtý ročník tradiční prodejní akce, stánkový prodej květin, zahrádkářských a chovatelských potřeb a jiného zboží. Pořadatel: ČSCH Roztoky u Jilemnice ( 481 587 296 Jilemnice „Krakonošovy letní podvečery“ Termín: 9. – 15. 7. 2006 Charakteristika: Týden Krkonošské kultury a tradic v obcích mikroregionu Jilemnicko Pořadatel: Jilemnicko – svazek obcí ( 481 565 111 Dolní Kalná „Noční výstup na Sněžku za východem slunce“ Termín: začátek července 2006 Charakteristika: 29. ročník nočního 50 km pochodu a výstupu na nejvyšší horu Čech Pořadatel: TJ Sokol Dolní Kalná ( 499 448 155 i www.dolnikalna.cz Harrachov „3. Harrachovské pivní slavnosti“ Termín: 22. 07. 2006 Charakteristika: Prodej piv z několika pivovarů, bohaté občerstvení, prase na grilu, živá hudba, příchod Krakonoše, soutěže, bohatá tombola a taneční zábava. Pořadatel: Novosad a syn Harrachov ( 481 528 141 * [email protected] i www.sklarnaharrachov.cz Vrchlabí „Vrchlabský jarmark“ Termín: červenec 2006 Charakteristika: Umělecká řemesla, bohatý program, občerstvení po celý den. Pořadatel: KD Střelnice Vrchlabí ( 499 422 126 * [email protected]

www.krkonose.eu www.ergis.cz

Vrchlabí „Dny řemesel“ Termín: 18. – 21. 7. 2006 Charakteristika: V podloubí tří historických domů ve Vrchlabí ukázky typických krkonošských řemesel: drátování, malování hraček, paličkování, pletení ošatek, výroba skleněných figurek, aj. Na vše dohlíží pán hor Krakonoš. Pořadatel: Správa Krnap, Vrchlabí ( 499 421 474 i www.krnap.cz Vrchlabí „Vrchlabské hudební léto“ Termín: červenec–srpen 2006 Charakteristika: Nedělní koncerty vážné hudby v Klášterním kostele sv. Augustina. Pořadatel: KD Střelnice Vrchlabí ( 499 422 126 * [email protected] Pec pod Sněžkou Kinematograf bratří Čadíků Termín: 21.7.- 21.8. 2006 Charakteristika: Promítání českých filmů v letním kině. Horní Maršov „Krakonošova hudební zahrada“ Termín: 30. 7. 2006 od 14 hodin Charakteristika: operní koncert v hřbitovním kostele Pořadatel: Svazek obcí Východní Krkonoše ( 499 874 156 * [email protected] Benecko Slavnost u kaple sv. Huberta Termín: poslední víkend v červenci Pořadatel: OÚ Benecko Kontakt: Infocentrum FLORA ( 481 582 606 * [email protected] i www.benecko.com

¦

Strana 17

SRPEN 2006

Hostinné „Letní slavnost - Porciunkule“ Termín: 5.– 6. 8. 2006 Charakteristika: Tradiční pouť, kulturní program, půlnoční ohňostroj a rozhovor obrů na hostinském náměstí. Pořadatel: Město Hostinné ( 499 404 746 i www.infocentrum.hostinne.info Jilemnice „16. Festival dechových hudeb“ Termín: 6. 8. 2006 Charakteristika: První srpnová neděle se stala již tradičně setkáním milovníků dechové hudby. Program dechových souborů a hostů z řad populárních osobností. Pořadatel: Společenský dům JILM Jilemnice ( 481 544 070 * [email protected] i www.mestojilemnice.cz Pec pod Sněžkou „Pouť sv. Vavřince“ Termín: 10. 8. 2006 Charakteristika: Pěší pouť na Sněžku a mše svatá. Pořadatel: Město Pec pod Sněžkou ( 499 736 280 i www.pecpodsnezkou.cz Horní Maršov „Maršovská pouť“ Termín: 12. 8. 2006 Charakteristika: Obnovená tradice pouti s bohatým programem u příležitosti svátku Nanebevzetí Panny Marie. Varhanní koncert, dechovka, rock, divadlo, setkání rodáků i návštěvníků. Pořadatel: Obec Horní Maršov ( 499 874 298 * [email protected] i www.veselyvylet.cz www.krkonose.eu • www.ergis.cz

