V tomto čísle najdete: TÝDENÍK ZÁŘÍ 2007 XV. ROČNÍK

TÝDENÍK

25

5. ZÁŘÍ 2007

XV. ROČNÍK

V tomto čísle najdete: ∙ Ještě si stále myslíte, že učitelé patří do střední třídy?..................... 3 ∙ Školské odbory žádají zvýšit platy ...................................................... 4 ∙ Regionální školství v číslech – Moravskoslezský kraj ....................... 10

Stávková pohotovost školských odborů je odvetou za aroganci vlády

Stávkovou pohotovost vyhlásily školské odbory jako reakci na to, že vláda nijak nereagovala na jejich protestní petici proti snižování výdajů ve školství. Petiční akce proběhla v červnu a připojilo se k ní více než 64 tisíc občanů. „Vláda nerespektuje zákony organizují petici, když platy ve této země, chová se velmi aro- školství tak hrozné nejsou. My gantně, proto vyhlašujeme stáv- ovšem neřešíme současný stav, kovou pohotovost,“ řekl Franti- ale vývoj, který nastane v příššek Dobšík, předseda školských tím roce.“ Místopředseda školských odborů, a dodal: „Nechceme se smířit s tím, že vláda požadavky odborů Václav Pícl vyjádřil regionálního školství ignoruje, názor, že ve školství můžeme a chceme dát najevo, že jsme počítat jen s 1,5 procentním připraveni další jednání podpo- navýšením financí, které však řit i za cenu stávky.“ Rozčaro- nepůjde do tarifních platů, ale vání nad reakcí rezortu na petici do nenárokových složek, což vyjádřila místopředsedkyně nezajistí zvyšování průměrného ČMOS Markéta Vondráčková: platu pro učitele. Odbory nyní očekávají „Je zarážející, že na petici nereagovala ani ministryně školství. reakci na vyhlášení stávkové Jediné, co řekla při prezentaci pohotovosti. Pokud vláda nezavýsledků odměňování učitelů za reaguje, budou představitelé první čtvrtletí letošního roku, odborů podle slov F. Dobšíka bylo to, že se diví, proč odbory informovat své členy. „Ti nám

jistě dají dostatečný impulz, jak máme postupovat dál. Jsem přesvědčen, že při projednávání státního rozpočtu má vláda šanci přistoupit ke školství tak, aby jeho rozpočet nebyl striktně seškrtán,“ řekl F. Dobšík. K tomu V. Pícl dodal: „Postupujeme seriózně, chápeme omezené možnosti rezortu při projednávání našich požadavků ve vládě. Začali jsme peticí, ale reakce na ni byla nulová. Proto vyhlašujeme stávkovou pohotovost a upozorňujeme na to, že jsme odhodláni využít i další formu protestu – stávku, pokud nebudou vnímány oprávněné požadavky regionálního školství a pokud nebudou adekvátně řešeny. Uvidíme, jestli nás ústavní činitelé donutí stávkovat.“

„Šlechetný se nežene do řečí, ale pospíchá do práce.“

Krátce...

Stávková pohotovost odborů nebyla zrušena ani po pátečním jednání ministryně školství D. Kuchtové a předsedy školských odborů F. Dobšíka. Ministryně vysvětlila prodlevu odpovědi na petici odborů liknavostí jejího úřadu v průběhu dovolených, což zapříčinilo, že Úřad vlády nemohl termín třiceti dnů pro odpověď dodržet. Podstatnější je ovšem fakt, že tato odpověď vlády je pro odbory nepřijatelná. Slibuje totiž navýšení platů nad 1,5 procenta pouze za cenu propouštění zaměstnanců škol, přičemž každé procento platů navíc znamená odchod 2 200 lidí ze školství. To předseda školských odborů F. Dobšík odmítá: „Máme obavy, že inflace, kterou vláda očekává na úrovni 3,5 procenta, bude spíš 4,5 až 5 procent, a pokud bude nárůst platů jen 1,5 procenta, nemůžeme k tomu jako zástupci zaměstnanců mlčet. Máme pocit, že je školství přehlíženo a my se musíme ozvat.“ K tomu ministryně školství řekla: „Reálný nárůst platů ve školství je v letošním roce 6 procent, což je víc než plánovala vláda. Platy ve školství by podle mého názoru měly být vyšší, ale současná situace je taková, že je nelze zvednout skokově. Podle názoru odborníků MŠMT na rozpočet nebude nárůst v příštím roce jen 1,5 procenta. Dojde k poklesu studentů, takže reálný nárůst platů bude zřejmě mezi 2 až 3 procenty.“ I to je ovšem podle F. Dobšíka sta pod hranicí inflace.

Zlata ŠŤÁSTKOVÁ

Konfucius

2

„Teda, řeknu ti, ještě dva tři jointy, a letos se mi to snad doopravdy podaří!“

KRESBA: Milan KOCMÁNEK

Prvňáčků je letos víc Do prvních tříd základních škol letos nastoupilo 93 100 dětí, a to je o 1400 více než v předešlém školním roce. Demografický vývoj se podle Michaely Kleňhové z Ústavu pro informace ve vzdělávání začíná zlepšovat, projeví se to však zatím především na prvním stupni základních škol. Na druhém stupni a na středních školách se stále projevuje pokles populace. Celkem bude v letošním školním roce do základních škol chodit skoro 849 900 žáků, což je o 26 600 méně než loni. Na prvním stupni je 461 200 žáků, to je o tisíc méně než v roce 2006/2007, na druhém stupni je pak 388 700 žáků, tj. o 25 600 méně než loni. Výrazný vliv na pokles populace v základních školách má i fakt, že stále

více dětí přechází do víceletých gymnázií. Letos jich páté a sedmé třídy opustilo celých 12,6 procenta, což je o 0,8 procenta více než loni. Situace se zhoršuje ve středních školách, kam přicházejí slabší populační ročníky. Dotkne se to především učilišť, o která není až takový zájem jako o školy s maturitou. V tomto školním roce sem bude docházet 514 900 žáků, a to je o 6000 méně než loni. Víc posluchačů bude jen v gymnáziích – ve školním roce 2006/2007 tam bude studovat 147 000 mladých lidí, což je o 1550 více než loni. Učilištím naopak oproti loňsku ubude 6400 žáků, celkově jich budou mít 158 800. Rozdíl je vidět také mezi maturitními a nematuritními obory, o první zájem stoupá, o druhé spíš klesá. zls

Nově zřejmě jen ve třetině škol Asi třetina učitelů přistupuje k tvorbě školních vzdělávacích programů a celkově k reformě aktivně. Ostatní školy bude muset ještě ministerstvo motivovat a také je podpořit. Uvedla to ministryně školství Dana Kuchtová na tiskové konferenci před začátkem školního roku. „Cesta zpátky už ale není,“ zdůraznila. Reformu podle ní podporuje většina učitelů, ale pokud se to přepočítá čistě na školy, není to většina. „Až praxe ukáže, zda školy své programy napsaly formálně, nebo tak, že podle nich skutečně budou moci dobře učit,“ dodala ministryně. Jak ukázalo šetření Ústavu pro informace ve vzdělávání uskutečněné v červnu 2007, pro 67 procent škol je tvorba škol-

ních vzdělávacích programů přínosem, i když ji vidí jako velmi náročnou. Přesto si zcela nový učební program vytvořila jen o něco více než třetina škol. Přes padesát procent si upravilo současné programy a v některých školách zůstaly programy beze změny. Minimálně své programy upravovaly školy s počtem do sta žáků, častěji také uváděly, že programy vůbec nezměnily. Podíl učitelů, kteří se zapojili do tvorby učebních programů, se také liší podle velikosti školy. Ve třech čtvrtinách škol, které nemají více než tři sta žáků, se aktivně zapojili do tvorby školního programu všichni učitelé, zároveň se ale objevilo i několik případů, kdy se do tvorby programů zapojila méně než polovina učitelů. Ve školách nad 300 žáků se všichni učitelé zapojili jen v 55 procenzls tech případů.

