KRAJSKÝ PROGRAM PRO ZLEPŠENÍ SPECIFICKÝCH PROBLÉMŮ ÚSTECKÉHO KRAJE
zákazník
stupeň zakázkové číslo číslo dokumentu revize datum autor
Ústecký kraj Velká Hradební 3118/48 Ústí nad Labem STUDIE 4832-900-2 4832-400-2/2-KP-01 0 Březen 2004 Ing. Miroslav Mareš
Tebodin Czech Republic, s.r.o.
Prvního pluku 20/224 186 59 Praha 8
telefon 251 038 216 telefax 251 038 219 e-mail
[email protected]
2kp01_program.doc/3778
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 2 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
autorizace zpracoval: Mgr. Dana Klepalová Ing. Tomáš Krásný Ing. Miroslav Mareš Ing. Martin Vejr Ing. Pavel Zinburg
Praha, březen 2004
schválil: Ing. Miroslav Mareš
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 3 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Obsah
strana
1
Úvod
5
2 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.2 2.2.1 2.2.2 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3
Charakteristika měst Teplice, Bílina a Klášterec nad Ohří Teplice Základní charakteristika města Historie města Lázně Bílina Základní charakteristika města Lázně Klášterec nad Ohří Základní charakteristika města Historie města Lázně
5 5 5 8 9 11 11 14 15 15 16 18
3 3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3
Emisní situace Emise znečišťujících látek Teplice Bílina Klášterec nad Ohří Hlavní zdroje znečišťování Teplice Bílina Klášterec nad Ohří
19 19 19 22 24 26 26 34 38
4 4.1 4.1.1 4.1.2 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.4 4.4.1 4.4.2 4.4.3 4.5 4.5.1
Imisní situace Imisní limity Imisní limity pro látky znečišťující venkovní ovzduší platné od roku 2002 Imisní limity pro látky znečišťující venkovní ovzduší platné do roku 2002 Imisní situace Oblast Teplice Oblast Bílina Oblast Klášterec nad Ohří Imisní koncentrace hlavních znečišťujících látek Teplice Bílina Klášterec nad Ohří Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Teplice Bílina Klášterec nad Ohří Modelování imisních koncentrací Metoda řešení
41 41 41 43 44 44 44 45 45 45 47 49 50 51 51 51 51 51
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 4 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
5 5.1 5.2 5.3
Vyhodnocení stávající kvality ovzduší Teplice Bílina Klášterec nad Ohří
6 6.1 6.1.1 6.1.2 6.1.3 6.2 6.2.1 6.3 6.3.1 6.4 6.4.1 6.4.2 6.4.3
Specifikace opatření ke zlepšení kvality ovzduší 55 Využití potenciálu úspor energie ve výrobních, distribučních a spotřebních systémech 55 Identifikace využitelného potenciálu úspor energie ve spotřebitelských systémech 55 Identifikace využitelného potenciálu úspor energie ve výrobních a distribučních systémech60 Celkový potenciál úspor energie v řešeném území 65 Substituce spalování hnědého uhlí ve stacionárních zdrojích znečišťování 68 Možnosti substituce 68 Opatření v dopravních systémech 71 Možnosti řešení 71 Soubor navrhovaných opatření 72 Teplice 72 Bílina 84 Klášterec nad Ohří 90
7 7.1 7.2 7.3
Souhrn navrhovaných opatření Teplice Bílina Klášterec nad Ohří
Příloha č. 1 – Grafické výstupy z modelování imisních koncentrací Průměrné roční imisní koncentrace PM10 v Teplicích – rok 2000 Průměrné roční imisní koncentrace SO 2 v Teplicích – rok 2000 Průměrné roční imisní koncentrace NO x v Teplicích – rok 2000 Průměrné roční imisní koncentrace PM10 v Bílině – rok 2000 Průměrné roční imisní koncentrace SO 2 v Bílině – rok 2000 Průměrné roční imisní koncentrace NO x v Bílině – rok 2000 Průměrné roční imisní koncentrace PM10 v Klášterci nad Ohří – rok 2000 Průměrné roční imisní koncentrace SO 2 v Klášterci nad Ohří – rok 2000 Průměrné roční imisní koncentrace NO x v Klášterci nad Ohří – rok 2000 Příloha č. 2 – Potenciál úspor PEZ – spotřebitelské a energetické systémy
53 53 54 54
95 95 96 97
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 5 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
CÍL PROGRAMU Cílem programu je formulovat v základních souvislostech stávající parametry ovlivňující kvalitu ovzduší, identifikovat hlavní problémové okruhy a navrhnout reálná opatření ke zlepšení kvality ovzduší tak, aby byly v této oblasti vytvořeny odpovídající podmínky pro provoz lázeňství v předmětných městech.
1
Úvod Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje je orientován v souladu s požadavkem Krajského úřad Ústeckého kraje na problematiku posouzení kvality ovzduší v lázeňských městech Teplice, Bílina, Klášterec nad Ohří.
2 2.1 2.1.1
Charakteristika měst Teplice, Bílina a Klášterec nad Ohří Teplice Základní charakteristika města Město Teplice leží v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji, 17 km západně od Ústí nad Labem, nedaleko od hranic se SRN. Žije v něm 53 tisíc obyvatel. V minulosti byly Teplice okresním městem, 12. července 2002 se staly statutárním městem a patří mezi 19 nejvýznamnějších měst v České republice. Jsou správním centrem pro přilehlé obce. Teplice jsou vzdáleny 90 km od Prahy ve směru severozápadním na Drážďany (E 55) a 26 km od Mostu ve směru severovýchodním (E 442). Ve své podstatné části se město nachází v periferní poloze Českého středohoří a pouze málo významně zasahuje svým severním a severovýchodním územím do třetihorní pánve Krušných hor. Teplice jsou dobře napojeny na dopravní infrastrukturu, která vychází z historického rozvoje města, zejména v oblasti průmyslu a těžební činnosti. První železnice zde byla postavena v roce 1857. K nejdůležitějším železničním spojům současnosti patří trať č. 140, která vede z Chebu do Chomutova
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 6 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
a dále jako trať č. 130 přes Teplice až do Ústí nad Labem a také trať č. 097, jež vede Českým středohořím z Teplic do Lovosic. V silniční dopravě představuje současnou dominantní osu silnice I/8, jež je zařazena pod označením E 55 do mezinárodní evropské sítě. Po zprovoznění úseku dálnice stavby 807 procházejícího Českým středohořím, budou Teplice napojeny na dálnici D 8 spojující Prahu se SRN. Nejvýznamnější pánevní tangentou nadregionálního významu je silnice I/13 (E 442), která vede z Karlových Varů přes Chomutov, Most, Teplice, Děčín, Nový Bor až do Liberce. Město je specifické svou polohou při termálních pramenech ve srážkovém stínu Krušných hor se sníženou výměnou vzduchových hmot (zejména v období zimních inverzních situací), v území bývalé intenzivní těžby a zpracování nerostných surovin (uhlí, keramické hlíny a jíly, vápenec, magmatity). Specifikem je rovněž absence významnějšího vodního toku. Potok Bystřice je v centrální části města veden podpovrchovou stokou, obdobně jako Sviní potok. Vodní plochy ve městě tak zastupují především rybníky v Zámecké zahradě, případně kašny a fontány, v okrajových částech města pak malé rybníky a zatopené jámy starých dolů. Pro město je charakteristické velké zastoupení parků (zvláště lázeňských), sadů a historických zahrad, do města vstupují zalesněné vrchy budované prvohorními či třetihorními magmatity, jejichž lesní porosty mají reálné či potencionální předpoklady pro plnění funkce lesoparků, lázeňských, rekreačních a příměstských lesů. Katastrální území města se nachází v nadmořské výšce v rozpětí od 190 do 393 m. Nejvyšším bodem je Doubravská hora (392,8 m), nejnižším hladina potoka Bystřice na jihovýchodní hranici administrativního území města (k. ú. Prosetice). Centrální část města se nachází v nadmořské výšce okolo 200 - 240 m. V klimatologickém členění náleží území Teplic do teplé oblasti T 2. Je pro ni typické dlouhé, teplé a suché léto, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota v Teplicích (stanice Teplice - Trnovany, nadmořská výška 228 m) je 8,6 °C, ve vegetačním období (duben - září) 14,9 °C. Z důvodu antropogenního ovlivnění klimatu v pánvi, zejména působením kondenzačních jader v atmosféře, se v posledních letech zvýšil výskyt mlh a naopak poklesla délka slunečního svitu. Týká se to zejména období listopad - leden, pro které je typický výskyt inverzního zvrstvení atmosféry. Území Teplic je málo větrné, průměrná roční rychlost větru 1,8 m.s-1, dnů s bezvětřím je 51,3 %. Počátky historie Teplic jsou spojeny s léčivými prameny. Jejich účinky byly známy již asi před 2000 lety, což dokládají archeologické nálezy římských mincí v Pravřídle či nálezy keltských mincí a šperků z počátku našeho letopočtu v Obřím prameni u Duchcova. Po příchodu Slovanů zde vznikla trvalá osada. Podle teplých pramenů dostala výstižné jméno Teplice. Existence pramenů v blízkosti zemských stezek vedla k založení benediktinského kláštera na počest sv. Jana Křtitele. Klášter byl postaven v letech 1156 - 1164 z podnětu královny Judity, manželky krále Vladislava II. Osada, vyrůstající v předklášteří, se mění v průběhu 13. století na město poddané klášteru. Významným obdobím pro Teplice je 17. století, kdy dochází k velkému rozvoji lázeňství. Teplice prožívají hospodářský vzestup a stávají se kosmopolitním centrem s výjimečnou klientelou. Druhá polovina 19. století je na Teplicku dobou prudkého průmyslového rozvoje, který umožnila rozsáhlá těžba uhlí. Na předměstí a v okolí města vyrůstají sklárny, textilky, továrny strojírenské, chemické a keramické. Rozvoj uhelných dolů však vedl současně k úpadku lázeňství v důsledku zmizení některých pramenů. Teprve v 60. letech minulého století bylo stanoveno ochranné pásmo, aby lázeňské prameny nebyly těžbou uhlí ohrožovány. V Teplicích žije v současnosti 53 000 obyvatel. Počet obyvatel města Teplice klesá, město celkově stárne. Procento důchodců v obyvatelstvu přibývá trvale již od roku 1970. Nárůst počtu obyvatel do
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 7 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
roku 2001 a tedy trend k dalšímu nárůstu zaznamenaly obce Novosedlice, Proboštov, Újezdeček, dále obce v katastrálních územích Košťany, Bystřany a Krupka. Úbytek počtu obyvatel a tedy trend k dalšímu poklesu zaznamenávají katastrální území Hudcov, Srbice a Dubí. Administrativní území Teplic se nyní nachází na sedmi katastrech: Teplice, Trnovany, Řetenice, Prosetice, Nová Ves, Hudcov a Sobědruhy. Jako oddělitelný od města s vlastním charakterem vesnického osídlení lze popsat pouze Hudcov. Proto byl tento katastr jako jediný charakterizován jako lokalita venkovská. Zástavba dalších obcí (Teplice, Řetenice, Trnovany, Prosetice i nejnovějšího katastru Nová Ves) srostla v homogenní celky. Celková výměra všech sedmi katastrů je 2.378,23 ha. Historické centrum Teplic je syntézou zbytku rostlé struktury, blokové zástavby a vilových čtvrtí převážně z 19. století, navazujících na lázně a velkých soliterů postavených ve století 20. (panelové obytné domy, kulturní a obchodní dům). Lázeňská část města se nachází v klínu tří návrší (Letná, Janáčkovy sady a Havlíčkovy sady). Prudké svahy, často se skalami, dávají lázním jedinečný uzavřený charakter. Lázeňské domy, převážně v empírovém slohu, jsou obklopeny parky. Dřívější potoky byly v těchto místech zatrubněny, a proto je důležité část těchto koryt znovu odkrýt a poskytnout je tak kompozici města. Největším problémem ve struktuře lázeňské části města je zcela rozpadlá část Mlýnské ulice, kterou představuje poměrně velké území s volnými parcelami a se zbytky rozestavěných a zbořených domů. Bytová výstavba koncem 50. a 60. let minulého století se soustřeďovala hlavně v západní a jihozápadní části města podél Duchcovské ulice. Dvě rozsáhlá panelová sídliště vysokých kvalit, podle návrhu architektů Jiřího Moravce a Jaroslava Vejla, vznikla v Řetenicích. Západní svahy Šanova byly v 60. letech zastavěny podle projektu architekta Miroslava Masáka dlouhými osmipodlažními panelovými domy. Svoji kvalitu a autenticitu jako výraz doby svého vzniku mají i obchodní centrum a vysokopodlažní hotelový dům Hvězda. Sídliště architekta Masáka je navrženo pro památkovou ochranu jako památková rezervace. V 70. letech bylo postaveno sídliště v Nových Trnovanech v severovýchodní části města, jež ale z pohledu dnešní doby neposkytuje kvalitní veřejná prostranství ani dostatečné vybavení. V lokalitě Bílá cesta na jižním území města bylo koncem 80. let rozestavěno sídliště, které však zůstalo nedokončeno. Rodinnými domky a vilami jsou zastavěny převážně svahy směrem k Doubravce v lokalitě Šanov I, východní část Šanova II, východní část Nových Trnovan, jihovýchodní svahy lokality Valy nad železniční tratí, jižní okraj Prosetic, obec Sobědruhy a obec Hudcov. V okrajových částech města přilehlých k relevantním komunikacím jsou v současnosti budována obchodní centra. Největším teplickým podnikem je sklárna GLAVERBEL CZECH, a.s., která se nachází v Řetenicích. Vyrábí především ploché a lisované sklo. V severní části města na parcelách u železniční trati č. 130 stojí haly Dopravního podniku Teplice, s.r.o. a Keramických závodů Teplice, a.s. Na rozhraní obcí Novosedlice a Dubí se nalézá Papírna Novosedlice, a.s. Vyrábí cca 7000 tun šedé strojní lepenky ročně a zaměstnává 150 lidí. TESAS - Teplická strojírna, a.s., se zabývá výrobou strojů a zařízení v návaznosti na dlouholetou tradici původní Teplické strojírny z roku 1871. Nachází se ve Hřbitovní ulici, v největší transformační lokalitě města. Mezi další podnikatelské subjekty patří LYBAR, a.s., ve Rtyni nad Bílinou, KEMO, s.r.o., v Ohníči, CEPOL-CZ, s.r.o., U Hadích lázní v Teplicích a VÍTKOVICE-PRODECO, a.s, na Masarykově třídě v Teplicích. Zařízení občanské vybavenosti na úseku školství, kultury, sportu a sociální péče jsou ve městě zastoupena dostatečně. Základním zdravotnickým areálem je nemocnice s poliklinikou na západě lokality U Zámecké zahrady. Ve městě se nachází pět domů s pečovatelskou službou.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 8 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Objekty všech stupňů škol jsou ve městě zastoupeny v míře, která svou kvantitou a kapacitou potřebám města vyhovuje. Vedle rozsáhlé sítě mateřských a základních škol se v Teplicích nalézá gymnázium, konzervatoř, obchodní akademie, střední průmyslová a zdravotnická škola, střední odborná škola a střední odborné učiliště gastronomie, střední odborné učiliště sklářské, stavební a textilní. V Teplicích se nachází celá řada sportovních a tělovýchovných zařízení. Patří k nim především velký fotbalový stadion Na Stínadlech v těsném sousedství centra města, obklopený kvalitními hřišti, zimní stadion ve stejné lokalitě, městské koupaliště AGER v nejsevernější části katastru Trnovany a AQUACENTRUM - nový plavecký areál se squashovými kurty v Šanově. Výborné podmínky pro sport a turistiku poskytují okolní Krušné hory a České středohoří. Vodní nádrže po rekultuvační činnosti nabízí příjemné prostředí pro letní rekreaci, horský terén se sjezdovkami různé obtížnosti a upravované běžecké trasy poskytují vyžití zimním rekreantům. Neobvyklé výhledy z Doubravské hory, z Bořně, z Milešovky nebo z Komáří vížky se sedačkovou lanovkou patří k opravdovým zážitkům. Bohaté kulturní zázemí poskytuje Krušnohorské divadlo, Dům kultury a kina, včetně letního. V Teplicích také sídlí symfonické těleso - Severočeská filharmonie. Ta obohacuje kulturní život v průběhu celého roku a v letních měsících nabízí své koncerty v lázeňském parku. Mezi významné kulturní instituce se řadí i regionální muzeum a okresní knihovna, hvězdárna, planetárium a botanická zahrada. Statutární město Teplice je sídlem všech důležitých úřadů orgánů státní správy.
2.1.2
Historie města Teplice a blízké okolí nabízejí zajímavou architekturu empírových a secesních staveb, dostatek přírodních i historických pozoruhodností. Přitažlivým pro návštěvníky je Zámecké náměstí spolu se Zámeckou zahradou, která existuje již 365 let a je největším teplickým parkem. Rokoková stavba Zahradního a plesového domu, zdobená freskami kadaňského malíře Müllera z roku 1732, je dnes sídlem Severočeské filharmonie a je zde též provozováno kasino. Zámeckému náměstí dominuje sochařský skvost 20 m vysokého morového sloupu sv. Trojice od Matyáše Brauna z roku 1718. Na jižní straně Zámeckého náměstí stojí zámek s empírovou fasádou, který jinak nese znaky renesance, baroka, rokoka a klasicismu. Je sídlem sbírek muzea. Na nádvoří zámku jsou dochovány zbytky románské baziliky a klášterní budovy z 12. století, jež jsou současně jádrem východního křídla zámku. Jeho součástí jsou také barokní Ptačí schody a renesanční Kolostůjovy věžičky z roku 1600, zdobené sgrafitovou bosáží. Zámecký kostel Povýšení sv. Kříže byl vybudován v roce 1568 v pozdně gotickém slohu, v letech 1798 - 1806 regotizován v duchu romantismu. Od roku 1950 slouží pravoslavné církvi. V jeho sousedství se nalézá Děkanský kostel sv. Jana Křtitele, jehož věž pochází z roku 1594. Významnou barokizující přestavbou prošel kostel v letech 1700 - 1703. Pod kostelem se nacházejí hrobky Vchynských, Aldringenů a Clary-Aldringenů. Kostel sv. Alžběty u Šanovských sadů pochází z 2. poloviny 19. století a je postaven v novogotickém slohu včetně interiérů s křížovými klenbami. Významnou kulturní památkou je i budova Krušnohorského divadla. Byla postavena na místě vyhořelého divadla v letech 1921 - 1924 podle návrhu drážďanského architekta Bitzana. V době vzniku byla rozsáhlá klasicistní budova největším a nejmodernějším divadlem v republice. Jeho velkorysá rekonstrukce proběhla v letech 1995 - 1998. Na vrcholu Doubravské hory se nalézá zřícenina hradu Doubravka z 15. století. Na přelomu 16. a 17. století byl hrad Vchynskými přestavěn na pevnost. Nyní nabízí příjemné posezení v restauraci a krásný výhled na Teplice. Ojedinělou ukázkou technické památky je jednoduchá secesní stavba vodárny Hudcov z r. 1906
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 9 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
s plastickým secesním portálem. Nachází se poblíž silnice z Teplic do Duchcova. Architekturu z období eklekticismu 19. století představuje budova nádraží ČD. Dějiny lázeňství v Teplicích sahají hluboko do historie. O historii teplických zřídel píše v České kronice Václav Hájek z Libočan v roce 1541. Dle pověsti byly horké prameny objeveny v roce 762 pastevci českého vladyky Kolostůje, který na tomto místě nechal postavit hrad. I přes nálezy římských mincí je rok 762 spojován nejen s počátky lázeňství, ale i s počátky města Teplice. Historické počátky lázní Teplice lze datovat do období raného středověku, kdy byl u pramenů vybudován klášter benediktinek. Jedním z jeho úkolů bylo využívání zázračné (jak se tehdy věřilo) vody pro náboženské účely. Vzniká zde poutní místo u sv. Jana Křtitele, který se stává patronem kláštera, obce i lázní. Ve 14. století se již hovoří o proslulosti „lázní sv. Jana“. Vlastní léčba má ještě velmi primitivní ráz. Hlavní teplický pramen zvaný Pravřídlo vytéká do velké náádrže, kde se volně koupají muži i ženy. Zámožnější pacienti se koupají v uzavřených kabinách a soukromých domech ve dřevěných kádích, do nichž je voda přinášena v putnách nebo přiváděna dřevěným potrubím. V 16. století dochází v léčbě k výraznému pokroku. Za Volfa z Vřesovic vznikají v letech 1543 - 1569 první lázeňské ústavy, tehdy ještě dřevěné a v lázních se uplatňují první lázeňští lékaři. Z konce 16. století se zachovala zpráva o vývozu termální vody v sudech do ciziny pro nemocné, kteří nebyli schopni cestování. V témže století vzniká v Teplicích za Radslava Vchynského první kamenná lázeňská budova, jejíž zbytky jsou zachovány v základech dnešního ústavu Pravřídlo. Od druhé poloviny 18. století jsou Teplice spojovány s novou vrchností, rodem Clary - Aldringenů, která panství získala po zavraždění Viléma Vchynského r. 1634 v Chebu s Albrechtem z Valdštejna. Právě tento šlechtický rod se velmi zasloužil o rozvoj lázní a celého města. Lázně za jejich vedení získaly celosvětovou známost a evropskou proslulost. Vstupní prostor do lázní vyzdobil roku 1730 kamenný reliéf od saského sochaře Baltazara Permorera. Neustálý příliv hostí vyžadoval rozšíření lázeňských prostorů hlavně na území sousední obce Šanova, kde byly do té doby prameny využívány jen primitivně venkovany a městskou chudinou. Nad Sirnými, Hadími a Kamennými lázněmi byly postaveny provizorní dřevěné lázeňské budovy, které o sto let později dostávají podobu kamenných ústavů. Při požáru v r. 1793 vyhořelo téměř celé město. Za vydatného přispění panovníků okolních zemí bylo ihned přikročeno k výstavbě nového města. Staré středověké hradby zmizely, lázeňské budovy byly obnoveny v lehkém empírovém stylu. Teplice tak dostávaly typický lázeňský vzhled. Po dokončení trati Duchcov - Podmokly v roce 1871 se vysunulo průmyslové pásmo do prostoru severně od nádraží. Také na jiných místech města byly založeny další průmyslové podniky a těžba se tak nebezpečně přibližovala k městu. V roce 1879 došlo na šachtě Döllingeru mezi Duchcovem a Osekem k zátopě. Zanedlouho poklesla hladina u níže položených pramenů šanovských. Po nákladných úpravách, při nichž musela být prohloubena šachta vřídla až do hloubky 53 m, se podařilo podchytit termální vodu přímo v puklině podkladního porfyru, odkud se čerpá na povrch. Tehdy se poprvé projevila nutnost koordinace zájmů uhelné těžby s lázeňskými zájmy. Pověst lázní byla těmito událostmi citelně zasažena. Až do roku 1866 řídila výstavbu Teplic lázeňská komise. Její činnost se blahodárně projevila právě v kritickém období živelného průmyslového podnikání. Po zrušení komise dochází ke konci století k porušení základních urbanistických zásad a ke zhoršení lázeňského prostředí v Teplicích.
2.1.3
Lázně První světová válka dále omezila život v lázních. Opětovný rozvoj lázeňství nastal za první republiky, kdy do Teplic znovu přijíždějí návštěvníci, především ze zahraničí. V období mezi dvěma světovými válkami byly Teplice velmi živé a společensky rušné město s vysokou úrovní služeb, atraktivními zábavními podniky a pestrou kulturní nabídkou. V dobách socialismu nastává nejen rozvoj lázní, ale i
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 10 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
průmyslu. Dochází však k bourání některých historických budov a k celkovému chátrání města. Zlom přichází až po listopadu 1989, kdy v důsledku razantní privatizace následuje rychlá obnova a oprava domů. Město si dalo za cíl vrátit Teplicím jejich bývalý lesk a slávu. A toho lze dosáhnout jen ve spojení s lázněmi a jejich prameny. Mimořádných léčebných úspěchů dosahují teplické lázně díky využívání přírodních léčivých zdrojů termálních vod, tzv. teplických terem. Většina teplických a šanovských termálních pramenů během posledních sto let zanikla v důsledku těžební činnosti a intenzivního intervalového čerpání termálních vod. K lázeňským účelům byly využívány pouze Pravřídlo a Horský pramen v Šanově. Destrukce teplických termálních pramenů stále pokračovala. Došlo k zániku celé šanovské termální pramenní skupiny. Na Horském prameni došlo v roce 1980 k poklesu teploty na 27,3 0C a v roce 1981 bylo čerpání zastaveno. Lázně Teplice v současné době využívají nový vydatný zdroj termy, nazvaný po svém objeviteli Hynie (vrt Tp 28), který pochází z roku 1969. Vrt byl vyhlouben do konečné hloubky 972,5 m u Domu kultury v Teplicích. Vydatnost vrtu činí 26-28 l/s, teplota čerpané vody je 45,60C. Čerpáním z vrtu Tp 28 není negativně ovlivňováno Pravřídlo, jehož přičerpávání je využíváno k ochlazování vod zdroje Hynie. Jako rezervní zůstal pouze vrt Tp 41 u bývalého Horského pramene. Všechny potřeby termy v lázních i v šanovském Aquacentru jsou tak v současnosti kryty směsí termální vody, získané ze zdrojů Pravřídlo a Hynie, jejíž kvality jsou pro léčebné účely teplických indikací ideální. Kvalita terem je soustavně kontrolována pravidelnými měsíčními rozbory, které provádí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Kontrole jsou podrobeny zdroje, vodojem termální vody a všechny balneoprovozy. Po chemické stránce jsou zdroje značně stálé. Pravřídlo je v oficiální klasifikaci hodnoceno jako přírodní, slabě mineralizovaná, léčivá voda hydrogenouhličitano-sírano-vápenatého-sodného typu se zvýšeným obsahem fluoridů, termální, hypotonická (obsah rozpuštěných solí 1117 mg/l). Hynie je přírodní, slabě mineralizovaná, léčivá voda hydrogenouhličitano-sírano-vápenatého-sodného typu se zvýšeným obsahem fluoridů a kyseliny křemičité, termální, hypotonická (obsah rozpuštěných solí 1386 mg/l). Ochrana přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice probíhá ve dvou úrovních. Legislativní úroveň ochrany je dána ochrannými pásmy stanovenými zákonem č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). V rámci ustanovení lázeňského zákona se změnila původní prozatímní ochranná pásma následovně: dosavadní „užší prozatímní ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách“ se změnilo na: ochranné pásmo I. stupně „I.B“ přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách, dosavadní „zóna nejvyšší ochrany přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách“ se změnila na: ochranné pásmo I. stupně „I.A“ přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách, dosavadní „širší prozatímní ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách“ - subpásmo 1 a subpásmo 2 se změnilo na: ochranné pásmo II. stupně „II.C“ a „II.A“ přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplicce v Čechách. Kromě legislativní ochrany probíhají technickoprovozní úpravy s cílem zlepšení kvalitativních a kvantitativních ukazatelů termálních vod a přiblížení k původním přírodním poměrům v Teplicích - tj. zastavení odčerpávání Obřího pramene u Duchcova a vystoupení hladiny vody v Pravřídle s návratem její teploty k hodnotám použitelným k balneaci. První úpravou vedoucí k popsanému cíli byla sanace v jímací šachtě Pravřídla prováděná na přelomu
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 11 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
let 2000 - 2001. Cílem sanace bylo prostřednictvím silné betonové zátky uzavřít v dolní části šachty Pravřídla přítok chladnějších vod z relativně mělkého podpovrchového oběhu. S ročním odstupem lze konstatovat, že po sanaci dochází ke zvyšování teploty v Pravřídle a cíl sanace byl splněn. Druhá etapa spočívá v postupném zvyšování hladiny v regulačním bodě Obřího pramene s konečným cílem úplného zastavení čerpání na Obřím prameni. Tyto úpravy budou probíhat v dílčích krocích s pečlivým vyhodnocováním vlivu stoupající hladiny na teplotní režim Pravřídla. Teplice nabízejí lázeňskou péči v pěti lázeňských domech (Kamenné lázně, Císařské lázně, Nové lázně, Tereziny lázně a Lázeňský dům Beethoven). Ve všech lázeňských domech jsou prameny využívány především k léčení pohybového ústrojí a cévních nemocí. Dobré výsledky má léčba poúrazových stavů a léčení dětí s poruchami hybnosti následkem poškození centrální nervové soustavy. Úspěšně se léčí také profesní nemoci vyvolané vibracemi. Hlavní způsob léčby spočívá v termálních koupelích ve vanách nebo v bazénech a v pohybové léčbě v termální vodě. Léčba pitím je v Teplicích pouze doplňkovou procedurou. Lázně navštíví každoročně v průměru 17 000 klientů.
