aneb psí Ïivot s ãlovíãkem

156 ❙ mûstská policie

STATUTÁRNÍ MùSTO BRNO MùSTSKÁ POLICIE BRNO ODBOR PREVENCE

Preventivnû informaãní místnost pro vefiejnost Zeln˘ trh 13 602 00 Brno tel.: 544 252 617 e-mail: [email protected]

Luboslav Fiala – Roman ·edrla

MAXiBOBEK

aneb

psí Ïivot s ãlovíãkem

www.mpb.cz

Luboslav Fiala – Roman ·edrla

aneb psí Ïivot s ãlovíãkem

VáÏení,

ÚTULEK PRO OPU·TùNÁ ZVͤATA

dostává se vám do rukou struãná pfiíruãka, která je urãená nejen chovatelÛm a milovníkÛm pejskÛ, ale v‰em, ktefií mají nebo naopak nemají pejsky rádi. KdyÏ pí‰eme v‰em, tak máme na mysli opravdu v‰echny, protoÏe aÈ jiÏ patfiíte do té ãi oné skupiny lidí, tak se nemÛÏete vyhnout setkání se psy rÛzn˘ch velikostí, plemen a povah. Je celkem lhostejné, zda Ïijete na vesnici nebo ve mûstû, dÛleÏité je, Ïe v onûch mûstech a vesnicích Ïijete spoleãnû se zástupci tohoto Ïivoãi‰ného druhu. Na‰e spoluÏití trvá jiÏ nûkolik tisíc let, a pfiesto není aÏ tak neobvyklé, Ïe toho o sobû moc nevíme. Je pravdou, Ïe ne v‰echny problémy, které na‰e spoluÏití pfiiná‰í, vyfie‰í jen to, Ïe budeme mít rozsáhlé vûdomosti. Bez sebedisciplíny, dobré vÛle, ohleduplnosti, tolerance, empatie a slu‰nosti je nám ve‰keré vûdûní k niãemu. Tam, kde ãlovûk nevystaãí s tûmito veskrze pozitivními vlastnostmi, nastupuje zpravidla zákon a s ním i vynucování jeho plnûní. Mûstská policie je celkem logicky vnímána jako onen nástroj donucení. Je to ‰koda, Ïe k nûãemu takovému, jako je obyãejná lidská slu‰nost, ohleduplnost a zdrav˘ rozum, musí ãlovûka nutit zákon a s ním tedy i policie. Je to ‰koda, ale nemuselo by to tak b˘t. Staãilo by ménû, neÏ si dovedete pfiedstavit. V této ‰tíhlé broÏurce jsme pro vás shromáÏdili nûkolik dÛleÏit˘ch informací a rad, jak bez konfliktÛ a bez ubliÏování Ïít s pejsky vlastními i cizími. Jak s nimi Ïít, abychom jim neubliÏovali, a jak Ïít vedle nich, aby oni neublíÏili nám. Budete–li jen tro‰ku chtít, a budete-li o tom více pfiem˘‰let, pomÛÏe vám to zlep‰it nejen vztahy s tûmito vûrn˘mi zvífiecími pfiáteli, ale i s lidmi kolem vás.

Statutární mûsto Brno – Mûstská policie Brno Útulek pro opu‰tûná zvífiata Bystrcká 46624 00 Brno Telefony: 541 420 111 – informace (ústfiedna). 541 420 120 – veterinární ambulance, pfiíjem a v˘dej zvífiat. V˘dej nalezen˘ch zvífiat vlastníkÛm: dennû od 8:00 do 18:00 hod. (mimo uvedenou dobu pouze po telefonické dohodû). V˘dej zvífiat nov˘m opatrovníkÛm: dennû od 10:00 do 17:00 hod. kromû úter˘ (zavfieno – sanitární den).

Jak se dostanete do brnûnského Útulku pro opu‰tûná zvífiata? Mûstskou hromadnou dopravou: tramvají (linky ã. 1, 3, 11) na zastávku Bystrc ZOO nebo trolejbus 30 a autobus linky 50 a 52, dále cestou kolem areálu b˘valého ZD (je vyznaãena smûrovkami). Automobilem: za parkovi‰tûm u zahradnictví âtyfilístek odboãit doprava a dále podle smûrovek.

DrÏme si palce

Zvífiata urãená k „adopci“ najdete na: www.mpb.cz Va‰i stráÏníci a Max

Psí Ïivot s ãlovíãkem Ahoj lidi,

nûkde, nûkdy a od nûkoho z vás jsem zaslechl, Ïe „nejkrásnûj‰í pohled na svût je ze hfibetu konû“. Opravdu nevím. Nikdy jsem na koni nesedûl. MoÏná je to pravda, ale moÏná to vy lidé pofiád opakujete jen proto, Ïe jste to sly‰eli od nûkoho jiného, protoÏe vût‰ina z vás na tom koni také nikdy nesedûla. Mimochodem, zrovna tohle dûláte skoro cel˘ Ïivot. Mluvíte, mluvíte a pfiitom vám nevadí, Ïe kolikrát ani nevíte o ãem. Mezi námi, tedy mezi námi Ïivoãi‰n˘mi druhy, já si myslím, Ïe je to spí‰e otázka úhlu pohledu. Znal jsem jednu ãubinku, co jezdila s cirkusem „JU JU“. Ta na koÀském hfibetû sedûla kaÏdé odpoledne a kaÏd˘ veãer, ale Ïe by z toho byla nûjaká odvázaná, to tedy nebyla. Mockrát jsem se jí ptal, kdyÏ zrovna dûlala drahoty a mûli jsme tak volnou chvilku, co z toho koÀského hfibetu vlastnû vidí jiného, neÏ ti co na nûm nejsou. Nejprve bylo dlouhé ticho, potom je‰tû jedno krátké ticho a nakonec pfiestala dûlat drahoty, takÏe jsem se zase nic nedozvûdûl. Nicménû si myslím, Ïe i pfiesto, Ïe v té manéÏi bylo tucet rozdovádûn˘ch pudlÛ, ãtyfii znudûní koníci a lidí jako blech, tak kaÏd˘ vidûl v‰echno kolem sebe tak nûjak po svém. A o tom to asi v‰echno je. Nebude aÏ tak dÛleÏité, jestli sedíte na hfibetû konû nebo nûkdo sedí na tom va‰em hfibetû. On ten krásn˘ pohled na svût nebude v tom, co vidíme, ale jak to vidíme. A já to lidiãky vidím tak, Ïe mezi vámi je stále je‰tû hodnû tûch, ktefií si nechtûjí pfiipustit, Ïe my, psíci, pejsci, psi, raÈafáci a ãoklíci, máme na spoustu vûcí kolem nás i vás úplnû jin˘ úhel pohledu. Îe to v‰echno, co se kolem nás a vás dûje, vidíme tak nûjak ménû komplikovanû neÏ vy. A to uÏ nemluvím o tom nepfieberném mnoÏství úhlÛ

1

Copak je to za ãlovûka – ãtyfii nohy pofiád ‰tûká pohledÛ mezi vámi lidmi, ale o tom jsem se jiÏ zmínil, vzpomínáte:„…mluvíte, mluvíte a pfiitom…“. No nic ve zlém, jenom to teì spolu zkusíme trochu napravit.

•

A mimochodem, jmenuji se Max, jenom Max, a prosím netfiepat a nehladit. •

Nevûfiili byste, kolikrát za den nás lidé osloví… no hodnûkrát. No jo, tak se nezbláznûte. Poãítat sice neumím, ale konec koncÛ globálnû vzato, vy jste na tom do nedávna nebyli o moc lépe. NeÏ jste se tak nûjak „trhli“ od pestrého spoleãenství fauny a zaãali se celkem sebevûdomû oznaãovat za „zruãné“, „vzpfiímené“, a dokonce i „moudré“, tak to s vámi taky nebyla Ïádná sláva. Konec koncÛ dneska to není o moc lep‰í. Zruãnû jste se vzpfiímili, abyste ve jménu moudrosti mohli dûlat jednu po‰etilost za druhou. Nicménû se za nedlouho ukázalo, Ïe civilizace „homo“ se bez nás vlastnû nemÛÏe obejít. Zruãní, vzpfiímení, ale i ti moudfií potfiebovali na‰e smysly a sílu, ale i pfiátelství, vûrnost a dÛvûru.

Tisíce let spoluÏití tak nûkdy smazaly rozdíly obou druhÛ. Lidé nám obãas fiíkají ãlovûãe, my zase lidem lezeme do talífiÛ a postelí. Pán tvorstva má v rukách na‰e Ïivoty a budoucnost, nûktefií jeho bohové se zase py‰ní psí hlavou a lidé obãas vedou psí Ïivot. No a funguje to!

TOMARCTUS žil přibližně před 20 miliony lety a byl velký přibližně jako liška. Je považován za nejstaršího prapsa.

2

3

i nfo ‰tûk •

•

•

•

•

•

•

4

Na území Izraele byl nalezen 12 tisíc let starý paleolitický hrob s kosterními pozůstatky člověka a psa pohřbených společně. Paže člověka byla otočena kolem krku psa a ruka spočívala na jeho rameni. Staří Egypťané uctívali boha Anubise – strážce podsvětí a průvodce do království smrti. Tento bůh měl lidské tělo a černou psí hlavu. By to právě tento bůh, který rozhodoval o tom, zda mrtvý člověk bude přijat do říše nesmrtelnosti nebo bude odsouzen k věčné smrti. I přesto, že katolická církev v pozdním středověku nebyla psům příliš nakloněna a úzký vztah člověka a psa byl pro ni jasnou připomínkou pohanství, najdeme i v křesťanské víře svaté, které psi provázejí. Vzpomeňme například svatého Huberta (lov), svatého Vendelína (pastevectví) nebo svatého Susa, který rozdal svůj majetek chudým a šel ošetřovat nemocné morem. Sám se pak nakazil a v lese jej ošetřoval anděl a pes, který mu přinášel chléb. Svatého Bernharda Mentonského žádný pes neprovázel, nicméně právě on založil v Alpách na hoře svatého Bernarda útulek pro poutníky, kde mniši využívali svatobernardské psy k vyhledávání zbloudilých poutníků. Dnes těmto dobráckým psům říkáme bernardýni. Na dvoře anglické královny Viktorie se pohybovali greyhoundi, španělé, kolie, skyteriéři, mopsové, italští chrtíci, King Charles španělé, skotský jelení pes (deerhound), jezevčík, dandie dinmont teriér a také královští miláčci – červení trpasličí špicové, kteří se jako jediní mohli bez omezení pohybovat po královských komnatách a byli jejími stálými společníky – ani ve chvíli smrti se královna neodloučila od svého milovaného trpasličího špice Toriho. V armádě Napoleona Bonaparta dostává pes úkol, který se stal předzvěstí dnešních záchranářských psů. Vyhledává na poli raněné vojáky, aby jim mohla být včas poskytnuta pomoc. Po první světové válce se v Německu rozmáhá výcvik psů pro vojáky, kteří přišli v bojích o zrak. Ve Francii a dalších evropských zemích byli psi používáni při rehabilitaci válečných zraněných. Tyto zkušenosti inspirovaly Spojené státy k podobnému zapojení psů do rehabilitace válečných letců v době druhé světové války a USA se pak staly vedoucí autoritou ve výzkumu i praktickém používání terapie pomocí zvířat.

