Název souboru Projekty_zachrany_ mistnich_ekosystem u_a_zivotniho_stylu _ve_spojeni_ s_CR_2006_vk
jméno autora : Název práce Vendula Kubánková: Projekty záchrany místních ekosystémů a životního stylu ve spojení s CR
Krátká anotace práce
Podrobná anotace práce
Vliv CR na životní prostředí, konkrétní projekty na záchranu ekosystémů a kultury
Nebezpečí masové turistiky, ekoturistika jako alternativa, zvládnutý turismus na Galapágách, projekt Šetrný turismus ve spojení s Šumavou, projekt na záchranu AnčuárůKapawi, ohrožení želv na ostrově Zakynthos
1
Projekty záchrany místních ekosystémů a životního stylu ve spojení s CR
Vendula Kubánková (IM5)
„Dnes buďme ještě veselí na naší bílé posteli! Zejtra, co zejtra? Kdožpak ví. Zejtra si lehneme do rakví.“ (František Gellner, Po nás ať přijde potopa)
2
Obsah Obsah................................................................................................... 3 Turismus .............................................................................................. 4 Masový turismus ............................................................................. 4 Udržitelný CR .................................................................................. 5
I. II.
Galapágy ....................................................................................... 6 Projekt Šetrný turismus ............................................................ 8
III. Projekt Kapawi.............................................................................. 9 Plusy i mínusy ............................................................................... 10
IV. Konflikt přírody a peněz .............................................................. 10 Řešení? ......................................................................................... 11
Závěr .................................................................................................. 11 Zdroje ................................................................................................ 13
3
Turismus „Turismus a rekreace více než kterékoli jiné lidské činnosti závisejí na kvalitě přírodního a kulturního prostředí.“ Kvalitní přírodní prostředí spolu s kulturními památkami a etnickými jedinečnostmi představuje základní zdroj, z něhož čerpá jeden z nejvíce se rozvíjejících sektorů na celém světě – turismus. Ten se silně rozvíjel po celou druhou polovinu 20. století a dnes se na světovém HDP podílí z 11 %. Cestovní ruch tak patří mezi nejrozšířenější odvětví celé planety. Jeho růst je dlouhodobý a v 21. století je (a bude) nejrychleji rostoucím odvětvím světové ekonomiky.
Masový turismus "Ničení životního prostředí by mohlo být považováno za zabíjení slepice, která snáší zlatá vejce" (Russel Mittermeier, prezident Conservation International)
Avšak prudký rozmach se sebou nese těžké časy pro životní prostředí. Dnešní masová podoba turismu přispívá k ekologické, ale i kulturní devastaci. A to víc, než si možná myslíme. Turismus „požírá“ sám sebe, ničí to, na čem nejvíce závisí. - zabírání půdy -
kácení lesů (stavební plocha, propagační materiály) vysušování mokřadů růst spotřeby energie odpadky, splašky fragmentace krajiny eroze půdy vytlačování původní vegetace (ústup dovezeným druhům) narušení (ztráta) životního prostředí živočichů (stres, hluk, znečištění, zastavění…) - prohlubování sociálních rozdílů - ztráta kulturního dědictví Devastaci způsobuje především nepřiměřená kvantita cestovního ruchu a jeho živelnost, Současná podoba dovolené
4
neřízenost. Současná podoba masového cestovního ruchu a jeho trend jsou trvale neudržitelné. „Odstrašujícím příkladem je mexický Cancún. Než se před třiceti lety začal rozvíjet jako turistické letovisko, žilo tu na ostrůvku Kan Kun 12 rybářských rodin. Celou oblast relativně nedotčeného deštného pralesa a původních pláží obývalo 45 000 potomků Mayů. Dnes sem každý rok přijíždí víc než 2,5 milionu turistů a počet stálých obyvatel vzrostl na 300 000. Vznikly tu chudinské Dovolená? čtvrti, odkud do moře odtéká tři čtvrtiny splašků bez jakékoli úpravy. Mangrovové lesy i pralesy ve vnitrozemí byly vykáceny, mokřiny a laguny zavezeny a písečné duny přemístěny. Mnoho druhů ptáků, ryb i dalších zvířat úplně zmizelo.“
(Převzato z: www.ekolist.cz)