2.2 2.2.1
Bílina Základní charakteristika města Město Bílina leží v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji, na rozmezí Mostecké pánve a Českého středohoří, 11 km jihozápadně od Teplic a 14 km severovýchodně od Mostu. Má výhodnou geografickou polohu mezi Prahou a hospodářskými centry v Sasku (Drážďany, Saská Kamenice), v okruhu 50 km se nacházejí 3 hraniční přechody (Cínovec, Moldava a Hora Sv. Šebestiána). V Bílině žije 17 tisíc obyvatel. Celková rozloha města je 3 240 ha. Od jihozápadu jím protéká řeka Bílina, která se v Ústí nad Labem vlévá do Labe. Město leží v nadmořské výšce 207 m. V okolí Bíliny nápadně ční tři kopce vulkanického původu: Rozkoš (402 m n.m.), Kaňkov (436 m n.m.) a zvláště pak skalnatý Bořeň (539 m n.m.), který tvoří výraznou krajinnou dominantu. Je státní přírodní rezervací, na jeho vrcholu rostou vzácné a chráněné rostliny jako tařice skalní, hvězdnice alpská, hvozdík sivý, kavyl vláskovitý a hnízdí zde výr velký. V níže položených listnatých hájích se vyskytuje bledule jarní či lýkovec jedovatý. Podnebí v Mostecké pánvi je mírně suché, oblast leží v dešťovém stínu Krušných hor. Zimy zde bývají převážně mírné. Podnební poměry však negativně ovlivňuje jednak výrazný reliéf krajiny, jednak velké soustředění průmyslové a energetické výroby. Výškový rozdíl mezi Krušnými horami a Mosteckou pánví vytváří zvláště v zimním období inverzní situace. Kotlina, v níž Bílina leží, je špatně větratelná. Proudění vzduchu ze západního směru nestačí a pak velice často nastává bezvětří, jež teplotní inverzi dále podněcuje. Na Bílinsku se často vyskytují mlhy (60 - 80 dní v roce) a sluneční svit zde dosahuje menších hodnot než je český průměr, který činí 1 800 hodin ročně. Rychlé dopravní spojení je zajištěno silnicí 1. třídy I/13 (E 442) do Teplic a opačným směrem do Mostu. Trasa do Prahy vede prvních 15 km silnicí 2. třídy a poté se napojuje na hlavní tah Chomutov - Most - Praha. V souběhu s korytem řeky Bíliny vede důležitá železniční trať č. 130, která tvoří součást podkrušnohorské magistrály vedoucí z Chebu přes Sokolov, Karlovy Vary, Chomutov, Most, Bílinu, Teplice a Ústí nad Labem až do Děčína. Nejstarší zmínky o usídlení člověka na Bílinsku jsou již z mladší doby kamenné. Avšak teprve příchod Slovanů v průběhu 6. století vytvořil etnicky souvislé osídlení, které přetrvalo až do dnešních dnů. V 10. století se stalo bílinské hradiště, vystavěné na rulovém ostrohu v místech dnešního zámeckého parku, správním střediskem, jímž moc vlády pražských Přemyslovců zasahovala do českosaského pomezí. V listině papeže Jana XV. o založení břevnovského kláštera z roku 993 se již objevil termín
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 12 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
„provincia Belinensis“. Původní jméno řeky (Bielina = bílá řeka, asi podle barvy vody) se přeneslo později na knížecí hrad, který tu stával a na osadu v jeho okolí. Bílina si své postavení centra provincie udržela do počátku 13. století, potom se působiště správního střediska přesunulo do královského města Mostu. Roku 1237 daroval král Václav I. Bílinu svému oblíbenci Ojířovi z Frydberka, cizinci, který přišel na královský dvůr z okolí německé Fuldy. Původní trhová ves se postupně měnila v město, o němž se v pramenech mluví poprvé v roce 1263. Ojíř z Frydberka nechal vedle bývalého hradiště postavit gotický hrad, na jehož místě stojí dnes bílinský zámek. Až do začátku 15. století Bílina patřila výhradně německým držitelům, teprve v roce 1407 připadlo panství Koldicům z Krupky, kteří se postupně počešťovali. Bílinský hrad a panství získali do dědičného držení roku 1513 Lobkovicové. V této době prodělávalo město nový rozkvět, rozvíjela se činnost řemeslnických cechů, město získalo od krále Ferdinanda I. nový městský znak, který je platný dodnes. Za třicetileté války bylo obyvatelstvo Bíliny do značné míry vyhubeno. Noví osadníci přicházeli většinou ze Saska nebo z jiných částí Německa a Bílina začala nabývat německý ráz. V letech 1665 - 1697 vládl v Bílině hrabě Václav Ferdinand z Lobkovic, význačný císařský diplomat. Pozval si italského architekta Antonia della Portu, který na místě bývalého hradu vystavěl v letech 1675 - 1682 raně barokní zámek. Ve stejném období byla rekonstruována i bašta Manda, součást obranného systému původního hradu. Od roku 1707 se vlády nad panstvím ujala sestra hraběte Václava Ferdinanda Eleonora. Po její smrti r. 1720 vymřeli bílinští Lobkovicové po přeslici a vlády nad dominiem se ujala roudnická větev tohoto rodu. V době vlády kněžny Eleonory dochází v Bílině k rozvoji lázeňství. Také v 19. století nastává další rozvoj bílinských lázní, ale současně se rozvíjí i průmysl. Bílina byla napojena na železnici a propojena novými silnicemi s okolními městy. Vedle řady uhelných dolů vznikl v Bílině v roce 1835 cukrovar, po něm porcelánka, v roce 1893 začala pracovat sklárna Engels. Roku 1913 byla uvedena do provozu huť v Chudeřicích. Rozvoj průmyslu s sebou přinášel příliv českého obyvatelstva, po vzniku samostatné Československé republiky se již třetina obyvatel města hlásila k české národnosti. V současnosti má Bílina přibližně 17 000 obyvatel. Průměrný věk je 36,5 let, hustota obyvatelstva činí 532 obyvatel.km-2. V produktivním věku je 69 % obyvatelstva, v předproduktivním 17 %, v poproduktivním 14 %. Dnešní věková skladba populace města nedává do výhledu důvod k optimismu, naopak ukazuje na degresivní trend. Většina obyvatel žije na sídlištích a pracuje v okolních dolech, elektrárně, sklárnách a dalších závodech. V Bílině je 15% nezaměstnanost, což představuje asi 1 700 uchazečů o práci. Sídelní útvar Bílina zahrnuje administrativní území obcí Bílina, Hostomice a Světec (k němuž patří sídla Štrbice, Chotějovice a Úpoř). Území města je poměrně zřetelně rozděleno na dvě základní zóny obytnou, rozprostírající se v údolích vodotečí a na svazích dynamického terénu nad nimi, a výrobní, bezprostředně navazující na část obytnou na severu a severozápadě a vstupující jako klín téměř až do centra. Výstavba panelových bytů na okrajích města byla uzavřena počátkem 80. let. Panelová sídliště v Bílině se nacházejí na Teplickém předměstí U Nádraží, Za Chlumem I a Za Chlumem II. Na západním okraji města jsou na Pražském předměstí a v Újezdě na Újezdském předměstí. Jednotlivé obytné sektory jsou vzájemně propojené přes střed města. V centru města je soustředěna převážná většina obchodních, hospodářských, správních a kulturních zařízení. V této části města je třeba modernizovat bytový fond a významně posílit funkci bydlení. Rodinných domů a vil je celkově ve městě málo. Územní a hospodářské zásady, schválené městským zastupitelstvem, proto doporučují při rozhodování o druhu další zástavby orientovat se především na výstavbu rodinných domků v okrajových částech města. Charakter města je převážně průmyslový, zemědělství má jen vedlejší význam. Ve městě je téměř 1 900 podniků a institucí, z čehož největší podíl 94% představují obchodní společnosti, 3% státní instituce a 3% družstva. Život v Bílině je poznamenán tím, že se severočeská oblast, v níž leží, podílí
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 13 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
na celkovém objemu výroby průmyslu paliv a energetiky v České republice 45 %. Vytěží se zde 75 % hnědého uhlí, z čehož 91 % připadá na povrchový způsob dobývání. V okolí města se nachází jeden z největších povrchových hnědouhelných dolů Doly Bílina, a.s. Podle podnikové báňské koncepce je předpokládána životnost lomu do roku 2035, a to při maximální roční těžbě 7,7 mil. tun uhlí, při zaměstnanosti 5 000 – 5 500 pracovníků (do roku 2020). Elektrárna Ledvice, postavená v roce 1965, vytváří 3 % celostátní výroby elektrické energie. Na severu města v Chudeřicích je umístěn velký průmyslový závod Chudeřické sklárny, v němž pracuje přes 1 000 zaměstnanců. Vyrábí se zde tvrzené a pěnové sklo. V Hostomicích se nachází sklárna Kavalier a cihelna. V Bílině je také pobočka závodu Seba Tanvald, která zásobuje své odběratele textilními výrobky. Zemědělství v okolí Bíliny příliš neprosperuje, jeho hektarové výnosy jsou asi o 10 % nižší, než činí průměr v České republice. Za zmínku stojí význačné ovocnářství v Českém středohoří. Občanská vybavenost včetně obchodní sítě je ve městě poměrně dobrá. Objekty škol všech stupňů jsou zastoupeny v míře, která svou kvantitou a kapacitou potřebám města vyhovuje. Vedle čtyř základních škol je v Bílině gymnázium, základní umělecká škola a zvláštní škola internátní. Sportu slouží krytá plavecká hala se dvěma letními bazény, fitness centra na sídlišti Pražské předměstí II a v Domě dětí a mládeže na Teplickém předměstí, sportovní a rekreační areál na Kyselce, zahrnující tenisové kurty, fotbalové hřiště, atletický stadion s tartanovým povrchem, koupaliště a hřiště pro minigolf. Významným objektem je zimní stadión s umělou ledovou plochou. Specifickým sportovním areálem je bikrosová dráha u bývalých kasáren. Možnost kulturního vyžití zajišťuje kulturní centrum Kaskáda, jež připravuje pro obyvatele města široké spektrum kulturních pořadů. V jeho správě je městské divadlo, kino Hvězda, přírodní amfiteátr Na Kyselce a kulturní dům Fontána Za Chlumem. Ve městě pracuje městská knihovna, nachází se zde i výstavní síň U Kostela a galerie Pod Věží. V zámku jsou umístěny archeologické sbírky regionálního muzea v Teplicích. Kulturní život obohacují lázeňské koncerty pořádané v letním období. Zdravotní péči o obyvatelstvo zajišťuje nemocnice s poliklinikou na Pražském předměstí. Městské zastupitelstvo v Bílině zvažuje výhledově možnost využití rozsáhlého volného pozemku polikliniky pro výstavbu zařízení sociálního charakteru (domov důchodců, dům sociální péče). K pamětihodnostem města patří především lobkovický zámek, uvnitř jehož areálu stojí bašta zvaná Manda, která je zbytkem původního hradního opevnění. Bílinské náměstí zdobí kašna se sochou sv. Floriána a mariánský sloup G. P. Toscana z roku 1682. Zajímavou je i Husitská bašta z období kolem roku 1470, která ovšem nemá s husity nic společného. Jedná se o zbytek víceboké hradební bašty z kamenného zdiva, který je analogický s podobnými stavbami v Táboře a Žatci. Ve městě se dochovala řada kostelů. Původně gotický kostel ze 13. století sv. Petra a Pavla je zajímavý svými renesančními náhrobky Jiřího a Litvína z Lobkovic z období po roce 1580. V architektuře kostela se prolínají gotické a renesanční prvky, vzniklé z přestavby v letech 1573 - 1575. Renesanční jednolodní stavbou je Špitální kostel na Újezdě z období kolem roku 1600. Z 13. století pochází kostel sv. Jakuba Většího ve Světci. Byl vybudován v románském slohu, dostavěn v rané gotice, nynější podobu získal v letech 1731 - 1733. Architektem barokní přestavby trojlodní baziliky byl Octavio Broggio. Renesanční kostel Zvěstování P. Marie byl dokončen kolem roku 1600. Nad jeho vstupním portálem jsou umístěny znaky Lobkoviců. Dnešní dominantu města tvoří secesní radnice, která byla postavena v letech 1908 - 1911 a jež svědčí o velkorysých záměrech a možnostech tehdejší městské rady. Oproti minulosti změnilo město, kromě historického jádra, svůj ráz. Přesto se zde udrželo 211 hektarů ošetřované zeleně. Zámecký park, Žižkovo údolí, malebné zákoutí Bezovky spolu s lesoparkem Kyselka zvou k příjemným procházkám. Turisticky lákavá je školní naučná stezka Bořeň a turistická trasa na vrch Kaňkov. V současné době je zásadním a prioritním problémem vedení silničních tahů intravilánem města.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 14 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Navrhovaným řešením je obchvat silnice I/13 v trase vedené ve východní poloze od města - od napojení u Chudeřic k poliklinice a odtud po severní straně Bořně zpět na stávající silnici I/13. Závažným problémem je také čistota vod. Řeka Bílina je podle platné „klasifikace jakosti povrchových vod“ velmi silně znečištěna ve všech sledovaných kritériích. Pokud nebude v jejím povodí uplatňován požadavek vícestupňového čištění a u průmyslových výrob zaváděny cirkulační bezodtokové technologie, bude nadále patřit k nejvíce znečištěným tokům v republice vůbec. Z hlediska zásobování vodou jsou všechny obce (s výjimkou Úpoře a Štrbic) součástí integrovaného Oblastního vodovodu Severní Čechy. Celý systém je však zdrojově pasivní, takže s ohledem na napjatou bilanci je nutnou prioritou udržení vlastních zdrojů v maximální kapacitě. Vodovodní sítě jsou ve starých částech města původní, jinak vesměs v dobrém stavu. Hostomice mají nově rekonstruovanou síť, v ostatních sídlech jsou sítě staré. Kanalizace jsou ve většině sídel jednotné, nesoustavné, s vyústěním do toků. V Bílině je v provozu nová čistička odpadních vod, řešená jako mechanicko-biologická, s anaerobním vyhníváním. Bílinská minerální voda se užívala k léčebným účelům odedávna. O minerálních „slaných“ pramenech v okolí Bíliny se poprvé zmiňuje kronikář Václav Hájek z Libočan. Teprve v roce 1712, když dala kněžna Eleonora z Lobkovic vyčistit prameny, začali sem jezdit první lázeňští hosté. V roce 1761 byly nově upraveny tři hlavní prameny a brzy nato se začala voda rozesílat v lahvích, plněných ve speciálně vystavěné provozovně. Velký podíl na využití minerálních zdrojů měl geolog a balneolog Franz Ambross Reuss (1761 - 1830), který vydal v Praze knihu o významu a složení bílinské vody. O tom, že již v roce 1782 byly známy léčebné účinky bílinské kyselky, svědčí dobový latinský název na mramorové desce zasazené v čele lázeňské terasy. Opravdovými lázněmi se stala Bílina na sklonku 19. století, kdy byl postaven velký lázeňský dům v pseudorenesančním slohu. V roce 1855 byl zbudován rozsáhlý lázeňský park. Lázeňské budovy i stavba zřídelního závodu, které zůstaly dodnes, jsou dílem architekta Sablicka z let 1875 - 1900. Proslulá lesní kavárna stála původně na zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1891, v následujících dvou letech pak byla postavena na nynějším místě.
2.2.2
Lázně Léčivý minerální pramen - Bílinská kyselka je ryze přírodní alkalická hydrogenouhličitanová minerální voda. Má vysokou koncentraci minerálních látek (5 - 7 g/l), obsahuje kationty sodíku, fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku a železa a anionty chloridů, síranů, fluoridů a hydrogenouhličitanů. Teplota vyvěrající vody je 17 – 200C. Bílinská kyselka se používá především k pitné léčbě. Působí příznivě na neutralizaci žaludeční kyseliny, sekundární stimulaci žaludeční sekrece, ovlivnění metabolismu kyseliny močové, má výrazný účinek mukolytický, protizánětlivý, protektivní účinek na slinivku břišní a zvyšuje tlumivý účinek moči na tvorbu oxalátových konkrementů. S pomocí Bílinské kyselky se léčí: onemocnění dýchacích orgánů (zánětlivá onemocnění horních a dolních cest dýchacích), choroby žaludku a vleklé záněty slinivky břišní (funkční onemocnění žaludku a horní části tenkého střeva, podpůrné léčení recidivující vředové choroby, střevní divertikulóza, chronické záněty slinivky břišní), nemoci ledvin a močového měchýře (prevence tvorby urátových a oxalátových kamenů), onemocnění jater a žlučníku (léčení žlučníkových a střevních dyspesií), dna, dnavé kaménky (léčení poruchy metabolismu kyseliny močové). Město Bílina má vydán „Statut lázeňského místa“, který vydal KNV v Ústí nad Labem podle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., usnesením Rady KNV č. 22, ze dne 20. října 1970. Lázeňský areál Bílina - Kyselka se nachází v ochranném pásmu I. stupně přírodních léčivých zdrojů na
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 15 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
jihozápadním okraji města na Mosteckém předměstí, na levém břehu řeky Bíliny. Celková rozloha lázeňského areálu je 10,764 ha, z čehož zastavěná plocha představuje 2 863 m2. Do roku 1948 byl vlastníkem celého lázeňského areálu rod Lobkoviců. Poté byl majetek rodu Lobkoviců znárodněn a areál byl spravován státním podnikem Lázně Bílina patřícího do komplexu Československých státních lázní. V roce 1992 byl, v důsledku restituce majetku, lázeňský areál navrácen původnímu majiteli z rodu Lobkoviců, panu Wiliamu Lobkowiczovi. Ten nabídl komplex Lázně Kyselka městu Bílina, ale z důvodu nedostatku finančních prostředků muselo město od koupě lázeňského areálu odstoupit. V roce 1993 se novým majitelem areálu Lázně Kyselka stala firma Felicitas, a.s. V roce 1997 byl celý areál Lázně Kyselka pro veřejnost uzavřen, čímž byla přerušena několikasetletá tradice lázeňství v Bílině. Pouze lázeňský park zůstal přístupný k procházkám a rekreačním účelům. V roce 1998 získalo město Bílina většinu majetku komplexu Lázně Kyselka do svého vlastnictví, mimo objekt stáčírny minerální vody Bílinská kyselka a objekt ochrany pramene, který je v majetku firmy Bohemia Healing Mineral Waters CZ, a.s. Kupní smlouvou bylo zřízeno bezplatné věcné břemeno na využívání minerální vody ve prospěch prodávajícího - Felicitas, a.s. a jeho právních nástupců. Dle rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR - Českého inspektorátu lázní a zřídel je možné v Bílině provádět odběr vody z přírodních léčivých zdrojů rovnoměrně a nepřetržitě (max. 35 l/min), z čehož 28 l/min odebírá firma Felicitas, a.s. pro plnírenskou výrobu léčivé vody do lahví a 7 l/min minerální vody je k dispozici městu Bílina k léčebným účelům. Lázeňský dům, inhalatorium, hudební altán, pramen, lesní kavárna a samotný lázeňský park patří mezi kulturní památky České republiky. Snahou města Bíliny je v současnosti co nejdříve a nejúčelněji obnovit provoz lázeňského komplexu Lázně Kyselka a učinit tak z tradičního lázeňského města vyhledávaný cíl pro tuzemskou i zahraniční klientelu. Z tohoto důvodu nechalo město zpracovat projektovou dokumentaci na rekonstrukci a dostavbu areálu Lázně Kyselka a hledá smluvního partnera pro obnovení lázeňské tradice, se kterým se podělí o náklady.
2.3 2.3.1
Klášterec nad Ohří Základní charakteristika města Město Klášterec nad Ohří leží v Ústeckém kraji v severozápadních Čechách, mezi Krušnými a Doupovskými horami při řece Ohři. Žije v něm 16 tisíc obyvatel. Klášterec nad Ohří se nachází 19 km jihozápadně od Chomutova, 30 km severovýchodně od Karlových Varů a 90 km západně od Prahy. Od 1.ledna 2003 patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Kadaň, od které je vzdálen 7 km ve směru západním. Nejvyšší vrchol Krušných hor Klínovec s výškou 1244 m nad mořem je od Klášterce nad Ohří vzdálen 20 km. Průměrná nadmořská výška v samotném městě je 320 m nad mořem. Hraniční přechod Hora sv. Šebestiána leží 60 km od Klášterce nad Ohří. Městem vede mezinárodní silnice E 442/13 spojující Karlovy Vary přes Chomutov, Most, Teplice, Děčín a Nový Bor s Libercem. Hlavním železničním spojem je trať č. 140, která vede z Chebu do Chomutova. Pro tuto trať ve směru na Cheb byl v letech 1870 - 1872 postaven jednokolejný železniční most. Slouží v železniční dopravě dodnes. Dlouhodobý průměr ročních teplot v Klášterci nad Ohří je 7°C. Průměrné roční úhrny srážek činí 480 - 500 mm. Průměrná denní relativní vlhkost vzduchu je 65 - 70 %. V zimním a letním období převažují podle větrné růžice větry západní, poté následují větry severozápadní. Výrazným krajinným fenoménem je řeka Ohře, která vymodelovala překrásné údolí mezi Krušnými a Doupovskými horami. Krajinářsky nejcennějším úsekem je oblast mezi obcí Želina a vodní nádrží Nechranice, kterému byla poskytnuta zákonná ochrana formou přírodní památky.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 16 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
2.3.2
Historie města První zmínky o území dnešního města se datují do poloviny 12. století, kdy zde benediktini založili pobočku postoloprtského kláštera. Místní jméno Klášterec (1352-85 Claustrellum) bylo původně obecné podstatné jméno klášterec (tj. zdrobnělina ke klášter), patřící klášteru v Postoloprtech. Roku 1277 přešel klášter do rukou Přemysla Otakara II. Ze zboží královské koruny jej poté získali páni ze Šumburku, kteří si ve třicátých letech 15. století vybudovali nedaleko Klášterce hrad. Když o sto let později hrad Šumburk vyhořel, přesídlili jeho držitelé, saští Fictumové, do Klášterce. V roce 1514 postavil Volf Dětřich Fictum na břehu Ohře panský dům, v polovině téhož století opevněný a rozšířený. Za vlastnictví Fictumů byl Klášterec povýšen na město s vlastním erbem. V letech 1590 - 1620 byla tvrz přestavěna na honosný zámek. V roce 1623 koupili konfiskované panství Thunové, když Kryštof Fictum, jako účastník stavovského povstání, emigroval do Saska. Po třicetileté válce, během níž byl zámek dvakrát vypálen Švédy, zahájili Thunové v roce 1653 jeho obnovu. Michael Oswald Thun svěřil přestavbu svého sídla v roce 1666 italskému staviteli Rossimu da Luca, který dal staré renesanční architektuře raně barokní podobu. Kolem čtyřkřídlého jednopatrového zámku s obdélným nádvořím byla založena zahrada se salou terrenou a sochařskou výzdobou Jana Brokoffa. Do dnešní podoby se zachovala jen sala terrena. Zámek byl od té doby ještě třikrát přestavován, v roce 1784 stavitelem Augustem Grueberem, jemuž byla svěřena pozdně barokní úprava interiérů, poté v roce 1817 doplnila jižní křídlo terasa; poslední přestavba byla zahájena v roce 1858, tehdy dal zámku architekt Václav Hagenauer nynější pseudogotickou podobu. Rakouská šlechta Thunů sídlila v Klášterci nad Ohří až do roku 1945. Rod Thunů se zasloužil o vznik porcelánky v roce 1814. První pálení proběhlo v roce 1794. Porcelánka vyráběla plných 173 let. Dnes je připomínána skupinou tří domů čp. 205, 206 a 120, tvořící torzo budov staré porcelánky, a před nimiž jsou zachovány základy původní kruhové pece. Soudobá instalace českého porcelánu v interiérech zámku šťastně navázala na tradici proslulé klášterecké porcelánky. Expozice, zřízená pražským Uměleckoprůmyslovým muzeem v roce 1952, začíná v dochovaných renesančních síních východního zámeckého křídla čínským, japonským a míšeňským porcelánem, v prvním patře pak pokračuje ukázkami výrobků českého porcelánu od roku 1892 až do současnosti. Muzeum porcelánu soustřeďující 6000 ks exponátů tvoří nejúplnější sbírku porcelánových výrobků. Systematické uspořádání sbírky dovoluje porovnání úrovně produkce jednotlivých porcelánek. Porcelán doplňuje dobový nábytek. V muzeu jsou každoročně rovněž připravovány výstavy minerálů a expozice hornické historie. Sala terrena v zámeckém parku je nevelkou patrovou stavbou s postranní arkádovou chodbou a předstupující terasou. Ve střední části korunní římsy se nalézají Brokoffovy busty Turků, také na balustrádě lemující terasu a na prostranství před ní stojí sochy od Jana Brokoffa z let 1685 - 1687. V interiéru je dnes lapidárium, kde jsou umístěny plastiky J. Brokoffa, R. Prachnera a další. Zámecký park, obklopující salu terrenu, byl založen v polovině 17. století. Původní zahrada tvořila základ velkolepé barokní dispozice, jejíž autorství se přičítá J. B. Matheyovi (stejně jako původ letohrádků a balustrád). Výstavba byla zahájena v 60. letech 17. století stavbou loggie, která měla být součástí terasy tvořící pendant kostela. Areál byl směrem k městu uzavřen vysokou zdí. V 19. století byl park upraven v anglickém stylu a rozšířen o romantické partie podél ramen Ohře. Vhodná kombinace středoevropských dřevin tvoří spolu s květinami, okrasnými keři a vodními plochami velmi působivé krajinné scenérie, které jsou dodnes velmi dobře udržované. Rozloha parku činí 30 ha. Dominantou starého města je farní kostel Nejsvětější Trojice, který začal stavět roku 1665 Michael Oswald Thun podle plánů italského architekta Carlo Luraga. Provádění vlastní stavby bylo svěřeno vlašskému staviteli a štukatérovi Rossimu da Luca a skončilo v roce 1670 vysvěcením chrámu.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 17 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Thunská hrobka byla budována současně s farním kostelem Nejsvětější Trojice. Do této hrobky byl jako prvý pohřben stavebník chrámu Michael Oswald v roce 1694. Adaptace krypty byla provedena v roce 1861 včetně výstavby budovy nad novým schodištěm do krypty zvenčí. Hřbitovní kostel Panny Marie je barokní dílo kadaňského stavitele Kosche z počátku 18. století. Má cenný původní interiér. V sousedství je hřbitovní kaple z roku 1764. Na náměstí Dr. E. Beneše neuniknou pozornosti turistů nově rekonstruované měšťanské domy z 18. a 19. století, barokní morový sloup z roku 1680 a lví fontána ze 17. století. Výraznou budovou je rohová stavba radnice s vysokou osmibokou věží, která je zakončena cimbuřím. Základní kámen k výstavbě byl položen 3. května 1855. Stavba byla vedena mosteckým stavitelem Böhmem. V roce 1859 byla radnice silně poškozena požárem, který zničil prakticky celé město. Opravena byla do své původní pseudorenesanční podoby. Dnes sídlí v této budově Městský úřad Klášterec nad Ohří. Turisticky zajímavý je též skalní útvar Sfingy na sever od města, který nabízí překrásné vyhlídky na Krušné a Doupovské hory. Na Měděnci, vzdáleném 6 km od Klášterce nad Ohří, se zájemci mohou seznámit s pestrou geologickou stavbou Krušných hor a nahlédnout do bohaté historie hornictví této oblasti ve zdejší expozici nerostů, v podzemní štole Marie Pomocné nebo v hlubinném dolu. V okolí Klášterce nad Ohří se nachází řada zřícenin hradů, k nimž patří Perštejn (4 km jižně údolím Ohře), Šumburk na vrchu Šumná (547 m) a Egerberk nad obcí Lestkov. Mezi obcemi Brodce a Pokutice se nalézá národní přírodní rezervace Úhošť. Jedná se o tabulovou (stolovou) horu 592 m n. m., význačné geologické stavby s rozlohou 114,5 ha. Na svazích Úhoště jsou přirozená lesní a stepní společenstva. Na Úhošti se též nachází naučná stezka. V současnosti má Klášterec nad Ohří přibližně 16 000 obyvatel. Průměrný věk obyvatel města činí 34,9 let. Většina obyvatelstva žije v obvodových částech města v sídlištích Petlerská 1 a 2, Nové sídliště, Panorama a v Miřeticích. Rodinné domy se nacházejí zejména ve staré zástavbě v Klášterci nad Ohří a ve staré části Miřetic, v obcích Útočiště a Ciboušov. Sídelní útvar Klášterec nad Ohří zahrnuje mimo Klášterec rovněž obce Ciboušov, Hradiště, Kláštereckou Jeseň, Lestkov, Miřetice, Mikulovice, Rašovice, Suchý Důl a Útočiště. Území je v těsném kontaktu s hnědouhelnými doly a s tepelnými elektrárnami v Prunéřově. Město disponuje volnými plochami nikoho ve svém středu a následně dlouhými docházkovými vzdálenostmi mezi jednotlivými částmi města. Základní směry řešení schválené městským zastupitelstvem doporučují razantní zásah do trasy E 442/13 v centrální části města, a tím jeho opětovné propojení s historickou částí, rozšiřování města kruhově okolo centra, rozvoj průmyslu a služeb ve sféře velikosti firmy do cca 100 pracovníků se směřováním do okolí elektráren a dolů a propojení staré a nové zástavby trasami pro pěší a cyklistickými stezkami. V Klášterci nad Ohří činí nezaměstnanost obyvatel 17,8 %. Ve městě se nachází porcelánka Thun, která je jedním ze závodů Karlovarského porcelánu, a.s., jež zaměstnává zhruba 600 lidí. Přibližně stejný počet zaměstnanců má i COMINDUSTRIAL, spol. s r.o., která je nástupcem bývalého podniku ZKL - Ložiska. Velká část obyvatel dojíždí za prací do elektráren Prunéřov a Tušimice a do nové průmyslové zóny města - Průmyslového parku Verne, který se nalézá na území bývalého odkaliště. Výstavba odkaliště Vernéřov byla pozastavena na základě usnesení vlády ze dne 30. 11. 1991 z důvodu změny fyzikálních vlastností popílku - energosádrovce, po instalaci nového odsiřovacího zařízení elektrárny Prunéřov. Po celkovém naplnění Průmyslového parku Verne výrobními podniky se počítá se zaměstnaností pro 3 500 lidí. V současnosti se na jeho území nachází zhruba 14 podniků. K největším z nich patří Cherry, spol. s r.o., zabývající se výrobou a montáží mikrospínačů, která zaměstnává přibližně 540 lidí a Butz-Ieper CZ s.r.o., se zaměřením na výrobu bezpečnostních prvků automobilů a vybavení karoserií, v níž bylo vytvořeno 206 pracovních míst. Obě tyto společnosti fungují se zahraniční účastí SRN.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 18 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Zdravotnictví v Klášterci nad Ohří z větší části zajišťují soukromí lékaři, některé činnosti formou detašovaných pracovišť zajišťuje nemocnice s poliklinikou Kadaň. Ta je také spádovou nemocnicí pro Klášterec nad Ohří. V Klášterci nad Ohří je vybudována síť všech stupňů škol, které svou kapacitou postačují rozvoji města včetně rezervy k dílčímu nárůstu. Ve městě je pět mateřských škol, tří základní školy, jedna zvláštní škola, základní umělecká škola a gymnázium se střední odbornou školou. Ke kulturním zařízením města, mimo již zmíněné muzeum porcelánu v prostorách zámku, patří galerie v suterénních místnostech radnice, kulturní dům s kapacitou 300 míst, dvě kina a městská knihovna. Sportu slouží zastřešený zimní stadion s umělou ledovou plochou a moderní areál aquaparku se třemi tobogány a osmi vodními plochami různých tvarů a velikostí. V areálu aquaparku jsou k dispozici též sportoviště pro plážový volejbal a fotbal, minigolf, street basketbal a stolní tenis.
2.3.3
Lázně Prameny alkalických minerálních vod v Klášterci nad Ohří byly objeveny koncem 19. století, pramen Evženie v roce 1883 a Městský pramen v roce 1897. Před několika lety proběhla rekonstrukce jímání obou minerálních pramenů. Prameny mají vysoký obsah oxidu uhličitého. Pro pitné účely je využíván pramen Evženie a Klášterecká kyselka. Podporují léčení chronických vředových chorob žaludku, žlučníku a žlučových cest. Pramen Evženie je svým složením velmi blízký známým pramenům světových lázní Bad Neuenahr v Německu. Lázeňský areál Kyselka je přímo napojen na anglický zámecký park a nachází se poblíž mostu přes řeku Ohři. Areál je vybaven stáčírnou minerální vody, lázeňským domem Evženie s léčebně rehabilitačním provozem, objektem restaurace Peřeje, altánkem Evženie a lázeňským parčíkem. Lázeňský dům Evženie v Klášterci nad Ohří nabízí kompletní rehabilitační péči s využitím přírodního léčivého zdroje minerálních pramenů, elektroléčebné masáže a vodoléčebné procedury. Vodoléčebné procedury zahrnují podvodní masáže, perličkové a minerální koupele, vířivé koupele horních a dolních končetin a celotělové vířivé koupele. Prvkem vyšší občanské vybavenosti pro obyvatele regionu by se měla stát uvažovaná lázeňská zóna. První etapa stavby lázeňské zóny vychází ze schváleného územního plánu zóny „Lázeňské území Klášterec nad Ohří“, z investičního záměru upřesňujících místních rekognoskací a z podmínek vydaného územního rozhodnutí. Nejnovější hydrogeologické průzkumy prokázaly možnost rozšíření zřídelní základny o nové zdroje minerálních vod. Město Klášterec nad Ohří stojí před zásadní etapou rozvoje lázeňského území, v níž chce realizací inženýrských sítí a potřebné lázeňské infrastruktury vytvořit území pro budoucí investory s cílem dosažení statutu lázeňského města.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 19 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
3 3.1 3.1.1
Emisní situace Emise znečišťujících látek Teplice Emise v t.r-1 Město
Kategorie zdroje TZL
Teplice
Dubí
SO2
NOx
CO
CxHy
REZZO 1
159,994
662,933
3338,722
101,149
7,057
REZZO 2
1,416
1,796
17,222
20,986
4,785
REZZO 3
23,018
49,425
25,682
153,175
34,599
REZZO 4
10,050
0,000
73,340
342,370
55,960
REZZO 1
44,195
132,431
415,635
10,111
2,269
REZZO 2
0,04
0,374
2,238
1,485
3,108
REZZO 3
19,084
41,203
12,955
126,008
28,168
REZZO 4
4,630
0,000
23,150
98,650
19,060
262,427
888,162
3908,944
853,934
Celkem
155,007 Zdroj: ČHMÚ
Teplice Na celkových emisích tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého SO2 a oxidů dusíku NOx se velké stacionární zdroje znečišťování v katastru města Teplice podílejí více než 80 %. Významnější jsou též malé stacionární zdroje znečišťování působící především v lokálním měřítku, které se např. na celkových emisích tuhých znečišťujících látek podílejí 12 %, na emisích oxidu siřičitého SO2 7 %. Naopak doprava se významně podílí na celkových emisích oxidu uhelnatého CO (56 %) a uhlovodíků CxHy (54 %). V případě oxidu uhelnatého CO a uhlovodíků CxHy k emisím opět významně přispívají malé stacionární zdroje znečišťování. Dubí V Dubí se velké stacionární zdroje znečišťování podílejí na celkových emisích oxidu siřičitého SO2 a oxidů dusíku NOx více než 90 %, ostatní zdroje jsou nevýznamné. Na emisích tuhých znečišťujících látek TZL se podílejí velké stacionární zdroje znečišťování 65 %, malé stacionární zdroje znečišťování 28 %. Na celkových emisích oxidu uhelnatého CO se stejně jako v Teplicích nejvýznamněji podílí doprava (53 %) a malé stacionární zdroje znečišťování (42 %), na celkových emisích uhlovodíků CxHy se doprava podílí 54 % a malé stacionární zdroje znečišťování 36 %.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 20 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Teplice TZL - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování REZZO 4 5%
Teplice SO2 - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování REZZO 3 7%
REZZO 3 12%
REZZO 2 0%
REZZO 4 0%
REZZO 2 1%
REZZO 1 82%
Teplice NOx - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování REZZO 3 1% REZZO 2 0%
REZZO 1 93%
Teplice CO - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování
REZZO 4 2%
REZZO 1 16% REZZO 2 3% REZZO 4 56%
REZZO 1 97%
Teplice CxHy - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování
REZZO 1 7% REZZO 2 5%
REZZO 4 54%
REZZO 3 34%
REZZO 3 25%
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 21 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Dubí TZL - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování
Dubí SO2 - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování REZZO 3 7%
REZZO 4 7%
REZZO 2 0%
REZZO 4 0%
REZZO 3 28%
REZZO 2 0%
REZZO 1 65% REZZO 1 93%
Dubí NOx - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování REZZO 4 5% REZZO 3 3%
Dubí CO - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování REZZO 1 4% REZZO 2 1%
REZZO 2 0% REZZO 4 42%
REZZO 3 53% REZZO 1 92%
Dubí CxHy - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování REZZO 1 4%
REZZO 4 36%
REZZO 2 6%
REZZO 3 54%
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 22 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
3.1.2
Bílina Emise v t.r-1 Město
Kategorie zdroje TZL
REZZO 1 Bílina
92,483
SO2
8149,002
NOx
3343,005
CO
124,043
CxHy
194,107
REZZO 2
0,294
5,312
2,531
1,459
1,562
REZZO 3
16,561
35,713
12,843
109,542
24,544
REZZO 4 Celkem
5,880
0,000
38,980
236,200
38,130
115,218
8190,027
3397,359
471,244
258,343 Zdroj: ČHMÚ
V katastru Bíliny je situována elektrárna Ledvice, která významně ovlivňuje celkové emise města. Na celkových emisích oxidů dusíku NOx a oxidu siřičitého SO2 se elektrárna podílí více než 99 %. Tuhé znečišťující látky jsou emitovány nejvíce velkými stacionárními zdroji znečišťování – opět nejvíce elektrárna Ledvice (81 %), dále malými stacionárními zdroji znečišťování (14 %) a dopravou (5 %). Polovinu emisí oxidu uhelnatého CO způsobuje doprava, druhou polovinu si mezi sebe téměř rovnoměrně dělí velké a malé stacionární zdroje znečišťování. V případě uhlovodíků CxHy se velké stacionární zdroje znečišťování podílejí na celkových emisích 74 %, doprava 15 % a malé stacionární zdroje znečišťování 10 %.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 23 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Bílina TZL - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování
Bílina SO2 - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování REZZO 3 0%
REZZO 4 5%
REZZO 2 0%
REZZO 3 14%
REZZO 4 0%
REZZO 2 0%
REZZO 1 81%
Bílina NOx - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování REZZO 4 1% REZZO 2 REZZO 3 0% 0%
REZZO 1 100%
Bílina CO - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování
REZZO 1 26% REZZO 4 51%
REZZO 2 0% REZZO 3 23%
REZZO 1 99%
Bílina CxHy - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování
REZZO 4 15% REZZO 3 10% REZZO 2 1%
REZZO 1 74%
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 24 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
3.1.3
Klášterec nad Ohří Emise v t.r-1 Město
Kategorie zdroje TZL
Klášterec nad Ohří
SO2
NOx
REZZO 1
0,533
0,107
21,698
REZZO 2
0,260
0,200
REZZO 3
2,328
4,965
REZZO 4
2,750
Celkem
5,871
CO
CxHy
24,377
1,261
1,132
0,078
0,766
3,867
15,643
3,578
0,000
19,430
125,690
19,760
5,272
46,127
165,788
25,365 Zdroj: ČHMÚ
V Klášterci nad Ohří velké stacionární zdroje znečišťování nemají na celkových emisích města vysoký podíl v porovnání s malými zdroji znečišťování. Celkové emise tuhých znečišťujících látek nejvíce ovlivňuje doprava 47 %, malé stacionární zdroje znečišťování 40 % a velké stacionární zdroje znečišťování pouze 9 %. Oxid siřičitý SO2 emitují nejvíce malé stacionární zdroje znečišťování (94 %), ostatní zdroje jsou nevýznamné. Zdrojem emisí oxidů dusíku NOx jsou velké stacionární zdroje znečišťování a doprava. V případě oxidu uhelnatého CO a uhlovodíků CxHy je nejvýznamnějším emitentem doprava.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 25 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Klášterec nad Ohří TZL - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování
REZZO 1 9%
Kláš te re c nad Ohří SO2 - podíl je dnotlivých k ate gorií zdrojů zne čiš ťování
REZZO 2 4%
REZZO 1 2% REZZO 4 0%
REZZO 2 4% REZZO 4 47% REZZO 3 40%
REZZO 3 94% Klášterec nad Ohří NOx - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování
Klášterec nad Ohří CO - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování
REZZO 1 15% REZZO 2 0%
REZZO 4 42%
REZZO 1 48%
REZZO 3 8%
REZZO 2 2%
Klášterec nad Ohří CxHy - podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování
REZZO 1 5%
REZZO 2 3% REZZO 3 14%
REZZO 4 78%
REZZO 3 9%
REZZO 4 76%
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 26 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
3.2 3.2.1 3.2.1.1
Hlavní zdroje znečišťování Teplice REZZO 1
Název
Obec
Emise v t.r-1
Činnost TZL
SO2
13,290
49,395
125,348
5,769
0,908
Výroba keramických a porcelánových výrobků
0,043
0,021
2,606
0,777
0,221
Dubí
Výroba skleněných vláken a výrobků z nich
4,862
0,000
0,316
0,134
0,032
Glaverbel Czech a.s., závod Barevka
Dubí
Výroba plochého skla
25,000
83,013
287,000
1,609
1,039
Keraunion a.s.