Poznačte si do kalendáře nejdůležitější termíny školního roku 2007/2008

začátek školního roku 2006/2007 25. – 26. října 2007 podzimní prázdniny 22. prosince 2007 – 2. ledna 2008 vánoční prázdniny 15. ledna – 15. února 2008 zápis do 1. ročníku základního vzdělávání 31. ledna 2008 konec prvního pololetí 1. února 2008 pololetní prázdniny 4. února – 16. března 2008 jarní prázdniny v délce jednoho týdne (viz tabulka) 3. září 2007

20. – 21. března 2008 21. dubna 2008

19. května – 20. června 2008 27. června 2008 30. června – 31. srpna 2008 1. září 2008

velikonoční prázdniny první kolo přijímacího řízení ke studiu ve středních školách maturitní zkoušky, písemná zkouška v dubnu konec druhého pololetí hlavní prázdniny začátek školního roku 2008/2009

Jarní prázdniny podle sídla školy Termín Okresy, obvody hl. města Prahy 4.2. – 10.2.2008 Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník 11.2. – 17.2.2008 Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město 18.2. – 24.2.2008 Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Prostějov, Karviná 25.2. – 2.3.2008 Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek 3.3. – 9.3.2008 Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín 10.3. – 16.3.2008 Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál

3

Ještě si stále myslíte, že učitelé patří do střední třídy? Rub a líc reformy veřejných financí

Chcete-li si spočítat váš plat v příštím roce, můžete si na internetu najít daňovou kalkulačku.

FOTO: Zlata ŠŤÁSTKOVÁ

V

úterý 21. srpna 2007 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky reformu veřejných financí. Sto jeden poslanec z celkového počtu dvou set byl pro její přijetí. Překvapení se tedy nekonalo. Může však nastat. Změn, které nás po Novém roce čekají, je mnoho. I bez toho, že bychom byli pesimisté, nelze pravděpodobně hovořit o tom, že by životní úroveň pracovníků škol a školských zařízení v příštím roce závratně vyrostla. Konkrétně nová daňová sazba přinese učiteli ve 12. platové třídě v 9. platovém stupni, tzn. s učitelskou praxí do 23 let, zvýšení platu o celou 31 korunu měsíčně. To v případě, že pobírá pouze tarifní plat. Pokud vedle tarifu má ještě příplatek za třídnictví, dejme tomu 600 korun, a osobní ohodnocení 700 korun, pak jeho měsíční plat v příštím roce stoupne o 51 korunu, ze současných 16 903 korun čistého na 16 954 koruny. Naproti tomu manažerovi, který nyní vydělává v průměru 100 000 měsíčně, se jeho plat zvýší o 9039 korun. A střední třída, která podle serveru iHned vydělává v průměru 40 000 korun, si polepší o 939 korun měsíčně. Učitelé,

jak jsem se doposud naivně domnívala, do střední třídy evidentně nepatří. Hlavní novinkou bezesporu je sjednocení daně z příjmu u fyzických osob. Od ledna příštího roku bude platit jediná, patnáctiprocentní sazba z tzv. superhrubé mzdy. Zatímco se dosud uplatňují sazby 12, 19, 25 a 32 procent

dané hodnoty ze současných 5 na 9 procent. A ačkoliv se nepředpokládá, že ceny potravin vzrostou o celá čtyři procenta, přesto se navýšení DPH v našich rozpočtech jistě projeví, a to bezpochyby více než 31 korunou na výplatní pásce. Jedná se totiž nejen o potraviny, ale také například o knihy, noviny, časopisy, veřejnou dopra-

Máme zaměřeno na... v závislosti na výši hrubého příjmu, od ledna budou všichni odvádět stejnou, 15procentní daň, a to z hrubého příjmu zvýšeného o pojistné, které za zaměstnance platí zaměstnavatel. V podstatě se tedy jedná o 23,1procentní sazbu. Pro podnikatele, za něž nikdo pojistné nehradí, bude reálně platit sazba 15 procent s tím, že pojistné si nebudou moci odečíst od základu daně. Z těchto konkrétních čísel by bylo možné konstatovat, že si, jak tvrdí vládní koalice a stoupenci reformy, opravdu všichni polepší. Reforma veřejných financí má však i druhou stranu mince, a ta už tak „růžová“ není. Za prvé se zvyšuje dolní sazba daně z při-

vu, dětské pleny a samozřejmě i o dodávky tepla, o vodné a stočné, o vstupné na kulturu, o stravování ve školních jídelnách a mnohé další. Nemalou roli v rodinném rozpočtu jistě sehraje také souběžná reforma zdravotnictví. Platit se totiž bude za návštěvu lékaře, za léky i za pobyt v nemocnici. Ke změnám dojde i ve výši porodného, to klesne ze současných 17 760 korun na 13 000 korun, výše přípěvku na mateřské dovolené se bude odvíjet od její délky, přídavky na děti bude dostávat pouze rodina, která nepřesáhne 2,4násobku životního minima. V praxi to znamená, že pokud máte dvě děti ve věku 6 a 15 let, můžete s přídavky počítat jen tehdy,

nemáte-li vyšší příjem rodiny než 22 560 korun. V současné době ztrácí rodina s dvěma dětmi nárok na přídavky úplně, pokud je její čistý příjem 37 600 korun. Ke změnám dojde i v nemocenské. Zatímco dnes je nemocenská první tři dny ve výši 25 procent denního vyměřovacího základu, od ledna se první tři dny nebudou platit vůbec, od 4. do 30. dne nemoci bude zaměstnanec pobírat 60 procent, 31. až 60. den 66 procent denního vyměřovacího základu a od 61. dne 72 procent. Nově se zavádí i ekologická daň. Ta s sebou přinese zdražení uhlí a koksu přibližně o 10 procent, elektřiny asi o 1 procento, plynu o více než 30 haléřů za kubík. Rodinné rozpočty negativně ovlivní i nové, podstatně nižší odečty z daní za hypotéky, případně zánik společného zdanění manželů. „Potěšující“ může být ta část reformy veřejných financí, zvláště máte-li velký majetek, která osvobozuje od dědické daně i příbuzné v pobočné linii (sourozence, synovce, neteře, strýce, tety), totéž platí i u darovací daně. Další osvobození od daní se pak týká především Olga ŠEDIVÁ firem.

4

Školské odbory žádají zvýšit platy alespoň o pět procent Před prázdninami proběhla ve školách vlna peticí proti rozhodnutí vlády omezit v příštích třech letech přísun peněz do školství. Škrty v rozpočtu budou, jestliže je na podzim schválí sněmovna, znamenat snížení reálných platů zaměstnanců škol a školských zařízení. Celkem školské odbory posbíraly 64 524 podpisů. Vláda na stanovisko tisíců občanů reagovala naprostým nezájmem. Je přinejmenším slušností na dopis odpovědět. V případě peticí je to dokonce povinnost. Text petice s podepsanými petičními archy byl odevzdán 28. června vládě prostřednictvím Úřadu vlády. Podle zákona o petičním právu (§ 5 odstavec 3) je povinností státního orgánu, který petici při-

jal, cituji: „Její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal, anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.“ Českomoravský odborový svaz pracovníků školství se ani po urgenci žádné odezvy nedočkal. (Pozn. red.: Odpověď premiéra Mirka Topolánka přišla

až 29. srpna a přinášíme ji na straně pět.) „To je facka veřejnosti, to si přece vláda nemůže dovolit,“ rozčilují se lidé ve školách. „Vždyť to není jen náš názor, petici podepisovali i rodiče a další občané. Co si o tom máme myslet?“ Neklid, který byl ve sborovnách cítit už v závěru školního roku, roste. Učitelé patří mezi ty, jichž se čerstvě přijatá daňová reforma dotkne nejvíc. Navíc se jim platy v příštích třech letech nebudou v podstatě vůbec zvyšovat a jejich reálné příjmy díky inflaci dokonce klesnou. Míra trpělivosti pomalu přetéká. „Už přes rok vyjednáváme,

a nic se neděje,“ říká předseda ČMOS pracovníků školství František Dobšík. „Vláda zkouší, co vydržíme. Je to jen na nás – buď si to necháme líbit, nebo do toho půjdeme.“ Odborový svaz je od minulého týdne ve stávkové pohotovosti. Jejím cílem je přimět vládu podstatně zvýšit výdaje do školství a zabezpečit růst platů minimálně o 5 procent. Jestliže se to nepodaří, budou další akce směrovány k jednání poslanecké sněmovny, která o podobě státního rozpočtu na rok 2008, a tedy o množství peněz pro školy, rozhodne. Karla TONDLOVÁ

