Autorské medailonky a anotace 5. víkendové setkání učitelů češtiny Pořadatelé: ÚJOP UK Krystal ve spolupráci se svým německým partnerem Ostbaeyrische Technische Hochschule Amberg-Weiden PaedDr. Dana Hánková, Ph.D. Pracuje na soukromé vysoké škole AKCENT College s.r.o. v Praze na katedře cizích jazyků a jejich didaktiky a zaměřuje se na vzdělávání lektorů angličtiny a češtiny jako cizího jazyka, zejména pro výuku dospělých. Od roku 1999 je školitelkou v metodických kurzech pro učitele angličtiny, které poskytuje Cambridge University – ESOL: Delta Modules, CELTA a TKT. Několik let spolupracuje a AUČCJ a ÚJOP. Možnosti kognitivního přístupu k výuce ČCJ na úrovni B1 V příspěvku představím tři hypotézy, které se zkoumají v oblasti osvojování druhého jazyka a zamyslím se nad možnostmi aplikace z nich odvozených postupů ve výuce češtiny jako cizího jazyka. Konkrétně jde o hypotézu všímání/zaznamenávání, teorii dvou systémů uložení jazyka ve vědomí uživatele a teorii automatizace ve vztahu k rozvoji řečových dovedností. Jednotlivé hypotézy stručně představím a naznačím jejich praktické využití na materiálu z učebnice Česky krok za krokem 2 autorek L. Holé a P. Bořilové (s jejich laskavým souhlasem). Cílem je ukázat možnou alternativní práci s učebnicí, která by vedla k efektivnějšímu využití materiálu učebnice a většímu pokroku studentů češtiny. Mgr. Kateřina Vodičková, Ph.D., MA (ÚJOP UK) Vystudovala českou a anglickou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde také v roce 2011 obhájila doktorskou práci v oboru český jazyk. V roce 2012 dokončila magisterské studium oboru jazykové testování na Univerzitě v Lancasteru ve Velké Británii. Od roku 2005 je zaměstnána na Ústavu jazykové a odborné přípravy UK. Vyučuje češtinu pro cizince, působí v oboru čeština jako cizí jazyk a věnuje se jazykovému testování. Je autorkou publikace Čeština jako cizí jazyk (Olomouc 2012). Její články věnující se především jazykovému testování vycházejí v domácích i zahraničních odborných časopisech a sbornících. Rovněž je spoluautorkou publikací Čeština jako cizí jazyk – Úroveň A1 a Metodika přípravy ke zkoušce z českého jazyka pro žadatele o trvalý pobyt. Práce se sebehodnocením ve výuce Sebehodnocení představuje vedle testování a neformálního hodnocení jeden z typů hodnocení. V přednášce se zabýváme typy sebehodnocení a možnostmi jejich zapojení do výuky. Pokusíme se ukázat, že jsou-li žáci/studenti vedeni k sebehodnocení a dostávají-li adekvátní zpětnou vazbu, hraje sebehodnocení v procesu učení se i hodnocení významnou roli.
PhDr. Lída Holá Zabývá se výukou češtiny jako cizího jazyka od roku 1994. Je autorkou, respektive spoluatorkou učebnic NEW Czech Step by Step, její německé mutace Tschechisch Schritt für Schritt, cyklu učebnic Čeština expres, adaptovaných próz z edice Česká adaptována próza, dalších výukových materiálů včetně manuálů pro učitele (www.czechstepbystep.cz) a odborných článků zaměřených na metodiku výuky češtiny jako cizího jazyka. Nové deklinační vzory a postupy v komunikativní výuce ČCJ? Poznatky z praxe nasvědčují, že tradiční deklinační vzory adjektiv a substantiv v soudobé výuce češtiny jako cizího jazyka zcela nevyhovují. Ve své první části se příspěvek zamýšlí nad možností nahradit je vzory novými, které by vyhovovaly potřebám komunikačně orientované výuky. Další část příspěvku je věnována pokusu o parcelaci výuku deklinace pro potřeby nižších úrovní. V rámci této části je představena koncepce tří deklinačních skupin substantiv, která se snaží z poněkud jiného úhlu pohledu přiblížit studujícím tradiční dělení na tvrdé a měkké vzory a přispět k jejich osvojení.
