TÝDENÍK
28
26. ZÁŘÍ 2007
V tomto čísle najdete: ∙ Hledejte na www.infoabsolvent.cz ........................................................ 3 ∙ Jak je na tom naše školství ve srovnání se zeměmi OECD.............. 5 ∙ Studenti o kouření v restauracích......................................................... 7
XV. ROČNÍK
Krátce...
24. září
Rada předsedů Českomoravské konfederace odborových svazů se na svém zasedání zabývala mimo jiné vývojem inflace v letošním roce a odhadem inflace na rok 2008 v souvislosti s dopadem reformy veřejných financí.
25. září Slavnost Gaudeamus Igitur, kterou v Plzni uspořádala Stavovská unie studentů při příležitosti zahájení akademického roku, měla upozornit širokou veřejnost na význam vysokoškoláků a univerzit v regionu.
26. září V Olomouci bylo slavnostně otevřeno první vzdělávací centrum zaměřené na výuku čínštiny a čínské kultury v České republice – Konfuciova akademie.
26. září
Čeští učitelé mají čtvrté nejnižší platy na světě
Vždy na začátku školního roku přináší Organizace pro eko- centa může jevit až směšně. Pro nomickou spolupráci a rozvoj informace o stavu vzdělávání zajímavost – v roce 2005, o němž hovoří publikace OECD, se v členských zemích OECD. Česká republika byla ve školním roce 2004/2005 v některých ukazatelích na předním místě, v jiných byla úplně na chvostu. To se týká zejména výše průměrných platů pedagogických pracovníků. Tyto platy se kvůli porovnání přepočítávají na tzv. paritu kupní síly vyjádřenou v amerických dolarech. (Pozor – nelze tedy mechanicky vynásobit uváděné částky aktuálním kurzem dolaru!) Ostatně, není důležitá absolutní částka, ale právě srovnání s jinými zeměmi. A to pro Českou republiku nevypadá vůbec dobře. Například učitelé v Rakousku berou zhruba dvojnásobek toho, co jejich čeští kolegové, v Lucembursku dokonce čtyřnásobek.
V nejbližších letech se situace k lepšímu nezmění. Naopak. V příštím roce nás čeká velká vlna zdražení, která bude mít vliv právě na onu kupní sílu obyvatel. Daňová reforma nám sice přinese několik desítek korun navíc na výplatních páskách, ale zároveň bude znamenat zdražení základních potravin, elektrické energie, vody a plynu, ale také knih a časopisů, vstupenek na sportovní zápasy a kulturní představení. Budeme platit za každou návštěvu lékaře, za vydání receptu, rozpočty rodin výrazně zatíží i snížení nemocenských dávek atd. V této situaci se ohlášené navýšení objemu mzdových prostředků na platy v regionálním školství o pouhé jedno a půl pro-
„Jednou vidět lepší než stokrát slyšet.“
platy pedagogických pracovníků zvedly o šest a půl procenta. Předešlé vlády sice pomaleji, než si představovali samotní učitelé, ale přeci jen zvyšovaly platy pedagogů. Vláda Mirka Topolánka se o to ani nepokouší. Připomeňme, že výstražná stávka 1. září 2003, do které se zapojilo téměř 70 000 zaměstnanců škol a školských zařízení, byla vyvolána záměrem vlády zvýšit platy učitelů „jen“ o 3,6 procenta. Ty nakonec vzrostly o téměř sedm procent. Budou mít současné školské protesty podobný efekt? Najdou učitelé odvahu sáhnout k nejdůraznějším formám odporu a zavřít školy úplně? Podle údajů OECD mají čeští učitelé čtvrté nejnižší platy na světě. Zatím tedy nejsou placeni nejhůře. Zatím. Karla TONDLOVÁ
V Břeclavi proběhla volební konference oblastní rady ČMOS pracovníků školství. Vedle volby členů oblastní rady se její účastníci zabývali především financováním školství v roce 2008 a případnými protestními akcemi, které mají upozornit vládu i širokou veřejnost na nedostatečné financování vzdělávání.
27. září Kreativita a inovace, nebo-li rozvoj klíčových kompetencí z pohledu škol a zaměstnavatelů, je první ze tří seminářů, které ministerstvo školství uspořádá v Brně v rámci 5. ročníku tzv. Lisabonské konference v České republice.
Japonské přísloví
2
„Nehoupej se pořád, Vonásku, stačí, že se houpe židle pod paní ministryní!“
KRESBA: Milan KOCMÁNEK
Osobnosti varují: úroveň vzdělání klesá Vysokoškolští pedagogové a vědci varují před poklesem úrovně vzdělanosti. Podle nich se na řadě škol soustavně snižují požadavky na znalosti a dovednosti. Zpochybňuje se role paměti ve vzdělávání, smysl výchovy ke kázni a společenskému chování, důležitost osobního úsilí a význam zodpovědnosti, uvádí se ve výzvě, kterou podepsala stovka osobností. „Absolventi základních, středních i vysokých škol mají dnes podstatně horší všeobecný rozhled než generace jejich rodičů,“ píše se v textu, který sestavil Jindřich Bečvář z Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity, na jejíchž stránkách byla zveřejněna. Výzvu podepsali například historik Zdeněk Beneš, psychiatr Jan Cimický, astrofyzik Jiří Grygar, teolog Tomáš Halík, informatik Ivan Havel, lékař Josef Koutecký, lingvista Petr Piťha, filozof Jan Sokol, socioložka Jiřina Šiklová, spisovatel Josef Škvorecký a fyzikální chemik Rudolf Zahradník. Žáci a studenti jsou podle nich prý stále méně ochotni a také schopni porozumět
světu. „Výrazně poklesla chuť pochopit přírodovědné i společenské jevy, vyznat se v historii, literatuře a výtvarném umění,“ uvádí se ve výzvě. Mnozí maturanti prý mají problémy s vyjadřováním i pravopisem, početními úkony, nejsou schopni porozumět textu a neznají základní historická fakta. „Pokud se český národ nechce stát levnou a podřadnou pracovní silou, musí se vzdělávat a rozvíjet znalosti a dovednosti,“ píše čtk se ve výzvě.
Miliony dětí ve střední a východní Evropě bez škol Pád komunistického režimu vedl v zemích bývalého sovětského bloku ke katastrofálnímu úpadku v přístupu ke vzdělání, vzrostla také sociální nerovnost. Uvádí to Dětský fond OSN (UNICEF) ve zprávě, která byla v těchto dnech zveřejněna v Ženevě. V zemích střední a východní Evropy a ve Společenství nezávislých států je podle ní 100 milionů dětí mladších 18 let. V tomto regionu více než 14 milionů dětí nechodí do školy. Z toho 2,5 milionu nemá přístup k základnímu vzdělání, což odpovídá dvěma procentům
dětí příslušné věkové kategorie. Dvanáct milionů nemá přístup ke střednímu vzdělání. Zvláště špatná situace je v některých zemích bývalého Sovětského svazu, zejména v Arménii, Gruzii, Moldavsku, Tádžikistánu nebo Kyrgizstánu, kde střední školu navštěvuje necelých 50 procent dětí. Tyto nedostatky ve vzdělávání vedou ke zvyšování chudoby a snižování hospodářské konkurenceschopnosti. V mnoha zemích je vysoká nezaměstnanost mladistvých. V Srbsku, Arménii a Makedonii překračuje podle zprávy UNICEF přes 50 procent, na Slovensku, v Chorvatsku a v Polsku je to čtk 30 procent.