Zbavme se konečně strachu

To, že nám vláda na naši petici neodpověděla, mě hluboce urazilo, je to facka slušným občanům. Jsem přesvědčena, že náš svaz jiný krok udělat nemohl, vyhlášení stávkové pohotovosti je jediná cesta. Vyčerpali jsme už všechny možnosti. Vzhledem k tomu, jak se chová současná vláda, a vzhledem k velké vlažnosti ministerstva školství ani nemůžeme reagovat jinak. Teď mají proběhnout jednání s ministryní a podle toho, jak dopadnou, jak se vláda postaví k našim požadavkům, přijmeme opatření. Osobně si myslím, že nakonec bude stávka. Svým kolegům ze škol budu říkat, že je třeba zbavit se strachu, jinak padneme na kolena a je otázka, jestli se zvedneme. Jaký typ stávky bych volila? Předchozí stávky – ať už to byla

řetězová, nebo stávka, kdy učitelé neučili, ale v zásadě učili – se nakonec rozmělnily. Myslím si, že tentokrát bychom měli stávkovat buď den, nebo i dva dny. Školy by ale každopádně měly být uzavřeny. Zatím ještě nemůžeme stoprocentně říct, že se to povede – protože ředitelé jsou dnes velmi těsně a někdy až nezdravě zaháčkováni u zřizovatelů. Dopad protestu by ale měl být takový, že škola prostě nebude, že služba pro rodiče nebude zajištěna, a dospělí se budou muset o dítě postarat. Pokud se to dozvědí předem, neměl by to být problém. Když ředitel vyhlásí ředitelské volno kvůli havárii ve škole, také to nějak vyřeší. Záleží na tom, jak se k protestu budou stavět konkrétní učitelé ve školách. Je důležité i to,

nakolik přesvědčíme ředitele škol – oni jsou koneckonců také zaměstnanci, takže bychom do toho měli jít společně. Důvody k nespokojenosti učitelů určitě jsou. Kromě toho, že vláda ignorovala petici, je to i rozpočtové určení daní a především plánované přidání platů

pouze ve výši 1,5 procenta – to v zásadě znamená propad reálných mezd. Je to směšné, protože školství tak už vůbec není prioritou, ale dostává se někam úplně na okraj zájmu této vlády. Dagmar REGELOVÁ předsedkyně KROS Moravskoslezského kraje

Od 28. srpna je školství ve stávkové pohotovosti Sotva nový školní rok začal, ve školách se už diskutuje o stávkové pohotovosti a případné výstražné stávce. Nespokojenost je veliká. Nejde jen o daňovou reformu, jejíž dopady budou právě pro pracovníky regionálního školství velmi bolestivé. Jde o celkovou reformu veřejných financí, v jejímž důsledku budou platy zaměstnanců škol zmrazeny po dobou dlouhých tří let. Navíc hrozí, že jejich platy již nebudou garantovány státem, ale jednotlivými kraji.

O tom všem diskutovali představitelé Českomoravského odborového svazu pracovníků školství na jednání předsednictva svazu. Jeho výsledkem je rozhodnutí o vyhlášení stávkové pohotovosti. Hovořilo se nejen o dopadech reformy veřejných financí, ale i o důchodové reformě, kterou připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí. V některém z příštích čísel přineseme podrobnější analýzu možného vývoje. Určitě to bude zajímavé čtení, vždyť penze se týká každého z nás.

Školské odbory se soustavně věnují problematice bezpečnosti ve školách. Spolu s Českou školní inspekcí pracují na společném projektu, který má již první výsledky. Jak konstatovala ústřední školní inspektorka Olga Hofmannová, ředitelé škol si důležitost této oblasti uvědomují a bezpečnosti dětí i zaměstnanců se intenzivně věnují. Je potěšitelné, že ve školách se stává pouze deset procent ze všech dětských úrazů a že jejich počet neustále klesá. Témat k projednání bylo

podstatně více. I když se členové předsednictva sešli ještě v posledních prázdninových dnech, jejich setkání mělo výrazně pracovní charakter. Problémy, které byly před regionální školství postaveny, totiž podle nich vyžadují razantní řešení. Je čas přestat strkat hlavu do písku, začít jednat a své kroky dotáhnout důsledně až do konce. O tom, zda se to podaří, však svou aktivitou rozhodnou především sami pracovníci škol a školských zařízení. kt

5

anketa anketa anketa anketa anketa anketa anketa anketa Podpoříte stávkovou pohotovost? Byli byste ochotni jít i do ostřejších protestů? Jana KANTORKOVÁ, předsedkyně ZO ČMOS v základní škole ve Valašském Meziříčí: Stávkovou pohotovost bychom podle mě určitě podpořili, aspoň podle toho, jak jsme o tom hovořili s kolegy. Kolegům se samozřejmě nelíbilo, že se nikdo z politiků nevyjádřil k petici. Mám za to, že bychom jako sbor podpořili i stávku ve školách, kdyby na ni nakonec došlo. V červnu už jsme byli demonstrovat v Praze, a pokud by nakonec zvítězila varianta demonstrace, znovu bychom přijeli. Myslím si, že spousta kantorů si zaslouží lepší platy. Ono nejde o tu samotnou částku navíc, je velmi relativní, jestli má člověk hodně nebo málo peněz. Tím přidáním se ale symbolizuje

ohodnocení učitelské práce – když se učitel dětem opravdu věnuje, dělá nad rámec svých povinností a nedostane za to zaplaceno, není to v pořádku. Ve firmě přece dostane zaplaceno, když mu dá šéf zakázku navíc. Eva ŠABATOVÁ, předsedkyně ZO ČMOS v malotřídní škole v Ostrově u Lanškrouna: Do stávkové pohotovosti určitě půjdeme, myslím si, že ani ředitel proti tomu moc nebude. A co se týká případných tvrdších protestů, ani to nevylučuji. Pokud to budeme považovat za nevyhnutelné, budu se snažit své kolegy o tom přesvědčit. Já myslím, že je důvod k protestům. Už jen to, co říkala paní ministryně školství na nedávném sjez-

du školských odborů, mi stačilo – minimálně pasáž o tom, proč učitelé neprotestovali už dříve. Nejde o to, že by se učitelé neozývali. Oni se přece ozývali, ale možná ne příliš tvrdě – problém je v tom, že si vždy řeknou, že děti za to přece nemůžou, že by to neměly odnášet. Ve školství je hodně žen a ty to vždy vidí emocionálněji, nejen ze svého úhlu pohledu, ale i z pohledu žáků. Táňa KŘIVÁNKOVÁ, předsedkyně ZO ČMOS v základní škole v Chomutově: Zapojili jsme se do demonstrace, kterou pořádala konfederace odborových svazů, a myslím si, že i v té velké stávce bylo vidět, že nás školských pracovníků tam bylo

hodně. Přesto jsme se pak shodli na tom, že bychom šli i do tvrdších protestů. Mám za to, že také bude dobré, když protestovat budou samotní učitelé. I kdyby to mělo být přerušení výuky ve škole na dvě hodiny nebo i na den, řekla bych, že bychom do toho šli. Důvod ke stávce totiž určitě je. Jestliže nám přidají na platech 1,5 procenta, tak je to docela výsměch, to je, jako kdyby nedali nic. Pokud si političtí představitelé učitelů váží, váží si toho, že vzdělávají jejich děti, ať to dají najevo. Neříkám, že jsou na tom naši učitelé úplně nejhůře, ale ve srovnání s jinými zeměmi, například s Německem, Rakouskem či Slovenskem, není naše pozice dobrá. Zdeňka La SALA

Z odpovědi předsedy vlády na petici školských odborů

V samém závěru srpna, tedy až po vyhlášení stávkové pohotovosti a medializaci celého problému, dostal Českomoravský odborový svaz pracovníků školství odpověď předsedy vlády Mirka Topolánka na červnovou petici. Premiér Topolánek v ní vyslovil přesvědčení, že reforma veřejných financí je nezbytná. „Má-li být úspěšná,“ uvedl dále, „musí se do jisté míry dotknout i celého veřejného sektoru, jehož součástí je i oblast vzdělávání.“ Podle jeho informací by však tato reforma neměla znamenat přímo snižování výdajů na vzdělávání, jak školské odbory v petici uváděly. Jako mnohem reálnější dopad reformy veřejných financí pro oblast

školství očekává, že výdaje na vzdělávání porostou v příštích letech pomaleji, než tomu bylo v letech minulých. „I když ani já nemohu považovat budoucí pomalejší růst výdajů na vzdělávání za optimální vývojový trend,“ napsal Mirek Topolánek, „nemohu se přesto ztotožnit s názorem ČMOS PŠ, že by takovéto rozhodnutí vlády ČR znamenalo skutečně „vážné ohrožení úrovně a kvality vzdělávání, zejména v regionálním školství“.

