Usnesení vlády k státní dota ní politice

KRONIKA MċSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM - 2000

mČsta rok od roku klesá a také poþet obyvatel. Ke dni 4.4.2000 má naše mČsto 16.517 obyvatel. (slovy šestnácttisícpČtsetsedmnáct) Poþet narozených dČtí v jednotlivých letech 1990 - 196 1995 - 138 91- 204 96 - 143 92 - 165 97 - 131 93 - 173 98 - 134 94 – 152 99 - 130 Velký a malý státní znak OprávnČní užívat tyto znaky mají obce, mČsta, státní muzea, galeriie, školy a další státní, kulturní a vČdecké instituce. Od 1. ledna 2001 budou státní znaky jen v podobČ jaká je na pĜílohách této kroniky.

Usnesení vlády k státní dotaþní politice Hlavními oblastmi vĤþi nestátním neziskovým organizacím: hlavní oblasti

þinnosti, které stát hodlá nakupovat u NNO þi jejichž rozvoj hodlá podporovat

poskytování soc. služeb

obþanĤm v sociální nouzi

ochrana a podpora zdraví, vþetnČ péþe o zdrav. postižené

propagace zdr. Životního stylu, prevence nákazy HIV/AIDS, pomoc pĜi ohrožení zdraví, poskytování první pomoci, podpora programĤ zvyšujících úþast zdr. postižených a chronicky nemocných obþanĤ na vlastním zdravotním stavu, podpora programĤ pro vyrovnávání pĜíležitostí pro obþany se zdravotním postižením

ochrana životního ochrana pĜírody a krajiny, péþe o biodiverzitu, zapojování prostĜedí, trvale udržitelný veĜejnosti do rozhodování v oblasti životního environmentální rozvoj osvČta, vzdČlávání a výchova, rozvoj cestovního ruchu udržitelného pro pĜírodu rozvoj kultury, záchrana kulturního dČdictví

podpora umČlecké tvorby a její prezentace rozvíjením progresivních forem kultury, podpora neprofesionální kulturní aktivity, údržba a ochrana kulturních památek a tradic

pĜíprava na vstup do Evropské unie spoluúþast na programech EU

finanþní spoluúþast státu na programech financovaných z fondĤ (napĜ. PHARE ), reprezentace ýR v zahraniþí, podpora krajanských spolkĤ v zahraniþí

rozvoj sportu a tČlovýchovy

péþe o zlepšení zdraví a zvýšení fyzické zdatnosti mladé generace, zvýšení fyzické zdatnosti urþitých profesních skupin (Policie, Hasiþské záchranné sbory ýR)

ochrana práv naplĖování všech forem národnostních práv pĜíslušníkĤ národnostních pĜíslušníkĤ národnostních menšin, integrace cizincĤ, boj proti rasismu a a etnických menšin vþetnČ diskriminaci menšiny romské péþe o ohrožené a problémové skupiny obyvatel

26

zabezpeþování široké nabídky využití volného þasu dČtí a mládeže, resocializaþní aktivity skupin ohrožených sociálnČ patologickými jevy, primární, sekundární a terciální prevence drogových závislosti, prevence kriminality


ochrana spotĜebitele a ochrana nájemních vztahĤ

rozšiĜování znalostí obþanĤ o jejich právech jako spotĜebitelĤ (poradenská a informaþní centra, spotĜebitelská periodika a pod.), právnČ osvČtová þinnost v oblasti bydlení

pomoc pĜi nenadálých událostech

ochrana pĜi ohrožení životĤ, zdraví, pĜírody a majetkĤ živelnými pohromami, haváriemi, váleþnými konflikty, humanitární pomoc poskytovaná v ýR i v zahraniþí

ZapĤjþení bytĤ obþanĤm postiženým povodní Do doby dokonþení nutných oprav v bytech zapĤjþuje MČÚ byty následujícím obþanĤm: Sobotka Bohumil a Helena, bytem Husova Hruša Waldemar, Šárka, Lucie, KateĜina, bytem Heydukova Kubicová Margita, bytem Heydukova Gurtler Josef, bytem Heydukova ěíþaĜová Monika, Aleš, Eliška, bytem Milady Horákové Vítkova Anna, bytem M. Horákové Haman Vladislav, bytem Dobrovského Hrdina ZbynČk, Olga, Michaela, bytem Pod ZOO Slezáková Jaroslava, Milan, Milan Tržní Ĝád MČstská rada urþuje mČstským tržištČm p.p.þ. 4070 v horní þásti parkovištČ (západní) u ŠindeláĜské vČže.

27


MČstský úĜad D. K.n. L. tajemník p. M. Kadlþík

Dne 10.4.2000

Zpráva kronikáĜe Za prvé tĜi mČsíce roku 2000 bylo do kroniky mČsta DKnL vepsáno 36 strojem psaných stránek o 59 heslech vztahujících se k dČní v našem mČstČ. Pod jednotlivými hesly jsou zachyceny události z úseku MČÚ, kultury (ZOO, výstavba další), dále ze zamČstnanosti našich obþanĤ TIBA akc. spol., úĜad práce, povodnČ ze dne 9.3. t.r. a dalších, jak je uvedeno v pĜíloze. Kronika zatím postrádá návaznost na kroniky z let 1998 a 1999, které doposud nebyly pĜedchozím kronikáĜem p. P. Tschiedelem do MČstského muzea pĜedány s tím uzavĜeny. Bude zĜejmČ nutné se k nČkterým událostem vrátit , zpČtnČ, to až budou kroniky uvedených let dopracovány. V souladu s metodickými pokyny pro vedení kronik z pĜíruþky vlastivČdné práce Doc. Františka Roubíka je kronika znamenána v mezích možnosti tímto stanovených. Kronika je psána na psacím stroji, papír je dokumentní a je vedena dle vypsaných smČrnic. DoplnČna bude ještČ fotodokumentací a také kresleným pĜiblížením krás našeho mČsta. Na tomto se budou podílet žáci místní základní umČlecké školy. Na tČchto zadáních se díky ochotČ uvedené školy již pracuje a budou trvalou ozdobou mČstské kroniky. K dnešnímu dni je rozpracováno ještČ dalších sedm hesel, které obohatí kroniku, do jednoho mČsíce. Souþástí kroniky bude i vypracovaná studie k 55. výroþí osvobození naší vlasti a k tomuto úþelu pĜipravované výstavČ. Studie byla vypracována z písemných archivních podkladĤ, doložena pamČtmi žijících i již zesnulých pamČtníkĤ a doplnČna seznamy našich popravených, umuþených a vČznČných obþanĤ z doby nacistické okupace. Studii jsem pĜedal k potĜebČ MČÚ prostĜednictvím p. Schwarze. Nedílnou souþástí a novinkou je doplnČní kroniky poĜízením videozáznamu. To je provádČno vlastní kamerou kronikáĜe a v souþasnosti doplnČno i možností doplnČní záznamu i slovním vstupem, zakoupeno bylo MČÚ. Do dnešního dne bylo nahráno asi 60 min., tedy jedna dokumentaþní kazeta, která bude souþástí kroniky a majetkem našeho mČsta. Seznam nahraných záznamĤ je uveden v pĜíloze. Tato práce s kamerou si vyžádá pochopitelnČ více þasu na zpracování jednotlivých událostí než tomu je v samotné, písemnČ vedené kronice. V nejbližších dnech pokládám za nutné uskuteþnit konzultaci s okresním archivem v TrutnovČ s cílem, aby byla kronika posouzena odbornČ a bylo možno se vyvarovat pĜípadných nedostatkĤ v práci kronikáĜe. DČkuji pracovníkĤm MČÚ za zakoupení doplĖující techniky k videozáznamĤm a ujišĢuji Vás, že kronika je a bude vedena ĜádnČ, bez skluzĤ, tak jak si to naše mČsto zasluhuje. PĜílohy: seznam stránek a jednotlivých hesel seznam dosud zpracovaných videozáznamĤ. Janoušek P. – kronikáĜ DovČtek: Navrhuji MČÚ, aby se zasadil o Ĝádné zdokumentování a uložení dosavadních v muzeu se nacházejících kronik a to vþetnČ jejich vazby a pĜípadnému pĜedání (kopií) okresnímu archivu v TrutnovČ.

28


Rekonstrukce ZŠ PodharĢ MČstská rada schvaluje poĜadí uchazeþĤ veĜejné zakázky na zhotovení dokumentace pro územní Ĝízení akce " Rekonstrukce ZŠ PodharĢ. 1. Ateliér ZPM, s.r.o., Hradec Králové 2. Jan Kábrt, Seifertova 2604, D.K.n.L. 3. KM PROJEKT, s.r.o., PodČbradská 483, Nymburk Akce zastĜešení zimního stadionu MČstská rada schvaluje program zastĜešení zimního stadionu v rámci intencí zadání stavby pro územní Ĝízení. ZároveĖ ukládá místostarostĤm provČĜit možnost rozšíĜení státní dotace na uvedenou akci, zároveĖ povČĜuje druhého místostarostu Jana Béma a tajemníka M. Kadlþíka dohledem nad prĤbČhem pĜípravných a projektových prací.

Projekt chodníkĤ do Lipnice, Zboží a Verdeku MČstská rada ukládá místostarostovi J. Machkovi zjistit mínČní obþanĤ Lipnice na projekt chodníkĤ do Lipnice - která varianta bude pro nČ pĜijatelná. Dále ukládá vedoucímu odboru RIaÚP provČĜit variantu vybudování chodníku do Zboží s omezením poþtu pĜechodĤ stávající státní komunikace, provČĜit možnost vybudování chodníku do Verdeku.

Zrušení organizace Domovní správ MČstské zastupitelstvo schvaluje zrušení Domovní správy mČsta nejpozdČji k 31.12.2000. SouþasnČ schvaluje postupné zaþlenČní do odboru správy majetku a odboru rozpoþtu a financí MČstského úĜadu.

ýestné obþanství Jaroslavu Bilinovi MČstské zastupitelstvo schvaluje udČlení þestného obþanství mČsta Dvora Králové n..L. in memoriam panu Jar. Bilinovi, narozenému 3. bĜezna 1896, bývalému starostovi mČsta, popraveného nacisty v roce 1942.

Dlouhodobý investiþní úvČr u Raiffeisenbanky MČstská rada schvaluje pĜevedení mČny jistiny úvČru v EUR v þástce 212.746,10 EUR na Kþ za forwardový kurz 35,985 Kþ/ EUR.

29


Nájemní smlouvy za nebytové prostory MČstská rada schvaluje uzavĜení nájemních smluv na nebytové prostory na dobu urþenou dvČma roky tČmto nájemcĤm . l. 2. 3.