Človíčku, vymýšlíš války, boje a já mám být záchrana tvoje??? 5

Psí Ïivot s ãlovíãkem

i nfo ‰tûk

Seznámení lehké není-hlavnû kdyÏ se nepodcení

•

Sly‰el jsem, Ïe nûjak˘ pan Werich, coÏ je ãlovûk, kterého si ostatní lidé povaÏují, fiekl, Ïe: „lidé jsou rÛzní a nûktefií i hrÛzní“. No vida, i tohle máme celkem spoleãné. Není pes jako pes, stejnû jako není ãlovûk jako ãlovûk. Obecnû se máme v‰ichni rádi, ale nûkdy se prostû nemÛÏeme vystát. No, co uÏ s tím nadûláte. Vlastnû nûco by se snad dalo. Lépe se poznat, více o sobû vûdût a umût si porozumût. To je moÏná ten klíã k pûknému a také bezpeãnému vztahu, ale i k obyãejnému souÏití. Vy lidé, neÏ si vyberete nûkoho, s k˘m chcete sdílet byt, dÛm, postel, kuchyni, zkrátka s k˘m chcete Ïít, tak se také nûjakou dobu poznáváte. Hledáte, co máte spoleãného, co se vám na tom druhém líbí nebo naopak co na nûm opravdu nemusíte. Není to prostû jen o tom, Ïe se vám vበpartner hodí k nábytku a na hodinu dennû k „pomuchlání“. MoÏná to pro nûkteré z vás bude pfiekvapení, ale i my pejsci máme nûco, ãemu vy fiíkáte povaha, temperament, nálada. Nûjakou potfiebu nebo dovednost, kterou se li‰íme od tûch ostatních. Prostû jsme rÛzní a nûktefií nûkdy GRRRR! i hrÛzní.

VRRRR! Mamuta sním já!

6

Mamuta sním já!

•

•

•

•

•

•

•

Jezevčík – přátelský, ani bázlivý, ani agresivní. Špatně snáší samotu, a když mu majitel nevěnuje dost pozornosti, může být paličatý a kousavý. Je to náruživý, vytrvalý a hbitý lovecký pes s jemným nosem. Vychází dobře s ostatními psy, domácími zvířaty a dětmi. Standard – obvod hrudníku přes 35 cm, hranice hmotnosti 9 kg, dva menší rázy jsou trpasličí (hrudník do 30 cm) a králičí. Yorkshirský teriér – oblíbené malé psí plemeno, vhodné do bytu. Je to jedno z mála plemen, které nelíná. Veselý, společenský pes, který je svému pánovi oddán. Vhodný do rodiny s dětmi. Je sice klidný, ale o to více ostražitý. Standard – hmotnost 2 až 4 kg, výška 20 až 30 cm. Pudl – střihy a složitá úprava srsti na výstavách z něho dělají salonního psa, ale pod pěstěnou srstí se skrývá tělo atleta. Rád se proběhne, má až nečekanou výdrž, vášnivě aportuje, miluje brouzdání ve vodě a blátě. Je údajně druhým nejinteligentnějším psím plemenem po border kolii a před německým ovčákem. Mívá sklony k přecitlivělosti a extrémní podřízenosti. Standard – podle druhů výška od 25 do 60 cm, hmotnost od 5 do 32 kg. Německý ovčák – neohrožený inteligentní pes s pevnými nervy, věrný, ovladatelný, neúplatný, bojovný a tvrdý. Při špatném vedení ale může být agresivní a nečekaně zaútočit. Standard – hmotnost od 34 do 43 kg, výška 55 až 66 cm. Labradorský retriever – ideální rodinný pes. Mazlivý, přítulný, vyrovnaný, trpělivý vůči dětem. Miluje vodu a aportování. Potřebuje hodně pohybu. Standard – výška od 54 do 57 cm, hmotnost od 25 do 35 kg. Kokršpaněl – jemný, přítulný pes plný života, překypující energií. Miluje pohyb a aportování. Jeho veselá povaha se projevuje neustálým pohybem ocasu, který je také typickým výrazem jeho snaživosti. Standard – výška od 38 do 41 cm, hmotnost od 12,5 do 14,5 kg. Zlatý retriever – laskavý, přátelský, důvěřivý i sebejistý, ale zároveň citlivý, ostražitý a snadno cvičitelný pes. Je velice silný a aktivní. Vhodný společník k dětem. Standard – výška od 51 do 61 cm, hmotnost od 27 do 36 kg. Knírač – živý, pozorný, inteligentní, svéhlavý a někdy paličatý, ostražitý, neunavitelný, věrný své rodině, nepodplatitelný. Vyžaduje důslednou výchovu. Původně knírači hlídali statky a chytali ve stájích krysy a velké myši. Proto získali někde stále užívané jméno stájový pinč. Standard – podle druhu výška od 30 do 60 cm, hmotnost od 4,5 do 42 kg.

7

Psí Ïivot s ãlovíãkem •

Beagle – malý, nenáročný, kamarádský, původem lovecký pes. Rád se proto proběhne za jakoukoliv zvěří. Potřebuje pevnou ruku, hodně času na výcvik. a hraní už od malička. Standard – výška od 33 do 40 cm, hmotnost od 12 do 15 kg.

Mít nûkoho hodnû rád – mÛÏe také hodnû stát Nedávno, v takovém hodnû osobním rozpoloÏení, mi mÛj ãlovíãek najednou za‰eptal do ou‰ka „drah˘ mÛj“, dlouze se mi zadíval do oãí a natáhnul ruku k jemnému pohlazení. Jestli jste se teì alespoÀ tro‰ku roznûÏnili, tak vás zklamu. Pravda je taková, Ïe mÛj ãlovíãek, jsouc v onom osobním rozpoloÏení, ne‰eptal, ale cedil mezi zuby. Nefiíkal „drah˘ mÛj“, ale „…jste nehoráznû drah˘…fuj“, no a ten jeho dlouh˘ upfien˘ pohled byl vyãítav˘ aÏ bûda. Nakonec i ta nataÏená ruka se nechystala k jemnému pohlazení, ale tfiesouc se jak srnãí ratlík pfied obûdem, podávala na‰emu zvífiecímu panu doktorovi jemnû pomuchlanou „pûtistovku“. Právû na tolik si pan doktor cenil moji fiídkou stolici. Mnû se to zdálo jako celkem rozumná investice, ale mÛj ãlovíãek i pfiesto, Ïe mnû má rád, to vidûl trochu jinak. Pravda v‰ak je, Ïe pokud jde o peníze, tak ãlovûãí láska dokáÏe b˘t velkorysá. Ono jí vlastnû nic jiného nezb˘vá. A to mi vûfite, Ïe vím, o ãem mluvím. PokaÏdé, kdyÏ se mnou má mÛj ãlovíãek nûjaké vydání, tak si vyslechnu ten dlouh˘ seznam. „To máte – místní poplatky, oãkování, veterináfie, obojek, vodítko, krmení, kosmetika, pokuty, náhubek, hraãky, pelí‰ek, misky, pfiepravku do auta, kabátek, pamlsky, vitamíny, ãipy…?!“

Človíčku, jmenuji se MAX. Maminka Anglický buldok, tatínek Fancouzský buldoček. Narodil jsem se 24.9.2005 nedaleko města Brna. „Já su Moravský buldoček z Brna.“ 8

9

i nfo ‰tûk •

•

•

•

•

•

10

V Brně se v současné době platí roční poplatky ze psů ve výši, kterou určuje každá městská část. Jen pro příklad – Brno Střed má základní sazbu 1.500,- Kč za pejska v bytě, a za každého dalšího 2.250,- Kč. V rodinném domě to činí 600,.- Kč a 900,- Kč za každého dalšího. Naproti tomu městská část Brno – Útěchov má jednotnou základní sazbu 200,- Kč, 400,- Kč za druhého pejska, a za každého dalšího 800,- Kč. Základní vakcinace (vzteklina, psinka, parvoviróza, hepatitida), dnes přijde na cca 350,- až 400,.- Kč. Očkovat však můžete své pejsky i proti lymeské borelióze, která je nejčastějším onemocněním přenášeným klíšťaty. To vás dnes může stát cca 400,- Kč. Pokud jste se rozhodli svého pejska očipovat, nebo pokud vás k tomu přinutila obecní vyhláška, pak v současné době počítejte s cenou mikročipů od 100,-Kč až do 270,- Kč. Pokud zařadíte svého pejska do centrální evidence zvířat a věcí, pak počítejte, že dnes registrační poplatek činí cca 250,- Kč. Pokud přidáte ještě vydání cestovního pasu pro malá zvířata, pořídíte vše za cca 1 000,- Kč. Budete-li neukáznění a bezohlední chovatelé, pak si v rodinném rozpočtu vyčleňte i prostředky na pokuty. Například neuklizený bobek vás může přijít až na 30.000,- Kč, za nepřipoutaného psa v autě může být uložena pokuta až 20.000,- Kč, a za pejska bez vodítka i 50.000,korun. Naproti tomu za týrání pejska vám může být ložen peněžitý trest až 500.000,- Kč. Taková „výbavička“ pro domácího mazlíčka není rozhodně levná záležitost. Ceny jsou sice nestálé, ale již dnes můžete počítat s tím, že vás například pelíšek nebo postel pro pejska může přijít na 100,- až 2.000,- korun, misky na krmivo od 35,- do 250,- Kč, tašky na pejsky stojí od 400,- do 1.500,- Kč, náhubky až 250,- Kč, 3 kila suchého krmiva od 130,- do 450,- Kč, 400 g konzerva od 29,- do 70,- Kč, obojky od 50,- do 300,Kč, vodítka od 100,- do 700,- Kč, oblečky od 600,- do 1.000,- Kč, klece a boxy od 600,- do 6.000,- Kč, antiparazitární šampón až 150,- Kč, a dřevěná bouda dokonce od 2.200,- až do 8.200,- Kč. Ceny za veterinární úkony jsou ceny smluvní a skládají se ze dvou složek. Jednak je to cena za práci (odborné úkony), a samozřejmě i cena za použité léky a materiál. Jen orientačně, zvládnutí neinfekčního průjmu vašeho pejska nebo kočičky vás může přijít až na 400,- korun, ale takové zpřetrhané kloubní vazy i na 10.000,- Kč.