Topolánek dal Kuchtové ultimátum Ostrý dopis s ultimátem poslal premiér Mirek Topolánek ministryni školství Daně Kuchtové. Ta musí do 4. října odpovědět na otázky týkající se přípravy operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, který by měl české vědě přinést až 68 miliard korun z Evropské unie. „Bez jejich zodpovězení není možné při přípravě programu dále pokročit,“ varoval
M. Topolánek. Ministryně je nyní za přípravu programu terčem kritiky. Premiér M. Topolánek žádá, aby D. Kuchtová odpověděla na otázku, které tři až čtyři vědecké projekty mají největší šanci na úspěch a jak se budou vybírat. Zajímá ho také, jak se uchazeči dovědí o detailech programu či jak to udělat, aby se peníze z Evropské unie dostaly i do Prahy. Tady je totiž soustředěna většina českého výzkumu, ovšem peníze by tam z programu neměly směřovat. Někteří lidé z ministerstva vidí za dopisem ruku exministryně školství a teď poradkyně M. Topolánka Miroslavy Kopicové. Premiér M. Topolánek je přesvědčen, že D. Kuchtová zanedbala komunikaci s Evropskou komisí i s vládní Radou pro výzkum a vývoj. Ministryně D. Kuchtová tyto výtky odmítá s poukazem na to, že o komunikaci se stará její náměstek Jaromír Soukup. Premiér před týdnem prohlásil, že D. Kuchtovou zatím neodvolá. Podle něj vznikl zásadní problém s přípravou programů pro čerpání evropských fondů už za vlády sociální demokracie. Uvedl také, že na D. Kuchtové nyní je, aby čerpání peněz zajistila. čtk
Evropský den jazyků 26. září nabízí šanci vyhrát jazykové kurzy
Kulturní centra dvanácti členských zemí Evropské unie v Praze pořádají při příležitosti Evropského dne jazyků 26. září 2007 soutěž o jazykové kurzy. Výherci mohou získat také slovníky, knihy a další hodnotné ceny. Akce se koná pod záštitou Ministerstva školství, mláde-
že a tělovýchovy a s podporou Národní agentury pro evropské vzdělávací programy. Je určena nejširší veřejnosti. Účastníci soutěže musejí navštívit nejméně čtyři z uvedených center (Britské, Polské, Italské, Bulharské, Německé, Rakouské, Francouzské, Slovenské, Špa-
nělské, Maďarské, Rumunské a Lotyšské), ve kterých získají do formuláře razítka. Formuláře si mohou zájemci vyzvednout přímo na místě. Centra budou pro návštěvníky Evropského dne jazyků otevřena od 13.00 do 18.00 hodin. Každé centrum bude prezentovat vlastní
program. Odevzdané formuláře budou ještě tentýž den slosovány a výherci vyrozuměni. Slavnostní předání poukazů na jazykové kurzy se uskuteční ve středu 9. října ve 14.30 hodin ve Velkém zrcadlovém sále Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. oš
3
Nevíte, jak si vybrat střední školu? Hledejte na www.infoabsolvent.cz
Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce – ISA – od 17. září zdarma na internetu.
FOTO: Alena TUČÍMOVÁ
„A
ch, kam s tím dítětem? Na gympl nechce, ale maturitu by si udělat mělo. Na internátu ale být nemůže, na to nemáme.“ Tak asi takovéto myšlenky běhají hlavou mnohého rodiče, který má dítě v posledním ročníku základní školy. Ne každý totiž ví, jaké školy v jeho okolí jsou a jaké obory nabízejí. Této skutečnosti si je vědom i Národní ústav odborného vzdělávání, a proto 17. září spustil na internetu speciální informační systém ISA – neboli informace, systém, uplatnění absolventů škol. „Podle našich informací každý 5. žák základní školy a dokonce každý 3. středoškolák nemá potřebné informace k výběru své další vzdělávací dráhy, což je burcující. Informace, které by žákům a studentům pomohly při rozhodování o budoucím povolání, chybějí doposud i ve školách. A právě toto poznání nás přimělo k tomu, že jsme začali přemýšlet, jak toto informační vakuum zaplnit,“ říká PhDr. Helena Úlovcová, náměstkyně ředitele Národního ústavu odborného vzdělávání. Nedostatek informací, jaké studijní či učební obory se otvírají, jaká je z nich návaznost na další ško-
ly, případně jaké je z nich po absolvování uplatnění, nebo co požadují zaměstnavatelé, byl podle H. Úlovcové hlavní důvod pro vytvoření informačního systému ISA. Co tedy mohou žáci, studenti, učitelé i rodiče na webové stránce www.infoabsolvent. cz najít? Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce propojuje informa-
najde podmínky přijetí, učební plán a mnohé další informace. Pokud bude hledat podle povolání, tzn. že ví, co chce dělat, ale potřebuje znát, kde může vzdělání v tomto oboru získat, zadá opět svůj požadavek a další postup je stejný. Chce-li si vybrat školu ze svého okolí, bude hledat podle školy. Absolventi škol a trh práce je druhá oblast, ve které mo-
Máme zaměřeno na... ce o školách a oborech vzdělání s poznatky o uplatnění absolventů škol na trhu práce a o potřebách zaměstnavatelů. Je rozdělen do čtyř oblastí: Volba škol a oborů vzdělání, Absolventi škol a trh práce, Průvodce volbou povolání a Problémy při studiu. V první části najdou děti, vlastně spíše jejich rodiče, neboť rozhodovat se v patnácti letech o své budoucí profesi není téměř možné, obory vzdělání, povolání a školu. Jestliže žák ví, že chce být strojařem a chce mít maturitu, zadá tyto informace a objeví se mu nabídka, jaké obory může studovat, kde, jaké je z nich uplatnění, a pokud vyhledá příslušnou školu,
hou žáci, rodiče a učitelé zjistit, co očekávají zaměstnavatelé od absolventů škol, jaké jsou jejich možnosti uplatnění, jaká je míra nezaměstnanosti absolventů v jednotlivých oborech, jakou šanci na úspěch mají při přechodu na vyšší odborné a vysoké školy i jaké finanční ohodnocení po absolvování školy mohou očekávat. Kdo by měl zájem i o podrobnější studie, může si najet na analytické studie, které NÚOV na tato témata průběžně provádí. Průvodce volbou povolání je další oblast informačního systému a obsahuje filmové scény z reálného pracovního prostředí. Představují se zde typické znaky rozličných čin-
ností i pracovišť. Vše doplňují kvízy a odkazy na příslušné obory vzdělání. Poslední oblast, Problémy při studiu, je velmi zajímavá. Dává totiž možnost žákům, kteří si vybrali nevhodný obor, případně se jim ve škole nelíbí, učení je nebaví, nebo jim dokonce hrozí vyloučení ze školy, najít si jinou školu. Vhodným doplňkem jsou i rady, jak se efektivně učit, jak předcházet problémům, kde vyhledat odbornou pomoc. „Cílem je umožnit dětem dostudovat a zabránit tomu, aby předčasně odcházely ze vzdělávacího systému. Nechceme, aby měly problémy s uplatněním na trhu práce, aby se případně dostaly na šikmou plochu,“ doplňuje PaedDr. Jiří Pilař z ministerstva školství. Informační systém o uplatnění absolventů na trhu práce má opravdu mnohostranné využití, a to nejen pro žáky, učitele, rodiče, ale i pro dospělé, kteří si chtějí své vzdělání doplnit, případně v něm pokračovat. Cenné poznatky tu najdou i zaměstnavatelé. A protože je celý systém přístupný zdarma a bude průběžně aktualizován, najde bezpochyby své uživatele. Olga ŠEDIVÁ
4 Poznámka Rozjitřenou situaci okolo ministryně Kuchtové a vyslovení otázky na její odvolání z funkce, k níž v minulých dnech došlo, je možno vnímat i jako opožděnou reakci na již delší směřování školského rezortu. V podstatě šlo o logický důsledek několika skutečností. Například toho, že do ministerské funkce, jejíž obsazení je spíše politickou licitací než odpovědným výběrem, přicházejí lidé s nedostatečnou průpravou.