Dubí
Výroba žáruvzdorných keramických výrobků
1,000
0,002
0,365
1,822
0,069
Lázně Teplice v Čechách a.s. - Lázeňský
Teplice
Ústavní zdravotní péče
0,021
0,009
1,950
0,000
0,130
Impress, a.s. výrobní podnik Teplice
Teplice
Výroba drobných kovových obalů
0,009
0,004
0,812
0,176
0,053
Glaverbel Czech a.s., závod Řetenice
Teplice
Výroba plochého skla
662,260 3335,680
65,390
4,617
Teplice
Výroba kovových konstrukcí vč. dílů a montáže
35,583
2,257
Avirunion a.s. závod Rudolfova huť
Dubí
Výroba dutého skla
Český porcelán a.s. Dubí
Dubí
Union Lesní Brána, a.s.
TESAS-Teplická strojírna a.s. v konkurzu
158,824
1,140
0,660
NOx
0,280
CO
CxHy
Zdroj: ČHMÚ
Z tabulky je zřejmé, že největším velkým stacionárním zdrojem znečišťování je Glaverbel Czech a.s., závod Řetenice a Barevka, který provozuje stacionární zdroje znečišťování technologického charakteru pro výrobu skla stejně jako třetí v pořadí Avirunion a.s., závod Rudolfova huť. Ostatní velké zdroje znečišťování mají marginální význam. 3.2.1.2
REZZO 2 Emise v t.r-1
Název
Obec TZL
SO2
NOx
CO
CxHy
Báňské projekty Teplice a.s. - kotelna Kollárova 11
Teplice
0,0000
0,0000
0,1550
0,0300
0,0100
Báňské projekty Teplice a.s. - kotelna Kollárova 8
Teplice
0,0000
0,0000
0,0150
0,0030
0,0000
COMPAKT s.r.o. - kotelna Teplice
Teplice
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
Česká pošta s.p. - Pošta Teplice
Teplice
0,0010
0,0000
0,0650
0,0080
0,0060
ČR Ministerstvo vnitra - kotelna Teplice
Teplice
0,0020
0,0000
0,0590
0,0070
0,0120
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 27 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Emise v t.r-1 Název
Obec TZL
SO2
NOx
CO
CxHy
Domov důchodců Teplice - kotelna Českobratrská
Teplice
0,0020
0,0000
0,0460
0,0030
0,0100
Domov důchodců Teplice - kotelna U Nových lázní
Teplice
0,0010
0,0010
0,0740
0,0020
0,0090
DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE Teplice
Teplice
0,0000
0,0000
0,0350
0,0060
0,0040
EKOTRADE - JL s.r.o. - ČS PHM (nafta) Teplice
Teplice
0,0020
0,0000
0,1180
0,0240
0,0210
FLUORIT Teplice s.r.o. - kotelna
Teplice
0,0010
0,0000
0,0980
0,0020
0,0100
FotoStar Sudcolor s.r.o. Teplice - kotelna Masarykova 30
Teplice
0,0040
0,0020
0,1880
0,0880
0,0200
FotoStar Sudcolor s.r.o. Teplice - kotelna Masarykova 460
Teplice
0,0000
0,0000
0,0240
0,0000
0,0040
Gasttour s.r.o. - hotel De SAXE Teplice
Teplice
0,0000
0,0000
0,0200
0,0210
0,0040
Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje kotelna Teplice
Teplice
0,0000
0,0000
0,0410
0,0110
0,0060
Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje malé zdroje Teplic
Teplice
0,0000
0,0000
0,0260
0,0050
0,0020
Hotel Prince de Ligne s.r.o. Teplice
Teplice
0,0000
0,0000
0,0670
0,0000
0,0060
JIPEWO s.r.o. - kotelna prádelny Teplice
Teplice
0,0030
0,0020
0,2010
0,0690
0,0200
Josef Brabec - hotel PANORAMA Teplice
Teplice
0,0030
0,0000
0,2880
0,0480
0,0180
Konzervatoř Teplice
Teplice
0,0010
0,0000
0,0880
0,0010
0,0060
Lázně Teplice v Čechách a.s. - kotelna Dům Erben
Teplice
0,0000
0,0000
0,0240
0,0000
0,0030
Lázně Teplice v Čechách a.s. - kotelna Dům Jirásek
Teplice
0,0020
0,0000
0,0600
0,0160
0,0090
Lázně Teplice v Čechách a.s. - kotelna Kamenné lázně
Teplice
0,0030
0,0020
0,2750
0,0390
0,0230
Lázně Teplice v Čechách a.s. - kotelna Nové lázně
Teplice
0,0020
0,0010
0,1540
0,0080
0,0120
Město Teplice - školní jídelna
Teplice
0,0010
0,0000
0,0470
0,0010
0,0040
Město Teplice - veterinární nemocnice Prosetice
Teplice
0,0020
0,0000
0,0860
0,0000
0,0080
MV POLICIE České republiky - kotelna Teplice Teplice Masarykova
0,0020
0,0020
0,1370
0,0000
0,0170
MV POLICIE České republiky - kotelna Teplice Teplice Vrchlického
0,0020
0,0000
0,1260
0,0220
0,0110
OBCHODNÍ AKADEMIE Teplice
Teplice
0,0010
0,0000
0,0920
0,0070
0,0060
Okresní knihovna Teplice
Teplice
0,0000
0,0000
0,0280
0,0200
0,0030
Okresní soud v Teplicích
Teplice
0,0010
0,0000
0,1060
0,0180
0,0070
Okresní státní zastupitelství Teplice
Teplice
0,0000
0,0000
0,0510
0,0060
0,0040
Okresní úřad Teplice - kotelna Husitská
Teplice
0,0030
0,0000
0,1420
0,0030
0,0120
Okresní úřad Teplice - kotelna Vrchlického
Teplice
0,0000
0,0000
0,0540
0,0100
0,0040
Plzeňský Prazdroj a.s. - kotelna Teplice
Teplice
0,0000
0,0000
0,0060
0,0030
0,0010
PRIMATEP s.r.o. - kotelna Teplice Riegrova
Teplice
0,0930
1,6650
0,2980
0,1630
0,0340
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 28 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Emise v t.r-1 Název
Obec TZL
SO2
NOx
CO
CxHy
PRIMATEP s.r.o. - kotelna Teplice U Císařských lázní
Teplice
0,0000
0,0000
0,0380
0,0100
0,0030
PROSPEKS s.r.o. - kotelna Teplice
Teplice
0,0010
0,0010
0,0960
0,0190
0,0080
SeVaK a.s. - doprava Teplice
Teplice
0,0010
0,0000
0,0730
0,0100
0,0060
Severočeská plynárenská a.s. - kotelna B Teplice
Teplice
0,0000
0,0000
0,0570
0,0050
0,0040
SOU textilní, OU a U Teplice
Teplice
0,0000
0,0000
0,0250
0,0070
0,0040
Stavební podnik Teplice a.s. - kotelna K Vápence
Teplice
0,0030
0,0000
0,1520
0,0050
0,0160
Školský úřad Teplice - Zvláštní škola a Pomocná škola
Teplice
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
Technické služby Teplice s.r.o. - Botanická zahrada
Teplice
0,0030
0,0010
0,2030
0,0000
0,0200
TEKON Teplice s.r.o.
Teplice
0,0010
0,0010
0,0830
0,0010
0,0080
Tříska s.r.o. - kotelna Teplice
Teplice
0,0010
0,0000
0,0340
0,0060
0,0040
United Energy a.s. - kotelna EC 1 Prosetice
Teplice
0,0090
0,0040
0,5070
0,1310
0,0560
United Energy a.s. - kotelna EC 2 Prosetice
Teplice
0,0090
0,0040
0,5970
0,2090
0,0590
United Energy a.s. - kotelna EC 3 Prosetice
Teplice
0,0100
0,0050
0,6400
0,0570
0,0630
United Energy a.s. - kotelna EC 4 Prosetice
Teplice
0,0060
0,0030
0,4610
0,0000
0,0390
United Energy a.s. - kotelna K 1 Prosetice
Teplice
0,0040
0,0020
0,2700
0,0000
0,0270
United Energy a.s. - kotelna K 2 Prosetice
Teplice
0,0080
0,0040
0,5740
0,0000
0,0490
United Energy a.s. - kotelna K 3 Prosetice
Teplice
0,0070
0,0030
0,4610
0,0370
0,0440
United Energy a.s. - kotelna K 4 Základní škola Teplice Prosetice
0,0030
0,0010
0,1390
0,0180
0,0180
United Energy a.s. - kotelna K 5 Prosetice
Teplice
0,0010
0,0010
0,0720
0,0260
0,0090
United Energy a.s. - kotelna KRB 3 Teplice
Teplice
0,0070
0,0030
0,3670
0,0380
0,0440
United Energy a.s. - kotelna Teplice Duchcovská 2183
Teplice
0,0020
0,0010
0,1760
0,0000
0,0140
United Energy a.s. - kotelna Teplice Duchcovská 2193
Teplice
0,0020
0,0010
0,1290
0,0170
0,0130
United Energy a.s. - kotelna Teplice Jankovcova (SBD)
Teplice
0,0010
0,0000
0,0440
0,0000
0,0040
United Energy a.s. - kotelna Teplice Karla Čapka
Teplice
0,0020
0,0010
0,1160
0,0190
0,0120
United Energy a.s. - kotelna Teplice Liberecká
Teplice
0,0050
0,0020
0,3170
0,0080
0,0340
United Energy a.s. - kotelna Teplice Lípová
Teplice
0,0020
0,0010
0,1270
0,0040
0,0140
United Energy a.s. - kotelna Teplice Masarykova
Teplice
0,0000
0,0000
0,0150
0,0010
0,0010
United Energy a.s. - kotelna Teplice Moskevské náměstí
Teplice
0,0040
0,0020
0,2800
0,0060
0,0260
United Energy a.s. - kotelna Teplice Mostecká
Teplice
0,0020
0,0010
0,1470
0,0050
0,0150
United Energy a.s. - kotelna Teplice Palackého Teplice
0,0020
0,0010
0,0760
0,0070
0,0100
United Energy a.s. - kotelna Teplice Potěminova
0,0010
0,0000
0,0940
0,0000
0,0070
Teplice
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 29 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Emise v t.r-1 Název
Obec TZL
SO2
NOx
CO
CxHy
United Energy a.s. - Mateřská škola Teplice Sukova
Teplice
0,0010
0,0000
0,0500
0,0000
0,0040
United Energy a.s. - plavecká hala Teplice
Teplice
0,0040
0,0020
0,2470
0,0020
0,0270
United Energy a.s. - Základní škola Teplice Metelkovo náměst
Teplice
0,0000
0,0000
0,0430
0,0510
0,0110
United Energy a.s. - Základní škola Teplice U Nových lázní 1
Teplice
0,0000
0,0000
0,0210
0,0000
0,0030
United Energy a.s. - Základní škola Teplice U Nových lázní 4
Teplice
0,0020
0,0010
0,0490
0,0040
0,0090
United Energy a.s. - Základní škola Teplice Verdunská
Teplice
0,0030
0,0020
0,2420
0,0000
0,0200
VA TECH ETS s.r.o. Teplice
Teplice
0,0000
0,0000
0,0110
0,0020
0,0030
VĚZEŇSKÁ SLUŽBA ČR - vazební věznice Teplice
Teplice
0,0020
0,0000
0,2100
0,0630
0,0140
VÍTKOVICE - PRODECO a.s. Teplice
Teplice
0,0000
0,0000
0,0600
0,0120
0,0040
Vojenská lázeňská a rekreační zařízení vojenská lázeňská l
Teplice
0,0030
0,0030
0,1770
0,0050
0,0240
VÚSU a.s. Teplice - kotelna I
Teplice
0,0000
0,0000
0,0940
0,0150
0,0090
VÚSU a.s. Teplice - kotelna II
Teplice
0,0000
0,0000
0,5710
0,0150
0,0070
ADOS s.r.o. Teplice - technologie a vytápění slévárny
Teplice
0,8610
0,0680
2,0270
0,4500
0,0000
AT s.r.o. - ČS PHM Teplice
Teplice
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0440
BENOL SERVICE s.r.o. - ČS PHM ÖMV Teplice
Teplice
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,7090
BENZINA a.s. - ČS PHM Teplice - Prosetice
Teplice
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,1700
BOHEMIA PRINT a.s. - závod 01 Teplice
Teplice
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,3720
DOPRAVNÍ PODNIK Teplice s.r.o. - ČS PHM
Teplice
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0690
DŘEVOTEP PLUS s.r.o. Teplice - lakovna
Teplice
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0210
EKOTRADE - JL s.r.o. - ČS PHM (nafta) Teplice
Teplice
0,0010
0,0000
0,0590
0,0120
0,0210
FLUORIT Teplice s.r.o. - technologie
Teplice
0,1840
0,0000
0,1500
1,4420
0,3180
František Gabriel - truhlárna Most - Komořany (areál KS a.s.)
Teplice
0,0350
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
Ing. Jindřich Kiesenbauer - ČS PHM TOTAL ČR Teplice
Teplice
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,8240
KERAMICKÉ ZÁVODY Teplice a.s. technologie
Teplice
0,0910
0,0020
3,5470
17,6230
0,5840
PARAMO NOVA a.s. - ČS PHM Teplice Třešňovka
Teplice
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,3010
RADICAL s.r.o. - ČS PHM ÖMV Teplice Prosetice
Teplice
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,5830
Shell Czech Republic a.s. - ČS PHM Teplice
Teplice
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,3620
TAPETY BOHEMIA s.r.o. - provozovna Teplice Teplice (technologie)
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,2660
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 30 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Emise v t.r-1 Název
Obec TZL
SO2
NOx
CO
CxHy
TEMOS TOOLS a.s. Teplice - povrchová úprava kovů
Teplice
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0310
TEMOS TOOLS a.s. Teplice - povrchová úprava kovů
Teplice
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0320
Anna Andreassenová - kotelna Dubí 3
Dubí
0,0100
0,3610
0,0290
1,2260
0,2910
ARAL ČR a.s. - ČS PHM Dubí u Teplic
Dubí
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,4070
ARAL ČR a.s. - ČS PHM silnice E 55 Dubí u Teplic
Dubí
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0920
BENOL SERVICE s.r.o. - ČS PHM ÖMV Cínovec
Dubí
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
1,1170
Bohumil Novotný - ČS PHM LUKOIL Cínovec
Dubí
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,2880
Cínovec Marketing Corporation s.r.o. - ČS PHM Dubí u Teplic
Dubí
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,1020
ČSAD BUS Ústí nad Labem a.s., filiálka Teplice - provoz Dubí
Dubí
0,0000
0,0000
0,0260
0,0080
0,0600
Domov důchodců Dubí u Teplice
Dubí
0,0040
0,0020
0,1400
0,1370
0,0270
Dubí CZ - stavební stroje s.r.o.
Dubí
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
FORMY SF s.r.o. Dubí u Teplic
Dubí
0,0000
0,0000
0,0540
0,0120
0,0040
Město Dubí - Městský úřad
Dubí
0,0000
0,0000
0,0290
0,0000
0,0020
Město Košťany - Základní škola
Dubí
0,0020
0,0000
0,0570
0,0030
0,0080
RADICAL DELTA Teplice s.r.o. - ČS PHM ÖMV Dubí - Pozorka
Dubí
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,5250
Readymix Bohemia s.r.o. - betonárka Teplice
Dubí
0,0010
0,0000
0,0030
0,0010
0,0000
Stanislav Kubát - ČS PHM ESSO Dubí u Teplic
Dubí
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0320
STRABAG ČR a.s. - administrativní budova a dílna Dubí u Teplic
Dubí
0,0000
0,0000
0,0140
0,0020
0,0000
United Energy a.s. - kotelna DRUŽBA Dubí u Teplic
Dubí
0,0040
0,0020
0,1890
0,0000
0,0200
United Energy a.s. - kotelna K 1 Dubí u Teplic
Dubí
0,0040
0,0020
0,3660
0,0020
0,0260
United Energy a.s. - kotelna K 2 Dubí u Teplic
Dubí
0,0030
0,0020
0,2530
0,0220
0,0210
United Energy a.s. - kotelna K 3 Dubí u Teplic
Dubí
0,0080
0,0040
0,6480
0,0040
0,0510
United Energy a.s. - kotelna K 4 KARLEX Dubí Dubí u Teplic
0,0030
0,0010
0,3060
0,0540
0,0210
United Energy a.s. - kotelna K 5 Dubí u Teplic
Dubí
0,0010
0,0000
0,0420
0,0010
0,0050
Základní škola Dubí 1
Dubí
0,0000
0,0000
0,0600
0,0010
0,0050
Základní škola Dubí 3
Dubí
0,0000
0,0000
0,0220
0,0120
0,0040 Zdroj: ČHMÚ
V oblasti je provozováno celkem 130 středních stacionárních zdrojů znečišťování vesměs spalovacích, které spalují téměř výhradně zemní plyn.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 31 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
3.2.1.3
REZZO 3 Emise v t.r-1
Obec TZL
SO2
NOx
CO
CxHy
Teplice
23,02
49,43
25,68
153,18
34,60
Dubí
19,08
41,20
12,95
126,01
28,17
Z hlediska struktury primárních energetických zdrojů podílejících se na emisích z malých stacionárních zdrojů znečišťování lze konstatovat poměrně četné zastoupení hnědého uhlí cca 20 % z celkové potřeby. Zemní plyn je užíván přibližně v 80 %. Ostatní primární energetické zdroje jsou aplikovány v nevýznamném množství. 3.2.1.4
REZZO 4 Nejvýznamnějšími liniovými zdroji v Teplicích jsou silnice I. třídy č. 8 s 12 000 – 20 000 průjezdy a č. 13 s 14 000 – 19 000 průjezdy. Dalším liniovým zdrojem je silnice II. třídy č. 254 z Duchcova do Teplic. Teplicemi prochází páteřní silnice I/8 z Prahy k hraničnímu přechodu Cínovec. V budoucnosti bude nahrazena novu trasou dálnice D8, která bude procházet blíže městu Ústí nad Labem. V průtahu Teplicemi je komunikace I/8 nejzatíženější komunikací. Silnice č. 13 patří mezi páteřní komunikace okresu Chomutov. Je po ní vedena mezinárodní silnice E 442 (Karlovy Vary – Žilina). Nejvýznamnějším liniovým zdrojem v Dubí je silnice I. třídy č. 8 s cca 8 000 průjezdy. Silnice I/8 spojuje Teplice s hraničním přechodem Cínovec. Dalšími liniovými zdroji jsou silnice I. třídy č. 27 a II. třídy č. 253. Silnice I/27 spojuje město Dubí s Litvínovem a Mostem. Silnice II/253 je přímým pokračováním silnice I/27 z Litvínova. Spojuje Dubí, Krupku a Ústí nad Labem. Je alternativním spojením k silnici I/13 z Teplic do Ústí nad Labem a je výhodnější pro přístup k hraničnímu přechodu Cínovec. Teplice Číslo silnice
8
13
254
Sčítací úsek
Emise v t.r-1
Intenzita dopravy
TZL
NOx
CO
CxHy
4-0111
17 561
0,74
5,48
10,44
2,08
4-2722
20 143
0,71
4,57
26,98
4,41
4-0115
12 086
2,74
15,52
79,72
13,96
4-2721
14 365
1,94
19,58
42,05
6,85
4-2714
19 687
0,94
6,79
44,82
6,98
4-2715
14 119
0,80
6,40
44,49
6,74
4-2703
10 698
1,32
8,29
47,44
7,86
4-2704
8 297
0,41
2,56
14,88
2,46
4-2705
9 840
0,45
4,15
31,55
4,62
Celkem
10,05
73,34
342,37
55,96
Zdroj: Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000, Kraj Ústecký, Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2001
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 32 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR
Dubí Číslo silnice
Sčítací úsek
4-0121
8
Emise v t.r-1
Intenzita dopravy
TZL
NOx
CO
CxHy
7 766
1,17
6,64
33,47
5,88
4-0122
8 071
3,25
14,58
50,33
11,01
27
4-0431
4 140
0,16
1,33
9,54
1,44
253
4-0432
2 313
0,04
0,60
5,31
0,73
Celkem
4,63
23,15
98,65
19,06
Zdroj: Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000, Kraj Ústecký, Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2001
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR
Z celkové bilance emitovaných znečišťujících látek u jednotlivých kategorií zdrojů mají v oblasti mobilních zdrojů znečišťování velký význam emise CO, které se podílejí 56 % na celkovém množství, emise tuhých znečišťujících látek jsou zastoupeny přibližně z 5 % a emise uhlovodíků CxHy ze 7 % na celkovém objemu emisí.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 33 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
3.2.1.5
Struktura užití primárních zdrojů energie Množství v palivu Zdroj energie
GJ.r-1
Hnědé uhlí
97 566
Zemní plyn
6 088 950
Černé uhlí
300
Koks
7 300
Černé uhlí 0% Koks 0%
Hnědé uhlí 2%
Zemní plyn 98%
Ze struktury užití primárních zdrojů energie je patrný dominantní vliv zemního plynu, který je užíván, vedle spalovacích zařízení, pro vytápění, zejména v technologických zařízeních skláren situovaných v řešeném území.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 34 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
3.2.2 3.2.2.1
Bílina REZZO 1
Název
Obec
United Energy a.s. kotelna Bílina - PP I.
Bílina
United Energy a.s. kotelna Bílina - PP II.
Bílina
ČEZ a.s. - elektrárna Ledvice
Bílina
SPLINTEX CZECH a.s.
Bílina
SPLIREC CZECH s.r.o. Bílina
Bílina
Emise v t.r-1
Činnost
TZL
Výroba a rozvod páry a teplé vody, studené vody a ledu Výroba a rozvod páry a teplé vody, studené vody a ledu Výroba a rozvod elektřiny Tvarování a zpracování plochého skla Výroba dílů a příslušenství dvoustopých motorových vozidel
SO2
NOx
CO
CxHy
0,029
0,000
2,990
0,005
0,186
0,017
0,000
1,710
0,009
0,555
91,981 8149,000 3336,314
123,934
181,924
0,452
0,000
1,609
0,033
3,489
0,004
0,002
0,382
0,062
7,953
Zdroj: ČHMÚ
Z tabulky je zřejmé, že největším velkým stacionárním zdrojem znečišťování je systémová elektrárna ČEZ Ledvice spalující hnědé uhlí. Dalšími v pořadí jsou kotelny United Energy a.s. PP I. a PP II. spalující zemní plyn. Ostatní velké stacionární zdroje znečišťování mají marginální význam. 3.2.2.2
REZZO 2 Emise v t.r-1
Název
Obec TZL
SO2
NOx
CO
CxHy
BENZINA a.s. - ČS PHM Bílina LS
Bílina
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,1740
BENZINA a.s. - ČS PHM Bílina PS
Bílina
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,1590
C - majetkový fond a.s. - kotelna Bílina
Bílina
0,2220
5,3050
1,1130
0,0720
0,4720
Glaverbel Glavostav a.s. Bílina - potisk a stříkání skla vodou
Bílina
0,0570
0,0000
0,0000
0,0000
0,0150
Glaverbel Glavostav a.s. Bílina - potisk skla potiskovacími stroji
Bílina
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0220
Město Bílina - Mateřská škola
Bílina
0,0000
0,0000
0,0300
0,0060
0,0040
Město Bílina - Základní škola
Bílina
0,0000
0,0000
0,1350
0,7310
0,0090
Město Bílina - Základní umělecká škola
Bílina
0,0000
0,0000
0,0280
0,0010
0,0040
Městské technické služby Bílina - plavecká hala
Bílina
0,0060
0,0030
0,4410
0,0720
0,0300
Městské technické služby Bílina - zahradnictví
Bílina
0,0000
0,0000
0,0250
0,0050
0,0020
ROZHLED s.r.o. - prádelna doly Bílina a dílny
Bílina
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
Severočeské doly a.s. - ČS PHM doly Bílina
Bílina
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,1450
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 35 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Emise v t.r-1 Název
Obec TZL
SO2
NOx
CO
CxHy
Severočeské doly a.s. - kotelna PŘ v Bílině
Bílina
0,0060
0,0030
0,3510
0,0000
0,0330
Velkoobchod s nápoji Bílina s.r.o.
Bílina
0,0030
0,0010
0,3440
0,0570
0,0230
Vladimíra Očková - ČS PHM Bílina
Bílina
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,4810
Zvláštní škola internátní a SPC Bílina
Bílina
0,0000
0,0000
0,0640
0,0080
0,0040 Zdroj:ČHMÚ
V oblasti je provozováno celkem 15 středních stacionárních zdrojů znečišťování ve směs spalovacích, které spalují téměř z 85% zemní plyn. Spalování hnědého uhlí je zastoupeno asi z 15% (C – Majetkový fond a.s.). 3.2.2.3
REZZO 3 Emise v t.r-1
Obec TZL
Bílina
16,56
SO2
34,71
NOx
12,84
CO
109,54
CxHy
24,54
Z hlediska struktury primárních energetických zdrojů podílejících se na emisích z malých stacionárních zdrojů znečišťování lze konstatovat poměrně četné zastoupení hnědého uhlí cca 25 % z celkové potřeby. Zemní plyn je užíván přibližně v 75 %. Ostatní primární energetické zdroje jsou aplikovány v nevýznamném množství. 3.2.2.4
REZZO 4 Nejvýznamnějším liniovým zdrojem v Bílině je silnice I. třídy č. 13 s 15 000 – 18 000 průjezdy. Silnice č. 13 patří mezi páteřní komunikace okresu Chomutov. Je po ní vedena mezinárodní silnice E 442 (Karlovy Vary – Žilina). Dalším liniovým zdrojem je silnice II. třídy č. 257. Silnice č.13 z Chomutova a Mostu do Teplic a Ústí nad Labem byla v minulosti rekonstruována a v současnosti je ve třípruhovém uspořádání ve výjezdu na Teplice a v dvoupruhovém uspořádání v průtahu městem Bílina. Hlavní dopravní závadou je vedení v zástavbě a nevhodné výškové poměry trasy. Územní plán města Bílina předpokládá přeložení silnice I/13 východně od zastavěných částí města. Součástí východního obchvatu je křížení se silnicí II/275, které je řešeno mimoúrovňovou křižovatkou. Tím dojde k odklonění dopravy i pro směr Teplice – Louny a odlehčení stávající silnice II/257 v průtahu městem.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 36 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Číslo silnice
13
257
Sčítací úsek
Emise v t.r-1
Intenzita dopravy
TZL
NOx
CO
CxHy
4-3177
15 988
0,49
3,42
21,67
3,43
4-3171
15 976
0,82
5,68
36,09
5,71
4-0842
18 174
2,43
18,30
122,59
18,88
4-0841
3 561
0,52
2,98
15,64
2,71
4-0843
6 651
0,12
0,89
5,98
0,92
2538
4-2791
2 531
0,50
2,53
10,74
2,07
25316
4-3990
1 796
1,01
5,18
23,41
4,41
Celkem
5,88
38,98
236,20
38,13
Zdroj: Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000, Kraj Ústecký, Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2001
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR
Z celkové bilance emitovaných znečišťujících látek u jednotlivých kategorií zdrojů mají v oblasti mobilních zdrojů znečišťování velký význam emise oxidu uhelnatého CO, které se podílejí 51 % na celkovém množství, emise uhlovodíků CxHy jsou zastoupeny přibližně z 15 % a emise tuhých znečišťujících látek z 5 % na celkovém objemu emisí.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 37 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
3.2.2.5
Struktura užití primárních zdrojů energie Množství v palivu Zdroj energie
GJ.r-1
Hnědé uhlí
19 196 108
Zemní plyn
280 375
Černé uhlí
120
Koks
782
Černé uhlí 0% Koks 0%
Zemní plyn 1%
Hnědé uhlí 99%
Ze struktury užití primárních zdrojů energie je patrný dominantní vliv hnědého uhlí, které je spalováno v systémové elektrárně ČEZ Ledvice. Zemní plyn je užíván v intravilánu města. Je třeba podotknout, že hnědé uhlí je také spalováno v malých stacionárních zdrojích znečišťování (v objemu cca 40 TJ), jejichž vliv na kvalitu ovzduší ve městě je značný.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 38 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
3.2.3 3.2.3.1
Klášterec nad Ohří REZZO 1 Emise v t.r-1
Název
Obec
Činnost
Karlovarský porcelán závod Klášterec
Klášterec nad Ohří
Výroba keramických a porcelánových výrobků
0,177
0,000
17,370
21,250
0,900
ZKL Klášterec nad Ohří spalovna
Klášterec nad Ohří
Výroba ložisek, ozubených kol aj. převodových prvků
0,305
0,105
3,661
0,109
0,033
Kvintet CZ a.s.
Klášterec nad Ohří
Výroba drobných kovových obalů
0,051
0,002
0,667
3,018
0,328
TZL
SO2
NOx
CO
CxHy
Zdroj: ČHMÚ
Z tabulky je zřejmé, že největším velkým stacionárním zdrojem znečišťování je Karlovarský porcelán, závod Klášterec, kde jsou instalovány stacionární zdroje znečišťování technologického charakteru, ale také plynová kotelna. Také emise škodlivin ze spalovny situované v ZKL Klášterec lze považovat za významné z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší ve městě. 3.2.3.2
REZZO 2 Emise v t.r-1
Název
Obec TZL
SO2
NOx
CO
CxHy
BENZINA a.s. - ČS PHM Klášterec nad Ohří
Klášterec nad Ohří
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,1950
Centrum Z s.r.o. - nákupní středisko Klášterec nad Ohří
Klášterec nad Ohří
0,0010
0,0000
0,0900
0,0150
0,0060
Cherry s.r.o. Klášterec nad Ohří - kotelna na ZP a LTO
Klášterec nad Ohří
0,0040
0,0300
0,1170
0,0010
0,0130
Cherry s.r.o. Klášterec nad Ohří - letovací moduly a potisk
Klášterec nad Ohří
0,0720
0,0000
0,0000
0,0000
0,0720
Karlovarský porcelán a.s. - ubytovna Klášterec nad Ohří
Klášterec nad Ohří
0,0010
0,0000
0,0730
0,0120
0,0050
Martina Uhlířová – ČS PHM Klášterec nad Ohří I
Klášterec nad Ohří
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,2450
Martina Uhlířová – ČS PHM Klášterec nad Ohří II
Klášterec nad Ohří
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,2080
Martina Uhlířová - ČS PHM Klášterec nad Ohří Klášterec III nad Ohří
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0590
Klášterec nad Ohří
0,1820
0,1700
0,8520
0,0500
0,0350
SeVaK a.s. - kotelna ÚV Hradiště
Zdroj:ČHMÚ
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 39 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
V oblasti je provozováno celkem 9 středních stacionárních zdrojů znečišťování. V kotelnách SeVaK a.s. a Cherry s.r.o. je spalován LTO s významným podílem na produkci emisí v této kategorii zdrojů. Spalování hnědého uhlí není ve středních stacionárních zdrojích znečišťování zastoupeno. 3.2.3.3
REZZO 3 Emise v t.r-1
Obec TZL
Klášterec nad Ohří
SO2
2,33
NOx
4,96
3,87
CO
CxHy
15,64
3,58
Z hlediska struktury primárních energetických zdrojů podílejících se na emisích z malých stacionárních zdrojů znečišťování lze konstatovat, převažující je zastoupení zemního plynu více než s 90 %. Spalování hnědého uhlí se podílí na spotřebě primárních energetických zdrojů přibližně 8 %. Ostatní primární energetické zdroje jsou aplikovány v nevýznamném množství. 3.2.3.4
REZZO 4 Nejvýznamnějším liniovým zdrojem v Klášterci nad Ohří je silnice I. třídy č. 13 s cca 10 000 průjezdy. Silnice č. 13 patří mezi páteřní komunikace okresu Chomutov. Je po ní vedena mezinárodní silnice E 442 (Karlovy Vary – Žilina). Dalším liniovým zdrojem je silnice II. třídy č. 224.
Číslo silnice
13
224
Sčítací úsek
Emise v t.r-1
Intenzita dopravy
TZL
NOx
CO
CxHy
4-0561
10 444
0,21
1,48
9,42
1,49
4-0562
10 444
1,06
7,39
47,11
7,44
4-0563
10 074
1,09
6,51
35,99
6,09
4-3422
1 739
0,10
1,00
8,04
1,15
3 573
0,30
3,06
25,13
3,59
Celkem
2,75
19,43
125,69
19,76
4-3423
Zdroj: Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000, Kraj Ústecký, Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2001
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 40 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Z celkové bilance emitovaných znečišťujících látek u jednotlivých kategorií zdrojů má vliv mobilních zdrojů znečišťování velký význam. Na emisích uhlovodíků CxHy se podílí 78%, na emisích oxidu uhelnatého CO 76 %, na emisích tuhých znečišťujících látek se podílejí ze 47 % a emisích NO x 42 % z celkové produkce znečišťujících látek. 3.2.3.5
Struktura užití primárních zdrojů energie Množství v palivu Zdroj energie
GJ.r-1
Hnědé uhlí
5 264
Zemní plyn
413 265
Černé uhlí
20
Koks
115
LTO
3 635
Černé uhlí 0%
LTO 1%
Hnědé uhlí 1%
Koks 0%
Zemní plyn 98%
Ze struktury užití primárních zdrojů energie je patrný dominantní vliv zemního plynu.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 41 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
4
Imisní situace Základním obecným podkladem pro hodnocení stavu znečištění ovzduší jsou skutečně naměřená data z měřicích stanic, které sledují imisní koncentrace znečišťujících látek (polutantů) v ovzduší. Při zhodnocení stavu ovzduší v lokalitách měst Teplice, Bílina a Klášterec nad Ohří lze vycházet z materiálu ČHMÚ ”Znečištění ovzduší na území České republiky“ - za roky 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002.