Udržitelný CR "Zachování nepoškozeného životního prostředí je výhodné i pro turistický průmysl. Počet výletníků, kteří vyrážejí na cesty právě kvůli nedotčené přírodě, totiž stále roste. " (ředitel UNEP, Klaus Töpfer) Turismus se zároveň podílí nebo alespoň může podílet na ochraně životního a kulturního prostředí. Cesta vede skrze vylepšování ekologických standardů, promyšleného plánování a marketingu. Turistika nemusí biologickou a kulturní diverzitu poškozovat, ale naopak může být přínosem. Lidé, které cestovní ruch živí, čím dál víc uvědomují, že kvalitní prostředí a neponičená příroda je magnetem pro Aktivní dovolená (Zdroj:www.klub-panicu.cz) návštěvníky a tím i zdrojem jejich zisků. Nyní se ale stále více prosazuje moderní trend, který požaduje individualitu, spontánnost, poznání, odlišnosti, tradiční kulturu i přírodu. Zákazníci dávají přednost ubytování v rodinách, malých
5
hotelech a penzionech, snaží se být nezávislí a objevovat. V trendu je udržitelná turistika. -
kvalita zážitku zaměstnání místních obyvatel zapojení místních do plánování a rozhodování v mezích možností využití místních zdrojů sociální rovnost, respektuje potřeby místní komunity aktivity, které odrážejí charakter místa turista se seznámí s navštíveným regionem podpora zájmu o komunitu a životní prostředí minimalizace nepříznivých dopadů na místní společenství, kulturní dědictví, krajinu, zvyky a živočišné druhy - podpora sociální a ekonomické prosperity - hmotné a sociální prostředí neoslabené, v ideálním případě i zkrášlené, jako zdroj pro budoucí požitek Skutečně šetrná, udržitelná turistika
vyžaduje radikální změnu přístupu. Žádá lepší informovanost a vyspělost nejen po poskytovatelích turistických služeb, ale očekává nové vlastnosti i u samotných turistů. Krása přírody (Zdroj:www.czechtourism.com)
I. Galapágy Když Darwin poprvé vstoupil na ostrovy plné rozeklaných skal, které vypadají jako poušť, spatřil, jak se pod ostrým rovníkovým sluncem plazí ještěři pravěkého vzhledu, "skřítci z temnot, špinavě černě zbarvení a nemotorní ve svých pohybech". Pro Darwina byly Galapágy "svět sám pro sebe". Ostrovy se díky dokonalé izolaci změnily od dob Darwinovy návštěvy jen málo. Téměř polovina tamního ptactva a hmyzu, třetina rostlin a devadesát procent plazů nežije jinde na světě. Právě v této unikátní pacifické "laboratoři evoluce" přišel geniální biolog na stopu "tajemství všech tajemství" - jak se objevují na Zemi nové živočišné druhy. (Převzato z: Magazín Koktejl, 04/2000) Příkladem zvládané turistiky v mimořádně atraktivní oblasti jsou ekvádorské Galapágy. Souostroví Galapágy ve východním Pacifiku je z přírodovědného a vývojového 6
Terej modronohý (zdroj: www.ikoktejl.cz)
hlediska ve světě naprosto výjimečné, žije tu řada endemických druhů. Už v roce 1954 tu byl zřízen národní park. V době zvýšeného zájmu o ekoturistiku jsou Galapágy vysloveně magnetem pro turisty. Turistický ruch živí 80 % zdejších obyvatel a 60 % veškerých ekvádorských příjmů z turistiky pochází právě odtud. Což sebou přináší určité ohrožení. - přílišná koncentrace návštěvníků, - znečištění z plovoucích hotelů - související nárůst počtu stálých obyvatel - nadměrná spotřeba pitné vody - zvýšené obhospodařování okolních mořských ekosystémů - zanášení cizích druhů Ohrožení galapážské přírody vyvolalo reakci. V roce 2000 spustila mezinárodní nezisková organizace Rainforest Alliance ve spolupráci s Ekvádorským sdružením na ochranu přírody dobrovolný ekoturistický certifikační (foto: Jiří Melzer) program SmartVoyager (inteligentní a citlivý cestovatel). Přípravy standardů trvaly tři roky a zapojili se do nich jak vědci, ochranáři, tak zástupci turistického sektoru. Hlavním mottem bylo vytvořit z citlivě a kvalitně provozovaného turismu nástroj ochrany přírody. - minimalizovat environmentální dopady - možnost vybrat si odpovědného a certifikovaného poskytovatele služeb - zásadní snížení masovosti turistických aktivit - hospodárnější využívání ekosystémů - snižování znečištění Platí se vysoké vstupné, které umožňuje regulovat návštěvnost. Na ostrovech se kromě čtyř osad nesmí bydlet, lodě slouží současně jako hotely i dopravní prostředek. Zlepšilo se čištění odpadních vod z turistických lodí, tuhý odpad se třídí, používají se ekologicky šetrné barvy. Počet lodí je limitován a vylodění je možné se jenom na určených místech. Na ostrovech se člověk smí pohybovat jen po vyznačených stezkách a nejcennější území jsou turistům zcela uzavřena. Průvodci jsou současně také strážci a musejí mít složenou přírodovědnou zkoušku. Z programu profitují i místní obyvatelé, protože zaměstnavatelé jim výrazně zlepšili pracovní podmínky a dávají jim přednost při obsazování pracovních míst. Do budoucna by návštěvníci i společnosti, které z nich profitují, měli být stále více zapojováni do ochrany galapážské přírody. 7