Potvrzené pravdy Nejsou odborníky na to, co se od nich ve funkci vyžaduje a očekává. Kompetentní nedostatečnost ministrů bývá ještě umocňována jejich špatnou personální politikou. Změna politické strany v čele ministerstva s sebou obvykle přináší velké personální zemětřesení. Jeho výsledkem však nebývá zkvalitnění odborného či úřednického aparátu, ale spíše jen obsazení určitých pozic členy či loajálními stoupenci strany, která získala ministerské křeslo. Systémem politické licitace o jednotlivá ministerstva dochází k situaci, že do čela rezortu bývá nezřídka postavena osobnost, která doposud měla a stále má jiné priority a zájmy než školství. Školský rezort na ni v podstatě jen zbyl. Když už ale je někdo do ministerské funkce jmenován, nepostrádá obvykle nekritické sebevědomí a přesvědčení o své důležitosti a osobním přínosu, mnohdy i snahu zapsat se něčím do dějin školství. Otázky okolo setrvání ministryně Kuchtové ve funkci potvrdily i to, že křeslo se pod ministrem (ale i pod ředitelem školy!) neotřásá obvykle pro špatné výsledky vzdělávání, ale pro nesprávně použité či vyúčtované peníze, případně pro neúspěšnost při jejich získávání. František MORKES
Situace okolo státních maturit nenechává učitele v klidu
FOTO: Zlata ŠŤÁSTKOVÁ
Střední školy diskutují o státní maturitě
Zejména o přípravě nové maturity diskutovali členové republikového výboru profesní sekce středních škol ČMOS pracovníků školství na svém setkání 14. září v Praze. „Konečný návrh státní maturity bude předložen 8. října. Odpovědnost za její přípravu na ministerstvu školství bude mít náměstek ministryně Jindřich Kitzberger,“ řekl přítomným Martin Mach, ředitel odboru středního a vyššího odborného vzdělávání MŠMT. České republice se o ma- Poslanecké sněmovny konsta- by vyšší úroveň maturity byla turitní zkoušce debatuje tovala, že jsme v rámci Evro- podmínkou pro vstup do terpřes deset let, zatímco jinde py velice pozadu. Všude totiž ciárního vzdělávání. Jenže pak tuto dobu využili k vytvoření mají nějakou formu státní ga- nastane problém, že bychom konkrétních projektů, třeba rance maturit. „Například ve museli ve všech školách zajistit zkušební verze nebo základní- Slovinsku dokázali spustit stát- možnost vyššího stupně matuho režimu, a postupně se formy ní maturitu za dva roky,“ řekla rity. Na druhou stranu může maturity vyvíjely. My jsme spuš- L. Zelená. Také ji překvapi- být maturita velice silný nástroj tění státní maturity odsunuli až lo, že se na logistické stránce k urychlení kurikulární refordo roku 2010,” uvedl M. Mach. maturit více nepodílejí odbory my,“ soudí M. Mach. „Zatím K problematice objektivity stát- školství na krajských úřadech, bych se přikláněl k tomu nabídní maturity sdělil: „Uvědomuji kde k tomu mají podmínky. nout vysokým školách kvalitní si, že námitka objektivity této Ochota většiny krajů je však maturitní zkoušku. Máme sigzkoušky je legitimní, ale tím, jak podle M. Macha velice omeze- nály od rektorů vysokých škol, se bude maturita vyvíjet, bude ná, a to zřejmě proto, že kraje že pokud bude externí zkouška objektivita vzrůstat. Časem by nedostaly patřičné finanční skutečně kvalitní, výrazným k hodnocení mohlo docházet prostředky. způsobem ji zohlední při přijíexterně mimo školu, což by obDiskutovalo se také o po- macím řízení. „Je řada rektorů jektivitu podstatně zvýšilo. Za- třebě dvou úrovní maturity, což vysokých škol, kteří jsou přetím k tomu však nejsou technic- někteří účastníci setkání zpo- svědčeni, že vyšší úroveň matuké podmínky, jednotlivé kroky chybňovali vzhledem k tomu, rity může v budoucnu nahradit že není jisté, jestli vysoké školy přijímací zkoušky,“ doplnila je třeba dělat postupně.“ Po s l a n k y n ě L a d i s l a v a budou vyšší úroveň maturity zo- L. Zelená. Zlata ŠŤÁSTKOVÁ Zelená ze školského výboru hledňovat. „Lze si představit, že
„V
Zákoník práce a změny v daních Peněžní příspěvek na dopravu zaměstnanců do a ze zaměstnání
Daňový režim na straně zaměstnavatele: Při poskytování příspěvku na dopravu svých zaměstnanců do a ze zaměstnání jsou náklady vynaložené na tyto příspěvky daňovým výdajem na straně zaměstnavatele pouze v případě, že právo na jejich poskytování vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy - § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Daňový režim na straně zaměstnance: Hodnota příspěv-
ku (peněžního i nepeněžního) na dopravu zaměstnance do a ze zaměstnáni je na straně zaměstnance zdanitelným příjmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Příspěvek je zdanitelným příjmem, a proto se v plném rozsahu zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z něho pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu:
V daních z příjmů • na straně zaměstnance – žádná • na straně zaměstnavatele - nově může zaměstnavatel do daňových výdajů zahrnout také hodnotu peněžních nebo nepeněžních příspěvků na dopravu svých zaměstnanců do a ze zaměstnání, pokud právo na toto plnění je sjednáno v kolektivní smlouvě, stanoveno vnitřním předpisem nebo sjednáno v pracovní nebo jiné smlouvě. V pojistném – žádná. Pavel SKÁCELÍK
5
Jak je na tom naše školství oproti zemím OECD? V platech učitelů to slavné není, středoškoláků máme hodně
Zatímco v zemích OECD dávají na vzdělávání průměrně 6,2 procenta HDP, u nás je to 4,9 procenta. Z celkových veřejných výdajů jde ve státech OECD na školství 13,4 procenta, u nás pak 10 procent.
U
kazuje to srovnání, které každoročně dělá Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a vydává v publikaci Education at a Glance. Výsledky byly zveřejněny v těchto dnech a vycházejí z údajů za rok 2005 a u financí za rok 2004. Podle nich průměrný plat učitele s patnáctiletou praxí za jednu hodinu výuky (šedesátiminutovou) na primární úrovni činí 47 USD (amerických dolarů), na nižší sekundární úrovni 59 USD, na vyšší sekundární úrovni všeobecného vzdělávání (odpovídá našim gymnáziím) pak 68 USD. V České republice si pedagog s toutéž praxí na primární úrovni
vydělá 30 USD za hodinu (šedesát minut), na nižší sekundární úrovni 38 USD a na vyšší sekundární úrovni 40 USD. Důležité je přitom vědět, že průměrné výdělky jsou přepočítány na paritu kupní síly – jinými slovy, říkají, kolik si toho učitel může za svou mzdu koupit. Kolik hodin kantoři průměrně odučí za rok? V zemích OECD je to na primární úrovni 803 hodin (šedesátiminutových), na nižší sekundární úrovni 707 hodin a na vyšší sekundární 664 hodin. U nás učitelé na primární úrovni stráví výukou 813 hodin ročně, na nižší sekundární 647 hodin a na vyšší sekundární úrovni 617 hodin.
Středoškoláků má Česká republika skutečně hodně. V zemích OECD získává vyšší sekundární vzdělání v populaci od 25 do 64 let průměrně 68 procent obyvatel a v populaci od 25 do 34 let 77 procent. U nás má středoškolské vzdělání v první věkové skupině 90 procent a v druhé dokonce 94 procent obyvatel. O něco hůře už si ale vedeme v počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí. Ve státech OECD tvoří vysokoškoláci 26 procent populace ve věku od 25 do 64 let a 32 procenta populace ve věku od 25 do 34 let. U nás je ovšem 13 procent vysokoškoláků ve věku od 25 do 64 let, ve věku od 25 do 34 let pak 14 procent vysokoškoláků. „V terciárním vzdělávání je to trochu horší, třebaže musíme vzít v úvahu, že jde o údaje za rok 2004 a 2005, takže se tu ještě nestačil pořádně projevit prudký nárůst počtu studentů v minulých letech. Dá se tedy předpokládat, že do budoucna budou tato čísla vyšší a neustále se budou zlepšovat,“ tvrdí M. Kleňhová. Roli podle ní hraje i to, že některé země mají jinou metodiku přepočtu podílu obyvatel v terciárním vzdělávání. „Jak jsme se dozvěděli, započítávají lidi podle dosažené kvalifikace. Například u zdravotních sester přepokládají, že by měly mít terciární vzdělání, to znamená, že všechny sestry, bez ohledu