Romana Bašová,(kosmetické služby), þ.p. 40, nám. TGM Jaroslava VoĖková (kadeĜnictví), þ.p. 40, nám. TGM Ivana a Vladimír ýapkovi (zakázkové krejþovství a kanceláĜ DĜevo–Kovo), þ.p. 40, nám. TGM 4. OdČvy Hradec Králové a.s., þ.p. 58 , nám. TGM 5. Marcel a KĜížková (kadeĜnictví), þ.p. 400, ul. Švehlova 6. KODAP - Dáša SklenáĜová, þ.p. 511, ul. Tylova 7. OSSE - Jaroslav Osivþin a Petr Sedláþek, þ.p.40, nám.TGM: 8. PAF s.r.o., þ.p. 40, nám. TGM 9. Lékárna -PhMr Roman Chaloupka, þ.p. 56, nám. TGM 10. MARKO s.r.o. - Marie Horová, þ.p. 72, ul. Revoluþní 11. VČra Lebedínská -DČtské zboží, þp. I15, ul. Palackého 12. MODA LISA s.r.o., þ.p. 942 Dobrovského

U všech vypsaných þiní výše nájemného 800,-Kþ za m2 roþnČ. 13. SklenáĜství - Pavel Výprachtický, þ.p.. 212, ul. Jiráskova (u vypsaného bodu 13. - sklenáĜství je cena 400,-Kþ/m2 roþnČ). Dotace na zastĜešení zimního stadionu MČstu se podaĜilo získat dotace ve výši deseti milionĤ korun na zastĜešení zimního stadionu. Tím by mČl být vyĜešen jeden z mnoha dlouhodobých problémĤ. KoĖský povoz v ulicích mČsta Zajímavým zpestĜením letošní sezóny pro návštČvníky ZOO a mČsta bude koĖský povoz, který zájemce poveze okružní trasou po památkách mČsta.

Domovní správa mČsta D.K. n. L Byla zĜízena na základČ usnesení svého mČstského zastupitelstva na 6. zasedání dne 16.10.1991, podle 14, odst. l., písm. b. zákona þ. 367/90 Sb. jako pĜíspČvková organizace. ZĜizovatelem bylo mČsto DvĤr Králové n.L. a vznikla jako nástupce dĜívČjší OPBH (Okresní podnik bytového hospodáĜství). Den vzniku l. ledna 1992, identifikaþní þíslo 43462952. Právní postavení:

30

pĜíspČvková organizace s právní subjektivitou v hospodáĜských vztazích vystupuje svým jménem a nese také majetkovou odpovČdnost vyplývající z tČchto vztahĤ. V souladu s plnČním svých úkolĤ mĤže nabývat práv a zavazovat se. ZĜizovatel za její závazky ruþí.


Statutární orgán:

vedoucí domovní správy mČsta D.K.n.L.

Základní pĜedmČt:

správa a obhospodaĜování domovního a bytového fondu vþetnČ pozemkĤ a veškerého majetku k tomuto fondu patĜícího.

Vymezení svČĜeného majetku: v rozsahu majetku svČĜeného do správy smlouvou Ve DvoĜe Králové nad Labem dne 12.12.1991 MČsto D.K.n.L. Podepsáni: Ing. Jan Haas Ing. (zástupce starosty) a Rad. Kaþerovský (starosta) Tato zĜizovací listina byla nČkolikrát mČnČna a doplĖována. (6. ledna 1992, 13.7.1999, 1.7.1999) Vedoucími Domovní správy byli: 1. Ing. Ivo Petráš 1.1.1992 - 31.10.1994 2. Petr Rouha 1.11.1994 - 12/1998 3. Jan NČmeþek - doþasnČ povČĜený vedením 4. Marie Volfová 3.5.1999 - 31.12.2000 Prvotní pĜíloha k popsané zĜizovací listinČ s vypsáním. jednotlivých objektĤ . Soubor opevnČní: Hradby, Fragment, „Horní brány“, hradba s baštou, úsek hradby, ŠindeláĜská vČž s hradbou, Bašta staré hradby, Hradební zeć - za dČkanským kostelem. Areál Kohoutova dvora þp. 531, st.p.þ. 479/1: obytný dĤm Brána, socha sv. Jana KĜtitele, socha sv. Jana Nepomuckého, socha P. Marie, studna HospodáĜská budova MČstský hĜbitov: spoleþný pomník I., pomník F. Schulze, pomník M. Schicka a J. Hofmana, pomník H. Kranepuhela, pomník K. Mamertyho, spoleþný pomník II. , pomník F. Jandy, pomník praporeþníka Frankenberga, pomník JindĜicha z Bergu, pomník Karla z Petery, spoleþný pomník III. Ostatní památky: Mariánské sousoší, p.p.þ. 3524/7, Svatojánské oratorium - vedle dČkan. kostela, st.p.þ. 1, Kaple N. Trojice ( Lipnice), sloup P. Marie (Lipnice), socha Jana Nepomuckého (Lipnice), socha sv. Františka (Lipnice), socha sv. Floriana (Lipnice), kaple sv. Anny (Žíreþ), pomník obČtem 2. sv. války a kvČtnové revol. (Žireþ), pomník Václava Hanky (Žireþ), Lapidarium - vedle dČkan. kostela, Kaška se sochou Záboje -v parku na starém hĜbitovČ, památník osvobození - NámČstí odboje Domy (školy + ostatní objekty): výmČníkové stanice ve vl. mČsta (dle nájemní sml. s ýEZ), muzeum Sladkovského, penzion pro dĤchodce, objekt bývalé závodní jídelny STX, požární zbrojnice Žireþ st.p.þ. 98, požární zbrojnice a sušárna Lipnice, pavilon služeb - tČlocviþna a jídelna, tČlocviþna ZŠ Strž - hala, pavilon CF ZŠ 5. kvČten, uþebnový pavilon ZŠ 5. kvČten,.nová poliklinika - RPZ,.nová poliklinika RZP - garáž, obytný dĤm þp. 360, sociál. zaĜízení u ŠindeláĜské vČže, stadion 20. výroþí osvobození, nová poliklinika þp. 474, dĤm þp. 1620 – ul. Spoj. národĤ, dĤm þp. 38, nám. T.G.M., dĤm þ. 59, nám. T.G.M, HankĤv dĤm þp. 299, kino SvČt þp. 828, Správ. prov. bud. SAS, Gymnazium þp. 304 MateĜské školky: Drtinova, Roháþova, Žireþ, Lipnice, El. Krásnohorské, Verdek, Sluneþná Základní školy: Komenského, 5. kvČten þp. 731 a ZŠ 5. kvČten budova Sylvárov þ.p. 2546, PodharĢ þp. 884, Schulzovy sady, R.A. Dvorského, Žireþ, Strž - uþebny, stravovací pavilon a sport. hala, zvláštní a prakt. rodinná škola þp.479 Ostatní: tČlocviþna Komenského, Léþebna zrakových vad þp. 840, DĤm dČtí a mládeže þp. 1620, školní jídelna þp. 2433, muzeum KohoutĤv dvĤr, kulturní místnost Zboží, nová požární zbrojnice Verdek, penzion pro dĤchodce st. p.þ. 4325, MČstská knihovna 31


Domy: popisná þísla . þp. l. Stará radnice, þp. 2, 40, 56, 57,58, 72, 115, 125, 126, 128, 157, 253, 295, 301, 323, 343, 349, 350, 352, 357, 368, 400, 401, 418,463, 511, 522, 524, 539, 545, 559, 568,583, 653, 696,724, 725, 726, 727,34, 750, 773, 784, 785, 517, 824, 850, 867, 892, 903, 909, 925, 940, 942, 944, 945, 963, 1006 - peþovatelská služba, 1020, 1031, 1037,1041, 1042, 1068, 1073, 1074, 1088, 1089, 1098, 1099, 1101, 1109, 1129, 1150, 1151, 1156,1157, 115g, 1173, 1180, 1221, 1228, 1243, 1249, 1250, 251, 1252, 1253, 1254, 1279, 1293, 1294, 1295, 1296, 1303, 1408, 1414, 1513, 1531, 1532, 1599, 1618, 1637, 1639, 1661, 1675, 1676, 1677, 1678, 1679, 1681, 1751, 1590, 1898, 1902, 1904, 1931, 1937, 1939, 1940, 1941, 1942, 1043, 1945, 1946, 1947, 1948, 1956, 1961, 1962, 1963, 1964, 1968, 1969, 1971, 1972, 1978, 1973, 1974, 1979,1980, 1981, 1182, 1984, 1985, 1987,1988,1989, 2015, 2016, 2017, 2019, 2043, 2150, 2151, 2297, 2300, 2318, 2331, 2332, 2333, 2334, 2345, 2360, 2361, 2399 2400, 2900, 2901, 2902, 2903, 2904, 2905, 57 (Žireþská PodstráĖ), 69 (Žireþ Ves), 56 (Lipnice), 950, 47 (Verdek) Provozní budova sbČrných surovin þp. 1032. Tento podrobný seznam doplĖuje ještČ objekty urþené jako nebytové. Nebytové prostory: Nájemce Robert ěezanina (Radnice) Multifoto ISM (Inform. stĜedisko mČsta) TČlovýchovná jednota NČmeþek P. ýapek, ýapková SEEL s . r. o . Pánské kadeĜnictví VoĖková (kadeĜnictví) Bašová (kosmetika) OSSE Volný NP PAF (Rondo) Vidasov - Vojtíšková a Hampl s.r.o. Kraus Karel Rázek Chaloupka (lékárna) Korda a spol. s.r.o. Korda a spol. s.r.o. OdČvy Obstová (Malibu) Marko a spol. Salvest špol. Lebedínská (dČts. Odévy) Výprachtický (sklenáĜ) Šmídová Alena Šafka Jaromír Gymnazium V. Miþan (koupalištČ) Prokopová (cukrárna) KĜížková (kadeĜnictví) OÚNZ (rehabilitace) 32

Prostor námČstí TGM þp. l. Palackého 2 nám. TGM þp. 2. nám. TGM þp. 2. nám. TGM 40. nám. TGM 40. nám. TGM 40. nám. TGM 40. nám. TGM 40. nám. TGM 40. nám. TGM 40. nám. TGM 40. nám. TGM 40. nám. TGM 40. Lipnice 56 Lipnice 56 nám. TGM56 nám. TGM56 nám. TGM57 nám. TGM58 Zboží þp. 60 Revoluþní 72 Sylvárov 100 Plackého 115 Jiráskova 212 Rooseweltova 295 Sladkovského 301 nám. Odboje 304 Mánesova 360 Švehlova 400 Švehlova 400 Švehlova 400


Bartoš (mČstské láznČ) Minist. obrany Zvláštní škola SklenáĜová (textil) volný prostor Kino vþetnČ G+S s.r.o. Mann I. Goodmann (restaurace) IRK spol. T.R.O.Y. Market s.r.o. Oþní léþebna Kraus Petr Hátle Lubor Raxo Korášková SoĖa ZdravotnČ postižení Derda (autoškola) Mráþek LudČk ýerná Alena DĤm dČtí a mládeže Jiráþková a spol. BOOM J. Šimek Ilja

Švehlova 400 R.A. Dvorského 407 PĜemyslova 479 Tylova 511 Sladkovského 539 nám. Odboje 828 nám. Odboje 828 nám. Odboje 828 nám. Odboje 828 Sladkovského 840 Bezruþova 867 Kollárova 909 Kollárova 909 Riegrova 942 Riegrova 942 Riegrova 942 Spojených národĤ 1173 Kotkova 1599 Spoj. národĤ 1620 Raisova Hory B. NČmcové 950

Služební byty - pĜedané Dsm - E. Krásnohorské 2333 (JUDr ýepelka - právník MČÚ) - Tylova 512 ( p. Musílková – knihovnice ) - Verdek 35 ( p. Kubelková – domovnice ) - Verdek 72 - Drtinova 14q.4 / M. Rejl – domovník ) - DvoĜákova 728 (p. Sýkorová - školnice MŠ) - Lipnice 64 (p. Smolíková –domovnice) - Sluneþná 2792 (p. Horáková - školnice MŠ) - Sadová 2755 (p. JeĜábková – soud ) - Štefánikova 2903 (MUDr Kozderka - lékaĜ- smlouva s nem.) Domovní správa by mČla ukonþit svoji þinnost rokem 2000 její úkoly pĜejdou na odbory MČÚ jak bude zapsáno. Pokud se jedná o pronájmy nebytových prostor a vlastnictví majetku (bytĤ a domĤ), dochází stále k znaþným zmČnám.