Vrchlabí „Krkonošské pivní slavnosti“ Termín: 12. 8. 2006 Charakteristika: Prezentace pivovarů, ochutnávky, soutěže, bohatý doprovodný program. Pořadatel: Sdružení pivní slavnosti ( 603 249 461, 777 713 200 Paseky nad Jizerou „Pasecké hudební slavnosti“ Termín: 11.- 13. 8. 2006 Charakteristika: Tradiční třídenní slavnosti - koncerty, vernisáž výstavy, slavnostní mše svatá. Pořadatel: Svatováclavský sbor, Paseky nad Jizerou ( 481 523 738 Jilemnice „Vavřinecká pouť“ Termín: 12. – 13. 8. 2006 Charakteristika: Tradiční společenská akce s pouťovými atrakcemi na Masarykově náměstí a výstava drobného zvířectva. Pořadatel: Město Jilemnice ( 481 565 111 Trutnov „Open air music festival“ Termín: 18.- 20. 8. 2006 Charakteristika: 20. ročník tradičního rokového hudebního festivalu, na PKS Bojišti v Trutnově. Na 4 pódiích vystupují české i zahraniční hudební skupiny. Pořadatel: Geronimo Agency ( 499 811 810 * [email protected] i www.trutnov.openair.cz Černý Důl - Čistá „Hasičský den“ Termín: 26. 8. 2006 Charakteristika: soutěž ve zručnosti hasičů na hřišti ZŠ Čistá Pořadatel: Sbor dobrovolných hasičů Čistá v Krkonoších ( 724 229 877 Žacléř Joannes Koehler „Život a dílo“ Termín do 31. 8. 2006 Charakteristika: Výstava přibližující život a tvorbu židovského malíře, který strávil zbytek života v malé osadě Vrchová pod Královeckým Špičákem. Pořadatel: Městské muzeum Žacléř ( 499 739 225 Chotěvice „Motosraz Kateřina“ Termín: srpen 2006 Charakteristika: 5. motosraz se soutěžemi v přetahování lanem, v jedení vánoček na čas, hodu sudem, soutěži o největší prsa a pupek, pití piva, koncerty kapel k poslechu i tanci. Pořadatel: MK Černí jezdci * [email protected] i www.cernijezdci.cz

Pořadatel: Dům kultury ( 499 840 080 * [email protected] Trutnov „Dny evropského dědictví“ Termín: 9.- 10. 9. 2006 Charakteristika: Dny otevřených dveří v památkových objektech s programem. Pořadatel: Dům kultury ( 499 840 080 * [email protected] Janské Lázně „Výstup na Mont Blanc v Krkonoších“ Termín: září 2006 Charakteristika: Vytrvalostní závod (6x pěšky na Černou horu – dolů zdarma lanovkou, maximálně za 9 hodin). Počet účastníků limitován 50. osobami. Pořadatel: Mega Plus Janské Lázně ( 499 875 152 * www.cerna-hora.cz Jilemnice „Po stopách řídícího učitele Jana Buchara“ Termín: 9. 9. 2006 Charakteristika: 19. ročník tradičního pochodu po krásách západních a středních Krkonoš. Pořadatel: KČT Jilemnice ( 481 544 029 Svoboda nad Úpou „Rudolfovy slavnosti“ Termín: 16. 9. 2006 Charakteristika: V říjnu 1580 byla Svoboda nad Úpou povýšena císařem Rudolfem II. na město. Celý den plný zábavy: ukázky těžby zlata a rýžování, historický šerm, lidová řemesla a výtvarné umění, pro děti a dospělé zábavný a kulturně sportovní program. Pořadatel: Město Svoboda nad Úpou ( 499 871 105 * www.musvoboda.cz Jilemnice „Běh do vrchu Jilemnice - Žalý“ Termín: 23. 9. 2006 Charakteristika: 39. ročník běhu pro všechny kategorie, nejmenší Lízátkový běh na jilemnickém náměstí. Pořadatel: ČKS SKI Jilemnice ( 481 544 114 Janské Lázně „Krkonošská 70 MTB“ Termín: 30. 9. 2006 Charakteristika: Cyklistický závod na horských kolech tříčlenných družstev (70 km a 37 km). Pořadatel: TJ Lokomotiva Trutnov, další partneři ( 499 811 396, 603 828 305 Rokytnice nad Jizerou „Tradiční Rokytnická pouť“ Termín: 30. 9.- 1. 10. 2006 Pořadatel: Město Rokytnice ( 481 549 321

¦ Jablonec nad Jizerou „Krakonošův festival dechových hudeb“ Termín: srpen 2006 Charakteristika: 11. ročník přehlídky dechových hudeb. Pořadatel: Krkonošská dechovka Jablonec nad Jizerou ( 481 591 293 * [email protected]

¦

ZÁŘÍ 2006

Trutnov „Trutnovský jarmark“ Termín: 3. 9. 2006 Charakteristika: Neděle plná hudby, divadla a řemesel na Krakonošově náměstí.