•

Nemoci a úrazy se tak mohou stát výraznou položkou vašeho rodinného rozpočtu. U některých plemen ještě nesmíte zapomenout na náklady spojené s úpravou pejsků (stříhání, trimování, rozčesávání, koupání nebo výstavní úprava). Podle plemene se ceny za obyčejné stříhání mohou pohybovat od 500,- až do 1.000,- Kč, což je cena včetně stříhání drápků, vytrhávání chloupků z uší a koupání.

Človíčku, slyš můj povel: „koupit…“. To víš, já jsem tvůj náročný model. 11

Psí Ïivot s ãlovíãkem

i nfo ‰tûk

Umût rozdat, umût vzít – to znamená umût Ïít KdyÏ se na‰i pra pra pra pfiedkové rozhodovali, Ïe to s vámi lidmi zkusí a dovolí vám Ïít v na‰ich smeãkách, tak to samozfiejmû nebylo jen z nûjakého náhlého vzplanutí sympatií. To dá pfiece rozum, a je zbyteãné to zapírat. Bylo v tom i tro‰ku vypoãítavosti a pohodlnosti. Va‰e pfiirozená potfieba si svÛj Ïivot neustále zjednodu‰ovat, a ulehãovat, nás tak trochu inspirovala, a tak jsme se s vámi, prostû a jednodu‰e „svezli“. Sem tam jsme dohlédli na bezpeãí va‰ich tábofii‰È, ohlídali va‰e dûti, no a vy jste se zase postarali o nûjaké to Ïrádlo a teplé místo u ohni‰tû. Nebudu se s vámi pfiedhánût ve v˘ãtu toho, co pro vás dûláme my a co zase vy pro nás, ale pravda je, Ïe se nám to obûma ãasem nûjak „vymklo“ z rukou a pacek. Zaãaly se nám do toho montovat emoce a city. Spoustu vûcí uÏ dnes pro sebe nedûláme ze zi‰tn˘ch dÛvodÛ, ale z obyãejné psí i lidské lásky. Schválnû fiíkám psí a lidské, protoÏe kaÏd˘ máme tu svoji a nemûli bychom si ji navzájem vnucovat a plést. Dávejme si navzájem jen to, co ti druzí potfiebují, a berme si jen to, co opravdu potfiebujeme my. Lásku, peníze, ãas, vûrnost, porozumûní, ohleduplnost, radost, bezpeãí… A to v‰e s mírou, vírou a rozumem jeÏ k Ïivotu máme.

12

•

•

•

•

•

Pes v domácnosti vždy změní život lidem, kteří v ní žijí. Plnohodnotné soužití člověka a psa přináší změny v oblasti odpovědnosti, povinností, etiky, citů i emocí. Uvědomte si, že v tomto vztahu dávají a berou obě strany. Tedy nejste to jen vy, kteří musí něco obětovat, něco slevit, něco dát, ale také něco vyžadovat, něco přijmout a něco brát. Vztahy – nejen nově vznikají mezi člověkem a psem, ale také se mohou měnit původní vztahy mezi lidmi v domácnosti – rodině. Počítejte s tím, že vztahy jednotlivých lidí ke zvířeti mohou být nejen pozitivní, ale i negativní. Může se projevit žárlivost, averze a odpor k novým povinnostem a změnám v zaběhlém způsobu života, což se může projevit i na vztazích mezilidských. Čas – vám soužití se psem nebere, ale ani nedává. Času máte pořád stejně, jen si jej musíte jinak rozvrhnout. Věnujete-li svému psovi čas, tak on vám na oplátku věnuje ten svůj. Čas, který věnujete výcviku, komunikaci a péči o psa není čas ztracený, ale musíte se zavčas rozhodnout, zda je pro vás důležitější než čas, který byste věnovali nějaké jiné činnosti nebo blízkému člověku. Režim – je nedílnou součástí života člověka. Svůj denní režim ale musí mít i pes. Nikdo vás nenutí podřídit svůj denní režim tomu psímu, ale očekává se od vás, že jej dokážete harmonizovat, zkoordinovat, skloubit, optimalizovat, provázat a hlavně dodržovat. Láska – je cit, jehož součástí jsou věrnost, oddanost, tolerance, obětavost, empatie, něžnost, ale i odvaha, odhodlanost, agrese a nenávist. Nikdy nesrovnávejte lásku psa k člověku a člověka ke psu. Obě mohou být stejně tak povrchní, jako hluboké, stejně tak vypočítavé, jako upřímné, ale vždy jiné. Instinkt, smečka, agrese, postavení ve vztahu, náklonnost – tam všude můžeme hledat srovnání, ale nikdy ne shodu. Selhání člověka ve vztahu k člověku můžeme vysvětlit a můžeme se snažit tomu druhému vše vynahradit. Selhání člověka ve vztahu ke psu nemůžeme zvířeti nijak vysvětlit či omluvit. Jeho zklamání, lítost, smutek a zmatenost jsou o to hlubší a bolestnější. To je pro člověka velká odpovědnost a závazek.

13

Psí Ïivot s ãlovíãkem Sly‰ím není rozumím – poslouchej byÈ nemluvím KaÏd˘ pes mi urãitû potvrdí, Ïe celkem ãasto se na‰í ãlovíãkové chovají nûjak divnû. Tak napfiíklad se na nás upfienû dívají, hulákají jak na lesy, mávají rukama a kroutí hlavou tu vlevo, tu vpravo, oãima hledají nûco na stropû a nakonec se zeptají, jestli jsem „hluchej“ nebo „blbej“. Tak hluch˘ rozhodnû nejsem, blb˘ také ne, ale pravda je, Ïe sly‰et nemusí b˘t totéÏ, co rozumût. A to prosím platí oboustrannû. AÈ chcete nebo ne, tak na‰e rodná fieã je pfiece jen tro‰ku jiná, neÏ ta va‰e. Naproti tomu pokud platí, Ïe „kolik jazykÛ umí‰, tolikrát jsi ãlovûkem“, tak bych od vás oãekával tro‰ku více snahy. To jste pofiád samá angliãtina, nûmãina, a kdo ví co je‰tû, ale stejnû se s vámi kolikrát prostû nedomluvíme. To, Ïe se pes fiekne nûmecky „hund“ a anglicky „dog“, to by vám ‰lo, ale kdyÏ vám fieknu „neotravuj, nemám na tebe náladu“, tak to se na mû díváte jak ãivava do tunelu. No, a kdyÏ potom trochu zv˘‰ím hlas a obtisknu vám zuby na pfiedloktí, tak zaãnete vy‰ilovat. Policajti, novináfii, útulek, náhubek pfies celou hlavu, prostû psycho. Co na to fiíct? MoÏná by postaãilo pfiidat k tomu „hundovi“ a „dogovi“ i pár slovíãek z na‰eho psího „hantecu“.

Človíčku, nezlob se ani trošičku. Já zde udělám jenom loužičku!!!

14

15

i nfo ‰tûk •

• • • •

• •

•

• •

Poslední vědecké výzkumy ve světě ukazují, že psi telepaticky reagují na myšlenky člověka (anglický biochemik a spisovatel Rupert Sheldrake). Vědci z univerzity v německém Kielu zjistili, že štěkot domácích psů je, ve srovnání se štěkotem vlků, proměnlivý (hra, vítání, strach, zlost). U vlků a jiných divoce žijících psovitých šelem harmonický štěkot neexistuje. Štěkot psa je komunikace. Přidáme-li schopnost psů pochopit, co znamenají jednotlivá lidská slova, může to znamenat jediné – že se psi dorozumívají s námi lidmi. Jen umět naslouchat. Objímání cizími nebo i známými lidmi si váš pes může vyložit jako projev nepřátelství vůči vám a zaútočit na ně. Široký úsměv může cizí pes vidět a chápat jako vyceněné zuby, což z jeho pohledu znamená něco zcela opačného než u lidí. Přímý a upřený pohled do očí cizího psa není vnímán jako projev upřímnosti, ale pes jej může chápat jako výzvu k boji. Hlazení cizího psa po hlavě nevyjadřuje totéž co pohlazení u lidí. Cizí pes může takové pohlazení vnímat jako projev převahy a není vyloučeno, že se pokusí vaší pozicí otřást. Když je pes u misky se žrádlem, tak do ní nic nepřidávejte a už vůbec z ní nic neberte. Je možné, že si to nenechá líbit. K pohlazení cizího psa potřebujete nejen souhlas majitele, ale i psa. Nastavte psovi ruku (nejlépe otevřenou dlaň od spodu směrem k čenichu), tak aby vás mohl očichat. Necení-li zuby a nevrčí, je pravděpodobné, že souhlasí. Vrtění ocasem je všeobecně vnímáno jako projev radosti. To je správné. Jen si dávejte pozor, pokud má pes současně vyceněné zuby. V takovém případě má také radost, ale z blížícího se útoku, na který se těší. Až k dásním vyceněné zuby nejsou širokým úsměvem, ale poslední výstrahou před útokem. Zježení srsti na hřbetě, může vyjadřovat stejně tak strach, jako přípravu k boji. Naježený pes vypadá větší.

