Od Machiavelliho k Schopenhauerovi. aneb idoly účelnosti nebo pilíře cynismu?

Od Machiavelliho k Schopenhauerovi

aneb idoly účelnosti nebo pilíře cynismu?

Prolog „Řeč je pramenem veškerého lidského nedorozumění.“ Antoine de Saint Exupéry (1900 – 1944)‫‏‬

Co je řeč 

Řeč‫‏‬je‫‏‬způsob‫‏‬vyjadřování‫‏‬jazyka.‫‏‬Jiný‫‏‬ způsob‫‏‬jeho‫‏‬vyjadřování‫‏‬je‫‏‬například‫‏‬ písmo‫‏‬nebo‫‏‬gestikulace.

Co je jazyk 

„Jazyk je výsledek složité nervové aktivity dovolující vyjadřování a vnímání emočních a psychologických stavů prostřednictvím gest nebo sluchových a zrakových znaků při využité smyslových a hybných funkcí, které se původně na tuto činnost nespecializovaly.“ T. Alajouanin

Co je jazyk 

Jazyk‫‏‬je‫‏‬něco‫‏‬obecnějšího‫‏‬a‫‏‬složitějšího,‫‏‬ než‫‏‬jsou‫‏‬způsoby‫‏‬jeho‫‏‬vyjadřování.



Touto‫‏‬tematikou‫‏‬se‫‏‬dlouhodobě‫‏‬zaobírá‫‏‬ například‫‏‬filosofie jazyka či‫‏‬analytická filosofie.

Filosofie jazyka / analytická filosofie 

Ludwig Wittgenstein (1889 – 1951)‫‏‬



Gottlob Frege (1848 – 1925)‫‏‬



Rudolf Carnap (1891 – 1970)‫‏‬



Bertrand Russell (1872 – 1970)‫‏‬



John Langshaw Austin (1911 – 1960)‫‏‬ 

Teorie‫‏‬mluvních‫‏‬aktů



George Edward Moore (1873 – 1958)‫‏‬



A.J. Ayer (1910 – 1989)‫‏‬



Willard van Orman Quine (1908 - ?)‫‏‬

Člověk versus zvíře 

Evidujeme‫‏‬minimálně‫‏‬tři funkční systémy, které‫‏‬nás‫‏‬odlišují‫‏‬od‫‏‬zvířat: 

řeč a jazyk



schopnost‫‏‬vyrábět‫‏‬a‫‏‬užívat‫‏‬nástroje



abstraktní‫‏‬myšlení.

Porucha řeči 

Poruše‫‏‬chápání‫‏‬a‫‏‬vyjadřování‫‏‬jazyka‫‏‬podmíněné‫‏‬ poruchou‫‏‬vymezených‫‏‬mozkových‫‏‬oblastí‫‏‬běžně‫‏‬ říkáme‫‏‬afázie.



Nejčastější‫‏‬příčiny‫‏‬afázie: 

iktus  nádor  zánět‫‏‬mozku  trauma.

Lokalizace řeči v mozku 

Řeč‫‏‬je‫‏‬lokalizována‫‏‬v‫‏‬řečových‫‏‬centrech‫‏‬ mozku,‫‏‬kam‫‏‬spadá‫‏‬například‫‏‬Brocova oblast (ale nejen). (Pierre‫‏‬Paul‫‏‬Broca,‫‏‬pařížský‫‏‬anatom‫‏‬a‫‏‬antropolog)‫‏‬

Mapa mozku

Lateralita 

Historicky‫‏‬se‫‏‬lateralita‫‏‬mozku‫‏‬vykládala‫‏‬tak,‫‏‬že: 

levá hemisféra‫‏‬je‫‏‬odpovědná‫‏‬za   



humanitu expresivitu Inteligenci

pravá hemisféra‫‏‬je‫‏‬odpovědná‫‏‬za   

animalitu percepce emotivitu.

