8.část:
Výšková nemoc Aklimatizace – Akutní horská nemoc – Chronická horská nemoc – Výškový otok plic – Výškový otok mozku Tomáš Obtulovič ml. 2006
„Vysoké hory neznamenají automaticky výškovou nemoc“
Co je to výšková nemoc a proč vzniká? • Patologické stavy organismu, které vznikají v souvislosti s hypobarickou hypoxií, tedy nižší dostupností kyslíku pro organizmus z důvodu poklesu parciálního tlaku vzduchu se vzestupem nadmořské výšky.
Jak se vyvarovat výškové nemoci? • Aklimatizovat se! • Aklimatizace - je běžný proces, kdy se tělo přizpůsobuje nižšímu parciálnímu tlaku vzduchu a překonává změny chemických procesů, které vyvolává výška. Je to proces stupňovitý, velmi individuální a není nekonečný.
Doba potřebná k aklimatizaci závisí: • Rychlosti výstupu • Dosažené absolutní výšce • Překonaném relativním výškovém rozdílu • Zdravotním stavu jedince, nikoliv však na jeho fyzické zdatnosti
Aklimatizace úzce souvisí s :
Æ následek vstupu do vyšších nadmořských výšek • • • •
1. Hyperventilace – zrychlení dechové frekvence 2. Zvýšená srdeční frekvence 3. Zvýšená diuréza – zvýšené močení 4. Změna dýchání během noci – periodické dýchání • 5. Časté noční probouzení • 6. Zvláštní sny
Známky dobře probíhající aklimatizace: • Srdeční frekvence se vrací k individuální hodnotě před vstupem do výšky • Hyperventilace zůstává během odpočinku i práce • Zvýšené močení především v noci • Periodické dýchání v noci přetrvává • Pozn.: Proces aklimatizace nejde fyzicky ani duševně nijak urychlit!
Formy výškové nemoci: • •
1. Akutní horská nemoc (Acute mountain sickness, AMS)
• •
2. Výškový otok plic (High altitude pulmonary oedema, HAPE)
• •
3. Výškový otok mozku (High altitude cerebral oedema, HACE)
• •
4. * Chronická výšková nemoc (Chronic mountain sickness, CMS)
Akutní horská nemoc Acute mountain sickness – AMS, AHN • Æ Je důsledkem nepřizpůsobení organizmu hypoxickému prostředí v dané výšce. • Nejčastější forma výškové nemoci • Obvykle následkem rychlého výstupu do výšek nad 2500 m a pobytu v nich. • Soubor příznaků, které se objevují postupně, typicky 6 až 12 hodin po výstupu do vyšších nadmořských výšek. • Obvykle do jednoho až třech dní stav vymizí, pokud ve výstupu osoba nepokračuje.
Akutní horská nemoc • Akutní horskou nemoc může dostat každý, bez ohledu na věk, pohlaví, fyzickou kondici a předchozí zkušenosti s výškou !!!
Rizikové faktory AMS: • • • • • • •
Rychlý výstup Nadměrná fyzická aktivita Střevní a infekce dýchacích cest Léky proti nespavosti Alkohol Vyšší dávky analgetik Dehydratace
Jak se vyhnout AMS? • Přiměřené tempo výstupu! • Všeobecné doporučení: • a) za den maximálně 300 výškových metrů • b) odpočinkový den po každých 1000 výškových metrech nebo po třech dnech výstupu • c) * bránit dehydrataci, pít denně minimálně 2 – 3 l tekutin
Příznaky akutní horské nemoci: • Bolest hlavy ve výšce nad 2500 m a alespoň jeden z následujících příznaků: • Nechutenství, nauzea (pocit na zvracení), zvracení • Únava, slabost • Malátnost • Nespavost
První pomoc – léčba • Lehká AMS:
• Těžká AMS:
• Přerušit výstup a odpočívat • Tekutiny • Slabá analgetika (Paralen, Ibalgin).
• Okamžitý sestup • Acetazolamid (obchodní název – Diluran, Diamox) v dávce 125 – 250 mg/den • Kyslík • Přetlaková komora
Patero zlatých pravidel I.
Dostat výškovou nemoc je v pořádku. Není v pořádku na ni zemřít.
II.
Každé onemocnění ve vyšší výšce se považuje za výškovou nemoc, dokud se neprokáže něco jiného.
III.
S příznaky akutní horské nemoci nikdy nepokračujte ve výstupu.
IV.
Pokud se Vám dělá hůře, okamžitě sestupte.
V.
Nikdy nenechávejte osobu s akutní horskou nemocí o samotě.
Chronická výšková nemoc • Jde o abnormalitu v počtu červených krvinek u obyvatel žijících dlouhodobě ve vysoké nadmořské výšce. • Množství erytrocytů je vyšší než by mělo být na příslušnou nadmořskou výšku. • Lidé čínské národnosti na Tibetské náhorní plošině, lidé v horách Jižní Ameriky • Příznaky: neuropsychické, kožní, slizniční • Æ vymizí při sestupu do nižší nadmořské výšky
Výškový otok mozku High altitude cerebral oedema – (VOM, HACE) • Vzácná ale život ohrožující forma výškové nemoci. • Nemocní mají obvykle současně příznaky akutní horské nemoci (AHN). • Æ Proto lze výškový edém mozku považovat za nejzávažnější formu AHN !!! • Vzniká na podkladě poruchy bariéry mezi krví a mozkovou tkání Æ závažná porucha nervových funkcí • Průběh pozvolný a nebo naopak velmi rychlý – během noci !!! (do 12 hod) • Obvykle se vyskytuje ve výškách nad 3500 m, ale byly popsány i případy z výšek okolo 2500 m. • Výskyt je v rozmezí 1 – 5 % ze všech dokumentovaných případů výškové nemoci.