Předpokládám, že i v podmínkách vymezených očekávanou reformou veřejných financí lze úroveň a kvalitu vzdělávání … nejenom udržet, ale lze ji nadále rozvíjet, minimálně v rozsahu reformy vzdělávání definované školským zákonem.“ Předseda vlády se vyslovil i k budoucímu vývoji úrovně odměňování zaměstnanců regionálního školství. Podle jeho slov lze, vzhledem k očekávanému demografickému vývoji, zcela realisticky počítat s tím, že i ve školách dojde k určité „přirozené“ úspoře počtu zaměstnanců stejně jako v letech minulých, a že tedy i učitelé a ostatní zaměstnanci škol do-

sáhnou vyššího meziročního nárůstu svých platů, než je ona minimální 1,5procentní hranice garantovaná státním rozpočtem. Očekává, že průměrný měsíční plat zaměstnanců by pak mohl meziročně růst o 2,5 až 3 procenta. „Z vládou ČR přijatých globálních strategických dokumentů k reformě veřejných financí nelze dopady této reformy do školství nijak blíže specifikovat. To bude možné až po sestavení konkrétního vládního návrhu státního rozpočtu, respektive rozpočtových výhledů na roky 2008 až 2010,“ uvedl na závěr Mirek kt Topolánek.

6

FOTO: Alena TUČÍMOVÁ

Příslušnost odborové organizace

Nový zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) používá ve vztahu k odborům novou terminologii – výraz „příslušný odborový orgán“ je do budoucna nahrazen univerzálnějším pojmem „odborová organizace“. Postavení a působnost odborových organizací upravují různá ustanovení nového zákoníku práce – například § 15, § 305, § 320, § 321, § 322 aj.

P

odle § 15 nového zákoníku práce jsou odborové organizace oprávněny vystupovat v pracovněprávních vztazích, včetně kolektivního vyjednávání, za podmínek stanovených zákonem nebo sjednaných v kolektivní smlouvě. Za odborovou organizaci v těchto případech jedná orgán určený jejími stanovami. Dosavadní právní úprava přiznává právo účasti na pracovněprávních vztazích odborovým orgánům (§ 18b zákoníku práce), což však není pojmově přesné, protože zástupcem zaměstnanců je odborová organizace, nikoli její orgán, a navíc tato úprava nereflektuje ani požadavky úmluvy MOP č. 87, o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat, a zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. V úmluvě MOP č. 87, která má podle čl. 10 ústavy přednost před zákonem, je jako jediná podmínka existence organizací pracovníků stanoveno podřízení se stanovám těchto organizací (čl. 2). Oprávnění k vypracování těchto stanov a dalších pravidel, jakož i svobodná volba svých zástupců, organizace své správy a činnosti a formulace svého programu náleží plně do kompetence organizace pracovníků (čl. 3). Jedním ze základních atributů svobody odborového sdružování, zaručeného i čl. 27 Listiny základních

práv a svobod, je tedy oprávnění odborové organizace svobodně a bez dalšího upravovat své vlastní záležitosti. Odborové organizace vznikají na základě zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, podle jehož ustanovení § 6 odst. 2 písm. d) musí i stanovy odborové organizace obsahovat ustanovení o orgánech sdružení, způsobu jejich ustavování a o určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení. Zejména s ohledem na výše uvedené byla proto v novém zákoníku práce zvolena nová terminologie, která však na dnešním faktickém stavu prakticky nic nemění. S ohledem na jednotnou terminologii je pojem odborová organizace používán s výjimkou § 320 v celém novém zákoníku práce. V praxi se pak ustanovení o odborových oprávněních budou týkat konkrétních odborových organizací působících u konkrétních zaměstnavatelů. Za odborovou organizaci, která působí u zaměstnavatele, je zcela nepochybně nutné, stejně jako doposud, považovat takovou odborovou organizaci, která má u zaměstnavatele své členy – jinými slovy, která vystupuje jako zástupce alespoň jednoho zaměstnance zaměstnavatele. Pokud jde o § 320, kde je v textu odstavců 1 a 2 zmiňována příslušná odborová organizace, jedná se zde

o výjimku odůvodněnou tím, že v tomto případě jde o oprávnění odborových organizací účastnit se legislativního procesu. Podle původně navrženého znění mělo jít o ústřední odborové organizace, což by ale bylo opět v rozporu se svobodou odborového sdružování (viz výše). I když úmyslem zákonodárce bezesporu bylo stanovit toto oprávnění pro nejvyšší odborové orgány, přesto i zde platí, že určení příslušných odborových organizací oprávněných k projednávání návrhů zákonů a návrhů ostatních právních předpisů bude záviset na struktuře odborového hnutí v České republice, bude tedy v dispozici odbo odborů samotných. Na základě výše uvedeného ři há í v úvahu ú h i pojetí odbopřichází rového svazu jako (příslušné) odborové organizace. S ohledem na to, že nový zákoník práce používá ve všech případech pouze pojem odborová organizace, zahrnuje toto označení samozřejmě i odborové svazy. Jak již bylo ale řečeno, v konkrétním případě bude vždy záležet na tom, zda má odborová organizace (tedy i svaz) k využití svých oprávnění právní titul. Tímto titulem je právě fakt, že v souvislosti s určitým zaměstnavatelem vystupují jako zástupci zaměstnanců tohoto zaměstnavatele, že u zaměstnavatele působí. Je samozřejmě možné, aby u zaměstnavatele takto působil i odborový svaz, to však jedině v tom případě, že ve svých stanovách připouští individuální členství ke svazu, a v konkrétním případě se tak stává

přímým zástupcem zaměstnanců. Za těchto podmínek náleží odborovému svazu působícímu u zaměstnavatele (u kterého má alespoň jednoho svého individuálního člena) všechna práva i povinnosti jakékoli jednotlivé odborové organizace, tedy také právo účastnit se bez dalšího kolektivního vyjednávání, vykonávat kontrolní pravomoci apod. Jestliže odborový svaz u zaměstnavatele působí pouze prostřednictvím své členské organizace (základní organizace), bude v souvislosti s kolektivním vyjednáváním, odborovou kontrolou a dalšími oprávněními záležet především na stanovách dotčeného svazu, jakým způsobem vztah mezi ním a jeho členy (základní organizací) upravují. V případě, že členské odborové organizace budou pouze organizačními jednotkami bez právní subjektivity, které se nemohou samy zavazovat, bude ke kolektivnímu vyjednávání oprávněn přímo odborový svaz. Obdobně i při výkonu odborové kontroly bude záležet na tom, jak jsou vzájemně vymezena oprávnění mezi svazem a jeho organizačními jednotkami. V případě členských odborových organizací s vlastní právní subjektivitou se odborový svaz bude moci kolektivního vyjednávání, případně odborové kontroly, účastnit na základě zmocnění uděleného členskou organizací. Zaměstnavatel má za těchto okolností povinnost akceptovat přítomnost zástupce odborového svazu ve svém podniku.