Lateralita 

Dnes‫‏‬víme,‫‏‬že‫‏‬hemisféra 

levá je‫‏‬s‫‏‬to‫‏‬tvořit‫‏‬a‫‏‬chápat‫‏‬všechny‫‏‬stránky jazyka (syntax)‫‏‬  řeči‫(‏‬fonologie)‫‏‬ 



pravá je‫‏‬spojována‫‏‬s‫‏‬lexikonem‫(‏‬slovní‫‏‏‏‏‬ zásobou).

Citový obsah 

Citovému‫‏‬obsahu‫‏‬či‫‏‬zabarvení‫‏‬řeči‫‏‬se‫‏‬ běžně‫‏‬říká‫‏‬prozódie a‫‏‬jeho‫‏‬postižení‫‏‬pak‫‏‬ aprozódie.



Pro‫‏‬profesionální‫‏‬mluvčí‫(‏‬herci, moderátoři, učitelé, mluvčí apod.) jde o základní‫‏‬nástroj‫‏‬jejich‫‏‬mluvního‫‏‬projevu.

Kde to začalo 

Těžko‫‏‬jednoznačně‫‏‬odpovědět,‫‏‬ale‫‏‬určitě‫‏‬ můžeme‫‏‬říct,‫‏‬že‫„‏‬už staří dobří Řekové …“



Platón‫‏‬a‫‏‬jeho‫‏‬sokratovské‫‏‬dialogy‫‏‬jsou‫‏‬ nádherným‫‏‬příkladem‫‏‬metod‫‏‬vedení‫‏‬ rozhovoru.

Platón 

Vlastním‫‏‬jménem‫‏‬ Aristoklés

 427‫‏‬z.l.‫‏‬Athény  347‫‏‬z.l.‫‏‬Athény

Dialogy o kráse Ión  Hippias  Faidros 

mladý‫‏‬Platón mladý‫‏‬Platón zralý‫‏‏‏‬Platón

Ústředním‫‏‬tématem‫‏‬spojujícím‫‏‬všechny‫‏‬tři‫‏‬ dialogy je otázka krásy (co‫‏‬je‫‏‬krása‫‏‬/‫‏‬ krásno).

Otázka 

Který z Platónových spisů, o němž jsme se bavili v rámci výuky vývoje ekonomických teorií, je napsán formou dialogu?

Odpověď 

Ústava (Políteiá).

Poznámka: Platónovi se přisuzuje cca 25 původních dialogů, u nichž se předpokládá jasné prokázání jeho autorství.

Sokrates - nejmoudřejší ze všech Řeků 

V‫‏‬čem‫‏‬spočívá‫‏‬permanentní‫‏‬vítězství‫‏‬ Sokrata‫‏‬ve‫‏‬všech‫‏‬jeho‫‏‬dialozích‫‏‬s‫‏‬jinými‫‏‬ velkými‫‏‬Řeky?



Proč‫‏‬byl‫‏‬Sokrates‫‏‬nazýván‫‏‬nejmoudřejším‫‏‬ ze‫‏‬všech‫‏‬Řeků?‫‏‬


Sokrates‫‏‬ve‫‏‬všech‫‏‬svých‫‏‬dialozích‫‏‬má‫‏‬ výhodu první a poslední otázky.



To‫‏‬znamená,‫‏‬že‫‏‬vytváří‫‏‬dojem‫(‏‬iluzi),‫‏‬že‫‏‬ když‫‏‬na‫‏‬poslední‫‏‬otázku‫‏‬jeho‫‏‬partner‫‏‬v‫‏‬ rozhovoru‫‏‬není‫‏‬s‫‏‬to‫‏‬odpovědět,‫‏‬že‫‏‬ PRAVDU‫‏‏‬má‫‏‬on,‫‏‬že‫‏‬zná‫‏‬odpověď.