na to, jakého vzdělání skutečně dosáhly, mají ve statistikách uvedeny jako lidi s terciárním vzděláním,“ vysvětluje analytička. Kolik studentů dokončuje střední školy? V jednadvaceti ze čtyřiadvaceti zemí OECD graduuje více než 70 procent, u nás je to 89 procent. Jako vytrvalejší a cílevědomější se přitom ukazují příslušnice ženského pohlaví, kterým se daří dokončit střední školu častěji než jejich protějškům. Jak velké procento obyvatel nakonec absolvuje vysokou školu? V terciárním vzdělávání typu A (tradiční univerzitní programy) v zemích OECD dokončilo studium průměrně 36 procent obyvatel. V České republice to bylo 25 procent – od roku 1995 se tento údaj přitom zvýšil o 12 procent. V terciárním vzdělávání typu B (kratší, odborně zaměřené programy) v zemích OECD ukončilo v průměru 9 procent obyvatel, u nás to bylo 6 procent. Ministryně školství Dana Kuchtová k tomu uvádí: „Často se říká, že čím více vysokoškolsky vzdělaných lidí budeme mít, tím, de facto, degradujeme kvalitu vzdělávání, a údajně tak snižujeme šanci méně vzdělaných obyvatel. Studie to ale ukazuje jinak. Růst počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí prospívá trhu práce a to má pozitivní dopad i na méně kvalifikované lidi.“ zls
S vysokoškoláky svět doháníme
Na jednoho pedagoga připadá v zemích OECD průměrně 16,7 žáka na primární úrovni, 13,7 na nižší sekundární úrovni a 13,0 na vyšší sekundární. U nás je to 17,5 žáka na jednoho pedagoga na primární úrovni, 13,5 žáka na nižší sekundární úrovni a 12,8 na vyšší sekundární úrovni. Kdybychom sestavili pomyslný žebříček úrovně školství, na kterém místě by se Česká republika umístila? „Pokud jde o platy učitelů a financí, které jdou do vzdělávání, nejspíše spadneme do té nejnižší třetiny žebříčku. Co se týká účasti lidí na vzdělávání, jsme už však v první polovině, a co se týká obyvatel s dosaženým vzděláním, konkrétně středoškolským, patříme prakticky ke špičce. Máme skutečně jen malé procento obyvatel, kteří dosáhli jen základního vzdělání,“ řekla Týdeníku Školství analytička Ústavu pro informace ve vzdělávání Michaela Kleňhová. Podle ní se můžeme nejvíce přirov-
nat k zemím, jako jsou Polsko, Německo a Rakousko. „Ne však ve všech ukazatelích. Nedá se to říci paušálně, navíc vzdělávací systémy jsou rozdílné,“ upozorňuje M. Kleňhová. A jak výsledky komentovala ministryně školství Dana Kuchtová? „Vidím samozřejmě velké rozdíly v ohodnocení učitelů a také v tom, jaké finanční prostředky vydávají na vzdělávání země, které jsou rozvinutější. Myslím si, že bude dobře, když se s tím seznámí také poslanci a členové vlády, abychom věděli, že máme co dohánět. Na druhé straně si ale povšimněte věčných stížností našich pedagogů na to, že máme přeplněné třídy. Počet žáků na učitele se přitom ale neliší oproti zemím, které jsou na tom, co se týká rozvoje vzdělávání, mnohem dál,“ tvrdí ministryně a dodává: „Všichni víme, kde nás bota tlačí, že musíme postupně dávat do vzdělávání větší peníze, že musíme lépe ohodnotit učitele. Je tu ale určitá reálná politická situace, která se týká stavu našich veřejných financí, a my z ní musíme vycházet.“ Zdeňka LA SALA
FOTO: Petr MERTA
S učením začínáme brzy
České děti začínají se vzděláváním docela brzy. Zatímco v zemích OECD ve věku tří až čtyř let navštěvuje školská zařízení 68,5 procenta populace a ve státech Evropské unie 75,9 procenta, u nás je to až 83,7 procenta. V populaci patnácti až devatenáctiletých prochází v zemích OECD růz-
nými druhy vzdělávání 82 procenta dětí a v Česku dokonce 90 procent. Ve věku dvaceti až devětadvaceti let se ve státech OECD průměrně vzdělává 25 procent populace, u nás je to pak 20 procent. Od roku 1995 jsme se přitom v tomto ukazateli polepšili o 10 procent.
6 Míra registrované nezaměstnanosti se v červenci 2007, stejně jako v předchozích letech, meziměsíčně zvýšila a ke konci měsíce činila 6,4 procenta, z toho žen 8,3 procenta a mužů 5,0 procent. Proti konci července 2006 byla o 1,5 procentního bodu nižší. Počet uchazečů registrovaných na úřadech práce dosáhl koncem července 376,6 tisíce, což bylo o 5,8 tisíce osob více než před měsícem, ale ve srovnání s červencem 2006 se výrazně snížil, a to o 17,8 procenta. Ve struktuře registrovaných uchazečů se zvýšil zejména podíl nezaměstnaných žen a absolventů. Počet nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých se stejně jako v předchozích letech v prvém prázdninovém měsíci
Vývoj nezaměstnanosti zvýšil o 1,6 tisíce a jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných proti minulému měsíci vzrostl o 0,3 procentního bodu na 5,3 procenta, před rokem dosáhl 6,0 procent. I přes růst nezaměstnanosti se zvýšil počet volných pracovních míst na rekordní úroveň 124,0 tisíce. Na jedno pracovní místo připadly koncem července 3,0 nezaměstnané osoby v porovnání s 5,2 uchazečů v červenci 2006. Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, která je publikována Eurostatem pro mezinárodní srovnání, dosáhla v České republice v červenci 5,5 procenta a byla o 1,5 bodu nižší než Zpravodaj ČSÚ před rokem.
Můžeme prominout vzdělání?
Naše zaměstnankyně nesplňuje požadované vzdělání, je však u nás zaměstnána už 28 let. Podle nařízení vlády s ní již nelze opakovaně uzavřít pracovní smlouvu na dobu určitou. Můžeme uplatnit prominutí vzdělání?
Z
aměstnankyni, která neplní potřebné vzdělání, může zaměstnavatel podle § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, zařadit výjimečně do platové třídy, jsou-li dány důvody uvedené v citovaném ustanovení nařízení vlády. Nemůže-li zaměstnavatel obsadit pracovní místo zaměstnancem, který dosáhl potřebného vzdělání, a nejsou-li dány podmínky pro výjimečné zařazení zaměstnance (§ 3 odst. 3 nařízení vlády), může zaměstnavatel zaměstnance výjimečně zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, nejvýše na dobu čtyř let. Se zaměstnancem, který nesplňuje potřebné vzdělání, může zaměstnavatel uzavřít pracovní poměr na dobu určitou za podmínek stanovených v § 39 zákoníku práce, tedy na dobu nejvýše dvou let. S tímto zaměstnancem může zaměstnavatel uzavřít i pracovní poměr na dobu neurčitou buď s rozvazovací podmínkou, nebo bez ní. Při rozvazovací podmínce se zaměstnavatel se zaměstnancem v pracovní smlouvě dohodne, že v době ode dne nástupu do práce do konkrétního dne za-
městnanec zahájí studium, kterým si doplní potřebné vzdělání. Při uzavření pracovního poměru na dobu neurčitou bez rozvazovací podmínky je zaměstnavatel povinen v dostatečném předstihu projednat se zaměstnancem návrh na změnu druhu práce, která odpovídá jeho kvalifikaci, popřípadě jiné vhodné místo. Pokud zaměstnavatel takové místo nemá, nebo zaměstnanec není ochoten přejít na jinou vhodnou práci, je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. f) zákoníku práce, v platném znění (neplnění předpokladů stanovených právními předpisy pro výkon sjednané práce). Je třeba respektovat i zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. Podle § 3 citovaného zákona může být pedagogickým pracovníkem jen ten, kdo splňuje předpoklady v § 3 zákona. Mezi tyto předpoklady náleží i odborná kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost. Fyzická osoba, která odbornou kvalifikaci nesplňuje, může podle § 32 zákona vykonávat přímou pedagogickou činnost po dni nabytí účinnosti zákona, tj. po 1. lednu 2010, jen při splnění některé výjimky uvedené v § 32 písm. a) až d) zákona. Zdeňka KRÁMSKÁ
FOTO: Alena TUČÍMOVÁ
Výpočet životního minima V e Sbírce zákonů České republiky, částka 50 (den rozeslání 15. června 2007) je publikováno sdělení MPSV č. 137, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 procentům průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 procent a 25 procent průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje, že od 1. července 2007 je podle § 8 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, část-
kou odpovídající 50 procentům průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2006 částka 10 100 Kč, § 5 odst. 6 a 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 453/2003 Sb. a zákona č. 124/2005 Sb., částkou odpovídající • 50 procentům průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2006 částka 10 100 Kč, • 25 procentům průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2006 částka 5 000 Kč. Vít BERKA
Platy v nestátních školách
Jaká pravidla platí pro navyšování platů učitelek v nestátních školách? Učitelé se často stali zaměstnanci těchto zařízení pouze shodou okolností.