Kovárny, podkováĜi a kováĜi - retrospektiva "Jaké je to hezké" zpívá se ve veselé pochodové písni, když jsou "dva kováĜi v mČstČ". Jak veselo muselo být v našem mČstČ, když tu byli ještČ zhruba do poloviny tohoto století kováĜi þtyĜi. S jejich zvonivými kladivy jsme se mohli setkat pod Žižkovem, kde byla v þísle popisném 438 kovárna pana Františka Zoufalého, ve Sladkovského ulici þp. 534 mČl svoji dílnu Rudolf Ulrych, na DenisovČ námČstí þp. 699 pĜevzal dílnu po kováĜi Pavlíþkovi p. František Odvárka a koneþnČ v nynČjší ulici Spojených národĤ þp. 715 vládl kladivy Václav Šolc. Tyto kovárny zanikly, ale nebude ke škodČ, když si o tomto prastarém Ĝemesle nČco povíme.

33


Kovárny minulosti nebyly jen ve mČstech, ale témČĜ v každé vesnici. Zprvu to byly stavby panské, pozdČji je mČly kováĜi pronajaty. Teprve od 18. století pĜecházely koupí do vlastnictví starých kováĜských rodĤ. ěemeslo to bylo nanejvýš potĜebné a vážené. PĜipomeĖme si , kolika umČlci bylo ztvárnČno a kolik písniþek je právČ o kováĜích. Také malíĜ Karel PurkynČ vytvoĜil roku 1860 samého "politizujícího kováĜe" Jecha. Všichni se jistČ shodneme na tom, že ani pohádky nesmí postrádat udatného kováĜe, který si umí se vším poradit, tedy i s þerty, ke kterým byl asi pro svoji umounČnost v kožené zástČĜe zaĜazován. Skuteþností bylo to, že se na kováĜe obraceli hlavnČ venkované s žádostí o zhotovení a opravy svého náĜadí. Navíc byly postavy kováĜĤ právem spojovány s rozvážností. Tito silní a stateþní muži dovedli v minulosti kovat nejen železo, ale i pokrokové myšlenky našich národních dČjin. VždyĢ na Frýdlantsku a Dolní ěasnici žil kováĜ OndĜej Stelzig, který byl vĤdcem utlaþovaného venkovského lidu a roku 1680 vyvolal jedno z nejvČtších nevolnických povstání. To poté zachvátilo nČkolik þeských krajĤ, náš nevyjímaje. KováĜi a jejich pomocníci byli silní a statní, vždyĢ jenom jejich velké kladivo „perlík“, vážilo kolem dvanácti kilogramĤ. Opracovávali železo za studena i v žáru nejrĤznČjším náĜadím, "šmídcajkem". Byla to pĜedevším kladiva, mnoho druhĤ kleští, pilníkĤ a to za pomocí svČráku (raubštoku), kovadliny, a výhnČ. Zprvu dĜevČné, pozdČji kamenné uhlí se ve výhni kropilo vodou, to proto, aby se na povrchu speklo a vytvoĜilo nehoĜící kĤrku , pod kterou se dosáhlo vČtšího žáru. Do ohnČ se vhánČl mČchem vzduch, který okysliþil plamen a tím umocnil žár. MČch se nacházel u výhnČ a byl ovládán táhlem. KouĜ a plyny se odvádČly širokým lapaþem umístČným nad výhní, pĜímo ústícím do komína. Samotná výheĖ byla zámČrnČ v nejtmavČjší þásti kovárny. To proto, aby kováĜ poznal barvu rozžhaveného železa, tolik potĜebnou pro dobrou práci. Kovárny stávaly zpravidla osamocenČ od okolní zástavby. To proto, že z kovárny mnohdy vyletovaly komínem jiskry a mohly zpĤsobit požár hlavnČ tam, kde byla okolní stavení "pošitá" došky. V minulosti to byly rázovité stavby, které mČly pĜed vlastní kovárnou ještČ loubí. To proto, aby mohl kováĜ nebo podkováĜ pracovat i venku a nevydával sebe, ani zákazníka, vþetnČ pĜivedených zvíĜat nepohodČ. KovaĜina se zpravidla spojovala i s podkovaĜinou a kovány nebyli jen konČ, ale i osli, mezci a voli užívaní k tČžké práci. A práce bylo poĜád dost. VždyĢ ještČ ve dvacátých letech tohoto století bylo v ýechách ustájeno na tĜi þtvrtČ milionu koní. A staþilo pĤlstoletí k tomu, aby tradiþní koĖský potah podlehl moderní motorové síle. V roce 1874 byla sice z kování koní vytvoĜena samostatná živnost podkováĜská, ale už v roce 1904 je tu "Zemská jednota kováĜĤ a podkováĜĤ v ýechách" tedy živnost spoleþná. ObČ Ĝemesla se vzájemnČ provázela. KováĜi sloužili všem obyvatelĤm, museli v daleké minulosti. kovat radlice, krojidla, motyky, srpy, krátké kosy, rýþe, lopaty, sekery, ocílky, koĖské postroje, ale i halapartny, kopí a meþe, na poslední cestu potom kĜíže na hĜbitovy. Zruþní kováĜi bývali majetní a i jejich cechy a pozdČjší spoleþenstva byla vážená. Drtivá vČtšina kováren zanikla, ale je možné bez nadsázky Ĝíci, že z nČkterých vznikly továrny a strojírny svČtových jmen. 34


Železo dávalo svojí kujností možnost je tvárnit. Proto musel kováĜ umČt železo vytahovat, pČchovat, ohýbat, sekat, probíjet, rĤznČ tvarovat i svaĜovat v ohni. Byla to práce nároþná a tČžká, vždy pĜi ní musel mistr kováĜ vyjmout levou rukou žhavý kus z ohnČ, oklepat "opal" a teprve potom položit na kovadlinu. V pravé ruce držel pĜíruþní kladivo a tím potom "vedl dílo" a urþoval jak, kam a jakou silou má tovaryš a nebo pomocník uhodit. Menší dílo mohl kovat sám, na vČtším se podílel tĜeba se dvČma pomocníky. V dobré kovárnČ mČlo kování svĤj rytmus a nazývalo se zvonČním. Když si kováĜ ráno pĜivstal a zapoþal s prací, tak se tomu na vesnici Ĝíkávalo "ranní kováĜské modlení". U mistra kováĜe se naši pĜedkové setkávali se zdobením. Svoje vyslovenČ úþelové dílo si pĜizdobil a my bychom mohli Ĝíci "podepsal". Pokud se tedy ještČ nČkde setkáme se selskými povozy taženými pĜípĜeží, potom na pĜední stranČ okované oje najdeme svrchu "formánek" a zespodu "kaþírek". Tam se nejþastČji s pĜizdobením setkáme. Ke kovaĜinČ nepatĜilo jen potĜebné tvarování, ale také záleželo na povrchové úpravČ díla. Používalo se k tomu zĜedČné kyseliny sírové, vápna, dĜevČných pilin, vþelího vosku, lnČného oleje, sanytru, dĜevČného popela a dalších jimi ovČĜených þinidel. Kovanému pĜedmČtu se tím dávala nejen "barva", ale také, a to hlavnČ, potĜebná tvrdost a houževnatost. I podkovaĜina ještČ stále vyžaduje "fortel". ZvíĜata, jak byla jmenována, mohl " obout" jen dobrý Ĝemeslník. Zamezuje se tím tomu, aby zvíĜecí kopyta neutrpČla pĜi chĤzi, bČhu i práci. KonČ se nesmí v tahu smekat, ale pevnČ opĜít. To platí i v dobČ pokroþilé mechanizace. PĜi vlastní práci se musí kopyto ĜádnČ prohlédnout, ošetĜit, oĜezat "mrtvý "šlapadlový roh, vybrat odpovídající podkovu. Kování se provádí letní "tupé" a zimní "ostré". Zkušený podkováĜ dovedl okovat "na tĜi záhĜevy", kdy se prvnČ podkova tvarovala, aby byly proraženy díry pro podkováky, druhým záhĜevem se dílo dotvarovalo a pĜi tĜetím se vykovala podkova naþisto a ještČ teplá pĜiložila na pĜipravené kopyto. Snad i tento pach škvaĜícího se kopyta dal vzniknout onČm pohádkám o spojení kováĜe s právČ tak nelibČ páchnoucími þerty. Dobrý podkováĜ si musel poradit i s koĖmi s vadami chĤze. Jinak se kovali konČ, které si šlapali na nohy " stihali", nebo tloukli nohou o nohu "strouhali". I podkovy mČly svoje jména. Ty na spodní stranČ hladké byly "pantoflice", jiné zase ozubky, šroubovky a podle tvaru ještČ turecké, anglické, španČlské i francouzské. My se však nemusíme dívat jenom do minulosti. I dnes po tolika letech, pokraþuje tradice kovaĜiny v rodČ OdvárkĤ. DČd František zaþal u " železného mostu" a byl prvním kováĜem, který zaþal kovat vozy na pneumatikách, tedy s novinkou dnes zcela bČžnou. Nápravy si upravoval sám na zakoupeném soustruhu, mČch nahradil ventilátor hnaný elektĜinou. Tato práce mu dovolovala ještČ v roce 1948 zamČstnat þtyĜi dČlníky. Když se " železný most " nahradil stávajícím, byla mu dána náhradou dílna ve VojanovČ ulici. PotČšitelné je, že právČ zde staví jeho syn František dílnu novou, aby zde pokraþoval v rodové tradici. Dvojnásob potČšitelné je to, že i jeho synové Tomáš a Jan jsou kováĜi s umČleckým zamČĜením, získaným na prĤmyslové škole v TurnovČ. Rod tedy i nadále pokraþuje v tradiþní kovaĜinČ, nyní již na vyšší - umČlecké- úrovni. Z jejich dílny jsou v našem mČstČ kovaná vrata Kohoutova dvora a také ta v hradbách Valovy uliþky. V Praze zdobí hlavní sál kláštera Barnabitek od nich vykované lustry. V našem mČstČ je i další umČlecké kováĜství Pavla Vágnera na PĜíþce. Pracují tu dva kováĜi a zámeþník, všichni þlenové rodiny. I zde se projevuje využití umČlecko - kováĜské techniky získané v TurnovČ. Velkým pĜínosem této dílny je znalost kováĜských technik z doby renesance a kování damascénské oceli. Z té vyrábČly v Japonsku a ýínČ seþné zbranČ. Zvládnutí této technologie je na svČtČ vysoce hodnoceno. K pracem této dílny patĜí oplocení hlavního vchodu do zámku v MiletínČ, boþní vchod do kostela v LanžovČ, hlavní vchod do ZOO Safari, vrcholový kĜíž vČže kostela v Novém BydžovČ, v HoĜicích potom práce na hvČzdárnČ a také vstupní brány zdejší prĤmyslové školy kamenické, oplocení balustrády M.B. Brauna na námČstí v JaromČĜi a další. 35


