KRÁSNÁ OBEC 2013
strategická konference k urbánní politice a významu veřejných prostranství
23. května 2013 v Jindřichově Hradci Sborník
KRÁSNÁ OBEC 2013
v Jindřichově Hradci Vydavatel: Národní centrum regionů, s.r.o. Adresa: Panská 361/13, 602 00 Brno Kontaktní osoba: Jiřina Nehybová,
[email protected] Autor: Kolektiv autorů Jazyková úprava: Mgr. Pavlína Dočkalová Grafické zpracování: Petr Hanzlík Vydáno v červnu 2013 ISBN 978-80-260-4506-9 Za odbornou úroveň příspěvků odpovídají jednotliví autoři.
KRÁSNÁ OBEC 2013
OBSAH Krásná obec 2013..........................................................................................................................................................4
Výzvy pro města: evropské strategie, místní podmínky a občanská participace .............................5 Zapojování veřejnosti zlehka z praxe ..................................................................................................................6
Veřejná prostranství v územně plánovací dokumentaci a dalších rozvojových dokumentech...... ............................................................................................................................................................................................10
Může archeologie napomoci učinit obec krásnější?: tematická přednáška s informacemi
o období od 13. po 20. století.................................................................................................................................12
v Jindřichově Hradci
KRÁSNÁ OBEC 2013
Krásná obec 2013 Ve čtvrtek 23. května se od ranních hodin plnil konferenční sál Muzea Jindřichohradecka zástupci měst a obcí, akademické obce a neziskových organizací. Úderem půl desáté byla Jiřinou Nehybovou, ředitelkou Národního centra regionů, zahájena konference Krásná obec 2013. Jak již název napovídá, akce se soustředila na problematiku urbánní politiky měst a obcí, významu veřejných prostranství vč. prvků zeleně, dětských hřišť a bezbariérového přístupu. Po skončení odborného programu byla pro hosty přichystána komentovaná prohlídka městem a společenský večer s tombolou. Věříme, že tento sborník, jako kvalitní odborný výstup, bude nejen příjemnou vzpomínkou, ale také využívaným zdrojem informací. Děkujeme všem vystupujícím za příspěvky. tým Národního centra regionů http://narodni-regiony.cz/
v Jindřichově Hradci
KRÁSNÁ OBEC 2013
Výzvy pro města: evropské strategie, místní podmínky a občanská participace RNDr. Roman Matoušek, Ph.D. Tajemník Geografické sekce - Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy v Praze Na evropské úrovni se dlouhodobě diskutují vize budoucího vývoje měst a hodnoty, na kterých by měl být založen. Obecný cíl uvádí strategie Evropa 2020, která zdůrazňuje: • • •
v Jindřichově Hradci
Chytrý růst (založený na technologických i sociálních aspektech) Udržitelný růst (růst zachovávají zdroje pro rozvoj dalších generací) Inkluzivní růst (nevytvářející sociální nerovnosti)
Jedná se o tři dimenze jediného cíle, které nelze řešit odděleně, ale právě ve vzájemné provázanosti. Rozvoj krásné obce nemůže být chytrý, ale zároveň vylučující (např. pro seniory nebo obyvatele s nižším vzděláním). Pro naplňování cílů Evropy 2020 na místní úrovni není možné vytvořit jednoduchou šablonu. Aktivity měst a obcí musí vždy vycházet z posouzení místních podmínek a problémů. Důležitou součástí je participace občanů – uspokojení jejich potřeb a řešení problémů, na které upozorňují, nebo využívání jejich nápadů. Zohlednění podnětů občanů získaných v anketách, veřejných diskuzích, u kulatých stolů nebo jinými cestami přispívá k přijetí lepších rozhodnutí. Doporučení a zdroje: Roman Matoušek: „Diskuze ukázala, že zapojení občanů do správy měst a obcí není jednoduché. Vyžaduje podporu vedení obce a dlouhodobou aktivitu a komunikaci, je proto vhodné začít s podporou zkušených mediátorů. Dlouhodobě se totiž spolupráce, budování důvěry a sociálního kapitálu pozitivně odráží na rozvoji měst a obcí. Rozhodování o úpravách a rekonstrukcích veřejných prostor je příležitostí, kdy by mohlo zapojování občanů začínat.“ Zásady urbánní politiky ČR jsou např. popsány zde: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Regionalni-politika/KoncepceStrategie/Zasady-urbanni-politiky
KRÁSNÁ OBEC 2013
Zapojování veřejnosti zlehka z praxe Ing. Dagmar Smrčinová, Ph.D. projektová manažerka města Dobříš Města i soukromé subjekty jsou v posledních letech často postaveni před otázku, zda projekt navrhnout a realizovat ve spolupráci s veřejností anebo bez ní. Která cesta je vhodnější?