Dana Hůlková Nývltová, Ph.D. (ÚJOP UK – oddělení metodiky ČCJ) Vystudovala češtinu a historii na Univerzitě Hradec Králové a filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vedle vědeckého zaměření na českou literaturu, text a možnosti jeho čtení se zabývá především výukou řečových dovedností a otázkami managementu vyučování češtině jako cizímu jazyku. V Ústavu odborné a jazykové přípravy Univerzity Karlovy (ÚJOP UK) pracuje od roku 2001, kde se zabývá jednak samotnou výukou, jednak metodikou češtiny a prací s jejími vyučujícími jako vedoucí dalšího vzdělávání pedagogů. Organizuje kurzy metodiky určené zájemcům z odborné veřejnosti působící v ČR i v zahraničí. Psaní s porozuměním a co s tím? Zaměření semináře vychází z potřeby na pokročilejších úrovních učit dovednost psaní. V učebnicích, které jsou pro dané úrovně určeny, se však taková cvičení až na výjimky neobjevují. V rámci semináře budu prezentovat konkrétní učební materiál mnou vytvořený, inspirovaný a adaptovaný na základě anglické učebnice, neboť anglická metodika s problémem systematicky pracuje. Ráda bych ukázala možnosti, které vyučující češtiny jako cizího jazyka má při práci s adaptací již existujícího materiálu pro účely vlastní výuky, především pak možnosti, které se otevírají při práci s textem – jak postupovat, aby studenti četli s porozuměním a jak při tom zapojovat ostatní řečové dovednosti i nácvik konkrétních gramatických a lexikálních jevů. Cílovým výstupem je právě nácvik psaní. Materiál, se kterým budeme pracovat, poskytnu účastníkům k dalšímu využití.
PaedDr. Ladislava Holubová Vystudovala Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, obor: čeština-němčina. Pracovala na gymnáziu v Sokolově, na Ekonomické fakultě Západočeské univerzity, na Vyšší odborné škole cestovního ruchu v Karlových Varech. Češtinou jako cizím jazykem se zabývá od roku 1991 a češtinu učila na nejrůznějších typech škol v Bavorsku. V současné době působí na Ostbayerische Technische Hochschule AmbergWeiden, kde je ve vedení Jazykového centra a vyučuje češtinu. Je autorkou a spoluautorkou několika publikací týkajících se metodiky češtiny jako cizího jazyka a provádí různá metodická školení v této oblasti. Podněty k mluvení Dovednost mluvení je vysoce komplexní kompetence, která nevzniká automaticky díky ovládání slovní zásoby a gramatických pravidel cizího jazyka, nýbrž vyžaduje speciální trénink. Rozvoj této kompetence se daří díky rozmanitým a motivujícím podnětům k mluvení pomocí různých typů úloh a vytváření strategií, které studentům umožní mluvit bez zábran. Ve workshopu budou prezentovány některé metody nácviku dovednosti mluvení a interakce.
Dr. phil Lenka Nerlich Universität Regensburg, Institut für Slavistik
[email protected] Působí jako lektorka češtiny na Univerzitě Regensburg, Institut für Slavistik. Její doménou je především koncepce examinace a certifikace podle SERR v rámci certifikačního systému pro vysoké školy UNIcert®. Na rovině lingvistického výzkumu se Lenka Nerlich věnuje výzkumu jazykových variet v češtině a jejich používání českými mluvčími druhé generace v Německu. Práce s filmem a s kamerou ve výuce studentů na jazykové úrovni B1 Práce s filmem na jazykové úrovni B1 může při důkladné a didakticky fundované přípravě značně zvýšit motivaci studentů především v oblasti poslechu s porozuměním a ústního výrazu. Filmování výstupů v oblasti ústního výrazu lze použít jako pedagogiku zážitku. Studenti aktivně připravují výstupy ve formě krátkých scének s tím, že jejich výstup bude fixován kamerou.
Mgr. Lucie Nothnagelová Jmenuji se Lucie Nothnagelova a pocházím z Písku. Po studiu na gymnáziu jsem absolvovala studium na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích obor učitelství pro 1. stupeň. O rok později jsem na téže fakultě absolvovala studium germanistiky.