Z uvedeného je zĜejmé, že jmenovaní umČleþtí kováĜi jsou pokraþovateli tohoto Ĝemesla a také naše mČsto dĤstojnČ reprezentují. VraĢme se ale obecnČ ke kovaĜinČ a také k tomu, co je o nich ménČ známé. Vždy v minulosti bývali kováĜi také ranhojiþi a zvČrolékaĜi. UmČli koním "pustit žilou", ale také bolavým spoluobþanĤm trhat zuby. Zda pĜi této "zubaĜské" profesi uplatnili více sílu nebo zruþnost se již nedovíme. Ke kováĜĤm a podkováĜĤm patĜí také zvyky, povČry a obyþeje. Nalezené podkovy a nebo podkováky znamenaly dĜíve štČstí a pĜibíjely se nade dveĜe, na prahy, i pulty v krámech. Když byla podkova mladou ženou odhozena tak platilo: „Všeteþná dČveþka svobodná, která podkovu najednou odhodí, zjikrnatí, v bĜiše oteþe, a parchanta sobČ pĜivodí“. A kdo si v blízkosti kovárny z posmČchu nebo dokonce ze zlomyslnosti zanotoval: „KováĜi, kováĜi, máš h…o na tváĜi“, mohl se doþkat poĜádného výprasku a ještČ mu kováĜovi tovaryši k tomu zazpívali „však já se umeju až pĤjdu k oltáĜi“. Tradiþní kovaĜina byla platnou souþástí a ozdobou každé vsi a mČsta. To do té doby, pokud uspokojovala potĜeby svých spoluobþanĤ svými výrobky. PrĤmyslová výroba však postupnČ pĜejímala jejich díla a tak na kováĜích zbyla jen jejich údržba a to je pĜíliš málo. Proto tvoĜivá práce umČleckého kováĜství povyšuje toto Ĝemeslo k dalším a dalším možnostem.

Penzion pro dĤchodce - retrospektiva – souþasnost Domov - penzion pro dĤchodce je formou ústavní sociální péþe o obþany vyšších vČkových skupin. Projektován byl v dubnu roku 1983, pĜedán 19.6.1987, kolaudován 14.8.1987. Slavnostní otevĜení se konalo 13.10.1987 a k prvnímu stČhování dĤchodcĤ došlo 16.10.1987. Od této doby umožĖuje osamČlým dĤchodcĤm, popĜ. manželským dvojicím (druhovi a družce), vedení relativnČ samostatného života tím, že jim poskytuje za úhradu vhodnou formu bydlení, s tím spojené výkony a základní péþi. VČkovou podmínkou je, když žadatel, pĜípadnČ jeden z dvojice, dosáhl vČku rozhodného pro pĜiznání starobního dĤchodu. Ubytování a základní péþe jsou v penzionu poskytovány za úhradu a proto musí výše dĤchodu obyvatele dávat dostateþnou záruku, aby byl schopen uhradit náklady za ubytování, základní provozní zaĜízení a vybavení obytné jednotky. Dostateþná þástka musí zĤstat na základní péþi poskytovanou penzionem a také na ostatní životní potĜeby (výživa, ošacení, a pod.). Do penzionu nemohou být pĜijati obyvatelé, kteĜí potĜebují dlouhodobou (trvalou) ošetĜovatelskou péþi, nebo obyvatelé, kterým byla pĜiznána bezmocnost kteréhokoliv stupnČ a také ti, kteĜí jsou postiženi nČkterou ze 21. vypsaných nemocí. Jednou z nich je i diabetes melitus a postižení smyslových funkcí (zrak, sluch) Obyvatelé jsou pĜijímáni do penzionu na podkladČ žádosti, kterou podají sami, nebo jejich pĜíbuzní þi zdravotnické zaĜízení, pouze obyvatelé s trvalým bydlištČm v našem mČstČ. O pĜijetí rozhoduje sociální komise MČÚ (MČstského úĜadu). Pobyt mĤže být ukonþen pokud obyvatel bČhem pobytu již nesplĖuje stanovené zdravotní podmínky, nebo když soustavnČ a hrubČ narušuje soužití ostatních obyvatel. 36


Kapacita penzionu je 54 obyvatel. Do dnešního dne tj. 30.4.2000 zde bylo ubytováno (prošlo) 146 obyvatel. Obytná jednotka sestává z obytné plochy, kuchyĖské linky, sociálního zaĜízení a pĜedsínČ s vlastním uzamþením. Jsou jednotky jednolĤžkové a dvoulĤžkové. DvoulĤžkových je deset, jednolĤžkových tĜicet þtyĜi. Nábytek je souþástí vybavení a je možnost zapĤjþení lednice nebo vaĜiþe (za úhradu). Penzion prokazuje služby - dovoz obČdĤ ze ZŠ - Strž, nákupĤ, lékĤ - praní veškerého prádla, malý a velký úklid - kadeĜnictví (jedenkrát za 14 dní) - pedikúra - cviþení dvakrát týdnČ - rehabilitace dvakrát týdnČ Podklady poskytla p. Ĝeditelka JiĜina Chmelíková, foto kronikáĜ. Minulé povodnČ na Labi Od postavení pĜehrady v Lese Království byl celkem tĜikrát pĜekroþen odtok 300 m3/sec: 08. 02. 1946 12.03. 1981 14. 01. 1948 31. 12. 1925

- 311 m3/sec. prĤtoku - 307 - 305 - 260

V letech 1960 -1999 byla celkem tĜikrát pĜevádČna voda pĜes pĜelivy pĜehrady: 02. 08. 1977 - 94,7 m3/sec. prĤtoku 12. 03. 1981 - 307 1997 - 92 V letošním roce: 09. 03. 2000 - 375 m3/sec. prĤtoku Lávka PodČbradova uzavĜena PovodeĖ vážnČ poškodila lávku spojující ulice Eklovu a PodČbradovu. Na základČ odborného posouzení statiky je uzavĜena a bude tĜeba ji nákladnČ rekonstruovat. Poþasí druhé poloviny dubna 2000 Teploty dosáhly úrovnČ teplot dosahovaných v letních mČsících a byly blízké rekordním teplotám dosažených v roce 1948.

Zvláštní škola a praktická škola (retrospektiva) O zĜízení pomocné školy (nejprve tĜídy) se ve DvoĜe Králové zaþalo uvažovat již v roce 1929. První pokusy uþinila místní "Poradna našim dČtem", která podala místní školní radČ návrh na zĜízení pomocné školy pro dČti trpící duševní zaostalostí. Zemská školní rada v Praze, vynesením ze dne 13.záĜí 1930 þ. I. - 1062/1 a 1930, þ.z.š. r. 101453 ai 1930, podle § 12. zákona ze dne 24.5.1929, þ. 86 Sb. z. a naĜízení, zĜizuje za souhlasu Zemského úĜadu v Praze jednu veĜejnou pomocnou tĜídu pĜi obecné škole chlapecké ve DvoĜe Králové n. L. (PamČtní kniha str.3) Pomocná tĜída byla zĜízena k 1.záĜí 1930. První uþitelkou byla ustanovena Marie Hofmanová. 37


Školní rada pozdČji žádala o povolení zĜídit druhou pomocnou tĜídu. Zemská školní rada této žádosti vyhovČla povolením ze dne 3. záĜí 1931 a proto se již 7.záĜí t.r. zaþalo vyuþovat. Ve druhé pomocné tĜídČ byl ustanoven uþitelem Eduard Veselý. Na poþátku roku 1932 byly pomocné tĜídy pĜestČhovány do budovy státní odborné školy textilní v PĜemyslovČ ulici. Uþiteli zĤstali p. M. Hofmanová a Ed. Veselý. Poþet žákĤ i v dalších letech se pohyboval kolem tĜiceti. Od 1.7.1935 byla výnosem Zemské školní rady v Praze ustanovena samostatná pomocná škola, odtržením od obecné školy chlapecké. SouþasnČ byl Ĝídícím uþitelem pomocné školy ustanoven Ed. Veselý, který stál v þele školy až do své smrti v r. 1971. Svojí neúnavnou a poctivou prací se zasloužil o velmi dobrou povČst školy a dosáhl výborných úspČchĤ v oblasti logopedie. Výuka školy se v následujících obdobích pĜíliš nemČnila. Docházelo ke stĜídání uþitelĤ, ale chod školy, poþty žákĤ a charakter vyuþování se nemČnil. V období II. svČtové války došlo ke dvojímu krátkému pĜestČhování školy, která se však opČt vrátila do budovy v PĜemyslové ulici. Výnosem Ministerstva školství z r. 1948 byla škola pĜejmenována na "Zvláštní školu". Tohoto oznaþení se zaþalo používat od 15. listopadu 1948. Po úmrtí p. Ed. Veselého byla povČĜena Ĝízením školy p. uþitelka. Vlasta Štefanová, která tuto funkci vykonávala až do svého odchodu na dĤchod v roce 1985. Na její místo nastoupila p. Mgr. Eva Hynková, která spolu se svojí zástupkyní p. Mgr. Zdenkou Langerovou Ĝídí školu dodnes. Poþty žákĤ kolísají, v prĤmČru je na škole 8 - 10 tĜíd, 1-2 oddČlení školní družiny. Tato škola ve D.K.n.L. patĜí k druhé nejvČtší na okrese Trutnov. V letech 1990 - 1993 Byla uskuteþnČna celková rekonstrukce školní budovy do dnešní podoby. (viz foto – pĜíloha). Od roku 1995 má škola právní subjektivitu a také nový název "Zvláštní škola a praktická škola". Jejím zĜizovatelem je MŠMT. Výuka pro žáky ve vČku od šesti do osmnácti let probíhá na tĜech pracovištích: (Zvláštní škola, HusĤv Domov, USP Hajnice). VzdČlávání zabezpeþují kvalifikovaní, speciální pedagogové. Škola pravidelnČ organizuje letní atletické sportovní hry pro žáky zvláštních škol okresu, zúþastĖuje se rĤzných soutČží. NejvČtším úspČchem bylo 1. místo celostátní pĜírodovČdné soutČže „kopidelský kvíteþek" a 3. místo v oblastním kole „mladí dopravci".