v Jindřichově Hradci
KRÁSNÁ OBEC 2013
Pro zapojení veřejnosti existuje několik způsobů a mnoho forem jak je realizovat. Uvádím zde pouze 3 z nich, v konkrétních příkladech. Nejčastěji je důležité zodpovědět na otázku, zda řeším konkrétní téma, které je nutné vydiskutovat a zjistit názory různých stran – diskuze, či mě zajímá obecný názor na všeobecné zadání.
a) DISKUZE je možná v širokém plénu diskuzního setkání (od 30ti osob) či u kulatého stolu (do 30ti osob). Výhoda diskuzního setkání: Lidé mají možnost vyslechnout názory všech, odpovídat na dotaz i klást otázky.
Výhoda kulatého stolu: Lidé mají větší příležitost dostat se ke slovu, snáze se domluví či udrží směr diskuze. Při vhodně zvolené sestavě účastníků (zástupci různých skupin a názorů) je velmi snadné dopracovat se kvalitních výstupů. Většinou nebývá otevřen široké veřejnosti.
v Jindřichově Hradci
Nevýhoda diskuzního setkání: Udržet diskutující v mezích diskuze (nepřekřikovat se, nezdržovat okrajovými tématy či potřebou „se vymluvit“) a usměrňovat diskuzi i občany. Nevýhoda kulatého stolu: Omezená skupina názorů, většinou závislá na způsobu výběru a oslovení účastníků. Při špatném nastavení mohou účastníci zanevřít na tento postup jednání.
Nutnosti diskuzního setkání: Kvalifikované vedení nezávislou osobou; přítomnost odborníků a expertů na diskutované téma pro možnost okamžité reakce; starosta či jiná významná osobnost by neměla být při diskuzi před lidmi, ale spíše jedna z osob v sále, která naslouchá.
Nutnosti kulatého stolu: Kvalifikované vedení, rovnoměrné rozložení všech zástupců rozličných názorů, prostor pro možnost vyjádřit se opravdu všem (introvert i extrovert) obdobnou měrou. Eliminovat snahy manipulace či obav z dominantní osoby. b) Případně, zda mě zajímá názor občanů, se kterým mohu dále pracovat, a není úzce zaměřen. Zde je většinou vhodnější zaměřit se na SETKÁNÍ U PRACOVNÍCH STOLŮ (cca 4 – 8 stolů po 5 – 10ti osobách).
KRÁSNÁ OBEC 2013
Výhoda pracovních stolů: Každý stůl tematicky probírá dílčí téma, občané mají větší příležitost se dostat ke slovu a přímo diskutovat se svými spolustolovníky. Nedochází k přeskakování mezi tématy a „rozmělnění“ diskuze v nesourodý celek. Nevýhoda pracovních stolů: Nutnost odborníka u každého tematického stolu (více osob, které budou na setkání za organizátora účastni), každý stůl si musí udržet vlastní disciplínu a musí mu být dobře vysvětleno, jak toho dosáhne, jaké jsou cíle jejich práce. Občané neslyší argumentace z jiných oblastí. Nutnosti pracovních stolů: Zajistit materiál a srozumitelné podklady pro každý tematický stůl. Mít dostatečně velký prostor, také prostor pro představení výstupů každého pracovního stolu ostatním.
