Kratochvílová D. „Plány krizové připravenosti jako součást krizového plánování v Moravskoslezském kraji“ – „112“ Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva, Ročník IV č. 8/2005
ÚVOD Krizové plánování je nástrojem krizového řízení a je souhrnem plánovacích činností, procedur a vazeb uskutečňovaných orgány krizového řízení a jimi určenými státními nebo veřejnými institucemi, právnickými a podnikajícími fyzickými osobami k realizaci cílů a úkolů při zajišťování bezpečnosti státu a jeho obyvatelstva za krizových situací. Krizové plánování se podle krizového zákona [1] soustřeďuje na proces zpracování, aktualizace a ověřování krizových plánů a dokumentů s nimi souvisejícími. Cílem krizového plánování je zajištění připravenosti daného území a organizací na řešení krizových situací, předcházení krizovým situacím a omezení jejich účinků, upravení procesu předávání a poskytování informací, zjištění a zabezpečení potřeb pro realizaci vlastních krizových opatření a poskytování pomoci vyžádané jinými organizacemi. To znamená: Zajistit připravenost k předcházení vzniku, resp. omezení možností vzniku krizových situací (dále jen „KS“) a jejich důsledků, Zajistit tvorbu a připravenost nezbytných sil, prostředků a zdrojů pro řešení KS, Vytvořit organizační, řídící a rozhodovací nástroje pro plnění úkolů orgánů krizového řízení. Krizové plánování v Moravskoslezském kraji ve vztahu k právnickým a podnikajícím fyzickým osobám – zpracovatelům plánů krizové připravenosti Krizový zákon [1] ukládá hasičskému záchrannému sboru kraje zabezpečení zpracování krizového plánu kraje. Při přípravě na zpracování Krizového plánu Moravskoslezského kraje (dále jen „KP MSK“) vyplynula mimo jiné nutnost stanovit okruh právnických a podnikajících fyzických osob, které budou zajišťovat plnění krizových opatření k překonání krizových situací. Podle § 29 odst. 1) krizového zákona [1] právnické osoby a podnikající fyzické osoby na výzvu příslušného orgánu krizového řízení jsou povinny při přípravě na krizové situace podílet se na zpracování krizových plánů. V případě, že jde o právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které zajišťují plnění opatření, vyplývajících z krizového plánu, jsou tyto osoby dále povinny zpracovávat plány krizové připravenosti. Plánem krizové připravenosti se rozumí plán, ve kterém je upravena příprava příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k řešení krizových situací. Struktura plánu krizové připravenosti je dána Nařízením vlády [2]. Na stupni kraj zpracoval Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje (dále jen „HZS MSK“) výběr organizací zajišťujících plnění opatření vyplývajících z KP MSK. Obsahem
tohoto výběru byl přehled základních opatření zabezpečovaných danou organizací. V předložené podobě se jednalo o prvotní výběr, při jehož stanovení byl zvažován podíl organizace v přípravě na krizové situace, na zpracování krizového plánu kraje a rozpracování krizového plánu určenými obcemi. Podle přijatých kritérií byly do výběru zahrnuty základní složky IZS, rozhodující další složky IZS, organizace s celokrajskou působností vázané většinou na kritickou infrastrukturu a organizace, jež jsou svou činností za krizových situací pro podstatnou oblast kraje rozhodující. U organizací byly zároveň zvažovány personální možnosti zpracování plánu krizové připravenosti vlastním krizovým managementem a vedle toho i skutečnosti, že některé organizace jsou stanoveny subjektem hospodářské mobilizace. Po projednání navrhovaného výčtu organizací v Bezpečnostní radě MSK byly tyto organizace vyzvány dopisem krajského ředitele HZS MSK ke zpracování plánu krizové připravenosti. Kromě uvedených organizací Krajský úřad Moravskoslezského kraje (dále jen „KÚ MSK“) určil na základě vyhlášky č. 281/2001 Sb. [4] dvacet tři vzdělávací zařízení v MSK, která budou při vyhlášení krizového stavu vykonávat po dobu nezbytně nutnou základní péči o žáky s cílem zabezpečit ochranu života, zdraví, osobního majetku a základních práv žáků. „Určená vzdělávací zařízení“ vykonávají péči o žáky ve svých objektech vhodných pro tuto činnost v rozsahu stanoveném plány krizové připravenosti. Tato zařízení byla vybrána s ohledem na své umístění tak, aby se nenacházela v zónách ohrožení např. vodou, únikem nebezpečných chemických látek, metanem.