P
roblematiku odměňování zaměstnanců soukromých škol a školských zařízení upravují příslušná ustanovení zákoníku práce. Mzda těchto zaměstnanců se sjednává v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, případně ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem. Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena ještě před začátkem výkonu práce, aby nevznikaly následně pochybnosti. Zaměstnavatel je povinen v den nástupu práce vydat zaměstnanci mzdový výměr, který obsahuje údaje o způ-
sobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. Neodpovídá-li způsob odměňování ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, případně vnitřnímu předpisu, zaměstnanec se může domáhat plnění na zaměstnavateli, a to i soudní cestou. Právní oddělení ČMOS pracovníků školství
7
zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady
Studenti gymnázia zjišťovali, co si veřejnost myslí o kouření v restauracích
Jak skloubit řešení aktuálního společenského problému, práci ve skupinách, dotazníkové šetření, prezentaci výsledků práce, článek do novin a prevenci sociálně patologických jevů? V Gymnáziu Ladislava Jaroše v Holešově si s tím studenti druhých ročníků snadno poradili. Společenskovědní seminář zde věnují aktuálním tématům z politiky, ekonomie i kultury, religionistice, vybraným problémům z oblasti práva, psychologie či filozofie. Jejich učitelka společenských věd Miriam Fritzová se dlouhodobě věnuje problematice sociálně patologických jevů. A protože patří do skupiny nekuřáků, rozhodla se, že spojí vlastní zvědavost s vzdělávacími a výchovnými cíli. „Každý rok ve společenskovědním semináři zpracovávám se studenty dotazníkové šetření, tak proč se nezeptat, co si studenti naší školy, jejich vrstevníci i širší veřejnost myslí o kouření na veřejných místech, zejména v restauracích?“ ptá se M. Fritzová. Studenti dostali postupně několik úkolů. Nejprve společně prodiskutovali, kam chtějí šetření směřovat. Naformulovali otázky, sepsali je a vytvořili podobu dotazníku. „Rozdělili jsme si třídy a učitele tak, abychom měli zmapován názor celé školy. Dotazníky si studenti namnožili sami. Kromě osazenstva školy jsme chtěli získat názor i dalších lidí, a proto měl každý student za úkol dotázat se alespoň dvaceti osob ze svého okolí. Nakonec se nám podařilo získat vyplněné dotazníky od více než sedmi stovek respondentů,“ dodává M. Fritzová.
Výstava plakátů ve škole
Další práce, se kterou si studenti museli poradit, byla podle jejich názoru nejtěžší a na rovinu řečeno „nejotravnější“ – zpracování odpovědí. Dohodli se, že je bude zajímat rozdíl názorů lidí mladších osmnácti let a plnoletých a rozdíl názorů kuřáků a nekuřáků. Získaná data převedli do elektronické podoby a zpracovali výsledky do grafů. Tyto výsledky v tabulkách a grafech pak posloužily práci ve skupinách. Studenti jednoho semináře na jejich základě zpracovali prezentace výsledků šetření v podobě plakátů, které byly na panelech vystaveny na chodbě školy, studenti druhého semináře sepsali článek do novin, který informoval o výsledcích šetření. Článek vyšel v místním tisku. Studenti se naučili, jak se zeptat, jak sestavit dotazník tak, aby měl smysl, jak zpracovat výsledky, jak je prezentovat, jak vytáhnout to podstatné a zajímavé. Pochopili, že vůbec není snadné šetření provést, naučili se také komunikovat s lidmi, vysvětlovat. Z hodnocení vyplynulo, že práce studenty bavila, i když zpracování dotazníků bylo velice náročné a namáhavé.
Co přinesly výsledky šetření?
Studentka Anna Dvořáková
shrnula výsledky šetření takto: Z celkového počtu respondentů spadalo do kategorie „pod osmnáct let“ téměř čtyři sta lidí, věkové rozmezí se pohybovalo mezi dvanácti a osmdesáti dvěma lety. Respondenti byli rozděleni na kategorie kuřáků a nekuřáků, přičemž nekuřáci tvořili více než osmdesát procent všech dotazovaných. Pro úplný zákaz kouření na veřejných prostorách, jako jsou restaurace, úřady či nádraží, se v konečném součtu vyslovilo více než padesát procent všech, přestože téměř sedmdesát procent kuřáků bylo proti. Vzácná shoda panuje mezi příslušníky obou táborů v odpovědi na dotaz, zdali by podpořili úplný zákaz kouření v restauracích a jídelnách, v nichž se podává jídlo. Zde se kladně vyslovilo více než devadesát procent všech respondentů. Závěrečné vyhodnocení s sebou ale přineslo kromě víceméně očekávaných výsledků i konkrétní rozpory. Zatímco nekuřáci by například v čajovnách a kavárnách kouření spíše nepovolili, kuřáci by možnosti zapálit si u kávy nebo čaje nebránili. Obě skupiny by pak kouření nezakazovaly v barech, pivnicích, popřípadě na diskotékách a v klubech. V současné době obtěžuje v restauracích většinu nekuřáků kouř z cigaret, rozhodně proto dají přednost restauraci nekuřácké. Té-
měř osmdesát procent všech dotazovaných nepovažuje za dostatečné rozdělení restaurace na kuřáckou a nekuřáckou část, neboť kouř stejně proniká z jedné do druhé.
Právo na cigaretu
Zatímco kuřáci považují za své právo dát si cigaretu, nekuřáci považují stejně tak za své plné právo pohybovat se v místech, v nichž nebudou nuceni inhalovat cigaretové výpary. Argument kuřáků, který se opírá o svobodu každého jednotlivce, lze poměrně snadno vyvrátit, podíváme-li se na věc z jiného úhlu pohledu. Slavné „Svoboda jednoho začíná tam, kde končí svoboda druhého“ platí v tomto případě beze zbytku. Restaurace samy o sobě většinou kouření akceptují, tedy již od základu vytěsňují nekuřáky ze skupiny zákazníků na jakýsi pomyslný okraj. Pokud zakážeme kuřákům jejich drogu, pak de facto omezíme jejich svobodu. Nekuřák má opravdu možnost si vybrat, může jít jinam. Ale už to, že si musí vybrat ze zúženého výběru, který obsahuje jen nekuřácké prostory, ho omezuje, tedy jeho svoboda je omezená. Kontakt: Mgr. Miriam Fritzová Gymnázium Ladislava Jaroše Palackého 524, Holešov www.gymhol.cz Stranu připravila Zlata ŠŤÁSTKOVÁ
8 Jak ovlivní odstupné nárok na podporu? Ovlivní výplata odstupného zaměstnanci jeho nárok na podporu v nezaměstnanosti? Zaměstnanec dostává výpověď pro nadbytečnost a vznikne mu nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Bude pobírat podporu v nezaměstnanosti až po třech měsících od skončení pracovního poměru? Podle § 42 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek podpora v nezaměstnanosti, a to ode dne podání písemné žádosti o tuto podporu. Jestliže uchazeč o zaměstnání požádá o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání, přizná se podpora v nezaměstnanosti ode dne následujícího po skončení zaměstnání (§ 42 odst. 3 zákona). Podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti jsou stanoveny § 39 zákona. Mezi případy, kdy je tento nárok vyloučen, není však uvedena výplata odstupného podle § 67 zákoníku práce. To znamená, že skutečnost vzniku nároku na odstupné nemá žádný vliv na pobírání podpory v nezaměstnanosti, to je ani odložení data, odkdy bude přiznána.
Důvody pro odmítnutí zaměstnání V jednom z výkladů k zákonu o zaměstnanosti bylo uvedeno, že úřad práce vyřadí uchazeče o zaměstnání z evidence rozhodnutím, jestliže bez vážných důvodů odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání, a případně i při nesplnění dalších podmínek. Co se ale rozumí vážnými důvody na straně uchazeče o zaměstnání?
V ustanovení § 30 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jsou uvedeny případy (jde o taxativní výčet), kdy je uchazeč o zaměstnání vyřazen z evidence těchto uchazečů, pokud „bez vážných důvodů“ nesplní stanovené podmínky. Výčet těchto vážných důvodů je uveden v § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti, kde se stanoví, že pro účely tohoto zákona se rozumí vážnými důvody důvody spočívající v:
NA VAŠE otázky
ODPOVÍDÁ Vít Berka 1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let, 2. nezbytné osobní péči o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě ve věku do 18 let, 3. nezbytné osobní péči o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu nebo částečně bezmocnou fyzickou osobu starší 80 let, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou, 4. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte, 5. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera, 6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost sou-
činnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, nebo 7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, které uchazeč o zaměstnání doloží a prokáže.