Zajímavé je zaměřit se na setkání s dětmi. Zejména s dětmi ze 4 – 6 třídy, které velmi dobře zají prostředí, ve kterém žijí. Stručný přehled načasování:
v Jindřichově Hradci
cca 2 měsíce předem
Příprava setkání (termín, místo, účel, cíle); Oslovení facilitátora, který s jednotlivými kroky metodicky pomůže a přesně vyspecifikuje průběh setkání, formy zapojení účastníků a naplnění vašich cílů. Facilitátor musí být organizátora schopen navést ke specifikaci cílů i účelu setkání, výběru termínu i místa, určit jaký tým má akci připravovat (1 facilitátor + 1 interní organizátor nebo např. 1 facilitátor + jeden pomocný facilitátor + interní organizátor). Určí přibližný počet osob a jejich využití, který by se měl na přípravě podílet.
1 měsíc předem
Oslovení odborníků, první tisková zmínka;
14 dní předem
Oslovení cílové skupiny /veřejnosti, příprava detailního průběhu, úloh jednotlivých účastníků, vhodnými a „údernými“ metodami);
KRÁSNÁ OBEC 2013
5 dní předem
Vlastní akce Po akci do 48 hodin 1 měsíc – 1 rok
v Jindřichově Hradci
Příprava akce a předání informací o konkrétním průběhu osloveným odborníkům a pomocníkům (materiál, technika, drobnosti pro dobrý pocit účastníků, informační nápisy apod.); Příprava místa (stoly, technika, vylepení informačních nápisů, prezenční listina, občerstvení, příchod klíčových účastníků 2-3 hodina předem). Příprava akce na místě (technika, pomocník, fotograf, zapisovatel, někdo z propagace / od tisku, zástupci politického vedení.
Zveřejnit výstupy, předat výstupy politickému vedení, připravit závěry pro další práci s nimi (předání kolegům z jiných odborů, projektantům či jiným realizačním osobám). Zpětná vazba (dle typu akce) po setkání zveřejnit k čemu byly výstupy použity, co se zrealizovalo apod.
KRÁSNÁ OBEC 2013
Veřejná prostranství v územně plánovací dokumentaci a dalších rozvojových dokumentech Ing. Alena Navrátilová Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, pověřená řízením Ústavu územního rozvoje, vedoucí kanceláře ředitele V příspěvku byl vysvětlen pojem veřejná prostranství podle stavebního zákona; vymezování ploch veřejného prostranství. Největším problémem je veřejná zeleň a parky; zeleň v územním plánu není samostatnou funkcí, je zastoupena ve všech plochách s rozdílným způsobem využití.
Regulační plán mj. vždy stanoví podmínky pro umístění a prostorové uspořádání veřejných prostranství. U regulačního plánu na žádost může obec podmínit vydání tohoto regulačního plánu smlouvou o vybudování veřejných prostranství.
v Jindřichově Hradci
Druhá část příspěvku byla věnována veřejným prostranstvím v projektech regenerace panelových sídlišť. Zhodnocení veřejných prostranství v obecním vlastnictví v panelových sídlištích je součástí Podpory regenerace panelových sídlišť. Veřejná prostranství jsou zde pojata odlišně od stavebního zákona. Jsou zde zahrnuta parkoviště, automobilové komunikace, pěší komunikace (chodníky), centrální prostranství, veřejné rekreační plochy, dětská hřiště a veřejná zeleň. Regenerace je chápána jako obnova veřejných prostorů včetně vytváření nových. Doporučení a zdroje:
Plánování veřejných prostranství v územním plánu doporučuji již od zadání věnovat pozornost (zejména plochám veřejné zeleně a parků). V posledních desetiletích byla veřejná prostranství opomíjena, jejich nedostatek je v zastavěných územích téměř neodstranitelný. K nápravě tohoto stavu stanoví vyhláška č. 501/2006 Sb. v platném znění, že pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné se vymezuje s touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1 000 m2 (bez pozemních komunikací). Je v zájmu obce, aby toto ustanovení nebylo opomíjeno. Mnoho prospěšného může pro kvalitní územní plán, a tím i pro plánování veřejných prostranství, vykonat určený člen zastupitelstva, který se podílí na zpracování návrhu zadání územního plánu, na vyhodnocování výsledků projednání návrhu územního plánu atd.