4.1 4.1.1
Imisní limity Imisní limity pro látky znečišťující venkovní ovzduší platné od roku 2002 V roce 2002 vstoupila v České republice v platnost nová legislativa pro ochranu ovzduší pln ě reflektující předpisy Evropské unie. Jedná se o zákon o ochraně ovzduší a jeho prováděcí předpisy uvedené v následujícím výčtu: - Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů - NV č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší - NV č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí - NV č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší - NV č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší - NV č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu - Vyhláška MŽP č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu - Vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování - Vyhláška MŽP č. 357/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší - Vyhláška MŽP č. 358/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky ochrany ozonové vrstvy Země Nové limitní hodnoty z nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, jsou uvedeny spolu s příslušnými mezemi tolerance v následujících přehledných tabulkách, zvlášť pro ochranu zdraví a zvlášť pro ochranu vegetace a ekosystémů.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 42 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Imisní limity pro ochranu zdraví lidí Látka
Typ limitu
Hodnota limitu
Mez tolerance
Termín
Oxid siřičitý
Hodinový průměr
350 µg.m-3
90 µg.m (26 %)
1.1.2005
Oxid siřičitý
Denní průměr
125 µg.m-3
-
1.1.2005
Roční průměr
50 µg.m
-
1.6.2002 1.1.2005
-3
Oxid siřičitý
-3
PM10
Denní průměr
50 µg.m-3
15 µg.m-3 (30 %)
PM10
Roční průměr
40 µg.m-3
4,8 µg.m-3 (12 %)
1.1.2005
PM10
Denní průměr
50 µg.m-3
Bude stanovena
1.1.2010
PM10
Roční průměr
20 µg.m-3
10 µg.m (50 %)
1.1.2010
Oxid dusičitý
Hodinový průměr
200 µg.m-3
80 µg.m-3 (40 %)
1.1.2010
Oxid dusičitý
Roční průměr
40 µg.m-3
16 µg.m-3 (40 %)
1.1.2010
Ozón
Nejvyšší 8 hod. průměr během dne
120 µg.m-3
Cílový imisní limit
1.1.2010
Ozón
Nejvyšší 8 hod. průměr během roku
120 µg.m-3
Dlouhodobý imisní cíl
-
Olovo
Roční průměr
0,5 µg.m-3
0,3 µg.m-3 (60 %)
1.1.2005
Oxid uhelnatý
9-hodinový průměr
10 mg.m-3
6 mg.m-3
1.1.2005
Roční průměr
5 µg.m
5 µg.m-3 - 0
1.1.2010
-3
Benzen
-3
-3
Kadmium
Roční průměr
5 ng.m-3
3 ng.m (60 %)
1.1.2005
Amoniak
Roční průměr
100 µg.m-3
60 µg.m-3 (60 %)
1.1.2005
Arsen
Roční průměr
6 ng.m-3
6 ng.m-3 (100 %)
1.1.2010
Nikl
Roční průměr
20 ng.m-3
16 ng.m-3 (80 %)
1.1.2010
Rtuť
Roční průměr
50 ng.m-3
-
1.1.2010
1 ng.m-3
8 ng.m-3 (800 %)
1.1.2010
Benzo(a)pyren
Roční průměr
Mez tolerance je procento imisního limitu, nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, tato hodnota se pravidelně v po sobě následujících rocích snižuje až k nulové hodnotě.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 43 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Imisní limity pro ochranu ekosystémů Látka
Typ limitu
Hodnota limitu
Termín
Oxid siřičitý
Aritmetický průměr v zimním období (1.10. – 31.3.)
20 µg.m-3
1.8.2002
Oxidy dusíku
Roční aritmetický průměr
30 µg.m-3
1.8.2002
Ozón –cílový limit
AOT40, vypočtená z hodinových průměrů v období od května do července
18 000 µg.m-3.h-1 zprůměrovaná za 5 let
1.1.2010
Ozón – dlouhodobý cíl
AOT40, vypočtená z hodinových průměrů v období od května do července
6 000 µg.m-3.h-1 zprůměrovaná za 5 let
-
Mez tolerance je procento imisního limitu, nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, tato hodnota se pravidelně v po sobě následujících rocích snižuje až k nulové hodnotě AOT40 je součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími, než prahová koncentrace 80 µg.m-3 (40 ppb), a hodnotou 80 µg.m-3, v období 8-20 hod. SEČ. 4.1.2
Imisní limity pro látky znečišťující venkovní ovzduší platné do roku 2002 Opatření FVŽP ze dne 1. října 1991 k zákonu č. 309/91 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami. Imisní limity platné pro území České republiky Znečišťující látka
Prašný aerosol Oxid siřičitý
Vyjádřená jako
Imisní limity [µg.m-3] IHr
IHd
SPM
60
SO2
60
Oxid siřičitý a prašný SO2 + SPM aerosol Oxidy dusíku Oxid uhelnatý
NO2
O3
Olovo v prašném aerosolu
Pb
Kadmium v prašném Cd aerosolu
IHk
Obecný požadavek**
150
500
150
500
Koncentrace IHd a IHk nesmí být v průběhu roku překročeny ve více než 5 % případů.
250* 80
CO
Ozón
IH8h
100
200
5000
10 000 160
0,5 0.01
Koncentrace IHd a IHk nesmí být v průběhu roku překročeny ve více než 5 % případů.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 44 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Vysvětlivky
4.2 4.2.1
*
Vypočítán aritmetický součet denních průměrných koncentrací obou složek
**
Tj. 95% kvantil denních koncentrací nesmí překročit hodnotu IHd a 95% kvantil půlhodinových koncentrací nesmí překročit hodnotu IHk
IHr
Průměrná roční koncentrace znečišťující látky. Průměrnou koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku jednoho roku jako aritmetický průměr z průměrných 24 hodinových koncentrací
IHd
Průměrná denní koncentrace znečišťující látky. Průměrnou denní koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku 24 hodin. Průměrnou denní koncentrací se rozumí též střední hodnota nejméně dvanácti rovnoměrně rozložených měření průměrných půlhodinových koncentrací v časovém úseku 24 hodin (aritmetický průměr)
IH8h
Průměrná 8hodinová koncentrace znečišťující látky. Průměrnou 8hodinovou koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku 8 hodin
IHk
Průměrná půlhodinová koncentrace znečišťující látky. Průměrnou půlhodinovou koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku 30 minut
Imisní situace Oblast Teplice V současné době jsou v Teplicích provozovány dvě měřící stanice. Popis stanice – podle karty stanice 267 Teplice – OHS Stanice leží na dně otevřeného, provětrávaného údolí v nadmořské výšce 230 m. Budova stanice je situována v centrální části města, ve vzdálenosti cca 50 m od jedné z hlavních městských komunikací a je obklopena zástavbou administrativních, obchodních a bytových objektů. Reprezentativnost stanice je 4 – 50 km. 1008 Teplice Stanice leží ve velmi málo zvlněném terénu v nadmořské výšce 225 m, mimo přímé ovlivnění dopravou. V okolí stanice je vícepodlažní zástavba (sídliště z posledního desetiletí). Reprezentativnost stanice je 0,5 – 4 km.
4.2.2
Oblast Bílina V Bílině není v současné době provozována žádná měřící stanice (stanice 1226 Bílina byla v provozu do 31.3.1999). Nejblíže Bílině jsou výše uvedené stanice v Teplicích, které leží na severozápad od Bíliny ve vyšší nadmořské výšce.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 45 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Popis stanice – podle karty stanice 1226 Bílina Stanice byla situována ve městě na náměstí na mírném svahu, vedle frekventované městské komunikace. V okolí stanice byla administrativní, obchodní a bytová zástavba a vysoký panelový dům. Nadmořská výška stanice byla 215 m. Stanice ukončila provoz 31.3.1999.
4.2.3
Oblast Klášterec nad Ohří V Klášterci nad Ohří stanice měřící imisní koncentrace znečišťujících látek není. Nejblíže Klášterci nad Ohří je měřící stanice 262 Kadaň, která leží východně od Klášterce ve zhruba stejné nadmořské výšce. Popis stanice – podle karty stanice 262 Kadaň Stanice je situována na dně sevřeného, špatně provětrávaného údolí v nadmořské výšce 298 m. Budova stanice se nachází ve středu města, v okolí stanice je zástavba ploch využívána především průmyslem.
4.3 4.3.1 4.3.1.1
Imisní koncentrace hlavních znečišťujících látek Teplice Oxidy dusíku Pro oxidy dusíku jako sumu oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, jak jsou sledovány, neexistuje v současné době platný imisní limit. V zákoně č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a v navazujícím prováděcím předpisu jsou nově definovány imisní limity, které se týkají v tomto případě pouze jedné složky oxidů dusíku – oxidu dusičitého. Měřené hodnoty imisních koncentrací oxidu dusičitého bývají o cca 30 až 50 % nižší než naměřené imisní koncentrace oxidů dusíku. Naměřené imisní koncentrace oxidů dusíku (µg.m-3) Rok
Stanice
Nejvyšší denní imise
95% kvantil
Imisní limit
Průměrná
Imisní limit
denní
roční imise
roční
1998 267 Teplice - OHS
351 (18.12.)
191
nestanoven
-
nestanoven
1999 267 Teplice - OHS
353 (6.1.)
152
nestanoven
69
nestanoven
2000 267 Teplice - OHS
268 (3.8.)
160
nestanoven
69
nestanoven
2001 267 Teplice - OHS
363 (12.2.)
216
nestanoven
90
nestanoven
2002 267 Teplice - OHS
460 (5.1.)
181
nestanoven
-
nestanoven
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 46 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Naměřené imisní koncentrace oxidů dusíku (µg.m-3) Rok
Stanice
Nejvyšší denní imise
95% kvantil
Imisní limit
Průměrná
Imisní limit
denní
roční imise
roční
1998 1008 Teplice
341 (18.12.)
176
nestanoven
61
nestanoven
1999 1008 Teplice
339 (6.1.)
115
nestanoven
54
nestanoven
2000 1008 Teplice
179 (29.12.)
126
nestanoven
54
nestanoven
2001 1008 Teplice
252 (16.2.)
128
nestanoven
55
nestanoven
2002 1008 Teplice
275 (5.1.)
150
nestanoven
56
nestanoven
Tabulky představují imisní koncentrace oxidů dusíku NOx naměřené na stanicích v Teplicích. První sloupec uvádí rok měření, druhý číslo stanice, třetí sloupec maximální naměřenou imisi za 24 hodin a den, kdy byla hodnota zaznamenána. Dále je uveden 95% kvantil a průměrná roční imisní koncentrace. Na imisní stanici 267 Teplice – OHS jsou naměřené koncentrace oxidů dusíku NOx vyšší, stanice je situována v centrální části města blízko frekventované hlavní komunikace. Imisní koncentrace oxidů dusíku NOx na stanici 1008 Teplice v letech 1998 – 2002 mírně klesají, popř. stagnují. 4.3.1.2
Oxid siřičitý Další sledovanou škodlivinou na imisních stanicích je oxid siřičitý SO2. Maximální hodnoty denních imisních koncentrací a průměrné roční imisní koncentrace oxidu siřičitého SO2 z roku 1998 až 2002 jsou uvedeny spolu s původními i novými příslušnými imisními limity na ochranu zdraví dle nového zákona o ochraně ovzduší v následujících tabulkách. Naměřené imisní koncentrace oxidu siřičitého (µg.m-3) Rok
Stanice
Nejvyšší denní imise
95% kvantil
Imisní limit
Průměrná
Imisní limit
denní
roční imise
roční
1998 267 Teplice - OHS
287 (12.1.)
70
150/125
29
60/50
1999 267 Teplice - OHS
123 (21.1.)
55
150/125
27
60/50
2000 267 Teplice - OHS
120 (23.12.)
47
150/125
18
60/50
2001 267 Teplice - OHS
357 (2.12.)
120
150/125
48
60/50
2002 267 Teplice - OHS
320 (5.1.)
91
150/125
-
60/50
Imisní limit
Průměrná
Imisní limit
denní
roční imise
roční
Naměřené imisní koncentrace oxidu siřičitého (µg.m-3) Rok
Stanice
Nejvyšší denní imise
95% kvantil
1998 1008 Teplice
373 (12.1.)
59
150/125
24
60/50
1999 1008 Teplice
142 (21.1.)
29
150/125
14
60/50
2000 1008 Teplice
63 (23.12.)
26
150/125
13
60/50
2001 1008 Teplice
94,4 (2.12.)
31,1
150/125
12
60/50
2002 1008 Teplice
166 (10.1.)
32,6
150/125
13
60/50
Na měřící stanici 1008 Teplice můžeme sledovat klesající tendenci naměřených koncentrací oxidu siřičitého SO2 v letech 1998 - 2001. Problematická z hlediska dodržení imisních limitů se jeví stanice č. 267 Teplice – OHS. Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého SO2 na imisních stanicích se pohybují od 4 do 48 µg.m-3. Z tabulek sice není patrné překročení platných imisních limitů, ale
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 47 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
naměřené koncentrace oxidu siřičitého SO2 se imisním limitům blíží (Teplice jsou mj. zahrnuty mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - viz. kapitola Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší). 4.3.1.3
Prachové částice Maximální hodnoty imisních koncentrací denních a průměrné roční imisní koncentrace další sledované škodliviny – prachových částic - v letech 1998 až 2002 jsou uvedeny spolu s původními i novými imisními limity (včetně meze tolerance) na ochranu zdraví dle nového zákona o ochraně ovzduší v následujících tabulkách. Naměřené imisní koncentrace prachových částic SPM (µg.m-3) Rok
Stanice
Nejvyšší denní imise
Imisní limit
Průměrná
Imisní limit
denní
roční imise
roční
-
150
-
60
95% kvantil
1998 267 Teplice - OHS
-
1999 267 Teplice - OHS
82 (7.9.)
58
150
-
60
2000 267 Teplice - OHS
103 (24.12.)
64
150
31
60
2001 267 Teplice - OHS
136 (10.4.)
63
150
29
60
2002 267 Teplice - OHS
217 (24.7.)
64
65
23
44,8
Imisní limit
Průměrná
Imisní limit
denní
roční imise
roční
Naměřené imisní koncentrace prachových částic PM10 (µg.m-3) Rok
Stanice
Nejvyšší denní imise
95% kvantil
1998 1008 Teplice
178 (18.12.)
76
150
39
60
1999 1008 Teplice
135 (10.2.)
55
150
32
60
2000 1008 Teplice
95 (26.12.)
49
150
29
60
2001 1008 Teplice
133 (16.2.)
80
150
38
60
2002 1008 Teplice
204 (5.1.)
83
65
35
44,8
Z naměřených hodnot imisních koncentrací prachových částic je možné sledovat klesající tendenci imisních koncentrací prachu od roku 1998. Hodnoty splňují jak staré, tak i nové, přísnější imisní limity na obou stanicích.
4.3.2 4.3.2.1
Bílina Oxidy dusíku Pro oxidy dusíku jako sumu oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, jak jsou sledovány, neexistuje v současné době platný imisní limit. V zákoně č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a v navazujícím prováděcím předpisu jsou nově definovány imisní limity, které se týkají v tomto případě pouze jedné složky oxidů dusíku – oxidu dusičitého. Měřené hodnoty imisních koncentrací oxidu dusičitého bývají o cca 30 až 50 % nižší než naměřené imisní koncentrace oxidů dusíku.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 48 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Naměřené imisní koncentrace oxidů dusíku (µg.m-3) Rok
Stanice
Nejvyšší denní imise
95% kvantil
Imisní limit
Průměrná
Imisní limit
denní
roční imise
roční
1998 1226 Bílina
300 (24.11.)
135
nestanoven
60
nestanoven
1999 1226 Bílina
133 (27.2.)
110
nestanoven
-
nestanoven
2000 1226 Bílina
-
-
nestanoven
-
nestanoven
2001 1226 Bílina
-
-
nestanoven
-
nestanoven
2002 1226 Bílina
-
-
nestanoven
-
nestanoven
Měřící stanice 1226 Bílina ukončila provoz k 31.3.1999, v současné době jiná stanice v Bílině provozována není. Nejblíže Bílině je měřící stanice v Teplicích, které leží cca 10 km na severozápad od Bíliny ve vyšší nadmořské výšce. 4.3.2.2
Oxid siřičitý Další sledovanou škodlivinou na imisních stanicích je oxid siřičitý SO2. Maximální hodnoty denních imisních koncentrací a průměrné roční imisní koncentrace oxidu siřičitého SO2 z roku 1998 až 2002 jsou uvedeny spolu s původními i novými příslušnými imisními limity na ochranu zdraví dle nového zákona o ochraně ovzduší v následující tabulce Naměřené imisní koncentrace oxidu siřičitého (µg.m-3) Rok
Stanice
Nejvyšší denní imise
95% kvantil
Imisní limit
Průměrná
Imisní limit
denní
roční imise
roční
1998 1226 Bílina
115 (1.1.)
43
150/125
21
60/50
1999 1226 Bílina
44 (31.1.)
32
150/125
-
60/50
2000 1226 Bílina
-
-
150/125
-
60/50
2001 1226 Bílina
-
-
150/125
-
60/50
2002 1226 Bílina
-
-
150/125
-
60/50
Měřící stanice 1226 Bílina ukončila provoz k 31.3.1999, v současné době jiná stanice v Bílině provozována není. Nejblíže Bílině jsou měřící stanice v Teplicích, které leží cca 10km na severozápad od Bíliny v o něco vyšší nadmořské výšce. 4.3.2.3
Prachové částice Maximální hodnoty imisních koncentrací denních a průměrné roční imisní koncentrace další sledované škodliviny – prachových částic v letech 1998 až 2002 - jsou uvedeny spolu s původními i novými imisními limity (včetně meze tolerance) na ochranu zdraví dle nového zákona o ochraně ovzduší v následujících tabulkách.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 49 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Naměřené imisní koncentrace prachových částic PM10 (µg.m-3) Nejvyšší denní imise
95% kvantil
Imisní limit denní
Průměrná roční imise
Imisní limit roční
1998 1226 Bílina
116 (5.2.)
58
150
31
60
1999 1226 Bílina
-
-
150
-
60
2000 1226 Bílina
-
-
150
-
60
2001 1226 Bílina
-
-
150
-
60
2002 1226 Bílina
-
-
65
-
44,8
Rok
4.3.3 4.3.3.1
Stanice
Klášterec nad Ohří Oxidy dusíku Pro oxidy dusíku jako sumu oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, jak jsou sledovány, neexistuje v současné době platný imisní limit. V zákoně č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a v navazujícím prováděcím předpisu jsou nově definovány imisní limity, které se týkají v tomto případě pouze jedné složky oxidů dusíku – oxidu dusičitého. Měřené hodnoty imisních koncentrací oxidu dusičitého bývají o cca 30 až 50 % nižší než naměřené imisní koncentrace oxidů dusíku. Naměřené imisní koncentrace oxidů dusíku (µg.m-3) Rok
Stanice
Nejvyšší denní imise
95% kvantil
Imisní limit
Průměrná
denní
roční imise
Imisní limit roční
1998 262 Kadaň
82 (19.7.)
37
nestanoven
20
nestanoven
1999 262 Kadaň
111 (6.4.)
33
nestanoven
16
nestanoven
2000 262 Kadaň
45 (28.7.)
27
nestanoven
14
nestanoven
2001 262 Kadaň
108 (15.2.)
52
nestanoven
20
nestanoven
2002 262 Kadaň
86 (7.1.)
59
nestanoven
21
nestanoven
Pokud porovnáme hodnoty průměrných ročních imisních koncentrací v jednotlivých letech 1998 – 2002 naměřené na stanici v Kadani, můžeme konstatovat, že víceméně stagnují, tak jako je tomu na obou stanicích v Teplicích. I když je stanice v Kadani situována ve středu města, hodnoty imisních koncentrací jsou nižší (až trojnásobně) než na stanicích v Teplicích a Bílině, což je způsobeno menší dopravní zátěží. 4.3.3.2
Oxid siřičitý Další sledovanou škodlivinou na imisních stanicích je oxid siřičitý SO2. Maximální hodnoty denních imisních koncentrací a průměrné roční imisní koncentrace oxidu siřičitého SO2 z roku 1998 až 2002 jsou uvedeny spolu s původními i novými příslušnými imisními limity na ochranu zdraví dle nového zákona o ochraně ovzduší v následujících tabulkách.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 50 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Naměřené imisní koncentrace oxidu siřičitého (µg.m-3) Rok
Stanice
Nejvyšší denní imise
95% kvantil
Imisní limit
Průměrná
Imisní limit
denní
roční imise
roční
1998 262 Kadaň
34 (6.6.)
18
150/125
8
60/50
1999 262 Kadaň
17 (1.6.)
9
150/125
5
60/50
2000 262 Kadaň
18 (12.8.)
9
150/125
4
60/50
2001 262 Kadaň
31 (14.12.)
9
150/125
4,6
60/50
2002 262 Kadaň
37 (16.3.)
13
150/125
4,9
60/50
Koncentrace oxidu siřičitého SO2 mají klesající tendenci v letech 1998 – 2001 i na stanici v Kadani. Hodnoty průměrných ročních imisních koncentrací se pohybují od 4 do 8 µg.m-3 a jsou několikanásobně nižší než hodnoty naměřené na stanicích v Teplicích. Imisní limit v této oblasti bude s velkou rezervou splněn. 4.3.3.3
Prachové částice Maximální hodnoty imisních koncentrací denních a průměrné roční imisní koncentrace další sledované škodliviny – prachových částic v letech 1998 až 2002 jsou uvedeny spolu s původními i novými imisními limity (včetně meze tolerance) na ochranu zdraví dle nového zákona o ochraně ovzduší v následujících tabulkách. Naměřené imisní koncentrace prachových částic SPM (µg.m-3) Rok
Stanice
1998 262 Kadaň
Nejvyšší denní imise
95% kvantil
Imisní limit
Průměrná
Imisní limit
denní
roční imise
roční
126 (22.2.)
80
150
36
60
1999 262 Kadaň
99 (3.1.)
47
150
23
60
2000 262 Kadaň
136 (29.3.)
73
150
31
60
2001 262 Kadaň
84 (21.1.)
56
150
20
60
2002 262 Kadaň
45 (16.2.)
25
65
13
44,8
Naměřené hodnoty prachových částic SPM na stanici v Kadani mají v letech 1998 – 2002 též klesající tendenci. Hodnoty průměrných ročních imisí se pohybují v rozmezí 36 – 13 µg.m-3. V posledních letech jsou nižší než hodnoty naměřené na stanicích v Teplicích. Imisní limit je s rezervou splněn.
4.4
Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, se rozumí ta území krajů, v jejichž působnosti se nacházejí obce, kde bylo zjištěno na základě pravidelného hodnocení kvality ovzduší překročení imisního limitu nebo imisního limitu a meze tolerance.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 51 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
4.4.1
Teplice Podíl území obce na kterém došlo v roce 2001 k překročení imisního limitu pro ochranu lidského zdraví Obec
Počet obyvatel v obci
Teplice
51 060
SO2 24 h
PM10 24h
průměr
průměr
20,0
60,0
Benzen
BaP
Souhrn
80,0
V jednotlivých sloupcích je uvedena plocha obce, na které došlo k překročení příslušného imisního limitu (v %).
4.4.2
Bílina Podíl území obce na kterém došlo v roce 2001 k překročení imisního limitu pro ochranu lidského zdraví Obec
Počet obyvatel v obci
Bílina
15 890
SO2 24 h
PM10 24h
průměr
průměr
12,5
Benzen
BaP
Souhrn
12,5
V jednotlivých sloupcích je uvedena plocha obce, na které došlo k překročení příslušného imisního limitu (v %).
4.4.3
Klášterec nad Ohří V oblasti města Klášterec nad Ohří se nevyskytují oblasti, které jsou podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší klasifikovány jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.
4.5 4.5.1
Modelování imisních koncentrací Metoda řešení Výpočty imisních koncentrací jsou provedeny pomocí programového systému pro modelování imisního znečištění SYMOS 97, verze 2003. Pro výpočet očekávaných imisních koncentrací škodlivých látek v ovzduší jsou použity matematické modely, umožňující odhad znečištění ovzduší kumulativním působením většího počtu bodových, plošných a liniových zdrojů. Výpočet charakteristik znečištění lze stanovit od velkého počtu zdrojů (teoreticky neomezeného), v husté síti referenčních bodů a připravit tímto podklady pro názorné kartografické zpracování výsledků výpočtů. Pro modelování imisních koncentrací v městech Teplice, Bílina a Klášterec nad Ohří jsou použity vstupní údaje o více než 5 000 zdrojích emisí. Jsou zpracovány údaje o poloze zdroje, jeho emisní a tepelné vydatnosti, objemu spalin, větrné růžici, výškopisu, atd. K výpočtu průměrných ročních koncentrací je nutné zkonstruovat podrobnou větrnou růžici, tj. stanovit četnosti výskytu větru pro každý azimut od 0o do 359o při všech třídách stability a třídách rychlosti větru. Vstupní větrná růžice obsahuje relativní četnosti v procentech pro 8 základních směrů větru a četnosti bezvětří ve všech třídách stability. Při vytváření podrobné větrné růžice se lineárně interpoluje mezi těmito hodnotami. Klimatické vstupní údaje se obvykle týkají období jednoho roku. Jako nejdůležitější klimatický vstupní údaj se zadává větrná růžice rozlišená podle rychlosti větru a teplotní stability atmosféry. Rychlost větru se dělí do tří tříd rychlosti, které se zjišťují ve standardní meteorologické výšce 10 m nad zemí:
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 52 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Třída větru
Třída rychlosti větru
Slabý vítr
1,7 m.s-1
Střední vítr
5,0 m.s-1
Silný vítr
11,0 m.s-1
Mírou termické stability je vertikální teplotní gradient popisující v atmosféře teplotní zvrstvení. Stabilitní klasifikace obsahuje pět tříd stability ovzduší. Jednotlivé stabilitní třídy můžeme charakterizovat následovně: I. stabilitní třída - superstabilní: - vertikální výměna vrstev ovzduší prakticky potlačena, tvorba silných inverzních stavů, výskyt v nočních a ranních hodinách především v chladném půlroce, maximální rychlost větru 2 m.s-1. II.stabilitní třída - stabilní: - vertikální výměna ovzduší je stále nevýznamná a je doprovázena inverzními situacemi, výskyt v nočních a ranních hodinách v průběhu celého roku, maximální rychlost větru 3 m.s-1. III. stabilitní třída - izotermní: - projevuje se již vertikální výměna ovzduší, výskyt větru v neomezené síle, v chladném období lze očekávat v dopoledních a odpoledních hodinách, v létě v časných ranních a večerních hodinách. IV.stabilitní třída - normální: - dobré podmínky pro rozptyl škodlivin, bez tvorby inverzních stavů, neomezená síla větru se přes den v době, kdy nepanuje významně sluneční svit, společně s III. stabilitní třídou mají v našich podmínkách výrazně vyšší četnost výskytu než ostatní třídy. V. stabilitní třída - konvektivní: - projevuje se vysoká turbulence ve vertikálním směru, která může způsobovat, že se mohou nárazově vyskytovat vysoké koncentrace znečišťujících látek, výskyt v letních měsících v době, kdy je vysoká intenzita slunečního svitu. Maximální rychlost větru je 5 m.s-1. Ne všechny rychlosti se vyskytují za všech tříd stability atmosféry. V praxi dochází k výskytu 11 kombinací tříd stability a tříd rychlosti větru. Větrná růžice, která je vstupem pro výpočet znečištění ovzduší, tedy obsahuje relativní četnosti směru větru z 8 základních směrů pro těchto 11 růžných rozptylových podmínek a kromě toho četnost bezvětří pro každou třídu stability atmosféry. Imisní koncentrace znečišťujících látek jsou stanoveny v husté síti referenčních bodů: Teplice – 6 132 referenčních bodů s krokem 100 m ve směru osy X a 100 m ve směru osy Y. Bílina – 4 095 referenčních bodů s krokem 100 m ve směru osy X a 100 m ve směru osy Y. Klášterec nad Ohří – 2 520 referenčních bodů s krokem 100 m ve směru osy X a 100 m ve směru osy Y. Grafické výstupy modelové imisní situace vyjadřují průměrné roční imisní koncentrace oxidů dusíku NOx, oxidu siřičitého SO2 a prachových částic PM10. Grafické výstupy jsou v příloze č. 1.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 53 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
5 5.1
Vyhodnocení stávající kvality ovzduší Teplice Oxidy dusíku Průměrné roční imisní koncentrace oxidů dusíku NOx na území města Teplice se pohybují v rozmezí 13 – 52 µg.m-3. Vyšší hodnoty imisních koncentrací můžeme zaznamenat v centru města a při hlavních komunikacích procházejících městem. Jak již bylo zmíněno, pro oxidy dusíku NO x jako sumu oxidu dusnatého NO a oxidu dusičitého NO2, jak jsou sledovány, neexistuje v současné době platný imisní limit. V zákoně č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a v navazujícím prováděcím předpisu jsou nově definovány imisní limity, které se týkají pouze jedné složky oxidů dusíku, a to oxidu dusičitého NO2. Limitní hodnota pro NO2 – roční průměr - je stanovena na 40 µg.m-3. Imisní limit je „změkčen“ tzv. mezí tolerance, což je část absolutní hodnoty imisního limitu, o kterou může být imisní limit překročen. Mez tolerance se bude pravidelně v po sobě následujících letech snižovat až k nulové hodnotě. V roce 2001 činí 18 µg.m-3 a bude klesat v jednotlivých letech až do roku 2009, kdy bude činit 2 µg.m-3. Jelikož naměřené hodnoty NO2 bývají o 30 – 50 % nižší než naměřené hodnoty oxidů dusíku NOx, je vysoce pravděpodobné, že průměrné roční imisní koncentrace oxidů dusíku NOx nepřekročí výše uvedený imisní limit i bez meze tolerance. Oxid siřičitý Teplice jsou zařazeny ve Věstníku MŽP č. 02/2003 mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Důvodem zařazení mezi zhoršené oblasti je překročení imisního limitu pro 24h průměr na 20% území města. Imisní limit denních koncentrací je stanoven na 125 µg.m-3, maximální tolerovaný počet překročení limitu za kalendářní rok je 3. Na imisní stanici 267 Teplice byl v roce 2001 imisní limit denních průměrů překročen 12x. Imisní limit pro roční průměr oxidu siřičitého SO2 je stanoven na 50 µg.m-3. Průměrné roční imisní koncentrace oxidu siřičitého SO2 v oblasti města Teplice dosahují hodnot 8,9 – 19,5 µg.m-3 (viz. grafické znázornění imisních koncentrací oxidu siřičitého SO2 v příloze č. 1), takže na celém území města je roční imisní limit s rezervou splněn. Prachové částice V případě imisní škodliviny PM10 je stanoven imisní limit pro roční průměr, který činí 40 µg.m-3. Mez tolerance se bude snižovat tak, aby 1. ledna 2005 dosáhla nulové hodnoty. V roce 2001 byla mez tolerance stanovena na 6,4 µg.m-3, v roce 2002 4,8 µg.m-3, v roce 2003 3,2 µg.m-3 a v roce 2004 1,6 µg.m-3. Průměrné roční imisní koncentrace PM10 se v Teplicích pohybují v rozmezí 13,4 – 46,7 µg.m-3. Vyšší koncentrace jsou opět zaznamenány v centru města a při hlavních komunikačních tazích. Imisní koncentrace prachových částic se blíží imisním limitům, ale nepřekračují je. Dále je stanoven imisní limit PM10 pro 24 hodinový průměr, který činí 50 µg.m-3. Vzhledem k tomu, že imise této škodliviny jsou celorepublikově nejproblematičtější, je dále stanovena povolená míra překračování. V první etapě do roku 2005 je stanoveno, že imisní limit denní nesmí být překročen více než 35x za rok.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 54 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
5.2
Bílina Oxidy dusíku Průměrné roční imisní koncentrace oxidů dusíku NOx se na území Bíliny pohybují v rozmezí 22,4 – 134,8 µg.m-3. Zcela zřetelný na imisní situaci je vliv silnice I/13, která prochází středem města ze severovýchodního směru na jihozápad. Měřící stanice v Bílině není, takže nemůžeme porovnat naměřené hodnoty s imisními limity. Z vyhodnocení výsledků modelování imisní situace je ale pravděpodobné, že dodržení imisních limitů bez realizace zásadních opatření v dopravě bude problematické. Oxid siřičitý Průměrné roční imisní koncentrace oxidu siřičitého SO2 na území města Bíliny se pohybují v rozmezí 7,9 – 15,1 µg.m-3. Vyšších hodnot je dosahováno v jižní části města, imisní limit pro roční průměr (50 µg.m-3) je přesto s velkou rezervou splněn. Prachové částice Z výsledků modelování průměrných ročních imisních koncentrací můžeme sledovat hodnoty v rozmezí 10,9 – 36,7 µg.m-3. Imisní limit pro roční průměr je stanoven na 40 µg.m-3, meze tolerance byly zmíněny již v hodnocení imisní situace v Teplicích. Jak je patrné z grafické přílohy, maximálních koncentrací je dosahováno opět při hlavní komunikaci I/13. Imisní limit pro roční průměr PM10 je splněn.
5.3
Klášterec nad Ohří Oxidy dusíku Hodnoty průměrných ročních koncentrací oxidů dusíku NOx v Klášterci nad Ohří se pohybují v rozmezí 8,85 – 74,7 µg.m-3. Maxim je dosahováno při hlavní komunikaci I/13, která prochází městem ve směru západ – východ. Z tohoto důvodu můžeme usuzovat, že hlavní vliv na imisní koncentrace NOx má doprava. Oxid siřičitý Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého SO2 dosahují maximálních hodnot kolem 6,7 µg.m-3, minima dosahují 4,4 µg.m-3. Jak je patrné z grafického znázornění průměrných ročních imisních koncentrací, uvedené hodnoty koncentrací oxidu siřičitého SO2 jsou rovnoměrně rozložené po celé oblasti města. Imisní limit roční je stanoven na 50 µg.m-3 a je s velkou rezervou splněn. Prachové částice Imisní roční limit PM10,, který je stanoven ve výši 40 µg.m-3, není v oblasti Klášterce nad Ohří překračován. Stávající hodnoty imisních koncentrací se pohybují v rozmezí 3,53 – 22,7 µg.m-3.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 55 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6 6.1
6.1.1
Specifikace opatření ke zlepšení kvality ovzduší Využití potenciálu úspor energie ve výrobních, distribučních a spotřebních systémech Identifikace využitelného potenciálu úspor energie ve spotřebitelských systémech Potenciál úspor energie ve spotřebitelských systémech se nalézá v těchto oblastech užití primárních zdrojů energie: a) b) c) d)
energetická náročnost budov, otopné systémy v budovách, příprava teplé užitkové vody, energetická náročnost průmyslové výroby.
V jednotlivých oblastech jsou relevantní tato hlavní opatření: a)
energetická náročnost budov - zateplení obvodových konstrukcí, - zateplení střešního pláště, - zateplení okenních otvorů, - utěsnění spár obvodových výplní.
b)
otopné systémy v budovách - zvýšení úrovně ekvitermní regulace, - instalace termostatických ventilů, - zaregulování systému.
c)
příprava teplé užitkové vody - zvýšení izolace všech částí systému, - měření spotřeby TUV, - účelná decentralizace přípravy TUV.
d)
energetická náročnost průmyslové výroby - zvýšení úrovně řízení spotřeby elektrické energie, - zvýšení úrovně řízení výroby a spotřeby tepla, - využívání druhotných energetických zdrojů, - zvýšení efektivnosti tepelných procesů, - zvýšení efektivnosti spotřeby elektrické energie ve výrobních procesech a osvětlení, - zvýšení úrovně organizace výrobních procesů apod.