Práce jen na dobu tří měsíců Potřebujeme zaměstnance jen pro výkon prací na kratší trvání pracovního poměru. Je možné sjednat pracovní poměr na dobu určitou na tři měsíce a zároveň sjednat i zkušební dobu (ta je totiž maximálně tříměsíční)? Jednou ze základních zásad nového zákoníku práce je, že v pracovněprávních vztazích může být dohodnuto vše, co není zakázáno. (Způsoby zákazu jsou pak blíže uvedeny v § 2 odst. 1 zákoníku práce.) Zákoník práce umožňuje sjednání pracovního poměru na dobu určitou za podmínek uvedených v § 39. Uzavření pracovního poměru na dobu tří měsíců není s touto právní úpravou v rozporu, tedy takový postup je možný. Zkušební dobu lze sjednat za podmínek uvedených v § 35 zákoníku práce. Zákoník přitom nestanoví žádné omezení ohledně jejího sjednávání při uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Je snad účelné připomenout, že pracovní smlouva je souhlasným projevem vůle smluvních stran – zaměstnance a zaměstnavatele – a na jejím obsahu se musejí obě strany shodnout (nelze druhé straně nic závazně určovat). Pracovní smlouva uzavřená za výše uvedených podmínek by nebyla v rozporu se zákonem, a byla by tedy platná. Zda je účelné pracovní smlouvu takto sjednávat, pokud má trvat pracovní poměr jen tři měsíce, je na posouzení smluvních stran.
„Udělejte z mé kůže bubny...“
„K
dybych se ještě jednou narodil, dobře bych věděl, pro jaké povolání se mám rozhodnout,“ narušuje ticho přestávky kolega Poslušný. „Učím už téměř pětatřicet let, ale tak špatnou situaci, jaká vládne dnes ve školství, jsem dosud nezažil.“ „Nevím přesně, co máš na mysli, ale já už raději počítám roky do důchodu,“ přidává se k němu Turová a opatrně si míchá hodně černou kávu. „Středoškolsky vzdělaný policista bere měsíčně nejméně o polovinu vyšší plat než já. Náš obvodní lékař se přiznal, že si měsíčně přijde na dva mé platy. Brzo bude ještě inkasovat od každého z nás, kdo jen otevře dveře jeho ordinace, třicet korun k lepšímu,“ vypočítává zástupce ředitele. „Proč ne? Navrhuji, aby každý učitel dostával za ústní nebo písemné vyzkoušení žáka třicet korun. Abychom za mimořádné individuální přezkušování a za opakovanou maturitu inkasovali padesát korun. Za každý den organizovaného výletu, exkurze, kurzu devadesát korun jako za pobyt v nemocnici. Snad si potom budou naši klienti, rodiče a jejich děti, více vážit poskytovaného vzdělání. Stejně jako svého zdraví,“ docela vážně se rozohňuje Turová a zeširoka otvírá okno zadýchané sborovny. „Máš pravdu, která však nikoho nezajímá. Když navrhneš neprospívajícímu žákovi pětku na vysvědčení, přiletí do školy rozzuření rodiče. Hned svolávají všechny čerty a inspektory světa. Žádají o komisionální přezkoušení. Agresivně vyhrožují. A my tradičně sklapneme podpatky v duchu osvědčeného hesla – jsme tady pro vás!“ povzdychne si Poslušný. „Škoda jen, že musím být celý život Poslušný.“ „Docela rád bych se stal politikem. Nejlépe poslancem, senátorem či ministrem. Hned bych si zvýšil svůj plat a pak lidem směšně sliboval, že si ho někdy zase snížím. Upravil bych daně tak, abych na tom vydělal především já, a ne moji voliči. Zadarmo bych létal letadlem a ještě si je nechal proplatit. Za první tři dny nemocenské bych lidem nedal ani korunu, přitom sám bych marodil celý měsíc za plný plat. To není sci-fi! Taková je realita dnešního dne. Bohatým to nevadí. Chudí mlčí. A učitel nevěřícně kouká a raději učí,“ nasupeně dodává zástupce ředitele. „Když umíral dnes zatracovaný bojovník Jan Žižka, stačil pravit: Udělejte z mé kůže bubny,“ nechal se slyšet z rohu sborovny Hromádka. „Jeho bubny bychom dnes potřebovali ze všeho nejvíce.“ Roman KANTOR
9
Oslavy školy se vydařily C
yrilometodějské gymnázium v Prostějově pozvalo v polovině září žáky prostějovských základních škol i prostějovskou veřejnost na náměstí T. G. Masaryka k oslavám 15. výročí trvání školy. Od 10 hodin dopoledne
Z
až do večera probíhal komponovaný pořad pro děti plný her, soutěží, hudby i tance s názvem „Děti, pojďte si hrát“, jehož vyvrcholením bylo losování výherců celodenní hry „Pošli to dál“ o pět hodnotných cen. Celou
vánoční trhy do Rožnova pod Radhoštěm. Také bývá zvykem tradiční prosincové posezení s bývalými zaměstnanci. Samozřejmostí jsou permanentky na
Z
Cvičíme pro radost EVA KULHÁNKOVÁ
akci zaštítili zástupkyně hejtmana Olomouckého kraje Jitka Chalánková a starosta města Prostějova Jan Tesař. Program zakončil koncert vynikající folkové skupiny Nezmaři z Českých Budějovic. Jitka HUBÁČKOVÁ
O zaměstnance se staráme
ákladní škola Prameny v Karviné–Ráji patří mezi pár desítek škol v České republice, které zpracovaly projekt Škola podporující zdraví. Na prvním místě je v něm zdravý a spokojený žák i učitel, neboli zaměstnanec. Díky vstřícnosti ředitele školy Lumíra Šlachty a zodpovědné práci členů výboru základní odborové organizace je péče o zaměstnance na velmi dobré úrovni. Září pro všechny zaměstnance škol bývá velmi náročným měsícem. Toho jsme si vědomi, a proto na poslední víkend měsíce připravujeme zájezd do Tater, o podzimních prázdninách navštívíme Řím, v prosinci se podíváme na
Znáte je?
masáže nebo plavenky. A to je jen malá ukázka dobře zpracované a naplňované kolektivní Pavla ZIEMBOVÁ, smlouvy. předsedkyně základní organizace
Žáci první pomoc zvládli
hruba 800 žáků ostravských základních škol se zúčastnilo dvouletého projektu s názvem I ty můžeš zachránit život. Lékaři a studenti zdravotně sociální fakulty učili žáky šestých až devátých tříd, jak pomoci v bezvědomí a při silném krvácení. Děti si při praktických ukázkách rozšířily základní znalosti o nové postupy při oživování zraněných. Do projektu zdravotně sociální fakulty se zapojily čtyři základní školy v Ostravě. Žáci druhého stupně předvedli, co se naučili, na soutěžním Dnu první pomoci v ostravském Zábřehu. Den první pomoci připravila pro školáky i širokou veřejnost fakulta poprvé. Na jaro 2008 chystá pro žáky druhého stupně základní školy nový výukový program. Hana ZÁVESKÁ
Pohybové a hudební hry, při kterých děti využívají tradiční i moderní tělocvičné náčiní, například švihadla, provazy, tyče, různé míče, šátky, šály, stuhy, gumy, obruče, plastové kužele, drátěnky a jiné drobné pomůcky, nabízí tato publikace pro děti od 4 do 10 let. Rytmický pohyb s různými předměty podporuje smysl pro rytmus, estetiku pohybu, fantazii i spolupráci mezi dětmi. Knihu vydalo nakladatelství Portál a ocení ji nejvíce učitelky mateřských škol, vychovatelky školních družin i učitelky na prvním stupni základní školy.