KRÁSNÁ OBEC 2013
Také při zpracování projektu regenerace panelových sídlišť je úloha zastupitelstva důležitá. Pro rozhodnutí o tom, co má předmětný projekt řešit, je v tomto případě pečlivé vyhodnocení názoru občanů, které je povinnou součástí projektu. Sebelepší plán nebo projekt a jejich realizace ale nemohou zaručit kvalitní údržbu veřejných prostranství. Proto při úvaze o rozsahu, povaze a vybavení veřejných prostranství musíme vzít v úvahu i náklady na jejich budoucí údržbu.
Základní odkazy: - Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů (např. §§ 2, 19, 47, 51, 66 a další);
- Vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území ve znění pozdějších předpisů (§ 7 a další); - Vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (příloha č. 6, č. 7, č. 11, č. 13 a další);
v Jindřichově Hradci
- Usnesení vlády ČR č. 494/2000 Sb.
- www.mmr.cz (sekce Programy a dotace)
KRÁSNÁ OBEC 2013
Může archeologie napomoci učinit obec krásnější?: tematická přednáška s informacemi o období od 13. po 20. století Mgr. Vladislav Burian archeolog Muzea Jindřichohradecka Příspěvek seznámil přítomné s výsledky archeologických výzkumů prováděných Muzeem Jindřichohradecka mezi lety 2005 až 2012. Nové poznatky přichází zejména z městských památkových rezervací a historických center měst Jindřichův Hradec, Třeboň, Slavonice a Nová Bystřice, ale rovněž z řady menších zajímavých lokalit na území Jindřichohradecka. Díky archeologickým objevům byly získány nové a zásadní informace o jejich historii.
v Jindřichově Hradci
Hned v úvodu referátu zazněla autorova otázka, zda je archeologie svými poznatky přínosem vedle vědy také pro jednotlivé lokality. Může tedy archeologie pomoci učinit obec či město krásnější?
Uvedené příklady výzkumů i jejich přímá prezentace představily terénní aktivity, během nichž byly odkryty relikty zdí středověkých kostelů, krypty, městských hradeb, fary, zájezdního hostince, středověkého veřejného záchodku, ale také kosterních ostatků či mumifikovaného lidského srdce. Výstavy a přednášky přivedly do uváděných míst desítky či spíše stovky turistů, řadu odborníků a sdělovací média. Bohužel pouze v ojedinělých případech se podařilo nechat některé z nálezů v terénu zakonzervovat a přispět takovouto atraktivní zajímavostí ke zvýšení zájmu veřejnosti o místa, jimiž se obec skutečně stává krásnější. Pozitivním příkladem v tomto smyslu je odkrytí a zpřístupnění veřejnosti původní gotické jihovýchodní bašty ve Slavonicích, či místo uložení srdce Adama Pavla Slavaty ve zdi kostela v Nové Bystřici. Protipólem se staly objevené severní hradby s dvouobloukovým mostem, barbakánem a předbrním se střílnami v Jindřichově Hradci, které byly i přes snahu archeologů v roce 2006 opět zasypány a jako objev mimořádné hodnoty pro město i turismus pozbyly významu. Odpověď na otázku, zda může archeologie pomoci vytvořit obec krásnější, si na základě přednesených příkladů našel každý z přítomných sám, i když je nasnadě. Účastníkům konference měla při odpovědi napomoci také odborná prohlídka historického jádra města Jindřichův Hradec a kostela sv. Jana Křtitele, které obě vedl autor tohoto příspěvku.
KRÁSNÁ OBEC 2013
Doporučení a zdroje: Bližší informace: archeologické zprávy Muzea Jindřichohradecka, archiv muzea nebo: www.mjh.cz Kontakt:
[email protected],
[email protected]
Adresa: Muzeum Jindřichohradecka, Štítného 124/I, 377 01 Jindřichův Hradec Telefon: 384 363 661
v Jindřichově Hradci