Aby bylo možné dosáhnout tohoto minimálního cíle, je nezbytné realizovat určitá opatření ve všech částech energetického procesu, tj. v oblasti přeměny a dopravy energie i v oblasti konečné spotřeby energie.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 56 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Potřebná opatření lze rozdělit na: opatření zlepšující technické parametry systému, opatření organizační, upravující způsob provozování, opatření informativního, osvětového a kontrolního charakteru. Pouze realizací všech těchto skupin opatření lze očekávat postupnou racionalizaci s efektem snížení spotřeby primárních zdrojů energie. Pozornost je třeba soustředit na následující soubor opatření: Energetické audity Energetické audity, které jsou prováděny externími auditory, jsou (analogicky jako účetní audity) osvědčeným nástrojem pro identifikaci toků energie, identifikaci slabých míst a vypracování návrhů opatření ke zvyšování energetické účinnosti. Provedení energetických auditů je účelné zejména: v systémech centrálního zásobování teplem, v průmyslových podnicích, v budovách a zařízeních občanské vybavenosti a veřejných institucí, v budovách školství, budovách a zařízeních pro potřeby zdravotnictví. Úsporná opatření v oblasti konečné spotřeby energie q q q
q
Větší informovanost a školení veřejnosti a zástupců státní správy a samosprávy, Měřiče spotřeby tepla a teplé vody, Tepelně technická sanace vnějšího pláště budov, § izolace vnějších stěn, § izolace stropů nejvyšších podlaží, popř. střech, § izolace sklepních stropů, § utěsnění oken a dveří, § přidání jedné okenní tabule, § výměna oken a dveří, Instalace měřicí a regulační techniky u systémů ústředního vytápění.
Technický potenciál úspor, který se dá docílit těmito opatřeními, je vysoký, pohybuje se mezi 5 až 70 %. Problémem je však často vysoká investiční náročnost opatření. Mezi dostupná opatření patří: § větší informovanost a školení obyvatelstva a zástupců státní správy a samosprávy, § utěsnění oken a dveří, § instalace termostatických ventilů, § instalace měřičů tepla a TUV. Nejprve by měly být proto vyčerpány ty možnosti, jejichž realizace je levná a ihned účinná, např. namontování nových těsnění na okna. Okna představují nejslabší článek pláště budovy. Podílí se na tepelných ztrátách objektů až 50 %. Rentabilita opatření se výrazně zlepší, jestliže se provádějí opatření jako součást nové výstavby a nebo v rámci plánované celkové rekonstrukce objektu. Pak se při výpočtu zahrnou pouze vícenáklady a všechna opatření jsou obvykle ekonomicky návratná.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 57 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Informační programy, školení a poradenství Chování spotřebitele je klíčovým faktorem pro docílení úspor. Je příčinou rozdílů mezi prognózovaným (ekonomickým) potenciálem úspor a skutečným vývojem spotřeby; úspory obvykle výrazně zaostávají. Odhaduje se, že asi 50 % spotřeby energie je určováno technickými parametry spotřebičů a budov, 50 % chováním a aktivitami obyvatel. Množství spotřebované energie v domácnosti ovlivňují: § potřeba energie závislá na: § počasí a podnebních podmínkách, § velikosti a druhu obydlí, § počtu členů domácnosti a době jejich přítomnosti v domácnosti, § vybavení domácnosti (závisí na sociálním postavení). § jakost vybavení domácnosti závislá na: § legislativě (normy, štítkování apod.), § poptávce a nabídce. § investiční chování závislé na: § cenách energie a spotřebičů, § době životnosti spotřebičů, § kupní síle obyvatel (nedostatek peněz nutí často k neekonomickým rozhodnutím spojeným s plýtváním energie), § informovanosti, § vlastnických poměrech (u nájemných bytů jsou majitel a uživatel bytu různé osoby). § uživatelské chování (tj. způsob užívání bytu a jeho vybavení) závislé na: § cenách energií, § informovanosti. Spotřeba tepla a teplé užitkové vody z velké části závisí na chování uživatelů. Pokud se nepodaří vytvořit určité obecné podvědomí o možnostech spotřeby energie v domácnostech účinně kontrolovat a řídit, nepřinese potřebný efekt ani využití moderních technologií u domácích spotřebičů. Mezi základní neinvestiční opatření lze zahrnout : § správné větrání (krátké nárazové větrání), § snížení teploty vytápěných místnosti (snížení prostorové teploty o 1 oC sníží spotřebu energie asi o 5 %), § uvědomělé zacházení s teplou vodou (sprchování místo koupání, neumývat nádobí pod tekoucí vodou, snížit teplotu v zásobníku, opravit kapající kohoutky). Důležitým a základním předpokladem pro vytvoření energetického uvědomění mezi obyvatelstvem je informovanost, školení a vzdělávání. Zahrnutí energetických témat do pravidelného vzdělávání ve všech stupních škol by mělo být doplněno nabídkou kurzů a výukových programů pro pracovníky státní správy a samosprávy. Stát by měl v oblasti uvědomování a informování obyvatelstva hrát iniciativní roli.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 58 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Forma školení pro pracovníky státní správy a samosprávy by měla mít dvě úrovně: § §
první úroveň - souhrnná a informativní - by měla seznámit vedoucí pracovníky obecních či regionálních úřadů s problematikou regionálního energetického plánování, druhá úroveň by měla být zaměřena profesně a jejím úkolem bude připravit a zdokonalit odborné pracovníky samostatně zvládat problematiku obecní a regionální energetiky.
Zásady efektivního využívání energie při vytápění a přípravě teplé užitkové vody by měly být prvotně realizovány v objektech, kde má stát určitý vliv. To je v budovách státní správy a samosprávy, ve veřejných budovách, školách apod. Stát zde může být nejen vzorem, ale musí také vytvářet poptávku, a tím dát trhu důležité impulsy pro energeticky efektivnější spotřebiče, energeticky uvědomělé. Cílem uvědomovacího a informačního programu pro občany by mělo být: § vytvořit v podvědomí občanů souvislost mezi zatížením životního prostředí a osobní spotřebou energie, § zdůraznit výhody plynoucí ze spoření s energií, § zdůraznit ústřední roli energetické náročnosti pro vývoj hospodářství státu. Program informovanosti a vzdělávání by měl sloužit také k posilování sociálního smíru, aby klíčová rozhodnutí energetické politiky státu byla občany snadněji přijímána. Nestačí mít energeticky úsporné technologie, je třeba mít občany, kteří je využívají. Tepelně technická sanace vnějšího pláště budov § izolace vnějších stěn, § izolace stropů nejvyšších podlaží, popř. střech, § izolace sklepních stropů, § utěsnění oken a dveří, § zvýšení počtu okenních skel, § výměna oken a dveří. Jednotlivá opatření je účelné vhodně kombinovat. Měření a regulace Mezi opatření instalace měřicí a regulační techniky patří : § termostatické ventily, § automatická regulace, § měřiče spotřeby tepla § rozdělovače topných nákladů, § měřiče spotřeby teplé vody. Pro zvyšování energetické účinnosti proto má zásadní význam instalace regulačních zařízeních, které přizpůsobují výkon topného systému skutečné spotřebě. Motivace uživatelů regulovat správně svou spotřebu energie by měla být především stimulována cenovým tlakem a rozpočítáním spotřeby poměrových měřidel. Při použití termostatických ventilů se doporučuje zablokování nejnižší polohy proti úplnému uzavření, aby nedocházelo k výskytu plísní na stěnách nedostatečně vytápěných místností a též zablokování horní polohy pro usnadnění dosažení potenciálu úspor nepřetápěním.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 59 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Průměrná spotřeba energie na teplou vodu při naměřeném centrálním zásobování vodou činí kolem17 GJ na byt a rok, změnou chování vyplývající z faktu možného ovlivňování platby lze uspořit až 50 %, tj. spotřeba bude kolem 8,5 GJ na byt a rok. Výše uvedený katalog opatření na snížení spotřeby energie je možné seřadit podle míry plnění kriteria ekonomické efektivnosti v pořadí od nejefektivnějších opatření takto: 1. Provedení energetického auditu a realizace jeho závěrů 2. Utěsnění oken a dveří budov 3. Instalace termostatických ventilů 4. Instalace měřičů teplé vody 5. Využití odpadního tepla 6. Školení a poradenství 7. Racionální údržbu zdrojů tepla 8. Instalace třetího skla do oken 9. Rekonstrukce výměníkových stanic 10. Aplikace objektových kondenzačních kotlů 11. Izolace půdních a sklepních prostorů ve vytápěných budovách 12. Regulace vytápění 13. Izolace vnějších stěn budov 14. Oprava, resp. rekonstrukce distribučních systémů CZT 15. Výměna oken Uvedené pořadí racionalizačních opatření nelze zobecňovat, neboť bylo stanoveno za určitých specifických podmínek (výše nákladů, ceny energie apod.). Před rozhodnutím o realizaci kteréhokoliv úsporného opatření je vždy účelné provést propočet ekonomické efektivnosti v daných podmínkách. Potenciál úspor byl stanoven na bázi úvodní analýzy výroby a užití energie a byl vykalkulován ve třech úrovních a to jako: • • •
dostupný potenciál ekonomicky nadějný potenciál ekonomicky nadějný reálný potenciál
Při stanovení výše úspor realizací jednotlivých úrovní potenciálu jsme vycházeli z výsledk ů provedených energetických auditů charakteristických objektů bytové zástavby (na základě výběru zadavatele). 6.1.1.1
Dostupný potenciál úspor energie Dostupný potenciál úspor je definován jako potenciál, který je technicky realizovatelný na úrovni znalostí současné vědy a techniky. Výsledky výpočtu potenciálu jsou zpracovány do tabulky v závěru této kapitoly.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 60 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.1.1.2
Ekonomicky nadějný potenciál úspor energie Ekonomicky nadějný potenciál úspor je definován jako potenciál, který má z ekonomického hlediska dobu návratnosti maximálně do konce ekonomické životnosti zařízení. Výsledky výpočtu potenciálu jsou zpracovány do tabulky v závěru této kapitoly.
6.1.1.3
Ekonomicky nadějný reálný potenciál úspor energie Ekonomicky nadějný reálný potenciál úspor je definován jako potenciál, který má z ekonomického hlediska dobu návratnosti maximálně do 7 let a vychází z předpokladu realizace v 50 % z možných příležitostí. Výsledky výpočtu potenciálu úspor jsou detailně zpracovány v tabulkách uvedených v příloze a v souhrnné podobě v kapitole 6.1.3.
6.1.2
Identifikace využitelného potenciálu úspor energie ve výrobních a distribučních systémech Potenciál úspor energie ve výrobních a distribučních systémech se nalézá v těchto oblastech užití primárních zdrojů energie: a) b)
výroba tepla, distribuční systémy tepla.
V jednotlivých oblastech jsou relevantní tato hlavní opatření: a)
výroba zvýšení účinnosti zdrojů tepla, snížení vlastní spotřeby výroben tepla, zvýšení úrovně řízení výroby tepla.
b)
distribuční systémy tepla zvýšení izolace rozvodů, zajištění návratnosti kondenzátu.
Potřebná opatření lze rozdělit na: opatření zlepšující technické parametry systému, opatření organizační, upravující způsob provozování, opatření informativního, osvětového a kontrolního charakteru. Pouze realizací všech těchto skupin opatření lze očekávat postupnou racionalizaci s efektem snížení spotřeby primárních zdrojů energie. Pozornost je třeba soustředit na následující soubor opatření :
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 61 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Úsporná opatření v oblasti přeměny a dopravy energie § § §
§ §
§ §
Informační programy a školení Energetické audity § analýzy tepelných sítí včetně předávacích a výměníkových stanic Pravidelná údržba kotelen § pravidelné odstraňování usazenin sazí v kotli § pravidelné seřizování a čištění regulačních klapek § pravidelné seřizování hořáků § pravidelná výměna opotřebovaných částí kotle § kontrola těsnosti kotle Použití kondenzačních kotlů Snížení ztrát v rozvodu § izolace § decentrální příprava teplé užitkové vody § intervalový provoz zásobování teplou užitkovou vodou § sanace rozvodné sítě dálkového tepla § přechod na regulaci dodávaného tepla regulací počtu otáček oběhových čerpadel, tj. změnou množství namísto změny teploty oběhové vody Využití odpadního tepla Regulace
Informační programy a školení V oblasti přeměny a dopravy energie hraje hlavní roli lidský faktor, tj. chování a způsob rozhodování obsluhy, projektantů, investorů, zástupců státní správy a samosprávy. Rozhodnutí každého jedince v těchto oblastech má širší dopad na ekonomiku celého systému. Školení energetických manažerů a provozního personálu představuje velmi důležitou investici do lidského kapitálu české ekonomiky a je důležitým předpokladem pro energetický management vedoucí k realizaci opatření na zvyšování energetické účinnosti. Kurzy a školení mohou být nabízeny profesními svazy, konzultačními společnostmi i středními a vysokými školami. Na první fázi rozvoje energetického vzdělávání bude muset účinně přispívat stát, později je však možné očekávat rozvoj vzdělávání i na komerční bázi financované ze strany samotných energetických společností. Analýza sítí, předávacích a výměníkových stanic Na sledování provozu a údržby sítí, předávacích a výměníkových stanic nebyl do současné doby příliš kladen důraz. Zlepšením efektivity jejich provozu lze přitom získat významné úspory. Analýza předávacích a výměníkových stanic je metodika založená na vyhodnocování běžně dostupných statistických údajů o jejich provozu. Tato metodika umožňuje zjistit nedostatky provozu výměníkových stanic, tj. jakost práce jejich obsluhy a případně regulace. Slouží k rychlému a efektivnímu odhalení problémových míst, ke zjištění příčin nedostatků a k návrhu nápravných opatření. Zkušenost ukazuje, že často je možné realizovat nápravu (a tím zajistit úsporu energie) bez potřeby investičních prostředků. Náklady na analýzu výměníkových stanic nejsou vysoké a jejich návratnost je tedy s ohledem na dosažené úspory krátká.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 62 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Pravidelná údržba kotelen Protože údržba kotlů nebyla u větších zařízeních v minulosti téměř prováděna, chybí obsluze zejména malých domovních a domácích kotelen jak základní vědomosti a možnostech dosažitelných úspor, tak také motivace. Motivující i základní informace by měly být dostupné formou konzultací, školení a informačních letáků. Pro veřejné budovy zajišťuje teplo zpravidla komerční podnikatel. Mělo by být v jeho zájmu vyrábět teplo s co možná nejnižšími náklady a minimalizovat ztráty pravidelnou údržbou (popř. investovat do zvýšení účinnosti otopného zařízení a tepelných izolací zařízení). Náklady na pravidelnou údržbu zařízení jsou nízké a vrací se díky úspoře paliva ve velmi krátké době. U větších zařízení je třeba zajistit patřičné odborné proškolení obsluhy. Opatření: § § § § §
Pravidelné odstraňování usazenin sazí v kotli, Pouhé 2 mm usazenin vedou ke zvýšení spotřeby o 5 - 10 %. Pravidelné seřizování a čištění klapky na omezování tahu v komíně, Tímto lze předejít nadměrným ztrátám ve spalinách, tzv. komínové ztrátě. Pravidelné seřizování vzduchových klapek na hořácích. Pravidelné seřizování hořáků. Kontrola těsnosti kotle (hlavně dvířek).
Použití kondenzačních kotlů Spaliny z kotle na zemní plyn obsahují relativně mnoho vodní páry, jejíž kondenzační teplo může být využito chlazením spalin pod rosný bod. Zvyšuje se tak účinnost a kotle jsou označovány jako tzv. kondenzační. Navíc se u kondenzačních kotlů používá lepší technologie hořáků (dmychadlový hořák), která redukuje emise NOx. Díky vyšší účinnosti klesá roční spotřeba energie proti tradičním plynovým kotlům o 12 %. Izolace Jednoduchá úsporná opatření, jako izolace otopných zařízení v budově, jsou málo rozšířená. Přitom na provedení těchto opatření stačí obslužný personál, nebo sami majitelé rodinných domů. Návratnost opatření je velmi rychlá. Stále je mnoho potrubí ústředního topení neizolovaných nebo je izolace poškozená. Dodatečnou izolaci lze velmi snadno provést v místech, kde jsou tato potrubí položena volně mimo zdi. Provedením izolace trubek topení a teplé vody se dají energetické ztráty snížit až o 50 % (zesílením PU izolace trubek 1 a 2" z tloušťky 1 cm na 3 cm a u trubek 3" na tloušťku 6 cm). U horkovodního kotle zdvojnásobení tloušťky izolace (ze 3 cm na 6 cm) znamená zmenšení měrné ztráty asi o 35 % (z cca 1 150 MJ.m-2 na asi 750 MJ.m-2 za rok). Decentrální příprava užitkové teplé vody U systémů CZT se často ještě užívají tzv. čtyřtrubkové rozvody (tento systém je ve městě), kdy se teplá voda ohřívá v centrálních zařízeních a ve vlastních oběhových potrubích je vedena přes rozšířené sekundární sítě k jednotlivým bytům. Dlouhá a většinou špatně izolovaná potrubí, způsobují velké ztráty. Ztráty mohou být sníženy pomocí decentrální (objektové) přípravy teplé užitkové vody v jednotlivých objektech. Náklady na údržbu sekundární sítě budou menší, protože polovina délky potrubních rozvodů odpadá. Náklady na decentrální přípravu teplé vody jsou obvykle nižší než náklady na obnovu oběhových
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 63 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
potrubí teplé vody. Přeměnou na decentrální přípravu teplé vody se snižují ztráty v sekundární síti o 30 až 40 %. Decentrální příprava teplé vody otevírá možnost případného použití solárních kolektorů. Intervalový provoz zásobování teplou vodou Při centrálním zásobování teplou vodou se udržuje cirkulace teplé vody stále v provozu, aby teplá voda byla kdykoliv k dispozici. Tak vznikají tepelné ztráty a spotřeba elektřiny (oběhová čerpadla) v době kdy teplá voda není potřeba. U veřejných a komerčně využívaných budov může být v určitých hodinách cirkulace zastavena (např. v noci a o víkendech). Rozvodné sítě CZT Všechny distribuční systémy je třeba udržovat ve vyhovujícím stavu, především z hlediska těsnosti a kvality izolace potrubí. Nedostatečná nebo poškozená tepelná izolace a úniky teplonosné látky způsobují velké teplené ztráty v některých přívodech. Regulace otáček oběhových čerpadel systémů CZT Množství dodaného tepla závisí na dvou parametrech: na rozdílu vstupní a vratné vody a na množství vody, tj. na jejím průtoku v daném potrubí. Existují tedy dvě možnosti regulace: regulace průtoku a regulace teploty (regulace kvantitativní a kvalitativní). V minulosti se regulovalo standardně změnou teploty. Nevýhodou jsou velká časová zpoždění a nízkocyklické namáhání zařízení změnou teploty. Důsledkem jsou větší ztráty, zvýšení poruchovosti a snižování životnosti. V přechodných obdobích topných sezón ztěžuje menší teplotní rozpětí regulaci systému. V současné době se díky vývoji pohonů s proměnnými otáčkami přechází na ekvitermní regulaci průtoku, tj. používání oběhových čerpadel s regulací oběhového množství vody. Využití odpadního tepla Využití odpadního tepla z technologických procesů a vzduchotechniky. Odpadní teplo lze získat: § z tepelných spotřebičů § z kompresorů § z odpadních vod § z odpadního vzduchu Energetické úspory jsou velmi rozdílné podle typu zařízení či podle technologie provozu. Potenciál úspor byl opět stanoven ve třech úrovních, stejně jako v předchozí kapitole. 6.1.2.1
Dostupný potenciál úspor energie Dostupný potenciál úspor je definován jako potenciál, který je technicky realizovatelný na úrovni znalostí současné vědy a techniky. Výsledky výpočtu potenciálu jsou zpracovány do tabulky v závěru této kapitoly.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 64 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.1.2.2
Ekonomicky nadějný potenciál úspor energie Nadějný potenciál úspor je definován jako potenciál, který má z ekonomického hlediska dobu návratnosti maximálně do konce ekonomické životnosti zařízení. Výsledky výpočtu potenciálu jsou zpracovány do tabulky v závěru této kapitoly.
6.1.2.3
Ekonomicky nadějný reálný potenciál úspor energie Ekonomicky nadějný reálný potenciál úspor je definován jako potenciál, který má z ekonomického hlediska dobu návratnosti maximálně do 7 let a vychází z předpokladu realizace v 50% z možných příležitostí. Výsledky výpočtu potenciálu úspor jsou detailně zpracovány v tabulkách uvedených v příloze a v souhrnné podobě v kapitole 6.1.3.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 65 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Teplice
Celkový očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období 2002 až 2022
Typ Účel
Spotřeba k r. 2002
Bytová sféra Podnikatelský sektor
CELKEM ekonomicky nadějný
dostupný MW
GJ
Tis. Kč
MW
GJ
ekonomicky nadějný reálný
Tis. Kč
MW
GJ
Tis. Kč
141
826 169
-
141
826 169
-
141
826 169
-
99
527 089
-
99
527 089
-
99
527 089
-
Občanská vybavenost
227
874 929
-
227
874 929
-
227
874 929
Energetické systémy
467
2 228 186
-
467
2 228 186
-
467
2 228 186
-
934 4 456 373
-
934 4 456 373
-
934 4 456 373
-
Spotřeba k r. 2002 Úspora 2017-2022 Úspora 2012-2017 Úspora 2007-2012 Úspora 2002-2007
6.1.3.1
Celkový potenciál úspor energie v řešeném území
Úspora 2002-2022
6.1.3
Bytová sféra
9
61 794
198 141
6
38 408
82 873
3
21 400
38 393
Podnikatelský sektor
8
43 981
144 397
4
22 203
51 005
2
12 668
23 180
Občanská vybavenost
8
36 647
102 870
4
17 661
37 732
2
9 779
14 474
Energetické systémy
10
47 944
77 989
5
25 845
27 993
5
10 655
10 122
Úspory celk.
35
190 366
523 397
19
104 117
199 603
12
54 502
86 169
Bytová sféra
12
79 621
260 552
7
49 954
109 046
3
23 808
43 289
Podnikatelský sektor
11
60 267
196 712
8
42 107
96 952
4
19 745
36 151
Občanská vybavenost
8
37 607
115 104
5
22 771
59 102
3
12 997
21 755
Energetické systémy
10
51 820
84 406
5
26 211
28 731
2
10 872
10 350
Úspory celk.
41
229 315
656 774
25
141 043
293 831
12
Bytová sféra
10
69 354
224 637
7
45 715
99 166
3
23 487
42 643
Podnikatelský sektor
10
52 008
169 060
7
38 252
87 843
4
19 279
35 248
Občanská vybavenost
10
41 234
117 693
8
34 904
89 563
4
19 840
33 010
21 003
19 978
67 422 111 545
Energetické systémy
17
80 086
130 847
10
50 804
55 403
4
Úspory celk.
47
242 682
642 237
32
169 675
331 975
15
Bytová sféra
8
57 532
205 188
5
34 968
81 251
3
19 703
37 258
Podnikatelský sektor
7
37 784
119 922
4
22 820
50 115
3
14 163
24 798
Občanská vybavenost
8
36 055
108 390
3
14 775
33 529
2
8 626
13 740
Energetické systémy
7
38 528
63 482
4
19 929
21 563
2
9 111
8 619
Úspory celk.
30
169 899
496 982
16
92 492
186 458
10
51 603
84 415
Bytová sféra
39
268 301
888 518
25
169 045
372 336
12
88 398
161 583
Podnikatelský sektor
36
194 040
630 091
23
125 382
285 915
13
65 855
119 377
Občanská vybavenost
34
151 543
444 057
20
90 111
219 926
11
51 242
82 979
Energetické systémy
44
218 378
356 725
24
122 789
133 690
13
51 641
49 069
Úspory celk.
Spotřeba k r. 2022
153
832 262 2 319 391
781 3 624 111
-
92
507 327 1 011 867
842 3 949 046
-
49
83 609 130 879
257 136 413 008
885 4 199 237
-
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 66 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Bílina
Celkový očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období 2002 až 2022
Typ Účel Spotřeba k r. 2002
Bytová sféra
GJ
Tis. Kč
MW
GJ
Tis. Kč
ekonomicky nadějný reálný MW
GJ
Tis. Kč
53
344 425
-
53
344 425
-
53
344 425
-
Podnikatelský sektor
86
444 223
-
86
444 223
-
86
444 223
-
Občanská vybavenost
59
319 426
-
59
319 426
-
59
319 426
-
197
1 108 074
-
197
1 108 074
-
197
1 108 074
-
394 2 216 148
-
394 2 216 148
-
394 2 216 148
-
Energetické systémy
Spotřeba k r. 2002 Úspora 2017-2022 Úspora 2012-2017 Úspora 2007-2012 Úspora 2002-2007
CELKEM ekonomicky nadějný
dostupný MW
Úspora 2002-2022
6.1.3.2
Bytová sféra
4
27 225
87 328
2
16 968
36 616
1
9 429
16 915
Podnikatelský sektor
7
37 699
125 233
4
19 048
44 504
2
11 026
20 587
Občanská vybavenost
3
14 948
37 291
1
6 913
13 688
1
3 781
5 298
Energetické systémy
3
18 887
32 806
2
9 499
10 391
1
4 364
4 070
16
98 759
282 658
8
52 428 105 200
5
28 600
46 869
5
34 988
114 684
3
22 035
48 094
1
10 480
19 066
10
51 574
170 304
7
36 052
84 488
3
17 324
32 315
Občanská vybavenost
2
13 844
39 945
1
8 145
20 523
1
4 528
7 489
Energetické systémy
3
21 283
36 782
2
10 004
11 221
1
4 622
4 334
20
121 689
361 716
13
76 235 164 325
6
36 954
63 205
4
30 426
98 769
3
20 154
43 718
1
10 339
18 782
Podnikatelský sektor
8
44 382
145 949
6
32 693
76 419
3
16 890
31 468
Občanská vybavenost
3
15 628
41 071
2
12 510
31 124
1
6 916
11 365
19 040
21 132
1
8 771
8 208
84 396 172 393
7
42 917
69 823
Úspory celk. Bytová sféra Podnikatelský sektor
Úspory celk. Bytová sféra
Energetické systémy
5
29 915
53 014
3
20
120 351
338 803
14
Bytová sféra
3
25 235
90 239
2
15 365
35 745
1
8 688
16 441
Podnikatelský sektor
6
30 094
96 884
3
18 135
40 702
2
11 489
20 684
Občanská vybavenost
2
13 031
37 000
1
5 380
11 725
1
3 121
4 827
Energetické systémy
2
16 076
28 356
1
8 166
8 965
1
3 938
3 667
Úspory celk.
14
84 437
252 478
8
47 046
97 138
4
27 236
45 619
Bytová sféra
15
117 874
391 019
10
74 521
164 173
5
38 937
71 204
Podnikatelský sektor
31
163 749
538 370
20
105 929
246 113
11
56 730
105 053
Občanská vybavenost
10
57 452
155 307
6
32 947
77 061
3
18 346
28 979
86 161
150 958
7
46 708
51 709
3
21 694
20 280
425 236 1 235 655
42
260 105 539 056
22
Úspory celk.
Energetické systémy
14
Úspory celk.
70
Spotřeba k r. 2022
325 1 790 912
-
352 1 956 043
-
135 707 225 516
372 2 080 441
-
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 67 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Klášterec nad Ohří
Celkový očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období 2002 až 2022
Typ Účel
Spotřeba k r. 2002
GJ
Tis. Kč
MW
GJ
Tis. Kč
ekonomicky nadějný reálný MW
GJ
Tis. Kč
Bytová sféra
44
318 947
-
44
318 947
-
44
318 947
-
Podnikatelský sektor
33
121 399
-
33
121 399
-
33
121 399
-
35
189 284
-
35
189 284
-
35
189 284
-
112
629 630
-
112
629 630
-
112
629 630
-
224 1 259 259
-
224 1 259 259
-
224 1 259 259
-
Občanská vybavenost Energetické systémy
Spotřeba k r. 2002 Úspora 2017-2022 Úspora2012-2017 Úspora 2007-2012 Úspora 2002-2007
CELKEM ekonomicky nadějný
dostupný MW
Úspora 2002-2022
6.1.3.3
Bytová sféra
4
28 124
99 970
2
18 480
42 830
1
10 402
19 675
Podnikatelský sektor
2
10 193
32 447
1
5 096
11 137
1
2 747
4 689
Občanská vybavenost
2
14 415
46 314
1
7 045
19 183
1
4 126
7 007
20 455
32 107
2
10 914
11 346
1
4 763
4 427
73 187 210 838
6
41 535
84 497
3
22 038
35 797
Energetické systémy Úspory celk.
3
11
Bytová sféra
5
36 917
133 056
3
24 253
56 568
1
11 809
22 522
Podnikatelský sektor
3
13 975
44 408
2
9 769
21 309
1
4 119
7 081
Občanská vybavenost
3
18 806
61 109
2
12 520
35 259
1
7 272
12 756
Energetické systémy
4
22 972
36 155
2
10 733
11 167
1
4 683
4 354
92 671 274 729
9
57 274 124 303
4
27 883
46 713
Bytová sféra
4
31 767
113 824
3
22 013
51 160
1
11 625
22 154
Podnikatelský sektor
3
12 150
38 544
2
8 918
19 425
1
4 045
6 944
Občanská vybavenost
3
17 813
54 957
3
18 943
53 097
2
10 970
19 203
Energetické systémy
5
31 733
49 597
4
21 063
21 911
1
9 185
8 540
93 463 256 922
11
70 937 145 593
Úspory celk.
14
6
35 825
56 841
4
29 040
110 004
2
18 188
43 933
1
10 388
20 236
Podnikatelský sektor
3
11 032
34 174
2
6 677
14 017
1
3 938
6 400
Občanská vybavenost
3
16 093
52 936
1
6 561
18 001
1
4 415
7 589
16 610
Úspory celk. Bytová sféra
Energetické systémy
15
26 146
1
8 838
9 115
1
4 158
3 848
Úspory celk.
11
3
72 775 223 260
6
40 264
85 066
3
22 898
38 072
Bytová sféra
16
125 848
456 855
10
82 935
194 492
6
44 224
84 586
Podnikatelský sektor
11
47 351
149 574
7
30 460
65 888
3
14 849
25 113
Občanská vybavenost
11
67 127
215 315
7
45 069
125 539
4
26 782
46 556
Energetické systémy
15
91 771
144 006
9
51 547
53 539
4
22 788
21 168
Úspory celk.
52
Spotřeba k r. 2022
171
332 097 965 750 927 163
-
33
210 011 439 458
191 1 049 249
-
17
108 644 177 423
207 1 150 615
-
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 68 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.2 6.2.1 6.2.1.1
Substituce spalování hnědého uhlí ve stacionárních zdrojích znečišťování Možnosti substituce Fosilními primárními energetickými zdroji 1) zemním plynem Náhradu hnědého uhlí zemním plynem lze obecně provést na bázi plynofikace objektových zdrojů tepla eventuálně vybudováním lokálních plynových topidel. Reálná je aplikace zemního plynu v dosahu stávajících rozvodů a to jak v rodinných domech tak v bytových domech. 2) LTO Užití tohoto primárního energetického zdroje je reálné na bázi objektových zdrojů tepla v oblastech mimo dosah distribučního systému zemního plynu případně systému CZT. 3) LPG Užití tohoto primárního energetického zdroje je reálné na bázi objektových zdrojů tepla v oblastech mimo dosah distribučního systému zemního plynu případně systému CZT. 4) Dodávkovým teplem ze systému CZT Náhrada hnědého uhlí dodávkovým teplem ze systému CZT je reálná pouze ve spotřebitelských systémech situovaných v přímém dosahu stávající rozvodné soustavy CZT, přičemž za vhodné lze považovat připojení bytových domů případně administrativně provozních či průmyslových objektů nikoliv připojení rodinných domů.
6.2.1.2
Obnovitelnými zdroji energie 1) Biomasou Spalování biomasy v malých lokalitách či objektových zdrojích tepla je nejvhodnější v podobě palivových briket, přičemž spalování v zásadě nevyžaduje výměnu dosud užívaných topidel spalujících tuhá fosilní paliva. Proto je v zájmu ekologizace individuálního vytápění účelné zabývat se problematikou zavedení systému využívání biomasy, který samozřejmě vyžaduje rovněž vybudování úpravny biomasy pro potřeby spalování v lokálních a objektových zdrojích tepla. Lokalizace zamýšleného centra pro přípravu biomasy musí být orientována do centrální oblasti svozového území tak, aby limitní vzdálenost pro dovoz biomasy nepřesáhla 20 km. Samozřejmě, že přípravna by měla být situována rovněž ve vhodné vzdálenosti vzhledem k cílovým odběratelům. Z hlediska volby kapacity přípravny je třeba úvahu založit na těchto principech: cílová kapacita by měla odpovídat očekávané cílové poptávce po biomase, poptávka po biomase bude závislá na míře propagace, případně podpory ze strany správních či samosprávních orgánů a na konkurenceschopnosti ceny výstupního produktu, tj. briket, poptávka po biomase bude mít vzrůstající tendenci až k cílovému stavu očekávané velikosti poptávky po biomase, sběr biomasy pro energetické účely ve svozovém území poroste ve vztahu k níže zavedené přípravny biomasy, efektivity sběru a svozu biomasy,
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 69 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
-
nadějnost projektu je závislá na rentabilitě výroby a reálnosti očekávaných nároků a účinků.