Příznaky • Výškový edém mozku definován jako stav, při kterém má postižená osoba příznaky akutní horské nemoci a duševní změny nebo poruchy rovnováhy a nebo u ní pozorujeme duševní změny a poruchu rovnováhy a příznaky akutní horské nemoci u ní nejsou patrné. • Musí být splněna podmínka pohybu do vyšší nadmořské výšky u takto nemocné osoby.
Příznaky
• Obvykle příznaky akutní horské nemoci • Změny chování a myšlení: – – – – – –
Zmatené až iracionální jednání Halucinace Desorientovanost a jistá otupělost Osoba bývá neobvykle tichá nebo naopak velmi hlučná Neohrabané nebo nejisté pohyby rukou Spavost až upadání do bezvědomí
• Porucha rovnováhy: Chůze je vrávoravá, podobná opilému člověku, až nemožná (test chůze po rovné čáře) – Nejistý postoj – Ztráta koordinace – Porucha rovnováhy (ataxie)
• (+ výškový edém plic)
První pomoc – léčba • Sestup, evakuace • Kyslík (2–4 l/min) • Dexametason (8 mg p.o. – ústy, dále 4 mg á 6 h) • Přetlaková komora
Prevence • Podezření na mozkový edém Æ považujeme raději tuto osobu za takto postiženou a jednáme podle toho! • Záchrana a případný transport nemocné osoby je pak daleko složitější!
Výškový otok plic High altitude pulmonary oedema – (VOP, HAPE) • Závažná forma výškové nemoci • Není tak úzce spojená s akutní horskou nemocí jako výškový otok mozku • Velmi často se totiž vyskytuje samostatně • Akutní nedostatek kyslíku v krvi Æ porucha plicní cirkulace Æ prosakování tekutiny do plicních sklípků Æ plíce otékají Æ porucha jejich funkce Æ klesá množství kyslíku v krvi se všemi dalšími závažnými důsledky. sledky • Často se vyskytuje u osob po rychlém výstupu do vyšší nadmořské výšky • Incidence je ve 4000 m kolem 2 %
Rizikové faktory vzniku výškového otoku plic: • Prodělání VOP v minulosti • Rychlost výstupu spolu s velkým výškovým rozdílem • Infekce dýchací soustavy • Alkohol • Léky na spaní • Výška v kombinaci s chladem
Příznaky • • • • • • • • • • •
VOP – soubor několika z následujících příznaků Æ V nedávné minulosti prodělaná AHN Extrémní únava a nesnesitelnost fyzické námahy Klidová dušnost – osoba nemůže v klidu popadnout dech (obzvlášť v noci) Suchý kašel Sevření a tlak na prsou Bublavé nebo chrčivé dýchání Vykašlávání zpěněného nebo krvavého sputa Cyanóza – promodralé rty a nehty Rychlejší dechová frekvence Rychlejší srdeční frekvence
První pomoc – léčba • • • •
Sestup, evakuace Poloha v sedě, minimální námaha, teplo Kyslík (4-6 l/min) Nifedipin (10 mg p.o., dále Nifedipin ret. 20 mg á 6 h) • Přetlaková komora
Prevence • Podezření na plicní otok Æ považujeme raději tuto osobu za takto postiženou a jednáme podle toho! • Záchrana a případný transport nemocné osoby je pak daleko složitější!
Kombinace výškového otoku mozku a plic • Život ohrožující stav Æ neprodlené zahájení léčby nebo evakuace nemocného!!! • Léčba: – – – – – –
Sestup, evakuace Kyslík Dexametason (8 mg p.o., dále 4 mg á 6 h) Nifedipin (10 mg p.o., dále Nifedipin ret. 20 mg á 6 h) Acetazolamid 500 mg Přetlaková komora
Zdroje: • • • • • • • • • • • • •
1. Internationale Kommission für Alpines Rettungswesen (IKAR): www.ikar-cisa.org 2. Lékařská komise UIAA: www.uiaa.ch 3. Společnost horské medicíny: www.horska-medicina.cz 4. Mezinárodní společnost horské medicíny www.ismmed.org 5. Honzík, M., Kubalová, J., Neumann, P.: Studijní materiály pro školení instruktorů www.horosvaz.cz 6. Rotman, I., Machold, P., Voborníková, J.: Základy zdravovědy pro instruktory horolezectví 7. Rotman, I.: Aklimatizace v horách 8. Pleskot, R., Bláha, J., Dušková, L., Kvapil, F., Bureš, M., Novák, F., Rossman, Z.: Studijní texty pro účastníky kurzu standard: www.zdrsem.cz 9. Pollard, J.,A., Mudroch R.,D.: The High Altitude Medicine Handbook 10. J. S. Keystone, S, P. E. Kozarsky, D. O. Freedman, H. D. Nothdurft and B. A. Connor: Travel medicine 11. Basnyat, B.: Altitude Illness 12. Baertsch, P., Beghold, F., Herry, JP., Oelz, O.: Portable hyperbaric chambers 13. Carlsten, C., Swenson, ER., Ruoss, S.: A Dose-Response Study of Acetazolamide for Acute Mountain Sickness, High Alt Med Biol. 2004 Spring;5(1):33-9.
Fotografie, kresby: • • •
1. Tomáš Obtulovič 2. Oliver Günther 3. Vojtěch Dvořák
Děkuji za pozornost.