38


In memoriam zasloužilého uþitele Eduarda Veselého 18. listopadu 1971 opustil navždy Ĝady þsl. logopedĤ vynikající pracovník Eduard Veselý. Rodák z Radovesnic u Chlumce nad Cidlinou (nar. 11.3.1904) po absolvování nižšího gymnasia v Pardubicích a studiích na státním uþitelském ústavu v Hradci Králové vyuþoval od roku 1924 - 1929 na ĜadČ obecných škol Pardubicka. Již v této dobČ zamČĜil svĤj zájem na výchovu mládeže smyslovČ, duševnČ, tČlesnČ i jinak postižené. Této þinnosti vČnoval pozdČji všechny své síly, þas a zájmy. Roku 1929 zahájil své pĤsobení v oboru defektologie v Jilemnici na ústavČ pro dČti obtížnČ vychovatelné. PilnČ studoval odbornou literaturu i psychologii defektního dítČte. Zájem soustĜedil zejména na psychopedii a logopedii. Tyto dva obory mu udaly životní smČr. Po jednoroþním pĤsobení v Jilemnici se stává roku 1930 nejprve uþitelem a pozdČji Ĝeditelem na pomocné škole ve D.K.n.L., o jejíž vybudování si získal velké zásluhy. Od samého poþátku pĤsobení na této škole peþoval o dČti postižené vadami Ĝeþi a to nejen v místČ svého pĤsobení, ale po celém okrese Trutnov. Práce se mu rozrostla tak, že roku 1942 byla otevĜena Logopedická poradna, ve které kromČ patlavosti a koktavosti odstraĖoval i jiné poruchy Ĝeþi. Byl u nás jedním z prvních, ne-li vĤbec prvním, který si ve své praxi zaþal všímat dČtí dyslektických, dysgrafických a dyskalkulických. V tomto oboru se stal nejen vynikajícím praktikem, ale i teoretikem. Na uvedená témata napsal Ĝadu vČdeckých pojednání. Je veliká škoda, že dosud nevyšla tiskem Logopedickou þinnost neomezoval jen na svĤj okres a kraj. Po založení Logopedického ústavu v Praze navázal s jeho vedením, jako jeden z prvních, úzkou spolupráci ve dvouletém studiu. V roce 1952 a 1954 studoval na "KarlovČ universitČ" defektologii, zakonþenou státní zkouškou s vyznamenáním. Získal tím titul promovaný pedagog. V té dobČ byl jmenován krajským logopedem v uznání zásluh za svou þinnost. Úþastnil se všech celostátních porad konaných katedrou defektologie, nescházel nikdy pĜi mČsíþních poradách logopedického sboru této katedry a jeho slovo mČlo svoji váhu. V roce 1954 se stává þlenem výbČrové pedagogické spoleþnosti, tzv. logopedické komise pedagogické spoleþnosti pĜi ýSAV (ýeskoslovenské akademie vČd). Na všech jejích sjezdech pĜednesl velmi cenné referáty, které jsou otištČny v jejich sbornících. Pro logopedy a pro dČti vadnČ mluvící vydal Ĝadu pĜíruþek, z nich nejznámČjší jsou. „Uþím se Ĝíkat „R“ (1942), „Uþím se Ĝíkat „ě“ (1944,1946), „Uþím se Ĝíkat „S, Z, C-Š, Ž, ý“ (1946) a „Uþím se þíst a mluvit" (1947). Všechny tyto velmi cenné pĜíruþky byly vydány péþí Krajské logopedické poradny DvĤr Králové n. Labem. Od založení katedry defektologie v Praze v ní pĜednášel jako externí uþitel na oddČlení psychopedie. Tyto pĜednášky konal i pro odboþku Karlovy univerzity v Hradci Králové. Velikou zásluhu má na tom, že byla na trutnovském okrese v ChoustníkovČ Hradišti založena škola pro vadnČ mluvící, které až do své smrti vČnoval nevšední zájem. Na svém okrese vychoval Ĝadu znamenitých logopedĤ a kraji hradeckém mnoho zdatných logopedických asistentĤ, kteĜí pokraþují v jeho šlépČjích. Za svoji vynikající pedagogickou þinnost byl Eduard Veselý s polovinČ padesátých let jmenován Ministerstvem školství " Zasloužilým uþitelem". 39


Jeho jméno bylo a je známo v odborných kruzích defektologických po celém bývalém ýeskoslovensku. Byl zván jako pĜednášející na nejrĤznČjší defektologická zasedání. VdČþnČ a s úctou ho vzpomínají defektologové od Domažlic a Chebu až daleko na východ za Košice. Všude byl vážen a vítán, nejen pro svoje hluboké odborné vČdomosti, ale i pro své kolegiální jednání a milé vystupování, které dovedl pĜíležitostnČ oživovat svérázným humorem. Defektologická práce mu byla vším. JeštČ v den svého úmrtí až do veþera vyšetĜoval poruchy Ĝeþi ve své poradnČ a radil kolegĤm logopedĤm jak pracovat s obtížnými pĜípady. Za nČkolik hodin po návratu z poradny po srdeþním záchvatu zemĜel. Odešel, ale jeho jméno nebude zapomenuto a v historii péþe o defektní mládež bude navždy zaznamenáno.

ýest jeho památce!

DČtský domov – retrospektiva a souþasnost DČtský domov se sídlem ve DvoĜe Králové n.L., Dvorského 1710 je vþlenČn do sdružení ozdravoven a léþeben okresu Trutnov. Byl založen v roce 1946 v budovČ bývalého továrníka Deutsche na PĜíþce. Nesl název „DČtský domov" a byly sem pĜijímány dČti od svého narození do 21. let, tedy do plnoletosti. ZĜizovatelem byl Národní výbor. (vysvČtlivka - tehdy byl ještČ DvĤr Králové n.L. okresním mČstem) První dítČ bylo pĜijato dne 16.záĜí roku 1946. Dnem 12.9.1951 pĜevzalo toto zaĜízení zdravotnictví „Okresní ústav národního zdraví“ - a byla zde zajišĢována péþe o dČti ve stáĜí od jednoho do tĜí let. První Ĝeditelkou tohoto ústavu byla p. Aloisie Holanová, nar. 1899, bytem ze D.K.n.L. Od 1.1.1992 je „DČtský domov“ organizaþnČ zaþlenČn do „Sdružení ozdravoven a léþeben" okresu Trutnov a zĜizovatelem je Okresní úĜad v TrutnovČ. Zdravotní a výchovnou péþi poskytuje pĜevážnČ od jednoho do tĜí let a pokud je to nutné ze zdravotních dĤvodĤ, nebo dĤvodĤ sociálních, tak i dČtem starším. Domov je urþen pro 32 dČtí a pĜijímány jsou dČti zdravé, nad nimiž je naĜízena ústavní výchova. Sem patĜí dČti týrané, ohrožené prostĜedím a opuštČné rodiþi. Dále to jsou dČti mentálnČ zdravotnČ postižené. Jsou zde dČti pĜevážnČ z Východoþeského kraje. Tento ústav zajišĢuje speciální zdravotní péþi: - dČtem ohroženým vrozenými. vývojovými vadami - dČtem s malabsorbcí, kterým rodiþe nejsou schopni zajistit potĜebnou péþi a dietu - dČtem po operacích - s poruchami hybnosti, kterým zajišĢuje potĜebnou rehabilitaci Dále ústav zajišĢuje rovnČž péþi z dĤvodĤ sociálních: - dČtem o nČž rodiþe nejeví zájem - krátkodobou péþi v dobČ hospitalizace matky v nemocnici, nebo když je ve výkonu trestu - dČtem žijícím v rodinném prostĜedí ohrožujícím jejich vývoj 40


Také je v tomto zaĜízení poskytována ambulantní rehabilitaþní péþe na doporuþení dČtského neurologa, která je plnČ využívána dČtmi ze D.K.n.L. a okolí. Jedná se o onemocnČní, kde se aplikuje cviþení tzv. „Vojtovou metodou". Starším dČtem zajišĢuje „DČtský domov" návštČvu mateĜské školky s logopedickým zamČĜením. DČtem, které se nemohou vrátit do vlastní rodiny, zajišĢuje náhradní rodinnou péþi ve formČ pČstounské péþe, nebo osvojením. Na místČ ĜeditelĤ tohoto „DČtského domova" se po p. Holanové vystĜídaly ještČ p. Vejborná, Poskoþilová, Orlíþková, MuDr PĜecechtČl, MUDr. Chroboková, MUDr. Mrázková, MUDr. BČlovská a nyní je Ĝeditelkou p. Zdena Malá. Dále ústav zamČstnává: - pracovníci s agendou HTS (hospodáĜka) - sociální sestru, která vede, Ĝídí, organizuje a dohlíží na výchovnou péþi o dČti. Vede sociální agendu dČtí, vþetnČ nezájmu rodiþĤ (sledování), zajištČní náhradní rodinné péþe a vymáhání ošetĜovného. Tuto zodpovČdnou práci vykonává v souþasné dobČ (již od roku 1964) p. JiĜina Semaniaková: - sedm zdravotních sester - tĜi pČstounky - sedm pracovníkĤ na úklid, stravování, údržbu a v prádelnČ V domovČ je umístČno 30 dČtí ( mČní se ) ve vČku od jednoho do šesti let, fyzicky þi mentálnČ zaostalé dČti tu jsou však i déle. Souþasné zákony týkající se osvojení dČtí jsou horší pĤvodních. DĜíve staþilo potvrdit nezájem vlastních rodiþĤ þestným prohlášení Ĝeditelství „DČtského domova", ale po zmČnČ „Zákona o rodinČ z roku 1998“, je nutné nejprve pĜedložit návrh sociální pracovnici na Okresním úĜadČ a ta ho postoupí soudu. Ten pĜípad posoudí a rozhodne o tom, jestli je dítČ možné dát do osvojení adoptivním rodiþĤm. Tím se pobyt v „DČtském. domovČ" podstatnČ prodlouží. Paní Ĝeditelka Malá se k tomuto vyjadĜuje takto: "NČkteĜí rodiþe si dČtské domovy pletou s úschovnou zavazadel a zákon je v tom víceménČ podporuje. DČti tak v „DomovČ" þekají na to, až maminka s tatínkem rozumovČ dozrají, odnauþí se fetovat, nebo každý den opíjet, vyĜeší si nepĜíznivou bytovou þi rodinnou situaci. K tomu, aby nebylo možné dítČ dát do osvojení náhradním rodiþĤm a muselo v domovČ takto þekat staþí, aby jednou za pĤl roku projevili zákonní rodiþe zájem. Za projevení zájmu se považuje napĜíklad poslání pohlednice, telefonát, nebo návštČva.“ (Trutnovsko 29. února 2000, strana 3.) Podle dĜívČjšího zákona probíhalo soudní schválení tehdy, až když už dítČ v náhradní rodinČ bylo. Budova prošla celou Ĝadou zmČn. Zachyceny jsou ty nejdĤležitČjší v tomto sledu: 1995 - oprava stĜechy, fasády, pokrytí terasy 1996 - dán nový kotel ústĜedního topení na zemní plyn 1997 - nové oplocení 1998 - nové topení v interiérech: 1999 - dána zþásti nová, plastová okna Okresní úĜad v TrutnovČ vynakládá na provoz nemalé þástky, náklady však rostou a je vítána jakákoliv pomoc, aĢ již finanþní a nebo formou daru.

41


Proto je tĜeba podČkovat tČm kdo pĜispČli dosti vysokými þástkami a nebo dary znaþné hodnoty. PatĜi sem hlavnČ DUV -Vánoþní ozdoby D.K.n.L., BAK Trutnov, CARLA s.r.o, BOOM, SATOS ze D.K.n.L., Porobeton Trutnov, Oþní optika Rašínovo námČstí D.K.n.L., Stará lékárna, pan Flégl ze D.K.n.L., hotel Hilton Praha, paní HĤlková z Nové Vsi nad Popelkou, Pražská správa nemovitostí Praha 3, zamČstnanci lázní a.s. BČlohrad, p. LuĖáková z Hradce Králové. PodČkování patĜí i lesnické škole v TrutnovČ za úpravu porostĤ, také tČm, kdo se o vánoþních svátcích pĜišli na dČti podívat a pĜinesli jim nČjakou maliþkost a nebo ovoce. PotĜebná fakta pĜedala p. Ĝeditelka Zdenka Malá a socialní sestra JiĜina Semaniaková. Foto vČnováno ústavem.