Kromě přímého spalování dřevní hmoty jsme uvažovali možnost účelného zpracování biomasy pro energetické potřeby využitím peletizační a briketovací linky. 2) geotermální energií Geotermální energii tvoří teplo, obsažené v povrchové vrstvě Země, vystupující z hlubin. Zdroje geotermální energie ve vztahu k přenosu tepla z hornin lze rozdělit na hydrogeotermální zdroje a teplo suchých hornin. Z praktického hlediska mají v současnosti význam především hydrogeotermální zdroje. Teplo obsažené v horninách, podzemní nebo povrchové vodě je pro svou nízkou teplotu přímo nepoužitelné. Základním technologickým zařízením pro využití nízkopotenciálních zdrojů tepla jsou tepelná čerpadla. Při dodání vnější energie do tepelného čerpadla získává se několikanásobně větší množství použitelného tepla o vyšším potenciálu (teplotě). Využití geotermální energie podle charakteru primárního zdroje zemního tepla je možno řešit na daném území: a) „suchým“ zemským teplem (svislými geotermálními kolektory – vrty či plošnými vodorovnými zemními kolektory), b) teplem mělké podzemní vody, získávané z jímacích studní nebo vrtů o teplotě 8÷120C a vracené po odebrání části tepla zpět do primární zvodně, c) teplem termální vody, získávané pomocí hlubokých vrtů z hlubších zvodní hydrogeologických struktur o teplotě cca nad 300C a vracené do podzemí po vychlazení na teplotu až pod 100C. Způsoby využití geotermální energie Suché horniny: Při využívání tepla suchých hornin je odběr tepla realizován uzavřeným systémem, který tvoří buď vhodný vrt (hloubka zpravidla do 150 m), s vloženým výměníkem z plastových trubek, tepelné čerpadlo a sekundární okruh s výstupní teplotou vody do cca 55 až 60 0C, nebo horizontální trubkový kolektor z plastových trubek, uložený pod zemí v nezámrzné hloubce a dále opět tepelné čerpadlo se sekundárním okruhem. Okolní prostředí je ochlazováno zapuštěným výměníkem z plastových trubek. Množství odebraného tepla závisí na geologických podmínkách, hloubce vrtu, typu nemrznoucí pracovní látky atd. Při umísťování odběrů tepla ze země je třeba detailně propočítat potenciální možnosti dané plochy, aby nedocházelo větším počtem instalovaných odběrů jednak k urychlenému prochlazování svrchní části zemské kůry, jednak ke vzájemnému negativnímu ovlivňování odběrů (snižováním kapacity). Tepelná kapacita území je hlavně dána tepelným tokem země, který není ovlivnitelný. Využití tepelné energie suchých hornin je možné v zásadě pouze v lokálním měřítku bez jakéhokoliv přenosu v subregionálním nebo regionálním měřítku. Nejčastěji se bude jednat o vytápění rodinných domků. Podzemní voda studená z mělkých vrtů: Tato podzemní voda je jedním z nejvhodnějších zdrojů tepla, vzhledem k její stálé teplotní úrovni (cca od 7 do 120C). Voda je čerpána z mělkých vrtů nebo studní a po vychlazení v tepelném čerpadle (cca o 4÷50C) vracena do vsakovacího vrtu nebo studně. Předpokladem realizace využití nízkopotenciálního tepla z této vody je dostatečná jímatelná hodnota (kapacita) vrtu nebo studně a její teplota. Při umísťování odběrů podzemních vod je třeba rovněž detailně propočítat potenciální množnosti dané plochy a postupovat tak, aby nedocházelo k přetěžování hydrogeologických struktur, což by se odrazilo jednak ve snížení vydatnosti, případně změny kvality vody, poklesu teploty a vzájemnému negativnímu
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 70 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
ovlivnění nevhodně umístěných odběrů. Současně je nutno brát v úvahu, že teplo této vody je získáváno tepelným tokem země a při bilancování kapacit území je současně třeba do bilance zahrnout i teplo odebírané ze suchých hornin v daném území neboť se jedná o teplo ze stejného zdroje. Podzemní voda termální z hlubokých vrtů: Jedná se o přírodní podzemní vody o teplotě minimálně 200C. Tato voda je získávána hlubinnými vrty. V Ústeckém kraji se termální voda vyskytuje v Teplické, Ústecké a Děčínské termální struktuře. Část geotermálních vod je klasifikována jako vody lázeňské a tyto jsou podrobeny zvláštnímu režimu využití. Jejich čerpání pro energetické využití není přípustné. Jedná se zejména o termální vody v oblasti Teplic. Při rozhodování o vybudování odběru termální vody a jeho umístění a kapacitě je v každém případě nutno vycházet ze zpracované dokumentace, obsahující pro dané území bilance přípustného odběru termální vody z hlubinných vrtů. Faktory ovlivňující využitelnost geotermální energie a) Geologické podmínky Z geologického hlediska je při hodnocení vhodnosti použití navrhovaného zdroje geotermální energie brát v úvahu: litologický typ hornin, tektonické poměry území, stavba podloží (pro zdroje na bázi zemních kolektorů a zemních vrtů), hloubky, z nichž by bylo možné využít teplo hornin k energetickým účelům, tepelné charakteristiky struktury (hodnoty tepelného toku, tepelná vodivost hornin). b) Hydrogeologické podmínky využitelné vydatnosti zdrojů podzemní vody, režim podzemních vod, přírodní zdroje a zásoby podzemních vod, průměrné teploty podzemní vody, využitelný rozdíl teplot, kvalita podzemní vody (mineralizace – možnost vylučování rozpuštěných minerálů při ochlazení vody). c) Jiné faktory Návrh na využití podzemních vod musí rovněž řešit odvod vody pro využití tepla jejich ochlazením a to např. vypouštěním do vodoteče, reinjektáží, vsakováním nebo vodárenským využitím. 3) solární energií Využití solární energie je v současné době reálné především pro přípravu teplé užitkové vody na bázi solárních systémů ve spolupráci s bivalentním zdrojem energie. Solární systémy je účelné uplatňovat především v objektech využívajících tuhá fosilní paliva a elektrickou energii pro přípravu teplé užitkové vody pro účely bydlení. 4) využitím energie vzduchu Aplikaci této formy obnovitelných zdrojů energie předpokládá vybudování otopných systémů na bázi tepelných čerpadel vzduch/voda a bivalentního zdroje tepla na bázi elektrické energie. Systém je vhodný využívat v lokalitách, které jsou mimo dosah distribučních systémů zemního plynu a systémů CZT.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 71 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.2.1.3
Elektrickou energií Nahradit spalování hnědého uhlí v malých zdrojích znečišťování elektrickou energií je možné na bázi: • přímotopného zařízení, • akumulačního zařízení. Reálné využití lze očekávat v lokalitách zejména s rozptýlenou zástavbou, mimo dosah distribučních systémů zemního plynu.
6.3 6.3.1 6.3.1.1
Opatření v dopravních systémech Možnosti řešení Dopravní obchvaty Ve městech, které mají či ucházejí se o statut lázeňského města, je nezbytné zajistit obecné zklidnění dopravy a to zejména dopravy tranzitní. Jedinou možností v této oblasti je odklon hlavních dopravních cest mimo intravilán měst a vybudování účelných nájezdových a sjezdových ramp tak, aby byla dopravní obslužnost měst ve všech územních směrech zajištěna.
6.3.1.2
Zklidnění dopravy v centru Tento cíl je možné zajistit pouze soustavou vzájemně koordinovaných opatření, která vytvoří podmínky pro omezení dopravy zejména v centrální části lázeňských měst. Konkrétně jde o tato opatření: omezení provozu silničních vozidel v centrálních částech formou zákazů vjezdu a jednosměrných ulic, vybudování pěších zón případně cyklostezek, vybudování soustavy sběrných parkovišť v okolí centrální části měst a na okrajích měst, zajištění ekologicky vyhovující formy hromadné dopravy z parkovišť do centrálních částí měst, vytvoření vzájemně koordinovaného systému dynamického řízení dopravy s detekcí a preferencí hromadné dopravy.
6.3.1.3
Zavedení integrované dopravy Zavedení integrované dopravy je účelné pouze u větších měst v daném případně tedy v oblasti Teplic. Principem je vytvoření systému městské hromadné dopravy na bázi silničních a kolejových vozidel jako reálnou alternativu osobní automobilové dopravy. Cílem je snížení četnosti osobní silniční dopravy v centrálních částech měst a zlepšení dopravní obslužnosti z přilehlých oblastí.
6.3.1.4
Ekologizace veřejné hromadné dopravy Cílem je snížení emisí ve městech používáním ekologicky šetrnějších paliv tedy náhrada nafty za LPG či CNG případně rozšíření trolejbusové či kolejové dopravy.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 72 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4 6.4.1 6.4.1.1
Soubor navrhovaných opatření Teplice Program podpory zpracování energetických auditů energetických hospodářství, ve kterých jsou instalovány střední a velké stacionární zdroje znečišťování 1.
Popis: Hlavním nástrojem pro konkrétní identifikaci potenciálu úspor je energetický audit. Energetický audit je dle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií charakterizován jako soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství pověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. Energetický audit je zakončen písemnou zprávou, která musí obsahovat: a) hodnocení současné úrovně posuzovaného energetického hospodářství a budov, b) celkovou výši technicky dosažitelných energetických úspor, c) návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor včetně ekonomického zdůvodnění, d) závěrečný posudek energetického auditu. Podle zákona č. 406/2000Sb., o hospodaření energií se vztahuje povinnost podrobit své energetické hospodářství a budovu energetickému auditu na: a) každou fyzickou nebo právnickou osobu, která žádá o státní dotaci v rámci Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných a druhotných zdrojů, b) organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace s celkovou roční spotřebou vyšší než 1 500 GJ, c) fyzické nebo právnické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací, s celkovou roční spotřebou energie vyšší než 35 000 GJ, d) fyzické a právnické osoby, u jejichž budov a areálů samostatně zásobovaných energií se stanoví ve výši 700 GJ celkové roční spotřeby energie. Výstupem energetického auditu je zpráva, která obsahuje: a) identifikační údaje, b) popis výchozího stavu, c) zhodnocení výchozího stavu, d) návrh opatření ke snížení spotřeby energie, e) ekonomické vyhodnocení, f) environmentální vyhodnocení variant, g) výběr optimálních variant, h) závazné výstupy energetického auditu.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 73 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
2.
3.
4.
5. 6.
Cíl: 1. Identifikovat ekonomicky efektivní potenciál úspor energie ve výrobních, distribučních a spotřebitelských systémech. 2. Identifikovat možnosti pro zavedení kombinované výroby elektřiny a tepla. 3. Identifikovat možnosti pro využití obnovitelných zdrojů energie a druhotných energetických zdrojů. 4. Specifikovat konkrétně energeticky úsporné a ekonomicky efektivní projekty s cílem dosažení úspor emisí a zlepšení kvality ovzduší. Indikátory: - specifikace souboru opatření za účelem zvýšení účinnosti užití energie, který bude určen těmito kriterii: - úspora energie [GJ] - investiční náklady [tis. Kč] - Cash-Flow projektu [tis. Kč.r-1] - reálná doba návratnosti [r] - doba hodnocení [r] - diskontní sazba [%] - čistá současná hodnota NPV [tis. Kč] - vnitřní úroková míra [%] - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci: • celkový počet potencionálních příležitostí: cca 130 • odhad počtu aplikací: cca 50 • odhad nákladů na 1 aplikaci: cca 200 tis. Kč • příspěvek programu: do 30 %, max. 200 tis. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 10 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 3,5 mil. Kč Doba realizace: do konce roku 2006 Přínosy: nelze vyčíslit přínosem bude soubor úsporných projektů
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 74 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.1.2
Program zlepšování tepelné ochrany a účinnosti vytápěcích systémů v obytných budovách 1.
2.
3.
4.
5.
6.
Cíl: 1. Identifikovat a využít ekonomicky efektivní potenciál úspor energie v obytných budovách zásobovaných dodávkovým teplem. 2. Snížit poptávku po teple a tím i produkci emisí ze zdrojů tepla v soustavách CZT. Priority: 1. Zlepšit tepelnou ochranu obytných budov, zejména v oblasti prosklených otvorů a svislých konstrukcí dle vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách. 2. Zlepšit účinnost vytápěcích systémů v obytných budovách, zejména v oblasti splnění požadavků vyhlášky MPO č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. Indikátory: - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění [GJ.m-2] - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TUV [GJ.m-2] - měrná spotřeba tepelné energie za topné období [kWh.m -3] - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci • celkový počet potenciálních příležitostí: cca 2 000 • odhad počtu aplikací: cca 600 • odhad nákladů na 1 aplikaci cca 4 mil. Kč • příspěvek programu: do 35 %, max. 2 mil. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 2 400 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 820 mil. Kč Doba realizace: do roku 2022 z toho: do roku 2007 cca 20 % tj. 480 mil. Kč do roku 2012 cca 30 % tj. 720 mil. Kč do roku 2017 cca 30 % tj. 720 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 150 TJ - úspora emisí: TZL cca 5,3 t.r-1 SO2 cca 4,2 t.r-1 NOx cca 24,0 t.r-1 CO cca 22,5 t.r-1 VOC cca 3,9 t.r-1 CO2 cca 4 000 t.r-1
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 75 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.1.3
Program podpory využití solárních systémů pro přípravu TUV 1.
2.
3.
4.
5.
6.
Cíl: 1. Identifikovat ekonomicky efektivní možnosti využití solární energie pro přípravu TUV v obytných a rodinných domech. 2. Specifikovat konkrétní technická řešení na implementaci solárních panelů pro přípravu TUV. Priority: 1. Částečná substituce primárních fosilních energetických zdrojů potřebných pro přípravu TUV v obytných a rodinných domech. Indikátory: - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TUV celkem [GJ.m-2] - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TUV ze solárních panelů [GJ.m-2] - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci • celkový počet potenciálních příležitostí: cca 2 000 • odhad počtu aplikací: cca 40 • odhad nákladů na 1 aplikaci cca 1,2 mil. Kč • příspěvek programu: do 20 %, max. 240 tis. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 48 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 9,6 mil. Kč Doba realizace: do roku 2022 z toho: do roku 2007 cca 20 % tj. 1,92 mil. Kč do roku 2012 cca 30 % tj. 2,88 mil. Kč do roku 2017 cca 30 % tj. 2,88 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 4 TJ - úspora emisí: TZL cca 0,13 t.r-1 SO2 cca 0,11 t.r-1 NOx cca 0,64 t.r-1 CO cca 0,60 t.r-1 VOC cca 0,10 t.r-1 CO2 cca 107 t.r-1
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 76 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.1.4
Program podpory pro zpracování biomasy pro potřeby spalování v malých a středních stacionárních zdrojích znečišťování 1.
2.
3.
4.
5. 6.
Cíl: 1. Identifikovat počet, lokalizaci a optimální velikost úpraven biomasy pro potřeby spalování. 2. Specifikovat předmětná sběrná místa biomasy pro příslušné úpravny včetně dopravních cest. 3. Identifikovat podmínky pro distribuci upravené biomasy ke spotřebiteli. Priority: 1. Částečná substituce ekologicky nevhodných primárních fosilních energetických zdrojů potřebných pro vytápění a přípravu TUV v obytných a rodinných domech. 2. Vytvoření pracovních příležitostí v procesu zpracování biomasy. Indikátory: - měrná spotřeba energie na úpravu biomasy pro spalování [GJ.t-1] - měrné náklady na dopravu biomasy [Kč.t-1] - měrné náklady na produkci biomasy [Kč.t-1] - cena jednotky upravené biomasy [Kč.GJ-1] Odhad nákladů na realizaci • celkový počet potenciálních příležitostí: cca 3 • odhad počtu aplikací: cca 1 • odhad nákladů na 1 aplikaci cca 18 mil. Kč • příspěvek programu: do 20 %, max. 4 mil. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 18 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 3,6 mil. Kč Doba realizace: do roku 2007 Přínosy: • Vytvoření podmínek pro spalování obnovitelného zdroje energie na bázi biomasy jako základní předpoklad pro úsporu emisí po využití biomasy v malých a středních stacionárních zdrojích znečišťování.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 77 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.1.5
Program podpory pro úpravu topenišť znečišťování pro spalování biomasy 1.
2.
3.
4.
5.
6.
v malých a středních
stacionárních zdrojích
Cíl: 1. Vytvořit podmínky pro spalování biomasy v malých a středních stacionárních zdrojích znečišťování v návaznosti na Program podpory pro zpracování biomasy pro potřeby spalování v malých a středních stacionárních zdrojích znečišťování. Priority: 1. Částečná substituce ekologicky nevhodných primárních fosilních energetických zdrojů potřebných pro vytápění a přípravu TUV v obytných a rodinných domech. 2. Podpořit úpravu topenišť zejména v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Indikátory: - účinnost spalovacího procesu [%] - cena tepla pro konečného spotřebitele [Kč.GJ-1] - úspora energie [GJ] - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci • celkový počet potenciálních příležitostí: cca 1 100 • odhad počtu aplikací: cca 300 • odhad nákladů na 1 aplikaci cca 64 tis. Kč • příspěvek programu: do 20 %, max. 50 tis. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 19 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 3,8 mil. Kč Doba realizace: do roku 2017 z toho: do roku 2007 cca 30 % tj. 1,1 mil. Kč do roku 2012 cca 30 % tj. 1,1 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 5,4 TJ.r-1 - úspora emisí: TZL cca -0,7 t.r-1 SO2 cca 46 t.r-1 NOx cca 0 t.r-1 CO cca 124 t.r-1 VOC cca 22 t.r-1 CO2 cca 360 t.r-1
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 78 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.1.6
Program podpory využití geotermální energie, energie vody a energie vzduchu na bázi tepelných čerpadel 1.
2.
3.
4.
5.
6.
Cíl: 1. Identifikovat ekonomicky efektivní možnosti využití geotermální energie, energie vody a energie vzduchu na bázi tepelných čerpadel, zejména v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. 2. Specifikovat konkrétní technická řešení na implementaci tepelných čerpadel jednotlivých typů. Priority: 1. Částečná substituce primárních fosilních energetických zdrojů potřebných pro zásobování teplem v rodinných domech, eventuálně v obytných domech a budovách terciérní sféry. 2. Přednostní aplikace předmětného využití obnovitelných zdrojů energie v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Indikátory: - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění [GJ.m-2] - topný faktor tepelných čerpadel - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci: • celkový počet potencionálních příležitostí: cca 1 100 • odhad počtu aplikací: cca 100 • odhad nákladů na 1 aplikaci: cca 480 tis Kč • příspěvek programu: cca 50 %, tj. 240 tis. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 48 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 24 mil. Kč Doba realizace: do konce roku 2022 z toho do roku 2007 cca 20 %, 4,8 mil. Kč do roku 2012 cca 30 %, 7,2 mil. Kč do roku 2017 cca 30 %, 7,2 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 14 TJ.r-1 - úspora emisí: TZL cca 7,5 t.r-1 SO2 cca 1,6 t.r-1 NOx cca 2,8 t.r-1 CO cca 4,2 t.r-1 VOC cca 8,4 t.r-1 CO2 cca 1 300 t.r-1
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 79 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.1.7
Program úpravy dopravní infrastruktury 1.
2.
3.
4. 5. 6.
Cíl: Dosáhnout snížení produkce emisí ze silniční dopravy v lázeňském městě cestou odklonu tranzitní dopravy a zklidnění centrálních částí lázeňského města. Priority: • přeložka silnice II/254 v Teplicích, přeložka bude vedena severně od stávající komunikace kolem areálu Glaverbel Czech. • přeložka silnice II/253 v Dubí, přeložka povede jižně od místní části Běhánky mimo obytnou zástavbu. Trasa přeložky je zanesena do územního plánu města Dubí. Indikátory: - snížení intenzity dopravy v centrální části města - úspora emisí: TZL [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] - zlepšení kvality ovzduší v centrální části města Odhad nákladů na realizaci: • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 220 mil. Kč Doba realizace: 2010 - 2020 Přínosy: - úspora emisí: Bude vyčísleno po zpracování konkrétní projektové dokumentace. - snížení četnosti průjezdů vozidel v centru města - snížení imisních koncentrací v dotčených oblastech
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 80 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.1.8
Program zklidnění dopravy v centru 1.
2.
3.
4.
5. 6.
Cíl: Zklidnění dopravy v centrálních částech lázeňského města soustavou vzájemně koordinovaných opatření, která vytvoří podmínky omezení dopravy. Priority: • omezení provozu silničních vozidel v centrálních částech formou zákazů vjezdu a jednosměrných ulic, • vybudování pěších zón případně cyklostezek, • vybudování soustavy sběrných parkovišť v okolí centrální části měst a na okrajích měst, • zajištění ekologicky vyhovující formy hromadné dopravy z parkovišť do centrálních částí měst, • vytvoření vzájemně koordinovaného systému dynamického řízení dopravy s detekcí a preferencí hromadné dopravy. Indikátory: - snížení intenzity dopravy v centrální části města - úspora emisí: TZL [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] - zlepšení kvality ovzduší v centrální části města Odhad nákladů na realizaci: • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 160 mil. Kč (odhad je třeba zpřesnit konkrétní koncepce) Doba realizace: 2005- 2010 Přínosy: - úspora emisí: Bude vyčísleno po zpracování konkrétní projektové dokumentace. - snížení četnosti průjezdů vozidel v centru města - snížení imisních koncentrací v dotčených oblastech
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 81 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.1.9
Program zlepšování kvality ovzduší města Teplice 1.
2.
3.
4. 5. 6.
Cíl: V souladu s podmínkami zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší § 7 odst. 6, který ukládá povinnost orgánu obce vypracovat program ke zlepšení kvality ovzduší pro znečišťující látky, pro které jsou překračovány imisní limity a meze tolerance za účelem plnění limitních hodnot. Je třeba vypracovat tento program v rozsahu dle přílohy č. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Priority • stanovení konkrétních opatření vedoucích ke zlepšení kvality ovzduší, • dosažení imisních limitů a mezí tolerance u znečišťujících látek SO2 a PM10. • specifikace nástrojů k realizaci navrženého programu Indikátory: - soulad navrženého programu s krajským programem zlepšování kvality ovzduší, - soulad programu s přílohou č. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Odhad nákladů na realizaci: cca 1,5 mil. Kč Doba realizace: 2004 Přínosy: - stanovení koncepce a konkrétních opatření vedoucích ke zlepšení kvality ovzduší u jmenovaných znečišťujících látek.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 82 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.1.10
Územní energetická koncepce města Teplice 1.
2.
3.
4. 5. 6.
Cíl: Zpracování územní energetické koncepce v souladu se zákonem 406/2000 Sb., o hospodaření energií a nařízením vlády č. 195/2001 Sb., kterým se provádí podrobnosti zpracování územních energetických koncepcí. Priority Vytvořit finanční fond „prioritních opatření“, který bude částečně pomáhat realizovat tyto projekty: - projekty ekologizace energetického zásobování vybraných lokalit, - projekty kogenerační výroby elektrické energie a tepla, - projekty systémů centrálního zásobování teplem, - projekty ekologizace rozhodujících zdrojů tepla, - projekty vytápění v objektech rozptýlené zástavby, - projekty konkrétního využití obnovitelných zdrojů energie apod. Indikátory: - soulad navržené koncepce s Územní energetickou koncepcí kraje a programem snižování emisí, - soulad programu s nařízením vlády č. 195/2001 Sb., kterým se provádí podrobnosti zpracování územních energetických koncepcí Odhad nákladů na realizaci: cca 1 mil. Kč Doba realizace: do konce roku 2004 Přínosy: - stanovení koncepce a konkrétních opatření vedoucích ke snížení spotřeby ekologicky nevhodných primárních zdrojů energie, snížení emisí znečišťujících látek a zlepšení kvality ovzduší.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 83 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.1.11
Struktura dodávek tepla do systému CZT 1. 2.
3.
4. 5. 6.
Cíl: Zlepšení kvality ovzduší v oblasti Teplic a okolí. Priority Zajistit pokrytí základních potřeb tepla ve stávajícím systému CZT ze zdroje elektrárna Ledvice, zdroj tepla Výtopna Proboštov provozovat pro zajištění špičkových potřeb tepla v systému. Indikátory: - zlepšení kvality ovzduší v Teplicích a okolí, - cena tepelné energie pro konečné spotřebitele, - snížení sekundární prašnosti v okolí zdroje Výtopna Proboštov. Odhad nákladů na realizaci: bez nákladové opatření Doba realizace: rok 2004 Přínosy: - zvýšení účinnosti využití primárních energetických zdrojů - úspora emisí
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 84 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.2 6.4.2.1
Bílina Program zlepšování tepelné ochrany a účinnosti vytápěcích systémů v obytných budovách 1.
2.
3.
4.
5.
6.
Cíl: 1. Identifikovat a využít ekonomicky efektivní potenciál úspor energie v obytných budovách zásobovaných dodávkovým teplem. 2. Snížit poptávku po teple a tím i produkci emisí ze zdrojů tepla v soustavách CZT. Priority: 1. Zlepšit tepelnou ochranu obytných budov, zejména v oblasti prosklených otvorů a svislých konstrukcí dle vyhlášky č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách. 2. Zlepšit účinnost vytápěcích systémů v obytných budovách, zejména v oblasti splnění požadavků vyhlášky č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. Indikátory: - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění [GJ.m-2] - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TUV [GJ.m-2] - měrná spotřeba tepelné energie za topné období [kWh.m -3] - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci • celkový počet potenciálních příležitostí: cca 400 • odhad počtu aplikací: cca 120 • odhad nákladů na 1 aplikaci cca 4 mil. Kč • příspěvek programu: do 35 %, max. 2 mil. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 480 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 168 mil. Kč Doba realizace: do roku 2022 z toho: do roku 2007 cca 20 % tj. 33,6 mil. Kč do roku 2012 cca 30 % tj. 50,4 mil. Kč do roku 2017 cca 30 % tj. 50,4 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 50 TJ - úspora emisí: TZL cca 1,7 t.r-1 SO2 cca 1,4 t.r-1 NOx cca 8,0 t.r-1 CO cca 7,7 t.r-1 VOC cca 1,3 t.r-1 CO2 cca 1 300 t.r-1
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 85 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.2.2
Program podpory využití solárních systémů pro přípravu TUV 1.
2.
3.
4.
5.
6.
Cíl: 1. Identifikovat ekonomicky efektivní možnosti využití solární energie pro přípravu TUV v obytných a rodinných domech. 2. Specifikovat konkrétní technická řešení na implementaci solárních panelů pro přípravu TUV. Priority: • Částečná substituce primárních fosilních energetických zdrojů potřebných pro přípravu TUV v obytných a rodinných domech. Indikátory: - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TUV celkem [GJ.m-2] - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TUV ze solárních panelů [GJ.m-2] - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci • celkový počet potenciálních příležitostí: cca 400 • odhad počtu aplikací: cca 20 • odhad nákladů na 1 aplikaci cca 1,2 mil. Kč • příspěvek programu: do 20 %, max. 240 tis. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 24 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 4,8 mil. Kč Doba realizace: do roku 2022 z toho: do roku 2007 cca 20 % tj. 1 mil. Kč do roku 2012 cca 30 % tj. 1,4 mil. Kč do roku 2017 cca 30 % tj. 1,4 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 2 TJ - úspora emisí: TZL cca 0,7 t.r-1 SO2 cca 0,5 t.r-1 NOx cca 0,3 t.r-1 CO cca 0,03 t.r-1 VOC cca 0,05 t.r-1 CO2 cca 50 t.r-1
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 86 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.2.3
Program podpory pro úpravu topenišť znečišťování pro spalování biomasy 1.
2.
3.
4.
5.
6.
v malých a středních
stacionárních zdrojích
Cíl: 1. Vytvořit podmínky pro spalování biomasy v malých a středních stacionárních zdrojích znečišťování v návaznosti na Program podpory pro zpracování biomasy pro potřeby spalování v malých a středních stacionárních zdrojích znečišťování. Priority: 1. Částečná substituce ekologicky nevhodných primárních fosilních energetických zdrojů potřebných pro vytápění a přípravu TUV v obytných a rodinných domech. 2. Podpořit úpravu topenišť zejména v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Indikátory: - účinnost spalovacího procesu [%] - cena tepla pro konečného spotřebitele [Kč.GJ-1] - úspora energie [GJ] - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci • celkový počet potenciálních příležitostí: cca 400 • odhad počtu aplikací: cca 100 • odhad nákladů na 1 aplikaci cca 64 tis. Kč • příspěvek programu: do 20 %, max. 50 tis. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 6,4 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 1,3 mil. Kč Doba realizace: do roku 2017 z toho: do roku 2007 cca 30 % tj. 0,4 mil. Kč do roku 2012 cca 30 % tj. 0,4 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 1,8 TJ.r-1 - úspora emisí: TZL cca -0,2 t.r-1 SO2 cca 15 t.r-1 NOx cca 0 t.r-1 CO cca 40 t.r-1 VOC cca 7 t.r-1 CO2 cca 120 t.r-1
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 87 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.2.4
Program podpory využití geotermální energie, energie vody a energie vzduchu na bázi tepelných čerpadel 1.
2.
3.
4.
5.
6.
Cíl: 1. Identifikovat ekonomicky efektivní možnosti využití geotermální energie, energie vody a energie vzduchu na bázi tepelných čerpadel, zejména v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. 2. Specifikovat konkrétní technická řešení na implementaci tepelných čerpadel jednotlivých typů. Priority : 1. Částečná substituce primárních fosilních energetických zdrojů potřebných pro zásobování teplem v rodinných domech, eventuálně v obytných domech a budovách terciérní sféry. 2. Přednostní aplikace předmětného využití obnovitelných zdrojů energie v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Indikátory: - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění [GJ.m-2] - topný faktor tepelných čerpadel - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci: • celkový počet potencionálních příležitostí: cca 400 • odhad počtu aplikací: cca 50 • odhad nákladů na 1 aplikaci: cca 480 tis Kč • příspěvek programu: cca 50 %, tj. 240 tis. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 24 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 12 mil. Kč Doba realizace: do konce roku 2022 z toho do roku 2007 cca 20 %, 2,4 mil. Kč do roku 2012 cca 30 %, 3,6 mil. Kč do roku 2017 cca 30 %, 3,6 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 7 TJ.r-1 - úspora emisí: TZL cca 3,7 t.r-1 SO2 cca 0,8 t.r-1 NOx cca 1,4 t.r-1 CO cca 2,1 t.r-1 VOC cca 4,2 t.r-1 CO2 cca 750 t.r-1
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 88 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.2.5
Program úpravy dopravní infrastruktury 1.
2.
3.
4. 5. 6.
Cíl: Dosáhnout snížení produkce emisí ze silniční dopravy v lázeňském městě cestou odklonu tranzitní dopravy a zklidnění centrálních částí lázeňského města. Priority: • obchvat Bíliny, silnice I/13 – obchvat je navrhován Ředitelstvím silnic a dálnic ČR v časovém horizontu 2007-2010, v redukovaném návrhu Ředitelství silnic a dálnic ČR se tento obchvat již neobjevuje, • průtah silnice II/257 Bílinou – úpravy na silnici 257 budou součástí stavby obchvatu města na silnici I/13. Indikátory: - snížení intenzity dopravy v centrální části města - úspora emisí: TZL [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] - zlepšení kvality ovzduší v centrální části města Odhad nákladů na realizaci: • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 1 900 mil. Kč Doba realizace: 2007- 2010 Přínosy: - úspora emisí: Bude vyčísleno po zpracování konkrétní projektové dokumentace. - snížení četnosti průjezdů vozidel v centru města - snížení imisních koncentrací v dotčených oblastech
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 89 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.2.6
Program zklidnění dopravy v centru 1.
2.
3.
4.
5. 6.
Cíl: Zklidnění dopravy v centrálních částech lázeňského města soustavou vzájemně koordinovaných opatření, která vytvoří podmínky omezení dopravy. Priority: • omezení provozu silničních vozidel v centrálních částech formou zákazů vjezdu a jednosměrných ulic, • vybudování pěších zón případně cyklostezek, • vybudování soustavy sběrných parkovišť v okolí centrální části měst a na okrajích měst, • zajištění ekologicky vyhovující formy hromadné dopravy z parkovišť do centrálních částí měst, • vytvoření vzájemně koordinovaného systému dynamického řízení dopravy s detekcí a preferencí hromadné dopravy. Indikátory: - snížení intenzity dopravy v centrální části města - úspora emisí: TZL [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] - zlepšení kvality ovzduší v centrální části města Odhad nákladů na realizaci: • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 60 mil. Kč (odhad je třeba zpřesnit konkrétní koncepce) Doba realizace: 2005- 2010 Přínosy: - úspora emisí: Bude vyčísleno po zpracování konkrétní projektové dokumentace. - snížení četnosti průjezdů vozidel v centru města - snížení imisních koncentrací v dotčených oblastech
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 90 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.3 6.4.3.1
Klášterec nad Ohří Program zlepšování tepelné ochrany a účinnosti vytápěcích systémů v obytných budovách 1.
2.
3.
4.
5.
6.
Cíl: 1. Identifikovat a využít ekonomicky efektivní potenciál úspor energie v obytných budovách zásobovaných dodávkovým teplem. 2. Snížit poptávku po teple a tím i produkci emisí ze zdrojů tepla v soustavách CZT. Priority: 1. Zlepšit tepelnou ochranu obytných budov, zejména v oblasti prosklených otvorů a svislých konstrukcí dle vyhlášky č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách. 2. Zlepšit účinnost vytápěcích systémů v obytných budovách, zejména v oblasti splnění požadavků vyhlášky č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. Indikátory: - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění [GJ.m-2] - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TUV [GJ.m-2] - měrná spotřeba tepelné energie za topné období [kWh.m -3] - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci • celkový počet potenciálních příležitostí: cca 300 • odhad počtu aplikací: cca 160 • odhad nákladů na 1 aplikaci cca 4 mil. Kč • příspěvek programu: do 35 %, max. 2 mil. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 640 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 224 mil. Kč Doba realizace: do roku 2022 z toho: do roku 2007 cca 20 % tj. 44,8 mil. Kč do roku 2012 cca 30 % tj. 67,2 mil. Kč do roku 2017 cca 30 % tj. 67,2 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 55 TJ - úspora emisí: TZL cca 1,7 t.r-1 SO2 cca 1,5 t.r-1 NOx cca 8,8 t.r-1 CO cca 8,2 t.r-1 VOC cca 1,4 t.r-1 CO2 cca 1 450 t.r-1
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 91 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.3.2
Program podpory využití solárních systémů pro přípravu TUV 1.
2.
3.
4.
5.
6.
Cíl: 1. Identifikovat ekonomicky efektivní možnosti využití solární energie pro přípravu TUV v obytných a rodinných domech. 2. Specifikovat konkrétní technická řešení na implementaci solárních panelů pro přípravu TUV. Priority: 1. Částečná substituce primárních fosilních energetických zdrojů potřebných pro přípravu TUV v obytných a rodinných domech. Indikátory: - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TUV celkem [GJ.m-2] - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TUV ze solárních panelů [GJ.m-2] - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci • celkový počet potenciálních příležitostí: cca 300 • odhad počtu aplikací: cca 20 • odhad nákladů na 1 aplikaci cca 1,2 mil. Kč • příspěvek programu: do 20 %, max. 240 tis. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 24 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 4,8 mil. Kč Doba realizace: do roku 2022 z toho: do roku 2007 cca 20 % tj. 1 mil. Kč do roku 2012 cca 30 % tj. 1,4 mil. Kč do roku 2017 cca 30 % tj. 1,4 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 2 TJ - úspora emisí: TZL cca 0,7 t.r-1 SO2 cca 0,5 t.r-1 NOx cca 0,3 t.r-1 CO cca 0,03 t.r-1 VOC cca 0,05 t.r-1 CO2 cca 50 t.r-1
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 92 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.3.3
Program podpory využití geotermální energie, energie vody a energie vzduchu na bázi tepelných čerpadel 1.
2.
3.
4.
5.
6.
Cíl: 1. Identifikovat ekonomicky efektivní možnosti využití geotermální energie, energie vody a energie vzduchu na bázi tepelných čerpadel, zejména v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. 2. Specifikovat konkrétní technická řešení na implementaci tepelných čerpadel jednotlivých typů. Priority: 1. Částečná substituce primárních fosilních energetických zdrojů potřebných pro zásobování teplem v rodinných domech, event. v obytných domech a budovách terciérní sféry. 2. Přednostní aplikace předmětného využití obnovitelných zdrojů energie v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší Indikátory: - měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění [GJ.m-2] - topný faktor tepelných čerpadel - úspora emisí: TZL [t.r-1] SO2 [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] CO2 [t.r-1] Odhad nákladů na realizaci: • celkový počet potencionálních příležitostí: cca 100 • odhad počtu aplikací: cca 20 • odhad nákladů na 1 aplikaci: cca 480 tis Kč • příspěvek programu: cca 50 %, tj. 240 tis. Kč • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 9,6 mil. Kč • odhad nákladů na program: cca 4,8 mil. Kč Doba realizace: do konce roku 2022 z toho do roku 2007 cca 20 %, 1 mil. Kč do roku 2012 cca 30 %, 1,4 mil. Kč do roku 2017 cca 30 %, 1,4 mil. Kč Přínosy: - úspora energie: cca 2,8 TJ.r-1 - úspora emisí: TZL cca 1,5 t.r-1 SO2 cca 0,3 t.r-1 NOx cca 0,5 t.r-1 CO cca 0,8 t.r-1 VOC cca 1,6 t.r-1 CO2 cca 260 t.r-1
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 93 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.3.4
Program úpravy dopravní infrastruktury 1.