Človíčku, nesahej na moji kostičku!!! A jestli ano, ukousnu ti ručičku!!! 16

17

i nfo ‰tûk •

•

•

•

• • • •

•

•

•

18

Pokud pes vrčí a štěká na členy domácnosti nebo štěňata, snaží se upevnit svoje postavení ve smečce. Vrčet a štěkat však může i při hře, za to ho napomínat nemusíte. Hlasité a nemelodické štěkání znamená, že se pes brání nebo naopak vyhrožuje útokem, případně jde o výraz fyzické bolesti. Vytí má dva možné důvody. Pokud pes vyje a má břicho přitisknuté k zemi, je to projev strachu nebo osamělosti. Pokud pes při vytí stojí, hájí svoje teritorium. Pokud v nekonfliktní situaci pes vyhledává oční kontakt, je pravděpodobné, že něco chce. Když se naopak očnímu kontaktu vyhýbá, znamená to, že se bojí. Harmonické štěkání je zpravidla spojeno s hrou nebo podřízeným chováním. Všimnete-li si u psa mrkání, může to být projevem přátelství, ale i podřízenosti. Leží-li pes na zádech s odkrytým břichem, je to výraz oddanosti, důvěry a žadonění o fyzický kontakt. Šťouchá-li do vás pes bokem nebo čenichem, je to výrazem přátelství, podobně jako olizování obličeje. Pohodový postoj psa – držení těla je vzpřímené, svaly jsou uvolněné, jeho pohyby sladěné. Ocas visí u většiny psů volně dolů, oči živě září a jeví se v nich zájem. Uši se pohybují nezávisle na vnímání zvuků. Bázlivý postoj psa – pes nahrbí záda do oblouku, jeho zadní nohy jsou lehce přikrčené. Ocas stáhne mezi nohy. Pes je skrčen a hlava pokleslá dolů. Uši leží rovně na hlavě a směřují dozadu. Koutky tlamy se občas stáhnou dozadu a jsou viditelné zuby. Sáhneme-li na takového psa, buď uteče, nebo nás napadne! Výhružný postoj psa – držení těla je vzpřímené, svaly jsou napnuté, pohyby se stávají ztuhlými. Krční a hřbetní srst je naježená, uši směřují nahoru nebo dopředu, oči jsou upřené nehybně na blížící se nebezpečí. Pes vrčí, cení zuby; vrčení je občas přerušeno zaštěkáním.

Já nic neudělal. Ten pes mě napadl. Určitě je to bojové plemeno. Musí se zakázat!!!

19

Psí Ïivot s ãlovíãkem Kde je lidská mysl zdravá – není tfieba uÏít práva Není to tak dávno, kdy jsem si dlouze, zasvûcenû a pfiátelsky povídal s kolegou Rexem. No jistû, Ïe s tím „komisafiem“, bez kterého by si ve své podstatû vídeÀská policie ani ne‰krtla. ¤eknu vám, Ïe jsme se oba shodli na tom, Ïe není nic stupidnûj‰ího, zbyteãnûj‰ího, tragiãtûj‰ího, trapnûj‰ího a smutnûj‰ího, neÏ ãlovûãí „právní systém“. Asi vám nevymluvím, Ïe nejen, Ïe není právní, ale dokonce to není ani systém. Jenom se, prosím, neuráÏejte! Pfiece jsem vám hned na zaãátku fiíkal, Ïe v‰e vidíme jinak neÏ vy lidé. Ménû komplikovanû a ménû „vyãuranû“. Spravedlnost, tak jak ji vidíme my, není Ïádná nudná, nekoneãná a „bezpohlavní“ teorie o tom, kdo má a nebo nemá právo na to, ãi ono. Není to ani o tom, komu je ãinûno bezpráví, nebo kde se ten ãi onen chová protiprávnû. Právo je pro nás dobré nikoliv proto, abychom vûdûli kdo je v právu, ale zejména proto, abychom vûdûli, kde je vpravo. A to nám v podstatû úplnû staãí. Víme-li, kde je vpravo, víme i to, kde je vlevo. Urãitû jste se dovtípili, Ïe tato jednoduchá teorie logiky je psána s nadsázkou, ale pfiesto docela trefnû vystihuje to podstatné. TotiÏ to, Ïe vy lidé si umíte v‰e náramnû zkomplikovat. Nestaãí vám pfiijít na to, kde je vpravo, ale dÛslednû, sloÏitû a byrokraticky zji‰Èujete, popisujete a definujete i to, kde je vlevo. Skrze právo hledáte spravedlnost, byÈ ãasto dobfie víte, Ïe hledáte nûco, co jste neztratili nebo jste to ztratili úplnû nûkde jinde, neÏ to hledáte, a nebo dokonce, Ïe to vlastnû vÛbec najít nechcete. Kolega Rex si dokonce myslí, Ïe nûkdy ani pfiesnû nevíte, co vlastnû hledáte. No a tak se nakonec stalo, Ïe jste do toho hledání spravedlnosti skrze právo zapletli i nás. Vyslovili jste nedÛvûru svému rozumu a srdci, pfiestali jste vûfiit tomu, co cítíte, a zapomnûli jste na to, z koho jste vze‰li. Popsali jste tuny papíru, vydali tisíce a statisíce rÛz-

20

n˘ch nafiízení, vyhlá‰ek a pokynÛ. T˘dny, mûsíce a roky jste pracovali na zákonech a jejich novelách, a potom je‰tû na novelách tûch pfiedcházejících novel, a to v‰e jen proto abyste konstatovali, Ïe zvífiata cítí bolest, mají své city a pocity. Îe se fiídí sv˘mi instinkty a zku‰enostmi. Îe mají své rituály a zákonitosti smeãky, hejna nebo stáda. Ve sv˘ch zákonech jste také popsali, jakou cenu pro vás zvífiata mají, na kolik si jich ceníte a jak se k nim máte chovat. Museli jste si uzákonit, Ïe je nemáte t˘rat a muãit, jak je máte pfieváÏet, prodávat a kupovat. Jak se o nû máte starat a jak je léãit nebo usmrcovat. No, jak fiíkám – zbyteãnû komplikované. Kolega Rex mi fiekl, Ïe si z toho nemám dûlat tûÏkou hlavu, protoÏe to samé jste si museli uzákonit mezi vámi lidmi. Po pravdû fieãeno, moc mnû to neuklidnilo. Spí‰e mû to dûsí.

Podívej se mi do očí!!! Proč nám to děláš?

21

i nfo ‰tûk •

Právní úprava problematiky chovu zvířat (tedy nejen psů) je obsažena v celé řadě, mnohdy málo přehledných předpisů. Zdaleka tedy nestačí znát obecní nebo městskou vyhlášku. Přesto by každý chovatel pejska měl u takové vyhlášky začít nebo spíše skončit, neboť znalost předpisů vyšší právní síly může výrazně ovlivnit rozhodnutí, zda si psa vůbec pořídit.

•

Předpisy na ochranu zvířat – se vztahují nejen na ochranu zvířat před týráním, ale stanovují i podmínky péče o zvířata, podmínky péče o prostředí pro zvířata, podmínky a způsob přípravy potravy a napájení atd., které mají zabezpečit životní pohodu zvířat. Tyto předpisy tak vytvářejí právní rámec upravující vztah člověka ke zvířatům a péči o ně. Jedná se o normy chování člověka, za něž mohou být osoby, které je neplní postiženy, případně odsouzeny. Tento právní rámec tvoří: Evropská dohoda o ochraně zvířat v zájmových chovech (Sb. m.s. č. 19/2000); Zákon na ochranu zvířat proti týrání (č. 246/1992 Sb.) a jeho prováděcí vyhláška č. 75/1996 Sb., kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat, vyhláška č. 245/1996 Sb. na ochranu zvířat při porážení, vyhláška č. 192/2004 Sb. o ochraně zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu, vyhláška č. 193/2004 Sb. o ochraně zvířat při přepravě, vyhláška č. 207/2004 Sb. o ochraně, chovu a využit pokusných zvířat, vyhláška č. 208/2004 Sb. o minimálních standardech na ochranu hospodářských zvířat. Tak zvanou nepřímou formu právní ochrany zvířat tvoří předpisy, které řeší situace, jež mohou nepřímo vést k utrpení zvířat, například zanedbáním péče o jejich zdraví (veterinární zákon), nesprávnou výživou (zákon o krmivech), nevhodnými podmínkami chovu (stavební zákon), případně dalšími způsoby (přepravní předpisy). Všechny tyto právní předpisy upravují a definují: skutky považované za týrání; nedovolené výkony zvířat; nedovolené způsoby výcviku; omezování výživy, napájení a prostoru; slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře; doping; nedovolený výcvik; nedovolené zákroky; používání bolestivých podnětů; odborné zákroky; bezdůvodné stresové vlivy; zásahy při porodu; přemísťování a přeprava; bolestivé způsoby usmrcení – utýrání; násilné a nedovolené způsoby krmení; nedovolené použití elektrického proudu; propagace týrání zvířat; opuštění zvířat; použití znecitlivění; zakázané metody usmrcování zvířat; nebezpečná zvířata a nebezpečné druhy zvířat; podmínky zájmových chovů; omezení osob při získávání zvířat pro zájmový chov; toulavá a opuštěná zvířata.

•

Veterinární zákon – upravuje práva a povinnosti právnických, ale i fyzických osob, jakož i soustavu, působnost a pravomoc orgánů vykonávajících státní správu v oblasti veterinární péče. Z této definice je zřejmé, že veterinární zákon se netýká jen odborníků, ale i každého člověka, ať již je chovatelem nějakého zvířete či nikoliv. Pokud jde o pojem „chovatel“ pak podle tohoto zákona je jím každý, kdo chová, přepravuje nebo drží zvíře nebo zvířata, anebo s nimi obcho-

Človíčku, je mi smutno a mám hlad. Já myslel, že mě máš taky rád!!! 22

23

i nfo ‰tûk duje. Veterinární péčí se podle tohoto zákona rozumí: péče o zdraví zvířat a jeho ochranu, zejména předcházení vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat a jejich zdolávání, ochranu zdraví lidí před nemocemi přenosnými za zvířat na člověka, péče o zdravotní nezávadnost živočišných produktů a krmiv, ochranu zdraví lidí před jeho poškozením nebo ohrožením živočišnými produkty, ochrana před zavlečením nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka do ČR, ochrana před dovozem zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí, ochrana životního prostředí před nepříznivými vlivy souvisejícími s chovem zvířat, jakož i ochranu zvířat a jejich produkce před riziky ze znečištěného životního prostředí a veterinární asanaci. V neposlední řadě upravuje i dozor nad plněním všech souvisejících zákonů. •

