KRAJSKÝ PROGRAM PRO ZLEPŠENÍ SPECIFICKÝCH PROBLÉMŮ ÚSTECKÉHO KRAJE

KRAJSKÝ PROGRAM PRO ZLEPŠENÍ SPECIFICKÝCH PROBLÉMŮ ÚSTECKÉHO KRAJE

zákazník

stupeň zakázkové číslo číslo dokumentu revize datum autor

Ústecký kraj Velká Hradební 3118/48 Ústí nad Labem STUDIE 4832-900-2 4832-400-2/2-KP-01 0 Březen 2004 Ing. Miroslav Mareš

Tebodin Czech Republic, s.r.o.

Prvního pluku 20/224 186 59 Praha 8

telefon 251 038 216 telefax 251 038 219 e-mail [email protected]

2kp01_program.doc/3778

4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 2 z 100

Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje

autorizace zpracoval: Mgr. Dana Klepalová Ing. Tomáš Krásný Ing. Miroslav Mareš Ing. Martin Vejr Ing. Pavel Zinburg

Praha, březen 2004

schválil: Ing. Miroslav Mareš



Obsah

strana

1

Úvod

5

2 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.2 2.2.1 2.2.2 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3

Charakteristika měst Teplice, Bílina a Klášterec nad Ohří Teplice Základní charakteristika města Historie města Lázně Bílina Základní charakteristika města Lázně Klášterec nad Ohří Základní charakteristika města Historie města Lázně

5 5 5 8 9 11 11 14 15 15 16 18

3 3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3

Emisní situace Emise znečišťujících látek Teplice Bílina Klášterec nad Ohří Hlavní zdroje znečišťování Teplice Bílina Klášterec nad Ohří

19 19 19 22 24 26 26 34 38

4 4.1 4.1.1 4.1.2 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.4 4.4.1 4.4.2 4.4.3 4.5 4.5.1

Imisní situace Imisní limity Imisní limity pro látky znečišťující venkovní ovzduší platné od roku 2002 Imisní limity pro látky znečišťující venkovní ovzduší platné do roku 2002 Imisní situace Oblast Teplice Oblast Bílina Oblast Klášterec nad Ohří Imisní koncentrace hlavních znečišťujících látek Teplice Bílina Klášterec nad Ohří Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Teplice Bílina Klášterec nad Ohří Modelování imisních koncentrací Metoda řešení

41 41 41 43 44 44 44 45 45 45 47 49 50 51 51 51 51 51



5 5.1 5.2 5.3

Vyhodnocení stávající kvality ovzduší Teplice Bílina Klášterec nad Ohří

6 6.1 6.1.1 6.1.2 6.1.3 6.2 6.2.1 6.3 6.3.1 6.4 6.4.1 6.4.2 6.4.3

Specifikace opatření ke zlepšení kvality ovzduší 55 Využití potenciálu úspor energie ve výrobních, distribučních a spotřebních systémech 55 Identifikace využitelného potenciálu úspor energie ve spotřebitelských systémech 55 Identifikace využitelného potenciálu úspor energie ve výrobních a distribučních systémech60 Celkový potenciál úspor energie v řešeném území 65 Substituce spalování hnědého uhlí ve stacionárních zdrojích znečišťování 68 Možnosti substituce 68 Opatření v dopravních systémech 71 Možnosti řešení 71 Soubor navrhovaných opatření 72 Teplice 72 Bílina 84 Klášterec nad Ohří 90

7 7.1 7.2 7.3

Souhrn navrhovaných opatření Teplice Bílina Klášterec nad Ohří

Příloha č. 1 – Grafické výstupy z modelování imisních koncentrací Průměrné roční imisní koncentrace PM10 v Teplicích – rok 2000 Průměrné roční imisní koncentrace SO 2 v Teplicích – rok 2000 Průměrné roční imisní koncentrace NO x v Teplicích – rok 2000 Průměrné roční imisní koncentrace PM10 v Bílině – rok 2000 Průměrné roční imisní koncentrace SO 2 v Bílině – rok 2000 Průměrné roční imisní koncentrace NO x v Bílině – rok 2000 Průměrné roční imisní koncentrace PM10 v Klášterci nad Ohří – rok 2000 Průměrné roční imisní koncentrace SO 2 v Klášterci nad Ohří – rok 2000 Průměrné roční imisní koncentrace NO x v Klášterci nad Ohří – rok 2000 Příloha č. 2 – Potenciál úspor PEZ – spotřebitelské a energetické systémy

53 53 54 54

95 95 96 97



CÍL PROGRAMU Cílem programu je formulovat v základních souvislostech stávající parametry ovlivňující kvalitu ovzduší, identifikovat hlavní problémové okruhy a navrhnout reálná opatření ke zlepšení kvality ovzduší tak, aby byly v této oblasti vytvořeny odpovídající podmínky pro provoz lázeňství v předmětných městech.

1

Úvod Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje je orientován v souladu s požadavkem Krajského úřad Ústeckého kraje na problematiku posouzení kvality ovzduší v lázeňských městech Teplice, Bílina, Klášterec nad Ohří.

2 2.1 2.1.1

Charakteristika měst Teplice, Bílina a Klášterec nad Ohří Teplice Základní charakteristika města Město Teplice leží v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji, 17 km západně od Ústí nad Labem, nedaleko od hranic se SRN. Žije v něm 53 tisíc obyvatel. V minulosti byly Teplice okresním městem, 12. července 2002 se staly statutárním městem a patří mezi 19 nejvýznamnějších měst v České republice. Jsou správním centrem pro přilehlé obce. Teplice jsou vzdáleny 90 km od Prahy ve směru severozápadním na Drážďany (E 55) a 26 km od Mostu ve směru severovýchodním (E 442). Ve své podstatné části se město nachází v periferní poloze Českého středohoří a pouze málo významně zasahuje svým severním a severovýchodním územím do třetihorní pánve Krušných hor. Teplice jsou dobře napojeny na dopravní infrastrukturu, která vychází z historického rozvoje města, zejména v oblasti průmyslu a těžební činnosti. První železnice zde byla postavena v roce 1857. K nejdůležitějším železničním spojům současnosti patří trať č. 140, která vede z Chebu do Chomutova



a dále jako trať č. 130 přes Teplice až do Ústí nad Labem a také trať č. 097, jež vede Českým středohořím z Teplic do Lovosic. V silniční dopravě představuje současnou dominantní osu silnice I/8, jež je zařazena pod označením E 55 do mezinárodní evropské sítě. Po zprovoznění úseku dálnice stavby 807 procházejícího Českým středohořím, budou Teplice napojeny na dálnici D 8 spojující Prahu se SRN. Nejvýznamnější pánevní tangentou nadregionálního významu je silnice I/13 (E 442), která vede z Karlových Varů přes Chomutov, Most, Teplice, Děčín, Nový Bor až do Liberce. Město je specifické svou polohou při termálních pramenech ve srážkovém stínu Krušných hor se sníženou výměnou vzduchových hmot (zejména v období zimních inverzních situací), v území bývalé intenzivní těžby a zpracování nerostných surovin (uhlí, keramické hlíny a jíly, vápenec, magmatity). Specifikem je rovněž absence významnějšího vodního toku. Potok Bystřice je v centrální části města veden podpovrchovou stokou, obdobně jako Sviní potok. Vodní plochy ve městě tak zastupují především rybníky v Zámecké zahradě, případně kašny a fontány, v okrajových částech města pak malé rybníky a zatopené jámy starých dolů. Pro město je charakteristické velké zastoupení parků (zvláště lázeňských), sadů a historických zahrad, do města vstupují zalesněné vrchy budované prvohorními či třetihorními magmatity, jejichž lesní porosty mají reálné či potencionální předpoklady pro plnění funkce lesoparků, lázeňských, rekreačních a příměstských lesů. Katastrální území města se nachází v nadmořské výšce v rozpětí od 190 do 393 m. Nejvyšším bodem je Doubravská hora (392,8 m), nejnižším hladina potoka Bystřice na jihovýchodní hranici administrativního území města (k. ú. Prosetice). Centrální část města se nachází v nadmořské výšce okolo 200 - 240 m. V klimatologickém členění náleží území Teplic do teplé oblasti T 2. Je pro ni typické dlouhé, teplé a suché léto, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota v Teplicích (stanice Teplice - Trnovany, nadmořská výška 228 m) je 8,6 °C, ve vegetačním období (duben - září) 14,9 °C. Z důvodu antropogenního ovlivnění klimatu v pánvi, zejména působením kondenzačních jader v atmosféře, se v posledních letech zvýšil výskyt mlh a naopak poklesla délka slunečního svitu. Týká se to zejména období listopad - leden, pro které je typický výskyt inverzního zvrstvení atmosféry. Území Teplic je málo větrné, průměrná roční rychlost větru 1,8 m.s-1, dnů s bezvětřím je 51,3 %. Počátky historie Teplic jsou spojeny s léčivými prameny. Jejich účinky byly známy již asi před 2000 lety, což dokládají archeologické nálezy římských mincí v Pravřídle či nálezy keltských mincí a šperků z počátku našeho letopočtu v Obřím prameni u Duchcova. Po příchodu Slovanů zde vznikla trvalá osada. Podle teplých pramenů dostala výstižné jméno Teplice. Existence pramenů v blízkosti zemských stezek vedla k založení benediktinského kláštera na počest sv. Jana Křtitele. Klášter byl postaven v letech 1156 - 1164 z podnětu královny Judity, manželky krále Vladislava II. Osada, vyrůstající v předklášteří, se mění v průběhu 13. století na město poddané klášteru. Významným obdobím pro Teplice je 17. století, kdy dochází k velkému rozvoji lázeňství. Teplice prožívají hospodářský vzestup a stávají se kosmopolitním centrem s výjimečnou klientelou. Druhá polovina 19. století je na Teplicku dobou prudkého průmyslového rozvoje, který umožnila rozsáhlá těžba uhlí. Na předměstí a v okolí města vyrůstají sklárny, textilky, továrny strojírenské, chemické a keramické. Rozvoj uhelných dolů však vedl současně k úpadku lázeňství v důsledku zmizení některých pramenů. Teprve v 60. letech minulého století bylo stanoveno ochranné pásmo, aby lázeňské prameny nebyly těžbou uhlí ohrožovány. V Teplicích žije v současnosti 53 000 obyvatel. Počet obyvatel města Teplice klesá, město celkově stárne. Procento důchodců v obyvatelstvu přibývá trvale již od roku 1970. Nárůst počtu obyvatel do



roku 2001 a tedy trend k dalšímu nárůstu zaznamenaly obce Novosedlice, Proboštov, Újezdeček, dále obce v katastrálních územích Košťany, Bystřany a Krupka. Úbytek počtu obyvatel a tedy trend k dalšímu poklesu zaznamenávají katastrální území Hudcov, Srbice a Dubí. Administrativní území Teplic se nyní nachází na sedmi katastrech: Teplice, Trnovany, Řetenice, Prosetice, Nová Ves, Hudcov a Sobědruhy. Jako oddělitelný od města s vlastním charakterem vesnického osídlení lze popsat pouze Hudcov. Proto byl tento katastr jako jediný charakterizován jako lokalita venkovská. Zástavba dalších obcí (Teplice, Řetenice, Trnovany, Prosetice i nejnovějšího katastru Nová Ves) srostla v homogenní celky. Celková výměra všech sedmi katastrů je 2.378,23 ha. Historické centrum Teplic je syntézou zbytku rostlé struktury, blokové zástavby a vilových čtvrtí převážně z 19. století, navazujících na lázně a velkých soliterů postavených ve století 20. (panelové obytné domy, kulturní a obchodní dům). Lázeňská část města se nachází v klínu tří návrší (Letná, Janáčkovy sady a Havlíčkovy sady). Prudké svahy, často se skalami, dávají lázním jedinečný uzavřený charakter. Lázeňské domy, převážně v empírovém slohu, jsou obklopeny parky. Dřívější potoky byly v těchto místech zatrubněny, a proto je důležité část těchto koryt znovu odkrýt a poskytnout je tak kompozici města. Největším problémem ve struktuře lázeňské části města je zcela rozpadlá část Mlýnské ulice, kterou představuje poměrně velké území s volnými parcelami a se zbytky rozestavěných a zbořených domů. Bytová výstavba koncem 50. a 60. let minulého století se soustřeďovala hlavně v západní a jihozápadní části města podél Duchcovské ulice. Dvě rozsáhlá panelová sídliště vysokých kvalit, podle návrhu architektů Jiřího Moravce a Jaroslava Vejla, vznikla v Řetenicích. Západní svahy Šanova byly v 60. letech zastavěny podle projektu architekta Miroslava Masáka dlouhými osmipodlažními panelovými domy. Svoji kvalitu a autenticitu jako výraz doby svého vzniku mají i obchodní centrum a vysokopodlažní hotelový dům Hvězda. Sídliště architekta Masáka je navrženo pro památkovou ochranu jako památková rezervace. V 70. letech bylo postaveno sídliště v Nových Trnovanech v severovýchodní části města, jež ale z pohledu dnešní doby neposkytuje kvalitní veřejná prostranství ani dostatečné vybavení. V lokalitě Bílá cesta na jižním území města bylo koncem 80. let rozestavěno sídliště, které však zůstalo nedokončeno. Rodinnými domky a vilami jsou zastavěny převážně svahy směrem k Doubravce v lokalitě Šanov I, východní část Šanova II, východní část Nových Trnovan, jihovýchodní svahy lokality Valy nad železniční tratí, jižní okraj Prosetic, obec Sobědruhy a obec Hudcov. V okrajových částech města přilehlých k relevantním komunikacím jsou v současnosti budována obchodní centra. Největším teplickým podnikem je sklárna GLAVERBEL CZECH, a.s., která se nachází v Řetenicích. Vyrábí především ploché a lisované sklo. V severní části města na parcelách u železniční trati č. 130 stojí haly Dopravního podniku Teplice, s.r.o. a Keramických závodů Teplice, a.s. Na rozhraní obcí Novosedlice a Dubí se nalézá Papírna Novosedlice, a.s. Vyrábí cca 7000 tun šedé strojní lepenky ročně a zaměstnává 150 lidí. TESAS - Teplická strojírna, a.s., se zabývá výrobou strojů a zařízení v návaznosti na dlouholetou tradici původní Teplické strojírny z roku 1871. Nachází se ve Hřbitovní ulici, v největší transformační lokalitě města. Mezi další podnikatelské subjekty patří LYBAR, a.s., ve Rtyni nad Bílinou, KEMO, s.r.o., v Ohníči, CEPOL-CZ, s.r.o., U Hadích lázní v Teplicích a VÍTKOVICE-PRODECO, a.s, na Masarykově třídě v Teplicích. Zařízení občanské vybavenosti na úseku školství, kultury, sportu a sociální péče jsou ve městě zastoupena dostatečně. Základním zdravotnickým areálem je nemocnice s poliklinikou na západě lokality U Zámecké zahrady. Ve městě se nachází pět domů s pečovatelskou službou.



Objekty všech stupňů škol jsou ve městě zastoupeny v míře, která svou kvantitou a kapacitou potřebám města vyhovuje. Vedle rozsáhlé sítě mateřských a základních škol se v Teplicích nalézá gymnázium, konzervatoř, obchodní akademie, střední průmyslová a zdravotnická škola, střední odborná škola a střední odborné učiliště gastronomie, střední odborné učiliště sklářské, stavební a textilní. V Teplicích se nachází celá řada sportovních a tělovýchovných zařízení. Patří k nim především velký fotbalový stadion Na Stínadlech v těsném sousedství centra města, obklopený kvalitními hřišti, zimní stadion ve stejné lokalitě, městské koupaliště AGER v nejsevernější části katastru Trnovany a AQUACENTRUM - nový plavecký areál se squashovými kurty v Šanově. Výborné podmínky pro sport a turistiku poskytují okolní Krušné hory a České středohoří. Vodní nádrže po rekultuvační činnosti nabízí příjemné prostředí pro letní rekreaci, horský terén se sjezdovkami různé obtížnosti a upravované běžecké trasy poskytují vyžití zimním rekreantům. Neobvyklé výhledy z Doubravské hory, z Bořně, z Milešovky nebo z Komáří vížky se sedačkovou lanovkou patří k opravdovým zážitkům. Bohaté kulturní zázemí poskytuje Krušnohorské divadlo, Dům kultury a kina, včetně letního. V Teplicích také sídlí symfonické těleso - Severočeská filharmonie. Ta obohacuje kulturní život v průběhu celého roku a v letních měsících nabízí své koncerty v lázeňském parku. Mezi významné kulturní instituce se řadí i regionální muzeum a okresní knihovna, hvězdárna, planetárium a botanická zahrada. Statutární město Teplice je sídlem všech důležitých úřadů orgánů státní správy.

2.1.2

Historie města Teplice a blízké okolí nabízejí zajímavou architekturu empírových a secesních staveb, dostatek přírodních i historických pozoruhodností. Přitažlivým pro návštěvníky je Zámecké náměstí spolu se Zámeckou zahradou, která existuje již 365 let a je největším teplickým parkem. Rokoková stavba Zahradního a plesového domu, zdobená freskami kadaňského malíře Müllera z roku 1732, je dnes sídlem Severočeské filharmonie a je zde též provozováno kasino. Zámeckému náměstí dominuje sochařský skvost 20 m vysokého morového sloupu sv. Trojice od Matyáše Brauna z roku 1718. Na jižní straně Zámeckého náměstí stojí zámek s empírovou fasádou, který jinak nese znaky renesance, baroka, rokoka a klasicismu. Je sídlem sbírek muzea. Na nádvoří zámku jsou dochovány zbytky románské baziliky a klášterní budovy z 12. století, jež jsou současně jádrem východního křídla zámku. Jeho součástí jsou také barokní Ptačí schody a renesanční Kolostůjovy věžičky z roku 1600, zdobené sgrafitovou bosáží. Zámecký kostel Povýšení sv. Kříže byl vybudován v roce 1568 v pozdně gotickém slohu, v letech 1798 - 1806 regotizován v duchu romantismu. Od roku 1950 slouží pravoslavné církvi. V jeho sousedství se nalézá Děkanský kostel sv. Jana Křtitele, jehož věž pochází z roku 1594. Významnou barokizující přestavbou prošel kostel v letech 1700 - 1703. Pod kostelem se nacházejí hrobky Vchynských, Aldringenů a Clary-Aldringenů. Kostel sv. Alžběty u Šanovských sadů pochází z 2. poloviny 19. století a je postaven v novogotickém slohu včetně interiérů s křížovými klenbami. Významnou kulturní památkou je i budova Krušnohorského divadla. Byla postavena na místě vyhořelého divadla v letech 1921 - 1924 podle návrhu drážďanského architekta Bitzana. V době vzniku byla rozsáhlá klasicistní budova největším a nejmodernějším divadlem v republice. Jeho velkorysá rekonstrukce proběhla v letech 1995 - 1998. Na vrcholu Doubravské hory se nalézá zřícenina hradu Doubravka z 15. století. Na přelomu 16. a 17. století byl hrad Vchynskými přestavěn na pevnost. Nyní nabízí příjemné posezení v restauraci a krásný výhled na Teplice. Ojedinělou ukázkou technické památky je jednoduchá secesní stavba vodárny Hudcov z r. 1906



s plastickým secesním portálem. Nachází se poblíž silnice z Teplic do Duchcova. Architekturu z období eklekticismu 19. století představuje budova nádraží ČD. Dějiny lázeňství v Teplicích sahají hluboko do historie. O historii teplických zřídel píše v České kronice Václav Hájek z Libočan v roce 1541. Dle pověsti byly horké prameny objeveny v roce 762 pastevci českého vladyky Kolostůje, který na tomto místě nechal postavit hrad. I přes nálezy římských mincí je rok 762 spojován nejen s počátky lázeňství, ale i s počátky města Teplice. Historické počátky lázní Teplice lze datovat do období raného středověku, kdy byl u pramenů vybudován klášter benediktinek. Jedním z jeho úkolů bylo využívání zázračné (jak se tehdy věřilo) vody pro náboženské účely. Vzniká zde poutní místo u sv. Jana Křtitele, který se stává patronem kláštera, obce i lázní. Ve 14. století se již hovoří o proslulosti „lázní sv. Jana“. Vlastní léčba má ještě velmi primitivní ráz. Hlavní teplický pramen zvaný Pravřídlo vytéká do velké náádrže, kde se volně koupají muži i ženy. Zámožnější pacienti se koupají v uzavřených kabinách a soukromých domech ve dřevěných kádích, do nichž je voda přinášena v putnách nebo přiváděna dřevěným potrubím. V 16. století dochází v léčbě k výraznému pokroku. Za Volfa z Vřesovic vznikají v letech 1543 - 1569 první lázeňské ústavy, tehdy ještě dřevěné a v lázních se uplatňují první lázeňští lékaři. Z konce 16. století se zachovala zpráva o vývozu termální vody v sudech do ciziny pro nemocné, kteří nebyli schopni cestování. V témže století vzniká v Teplicích za Radslava Vchynského první kamenná lázeňská budova, jejíž zbytky jsou zachovány v základech dnešního ústavu Pravřídlo. Od druhé poloviny 18. století jsou Teplice spojovány s novou vrchností, rodem Clary - Aldringenů, která panství získala po zavraždění Viléma Vchynského r. 1634 v Chebu s Albrechtem z Valdštejna. Právě tento šlechtický rod se velmi zasloužil o rozvoj lázní a celého města. Lázně za jejich vedení získaly celosvětovou známost a evropskou proslulost. Vstupní prostor do lázní vyzdobil roku 1730 kamenný reliéf od saského sochaře Baltazara Permorera. Neustálý příliv hostí vyžadoval rozšíření lázeňských prostorů hlavně na území sousední obce Šanova, kde byly do té doby prameny využívány jen primitivně venkovany a městskou chudinou. Nad Sirnými, Hadími a Kamennými lázněmi byly postaveny provizorní dřevěné lázeňské budovy, které o sto let později dostávají podobu kamenných ústavů. Při požáru v r. 1793 vyhořelo téměř celé město. Za vydatného přispění panovníků okolních zemí bylo ihned přikročeno k výstavbě nového města. Staré středověké hradby zmizely, lázeňské budovy byly obnoveny v lehkém empírovém stylu. Teplice tak dostávaly typický lázeňský vzhled. Po dokončení trati Duchcov - Podmokly v roce 1871 se vysunulo průmyslové pásmo do prostoru severně od nádraží. Také na jiných místech města byly založeny další průmyslové podniky a těžba se tak nebezpečně přibližovala k městu. V roce 1879 došlo na šachtě Döllingeru mezi Duchcovem a Osekem k zátopě. Zanedlouho poklesla hladina u níže položených pramenů šanovských. Po nákladných úpravách, při nichž musela být prohloubena šachta vřídla až do hloubky 53 m, se podařilo podchytit termální vodu přímo v puklině podkladního porfyru, odkud se čerpá na povrch. Tehdy se poprvé projevila nutnost koordinace zájmů uhelné těžby s lázeňskými zájmy. Pověst lázní byla těmito událostmi citelně zasažena. Až do roku 1866 řídila výstavbu Teplic lázeňská komise. Její činnost se blahodárně projevila právě v kritickém období živelného průmyslového podnikání. Po zrušení komise dochází ke konci století k porušení základních urbanistických zásad a ke zhoršení lázeňského prostředí v Teplicích.

2.1.3

Lázně První světová válka dále omezila život v lázních. Opětovný rozvoj lázeňství nastal za první republiky, kdy do Teplic znovu přijíždějí návštěvníci, především ze zahraničí. V období mezi dvěma světovými válkami byly Teplice velmi živé a společensky rušné město s vysokou úrovní služeb, atraktivními zábavními podniky a pestrou kulturní nabídkou. V dobách socialismu nastává nejen rozvoj lázní, ale i



průmyslu. Dochází však k bourání některých historických budov a k celkovému chátrání města. Zlom přichází až po listopadu 1989, kdy v důsledku razantní privatizace následuje rychlá obnova a oprava domů. Město si dalo za cíl vrátit Teplicím jejich bývalý lesk a slávu. A toho lze dosáhnout jen ve spojení s lázněmi a jejich prameny. Mimořádných léčebných úspěchů dosahují teplické lázně díky využívání přírodních léčivých zdrojů termálních vod, tzv. teplických terem. Většina teplických a šanovských termálních pramenů během posledních sto let zanikla v důsledku těžební činnosti a intenzivního intervalového čerpání termálních vod. K lázeňským účelům byly využívány pouze Pravřídlo a Horský pramen v Šanově. Destrukce teplických termálních pramenů stále pokračovala. Došlo k zániku celé šanovské termální pramenní skupiny. Na Horském prameni došlo v roce 1980 k poklesu teploty na 27,3 0C a v roce 1981 bylo čerpání zastaveno. Lázně Teplice v současné době využívají nový vydatný zdroj termy, nazvaný po svém objeviteli Hynie (vrt Tp 28), který pochází z roku 1969. Vrt byl vyhlouben do konečné hloubky 972,5 m u Domu kultury v Teplicích. Vydatnost vrtu činí 26-28 l/s, teplota čerpané vody je 45,60C. Čerpáním z vrtu Tp 28 není negativně ovlivňováno Pravřídlo, jehož přičerpávání je využíváno k ochlazování vod zdroje Hynie. Jako rezervní zůstal pouze vrt Tp 41 u bývalého Horského pramene. Všechny potřeby termy v lázních i v šanovském Aquacentru jsou tak v současnosti kryty směsí termální vody, získané ze zdrojů Pravřídlo a Hynie, jejíž kvality jsou pro léčebné účely teplických indikací ideální. Kvalita terem je soustavně kontrolována pravidelnými měsíčními rozbory, které provádí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Kontrole jsou podrobeny zdroje, vodojem termální vody a všechny balneoprovozy. Po chemické stránce jsou zdroje značně stálé. Pravřídlo je v oficiální klasifikaci hodnoceno jako přírodní, slabě mineralizovaná, léčivá voda hydrogenouhličitano-sírano-vápenatého-sodného typu se zvýšeným obsahem fluoridů, termální, hypotonická (obsah rozpuštěných solí 1117 mg/l). Hynie je přírodní, slabě mineralizovaná, léčivá voda hydrogenouhličitano-sírano-vápenatého-sodného typu se zvýšeným obsahem fluoridů a kyseliny křemičité, termální, hypotonická (obsah rozpuštěných solí 1386 mg/l). Ochrana přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice probíhá ve dvou úrovních. Legislativní úroveň ochrany je dána ochrannými pásmy stanovenými zákonem č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). V rámci ustanovení lázeňského zákona se změnila původní prozatímní ochranná pásma následovně: dosavadní „užší prozatímní ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách“ se změnilo na: ochranné pásmo I. stupně „I.B“ přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách, dosavadní „zóna nejvyšší ochrany přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách“ se změnila na: ochranné pásmo I. stupně „I.A“ přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách, dosavadní „širší prozatímní ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách“ - subpásmo 1 a subpásmo 2 se změnilo na: ochranné pásmo II. stupně „II.C“ a „II.A“ přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplicce v Čechách. Kromě legislativní ochrany probíhají technickoprovozní úpravy s cílem zlepšení kvalitativních a kvantitativních ukazatelů termálních vod a přiblížení k původním přírodním poměrům v Teplicích - tj. zastavení odčerpávání Obřího pramene u Duchcova a vystoupení hladiny vody v Pravřídle s návratem její teploty k hodnotám použitelným k balneaci. První úpravou vedoucí k popsanému cíli byla sanace v jímací šachtě Pravřídla prováděná na přelomu



let 2000 - 2001. Cílem sanace bylo prostřednictvím silné betonové zátky uzavřít v dolní části šachty Pravřídla přítok chladnějších vod z relativně mělkého podpovrchového oběhu. S ročním odstupem lze konstatovat, že po sanaci dochází ke zvyšování teploty v Pravřídle a cíl sanace byl splněn. Druhá etapa spočívá v postupném zvyšování hladiny v regulačním bodě Obřího pramene s konečným cílem úplného zastavení čerpání na Obřím prameni. Tyto úpravy budou probíhat v dílčích krocích s pečlivým vyhodnocováním vlivu stoupající hladiny na teplotní režim Pravřídla. Teplice nabízejí lázeňskou péči v pěti lázeňských domech (Kamenné lázně, Císařské lázně, Nové lázně, Tereziny lázně a Lázeňský dům Beethoven). Ve všech lázeňských domech jsou prameny využívány především k léčení pohybového ústrojí a cévních nemocí. Dobré výsledky má léčba poúrazových stavů a léčení dětí s poruchami hybnosti následkem poškození centrální nervové soustavy. Úspěšně se léčí také profesní nemoci vyvolané vibracemi. Hlavní způsob léčby spočívá v termálních koupelích ve vanách nebo v bazénech a v pohybové léčbě v termální vodě. Léčba pitím je v Teplicích pouze doplňkovou procedurou. Lázně navštíví každoročně v průměru 17 000 klientů.