Základním atributem odborového sdružování je oprávnění svobodně upravovat vlastní záležitosti

Legislativní rada ČMKOS

Volno na přestěhování

V jakém rozsahu má být poskytnuto pracovní volno zaměstnanci v případě přestěhování?

N

ařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (předpis nabyl účinnosti dnem 1. ledna letošního roku), provádí výčet těchto překážek ve své příloze. V bodě 10 přílohy s nadpisem „přestěhování“ se stanoví: „Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na dva dny, při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení; jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s ná-

hradou mzdy nebo platu. Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 zákoníku práce.“ Tato překážka v práci je převzata s určitými změnami z dosavadní právní úpravy (nově se již nerozlišuje, zda jde o stěhování v rámci téže obce, nebo do jiné obce). Případný nárok na náhradu mzdy nebo platu má i tzv. domácí zaměstnanec (viz odkaz na § 317 zákoníku práce). Poskytnutí pracovního volna je nově podmíněno tím, že se jedná o zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení. Vít BERKA

7

zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady

Projekt Zdravé zuby přivádí do ordinací zubních lékařů malé školáky Ukazuje se, že zrušení povinných preventivních prohlídek zubů, které dříve pro děti zajišťovala škola, nebyl možná krok správným směrem. Ne všichni rodiče v sobě mají potřebnou zodpovědnost, aby pravidelně vodili své děti k zubaři. I proto je dobře, že již sedmým rokem pokračuje na prvním stupni základních škol projekt Zdravé zuby. Jde o komplexní celoplošný výukový program péče o chrup, který je určen k prevenci zubního kazu u dětí na prvním stupni základních škol. Jeho cílem je zlepšit zubní zdraví u dětí, a vytvořit tak předpoklady k zajištění zdravých zubů u dospělé populace. Projekt je podporován MŠMT, ministerstvem zdravotnictví a jeho odborným garantem je Výbor České společnosti pro dětskou stomatologii.

Co projekt nabízí

Výukový program Zdravé zuby obdržely poprvé všechny základní školy v roce 2000. Autoři programu průběžně připravují další metodické materiály, které opět obdrží všechny školy. V současné době program zahrnuje: odborný manuál pro učitele, metodickou příručku, pracovní listy pro žáky připravené s ohledem na věkové zvláštnosti dětí, diplomy pro žáky, metodické semináře pro pedagogy (ke konci loňského roku proběhlo 66 seminářů, které proškolily 2270 pedagogů), soutěž Zdravé zuby, šetření zubního zdraví dětí v pátých třídách a plakáty s tematikou Prevence úrazů zubů.

Soutěž Zdravé zuby

Cílem soutěže Zdravé zuby je přivést do stomatologických ordinací co nejvíc dětí mladšího

školního věku na preventivní vyšetření chrupu. To potvrdí stomatolog svým razítkem a podpisem do soutěžní karty, kterou pak děti pošlou na adresu P. O. Box 32, 770 10 Olomouc. Soutěžní karty dostávají školy podle počtu svých žáků na prvním stupni spolu se zásilkou Zdravé zuby vždy v prvním čtvrtletí každého školního roku. Úkolem pedagoga je tyto karty dětem rozdat a motivovat je k návštěvě stomatologické ordinace. Za posledních šest let přivedla soutěž do ordinací zubařů již 107 690 dětí mladšího školního věku.

Čistíme si zuby?

Čistíte si zuby dvakrát denně a zubního lékaře navštěvujete dvakrát ročně? Pak jste podle průzkumu Orbit klubu typickým českým pacientem. Unikátního průzkumu se zúčastnilo 25 tisíc pacientů. Statistické údaje hovoří o rozdílném vnímání kvality péče o zuby a používání dentálních prostředků zubní hygieny mezi ženami, muži a různými věkovými kategoriemi. Podle průzkumu navštěvuje svého zubního lékaře pravidelně dvakrát ročně 54 procent respondentů. Většinou se jedná o mladé lidi do 20 let a děti mladší 10 let. Populace ve věku od 20 do 50

FOTO: Petr MERTA

FOTO: Petr MERTA

let navštěvuje zubaře pouze jedenkrát ročně. Přitom ideální je navštěvovat svého stomatologa dvakrát ročně kvůli pečlivé prohlídce chrupu. A jak je to s čistěním zubů? Téměř tři čtvrtiny populace si zuby čistí dvakrát denně. Pětina žen si čistí zuby třikrát a vícekrát denně, zatímco stejný počet mužů si čistí zuby pouze jednou denně. Mladí lidé ve věku od 10 do 20 let mají sklon čistit si zuby pouze jedenkrát denně. Průzkum ukázal rozdíly v používání dalších prostředků zubní hygieny. Každé dva až tři měsíce mění svůj kartáček 73 procent dotázaných. Nejčastěji mění kartáček rodiče dětem ve věku do 10 let a dále ženy ve věku 30 až 44 let. Mezi nejoblíbenější doplňující prostředky zubní hygieny patří žvýkačky bez cukru (75 procent) a ústní voda (36 procent). Žvýkačky bez cukru snižují riziko vzniku zubního kazu o 40 procent. Zubní sklovina díky žvýkání lépe získá ztracené minerály, a tím brání vzniku zubního kazu.

Pomoc pojišťovny Partnerem projektu Zdravé zuby je Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, jelikož za své poslání považuje mimo jiné podporu prevence a zdravého životního stylu. V rámci programu rozšířené péče nabízí tato pojišťovna vedle příspěvků na očkování, na pobyt ve škole v přírodě, sportovní pomůcky, pobyt v solné jeskyni i balíček péče o chrup pro děti ve věku od 4 do 15 let za účelem prevence vzniku zubního kazu. Tyto příspěvky jsou hrazeny z Fondu prevence, nikoliv z veřejného zdravotního pojištění. Z uvedených informací je zřejmé, že i vaše škola se již pravděpodobně do projektu Zdravé zuby v uplynulých letech zapojila. Pokud ne, neváhejte. Zářivé úsměvy dětí za to jistě stojí. Kontakt: Lenka KUBRICHTOVÁ koordinátorka programu Tel.: 603 257 491 www.zdravezuby.cz Stranu připravila Zlata ŠŤÁSTKOVÁ

8 Jaký předpis určuje kvalifikační předpoklady? Jaké jsou kvalifikační požadavky pro vyučování na druhém stupni základní školy a který předpis to v současné době určuje? Kvalifikační předpoklady pro výkon práce učitele druhého stupně základní školy jsou stanoveny v § 8 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V tomto zákonném ustanovení je uvedeno: Učitel druhého stupně základní školy (1) Učitel druhého stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu a) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy, c) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy, d) studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů druhého stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy,

e) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo

NA VAŠE otázky

ODPOVÍDÁ Vít Berka f) podle § 12 jen pro výuku cizího jazyka. (2) Učitel druhého stupně základní školy, který vzdělává ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele, nebo b) vzděláním stanoveným pro učitele druhého stupně základní školy podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální

pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku.

Potvrzení přijetí žádosti o výpověď Zaměstnanec podal písemnou žádost o ukončení pracovního poměru výpovědí. Je povinností zaměstnavatele zaměstnanci písemně sdělit, že výpověď přijímá a že jeho pracovní poměr končí k určitému dni? Rozvázání pracovního poměru výpovědí upravuje § 50 a násl. zákoníku práce. Výpověď je jednostranným právním úkonem a tímto způsobem může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná (§ 50 odst. 1 zákoníku práce). Účinnosti nabývá výpověď dnem jejího doručení. Výpovědní doba pak začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce, který následuje po jejím doručení, a končí posledním dnem měsíce, v němž doběhne výpovědní doba. Účinky podání výpovědi vyplývají přímo ze zákona a zaměstnanec ani zaměstnavatel nepotvrzují, že výpověď přijali. V případě, že by účastník pracovního poměru, který dal výpověď, ji chtěl odvolat, mohl by tak učinit pouze s písemným souhlasem druhého účastníka. K tomu, že zaměstnanec podal „žádost o ukončení pracovního poměru výpovědí“, lze uvést, že není správné výpověď formulovat jako žádost. Jak bylo uvedeno, výpověď je jednostranným právním úkonem a její účinky nastávají bez ohledu na to, zda s ní druhá strana souhlasí či nesouhlasí. Nejde tedy o situaci, že by adresát výpovědi měl či neměl vyhovovat nějaké žádosti.

