Závěrečná práce na vybrané téma-esej Liberálně-konzervativní akademie, Cevro
„KRIZE NEBO PŘIROZENÝ VÝVOJ? Aneb životy žen s životy mužů.“
Autorka: Jana Jarolímková /dříve Mertlová/
Konzultant: Jiří Frgal
Datum zpracování: 15. května 2005
Prohlašuji tímto, že jsem práci na zvolené téma vypracovala samostatně a uvedla jsem veškerou literaturu a informační zdroje, které mi byly inspirací.
V Prostějově 20. 05. 2005 ____________________
Obsah:
• • • • • • •
Úvodních pár slov Vztah žena, muž Společnost Politika Závěr Seznam cizích slov Literatura
Při hledání vhodného tématu záverečné práce jsem si stanovila určitá kritéria. Nejenže pro mě byla důležitá aktuálnost, ale také osobní zkušenost s tématem, dále přečtená literatura, která mi sloužila k rozšíření obzorů a v neposlední řadě chci zaujmout a vybídnout k diskuzi. Při prvně zmíněném-aktuálnosti, jsem trochu zaváhala. Dnešním světem, konkrétněji lidskou společností, hýbe mnoho událostí. Avšak základem společnosti, nejen z mého pohledu, je člověk-individuum, přesně je to muž nebo žena. Obecně vzato, pokud základní stavební prvek skřípe ve svých základech, nelze postavit dům...V našem případě je nutno vést diskuzi, hledat řešení a konat. Budu se zabývat rolemi ženy ve společnosti, dále se zmíním o diskriminaci, feminismu, praktické politice a ženském elementu v ní. Chci se snažit o objektivitu. Musím se však ptát, lze to? Uvažovali bychom stejně před 10-ti lety jako nyní a co za 10 let? Nikoliv. Mohu však zaručit, že má snaha je maximální, v rámci možností, znalostí a zkušeností mladé ženy žijící v Evropě. O mužích a ženách jsme schopni hovořit opravdu všichni. Také tak činíme. Různorodost z toho vyplývající je samozřejmá a pro mne nepřekvapující. Uvědomuji si, že tato zdánlivě jednoduchá záležitost je navýsost složitá s nepřeberným množstvím výkladů.
Ženy versus muži, chcete-li muži versus ženy. Historie je již napsána a jest neměnná. Žena téměř v každém společenství měla přísně vymezené postavení, práva a spíše povinnosti či zákazy. Je nutno brát na zřetel rozdíly mezi kontinenty, státy, kulturami, náboženstvími apod. Můj pohled je zaměřen na evropské prostředí, které ač s malými vychýleními lze považovat téměř za synchronní. Zvláště kvůli stejnému náboženskému základu. Obecně bylo a je doménou žen to, co mužům příroda nenadělilamateřství. To naznačuje její prostor- péči o děti, svého muže, rodinu, domácnost. Ženy ovšem měly mnohé zakázáno. Studovat, účastnit se politického dění, voleb, být zaměstnané, podnikat, zajít do hospody, nosit kalhoty... S postupem doby se toto měnilo. Někdy z přirozenosti a požadavků moderního světa, někdy bojovnou snahou o emancipaci. Muži rozhodovali o mnoha věcech, včetně života žen. Dostupné zdroje sdělují zajímavé odlišnosti mezi muži a ženami. Z knihy Asertivní žena jsem čerpala některé poznatky. Uvádím příklad pokusů při dětské hře, kde nacházíme významné rozdíly. Konaly se u předškolních dětí, které si hrály s kostkami, kužely, válci a měli také k dispozici figurky osob a zvířat. Chlapci se nejvíce věnovali budování silnic, letišť, pevností a pozorovatelen. Osoby hrály druhořadou roli. Často vznikaly katastrofické scény- boje, pády, srážky apod. Dívky se
stejnými hračkami inscenovaly klidnější děje. Vytvořily interiér, kde měly figurky zázemí, místnosti vybavily nábytkem, nevynechaly okna, dveře, schody, o čemž chlapci neuvažovali. Hra byla s danou sadou pomůcek u stejných osob zopakována znovu s odstupem dvaceti let. Charakter provedení včetně genderových rozdílů se příliš nezměnil. Fyzické odlišnosti jsou zřetelné a počitatelné. Např. muži jsou v průměru o 10% vyšší, o 20% těžší, o 30% silnější něž ženy. Také mužský mozek je o 15% těžší, ale časem ztrácí na objemu rychleji než ženský. Ten lépe a rovnoměrněji hospodaří s energií a je tak lépe vyživován. Ženy se snáze vyrovnávají s dlouhodobým stresem. Při soustředěné činnosti muže je zapojena menší část mozku než u ženy. Ženy v průměru začínají mluvit dříve než muži a čtou rychleji. V pracovním prostředí se také vyskytují rozdílnosti. Ženám vyhovuje vyšší teplota na pracovišti. Přibližně o 2-3 stupně Celsia, než požadují muži. Ženy hůře snášejí konflikty na pracovišti, jsou úzkostnější, odsuzují nespravedlnosti. Preferují individuální kontakty, více neformální. Muže zase více traumatizuje negativní vztah k přímému nadřízenému. Úspěchy mužů se odráží ve větší sebeúctě. Žena k tomu potřebuje zpětnou vazbu, zda je potřebná a akceptovaná. Na pracovišti mužům vyhovuje klid na práci, žena je spokojená pokud má k tomu pocit bezpečí a pohody. Dle známého sociologa Iva Možného, ve vztahu k rodině, muž předpokládá: „ Když bude vše v pořádku se mnou, bude vše v pořádku s mojí rodinou.