Diakonie stĜedisko ýCE – retrospektiva , souþastnost StĜedisko Diakonie ýeskobratrské církve evangelické ve DvoĜe Králové n. L., se sídlem Benešovo nábĜeží 1067. Uvedené stĜedisko je církevní zaĜízení, které je otevĜeno pro i pro obþany mimo církev a slouží potĜebám mČsta a jeho okolí. ZĜízení stĜediska pĜedcházelo témČĜ roþní pĜípravné období, naplnČné usilovným jednáním. Stalo se tak po zmČnách v politickém uspoĜádání našeho státu, uvolnČní obþanských aktivit po listopadových událostech roku 1989 a tím k obratu ve vztahu mezi církvemi a státem. Církvím tak je dána možnost se vrátit k charitativní a sociální práci. ýeskobratrská církev tedy obnovuje þinnost Diakonie, zrušené pĜedchozí komunistickou vládou. Sbor ýCE v našem mČstČ se tedy k tomuto cíli plnČ upnul. Staršovstvem þeskobratrského sboru bylo rozhodnuto o ustavení stĜediska a povČĜilo faráĜe sboru Vojena Syrovátku a také pana Stanislava ŠtČpaĜe, aby zahájili jednání o vybudování stĜediska. Byl proveden prĤzkum potĜebnosti služeb na úseku sociálním, se zamČĜením na širokou oblast našich spoluobþanĤ. Na základČ toho bylo rozhodnuto o zamČĜení stĜediska na poskytování kĜesĢanské sociální pomoci a pastoraci.

42


Ta byla smČrována zprvu na peþovatelskou a ošetĜovatelskou péþi dospČlým spoluobþanĤm se zdravotním postižením, nemocným, vysokého stáĜí, osamČlým a jinak sociálnČ potĜebným. Jednáno bylo se zástupci MČÚ (MČstského úĜadu), jmenovitČ s p. starostou Ing. Kaþerovským a obČma místopĜedsedy p. Jakubcem a Haasem. Iniciativa sboru ýCE byla pĜijata a dohodnuta spolupráce. Vyústila nabídkou darování objektu þp. 1067, vþetnČ pozemku na BenešovČ nábĜeží. Svoji þinnost zahájilo stĜedisko Diakonie podle zákona církevního o zĜizování církevních, úþelových zaĜízení dnem 15. Ĝíjna 1991. 0 uskuteþnČní tohoto zámČru se zasloužil Ĝeditel stĜediska p. Stanislav ŠtČpaĜ a vrchní sestra p. Dorkas Syrovátková. Mezi další aktivní spolupracovníky, dobrovolníky z místního sboru þeskobratrské církve evangelické, to byli otec Miroslav a syn Miloš Vávrovi. ZĜizovacím místem se na pĜechodnou dobu stala fara sboru ýCE. Práce zaþala ve dvou oblastech. První z nich byla peþovatelská služba v domácnostech klientĤ a návaznČ na toto výstavba Domova Diakonie. Peþovatelská a ošetĜovatelská služba v domácnostech byla uskuteþnČna již 1.12.1991. Od 1.5.1992 byla zĜízena peþovatelská služba v obci Nemojov, 1.6.1999 bylo zĜízeno, na základČ dohody s obecním úĜadem, detašované pracovištČ v obci Doubravice. Mimo tuto obec peþuje o klienty v obcích Zdobín, TĜebohošĢ, Bílé Poliþany a Stanovice. Ze skromných zaþátkĤ se poþet klientĤ rozrostl na témČĜ 200! Cílem této služby je poskytovat požadovanou a potĜebnou péþi. Dále ještČ obvyklou péþi rozšíĜit u osob zdravotnČ postižených na návštČvy tĜikrát dennČ (u nemocných) a také ještČ pĜípadnČ v sobotu a nedČli. Tím se vytváĜí podmínky k pobytu tČchto osob ve vlastním prostĜedí a oddálí se tím jejich umístČní v sociálních zaĜízeních. Výstavba Domova Diakonie byla provádČla ve dvou etapách. V prvé etapČ to byla pĜestavba domu þ.p. 1067 na BenešovČ nábĜeží. Objekt a pozemek bezplatnČ pĜevedl stĜedisku MČstský úĜad. Provoz zde byl zahájen 1.5.1993. Náklady na rekonstrukci a zaĜízení dosáhly þástky 2,6 milionu Kþs. Provedenou rekonstrukcí je k dispozici 5 pokojĤ typu minigarsonky pro 5-6 obyvatel, dále je zde technické zázemí s prádelnou, kuchyĖkou, koupelnou, ubytování pro personál, sociální zaĜízení, ordinace lékaĜe, rehabilitace a ergoterapie. Ve druhé etapČ to byla výstavba nového objektu na pozemku odprodaném MČstským úĜadem. Zde byl zahájen provoz 1.10. 1995 a náklady vþetnČ zaĜízení dosáhly þástky 8,5 mil. Kþ. V tomto novém objektu je 15 mini-garsonek prvé kategorie pro 15 - 18 obyvatel. Dále je zde vyvaĜovna jídel s jídelnou, sociální zaĜízení pro personál, dva pokoje pro personál, pokoj pro návštČvy a pracovní místnosti pro zamČstnance. Celé zaĜízení je vybudováno s bezbariérovým pĜístupem do všech prostor objektu a vybaveno pomĤckami pro osoby s omezenou pohyblivostí. Celková kapacita Domova Diakonie je až 23 obyvatel. Aby byla zajištČna ekonomická realizace stavby, byla provádČna nejprve pracovní skupinou a od 1.5.1993 stavebním stĜediskem Diakonie. Celá výstavba „Domova Diakonie“ byla finanþnČ zajišĢována z darĤ. Mezi dárci jsou církve a spoleþnosti ze SRN, Francie, Holandska a dále církvemi, humanitárními spoleþnostmi, jednotlivci a podnikatelskými subjekty ýeské republiky. Provoz stĜediska je hrazen zejména z pĜíspČvkĤ Ministerstva práce a sociálních vČcí ýR a poplatkĤ za peþovatelskou službu obyvatelĤ Domova, další potom pĜicházejí z Okresního úĜadu v TrutnovČ, MČstského úĜadu našeho mČsta, z církví a od jednotlivcĤ.

43


Významnou podporu pĜi výstavbČ a provozu Diakonie tvoĜí neplacená práce dobrovolníkĤ þlenĤ církve. Ke dni 31.12.1999 bylo ve StĜedisku Diakonie ýCE zamČstnáno na dvacet pracovníkĤ, kteĜí peþovali o 196 klientĤ v domácí péþi a 21 obyvatel Domova Diakonie. I když je StĜedisko Diakonie církevním zaĜízením, slouží plnČ obyvatelĤm mČsta a jeho zĜízením získalo mČsto bez finanþních nákladĤ moderní sociální zaĜízení se širokou nabídkou sociálních služeb pro obyvatele. StĜedisko Diakonie se stalo významnou souþástí života mČsta. Nejen výstavbou moderního sociálního zaĜízení a poskytovanými službami, ale je jako nestátní zaĜízení i významným pĜíspČvkem do budování obþanské spoleþnosti našeho mČsta a státu. Fílatelie našeho mČsta – retrospektiva - souþastnost V našem mČstČ se první sbČratelé známek objevili již pĜed první svČtovou válkou. Prvním obchodníkem v dobČ I. svČt. války, který prodával známky, byl knihkupec Brentner v ŠindeláĜské ulici. První královédvorský klub sbČratelĤ známek byl založen roku 1923. Ten vstoupil do Svazu þeskoslovenských filatelistických spolkĤ, (bylo jich tehdy v republice 28) a pĤsobí s krátkým pĜerušením (1927-34) v našem mČstČ pod rĤznými názvy dodnes. Ke 160. výroþí vzniku první poštovní známky svČta a ke 150. výroþí používání známek v našem kraji byla uspoĜádána výstavka. Kladný ohlas na ohĖostroj OhĖostroj na komponovanou hudbu firmy Via Lucis (Bohouš Dufek) provedený v pĜedveþer "majálesu" se setkal s mimoĜádným uznáním divákĤ a dlouhým. potleskem. /kvČten 2000/

44


55. výroþí osvobození naší vlasti v roce 1945 – vlastivČdná studie Bylo by pĜíliš zjednodušené, kdybychom pĜiblížili jen události tČch nČkolika dní vlastního kvČtnového povstání roku 1945. Je tĜeba sáhnout kousek do naší historie a popsat vzájemné soužití ýechĤ a NČmcĤ našeho regionu ze svČdectví kronik a pamČtníkĤ. To vše ve sledu dČjinných událostí z dob Rakouska, vzniku a trvání I. ýeskoslovenské republiky, Mnichova, zabrání „Sudet“, okupaci ýeskoslovenska spolu s odbojovou þinností, dále kvČtnové povstání roku 1945 a pĜekotné pováleþné období do konce roku 1945. UþiĖme si nejprve velmi hrubý obraz toho, jaké vlastnČ bylo letité soužití ýechĤ a NČmcĤ v našem podkrkonošském regionu. Tedy soužití na vyslovenČ historickém území þeském. Skuteþností je, že naše pohraniþní území byla osídlena již pĜed nČkolika staletími nČmeckými kolonisty. Stalo se tak na pĜání þeských panovníkĤ ve dvou vlnách po sobČ jdoucí kolonizace. Tolik dávná historie. NČmecký živel tedy v þeských pohraniþních oblastech zdomácnČl. Generace nČmcĤ se tu rodily i umíraly a domovem jim byla ýeská zemČ, která je zprvu hostila jako kolonisty, aby tu s plynoucími staletími zapustili své koĜeny. Tomu se zajisté nelze divit, vždyĢ jim, právČ tak jako rodilým ýechĤm, byla zem jejich pĜedkĤ domovem. PĜesto zde docházelo ke sporĤm, rĤznostem, nevraživosti a dokonce násilí. ObČ národnosti, sídlící na pĤdČ historicky ýeského království, si vzájemnČ nerozumČly. Byla období zdánlivého klidu, kdy vedle sebe pracoval ýech a NČmec a ke tĜenicím nedocházelo. Vzplála však období, kdy se vzájemná Ĝevnivost zmČnila v nenávist. Tak tomu bylo po dlouhá léta a je tĜeba Ĝíci, že ke škodČ obou národností. Tato skuteþnost se bezprostĜednČ dotýkala našeho mČsta. Rozkládalo se na rozhraní obou tČchto nesmiĜitelných živlĤ, bylo doslova nČmeckým živlem obklíþeno. TémČĜ ve všech vesnicích v sousedství našeho mČsta byli þeští usedlíci v menšinČ, správa tČchto obcí byla tedy nČmecká. PrĤmysl, živnosti, polní a lesní majetek byl v tČchto obcích také pĜevážnČ v nČmeckém držení. Vliv nČmectví byl vnášen i do našeho mČsta. MČstské kroniky dokladují provokaci ze dne 23.8.1885 jako „BartolomČjskou noc“, kdy se nČmeþtí „TurneĜi“ schází v zadní místnosti hotelu „Kopp“ ve svých krojích s þerno-þerveno-žlutými páskami. Tuto demonstraci nČmecké síly organizoval syn majitele továrny Leopold Mandl. Jmenovaná továrna stála na místČ nynČjšího gymnázia a sám organizátor tak prý uþinil ze zášti, že se mu nedostalo þeské dívky. PobouĜené úþastníky þeské i nČmecké národnosti musel posléze uklidnit až MUDr. Moravec. „TurneĜi“ byli potom vyprovázeni zdejším starostou mČsta Šípem až za mČsto. PĜesto došlo k jejich napadení a vzájemné potyþce, která mČla své dozvuky až u soudu v Hradci Králové. DĤsledkem bylo to, že došlo k rozpuštČní MČstského zastupitelstva a do zvolení nového ustanoveno kuratorium. Je pochopitelné, že tehdejší Rakousko – Uhersko pĜálo více vlivu nČmeckému než þeskému. Znalec tČchto pomČrĤ Jan Rejl, Ĝeditel þeské menšinové školy v Dolním NemojovČ o tom napsal: „V té dobČ zaþali nČkteĜí þeši pĜetvoĜovati svá jména Malý na Maly, Luštinec na Luschtinetz, Ježek se stával Jeschke a stávali se odrodilci. Ti potom zavinili, že v sedmdesátých letech devatenáctého století postavilo Boschovo panství nČmeckou školu. PonČmþování se potom dČlo ještČ rychleji a dĤkladnČji….“. Národnostní tĜenice neustávaly, dochází i nadále k hrubostem a násilnostem. Spory jsou vedeny i o Zviþinu, obČ znesváĜené strany ji pokládají za svĤj symbol národnostní. NČmci z pohraniþí – Sudet – jsou pro ýechy „skopþáky“. Snad proto, že pĜicházeli z pohraniþních hor dolĤ, tedy „s kopcĤ“ a proto „skopþáci. ýechĤm se zase dostávalo dle Rejlových pamČtí pojmenování „Böhmische Hund“- þeský pse. Pokusy o stmelení obou národností v duchu levicového internacionalizmu, tedy s odmítáním národnostních tĜenic a nastolením vzájemného respektování a spolupráce, nemČly dlouhého trvání. Tyto „srazy“ nČmeckých a þeských obþanĤ, z Ĝad pĜevážnČ 45