2.2 2.2.1

Bílina Základní charakteristika města Město Bílina leží v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji, na rozmezí Mostecké pánve a Českého středohoří, 11 km jihozápadně od Teplic a 14 km severovýchodně od Mostu. Má výhodnou geografickou polohu mezi Prahou a hospodářskými centry v Sasku (Drážďany, Saská Kamenice), v okruhu 50 km se nacházejí 3 hraniční přechody (Cínovec, Moldava a Hora Sv. Šebestiána). V Bílině žije 17 tisíc obyvatel. Celková rozloha města je 3 240 ha. Od jihozápadu jím protéká řeka Bílina, která se v Ústí nad Labem vlévá do Labe. Město leží v nadmořské výšce 207 m. V okolí Bíliny nápadně ční tři kopce vulkanického původu: Rozkoš (402 m n.m.), Kaňkov (436 m n.m.) a zvláště pak skalnatý Bořeň (539 m n.m.), který tvoří výraznou krajinnou dominantu. Je státní přírodní rezervací, na jeho vrcholu rostou vzácné a chráněné rostliny jako tařice skalní, hvězdnice alpská, hvozdík sivý, kavyl vláskovitý a hnízdí zde výr velký. V níže položených listnatých hájích se vyskytuje bledule jarní či lýkovec jedovatý. Podnebí v Mostecké pánvi je mírně suché, oblast leží v dešťovém stínu Krušných hor. Zimy zde bývají převážně mírné. Podnební poměry však negativně ovlivňuje jednak výrazný reliéf krajiny, jednak velké soustředění průmyslové a energetické výroby. Výškový rozdíl mezi Krušnými horami a Mosteckou pánví vytváří zvláště v zimním období inverzní situace. Kotlina, v níž Bílina leží, je špatně větratelná. Proudění vzduchu ze západního směru nestačí a pak velice často nastává bezvětří, jež teplotní inverzi dále podněcuje. Na Bílinsku se často vyskytují mlhy (60 - 80 dní v roce) a sluneční svit zde dosahuje menších hodnot než je český průměr, který činí 1 800 hodin ročně. Rychlé dopravní spojení je zajištěno silnicí 1. třídy I/13 (E 442) do Teplic a opačným směrem do Mostu. Trasa do Prahy vede prvních 15 km silnicí 2. třídy a poté se napojuje na hlavní tah Chomutov - Most - Praha. V souběhu s korytem řeky Bíliny vede důležitá železniční trať č. 130, která tvoří součást podkrušnohorské magistrály vedoucí z Chebu přes Sokolov, Karlovy Vary, Chomutov, Most, Bílinu, Teplice a Ústí nad Labem až do Děčína. Nejstarší zmínky o usídlení člověka na Bílinsku jsou již z mladší doby kamenné. Avšak teprve příchod Slovanů v průběhu 6. století vytvořil etnicky souvislé osídlení, které přetrvalo až do dnešních dnů. V 10. století se stalo bílinské hradiště, vystavěné na rulovém ostrohu v místech dnešního zámeckého parku, správním střediskem, jímž moc vlády pražských Přemyslovců zasahovala do českosaského pomezí. V listině papeže Jana XV. o založení břevnovského kláštera z roku 993 se již objevil termín



„provincia Belinensis“. Původní jméno řeky (Bielina = bílá řeka, asi podle barvy vody) se přeneslo později na knížecí hrad, který tu stával a na osadu v jeho okolí. Bílina si své postavení centra provincie udržela do počátku 13. století, potom se působiště správního střediska přesunulo do královského města Mostu. Roku 1237 daroval král Václav I. Bílinu svému oblíbenci Ojířovi z Frydberka, cizinci, který přišel na královský dvůr z okolí německé Fuldy. Původní trhová ves se postupně měnila v město, o němž se v pramenech mluví poprvé v roce 1263. Ojíř z Frydberka nechal vedle bývalého hradiště postavit gotický hrad, na jehož místě stojí dnes bílinský zámek. Až do začátku 15. století Bílina patřila výhradně německým držitelům, teprve v roce 1407 připadlo panství Koldicům z Krupky, kteří se postupně počešťovali. Bílinský hrad a panství získali do dědičného držení roku 1513 Lobkovicové. V této době prodělávalo město nový rozkvět, rozvíjela se činnost řemeslnických cechů, město získalo od krále Ferdinanda I. nový městský znak, který je platný dodnes. Za třicetileté války bylo obyvatelstvo Bíliny do značné míry vyhubeno. Noví osadníci přicházeli většinou ze Saska nebo z jiných částí Německa a Bílina začala nabývat německý ráz. V letech 1665 - 1697 vládl v Bílině hrabě Václav Ferdinand z Lobkovic, význačný císařský diplomat. Pozval si italského architekta Antonia della Portu, který na místě bývalého hradu vystavěl v letech 1675 - 1682 raně barokní zámek. Ve stejném období byla rekonstruována i bašta Manda, součást obranného systému původního hradu. Od roku 1707 se vlády nad panstvím ujala sestra hraběte Václava Ferdinanda Eleonora. Po její smrti r. 1720 vymřeli bílinští Lobkovicové po přeslici a vlády nad dominiem se ujala roudnická větev tohoto rodu. V době vlády kněžny Eleonory dochází v Bílině k rozvoji lázeňství. Také v 19. století nastává další rozvoj bílinských lázní, ale současně se rozvíjí i průmysl. Bílina byla napojena na železnici a propojena novými silnicemi s okolními městy. Vedle řady uhelných dolů vznikl v Bílině v roce 1835 cukrovar, po něm porcelánka, v roce 1893 začala pracovat sklárna Engels. Roku 1913 byla uvedena do provozu huť v Chudeřicích. Rozvoj průmyslu s sebou přinášel příliv českého obyvatelstva, po vzniku samostatné Československé republiky se již třetina obyvatel města hlásila k české národnosti. V současnosti má Bílina přibližně 17 000 obyvatel. Průměrný věk je 36,5 let, hustota obyvatelstva činí 532 obyvatel.km-2. V produktivním věku je 69 % obyvatelstva, v předproduktivním 17 %, v poproduktivním 14 %. Dnešní věková skladba populace města nedává do výhledu důvod k optimismu, naopak ukazuje na degresivní trend. Většina obyvatel žije na sídlištích a pracuje v okolních dolech, elektrárně, sklárnách a dalších závodech. V Bílině je 15% nezaměstnanost, což představuje asi 1 700 uchazečů o práci. Sídelní útvar Bílina zahrnuje administrativní území obcí Bílina, Hostomice a Světec (k němuž patří sídla Štrbice, Chotějovice a Úpoř). Území města je poměrně zřetelně rozděleno na dvě základní zóny obytnou, rozprostírající se v údolích vodotečí a na svazích dynamického terénu nad nimi, a výrobní, bezprostředně navazující na část obytnou na severu a severozápadě a vstupující jako klín téměř až do centra. Výstavba panelových bytů na okrajích města byla uzavřena počátkem 80. let. Panelová sídliště v Bílině se nacházejí na Teplickém předměstí U Nádraží, Za Chlumem I a Za Chlumem II. Na západním okraji města jsou na Pražském předměstí a v Újezdě na Újezdském předměstí. Jednotlivé obytné sektory jsou vzájemně propojené přes střed města. V centru města je soustředěna převážná většina obchodních, hospodářských, správních a kulturních zařízení. V této části města je třeba modernizovat bytový fond a významně posílit funkci bydlení. Rodinných domů a vil je celkově ve městě málo. Územní a hospodářské zásady, schválené městským zastupitelstvem, proto doporučují při rozhodování o druhu další zástavby orientovat se především na výstavbu rodinných domků v okrajových částech města. Charakter města je převážně průmyslový, zemědělství má jen vedlejší význam. Ve městě je téměř 1 900 podniků a institucí, z čehož největší podíl 94% představují obchodní společnosti, 3% státní instituce a 3% družstva. Život v Bílině je poznamenán tím, že se severočeská oblast, v níž leží, podílí



na celkovém objemu výroby průmyslu paliv a energetiky v České republice 45 %. Vytěží se zde 75 % hnědého uhlí, z čehož 91 % připadá na povrchový způsob dobývání. V okolí města se nachází jeden z největších povrchových hnědouhelných dolů Doly Bílina, a.s. Podle podnikové báňské koncepce je předpokládána životnost lomu do roku 2035, a to při maximální roční těžbě 7,7 mil. tun uhlí, při zaměstnanosti 5 000 – 5 500 pracovníků (do roku 2020). Elektrárna Ledvice, postavená v roce 1965, vytváří 3 % celostátní výroby elektrické energie. Na severu města v Chudeřicích je umístěn velký průmyslový závod Chudeřické sklárny, v němž pracuje přes 1 000 zaměstnanců. Vyrábí se zde tvrzené a pěnové sklo. V Hostomicích se nachází sklárna Kavalier a cihelna. V Bílině je také pobočka závodu Seba Tanvald, která zásobuje své odběratele textilními výrobky. Zemědělství v okolí Bíliny příliš neprosperuje, jeho hektarové výnosy jsou asi o 10 % nižší, než činí průměr v České republice. Za zmínku stojí význačné ovocnářství v Českém středohoří. Občanská vybavenost včetně obchodní sítě je ve městě poměrně dobrá. Objekty škol všech stupňů jsou zastoupeny v míře, která svou kvantitou a kapacitou potřebám města vyhovuje. Vedle čtyř základních škol je v Bílině gymnázium, základní umělecká škola a zvláštní škola internátní. Sportu slouží krytá plavecká hala se dvěma letními bazény, fitness centra na sídlišti Pražské předměstí II a v Domě dětí a mládeže na Teplickém předměstí, sportovní a rekreační areál na Kyselce, zahrnující tenisové kurty, fotbalové hřiště, atletický stadion s tartanovým povrchem, koupaliště a hřiště pro minigolf. Významným objektem je zimní stadión s umělou ledovou plochou. Specifickým sportovním areálem je bikrosová dráha u bývalých kasáren. Možnost kulturního vyžití zajišťuje kulturní centrum Kaskáda, jež připravuje pro obyvatele města široké spektrum kulturních pořadů. V jeho správě je městské divadlo, kino Hvězda, přírodní amfiteátr Na Kyselce a kulturní dům Fontána Za Chlumem. Ve městě pracuje městská knihovna, nachází se zde i výstavní síň U Kostela a galerie Pod Věží. V zámku jsou umístěny archeologické sbírky regionálního muzea v Teplicích. Kulturní život obohacují lázeňské koncerty pořádané v letním období. Zdravotní péči o obyvatelstvo zajišťuje nemocnice s poliklinikou na Pražském předměstí. Městské zastupitelstvo v Bílině zvažuje výhledově možnost využití rozsáhlého volného pozemku polikliniky pro výstavbu zařízení sociálního charakteru (domov důchodců, dům sociální péče). K pamětihodnostem města patří především lobkovický zámek, uvnitř jehož areálu stojí bašta zvaná Manda, která je zbytkem původního hradního opevnění. Bílinské náměstí zdobí kašna se sochou sv. Floriána a mariánský sloup G. P. Toscana z roku 1682. Zajímavou je i Husitská bašta z období kolem roku 1470, která ovšem nemá s husity nic společného. Jedná se o zbytek víceboké hradební bašty z kamenného zdiva, který je analogický s podobnými stavbami v Táboře a Žatci. Ve městě se dochovala řada kostelů. Původně gotický kostel ze 13. století sv. Petra a Pavla je zajímavý svými renesančními náhrobky Jiřího a Litvína z Lobkovic z období po roce 1580. V architektuře kostela se prolínají gotické a renesanční prvky, vzniklé z přestavby v letech 1573 - 1575. Renesanční jednolodní stavbou je Špitální kostel na Újezdě z období kolem roku 1600. Z 13. století pochází kostel sv. Jakuba Většího ve Světci. Byl vybudován v románském slohu, dostavěn v rané gotice, nynější podobu získal v letech 1731 - 1733. Architektem barokní přestavby trojlodní baziliky byl Octavio Broggio. Renesanční kostel Zvěstování P. Marie byl dokončen kolem roku 1600. Nad jeho vstupním portálem jsou umístěny znaky Lobkoviců. Dnešní dominantu města tvoří secesní radnice, která byla postavena v letech 1908 - 1911 a jež svědčí o velkorysých záměrech a možnostech tehdejší městské rady. Oproti minulosti změnilo město, kromě historického jádra, svůj ráz. Přesto se zde udrželo 211 hektarů ošetřované zeleně. Zámecký park, Žižkovo údolí, malebné zákoutí Bezovky spolu s lesoparkem Kyselka zvou k příjemným procházkám. Turisticky lákavá je školní naučná stezka Bořeň a turistická trasa na vrch Kaňkov. V současné době je zásadním a prioritním problémem vedení silničních tahů intravilánem města.



Navrhovaným řešením je obchvat silnice I/13 v trase vedené ve východní poloze od města - od napojení u Chudeřic k poliklinice a odtud po severní straně Bořně zpět na stávající silnici I/13. Závažným problémem je také čistota vod. Řeka Bílina je podle platné „klasifikace jakosti povrchových vod“ velmi silně znečištěna ve všech sledovaných kritériích. Pokud nebude v jejím povodí uplatňován požadavek vícestupňového čištění a u průmyslových výrob zaváděny cirkulační bezodtokové technologie, bude nadále patřit k nejvíce znečištěným tokům v republice vůbec. Z hlediska zásobování vodou jsou všechny obce (s výjimkou Úpoře a Štrbic) součástí integrovaného Oblastního vodovodu Severní Čechy. Celý systém je však zdrojově pasivní, takže s ohledem na napjatou bilanci je nutnou prioritou udržení vlastních zdrojů v maximální kapacitě. Vodovodní sítě jsou ve starých částech města původní, jinak vesměs v dobrém stavu. Hostomice mají nově rekonstruovanou síť, v ostatních sídlech jsou sítě staré. Kanalizace jsou ve většině sídel jednotné, nesoustavné, s vyústěním do toků. V Bílině je v provozu nová čistička odpadních vod, řešená jako mechanicko-biologická, s anaerobním vyhníváním. Bílinská minerální voda se užívala k léčebným účelům odedávna. O minerálních „slaných“ pramenech v okolí Bíliny se poprvé zmiňuje kronikář Václav Hájek z Libočan. Teprve v roce 1712, když dala kněžna Eleonora z Lobkovic vyčistit prameny, začali sem jezdit první lázeňští hosté. V roce 1761 byly nově upraveny tři hlavní prameny a brzy nato se začala voda rozesílat v lahvích, plněných ve speciálně vystavěné provozovně. Velký podíl na využití minerálních zdrojů měl geolog a balneolog Franz Ambross Reuss (1761 - 1830), který vydal v Praze knihu o významu a složení bílinské vody. O tom, že již v roce 1782 byly známy léčebné účinky bílinské kyselky, svědčí dobový latinský název na mramorové desce zasazené v čele lázeňské terasy. Opravdovými lázněmi se stala Bílina na sklonku 19. století, kdy byl postaven velký lázeňský dům v pseudorenesančním slohu. V roce 1855 byl zbudován rozsáhlý lázeňský park. Lázeňské budovy i stavba zřídelního závodu, které zůstaly dodnes, jsou dílem architekta Sablicka z let 1875 - 1900. Proslulá lesní kavárna stála původně na zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1891, v následujících dvou letech pak byla postavena na nynějším místě.

2.2.2

Lázně Léčivý minerální pramen - Bílinská kyselka je ryze přírodní alkalická hydrogenouhličitanová minerální voda. Má vysokou koncentraci minerálních látek (5 - 7 g/l), obsahuje kationty sodíku, fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku a železa a anionty chloridů, síranů, fluoridů a hydrogenouhličitanů. Teplota vyvěrající vody je 17 – 200C. Bílinská kyselka se používá především k pitné léčbě. Působí příznivě na neutralizaci žaludeční kyseliny, sekundární stimulaci žaludeční sekrece, ovlivnění metabolismu kyseliny močové, má výrazný účinek mukolytický, protizánětlivý, protektivní účinek na slinivku břišní a zvyšuje tlumivý účinek moči na tvorbu oxalátových konkrementů. S pomocí Bílinské kyselky se léčí: onemocnění dýchacích orgánů (zánětlivá onemocnění horních a dolních cest dýchacích), choroby žaludku a vleklé záněty slinivky břišní (funkční onemocnění žaludku a horní části tenkého střeva, podpůrné léčení recidivující vředové choroby, střevní divertikulóza, chronické záněty slinivky břišní), nemoci ledvin a močového měchýře (prevence tvorby urátových a oxalátových kamenů), onemocnění jater a žlučníku (léčení žlučníkových a střevních dyspesií), dna, dnavé kaménky (léčení poruchy metabolismu kyseliny močové). Město Bílina má vydán „Statut lázeňského místa“, který vydal KNV v Ústí nad Labem podle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., usnesením Rady KNV č. 22, ze dne 20. října 1970. Lázeňský areál Bílina - Kyselka se nachází v ochranném pásmu I. stupně přírodních léčivých zdrojů na



jihozápadním okraji města na Mosteckém předměstí, na levém břehu řeky Bíliny. Celková rozloha lázeňského areálu je 10,764 ha, z čehož zastavěná plocha představuje 2 863 m2. Do roku 1948 byl vlastníkem celého lázeňského areálu rod Lobkoviců. Poté byl majetek rodu Lobkoviců znárodněn a areál byl spravován státním podnikem Lázně Bílina patřícího do komplexu Československých státních lázní. V roce 1992 byl, v důsledku restituce majetku, lázeňský areál navrácen původnímu majiteli z rodu Lobkoviců, panu Wiliamu Lobkowiczovi. Ten nabídl komplex Lázně Kyselka městu Bílina, ale z důvodu nedostatku finančních prostředků muselo město od koupě lázeňského areálu odstoupit. V roce 1993 se novým majitelem areálu Lázně Kyselka stala firma Felicitas, a.s. V roce 1997 byl celý areál Lázně Kyselka pro veřejnost uzavřen, čímž byla přerušena několikasetletá tradice lázeňství v Bílině. Pouze lázeňský park zůstal přístupný k procházkám a rekreačním účelům. V roce 1998 získalo město Bílina většinu majetku komplexu Lázně Kyselka do svého vlastnictví, mimo objekt stáčírny minerální vody Bílinská kyselka a objekt ochrany pramene, který je v majetku firmy Bohemia Healing Mineral Waters CZ, a.s. Kupní smlouvou bylo zřízeno bezplatné věcné břemeno na využívání minerální vody ve prospěch prodávajícího - Felicitas, a.s. a jeho právních nástupců. Dle rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR - Českého inspektorátu lázní a zřídel je možné v Bílině provádět odběr vody z přírodních léčivých zdrojů rovnoměrně a nepřetržitě (max. 35 l/min), z čehož 28 l/min odebírá firma Felicitas, a.s. pro plnírenskou výrobu léčivé vody do lahví a 7 l/min minerální vody je k dispozici městu Bílina k léčebným účelům. Lázeňský dům, inhalatorium, hudební altán, pramen, lesní kavárna a samotný lázeňský park patří mezi kulturní památky České republiky. Snahou města Bíliny je v současnosti co nejdříve a nejúčelněji obnovit provoz lázeňského komplexu Lázně Kyselka a učinit tak z tradičního lázeňského města vyhledávaný cíl pro tuzemskou i zahraniční klientelu. Z tohoto důvodu nechalo město zpracovat projektovou dokumentaci na rekonstrukci a dostavbu areálu Lázně Kyselka a hledá smluvního partnera pro obnovení lázeňské tradice, se kterým se podělí o náklady.

2.3 2.3.1

Klášterec nad Ohří Základní charakteristika města Město Klášterec nad Ohří leží v Ústeckém kraji v severozápadních Čechách, mezi Krušnými a Doupovskými horami při řece Ohři. Žije v něm 16 tisíc obyvatel. Klášterec nad Ohří se nachází 19 km jihozápadně od Chomutova, 30 km severovýchodně od Karlových Varů a 90 km západně od Prahy. Od 1.ledna 2003 patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Kadaň, od které je vzdálen 7 km ve směru západním. Nejvyšší vrchol Krušných hor Klínovec s výškou 1244 m nad mořem je od Klášterce nad Ohří vzdálen 20 km. Průměrná nadmořská výška v samotném městě je 320 m nad mořem. Hraniční přechod Hora sv. Šebestiána leží 60 km od Klášterce nad Ohří. Městem vede mezinárodní silnice E 442/13 spojující Karlovy Vary přes Chomutov, Most, Teplice, Děčín a Nový Bor s Libercem. Hlavním železničním spojem je trať č. 140, která vede z Chebu do Chomutova. Pro tuto trať ve směru na Cheb byl v letech 1870 - 1872 postaven jednokolejný železniční most. Slouží v železniční dopravě dodnes. Dlouhodobý průměr ročních teplot v Klášterci nad Ohří je 7°C. Průměrné roční úhrny srážek činí 480 - 500 mm. Průměrná denní relativní vlhkost vzduchu je 65 - 70 %. V zimním a letním období převažují podle větrné růžice větry západní, poté následují větry severozápadní. Výrazným krajinným fenoménem je řeka Ohře, která vymodelovala překrásné údolí mezi Krušnými a Doupovskými horami. Krajinářsky nejcennějším úsekem je oblast mezi obcí Želina a vodní nádrží Nechranice, kterému byla poskytnuta zákonná ochrana formou přírodní památky.



2.3.2

Historie města První zmínky o území dnešního města se datují do poloviny 12. století, kdy zde benediktini založili pobočku postoloprtského kláštera. Místní jméno Klášterec (1352-85 Claustrellum) bylo původně obecné podstatné jméno klášterec (tj. zdrobnělina ke klášter), patřící klášteru v Postoloprtech. Roku 1277 přešel klášter do rukou Přemysla Otakara II. Ze zboží královské koruny jej poté získali páni ze Šumburku, kteří si ve třicátých letech 15. století vybudovali nedaleko Klášterce hrad. Když o sto let později hrad Šumburk vyhořel, přesídlili jeho držitelé, saští Fictumové, do Klášterce. V roce 1514 postavil Volf Dětřich Fictum na břehu Ohře panský dům, v polovině téhož století opevněný a rozšířený. Za vlastnictví Fictumů byl Klášterec povýšen na město s vlastním erbem. V letech 1590 - 1620 byla tvrz přestavěna na honosný zámek. V roce 1623 koupili konfiskované panství Thunové, když Kryštof Fictum, jako účastník stavovského povstání, emigroval do Saska. Po třicetileté válce, během níž byl zámek dvakrát vypálen Švédy, zahájili Thunové v roce 1653 jeho obnovu. Michael Oswald Thun svěřil přestavbu svého sídla v roce 1666 italskému staviteli Rossimu da Luca, který dal staré renesanční architektuře raně barokní podobu. Kolem čtyřkřídlého jednopatrového zámku s obdélným nádvořím byla založena zahrada se salou terrenou a sochařskou výzdobou Jana Brokoffa. Do dnešní podoby se zachovala jen sala terrena. Zámek byl od té doby ještě třikrát přestavován, v roce 1784 stavitelem Augustem Grueberem, jemuž byla svěřena pozdně barokní úprava interiérů, poté v roce 1817 doplnila jižní křídlo terasa; poslední přestavba byla zahájena v roce 1858, tehdy dal zámku architekt Václav Hagenauer nynější pseudogotickou podobu. Rakouská šlechta Thunů sídlila v Klášterci nad Ohří až do roku 1945. Rod Thunů se zasloužil o vznik porcelánky v roce 1814. První pálení proběhlo v roce 1794. Porcelánka vyráběla plných 173 let. Dnes je připomínána skupinou tří domů čp. 205, 206 a 120, tvořící torzo budov staré porcelánky, a před nimiž jsou zachovány základy původní kruhové pece. Soudobá instalace českého porcelánu v interiérech zámku šťastně navázala na tradici proslulé klášterecké porcelánky. Expozice, zřízená pražským Uměleckoprůmyslovým muzeem v roce 1952, začíná v dochovaných renesančních síních východního zámeckého křídla čínským, japonským a míšeňským porcelánem, v prvním patře pak pokračuje ukázkami výrobků českého porcelánu od roku 1892 až do současnosti. Muzeum porcelánu soustřeďující 6000 ks exponátů tvoří nejúplnější sbírku porcelánových výrobků. Systematické uspořádání sbírky dovoluje porovnání úrovně produkce jednotlivých porcelánek. Porcelán doplňuje dobový nábytek. V muzeu jsou každoročně rovněž připravovány výstavy minerálů a expozice hornické historie. Sala terrena v zámeckém parku je nevelkou patrovou stavbou s postranní arkádovou chodbou a předstupující terasou. Ve střední části korunní římsy se nalézají Brokoffovy busty Turků, také na balustrádě lemující terasu a na prostranství před ní stojí sochy od Jana Brokoffa z let 1685 - 1687. V interiéru je dnes lapidárium, kde jsou umístěny plastiky J. Brokoffa, R. Prachnera a další. Zámecký park, obklopující salu terrenu, byl založen v polovině 17. století. Původní zahrada tvořila základ velkolepé barokní dispozice, jejíž autorství se přičítá J. B. Matheyovi (stejně jako původ letohrádků a balustrád). Výstavba byla zahájena v 60. letech 17. století stavbou loggie, která měla být součástí terasy tvořící pendant kostela. Areál byl směrem k městu uzavřen vysokou zdí. V 19. století byl park upraven v anglickém stylu a rozšířen o romantické partie podél ramen Ohře. Vhodná kombinace středoevropských dřevin tvoří spolu s květinami, okrasnými keři a vodními plochami velmi působivé krajinné scenérie, které jsou dodnes velmi dobře udržované. Rozloha parku činí 30 ha. Dominantou starého města je farní kostel Nejsvětější Trojice, který začal stavět roku 1665 Michael Oswald Thun podle plánů italského architekta Carlo Luraga. Provádění vlastní stavby bylo svěřeno vlašskému staviteli a štukatérovi Rossimu da Luca a skončilo v roce 1670 vysvěcením chrámu.



Thunská hrobka byla budována současně s farním kostelem Nejsvětější Trojice. Do této hrobky byl jako prvý pohřben stavebník chrámu Michael Oswald v roce 1694. Adaptace krypty byla provedena v roce 1861 včetně výstavby budovy nad novým schodištěm do krypty zvenčí. Hřbitovní kostel Panny Marie je barokní dílo kadaňského stavitele Kosche z počátku 18. století. Má cenný původní interiér. V sousedství je hřbitovní kaple z roku 1764. Na náměstí Dr. E. Beneše neuniknou pozornosti turistů nově rekonstruované měšťanské domy z 18. a 19. století, barokní morový sloup z roku 1680 a lví fontána ze 17. století. Výraznou budovou je rohová stavba radnice s vysokou osmibokou věží, která je zakončena cimbuřím. Základní kámen k výstavbě byl položen 3. května 1855. Stavba byla vedena mosteckým stavitelem Böhmem. V roce 1859 byla radnice silně poškozena požárem, který zničil prakticky celé město. Opravena byla do své původní pseudorenesanční podoby. Dnes sídlí v této budově Městský úřad Klášterec nad Ohří. Turisticky zajímavý je též skalní útvar Sfingy na sever od města, který nabízí překrásné vyhlídky na Krušné a Doupovské hory. Na Měděnci, vzdáleném 6 km od Klášterce nad Ohří, se zájemci mohou seznámit s pestrou geologickou stavbou Krušných hor a nahlédnout do bohaté historie hornictví této oblasti ve zdejší expozici nerostů, v podzemní štole Marie Pomocné nebo v hlubinném dolu. V okolí Klášterce nad Ohří se nachází řada zřícenin hradů, k nimž patří Perštejn (4 km jižně údolím Ohře), Šumburk na vrchu Šumná (547 m) a Egerberk nad obcí Lestkov. Mezi obcemi Brodce a Pokutice se nalézá národní přírodní rezervace Úhošť. Jedná se o tabulovou (stolovou) horu 592 m n. m., význačné geologické stavby s rozlohou 114,5 ha. Na svazích Úhoště jsou přirozená lesní a stepní společenstva. Na Úhošti se též nachází naučná stezka. V současnosti má Klášterec nad Ohří přibližně 16 000 obyvatel. Průměrný věk obyvatel města činí 34,9 let. Většina obyvatelstva žije v obvodových částech města v sídlištích Petlerská 1 a 2, Nové sídliště, Panorama a v Miřeticích. Rodinné domy se nacházejí zejména ve staré zástavbě v Klášterci nad Ohří a ve staré části Miřetic, v obcích Útočiště a Ciboušov. Sídelní útvar Klášterec nad Ohří zahrnuje mimo Klášterec rovněž obce Ciboušov, Hradiště, Kláštereckou Jeseň, Lestkov, Miřetice, Mikulovice, Rašovice, Suchý Důl a Útočiště. Území je v těsném kontaktu s hnědouhelnými doly a s tepelnými elektrárnami v Prunéřově. Město disponuje volnými plochami nikoho ve svém středu a následně dlouhými docházkovými vzdálenostmi mezi jednotlivými částmi města. Základní směry řešení schválené městským zastupitelstvem doporučují razantní zásah do trasy E 442/13 v centrální části města, a tím jeho opětovné propojení s historickou částí, rozšiřování města kruhově okolo centra, rozvoj průmyslu a služeb ve sféře velikosti firmy do cca 100 pracovníků se směřováním do okolí elektráren a dolů a propojení staré a nové zástavby trasami pro pěší a cyklistickými stezkami. V Klášterci nad Ohří činí nezaměstnanost obyvatel 17,8 %. Ve městě se nachází porcelánka Thun, která je jedním ze závodů Karlovarského porcelánu, a.s., jež zaměstnává zhruba 600 lidí. Přibližně stejný počet zaměstnanců má i COMINDUSTRIAL, spol. s r.o., která je nástupcem bývalého podniku ZKL - Ložiska. Velká část obyvatel dojíždí za prací do elektráren Prunéřov a Tušimice a do nové průmyslové zóny města - Průmyslového parku Verne, který se nalézá na území bývalého odkaliště. Výstavba odkaliště Vernéřov byla pozastavena na základě usnesení vlády ze dne 30. 11. 1991 z důvodu změny fyzikálních vlastností popílku - energosádrovce, po instalaci nového odsiřovacího zařízení elektrárny Prunéřov. Po celkovém naplnění Průmyslového parku Verne výrobními podniky se počítá se zaměstnaností pro 3 500 lidí. V současnosti se na jeho území nachází zhruba 14 podniků. K největším z nich patří Cherry, spol. s r.o., zabývající se výrobou a montáží mikrospínačů, která zaměstnává přibližně 540 lidí a Butz-Ieper CZ s.r.o., se zaměřením na výrobu bezpečnostních prvků automobilů a vybavení karoserií, v níž bylo vytvořeno 206 pracovních míst. Obě tyto společnosti fungují se zahraniční účastí SRN.



Zdravotnictví v Klášterci nad Ohří z větší části zajišťují soukromí lékaři, některé činnosti formou detašovaných pracovišť zajišťuje nemocnice s poliklinikou Kadaň. Ta je také spádovou nemocnicí pro Klášterec nad Ohří. V Klášterci nad Ohří je vybudována síť všech stupňů škol, které svou kapacitou postačují rozvoji města včetně rezervy k dílčímu nárůstu. Ve městě je pět mateřských škol, tří základní školy, jedna zvláštní škola, základní umělecká škola a gymnázium se střední odbornou školou. Ke kulturním zařízením města, mimo již zmíněné muzeum porcelánu v prostorách zámku, patří galerie v suterénních místnostech radnice, kulturní dům s kapacitou 300 míst, dvě kina a městská knihovna. Sportu slouží zastřešený zimní stadion s umělou ledovou plochou a moderní areál aquaparku se třemi tobogány a osmi vodními plochami různých tvarů a velikostí. V areálu aquaparku jsou k dispozici též sportoviště pro plážový volejbal a fotbal, minigolf, street basketbal a stolní tenis.

2.3.3

Lázně Prameny alkalických minerálních vod v Klášterci nad Ohří byly objeveny koncem 19. století, pramen Evženie v roce 1883 a Městský pramen v roce 1897. Před několika lety proběhla rekonstrukce jímání obou minerálních pramenů. Prameny mají vysoký obsah oxidu uhličitého. Pro pitné účely je využíván pramen Evženie a Klášterecká kyselka. Podporují léčení chronických vředových chorob žaludku, žlučníku a žlučových cest. Pramen Evženie je svým složením velmi blízký známým pramenům světových lázní Bad Neuenahr v Německu. Lázeňský areál Kyselka je přímo napojen na anglický zámecký park a nachází se poblíž mostu přes řeku Ohři. Areál je vybaven stáčírnou minerální vody, lázeňským domem Evženie s léčebně rehabilitačním provozem, objektem restaurace Peřeje, altánkem Evženie a lázeňským parčíkem. Lázeňský dům Evženie v Klášterci nad Ohří nabízí kompletní rehabilitační péči s využitím přírodního léčivého zdroje minerálních pramenů, elektroléčebné masáže a vodoléčebné procedury. Vodoléčebné procedury zahrnují podvodní masáže, perličkové a minerální koupele, vířivé koupele horních a dolních končetin a celotělové vířivé koupele. Prvkem vyšší občanské vybavenosti pro obyvatele regionu by se měla stát uvažovaná lázeňská zóna. První etapa stavby lázeňské zóny vychází ze schváleného územního plánu zóny „Lázeňské území Klášterec nad Ohří“, z investičního záměru upřesňujících místních rekognoskací a z podmínek vydaného územního rozhodnutí. Nejnovější hydrogeologické průzkumy prokázaly možnost rozšíření zřídelní základny o nové zdroje minerálních vod. Město Klášterec nad Ohří stojí před zásadní etapou rozvoje lázeňského území, v níž chce realizací inženýrských sítí a potřebné lázeňské infrastruktury vytvořit území pro budoucí investory s cílem dosažení statutu lázeňského města.



3 3.1 3.1.1

Emisní situace Emise znečišťujících látek Teplice Emise v t.r-1 Město

Kategorie zdroje TZL

Teplice

Dubí

SO2

NOx

CO

CxHy

REZZO 1

159,994

662,933

3338,722

101,149

7,057

REZZO 2

1,416

1,796

17,222

20,986

4,785

REZZO 3

23,018

49,425

25,682

153,175

34,599

REZZO 4

10,050

0,000

73,340

342,370

55,960

REZZO 1

44,195

132,431

415,635

10,111

2,269

REZZO 2

0,04

0,374

2,238

1,485

3,108

REZZO 3

19,084

41,203

12,955

126,008

28,168

REZZO 4

4,630

0,000

23,150

98,650

19,060

262,427

888,162

3908,944

853,934

Celkem

155,007 Zdroj: ČHMÚ

Teplice Na celkových emisích tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého SO2 a oxidů dusíku NOx se velké stacionární zdroje znečišťování v katastru města Teplice podílejí více než 80 %. Významnější jsou též malé stacionární zdroje znečišťování působící především v lokálním měřítku, které se např. na celkových emisích tuhých znečišťujících látek podílejí 12 %, na emisích oxidu siřičitého SO2 7 %. Naopak doprava se významně podílí na celkových emisích oxidu uhelnatého CO (56 %) a uhlovodíků CxHy (54 %). V případě oxidu uhelnatého CO a uhlovodíků CxHy k emisím opět významně přispívají malé stacionární zdroje znečišťování. Dubí V Dubí se velké stacionární zdroje znečišťování podílejí na celkových emisích oxidu siřičitého SO2 a oxidů dusíku NOx více než 90 %, ostatní zdroje jsou nevýznamné. Na emisích tuhých znečišťujících látek TZL se podílejí velké stacionární zdroje znečišťování 65 %, malé stacionární zdroje znečišťování 28 %. Na celkových emisích oxidu uhelnatého CO se stejně jako v Teplicích nejvýznamněji podílí doprava (53 %) a malé stacionární zdroje znečišťování (42 %), na celkových emisích uhlovodíků CxHy se doprava podílí 54 % a malé stacionární zdroje znečišťování 36 %.