ŘÍJEN 2006

Vysoké nad Jizerou „Krakonošův divadelní podzim“ Termín: 14.- 21.10.2006 Charakteristika: 37. národní přehlídka venkovských divadelních souborů nominovaných během roku z krajských přehlídek. Přehlídka ve Vysokém se koná od roku 1971. Pořadatel: OS Větrov a Město Vysoké n/Jiz. ( 481 593 494

Strana 18



Polské Karkonosze aneb sedm dnů v Jelenihorské kotlině mu vodopádu říčky Podgórnej. Ve vesnici Mysłakowice si prohlédněte osadu starých tyrolských domů postavených dávnými usedlíky z Rakouska. V jednom z nich je muzeum. Odpoledne navštivte město Kowary a blízké přístupné podzemní chodby

Den 1. Na rozjetí Vydejte se do hor Rudawy Janowickie, pásma, které uzavírá Jelenihorskou kotlinu z východu. Krajinně nejzajímavější částí jsou Góry Sokole – známá oblast pro horolezce. Turistické cesty vás doprovodí do nejkrásnějších míst Rudavského krajinného parku. Krzyżna Góra (654 m n.m.) a její dvojče, vrchol Sokolik (623 m n. m.) jsou vynikající vyhlidkové body. Přehlédnete i pásmo polských Krkonoš. Okolo jsou roztroušené malebné obce a městečka – Janowice Wielkie, Karpniki, Wojanów, Łomnica, Trzcińsko, Bukowiec a Mysłakowice. Nejlépe se s nimi seznámíte při výletu na kole. Večer vás zveme k posezení u jednoho z mnoha rybníků, ochutnáte místní rybí speciality.

Den 2. K pokladnici Valonů Výlet začněte ve Szklarskiej Porębie. Odtud po stopách Valonů, kteří zde před staletími hledali zlatonosné horniny. V nedalekých Jizerských horách je hora Wysoki Kamień (1058 m n. m). Poblíž cesty k této hoře narazíte na skalní útvary, které mají svérázné názvy „Skarbki”, „Skalna Brama”, „Wieczorny Zamek” (Poklady, Skální brána, Večerní zámek). Pochází z pověstí o skrytých pokladech, které pod nimi leží. V Szklarskiej Porębie, v místním Muzeu mineralogie a Muzeu Země si prohlédněte vynikající sbírku zdejších typických i vzácných kamenů. Večer vás zveme na posezení do Staré Valonské Chaty.

Den 3. Až na Sněžku

zvaná perlou Krkonoš. Když budete procházet centrem, jež si udrželo svoji středověkou urbanistickou tvář, prohlédnete si zbytky hradeb, bašty, věže a kostely. Uvidíte jeden z nejkrásnějších kostelů ve Slezsku. Náměstí je obklopené domy s podloubím. Krkonošské muzeum nabízí prohlídku největší kolekce skla v Polsku. Pohodlná stezka (pro cyklisty a chodce) vás vyvede Krajinným parkem Dolina Bobru až k Rytířské věži v lokalitě Sedlęcin. Večer se po návratu do Jelení Hory určitě nebudete nudit. Divadelní představení, koncerty a hudební festivaly jsou skvělou příležitostí k využití volného času.