dČlnických, pĜehlušila hesla vyzvedávající národní nadĜazenost – nacionalizmus, pĜedkládaná nČmeckým obþanĤm. ýeská strana se v našem mČstČ a podkrkonošském regionu k tomuto neuchylovala. PĜímo vzorovou ukázkou, jak v tehdejší dobČ bránit þešství, bylo vystupování doktora Moravce, (narozen 1850, vrstevník a pĜítel T.G. Masaryka, zemĜel 1937). Jeho životním heslem bylo: „Cizí nech a nehanob, svoje miluj, braĖ a zdob!“ Tato jeho moudrá slova však nedošla naplnČní. NČmectví v tČsném okolí mČsta bylo stále rozpínavČjší a neustává ani po ustavení ýeskoslovenské republiky. VždyĢ už den po ustavení republiky, tedy 29. Ĝíjna 1918 si žádali nČmeþtí poslanci ustavení provincií „Deutsch Böhmen, a Sudetenland“ v naší blízkosti. To žádají v rozporu s naší státností a je nasnadČ, že tyto snahy byly již v listopadu téhož roku mladou ýeskoslovenskou republikou ráznČ likvidovány. Pohraniþní území s pĜevládajícím poþtem nČmeckých obyvatel jsou tedy souþástí ýeskoslovenska, ale v myslích nČkterých nČmeckých obyvatel je to letitý, myšleno nČmecký, domov. Ti nejsou ochotni respektovat skuteþnost, že se jedná o historická ýeská území. Toto myšlení se stává nejen u nás, ale všude na svČtČ živnou pĤdou pro rozdmychávání národnostních tĜenic. Toto „soužití“ mČli naši pĜedkové dobĜe v pamČti, s projevy nevraživosti se setkávali pĜímo i nepĜímo. To co bylo našim obþanĤm žijícím ve vnitrozemí vzdálené, i když ne cizí, to naši obþané obou národností vnímali a prožívali takĜka dennČ. Proto byla otázka národnostní pro naše mČsto a obþany prvoĜadou a se sílícími spory stále tíživČjší a tíživČjší. Blízké pohraniþí bylo líhní nevraživostí a bylo jen na jedincích v jaké míĜe se projevovalo. Naše mČsto, jako výspa þešství, si užilo národnostních sporĤ bezpoþet. Bylo by iluzí si myslet, že jakýkoliv zvrat se obešel bez emocí. ObČ národnosti ve mČstČ i okolí se velmi dobĜe navzájem znaly a vidČno oþima toho, kdo má v danou chvíli „navrch“ se stávali protivníky. Zcela pominuta byla v dané chvíli skuteþnost, že mnohdy žili po dlouhá léta jako sousedé, mČli spoleþné správní úĜady, navštČvovali stejný kostel, mČli spoleþného Pána na nebesích a byli pochováváni na stejných hĜbitovech. Tato protivenství vzplanou jako zápalka, jakmile do sporĤ vniknou podbízivá národní hesla vhozená vládnoucími mocipány. Nejinak tomu bylo i v našem, silnČ ponČmþeném okolí. Statistický pĜehled ze sþítání obyvatelstva v roce 1930 názornČ ukazuje kolika nČmci bylo naše mČsto obklopeno. Obec HuntíĜov Libotov Ch. HradištČ KocbeĜ Kuks KocléĜov Kohoutov Žir. PodstráĖ Žireþ Dubenec

46

ýechĤ 32 56 240 21 104 251 13 11 53 464

NČmcĤ 1111 310 681 523 314 289 560 169 196 512


Dále tu jsou obce, kde byli ve vČtšinČ ýeši: Obec Dehtov Lanžov Bílé Poliþany Doubravice Velký VĜešĢ. B. TĜemešná D.K.-mČsto

ýechĤ 433 466 370 922 439 1523 14703

NČmcĤ 2 1 6 5 6 23 1601

Tolika nČmectvím bylo naše mČsto obklopeno a také prostoupeno. Jaký tedy div, že právČ tady dochází ke sporĤm i konfliktĤm mezi obČma národnostmi. Nejinak tomu bylo i v osudových letech roku 1938. Z hlediska jednČch dochází k mnichovské dohodČ, u druhých k diktátu. Pohraniþní území republiky musí opustit tisíce ýechĤ. PozdČjší historie ukáže jak osudovým se to stalo pro oba národy. Dne 29. záĜí 1938 vydal MČstský úĜad našeho mČsta vyhlášku v tomto znČní: „Nastane-li válka, pĤjde o boj na život a na smrt za naší svobodu. PĜi nepĜátelském vpádu na území republiky je tĜeba, aby všichni stateþní muži schopní nošení zbranČ vykonali obþanskou povinnost i když nejsou zaĜazeni do mobilizace armády Vyzývám velitele stĜeleckých a národních gard, zbylých bunČk organizace branné výchovy, Sokola, DTJ (DČlnických tČlocviþných jednot), Orla, FDTJ (Federace dČlnických tČlovýchovných jednot), hasiþských sborĤ atd…. dosud nemobilizované a v každém ohledu naprosto spolehlivé, aby jím mohli být vydány pušky s náboji.. „Podepsán Jaroslav Bilina – starosta. 30. záĜí 1938 se naši obþané dovídají výsledek mnichovské konference, 1. Ĝíjna již zaþíná okupace pohraniþních území. PĜijíždČjí a pĜicházejí poslední þeští uprchlíci ze zabraných území. Náš královédvorský okres o výmČĜe 21.114 ha pĜišel o více jak polovinu svého území a ze 47 obcí jich bylo odtrženo 31. Na kratší dobu pĜichází mČsto i o nádraží, provoz na trati je zastaven. V Ĝíjnu abdikuje prezident Eduard Beneš a 30. listopadu nastupuje na jeho místo JUDr. Emil Hácha. Mezi našimi obþany panuje nejistota zda nedojde také k zabrání našeho mČsta. Nestalo se tak a mezi obþany mČsta se Ĝíká,:“ zĤstala nám jen Praha a kolem ní zahrádka“. Kolem Dvora Králové nezĤstala ani ta zahrádka. Kolíky oddČlují ýechy a Moravu od sudet. Starosta mČsta Bilina s místními prĤmyslníky Gustavem Deutschem, Klazarem, Sochorem a tajemníkem Svazu prĤmyslníkĤ JUDr. PaĜezem cestují do Berlína k jednání o hranicích v okolí mČsta. V této pro naše mČsto tak svízelné chvíli je tu ještČ ostudná snaha MČstského úĜadu JaromČĜe o to, aby se naše mČsto vzdalo svých státních úĜadĤ a nČkterých škol v její prospČch. Tak tehdy jednali jaromČĜští – þeští – zastupitelé s odĤvodnČním o odlouþenosti našeho mČsta. PĜedstavitelé našeho mČsta naopak usilují o každou píć našeho okolí, NČmeckou PodharĢ, Sylvárov, Hrubá luka, nádraží. Jednání jsou vleklá a výsledky vcelku žádné. To již došlo k rozpuštČní Komunistické strany a mČstskou samosprávu musí opustit tehdejší první námČstek starosty Josef Prokop, dále František Ruml, Karolina Dyntarová, KateĜina Kozlová, Josef Nun, František Sedláþek a František Šimek. MČsto v této dobČ vede spor s nČmeckými sedláky v NČmecké Podharti a SylvárovČ o odtržená území, patĜící nyní „VelkonČmecké Ĝíši“. PĜidává se se svými požadavky i nČmecký majitel pily v podnádraží Staffa. VČtšina nČmeckých obþanĤ chce, aby právČ jeho pozemky, usedlosti a provozovny patĜily k ěíši. Hranice „Sudet“ byly vytýþeny a znaþeny za lesem nad ýeskou Podhartí¸rozdČlují Hrubá luka, oddČlují Sylvárov, doþasnČ i nádraží. na západČ oddČlují ozdravovnu „DČtský ráj“, prochází po „Tešnovské pĜehradČ“, za nádraží 47