“ Žena míní: „ Když bude vše v pořádku s mojí rodinou, bude vše v pořádku se mnou.“ Nejlepší řešení spatřuji v pocitu BÝT SÁM ( SAMA) SEBOU. Prim nyní hraje vzdělávání. Rozvíjí myšlení, rozšiřuje obzory a bourá hranice. Ovlivňuje životy a životní styl mužů a žen, větších celků, např. právě rodiny v níž se nachází děti. Lidský pokrok nezná hranic. Vědci prokázali mnoho diferenciací mezi muži a ženami. O to více si vědomě uvědomujeme rozdíly. Změníme je k našemu prospěchu?
Společnost jako celek je funkční. Reaguje a vyvíjí se. Když se však otevře téma role ženy a muže, přecházíme do EMOTIVNÍ roviny. Emoce zbavují nadhledu a těžko se hledá řešení. Zabýváme se mnoha problémy. Ve vztahu k ženské otázce slyšíme o diskriminaci, pozitivní diskriminaci ( o té se zmíním v části – politika) a feminismu z pohledu společnosti a politiky. Při pročítání učebnice Sociologie od Jiřího Buriánka, známého sociologa, jsem v očekávání nalistovala kapitolu Postavení ženy ve společnosti. Chci zdůraznit, že tato kniha ovlivňuje a formuje mnoho mladých studentů. K mému osobnímu překvapení jsem zde nalezla nejen značně krátké pojednání k tomuto tématu, ale i pro mne velmi rozpačitý závěr.
Cituji: „ Intervence státu mohou někdy přinášet paradoxní, až nečekané důsledky. Vlna zájmu o problematiku sexuálního obtěžování, zneužívání nebo vydírání, které bezpochyby existuje a zasluhuje trestní postih, může přinést i větší podíl neodůvodněných stížností i žalob. Obě „strany“ se pak ocitnou v patové situaci. Zatím sice nehrozí, že před každým pohlavním stykem půjdeme raději k notáři sepsat prohlášení o dobrovolnosti, ale představa to pěkná není.“ Rozhořčení v mě vyvolala poslední autorova věta. Zaskočilo mne, co vše se může stát obsahem školní učebnice, která je z roku 1996 a věřím, že je již přepracována. Diskriminace je opravdu často používaným termínem. Některé průzkumy došly k zajímavým závěrům. Na Harvardově univerzitě K. Ruggierová zjistila, že čím větší skupina čelí diskriminaci, tím větší má tendenci si ji nepřipouštět. Jedná se o obranný mechanismus popření, známý z psychologie. Konkrétně černošky v USA se cítí méně diskriminovány než bílí muži. Na druhé staně čím vyšší je sociální statut dané skupiny, tím je vyšší sklon přisuzovat osobní neúspěchy a zklamání genderové diskriminaci. Feminismus má více tváří. Lépe řečeno několik nazorových proudů. Je charakteristický svou nejednoznačností, sklonem k agresivismu, jedna strana jej fanaticky obhajuje, druhá zatracuje. Literatura k tomuto tématu vyznívá stejně tak. Za riskantní považuji snahu žen se tzv. pomužšťovat, jak uvádí Václav Bělohradský v knize Nové čtení světa- feminismus 90. let českýma očima. -,Výsledkem je přijmutí již zavedených- převážně mužských pravidel. Obrat nastal smýšlením žen o právu podílet se na definici světa.´ Tento názor se shoduje s tzv. feministickou politickou teorií, o které se zmíním později. V této knize vůbec nacházím mnoho inspirativních myšlenek. Je to samozřejmě dáno odlišností autorůcelkem 30-ti žen i mužů. Bohuslav Blažek „sebekriticky“ píše: „ Pokud jsme si my muži nepřiznali, že jsme byli podivným křížencem moralistů s hulváty, těžko se pro nás stane závazné začít se k ženám chovat jako k rovnocenným partnerům.“ Obecně je autory v knize často zmiňováno propagandistické zneužití ženy za komunistického režimu v českých zemích. Sice jsem zde nenalezla řešení, ale ukázali tu pohledy teologické, sociologické a psychologické. Vzácností v době Tomáše Garrigua Masaryka byl on sám. Kromě mnohého jiného, co učinil pro naši samostanost a Českou republiku, je jeho smýšlení o ženách. „ Jak by ta, která člověka rodí, mohla být bytostí druhořadou?“ pravil. Velký vliv na něj měla americká manželka Charlotta, ale taktéž jeho filozofická orientace a hluboké vědění. Podporoval ženy v práci ve veřejném životě, neboť věděl o kolik těžší to žena ve společnosti má.