2.
3.
4. 5. 6.
Cíl: Dosáhnout snížení produkce emisí ze silniční dopravy v lázeňském městě cestou odklonu tranzitní dopravy a zklidnění centrálních částí lázeňského města. Priority: • obchvat Klášterce nad Ohří, silnice I/13 – obchvat je navrhován Ředitelstvím silnic a dálnic ČR v časovém horizontu 2007-2010, v redukovaném návrhu Ředitelství silnic a dálnic ČR se tento obchvat již neobjevuje. Indikátory: - snížení intenzity dopravy v centrální části města - úspora emisí: TZL [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] - zlepšení kvality ovzduší v centrální části města Odhad nákladů na realizaci: • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 220 mil. Kč Doba realizace: 2007- 2010 Přínosy: - úspora emisí: Bude vyčísleno po zpracování konkrétní projektové dokumentace. - snížení četnosti průjezdů vozidel v centru města - snížení imisních koncentrací v dotčených oblastech
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 94 z 100
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
6.4.3.5
Program zklidnění dopravy v centru 1.
2.
3.
4.
5. 6.
Cíl: Zklidnění dopravy v centrálních částech lázeňského města soustavou vzájemně koordinovaných opatření, která vytvoří podmínky omezení dopravy. Priority: • omezení provozu silničních vozidel v centrálních částech formou zákazů vjezdu a jednosměrných ulic, • vybudování pěších zón případně cyklostezek, • vybudování soustavy sběrných parkovišť v okolí centrální části měst a na okrajích měst, • zajištění ekologicky vyhovující formy hromadné dopravy z parkovišť do centrálních částí měst, • vytvoření vzájemně koordinovaného systému dynamického řízení dopravy s detekcí a preferencí hromadné dopravy. Indikátory: - snížení intenzity dopravy v centrální části města - úspora emisí: TZL [t.r-1] NOx [t.r-1] CO [t.r-1] VOC [t.r-1] CO2 [t.r-1] - zlepšení kvality ovzduší v centrální části města Odhad nákladů na realizaci: • odhad celkových nákladů na realizaci: cca 50 mil. Kč (odhad je třeba zpřesnit konkrétní koncepce) Doba realizace: 2005- 2010 Přínosy: - úspora emisí: Bude vyčísleno po zpracování konkrétní projektové dokumentace. - snížení četnosti průjezdů vozidel v centru města - snížení imisních koncentrací v dotčených oblastech
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 95 z 101
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
7 7.1
Souhrn navrhovaných opatření Teplice
Název
Program podpory zpracování energetických auditů energetických hospodářství, ve kterých jsou instalovány střední a velké stacionární zdroje znečišťování
Odhad nákladů
Odhad nákladů na
celkem [mil. Kč]
podporu [mil. Kč]
Přínosy (snížení emisí) v t.r-1 TZL
SO2
NOx
CO
VOC
CO2
* 10,0
3,5
2 400,0
820,0
5,30
4,20
24,00
22,50
3,90
4 000,00
Program podpory využití solárních systémů pro přípravu TUV
48,0
9,6
0,13
0,11
0,64
0,60
0,10
107,00
Program podpory pro zpracování biomasy pro potřeby spalování v malých a středních stacionárních zdrojích znečišťování
18,0
3,6
Program podpory pro úpravu topenišť v malých a středních stacionárních zdrojích znečišťování pro spalování biomasy
19,0
3,8
-0,70
46,00
0,00
124,00
22,00
360,00
Program podpory využití geotermální energie, energie vody a energie vzduchu na bázi tepelných čerpadel
48,0
24,0
7,50
1,60
2,80
4,20
8,40
1 300,00
Program úpravy dopravní infrastruktury
220,0
-
**
Program zklidnění dopravy v centru
160,0
-
**
Program zlepšování kvality ovzduší města Teplice
1,5
-
*
Územní energetická koncepce města Teplice
1,0
-
*
Bez nákladů
*
Program zlepšování tepelné ochrany a účinnosti vytápěcích systémů v obytných budovách
Struktura dodávek tepla do systému CZT
* Nelze vyčíslit. ** Nelze vyčíslit. Bude vyčísleno po zpracování konkrétní projektové dokumentace.
*
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 96 z 101
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
7.2
Bílina
Název
Odhad nákladů
Odhad nákladů na
celkem [mil. Kč]
podporu [mil. Kč]
Přínosy (snížení emisí) v t.r-1 TZL
SO2
NOx
CO
VOC
CO2
Program zlepšování tepelné ochrany a účinnosti vytápěcích systémů v obytných budovách
480,0
168,0
1,70
1,40
8,00
7,70
1,30
1 300,00
Program podpory využití solárních systémů pro přípravu TUV
24,0
4,8
0,70
0,50
0,30
0,03
0,05
50,00
6,4
1,3
-0,20
15,00
0,00
40,00
7,00
120,00
24,0
12,0
3,70
0,80
1,40
2,10
4,20
750,00
1 900,00
-
**
60,00
-
**
Program podpory pro úpravu topenišť v malých a středních stacionárních zdrojích znečišťování pro spalování biomasy Program podpory využití geotermální energie, energie vody a energie vzduchu na bázi tepelných čerpadel Program úpravy dopravní infrastruktury Program zklidnění dopravy v centru
** Nelze vyčíslit. Bude vyčísleno po zpracování konkrétní projektové dokumentace.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 97 z 101
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
7.3
Klášterec nad Ohří
Název
Odhad nákladů
Odhad nákladů na
celkem [mil. Kč]
podporu [mil. Kč]
Přínosy (snížení emisí) v t.r-1 TZL
SO2
NOx
CO
VOC
CO2
Program zlepšování tepelné ochrany a účinnosti vytápěcích systémů v obytných budovách
640,0
224,0
1,70
1,50
8,80
8,20
1,40
1 450,00
Program podpory využití solárních systémů pro přípravu TUV
24,0
4,8
0,7
0,5
0,3
0,03
0,05
50,00
9,6
4,8
1,50
0,30
0,50
0,80
1,60
260,00
220,00
-
**
50,00
-
**
Program podpory využití geotermální energie, energie vody a energie vzduchu na bázi tepelných čerpadel Program úpravy dopravní infrastruktury Program zklidnění dopravy v centru
** Nelze vyčíslit. Bude vyčísleno po zpracování konkrétní projektové dokumentace.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 98 z 101
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Seznam zkratek AOT40
BaP BAT BP BREF CZT ČEA ČHMÚ ČIŽP ČSÚ ČU DR EIA EL EU FVŽP HU CHKO IPCC ISKO k.ú. KO KSEI LPG LV MPO MT MVE MZe MŽP NPP NPR NV OSN PAU, PAH PEZ PM10
PM2,5
Součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími, než prahová koncentrace 80 µg.m-3 (40 ppb), a hodnotou 80 µg.m-3, v období 8-20 hod.
SEČ Benzo(a)pyren Nejlepší dostupná technika Bioplyn Referenční dokument nejlepší dostupné techniky Centrální zásobování teplem Česká energetická agentura Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Český statistický úřad Černé uhlí Dřevo Environmental Impact Assessment, posuzování vlivů na životní prostředí Elektrická energie Evropská unie Federální výbor životního prostředí Hnědé uhlí Chráněná krajinná oblast Mezivládní panel pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change) Informační systém kvality ovzduší Katastrální území Koks Koncepce snižování emisí a imisí Liquefie Petroleum Gas, zkapalněné uhlovodíkové plyny, alternativní palivo Limitní hodnota Ministerstvo průmyslu a obchodu Mez tolerance Malá vodní elektrárna Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nařízení vlády Organizace spojených národů Polycyklické aromatické uhlovodíky Primární energetický zdroj Suspendované částice PM10, částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 %. Jemné suspendované částice PM2,5, částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 µm odlučovací účinnost 50 %.
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 99 z 101
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
POPS PP PR REZZO REZZO 1 REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4 SEČ SEI SFŽP SPM TO TUV TZL ÚEK ÚHÚL VE VOC VÚLHM VÚRV ZP ZUJ
Persistentní organické látky Přírodní památka Přírodní rezervace Registr emisí a zdrojů znečišťování Velké zdroje znečišťování, stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů Střední zdroje znečišťování, stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek Malé zdroje znečišťování, stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší Mobilní zdroje znečišťování Středoevropský čas Státní energetická inspekce Státní fond životního prostředí České republiky Prašný aerosol Topné oleje Teplá užitková voda Tuhé znečišťující látky Územní energetická koncepce Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Vodní elektrárna Těkavé organické látky Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Výzkumný ústav rostlinné výroby Zemní plyn Základní územní jednotka
4832-400-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 100 z 101
Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje
Podklady pro KSEI • • • • • • • • • • • • • •
•
• • • • • •
Data obsažená v databázích REZZO 1 – REZZO 3, 2000, 2001, ČHMÚ Bilance emisí znečišťujících látek v roce 2000, 2001, ČHMÚ Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2001, ČHMÚ, 2002 Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 1997-2002, ČHMÚ Kvalita ovzduší v roce 2001 z pohledu nové legislativy a přehled obcí se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb. v roce 2001, ČHMÚ, Úsek ochrany čistoty ovzduší, Praha, 2002 Národní zpráva České republiky o inventarizaci emisí skleníkových plynů, ČHMÚ, 2003 Třetí národní sdělení České republiky k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, MŽP, ČHMÚ, 2001 Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu, 2003, www.env.cz Usnesení vlády České republiky ze dne 17.května 1999 č. 480, Strategie ochrany klimatického systému Země v České republice Státní politika životního prostředí, MŽP, 2001 Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, OSN, 1998 Statistická ročenka životního prostředí České republiky, MŽP, 2001 Statistická ročenka Ústeckého kraje, ČSÚ, 2001 Národní program snižování emisí České republiky včetně Národního programu snížení emisí tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů, ver. 7.2.2003, DHV ČR, Praha, 2003 Průzkum čistoty ovzduší v oblasti některých průmyslových podniků v prostoru Litoměřice (Česká republika) v rámci partnerského projektu „Udržování čistoty ovzduší“, Bau und Betrieb, München, 2002 Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000, Kraj Ústecký, Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2001 Hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie v Ústeckém kraji, Geotermální energie, Aquatest a.s., Praha, listopad 2002 informace obsažené na internetových stránkách ČHMÚ, www.chmi.cz informace obsažené na internetových stránkách Českého ekologického ústavu, www.ceu.cz informace obsažené na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny, www.aopk.cz informace obsažené na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí, www.env.cz
Příloha č. 1 Grafické výstupy z modelování imisních koncentrací
Příloha č. 2 Potenciál úspor PEZ – spotřebitelské a energetické systémy
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - spotřebitelské systémy Název ZÚ:
Teplice
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ
Spotřeba k r. 2002
-
2007
ve spotřebitelských systémech
BYTOVÁ SFÉRA Účel
%
dostupný MW GJ
PODNIKATELSKÝ SEKTOR
ekonomicky nadějný % MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
%
dostupný MW GJ
%
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
Vytápění
54
390 997
54
390 997
54
390 997
27
149 941
27
149 941
27
TUV
37
243 500
37
243 500
37
243 500
6
30 668
6
30 668
6
30 668
37 13
123 785 67 887
37 13
123 785 67 887
37 13
123 785 67 887
58 8
304 068 42 412
58 8
304 068 42 412
58 8
304 068 42 412
141
826 169
141
826 169
141
826 169
99
527 089
99
527 089
99
527 089 2 999
Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2002 Úspora 2002 - 2007
2002
Vytápění
149 941
10,0
5
39 100
7,0
4
27 370
4,0
2
15 640
8,0
2
11 995
4,0
1
5 998
2,0
1
TUV
8,0
3
19 480
4,0
1
9 740
2,0
1
4 870
1,0
0
307
0,5
0
153
0,4
0
123
Technologie Osvětlení
1,5 2,0
1 0
1 857 1 358
0,5 1,0
0 0
619 679
0,5 0,4
0 0
619 10,0 272 3,0
6 0
30 407 1 272
5,0 2,0
3 0
15 203 848
3,0 1,0
2 0
9 122 424
Úspory celk.
Sotřeba k r.2007
9
61 794
6
38 408
3
21 400
8
43 981
4
22 203
2
12 668
132
764 374
136
787 761
138
804 768
90
483 108
95
504 887
96
514 422
Typ
OBČANSKÁ VYBAVENOST
CELKEM ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
dostupný MW GJ
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný MW GJ
Spotřeba k r. 2002
%
ekonomicky nadějný % MW GJ
Vytápění
36
189 657
36
189 657
36
189 657
117
730 595
117
730 595
117
730 595
TUV
16
47 649
16
47 649
16
47 649
59
321 817
59
321 817
59
321 817
159 16
552 739 84 883
159 16
552 739 84 883
159 16
552 739 84 883
254 37
980 592 195 183
254 37
980 592 195 183
254 37
980 592 195 183
Úspora 2002 - 2007
Účel
dostupný MW GJ
Vytápění
Technologie Osvětlení Potřeba stávající
227
874 929
227
874 929
227
874 929
467
2 228 186
467
2 228 186
467
2 228 186
10,0
4
18 966
5,0
2
9 483
3,0
1
5 690
11
70 061
7
42 850
4
24 328
TUV
5,0
1
2 382
2,0
0
953
1,0
0
476
4
22 169
2
10 846
1
5 469
Technologie Osvětlení
2,0 5,0
3 1
11 055 4 244
1,0 2,0
2 0
5 527 1 698
0,5 1,0
1 0
2 764 849
10 1
43 318 6 874
5 1
21 350 3 225
3 0
12 505 1 545
Úspory celk.
Sotřeba k r.2007
8
36 647
4
17 661
2
9 779
26
142 422
14
78 271
8
43 847
219
838 282
223
857 268
225
865 150
441
2 085 764
453
2 149 915
459
2 184 340
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - spotřebitelské systémy Název ZÚ:
Teplice
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ
Spotřeba k r. 2007
-
2012
ve spotřebitelských systémech
BYTOVÁ SFÉRA Účel
%
dostupný MW GJ
Podnikatelský sektor
ekonomicky nadějný % MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
%
dostupný MW GJ
%
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
Vytápění
48
351 897
50
363 627
52
375 357
25
137 946
26
143 944
27
TUV
34
224 020
35
233 760
36
238 630
6
30 361
6
30 514
6
30 545
37 13
121 928 66 529
37 13
123 166 67 208
37 13
123 166 67 616
52 8
273 661 41 140
55 8
288 865 41 564
56 8
294 946 41 988
132
764 374
136
787 761
138
804 768
90
483 108
95
504 887
96
514 422 4 318
Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2007 Úspora 2007 - 2012
2007
Vytápění
15,0
7
52 785
10,0
5,0
36 363
5,0
3
TUV
10,0
3
22 402
5,0
1,8
11 688
2,0
1
2,0 3,0
1 0
2 439 1 996
1,0 1,0
0,4 0,1
1 232 672
0,5 0,5
0 0
Technologie Osvětlení Úspory celk.
Spotřeba k r.2012
18 181 12,0
3
16 554
8,0
2
11 515
3,0
1
2,0
0
607
1,5
0
458
0,5
0
153
616 15,0 336 5,0
8 0
41 049 10,0 2 057 3,0
5 0
28 886 1 247
5,0 2,0
3 0
14 443 831
4 675
12
79 621
7,3
49 954
3
23 808
11
60 267
8
42 107
4
19 745
120
684 753
128
737 807
135
780 960
79
422 841
87
462 780
93
494 676
Typ
OBČANSKÁ VYBAVENOST ekonomicky nadějný % MW GJ
CELKEM ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
dostupný MW GJ
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný MW GJ
Spotřeba k r. 2007
%
dostupný MW GJ
Vytápění
33
170 691
34
180 174
35
183 967
106
660 534
110
687 745
113
706 266
TUV
15
45 267
16
46 696
16
47 173
55
299 648
57
310 970
58
316 348
156 15
541 685 80 639
157 15
547 212 83 186
158 16
549 976 84 035
245 36
937 274 188 309
249 36
959 242 191 958
251 37
968 087 193 638
Úspora 2007 - 2012
Účel
146 942
Vytápění
Technologie Osvětlení Potřeba stávající
219
838 282
223
857 268
225
865 150
441
2 085 764
453
2 149 915
459
2 184 340
15,0
5
25 604
9,9
3
17 837
6,0
2
10 810
15
94 942
10
65 715
5
33 310
TUV
6,5
1
2 920
3,0
0
1 401
0,9
0
420
5
25 929
2
13 547
1
5 248
Technologie Osvětlení
1,5 1,4
2 0
7 995 1 089
0,6 0,3
1 0
3 283 250
0,3 0,2
0 0
1 642 125
11 1
51 483 5 142
7 0
33 401 2 169
3 0
16 701 1 292
Úspory celk.
Spotřeba k r.2012
8
37 607
5
22 771
3
12 997
31
177 495
20
114 832
10
56 551
210
800 674
218
834 497
222
852 153
410
1 908 269
433
2 035 083
449
2 127 789
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - spotřebitelské systémy Název ZÚ:
Teplice
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ
Spotřeba k r. 2012
-
2017
ve spotřebitelských systémech
BYTOVÁ SFÉRA Účel
%
dostupný MW GJ
Podnikatelský sektor
ekonomicky nadějný % MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
%
dostupný MW GJ
%
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
Vytápění
41
299 113
45
327 264
49
357 176
22
121 392
24
132 428
26
TUV
31
201 618
34
222 072
35
233 955
6
29 754
6
30 057
6
30 392
36 13
119 489 64 534
37 13
121 934 66 536
37 13
122 550 67 280
44 7
232 612 39 083
49 7
259 978 40 317
53 8
280 503 41 157
120
684 753
128
737 807
135
780 960
79
422 841
87
462 780
93
494 676 4 279
Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2012 Úspora 2012 - 2017
2012
Vytápění
15,0
6
44 867
10,0
5
32 726
5,0
2
TUV
10,0
3
20 162
5,0
2
11 104
2,0
1
2,0 3,0
1 0
2 390 1 936
1,0 1,0
0 0
1 219 665
0,5 0,5
0 0
Technologie Osvětlení Úspory celk.
Spotřeba k r. 2017
17 859 12,0
3
14 567
8,0
2
10 594
3,0
1
2,0
0
595
1,5
0
451
0,5
0
152
613 15,0 336 5,0
7 0
34 892 10,0 1 954 3,0
5 0
25 998 1 210
5,0 2,0
3 0
14 025 823
4 679
10
69 354
7
45 715
3
23 487
10
52 008
7
38 252
4
19 279
110
615 399
122
692 092
131
757 473
69
370 833
79
424 528
89
475 397
Typ
OBČANSKÁ VYBAVENOST ekonomicky nadějný % MW GJ
CELKEM ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
dostupný MW GJ
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný MW GJ
Spotřeba k r. 2012
%
dostupný MW GJ
Vytápění
210
800 674
218,1
834 497
222
852 153
410
1 908 269
433
2 035 083
449
2 127 789
Úspora 2012 - 2017
Účel
142 624
28
145 087
31
162 337
33
173 157
91
565 592
100
622 029
108
672 956
TUV
14
42 347
15
45 295
16
46 752
51
273 719
55
297 424
57
311 100
154 15
533 689 79 551
156 15
543 929 82 936
158 16
548 334 83 910
234 35
885 791 183 167
243 36
925 841 189 790
248 36
951 387 192 346
Vytápění
15,0
4,1
21 763
16,5
5,1
26 786
10,0
3,1
16 234
13
81 197
12
70 106
6
38 371
TUV
10,8
1,5
4 552
5,0
0,8
2 265
1,5
0,2
679
5
25 309
3
13 819
1
5 510
2,5 2,3
3,8 0,3
13 129 1 790
1,0 0,5
1,6 0,1
5 439 415
0,5 0,3
0,8 0,0
2 720 207
11 1
50 410 5 680
7 0
32 656 2 290
4 0
17 358 1 367
Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2012
Technologie Osvětlení Úspory celk.
Spotřeba k r. 2017
9,8
41 234
7,5
34 904
4,1
19 840
30
162 597
21
118 871
11
62 606
200
759 440
211
799 593
218
832 313
380
1 745 672
412
1 916 212
438
2 065 183
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - spotřebitelské systémy Název ZÚ:
Teplice
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ
Spotřeba k r. 2017
-
2022
ve spotřebitelských systémech
BYTOVÁ SFÉRA Účel
%
dostupný MW GJ
Podnikatelský sektor
ekonomicky nadějný % MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
%
dostupný MW GJ
%
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
Vytápění
35
254 246
41
294 538
47
339 317
19
106 825
22
121 834
25
TUV
27
181 456
32
210 969
35
229 276
6
29 159
6
29 606
6
30 240
35 12
117 099 62 598
36 13
120 715 65 871
37 13
121 937 66 943
38 7
197 720 37 129
44 7
233 980 39 108
51 7
266 478 40 334
110
615 399
122
692 092
131
757 473
69
370 833
79
424 528
89
475 397 5 534
Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2017 Úspora 2017 - 2022
2017
Vytápění
18,0
6
45 764
10,0
4
29 454
5,0
2
TUV
5,0
1
9 073
2,0
1
4 219
1,0
0
Technologie Osvětlení
1,5 1,5
1 0
1 756 939
0,8 0,5
0 0
966 329
0,2 0,3
0 0
Úspory celk.
Spotřeba k r. 2022
16 966 15,0
3
16 024
8,0
2
9 747
4,0
1
3,0
0
875
2,0
0
592
0,5
0
151
244 10,0 201 3,0
4 0
19 772 1 114
5,0 2,0
2 0
11 699 782
3,0 1,2
2 0
7 994 484
2 293
8
57 532
5
34 968
3
19 703
7
37 784
4
22 820
3
14 163
102
557 866
117
657 124
128
737 770
62
333 049
75
401 708
86
461 234
Typ
OBČANSKÁ VYBAVENOST ekonomicky nadějný % MW GJ
CELKEM ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
dostupný MW GJ
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný MW GJ
Spotřeba k r. 2017
%
dostupný MW GJ
Vytápění
23
123 324
26
135 551
30
156 923
78
484 395
88
551 923
102
634 585
TUV
13
37 795
15
43 030
16
46 073
46
248 410
52
283 605
56
305 589
150 14
520 561 77 761
155 15
538 489 82 521
157 16
545 614 83 702
223 33
835 380 177 487
236 35
893 184 187 500
244 36
934 029 190 979
Úspora 2017 - 2022
Účel
138 345
Vytápění
Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2017
200
759 440
211
799 593
218
832 313
380
1 745 672
412
1 916 212
438
2 065 183
18,0
4
22 198
6,6
2
8 946
4,0
1
6 277
13
83 986
8
48 147
5
28 777
TUV
5,0
1
1 890
2,0
0
861
1,0
0
461
2
11 837
1
5 672
1
2 905
Technologie Osvětlení
2,0 2,0
3 0
10 411 1 555
0,8 0,8
1 0
4 308 660
0,3 0,3
0 0
1 637 251
7 1
31 940 3 608
4 0
16 973 1 772
2 0
9 875 936
Úspory celk.
Spotřeba k r. 2022
8
36 055
3
14 775
2
8 626
24
131 371
13
72 563
7
42 492
192
723 386
207
784 817
216
823 687
356
1 614 301
399
1 843 649
431
2 022 691
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - energetické systémy Název ZÚ:
Teplice
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ Účel Spotřeba k r. 2002
-
2007
v energetických systémech
ENERGETICKÉ SYSTÉMY dostupný %
MW
ekonomicky nadějný GJ
%
MW
GJ
CELKEM ekonomIcky nadějný reálný %
MW
GJ
dostupný MW
GJ
ekonomicky nadějný
ekonomicky nadějný real.
MW
MW
GJ
GJ
PEZ
247
906 844
247
906 844
247
906 844
247
906 844
247
906 844
247
906 844
CZT
66
533 316
66
533 316
66
533 316
66
533 316
66
533 316
66
533 316
154
788 026
154
788 026
154
788 026
154
788 026
154
788 026
154
788 026
EL
Spotřeba k r. 2002 Úspora 2002 - 2007
2002
467
2 228 186
467
2 228 186
467
2 228 186
467
2 228 186
467
2 228 186
467
2 228 186
PEZ
2,5
6
22 671
1,5
4
13 603
0,5
1
4 534
6
22 671
4
13 603
1
4 534
CZT
4,0
3
21 333
2,0
1
10 666
1,0
1
5 333
3
21 333
1
10 666
1
5 333
EL
0,5
1
3 940
0,2
0
1 576
0,1
0
788
1
3 940
0
1 576
0
788
Úspory celk. Spotřeba k r. 2007
10
47 944
5
25 845
2
10 655
10
47 944
5
25 845
2
10 655
457
2 180 243
462
2 202 341
465
2 217 531
457
2 180 243
462
2 202 341
465
2 217 531
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - energetické systémy Název ZÚ:
Teplice
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ Účel Spotřeba k r. 2007
-
2012
v energetických systémech
ENERGETICKÉ SYSTÉMY dostupný %
MW
ekonomicky nadějný GJ
%
MW
GJ
CELKEM dostupný
ekonomIcky nadějný reálný %
MW
GJ
MW
GJ
ekonomicky nadějný
ekonomicky nadějný real.
MW
MW
GJ
GJ
PEZ
241
884 173
243
893 242
246
902 310
241
884 173
243
893 242
246
902 310
CZT
63
511 984
65
522 650
65
527 983
63
511 984
65
522 650
65
527 983
153
784 086
154
786 450
154
787 238
153
784 086
154
786 450
154
787 238
EL
Spotřeba k r. 2007 Úspora 2007 - 2012
2007
457
2 180 243
462
2 202 341
465
2 217 531
457
2 180 243
462
2 202 341
465
2 217 531
PEZ
2,5
6
22 104
1,5
4
13 399
0,5
1
4 466
6
22 104
4
13 399
1
4 466
CZT
5,0
3
25 599
2,0
1
10 453
1,0
1
5 226
3
25 599
1
10 453
1
5 226
EL
0,5
1
4 116
0,3
0
2 359
0,2
0
1 180
1
4 116
0
2 359
0
1 180
Úspory celk. Spotřeba k r. 2012
10
51 820
5
26 211
2
10 872
10
51 820
5
26 211
2
10 872
447
2 128 423
456
2 176 130
463
2 206 659
447
2 128 423
456
2 176 130
463
2 206 659
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - energetické systémy Název ZÚ:
Teplice
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ Účel Spotřeba k r. 2012
-
2017
v energetických systémech
ENERGETICKÉ SYSTÉMY dostupný %
MW
ekonomicky nadějný GJ
%
MW
GJ
CELKEM dostupný
ekonomIcky nadějný reálný %
MW
GJ
MW
GJ
ekonomicky nadějný
ekonomicky nadějný real.
MW
MW
GJ
GJ
PEZ
235
862 069
239
879 843
244
897 844
235
862 069
239
879 843
244
897 844
CZT
60
486 384
63
512 197
65
522 757
60
486 384
63
512 197
65
522 757
153
779 969
153
784 090
154
786 058
153
779 969
153
784 090
154
786 058
EL
Spotřeba k r. 2012 Úspora 2012 - 2017
2012
447
2 128 423
456
2 176 130
463
2 206 659
447
2 128 423
456
2 176 130
463
2 206 659
PEZ
5,0
12
43 103
3,0
7
26 395
1,0
2
8 798
12
43 103
7
26 395
2
8 798
CZT
6,0
4
29 183
4,0
3
20 488
2,0
1
10 244
4
29 183
3
20 488
1
10 244
EL
1,0
2
7 800
0,5
1
3 920
0,3
0
1 960
2
7 800
1
3 920
0
1 960
Úspory celk. Spotřeba k r. 2017
17
80 086
10
50 804
4
21 003
17
80 086
10
50 804
4
21 003
430
2 048 336
446
2 125 327
6
33 207
430
2 048 336
446
2 125 327
459
2 185 656
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - energetické systémy Název ZÚ:
Teplice
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ Účel Spotřeba k r. 2017
-
2022
v energetických systémech
ENERGETICKÉ SYSTÉMY dostupný %
MW
ekonomicky nadějný GJ
%
MW
GJ
CELKEM dostupný
ekonomIcky nadějný reálný %
MW
GJ
MW
GJ
ekonomicky nadějný
ekonomicky nadějný real.
MW
MW
GJ
GJ
PEZ
223
818 965
232
853 448
242
889 045
223
818 965
232
853 448
242
889 045
CZT
56
457 201
61
491 709
63
512 513
56
457 201
61
491 709
63
512 513
151
772 170
153
780 170
153
784 098
151
772 170
153
780 170
153
784 098
EL
Spotřeba k r. 2017 Úspora 2017 - 2022
2017
430,5
2 048 336
445,7
2 125 327
458,7
2 185 656
430
2 048 336
446
2 125 327
459
2 185 656
PEZ
2,0
4
16 379
1,0
2
8 534
0,4
1
3 414
4
16 379
2
8 534
1
3 414
CZT
4,0
2
18 288
2,0
1
9 834
1,0
1
4 917
2
18 288
1
9 834
1
4 917
EL
0,5
1
3 861
0,2
0
1 560
0,1
0
780
1
3 861
0
1 560
0
780
Úspory celk. Spotřeba k r. 2022
7
38 528
4
19 929
2
9 111
7
38 528
4
19 929
2
9 111
423
2 009 808
442
2 105 398
457
2 176 545
423
2 009 808
442
2 105 398
457
2 176 545
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - celkem Název ZÚ :
Teplice
Celkový očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období 2002 až 2022 Typ
CELKEM dostupný
ekonomicky nadějný
GJ
MW
GJ
ekonomicky nadějný realný MW
GJ
Spotřeba k r. 2002
MW
Bytová sféra
227
874 929
227
874 929
227
874 929
Energetické systémy Spotřeba k r. 2002
467
2 228 186
467
2 228 186
467
2 228 186
934
4 456 373
934
4 456 373
934
4 456 373
Úspora 2002 - 2022
Účel
Bytová sféra
40
268 302
25
169 045
13
88 399
Podnikatelský sektor
36
194 041
23
125 382
12
65 855
Podnikatelský sektor Občanská vybavenost
141
826 169
141
826 169
141
826 169
99
527 089
99
527 089
99
527 089
Občanská vybavenost
35
151 543
20
90 111
11
51 242
Energetické systémy
44
218 378
25
122 789
10
51 641
155 779
832 264 3 624 109
93 841
507 326 3 949 047
46 888
257 137 4 199 236
Úspory celk.
Spotřeba k r. 2022
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - spotřebitelské systémy Název ZÚ:
Bílina
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ
Spotřeba k r. 2002
-
2007
ve spotřebitelských systémech
BYTOVÁ SFÉRA Účel
%
dostupný MW GJ
PODNIKATELSKÝ SEKTOR
ekonomicky nadějný % MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
%
dostupný MW GJ
%
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
Vytápění
20
172 796
20
172 796
20
172 796
16
87 035
16
87 035
16
87 035
TUV
16
111 913
16
111 913
16
111 913
8
24 455
8
24 455
8
24 455
12 4
40 350 19 366
12 4
40 350 19 366
12 4
40 350 19 366
54 7
292 992 39 740
54 7
292 992 39 740
54 7
292 992 39 740
53
344 425
53
344 425
53
344 425
86
444 223
86
444 223
86
444 223 1 741
Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2002 Úspora 2002 - 2007
2002
Vytápění
10,0
2
17 280
7,0
1
12 096
4,0
1
6 912
8,0
1
6 963
4,0
1
3 481
2,0
0
TUV
8,0
1
8 953
4,0
1
4 477
2,0
0
2 238
1,0
0
245
0,5
0
122
0,4
0
98
Technologie Osvětlení
1,5 2,0
0 0
605 387
0,5 1,0
0 0
202 194
0,5 0,4
0 0
202 10,0 77 3,0
5 0
29 299 1 192
5,0 2,0
3 0
14 650 795
3,0 1,0
2 0
8 790 397
Úspory celk.
Sotřeba k r.2007
4
27 225
2
16 968
1
9 429
7
37 699
4
19 048
2
11 026
49
317 200
50
327 458
51
334 996
79
406 524
82
425 175
84
433 197
Typ
OBČANSKÁ VYBAVENOST
Spotřeba k r. 2002
Vytápění
Úspora 2002 - 2007
Účel
Vytápění
%
TUV
Technologie Osvětlení Potřeba stávající
dostupný MW GJ
ekonomicky nadějný % MW GJ
CELKEM ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
dostupný MW GJ
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný MW GJ
10
64 909
10
64 909
10
64 909
47
324 739
47
324 739
47
324 739
6
32 692
6
32 692
6
32 692
29
169 061
29
169 061
29
169 061
28 15
142 289 79 536
28 15
142 289 79 536
28 15
142 289 79 536
95 26
475 632 138 642
95 26
475 632 138 642
95 26
475 632 138 642
59
319 426
59
319 426
59
319 426
197
1 108 074
197
1 108 074
197
1 108 074
10,0
1
6 491
5,0
1
3 245
3,0
0
1 947
4
30 733
3
18 823
1
10 600
TUV
5,0
0
1 635
2,0
0
654
1,0
0
327
2
10 832
1
5 253
0
2 663
Technologie Osvětlení
2,0 5,0
1 1
2 846 3 977
1,0 2,0
0 0
1 423 1 591
0,5 1,0
0 0
711 795
6 1
32 750 5 556
3 0
16 274 2 579
2 0
9 703 1 270
Úspory celk.
Sotřeba k r.2007
3
14 948
1
6 913
1
3 781
13
79 872
7
42 929
4
24 236
56
304 478
58
312 513
58
315 645
184
1 028 202
190
1 065 145
193
1 083 838
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - spotřebitelské systémy Název ZÚ:
Bílina
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ
Spotřeba k r. 2007
-
2012
ve spotřebitelských systémech
BYTOVÁ SFÉRA Účel
%
dostupný MW GJ
Podnikatelský sektor
ekonomicky nadějný % MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
%
dostupný MW GJ
%
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
Vytápění
18
155 516
19
160 700
20
165 884
15
80 072
16
83 553
16
85 294
TUV
15
102 960
16
107 437
16
109 675
7
24 211
7
24 333
7
24 357
12 4
39 745 18 979
12 4
40 148 19 172
12 4
40 148 19 289
49 7
263 693 38 548
52 7
278 343 38 946
53 7
284 203 39 343
49
317 200
50
327 458
51
334 996
79
406 524
82
425 175
84
433 197 2 507
Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2007 Úspora 2007 - 2012
2007
Vytápění
15,0
3
23 327
10,0
1,9
16 070
5,0
1
8 035 12,0
2
9 609
8,0
1
6 684
3,0
0
TUV
10,0
1
10 296
5,0
0,8
5 372
2,0
0
2 149
2,0
0
484
1,5
0
365
0,5
0
122
2,0 3,0
0 0
795 569
1,0 1,0
0,1 0,0
401 192
0,5 0,5
0 0
201 15,0 96 5,0
7 0
39 554 10,0 1 927 3,0
5 0
27 834 1 168
5,0 2,0
3 0
13 917 779
Technologie Osvětlení Úspory celk.