Den 5. Po stopách ledovce Začněte v obci Jagniątkow (dnes součást města Jelení Hora). V malebné vile „Łąkowy Kamień” (Luční kámen) bydlel a tvořil Gerhart Hauptmann, který získal i slavnou Nobelovu cenu. Údolím řeky Sopot se dostanete k lokalitě Bażynowe Skały (Bažinové Skály). Dále cestou mezi lesy údolím Czarny Kocioł Jagniątkowski až na dno známých Sněžných jam (Śnieżne Kotły), které jsou impozantním divem krkonošské přírody. Ledovec tu po sobě nechal strmé žleby, jezírka a kamenné morény. Když vyjdete nahoru, můžete si odpočinout

Zveme vás do města Jelenia Góra (Jelení Hora). Pro svoji krásu je

Den 6. Polské Podkrkonoší V polském Podkrkonoší je mnoho malebných vesnic, ve kterých se zachovaly roubené domy. Začněte od Staniszowa. Po prohlídce obranného kostelíku vyjděte na žulový kopec Witosza. Jsou zde štěrbinové jeskyně a nádherná vyhlídka na Krkonoše a Wzgórza Łomnickie (Lomnické kopce). O kousek dál, na úpatí hory Grabowiec (784 m n. m), která ční nad přehradou Sosnówka, se nachází kaple sv. Anny a u ní „dobrý pramen“. Odtud je pěkně vidět, jak je celá přehrada zvaná též „krkonošské moře“ citlivě zakomponována do horské krajiny. Když se budete toulat po úpatí polských Krkonoš kolem domků v obci Podgórzyn, vydejte se k nedaleké-

Polská informační centra SZKLARSKA PORĘBA ul. Pstrowskiego 1 tel.: +48/75/754 77 40 fax: +48/75/754 77 42 e-mail: [email protected] www.szklarskaporeba.pl

Vydejte se do města Karpacz. Odkud vede na Sněžku (1602 m n.m.) několik turistických cest, které se dají podstatně zkrátit i jízdou na sedačkové lanovce na horu Kopa (1370 m n. m). Za výstup na Sněžku budete odměněni certifikátem o dobytí nejvyššího vrcholu Krkonoš a České republiky. Při zpáteční cestě se na chvíli zastavte u jezírka Maly Staw a boudy „Samotnia“, která u něj stojí. Odtud se pohodlnou cestou dostanete do Karpacze Górnego (Horní Karpacz). Zdejší velkou turistickou zajímavostí je dřevěný kostelík Wang ze 13. století, který sem byl kdysi převezený z Norska. Až se budete vracet z výletu, zastavte se ve Western City – zábavném městečku ve stylu divokého západu.

Den 4. Perla Krkonoš

v boudě „Pod Łabskim Szczytem” a pak sejít dolů do Szklarské Poręby. Můžete pokračovat na horu Szrenica (1360 m n. m.) a k boudě „Hala Szrenicka“ i ke známému vodopádu Kamieńczyka, který je vysoký 27 metrů. Zdaleka uslyšíte šumění jeho kaskád. Večer se možná s chutí zúčastníte jedné z četných kulturních akcí v Szklarskiej Porębie.

KARPACZ ul. Konstytucji 3 Maja 25 tel.: +48/75/76 19 716 fax: +48/75/76 18 605 e-mail: [email protected] www.karpacz.pl KOWARY ul. 1 Maja 1a tel.:/fax: +48/75/718 24 89 e-mail: [email protected] www.kowary.pl JELENIA GÓRA ul. Grodzka 16 tel.: +48/75/76 76 925 fax: +48/75/76 76 935 e-mail: [email protected] www.jeleniagora.pl

PIECHOWICE ul. Żymierskiego 53 tel.:/fax: +48/75/76 17 201 e-mail: [email protected] www.piechowice.pl www.krkonose.eu • www.ergis.cz

Den 7. Po stopách historie po těžbě vzácných rud. Začněte od lázní Cieplice (Teplice), známými již od 13. století (dnes jsou čtvrtí Jelení Hory). Teplota horkých pramenů je až 90 stupňů Celsia. Léčivá voda pomáhá na mnohé neduhy. Po prohlídce památek, lázeňských parků a návštěvě Muzea přírody, se posílíte douškem minerální vody. Pak navštivte hrad Chojnik, dominantu nad obcí Sobieszow. Pevnost ze 13. století nikdy

nebyla dobyta. Stala se prvním cílem romantických procházek lázeňských hostů. Dodnes ji mnozí turisté rádi návštěvují. Na nádvoří si poslechněte legendu o Kunegundě a seznamte se s uměním střílet z kuše. Pohled z hradní věže skýtá

nádherné panoráma Kotliny Jeleniogórskiej (Jelenihorské kotliny). Uvidíte věže kostelů a zámků v Jelení Hoře, Staniszówě, Łomnici, Wojanówě, Miłkówě, Bukowci, Karpniki a Dziwiszówě. Sedm dnů v Jelenihorské kotlině berte jako inspiraci, jak za týden poznat polské Krkonoše a jejich podhůří. Záleží jenom na vaší chuti a možnostech, jak si je naplánujete. Na místě získáte podrobné mapy, průvodce a propagační materiály. Rádi vám poradí také naši zaměstnanci.