Uvědomuji si, že jako pravicově smýšlející se výběrem tématu pohybuji na velmi tenkém ledě. Když se dnes řekne emancipovaná žena máme také na jazyku feministka. Feminismus je v politologii řazen k levicově orientovaným nátlakovým skupinám. Obecně je umělé vyzdvihování ženy s oblibou a šikovně využíváno levicovými stranami pro rozšíření své voličské základny a případně i aktivních žen političek ( aby se neřeklo). Pravice, zvláště pak v České republice, si z mého pohledu s tímto neví rady. Distancuje se od pozitivní diskriminace. Ve svém středu má skutečně žen jako šafránu. K tématu se příliš nevyjadřuje. Zaznamenala jsem osobní zkušenost s předsedou ODS panem Mirkem Topolánkem. V roce 2004 měl meeting s olomouckými občany. Připravila jsem si otázku: „ Jak se díváte na roli ženy v dnešní společnosti?“ Nemohu už doslovně předat, co tehdy řekl, ale první reakce byla: „ Na tohle jsem se nepřipravil.“ Další odpověď se orientovala na činnost jeho manželky, jak je skvělá v kuchyni a jak mu pomáhá v kanceláři. V Modré šanci jsem také toto téma hledala. Zmínku jsem očekávala zvláště v brožuře Více svobody, méně regulace- pro zvýšení zaměstnanosti od Aleny Páralové. Z mého pohledu budí dojem, že téma diskriminace žen na pracovním trhu neexistuje. Tabuizovat něco, co je probíráno s nadsázkou „dnes a denně“ považuji za nebezpečné. V obsahu Cesta k lidské důstojnosti ( pro svobodu volby v sociálním systému) od téže autorky, stínové ministryně práce a sociálních věcí, mě zaujala -rodinná politika. Silně realistický pohled na věc v závěru přináší ještě realističtější řešení. To je však propojeno s denním chlebem většiny žen- zaměstnáním. Ženy přistupují více obezřetněji k rozhodování se o početí rodiny a tím je ovlivněn snižující se počet narozených dětí. Což právě není řešeno v pracovních podmínkách, které téměř bezvýhradně vyhovují mužům. Chci se zde také zmínit o tzv. Feministické politické teorii, která mne zaujala v knize Blanky Říchové. Označuje ji za nejoriginálnější teorii, která se rozvinula v posledním čtvrtstoletí. Je velmi rozmanitá. Základem je tvrzení, že většina názorů a pohledů na politiku a spravedlnost se opírá o zkušenosti mužů. Vybízí k revidování nikoli jen k rozšíření a začlenění druhého prvku- femininní zkušenosti. Do politické vědy začleňuje rodinu a gendrové vztahy. Dle této teorie je dominantní role muže ve veřejné sféře umožněna tím, že jeho roli v soukromé sféře přejímají jiní- ženy. Za autonomního jedince je označován ten, o jehož základní potřeby pečuje někdo jiný a „on“ se díky tomu může rozvíjet dle svých představ a osobních potřeb. Dále vyzývá k rozšíření studia politiky o soukromou, privátní sféru, vzhledem k jejímu vlivu na sféru veřejnou. Obecně prospěšná společnost Gender Studies je nevládní neziskovou organizací, tedy nepolitická, za to si v ČR nachází mnoho posluchačů,
zvláště z řad mladých lidí, studentů. Zaměření se orientuje na pracovní trh a finanční zabezpečení- př. stejná mzda za stejnou práci, ukončení diskriminace při přijímání do zaměstnání, důstojná penze nesnižující se o dobu strávenou péčí o malé děti, stejné podmínky v přístupu k úvěrům, hypotékám apod. Dále se zabývají slaďováním rodinného a profesního práva, účastí žen v rozhodovacích procesech, násilím páchaným na ženách, vzděláváním a způsobem zobrazování žen a mužů v médiích a reklamách. Na tato témata probíhá mnoho přednášek, obvykle v Praze a Brně. Evropská unie kráčí cestou pozitivních diskriminací. Pro české prostředí je těžké dlouhodobě odolávat těmto vlivům. Nevím, zda v EU jsou si jisti správností pozitivních diskriminací. Česká republika si jde zatím svou cestou a zároveň je povinna přijímat všechny směrnice na dané téma. Způsoby prosazování žen do politiky je praktikováno stanovením procentuálních podílů v jednotlivých sférách moci. Např. podíl žen v národním parlamentu, v regionálních zastupitelstvech, parlamentech apod. Patří sem také přechodné kvóty k dosažení zvýšeného počtu žen v politickém rozhodování. Jako zajímavý příklad praktické politiky bych uvedla citaci výroku bývalé britské premiérky Margharet Thatcherové: „ Když chcete mít v politice něco řečeno, muž to zvládne skvěle. Když chcete mít v politice něco uděláno, dejte to za úkol ženě.“