Teplice TZL - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování REZZO 4 5%

Teplice SO2 - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování REZZO 3 7%

REZZO 3 12%

REZZO 2 0%

REZZO 4 0%

REZZO 2 1%

REZZO 1 82%

Teplice NOx - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování REZZO 3 1% REZZO 2 0%

REZZO 1 93%

Teplice CO - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování

REZZO 4 2%

REZZO 1 16% REZZO 2 3% REZZO 4 56%

REZZO 1 97%

Teplice CxHy - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování

REZZO 1 7% REZZO 2 5%

REZZO 4 54%

REZZO 3 34%

REZZO 3 25%



Dubí TZL - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování

Dubí SO2 - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování REZZO 3 7%

REZZO 4 7%

REZZO 2 0%

REZZO 4 0%

REZZO 3 28%

REZZO 2 0%


Dubí NOx - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování REZZO 4 5% REZZO 3 3%

Dubí CO - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování REZZO 1 4% REZZO 2 1%



Dubí CxHy - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování REZZO 1 4%

REZZO 4 36%

REZZO 2 6%

REZZO 3 54%



3.1.2

Bílina Emise v t.r-1 Město


REZZO 1 Bílina

92,483

SO2

8149,002

NOx

3343,005

CO

124,043

CxHy

194,107

REZZO 2

0,294

5,312

2,531

1,459

1,562

REZZO 3

16,561

35,713

12,843

109,542

24,544

REZZO 4 Celkem

5,880

0,000

38,980

236,200

38,130

115,218

8190,027

3397,359

471,244


V katastru Bíliny je situována elektrárna Ledvice, která významně ovlivňuje celkové emise města. Na celkových emisích oxidů dusíku NOx a oxidu siřičitého SO2 se elektrárna podílí více než 99 %. Tuhé znečišťující látky jsou emitovány nejvíce velkými stacionárními zdroji znečišťování – opět nejvíce elektrárna Ledvice (81 %), dále malými stacionárními zdroji znečišťování (14 %) a dopravou (5 %). Polovinu emisí oxidu uhelnatého CO způsobuje doprava, druhou polovinu si mezi sebe téměř rovnoměrně dělí velké a malé stacionární zdroje znečišťování. V případě uhlovodíků CxHy se velké stacionární zdroje znečišťování podílejí na celkových emisích 74 %, doprava 15 % a malé stacionární zdroje znečišťování 10 %.



Bílina TZL - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování

Bílina SO2 - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování REZZO 3 0%

REZZO 4 5%

REZZO 2 0%

REZZO 3 14%

REZZO 4 0%

REZZO 2 0%

REZZO 1 81%

Bílina NOx - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování REZZO 4 1% REZZO 2 REZZO 3 0% 0%

REZZO 1 100%

Bílina CO - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování



REZZO 1 99%

Bílina CxHy - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování


REZZO 1 74%



3.1.3

Klášterec nad Ohří Emise v t.r-1 Město


Klášterec nad Ohří

SO2

NOx

REZZO 1

0,533

0,107

21,698

REZZO 2

0,260

0,200

REZZO 3

2,328

4,965

REZZO 4

2,750

Celkem

5,871

CO

CxHy

24,377

1,261

1,132

0,078

0,766

3,867

15,643

3,578

0,000

19,430

125,690

19,760

5,272

46,127

165,788


V Klášterci nad Ohří velké stacionární zdroje znečišťování nemají na celkových emisích města vysoký podíl v porovnání s malými zdroji znečišťování. Celkové emise tuhých znečišťujících látek nejvíce ovlivňuje doprava 47 %, malé stacionární zdroje znečišťování 40 % a velké stacionární zdroje znečišťování pouze 9 %. Oxid siřičitý SO2 emitují nejvíce malé stacionární zdroje znečišťování (94 %), ostatní zdroje jsou nevýznamné. Zdrojem emisí oxidů dusíku NOx jsou velké stacionární zdroje znečišťování a doprava. V případě oxidu uhelnatého CO a uhlovodíků CxHy je nejvýznamnějším emitentem doprava.



Klášterec nad Ohří TZL - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování

REZZO 1 9%

Kláš te re c nad Ohří SO2 - podíl je dnotlivých k ate gorií zdrojů zne čiš ťování

REZZO 2 4%



REZZO 3 94% Klášterec nad Ohří NOx - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování

Klášterec nad Ohří CO - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování


REZZO 4 42%

REZZO 1 48%

REZZO 3 8%

REZZO 2 2%

Klášterec nad Ohří CxHy - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování

REZZO 1 5%


REZZO 4 78%

REZZO 3 9%

REZZO 4 76%



3.2 3.2.1 3.2.1.1

Hlavní zdroje znečišťování Teplice REZZO 1

Název

Obec

Emise v t.r-1

Činnost TZL

SO2

13,290

49,395

125,348

5,769

0,908

Výroba keramických a porcelánových výrobků

0,043

0,021

2,606

0,777

0,221

Dubí

Výroba skleněných vláken a výrobků z nich

4,862

0,000

0,316

0,134

0,032

Glaverbel Czech a.s., závod Barevka

Dubí

Výroba plochého skla

25,000

83,013

287,000

1,609

1,039

Keraunion a.s.

Dubí

Výroba žáruvzdorných keramických výrobků

1,000

0,002

0,365

1,822

0,069

Lázně Teplice v Čechách a.s. - Lázeňský

Teplice

Ústavní zdravotní péče

0,021

0,009

1,950

0,000

0,130

Impress, a.s. výrobní podnik Teplice

Teplice

Výroba drobných kovových obalů

0,009

0,004

0,812

0,176

0,053

Glaverbel Czech a.s., závod Řetenice

Teplice

Výroba plochého skla

662,260 3335,680

65,390

4,617

Teplice

Výroba kovových konstrukcí vč. dílů a montáže

35,583

2,257

Avirunion a.s. závod Rudolfova huť

Dubí

Výroba dutého skla

Český porcelán a.s. Dubí

Dubí

Union Lesní Brána, a.s.

TESAS-Teplická strojírna a.s. v konkurzu

158,824

1,140

0,660

NOx

0,280

CO

CxHy

Zdroj: ČHMÚ

Z tabulky je zřejmé, že největším velkým stacionárním zdrojem znečišťování je Glaverbel Czech a.s., závod Řetenice a Barevka, který provozuje stacionární zdroje znečišťování technologického charakteru pro výrobu skla stejně jako třetí v pořadí Avirunion a.s., závod Rudolfova huť. Ostatní velké zdroje znečišťování mají marginální význam. 3.2.1.2

REZZO 2 Emise v t.r-1

Název

Obec TZL

SO2

NOx

CO

CxHy

Báňské projekty Teplice a.s. - kotelna Kollárova 11

Teplice

0,0000

0,0000

0,1550

0,0300

0,0100

Báňské projekty Teplice a.s. - kotelna Kollárova 8

Teplice

0,0000

0,0000

0,0150

0,0030

0,0000

COMPAKT s.r.o. - kotelna Teplice

Teplice

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Česká pošta s.p. - Pošta Teplice

Teplice

0,0010

0,0000

0,0650

0,0080

0,0060

ČR Ministerstvo vnitra - kotelna Teplice

Teplice

0,0020

0,0000

0,0590

0,0070

0,0120



Emise v t.r-1 Název

Obec TZL

SO2

NOx

CO

CxHy

Domov důchodců Teplice - kotelna Českobratrská

Teplice

0,0020

0,0000

0,0460

0,0030

0,0100

Domov důchodců Teplice - kotelna U Nových lázní

Teplice

0,0010

0,0010

0,0740

0,0020

0,0090

DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE Teplice

Teplice

0,0000

0,0000

0,0350

0,0060

0,0040

EKOTRADE - JL s.r.o. - ČS PHM (nafta) Teplice

Teplice

0,0020

0,0000

0,1180

0,0240

0,0210

FLUORIT Teplice s.r.o. - kotelna

Teplice

0,0010

0,0000

0,0980

0,0020

0,0100

FotoStar Sudcolor s.r.o. Teplice - kotelna Masarykova 30

Teplice

0,0040

0,0020

0,1880

0,0880

0,0200

FotoStar Sudcolor s.r.o. Teplice - kotelna Masarykova 460

Teplice

0,0000

0,0000

0,0240

0,0000

0,0040

Gasttour s.r.o. - hotel De SAXE Teplice

Teplice

0,0000

0,0000

0,0200

0,0210

0,0040

Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje kotelna Teplice

Teplice

0,0000

0,0000

0,0410

0,0110

0,0060

Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje malé zdroje Teplic

Teplice

0,0000

0,0000

0,0260

0,0050

0,0020

Hotel Prince de Ligne s.r.o. Teplice

Teplice

0,0000

0,0000

0,0670

0,0000

0,0060

JIPEWO s.r.o. - kotelna prádelny Teplice

Teplice

0,0030

0,0020

0,2010

0,0690

0,0200

Josef Brabec - hotel PANORAMA Teplice

Teplice

0,0030

0,0000

0,2880

0,0480

0,0180

Konzervatoř Teplice

Teplice

0,0010

0,0000

0,0880

0,0010

0,0060

Lázně Teplice v Čechách a.s. - kotelna Dům Erben

Teplice

0,0000

0,0000

0,0240

0,0000

0,0030

Lázně Teplice v Čechách a.s. - kotelna Dům Jirásek

Teplice

0,0020

0,0000

0,0600

0,0160

0,0090

Lázně Teplice v Čechách a.s. - kotelna Kamenné lázně

Teplice

0,0030

0,0020

0,2750

0,0390

0,0230

Lázně Teplice v Čechách a.s. - kotelna Nové lázně

Teplice

0,0020

0,0010

0,1540

0,0080

0,0120

Město Teplice - školní jídelna

Teplice

0,0010

0,0000

0,0470

0,0010

0,0040

Město Teplice - veterinární nemocnice Prosetice

Teplice

0,0020

0,0000

0,0860

0,0000

0,0080

MV POLICIE České republiky - kotelna Teplice Teplice Masarykova

0,0020

0,0020

0,1370

0,0000

0,0170

MV POLICIE České republiky - kotelna Teplice Teplice Vrchlického

0,0020

0,0000

0,1260

0,0220

0,0110

OBCHODNÍ AKADEMIE Teplice

Teplice

0,0010

0,0000

0,0920

0,0070

0,0060

Okresní knihovna Teplice

Teplice

0,0000

0,0000

0,0280

0,0200

0,0030

Okresní soud v Teplicích

Teplice

0,0010

0,0000

0,1060

0,0180

0,0070

Okresní státní zastupitelství Teplice

Teplice

0,0000

0,0000

0,0510

0,0060

0,0040

Okresní úřad Teplice - kotelna Husitská

Teplice

0,0030

0,0000

0,1420

0,0030

0,0120

Okresní úřad Teplice - kotelna Vrchlického

Teplice

0,0000

0,0000

0,0540

0,0100

0,0040

Plzeňský Prazdroj a.s. - kotelna Teplice

Teplice

0,0000

0,0000

0,0060

0,0030

0,0010

PRIMATEP s.r.o. - kotelna Teplice Riegrova

Teplice

0,0930

1,6650

0,2980

0,1630

0,0340




Obec TZL

SO2

NOx

CO

CxHy

PRIMATEP s.r.o. - kotelna Teplice U Císařských lázní

Teplice

0,0000

0,0000

0,0380

0,0100

0,0030

PROSPEKS s.r.o. - kotelna Teplice

Teplice

0,0010

0,0010

0,0960

0,0190

0,0080

SeVaK a.s. - doprava Teplice

Teplice

0,0010

0,0000

0,0730

0,0100

0,0060

Severočeská plynárenská a.s. - kotelna B Teplice

Teplice

0,0000

0,0000

0,0570

0,0050

0,0040

SOU textilní, OU a U Teplice

Teplice

0,0000

0,0000

0,0250

0,0070

0,0040

Stavební podnik Teplice a.s. - kotelna K Vápence

Teplice

0,0030

0,0000

0,1520

0,0050

0,0160

Školský úřad Teplice - Zvláštní škola a Pomocná škola

Teplice

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Technické služby Teplice s.r.o. - Botanická zahrada

Teplice

0,0030

0,0010

0,2030

0,0000

0,0200

TEKON Teplice s.r.o.

Teplice

0,0010

0,0010

0,0830

0,0010

0,0080

Tříska s.r.o. - kotelna Teplice

Teplice

0,0010

0,0000

0,0340

0,0060

0,0040

United Energy a.s. - kotelna EC 1 Prosetice

Teplice

0,0090

0,0040

0,5070

0,1310

0,0560


Teplice

0,0090

0,0040

0,5970

0,2090

0,0590


Teplice

0,0100

0,0050

0,6400

0,0570

0,0630


Teplice

0,0060

0,0030

0,4610

0,0000

0,0390

United Energy a.s. - kotelna K 1 Prosetice

Teplice

0,0040

0,0020

0,2700

0,0000

0,0270


Teplice

0,0080

0,0040

0,5740

0,0000

0,0490


Teplice

0,0070

0,0030

0,4610

0,0370

0,0440

United Energy a.s. - kotelna K 4 Základní škola Teplice Prosetice

0,0030

0,0010

0,1390

0,0180

0,0180


Teplice

0,0010

0,0010

0,0720

0,0260

0,0090

United Energy a.s. - kotelna KRB 3 Teplice

Teplice

0,0070

0,0030

0,3670

0,0380

0,0440

United Energy a.s. - kotelna Teplice Duchcovská 2183

Teplice

0,0020

0,0010

0,1760

0,0000

0,0140

United Energy a.s. - kotelna Teplice Duchcovská 2193

Teplice

0,0020

0,0010

0,1290

0,0170

0,0130

United Energy a.s. - kotelna Teplice Jankovcova (SBD)

Teplice

0,0010

0,0000

0,0440

0,0000

0,0040

United Energy a.s. - kotelna Teplice Karla Čapka

Teplice

0,0020

0,0010

0,1160

0,0190

0,0120

United Energy a.s. - kotelna Teplice Liberecká

Teplice

0,0050

0,0020

0,3170

0,0080

0,0340

United Energy a.s. - kotelna Teplice Lípová

Teplice

0,0020

0,0010

0,1270

0,0040

0,0140

United Energy a.s. - kotelna Teplice Masarykova

Teplice

0,0000

0,0000

0,0150

0,0010

0,0010

United Energy a.s. - kotelna Teplice Moskevské náměstí

Teplice

0,0040

0,0020

0,2800

0,0060

0,0260

United Energy a.s. - kotelna Teplice Mostecká

Teplice

0,0020

0,0010

0,1470

0,0050

0,0150

United Energy a.s. - kotelna Teplice Palackého Teplice

0,0020

0,0010

0,0760

0,0070

0,0100

United Energy a.s. - kotelna Teplice Potěminova

0,0010

0,0000

0,0940

0,0000

0,0070

Teplice




Obec TZL

SO2

NOx

CO

CxHy

United Energy a.s. - Mateřská škola Teplice Sukova

Teplice

0,0010

0,0000

0,0500

0,0000

0,0040

United Energy a.s. - plavecká hala Teplice

Teplice

0,0040

0,0020

0,2470

0,0020

0,0270

United Energy a.s. - Základní škola Teplice Metelkovo náměst

Teplice

0,0000

0,0000

0,0430

0,0510

0,0110

United Energy a.s. - Základní škola Teplice U Nových lázní 1

Teplice

0,0000

0,0000

0,0210

0,0000

0,0030

United Energy a.s. - Základní škola Teplice U Nových lázní 4

Teplice

0,0020

0,0010

0,0490

0,0040

0,0090

United Energy a.s. - Základní škola Teplice Verdunská

Teplice

0,0030

0,0020

0,2420

0,0000

0,0200

VA TECH ETS s.r.o. Teplice

Teplice

0,0000

0,0000

0,0110

0,0020

0,0030

VĚZEŇSKÁ SLUŽBA ČR - vazební věznice Teplice

Teplice

0,0020

0,0000

0,2100

0,0630

0,0140

VÍTKOVICE - PRODECO a.s. Teplice

Teplice

0,0000

0,0000

0,0600

0,0120

0,0040

Vojenská lázeňská a rekreační zařízení vojenská lázeňská l

Teplice

0,0030

0,0030

0,1770

0,0050

0,0240

VÚSU a.s. Teplice - kotelna I

Teplice

0,0000

0,0000

0,0940

0,0150

0,0090

VÚSU a.s. Teplice - kotelna II

Teplice

0,0000

0,0000

0,5710

0,0150

0,0070

ADOS s.r.o. Teplice - technologie a vytápění slévárny

Teplice

0,8610

0,0680

2,0270

0,4500

0,0000

AT s.r.o. - ČS PHM Teplice

Teplice

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0440

BENOL SERVICE s.r.o. - ČS PHM ÖMV Teplice

Teplice

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,7090

BENZINA a.s. - ČS PHM Teplice - Prosetice

Teplice

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,1700

BOHEMIA PRINT a.s. - závod 01 Teplice

Teplice

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,3720

DOPRAVNÍ PODNIK Teplice s.r.o. - ČS PHM

Teplice

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0690

DŘEVOTEP PLUS s.r.o. Teplice - lakovna

Teplice

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0210

EKOTRADE - JL s.r.o. - ČS PHM (nafta) Teplice

Teplice

0,0010

0,0000

0,0590

0,0120

0,0210

FLUORIT Teplice s.r.o. - technologie

Teplice

0,1840

0,0000

0,1500

1,4420

0,3180

František Gabriel - truhlárna Most - Komořany (areál KS a.s.)

Teplice

0,0350

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Ing. Jindřich Kiesenbauer - ČS PHM TOTAL ČR Teplice

Teplice

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,8240

KERAMICKÉ ZÁVODY Teplice a.s. technologie

Teplice

0,0910

0,0020

3,5470

17,6230

0,5840

PARAMO NOVA a.s. - ČS PHM Teplice Třešňovka

Teplice

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,3010

RADICAL s.r.o. - ČS PHM ÖMV Teplice Prosetice

Teplice

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,5830

Shell Czech Republic a.s. - ČS PHM Teplice

Teplice

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,3620

TAPETY BOHEMIA s.r.o. - provozovna Teplice Teplice (technologie)

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,2660




Obec TZL

SO2

NOx

CO

CxHy

TEMOS TOOLS a.s. Teplice - povrchová úprava kovů

Teplice

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0310

TEMOS TOOLS a.s. Teplice - povrchová úprava kovů

Teplice

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0320

Anna Andreassenová - kotelna Dubí 3

Dubí

0,0100

0,3610

0,0290

1,2260

0,2910

ARAL ČR a.s. - ČS PHM Dubí u Teplic

Dubí

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,4070

ARAL ČR a.s. - ČS PHM silnice E 55 Dubí u Teplic

Dubí

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0920

BENOL SERVICE s.r.o. - ČS PHM ÖMV Cínovec

Dubí

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

1,1170

Bohumil Novotný - ČS PHM LUKOIL Cínovec

Dubí

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,2880

Cínovec Marketing Corporation s.r.o. - ČS PHM Dubí u Teplic

Dubí

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,1020

ČSAD BUS Ústí nad Labem a.s., filiálka Teplice - provoz Dubí

Dubí

0,0000

0,0000

0,0260

0,0080

0,0600

Domov důchodců Dubí u Teplice

Dubí

0,0040

0,0020

0,1400

0,1370

0,0270

Dubí CZ - stavební stroje s.r.o.

Dubí

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

FORMY SF s.r.o. Dubí u Teplic

Dubí

0,0000

0,0000

0,0540

0,0120

0,0040

Město Dubí - Městský úřad

Dubí

0,0000

0,0000

0,0290

0,0000

0,0020

Město Košťany - Základní škola

Dubí

0,0020

0,0000

0,0570

0,0030

0,0080

RADICAL DELTA Teplice s.r.o. - ČS PHM ÖMV Dubí - Pozorka

Dubí

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,5250

Readymix Bohemia s.r.o. - betonárka Teplice

Dubí

0,0010

0,0000

0,0030

0,0010

0,0000

Stanislav Kubát - ČS PHM ESSO Dubí u Teplic

Dubí

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0320

STRABAG ČR a.s. - administrativní budova a dílna Dubí u Teplic

Dubí

0,0000

0,0000

0,0140

0,0020

0,0000

United Energy a.s. - kotelna DRUŽBA Dubí u Teplic

Dubí

0,0040

0,0020

0,1890

0,0000

0,0200

United Energy a.s. - kotelna K 1 Dubí u Teplic

Dubí

0,0040

0,0020

0,3660

0,0020

0,0260


Dubí

0,0030

0,0020

0,2530

0,0220

0,0210


Dubí

0,0080

0,0040

0,6480

0,0040

0,0510

United Energy a.s. - kotelna K 4 KARLEX Dubí Dubí u Teplic

0,0030

0,0010

0,3060

0,0540

0,0210


Dubí

0,0010

0,0000

0,0420

0,0010

0,0050

Základní škola Dubí 1

Dubí

0,0000

0,0000

0,0600

0,0010

0,0050

Základní škola Dubí 3

Dubí

0,0000

0,0000

0,0220

0,0120


V oblasti je provozováno celkem 130 středních stacionárních zdrojů znečišťování vesměs spalovacích, které spalují téměř výhradně zemní plyn.



3.2.1.3


Obec TZL

SO2

NOx

CO

CxHy

Teplice

23,02

49,43

25,68

153,18

34,60

Dubí

19,08

41,20

12,95

126,01

28,17

Z hlediska struktury primárních energetických zdrojů podílejících se na emisích z malých stacionárních zdrojů znečišťování lze konstatovat poměrně četné zastoupení hnědého uhlí cca 20 % z celkové potřeby. Zemní plyn je užíván přibližně v 80 %. Ostatní primární energetické zdroje jsou aplikovány v nevýznamném množství. 3.2.1.4

REZZO 4 Nejvýznamnějšími liniovými zdroji v Teplicích jsou silnice I. třídy č. 8 s 12 000 – 20 000 průjezdy a č. 13 s 14 000 – 19 000 průjezdy. Dalším liniovým zdrojem je silnice II. třídy č. 254 z Duchcova do Teplic. Teplicemi prochází páteřní silnice I/8 z Prahy k hraničnímu přechodu Cínovec. V budoucnosti bude nahrazena novu trasou dálnice D8, která bude procházet blíže městu Ústí nad Labem. V průtahu Teplicemi je komunikace I/8 nejzatíženější komunikací. Silnice č. 13 patří mezi páteřní komunikace okresu Chomutov. Je po ní vedena mezinárodní silnice E 442 (Karlovy Vary – Žilina). Nejvýznamnějším liniovým zdrojem v Dubí je silnice I. třídy č. 8 s cca 8 000 průjezdy. Silnice I/8 spojuje Teplice s hraničním přechodem Cínovec. Dalšími liniovými zdroji jsou silnice I. třídy č. 27 a II. třídy č. 253. Silnice I/27 spojuje město Dubí s Litvínovem a Mostem. Silnice II/253 je přímým pokračováním silnice I/27 z Litvínova. Spojuje Dubí, Krupku a Ústí nad Labem. Je alternativním spojením k silnici I/13 z Teplic do Ústí nad Labem a je výhodnější pro přístup k hraničnímu přechodu Cínovec. Teplice Číslo silnice

8

13

254

Sčítací úsek

Emise v t.r-1

Intenzita dopravy

TZL

NOx

CO

CxHy

4-0111

17 561

0,74

5,48

10,44

2,08

4-2722

20 143

0,71

4,57

26,98

4,41

4-0115

12 086

2,74

15,52

79,72

13,96

4-2721

14 365

1,94

19,58

42,05

6,85

4-2714

19 687

0,94

6,79

44,82

6,98

4-2715

14 119

0,80

6,40

44,49

6,74

4-2703

10 698

1,32

8,29

47,44

7,86

4-2704

8 297

0,41

2,56

14,88

2,46

4-2705

9 840

0,45

4,15

31,55

4,62

Celkem

10,05

73,34

342,37

55,96

Zdroj: Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000, Kraj Ústecký, Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2001



Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR

Dubí Číslo silnice

Sčítací úsek

4-0121

8

Emise v t.r-1

Intenzita dopravy

TZL

NOx

CO

CxHy

7 766

1,17

6,64

33,47

5,88

4-0122

8 071

3,25

14,58

50,33

11,01

27

4-0431

4 140

0,16

1,33

9,54

1,44

253

4-0432

2 313

0,04

0,60

5,31

0,73

Celkem

4,63

23,15

98,65

19,06



Z celkové bilance emitovaných znečišťujících látek u jednotlivých kategorií zdrojů mají v oblasti mobilních zdrojů znečišťování velký význam emise CO, které se podílejí 56 % na celkovém množství, emise tuhých znečišťujících látek jsou zastoupeny přibližně z 5 % a emise uhlovodíků CxHy ze 7 % na celkovém objemu emisí.



3.2.1.5

Struktura užití primárních zdrojů energie Množství v palivu Zdroj energie

GJ.r-1

Hnědé uhlí

97 566

Zemní plyn

6 088 950

Černé uhlí

300

Koks

7 300

Černé uhlí 0% Koks 0%

Hnědé uhlí 2%

Zemní plyn 98%

Ze struktury užití primárních zdrojů energie je patrný dominantní vliv zemního plynu, který je užíván, vedle spalovacích zařízení, pro vytápění, zejména v technologických zařízeních skláren situovaných v řešeném území.



3.2.2 3.2.2.1

Bílina REZZO 1

Název

Obec

United Energy a.s. kotelna Bílina - PP I.

Bílina

United Energy a.s. kotelna Bílina - PP II.

Bílina

ČEZ a.s. - elektrárna Ledvice

Bílina

SPLINTEX CZECH a.s.

Bílina

SPLIREC CZECH s.r.o. Bílina

Bílina

Emise v t.r-1

Činnost

TZL

Výroba a rozvod páry a teplé vody, studené vody a ledu Výroba a rozvod páry a teplé vody, studené vody a ledu Výroba a rozvod elektřiny Tvarování a zpracování plochého skla Výroba dílů a příslušenství dvoustopých motorových vozidel

SO2

NOx

CO

CxHy

0,029

0,000

2,990

0,005

0,186

0,017

0,000

1,710

0,009

0,555

91,981 8149,000 3336,314

123,934

181,924

0,452

0,000

1,609

0,033

3,489

0,004

0,002

0,382

0,062

7,953

Zdroj: ČHMÚ

Z tabulky je zřejmé, že největším velkým stacionárním zdrojem znečišťování je systémová elektrárna ČEZ Ledvice spalující hnědé uhlí. Dalšími v pořadí jsou kotelny United Energy a.s. PP I. a PP II. spalující zemní plyn. Ostatní velké stacionární zdroje znečišťování mají marginální význam. 3.2.2.2


Název

Obec TZL

SO2

NOx

CO

CxHy

BENZINA a.s. - ČS PHM Bílina LS

Bílina

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,1740

BENZINA a.s. - ČS PHM Bílina PS

Bílina

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,1590

C - majetkový fond a.s. - kotelna Bílina

Bílina

0,2220

5,3050

1,1130

0,0720

0,4720

Glaverbel Glavostav a.s. Bílina - potisk a stříkání skla vodou

Bílina

0,0570

0,0000

0,0000

0,0000

0,0150

Glaverbel Glavostav a.s. Bílina - potisk skla potiskovacími stroji

Bílina

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0220

Město Bílina - Mateřská škola

Bílina

0,0000

0,0000

0,0300

0,0060

0,0040

Město Bílina - Základní škola

Bílina

0,0000

0,0000

0,1350

0,7310

0,0090

Město Bílina - Základní umělecká škola

Bílina

0,0000

0,0000

0,0280

0,0010

0,0040

Městské technické služby Bílina - plavecká hala

Bílina

0,0060

0,0030

0,4410

0,0720

0,0300

Městské technické služby Bílina - zahradnictví

Bílina

0,0000

0,0000

0,0250

0,0050

0,0020

ROZHLED s.r.o. - prádelna doly Bílina a dílny

Bílina

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Severočeské doly a.s. - ČS PHM doly Bílina

Bílina

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,1450




Obec TZL

SO2

NOx

CO

CxHy

Severočeské doly a.s. - kotelna PŘ v Bílině

Bílina

0,0060

0,0030

0,3510

0,0000

0,0330

Velkoobchod s nápoji Bílina s.r.o.

Bílina

0,0030

0,0010

0,3440

0,0570

0,0230

Vladimíra Očková - ČS PHM Bílina

Bílina

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,4810

Zvláštní škola internátní a SPC Bílina

Bílina

0,0000

0,0000

0,0640

0,0080

0,0040 Zdroj:ČHMÚ

V oblasti je provozováno celkem 15 středních stacionárních zdrojů znečišťování ve směs spalovacích, které spalují téměř z 85% zemní plyn. Spalování hnědého uhlí je zastoupeno asi z 15% (C – Majetkový fond a.s.). 3.2.2.3


Obec TZL

Bílina

16,56

SO2

34,71

NOx

12,84

CO

109,54

CxHy

24,54

Z hlediska struktury primárních energetických zdrojů podílejících se na emisích z malých stacionárních zdrojů znečišťování lze konstatovat poměrně četné zastoupení hnědého uhlí cca 25 % z celkové potřeby. Zemní plyn je užíván přibližně v 75 %. Ostatní primární energetické zdroje jsou aplikovány v nevýznamném množství. 3.2.2.4

REZZO 4 Nejvýznamnějším liniovým zdrojem v Bílině je silnice I. třídy č. 13 s 15 000 – 18 000 průjezdy. Silnice č. 13 patří mezi páteřní komunikace okresu Chomutov. Je po ní vedena mezinárodní silnice E 442 (Karlovy Vary – Žilina). Dalším liniovým zdrojem je silnice II. třídy č. 257. Silnice č.13 z Chomutova a Mostu do Teplic a Ústí nad Labem byla v minulosti rekonstruována a v současnosti je ve třípruhovém uspořádání ve výjezdu na Teplice a v dvoupruhovém uspořádání v průtahu městem Bílina. Hlavní dopravní závadou je vedení v zástavbě a nevhodné výškové poměry trasy. Územní plán města Bílina předpokládá přeložení silnice I/13 východně od zastavěných částí města. Součástí východního obchvatu je křížení se silnicí II/275, které je řešeno mimoúrovňovou křižovatkou. Tím dojde k odklonění dopravy i pro směr Teplice – Louny a odlehčení stávající silnice II/257 v průtahu městem.



Číslo silnice

13

257

Sčítací úsek

Emise v t.r-1

Intenzita dopravy

TZL

NOx

CO

CxHy

4-3177

15 988

0,49

3,42

21,67

3,43

4-3171

15 976

0,82

5,68

36,09

5,71

4-0842

18 174

2,43

18,30

122,59

18,88

4-0841

3 561

0,52

2,98

15,64

2,71

4-0843

6 651

0,12

0,89

5,98

0,92

2538

4-2791

2 531

0,50

2,53

10,74

2,07

25316

4-3990

1 796

1,01

5,18

23,41

4,41

Celkem

5,88

38,98

236,20

38,13



Z celkové bilance emitovaných znečišťujících látek u jednotlivých kategorií zdrojů mají v oblasti mobilních zdrojů znečišťování velký význam emise oxidu uhelnatého CO, které se podílejí 51 % na celkovém množství, emise uhlovodíků CxHy jsou zastoupeny přibližně z 15 % a emise tuhých znečišťujících látek z 5 % na celkovém objemu emisí.



3.2.2.5


GJ.r-1

Hnědé uhlí

19 196 108

Zemní plyn

280 375

Černé uhlí

120

Koks

782

Černé uhlí 0% Koks 0%

Zemní plyn 1%

Hnědé uhlí 99%

Ze struktury užití primárních zdrojů energie je patrný dominantní vliv hnědého uhlí, které je spalováno v systémové elektrárně ČEZ Ledvice. Zemní plyn je užíván v intravilánu města. Je třeba podotknout, že hnědé uhlí je také spalováno v malých stacionárních zdrojích znečišťování (v objemu cca 40 TJ), jejichž vliv na kvalitu ovzduší ve městě je značný.



3.2.3 3.2.3.1

Klášterec nad Ohří REZZO 1 Emise v t.r-1

Název

Obec

Činnost

Karlovarský porcelán závod Klášterec


Výroba keramických a porcelánových výrobků

0,177

0,000

17,370

21,250

0,900

ZKL Klášterec nad Ohří spalovna


Výroba ložisek, ozubených kol aj. převodových prvků

0,305

0,105

3,661

0,109

0,033

Kvintet CZ a.s.