Skutečnost‫‏‬je‫‏‬však‫‏‬taková,‫‏‬že‫‏‬odpověď‫‏‬na‫‏‬ danou‫‏‬otázku‫‏‬nemusí‫‏‬znát‫(‏‬a‫‏‬většinou‫‏‬ani‫‏‬ nezná)‫‏‬on‫‏‬sám.



Moudrost‫‏‬Sokratova‫‏‬v‫‏‬dialozích‫‏‬spočívá‫‏‬v‫‏‬ tom,‫‏‬že‫‏‬budí‫‏‬zdání,‫‏‬že‫‏‬umí‫‏‬vést‫‏‬efektivně‫‏‬ dialog,‫‏‬aniž‫‏‬musí‫‏‬znát‫‏‬vše.


„Vím, že nic nevím.“

Sokrates (470 – 399 z.l.)‫‏‬

Úkol: Vysvětlete‫‏‬význam‫‏‬toho‫‏‬výroku.

Aristoteles Filosof  384 z.l. Stageira  324 z.l.‫‏‬Athény‫‏‬ 

Myšlení a Aristoteles 

Cíl: Rozmluva  



rétorika dialektika

Cíl: Pravda  

filosofie analytika (logika)‫‏‬


Pravda 

Logika (analytika)‫‏‬ 



návod,‫‏‬jak‫‏‬dosíci‫‏‬pravdivé nezvratné‫‏‬závěry

Rozmluva 

Dialektika 

návod,‫‏‬jak‫‏‬dosíci‫‏‬zdánlivě pravdivé‫‏‬závěry


Eristika 



finální‫‏‬podoba‫‏‬tvrzení‫‏‬je‫‏‬správná,‫‏‬ale‫‏‬ nesprávné‫‏‬je‫‏‬téma‫(‏‬předpoklad)‫ –‏‬jeví se jako správné

Sofistika 

finální‫‏‬podoba‫‏‬je‫‏‬chybná,‫‏‬ale‫‏‬jeví‫‏‬se‫‏‬jako‫‏‏‬ správná

Eristická dialektika a Schopenhauer 

Eristická dialektika   



dialektika eristika sofistika

„Eristická dialektika je umění disputace vedené tak, aby se účastník ocitl vždy v právu, tedy per fas et nefas.“

Eristická dialektika 

Eristická dialektika: 

je‫‏‬umění dovednosti  kompetence 





být‫‏‬komunikačně‫‏‬úspěšný.

Být‫‏‬komunikačně‫‏‬úspěšný‫‏‬predikuje‫‏‬ společenský‫‏‬úspěch.


Eristická‫‏‬dialektika‫‏‬je‫‏‬tedy‫‏‬primárně‫‏‬věcí formální‫‏‏‬ a nikoli  věcné stránky‫‏‬disputace. 



Disputace – učená‫‏‬rozprava,‫‏‬respektive‫‏‬ hašteření se.

Logika versus dialektika 

Logika – věda‫‏‬o‫‏‬správném‫‏‬myšlení,‫‏‬o‫‏‬pochodu‫‏‬ čistého‫‏‬rozumu.



Logiku lze konstruovat a priori.



Dialektika – metoda,‫‏‬jak‫‏‬vést‫‏‬disputaci‫‏‬se‫‏‬ zdáním‫‏‬pravdivosti.



Dialektiku lze konstruovat a posteriori.

Logika versus dialektika 

Z‫‏‬dříve‫‏‬uvedeného‫‏‬vyplývá,‫‏‬že: 

logika 



není‫‏‬závislá‫‏‬na‫‏‬poznání‫‏‬plynoucím‫‏‬ze‫‏‬zkušenosti‫(‏‬předem)‫‏‬

dialektika 

je‫‏‬závislá‫‏‬na‫‏‬poznání‫‏‬plynoucím‫‏‬ze‫‏‬zkušenosti‫(‏‬následně).