Soutěž Fotografická škola roku 2007
Z
apojili jste se už do soutěže Fotograf roku? Její průběžné výsledky naleznete na stránkách časopisu FotoVideo, včetně průběžných výsledků škol soutěžících o titul „Fotografická škola roku“ a jednotlivců v soutěži „Fotograf roku junior“. Partnerem soutěžní kategorie „Fotografická škola roku“ je Týdeník Školství. Pokud chcete se svými žáky a studenty soutěžit, pak se stačí jednoduše zaregistrovat na www.fotografroku. cz nebo www.ifotovideo.cz a začít co nejdříve zasílat soutěžní fotografie. POZOR! Právě jsme vyhlásili nová témata pro příští ročník „Fotograf roku 2008“: 1. Moje město, můj kraj – uzávěrka: 13. listopadu 2007 2. Oslavy, svatby, rodina –
uzávěrka: 7. ledna 2008 3. A zima je krásná – uzávěrka: 11. února 2008 4. Portrét opravdového člověka – uzávěrka: 10. března 2008 5. Zapomenutá krása staveb – uzávěrka: 14. dubna 2008 6. Pohyb bez motoru – uzávěrka: 12. května 2008 7. Hobby a koníčci – uzávěrka: 14. července 2008 8. Příroda v detailu – uzávěrka: 11. srpna 2008 9. Světlo, stín a barva – uzávěrka: 15. září 2008 10. Na cestách i necestách – uzávěrka: 13. října 2008 A nezapomeňte na poslední letošní téma STROMY V KRAJINĚ! Uzávěrka je 25. října 2007. Olga ZLÁMALÍKOVÁ
Foto ze soutěže Fotograf roku: Ondřej Valenta
10
Regionální školství v číslech – Olomoucký kraj
Stejně jako u ostatních krajů vycházejí i specifika Olomouckého kraje v oblasti základního a středního školství z elektronické publikace Profily krajů a zachycují období pěti školních roků (2000/2001 až 2004/2005). Vydání této publikace je součástí projektu Kvalita I, který je podporován Evropským sociálním fondem. Olomoucký kraj patří svou rozlohou k regionům střední velikosti se sedmou nejvyšší hustotou zalidnění v mezikrajském srovnání. Zejména bývalé okresy Jeseník a Šumperk se zapojovaly do přeshraniční spolupráce v rámci euroregionu Glancensis. Věková struktura v Olomouckém kraji se v roce 2004 mírně lišila od celostátního průměru. Častěji zde byly zastoupeny mladší a střední věkové skupiny (5letí až 29letí a 40letí až 49letí). Dokonce podíl 20letých až 29letých byl nejvyšší mezi kraji. Průměrný věk dosáhl v roce 2004 v Olomouckém kraji 39,3 roku (průměr ČR byl 39,5 roku). Mezi důležité charakteristiky kraje patří ekonomické ukazatele, které rovněž souvisejí se vzděláváním. Z hlediska celkové míry ekonomické aktivity se Olomoucký kraj se 77,3 procenty umístil v mezikrajském srovnání na 11. místě. Nízká míra ekonomické aktivity byla u populace s úplným středním vzděláním s maturitou (po Jihomoravském a Zlínském kraji třetí nejnižší), s terciárním vzděláním (pátá nejnižší mezi kraji) a podprůměrná byla rovněž u obyvatel se základním vzděláním. Na druhé straně nadprůměrnou hodnotu vykázali lidé se středním odborným vzděláním bez maturity. Druhým sledovaným ukazatelem je míra nezaměstnanosti. Jak celková míra nezaměstnanosti, tak specifické míry nezaměstnanosti byly ve všech případech vyšší než republikový průměr. Celková míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji dosáhla v roce 2004 hodnoty 9,8 procenta (o více než 2,5 procentního bodu vyšší než republikový průměr). Po Ústeckém a Moravskoslezském kraji to byla třetí nejvyšší hodnota vůbec. Podobně jako v ostatních krajích byla míra nezaměstnanosti nepřímo úměrná stupni dosaženého vzdělání, což řečeno jinými slovy znamená, že s výší dosaženého vzdělání míra nezaměstnanosti klesá.
Povinná školní docházka V Olomouckém kraji se nacházel čtvrtý nejvyšší počet škol na 1000 žáků, což byla hodnota výrazně nad celostátním průměrem. Stejně jako v ostatních částech republiky i v Olomouckém kraji zanikaly základní školy. Ve školních letech 2000/2001 až 2004/2005 se počet základních škol ve sledovaném regionu snížil o 20, což představovalo 6,5procentní úbytek škol. Odpovídajícím způsobem bylo zrušeno 438 tříd, což byl 14procentní
pokles. Stejně jako ubývalo škol, snižovaly se i počty žáků a pedagogických pracovníků. Největší pokles žáků zaznamenala Praha (významně převyšuje celostátní průměr), druhý pak Olomoucký kraj, naopak ve Středočeském kraji ubylo žáků nejméně. Největší pokles počtu pedagogických pracovníků byl zaznamenán v Olomouckém kraji a na druhém místě v Praze, ve Středočeském kraji byl pokles počtu pedagogů opět nejnižší. Meziroční změny jak žáků, tak učitelů se v Olomouckém kraji pohybovaly v naprosté většině nad celostátními průměry. K největšímu poklesu počtu žáků i pedagogů došlo v roce 2004/2005, což souviselo s největší redukcí tříd a škol. Při pohledu na podíly žáků učících se cizí jazyky se Olomoucký kraj nijak zvlášť neodlišoval od
2004/2005 mírně odlišné od průměru České republiky. Nepatrně větší podíl žáků navštěvoval gymnázia (po Praze a Jihomoravském kraji třetí nejvyšší podíl) a střední odborná učiliště, naopak méně žáků bylo ve středních odborných školách (druhý nejnižší podíl mezi kraji). Konkrétně gymnázia navštěvovalo 28,8 procenta žáků, střední odborné školy 36,5 procenta žáků a střední odborná učiliště 34,7 procenta žáků.
a) Gymnázia V Olomouckém kraji byl ve školním roce 2004/2005 podprůměrný počet gymnázií na 1000 žáků (druhá nejnižší pozice) a rovněž mírně podprůměrný počet tříd na 100 žáků. Po celé sledované období bylo v regionu 20 gymnázií. Počet tříd se nepatrně zvýšil (o čtyři tří-
Meziroční pokles počtu žáků a ped. pracovníků na ZŠ oproti předchozímu šk. roku 0% -1% -2% -3% -4% -5% -6%
Olomoucký kraj žáci
Olomoucký kraj učitelé
ČR žáci
ČR učitelé
2001/02
2002/03
průměru republiky. Nejvíce se vyučoval ve školním roce 2004/2005 anglický jazyk (57,5 procenta žáků), oproti celostátnímu průměru byl tento podíl o více než 3,5 procentního bodu vyšší (pátá nejvyšší pozice v krajském srovnání). Na druhé straně výuce německého jazyka se věnovalo pouze necelých 16,5 procenta žáků, což bylo zhruba o 4 procentní body méně, než činila průměrná hodnota v republice (šestá nejnižší pozice v krajském srovnání). Podíl žáků, který zakončoval povinnou školní docházku ve víceletých gymnáziích, byl v Olomouckém kraji z pohledu mezikrajského srovnání třetí nejvyšší a činil 11 procent. V kraji byl také třetí nejnižší podíl zdravotně postižených žáků integrovaných v běžných třídách, případně speciálních a specializovaných třídách základních škol, mezi kraji.
Střední školy Ve sledovaném regionu bylo rozložení žáků do jednotlivých druhů středních škol ve školním roce
2003/04
podíl žáků ze všech krajů učících se španělský jazyk (9,5 procenta).
b) Střední odborné školy Ve většině krajů došlo k rušení SOŠ, v Olomouckém kraji naproti tomu jedna nová škola přibyla. Počet tříd se zvýšil o 25, což představovalo třetí nejvyšší nárůst v mezikrajském srovnání. Z hlediska pohybu počtu žáků byl zaznamenán pátý největší nárůst (o 7 procent). Naproti tomu nárůst počtu pedagogických pracovníků byl ve SOŠ podprůměrný. Počet žáků na jednoho pedagoga byl ve všech sledovaných letech vyšší než celorepublikový průměr. Ve středních odborných školách se vyučoval anglický jazyk u 77,5 procenta žáků, jejich podíl byl v rámci republiky, stejně jako u gymnázií, podprůměrný. Také výuce německého jazyka se věnoval podprůměrný podíl žáků (48,5 procenta) oproti celostátní úrovni (dokonce se jednalo o třetí nejnižší pozici). Podobně jako se v gymnáziích v Olomouckém kraji těšila oblibě španělština, největší podíl žáků z SOŠ se z hlediska mezikrajského srovnání věnoval výuce francouzského jazyka (téměř 9,5 procenta).