Centrum Informacji Turystycznej i Kulturalnej

458-500 Jelenia Gora ul. Grodzka 16 (Bašta Grodzka) tel. 0048 /75/ 76 76 925 tel./fax 0048 /75/ 76 76 935 e-mail: [email protected] www.jeleniagora.pl, www.karkonosze.it.pl

Strana 19



Autokempy v Krkonoších a podhůří Čas prázdnin, dovolených, cestování, putování, poznávání nových krajů. Pro řadu lidí je v tomto období přitažlivé ubytování pod šírým nebem. Láká bližší kontakt s přírodou. V Krkonoších a podhůří je mnoho autokempů. Mnozí z vás to jistě uvítají. Nabídka kvality služeb a vybavení je různorodá. Ubytování v chatkách (eventuálně s přistýlkou) stanech, karavanech. V některých případech celoroční provoz, česká kuchyně, možnosti sportovního vyžití, koupání, bezbariérové sociální zařízení, koupaliště, dětská hřiště, rybaření, projížďky na koních, sauna, posilovna, půjčovna sportovního vybavení, horských kol, lodiček, v areálu zatravněné volejbalové hřiště, dětské houpačky, společné ohniště, občerstvení v kiosku, společenská místnost - někdy i s krbem, WC/sprcha, psům vstup povolen, TV/SAT, zařízené kuchyně, možnost grilování, restaurace, večerní program, apod. ...vyberte si ... HARRACHOV Kemp Jiskra, 512 46 Harrachov 233 ( 481 529 536 * [email protected] i www.camping.harrachov.cz

ČISTÁ V KRKONOŠÍCH Slunečná, 543 43 Černý Důl 3 ( 499 435 101

Kořenov

JABLONEC NAD JIZEROU TJ Sokol Autokemp Zátiší 512 43 Jablonec nad Jizerou, Zátiší 238 ( 481 591 335, 481 591 288 * [email protected] i http://www.jablonec-krkon ose.com/ubytovani/autokemp/ autokemp.html

RUDNÍK Kemp Richard a Blanka 543 72 Rudník č.p. 235 i www.dokempu.cz/eng/ podrobnosti.php?id=114

Dolní Dvůr

Čistá v Krkonoších

KOŠŤÁLOV Autokemp a koupaliště Košťálov 512 02 Košťálov, koupaliště č.p. 332 ( 481 689 221, 605 784 802 * [email protected] i www.kostalov.cz

Prosečné

TRUTNOV Peklo, 541 02 Trutnov, Horská 187 ( 608 863 409

Rudník

Dolní Kalná

Chotěvice

ŠPINDLERŮV MLÝN Autokemp Správy KRNAP 543 51 Špindlerův Mlýn ( 499 523 534 i www.krnap.cz VRCHLABÍ Euro kemp - letiště 543 11 Vrchlabí, P.O. Box 49 ( 499 421 292 i [email protected]

CHOTĚVICE Svatá Kateřina, 543 71 Chotěvice č.p. 326 ( 499 395 145, 603 106 898 i www.svkaterina.cz

VRCHLABÍ Kemp Vejsplachy 543 01 Vrchlabí, Valteřická ul. ( tel. 499 422 196

VRCHLABÍ Kemp Liščí farma (bez karavanů) 543 62 Dolní Branná 350 ( 499 421 656 * [email protected] i www.liscifarma.cz

DOLNÍ KALNÁ Kemp Dolní Kalná, 543 74 Dolní Kalná ( 499 448 137 i www.ceskyraj.cz/ubytovani/cz/ kemp.htmkemp.htm

PROSEČNÉ Autocamp Holman 543 73 Prosečné č.p. 84 ( 499 441 447

Na státní hranici Na českém území jsou silniční přechody v Harrachově, na Pomezních boudách a Královci. Turistické i cykloturistické přechody: (Více v mapě na straně 10-11). • Jizerka - Ovle • Vosecká bouda - Szrenica • Luční bouda - Rownia pod Sniezka • Luční bouda - Slaski Dom • Soví Sedlo - Sowia Przelecz • Špindlerova bouda – Przesieka • Harrachov/Mýtiny – Polana/ Jakuszyce • Horní Albeřice – Niedamirów • Žacléř (Bobr) – Niedamirów