Kdy se změní nálada ve sborovně?

N

ebývá zvykem, aby ředitel Macháček zamířil přímo do kabinetu k češtináři Hromádkovi. Většinou si své kolegy zve do ředitelny, kde s nimi projednává vše potřebné. „Víš, Václave, přišel jsem za tebou, abych se poradil,“ začal docela opatrně. „Učíš v naší škole hodně let. Kolegové si tě váží. Máš autoritu a zkušenosti. Zdá se mi, že ve sborovně už není nálada jako dřív. Méně se spolu bavíme, spíš se míjíme. Dříve jsme se rádi scházeli po škole. Dnes všichni utíkají domů, sotva jim skončí poslední hodina. Práci mimo třídu se obloukem vyhýbají. Dělá mi to velké starosti,“ svěřuje se ředitel. „Máš pravdu. Z našich vztahů se vytratila vstřícnost. Ochota dělat něco navíc. Každý si plní pouze to, co musí. Divíš se? Možná nám schází smysl vlastní práce. Proto se raději uzavíráme ve svých kabinetech,“ po chvilce se odmlčí Hromádka a sepne ruce pod bradu. „No právě. Mám pocit, že nás trápí ještě důležitější problémy,“ opatrně ho přeruší Macháček. „Nejhorší je, že nevidíme kolem sebe žádnou promyšlenou koncepci a perspektivu. Ubývá nám žáků. Varovně se snižují úvazky. Mluví se o propouštění. Nikdo neví, jaké studijní obory budou potřebné za pět let. Ministerstvo tlačí na zvyšování počtů žáků v gymnáziích. Učební obory přehlíží. Kdo bude za pár let ovládat řemesla? Na vysokých školách studují naši neprospívající žáci, kteří sotva zvládnou maturitu. To je zkvalitňování školství? Naši žáci jsou stále agresivnější. Odmítají se učit. Vyhýbají se povinnostem. Kdo to chce slyšet? Divíš se, že se kolegové už raději k ničemu nevyjadřují? Co mohou svým hlasem ovlivnit?“ dost vzrušeně rozvádí svou úvahu Hromádka. „Jenže co s tím?“ bezradně se ptá Macháček a utírá si pot na čele. „Sám spolehlivou odpověď neznám. Školství postrádá moderně fungující a spolehlivý systém. Učitel nemá potřebnou jistotu a perspektivu. Nikdo se ho nezastane! Moc dobře to ví. Vláda má jiné priority než vzdělání. Učitel stojí pořád v předklonu. Lékaři by si nikdy nenechali líbit to, co léta mlčky snášejí učitelé. Stávkovali by. Neordinovali by,“ trošku nazlobeně argumentuje Hromádka. „Docela tvrdá slova, Václave, nemyslíš? Jenže mám pocit, že by je více měli znát všichni ti, kteří rozhodují o našem školství,“ ukončuje svou přátelskou hospitaci Macháček. „Až se vzdělávání stane nejdůležitější prioritou společnosti, pak se možná všichni dočkáme příznivější atmosféry nejen v naší sborovně, ale v celé společnosti,“ suše doplňuje Hromádka. Roman KANTOR

9

Výlet se nám opravdu vydařil K

oncem školního roku se naše děti z Mateřské školky Máj společně s dětmi ze Základní školy speciální pro žáky s více vadami v Novém Jičíně vydaly na výlet. Cílem byly tenisové kurty na Skalkách. Celý program jsme zaměřili na získání nových sociálních zkušeností a dovedností intaktních dětí s dětmi hendikepovanými. Naše děti jsme během předchozího měsíce seznamovali s tím, že mezi námi

J

marnotratně hýří paletou barev, láká k výletům do romantických zákoutí, v čistém a zdravém vzduchu nabízí poutavé výhledy, které už navždy očarovaly nejednu duši. Velikost a krásu kraje pod Pradědem poznáte na svých toulkách kolem Bělokamenného potoka, Holubích studánek i na desítkách a stovkách dalších míst. Při svých cestách se setkáte s lidmi různých profesí: lesáky, stavbaři, učiteli i dalšími – prostě jesenickými lidmi, kteří mají svůj rázovitý charakter, osobitou mluvu, člověčenství. Ti všichni milují tento idylický kraj klidu, pohody

FRAUS

Ilustrovaný tematický slovník německo-český

vyústěním snah obou škol o společnou spolupráci v rámci sociální interakce. Počáteční ostych dětí obou skupin rychle vystřídalo společné dovádění všech. Neobvyklá akce velmi obohatila zúčastněné o praktickou zkušenost, že mezi dětmi nejsou žádné bariéry, a všichni bychom si z nich mohli vzít příklad. G. MERENDOVÁ, MŠ Máj – Nový Jičín, H. HOUŠKOVÁ, ZŠ speciální pro žáky s více vadami – Nový Jičín

Exod v Jeseníkách

eseníky – nejvyšší pohoří Moravy – nenavštívíte jen jednou. Po první návštěvě se vrátíte a každým rokem budete objevovat Jeseníky nové, krásnější. Stane se z vás skromný poutník po zdejších stezkách i zákoutích, zalíbí se vám vážný ráz zdejší přírody a vy si tento kraj zamilujete. V přehledu základen Exod byly i letos, jako každoročně, základny v Jeseníkách, které nás zavedly do drsné oblasti Jeseníků. Tuhé zimy, kouzelná období jarního probuzení, krátká a nepříliš teplá léta – a potom nádherný, teplý a suchý podzim, ve kterém příroda

K

žijí i osoby se zdravotním postižením, které potřebují nejen pomoc, ale i pochopení a prostor pro svou realizaci, nikoliv soucit. To nakonec podpořil výlet se společným opékáním a nadšenou zábavou všech dětí. Mimochodem, tímto bychom chtěli poděkovat tenisovému klubu Skalky za poskytnutí veškerého zázemí. Výlet byl každopádně snadným a přirozeným způsobem seznámení dětí, nejlepším

Znáte je?

a míru, kraj, který nám oplácí naši lásku tím, že v něm všichni nalézáme zasloužený odpočinek po práci a načerpáme novou sílu, ozdravení a posílení k pracovním dnům našeho denního života. Při poznávání Hrubého a Nízkého Jeseníku můžete navštívit nejen hrady, zámky, ale i mechová jezírka, vodopády, jeskyně a další zajímavá místa. Nejvyšší pohoří Moravy je drsné a krásné. Ta krása se však nepodbízí. Musíte ji hledat a objevit. Pak se vám náš kraj odmění nezapomenutelnými dojmy, pro které si jej zamilujete.

Více než slovník – to by mohlo být základní motto nového Ilustrovaného tematického slovníku německočeského, který vydalo nakladatelství Fraus. Slovník je totiž jedinečnou kombinací překladového a tematického slovníku s encyklopedií. Více než 80 tisíc cílevědomě vybraných aktuálních hesel, 110 tisíc významů, přes 160 tisíc překladů, 180 tisíc gramatickolexikálních a frazeologických bloků speciálně vytvořených pro potřeby českých studentů. Studenti uvítají bezpochyby i bloky věnované reáliím německy mluvících zemí či výslovnost slov cizího původu.