c) Střední odborná učiliště 2004/05
dy). V celkovém porovnání krajů to znamenalo třetí nejnižší nárůst počtu tříd. Ve všech krajích se počet žáků v gymnáziích za uplynulé období zvýšil. V Olomouckém kraji byl zaznamenán čtvrtý nejvyšší nárůst počtu žáků (o 4,5 procenta) a zároveň nejnižší zvýšení počtu pedagogických pracovníků (o necelá 2 procenta). Hodnota ukazatele počtu žáků na jednoho pedagogického pracovníka byla v Olomouckém kraji ve srovnání s republikovým průměrem vyšší. Stejně jako v ostatních krajích se i v Olomouckém kraji nejčastěji vyučovala jako cizí jazyk angličtina, druhým nejčastějším vyučovaným jazykem byla němčina. Anglickému jazyku se věnovalo 96 procent žáků, což bylo pod průměrnou úrovní České republiky a v mezikrajském srovnání to znamenalo pátou nejnižší pozici. Hodiny německého jazyka navštěvovalo téměř 56,5 procenta žáků, tento podíl byl nepatrně nižší než celostátní průměr a v celkovém hodnocení se kraj umístil na desátém místě. Zajímavostí je, že v Olomouckém kraji je největší
V Olomouckém kraji se nacházel čtvrtý nejvyšší počet škol na 1000 žáků a průměrný počet tříd na 100 žáků. Ve všech krajích republiky došlo ke snížení počtu středních odborných učilišť, pouze v Karlovarském kraji zůstal počet škol stejný. V Olomouckém kraji zanikl menší počet škol (3 školy), než byl republikový průměr. Pokles počtu žáků ve SOU byl ve sledovaném období největší v republice (téměř o 5 procent). Naproti tomu se počet pedagogů snížil relativně mírně (o 2,5 procenta), což byla hodnota pohybující se mírně pod průměrem celostátní úrovně. Vývoj počtu žáků na jednoho pedagogického pracovníka ve SOU v Olomouckém kraji dosahoval po celé sledované období vyšších hodnot než celorepublikový průměr. Výuka anglického jazyka byla v Olomouckém kraji mírně nadprůměrná z hlediska mezikrajského srovnání (pátá nejvyšší hodnota). Na druhou stranu hodiny německého jazyka navštěvoval čtvrtý nejnižší podíl žáků. Podobně jako ve SOŠ se v Olomouckém kraji i v učilištích věnoval druhý největší podíl žáků francouzskému jazyku. Lucie KELBLOVÁ, Lucie MOKRÁ
11
Buďte permanentně krásná
Máte nepěkné obočí, nejasné kontury rtů, či oči bez výrazu? Nechce se vám každý den trávit líčením spoustu času? Pak možná oceníte permanentní make-up, který nabízejí profesionálové v pražském salonu Estetica. Permanentní make-up klade velký důraz na přirozený vzhled. Jde o metodu, kdy se mikrotenkou jehlou do horní vrstvy pokožky nanášejí hypoalergenní rostlinná barviva. Barvy se míchají individuálně a jsou přesně přizpůsobeny přírodním tónům pokožky. Touto metodou lze upravit velikost, hustotu i šířku obočí nebo v případě chybějícího je kompletně vymodelovat, docílit zlepšení tvaru rtů nebo zvýraznit oči linkami.
Co vás čeká? Samotný zákrok je dvoufázový a je třeba dodržovat určité pokyny o následné péči. Během ošetření může dojít k zarudnutí, případně mírnému otoku, který během krátkého času odezní. Po aplikaci pigmentu do rtů je rozsah a délka otoku individuální, navíc po dobu od dvou do čtyř hodin působí injekční anestezie provedená stomatologem. To je také výhoda salonu Estetika, že má k dispozici odborníky, kteří klientky zbaví bolesti. Bezprostředně po aplikaci bude pigment velice výrazný. Příčinou je prokrvení aplikovaného místa a zabarvení pigmentu krví, která lehce prosákne. Poté, co se stroupky vyloupnou, bude pigment o více než 30 procent světlejší – záleží na výchozí barvě, vlastní pigmentaci, způsobu hojení apod. Definitivní odstín pigmentu se projeví až měsíc po aplikaci. Po aplikaci pigmentu do rtů je musíte nejméně dva měsíce chránit před sluníčkem, protože by se změnila barva pigmentu. Na přímém slunci se ostatně vždy vyplatí používat ochranné, vodě odolné tyčinky nebo krémy s vysokým faktorem. Prodlouží se tím trvanlivost permanentního make-upu.
Jak si vybrat? O této zkrášlovací metodě jste jistě už slyšeli, ale pravděpodobně nevíte, jak si vybrat salon, kde provedou aplikaci k vaší spokojenosti. Dejte pozor na ceny, které jsou příliš nízké. Po-
kud někdo nabízí permanentní makeup za 1000 nebo 2000 korun, zřejmě používá levné, nekvalitní barvy, nebo dokonce opakovaně jehly pro několik klientů. Na druhou stranu není zaručeno, že drahý renomovaný salon automaticky zajišťuje perfektní služby. Záleží totiž opravdu na osobě, která zákrok provádí. Nejlepší je dát na osobní doporučení někoho, kdo byl spokojen. Profi permanent make-up v salonu Estetica jsme v redakci vyzkoušely a s výsledkem jsme spokojené. Existuje věkové omezení pro tento zákrok? Kosmetička salonu Estetica Eva Štědrá uvádí, že mají klientky od 17 do 86 let. Mladistvým aplikují tuto metodu spíš ze zdravotních důvodů. Metoda permanentního make-upu je totiž vhodná nejen pro zkrášlení vzhledu, ale i po vážných léčebných zákrocích, například po ablaci prsu, kdy se dá doplnit pigment do prsních dvorců. Barevnou rozdílnost jizev po operacích lze potlačit pomocí tělových pigmentů. Část klientů využívá permanentního make-upu při problémech s alopecií po chemoterapii.
Jak dlouho vydrží Permanentní make-up vydrží jeden až čtyři roky, ale je to velice individuální. Pigment postupem doby stejnoměrně bledne až téměř vymizí. Jiná intenzita barvy je například rok po aplikaci a jiná po dvou nebo třech letech. Zákroky permanetního make-upu jsou sice trvanlivé, ale ne právě levné. Každý jednotlivý stojí několik tisíc korun. Mnohé klientky proto uvítají dárkové certifikáty, které salon Estetica nabízí, a nechají si zkrášlení darovat svými blízkými třeba k blížícím se Vánocům. Kontakt: Profi permanent make-up Estetika specializované pracoviště centra estetiky a stomatologie Vladislavova 17, Praha 1, Tel.: 224 238 533
[email protected], www.profipermanentmakeup.cz
inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce Sportovní ochranné pomůcky Aby sportování bylo jen radostí, myslete na své bezpečí! Nepodceňujte riziko úrazů! Používejte helmy a chrániče! Využijte nabídku příspěvků na sportovní ochranné pomůcky z fondu prevence Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR. Studentům od 18 do 26 let přispíváme až 700 Kč*, všem ostatním pojištěncům až 500 Kč* na chrániče kloubů, zubů, hlavy, holení a na ochranné brýle při vodních sportech a sportech na sněhu. Nabízíme Vám další balíčky prevence Rozšířené zdravotní péče pro rok 2007. * Příspěvky můžete čerpat v rámci těchto balíčků: Balíček pro muže od 18 let Balíček pro ženy od 18 let Balíček pro děti a mládež do 18 let Balíček pro studenty od 18 do 26 let
Infolinka: 844 121 121 Infomail:
[email protected] Internet: www.zpmvcr.cz
předplatné týdeníku školství
468-sport-leto-185x125-K.indd 1
Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství, Senovážné nám. 23, 110 00, Praha 1. Účast v databázi předplatitelů Týdeníku Školství není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.
OBJEDNACÍ LÍSTEK* Objednávám ........................ předplatné Týdeníku Školství. Jméno – název odběratele: .................................................. ............................................................................................. Adresa: .................................................................................. ............................................PSČ dodací pošty: .................. E-mail: ................................................................................. Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):
Podpis (u organizace razítko): ............................
TÝDENÍK
* Určeno jen pro zcela nové předplatitele !!!
w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z
Číslo 28
26. září 2007
Datum: .............................
21.9.2007 10:30:05
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Fakta s.r.o., vzdělávací zařízení, Komenského 25, 591 01 Žďár nad Sázavou, tel.: 566 620 520, e-mail:
[email protected] nabízí pro pedagogické pracovníky vzdělávací cyklus
ROZVOJ SOCIÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ PROSTŘEDNICTVÍM INTERAKČNÍCH CVIČENÍ Místa a termíny konání: Brno:
SŠ informatiky a spojů, Čichnova 23 2. 11., 3. 11., 8. 12. 2007 a 4. 1. 2008
Hradec Králové: Adalbertinum, tř. ČSA 300 23. 11., 24. 11., 14. 12. 2007 a 5. 1. 2008 Ostrava: SPŠ elektrotechniky a informatiky, Kratochvílova 7 9. 11., 10. 11., 1. 12. 2007 a 11. 1. 2008
Účastnický poplatek je hrazen z projektu financovaného EU. Více informací na www.fakta.cz
Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail:
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected]. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 780 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.