(Podle: časopis Bedrník 05/2004)
II. Projekt Šetrný turismus „Krajina je to, kvůli čemu lezeme na rozhlednu.“ (biolog Jiří Sádlo) „Biosférická rezervace je území se suchozemskými nebo přímořskými ekosystémy či jejich kombinací. Smyslem biosférické rezervace je nalezení rovnováhy mezi přírodou a člověkem. V biosférické rezervaci se aspekty kulturní krajiny, ochrana ekosystémů a druhové rozmanitosti kombinují s vědeckým výzkumem a trvale udržitelným využíváním přírodních zdrojů.“
(UNESCO, Člověk a biosféra) V dubnu 2005 započal ve třech evropských biosférických rezervacích (Šumava, Babia Góra (Polsko), Aggtelek (Maďarsko)) nový projektŠetrný turismus: příležitost pro biosférickou rezervaci, který potrvá do roku 2008. Projekt se zaměřuje na udržitelný turismus. Smyslem projektu je fungování biosférické rezervace ve prospěch místních obyvatel a návštěvníků při zachování druhové rozmanitosti přírody. Šumava (Zdroj:www.hnutiduha.cz)
- budování návštěvnických center - návrh míst pro odpočinek a piknik - podpora dílen tradičních řemesel - regionální certifikace (dodává mezinárodní váhu místním projektům a produktům) - provázání česko-bavorsko-rakouského systému turistických tras - rozvoj hipoturistiky - placená i neplacená průvodcovská turistiky do cenných území - obnova kulturního potenciálu regionu (Podle: Informační listy hnutí DUHA, http://www.hnutiduha.cz/)
8
III. Projekt Kapawi "Ekoturismus může být pro domorodce dobrý v případě, pokud si sami uchovají kontrolu nad svým územím a pokud se bude turistický průmysl vyvíjet ve shodě s jejich představou o budoucnosti" (Výkonný ředitel časopisu Cultural Survival Ian Macintosh)
Ačuárové patří mezi domorodé kmeny v Jižní Americe, které zatím nejméně přijaly vliv okolního světa. Žijí na sporné hranici, kde obě sousední země občas válčily a stále je zde napjatá situace. I to je jeden z důvodů, proč je celé jejich území stále nedotčené. Aby tomu tak bylo i nadále, vznikl v roce 1993 projekt na ochranu Ačuárů - Kapawi. Projekt respektuje Kapawi Project (zdroj: www.kapawi.com)
práva Ačuárů, jsou zužitkovány zkušenosti domorodců a nedílnou součástí programu je to, aby z něj domorodci měli sami užitek
- ze 30 zaměstnanců je 23 Ačuárů (průvodci, kuchaři a údržbáři) - na ekvádorské poměry velmi slušný plat. - návštěvníci nesmějí Ačuáry fotit (bez jejich svolení) - dodržovat jejich zvyky - setkání kultur formou dialogu -> při návštěvě ačuárské domácnosti má hostitel vždy právo položit první otázky, pak se mohou ptát turisté. - západní léky dostávají pouze v případě, že mají nemoc, kterou nedokáže vyléčit šaman Pobyt zde je velmi drahý, kvůli snaze, dělat skutečný ekoturismus, maximálně šetrný k přírodě. Používá se zde jen solární energie, recykluje se a veškerý odpad je z odvážen letadly.
džungle
Lokace (zdroj: www.kapawi.com)
"I Kapawi má dopad na život Ačuárů, ale pokud se má Ekvádor rozhodnout, zda dá na území Ačuárů přednost působení těžařské společnosti, nebo ekoturistické organizaci - má z možných alternativ vždy přednost ta ekoturistická."
(Převzato z: Magazín Koktejl, 09/2000)
9
Plusy i mínusy Díky tomuto projektu Ačuárové zjistili, že si jich bílí lidé nejvíce cení, když jsou sami sebou. Přestali se stydět za to, že jsou (slovy misionářů) primitivní kmen z džungle, a začali být hrdí na to, co dovedou. Turistům i vědcům začali ukazovat své schopnosti a dovednosti. Pomalu si uvědomují, že je dobré, aby si zachovali svou původní identitu. Hlavním přínosem ekoturismu pro Ančuáry je ochrana jejich kulturních tradic, životního prostředí, sociálních a náboženských hodnot. Vylepšuje kvalitu života, sebevědomí a blahobyt domorodců. Ale… Průvodce z Kapawi David k dodává: "Ačuárové z okolních komunit si už zvykli na naši přítomnost a štědrost. Problém je v tom, že pokaždé když jim dáme například trička, tak chtějí ještě kalhoty. Dostali solární panely na místní nemocnici, a všichni Ančuár (zdroj: www.ikoktejl.cz) hned žádají rozvod elektřiny do svých chýší roztroušených v džungli. To aby si mohli svítit a poslouchat rádio. Jednoduše chtějí stále víc a nemají nikdy dost. Problém je v tom, že si Ačuárové už zvykli, že dostanou většinu věcí zadarmo. Jen pasivně přijímají, aniž by pro to sami něco aktivně udělali. Chyba je na straně vlády a misionářů. Ačuárové nemohou za to, že zcela přirozeně chtějí mít co nejvíc za co nejmíň práce, když jsme je my běloši zkazili a rozmazlili."