Přechody jsou otevřeny od 1. 4. - 30.9. od 8 do 20 hodin od 1.10. - 31.3. od 9 do 16 hodin

Evidence: MK ČR E 16345 Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Programu obnovy venkova Libereckého kraje. • Vydal: Krkonoše – svazek měst a obcí, Zámek 1, 543 01, Vrchlabí. Květen 2006. Náklad 70 000 kusů (česky, polsky, německy) • Redakční rada: Dáša Palátková, Michal Vávra, Klára Kroupová, Josef Zelený. • Spolupracovali: Jan Petera, Vladimír Sturm, Barbara Róźycka - Jaskólska, Radek Drahný, Miloš Růžička, Stanislav Pelc, Iljana Beránková, Michaela Müllerová, Jana Janoušková, Dagmar Turková, Daniel Mach, pracovníci krkonošských infocenter. • Mapový podklad: Jan Petera • Fotografie: Dáša Palátková, Josef Zelený, Ing. Pavel Kraus, CzechTourism. • Německý překlad: Hans J. Warsow • Polský překlad: Viktoria Puchalska • Grafický manuál: David Škodný • Grafické zpracování: Ivan Polonský • Tisk: Merkurtisk a.s., Náchod. Náměty, dotazy a připomínky zasílejte prosím na: [email protected] a [email protected]


Strana 20


SOUTĚŽ

#

Turistická informační centra Využijte odborných rad a pomoci pracovníků Informačních center v Krkonoších nebo Informačních středisek Krkonošského národního parku, kde vám rádi nabídnou řadu dalších propagačních materiálů.

Zapamatujte si a využívejte webovou adresu:


PEC POD SNĚŽKOU „TURISTA“, přímo v centru na náměstí 188 tel.: 499 736 280 fax: 499 736 410 * [email protected] i www.turistapec.cz

ČERNÝ DŮL Černý Důl 48 tel.: 499 429 618 fax: 499 435 164 * [email protected] i www.cernydul.cz HARRACHOV TIC a CA proti muzeu skla a v budově MěÚ tel.: 481 529 401 fax: 481 529 064 * [email protected] i www.harrachtour.cz HORNÍ MARŠOV VESELÝ VÝLET - Temný Důl tel.: 499 874 298 fax: 499 874 298 * [email protected] i www.veselyvylet.cz HOSTINNÉ Náměstí 70 tel.:/fax: 499 404 746 * [email protected] i www.infocentrum.hostinne.info

Hrajte s námi o ceny

Vážení čtenáři, připravili jsme pro Vás soutěž o ceny. Stačí, když správně písemně zodpovíte následující tři otázky a zašlete nám je. Otázka:

Ceny:

1. Kolik členských měst a obcí má Svazek Krkonoše?

1. Velikonoční pobyt pro 2 osoby v Krkonoších na jaře 2007 2. Tradiční výrobky z Krkonoš

PEC POD SNĚŽKOU „VESELÝ VÝLET“ u autobusového nádraží 196 tel.: 499 736 130 fax: 499 736 131 * [email protected] i www.veselyvylet.cz

........................................................

ROKYTNICE NAD JIZEROU CK ROKTOUR, s. r. o. Horní 449 tel.: 481 522 392 fax: 481 522 310 * [email protected] i www.rokytnice.com

........................................................

SVOBODA NAD ÚPOU Náměstí Svornosti 527 tel.: 499 871 216 fax: 499 871 167 * [email protected] i www.musvoboda.cz ŠPINDLERŮV MLÝN budova MěÚ v přízemí tel.: 499 523 656 fax: 499 523 818 * [email protected] i www.mestospindleruvmlyn.cz TRUTNOV Krakonošovo náměstí 72 tel.:/fax: 499 818 245 * [email protected] i www.trutnov.cz VRCHLABÍ Krkonošská 8 tel.: 499 422 136 fax: 499 421 121 * [email protected] i http://vrchlabi.ergis.cz

2. Jak se jmenuje a kolik metrů měří nejvyšší hora Krkonoš, zároveň i České republiky?

3. Jak se jmenuje velká evropská řeka pramenící v Krkonoších a ústící do Severního moře?

.................................................................