v Bílé TĜemešné a oddČlují od nás Zviþinu. „Sudety“, nenávidČný pojem, umocnČný ještČ územní ztrátou Zviþiny jako symbolu þešství. 15. bĜezna 1939 bylo naše mČsto okupováno. Vzniká „Protektorát ýechy a Morava“. Naše vláda se tomuto, pod vlivem neteþnosti západních mocností nebrání, nazývá to nutností, obþané zradou. NČmecká strana to vítá, naši bývalí „spoluobþané“ se stávají na vlastní pĜání pĜíslušníky ěíše. Zaplatí za to v v brzké dobČ životy svých padlých. MČstem projíždí nákladní auta s nČmeckými vojsky. PĜi projíždČní nynČjší Revoluþní ulicí je jimi na chodníku sražena tovární dČlnice Julie Lehká, rozená Munzarová, narozená 1.9.1894, bytem v þ.p. 572. Umírá tentýž den v naší nemocnici na mnohoþetná vykrvácení po úraze. Stala se tak první obČtí okupace v našem mČstČ. Rozhlas vysílal pokyny k zachování klidu a rozvahy s dovČtkem, že nás nČmecká ěíše bere pod svoji ochranu. Objevily se plakáty generála Blaskowitze a Ĝíšského protektora Neuratha s vyrozumČním, že i Slovensko je pod ochranou ěíše a „nás“ politicky reprezentuje „Národní souruþenství“. Jejím pozdravem bylo „Vlasti zdar“. Na ulicích se objevily plakáty a tabulky s nápisem „Rechts Fahren – Jećte vpravo! Národ se však s okupací a mnichovem nesmiĜuje. Dochází k prvním protivenstvím vĤþi okupaþnímu režimu. Zprvu nesmČlé s modlitbou ke svatému Václavu, dopis Dr. Beneše urþený Karlu ýapkovi a dokonce i texty z „Písma svatého“. Hned druhý den po provedené nČmecké okupaci dochází k zatýkání komunistĤ. ObČtmi byli Josef Prokop, Ruml, Fiedler, Flégr Jaroslav, Hofmanová, Jirousek, Pátek, Roubíþek a Vyjídák. 10. þervna je zatþen národní socialista, pĜedseda legionáĜské župy a velitel národní stĜelecké gardy JindĜich Bém. Odpor národa je veden v mnoha ilegálních skupinách do kterých patĜil Národní odboj, Odboj vojákĤ v záloze, Jednota obce stĜelecké, nČkterými z bývalých politických stran, Sokolským hnutím, legionáĜi. Byl to také odboj Karla Ježka v Doubravici. Tato ilegální práce však není vzájemnČ skloubena, teprve v polovinČ roku 1939 dochází k vzájemnému setkání odbojáĜĤ Karla Nepokoje, þetnického strážmistra Jana Innemana, Bohuslava DítČ za legionáĜe, Karla Kleinwächtera za Sokol, Františka SkoĜepy za národní socialisty, OldĜicha Brdiþky za sociální demokraty a Norberta Straky za komunisty. Vzájemné vztahy byly dobré, ale ochably po podepsání smlouvy mezi SovČty a NČmeckem (Ribentrop – Molotov). Mezi obþany se šíĜí letáky a þasopisy „V boj, ISNO, Úder“ v poþtu asi 150 výtiskĤ. V roce 1939 dochází ještČ k obstarávání zbraní þetnickým strážmistrem Josefem Rybou a uloženy byly poštovním zĜízencem Jaroslavem Davidem u Františka Fiferny. ZbranČ obstarával také puškaĜ Václav Fiedler a kováĜ Karel Hofman, zatþený 1. záĜí 1939. Byla navázána spolupráce se skupinou národního socialisty- poslance Stejskala. Ten opatĜil znaþné množství pušek z Náchoda. Všechny ilegální organizace vybírají peníze a potraviny pro rodiny vČznČných. Mezi obþany se objevuje také nČkolik výtiskĤ ilegálního Rudého práva. Z þeské strany sílí odsuzování nuceného okupaþního režimu. Pokládají se kvČtiny k památníku odboje, pomníku TGM, strhávají se nČmecké plakáty. Prvého máje se zúþastĖuje na dva tisíce obþanĤ, zpívá se ýeskoslovenská státní hymna, píseĖ „Hej slovane“ a dokonce Internacionála. Již v þervnu 1939 je v Hradci Králové ustaveno GESTAPO (Geheimestaatspolizei) a jejím vedoucím byl SS Obersturmführer Albert Hardtke, povČĜený vedením a organizací, který dosáhl 1.6.1942 hodnosti kriminálního rady jako SS Hauptsturmführer. S ním pĜišla do ýech již 16.3.1939 skupina patnácti úĜedníkĤ této skupiny: Schrörer, Grazikowski, Schäffer, Müller, Utpadel a Siewert, dále tu byli sudetonČmeþtí dobrovolníci Josef a Heinrich Fibingerové z HuntíĜova a dále henleinovští ordneĜi Liebel, Khun, Körber, Friedel, Schlegel a 48


Böcker. NČkteĜí z napsaných ovládali þeský jazyk, byli znalí zdejších pomČrĤ a lidí a tím byli nebezpeþnČjšími. Násilí plodí zase jen a jen násilí. OpČt je zĜejmé, jak daleko mČly obČ národnosti ke vzájemnému, klidnému soužití. První služebnou hradeckého Gestapa v našem mČstČ byl hotel Grand. NČmecký obþan z bývalého MČstského zastupitelstva Wilhelm Jürka se stává starostou v odtrženém SylvárovČ. Aktivizují se i další obþané nČmecké národnosti¸nevyjímaje sociálního demokrata a dČlníka Mandlovy továrny Rudolfa Erwertha, který se stává þlenem MČstské rady, Josef Dittrich je vedoucím NSDAP a mezi dalšími to je Karel Purr a Florian Pischel. Události dostávají rychlý spád. Dosavadní velitel þetnictva v našem mČstČ odchází do Strakonic a na jeho místo nastupuje nČmec, nadporuþík a pozdČji kapitán Wimmer. Na nČjakou dobu se zabavují rozhlasové pĜijímaþe a po jejich navrácení jsou opatĜeny kartiþkami s nápisem:“ Pamatuj, že poslech cizího rozhlasu se trestá smrtí“. Je zavedeno pĜídČlové hospodáĜství, „na lístky“. Od l. Ĝíjna na potraviny a mýdlo, 1.listopadu dány odbČrní listy na uhlí a 15.12.1939 tzv. „šatenky“. Vyžaduje a kontroluje se zatemnČní, zakazuje se používání þeskoslovenské státní vlajky a na pĜíkaz Oberlandrátu v Hradci Králové se zbavuje þestného obþanství mČsta prezident Eduard Beneš. Na sklonku roku 1939 je vyzván starosta mČsta Jaroslav Bilina Oberlandrátem v Hradci Králové k rezignaci. Tak se také stává, ale nadále zĤstává na mČstském úĜadČ a dostává na starost chudinský referát. Starostou se stává obchodník Antonín Frieda. Vyhlášky v nČmecko-þeské Ĝeþi vydávané MČstským úĜadem i Hejtmanstvím vybízejí k dodržování a respektování daných skuteþností vzniklých na základČ rozhodnutí velmocí – Mnichova. Vybízejí ke klidu, setrvání u své práce a poslušnosti. Národu se pĜedkládá „Národní souruþenství“ jako jediný útvar ve kterém se mĤže soustĜećovat náš þeský veĜejný život. Nejde o politickou stranu, jde pouze o soustĜedČní národa. Vedoucím se stává MUDr. Josef Nosek, tehdejší zdravotní rada mČsta. V rámci zbylého okresu je do „Národního souruþenství“ pĜihlášeno na sedm tisíc lidí. Je to kolaborace a nebo jen zástČrka k umožnČní další práce? Další období ukáže, že se najde jen málo þlenĤ vyslovenČ pronČmeckého myšlení. Drtivá vČtšina vstupuje do „Národního souruþenství“ formálnČ s vČdomím menšího zla vĤþi své osobČ. V místním vedení byli dále Jan SyĜištČ, pozdČji vystĜídaný Jaroslavem Joglem, doktor A. Urban a uþitel Jaromír Krob, který byl pozdČji vČznČn gestapem. Koncem února 1940 rezignuje Jaroslav Bilina podruhé. Na pĜání vrchního Zemského rady (Oberlandrátu) se vzdává všech funkcí v samosprávČ mČsta. Stalo se tak po jeho jedenáctileté þinnosti ve prospČch mČsta. Troufalým þinem byl obrázek, zveĜejnČný v „Královédvorských novinách“, kde byl na první stránce T.G. Masaryk a dole nápis:“ PĜed devadesáti lety 7.3.1850 narodil se v HodonínČ PhDr. T.G. Masaryk.“ 49


Na vyhláškách se v mČsíci dubnu naĜizuje rozhodnutím Reichsprotektora, že den 1. máje 1940 nebudou vyvČšovány prapory, nebudou oslavy a bude pouze den klidu práce. Týž mČsíc dochází k další vlnČ zatýkání, které pokraþuje a vrcholí dnem 24.záĜí. Je uvČznČno 14 našich obþanĤ – komunistĤ. V lednu roku 1941 došlo k zatýkání Obrany národa a je zatþeno 17 obþanĤ. Do mČstského zastupitelstva vstupuje další z nČmeckých obþanĤ Ing. Erich Rubant, majitel gumovky a stává se prvním námČstkem starosty Antonína Friedy. Mluví výhradnČ nČmecky a tuto Ĝeþ, pĜestože þesky rozumí, kategoricky vyžaduje. Následují další naĜízení o zákazu volného stČhování cikánĤ, poprvé je zaveden „letní þas“, firemní nápisy na obchodech a podnicích musí být nČmecko – þeské. NČmecká mládež sdružená v HJ (Hitlerjugend) opouští ubytovnu v MandlovČ továrnČ a je jim dána vyvlastnČná Mautnerova vila, (židovský majetek). Erich Rubant žádá mČsto o „vČnování“ bronzového pomníku T.G.M. k váleþným úþelĤm. Tento pomník byl posledním dílem sochaĜe Josefa DrahoĖovského a zkáze neušel. Je tĜeba se ještČ zmínit, že byla zapoþata stavba tzv. „dálnice“ mezi Lipnicí a koupalištČm (nedokonþeno), staví se nČmecká mateĜská školka pĜed parkem, zĜizují se tzv. dČlnické zahrádky. MČsto odkoupilo od „Sdružení ĜezníkĤ a uzenáĜĤ“ mČstské jatky, postaví se komín Sochorovy továrny a hotel „Poklad“, zaþne se stavČt „Malý Berlín“ a je zaveden „popelnicový háj“ pĜi mČstském hĜbitovČ. Rok 1941 byl posledním rokem práce mČstské samosprávy. Ta byla rozhodnutím Oberlandrátu rozpuštČna. Na schĤzi MČstské rady podČkoval starostovi Friedovi Ing. Erich Rubant a slíbil spolupráci ve prospČch obce, „zvláštČ, když tato je souþástí VelkonČmecké Ĝíše“. Do konce války bylo naše mČsto spravováno nČmeckými komisaĜi. Prvním vládním komisaĜem byl jmenován JUDr. Max Görner, mladý sudetský nČmec, který se ve srovnání s jinými komisaĜi v okolních mČstech choval slušnČ, /kronika Jaroslav Jakoubek a pamČtníci/. Jmenovaný byl potom odvolán na západní frontu a zde, dle pamČtníkĤ, pĜišel o nohu. Po válce byl návštČvou v našem mČstČ. Za jmenovaného nČmeckého vládního komisaĜe došlo k úpravČ pČšiny v Údolíþku, zakoupení obrazu Františka Soukupa „pohled od nádraží“, který je dosud v majetku MČstského úĜadu. Také se úĜadovalo pĜes vyslovený zákaz nČmecko – þesky, zasadil se o to, aby nebyly mČstské lesy ležící v sudetech pĜidČleny Trutnovu. Také jím nebyla výraznČ omezována kulturní þinnost a pamČtníci se shodují, že patĜil mezi slušné nČmce. Toto se však v té dobČ nedalo Ĝíci o Ortsleiter Dietrichovi, okresním hejtmanu Dobischovi, veliteli policie Bureschovi a majoru þetnictva Wimmerovi. 27.9.1941 je vystĜídán Ĝíšský protektor Neurath novČ ustanoveným Heydrichem. Ten vyhlašuje hned druhý den po svém jmenování stanné právo a nastoluje tvrdé represe vĤþi našim obþanĤm. Tlak na þeské vlastence sílí, mnoho spoluobþanĤ je žaláĜováno a rozhodnutím okupaþních úĜadĤ se zakazuje vyplácet vyživovací pĜíspČvky pozĤstalým po odsouzeným k trestu smrti. Jména žaláĜovaných a popravených nejsou zveĜejĖována.

50

Usnesení vlády k státní dota ní politice

Recommend Documents