(Převzato z: Magazín Koktejl, 09/2000)
IV. Konflikt přírody a peněz „Ohrožený druh mořské želvy bojuje na řeckém ostrově Zakynthos s více než milionem turistů o své místo na písečných plážích. Je to konflikt ochrany přírody a peněz.“ (Agentura Reuters)
Zakynthos je oblast ve Středomoří, kde hnízdí a má domov většina populace želvy obrovské. Želvy se stěhují tisíce kilometrů, vedeny smyslem ovlivněným magnetickým polem země. Na ostrově byl v roce 1999 zřízen národní mořský park. Zároveň je Zakynthos oblíbeným turistickým cílem. Želva obrovská (zdroj: Agentura Reuters)
Ekologové upozorňují, že úředníci a místní
10
obyvatelé nedodržují ochranná opatření, což ohrožuje hnízdění. Mořské želvy se bojí hluku, světel a lidí. Pokud jsou vyrušeny, stahují se do moře. Zničí tak většinu vajíček, protože je odhodí do vody. Lidé na ostrově by měli kvůli zajištění bezpečnosti želv kontrolovat omezení rychlosti, pohyb turistů, umístění slunečníků a budov. Pro většinu z nich se ale ochrana želv zúžila na otázku peněz. Někteří se totiž obávají, že je želvy stojí příliš mnoho, což vede k nepřátelskému postoji vůči snahám o jejich ochranu. Na Zakynthosu jsou už náznaky toho, že podmínky jejich hnízdění jsou narušeny. Hnízda narušují turisté, kteří nedbají pokynů hlídek a toulají se v noci podél pláží. Na plážích se také objevují zakázaná kola a motocykly. Přestože jsou zakázány stavby na pláži, auta, plážový nábytek a závažné zásahy do rázu krajiny, vyrůstají zde další domy a restaurace. Počet lehátek a slunečníků převýšil dané limity, plážový nábytek je umisťován příliš blízko hnízdům. Turisté mohou podnikat výlety lodí za želvami, ale málokdo z nich ví něco o ochraně těchto živočichů.
Pobřeží ostrova Zakynthos (foto: Jan Šatoplet)
Řešení? "Nemůžete vyhodit člověka a nemůžete vyhodit želvu. To je ten problém." (ředitelka mořského parku Amalie Karagunisová) Pokud však nebude na Zakynthosu vynucováno právo, mohlo by to vytvořit nebezpečný precedens a ochrana přírody by tak mohla být porušována kdekoliv jinde.
(Podle:www.ekolist.cz)
Závěr Sbohem a kdybychom si neřekli už více ať po nás zůstane maličká památka vzdušná jak kapesník prostší než pohlednice a trochu mámivá jak vůně pozlátka (Vítězslav Nezval, Sbohem a šáteček) Cestovní ruch může být velmi mocným nástrojem při ochraně cenných ekosystémů a zachování jedinečných kulturních rozmanitostí. Vznik mnoha projektů na podporu šetrného turismu jen potvrzuje, že lidé si uvědomují důležitost neporušené krajiny a místních odlišností. Některé projekty jsou úspěšné, jiné méně. 11
Není možné uchránit prostředí kolem nás beze změn, „zakonzervovat“ ho. Svět kolem nás se mění ohromnou rychlostí, nemůže zůstat stát na místě. Ale můžeme udělat krok správným směrem… Doufám.
Sbohem a bylo-li to všecko naposledy tím hůř mé naděje nic vám už nezbude Chcem-li se setkati nelučme se radš tedy Sbohem a šáteček Vyplň se osude!“ (Vítězslav Nezval, Sbohem a šáteček)
12
Zdroje Internetové stránky: www.ekolist.cz www.hnutiduha.cz www.ikoktejl.cz www.enviweb.cz www.kapawi.com www.ecotourism.org www.aktualne.centrum.cz
Časopisy: Geografický magazín Koktejl Informační listy hnutí DUHA Časopis pro ekogramotnost Bedrník
13