Výroba drobných kovových obalů

0,051

0,002

0,667

3,018

0,328

TZL

SO2

NOx

CO

CxHy

Zdroj: ČHMÚ

Z tabulky je zřejmé, že největším velkým stacionárním zdrojem znečišťování je Karlovarský porcelán, závod Klášterec, kde jsou instalovány stacionární zdroje znečišťování technologického charakteru, ale také plynová kotelna. Také emise škodlivin ze spalovny situované v ZKL Klášterec lze považovat za významné z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší ve městě. 3.2.3.2


Název

Obec TZL

SO2

NOx

CO

CxHy

BENZINA a.s. - ČS PHM Klášterec nad Ohří


0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,1950

Centrum Z s.r.o. - nákupní středisko Klášterec nad Ohří


0,0010

0,0000

0,0900

0,0150

0,0060

Cherry s.r.o. Klášterec nad Ohří - kotelna na ZP a LTO


0,0040

0,0300

0,1170

0,0010

0,0130

Cherry s.r.o. Klášterec nad Ohří - letovací moduly a potisk


0,0720

0,0000

0,0000

0,0000

0,0720

Karlovarský porcelán a.s. - ubytovna Klášterec nad Ohří


0,0010

0,0000

0,0730

0,0120

0,0050

Martina Uhlířová – ČS PHM Klášterec nad Ohří I


0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,2450

Martina Uhlířová – ČS PHM Klášterec nad Ohří II


0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,2080

Martina Uhlířová - ČS PHM Klášterec nad Ohří Klášterec III nad Ohří

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0590


0,1820

0,1700

0,8520

0,0500

0,0350

SeVaK a.s. - kotelna ÚV Hradiště

Zdroj:ČHMÚ



V oblasti je provozováno celkem 9 středních stacionárních zdrojů znečišťování. V kotelnách SeVaK a.s. a Cherry s.r.o. je spalován LTO s významným podílem na produkci emisí v této kategorii zdrojů. Spalování hnědého uhlí není ve středních stacionárních zdrojích znečišťování zastoupeno. 3.2.3.3


Obec TZL


SO2

2,33

NOx

4,96

3,87

CO

CxHy

15,64

3,58

Z hlediska struktury primárních energetických zdrojů podílejících se na emisích z malých stacionárních zdrojů znečišťování lze konstatovat, převažující je zastoupení zemního plynu více než s 90 %. Spalování hnědého uhlí se podílí na spotřebě primárních energetických zdrojů přibližně 8 %. Ostatní primární energetické zdroje jsou aplikovány v nevýznamném množství. 3.2.3.4

REZZO 4 Nejvýznamnějším liniovým zdrojem v Klášterci nad Ohří je silnice I. třídy č. 13 s cca 10 000 průjezdy. Silnice č. 13 patří mezi páteřní komunikace okresu Chomutov. Je po ní vedena mezinárodní silnice E 442 (Karlovy Vary – Žilina). Dalším liniovým zdrojem je silnice II. třídy č. 224.

Číslo silnice

13

224

Sčítací úsek

Emise v t.r-1

Intenzita dopravy

TZL

NOx

CO

CxHy

4-0561

10 444

0,21

1,48

9,42

1,49

4-0562

10 444

1,06

7,39

47,11

7,44

4-0563

10 074

1,09

6,51

35,99

6,09

4-3422

1 739

0,10

1,00

8,04

1,15

3 573

0,30

3,06

25,13

3,59

Celkem

2,75

19,43

125,69

19,76

4-3423





Z celkové bilance emitovaných znečišťujících látek u jednotlivých kategorií zdrojů má vliv mobilních zdrojů znečišťování velký význam. Na emisích uhlovodíků CxHy se podílí 78%, na emisích oxidu uhelnatého CO 76 %, na emisích tuhých znečišťujících látek se podílejí ze 47 % a emisích NO x 42 % z celkové produkce znečišťujících látek. 3.2.3.5


GJ.r-1

Hnědé uhlí

5 264

Zemní plyn

413 265

Černé uhlí

20

Koks

115

LTO

3 635

Černé uhlí 0%

LTO 1%

Hnědé uhlí 1%

Koks 0%

Zemní plyn 98%

Ze struktury užití primárních zdrojů energie je patrný dominantní vliv zemního plynu.



4

Imisní situace Základním obecným podkladem pro hodnocení stavu znečištění ovzduší jsou skutečně naměřená data z měřicích stanic, které sledují imisní koncentrace znečišťujících látek (polutantů) v ovzduší. Při zhodnocení stavu ovzduší v lokalitách měst Teplice, Bílina a Klášterec nad Ohří lze vycházet z materiálu ČHMÚ ”Znečištění ovzduší na území České republiky“ - za roky 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002.

4.1 4.1.1

Imisní limity Imisní limity pro látky znečišťující venkovní ovzduší platné od roku 2002 V roce 2002 vstoupila v České republice v platnost nová legislativa pro ochranu ovzduší pln ě reflektující předpisy Evropské unie. Jedná se o zákon o ochraně ovzduší a jeho prováděcí předpisy uvedené v následujícím výčtu: - Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů - NV č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší - NV č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí - NV č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší - NV č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší - NV č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu - Vyhláška MŽP č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu - Vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování - Vyhláška MŽP č. 357/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší - Vyhláška MŽP č. 358/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky ochrany ozonové vrstvy Země Nové limitní hodnoty z nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, jsou uvedeny spolu s příslušnými mezemi tolerance v následujících přehledných tabulkách, zvlášť pro ochranu zdraví a zvlášť pro ochranu vegetace a ekosystémů.



Imisní limity pro ochranu zdraví lidí Látka

Typ limitu

Hodnota limitu

Mez tolerance

Termín

Oxid siřičitý

Hodinový průměr

350 µg.m-3

90 µg.m (26 %)

1.1.2005

Oxid siřičitý

Denní průměr

125 µg.m-3

-

1.1.2005

Roční průměr

50 µg.m

-

1.6.2002 1.1.2005

-3

Oxid siřičitý

-3

PM10

Denní průměr

50 µg.m-3

15 µg.m-3 (30 %)

PM10

Roční průměr

40 µg.m-3

4,8 µg.m-3 (12 %)

1.1.2005

PM10

Denní průměr

50 µg.m-3

Bude stanovena

1.1.2010

PM10

Roční průměr

20 µg.m-3

10 µg.m (50 %)

1.1.2010

Oxid dusičitý

Hodinový průměr

200 µg.m-3

80 µg.m-3 (40 %)

1.1.2010

Oxid dusičitý

Roční průměr

40 µg.m-3

16 µg.m-3 (40 %)

1.1.2010

Ozón

Nejvyšší 8 hod. průměr během dne

120 µg.m-3

Cílový imisní limit

1.1.2010

Ozón

Nejvyšší 8 hod. průměr během roku

120 µg.m-3

Dlouhodobý imisní cíl

-

Olovo

Roční průměr

0,5 µg.m-3

0,3 µg.m-3 (60 %)

1.1.2005

Oxid uhelnatý

9-hodinový průměr

10 mg.m-3

6 mg.m-3

1.1.2005

Roční průměr

5 µg.m

5 µg.m-3 - 0

1.1.2010

-3

Benzen

-3

-3

Kadmium

Roční průměr

5 ng.m-3

3 ng.m (60 %)

1.1.2005

Amoniak

Roční průměr

100 µg.m-3

60 µg.m-3 (60 %)

1.1.2005

Arsen

Roční průměr

6 ng.m-3

6 ng.m-3 (100 %)

1.1.2010

Nikl

Roční průměr

20 ng.m-3

16 ng.m-3 (80 %)

1.1.2010

Rtuť

Roční průměr

50 ng.m-3

-

1.1.2010

1 ng.m-3

8 ng.m-3 (800 %)

1.1.2010

Benzo(a)pyren

Roční průměr

Mez tolerance je procento imisního limitu, nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, tato hodnota se pravidelně v po sobě následujících rocích snižuje až k nulové hodnotě.



Imisní limity pro ochranu ekosystémů Látka

Typ limitu

Hodnota limitu

Termín

Oxid siřičitý

Aritmetický průměr v zimním období (1.10. – 31.3.)

20 µg.m-3

1.8.2002

Oxidy dusíku

Roční aritmetický průměr

30 µg.m-3

1.8.2002

Ozón –cílový limit

AOT40, vypočtená z hodinových průměrů v období od května do července

18 000 µg.m-3.h-1 zprůměrovaná za 5 let

1.1.2010

Ozón – dlouhodobý cíl

AOT40, vypočtená z hodinových průměrů v období od května do července

6 000 µg.m-3.h-1 zprůměrovaná za 5 let

-

Mez tolerance je procento imisního limitu, nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, tato hodnota se pravidelně v po sobě následujících rocích snižuje až k nulové hodnotě AOT40 je součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími, než prahová koncentrace 80 µg.m-3 (40 ppb), a hodnotou 80 µg.m-3, v období 8-20 hod. SEČ. 4.1.2

Imisní limity pro látky znečišťující venkovní ovzduší platné do roku 2002 Opatření FVŽP ze dne 1. října 1991 k zákonu č. 309/91 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami. Imisní limity platné pro území České republiky Znečišťující látka

Prašný aerosol Oxid siřičitý

Vyjádřená jako

Imisní limity [µg.m-3] IHr

IHd

SPM

60

SO2

60

Oxid siřičitý a prašný SO2 + SPM aerosol Oxidy dusíku Oxid uhelnatý

NO2

O3

Olovo v prašném aerosolu

Pb

Kadmium v prašném Cd aerosolu

IHk

Obecný požadavek**

150

500

150

500

Koncentrace IHd a IHk nesmí být v průběhu roku překročeny ve více než 5 % případů.

250* 80

CO

Ozón

IH8h

100

200

5000

10 000 160

0,5 0.01

Koncentrace IHd a IHk nesmí být v průběhu roku překročeny ve více než 5 % případů.



Vysvětlivky

4.2 4.2.1

*

Vypočítán aritmetický součet denních průměrných koncentrací obou složek

**

Tj. 95% kvantil denních koncentrací nesmí překročit hodnotu IHd a 95% kvantil půlhodinových koncentrací nesmí překročit hodnotu IHk

IHr

Průměrná roční koncentrace znečišťující látky. Průměrnou koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku jednoho roku jako aritmetický průměr z průměrných 24 hodinových koncentrací

IHd

Průměrná denní koncentrace znečišťující látky. Průměrnou denní koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku 24 hodin. Průměrnou denní koncentrací se rozumí též střední hodnota nejméně dvanácti rovnoměrně rozložených měření průměrných půlhodinových koncentrací v časovém úseku 24 hodin (aritmetický průměr)

IH8h

Průměrná 8hodinová koncentrace znečišťující látky. Průměrnou 8hodinovou koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku 8 hodin

IHk

Průměrná půlhodinová koncentrace znečišťující látky. Průměrnou půlhodinovou koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku 30 minut

Imisní situace Oblast Teplice V současné době jsou v Teplicích provozovány dvě měřící stanice. Popis stanice – podle karty stanice 267 Teplice – OHS Stanice leží na dně otevřeného, provětrávaného údolí v nadmořské výšce 230 m. Budova stanice je situována v centrální části města, ve vzdálenosti cca 50 m od jedné z hlavních městských komunikací a je obklopena zástavbou administrativních, obchodních a bytových objektů. Reprezentativnost stanice je 4 – 50 km. 1008 Teplice Stanice leží ve velmi málo zvlněném terénu v nadmořské výšce 225 m, mimo přímé ovlivnění dopravou. V okolí stanice je vícepodlažní zástavba (sídliště z posledního desetiletí). Reprezentativnost stanice je 0,5 – 4 km.

4.2.2

Oblast Bílina V Bílině není v současné době provozována žádná měřící stanice (stanice 1226 Bílina byla v provozu do 31.3.1999). Nejblíže Bílině jsou výše uvedené stanice v Teplicích, které leží na severozápad od Bíliny ve vyšší nadmořské výšce.



Popis stanice – podle karty stanice 1226 Bílina Stanice byla situována ve městě na náměstí na mírném svahu, vedle frekventované městské komunikace. V okolí stanice byla administrativní, obchodní a bytová zástavba a vysoký panelový dům. Nadmořská výška stanice byla 215 m. Stanice ukončila provoz 31.3.1999.

4.2.3

Oblast Klášterec nad Ohří V Klášterci nad Ohří stanice měřící imisní koncentrace znečišťujících látek není. Nejblíže Klášterci nad Ohří je měřící stanice 262 Kadaň, která leží východně od Klášterce ve zhruba stejné nadmořské výšce. Popis stanice – podle karty stanice 262 Kadaň Stanice je situována na dně sevřeného, špatně provětrávaného údolí v nadmořské výšce 298 m. Budova stanice se nachází ve středu města, v okolí stanice je zástavba ploch využívána především průmyslem.

4.3 4.3.1 4.3.1.1

Imisní koncentrace hlavních znečišťujících látek Teplice Oxidy dusíku Pro oxidy dusíku jako sumu oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, jak jsou sledovány, neexistuje v současné době platný imisní limit. V zákoně č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a v navazujícím prováděcím předpisu jsou nově definovány imisní limity, které se týkají v tomto případě pouze jedné složky oxidů dusíku – oxidu dusičitého. Měřené hodnoty imisních koncentrací oxidu dusičitého bývají o cca 30 až 50 % nižší než naměřené imisní koncentrace oxidů dusíku. Naměřené imisní koncentrace oxidů dusíku (µg.m-3) Rok

Stanice

Nejvyšší denní imise

95% kvantil

Imisní limit

Průměrná

Imisní limit

denní

roční imise

roční

1998 267 Teplice - OHS

351 (18.12.)

191

nestanoven

-

nestanoven


353 (6.1.)

152

nestanoven

69

nestanoven


268 (3.8.)

160

nestanoven

69

nestanoven


363 (12.2.)

216

nestanoven

90

nestanoven


460 (5.1.)

181

nestanoven

-

nestanoven



Naměřené imisní koncentrace oxidů dusíku (µg.m-3) Rok

Stanice


95% kvantil

Imisní limit

Průměrná

Imisní limit

denní

roční imise

roční

1998 1008 Teplice

341 (18.12.)

176

nestanoven

61

nestanoven

1999 1008 Teplice

339 (6.1.)

115

nestanoven

54

nestanoven

2000 1008 Teplice

179 (29.12.)

126

nestanoven

54

nestanoven

2001 1008 Teplice

252 (16.2.)

128

nestanoven

55

nestanoven

2002 1008 Teplice

275 (5.1.)

150

nestanoven

56

nestanoven

Tabulky představují imisní koncentrace oxidů dusíku NOx naměřené na stanicích v Teplicích. První sloupec uvádí rok měření, druhý číslo stanice, třetí sloupec maximální naměřenou imisi za 24 hodin a den, kdy byla hodnota zaznamenána. Dále je uveden 95% kvantil a průměrná roční imisní koncentrace. Na imisní stanici 267 Teplice – OHS jsou naměřené koncentrace oxidů dusíku NOx vyšší, stanice je situována v centrální části města blízko frekventované hlavní komunikace. Imisní koncentrace oxidů dusíku NOx na stanici 1008 Teplice v letech 1998 – 2002 mírně klesají, popř. stagnují. 4.3.1.2

Oxid siřičitý Další sledovanou škodlivinou na imisních stanicích je oxid siřičitý SO2. Maximální hodnoty denních imisních koncentrací a průměrné roční imisní koncentrace oxidu siřičitého SO2 z roku 1998 až 2002 jsou uvedeny spolu s původními i novými příslušnými imisními limity na ochranu zdraví dle nového zákona o ochraně ovzduší v následujících tabulkách. Naměřené imisní koncentrace oxidu siřičitého (µg.m-3) Rok

Stanice


95% kvantil

Imisní limit

Průměrná

Imisní limit

denní

roční imise

roční


287 (12.1.)

70

150/125

29

60/50


123 (21.1.)

55

150/125

27

60/50


120 (23.12.)

47

150/125

18

60/50


357 (2.12.)

120

150/125

48

60/50


320 (5.1.)

91

150/125

-

60/50

Imisní limit

Průměrná

Imisní limit

denní

roční imise

roční

Naměřené imisní koncentrace oxidu siřičitého (µg.m-3) Rok

Stanice


95% kvantil

1998 1008 Teplice

373 (12.1.)

59

150/125

24

60/50

1999 1008 Teplice

142 (21.1.)

29

150/125

14

60/50

2000 1008 Teplice

63 (23.12.)

26

150/125

13

60/50

2001 1008 Teplice

94,4 (2.12.)

31,1

150/125

12

60/50

2002 1008 Teplice

166 (10.1.)

32,6

150/125

13

60/50

Na měřící stanici 1008 Teplice můžeme sledovat klesající tendenci naměřených koncentrací oxidu siřičitého SO2 v letech 1998 - 2001. Problematická z hlediska dodržení imisních limitů se jeví stanice č. 267 Teplice – OHS. Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého SO2 na imisních stanicích se pohybují od 4 do 48 µg.m-3. Z tabulek sice není patrné překročení platných imisních limitů, ale



naměřené koncentrace oxidu siřičitého SO2 se imisním limitům blíží (Teplice jsou mj. zahrnuty mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - viz. kapitola Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší). 4.3.1.3

Prachové částice Maximální hodnoty imisních koncentrací denních a průměrné roční imisní koncentrace další sledované škodliviny – prachových částic - v letech 1998 až 2002 jsou uvedeny spolu s původními i novými imisními limity (včetně meze tolerance) na ochranu zdraví dle nového zákona o ochraně ovzduší v následujících tabulkách. Naměřené imisní koncentrace prachových částic SPM (µg.m-3) Rok

Stanice


Imisní limit

Průměrná

Imisní limit

denní

roční imise

roční

-

150

-

60

95% kvantil


-


82 (7.9.)

58

150

-

60


103 (24.12.)

64

150

31

60


136 (10.4.)

63

150

29

60


217 (24.7.)

64

65

23

44,8

Imisní limit

Průměrná

Imisní limit

denní

roční imise

roční

Naměřené imisní koncentrace prachových částic PM10 (µg.m-3) Rok

Stanice


95% kvantil

1998 1008 Teplice

178 (18.12.)

76

150

39

60

1999 1008 Teplice

135 (10.2.)

55

150

32

60

2000 1008 Teplice

95 (26.12.)

49

150

29

60

2001 1008 Teplice

133 (16.2.)

80

150

38

60

2002 1008 Teplice

204 (5.1.)

83

65

35

44,8

Z naměřených hodnot imisních koncentrací prachových částic je možné sledovat klesající tendenci imisních koncentrací prachu od roku 1998. Hodnoty splňují jak staré, tak i nové, přísnější imisní limity na obou stanicích.

4.3.2 4.3.2.1

Bílina Oxidy dusíku Pro oxidy dusíku jako sumu oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, jak jsou sledovány, neexistuje v současné době platný imisní limit. V zákoně č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a v navazujícím prováděcím předpisu jsou nově definovány imisní limity, které se týkají v tomto případě pouze jedné složky oxidů dusíku – oxidu dusičitého. Měřené hodnoty imisních koncentrací oxidu dusičitého bývají o cca 30 až 50 % nižší než naměřené imisní koncentrace oxidů dusíku.



Naměřené imisní koncentrace oxidů dusíku (µg.m-3) Rok

Stanice


95% kvantil

Imisní limit

Průměrná

Imisní limit

denní

roční imise

roční

1998 1226 Bílina

300 (24.11.)

135

nestanoven

60

nestanoven

1999 1226 Bílina

133 (27.2.)

110

nestanoven

-

nestanoven

2000 1226 Bílina

-

-

nestanoven

-

nestanoven

2001 1226 Bílina

-

-

nestanoven

-

nestanoven

2002 1226 Bílina

-

-

nestanoven

-

nestanoven

Měřící stanice 1226 Bílina ukončila provoz k 31.3.1999, v současné době jiná stanice v Bílině provozována není. Nejblíže Bílině je měřící stanice v Teplicích, které leží cca 10 km na severozápad od Bíliny ve vyšší nadmořské výšce. 4.3.2.2

Oxid siřičitý Další sledovanou škodlivinou na imisních stanicích je oxid siřičitý SO2. Maximální hodnoty denních imisních koncentrací a průměrné roční imisní koncentrace oxidu siřičitého SO2 z roku 1998 až 2002 jsou uvedeny spolu s původními i novými příslušnými imisními limity na ochranu zdraví dle nového zákona o ochraně ovzduší v následující tabulce Naměřené imisní koncentrace oxidu siřičitého (µg.m-3) Rok

Stanice


95% kvantil

Imisní limit

Průměrná

Imisní limit

denní

roční imise

roční

1998 1226 Bílina

115 (1.1.)

43

150/125

21

60/50

1999 1226 Bílina

44 (31.1.)

32

150/125

-

60/50

2000 1226 Bílina

-

-

150/125

-

60/50

2001 1226 Bílina

-

-

150/125

-

60/50

2002 1226 Bílina

-

-

150/125

-

60/50

Měřící stanice 1226 Bílina ukončila provoz k 31.3.1999, v současné době jiná stanice v Bílině provozována není. Nejblíže Bílině jsou měřící stanice v Teplicích, které leží cca 10km na severozápad od Bíliny v o něco vyšší nadmořské výšce. 4.3.2.3

Prachové částice Maximální hodnoty imisních koncentrací denních a průměrné roční imisní koncentrace další sledované škodliviny – prachových částic v letech 1998 až 2002 - jsou uvedeny spolu s původními i novými imisními limity (včetně meze tolerance) na ochranu zdraví dle nového zákona o ochraně ovzduší v následujících tabulkách.



Naměřené imisní koncentrace prachových částic PM10 (µg.m-3) Nejvyšší denní imise

95% kvantil

Imisní limit denní

Průměrná roční imise

Imisní limit roční

1998 1226 Bílina

116 (5.2.)

58

150

31

60

1999 1226 Bílina

-

-

150

-

60

2000 1226 Bílina

-

-

150

-

60

2001 1226 Bílina

-

-

150

-

60

2002 1226 Bílina

-

-

65

-

44,8

Rok

4.3.3 4.3.3.1

Stanice

Klášterec nad Ohří Oxidy dusíku Pro oxidy dusíku jako sumu oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, jak jsou sledovány, neexistuje v současné době platný imisní limit. V zákoně č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a v navazujícím prováděcím předpisu jsou nově definovány imisní limity, které se týkají v tomto případě pouze jedné složky oxidů dusíku – oxidu dusičitého. Měřené hodnoty imisních koncentrací oxidu dusičitého bývají o cca 30 až 50 % nižší než naměřené imisní koncentrace oxidů dusíku. Naměřené imisní koncentrace oxidů dusíku (µg.m-3) Rok

Stanice


95% kvantil

Imisní limit

Průměrná

denní

roční imise

Imisní limit roční

1998 262 Kadaň

82 (19.7.)

37

nestanoven

20

nestanoven

1999 262 Kadaň

111 (6.4.)

33

nestanoven

16

nestanoven

2000 262 Kadaň

45 (28.7.)

27

nestanoven

14

nestanoven

2001 262 Kadaň

108 (15.2.)

52

nestanoven

20

nestanoven

2002 262 Kadaň

86 (7.1.)

59

nestanoven

21

nestanoven

Pokud porovnáme hodnoty průměrných ročních imisních koncentrací v jednotlivých letech 1998 – 2002 naměřené na stanici v Kadani, můžeme konstatovat, že víceméně stagnují, tak jako je tomu na obou stanicích v Teplicích. I když je stanice v Kadani situována ve středu města, hodnoty imisních koncentrací jsou nižší (až trojnásobně) než na stanicích v Teplicích a Bílině, což je způsobeno menší dopravní zátěží. 4.3.3.2

Oxid siřičitý Další sledovanou škodlivinou na imisních stanicích je oxid siřičitý SO2. Maximální hodnoty denních imisních koncentrací a průměrné roční imisní koncentrace oxidu siřičitého SO2 z roku 1998 až 2002 jsou uvedeny spolu s původními i novými příslušnými imisními limity na ochranu zdraví dle nového zákona o ochraně ovzduší v následujících tabulkách.



Naměřené imisní koncentrace oxidu siřičitého (µg.m-3) Rok

Stanice


95% kvantil

Imisní limit

Průměrná

Imisní limit

denní

roční imise

roční

1998 262 Kadaň

34 (6.6.)

18

150/125

8

60/50

1999 262 Kadaň

17 (1.6.)

9

150/125

5

60/50

2000 262 Kadaň

18 (12.8.)

9

150/125

4

60/50

2001 262 Kadaň

31 (14.12.)

9

150/125

4,6

60/50

2002 262 Kadaň

37 (16.3.)

13

150/125

4,9

60/50

Koncentrace oxidu siřičitého SO2 mají klesající tendenci v letech 1998 – 2001 i na stanici v Kadani. Hodnoty průměrných ročních imisních koncentrací se pohybují od 4 do 8 µg.m-3 a jsou několikanásobně nižší než hodnoty naměřené na stanicích v Teplicích. Imisní limit v této oblasti bude s velkou rezervou splněn. 4.3.3.3

Prachové částice Maximální hodnoty imisních koncentrací denních a průměrné roční imisní koncentrace další sledované škodliviny – prachových částic v letech 1998 až 2002 jsou uvedeny spolu s původními i novými imisními limity (včetně meze tolerance) na ochranu zdraví dle nového zákona o ochraně ovzduší v následujících tabulkách. Naměřené imisní koncentrace prachových částic SPM (µg.m-3) Rok

Stanice

1998 262 Kadaň


95% kvantil

Imisní limit

Průměrná

Imisní limit

denní

roční imise

roční

126 (22.2.)

80

150

36

60

1999 262 Kadaň

99 (3.1.)

47

150

23

60

2000 262 Kadaň

136 (29.3.)

73

150

31

60

2001 262 Kadaň

84 (21.1.)

56

150

20

60

2002 262 Kadaň

45 (16.2.)

25

65

13

44,8

Naměřené hodnoty prachových částic SPM na stanici v Kadani mají v letech 1998 – 2002 též klesající tendenci. Hodnoty průměrných ročních imisí se pohybují v rozmezí 36 – 13 µg.m-3. V posledních letech jsou nižší než hodnoty naměřené na stanicích v Teplicích. Imisní limit je s rezervou splněn.

4.4

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, se rozumí ta území krajů, v jejichž působnosti se nacházejí obce, kde bylo zjištěno na základě pravidelného hodnocení kvality ovzduší překročení imisního limitu nebo imisního limitu a meze tolerance.



4.4.1

Teplice Podíl území obce na kterém došlo v roce 2001 k překročení imisního limitu pro ochranu lidského zdraví Obec

Počet obyvatel v obci

Teplice

51 060

SO2 24 h

PM10 24h

průměr

průměr

20,0

60,0

Benzen

BaP

Souhrn

80,0

V jednotlivých sloupcích je uvedena plocha obce, na které došlo k překročení příslušného imisního limitu (v %).

4.4.2

Bílina Podíl území obce na kterém došlo v roce 2001 k překročení imisního limitu pro ochranu lidského zdraví Obec

Počet obyvatel v obci

Bílina

15 890

SO2 24 h

PM10 24h

průměr

průměr

12,5

Benzen

BaP

Souhrn

12,5

V jednotlivých sloupcích je uvedena plocha obce, na které došlo k překročení příslušného imisního limitu (v %).

4.4.3

Klášterec nad Ohří V oblasti města Klášterec nad Ohří se nevyskytují oblasti, které jsou podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší klasifikovány jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.

4.5 4.5.1

Modelování imisních koncentrací Metoda řešení Výpočty imisních koncentrací jsou provedeny pomocí programového systému pro modelování imisního znečištění SYMOS 97, verze 2003. Pro výpočet očekávaných imisních koncentrací škodlivých látek v ovzduší jsou použity matematické modely, umožňující odhad znečištění ovzduší kumulativním působením většího počtu bodových, plošných a liniových zdrojů. Výpočet charakteristik znečištění lze stanovit od velkého počtu zdrojů (teoreticky neomezeného), v husté síti referenčních bodů a připravit tímto podklady pro názorné kartografické zpracování výsledků výpočtů. Pro modelování imisních koncentrací v městech Teplice, Bílina a Klášterec nad Ohří jsou použity vstupní údaje o více než 5 000 zdrojích emisí. Jsou zpracovány údaje o poloze zdroje, jeho emisní a tepelné vydatnosti, objemu spalin, větrné růžici, výškopisu, atd. K výpočtu průměrných ročních koncentrací je nutné zkonstruovat podrobnou větrnou růžici, tj. stanovit četnosti výskytu větru pro každý azimut od 0o do 359o při všech třídách stability a třídách rychlosti větru. Vstupní větrná růžice obsahuje relativní četnosti v procentech pro 8 základních směrů větru a četnosti bezvětří ve všech třídách stability. Při vytváření podrobné větrné růžice se lineárně interpoluje mezi těmito hodnotami. Klimatické vstupní údaje se obvykle týkají období jednoho roku. Jako nejdůležitější klimatický vstupní údaj se zadává větrná růžice rozlišená podle rychlosti větru a teplotní stability atmosféry. Rychlost větru se dělí do tří tříd rychlosti, které se zjišťují ve standardní meteorologické výšce 10 m nad zemí:



Třída větru

Třída rychlosti větru

Slabý vítr

1,7 m.s-1

Střední vítr

5,0 m.s-1

Silný vítr

11,0 m.s-1

Mírou termické stability je vertikální teplotní gradient popisující v atmosféře teplotní zvrstvení. Stabilitní klasifikace obsahuje pět tříd stability ovzduší. Jednotlivé stabilitní třídy můžeme charakterizovat následovně: I. stabilitní třída - superstabilní: - vertikální výměna vrstev ovzduší prakticky potlačena, tvorba silných inverzních stavů, výskyt v nočních a ranních hodinách především v chladném půlroce, maximální rychlost větru 2 m.s-1. II.stabilitní třída - stabilní: - vertikální výměna ovzduší je stále nevýznamná a je doprovázena inverzními situacemi, výskyt v nočních a ranních hodinách v průběhu celého roku, maximální rychlost větru 3 m.s-1. III. stabilitní třída - izotermní: - projevuje se již vertikální výměna ovzduší, výskyt větru v neomezené síle, v chladném období lze očekávat v dopoledních a odpoledních hodinách, v létě v časných ranních a večerních hodinách. IV.stabilitní třída - normální: - dobré podmínky pro rozptyl škodlivin, bez tvorby inverzních stavů, neomezená síla větru se přes den v době, kdy nepanuje významně sluneční svit, společně s III. stabilitní třídou mají v našich podmínkách výrazně vyšší četnost výskytu než ostatní třídy. V. stabilitní třída - konvektivní: - projevuje se vysoká turbulence ve vertikálním směru, která může způsobovat, že se mohou nárazově vyskytovat vysoké koncentrace znečišťujících látek, výskyt v letních měsících v době, kdy je vysoká intenzita slunečního svitu. Maximální rychlost větru je 5 m.s-1. Ne všechny rychlosti se vyskytují za všech tříd stability atmosféry. V praxi dochází k výskytu 11 kombinací tříd stability a tříd rychlosti větru. Větrná růžice, která je vstupem pro výpočet znečištění ovzduší, tedy obsahuje relativní četnosti směru větru z 8 základních směrů pro těchto 11 růžných rozptylových podmínek a kromě toho četnost bezvětří pro každou třídu stability atmosféry. Imisní koncentrace znečišťujících látek jsou stanoveny v husté síti referenčních bodů: Teplice – 6 132 referenčních bodů s krokem 100 m ve směru osy X a 100 m ve směru osy Y. Bílina – 4 095 referenčních bodů s krokem 100 m ve směru osy X a 100 m ve směru osy Y. Klášterec nad Ohří – 2 520 referenčních bodů s krokem 100 m ve směru osy X a 100 m ve směru osy Y. Grafické výstupy modelové imisní situace vyjadřují průměrné roční imisní koncentrace oxidů dusíku NOx, oxidu siřičitého SO2 a prachových částic PM10. Grafické výstupy jsou v příloze č. 1.



5 5.1

Vyhodnocení stávající kvality ovzduší Teplice Oxidy dusíku Průměrné roční imisní koncentrace oxidů dusíku NOx na území města Teplice se pohybují v rozmezí 13 – 52 µg.m-3. Vyšší hodnoty imisních koncentrací můžeme zaznamenat v centru města a při hlavních komunikacích procházejících městem. Jak již bylo zmíněno, pro oxidy dusíku NO x jako sumu oxidu dusnatého NO a oxidu dusičitého NO2, jak jsou sledovány, neexistuje v současné době platný imisní limit. V zákoně č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a v navazujícím prováděcím předpisu jsou nově definovány imisní limity, které se týkají pouze jedné složky oxidů dusíku, a to oxidu dusičitého NO2. Limitní hodnota pro NO2 – roční průměr - je stanovena na 40 µg.m-3. Imisní limit je „změkčen“ tzv. mezí tolerance, což je část absolutní hodnoty imisního limitu, o kterou může být imisní limit překročen. Mez tolerance se bude pravidelně v po sobě následujících letech snižovat až k nulové hodnotě. V roce 2001 činí 18 µg.m-3 a bude klesat v jednotlivých letech až do roku 2009, kdy bude činit 2 µg.m-3. Jelikož naměřené hodnoty NO2 bývají o 30 – 50 % nižší než naměřené hodnoty oxidů dusíku NOx, je vysoce pravděpodobné, že průměrné roční imisní koncentrace oxidů dusíku NOx nepřekročí výše uvedený imisní limit i bez meze tolerance. Oxid siřičitý Teplice jsou zařazeny ve Věstníku MŽP č. 02/2003 mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Důvodem zařazení mezi zhoršené oblasti je překročení imisního limitu pro 24h průměr na 20% území města. Imisní limit denních koncentrací je stanoven na 125 µg.m-3, maximální tolerovaný počet překročení limitu za kalendářní rok je 3. Na imisní stanici 267 Teplice byl v roce 2001 imisní limit denních průměrů překročen 12x. Imisní limit pro roční průměr oxidu siřičitého SO2 je stanoven na 50 µg.m-3. Průměrné roční imisní koncentrace oxidu siřičitého SO2 v oblasti města Teplice dosahují hodnot 8,9 – 19,5 µg.m-3 (viz. grafické znázornění imisních koncentrací oxidu siřičitého SO2 v příloze č. 1), takže na celém území města je roční imisní limit s rezervou splněn. Prachové částice V případě imisní škodliviny PM10 je stanoven imisní limit pro roční průměr, který činí 40 µg.m-3. Mez tolerance se bude snižovat tak, aby 1. ledna 2005 dosáhla nulové hodnoty. V roce 2001 byla mez tolerance stanovena na 6,4 µg.m-3, v roce 2002 4,8 µg.m-3, v roce 2003 3,2 µg.m-3 a v roce 2004 1,6 µg.m-3. Průměrné roční imisní koncentrace PM10 se v Teplicích pohybují v rozmezí 13,4 – 46,7 µg.m-3. Vyšší koncentrace jsou opět zaznamenány v centru města a při hlavních komunikačních tazích. Imisní koncentrace prachových částic se blíží imisním limitům, ale nepřekračují je. Dále je stanoven imisní limit PM10 pro 24 hodinový průměr, který činí 50 µg.m-3. Vzhledem k tomu, že imise této škodliviny jsou celorepublikově nejproblematičtější, je dále stanovena povolená míra překračování. V první etapě do roku 2005 je stanoveno, že imisní limit denní nesmí být překročen více než 35x za rok.