Intermezzo 

„Člověk si volí takovou filosofii, jaký je sám.“ Fichte

Arthur Schopenhauer 



22.2. 1788, Gdaňsk 21.9. 1860, Frankfurt

Otec: Arthur Matka: Johanna

Doba života A.S. 

1774 – 1792: Ludvík‫‏‬XVI.



1788: Josef‫‏‬II.‫‏‬neúspěšně‫‏‬bojuje‫‏‬s‫‏‬Turky‫(‏‬došli‫‏‬až‫‏‬k‫‏‬Temešváru)‫‏‬



1804: Napoleon‫‏‬císařem



1805: Pražské‫‏‬domy‫‏‬označeny‫‏‬novými‫‏‬popisnými‫‏‬čísly‫‏‬platnými‫‏‬dosud



1806: založena‫‏‬pražská‫‏‬polytechnika‫(‏‬ČVUT)‫‏‬



1830: Pařížská‫‏‬komuna



1848: Evropské‫‏‬revoluce



1856: zemřel‫‏‬Karel‫‏‬Havlíček‫‏‬Borovský



1860: sjednocení‫‏‬Itálie‫(‏‬Italské‫‏‬království)‫‏‬ 

Machiavelli a jeho Vladař (požadavek na sjednocení Itálie) – 1513

Arthur Schopenhauer 1793: přestěhování do Hamburku 1797 – 1799: pobyt v Le Havru (studium francouzštiny) 1804: vstupuje do učení za obchodníka 1805: stěhuje se s matkou do Výmaru, setkává se s Goethem

1809: vstupuje na universitu v Gottingenu 1811: přechod na universitu v Berlíně, zde vyučuje Hegel 1813: promoce v Jeně („O čtverém kořeni věty o dostatečném důvodu“)‫‏‬

Arthur Schopenhauer 1815: rozchází se s matkou - navždy 1815 – 1819: žije v Drážďanech, zde píše knihy 

O vidění a barvách (1816)

Svět jako vůle a představa (1819). 1829: habilituje v Berlíně, po nezájmu o své přednášky odchází z Berlína 1831: Návrat do Berlína, po vypuknutí cholery (podléhá jí i Hegel) odchází do Frankfurtu nad Mohanem 

1831: Návrat do Berlína, po vypuknutí cholery (podléhá jí i Hegel) odchází do Frankfurtu nad Mohanem 1831 – 1860: žije trvale ve Frankfurtu 1860: Umírá ve Frankfurtu

Arthur Schopenhauer 

Dílo: O čtveru kořenech věty a dostatečném důvodu (1813)  O vidění a barvách (1816) – ovlivněno Goethem  Svět jako vůle a představa (1819)  Vůle v přírodě (1836)  Dva základní problémy etiky (1841) 

 

 

O svobodě vůle O základu mravnosti

Parerga a paralipomena (1851) Eristická dialektika (1831)

Arthur Schopenhauer Mladý‫‏‬Arthur Podobizna z roku 1809,‫‏‬období‫‏‬studií‫‏‬ v Gottingenu


Původ‫‏‬jména‫‏‬je‫‏‬keltský‫‏‬a‫‏‬je‫‏‬odvozován‫‏‬od‫‏‬ slova arth tedy medvěd.



Český‫‏‬ekvivalent‫‏‬je‫‏‬Artuš,‫‏‬ženské‫‏‬jméno‫‏‬ pak‫‏‬Uršula‫‏‬nebo‫‏‬Voršila‫(‏‬od‫‏‬ursus).

Schopenhauer a Goethe 

Johanna‫‏‬Schopenhauerová‫(‏‬matka)‫‏‬byla‫‏‬ve‫‏‬své‫‏‬době‫‏‬vcelku‫‏‬ uznávaná‫‏‬autorka.



Setkávala‫‏‬se‫‏‬s‫‏‬Goethem.



Goethe‫‏‬ovlivnil‫‏‬Arthura‫‏‬při‫‏‬výchově‫‏‬k‫‏‬vnímání‫‏‬umění‫‏‬a‫‏‬krásy.