24

Zákon o myslivosti – upravuje soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolkovou činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako českého národního kulturního dědictví. Ochranou myslivosti se pak rozumí ochrana zvěře před nepříznivými vlivy prostředí, nakažlivými nemocemi, škodlivými zásahy lidí a před volně pobíhajícími domácími zvířaty, ochrana životních podmínek zvěře, zajištění klidu v honitbě a ochrana mysliveckého zařízení. Pokud jde o psy a myslivost, pak tento zákon například stanovuje, že uživatel honitby je povinen používat při výkonu práva myslivosti lovecky upotřebitelného psa. Zde je důležité zmínit, že je zakázáno používat psů ke štvaní zvěře. Výjimkou jsou pouze psi s kohoutkovou výškou do 55 cm (tzv. nízkonozí honiči). Zákon velice precizně upravuje podmínky používání lovecky upotřebitelných psů, jejich kvalifikaci a jejich počet v honitbách, přičemž kvalifikace psů se zaměřuje především na schopnost vyhledat, dohledat a přinést postřelenou nebo jiným způsobem zraněnou drobnou zvěř, dosledovat zvěř spárkatou, nebo lov pod zemí. Pokud zákon mluví o ochraně zvěře, ukládá tím povinnosti nejen uživatelům honiteb, ale i ostatním osobám. Příkladem je zákaz volného pobíhání psů a koček v honitbě. S těmito zákazy a dohledem nad dalšími podmínkami stanovený-

mi na ochranu zvěře souvisí i činnost myslivecké stráže. Osoby ve výkonu této stráže mají statut veřejného činitele (úřední osoby) a prokazují se služebním odznakem a průkazem. Pro chovatele psů je důležité vědět, že tato stráž má oprávnění – zadržet ke zjištění osobu přistiženou při neoprávněném lovu nebo činností zákonem o myslivosti zakázané – těmto osobám může odebrat zbraň, ale také psa, a vykázat je z honitby – usmrcovat v honitbě psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř. Oprávnění usmrtit psa nebo kočku v honitbě má za stanovených podmínek i myslivecký hospodář. •

Občanský zákoník – stejně, jako celý systém práva, vychází z pojetí zvířete (psa) jako věci. V celém našem právním řádu přitom neexistuje ustanovení, které by zvíře jako věc definovalo, a naproti tomu současně existuje ustanovení, definující zvíře jako živého tvora (zákon na ochranu zvířat proti týrání). Občanský zákoník zmiňuje zvířata v jediném ustanovení, kde je uložena povinnost – vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nadmíru přiměřenou poměrům obtěžoval druhého, nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. V příkladech je pak výslovně zmíněno, že – vlastník nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousední pozemek. I přesto, že se podle občanského zákoníku zvíře (tedy i pes) drží, užívá a nakládá se s ním, žádnou obecnou definici zvířete tato právní norma neobsahuje. V občanském zákoníku najdete definici práva vlastníka věci (tedy i psa) – vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, používat jeho plody a užitky a nakládat s ním. Výkonem těchto vlastnických práv však nesmí být porušena další ustanovení občanského zákoníku, ale i dalších zákonů. Pro vlastníky – chovatele psů, je však důležité připomenout, že výkonem jejich vlastnických práv nesmí být krácena vlastnická práva jiných osob k jiným věcem, respektive k jiným právům, která jim zákon přiznává a jež zákon chrání. Všichni vlastníci mají stejná práva a stejné povinnosti a je jim poskytována stejná právní ochrana. Obecně platí, že VLASTNICTVÍ ZAVAZUJE a nesmí být zneužito na újmu práv druhých, anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Všechny zásady se promítají i do sousedských práv. Vyplývá z nich, že: vlastník zvířete – psa nesmí, mimo jiné, obtěžovat sousedy hlukem, pachy, pevnými a tekutými odpady a nesmí nechat cho-

25

i nfo ‰tûk vaná zvířata vnikat na sousední pozemek. Podstatné je, že tento zákaz platí nejen ve vztahu k bezprostředním sousedům a nejen k ostatním vlastníkům, ale ke každému, kdo může být uvedeným a podobným vlastníkovým chováním obtěžován nebo ohrožován ve výkonu svých práv. Napjaté sousedské vztahy přináší zejména držení psa v bytě. Kromě uvedených zásad a povinností se vlastník psa musí v praxi někdy vypořádat se situací, kdy vlastník nemovitosti brání držení psa v nájemním bytě. Občanský zákoník tento vztah řeší povinností pronajimatele, kterou mu ukládá: předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu. Jen pro pořádek na tomto místě znovu připomínáme všechny povinnosti vlastníka psa. V praxi to znamená, že může-li vlastník psa plně a nerušeně využívat, mimo jiné, i práva držet (vlastnit) psa, musí současně respektovat plné a nerušené využívání práv vlastníka domu. Praxe však kromě využívání práv, přináší také odpovědnost. Občanský zákoník popisuje odpovědnost občanskoprávní, která vzniká způsobením škody. Tato norma ukládá, formou tzv. generální klauzule, že: „každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí“. Pokud někdo tuto povinnost poruší, řeší tento zákon i způsob a rozsah náhrady škody. Základní zásadou je, že se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Při škodě na zdraví, například pokousání psem, se jednorázově odškodňují bolest poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění. Zákoník dále upravuje náhrady v případě ztráty výdělku, náhrady za dobu pracovní neschopnosti, náhradu po pracovní neschopnosti, náhradu za ztrátu na důchod, při usmrcení a rovněž náklady léčení. Za určitých okolností může vlastníkovi psa vzniknout i odpovědnost trestněprávní. •

26

Trestní zákon ve znění pozdějších předpisů – vyjmenovává úmyslné nebo nedbalostní jednání, kterým se osoba může dopustit trestného činu. Před trestní soud se tak vlastník – chovatel psa může dostat za trestné činy: úmyslné ublížení na zdraví, úmyslné způsobení těžké újmy na zdraví, ublížení na zdraví z nedbalosti, způsobení těžké újmy na zdraví nebo smrti z nedbalosti – zde jen připomeneme, že se takového trestného činu může vlastník – chovatel psa dopustit i zanedbáním povinností stanovených veterinárním zákonem (např. očkování proti vzteklině apod.). Byť to není až tak obvyklé, přesto stojí za připomenutí i trestný čin vraždy, kdy je pes využit jako zbraň a je na jiného člověka poštván s úmyslem způ-

Človíčku, , to že jsem věc, je velkej kec!!! Věci nic nebolí, tak změňte bláboly!!! 27

i nfo ‰tûk Já nic neudělal! Nevěděl jsem, že v tom kabátě je chlap!!!

Já nic neudělal! Nevěděl jsem, že v tom kožichu je pes!!!

sobit jeho smrt. V souvislosti s pojetím psa jako věci pak přicházejí do úvahy i trestné činy: zatajení věci (např. při nalezení psa, jehož hodnota často mnohonásobně převyšuje částku 5.000,- Kč, si jej nálezce ponechá, a byť v dobré víře o něj pečuje, přesto porušuje postup stanovený občanským zákoníkem). Úmyslné poštvání psa na jiného psa a jeho následné zranění nebo smrt může být posuzováno jako trestný čin poškozování cizí věci, neboť došlo k poškození nebo poškozením i k neupotřebitelnosti věci – psa. V tomto případě však zákon stanoví podmínku, aby škoda byla nikoli nepatrná. Podle současných předpisů je tato škoda stanovena na 5000,- Kč. Nerespektováním zákonů na ochranu zvířat proti týrání se osoba může dopustit trestného činu týrání zvířat. Zákon zde hovoří nejen o týrání, ale i o utýrání. Porušení povinnosti (zákazu) uvedené v zákoně o myslivosti je zase v trestním zákoně promítnuto do trestného činu pytláctví. K veterinárnímu zákonu se ještě můžeme vrátit prostřednictvím trestného činu šíření nakažlivé choroby. Za zmínku určitě stojí i definice zbraně, kterou podle zákona, pokud z jednotlivých ustanovení

28

nevyplývá něco jiného, je vše, čím je možno učinit útok vůči tělu důraznějším. Trestné činy spáchané se zbraní jsou zákonem zařazeny ve vyšších trestních sazbách a je možné, že bude-li například k trestnému činu vydírání použito násilí nebo pohrůžky násilí prostřednictvím psa, bude kvalifikace odpovídat použití zbraně. •

Přestupkový zákon – upravuje odpovědnost správně právní (přestupky a správní delikty). Přestupky, které se týkají problematiky vlastnictví psa, si pro přehlednost můžeme rozdělit do dvou základních skupin. O té první jsme se již zmiňovali a tvoří ji přestupky týkající se týrání zvířat. Tuto oblast upravuje zákon na ochranu zvířat před týráním. Zde jen pro úplnost uvedeme, že podle zákona může obec na návrh veterinární správy, jako zvláštní opatření správním rozhodnutím nařídit odebrání týraného zvířete, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav. Veškeré náklady spojené s odebráním a následnou péčí, hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno. O nákladech rozhoduje obec ve správním řízení. Druhá ze základních skupin je v obecnější

29

i nfo ‰tûk formě popsána v zákoně o přestupcích. Pro vlastníky – chovatele psů jsou důležitá zejména ustanovení přestupků proti veřejnému pořádku. Zmíníme zejména protiprávní jednání, kterého se dopustí ten, kdo znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení, anebo zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranství. Stranou zájmu každého vlastníka – chovatele, nemůže zůstat ani ustanovení o přestupcích proti občanskému soužití. Tady zdůrazníme protiprávnost jednání toho, kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví, nebo kdo jinému vyhrožuje újmou na zdraví, způsobí drobné ublížení na zdraví, nepravdivě někoho obviní z přestupku, jinému činí schválnosti, nebo kdo jinak hrubě jedná. Stejně jako u trestných činů, tak i u přestupků se problematika psů může dotknout i oblasti majetkové. Přestupku proti majetku se dopustí ten, kdo úmyslně způsobí škodu na cizím majetku krádeží, zpronevěrou, podvodem nebo zničením či poškozením věci z takového majetku. Samozřejmě i zde platí, že o přestupek půjde jen tehdy, nepřesáhneli škoda částku nejnižší měsíční mzdy stanovené právním předpisem (t.č. 5.000,- Kč). Za velice důležitou informaci považujeme to, že přestupku se dopustí i ten, kdo se o takové jednání pokusí. Za přestupek zákon označuje i takové jednání, kdy osoba užívá cizí majetek nebo si přisvojí cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby.