Metodika zpracování plánů krizové připravenosti GŘ HZS ČR zpracovalo „Metodiku zpracování krizových plánů dle § 15 a § 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb.“[3], kde v Závěrečné části odst. 1) se říká : „Tento dokument se přiměřeně využije pro zpracování plánů krizové připravenosti pro právnické a podnikající fyzické osoby“. Tato Metodika se stala vzorem, podle kterého HZS MSK vytvořil „Metodiku zpracování plánů krizové připravenosti dle § 17 a § 18 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb.“, v níž: Základní část plánu krizové připravenosti (dále jen „PKP“) popisuje:
Působnost, odpovědnost a úkoly zpracovatele PKP - název, adresa a spojení na zpracovatele, - vymezení předmětu podnikání, - přehled úkolů a opatření, které byly důvodem pracování PKP
Charakteristiku organizace KŘ a havarijní připravenosti - organizační strukturu s popisem řízení za KS (krizový štáb, krizový krizová a havarijní komise apod.).
management,
Krizová rizika
- rizika, která mohou ohrozit činnost organizace. To znamená výčet a hodnocení možných krizových rizik, včetně jejich dopadu na vlastní činnost, a to
předpokládaného
- stanovení a hodnocení rizik z vnějšku = vnější ohrožení (živelní pohromy, chemické havárie atd.), - stanovení rizika v objektu = vnitřní ohrožení (požár, technologická porucha, havárie zařízení apod.) Další potřebné podklady a zásady, mj.
-
organizační řád vlastního orgánu vytvořeného za účelem řešení krizových situací (např. krizový štáb), vč. stanovení zodpovědnosti, povinnosti odpovědných pracovníků, metodiky, scénáře – modelové situace pro řešení krizových situací, vnitřní směrnice, pokyny (např. pro ostrahu), pracovní postupy, (např. i podle jiné legislativy) atd., zásady manipulace s PKP (např. kde je uložen, kdo je s ním seznámen), způsob (vč. odpovědnosti), příp. četnost jeho aktualizace.
Přílohová část PKP popisuje:
Uvedení požadavků orgánů KŘ na účast právnické a podnikající fyzické osoby při zabezpečení krizových opatření vyplývajících z KP - dopis, kterým organizace byla vyzvána ke zpracování PKP, - karty krizových situací.
Plán akceschopnosti - zahrnuje zejména : plán uvedení do pohotovosti, plán zabezpečení a vnitřní ochrany.
Plán krizových opatření - k řešení krizových stavů v rámci působnosti právnické a podnikající fyzické osoby, který obsahuje: seznam krizových opatření (stručné popisy jednotlivých krizových opatření a k nim příslušné odkazy na legislativu), karty krizových opatření (rozpracování do větších podrobností). vybrané typové plány, které se vztahují k předmětu činnosti právnické a podnikající fyzické osoby a doporučují typové postupy pro jednotlivé druhy krizových situací (zpracovatel je obdrží od orgánů krizového řízení).
Vnitřní havarijní plány podle zvl. právních předpisů, např. zákona - č. 18/97 Sb. (atomový zákon), - č. 353/99 Sb. (vyhl. č. 8/2000 Sb.), - č. 254/2001Sb. (vodní zákon) – povodňový plán, - č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) – el. energie, teplo, plyn,
Plán opatření hospodářské mobilizace - v souladu s § 5 vyhl. SSHR č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatřeních pro krizové stavy.
Plán spojení - kontakty na orgány krizového řízení v rámci kraje,
-
další důležité orgány a organizace.
Poznámka: Tento dokument se využije přiměřeně dle zaměření činnosti a potřeb právnické a podnikající fyzické osoby při krizových situacích.
Zdroje, odkud lze získat informace o rizicích na území MSK Výstupy z analýzy rizik poskytnutých zpracovateli krizových plánů: Krizový plán MSK – zpracovatelem je HZS MSK, Rozpracování vybraných úkolů KP kraje (dále jen „krizový plán určené obce) zpracovatelem je určená obec ( = obec s rozšířenou působností) Pozn. : Výstupy z analýzy rizik v rámci MSK poskytl HZS MSK, Výstupy z typových plánů zpracovaných dle ustanovení § 15 odst. 3 písm. c) Nařízení vlády [2]. (Pro jednotlivé druhy krizových situací - BRS schválila 23 typů KS - stanovily ústřední správní úřady dle své působnosti doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení.).