Jan BERAN, Vrbno

Novinář bojující za školství

arel Havlíček Borovský je považován za zakladatele českého politického novinářství. V jeho intencích byl i významným bojovníkem za lepší a kvalitnější české školství. Patřil k prvním, kteří veřejně vystoupili s požadavkem, aby učitelé měli vysokoškolské – tehdy se ovšem říkalo akademické – vzdělání. Zdůvodňoval to tím, že zatímco lékař, dříve než smí předepsat prášek na uvolnění břicha, musí vystudovat gymnázium a univerzitu,

tak budoucímu učiteli stačí, když se rovnou z pastvy přihlásí do učitelského ročního kurzu. Výraznou nadčasovost Havlíčkova moderního požadavku můžeme dnes porovnávat s tím, že teprve o dvacet let později byla učitelům zákonem nařízena příprava na nově zřizovaných čtyřletých učitelských ústavech s maturitou. Havlíček si ale uvědomoval také to, že učitelé by měli být i odpovídajícím způsobem odměňováni. Jeho slova, že

„pokavade budou v obcích lépe odměňováni pěstitelé koní než pěstitelé dítek, nebudou obce kvésti“, je ovšem zapotřebí správně interpretovat. V jeho době totiž „pěstitel koní“ nebyl jen tak někdo! Býval nejen dobře odměňován, ale měl i značnou společenskou prestiž. Vyplývalo to z toho, že pěstoval koně pro erár. Stát, který koně vykupoval, je potřeboval především pro armádu. A co by byla v 19. století armáda bez koní a co monarchie bez armády?

Obzvláště když samotný císař nacházel v armádě s krásnými koňmi zalíbení! Karel Havlíček Borovský patřil i k velkým příznivcům založení první české průmyslové školy. Nejenže napsal zásadní článek Potřebnost průmyslové školy české, ale organizoval i peněžní sbírku na její činnost. V novinách pak pravidelně otiskoval jména všech, i těch nejdrobnějších dárců. Až do doby, kdy byla sbírka úředně zakázána. František MORKES

10

Regionální školství v číslech – Moravskoslezský kraj Na začátku nového školního roku dokončíme seriál o specifikách základního a středního školství v jednotlivých krajích. Na zajímavé informace se může vedle Moravskoslezského kraje těšit i kraj Jihomoravský, Olomoucký a Vysočina. Seriál vychází z elektronické publikace Profily krajů, jejíž vydání je součástí projektu Kvalita I. Ten je podporován z Evropského sociálního fondu a zachycuje období pěti školních roků: 2000/2001 až 2004/2005.

Rozložením žáků navštěvujících různé druhy středních škol se Moravskoslezský kraj odlišoval od průměru České republiky. Nejmenší podíl žáků navštěvoval gymnázia (šestý nejnižší podíl ze všech krajů), naopak více žáků bylo na středních odborných učilištích, přesto šlo až

Počet žáků a ped. pracovníků na SOŠ v období 2000/01 – 2004/5 (rok 2000/01 = 100 %) 114% 112%

žáci

ped. pracovníci

žáci – ČR

ped. pracovníci – ČR

110% 108% 106% 104% 102% 100%

o sedmou nejvyšší hodnotu mezi kraji. Podíl žáků docházejících na střední odborné školy odpovídal celostátnímu průměru. Konkrétně navštěvovalo gymnázia 25,3 procenta žáků, střední odborné školy 39,6 procenta žáků a střední odborná učiliště 35 procent žáků.

Gymnázia V Moravskoslezském kraji byl ve školním roce 2004/2005 průměrný počet gymnázií na 1000 žáků (pátá nejnižší pozice) a mírně podprůměrný počet tříd na 100 žáků. Ve sledovaném období vzrostl počet gymnázií o jednu školu a počet tříd se zvýšil o 21. Stejně jako v ostatních regionech České republiky došlo i v Moravskoslezském kraji mezi školními lety 2000/2001 až 2004/2005 k nárůstu počtu žáků studujících na gymnáziích. Z hlediska mezikrajského srovnání byl nárůst počtu žáků na gymnáziích pátý nejvyšší (o 4,5 procenta). Kromě nárůstu počtu žáků se zvýšil i počet pedagogických pracovníků v gymnáziích. Při mezikrajské komparaci zaujal Moravskoslezský kraj v navýšení počtu pedagogů rovněž pátou nejvyšší pozici (rovněž zvýšení o 4,5 procenta), hodnota byla v tom-

Karlovarský

Vysočina

Jihočeský

Středočeský

Jihomoravský

Pardubický

Liberecký

Ústecký

Královéhradecký

Olomoucký

96%

Zlínský

98% Plzeňský

Počet základních škol na 1000 žáků byl v Moravskoslezském kraji po Praze a Ústeckém kraji třetí nejnižší. Za uplynulé období navíc došlo k dalšímu rušení základních škol, a to rychlejším tempem, než byl průměr České republiky. Bylo zrušeno přibližně 10 procent škol (největší procentuální pokles počtu škol spolu s Ústeckým krajem) a téměř 12 procent tříd. V absolutním měřítku tyto hodnoty představovaly úbytek 46 škol a 746 tříd. Ve sledovaném období došlo ve všech krajích k poklesu počtu žáků i pedagogických pracovníků. V Moravskoslezském kraji byl pokles počtu žáků v základních školách ve srovnání s ostatními regiony čtvrtý nejvyšší. Poklesu počtu žáků odpovídal i pokles počtu učitelů, který byl rovněž nadprůměrný a z pohledu mezikrajského srovnání rovněž čtvrtý nejvyšší. Podíly žáků učících se cizí jazyky se v Moravskoslezském kraji odlišovaly od průměru. Hodiny anglického jazyka navštěvovalo 59,5 procenta žáků, což je o necelých 6 procentních bodů vyšší hodnota než celostátní průměr, a pro popisovaný region to představovalo třetí nejvyšší umístění v mezikrajském srovnání. Německý jazyk se naproti tomu učil nižší podíl žáků, než byl průměr republiky (necelých

to případě srovnatelná s průměrem Česka. Z tohoto důvodu byl pak počet žáků na jednoho pedagogického pracovníka v Moravskoslezském kraji vyšší než celostátní průměr. Více než jeden cizí jazyk se v gymnáziích v Moravskoslezském kraji učilo více než 85,5 procenta žáků, což představovalo nadprůměrnou hodnotu. Nejčastěji žáci volili anglický jazyk (v 99 procent případů) a z hlediska mezikrajské komparace přinesla tato hodnota danému regionu druhou příčku. Naproti tomu výuka německého jazyka probíhala u 53,5 procenta žáků, což byla hodnota výrazně podprůměrná, dokonce nejnižší v mezikrajském srovnání. Za zmín-

Střední školy

Praha

Povinná školní docházka

15,5 procenta oproti 20 procentům). Tato hodnota byla třetí nejnižší ze všech krajů. Podíl žáků, kteří zakončovali základní školu na víceletých gymnáziích, činil necelých 8 procent, což Moravskoslezskému kraji vyneslo čtvrtou nejnižší příčku v mezikrajském srovnání.

Moravskoslezský

Moravskoslezský kraj je nejlidnatějším krajem v České republice s druhou největší hustotou zalidnění, přesto zaznamenal největší pokles populace ze všech regionů. Sledovaný region je třetím „nejmladším“ krajem v republice, přičemž průměrný věk dosáhl v roce 2004 hodnoty 38,8 roku (průměr republiky byl 39,5). Z hlediska socioekonomických ukazatelů se Moravskoslezský kraj potýká s problémy charakteristickými pro tradiční průmyslové regiony. Úroveň vzdělání je ve srovnání s ostatními kraji nízká, největší počet mužů a žen dosáhl středního odborného vzdělání bez maturity. Míra ekonomické aktivity je v mezikrajském srovnání nejnižší (75,5 procenta). Zde je však nutno podotknout, že kromě Prahy zaznamenal tento ukazatel poměrně malé rozdíly. Třetím negativem je vysoká míra nezaměstnanosti, která přesahuje celostátní průměr o 5,5 procentního bodu. Vůbec nejvyšší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána u vyučených absolventů s maturitou i bez maturity a absolventů středních odborných škol.

ku stojí výuka ruského jazyka, kterou zvolilo téměř 7 procent žáků, přičemž tato hodnota byla v mezikrajském srovnání nejvyšší.