Psí Ïivot s ãlovíãkem Má‰-li auto, mÛÏe‰ jet – nezapomeÀ pfiem˘‰let! Jestlipak vám nûco fiíká jméno „Lajka“? No aby ne! Samozfiejmû, Ïe je to ta nebohá ãubinka, kterou nûjak˘ ãlovûãí „chytrolín“ posadil do kosmické rakety a poslal ji na obûÏnou dráhu kolem Zemû. Îe z toho nic nevidûla, to je v‰em jasné, a Ïe do toho raketového monstra nesedla dobrovolnû, to u nás také ví kaÏdé ‰tûnû. Jóó, to se vám to rozhoduje za nás a bez nás. To se vám to experimentuje, kdyÏ máte sami zadek v „suchu“. To se vám to obûtuje na oltáfi vûdy, kdyÏ na nûm zrovna neleÏíte vy sami. Zkrátka lidiãky, nebudeme si nic nalhávat a rovnou si fiekneme, Ïe by to chtûlo tro‰ku více odpovûdnosti a empatie vÛãi nám psÛm a zvífiatÛm vÛbec. Je mi jasné, Ïe kdyÏ uÏ jsme vám to cestování do kosmu „pro‰lápli“, tak si v tûch raketov˘ch plechovkách létáte sami.

Človíčku, ty ses zbláznil!!!

30

31

i nfo ‰tûk Mluvím spí‰e o cestování v autech, na motorkách a v‰ech tûch „pfiibliÏovadlech“, která jste si ve jménu lenosti vymysleli. Sami o sebe se celkem staráte. Odolné konstrukce aut, bezpeãnostní pásy, anatomická sedadla, nafukovací pol‰táfiky z leva, nafukovací pol‰táfiky zprava a samozfiejmû i zepfiedu. Pro dûti autosedaãku pod zadek, rukavice na ruce a na hlavu pfiilbu. Pravda ov‰em je, Ïe dost ãasto zapomínáte na nûco do hlavy. No jistûéé! UÏ vám to do‰lo?! Samozfiejmû, Ïe tím myslím rozum, mozek nebo myslivnu. ¤íkejte si tomu jak chcete, ale hlavnû to nenechávejte doma nebo spí‰e, hlavnû to pouÏívejte. No, a kdyÏ uÏ budete u toho pfiem˘‰lení, zkuste si také vzpomenout na nás. Zkuste si v tûch sv˘ch hlaviãkách uvûdomit, Ïe bychom nûjak˘ ten pfiípadn˘ „‰Èouchanec“, „kotrmelec“, „drcanec“ nebo „sm˘knutí“ v autû chtûli nejen pfieÏít, ale pfieÏít i ve zdraví a bez úhony. Îe bychom pfii va‰ich bravurních fiidiãsk˘ch exhibicích nechtûli „lítat“ po autû jak utrÏen˘ vagón a skonãit jako ta ne‰Èastná „Lajka“. Konec koncÛ, byla by to zbyteãná obûÈ. Tisíce lidí i zvífiat by pfiece mohly vyprávût – vlastnû nemohly.!

•

Zákon o silničním provozu – ukládá řidiči povinnost: „Při přepravě živých zvířat nesmí být ohrožena bezpečnost řidiče, přepravovaných osob ani zvířat a ani bezpečnost provozu na pozemních komunikacích“. I přesto, že zde nenajdete vyjmenovaný žádný konkrétní způsob, jak bezpečnost osob a zvířat zajistit, platí pravidlo, že zvíře přepravované v kabině vozidla volně, bezpečnost lidí i svoji ohrožuje. Proto se mezi základní pravidla řadí zamezení volného pohybu zvířat ve vozidle. Je důležité vědět, že pes na klíně spolujezdce, neřku-li řidiče je totéž, jako pes volně se pohybující. Ohrožujete tak nejen jeho bezpečnost, ale zejména svoji vlastní. Při nárazu se nepřipoutané zvíře stává pro posádku „smrtící věcí – předmětem“. Možností jak dostát zákonu a zvýšit standard bezpečí lidí i zvířat ve vozidle je několik: Speciální bezpečnostní pás – je speciálním typem pevného postroje, který se připne k bezpečnostnímu pásu na zadní sedačce. POZOR – na přední sedačce se pes přepravovat nesmí. Používají se zejména pro střední a větší psy (od 15 kg do 50 kg). Postroj se dá využít i místo obojku.

Pfiepravní boxy – jsou vhodné pro men‰í psy, ale vyrábûjí se ve v‰ech velikostech a jsou urãeny pro v‰echna plemena. Aby se pfiepravka nestala dal‰í nebezpeãnou vûcí ve va‰em vozidle, je dÛleÏité ji buì pfiipoutat bezpeãnostním pásem na zadní sedaãce, nebo ji pfieváÏet v zavazadlovém prostoru.

Fenka Lajka zemřela 3. 11. 1957 po 5 až 7 hodinách na oběžné dráze kolem země. Příčina smrti: stres a přehřátí. S jejím návratem se nikdy nepočítalo!!!

32

33

i nfo ‰tûk Závûsné lÛÏko – je stále populárnûj‰í. V podstatû jde o jakousi „autosedaãku“ pro psa. Je vhodná do kaÏdého typu vozidla. Instaluje se velice snadno a rychle pomocí rychloupínaãÛ, které uchytíte za opûrky hlavy mezi zadním a pfiedním sedadlem. Závûsné lÛÏko je vhodné pro men‰í plemena. Podmínkou pro vyuÏití závûsného lÛÏka je napínací síÈ. LÛÏka se vyrábûjí jak jednosedaãková, tak dvousedaãková.

•

•

Cestování letadlem – je s pejskem samozřejmě možné. Pokud souhlasí kapitán letadla, tak malá plemena mohou být přepravována i v kabině pro cestující. Samozřejmostí je v takovém případě přepravní box (klec). Velká plemena se přepravují v zavazadlovém prostoru, samozřejmě také v přepravním boxu. V kabině pro cestující se mohou zdarma a bez přepravního boxu přepravovat pouze vodicí psi, pokud doprovázejí nevidomou osobu. Totéž platí i pro psa doprovázejícího neslyšící osobu a psy určené pro záchranu lidských životů. Nicméně i tito pejsci musí být opatřeni vodítkem, náhubkem, potvrzením o výcviku a požadovanou dokumentací. Cestování v hromadné dopravě – upravuje přepravní řád každého dopravce. V autobusech, trolejbusech, tramvajích, metru nebo vlacích lze psy přepravovat pouze v doprovodu cestujícího a pod jeho přímým dohledem. Doprovázející cestující odpovídá za to, že pes

ÚloÏn˘ prostor vozidla (kufr) – je optimální zejména pro velká plemena. Samozfiejmû máte-li úpravu vozidla kombi. Nicménû i zde je podmínkou, aby va‰e vozidlo bylo vybaveno napínací sítí nebo pevnou mfiíÏí oddûlující úloÏn˘ prostor od prostoru pro cestující osoby. Na cestu vezmi: hračku, vodu, jídlo, ale hlavně si nezapomeň rozum!!!

34

35

neohrozí zdraví a bezpečnost ostatních cestujících, nepoškodí nebo neznečistí cestující, vozidlo a další prostory obhospodařované dopravcem (zastávky, nádraží apod.). Nesmí být přepravována zvířata se zjevnými příznaky přenosného onemocnění. Pokud psi nejsou v prostředcích hromadné dopravy přepravováni v uzavřených „schránách“ (boxy, tašky, košíky apod.), musí být během přepravy drženi na vodítku a mít nasazený náhubek. Pokud jeden cestující přepravuje více než jednoho psa, měl by si vyžádat souhlas řidiče. Totéž platí, pokud je již ve vozidle nějaké zvíře přepravováno.

•

Několik dobrých rad před cestou: 1. Pejskům se to nebude líbit, ale nejméně dvě hodiny před cestou by neměli dostat žádné žrádlo (optimální je půldenní půst). 2. U citlivějších pejsků, kteří jízdu v autě špatně snáší a zvrací, může veterinář pomoci vhodnými tabletkami. 3. Zejména v letních měsících vyrážejte na cesty brzy ráno, kdy je ještě chladněji. Pejsci se v autech snadno přehřívají, což jim neprospívá. 4. Po dvou až třech hodinách dopřejte svým pejskům přestávky k proběhnutí, napití a vykonání nějaké té potřeby. 5. Nezapomeňte si na cestu vzít i vodu pro pejska. 6. Samozřejmostí jsou i misky, potřebné doklady, náhubek a vodítko. 7. I přesto, že má váš pejsek čip nebo tetování, je vhodné jej vybavit schránkou nebo plíškem na obojku s telefonním číslem. 8. Nikdy nenechávejte samotného psa v autě dlouho zavřeného! Snadno se dehydruje.

36

Človíčku, , sám se poutáš a ze mě život prchá. Nepřipoutal jsi mě!!! Jsi lajdácká mrcha!!! 37

Psí Ïivot s ãlovíãkem Kdo tu koho vede – kdo tu koho venãí… „…snad to bylo jasné, dokud byl pes men‰í“. Tak tuhle písniãku jsem jednou sly‰el v rádiu a musím se pfiiznat, Ïe trefnû a v˘stiÏnû popisuje to, co se v parcích a ulicích na‰eho mûsta dûje takfika kaÏd˘ den. Nejsem sice dvakrát nad‰en˘ z toho, Ïe se ãlovíãkové pasovali do role vÛdce smeãky, ale na druhou stranu, proã jim ten pocit nedopfiát. Za dobré jídlo a slu‰né zacházení se nám rozhodnû vyplatí udûlat obãas to, co se po nás chce, a projevit trochu obdivu a snahy. Konec koncÛ, jak jsem si v‰imnul, tak i dámy, tedy na‰e „paniãky“, pfiijaly k hlavám rodiny, tedy „páneãkÛm“, podobnou strategii. Neznal˘ pozorovatel by tak mohl mít dojem, Ïe není zcela jasné kdo tu, ãi onu smeãku vlastnû vede. Já ale nejsem neznal˘ a mám v tom naprosto jasno. Nicménû, jak fiíkám za dobré jídlo a slu‰né zacházení… Mnohem vût‰í problém je, Ïe ne kaÏd˘ od koho oãekáváme, Ïe by mûl mít nás a celou smeãku tak fiíkajíc na povel, si s tím umí poradit. Takov˘ vÛdce smeãky by mûl vûdût, co chce, a mûl by to umût tûm ostatním sdûlit, anebo si to prostû umût prosadit. U vás lidí se tomu fiíká v˘chova, autorita a respekt. Máte k tomu i samostatné vûdní disciplíny, jako tfieba pedagogiku a sociologii. Vychováváte se navzájem, abyste umûli vychovávat ty nevychované nebo ty, ktefií jsou pro svÛj vûk v˘chovou je‰tû „nedotãení“. JenÏe pak se vám do rodiny dostane nûkdo, jako jsem já, a je tu problém. Najednou se vám zaãnou teorie pánÛ Komenského, Matûjíãka a Darwina míchat s neuvûfiiteln˘mi zku‰enostmi Tarzana a Mauglího. Pfii sestavování v˘chovného plánu svého pejska (máte-li vÛbec nûjak˘) zavzpomínáte na pfiíbûh neodolatelné Lassie, ·arika a Bohou‰e,