5.2

Bílina Oxidy dusíku Průměrné roční imisní koncentrace oxidů dusíku NOx se na území Bíliny pohybují v rozmezí 22,4 – 134,8 µg.m-3. Zcela zřetelný na imisní situaci je vliv silnice I/13, která prochází středem města ze severovýchodního směru na jihozápad. Měřící stanice v Bílině není, takže nemůžeme porovnat naměřené hodnoty s imisními limity. Z vyhodnocení výsledků modelování imisní situace je ale pravděpodobné, že dodržení imisních limitů bez realizace zásadních opatření v dopravě bude problematické. Oxid siřičitý Průměrné roční imisní koncentrace oxidu siřičitého SO2 na území města Bíliny se pohybují v rozmezí 7,9 – 15,1 µg.m-3. Vyšších hodnot je dosahováno v jižní části města, imisní limit pro roční průměr (50 µg.m-3) je přesto s velkou rezervou splněn. Prachové částice Z výsledků modelování průměrných ročních imisních koncentrací můžeme sledovat hodnoty v rozmezí 10,9 – 36,7 µg.m-3. Imisní limit pro roční průměr je stanoven na 40 µg.m-3, meze tolerance byly zmíněny již v hodnocení imisní situace v Teplicích. Jak je patrné z grafické přílohy, maximálních koncentrací je dosahováno opět při hlavní komunikaci I/13. Imisní limit pro roční průměr PM10 je splněn.

5.3

Klášterec nad Ohří Oxidy dusíku Hodnoty průměrných ročních koncentrací oxidů dusíku NOx v Klášterci nad Ohří se pohybují v rozmezí 8,85 – 74,7 µg.m-3. Maxim je dosahováno při hlavní komunikaci I/13, která prochází městem ve směru západ – východ. Z tohoto důvodu můžeme usuzovat, že hlavní vliv na imisní koncentrace NOx má doprava. Oxid siřičitý Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého SO2 dosahují maximálních hodnot kolem 6,7 µg.m-3, minima dosahují 4,4 µg.m-3. Jak je patrné z grafického znázornění průměrných ročních imisních koncentrací, uvedené hodnoty koncentrací oxidu siřičitého SO2 jsou rovnoměrně rozložené po celé oblasti města. Imisní limit roční je stanoven na 50 µg.m-3 a je s velkou rezervou splněn. Prachové částice Imisní roční limit PM10,, který je stanoven ve výši 40 µg.m-3, není v oblasti Klášterce nad Ohří překračován. Stávající hodnoty imisních koncentrací se pohybují v rozmezí 3,53 – 22,7 µg.m-3.



6 6.1

6.1.1

Specifikace opatření ke zlepšení kvality ovzduší Využití potenciálu úspor energie ve výrobních, distribučních a spotřebních systémech Identifikace využitelného potenciálu úspor energie ve spotřebitelských systémech Potenciál úspor energie ve spotřebitelských systémech se nalézá v těchto oblastech užití primárních zdrojů energie: a) b) c) d)

energetická náročnost budov, otopné systémy v budovách, příprava teplé užitkové vody, energetická náročnost průmyslové výroby.

V jednotlivých oblastech jsou relevantní tato hlavní opatření: a)

energetická náročnost budov - zateplení obvodových konstrukcí, - zateplení střešního pláště, - zateplení okenních otvorů, - utěsnění spár obvodových výplní.

b)

otopné systémy v budovách - zvýšení úrovně ekvitermní regulace, - instalace termostatických ventilů, - zaregulování systému.

c)

příprava teplé užitkové vody - zvýšení izolace všech částí systému, - měření spotřeby TUV, - účelná decentralizace přípravy TUV.

d)

energetická náročnost průmyslové výroby - zvýšení úrovně řízení spotřeby elektrické energie, - zvýšení úrovně řízení výroby a spotřeby tepla, - využívání druhotných energetických zdrojů, - zvýšení efektivnosti tepelných procesů, - zvýšení efektivnosti spotřeby elektrické energie ve výrobních procesech a osvětlení, - zvýšení úrovně organizace výrobních procesů apod.

Aby bylo možné dosáhnout tohoto minimálního cíle, je nezbytné realizovat určitá opatření ve všech částech energetického procesu, tj. v oblasti přeměny a dopravy energie i v oblasti konečné spotřeby energie.



Potřebná opatření lze rozdělit na: opatření zlepšující technické parametry systému, opatření organizační, upravující způsob provozování, opatření informativního, osvětového a kontrolního charakteru. Pouze realizací všech těchto skupin opatření lze očekávat postupnou racionalizaci s efektem snížení spotřeby primárních zdrojů energie. Pozornost je třeba soustředit na následující soubor opatření: Energetické audity Energetické audity, které jsou prováděny externími auditory, jsou (analogicky jako účetní audity) osvědčeným nástrojem pro identifikaci toků energie, identifikaci slabých míst a vypracování návrhů opatření ke zvyšování energetické účinnosti. Provedení energetických auditů je účelné zejména: v systémech centrálního zásobování teplem, v průmyslových podnicích, v budovách a zařízeních občanské vybavenosti a veřejných institucí, v budovách školství, budovách a zařízeních pro potřeby zdravotnictví. Úsporná opatření v oblasti konečné spotřeby energie q q q

q

Větší informovanost a školení veřejnosti a zástupců státní správy a samosprávy, Měřiče spotřeby tepla a teplé vody, Tepelně technická sanace vnějšího pláště budov, § izolace vnějších stěn, § izolace stropů nejvyšších podlaží, popř. střech, § izolace sklepních stropů, § utěsnění oken a dveří, § přidání jedné okenní tabule, § výměna oken a dveří, Instalace měřicí a regulační techniky u systémů ústředního vytápění.

Technický potenciál úspor, který se dá docílit těmito opatřeními, je vysoký, pohybuje se mezi 5 až 70 %. Problémem je však často vysoká investiční náročnost opatření. Mezi dostupná opatření patří: § větší informovanost a školení obyvatelstva a zástupců státní správy a samosprávy, § utěsnění oken a dveří, § instalace termostatických ventilů, § instalace měřičů tepla a TUV. Nejprve by měly být proto vyčerpány ty možnosti, jejichž realizace je levná a ihned účinná, např. namontování nových těsnění na okna. Okna představují nejslabší článek pláště budovy. Podílí se na tepelných ztrátách objektů až 50 %. Rentabilita opatření se výrazně zlepší, jestliže se provádějí opatření jako součást nové výstavby a nebo v rámci plánované celkové rekonstrukce objektu. Pak se při výpočtu zahrnou pouze vícenáklady a všechna opatření jsou obvykle ekonomicky návratná.



Informační programy, školení a poradenství Chování spotřebitele je klíčovým faktorem pro docílení úspor. Je příčinou rozdílů mezi prognózovaným (ekonomickým) potenciálem úspor a skutečným vývojem spotřeby; úspory obvykle výrazně zaostávají. Odhaduje se, že asi 50 % spotřeby energie je určováno technickými parametry spotřebičů a budov, 50 % chováním a aktivitami obyvatel. Množství spotřebované energie v domácnosti ovlivňují: § potřeba energie závislá na: § počasí a podnebních podmínkách, § velikosti a druhu obydlí, § počtu členů domácnosti a době jejich přítomnosti v domácnosti, § vybavení domácnosti (závisí na sociálním postavení). § jakost vybavení domácnosti závislá na: § legislativě (normy, štítkování apod.), § poptávce a nabídce. § investiční chování závislé na: § cenách energie a spotřebičů, § době životnosti spotřebičů, § kupní síle obyvatel (nedostatek peněz nutí často k neekonomickým rozhodnutím spojeným s plýtváním energie), § informovanosti, § vlastnických poměrech (u nájemných bytů jsou majitel a uživatel bytu různé osoby). § uživatelské chování (tj. způsob užívání bytu a jeho vybavení) závislé na: § cenách energií, § informovanosti. Spotřeba tepla a teplé užitkové vody z velké části závisí na chování uživatelů. Pokud se nepodaří vytvořit určité obecné podvědomí o možnostech spotřeby energie v domácnostech účinně kontrolovat a řídit, nepřinese potřebný efekt ani využití moderních technologií u domácích spotřebičů. Mezi základní neinvestiční opatření lze zahrnout : § správné větrání (krátké nárazové větrání), § snížení teploty vytápěných místnosti (snížení prostorové teploty o 1 oC sníží spotřebu energie asi o 5 %), § uvědomělé zacházení s teplou vodou (sprchování místo koupání, neumývat nádobí pod tekoucí vodou, snížit teplotu v zásobníku, opravit kapající kohoutky). Důležitým a základním předpokladem pro vytvoření energetického uvědomění mezi obyvatelstvem je informovanost, školení a vzdělávání. Zahrnutí energetických témat do pravidelného vzdělávání ve všech stupních škol by mělo být doplněno nabídkou kurzů a výukových programů pro pracovníky státní správy a samosprávy. Stát by měl v oblasti uvědomování a informování obyvatelstva hrát iniciativní roli.



Forma školení pro pracovníky státní správy a samosprávy by měla mít dvě úrovně: § §

první úroveň - souhrnná a informativní - by měla seznámit vedoucí pracovníky obecních či regionálních úřadů s problematikou regionálního energetického plánování, druhá úroveň by měla být zaměřena profesně a jejím úkolem bude připravit a zdokonalit odborné pracovníky samostatně zvládat problematiku obecní a regionální energetiky.

Zásady efektivního využívání energie při vytápění a přípravě teplé užitkové vody by měly být prvotně realizovány v objektech, kde má stát určitý vliv. To je v budovách státní správy a samosprávy, ve veřejných budovách, školách apod. Stát zde může být nejen vzorem, ale musí také vytvářet poptávku, a tím dát trhu důležité impulsy pro energeticky efektivnější spotřebiče, energeticky uvědomělé. Cílem uvědomovacího a informačního programu pro občany by mělo být: § vytvořit v podvědomí občanů souvislost mezi zatížením životního prostředí a osobní spotřebou energie, § zdůraznit výhody plynoucí ze spoření s energií, § zdůraznit ústřední roli energetické náročnosti pro vývoj hospodářství státu. Program informovanosti a vzdělávání by měl sloužit také k posilování sociálního smíru, aby klíčová rozhodnutí energetické politiky státu byla občany snadněji přijímána. Nestačí mít energeticky úsporné technologie, je třeba mít občany, kteří je využívají. Tepelně technická sanace vnějšího pláště budov § izolace vnějších stěn, § izolace stropů nejvyšších podlaží, popř. střech, § izolace sklepních stropů, § utěsnění oken a dveří, § zvýšení počtu okenních skel, § výměna oken a dveří. Jednotlivá opatření je účelné vhodně kombinovat. Měření a regulace Mezi opatření instalace měřicí a regulační techniky patří : § termostatické ventily, § automatická regulace, § měřiče spotřeby tepla § rozdělovače topných nákladů, § měřiče spotřeby teplé vody. Pro zvyšování energetické účinnosti proto má zásadní význam instalace regulačních zařízeních, které přizpůsobují výkon topného systému skutečné spotřebě. Motivace uživatelů regulovat správně svou spotřebu energie by měla být především stimulována cenovým tlakem a rozpočítáním spotřeby poměrových měřidel. Při použití termostatických ventilů se doporučuje zablokování nejnižší polohy proti úplnému uzavření, aby nedocházelo k výskytu plísní na stěnách nedostatečně vytápěných místností a též zablokování horní polohy pro usnadnění dosažení potenciálu úspor nepřetápěním.



Průměrná spotřeba energie na teplou vodu při naměřeném centrálním zásobování vodou činí kolem17 GJ na byt a rok, změnou chování vyplývající z faktu možného ovlivňování platby lze uspořit až 50 %, tj. spotřeba bude kolem 8,5 GJ na byt a rok. Výše uvedený katalog opatření na snížení spotřeby energie je možné seřadit podle míry plnění kriteria ekonomické efektivnosti v pořadí od nejefektivnějších opatření takto: 1. Provedení energetického auditu a realizace jeho závěrů 2. Utěsnění oken a dveří budov 3. Instalace termostatických ventilů 4. Instalace měřičů teplé vody 5. Využití odpadního tepla 6. Školení a poradenství 7. Racionální údržbu zdrojů tepla 8. Instalace třetího skla do oken 9. Rekonstrukce výměníkových stanic 10. Aplikace objektových kondenzačních kotlů 11. Izolace půdních a sklepních prostorů ve vytápěných budovách 12. Regulace vytápění 13. Izolace vnějších stěn budov 14. Oprava, resp. rekonstrukce distribučních systémů CZT 15. Výměna oken Uvedené pořadí racionalizačních opatření nelze zobecňovat, neboť bylo stanoveno za určitých specifických podmínek (výše nákladů, ceny energie apod.). Před rozhodnutím o realizaci kteréhokoliv úsporného opatření je vždy účelné provést propočet ekonomické efektivnosti v daných podmínkách. Potenciál úspor byl stanoven na bázi úvodní analýzy výroby a užití energie a byl vykalkulován ve třech úrovních a to jako: • • •

dostupný potenciál ekonomicky nadějný potenciál ekonomicky nadějný reálný potenciál

Při stanovení výše úspor realizací jednotlivých úrovní potenciálu jsme vycházeli z výsledk ů provedených energetických auditů charakteristických objektů bytové zástavby (na základě výběru zadavatele). 6.1.1.1

Dostupný potenciál úspor energie Dostupný potenciál úspor je definován jako potenciál, který je technicky realizovatelný na úrovni znalostí současné vědy a techniky. Výsledky výpočtu potenciálu jsou zpracovány do tabulky v závěru této kapitoly.



6.1.1.2

Ekonomicky nadějný potenciál úspor energie Ekonomicky nadějný potenciál úspor je definován jako potenciál, který má z ekonomického hlediska dobu návratnosti maximálně do konce ekonomické životnosti zařízení. Výsledky výpočtu potenciálu jsou zpracovány do tabulky v závěru této kapitoly.

6.1.1.3

Ekonomicky nadějný reálný potenciál úspor energie Ekonomicky nadějný reálný potenciál úspor je definován jako potenciál, který má z ekonomického hlediska dobu návratnosti maximálně do 7 let a vychází z předpokladu realizace v 50 % z možných příležitostí. Výsledky výpočtu potenciálu úspor jsou detailně zpracovány v tabulkách uvedených v příloze a v souhrnné podobě v kapitole 6.1.3.

6.1.2

Identifikace využitelného potenciálu úspor energie ve výrobních a distribučních systémech Potenciál úspor energie ve výrobních a distribučních systémech se nalézá v těchto oblastech užití primárních zdrojů energie: a) b)

výroba tepla, distribuční systémy tepla.

V jednotlivých oblastech jsou relevantní tato hlavní opatření: a)

výroba zvýšení účinnosti zdrojů tepla, snížení vlastní spotřeby výroben tepla, zvýšení úrovně řízení výroby tepla.

b)

distribuční systémy tepla zvýšení izolace rozvodů, zajištění návratnosti kondenzátu.

Potřebná opatření lze rozdělit na: opatření zlepšující technické parametry systému, opatření organizační, upravující způsob provozování, opatření informativního, osvětového a kontrolního charakteru. Pouze realizací všech těchto skupin opatření lze očekávat postupnou racionalizaci s efektem snížení spotřeby primárních zdrojů energie. Pozornost je třeba soustředit na následující soubor opatření :



Úsporná opatření v oblasti přeměny a dopravy energie § § §

§ §

§ §

Informační programy a školení Energetické audity § analýzy tepelných sítí včetně předávacích a výměníkových stanic Pravidelná údržba kotelen § pravidelné odstraňování usazenin sazí v kotli § pravidelné seřizování a čištění regulačních klapek § pravidelné seřizování hořáků § pravidelná výměna opotřebovaných částí kotle § kontrola těsnosti kotle Použití kondenzačních kotlů Snížení ztrát v rozvodu § izolace § decentrální příprava teplé užitkové vody § intervalový provoz zásobování teplou užitkovou vodou § sanace rozvodné sítě dálkového tepla § přechod na regulaci dodávaného tepla regulací počtu otáček oběhových čerpadel, tj. změnou množství namísto změny teploty oběhové vody Využití odpadního tepla Regulace

Informační programy a školení V oblasti přeměny a dopravy energie hraje hlavní roli lidský faktor, tj. chování a způsob rozhodování obsluhy, projektantů, investorů, zástupců státní správy a samosprávy. Rozhodnutí každého jedince v těchto oblastech má širší dopad na ekonomiku celého systému. Školení energetických manažerů a provozního personálu představuje velmi důležitou investici do lidského kapitálu české ekonomiky a je důležitým předpokladem pro energetický management vedoucí k realizaci opatření na zvyšování energetické účinnosti. Kurzy a školení mohou být nabízeny profesními svazy, konzultačními společnostmi i středními a vysokými školami. Na první fázi rozvoje energetického vzdělávání bude muset účinně přispívat stát, později je však možné očekávat rozvoj vzdělávání i na komerční bázi financované ze strany samotných energetických společností. Analýza sítí, předávacích a výměníkových stanic Na sledování provozu a údržby sítí, předávacích a výměníkových stanic nebyl do současné doby příliš kladen důraz. Zlepšením efektivity jejich provozu lze přitom získat významné úspory. Analýza předávacích a výměníkových stanic je metodika založená na vyhodnocování běžně dostupných statistických údajů o jejich provozu. Tato metodika umožňuje zjistit nedostatky provozu výměníkových stanic, tj. jakost práce jejich obsluhy a případně regulace. Slouží k rychlému a efektivnímu odhalení problémových míst, ke zjištění příčin nedostatků a k návrhu nápravných opatření. Zkušenost ukazuje, že často je možné realizovat nápravu (a tím zajistit úsporu energie) bez potřeby investičních prostředků. Náklady na analýzu výměníkových stanic nejsou vysoké a jejich návratnost je tedy s ohledem na dosažené úspory krátká.



Pravidelná údržba kotelen Protože údržba kotlů nebyla u větších zařízeních v minulosti téměř prováděna, chybí obsluze zejména malých domovních a domácích kotelen jak základní vědomosti a možnostech dosažitelných úspor, tak také motivace. Motivující i základní informace by měly být dostupné formou konzultací, školení a informačních letáků. Pro veřejné budovy zajišťuje teplo zpravidla komerční podnikatel. Mělo by být v jeho zájmu vyrábět teplo s co možná nejnižšími náklady a minimalizovat ztráty pravidelnou údržbou (popř. investovat do zvýšení účinnosti otopného zařízení a tepelných izolací zařízení). Náklady na pravidelnou údržbu zařízení jsou nízké a vrací se díky úspoře paliva ve velmi krátké době. U větších zařízení je třeba zajistit patřičné odborné proškolení obsluhy. Opatření: § § § § §

Pravidelné odstraňování usazenin sazí v kotli, Pouhé 2 mm usazenin vedou ke zvýšení spotřeby o 5 - 10 %. Pravidelné seřizování a čištění klapky na omezování tahu v komíně, Tímto lze předejít nadměrným ztrátám ve spalinách, tzv. komínové ztrátě. Pravidelné seřizování vzduchových klapek na hořácích. Pravidelné seřizování hořáků. Kontrola těsnosti kotle (hlavně dvířek).

Použití kondenzačních kotlů Spaliny z kotle na zemní plyn obsahují relativně mnoho vodní páry, jejíž kondenzační teplo může být využito chlazením spalin pod rosný bod. Zvyšuje se tak účinnost a kotle jsou označovány jako tzv. kondenzační. Navíc se u kondenzačních kotlů používá lepší technologie hořáků (dmychadlový hořák), která redukuje emise NOx. Díky vyšší účinnosti klesá roční spotřeba energie proti tradičním plynovým kotlům o 12 %. Izolace Jednoduchá úsporná opatření, jako izolace otopných zařízení v budově, jsou málo rozšířená. Přitom na provedení těchto opatření stačí obslužný personál, nebo sami majitelé rodinných domů. Návratnost opatření je velmi rychlá. Stále je mnoho potrubí ústředního topení neizolovaných nebo je izolace poškozená. Dodatečnou izolaci lze velmi snadno provést v místech, kde jsou tato potrubí položena volně mimo zdi. Provedením izolace trubek topení a teplé vody se dají energetické ztráty snížit až o 50 % (zesílením PU izolace trubek 1 a 2" z tloušťky 1 cm na 3 cm a u trubek 3" na tloušťku 6 cm). U horkovodního kotle zdvojnásobení tloušťky izolace (ze 3 cm na 6 cm) znamená zmenšení měrné ztráty asi o 35 % (z cca 1 150 MJ.m-2 na asi 750 MJ.m-2 za rok). Decentrální příprava užitkové teplé vody U systémů CZT se často ještě užívají tzv. čtyřtrubkové rozvody (tento systém je ve městě), kdy se teplá voda ohřívá v centrálních zařízeních a ve vlastních oběhových potrubích je vedena přes rozšířené sekundární sítě k jednotlivým bytům. Dlouhá a většinou špatně izolovaná potrubí, způsobují velké ztráty. Ztráty mohou být sníženy pomocí decentrální (objektové) přípravy teplé užitkové vody v jednotlivých objektech. Náklady na údržbu sekundární sítě budou menší, protože polovina délky potrubních rozvodů odpadá. Náklady na decentrální přípravu teplé vody jsou obvykle nižší než náklady na obnovu oběhových



potrubí teplé vody. Přeměnou na decentrální přípravu teplé vody se snižují ztráty v sekundární síti o 30 až 40 %. Decentrální příprava teplé vody otevírá možnost případného použití solárních kolektorů. Intervalový provoz zásobování teplou vodou Při centrálním zásobování teplou vodou se udržuje cirkulace teplé vody stále v provozu, aby teplá voda byla kdykoliv k dispozici. Tak vznikají tepelné ztráty a spotřeba elektřiny (oběhová čerpadla) v době kdy teplá voda není potřeba. U veřejných a komerčně využívaných budov může být v určitých hodinách cirkulace zastavena (např. v noci a o víkendech). Rozvodné sítě CZT Všechny distribuční systémy je třeba udržovat ve vyhovujícím stavu, především z hlediska těsnosti a kvality izolace potrubí. Nedostatečná nebo poškozená tepelná izolace a úniky teplonosné látky způsobují velké teplené ztráty v některých přívodech. Regulace otáček oběhových čerpadel systémů CZT Množství dodaného tepla závisí na dvou parametrech: na rozdílu vstupní a vratné vody a na množství vody, tj. na jejím průtoku v daném potrubí. Existují tedy dvě možnosti regulace: regulace průtoku a regulace teploty (regulace kvantitativní a kvalitativní). V minulosti se regulovalo standardně změnou teploty. Nevýhodou jsou velká časová zpoždění a nízkocyklické namáhání zařízení změnou teploty. Důsledkem jsou větší ztráty, zvýšení poruchovosti a snižování životnosti. V přechodných obdobích topných sezón ztěžuje menší teplotní rozpětí regulaci systému. V současné době se díky vývoji pohonů s proměnnými otáčkami přechází na ekvitermní regulaci průtoku, tj. používání oběhových čerpadel s regulací oběhového množství vody. Využití odpadního tepla Využití odpadního tepla z technologických procesů a vzduchotechniky. Odpadní teplo lze získat: § z tepelných spotřebičů § z kompresorů § z odpadních vod § z odpadního vzduchu Energetické úspory jsou velmi rozdílné podle typu zařízení či podle technologie provozu. Potenciál úspor byl opět stanoven ve třech úrovních, stejně jako v předchozí kapitole. 6.1.2.1

Dostupný potenciál úspor energie Dostupný potenciál úspor je definován jako potenciál, který je technicky realizovatelný na úrovni znalostí současné vědy a techniky. Výsledky výpočtu potenciálu jsou zpracovány do tabulky v závěru této kapitoly.



6.1.2.2

Ekonomicky nadějný potenciál úspor energie Nadějný potenciál úspor je definován jako potenciál, který má z ekonomického hlediska dobu návratnosti maximálně do konce ekonomické životnosti zařízení. Výsledky výpočtu potenciálu jsou zpracovány do tabulky v závěru této kapitoly.

6.1.2.3

Ekonomicky nadějný reálný potenciál úspor energie Ekonomicky nadějný reálný potenciál úspor je definován jako potenciál, který má z ekonomického hlediska dobu návratnosti maximálně do 7 let a vychází z předpokladu realizace v 50% z možných příležitostí. Výsledky výpočtu potenciálu úspor jsou detailně zpracovány v tabulkách uvedených v příloze a v souhrnné podobě v kapitole 6.1.3.



Teplice

Celkový očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období 2002 až 2022

Typ Účel

Spotřeba k r. 2002

Bytová sféra Podnikatelský sektor

CELKEM ekonomicky nadějný

dostupný MW

GJ

Tis. Kč

MW

GJ

ekonomicky nadějný reálný

Tis. Kč

MW

GJ

Tis. Kč

141

826 169

-

141

826 169

-

141

826 169

-

99

527 089

-

99

527 089

-

99

527 089

-

Občanská vybavenost

227

874 929

-

227

874 929

-

227

874 929

Energetické systémy

467

2 228 186

-

467

2 228 186

-

467

2 228 186

-

934 4 456 373

-

934 4 456 373

-

934 4 456 373

-

Spotřeba k r. 2002 Úspora 2017-2022 Úspora 2012-2017 Úspora 2007-2012 Úspora 2002-2007

6.1.3.1

Celkový potenciál úspor energie v řešeném území

Úspora 2002-2022

6.1.3

Bytová sféra

9

61 794

198 141

6

38 408

82 873

3

21 400

38 393

Podnikatelský sektor

8

43 981

144 397

4

22 203

51 005

2

12 668

23 180


8

36 647

102 870

4

17 661

37 732

2

9 779

14 474


10

47 944

77 989

5

25 845

27 993

5

10 655

10 122

Úspory celk.

35

190 366

523 397

19

104 117

199 603

12

54 502

86 169

Bytová sféra

12

79 621

260 552

7

49 954

109 046

3

23 808

43 289


11

60 267

196 712

8

42 107

96 952

4

19 745

36 151


8

37 607

115 104

5

22 771

59 102

3

12 997

21 755


10

51 820

84 406

5

26 211

28 731

2

10 872

10 350

Úspory celk.

41

229 315

656 774

25

141 043

293 831

12

Bytová sféra

10

69 354

224 637

7

45 715

99 166

3

23 487

42 643


10

52 008

169 060

7

38 252

87 843

4

19 279

35 248


10

41 234

117 693

8

34 904

89 563

4

19 840

33 010

21 003

19 978

67 422 111 545


17

80 086

130 847

10

50 804

55 403

4

Úspory celk.

47

242 682

642 237

32

169 675

331 975

15

Bytová sféra

8

57 532

205 188

5

34 968

81 251

3

19 703

37 258


7

37 784

119 922

4

22 820

50 115

3

14 163

24 798


8

36 055

108 390

3

14 775

33 529

2

8 626

13 740


7

38 528

63 482

4

19 929

21 563

2

9 111

8 619

Úspory celk.

30

169 899

496 982

16

92 492

186 458

10

51 603

84 415

Bytová sféra

39

268 301

888 518

25

169 045

372 336

12

88 398

161 583


36

194 040

630 091

23

125 382

285 915

13

65 855

119 377


34

151 543

444 057

20

90 111

219 926

11

51 242

82 979


44

218 378

356 725

24

122 789

133 690

13

51 641

49 069

Úspory celk.

Spotřeba k r. 2022

153

832 262 2 319 391

781 3 624 111

-

92

507 327 1 011 867

842 3 949 046

-

49

83 609 130 879

257 136 413 008

885 4 199 237

-



Bílina


Typ Účel Spotřeba k r. 2002

Bytová sféra

GJ

Tis. Kč

MW

GJ

Tis. Kč

ekonomicky nadějný reálný MW

GJ

Tis. Kč

53

344 425

-

53

344 425

-

53

344 425

-


86

444 223

-

86

444 223

-

86

444 223

-


59

319 426

-

59

319 426

-

59

319 426

-

197

1 108 074

-

197

1 108 074

-

197

1 108 074

-

394 2 216 148

-

394 2 216 148

-

394 2 216 148

-


Spotřeba k r. 2002 Úspora 2017-2022 Úspora 2012-2017 Úspora 2007-2012 Úspora 2002-2007


dostupný MW

Úspora 2002-2022

6.1.3.2

Bytová sféra

4

27 225

87 328

2

16 968

36 616

1

9 429

16 915


7

37 699

125 233

4

19 048

44 504

2

11 026

20 587


3

14 948

37 291

1

6 913

13 688

1

3 781

5 298


3

18 887

32 806

2

9 499

10 391

1

4 364

4 070

16

98 759

282 658

8

52 428 105 200

5

28 600

46 869

5

34 988

114 684

3

22 035

48 094

1

10 480

19 066

10

51 574

170 304

7

36 052

84 488

3

17 324

32 315


2

13 844

39 945

1

8 145

20 523

1

4 528

7 489


3

21 283

36 782

2

10 004

11 221

1

4 622

4 334

20

121 689

361 716

13

76 235 164 325

6

36 954

63 205

4

30 426

98 769

3

20 154

43 718

1

10 339

18 782


8

44 382

145 949

6

32 693

76 419

3

16 890

31 468


3

15 628

41 071

2

12 510

31 124

1

6 916

11 365

19 040

21 132

1

8 771

8 208

84 396 172 393

7

42 917

69 823

Úspory celk. Bytová sféra Podnikatelský sektor

Úspory celk. Bytová sféra


5

29 915

53 014

3

20

120 351

338 803

14

Bytová sféra

3

25 235

90 239

2

15 365

35 745

1

8 688

16 441


6

30 094

96 884

3

18 135

40 702

2

11 489

20 684


2

13 031

37 000

1

5 380

11 725

1

3 121

4 827


2

16 076

28 356

1

8 166

8 965

1

3 938

3 667

Úspory celk.

14

84 437

252 478

8

47 046

97 138

4

27 236

45 619

Bytová sféra

15

117 874

391 019

10

74 521

164 173

5

38 937

71 204


31

163 749

538 370

20

105 929

246 113

11

56 730

105 053


10

57 452

155 307

6

32 947

77 061

3

18 346

28 979

86 161

150 958

7

46 708

51 709

3

21 694

20 280

425 236 1 235 655

42

260 105 539 056

22

Úspory celk.


14

Úspory celk.

70

Spotřeba k r. 2022

325 1 790 912

-

352 1 956 043

-

135 707 225 516

372 2 080 441

-





Typ Účel

Spotřeba k r. 2002

GJ

Tis. Kč

MW

GJ

Tis. Kč

ekonomicky nadějný reálný MW

GJ

Tis. Kč

Bytová sféra

44

318 947

-

44

318 947

-

44

318 947

-


33

121 399

-

33

121 399

-

33

121 399

-

35

189 284

-

35

189 284

-

35

189 284

-

112

629 630

-

112

629 630

-

112

629 630

-

224 1 259 259

-

224 1 259 259

-

224 1 259 259

-

Občanská vybavenost Energetické systémy

Spotřeba k r. 2002 Úspora 2017-2022 Úspora2012-2017 Úspora 2007-2012 Úspora 2002-2007


dostupný MW

Úspora 2002-2022

6.1.3.3

Bytová sféra

4

28 124

99 970

2

18 480

42 830

1

10 402

19 675


2

10 193

32 447

1

5 096

11 137

1

2 747

4 689


2

14 415

46 314

1

7 045

19 183

1

4 126

7 007

20 455

32 107

2

10 914

11 346

1

4 763

4 427

73 187 210 838

6

41 535

84 497

3

22 038

35 797

Energetické systémy Úspory celk.