Schopenhauer‫‏‬věřil,‫‏‬že‫‏‬umění‫‏‬člověka‫‏‬povznáší‫‏‬a‫‏‬vede‫‏‬za‫‏‬ skutečným‫‏‬poznáním‫‏‬nepoznatelného.‫‏‬Obdobně‫‏‬to‫‏‬vnímal‫‏‬i‫‏‬ například‫‏‬Einstein.

Johann Wolfgang Goethe 



28.8. 1749, Frankfurt 22.3. 1832, Výmar

Životní‫‏‬láska:‫‏‬ Ulrika von Levetzow z Třebívlic na‫‏‬Litoměřicku‫(‏‬Litomeritz)‫‏‬

Faksimile - Goethe


Schopenhauera‫‏‬řadíme‫‏‬do‫‏‬tzv.‫‏‬poklasické filosofie (iracionalismu).



Shopenhauerova‫‏‬filosofie‫‏‬bývá‫‏‬nazývána‫‏‬filosofií pesimismu.



Jedná‫‏‬se‫‏‬o‫‏‬filosofii‫‏‬v‫‏‬základě‫‏‬iracionální,‫‏‬tj.‫‏‬ vycházející‫‏‬z‫‏‬prožitkového‫‏‬světa‫‏‬individua.


Schopenhauer ovlivnil: 

Wagnera (Prsten Niebelungův)  Nietzcheho („…je dűrerovským rytířem, jemuž není rovno“)  Kierkegaarda  existencialisty Sartra  Camuse  Marcela 


Schopenhauer‫‏‬byl‫‏‬ovlivněn: Platónem  Kantem  Goethem  Védami‫‏‬ 


Schopenhauer kritizoval: 

německé‫‏‬klasické‫‏‬filosofy Fichta – jeho‫‏‬učitel‫‏‬v‫‏‬Göttingenu  Herdera  Hegela 


K‫‏‬Fichtovu‫‏‬stěžejnímu‫‏‬dílu‫‏‬Vědosloví: 

Vědosloví (Wissenschaftslehre)?

spíš Vědooslovství (Wissenschaftsleere). 

„Je to šílené, ale je v tom metoda.“


Schopenhauer‫„‏‬nenáviděl“: 

Hegela coby vrchol‫‏‬idealistické‫‏‬racionální‫‏‬filosofie  konkurenta‫‏‬na‫‏‬Berlínské‫‏‬univerzitě  představitele‫‏‬pruského‫‏‬reakcionářství 


Eristická dialektika   

spisek z roku 1831 (1830?)‫‏‬ návod,‫‏‬rukověť‫‏‬jak‫‏‬vždy‫‏‬uspět‫‏‬v‫‏‬disputaci obsahuje celkem 38 triků


Jak‫‏‬to‫‏‬vypadá‫‏‬s‫‏‬Schopenhauerovou‫‏‬ eristikou?



A‫‏‬co‫‏‬ještě‫‏‬k‫‏‬eristice?

Schopenhauer a Einstein 

Albert Einstein projevoval sympatie k Schopenhauerovi‫‏‬už‫‏‬tím,‫‏‬že‫‏‬si‫‏‬za‫‏‬své‫‏‬ oblíbené‫‏‬krédo‫‏‬vybral‫‏‬jeho‫‏‬výrok:

„Člověk může dělat to, co chce, ale nemůže chtít, aby chtěl.“

Albert Einstein „Ptát se po smyslu nebo účelu vlastní existence, jakož i existence tvorstva vůbec, mi z objektivního hlediska vždycky připadalo nesmyslné. Na druhé straně každý člověk má jisté ideály, které mu jsou vodítkem, kdykoli se o cokoli snaží a o čemkoli si tvoří úsudek. Mé ideály, které mi vždycky svítily na cestu a znovu a znovu mě naplňovaly radostnou životní odvahou, to byla laskavost, krása a pravda.“ Albert Einstein, Jak vidím svět, NLN, Praha, 1993, str. 5-6