38

a moÏná naãerpáte nûco zku‰eností i z vyprávûní „O pejskovi a koãiãce“. JenÏe tak to lidiãky nefunguje! Na‰e pravidla jsou úplnû jiná! Jsou z ãásti daná instinkty, které nás nezklamaly po celá tisíciletí a nikdy se jich zcela nezbavíme, a z té druhé ãásti je tvofií to, co jste z nás za dobu spoleãného Ïivota udûlali vy. Nejsem si jist˘, která ãást je pro nás z pohledu evoluce pfiíznivûj‰í, ale pravda je, Ïe ne na v‰echno, co jsme od vás lidí pochytili, jsme py‰ní. Ale co naplat – v‰ak to znáte: „chce‰-li s vlky vyjiti, mus퉅“

39

i nfo ‰tûk •

•

• •

•

Co by měl váš pes umět? Je dáno tím, že soužití lidí a zvířat ve městě předpokládá odpovědnost od majitelů psů, především ovládat svého psa za každé situace. Proč pejska vychovávat? – protože vychovaný pes je spokojený, sebejistý a nestává se přítěží jak pro vlastníka, tak okolí. Tím, že Váš pes ovládá základní povely, je rovněž chráněn před úrazy způsobenými motorovými vozidly a jinými příčinami nenadálých poraněni. Kdy začít s výcvikem? Nejlépe v době, když je pes ještě štěnětem, tj. kolem tří měsíců, kdy i vakcinační program je již ukončen. Co psa rozhodně naučit? Musí znát své jméno, přiběhnout na zavolání, chodit vedle majitele, a to jak na vodítku, tak bez něj, nosit náhubek, splnit povely „zůstaň“ a „sedni“. Co se rozhodně musíte naučit vy? Důslednosti ve výcviku! Ta je jeho základním principem. Stejně tak nesmíte zapomenout na pochvalu a odměnu. Nikdy netrestat svého pejska za to, co vyvedl, když přitom nebyl přistižen, protože si nedokáže spojit příčinu a důsledek, když se nevykytují současně.

Říkal „k noze“? Tak k noze…!

•

Jak nacvičit povel „K NOZE“ a „SEDNI“

1. Zvykejte štěně na vodítko postupně, nejprve pouze připnutím k obojku a ponecháním volně. 2. Jemně, ale důsledně trvejte na tom, aby zaujalo postavení po vaší levé straně, a to postupným zkracováním vodítka. 3. Začněte s chůzí a povelem „k noze“ a nedovolte mu kousat vodítko. 4. Promlouvejte na štěně vlídně, čímž utvrdíte jeho sebevědomí a udržujete jeho důvěru. 5. Když zastavíte, položte levou ruku na záď štěněte blízko kořene ocasu a dejte povel „sedni“. Nezapomeňte na pochvalu, když poslechne.

•

Jak nacvičit povel „ZŮSTAŇ“

1. S nácvikem povelu můžete začít, jakmile štěně ovládá význam povelu „sedni“ a poslechne bez použití ruky nebo vodítka. 2. Štěně necháme sedět po levé straně, vodítko držíme v levé ruce a velmi těsně nad hlavou štěněte. 3. Dáme povel „zůstaň“ a nakročíme vedle něj. Pokud se snaží pohybovat nebo ulehnout, opravíme ho rychlým trhnutím vodítka. 4. Nácvik vykonáváme denně, ale velmi krátkou dobu. Za stálého opakování povelu uvolňujeme napětí vodítka až do té doby, kdy budeme moci značně rozšířit kruh, ve kterém obcházíme psa. 5. Pokud jsme spokojeni s výkonem povelů „sedni“ a „zůstaň“, zkoušíme povel opakovat bez vodítka a zvětšujeme vzdálenost od štěněte, eventuálně odejdeme tak, aby nás nevidělo. Jako při všech cvicích nešetřete chválou, když výkon provede správně, ale nehubujte, když se cvik nepovede.

40

41

i nfo ‰tûk

Psí Ïivot s ãlovíãkem

•

Hádej kdo jsem – nebo se radûji podívej

Jak nacvičit povel „KE MNĚ“

1. Nejprve psa uvedeme do pozice „sedni“ a pak „zůstaň“. 2. Vzdalte se od něj na délku vodítka, oslovte ho jménem s následným povelem „ke mně“. Pokud nereaguje, rychle trhněte vodítkem a opakujte povel „ke mně“. 3. Pokud pejsek poslechne, nezapomeneme jej pochválit a zároveň se pokusíme, aby si před námi sednul. Jakmile cvik zvládne, prodlužujeme vzdálenost před vydáním povelu. 4. Bez vodítka vykonáváme cviky pouze tehdy, když pejsek dobře zvládne nácvik s vodítkem. •

Jak nacvičit povel „LEHNI“

1. Postupujte obdobně jako u povelů „sedni“ a „zůstaň“. Při nácviku jej obcházejte a usměrňujte jeho pohyby. 2. Až zvládne povel „lehni“ s vodítkem, zkoušejte cvik bez vodítka a postupně se vzdalujte. •

Na dobrých základech můžete stavět – to platí u výchovy pejsků stejně jako jinde. Tyto základní povely vám i pejskovi pomohou vyhnout se problémům, nepříjemnostem, ale i úrazům, a samozřejmě i konfliktům s úřady.

•

Deset základních pravidel při výcviku psa 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

10.

42

Začněte s výcvikem brzy, dřív než štěně získá špatné návyky. Učte pět povelů, jeden po druhém, ve stanoveném pořadí. Vždy cvičte psa na vodítku. Povely podávejte pevným hlasem. Dodržujte stejné povely pro stejný cvik. Výkon cviku musí následovat hned po povelu. Nikdy se nespokojte s váhavým výkonem. Nezapomeňte chválit úspěchy, naopak nechvalte, když se cvik nepovede a opakujte opět povel. Stejně jako Vy máte „špatné dny“, i Váš pes nemusí být vždy „ve své kůži“. Pes si uvědomuje Vaše pocity, respektujte jeho. Výcvik musí být pro psa zábavou, proto jednotlivé lekce čiňte radostnými a pamatujte na čas i pro hraní. Chování dospělého psa musí přinejmenším dosahovat hladiny, kterou jsou sousedé schopni akceptovat.

Je to trochu zvlá‰tní, kdyÏ poslouchám, jak se vy lidé bojíte o to, aby ti ostatní nevûdûli, jak se jmenujete, nebo v kter˘ den jste se narodili, ãi dokonce i to, jaké ãíslo vám pfiidûlili na úfiadû. ¤íkáte, Ïe to jsou va‰e osobní údaje a dokonce máte zvlá‰tní úfiad, kter˘ pfiem˘‰lí o tom, jak ty osobní údaje utajit pfied tûmi ostatními. Je to fakt divn˘ a moc tomu nerozumím. Nûkomu nechcete prozradit, jak se jmenujete a pak si to napí‰ete na zvonek u dvefií, po‰tovní schránku nebo cestovní kufr. Kdy jste se narodili, je také hodnû osobní, ale pfiitom to napí‰ete do tuctu ÏivotopisÛ, kdyÏ hledáte práci, „vykecáte“ to v‰em znám˘m doma i v práci, aby nezapomnûli na dáreãky k narozeninám, a je‰tû to napí‰ete na slevov˘ kupón pro seniory. No, je to fakt divn˘. Upfiímnû vám fiíkám, Ïe s námi takové tajnosti dûlat nemusíte. Spí‰e naopak. Ne Ïe bychom mûli problémy s poznáním sebe sama, ale vám lidem se to prostû tûÏko vysvûtluje. Dalo to sice práci, ale nûkteré vûci si jiÏ dokáÏeme vysvûtlit sami. Tu zavrtíme ocáskem, abyste pochopili, Ïe máme radost, tuhle zase zavrãíme, aby vám do‰lo, Ïe nám lezete na nervy, anebo se smutnû koukneme a zpravidla si vzpomenete, Ïe je ãas obûda. Nicménû jak se jmenujeme a kde bydlíme, na to nበocásek, oãi a zvuãn˘ ‰tûk prostû nestaãí. Nebo spí‰e to uÏ je, na vás lidi, opravdu moc! Tak dobfií zase nejste! Na druhou stranu, a to se mi na vás líbí, si vÏdycky nûjak poradíte. TakÏe od toho okamÏiku, kdy jste zjistili, Ïe na to nemáte, zavedli jste na‰i registraci a psí známky. Na obojky jste nám zaãali vû‰et rÛzná srdíãka a schránky s telefonními ãísly, a posledním hitem va‰í nedokonalosti jsou elektronické ãipy pod kÛÏi. Mohli bychom sice protestovat, ale jak vás lidi známe, tak to nebude dlouho trvat a budete je mít taky. Ne kvÛli nám. My si vás, své ãlovíãky, poznáme i bez ãipÛ, ale

43

Psí Ïivot s ãlovíãkem vy lidé jste prostû takoví. Za nûjakou dobu si uÏ ani ruce nepodáte a slu‰nû se nepozdravíte. Jenom si navzájem pfieãtete své ãipy a uÏ vám ani tak moc nebude vadit, Ïe ten druh˘ ãlovûk se dozví, Ïe se jmenujete „WCW 0707 – ãip IV. generace“. Ono uÏ to nezní tak osobnû a nebude tudíÏ co tajit. Jenom doufám, Ïe z tûch na‰ich známek a ãipÛ bude pofiád jasné, Ïe se jmenujeme Alík, Rex, Bobík nebo Max a bydlíme u toho ãi onoho „WCW“. Oni ti Alíci, Rexové a Bobíci znûjí tak nûjak více osobnû, a s tím není tfieba dûlat Ïádné tajnosti.