3

11

Bytová sféra

5

36 917

133 056

3

24 253

56 568

1

11 809

22 522


3

13 975

44 408

2

9 769

21 309

1

4 119

7 081


3

18 806

61 109

2

12 520

35 259

1

7 272

12 756


4

22 972

36 155

2

10 733

11 167

1

4 683

4 354

92 671 274 729

9

57 274 124 303

4

27 883

46 713

Bytová sféra

4

31 767

113 824

3

22 013

51 160

1

11 625

22 154


3

12 150

38 544

2

8 918

19 425

1

4 045

6 944


3

17 813

54 957

3

18 943

53 097

2

10 970

19 203


5

31 733

49 597

4

21 063

21 911

1

9 185

8 540

93 463 256 922

11

70 937 145 593

Úspory celk.

14

6

35 825

56 841

4

29 040

110 004

2

18 188

43 933

1

10 388

20 236


3

11 032

34 174

2

6 677

14 017

1

3 938

6 400


3

16 093

52 936

1

6 561

18 001

1

4 415

7 589

16 610

Úspory celk. Bytová sféra


15

26 146

1

8 838

9 115

1

4 158

3 848

Úspory celk.

11

3

72 775 223 260

6

40 264

85 066

3

22 898

38 072

Bytová sféra

16

125 848

456 855

10

82 935

194 492

6

44 224

84 586


11

47 351

149 574

7

30 460

65 888

3

14 849

25 113


11

67 127

215 315

7

45 069

125 539

4

26 782

46 556


15

91 771

144 006

9

51 547

53 539

4

22 788

21 168

Úspory celk.

52

Spotřeba k r. 2022

171

332 097 965 750 927 163

-

33

210 011 439 458

191 1 049 249

-

17

108 644 177 423

207 1 150 615

-



6.2 6.2.1 6.2.1.1

Substituce spalování hnědého uhlí ve stacionárních zdrojích znečišťování Možnosti substituce Fosilními primárními energetickými zdroji 1) zemním plynem Náhradu hnědého uhlí zemním plynem lze obecně provést na bázi plynofikace objektových zdrojů tepla eventuálně vybudováním lokálních plynových topidel. Reálná je aplikace zemního plynu v dosahu stávajících rozvodů a to jak v rodinných domech tak v bytových domech. 2) LTO Užití tohoto primárního energetického zdroje je reálné na bázi objektových zdrojů tepla v oblastech mimo dosah distribučního systému zemního plynu případně systému CZT. 3) LPG Užití tohoto primárního energetického zdroje je reálné na bázi objektových zdrojů tepla v oblastech mimo dosah distribučního systému zemního plynu případně systému CZT. 4) Dodávkovým teplem ze systému CZT Náhrada hnědého uhlí dodávkovým teplem ze systému CZT je reálná pouze ve spotřebitelských systémech situovaných v přímém dosahu stávající rozvodné soustavy CZT, přičemž za vhodné lze považovat připojení bytových domů případně administrativně provozních či průmyslových objektů nikoliv připojení rodinných domů.

6.2.1.2

Obnovitelnými zdroji energie 1) Biomasou Spalování biomasy v malých lokalitách či objektových zdrojích tepla je nejvhodnější v podobě palivových briket, přičemž spalování v zásadě nevyžaduje výměnu dosud užívaných topidel spalujících tuhá fosilní paliva. Proto je v zájmu ekologizace individuálního vytápění účelné zabývat se problematikou zavedení systému využívání biomasy, který samozřejmě vyžaduje rovněž vybudování úpravny biomasy pro potřeby spalování v lokálních a objektových zdrojích tepla. Lokalizace zamýšleného centra pro přípravu biomasy musí být orientována do centrální oblasti svozového území tak, aby limitní vzdálenost pro dovoz biomasy nepřesáhla 20 km. Samozřejmě, že přípravna by měla být situována rovněž ve vhodné vzdálenosti vzhledem k cílovým odběratelům. Z hlediska volby kapacity přípravny je třeba úvahu založit na těchto principech: cílová kapacita by měla odpovídat očekávané cílové poptávce po biomase, poptávka po biomase bude závislá na míře propagace, případně podpory ze strany správních či samosprávních orgánů a na konkurenceschopnosti ceny výstupního produktu, tj. briket, poptávka po biomase bude mít vzrůstající tendenci až k cílovému stavu očekávané velikosti poptávky po biomase, sběr biomasy pro energetické účely ve svozovém území poroste ve vztahu k níže zavedené přípravny biomasy, efektivity sběru a svozu biomasy,



-

nadějnost projektu je závislá na rentabilitě výroby a reálnosti očekávaných nároků a účinků.

Kromě přímého spalování dřevní hmoty jsme uvažovali možnost účelného zpracování biomasy pro energetické potřeby využitím peletizační a briketovací linky. 2) geotermální energií Geotermální energii tvoří teplo, obsažené v povrchové vrstvě Země, vystupující z hlubin. Zdroje geotermální energie ve vztahu k přenosu tepla z hornin lze rozdělit na hydrogeotermální zdroje a teplo suchých hornin. Z praktického hlediska mají v současnosti význam především hydrogeotermální zdroje. Teplo obsažené v horninách, podzemní nebo povrchové vodě je pro svou nízkou teplotu přímo nepoužitelné. Základním technologickým zařízením pro využití nízkopotenciálních zdrojů tepla jsou tepelná čerpadla. Při dodání vnější energie do tepelného čerpadla získává se několikanásobně větší množství použitelného tepla o vyšším potenciálu (teplotě). Využití geotermální energie podle charakteru primárního zdroje zemního tepla je možno řešit na daném území: a) „suchým“ zemským teplem (svislými geotermálními kolektory – vrty či plošnými vodorovnými zemními kolektory), b) teplem mělké podzemní vody, získávané z jímacích studní nebo vrtů o teplotě 8÷120C a vracené po odebrání části tepla zpět do primární zvodně, c) teplem termální vody, získávané pomocí hlubokých vrtů z hlubších zvodní hydrogeologických struktur o teplotě cca nad 300C a vracené do podzemí po vychlazení na teplotu až pod 100C. Způsoby využití geotermální energie Suché horniny: Při využívání tepla suchých hornin je odběr tepla realizován uzavřeným systémem, který tvoří buď vhodný vrt (hloubka zpravidla do 150 m), s vloženým výměníkem z plastových trubek, tepelné čerpadlo a sekundární okruh s výstupní teplotou vody do cca 55 až 60 0C, nebo horizontální trubkový kolektor z plastových trubek, uložený pod zemí v nezámrzné hloubce a dále opět tepelné čerpadlo se sekundárním okruhem. Okolní prostředí je ochlazováno zapuštěným výměníkem z plastových trubek. Množství odebraného tepla závisí na geologických podmínkách, hloubce vrtu, typu nemrznoucí pracovní látky atd. Při umísťování odběrů tepla ze země je třeba detailně propočítat potenciální možnosti dané plochy, aby nedocházelo větším počtem instalovaných odběrů jednak k urychlenému prochlazování svrchní části zemské kůry, jednak ke vzájemnému negativnímu ovlivňování odběrů (snižováním kapacity). Tepelná kapacita území je hlavně dána tepelným tokem země, který není ovlivnitelný. Využití tepelné energie suchých hornin je možné v zásadě pouze v lokálním měřítku bez jakéhokoliv přenosu v subregionálním nebo regionálním měřítku. Nejčastěji se bude jednat o vytápění rodinných domků. Podzemní voda studená z mělkých vrtů: Tato podzemní voda je jedním z nejvhodnějších zdrojů tepla, vzhledem k její stálé teplotní úrovni (cca od 7 do 120C). Voda je čerpána z mělkých vrtů nebo studní a po vychlazení v tepelném čerpadle (cca o 4÷50C) vracena do vsakovacího vrtu nebo studně. Předpokladem realizace využití nízkopotenciálního tepla z této vody je dostatečná jímatelná hodnota (kapacita) vrtu nebo studně a její teplota. Při umísťování odběrů podzemních vod je třeba rovněž detailně propočítat potenciální množnosti dané plochy a postupovat tak, aby nedocházelo k přetěžování hydrogeologických struktur, což by se odrazilo jednak ve snížení vydatnosti, případně změny kvality vody, poklesu teploty a vzájemnému negativnímu



ovlivnění nevhodně umístěných odběrů. Současně je nutno brát v úvahu, že teplo této vody je získáváno tepelným tokem země a při bilancování kapacit území je současně třeba do bilance zahrnout i teplo odebírané ze suchých hornin v daném území neboť se jedná o teplo ze stejného zdroje. Podzemní voda termální z hlubokých vrtů: Jedná se o přírodní podzemní vody o teplotě minimálně 200C. Tato voda je získávána hlubinnými vrty. V Ústeckém kraji se termální voda vyskytuje v Teplické, Ústecké a Děčínské termální struktuře. Část geotermálních vod je klasifikována jako vody lázeňské a tyto jsou podrobeny zvláštnímu režimu využití. Jejich čerpání pro energetické využití není přípustné. Jedná se zejména o termální vody v oblasti Teplic. Při rozhodování o vybudování odběru termální vody a jeho umístění a kapacitě je v každém případě nutno vycházet ze zpracované dokumentace, obsahující pro dané území bilance přípustného odběru termální vody z hlubinných vrtů. Faktory ovlivňující využitelnost geotermální energie a) Geologické podmínky Z geologického hlediska je při hodnocení vhodnosti použití navrhovaného zdroje geotermální energie brát v úvahu: litologický typ hornin, tektonické poměry území, stavba podloží (pro zdroje na bázi zemních kolektorů a zemních vrtů), hloubky, z nichž by bylo možné využít teplo hornin k energetickým účelům, tepelné charakteristiky struktury (hodnoty tepelného toku, tepelná vodivost hornin). b) Hydrogeologické podmínky využitelné vydatnosti zdrojů podzemní vody, režim podzemních vod, přírodní zdroje a zásoby podzemních vod, průměrné teploty podzemní vody, využitelný rozdíl teplot, kvalita podzemní vody (mineralizace – možnost vylučování rozpuštěných minerálů při ochlazení vody). c) Jiné faktory Návrh na využití podzemních vod musí rovněž řešit odvod vody pro využití tepla jejich ochlazením a to např. vypouštěním do vodoteče, reinjektáží, vsakováním nebo vodárenským využitím. 3) solární energií Využití solární energie je v současné době reálné především pro přípravu teplé užitkové vody na bázi solárních systémů ve spolupráci s bivalentním zdrojem energie. Solární systémy je účelné uplatňovat především v objektech využívajících tuhá fosilní paliva a elektrickou energii pro přípravu teplé užitkové vody pro účely bydlení. 4) využitím energie vzduchu Aplikaci této formy obnovitelných zdrojů energie předpokládá vybudování otopných systémů na bázi tepelných čerpadel vzduch/voda a bivalentního zdroje tepla na bázi elektrické energie. Systém je vhodný využívat v lokalitách, které jsou mimo dosah distribučních systémů zemního plynu a systémů CZT.



6.2.1.3

Elektrickou energií Nahradit spalování hnědého uhlí v malých zdrojích znečišťování elektrickou energií je možné na bázi: • přímotopného zařízení, • akumulačního zařízení. Reálné využití lze očekávat v lokalitách zejména s rozptýlenou zástavbou, mimo dosah distribučních systémů zemního plynu.

6.3 6.3.1 6.3.1.1

Opatření v dopravních systémech Možnosti řešení Dopravní obchvaty Ve městech, které mají či ucházejí se o statut lázeňského města, je nezbytné zajistit obecné zklidnění dopravy a to zejména dopravy tranzitní. Jedinou možností v této oblasti je odklon hlavních dopravních cest mimo intravilán měst a vybudování účelných nájezdových a sjezdových ramp tak, aby byla dopravní obslužnost měst ve všech územních směrech zajištěna.

6.3.1.2

Zklidnění dopravy v centru Tento cíl je možné zajistit pouze soustavou vzájemně koordinovaných opatření, která vytvoří podmínky pro omezení dopravy zejména v centrální části lázeňských měst. Konkrétně jde o tato opatření: omezení provozu silničních vozidel v centrálních částech formou zákazů vjezdu a jednosměrných ulic, vybudování pěších zón případně cyklostezek, vybudování soustavy sběrných parkovišť v okolí centrální části měst a na okrajích měst, zajištění ekologicky vyhovující formy hromadné dopravy z parkovišť do centrálních částí měst, vytvoření vzájemně koordinovaného systému dynamického řízení dopravy s detekcí a preferencí hromadné dopravy.

6.3.1.3

Zavedení integrované dopravy Zavedení integrované dopravy je účelné pouze u větších měst v daném případně tedy v oblasti Teplic. Principem je vytvoření systému městské hromadné dopravy na bázi silničních a kolejových vozidel jako reálnou alternativu osobní automobilové dopravy. Cílem je snížení četnosti osobní silniční dopravy v centrálních částech měst a zlepšení dopravní obslužnosti z přilehlých oblastí.

6.3.1.4

Ekologizace veřejné hromadné dopravy Cílem je snížení emisí ve městech používáním ekologicky šetrnějších paliv tedy náhrada nafty za LPG či CNG případně rozšíření trolejbusové či kolejové dopravy.



6.4 6.4.1 6.4.1.1

Soubor navrhovaných opatření Teplice Program podpory zpracování energetických auditů energetických hospodářství, ve kterých jsou instalovány střední a velké stacionární zdroje znečišťování 1.

Popis: Hlavním nástrojem pro konkrétní identifikaci potenciálu úspor je energetický audit. Energetický audit je dle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií charakterizován jako soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství pověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. Energetický audit je zakončen písemnou zprávou, která musí obsahovat: a) hodnocení současné úrovně posuzovaného energetického hospodářství a budov, b) celkovou výši technicky dosažitelných energetických úspor, c) návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor včetně ekonomického zdůvodnění, d) závěrečný posudek energetického auditu. Podle zákona č. 406/2000Sb., o hospodaření energií se vztahuje povinnost podrobit své energetické hospodářství a budovu energetickému auditu na: a) každou fyzickou nebo právnickou osobu, která žádá o státní dotaci v rámci Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných a druhotných zdrojů, b) organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace s celkovou roční spotřebou vyšší než 1 500 GJ, c) fyzické nebo právnické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací, s celkovou roční spotřebou energie vyšší než 35 000 GJ, d) fyzické a právnické osoby, u jejichž budov a areálů samostatně zásobovaných energií se stanoví ve výši 700 GJ celkové roční spotřeby energie. Výstupem energetického auditu je zpráva, která obsahuje: a) identifikační údaje, b) popis výchozího stavu, c) zhodnocení výchozího stavu, d) návrh opatření ke snížení spotřeby energie, e) ekonomické vyhodnocení, f) environmentální vyhodnocení variant, g) výběr optimálních variant, h) závazné výstupy energetického auditu.



2.

3.

4.

5. 6.

Cíl: 1. Identifikovat ekonomicky efektivní potenciál úspor energie ve výrobních, distribučních a spotřebitelských systémech. 2. Identifikovat možnosti pro zavedení kombinované výroby elektřiny a tepla. 3. Identifikovat možnosti pro využití obnovitelných zdrojů energie a druhotných energetických zdrojů. 4. Specifikovat konkrétně energeticky úsporné a ekonomicky efektivní projekty s cílem dosažení úspor emisí a zlepšení kvality ovzduší. Indikátory: - specifikace souboru opatření za účelem zvýšení účinnosti užití energie, který bude určen těmito kriterii: - úspora energie [GJ] - investiční náklady [tis. Kč] - Cash-Flow projektu [tis. Kč.r-1] - reálná doba návratnosti [r] - doba hodnocení [r] - diskontní sazba [%] - čistá současná hodnota NPV [tis. Kč] - vnitřní úroková míra [%] - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci: • celkový počet potencionálních příležitostí: cca 130 • odhad počtu aplikací: cca 50 • odhad nákladů na 1 aplikaci: cca 200 tis. Kč • příspěvek programu: do 30 %, max. 200 tis. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 10 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 3,5 mil. Kč Doba realizace: do konce roku 2006 Přínosy: nelze vyčíslit přínosem bude soubor úsporných projektů



6.4.1.2

Program zlepšování tepelné ochrany a účinnosti vytápěcích systémů v obytných budovách 1.

2.

3.

4.

5.

6.

Cíl: 1. Identifikovat a využít ekonomicky efektivní potenciál úspor energie v obytných budovách zásobovaných dodávkovým teplem. 2. Snížit poptávku po teple a tím i produkci emisí ze zdrojů tepla v soustavách CZT. Priority: 1. Zlepšit tepelnou ochranu obytných budov, zejména v oblasti prosklených otvorů a svislých konstrukcí dle vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách. 2. Zlepšit účinnost vytápěcích systémů v obytných budovách, zejména v oblasti splnění požadavků vyhlášky MPO č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. Indikátory: - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění [GJ.m-2] - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TUV [GJ.m-2] - měrná spotřeba tepelné energie za topné období [kWh.m -3] - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci • celkový počet potenciálních příležitostí: cca 2 000 • odhad počtu aplikací: cca 600 • odhad nákladů na 1 aplikaci cca 4 mil. Kč • příspěvek programu: do 35 %, max. 2 mil. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 2 400 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 820 mil. Kč Doba realizace: do roku 2022 z toho: do roku 2007 cca 20 % tj. 480 mil. Kč do roku 2012 cca 30 % tj. 720 mil. Kč do roku 2017 cca 30 % tj. 720 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 150 TJ - úspora emisí: TZL cca 5,3 t.r-1 SO2 cca 4,2 t.r-1 NOx cca 24,0 t.r-1 CO cca 22,5 t.r-1 VOC cca 3,9 t.r-1 CO2 cca 4 000 t.r-1



6.4.1.3

Program podpory využití solárních systémů pro přípravu TUV 1.

2.

3.

4.

5.

6.

Cíl: 1. Identifikovat ekonomicky efektivní možnosti využití solární energie pro přípravu TUV v obytných a rodinných domech. 2. Specifikovat konkrétní technická řešení na implementaci solárních panelů pro přípravu TUV. Priority: 1. Částečná substituce primárních fosilních energetických zdrojů potřebných pro přípravu TUV v obytných a rodinných domech. Indikátory: - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TUV celkem [GJ.m-2] - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TUV ze solárních panelů [GJ.m-2] - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci • celkový počet potenciálních příležitostí: cca 2 000 • odhad počtu aplikací: cca 40 • odhad nákladů na 1 aplikaci cca 1,2 mil. Kč • příspěvek programu: do 20 %, max. 240 tis. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 48 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 9,6 mil. Kč Doba realizace: do roku 2022 z toho: do roku 2007 cca 20 % tj. 1,92 mil. Kč do roku 2012 cca 30 % tj. 2,88 mil. Kč do roku 2017 cca 30 % tj. 2,88 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 4 TJ - úspora emisí: TZL cca 0,13 t.r-1 SO2 cca 0,11 t.r-1 NOx cca 0,64 t.r-1 CO cca 0,60 t.r-1 VOC cca 0,10 t.r-1 CO2 cca 107 t.r-1



6.4.1.4

Program podpory pro zpracování biomasy pro potřeby spalování v malých a středních stacionárních zdrojích znečišťování 1.

2.

3.

4.

5. 6.

Cíl: 1. Identifikovat počet, lokalizaci a optimální velikost úpraven biomasy pro potřeby spalování. 2. Specifikovat předmětná sběrná místa biomasy pro příslušné úpravny včetně dopravních cest. 3. Identifikovat podmínky pro distribuci upravené biomasy ke spotřebiteli. Priority: 1. Částečná substituce ekologicky nevhodných primárních fosilních energetických zdrojů potřebných pro vytápění a přípravu TUV v obytných a rodinných domech. 2. Vytvoření pracovních příležitostí v procesu zpracování biomasy. Indikátory: - měrná spotřeba energie na úpravu biomasy pro spalování [GJ.t-1] - měrné náklady na dopravu biomasy [Kč.t-1] - měrné náklady na produkci biomasy [Kč.t-1] - cena jednotky upravené biomasy [Kč.GJ-1] Odhad nákladů na realizaci • celkový počet potenciálních příležitostí: cca 3 • odhad počtu aplikací: cca 1 • odhad nákladů na 1 aplikaci cca 18 mil. Kč • příspěvek programu: do 20 %, max. 4 mil. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 18 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 3,6 mil. Kč Doba realizace: do roku 2007 Přínosy: • Vytvoření podmínek pro spalování obnovitelného zdroje energie na bázi biomasy jako základní předpoklad pro úsporu emisí po využití biomasy v malých a středních stacionárních zdrojích znečišťování.



6.4.1.5

Program podpory pro úpravu topenišť znečišťování pro spalování biomasy 1.

2.

3.

4.

5.

6.

v malých a středních

stacionárních zdrojích

Cíl: 1. Vytvořit podmínky pro spalování biomasy v malých a středních stacionárních zdrojích znečišťování v návaznosti na Program podpory pro zpracování biomasy pro potřeby spalování v malých a středních stacionárních zdrojích znečišťování. Priority: 1. Částečná substituce ekologicky nevhodných primárních fosilních energetických zdrojů potřebných pro vytápění a přípravu TUV v obytných a rodinných domech. 2. Podpořit úpravu topenišť zejména v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Indikátory: - účinnost spalovacího procesu [%] - cena tepla pro konečného spotřebitele [Kč.GJ-1] - úspora energie [GJ] - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci • celkový počet potenciálních příležitostí: cca 1 100 • odhad počtu aplikací: cca 300 • odhad nákladů na 1 aplikaci cca 64 tis. Kč • příspěvek programu: do 20 %, max. 50 tis. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 19 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 3,8 mil. Kč Doba realizace: do roku 2017 z toho: do roku 2007 cca 30 % tj. 1,1 mil. Kč do roku 2012 cca 30 % tj. 1,1 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 5,4 TJ.r-1 - úspora emisí: TZL cca -0,7 t.r-1 SO2 cca 46 t.r-1 NOx cca 0 t.r-1 CO cca 124 t.r-1 VOC cca 22 t.r-1 CO2 cca 360 t.r-1



6.4.1.6

Program podpory využití geotermální energie, energie vody a energie vzduchu na bázi tepelných čerpadel 1.

2.

3.

4.

5.

6.

Cíl: 1. Identifikovat ekonomicky efektivní možnosti využití geotermální energie, energie vody a energie vzduchu na bázi tepelných čerpadel, zejména v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. 2. Specifikovat konkrétní technická řešení na implementaci tepelných čerpadel jednotlivých typů. Priority: 1. Částečná substituce primárních fosilních energetických zdrojů potřebných pro zásobování teplem v rodinných domech, eventuálně v obytných domech a budovách terciérní sféry. 2. Přednostní aplikace předmětného využití obnovitelných zdrojů energie v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Indikátory: - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění [GJ.m-2] - topný faktor tepelných čerpadel - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci: • celkový počet potencionálních příležitostí: cca 1 100 • odhad počtu aplikací: cca 100 • odhad nákladů na 1 aplikaci: cca 480 tis Kč • příspěvek programu: cca 50 %, tj. 240 tis. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 48 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 24 mil. Kč Doba realizace: do konce roku 2022 z toho do roku 2007 cca 20 %, 4,8 mil. Kč do roku 2012 cca 30 %, 7,2 mil. Kč do roku 2017 cca 30 %, 7,2 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 14 TJ.r-1 - úspora emisí: TZL cca 7,5 t.r-1 SO2 cca 1,6 t.r-1 NOx cca 2,8 t.r-1 CO cca 4,2 t.r-1 VOC cca 8,4 t.r-1 CO2 cca 1 300 t.r-1



6.4.1.7

Program úpravy dopravní infrastruktury 1.

2.

3.

4. 5. 6.

Cíl: Dosáhnout snížení produkce emisí ze silniční dopravy v lázeňském městě cestou odklonu tranzitní dopravy a zklidnění centrálních částí lázeňského města. Priority: • přeložka silnice II/254 v Teplicích, přeložka bude vedena severně od stávající komunikace kolem areálu Glaverbel Czech. • přeložka silnice II/253 v Dubí, přeložka povede jižně od místní části Běhánky mimo obytnou zástavbu. Trasa přeložky je zanesena do územního plánu města Dubí. Indikátory: - snížení intenzity dopravy v centrální části města - úspora emisí: TZL [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] - zlepšení kvality ovzduší v centrální části města Odhad nákladů na realizaci: • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 220 mil. Kč Doba realizace: 2010 - 2020 Přínosy: - úspora emisí: Bude vyčísleno po zpracování konkrétní projektové dokumentace. - snížení četnosti průjezdů vozidel v centru města - snížení imisních koncentrací v dotčených oblastech



6.4.1.8

Program zklidnění dopravy v centru 1.

2.

3.

4.

5. 6.

Cíl: Zklidnění dopravy v centrálních částech lázeňského města soustavou vzájemně koordinovaných opatření, která vytvoří podmínky omezení dopravy. Priority: • omezení provozu silničních vozidel v centrálních částech formou zákazů vjezdu a jednosměrných ulic, • vybudování pěších zón případně cyklostezek, • vybudování soustavy sběrných parkovišť v okolí centrální části měst a na okrajích měst, • zajištění ekologicky vyhovující formy hromadné dopravy z parkovišť do centrálních částí měst, • vytvoření vzájemně koordinovaného systému dynamického řízení dopravy s detekcí a preferencí hromadné dopravy. Indikátory: - snížení intenzity dopravy v centrální části města - úspora emisí: TZL [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] - zlepšení kvality ovzduší v centrální části města Odhad nákladů na realizaci: • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 160 mil. Kč (odhad je třeba zpřesnit konkrétní koncepce) Doba realizace: 2005- 2010 Přínosy: - úspora emisí: Bude vyčísleno po zpracování konkrétní projektové dokumentace. - snížení četnosti průjezdů vozidel v centru města - snížení imisních koncentrací v dotčených oblastech



6.4.1.9

Program zlepšování kvality ovzduší města Teplice 1.

2.

3.

4. 5. 6.

Cíl: V souladu s podmínkami zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší § 7 odst. 6, který ukládá povinnost orgánu obce vypracovat program ke zlepšení kvality ovzduší pro znečišťující látky, pro které jsou překračovány imisní limity a meze tolerance za účelem plnění limitních hodnot. Je třeba vypracovat tento program v rozsahu dle přílohy č. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Priority • stanovení konkrétních opatření vedoucích ke zlepšení kvality ovzduší, • dosažení imisních limitů a mezí tolerance u znečišťujících látek SO2 a PM10. • specifikace nástrojů k realizaci navrženého programu Indikátory: - soulad navrženého programu s krajským programem zlepšování kvality ovzduší, - soulad programu s přílohou č. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Odhad nákladů na realizaci: cca 1,5 mil. Kč Doba realizace: 2004 Přínosy: - stanovení koncepce a konkrétních opatření vedoucích ke zlepšení kvality ovzduší u jmenovaných znečišťujících látek.



6.4.1.10

Územní energetická koncepce města Teplice 1.

2.

3.

4. 5. 6.

Cíl: Zpracování územní energetické koncepce v souladu se zákonem 406/2000 Sb., o hospodaření energií a nařízením vlády č. 195/2001 Sb., kterým se provádí podrobnosti zpracování územních energetických koncepcí. Priority Vytvořit finanční fond „prioritních opatření“, který bude částečně pomáhat realizovat tyto projekty: - projekty ekologizace energetického zásobování vybraných lokalit, - projekty kogenerační výroby elektrické energie a tepla, - projekty systémů centrálního zásobování teplem, - projekty ekologizace rozhodujících zdrojů tepla, - projekty vytápění v objektech rozptýlené zástavby, - projekty konkrétního využití obnovitelných zdrojů energie apod. Indikátory: - soulad navržené koncepce s Územní energetickou koncepcí kraje a programem snižování emisí, - soulad programu s nařízením vlády č. 195/2001 Sb., kterým se provádí podrobnosti zpracování územních energetických koncepcí Odhad nákladů na realizaci: cca 1 mil. Kč Doba realizace: do konce roku 2004 Přínosy: - stanovení koncepce a konkrétních opatření vedoucích ke snížení spotřeby ekologicky nevhodných primárních zdrojů energie, snížení emisí znečišťujících látek a zlepšení kvality ovzduší.



6.4.1.11

Struktura dodávek tepla do systému CZT 1. 2.

3.

4. 5. 6.

Cíl: Zlepšení kvality ovzduší v oblasti Teplic a okolí. Priority Zajistit pokrytí základních potřeb tepla ve stávajícím systému CZT ze zdroje elektrárna Ledvice, zdroj tepla Výtopna Proboštov provozovat pro zajištění špičkových potřeb tepla v systému. Indikátory: - zlepšení kvality ovzduší v Teplicích a okolí, - cena tepelné energie pro konečné spotřebitele, - snížení sekundární prašnosti v okolí zdroje Výtopna Proboštov. Odhad nákladů na realizaci: bez nákladové opatření Doba realizace: rok 2004 Přínosy: - zvýšení účinnosti využití primárních energetických zdrojů - úspora emisí



6.4.2 6.4.2.1

Bílina Program zlepšování tepelné ochrany a účinnosti vytápěcích systémů v obytných budovách 1.

2.

3.

4.

5.

6.

Cíl: 1. Identifikovat a využít ekonomicky efektivní potenciál úspor energie v obytných budovách zásobovaných dodávkovým teplem. 2. Snížit poptávku po teple a tím i produkci emisí ze zdrojů tepla v soustavách CZT. Priority: 1. Zlepšit tepelnou ochranu obytných budov, zejména v oblasti prosklených otvorů a svislých konstrukcí dle vyhlášky č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách. 2. Zlepšit účinnost vytápěcích systémů v obytných budovách, zejména v oblasti splnění požadavků vyhlášky č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. Indikátory: - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění [GJ.m-2] - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TUV [GJ.m-2] - měrná spotřeba tepelné energie za topné období [kWh.m -3] - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci • celkový počet potenciálních příležitostí: cca 400 • odhad počtu aplikací: cca 120 • odhad nákladů na 1 aplikaci cca 4 mil. Kč • příspěvek programu: do 35 %, max. 2 mil. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 480 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 168 mil. Kč Doba realizace: do roku 2022 z toho: do roku 2007 cca 20 % tj. 33,6 mil. Kč do roku 2012 cca 30 % tj. 50,4 mil. Kč do roku 2017 cca 30 % tj. 50,4 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 50 TJ - úspora emisí: TZL cca 1,7 t.r-1 SO2 cca 1,4 t.r-1 NOx cca 8,0 t.r-1 CO cca 7,7 t.r-1 VOC cca 1,3 t.r-1 CO2 cca 1 300 t.r-1



6.4.2.2


2.

3.

4.

5.

6.

Cíl: 1. Identifikovat ekonomicky efektivní možnosti využití solární energie pro přípravu TUV v obytných a rodinných domech. 2. Specifikovat konkrétní technická řešení na implementaci solárních panelů pro přípravu TUV. Priority: • Částečná substituce primárních fosilních energetických zdrojů potřebných pro přípravu TUV v obytných a rodinných domech. Indikátory: - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TUV celkem [GJ.m-2] - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TUV ze solárních panelů [GJ.m-2] - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci • celkový počet potenciálních příležitostí: cca 400 • odhad počtu aplikací: cca 20 • odhad nákladů na 1 aplikaci cca 1,2 mil. Kč • příspěvek programu: do 20 %, max. 240 tis. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 24 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 4,8 mil. Kč Doba realizace: do roku 2022 z toho: do roku 2007 cca 20 % tj. 1 mil. Kč do roku 2012 cca 30 % tj. 1,4 mil. Kč do roku 2017 cca 30 % tj. 1,4 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 2 TJ - úspora emisí: TZL cca 0,7 t.r-1 SO2 cca 0,5 t.r-1 NOx cca 0,3 t.r-1 CO cca 0,03 t.r-1 VOC cca 0,05 t.r-1 CO2 cca 50 t.r-1



6.4.2.3

Program podpory pro úpravu topenišť znečišťování pro spalování biomasy 1.

2.

3.

4.

5.