3. Obrazová publikace

Budeme rádi pokud ke svým odpovědím připojíte hodnocení turistických novin Krkonošská sezóna, případně zkušenosti z vašeho pobytu v Krkonoších.

Uzávěrka: Do 30. listopadu 2006.

Slosování výherců: První polovina prosince 2006.

Krkonoše na internetu

Nechybí fotogalerie, galerie virtuálních panoramat, informace o přírodních zajímavostech, galeriích, lanovkách, vlecích nebo elektronická prodejna upomínkových předmětů, publikací a map. Nabídku doplňuje možnost posílání elektronických pohlednic z Krkonoš.

www.krkonose.eu www.ergis.cz Naleznete široké spektrum informací od obecného představení regionu, přes přehled přírodních, kulturních i historických pamětihodností, adresář institucí (informačních středisek, nemocnic, úřadů, policie, škol, knihoven, významných organizací, apod.). Vyhledat lze informace o sportovních a kulturních aktivitách nadcházející sezóny, kalendář tradičních slavností, výstav, koncertů,

trhů, folklórních programů, pivních slavností, setkání s Krakonošem.

Další užitečné internetové adresy: www.holidayinfo.cz www.krnap.cz www.horskasluzba.cz www.czechtourism.cz www.kudyznudy.cz

Sezónní informační střediska Správy KRNAP SRUB ČERTŮV DŮL ŠPINDLERŮV MLÝN nedaleko boudy U Bílého Labe vlevo po cca 200 metrech

JANSKÉ LÁZNĚ stanice lanové dráhy na Černou horu tel.: 499 875 186 fax: 499 875 008 * [email protected] i www.janskelazne.cz

SRUB U HOTELU DĚVÍN PEC POD SNĚŽKOU po zelené směr Richterovy boudy cca 1 km

JILEMNICE Masarykovo nám. 140, historická budova spořitelny tel.:/fax: 481 541 008 * [email protected] i www.mestojilemnice.cz

SRUB U HOTELU VÁPENKA HORNÍ ALBEŘICE u parkoviště nedalo autobusové zastávky SRUB POD ČERNOU HOROU JANSKÉ LÁZNĚ na Lobkovické cestě, za levotočivou zatáčkou, nedaleko místa Na výšině

KOŘENOV autobusová zastávka Kořenov - motorest tel.:/fax: 483 399 094 * [email protected] i www.korenovsko.cz

SRUB V ČERNÉM DOLE směrem na Hrnčířské boudy, po 1,5 km po levé straně pod hájovnou

LÁNOV Venkovské infocentrum mikroregionu Prostřední Lánov 39 tel.: 499 432 083 * [email protected] i www.lanov.cz MALÁ ÚPA Horní Malá Úpa 129 tel.: 499 891 112 * [email protected] i http://info.malaupa.cz

Odpovědi adresujte: Krkonoše – svazek měst a obcí Klára Kroupová Zámek 1 543 01 Vrchlabí Czech Republic

#

BENECKO INFO FLORA, v centru obce 200 tel.: 481 582 606 fax: 481 582 016 * [email protected] i www.benecko.com


otevřena denně od 1.6. do 30.9. 2006 vždy od 8 do 17 hodin ŽACLÉŘ Rychorské náměstí 10 tel.: 499 739 225 fax: 499 739 210 * [email protected] i www.zacler.cz

SRUB ZLATÉ NÁVRŠÍ HORNÍ MÍSEČKY nedaleko Vrbatovy boudy u cesty na Labskou louku www.krkonose.eu • www.ergis.cz

SRUB HORNÍ MÍSEČKY HORNÍ MÍSEČKY naproti Jilemnické boudě u cesty na Zlaté návrší

SRUB V DOLNÍM DVOŘE projedete směrem na Tetřeví boudy, na konci Rudolfova údolí vlevo SRUB U LOMU VE STRÁŽNÉM vedle parkoviště u lomu

SRUB DÍVČÍ LÁVKY ŠPINDLERŮV MLÝN na začátku Labského dolu na křižovatce modře značených cest

SRUB VE STRÁŽNÉM cca 200 m za parkovištěm u lomu směrem na Hříběcí boudy

Krkonoše - svazek měst a obcí. Navštivte zajímavá místa krkonošského regionu

Recommend Documents