Od roku 1996 žiji v Německu, vyučuji na VHS němčinu pro cizince a češtinu. 7 let jsem působila jako lektorka češtiny jako cizího jazyka v rámci Letní univerzity v Českých Budějovicích. V roce 2002 jsem pracovala jako lektorka překladatelství na Ludwig-Maximilian Universität Mnichov, na katedře slavistiky. V poslední době se kromě výuky věnuji zajišťování a organizaci integračních kurzů pro cizince při VHS Pfaffenhofen, organizuji letní školy s výukou češtiny pro cizince a jsem držitelkou licence pro zkoušející certifikátu Goethe Institut a Telc úrovní A1, A2, B1 pro německý jazyk. Od roku 2011 působím také jako metodička seminářů pro učitele češtiny jako cizího jazyka v Německu pro BVV. V letech 2012 a 2013 jsem pracovala jako metodička kurzů pro azylanty v projektu SIP v České republice. Metoda Pecha Kucha Jedná se o nový, napínavý formát prezentace, který je zábavný pro přednášející i pro posluchače. Slovo pecha kucha pochází z japonštiny a právě v Japonsku byla tato idea poprvé představena. Kouzelný vzoreček této techniky zní 20x20. Pomocí power pointu je promítáno 20 fólií během 20-ti sekund, takže každá prezentace trvá přesně 6 minut 40 sekund. Pecha Kucha-Events se konají po celém světě a mají obrovský ohlas. Jako první tento nápad převedla do výuky jazyků vynikající německá didaktička paní Dorothea Thommes. Ve workshopu bude předvedena konkrétní práce s touto metodou, kterou jsem použila ve výuce češtiny. Jako předloha mi posloužila pohádka „Tajemství staré bambitky“.
Dr. phil. Kateřina Šichová, B.A. (Bohemicum Regensburg-Passau, Universität Regensburg) Kateřina Šichová vystudovala učitelství němčiny a historie na Pedagogické fakultě MU v Brně (1997), při zaměstnání pak českou filologii na Filosofické fakultě University Regensburg (2005) a doktorské studium na katedře germanistiky tamtéž (srovnávací jazykověda němčina-čeština; 2010). Od r. 1997 mj. vyučuje češtinu a němčinu jako cizí jazyk na různých typech škol a institucí v ČR, Rakousku a převážně Německu, 1997-2001 pracovala jako odb. asistentka na katedře germanistiky PdgF MU v Brně, od r. 2005 je zaměstnaná jako učitelka českého jazyka na ústavu Bohemicum na Universitě Regensburg. K jejímu vědeckému zaměření patří frazeologie, sociolingvistika, jazyk reklamy a také didaktika češtiny a němčiny jako cizích jazyků. Publikace aj. viz www.bohemicum.de „Byl jednou jeden… Kdysi dávno…“ Pohádky a pověsti ve výuce ČCJ (dospělí, úroveň B1-B2) Většina učitelů bude souhlasit s tím, že pohádky a pověsti představují jednu z oblíbených možností implementace literatury a kultury do jazykové výuky a že jejich zařazení do osnov skýtá rizika, ale i mnoho výhod. Nejednotnost panuje v otázce,
které pohádky a pověsti do výuky zařadit. Těchto bodů se krátce dotkneme v úvodu. Podíváme se také na to, jak s tématem zacházejí dostupné učební materiály k ČCJ. Ve workshopu se za pomoci několika ukázek autentického (neučebnicového) materiálu zaměříme na to, jakým způsobem a za pomoci kterých médií lze tyto druhy textu využívat a které cíle si lze při práci s nimi vytyčit (rozšíření znalostí – sociokulturní kompetence či rozvoj jazykových dovedností mluvení, porozumění ap.). A nezůstaneme jen u Němcové a praotce Čecha. Upozornění pro účastníky: jestli máte vlastní materiály k tématu, přineste je, prosím, s sebou!
PhDr. Pavel Pečený (ÚJOP UK – Výzkumné a testovací centrum) Vystudoval českou a německou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vedle vědeckého zaměření na syntax současné češtiny se zabývá problematikou výuky a testování češtiny jako cizího jazyka. Od roku 2009 působí v Ústavu odborné a jazykové přípravy Univerzity Karlovy (ÚJOP UK). Podílí se jednak na výuce češtiny jako cizího jazyka v intenzívních semestrálních a letních kurzech a jednak organizuje kurz dramatické výchovy pro studenty-cizince. V současné době vede Výzkumné a testovací centrum ÚJOP UK. Je členem Výboru Asociace učitelů češtiny cizího jazyka. Využití korpusu MERLIN ve výuce Během workshopu bude představena on-line vyhledávací platforma projektu MERLIN (Multilingvální platforma pro evropské referenční úrovně) a různé možnost práce s ní. Jedná se o jedinečný soubor písemných produkcí nerodilých mluvčích češtiny, italštiny a němčiny. Texty jsou opatřeny chybovou anotací, takže je možné v nich vyhledávat například podle různých typů pravopisných a gramatických chyb. V korpusu jsou zařazeny texty z certifikovaných zkoušek úrovní A1–C1. Účastníci workshopu se dozvědí, jak mohou korpus MERLIN využít ve výuce nebo při tvorbě vlastních výukových materiálů