Střední odborné školy V Moravskoslezském kraji se ve školním roce 2004/2005 nacházel třetí nejnižší počet středních odborných škol na 1000 žáků. Jako v jediném ze všech regionů byly v Moravskoslezském kraji zřízeny ve sledovaném období 3 nové střední školy. V počtu tříd na 100 žáků se Moravskoslezský kraj pohyboval na průměrné úrovni celé republiky. Ve většině krajů se počet tříd zvýšil, popřípadě nezměnil. Největší zvýšení vykázala Praha (97 tříd) a Moravskoslezský kraj (86 tříd). Kromě nově vzniklých škol se stávající školy většinou zvětšovaly, protože nárůst počtu tříd výrazně převyšoval počet nově zřízených škol. Zvýšení počtu škol i tříd plně korespondovalo s nárůstem počtu žáků a pedagogických pracovníků. V Moravskoslezském kraji se počet žáků ve SOŠ zvýšil dokonce nejvíce (o 10 procent) ze všech krajů. Nárůst počtu pedagogických pracovníků byl pak po Plzeňském kraji druhý nejvyšší (o 9,5 procenta). Jak zvýšení počtu

žáků, tak i navýšení počtu pedagogů v kraji bylo nadprůměrné vzhledem k úrovni republiky. Ve středních odborných školách se vyučoval anglický jazyk u 84 procent žáků, jejich podíl byl v rámci republiky nadprůměrný (druhý nejvyšší podíl mezi kraji). Podobně, i když ne tak výrazně jako u gymnázií, byla výuka německého jazyka podprůměrná (téměř 54 procenta) oproti celostátní úrovni (šestá nejnižší pozice). Ve srovnání s ostatními regiony byl v Moravskoslezském kraji shledán druhý nejvyšší podíl (4,5 procenta) žáků navštěvujících hodiny ruského jazyka.

Střední odborná učiliště V Moravskoslezském kraji byl zaznamenán druhý nejnižší počet středních odborných učilišť na 1000 žáků, který se pohyboval pod celostátním průměrem. V počtu tříd na 100 žáků vykázal kraj čtvrtou nejnižší hodnotu. V Moravskoslezském kraji se nacházela SOU spíše větší velikosti s většími třídami. Ve sledovaném období došlo ke zrušení 4 učilišť. Počet žáků se zvýšil o 1 procento, což z hlediska mezikrajského srovnání znamenalo čtvrtou nejvyšší pozici. Naproti tomu počet pedagogů se výrazně snížil (o 7 procent), přičemž tato hodnota byla hluboko pod republikovým průměrem. Přes tyto změny byl ukazatel počet žáků na jednoho pedagogického pracovníka ve středních odborných učilištích v Moravskoslezském kraji po celé sledované období nižší než v průměru celé republiky. Stejně jako u předchozích druhů středních škol vykázala výuka anglického jazyka ve středních odborných učilištích nadprůměrnou úroveň (opět druhý nejvyšší podíl), naopak výuka německého jazyka byla podprůměrná (se Zlínským krajem druhý nejnižší podíl). Podle výsledků mezinárodního šetření PISA měli žáci v Moravskoslezském kraji třetí nejnižší sociální, ekonomický a kulturní status mezi všemi kraji. Do školy však chodí žáci z tohoto regionu poměrně rádi, neboť k ní mají čtvrtý nejlepší vztah ve srovnání se svými vrstevníky z ostatních krajů. Aspirace jak na vzdělání, tak na zaměstnání jsou nižší než republikový průměr. Rovněž ve výsledcích v testech matematické, přírodovědné, čtenářské gramotnosti a při řešení problémových úloh obsadili žáci z Moravskoslezského kraje nejnižší příčky v mezikrajském srovnání. Lucie KELBLOVÁ, Lucie MOKRÁ

11

Jak na osobnostní a sociální výchovu? Metodiky OSV na internetu Školení pro učitele a učitelské sbory Prezentace metodik u Vás na škole v Praze zdarma (ZŠ a G do prosince 2007) Zajímá Vás, jak komunikovat se žáky a vést je k sebereflexi, sebeovládání a samostatnosti? k dodržování pravidel chování ve třídě? k přemýšlení o hodnotách a etickému jednání? k tomu, aby se dokázali efektivně učit? ke stmelení skupiny a dobrým vztahům? Projekt Odyssea, tel. 266 611 025, [email protected]

www.odyssea.cz

Tento inzerát je uveřejněn v rámci projektu Zavádění osobnostní a sociální výchovy do školních vzdělávacích programů základních škol a nižších stupňů osmiletých gymnázií v Praze. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy. Realizátorem projektu je občanské sdružení Projekt Odyssea.

inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce

Ex

lti

er

2.0

FRAUS

ILUSTROVANÝ

eck

tels

raus tví F

-něm

da

ý,

mu

německo-český • česko-německý CD-ROM

kla

www.fraus.cz

, Plzeň 2006. Všec h

cko-český / česko

or

STUDIJNÍ SLOVNÍK

Na

PRO STUDENTY STŘEDNÍCH ŠKOL

pl

AKCE TRVÁ OD 1. 9. 2007 DO 31. 10. 2007 VE VYBRANÝCH KNIHKUPECTVÍCH

©

BA

N

K

SLEVOVÝ KUPÓN

o í sl

na p rá

vník

něme

CDR 004

en

ijn ud st ý an

az

®

a.

98/XP SP2/2000 SP3/2003

ov

hr

pro MS Windows

vy

®

va

multiBANK Explorer 2.0

us

ilu

✂

-20%

NA VYBRANOU SLOVNÍKOVOU PRODUKCI NAKLADATELSTVÍ FRAUS

Fra

AKCE

PRO STUDENTY STŘEDNÍCH ŠKOL

st

r

-20% pl

or

2.0

FRAUS

ILUSTROVANÝ

ství

lick

tel

Fraus

-ang

da

ý,

mu

lti

anglicko-český • česko-anglický CD-ROM

kla

www.fraus.cz

o í sl

na p rá

vník

anglic

CDR 003

en

ijn ud st ý

az a.

an

hr

ov

vy

98/XP SP2/2000 SP3/2003

va

multiBANK Explorer 2.0 pro MS®Windows®

www.fraus.cz

, Plzeň 2006. Všech

Fra

seznam vybraných knihkupců na

www.fraus.cz

us

ilu

st

r

předplatné týdeníku školství Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství, Senovážné nám. 23, 110 00, Praha 1. Účast v databázi předplatitelů Týdeníku Školství není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.

OBJEDNACÍ LÍSTEK* Objednávám ........................ předplatné Týdeníku Školství.

✂

ko-český / česko

er

STUDIJNÍ SLOVNÍK

Na

BA

N

K

Ex

seznam knihkupectví a více informací o akci k nalezení na ©

Předkladatel tohoto kupónu má nárok na dvacetiprocentní slevu na slovníkovou produkci Nakladatelství Fraus ve vybraných knihkupectvích v České republice. Seznam knihkupectví je k nalezení na www.fraus.cz. Akce trvá od 1. 9. 2007 do 31. 10. 2007. Slevové kupóny lze kopírovat.

DIVADLA A MUZIKÁLY

NABÍDKA VSTUPENEK M U Z I K Á LY : Golem, Angelika, Limonádový Joe, Elixír života, Noc na Karlštejně, Zpívání v dešti, Producenti, Bídníci, Miss Saigon, Jekyll a Hyde, Láska je láska, Jack Rozparovač, Jesus Christ Superstar, Dáma s kaméliemi, Tři mušketýři

O P E R E T Y:

Jméno – název odběratele: ..................................................

Netopýr, Čardášová princezna

.............................................................................................

D I VA D L A :

Adresa: ..................................................................................

Metro, Radka Brzobohatého, U Hasičů, Jezerka, Palace, Bez zábradlí, Fidlovačka Předvánoční koncerty v Emauzích a na Žofíně

............................................PSČ dodací pošty: .................. E-mail: .................................................................................

DOPORUČUJEME: Středověk na vlastní kůži – Dětenice

Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):

Podpis (u organizace razítko): ............................

TÝDENÍK

* Určeno jen pro zcela nové předplatitele !!!

w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z

Číslo 25

5. září 2007

Datum: .............................

Minimální objednávka 10 vstupenek na jedno představení. Zájemcům pošleme bližší informace. Pražská herecká společnost tel.: 271 732 341 Benešovská 32 fax: 272 730 323 101 00 Praha 10 [email protected]

Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 780 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.