Spotřeba k r.2012
5
34 988
2,8
22 035
1
10 480
10
51 574
7
36 052
3
17 324
44
282 212
48
305 423
50
324 516
69
354 950
75
389 123
80
415 873
Typ
OBČANSKÁ VYBAVENOST
CELKEM ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
dostupný MW GJ
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný MW GJ
Spotřeba k r. 2007
%
ekonomicky nadějný % MW GJ
Vytápění
9
58 418
10
61 663
10
62 961
43
294 006
45
305 917
46
314 139
TUV
5
31 058
6
32 038
6
32 365
28
158 228
29
163 808
29
166 398
28 14
139 443 75 559
28 14
140 866 77 945
28 15
141 578 78 740
88 25
442 881 133 086
92 25
459 357 136 063
93 26
465 929 137 372
Úspora 2007 - 2012
Účel
dostupný MW GJ
Vytápění
Technologie Osvětlení Potřeba stávající
56
304 478
58
312 513
58
315 645
184
1 028 202
190
1 065 145
193
1 083 838
15,0
1
8 763
9,9
1
6 105
6,0
1
3 700
6
41 699
4
28 859
2
14 241
TUV
6,5
0
2 003
3,0
0
961
0,9
0
288
2
12 783
1
6 698
0
2 559
Technologie Osvětlení
1,5 1,4
0 0
2 058 1 020
0,6 0,3
0 0
845 234
0,3 0,2
0 0
423 117
8 1
42 407 3 517
5 0
29 081 1 594
3 0
14 540 992
Úspory celk.
Spotřeba k r.2012
2
13 844
1
8 145
1
4 528
17
100 406
11
66 232
5
32 332
54
290 634
56
304 368
57
311 117
167
927 796
179
998 913
188
1 051 506
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - spotřebitelské systémy Název ZÚ:
Bílina
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ
Spotřeba k r. 2012
-
2017
ve spotřebitelských systémech
BYTOVÁ SFÉRA Účel
%
dostupný MW GJ
Podnikatelský sektor
ekonomicky nadějný % MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
%
dostupný MW GJ
%
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
Vytápění
16
132 189
17
144 630
19
157 849
13
70 463
15
76 869
16
82 787
TUV
13
92 664
15
102 065
16
107 526
7
23 726
7
23 968
7
24 236
12 4
38 950 18 409
12 4
39 747 18 981
12 4
39 948 19 193
42 7
224 139 36 621
47 7
250 508 37 777
50 7
270 285 38 564
44
282 212
48
305 423
50
324 516
69
354 950
75
389 123
80
415 873 2 484
Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2012 Úspora 2012 - 2017
2012
Vytápění
15,0
2
19 828
10,0
2
14 463
5,0
1
7 892 12,0
2
8 456
8,0
1
6 150
3,0
0
TUV
10,0
1
9 266
5,0
1
5 103
2,0
0
2 151
2,0
0
475
1,5
0
360
0,5
0
121
2,0 3,0
0 0
779 552
1,0 1,0
0 0
397 190
0,5 0,5
0 0
200 15,0 96 5,0
6 0
33 621 10,0 1 831 3,0
5 0
25 051 1 133
5,0 2,0
3 0
13 514 771
Technologie Osvětlení Úspory celk.
Spotřeba k r. 2017
4
30 426
3
20 154
1
10 339
8
44 382
6
32 693
3
16 890
40
251 786
45
285 269
49
314 177
61
310 568
69
356 429
77
398 982
Typ
OBČANSKÁ VYBAVENOST
CELKEM ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
dostupný MW GJ
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný MW GJ
Spotřeba k r. 2012
%
ekonomicky nadějný % MW GJ
Vytápění
54
290 634
56,3
304 368
57
311 117
167
927 796
179
998 913
188
1 051 506
Úspora 2012 - 2017
Účel
dostupný MW GJ 8
49 655
9
55 558
9
59 262
37
252 307
40
277 058
44
299 898
TUV
5
29 055
5
31 077
6
32 077
26
145 445
28
157 110
29
163 839
27 14
137 385 74 539
28 14
140 021 77 711
28 15
141 155 78 623
80 24
400 474 129 569
86 25
430 277 134 469
90 25
451 388 136 380
Vytápění
15,0
1,2
7 448
16,5
1,4
9 167
10,0
0,9
5 556
5
35 732
4
29 780
2
15 932
TUV
10,8
0,5
3 123
5,0
0,3
1 554
1,5
0,1
466
2
12 864
1
7 017
0
2 738
2,5 2,3
0,7 0,3
3 380 1 677
1,0 0,5
0,3 0,1
1 400 389
0,5 0,3
0,1 0,0
700 194
7 1
37 780 4 060
5 0
26 849 1 712
3 0
14 414 1 062
Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2012
Technologie Osvětlení Úspory celk.
Spotřeba k r. 2017
2,7
15 628
2,1
12 510
1,1
6 916
15
90 436
11
65 357
6
34 145
51
275 005
54
291 858
56
304 201
152
837 359
168
933 557
182
1 017 360
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - spotřebitelské systémy Název ZÚ:
Bílina
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ
Spotřeba k r. 2017
-
2022 ve spotřebitelských systémech
BYTOVÁ SFÉRA Účel
%
dostupný MW GJ
Podnikatelský sektor
ekonomicky nadějný % MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
%
dostupný MW GJ
%
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
Vytápění
13
112 361
15
130 167
18
149 957
12
62 008
13
70 720
15
80 304
TUV
12
83 398
14
96 962
15
105 376
7
23 252
7
23 608
7
24 114
11 3
38 171 17 857
12 4
39 349 18 791
12 4
39 748 19 097
35 6
190 518 34 790
42 7
225 458 36 644
48 7
256 771 37 793
40
251 786
45
285 269
49
314 177
61
310 568
69
356 429
77
398 982 3 212
Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2017 Úspora 2017 - 2022
2017
Vytápění
18,0
2
20 225
10,0
2
13 017
5,0
1
7 498 15,0
2
9 301
8,0
1
5 658
4,0
1
TUV
5,0
1
4 170
2,0
0
1 939
1,0
0
1 054
3,0
0
698
2,0
0
472
0,5
0
121
Technologie Osvětlení
1,5 1,5
0 0
573 268
0,8 0,5
0 0
315 94
0,2 0,3
0 0
79 10,0 57 3,0
4 0
19 052 1 044
5,0 2,0
2 0
11 273 733
3,0 1,2
1 0
7 703 454
Úspory celk.
Spotřeba k r. 2022
3
25 235
2
15 365
1
8 688
6
30 094
3
18 135
2
11 489
37
226 551
43
269 904
48
305 489
55
280 473
66
338 294
75
387 493
Typ
OBČANSKÁ VYBAVENOST
CELKEM ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
dostupný MW GJ
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný MW GJ
Spotřeba k r. 2017
%
ekonomicky nadějný % MW GJ
Vytápění
7
42 207
7
46 391
8
53 706
32
216 575
36
247 278
41
283 966
TUV
5
25 931
5
29 523
6
31 611
24
132 581
27
150 093
28
161 101
26 13
134 006 72 862
27 14
138 621 77 323
28 15
140 455 78 429
73 23
362 695 125 509
81 25
403 428 132 757
87 25
436 974 135 319
Úspora 2017 - 2022
Účel
dostupný MW GJ
Vytápění
Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2017
51
275 005
54
291 858
56
304 201
152
837 359
168
933 557
182
1 017 360
18,0
1
7 597
6,6
0
3 062
4,0
0
2 148
5
37 123
3
21 736
2
12 858
TUV
5,0
0
1 297
2,0
0
590
1,0
0
316
1
6 164
1
3 002
0
1 490
Technologie Osvětlení
2,0 2,0
1 0
2 680 1 457
0,8 0,8
0 0
1 109 619
0,3 0,3
0 0
421 235
4 1
22 305 2 769
2 0
12 697 1 445
2 0
8 204 746
Úspory celk.
Spotřeba k r. 2022
2
13 031
1
5 380
1
3 121
11
68 361
6
38 880
4
23 299
49
261 974
53
286 479
56
301 080
141
768 999
162
894 677
179
994 061
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - energetické systémy Název ZÚ:
Bílina
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ Účel Spotřeba k r. 2002
-
2007
v energetických systémech
ENERGETICKÉ SYSTÉMY dostupný %
MW
ekonomicky nadějný GJ
%
MW
GJ
CELKEM ekonomIcky nadějný reálný %
MW
GJ
dostupný MW
GJ
ekonomicky nadějný
ekonomicky nadějný real.
MW
MW
GJ
GJ
PEZ
37
154 351
37
154 351
37
154 351
37
154 351
37
154 351
37
154 351
CZT
35
293 125
35
293 125
35
293 125
35
293 125
35
293 125
35
293 125
125
660 599
125
660 599
125
660 599
125
660 599
125
660 599
125
660 599
EL
Spotřeba k r. 2002 Úspora 2002 - 2007
2002
197
1 108 074
197
1 108 074
197
1 108 074
197
1 108 074
197
1 108 074
197
1 108 074
PEZ
2,5
1
3 859
1,5
1
2 315
0,5
0
772
1
3 859
1
2 315
0
772
CZT
4,0
1
11 725
2,0
1
5 862
1,0
0
2 931
1
11 725
1
5 862
0
2 931
EL
0,5
1
3 303
0,2
0
1 321
0,1
0
661
1
3 303
0
1 321
0
661
Úspory celk. Spotřeba k r. 2007
3
18 887
2
9 499
1
4 364
3
18 887
2
9 499
1
4 364
194
1 089 187
196
1 098 575
197
1 103 710
194
1 089 187
196
1 098 575
197
1 103 710
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - energetické systémy Název ZÚ:
Bílina
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ Účel Spotřeba k r. 2007
-
2012
v energetických systémech
ENERGETICKÉ SYSTÉMY dostupný %
MW
ekonomicky nadějný GJ
%
MW
GJ
CELKEM dostupný
ekonomIcky nadějný reálný %
MW
GJ
MW
GJ
ekonomicky nadějný
ekonomicky nadějný real.
MW
MW
GJ
GJ
PEZ
36
150 492
37
152 035
37
153 579
36
150 492
37
152 035
37
153 579
CZT
34
281 400
35
287 262
35
290 193
34
281 400
35
287 262
35
290 193
124
657 296
124
659 278
124
659 938
124
657 296
124
659 278
124
659 938
EL
Spotřeba k r. 2007 Úspora 2007 - 2012
2007
194
1 089 187
196
1 098 575
197
1 103 710
194
1 089 187
196
1 098 575
197
1 103 710
PEZ
2,5
1
3 762
1,5
1
2 281
0,5
0
760
1
3 762
1
2 281
0
760
CZT
5,0
2
14 070
2,0
1
5 745
1,0
0
2 873
2
14 070
1
5 745
0
2 873
EL
0,5
1
3 451
0,3
0
1 978
0,2
0
989
1
3 451
0
1 978
0
989
Úspory celk. Spotřeba k r. 2012
3
21 283
2
10 004
1
4 622
3
21 283
2
10 004
1
4 622
191
1 067 904
194
1 088 571
196
1 099 089
191
1 067 904
194
1 088 571
196
1 099 089
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - energetické systémy Název ZÚ:
Bílina
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ Účel Spotřeba k r. 2012
-
2017
v energetických systémech
ENERGETICKÉ SYSTÉMY dostupný %
MW
ekonomicky nadějný GJ
%
MW
GJ
CELKEM dostupný
ekonomIcky nadějný reálný %
MW
GJ
MW
GJ
ekonomicky nadějný
ekonomicky nadějný real.
MW
MW
GJ
GJ
PEZ
35
146 729
36
149 755
37
152 819
35
146 729
36
149 755
37
152 819
CZT
32
267 330
34
281 517
35
287 321
32
267 330
34
281 517
35
287 321
123
653 845
124
657 300
124
658 949
123
653 845
124
657 300
124
658 949
EL
Spotřeba k r. 2012 Úspora 2012 - 2017
2012
191
1 067 904
194
1 088 571
196
1 099 089
191
1 067 904
194
1 088 571
196
1 099 089
PEZ
5,0
2
7 336
3,0
1
4 493
1,0
0
1 498
2
7 336
1
4 493
0
1 498
CZT
6,0
2
16 040
4,0
1
11 261
2,0
1
5 630
2
16 040
1
11 261
1
5 630
EL
1,0
1
6 538
0,5
1
3 286
0,3
0
1 643
1
6 538
1
3 286
0
1 643
Úspory celk. Spotřeba k r. 2017
5
29 915
3
19 040
1
8 771
5
29 915
3
19 040
1
8 771
186
1 037 989
191
1 069 532
2
16 045
186
1 037 989
191
1 069 532
194
1 090 317
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - energetické systémy Název ZÚ:
Bílina
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ Účel Spotřeba k r. 2017
-
2022
v energetických systémech
ENERGETICKÉ SYSTÉMY dostupný %
MW
ekonomicky nadějný GJ
%
MW
GJ
CELKEM dostupný
ekonomIcky nadějný reálný %
MW
GJ
MW
GJ
ekonomicky nadějný
ekonomicky nadějný real.
MW
MW
GJ
GJ
PEZ
34
139 393
35
145 262
36
151 321
34
139 393
35
145 262
36
151 321
CZT
30
251 290
33
270 256
34
281 690
30
251 290
33
270 256
34
281 690
122
647 307
123
654 013
124
657 306
122
647 307
123
654 013
124
657 306
EL
Spotřeba k r. 2017 Úspora 2017 - 2022
2017
186,0
1 037 989
191,0
1 069 532
194,4
1 090 317
186
1 037 989
191
1 069 532
194
1 090 317
PEZ
2,0
1
2 788
1,0
0
1 453
0,4
0
581
1
2 788
0
1 453
0
581
CZT
4,0
1
10 052
2,0
1
5 405
1,0
0
2 703
1
10 052
1
5 405
0
2 703
EL
0,5
1
3 237
0,2
0
1 308
0,1
0
654
1
3 237
0
1 308
0
654
Úspory celk. Spotřeba k r. 2022
2
16 076
1
8 166
1
3 938
2
16 076
1
8 166
1
3 938
184
1 021 913
190
1 061 366
194
1 086 380
184
1 021 913
190
1 061 366
194
1 086 380
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - celkem Název ZÚ :
Bílina
Celkový očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období 2002 až 2022 Typ
CELKEM dostupný
ekonomicky nadějný
GJ
MW
GJ
ekonomicky nadějný realný MW
GJ
Spotřeba k r. 2002
MW
Bytová sféra
59
319 426
59
319 426
59
319 426
Energetické systémy Spotřeba k r. 2002
197
1 108 074
197
1 108 074
197
1 108 074
394
2 216 148
394
2 216 148
394
2 216 148
Úspora 2002 - 2022
Účel
53
344 425
53
344 425
53
344 425
Podnikatelský sektor
86
444 223
86
444 223
86
444 223
Bytová sféra
15
117 874
10
74 521
5
38 937
Podnikatelský sektor
31
163 749
20
105 929
11
56 730
Občanská vybavenost
Občanská vybavenost
10
57 452
6
32 947
3
18 346
Energetické systémy
14
86 161
7
46 708
3
21 694
70 325
425 236 1 790 912
42 352
260 105 1 956 043
22 372
135 707 2 080 441
Úspory celk.
Spotřeba k r. 2022
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - spotřebitelské systémy Název ZÚ:
Klášterec nad Ohří
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ
Spotřeba k r. 2002
%
Vytápění TUV
Úspora 2002 - 2007
Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2002 Vytápění
2007
ve spotřebitelských systémech
dostupný MW GJ
PODNIKATELSKÝ SEKTOR
ekonomicky nadějný % MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
%
dostupný MW GJ
%
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
27
223 529
27
223 529
27
223 529
16
78 634
16
78 634
16
78 634
9
66 129
9
66 129
9
66 129
8
4 159
8
4 159
8
4 159
7 2
21 020 8 270
7 2
21 020 8 270
7 2
21 020 8 270
9 0
38 606 0
9 0
38 606 0
9 0
38 606 0
44
318 947
44
318 947
44
318 947
33
121 399
33
121 399
33
121 399 1 573
10,0
3
22 353
7,0
2
15 647
4,0
1
8 941
8,0
1
6 291
4,0
1
3 145
2,0
0
TUV
8,0
1
5 290
4,0
0
2 645
2,0
0
1 323
1,0
0
42
0,5
0
21
0,4
0
17
Technologie Osvětlení
1,5 2,0
0 0
315 165
0,5 1,0
0 0
105 83
0,5 0,4
0 0
105 10,0 33 3,0
1 0
3 861 0
5,0 2,0
0 0
1 930 0
3,0 1,0
0 0
1 158 0
Úspory celk.
Sotřeba k r.2007
4
28 124
2
18 480
1
10 402
2
10 193
1
5 096
1
2 747
41
290 823
42
300 467
43
308 545
30
111 206
31
116 302
32
118 651
Typ
OBČANSKÁ VYBAVENOST Účel
Spotřeba k r. 2002
-
BYTOVÁ SFÉRA Účel
%
Vytápění TUV
Technologie Osvětlení Potřeba stávající Úspora 2002 - 2007
2002
Vytápění
dostupný MW GJ
CELKEM
ekonomicky nadějný % MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
dostupný MW GJ
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný MW GJ
18
120 661
18
120 661
18
120 661
62
422 823
62
422 823
62
422 823
5
32 556
5
32 556
5
32 556
22
102 845
22
102 845
22
102 845
11 0
36 066 0
11 0
36 066 0
11 0
36 066 0
27 2
95 692 8 270
27 2
95 692 8 270
27 2
95 692 8 270
35
189 284
35
189 284
35
189 284
112
629 630
112
629 630
112
629 630
10,0
2
12 066
5,0
1
6 033
3,0
1
3 620
6
40 710
3
24 825
2
14 134
TUV
5,0
0
1 628
2,0
0
651
1,0
0
326
1
6 960
0
3 317
0
1 665
Technologie Osvětlení
2,0 5,0
0 0
721 0
1,0 2,0
0 0
361 0
0,5 1,0
0 0
180 0
1 0
4 897 165
1 0
2 396 83
0 0
1 444 33
Úspory celk.
Sotřeba k r.2007
2
14 415
1
7 045
1
4 126
8
52 732
5
30 621
3
17 275
33
174 868
34
182 239
34
185 158
104
576 898
107
599 008
109
612 355
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - spotřebitelské systémy Název ZÚ:
Klášterec nad Ohří
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ
Spotřeba k r. 2007
%
Vytápění TUV
Úspora 2007 - 2012
Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2007
2012
dostupný MW GJ
ve spotřebitelských systémech Podnikatelský sektor
ekonomicky nadějný % MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
25
207 882
26
214 588
15
72 343
16
75 488
16
77 061
60 839
8
63 484
9
64 807
8
4 118
8
4 138
8
4 143
6 2
20 704 8 104
7 2
20 914 8 187
7 2
20 914 8 237
8 0
34 745 0
8 0
36 676 0
8 0
37 448 0
41
290 823
42
300 467
43
308 545
30
111 206
31
116 302
32
118 651 2 265
4
2,5
20 788
5,0
1
10,0
1
6 084
5,0
0,4
3 174
2,0
0
2,0 3,0
0 0
414 243
1,0 1,0
0,1 0,0
209 82
0,5 0,5
0 0
30 176 10,0
10 394 12,0
2
8 681
8,0
1
6 039
3,0
0
2,0
0
82
1,5
0
62
0,5
0
21
105 15,0 41 5,0
1 0
5 212 10,0 0 3,0
1 0
3 668 0
5,0 2,0
0 0
1 834 0
1 270
5
36 917
3,0
24 253
1
11 809
3
13 975
2
9 769
1
4 119
36
253 906
39
276 214
41
296 736
27
97 231
29
106 534
31
114 532
Typ
OBČANSKÁ VYBAVENOST Účel
%
Vytápění TUV
Technologie Osvětlení Potřeba stávající Vytápění
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
201 176
15,0
Úspory celk.
ekonomicky nadějný % MW GJ
8
TUV Technologie Osvětlení
%
dostupný MW GJ
25
Vytápění
Spotřeba k r.2012
Spotřeba k r. 2007
-
BYTOVÁ SFÉRA Účel
Úspora 2007 - 2012
2007
dostupný MW GJ
CELKEM
ekonomicky nadějný % MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
dostupný MW GJ
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný MW GJ
17
108 595
18
114 628
18
117 041
56
382 114
59
397 998
60
408 690
5
30 928
5
31 905
5
32 231
21
95 885
21
99 527
21
101 180
11 0
35 345 0
11 0
35 706 0
11 0
35 886 0
25 2
90 795 8 104
26 2
93 296 8 187
26 2
94 248 8 237
33
174 868
34
182 239
34
185 158
104
576 898
107
599 008
109
612 355
15,0
2
16 289
9,9
2
11 348
6,0
1
6 878
8
55 147
6
38 175
3
19 536
TUV
6,5
0
1 995
3,0
0
957
0,9
0
287
1
8 161
1
4 193
0
1 578
Technologie Osvětlení
1,5 1,4
0 0
522 0
0,6 0,3
0 0
214 0
0,3 0,2
0 0
107 0
1 0
6 148 243
1 0
4 091 82
0 0
2 045 41
Úspory celk.
Spotřeba k r.2012
3
18 806
2
12 520
1
7 272
11
69 699
7
46 542
4
23 200
30
156 063
32
169 719
33
177 886
93
507 199
100
552 467
106
589 154
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - spotřebitelské systémy Název ZÚ:
Klášterec nad Ohří
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ
Spotřeba k r. 2012
%
Vytápění TUV
Úspora 2012 - 2017
Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2012
2017
dostupný MW GJ
ve spotřebitelských systémech Podnikatelský sektor
ekonomicky nadějný % MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
23
187 094
25
204 194
13
63 662
14
69 449
15
74 796
54 755
8
60 310
8
63 537
7
4 035
7
4 076
8
4 122
6 2
20 290 7 861
6 2
20 705 8 105
6 2
20 810 8 196
7 0
29 534 0
7 0
33 008 0
8 0
35 614 0
36
253 906
39
276 214
41
296 736
27
97 231
29
106 534
31
114 532 2 244
3
2
18 709
5,0
1
10,0
1
5 475
5,0
0
3 015
2,0
0
2,0 3,0
0 0
406 236
1,0 1,0
0 0
207 81
0,5 0,5
0 0
25 650 10,0
10 210 12,0
2
7 639
8,0
1
5 556
3,0
0
2,0
0
81
1,5
0
61
0,5
0
21
104 15,0 41 5,0
1 0
4 430 10,0 0 3,0
1 0
3 301 0
5,0 2,0
0 0
1 781 0
1 271
4
31 767
3
22 013
1
11 625
3
12 150
2
8 918
1
4 045
32
222 139
36
254 201
40
285 111
24
85 080
27
97 616
30
110 487
Typ
OBČANSKÁ VYBAVENOST Účel
%
Vytápění TUV
Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2012
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
171 000
15,0
Úspory celk.
ekonomicky nadějný % MW GJ
7
TUV Technologie Osvětlení
%
dostupný MW GJ
21
Vytápění
Spotřeba k r. 2017
Spotřeba k r. 2012
-
BYTOVÁ SFÉRA Účel
Úspora 2012 - 2017
2012
dostupný MW GJ
CELKEM
ekonomicky nadějný % MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
dostupný MW GJ
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný MW GJ
14
92 306
16
103 280
17
110 164
48
326 967
53
359 823
57
5
28 934
5
30 948
5
31 944
19
87 724
20
95 334
21
99 602
11 0
34 823 0
11 0
35 491 0
11 0
35 779 0
24 2
84 647 7 861
25 2
89 205 8 105
26 2
92 203 8 196
30
156 063
32,0
169 719
33
177 886
93
507 199
100
552 467
106
589 154
Vytápění
15,0
2,1
2,6
17 041
10,0
1,6
10 328
7
47 135
6
41 306
3
22 782
TUV
10,8
0,5
3 110
5,0
0,2
1 547
1,5
0,1
464
1
8 667
1
4 624
0
1 756
2,5 2,3
0,3 0,0
857 0
1,0 0,5
0,1 0,0
355 0
0,5 0,3
0,1 0,0
177 0
1 0
5 693 236
1 0
3 863 81
0 0
2 062 41
Technologie Osvětlení Úspory celk.
Spotřeba k r. 2017
13 846 16,5
389 153
2,9
17 813
3,0
18 943
1,7
10 970
10
61 730
8
49 874
4
26 640
27
138 250
29
150 776
32
166 916
83
445 469
92
502 592
102
562 514
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - spotřebitelské systémy Název ZÚ:
Klášterec nad Ohří
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ
Spotřeba k r. 2017
%
Vytápění TUV
Úspora 2017 - 2022
Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2017 Vytápění
2022
dostupný MW GJ
ve spotřebitelských systémech Podnikatelský sektor
ekonomicky nadějný % MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
ekonomicky nadějný % MW GJ
145 350
21
168 384
24
193 984
12
56 022
13
63 893
15
72 552
49 279
8
57 294
8
62 266
7
3 955
7
4 015
8
4 101
6 1
19 884 7 625
6 2
20 498 8 024
6 2
20 706 8 155
6 0
25 104 0
7 0
29 707 0
8 0
33 833 0
32
222 139
36
254 201
40
285 111
24
85 080
27
97 616
30
110 487 2 902
3
2
16 838
5,0
1
5,0
0
2 464
2,0
0
1 146
1,0
0
Technologie Osvětlení
1,5 1,5
0 0
298 114
0,8 0,5
0 0
164 40
0,2 0,3
0 0
26 163 10,0
9 699 15,0
2
8 403
8,0
1
5 111
4,0
1
3,0
0
119
2,0
0
80
0,5
0
21
41 10,0 24 3,0
1 0
2 510 0
5,0 2,0
0 0
1 485 0
3,0 1,2
0 0
1 015 0
623
4
29 040
2
18 188
1
10 388
3
11 032
2
6 677
1
3 938
28
193 099
34
236 012
39
274 723
22
74 048
26
90 939
29
106 549
Typ
OBČANSKÁ VYBAVENOST Účel
%
Vytápění TUV
Technologie Osvětlení Spotřeba k r. 2017 Vytápění
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
7
18,0
Úspory celk.
%
dostupný MW GJ
18
TUV
Spotřeba k r. 2022
Spotřeba k r. 2017
-
BYTOVÁ SFÉRA Účel
Úspora 2017 - 2022
2017
dostupný MW GJ
CELKEM
ekonomicky nadějný % MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný % MW GJ
dostupný MW GJ
ekonomicky nadějný MW GJ
ekonomIcky nadějný reálný MW GJ
12
78 460
13
86 239
15
99 836
41
279 832
47
318 516
54
4
25 823
5
29 401
5
31 479
18
79 057
20
90 710
21
366 372 97 847
11 0
33 967 0
11 0
35 137 0
11 0
35 601 0
23 1
78 955 7 625
24 2
85 342 8 024
25 2
90 141 8 155
27
138 250
29
150 776
32
166 916
83
445 469
92
502 592
102
562 514 16 595
18,0
2
14 123
6,6
1
5 692
4,0
1
3 993
7
48 689
4
27 642
2
TUV
5,0
0
1 291
2,0
0
588
1,0
0
315
1
3 874
0
1 814
0
958
Technologie Osvětlení
2,0 2,0
0 0
679 0
0,8 0,8
0 0
281 0
0,3 0,3
0 0
107 0
1 0
3 488 114
0 0
1 930 40
0 0
1 163 24
Úspory celk.
Spotřeba k r. 2022
3
16 093
1
6 561
1
4 415
9
56 165
5
31 426
3
18 740
24
122 156
28
144 215
31
162 501
75
389 304
87
471 166
99
543 774
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - energetické systémy Název ZÚ:
Klášterec nad Ohří
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ Účel Spotřeba k r. 2002
-
2007
v energetických systémech
ENERGETICKÉ SYSTÉMY dostupný %
MW
ekonomicky nadějný GJ
%
MW
CELKEM ekonomIcky nadějný reálný
GJ
%
MW
dostupný
GJ
MW
GJ
ekonomicky nadějný
ekonomicky nadějný real.
MW
MW
GJ
GJ
PEZ
68
277 592
68
277 592
68
277 592
68
277 592
68
277 592
68
277 592
CZT
40
335 866
40
335 866
40
335 866
40
335 866
40
335 866
40
335 866
4
16 172
4
16 172
4
16 172
4
16 172
4
16 172
4
16 172
EL
Spotřeba k r. 2002 Úspora 2002 - 2007
2002
112
629 630
112
629 630
112
629 630
112
629 630
112
629 630
112
629 630
PEZ
2,5
2
6 940
1,5
1
4 164
0,5
0
1 388
2
6 940
1
4 164
0
1 388
CZT
4,0
2
13 435
2,0
1
6 717
1,0
0
3 359
2
13 435
1
6 717
0
3 359
EL
0,5
0
81
0,2
0
32
0,1
0
16
0
81
0
32
0
16
Úspory celk. Spotřeba k r. 2007
3
20 455
2
10 914
1
4 763
3
20 455
2
10 914
1
4 763
108
609 174
110
618 716
111
624 867
108
609 174
110
618 716
111
624 867
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - energetické systémy Název ZÚ:
Klášterec nad Ohří
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ Účel Spotřeba k r. 2007
-
2012
v energetických systémech
ENERGETICKÉ SYSTÉMY dostupný %
MW
ekonomicky nadějný GJ
%
MW
CELKEM dostupný
ekonomIcky nadějný reálný
GJ
%
MW
GJ
MW
GJ
ekonomicky nadějný
ekonomicky nadějný real.
MW
MW
GJ
GJ
PEZ
66
270 652
67
273 428
67
276 204
66
270 652
67
273 428
67
276 204
CZT
39
322 431
40
329 148
40
332 507
39
322 431
40
329 148
40
332 507
4
16 091
4
16 139
4
16 156
4
16 091
4
16 139
4
16 156
EL
Spotřeba k r. 2007 Úspora 2007 - 2012
2007
108
609 174
110
618 716
111
624 867
108
609 174
110
618 716
111
624 867
PEZ
2,5
2
6 766
1,5
1
4 101
0,5
0
1 367
2
6 766
1
4 101
0
1 367
CZT
5,0
2
16 122
2,0
1
6 583
1,0
0
3 291
2
16 122
1
6 583
0
3 291
EL
0,5
0
84
0,3
0
48
0,2
0
24
0
84
0
48
0
24
Úspory celk. Spotřeba k r. 2012
4
22 972
2
10 733
1
4 683
4
22 972
2
10 733
1
4 683
105
586 202
108
607 983
110
620 184
105
586 202
108
607 983
110
620 184
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - energetické systémy Název ZÚ:
Klášterec nad Ohří
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ Účel Spotřeba k r. 2012
-
2017
v energetických systémech
ENERGETICKÉ SYSTÉMY dostupný %
MW
ekonomicky nadějný GJ
%
MW
CELKEM dostupný
ekonomIcky nadějný reálný
GJ
%
MW
GJ
MW
GJ
ekonomicky nadějný
ekonomicky nadějný real.
MW
MW
GJ
GJ
PEZ
64
263 886
66
269 327
67
274 837
64
263 886
66
269 327
67
274 837
CZT
37
306 310
39
322 565
40
329 216
37
306 310
39
322 565
40
329 216
4
16 006
4
16 091
4
16 131
4
16 006
4
16 091
4
16 131
EL
Spotřeba k r. 2012 Úspora 2012 - 2017
2012
105
586 202
108
607 983
110
620 184
105
586 202
108
607 983
110
620 184
PEZ
5,0
3
13 194
3,0
2
8 080
1,0
1
2 693
3
13 194
2
8 080
1
2 693
CZT
6,0
2
18 379
4,0
2
12 903
2,0
1
6 451
2
18 379
2
12 903
1
6 451
EL
1,0
0
160
0,5
0
80
0,3
0
40
0
160
0
80
0
40
Úspory celk. Spotřeba k r. 2017
5
31 733
4
21 063
1
9 185
5
31 733
4
21 063
1
9 185
99
554 469
105
586 920
2
15 676
99
554 469
105
586 920
109
610 999
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - energetické systémy Název ZÚ:
Klášterec nad Ohří
Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období Typ Účel Spotřeba k r. 2017
-
2022
v energetických systémech
ENERGETICKÉ SYSTÉMY dostupný %
MW
ekonomicky nadějný GJ
%
MW
CELKEM dostupný
ekonomIcky nadějný reálný
GJ
%
MW
GJ
MW
GJ
ekonomicky nadějný
ekonomicky nadějný real.
MW
MW
GJ
GJ
PEZ
61
250 692
64
261 247
66
272 144
61
250 692
64
261 247
66
272 144
CZT
35
287 931
37
309 663
39
322 764
35
287 931
37
309 663
39
322 764
4
15 846
4
16 011
4
16 091
4
15 846
4
16 011
4
16 091
EL
Spotřeba k r. 2017 Úspora 2017 - 2022
2017
99,4
554 469
104,7
586 920
108,9
610 999
99
554 469
105
586 920
109
610 999
PEZ
2,0
1
5 014
1,0
1
2 612
0,4
0
1 045
1
5 014
1
2 612
0
1 045
CZT
4,0
1
11 517
2,0
1
6 193
1,0
0
3 097
1
11 517
1
6 193
0
3 097
EL
0,5
0
79
0,2
0
32
0,1
0
16
0
79
0
32
0
16
Úspory celk. Spotřeba k r. 2022
3
16 610
1
8 838
1
4 158
3
16 610
1
8 838
1
4 158
97
537 859
103
578 083
108
606 842
97
537 859
103
578 083
108
606 842
Územní energetická koncepce Ústeckého kraje - Lázeňská města
Odhad potenciálu úspor PEZ - celkem Název ZÚ :
Klášterec nad Ohří
Celkový očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období 2002 až 2022 Typ
CELKEM dostupný
ekonomicky nadějný
GJ
MW
GJ
ekonomicky nadějný realný MW
GJ
Spotřeba k r. 2002
MW
Bytová sféra
35
189 284
35
189 284
35
189 284
Energetické systémy Spotřeba k r. 2002
112
629 630
112
629 630
112
629 630
224
1 259 259
224
1 259 259
224
1 259 259
Úspora 2002 - 2022
Účel
44
318 947
44
318 947
44
318 947
Podnikatelský sektor
33
121 399
33
121 399
33
121 399
Bytová sféra
16
125 848
10
82 935
6
44 224
Podnikatelský sektor
11
47 351
7
30 460
3
14 849
Občanská vybavenost
Občanská vybavenost
11
67 127
7
45 069
4
26 782
Energetické systémy
15
91 771
9
51 547
4
22 788
52 171
332 097 927 163
33 191
210 011 1 049 249
17 207
108 644 1 150 615
Úspory celk.
Spotřeba k r. 2022