6.

v malých a středních

stacionárních zdrojích

Cíl: 1. Vytvořit podmínky pro spalování biomasy v malých a středních stacionárních zdrojích znečišťování v návaznosti na Program podpory pro zpracování biomasy pro potřeby spalování v malých a středních stacionárních zdrojích znečišťování. Priority: 1. Částečná substituce ekologicky nevhodných primárních fosilních energetických zdrojů potřebných pro vytápění a přípravu TUV v obytných a rodinných domech. 2. Podpořit úpravu topenišť zejména v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Indikátory: - účinnost spalovacího procesu [%] - cena tepla pro konečného spotřebitele [Kč.GJ-1] - úspora energie [GJ] - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci • celkový počet potenciálních příležitostí: cca 400 • odhad počtu aplikací: cca 100 • odhad nákladů na 1 aplikaci cca 64 tis. Kč • příspěvek programu: do 20 %, max. 50 tis. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 6,4 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 1,3 mil. Kč Doba realizace: do roku 2017 z toho: do roku 2007 cca 30 % tj. 0,4 mil. Kč do roku 2012 cca 30 % tj. 0,4 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 1,8 TJ.r-1 - úspora emisí: TZL cca -0,2 t.r-1 SO2 cca 15 t.r-1 NOx cca 0 t.r-1 CO cca 40 t.r-1 VOC cca 7 t.r-1 CO2 cca 120 t.r-1



6.4.2.4


2.

3.

4.

5.

6.

Cíl: 1. Identifikovat ekonomicky efektivní možnosti využití geotermální energie, energie vody a energie vzduchu na bázi tepelných čerpadel, zejména v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. 2. Specifikovat konkrétní technická řešení na implementaci tepelných čerpadel jednotlivých typů. Priority : 1. Částečná substituce primárních fosilních energetických zdrojů potřebných pro zásobování teplem v rodinných domech, eventuálně v obytných domech a budovách terciérní sféry. 2. Přednostní aplikace předmětného využití obnovitelných zdrojů energie v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Indikátory: - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění [GJ.m-2] - topný faktor tepelných čerpadel - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci: • celkový počet potencionálních příležitostí: cca 400 • odhad počtu aplikací: cca 50 • odhad nákladů na 1 aplikaci: cca 480 tis Kč • příspěvek programu: cca 50 %, tj. 240 tis. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 24 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 12 mil. Kč Doba realizace: do konce roku 2022 z toho do roku 2007 cca 20 %, 2,4 mil. Kč do roku 2012 cca 30 %, 3,6 mil. Kč do roku 2017 cca 30 %, 3,6 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 7 TJ.r-1 - úspora emisí: TZL cca 3,7 t.r-1 SO2 cca 0,8 t.r-1 NOx cca 1,4 t.r-1 CO cca 2,1 t.r-1 VOC cca 4,2 t.r-1 CO2 cca 750 t.r-1



6.4.2.5


2.

3.

4. 5. 6.

Cíl: Dosáhnout snížení produkce emisí ze silniční dopravy v lázeňském městě cestou odklonu tranzitní dopravy a zklidnění centrálních částí lázeňského města. Priority: • obchvat Bíliny, silnice I/13 – obchvat je navrhován Ředitelstvím silnic a dálnic ČR v časovém horizontu 2007-2010, v redukovaném návrhu Ředitelství silnic a dálnic ČR se tento obchvat již neobjevuje, • průtah silnice II/257 Bílinou – úpravy na silnici 257 budou součástí stavby obchvatu města na silnici I/13. Indikátory: - snížení intenzity dopravy v centrální části města - úspora emisí: TZL [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] - zlepšení kvality ovzduší v centrální části města Odhad nákladů na realizaci: • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 1 900 mil. Kč Doba realizace: 2007- 2010 Přínosy: - úspora emisí: Bude vyčísleno po zpracování konkrétní projektové dokumentace. - snížení četnosti průjezdů vozidel v centru města - snížení imisních koncentrací v dotčených oblastech



6.4.2.6


2.

3.

4.

5. 6.




6.4.3 6.4.3.1

Klášterec nad Ohří Program zlepšování tepelné ochrany a účinnosti vytápěcích systémů v obytných budovách 1.

2.

3.

4.

5.

6.

Cíl: 1. Identifikovat a využít ekonomicky efektivní potenciál úspor energie v obytných budovách zásobovaných dodávkovým teplem. 2. Snížit poptávku po teple a tím i produkci emisí ze zdrojů tepla v soustavách CZT. Priority: 1. Zlepšit tepelnou ochranu obytných budov, zejména v oblasti prosklených otvorů a svislých konstrukcí dle vyhlášky č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách. 2. Zlepšit účinnost vytápěcích systémů v obytných budovách, zejména v oblasti splnění požadavků vyhlášky č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. Indikátory: - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění [GJ.m-2] - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TUV [GJ.m-2] - měrná spotřeba tepelné energie za topné období [kWh.m -3] - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci • celkový počet potenciálních příležitostí: cca 300 • odhad počtu aplikací: cca 160 • odhad nákladů na 1 aplikaci cca 4 mil. Kč • příspěvek programu: do 35 %, max. 2 mil. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 640 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 224 mil. Kč Doba realizace: do roku 2022 z toho: do roku 2007 cca 20 % tj. 44,8 mil. Kč do roku 2012 cca 30 % tj. 67,2 mil. Kč do roku 2017 cca 30 % tj. 67,2 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 55 TJ - úspora emisí: TZL cca 1,7 t.r-1 SO2 cca 1,5 t.r-1 NOx cca 8,8 t.r-1 CO cca 8,2 t.r-1 VOC cca 1,4 t.r-1 CO2 cca 1 450 t.r-1



6.4.3.2


2.

3.

4.

5.

6.

Cíl: 1. Identifikovat ekonomicky efektivní možnosti využití solární energie pro přípravu TUV v obytných a rodinných domech. 2. Specifikovat konkrétní technická řešení na implementaci solárních panelů pro přípravu TUV. Priority: 1. Částečná substituce primárních fosilních energetických zdrojů potřebných pro přípravu TUV v obytných a rodinných domech. Indikátory: - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TUV celkem [GJ.m-2] - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TUV ze solárních panelů [GJ.m-2] - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci • celkový počet potenciálních příležitostí: cca 300 • odhad počtu aplikací: cca 20 • odhad nákladů na 1 aplikaci cca 1,2 mil. Kč • příspěvek programu: do 20 %, max. 240 tis. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 24 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 4,8 mil. Kč Doba realizace: do roku 2022 z toho: do roku 2007 cca 20 % tj. 1 mil. Kč do roku 2012 cca 30 % tj. 1,4 mil. Kč do roku 2017 cca 30 % tj. 1,4 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 2 TJ - úspora emisí: TZL cca 0,7 t.r-1 SO2 cca 0,5 t.r-1 NOx cca 0,3 t.r-1 CO cca 0,03 t.r-1 VOC cca 0,05 t.r-1 CO2 cca 50 t.r-1



6.4.3.3


2.

3.

4.

5.

6.

Cíl: 1. Identifikovat ekonomicky efektivní možnosti využití geotermální energie, energie vody a energie vzduchu na bázi tepelných čerpadel, zejména v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. 2. Specifikovat konkrétní technická řešení na implementaci tepelných čerpadel jednotlivých typů. Priority: 1. Částečná substituce primárních fosilních energetických zdrojů potřebných pro zásobování teplem v rodinných domech, event. v obytných domech a budovách terciérní sféry. 2. Přednostní aplikace předmětného využití obnovitelných zdrojů energie v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší Indikátory: - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění [GJ.m-2] - topný faktor tepelných čerpadel - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci: • celkový počet potencionálních příležitostí: cca 100 • odhad počtu aplikací: cca 20 • odhad nákladů na 1 aplikaci: cca 480 tis Kč • příspěvek programu: cca 50 %, tj. 240 tis. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 9,6 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 4,8 mil. Kč Doba realizace: do konce roku 2022 z toho do roku 2007 cca 20 %, 1 mil. Kč do roku 2012 cca 30 %, 1,4 mil. Kč do roku 2017 cca 30 %, 1,4 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 2,8 TJ.r-1 - úspora emisí: TZL cca 1,5 t.r-1 SO2 cca 0,3 t.r-1 NOx cca 0,5 t.r-1 CO cca 0,8 t.r-1 VOC cca 1,6 t.r-1 CO2 cca 260 t.r-1



6.4.3.4


2.

3.

4. 5. 6.

Cíl: Dosáhnout snížení produkce emisí ze silniční dopravy v lázeňském městě cestou odklonu tranzitní dopravy a zklidnění centrálních částí lázeňského města. Priority: • obchvat Klášterce nad Ohří, silnice I/13 – obchvat je navrhován Ředitelstvím silnic a dálnic ČR v časovém horizontu 2007-2010, v redukovaném návrhu Ředitelství silnic a dálnic ČR se tento obchvat již neobjevuje. Indikátory: - snížení intenzity dopravy v centrální části města - úspora emisí: TZL [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] - zlepšení kvality ovzduší v centrální části města Odhad nákladů na realizaci: • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 220 mil. Kč Doba realizace: 2007- 2010 Přínosy: - úspora emisí: Bude vyčísleno po zpracování konkrétní projektové dokumentace. - snížení četnosti průjezdů vozidel v centru města - snížení imisních koncentrací v dotčených oblastech



6.4.3.5


2.

3.

4.

5. 6.




7 7.1

Souhrn navrhovaných opatření Teplice

Název

Program podpory zpracování energetických auditů energetických hospodářství, ve kterých jsou instalovány střední a velké stacionární zdroje znečišťování

Odhad nákladů

Odhad nákladů na

celkem [mil. Kč]

podporu [mil. Kč]

Přínosy (snížení emisí) v t.r-1 TZL

SO2

NOx

CO

VOC

CO2

* 10,0

3,5

2 400,0

820,0

5,30

4,20

24,00

22,50

3,90

4 000,00

Program podpory využití solárních systémů pro přípravu TUV

48,0

9,6

0,13

0,11

0,64

0,60

0,10

107,00

Program podpory pro zpracování biomasy pro potřeby spalování v malých a středních stacionárních zdrojích znečišťování

18,0

3,6

Program podpory pro úpravu topenišť v malých a středních stacionárních zdrojích znečišťování pro spalování biomasy

19,0

3,8

-0,70

46,00

0,00

124,00

22,00

360,00

Program podpory využití geotermální energie, energie vody a energie vzduchu na bázi tepelných čerpadel

48,0

24,0

7,50

1,60

2,80

4,20

8,40

1 300,00

Program úpravy dopravní infrastruktury

220,0

-

**

Program zklidnění dopravy v centru

160,0

-

**

Program zlepšování kvality ovzduší města Teplice

1,5

-

*

Územní energetická koncepce města Teplice

1,0

-

*

Bez nákladů

*

Program zlepšování tepelné ochrany a účinnosti vytápěcích systémů v obytných budovách

Struktura dodávek tepla do systému CZT

* Nelze vyčíslit. ** Nelze vyčíslit. Bude vyčísleno po zpracování konkrétní projektové dokumentace.

*



7.2

Bílina

Název

Odhad nákladů

Odhad nákladů na

celkem [mil. Kč]

podporu [mil. Kč]


SO2

NOx

CO

VOC

CO2


480,0

168,0

1,70

1,40

8,00

7,70

1,30

1 300,00


24,0

4,8

0,70

0,50

0,30

0,03

0,05

50,00

6,4

1,3

-0,20

15,00

0,00

40,00

7,00

120,00

24,0

12,0

3,70

0,80

1,40

2,10

4,20

750,00

1 900,00

-

**

60,00

-

**

Program podpory pro úpravu topenišť v malých a středních stacionárních zdrojích znečišťování pro spalování biomasy Program podpory využití geotermální energie, energie vody a energie vzduchu na bázi tepelných čerpadel Program úpravy dopravní infrastruktury Program zklidnění dopravy v centru

** Nelze vyčíslit. Bude vyčísleno po zpracování konkrétní projektové dokumentace.



7.3


Název

Odhad nákladů

Odhad nákladů na

celkem [mil. Kč]

podporu [mil. Kč]


SO2

NOx

CO

VOC

CO2


640,0

224,0

1,70

1,50

8,80

8,20

1,40

1 450,00


24,0

4,8

0,7

0,5

0,3

0,03

0,05

50,00

9,6

4,8

1,50

0,30

0,50

0,80

1,60

260,00

220,00

-

**

50,00

-

**

Program podpory využití geotermální energie, energie vody a energie vzduchu na bázi tepelných čerpadel Program úpravy dopravní infrastruktury Program zklidnění dopravy v centru

** Nelze vyčíslit. Bude vyčísleno po zpracování konkrétní projektové dokumentace.



Seznam zkratek AOT40

BaP BAT BP BREF CZT ČEA ČHMÚ ČIŽP ČSÚ ČU DR EIA EL EU FVŽP HU CHKO IPCC ISKO k.ú. KO KSEI LPG LV MPO MT MVE MZe MŽP NPP NPR NV OSN PAU, PAH PEZ PM10

PM2,5

Součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími, než prahová koncentrace 80 µg.m-3 (40 ppb), a hodnotou 80 µg.m-3, v období 8-20 hod.

SEČ Benzo(a)pyren Nejlepší dostupná technika Bioplyn Referenční dokument nejlepší dostupné techniky Centrální zásobování teplem Česká energetická agentura Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Český statistický úřad Černé uhlí Dřevo Environmental Impact Assessment, posuzování vlivů na životní prostředí Elektrická energie Evropská unie Federální výbor životního prostředí Hnědé uhlí Chráněná krajinná oblast Mezivládní panel pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change) Informační systém kvality ovzduší Katastrální území Koks Koncepce snižování emisí a imisí Liquefie Petroleum Gas, zkapalněné uhlovodíkové plyny, alternativní palivo Limitní hodnota Ministerstvo průmyslu a obchodu Mez tolerance Malá vodní elektrárna Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nařízení vlády Organizace spojených národů Polycyklické aromatické uhlovodíky Primární energetický zdroj Suspendované částice PM10, částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 %. Jemné suspendované částice PM2,5, částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 µm odlučovací účinnost 50 %.



POPS PP PR REZZO REZZO 1 REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4 SEČ SEI SFŽP SPM TO TUV TZL ÚEK ÚHÚL VE VOC VÚLHM VÚRV ZP ZUJ

Persistentní organické látky Přírodní památka Přírodní rezervace Registr emisí a zdrojů znečišťování Velké zdroje znečišťování, stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů Střední zdroje znečišťování, stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek Malé zdroje znečišťování, stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší Mobilní zdroje znečišťování Středoevropský čas Státní energetická inspekce Státní fond životního prostředí České republiky Prašný aerosol Topné oleje Teplá užitková voda Tuhé znečišťující látky Územní energetická koncepce Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Vodní elektrárna Těkavé organické látky Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Výzkumný ústav rostlinné výroby Zemní plyn Základní územní jednotka



Podklady pro KSEI • • • • • • • • • • • • • •

•

• • • • • •

Data obsažená v databázích REZZO 1 – REZZO 3, 2000, 2001, ČHMÚ Bilance emisí znečišťujících látek v roce 2000, 2001, ČHMÚ Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2001, ČHMÚ, 2002 Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 1997-2002, ČHMÚ Kvalita ovzduší v roce 2001 z pohledu nové legislativy a přehled obcí se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb. v roce 2001, ČHMÚ, Úsek ochrany čistoty ovzduší, Praha, 2002 Národní zpráva České republiky o inventarizaci emisí skleníkových plynů, ČHMÚ, 2003 Třetí národní sdělení České republiky k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, MŽP, ČHMÚ, 2001 Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu, 2003, www.env.cz Usnesení vlády České republiky ze dne 17.května 1999 č. 480, Strategie ochrany klimatického systému Země v České republice Státní politika životního prostředí, MŽP, 2001 Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, OSN, 1998 Statistická ročenka životního prostředí České republiky, MŽP, 2001 Statistická ročenka Ústeckého kraje, ČSÚ, 2001 Národní program snižování emisí České republiky včetně Národního programu snížení emisí tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů, ver. 7.2.2003, DHV ČR, Praha, 2003 Průzkum čistoty ovzduší v oblasti některých průmyslových podniků v prostoru Litoměřice (Česká republika) v rámci partnerského projektu „Udržování čistoty ovzduší“, Bau und Betrieb, München, 2002 Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000, Kraj Ústecký, Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2001 Hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie v Ústeckém kraji, Geotermální energie, Aquatest a.s., Praha, listopad 2002 informace obsažené na internetových stránkách ČHMÚ, www.chmi.cz informace obsažené na internetových stránkách Českého ekologického ústavu, www.ceu.cz informace obsažené na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny, www.aopk.cz informace obsažené na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí, www.env.cz

Příloha č. 1 Grafické výstupy z modelování imisních koncentrací

Příloha č. 2 Potenciál úspor PEZ – spotřebitelské a energetické systémy

Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města

Odhad potenciálu úspor PEZ - spotřebitelské systémy Název ZÚ:

Teplice

Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ

Spotřeba k r. 2002

-

2007

ve spotřebitelských systémech

BYTOVÁ SFÉRA Účel

%

dostupný MW GJ

PODNIKATELSKÝ SEKTOR

ekonomicky nadějný % MW GJ

ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ

%

dostupný MW GJ

%

ekonomicky nadějný MW GJ


Vytápění

54

390 997

54

390 997

54

390 997

27

149 941

27

149 941

27

TUV

37

243 500

37

243 500

37

243 500

6

30 668

6

30 668

6

30 668

37 13

123 785 67 887

37 13

123 785 67 887

37 13

123 785 67 887

58 8

304 068 42 412

58 8

304 068 42 412

58 8

304 068 42 412

141

826 169

141

826 169

141

826 169

99

527 089

99

527 089

99

527 089 2 999

Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2002 Úspora 2002 - 2007

2002

Vytápění

149 941

10,0

5

39 100

7,0

4

27 370

4,0

2

15 640

8,0

2

11 995

4,0

1

5 998

2,0

1

TUV

8,0

3

19 480

4,0

1

9 740

2,0

1

4 870

1,0

0

307

0,5

0

153

0,4

0

123

Technologie Osvětlení

1,5 2,0

1 0

1 857 1 358

0,5 1,0

0 0

619 679

0,5 0,4

0 0

619 10,0 272 3,0

6 0

30 407 1 272

5,0 2,0

3 0

15 203 848

3,0 1,0

2 0

9 122 424

Úspory celk.

Sotřeba k r.2007

9

61 794

6

38 408

3

21 400

8

43 981

4

22 203

2

12 668

132

764 374

136

787 761

138

804 768

90

483 108

95

504 887

96

514 422

Typ

OBČANSKÁ VYBAVENOST

CELKEM ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ

dostupný MW GJ


ekonomIcky nadějný reálný MW GJ

Spotřeba k r. 2002

%


Vytápění

36

189 657

36

189 657

36

189 657

117

730 595

117

730 595

117

730 595

TUV

16

47 649

16

47 649

16

47 649

59

321 817

59

321 817

59

321 817

159 16

552 739 84 883

159 16

552 739 84 883

159 16

552 739 84 883

254 37

980 592 195 183

254 37

980 592 195 183

254 37

980 592 195 183

Úspora 2002 - 2007

Účel

dostupný MW GJ

Vytápění

Technologie Osvětlení Potřeba stávající

227

874 929

227

874 929

227

874 929

467

2 228 186

467

2 228 186

467

2 228 186

10,0

4

18 966

5,0

2

9 483

3,0

1

5 690

11

70 061

7

42 850

4

24 328

TUV

5,0

1

2 382

2,0

0

953

1,0

0

476

4

22 169

2

10 846

1

5 469


2,0 5,0

3 1

11 055 4 244

1,0 2,0

2 0

5 527 1 698

0,5 1,0

1 0

2 764 849

10 1

43 318 6 874

5 1

21 350 3 225

3 0

12 505 1 545

Úspory celk.

Sotřeba k r.2007

8

36 647

4

17 661

2

9 779

26

142 422

14

78 271

8

43 847

219

838 282

223

857 268

225

865 150

441

2 085 764

453

2 149 915

459

2 184 340



Teplice


Spotřeba k r. 2007

-

2012



%

dostupný MW GJ




%

dostupný MW GJ

%



Vytápění

48

351 897

50

363 627

52

375 357

25

137 946

26

143 944

27

TUV

34

224 020

35

233 760

36

238 630

6

30 361

6

30 514

6

30 545

37 13

121 928 66 529

37 13

123 166 67 208

37 13

123 166 67 616

52 8

273 661 41 140

55 8

288 865 41 564

56 8

294 946 41 988

132

764 374

136

787 761

138

804 768

90

483 108

95

504 887

96

514 422 4 318


2007

Vytápění

15,0

7

52 785

10,0

5,0

36 363

5,0

3

TUV

10,0

3

22 402

5,0

1,8

11 688

2,0

1

2,0 3,0

1 0

2 439 1 996

1,0 1,0

0,4 0,1

1 232 672

0,5 0,5

0 0

Technologie Osvětlení Úspory celk.

Spotřeba k r.2012

18 181 12,0

3

16 554

8,0

2

11 515

3,0

1

2,0

0

607

1,5

0

458

0,5

0

153

616 15,0 336 5,0

8 0

41 049 10,0 2 057 3,0

5 0

28 886 1 247

5,0 2,0

3 0

14 443 831

4 675

12

79 621

7,3

49 954

3

23 808

11

60 267

8

42 107

4

19 745

120

684 753

128

737 807

135

780 960

79

422 841

87

462 780

93

494 676

Typ

OBČANSKÁ VYBAVENOST ekonomicky nadějný % MW GJ


dostupný MW GJ



Spotřeba k r. 2007

%

dostupný MW GJ

Vytápění

33

170 691

34

180 174

35

183 967

106

660 534

110

687 745

113

706 266

TUV

15

45 267

16

46 696

16

47 173

55

299 648

57

310 970

58

316 348

156 15

541 685 80 639

157 15

547 212 83 186

158 16

549 976 84 035

245 36

937 274 188 309

249 36

959 242 191 958

251 37

968 087 193 638

Úspora 2007 - 2012

Účel

146 942

Vytápění


219

838 282

223

857 268

225

865 150

441

2 085 764

453

2 149 915

459

2 184 340

15,0

5

25 604

9,9

3

17 837

6,0

2

10 810

15

94 942

10

65 715

5

33 310

TUV

6,5

1

2 920

3,0

0

1 401

0,9

0

420

5

25 929

2

13 547

1

5 248


1,5 1,4

2 0

7 995 1 089

0,6 0,3

1 0

3 283 250

0,3 0,2

0 0

1 642 125

11 1

51 483 5 142

7 0

33 401 2 169

3 0

16 701 1 292

Úspory celk.

Spotřeba k r.2012

8

37 607

5

22 771

3

12 997

31

177 495

20

114 832

10

56 551

210

800 674

218

834 497

222

852 153

410

1 908 269

433

2 035 083

449

2 127 789



Teplice


Spotřeba k r. 2012

-

2017



%

dostupný MW GJ




%

dostupný MW GJ

%



Vytápění

41

299 113

45

327 264

49

357 176

22

121 392

24

132 428

26

TUV

31

201 618

34

222 072

35

233 955

6

29 754

6

30 057

6

30 392

36 13

119 489 64 534

37 13

121 934 66 536

37 13

122 550 67 280

44 7

232 612 39 083

49 7

259 978 40 317

53 8

280 503 41 157

120

684 753

128

737 807

135

780 960

79

422 841

87

462 780

93

494 676 4 279


2012

Vytápění

15,0

6

44 867

10,0

5

32 726

5,0

2

TUV

10,0

3

20 162

5,0

2

11 104

2,0

1

2,0 3,0

1 0

2 390 1 936

1,0 1,0

0 0

1 219 665

0,5 0,5

0 0


Spotřeba k r. 2017

17 859 12,0

3

14 567

8,0

2

10 594

3,0

1

2,0

0

595

1,5

0

451

0,5

0

152

613 15,0 336 5,0

7 0

34 892 10,0 1 954 3,0

5 0

25 998 1 210

5,0 2,0

3 0

14 025 823

4 679

10

69 354

7

45 715

3

23 487

10

52 008

7

38 252

4

19 279

110

615 399

122

692 092

131

757 473

69

370 833

79

424 528

89

475 397

Typ



dostupný MW GJ



Spotřeba k r. 2012

%

dostupný MW GJ

Vytápění

210

800 674

218,1

834 497

222

852 153

410

1 908 269

433

2 035 083

449

2 127 789

Úspora 2012 - 2017

Účel

142 624

28

145 087

31

162 337

33

173 157

91

565 592

100

622 029

108

672 956

TUV

14

42 347

15

45 295

16

46 752

51

273 719

55

297 424

57

311 100

154 15

533 689 79 551

156 15

543 929 82 936

158 16

548 334 83 910

234 35

885 791 183 167

243 36

925 841 189 790

248 36

951 387 192 346

Vytápění

15,0

4,1

21 763

16,5

5,1

26 786

10,0

3,1

16 234

13

81 197

12

70 106

6

38 371

TUV

10,8

1,5

4 552

5,0

0,8

2 265

1,5

0,2

679

5

25 309

3

13 819

1

5 510

2,5 2,3

3,8 0,3

13 129 1 790

1,0 0,5

1,6 0,1

5 439 415

0,5 0,3

0,8 0,0

2 720 207

11 1

50 410 5 680

7 0

32 656 2 290

4 0

17 358 1 367

Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2012


Spotřeba k r. 2017

9,8

41 234

7,5

34 904

4,1

19 840

30

162 597

21

118 871

11

62 606

200

759 440

211

799 593

218

832 313

380

1 745 672

412

1 916 212

438

2 065 183



Teplice


Spotřeba k r. 2017

-

2022



%

dostupný MW GJ




%

dostupný MW GJ

%



Vytápění

35

254 246

41

294 538

47

339 317

19

106 825

22

121 834

25

TUV

27

181 456

32

210 969

35

229 276

6

29 159

6

29 606

6

30 240

35 12

117 099 62 598

36 13

120 715 65 871

37 13

121 937 66 943

38 7

197 720 37 129

44 7

233 980 39 108

51 7

266 478 40 334

110

615 399

122

692 092

131

757 473

69

370 833

79

424 528

89

475 397 5 534


2017

Vytápění

18,0

6

45 764

10,0

4

29 454

5,0

2

TUV

5,0

1

9 073

2,0

1

4 219

1,0

0


1,5 1,5

1 0

1 756 939

0,8 0,5

0 0

966 329

0,2 0,3

0 0

Úspory celk.

Spotřeba k r. 2022

16 966 15,0

3

16 024

8,0

2

9 747

4,0

1

3,0

0

875

2,0

0

592

0,5

0

151

244 10,0 201 3,0

4 0

19 772 1 114

5,0 2,0

2 0

11 699 782

3,0 1,2

2 0

7 994 484

2 293

8

57 532

5

34 968

3

19 703

7

37 784

4

22 820

3

14 163

102

557 866

117

657 124

128

737 770

62

333 049

75

401 708

86

461 234

Typ



dostupný MW GJ



Spotřeba k r. 2017

%

dostupný MW GJ

Vytápění

23

123 324

26

135 551

30

156 923

78

484 395

88

551 923

102

634 585

TUV

13

37 795

15

43 030

16

46 073

46

248 410

52

283 605

56

305 589

150 14

520 561 77 761

155 15

538 489 82 521

157 16

545 614 83 702

223 33

835 380 177 487

236 35

893 184 187 500

244 36

934 029 190 979

Úspora 2017 - 2022

Účel

138 345

Vytápění


200

759 440

211

799 593

218

832 313

380

1 745 672

412

1 916 212

438

2 065 183

18,0

4

22 198

6,6

2

8 946

4,0

1

6 277

13

83 986

8

48 147

5

28 777

TUV

5,0

1

1 890

2,0

0

861

1,0

0

461

2

11 837

1

5 672

1

2 905


2,0 2,0

3 0

10 411 1 555

0,8 0,8

1 0

4 308 660

0,3 0,3

0 0

1 637 251

7 1

31 940 3 608

4 0

16 973 1 772

2 0

9 875 936

Úspory celk.

Spotřeba k r. 2022

8

36 055

3

14 775

2

8 626

24

131 371

13

72 563

7

42 492

192

723 386

207

784 817

216

823 687

356

1 614 301

399

1 843 649

431

2 022 691


Odhad potenciálu úspor PEZ - energetické systémy Název ZÚ:

Teplice

Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ Účel Spotřeba k r. 2002

-

2007

v energetických systémech

ENERGETICKÉ SYSTÉMY dostupný %

MW

ekonomicky nadějný GJ

%

MW

GJ

CELKEM ekonomIcky nadějný reálný %

MW

GJ

dostupný MW

GJ

ekonomicky nadějný

ekonomicky nadějný real.

MW

MW

GJ

GJ

PEZ

247

906 844

247

906 844

247

906 844

247

906 844

247

906 844

247

906 844

CZT

66

533 316

66

533 316

66

533 316

66

533 316

66

533 316

66

533 316

154

788 026

154

788 026

154

788 026

154

788 026

154

788 026

154

788 026

EL

Spotřeba k r. 2002 Úspora 2002 - 2007

2002

467

2 228 186

467

2 228 186

467

2 228 186

467

2 228 186

467

2 228 186

467

2 228 186

PEZ

2,5

6

22 671

1,5

4

13 603

0,5

1

4 534

6

22 671

4

13 603

1

4 534

CZT

4,0

3

21 333

2,0

1

10 666

1,0

1

5 333

3

21 333

1

10 666

1

5 333

EL

0,5

1

3 940

0,2

0

1 576

0,1

0

788

1

3 940

0

1 576

0

788

Úspory celk. Spotřeba k r. 2007

10

47 944

5

25 845

2

10 655

10

47 944

5

25 845

2

10 655

457

2 180 243

462

2 202 341

465

2 217 531

457

2 180 243

462

2 202 341

465

2 217 531



Teplice


-

2012



MW


%

MW

GJ

CELKEM dostupný

ekonomIcky nadějný reálný %

MW

GJ

MW

GJ



MW

MW

GJ

GJ

PEZ

241

884 173

243

893 242

246

902 310

241

884 173

243

893 242

246

902 310

CZT

63

511 984

65

522 650

65

527 983

63

511 984

65

522 650

65

527 983

153

784 086

154

786 450

154

787 238

153

784 086

154

786 450

154

787 238

EL


2007

457

2 180 243

462

2 202 341

465

2 217 531

457

2 180 243

462

2 202 341

465

2 217 531

PEZ

2,5

6

22 104

1,5

4

13 399

0,5

1

4 466

6

22 104

4

13 399

1

4 466

CZT

5,0

3

25 599

2,0

1

10 453

1,0

1

5 226

3

25 599

1

10 453

1

5 226

EL

0,5

1

4 116

0,3

0

2 359

0,2

0

1 180

1

4 116

0

2 359

0

1 180


10

51 820

5

26 211

2

10 872

10

51 820

5

26 211

2

10 872

447

2 128 423

456

2 176 130

463

2 206 659

447

2 128 423

456

2 176 130

463

2 206 659



Teplice


-

2017



MW


%

MW

GJ

CELKEM dostupný


MW

GJ

MW

GJ



MW

MW

GJ

GJ

PEZ

235

862 069

239

879 843

244

897 844

235

862 069

239

879 843

244

897 844

CZT

60

486 384

63

512 197

65

522 757

60

486 384

63

512 197

65

522 757

153

779 969

153

784 090

154

786 058

153

779 969

153

784 090

154

786 058

EL


2012

447

2 128 423

456

2 176 130

463

2 206 659

447

2 128 423

456

2 176 130

463

2 206 659

PEZ

5,0

12

43 103

3,0

7

26 395

1,0

2

8 798

12

43 103

7

26 395

2

8 798

CZT

6,0

4

29 183

4,0

3

20 488

2,0

1

10 244

4

29 183

3

20 488

1

10 244

EL

1,0

2

7 800

0,5

1

3 920

0,3

0

1 960

2

7 800

1

3 920

0

1 960


17

80 086

10

50 804

4

21 003

17

80 086

10

50 804

4

21 003

430

2 048 336

446

2 125 327

6

33 207

430

2 048 336

446

2 125 327

459

2 185 656



Teplice


-

2022



MW


%

MW

GJ

CELKEM dostupný


MW

GJ

MW

GJ



MW

MW

GJ

GJ

PEZ

223

818 965

232

853 448

242

889 045

223

818 965

232

853 448

242

889 045

CZT

56

457 201

61

491 709

63

512 513

56

457 201

61

491 709

63

512 513

151

772 170

153

780 170

153

784 098

151

772 170

153

780 170

153

784 098

EL


2017

430,5

2 048 336

445,7

2 125 327

458,7

2 185 656

430

2 048 336

446

2 125 327

459

2 185 656

PEZ

2,0

4

16 379

1,0

2

8 534

0,4

1

3 414

4

16 379

2

8 534

1

3 414

CZT

4,0

2

18 288

2,0

1

9 834

1,0

1

4 917

2

18 288

1

9 834

1

4 917

EL

0,5

1

3 861

0,2

0

1 560

0,1

0

780

1

3 861

0

1 560

0

780


7

38 528

4

19 929

2

9 111

7

38 528

4

19 929

2

9 111

423

2 009 808

442

2 105 398

457

2 176 545

423

2 009 808

442

2 105 398

457

2 176 545


Odhad potenciálu úspor PEZ - celkem Název ZÚ :

Teplice

Celkový očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období 2002 až 2022 Typ

CELKEM dostupný


GJ

MW

GJ

ekonomicky nadějný realný MW

GJ

Spotřeba k r. 2002

MW

Bytová sféra

227

874 929

227

874 929

227

874 929

Energetické systémy Spotřeba k r. 2002

467

2 228 186

467

2 228 186

467

2 228 186

934

4 456 373

934

4 456 373

934

4 456 373

Úspora 2002 - 2022

Účel

Bytová sféra

40

268 302

25

169 045

13

88 399


36

194 041

23

125 382

12

65 855

Podnikatelský sektor Občanská vybavenost

141

826 169

141

826 169

141

826 169

99

527 089

99

527 089

99

527 089


35

151 543

20

90 111

11

51 242


44

218 378

25

122 789

10

51 641

155 779

832 264 3 624 109

93 841

507 326 3 949 047

46 888

257 137 4 199 236

Úspory celk.