Einstein versus Schopenhauer 

Co je spojuje:    



odpor‫‏‬k‫‏‬metafyzickým‫‏‬otázkám vysoké‫‏‬oceňování‫‏‬individuální‫‏‬vůle individuální‫‏‬rozměr‫‏‬člověka prožitkový‫‏‬svět‫‏‬a‫‏‬vztah‫‏‬k‫‏‬umění

Co je rozděluje: 

vztah‫‏‬k‫‏‬pravdě

Proč je Schopenhauer stále atraktivní? 

Preferuje‫‏‬prožitkový‫‏‬rozměr‫‏‬člověka



Popírá‫‏‬metafyzické‫‏‬otázky‫‏‬



Zpochybňuje‫‏‬objektivní‫‏‬obecně‫‏‬platnou‫‏‬pravdu‫‏‬ (relativizace pravdy)‫‏‬



Zaštiťuje‫‏‬subjektivismus,‫‏‬čímž‫‏‬podporuje‫‏‬jakýsi‫‏‬ „postmodernismus“



Je‫‏‬čtivý‫‏‬a‫‏‬srozumitelný‫‏‬

Doporučená literatura 

Platón, Dialogy o kráse, Odeon, Praha, 1979



Aristoteles, Topiky, ACADEMIA, Praha, 1975



Arthur Schopenhauer, Eristická dialektika, en, Praha, 1991, ISBN 80901070-0-1



Thomas Mann, Schopenhauer, Votobia, Olomouc, 1993, ISBN80-8561957-1



Ernest Dupuy, Úspěšný dialog,‫‏‬Portál,‫‏‬Praha,‫‏‬2002, ISBN 80-7178-666-7



John Langshaw Austin, Jak udělat něco slovy, Filosofia, Praha, 2000, ISBN 80-7007-133-8



František Koukolík, Mozek a jeho duše,‫‏‬druhé‫‏‬vydání,‫‏‬Makropulos,‫‏‬Praha,‫‏‬ 1997, ISBN 80-86003-08-6

Pár citátů na závěr 

„Lidská přirozenost je vždy připravena urážet, dokonce i tam, kde existují zákony. Pyšně se předvádí v rozličných barvách, je neschopná kontrolovat své vášně, nepřístupná myšlence spravedlnosti, nepřátelská ke všemu, co stojí nad ní.“ Thukydides


„Spory by netrvaly dlouho, kdyby omyl byl jen na jedné straně.“ Francois de la Rochefoucauld



„Jed není v látce, ale v dávce.“ Hippokrates


„Protože nemohli to, co chtěli, předstírali, že chtějí to, co mohou.“ Michel de Montaigne



„Mýlím se, soudím-li ty druhé podle sebe.“ Nicolas Malebranche


„Umění být nudným znamená říkat vše.“ Voltaire



„Jak chceš, milý příteli, aby se tvá žena spokojila s tím, co jí říkáš, když jí všechno líčíš, jak se to jeví tobě?“ Luigi Pirandello, Každý má svou pravdu (1. dějství)


„Pravda je příliš nahá. Člověka nevzrušuje.“ Jean Cocteau



„Souhlas není shoda názorů, ale vůle.“ Tomáš Akvinský

Resumé 

„Bez etiky a bez promyšleného postupu není dialog.“ Ernest Dupuy

Epilog 

„To podstatné očima spatřit nelze.“ Antoine de Saint- Exupéry (1900 – 1944)‫‏‬

A na úplný závěr … 

Co spojovalo Goetha, Schopenhauera, Einsteina‫‏‬a‫‏‬další‫…‏‬ obdiv‫‏‬a‫‏‬láska‫‏‬k‫‏‬přírodě

Od Machiavelliho k Schopenhauerovi. aneb idoly účelnosti nebo pilíře cynismu?

Recommend Documents