Vytypované krizové situace v MSK, karty krizových situací
V rámci zpracování Havarijního plánu MSK byla provedena souhrnná analýza vzniku mimořádných událostí (dále jen MU) pro území Moravskoslezského kraje a z toho vyplývajících ohrožení. Na základě této souhrnné analýzy vzniku MU byla pro krizové plánování vytypována dominantní rizika, která mohou iniciovat vznik krizové situace. Za krizová rizika lze považovat rizika, které svým rozsahem a dopadem vyžadují vyhlášení zvláštního stupně poplachu. Pro dominantní krizová rizika jsou zpracovány „karty krizových situací“.
Vzorové karty krizové situace obsahují:
Místo možného výskytu KS, Příčiny výskytu KS, Rozsah a následky KS, Provedení záchranných a likvidačních prací (dále jen „ZaLP“), Předpokládané síly a prostředky pro ZaLP, Předpokládaná HOPKS, Obnovovací práce na postiženém území, Preventivní opatření.
Odborně metodická pomoc zpracovatelům plánů krizové připravenosti: V únoru 2004 uspořádalo KŘ HZS MSK odborná shromáždění pracovníků, pověřených zabezpečováním úkolů vyplývajících z krizového zákona, ke zpracování plánů krizové připravenosti. Pracovníkům bylo vysvětleno, proč byla vybrána zrovna jejich organizace, co je kritická infrastruktura, plán krizové připravenosti, plán akceschopnosti, jak byla vyhodnocena analýza
ohrožení na území MSK, a zároveň bylo nabídnuto zpracování analýzy ohrožení jejich objektů v MSK s ohledem na záplavy, zóny havarijního plánování a ohrožení metanem. Organizacím byly předány tyto materiály: a) Metodika zpracování plánů krizové připravenosti dle § 17 a § 18 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. b) Karty krizových situací c) Plán akceschopnosti právnické a podnikající fyzické osoby (obecná metodika zpracování plánu) Určeným vzdělávacím zařízením byly poskytnuty tyto materiály: a) Metodické pokyny ke zpracování plánu krizové připravenosti pro určená vzdělávací zařízení, b) Vzor Plánu krizové připravenosti, vč. tabulek
ZÁVĚR Na stupni kraj HZS MSK vytypoval právnické a podnikající fyzické osoby zajišťující plnění opatření vyplývajících z Krizového plánu MSK a KÚ MSK určil vybraná vzdělávací zařízení dle vyhlášky MŠMT č. 281/2001 Sb., Tyto organizace měly zpracovat plány krizové připravenosti do 31.12.2004. K 20. dubnu 2005 z 25 vyzvaných právnických a podnikajících fyzických osob jich 17 zpracovalo plán krizové připravenosti, 3 mají plán rozpracovaný a 4 jej nezpracovaly vůbec, 1 zpracovala krizový plán. Zákon o krizovém řízení [1] umožňuje vykonání kontrolní činnosti u těchto organizací. Tato naplánovaná kontrola se bude týkat vyhotovení plánu krizové připravenosti, především jeho obsahu a reakce na uložené krizové opatření. Ve správních obvodech některých určených obcí v MSK byly orgány krizového řízení určených obcí vyzvány ke zpracování plánu krizové připravenosti další organizace (např. městské policie, tech. služby, dopravní podniky apod.). Výběr těchto organizací včetně potvrzení a odsouhlasení bezpečnostní radou určené obce byl obdobou provedení na stupni kraje. Výběr organizací není konečný. Předpokládá se, že bude v průběhu aktualizace krizového plánu MSK a krizových plánů určených obcí průběžně upravován. Přehledy organizací zpracovávajících plány krizové připravenosti jsou přílohou Krizového plánu MSK resp. krizových plánů určených obcí.
Literatura:
1. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. 2. Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. 3. http://www.mvcr.cz/hasici 4. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 281/2001 Sb., kterou se provádí § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů 5. Směrnice Ministerstva zemědělství č. 10/2001 Sb. (č,j, 41658/2001-6000), kterou se upravuje postup orgánů krajů, okresních úřadů a orgánů obcí k zajištění nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou při mimořádných událostech a za krizových stavů Službou nouzového zásobování vodou