Spotřeba k r. 2022



Bílina


Spotřeba k r. 2002

-

2007



%

dostupný MW GJ




%

dostupný MW GJ

%



Vytápění

20

172 796

20

172 796

20

172 796

16

87 035

16

87 035

16

87 035

TUV

16

111 913

16

111 913

16

111 913

8

24 455

8

24 455

8

24 455

12 4

40 350 19 366

12 4

40 350 19 366

12 4

40 350 19 366

54 7

292 992 39 740

54 7

292 992 39 740

54 7

292 992 39 740

53

344 425

53

344 425

53

344 425

86

444 223

86

444 223

86

444 223 1 741


2002

Vytápění

10,0

2

17 280

7,0

1

12 096

4,0

1

6 912

8,0

1

6 963

4,0

1

3 481

2,0

0

TUV

8,0

1

8 953

4,0

1

4 477

2,0

0

2 238

1,0

0

245

0,5

0

122

0,4

0

98


1,5 2,0

0 0

605 387

0,5 1,0

0 0

202 194

0,5 0,4

0 0

202 10,0 77 3,0

5 0

29 299 1 192

5,0 2,0

3 0

14 650 795

3,0 1,0

2 0

8 790 397

Úspory celk.

Sotřeba k r.2007

4

27 225

2

16 968

1

9 429

7

37 699

4

19 048

2

11 026

49

317 200

50

327 458

51

334 996

79

406 524

82

425 175

84

433 197

Typ


Spotřeba k r. 2002

Vytápění

Úspora 2002 - 2007

Účel

Vytápění

%

TUV


dostupný MW GJ



dostupný MW GJ



10

64 909

10

64 909

10

64 909

47

324 739

47

324 739

47

324 739

6

32 692

6

32 692

6

32 692

29

169 061

29

169 061

29

169 061

28 15

142 289 79 536

28 15

142 289 79 536

28 15

142 289 79 536

95 26

475 632 138 642

95 26

475 632 138 642

95 26

475 632 138 642

59

319 426

59

319 426

59

319 426

197

1 108 074

197

1 108 074

197

1 108 074

10,0

1

6 491

5,0

1

3 245

3,0

0

1 947

4

30 733

3

18 823

1

10 600

TUV

5,0

0

1 635

2,0

0

654

1,0

0

327

2

10 832

1

5 253

0

2 663


2,0 5,0

1 1

2 846 3 977

1,0 2,0

0 0

1 423 1 591

0,5 1,0

0 0

711 795

6 1

32 750 5 556

3 0

16 274 2 579

2 0

9 703 1 270

Úspory celk.

Sotřeba k r.2007

3

14 948

1

6 913

1

3 781

13

79 872

7

42 929

4

24 236

56

304 478

58

312 513

58

315 645

184

1 028 202

190

1 065 145

193

1 083 838



Bílina


Spotřeba k r. 2007

-

2012



%

dostupný MW GJ




%

dostupný MW GJ

%



Vytápění

18

155 516

19

160 700

20

165 884

15

80 072

16

83 553

16

85 294

TUV

15

102 960

16

107 437

16

109 675

7

24 211

7

24 333

7

24 357

12 4

39 745 18 979

12 4

40 148 19 172

12 4

40 148 19 289

49 7

263 693 38 548

52 7

278 343 38 946

53 7

284 203 39 343

49

317 200

50

327 458

51

334 996

79

406 524

82

425 175

84

433 197 2 507


2007

Vytápění

15,0

3

23 327

10,0

1,9

16 070

5,0

1

8 035 12,0

2

9 609

8,0

1

6 684

3,0

0

TUV

10,0

1

10 296

5,0

0,8

5 372

2,0

0

2 149

2,0

0

484

1,5

0

365

0,5

0

122

2,0 3,0

0 0

795 569

1,0 1,0

0,1 0,0

401 192

0,5 0,5

0 0

201 15,0 96 5,0

7 0

39 554 10,0 1 927 3,0

5 0

27 834 1 168

5,0 2,0

3 0

13 917 779


Spotřeba k r.2012

5

34 988

2,8

22 035

1

10 480

10

51 574

7

36 052

3

17 324

44

282 212

48

305 423

50

324 516

69

354 950

75

389 123

80

415 873

Typ



dostupný MW GJ



Spotřeba k r. 2007

%


Vytápění

9

58 418

10

61 663

10

62 961

43

294 006

45

305 917

46

314 139

TUV

5

31 058

6

32 038

6

32 365

28

158 228

29

163 808

29

166 398

28 14

139 443 75 559

28 14

140 866 77 945

28 15

141 578 78 740

88 25

442 881 133 086

92 25

459 357 136 063

93 26

465 929 137 372

Úspora 2007 - 2012

Účel

dostupný MW GJ

Vytápění


56

304 478

58

312 513

58

315 645

184

1 028 202

190

1 065 145

193

1 083 838

15,0

1

8 763

9,9

1

6 105

6,0

1

3 700

6

41 699

4

28 859

2

14 241

TUV

6,5

0

2 003

3,0

0

961

0,9

0

288

2

12 783

1

6 698

0

2 559


1,5 1,4

0 0

2 058 1 020

0,6 0,3

0 0

845 234

0,3 0,2

0 0

423 117

8 1

42 407 3 517

5 0

29 081 1 594

3 0

14 540 992

Úspory celk.

Spotřeba k r.2012

2

13 844

1

8 145

1

4 528

17

100 406

11

66 232

5

32 332

54

290 634

56

304 368

57

311 117

167

927 796

179

998 913

188

1 051 506



Bílina


Spotřeba k r. 2012

-

2017



%

dostupný MW GJ




%

dostupný MW GJ

%



Vytápění

16

132 189

17

144 630

19

157 849

13

70 463

15

76 869

16

82 787

TUV

13

92 664

15

102 065

16

107 526

7

23 726

7

23 968

7

24 236

12 4

38 950 18 409

12 4

39 747 18 981

12 4

39 948 19 193

42 7

224 139 36 621

47 7

250 508 37 777

50 7

270 285 38 564

44

282 212

48

305 423

50

324 516

69

354 950

75

389 123

80

415 873 2 484


2012

Vytápění

15,0

2

19 828

10,0

2

14 463

5,0

1

7 892 12,0

2

8 456

8,0

1

6 150

3,0

0

TUV

10,0

1

9 266

5,0

1

5 103

2,0

0

2 151

2,0

0

475

1,5

0

360

0,5

0

121

2,0 3,0

0 0

779 552

1,0 1,0

0 0

397 190

0,5 0,5

0 0

200 15,0 96 5,0

6 0

33 621 10,0 1 831 3,0

5 0

25 051 1 133

5,0 2,0

3 0

13 514 771


Spotřeba k r. 2017

4

30 426

3

20 154

1

10 339

8

44 382

6

32 693

3

16 890

40

251 786

45

285 269

49

314 177

61

310 568

69

356 429

77

398 982

Typ



dostupný MW GJ



Spotřeba k r. 2012

%


Vytápění

54

290 634

56,3

304 368

57

311 117

167

927 796

179

998 913

188

1 051 506

Úspora 2012 - 2017

Účel

dostupný MW GJ 8

49 655

9

55 558

9

59 262

37

252 307

40

277 058

44

299 898

TUV

5

29 055

5

31 077

6

32 077

26

145 445

28

157 110

29

163 839

27 14

137 385 74 539

28 14

140 021 77 711

28 15

141 155 78 623

80 24

400 474 129 569

86 25

430 277 134 469

90 25

451 388 136 380

Vytápění

15,0

1,2

7 448

16,5

1,4

9 167

10,0

0,9

5 556

5

35 732

4

29 780

2

15 932

TUV

10,8

0,5

3 123

5,0

0,3

1 554

1,5

0,1

466

2

12 864

1

7 017

0

2 738

2,5 2,3

0,7 0,3

3 380 1 677

1,0 0,5

0,3 0,1

1 400 389

0,5 0,3

0,1 0,0

700 194

7 1

37 780 4 060

5 0

26 849 1 712

3 0

14 414 1 062



Spotřeba k r. 2017

2,7

15 628

2,1

12 510

1,1

6 916

15

90 436

11

65 357

6

34 145

51

275 005

54

291 858

56

304 201

152

837 359

168

933 557

182

1 017 360



Bílina


Spotřeba k r. 2017

-

2022 ve spotřebitelských systémech


%

dostupný MW GJ




%

dostupný MW GJ

%



Vytápění

13

112 361

15

130 167

18

149 957

12

62 008

13

70 720

15

80 304

TUV

12

83 398

14

96 962

15

105 376

7

23 252

7

23 608

7

24 114

11 3

38 171 17 857

12 4

39 349 18 791

12 4

39 748 19 097

35 6

190 518 34 790

42 7

225 458 36 644

48 7

256 771 37 793

40

251 786

45

285 269

49

314 177

61

310 568

69

356 429

77

398 982 3 212


2017

Vytápění

18,0

2

20 225

10,0

2

13 017

5,0

1

7 498 15,0

2

9 301

8,0

1

5 658

4,0

1

TUV

5,0

1

4 170

2,0

0

1 939

1,0

0

1 054

3,0

0

698

2,0

0

472

0,5

0

121


1,5 1,5

0 0

573 268

0,8 0,5

0 0

315 94

0,2 0,3

0 0

79 10,0 57 3,0

4 0

19 052 1 044

5,0 2,0

2 0

11 273 733

3,0 1,2

1 0

7 703 454

Úspory celk.

Spotřeba k r. 2022

3

25 235

2

15 365

1

8 688

6

30 094

3

18 135

2

11 489

37

226 551

43

269 904

48

305 489

55

280 473

66

338 294

75

387 493

Typ



dostupný MW GJ



Spotřeba k r. 2017

%


Vytápění

7

42 207

7

46 391

8

53 706

32

216 575

36

247 278

41

283 966

TUV

5

25 931

5

29 523

6

31 611

24

132 581

27

150 093

28

161 101

26 13

134 006 72 862

27 14

138 621 77 323

28 15

140 455 78 429

73 23

362 695 125 509

81 25

403 428 132 757

87 25

436 974 135 319

Úspora 2017 - 2022

Účel

dostupný MW GJ

Vytápění


51

275 005

54

291 858

56

304 201

152

837 359

168

933 557

182

1 017 360

18,0

1

7 597

6,6

0

3 062

4,0

0

2 148

5

37 123

3

21 736

2

12 858

TUV

5,0

0

1 297

2,0

0

590

1,0

0

316

1

6 164

1

3 002

0

1 490


2,0 2,0

1 0

2 680 1 457

0,8 0,8

0 0

1 109 619

0,3 0,3

0 0

421 235

4 1

22 305 2 769

2 0

12 697 1 445

2 0

8 204 746

Úspory celk.

Spotřeba k r. 2022

2

13 031

1

5 380

1

3 121

11

68 361

6

38 880

4

23 299

49

261 974

53

286 479

56

301 080

141

768 999

162

894 677

179

994 061



Bílina


-

2007



MW


%

MW

GJ

CELKEM ekonomIcky nadějný reálný %

MW

GJ

dostupný MW

GJ



MW

MW

GJ

GJ

PEZ

37

154 351

37

154 351

37

154 351

37

154 351

37

154 351

37

154 351

CZT

35

293 125

35

293 125

35

293 125

35

293 125

35

293 125

35

293 125

125

660 599

125

660 599

125

660 599

125

660 599

125

660 599

125

660 599

EL


2002

197

1 108 074

197

1 108 074

197

1 108 074

197

1 108 074

197

1 108 074

197

1 108 074

PEZ

2,5

1

3 859

1,5

1

2 315

0,5

0

772

1

3 859

1

2 315

0

772

CZT

4,0

1

11 725

2,0

1

5 862

1,0

0

2 931

1

11 725

1

5 862

0

2 931

EL

0,5

1

3 303

0,2

0

1 321

0,1

0

661

1

3 303

0

1 321

0

661


3

18 887

2

9 499

1

4 364

3

18 887

2

9 499

1

4 364

194

1 089 187

196

1 098 575

197

1 103 710

194

1 089 187

196

1 098 575

197

1 103 710



Bílina


-

2012



MW


%

MW

GJ

CELKEM dostupný


MW

GJ

MW

GJ



MW

MW

GJ

GJ

PEZ

36

150 492

37

152 035

37

153 579

36

150 492

37

152 035

37

153 579

CZT

34

281 400

35

287 262

35

290 193

34

281 400

35

287 262

35

290 193

124

657 296

124

659 278

124

659 938

124

657 296

124

659 278

124

659 938

EL


2007

194

1 089 187

196

1 098 575

197

1 103 710

194

1 089 187

196

1 098 575

197

1 103 710

PEZ

2,5

1

3 762

1,5

1

2 281

0,5

0

760

1

3 762

1

2 281

0

760

CZT

5,0

2

14 070

2,0

1

5 745

1,0

0

2 873

2

14 070

1

5 745

0

2 873

EL

0,5

1

3 451

0,3

0

1 978

0,2

0

989

1

3 451

0

1 978

0

989


3

21 283

2

10 004

1

4 622

3

21 283

2

10 004

1

4 622

191

1 067 904

194

1 088 571

196

1 099 089

191

1 067 904

194

1 088 571

196

1 099 089



Bílina


-

2017



MW


%

MW

GJ

CELKEM dostupný


MW

GJ

MW

GJ



MW

MW

GJ

GJ

PEZ

35

146 729

36

149 755

37

152 819

35

146 729

36

149 755

37

152 819

CZT

32

267 330

34

281 517

35

287 321

32

267 330

34

281 517

35

287 321

123

653 845

124

657 300

124

658 949

123

653 845

124

657 300

124

658 949

EL


2012

191

1 067 904

194

1 088 571

196

1 099 089

191

1 067 904

194

1 088 571

196

1 099 089

PEZ

5,0

2

7 336

3,0

1

4 493

1,0

0

1 498

2

7 336

1

4 493

0

1 498

CZT

6,0

2

16 040

4,0

1

11 261

2,0

1

5 630

2

16 040

1

11 261

1

5 630

EL

1,0

1

6 538

0,5

1

3 286

0,3

0

1 643

1

6 538

1

3 286

0

1 643


5

29 915

3

19 040

1

8 771

5

29 915

3

19 040

1

8 771

186

1 037 989

191

1 069 532

2

16 045

186

1 037 989

191

1 069 532

194

1 090 317



Bílina


-

2022



MW


%

MW

GJ

CELKEM dostupný


MW

GJ

MW

GJ



MW

MW

GJ

GJ

PEZ

34

139 393

35

145 262

36

151 321

34

139 393

35

145 262

36

151 321

CZT

30

251 290

33

270 256

34

281 690

30

251 290

33

270 256

34

281 690

122

647 307

123

654 013

124

657 306

122

647 307

123

654 013

124

657 306

EL


2017

186,0

1 037 989

191,0

1 069 532

194,4

1 090 317

186

1 037 989

191

1 069 532

194

1 090 317

PEZ

2,0

1

2 788

1,0

0

1 453

0,4

0

581

1

2 788

0

1 453

0

581

CZT

4,0

1

10 052

2,0

1

5 405

1,0

0

2 703

1

10 052

1

5 405

0

2 703

EL

0,5

1

3 237

0,2

0

1 308

0,1

0

654

1

3 237

0

1 308

0

654


2

16 076

1

8 166

1

3 938

2

16 076

1

8 166

1

3 938

184

1 021 913

190

1 061 366

194

1 086 380

184

1 021 913

190

1 061 366

194

1 086 380



Bílina


CELKEM dostupný


GJ

MW

GJ


GJ

Spotřeba k r. 2002

MW

Bytová sféra

59

319 426

59

319 426

59

319 426


197

1 108 074

197

1 108 074

197

1 108 074

394

2 216 148

394

2 216 148

394

2 216 148

Úspora 2002 - 2022

Účel

53

344 425

53

344 425

53

344 425


86

444 223

86

444 223

86

444 223

Bytová sféra

15

117 874

10

74 521

5

38 937


31

163 749

20

105 929

11

56 730



10

57 452

6

32 947

3

18 346


14

86 161

7

46 708

3

21 694

70 325

425 236 1 790 912

42 352

260 105 1 956 043

22 372

135 707 2 080 441

Úspory celk.

Spotřeba k r. 2022





Spotřeba k r. 2002

%

Vytápění TUV

Úspora 2002 - 2007

Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2002 Vytápění

2007


dostupný MW GJ




%

dostupný MW GJ

%



27

223 529

27

223 529

27

223 529

16

78 634

16

78 634

16

78 634

9

66 129

9

66 129

9

66 129

8

4 159

8

4 159

8

4 159

7 2

21 020 8 270

7 2

21 020 8 270

7 2

21 020 8 270

9 0

38 606 0

9 0

38 606 0

9 0

38 606 0

44

318 947

44

318 947

44

318 947

33

121 399

33

121 399

33

121 399 1 573

10,0

3

22 353

7,0

2

15 647

4,0

1

8 941

8,0

1

6 291

4,0

1

3 145

2,0

0

TUV

8,0

1

5 290

4,0

0

2 645

2,0

0

1 323

1,0

0

42

0,5

0

21

0,4

0

17


1,5 2,0

0 0

315 165

0,5 1,0

0 0

105 83

0,5 0,4

0 0

105 10,0 33 3,0

1 0

3 861 0

5,0 2,0

0 0

1 930 0

3,0 1,0

0 0

1 158 0

Úspory celk.

Sotřeba k r.2007

4

28 124

2

18 480

1

10 402

2

10 193

1

5 096

1

2 747

41

290 823

42

300 467

43

308 545

30

111 206

31

116 302

32

118 651

Typ

OBČANSKÁ VYBAVENOST Účel

Spotřeba k r. 2002

-


%

Vytápění TUV

Technologie Osvětlení Potřeba stávající Úspora 2002 - 2007

2002

Vytápění

dostupný MW GJ

CELKEM



dostupný MW GJ



18

120 661

18

120 661

18

120 661

62

422 823

62

422 823

62

422 823

5

32 556

5

32 556

5

32 556

22

102 845

22

102 845

22

102 845

11 0

36 066 0

11 0

36 066 0

11 0

36 066 0

27 2

95 692 8 270

27 2

95 692 8 270

27 2

95 692 8 270

35

189 284

35

189 284

35

189 284

112

629 630

112

629 630

112

629 630

10,0

2

12 066

5,0

1

6 033

3,0

1

3 620

6

40 710

3

24 825

2

14 134

TUV

5,0

0

1 628

2,0

0

651

1,0

0

326

1

6 960

0

3 317

0

1 665


2,0 5,0

0 0

721 0

1,0 2,0

0 0

361 0

0,5 1,0

0 0

180 0

1 0

4 897 165

1 0

2 396 83

0 0

1 444 33

Úspory celk.

Sotřeba k r.2007

2

14 415

1

7 045

1

4 126

8

52 732

5

30 621

3

17 275

33

174 868

34

182 239

34

185 158

104

576 898

107

599 008

109

612 355





Spotřeba k r. 2007

%

Vytápění TUV

Úspora 2007 - 2012


2012

dostupný MW GJ

ve spotřebitelských systémech Podnikatelský sektor



25

207 882

26

214 588

15

72 343

16

75 488

16

77 061

60 839

8

63 484

9

64 807

8

4 118

8

4 138

8

4 143

6 2

20 704 8 104

7 2

20 914 8 187

7 2

20 914 8 237

8 0

34 745 0

8 0

36 676 0

8 0

37 448 0

41

290 823

42

300 467

43

308 545

30

111 206

31

116 302

32

118 651 2 265

4

2,5

20 788

5,0

1

10,0

1

6 084

5,0

0,4

3 174

2,0

0

2,0 3,0

0 0

414 243

1,0 1,0

0,1 0,0

209 82

0,5 0,5

0 0

30 176 10,0

10 394 12,0

2

8 681

8,0

1

6 039

3,0

0

2,0

0

82

1,5

0

62

0,5

0

21

105 15,0 41 5,0

1 0

5 212 10,0 0 3,0

1 0

3 668 0

5,0 2,0

0 0

1 834 0

1 270

5

36 917

3,0

24 253

1

11 809

3

13 975

2

9 769

1

4 119

36

253 906

39

276 214

41

296 736

27

97 231

29

106 534

31

114 532

Typ


%

Vytápění TUV

Technologie Osvětlení Potřeba stávající Vytápění


201 176

15,0

Úspory celk.


8

TUV Technologie Osvětlení

%

dostupný MW GJ

25

Vytápění

Spotřeba k r.2012

Spotřeba k r. 2007

-


Úspora 2007 - 2012

2007

dostupný MW GJ

CELKEM



dostupný MW GJ



17

108 595

18

114 628

18

117 041

56

382 114

59

397 998

60

408 690

5

30 928

5

31 905

5

32 231

21

95 885

21

99 527

21

101 180

11 0

35 345 0

11 0

35 706 0

11 0

35 886 0

25 2

90 795 8 104

26 2

93 296 8 187

26 2

94 248 8 237

33

174 868

34

182 239

34

185 158

104

576 898

107

599 008

109

612 355

15,0

2

16 289

9,9

2

11 348

6,0

1

6 878

8

55 147

6

38 175

3

19 536

TUV

6,5

0

1 995

3,0

0

957

0,9

0

287

1

8 161

1

4 193

0

1 578


1,5 1,4

0 0

522 0

0,6 0,3

0 0

214 0

0,3 0,2

0 0

107 0

1 0

6 148 243

1 0

4 091 82

0 0

2 045 41

Úspory celk.

Spotřeba k r.2012

3

18 806

2

12 520

1

7 272

11

69 699

7

46 542

4

23 200

30

156 063

32

169 719

33

177 886

93

507 199

100

552 467

106

589 154





Spotřeba k r. 2012

%

Vytápění TUV

Úspora 2012 - 2017


2017

dostupný MW GJ




23

187 094

25

204 194

13

63 662

14

69 449

15

74 796

54 755

8

60 310

8

63 537

7

4 035

7

4 076

8

4 122

6 2

20 290 7 861

6 2

20 705 8 105

6 2

20 810 8 196

7 0

29 534 0

7 0

33 008 0

8 0

35 614 0

36

253 906

39

276 214

41

296 736

27

97 231

29

106 534

31

114 532 2 244

3

2

18 709

5,0

1

10,0

1

5 475

5,0

0

3 015

2,0

0

2,0 3,0

0 0

406 236

1,0 1,0

0 0

207 81

0,5 0,5

0 0

25 650 10,0

10 210 12,0

2

7 639

8,0

1

5 556

3,0

0

2,0

0

81

1,5

0

61

0,5

0

21

104 15,0 41 5,0

1 0

4 430 10,0 0 3,0

1 0

3 301 0

5,0 2,0

0 0

1 781 0

1 271

4

31 767

3

22 013

1

11 625

3

12 150

2

8 918

1

4 045

32

222 139

36

254 201

40

285 111

24

85 080

27

97 616

30

110 487

Typ


%

Vytápění TUV



171 000

15,0

Úspory celk.


7

TUV Technologie Osvětlení

%

dostupný MW GJ

21

Vytápění

Spotřeba k r. 2017

Spotřeba k r. 2012

-


Úspora 2012 - 2017

2012

dostupný MW GJ

CELKEM



dostupný MW GJ



14

92 306

16

103 280

17

110 164

48

326 967

53

359 823

57

5

28 934

5

30 948

5

31 944

19

87 724

20

95 334

21

99 602

11 0

34 823 0

11 0

35 491 0

11 0

35 779 0

24 2

84 647 7 861

25 2

89 205 8 105

26 2

92 203 8 196

30

156 063

32,0

169 719

33

177 886

93

507 199

100

552 467

106

589 154

Vytápění

15,0

2,1

2,6

17 041

10,0

1,6

10 328

7

47 135

6

41 306

3

22 782

TUV

10,8

0,5

3 110

5,0

0,2

1 547

1,5

0,1

464

1

8 667

1

4 624

0

1 756

2,5 2,3

0,3 0,0

857 0

1,0 0,5

0,1 0,0

355 0

0,5 0,3

0,1 0,0

177 0

1 0

5 693 236

1 0

3 863 81

0 0

2 062 41


Spotřeba k r. 2017

13 846 16,5

389 153

2,9

17 813

3,0

18 943

1,7

10 970

10

61 730

8

49 874

4

26 640

27

138 250

29

150 776

32

166 916

83

445 469

92

502 592

102

562 514





Spotřeba k r. 2017

%

Vytápění TUV

Úspora 2017 - 2022


2022

dostupný MW GJ





145 350

21

168 384

24

193 984

12

56 022

13

63 893

15

72 552

49 279

8

57 294

8

62 266

7

3 955

7

4 015

8

4 101

6 1

19 884 7 625

6 2

20 498 8 024

6 2

20 706 8 155

6 0

25 104 0

7 0

29 707 0

8 0

33 833 0

32

222 139

36

254 201

40

285 111

24

85 080

27

97 616

30

110 487 2 902

3

2

16 838

5,0

1

5,0

0

2 464

2,0

0

1 146

1,0

0


1,5 1,5

0 0

298 114

0,8 0,5

0 0

164 40

0,2 0,3

0 0

26 163 10,0

9 699 15,0

2

8 403

8,0

1

5 111

4,0

1

3,0

0

119

2,0

0

80

0,5

0

21

41 10,0 24 3,0

1 0

2 510 0

5,0 2,0

0 0

1 485 0

3,0 1,2

0 0

1 015 0

623

4

29 040

2

18 188

1

10 388

3

11 032

2

6 677

1

3 938

28

193 099

34

236 012

39

274 723

22

74 048

26

90 939

29

106 549

Typ


%

Vytápění TUV



7

18,0

Úspory celk.

%

dostupný MW GJ

18

TUV

Spotřeba k r. 2022

Spotřeba k r. 2017

-


Úspora 2017 - 2022

2017

dostupný MW GJ

CELKEM



dostupný MW GJ



12

78 460

13

86 239

15

99 836

41

279 832

47

318 516

54

4

25 823

5

29 401

5

31 479

18

79 057

20

90 710

21

366 372 97 847

11 0

33 967 0

11 0

35 137 0

11 0

35 601 0

23 1

78 955 7 625

24 2

85 342 8 024

25 2

90 141 8 155

27

138 250

29

150 776

32

166 916

83

445 469

92

502 592

102

562 514 16 595

18,0

2

14 123

6,6

1

5 692

4,0

1

3 993

7

48 689

4

27 642

2

TUV

5,0

0

1 291

2,0

0

588

1,0

0

315

1

3 874

0

1 814

0

958


2,0 2,0

0 0

679 0

0,8 0,8

0 0

281 0

0,3 0,3

0 0

107 0

1 0

3 488 114

0 0

1 930 40

0 0

1 163 24

Úspory celk.

Spotřeba k r. 2022

3

16 093

1

6 561

1

4 415

9

56 165

5

31 426

3

18 740

24

122 156

28

144 215

31

162 501

75

389 304

87

471 166

99

543 774





-

2007



MW


%

MW

CELKEM ekonomIcky nadějný reálný

GJ

%

MW

dostupný

GJ

MW

GJ



MW

MW

GJ

GJ

PEZ

68

277 592

68

277 592

68

277 592

68

277 592

68

277 592

68

277 592

CZT

40

335 866

40

335 866

40

335 866

40

335 866

40

335 866

40

335 866

4

16 172

4

16 172

4

16 172

4

16 172

4

16 172

4

16 172

EL


2002

112

629 630

112

629 630

112

629 630

112

629 630

112

629 630

112

629 630

PEZ

2,5

2

6 940

1,5

1

4 164

0,5

0

1 388

2

6 940

1

4 164

0

1 388

CZT

4,0

2

13 435

2,0

1

6 717

1,0

0

3 359

2

13 435

1

6 717

0

3 359

EL

0,5

0

81

0,2

0

32

0,1

0

16

0

81

0

32

0

16


3

20 455

2

10 914

1

4 763

3

20 455

2

10 914

1

4 763

108

609 174

110

618 716

111

624 867

108

609 174

110

618 716

111

624 867





-

2012



MW


%

MW

CELKEM dostupný

ekonomIcky nadějný reálný

GJ

%

MW

GJ

MW

GJ



MW

MW

GJ

GJ

PEZ

66

270 652

67

273 428

67

276 204

66

270 652

67

273 428

67

276 204

CZT

39

322 431

40

329 148

40

332 507

39

322 431

40

329 148

40

332 507

4

16 091

4

16 139

4

16 156

4

16 091

4

16 139

4

16 156

EL


2007

108

609 174

110

618 716

111

624 867

108

609 174

110

618 716

111

624 867

PEZ

2,5

2

6 766

1,5

1

4 101

0,5

0

1 367

2

6 766

1

4 101

0

1 367

CZT

5,0

2

16 122

2,0

1

6 583

1,0

0

3 291

2

16 122

1

6 583

0

3 291

EL

0,5

0

84

0,3

0

48

0,2

0

24

0

84

0

48

0

24


4

22 972

2

10 733

1

4 683

4

22 972

2

10 733

1

4 683

105

586 202

108

607 983

110

620 184

105

586 202

108

607 983

110

620 184





-

2017



MW


%

MW

CELKEM dostupný


GJ

%

MW

GJ

MW

GJ



MW

MW

GJ

GJ

PEZ

64

263 886

66

269 327

67

274 837

64

263 886

66

269 327

67

274 837

CZT

37

306 310

39

322 565

40

329 216

37

306 310

39

322 565

40

329 216

4

16 006

4

16 091

4

16 131

4

16 006

4

16 091

4

16 131

EL


2012

105

586 202

108

607 983

110

620 184

105

586 202

108

607 983

110

620 184

PEZ

5,0

3

13 194

3,0

2

8 080

1,0

1

2 693

3

13 194

2

8 080

1

2 693

CZT

6,0

2

18 379

4,0

2

12 903

2,0

1

6 451

2

18 379

2

12 903

1

6 451

EL

1,0

0

160

0,5

0

80

0,3

0

40

0

160

0

80

0

40


5

31 733

4

21 063

1

9 185

5

31 733

4

21 063

1

9 185

99

554 469

105

586 920

2

15 676

99

554 469

105

586 920

109

610 999





-

2022



MW


%

MW

CELKEM dostupný


GJ

%

MW

GJ

MW

GJ



MW

MW

GJ

GJ

PEZ

61

250 692

64

261 247

66

272 144

61

250 692

64

261 247

66

272 144

CZT

35

287 931

37

309 663

39

322 764

35

287 931

37

309 663

39

322 764

4

15 846

4

16 011

4

16 091

4

15 846

4

16 011

4

16 091

EL


2017

99,4

554 469

104,7

586 920

108,9

610 999

99

554 469

105

586 920

109

610 999

PEZ

2,0

1

5 014

1,0

1

2 612

0,4

0

1 045

1

5 014

1

2 612

0

1 045

CZT

4,0

1

11 517

2,0

1

6 193

1,0

0

3 097

1

11 517

1

6 193

0

3 097

EL

0,5

0

79

0,2

0

32

0,1

0

16

0

79

0

32

0

16


3

16 610

1

8 838

1

4 158

3

16 610

1

8 838

1

4 158

97

537 859

103

578 083

108

606 842

97

537 859

103

578 083

108

606 842





CELKEM dostupný


GJ

MW

GJ


GJ

Spotřeba k r. 2002

MW

Bytová sféra

35

189 284

35

189 284

35

189 284


112

629 630

112

629 630

112

629 630

224

1 259 259

224

1 259 259

224

1 259 259

Úspora 2002 - 2022

Účel

44

318 947

44

318 947

44

318 947


33

121 399

33

121 399

33

121 399

Bytová sféra

16

125 848

10

82 935

6

44 224


11

47 351

7

30 460

3

14 849



11

67 127

7

45 069

4

26 782


15

91 771

9

51 547

4

22 788

52 171

332 097 927 163

33 191

210 011 1 049 249

17 207

108 644 1 150 615

Úspory celk.

Spotřeba k r. 2022

KRAJSKÝ PROGRAM PRO ZLEPŠENÍ SPECIFICKÝCH PROBLÉMŮ ÚSTECKÉHO KRAJE

Recommend Documents