i nfo ‰tûk •

• • •

• • •

• •

44

Zákon na ochranu zvířat proti týrání dává městům a obcím pravomoc nařídit identifikační značení psů. Způsoby identifikačního značení psů jsou v podstatě dva: čip a tetování. Tetování se provádí na ušním boltci nebo nadkolenní řase. Čip je několik milimetrů dlouhý váleček, z nedráždivého, dobře snášenlivého materiálu, obsahuje anténu a několikamístný kód. Čip nic nevyzařuje Je vpravován pod kůži pomocí speciální injekční jehly, většinou na levou stranu krku. Přílohou čipu je několik samolepek s příslušným kódem, které se vlepují do přihlášky vrhu, průkazu původu psa, očkovacího průkazu, psího „pet“ pasu. Čipování smí provádět jen veterinární lékař. Psi označení čipem systému INDEXEL či DATAMARS jsou automaticky zaneseni do Národního registru. Vlastní čipování stojí cca 400,- Kč

Jsme to, co jíme – co z toho je, to v‰ichni víme Urãitû si vzpomenete, Ïe jsem se jiÏ nûkolikrát zmínil o tom, Ïe vy lidé si spoustu vûcí sami, hodnû a zbyteãnû komplikujete. Îe fie‰íte, analyzujete a zab˘váte se naprosto neuvûfiiteln˘mi „rádoby problémy“, které napfiíklad ostatní Ïivoãi‰né druhy dûlají tak nûjak samozfiejmû, pfiirozenû a s logikou zdravého rozumu. Napfiíklad takové „hovno“! Teì si docela dobfie dovedu pfiedstavit ty pohor‰ené obliãeje a chtû nechtû vám musím pfiipomenout tu va‰i lidskou sloÏitost, která je tak trochu i pokrytecká. Já pfiece moc dobfie vím, Ïe pfii va‰em vzdûlání „to“ dokáÏete oznaãit jako exkrement, v˘kal, v˘mû‰ek, produkt pfiirozeného vyprázdnûní, stolici a kdoví kolik bychom je‰tû na‰li v˘razÛ pro nûco tak obyãejného, pfiirozeného a v‰em Ïivoãi‰n˘m druhÛm vlastního, jako je právû to „hovínko“ (aÈ to tedy nezní tak vulgárnû). Problém, je právû to specifické ãlovûãí pokrytectví, které platí nejen pro slovo jako takové, kdy obyãejn˘ vzdûlan˘ ãlovíãek napí‰e v zamûstnání hlubokou studii o exkrementech a elementárních souvislostech frekvence vyprazdÀování v ãase a prostoru, a potom pfiijde domÛ, hodí sebou na kanape a manÏelce fiekne „mámo, dneska to byl den na h…o!“. Nicménû to by je‰tû nebyl tak velk˘ problém. Jsem ochoten pfiipustit, Ïe v práci je v práci a doma je doma, a co se doma fiekne, to se v práci nefiíká. Mnohem více mi vadí to ãlovûãí pokrytecké chování. Opravdu mi vadí, Ïe ten obyãejn˘ vzdûlan˘ ãlovíãek dokáÏe dlouze a pfiesvûdãivû pouãovat o hygienû, parazitech, bakteriích, mikrobech, ekologii, ãistotû a slu‰nosti, a pár minut poté, kdyÏ pod jeho dohledem vytlaãím nûjak˘ ten „exkrement“, tak dûlá jako by v‰ichni ti paraziti, mikrobové a bakterie neexistovali. O slu‰nosti, hygienû a ekologii uÏ ani nemluvím. To on se vám ten ãlovíãek prostû tváfií, Ïe jsem v‰echny ty psí granule a konzervy pfietransformoval na sterilní a kfii‰Èálovû ãist˘ „bobek“, jehoÏ existence se ho vlastnû vÛbec net˘ká. MoÏná to nûktefií nevíte a nûktefií jste si toho tfieba zase nev‰imli, ale nám pejskÛm to taky není dvakrát pfiíjemné. Ulevovat si

45

i nfo ‰tûk uprostfied ulice, pfied zraky spousty lidí není Ïádná slast. My se dokonce snaÏíme svÛj „bobek“ pûknû zahrabat, ale zkuste si to na asfaltu, dlaÏbû nebo udusaném trávníku. Opravdu to není nic moc. Prostû vzato kolem a kolem, ten ná‰, ale i ten vበ„bobek“, by si zaslouÏil více úcty a respektu. Patfií k nám i k vám, stejnû jako dobré jídlo, ãist˘ vzduch nebo ãistá voda. Starost o „bobky“ je souãástí va‰í kultury, a to i starost o ty na‰e „bobky“, protoÏe my jsme zase souãástí va‰í kultury. Nechci, aby to znûlo moc pateticky, ale mûl bys ãlovíãku vûdût, Ïe pokud jsem ve tvém svûtû já, Max, je tu se mnou i „bobek“. Jsme tu oba, MAX i BOBEK.

•

46

Pravidla pro zajištění a udržení čistoty a pořádku na veřejných prostranstvích upravují městské obecně závazné vyhlášky. Fyzickým, ale i právnickým osobám ukládají povinnost nejen veřejná prostranství neznečistit, ale v případě znečištění je také uklidit. Vyhlášky taxativně nerozlišují znečištění způsobená odhozenými nedopalky cigaret, žvýkačkami, papírky či jakýmkoliv jiným odpadem. Nevyjmenovávají všechny formy a druhy odpadů, kterými lze veřejné prostranství znečistit, ale kromě toho běžného komunálního (směsného), jsou tím myšleny například i psí exkrementy, případně exkrementy jiných zvířat, která lidé ve městech chovají. Povinnost chovatele zvířete nebo osoby, pod jejímž dohledem se zvíře na veřejném prostranství pohybuje, je tak jednoznačně dána nejen obecně závaznou vyhláškou, ale i základními, byť nepsanými, pravidly slušnosti. Sankce, které mohou být za neplnění této povinnosti ukládány, nejsou tím nejhorším důsledkem takového neodpovědného jednání. Kromě estetického hlediska jde také o vážná hygienická a zdravotní rizika. Mít za člena rodiny psa nebo kočku se v posledních letech stává stále více oblíbeným. S tendencí rozšiřování našich rodin o čtyřnohé členy narůstá populace psů a koček a s tím se také zvyšuje riziko nakažení parazitárními onemocněními přenosnými z těchto zvířat na člověka. Takových parazitů existuje celá řada, z vnitřních parazitů patří mezi ty nejrozšířenější bezesporu infekce škrkavkou a tasemnicí. Jeden z velmi vyděšených pohledů, který je v ordinaci často k vidění, je pohled matky dítěte, která nalezla střevního parazita v trusu psa nebo kočičky, se kterou se denně mazlí její dcera či syn.

Škrkavky (Toxocara canis, Toxocara cati) parazitují ve střevě psů a koček, kde v dospělosti dosahují velikosti 5-15 cm. Koneční hostitelé těchto parazitů vylučují denně trusem do prostředí statisíce infekčních vajíček, která nejsou viditelná okem (dosahují velikosti menší než desetina milimetru). Jedna škrkavka je schopna během jednoho dne vyprodukovat až 200 tisíc vajíček. Ta jsou pak zdrojem infekce pro další hostitele včetně člověka. Vajíčko parazita je navíc schopno ve vnějším prostředí přežívat až několik let. V České republice se vyskytují škrkavky celkem asi u 16 % psů, ale až u 40 % mladých psů do 1 roku. Výskyt u koček činí asi 18-30 %.

Škrkavky ve střevě a Larva škrkavky v oku člověka. Pes a kočka se nakazí pozřením vajíček nebo hostitelských organismů (např. infikované myši, nedostatečně tepelně upraveným masem…). K nakažení psa a kočky dochází také cestou z matky na štěně, resp. kotě. U feny je larva škrkavky dokonce schopna pronikat přes placentu do plodu a štěně se tak již s infekcí rodí. Larvy jsou vylučovány také mlékem a k dalšímu nakažení tedy dochází při kojení. Mladá zvířata jsou navíc k infekci mnohem vnímavější a jejich onemocnění může skončit úhynem. Člověk se nakazí pozřením vajíček, ze kterého se ve střevě vytvoří larvy pronikající přes jeho stěnu do krve a touto cestou se dostávají do celého těla. V místě zachycení vytvářejí zánětlivou reakci. Zvláště vnímavé k infekci jsou děti. Tasemnice jsou dalším střevním parazitem psů a koček. Nejrizikovější z pohledu přenosu na člověka je nakažení tasemnicí zvanou Měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus). Pes a kočka se nakazí pozřením mezihostitelů parazita (např. hlodavců), ve střevě se vyvine postupně dospělá tasemnice, která produkuje vajíčka odcházející do prostředí trusem. Člověk se nakazí pozřením tohoto vajíčka, z kterého se vyvíjí larva pronikající přes stěnu střeva do

47

krve a dále do jater, plic či jiných orgánů (např. mozku). Zde larvální stadium roste a způsobuje vážné zdravotní obtíže. Svými příznaky může připomínat onemocnění nádorem. Výskyt této nákazy u člověka je u nás naštěstí nízký.

Tasemnice psí a Larvální stadium tasemnice v mozku. Nejčastější tasemnicí psa a kočky je Tasemnice psí (Dipylidium caninum). Dospělá tasemnice ve střevě uvolňuje vždy poslední články svého těla naplněné vajíčky. Tyto články můžeme pozorovat v trusu nebo, a to často u koček, nalepené na chlupech v okolí konečníku. Svým tvarem, velikostí a barvou mohou připomínat zrnko rýže. Tento parazit je přenášen blechami. Proto v prevenci střevních parazitóz hraje důležitou roli odblešení pacienta a „odblešení“ prostředí. Málokdo ví, že více než 90% bleší populace, kterou tvoří vajíčka a larvy blech, žije mimo zvíře v okolním prostředí a na zvířeti nacházíme pouze bleší dospělce. Dvojí ochranu, jak zvířete, tak prostředí, zajišťují snadno aplikovatelné spot-on preparáty např. Frontline, Advantix a Exspot.

To je v‰echno. A mimochodem, jmenuji se Bobek, jenom Bobek, a prosím netfiepat, nehladit, ale uklidit!

48