Otázka v názvu mé práce zní: Krize nebo přirozený vývoj? Současnou situaci považuji za jednoznačně přirozený vývoj moderní společnosti, avšak s krizovými prvky. Za ně považuji přehnané prosazování kvót, výjimek apod. V kontrastu s tímto je také stejně nebezpečný postoj „nevidím, neslyším“, tedy jakési ignorace problému. Vnímám to jako zřetelný rozpor mezi smýšlením levicovým a pravicovým. Jako pravicově orientovaná žena postrádám intelektuální snahu politiků, kteří jsou nyní v roli mocných o sebereflexi a pokus o přehodnocení situace. Myslím si, že by tak přispěli k novému, reformovanému stylu nejen české politiky, která se ocitla ve slepé ulici. Veřejnost politiky hodnotí značně negativně. Ženský element by mohl přinést „čerstvý vánek“, najít východ z politického bludiště a vnést mnoho nového. Zároveň je potřeba, aby samy ženy cítily potřebu konat. Bez vzájemné tolerance pro rozdílnosti v myšlení žen a mužů to nelze. A právě odlišnosti v myšlení jsou ze společenského hlediska nezbytné.
Seznam cizích slov:
Diskriminace- rozlišování; rozdílný, jiný přístup k jedné skupině než k jiné nebo k celku.
Gender- v překladu rod; pojem, který odkazuje na sociální rozdíly mezi muži a ženami, které jsou kulturně a sociálně podmíněné, tj. mohou se v čase měnit. Závažnost těchto rozdílů není přirozeným a neměnným stavem, ale dočasným stupněm vývoje sociálních vztahů mezi mužem a ženou.
Element- prvek; složka, součástka.
Emancipace- osvobození z podřízeného postavení, zrovnoprávnění, boj za rovnoprávnost žen.
Emoce- proces prožívání, hnutí mysli; pohnutí, dojetí, vzrušení, cit, nálada, afekt, vášeň.
Feminismus- hnutí za rovnoprávnost a zvýšení vlivu žen; chování a projevy charakteristické pro ženské pohlaví; projev pohlavního zvratu u samců v typ samičí.
Sociologie- teorie společnosti, věda o společnosti.
Synchronní- současný, dějící se současně, časově sladěný.
Seznam použité literatury:
• Nové čtení světa /1., feminismus 90. let českýma očima/, 30 autorských příspěvků; nakl. Marie Chřibková, 1999 • Info letáky od Gender studies, o.p.s. Praha- Hlas ženám v politice, Stop diskriminaci v zaměstnání, Násilí na ženách a dětech • Studentská práce- Žena v politice od P. Hrnčiříkové a M. Semelové, Gymnázium Zlín, 2005 • • • • • • •
Psychologie pro střední školy v rámci studia SZŠ Jiří Buriánek- Sociologie; Fortuna, 1996 Petr Šmolka- Nevěra; Grada, 2003 Tomáš Novák, Yveta Kudláčková- Asertivní žena; Grada, 2002 Eberhard G. Fehlau- Konflikty v práci; Grada, 2003 Smith a Doe- Co si muži nepřejí, aby ženy věděly; Pragma, 2001 David Niven- 100 tajemství uspokojivých vztahů; Portál, 2004
• Průvodce pravicového kandidáta; Cevro, 2002 • Blanka Říchová- Úvod do současné politologie- Feministická politická teorie; Portál, 2002 • Modrá šance- Alena Páralová- Cesta k lidské důstojnosti; Více svobody, méně regulace • Základy práva EU pro ekonomy; Linde Praha,a.s., 2001- str. 186, Zákaz diskriminace podle pohlaví • Alain Soubigou- Tomáš Garrigue Masaryk; Paseka Praha Litomyšl, 2004 • Delia Steinberg Guzmán- Každodenní hrdina; Nová Akropolis, 2003 • Alain W. Wattes- Příroda, muž a žena; Votobia, 1997 • Slovník cizích slov; Encyklopedický dům, 1996
