koruny (aktuálním kurzem dle NB ke dni uskute n ní ú etního p ípadu nebo pevným kurzem, který si p edem zvolí). f) Stanovení cestovních náhrad Ú etní jednotka si zvolí výši náhrad a zp sob výpo tu v souladu se zákonem o cestovních náhradách a Zákoníkem práce §151. Dále je vhodné vymezit zásady pro poskytování náhrad v tuzemsku a zahrani í a zp sobu vyú tování pracovních cest. g) Stanovení kompetencí a podpisových vzor Dle zákona o ú etnictví §33a, odst. 9, by si každá ú etní jednotka m la ur it podpisové a rozhodovací kompetence a odpov dnost osob vztahující se k p ipojování podpisového záznamu a to takovým zp sobem, aby bylo možné ur it odpov dnost jednotlivých osob za obsah ú etního záznamu, ke kterému byly uvedené záznamy p ipojeny.
2. Sm rnice na ochranu osobních údaj V sou asném právním ádu se stále více klade d raz na ochranu osobnosti. Místní ak ní skupiny, které poskytují služby ob an m, zákonit mnohdy p icházejí do styku s osobními údaji. A to jak zam stnanci i lenové organizace samotné, tak i dobrovolníci. I nezisková organizace se musí p i své innosti ídit ustanoveními zákona . 101/2000 Sb., o ochran osobních údaj , v platném zn ní, a sm rnice tomuto zákonu nesmí odporovat. Sm rnice zahrnuje zejména: a) vymezení pojm (je dobré ve sm rnici uvést základní pojmy, zejména rozdíl mezi osobními a citlivými údaji, b) ú el shromaž ování dat, c) zp sob shromaž ování a zpracování osobních dat, d) vymezení osob, které osobní data zpracovávají a které k nim mají p ístup, e) ochrana dat, f) archivace, g) p edávání osobních dat, h) sankce, i) p ílohy - list, na který se každý, kdo je zmi ován ve sm rnici podepíše s prohlášením, že byl se sm rnici seznámen, že jí rozumí.14 3. Sm rnice o inventarizaci majetku Na hospoda ení s majetkem je nutno klást velký d raz, a to nejen neziskových organizací. MAS asto získávají majetek z dotací, z dar apod., a musejí tedy vykazovat vysoký stupe hospodárnosti a efektivity p i jeho využívání. Zákony týkající se oblasti majetku poukazují na pot ebu inventarizace, je dokonce i p edepsána jako sou ást krok p ed samotnou ú etní záv rkou, není však jasný a ucelený p epis, který by inventarizaci jako proces zásadním zp sobem popsal. Organizace pak stojí p ed problémem jak s tím naložit. Existují r zné
157
metodiky, ze kterých je dobré vycházet a vytvo it si takové podmínky, které jsou specifické pro danou organizaci. P ed vydáním sm rnice je nutno vycházet z t chto poznatk : -
jaký druh majetku a od jaké výše jsem povinni majetek evidovat podle zákona, jaký druh majetku máme, jaký druh majetku a od jaké ástky chceme majetek evidovat operativn a tedy zahrnovat do systému inventarizace.
Sm rnice by m la zahrnovat zejména: a) obecná ustanovení a vymezení pojm - rozdíl mezi pojmy inventura a inventarizace - inventariza ní plán, b) majetkové kategorie len ní na evidovaný majetek ú etn len ní na evidovaný majetek v operativní evidenci (majetek ú etn dán do spot ebních ú t , ale pro svou povahu je dobré jej evidovat, nap íklad, že se eviduje operativn veškerý zakoupený majetek v hodnot 500,- K za kus), c) evidence majetku - jakým zp sobem se majetek eviduje – písemn , elektronicky - jaká eviden ní ísla se používají a jak jsou tato ísla tvo ena, d) p íprava a organizace inventarizace, e) druhy inventarizace, f) inventariza ní komise - ustanovení Inventariza ní komise a p ípadn díl ích inventariza ních komisí - stanovení jejich povinností v závislosti na inventariza ní plán, g) postup p i inventarizaci jednotlivých druh majetku - inventarizace budov a pozemk - inventarizace movitých v cí - inventarizace závazk a pohledávek - inventarizace pokladny cenin - inventarizace z statk bankovních ú t , h) inventariza ní písemnosti, i) vzory písemností a formulá - v p íloze by m ly být uvedeny všechny formulá e, které organizace bude používat pro evidenci majetku - je možno zde použít formulá e, které jsou pro evidenci majetku vytvo eny v jednotlivých ú etních programech, které organizace používá.13
6.2.7. Výro ní zpráva V rámci principu transparentnosti otev enosti a odpov dnosti slouží výro ní zpráva (VZ) jednak jako zprost edkovatel informace mezi místní ak ní skupinou a jejím okolím, respektive zainteresovanými skupinami, také však slouží jako nástroj kontroly. Výro ní zprávu v etn finan ní zprávy sestavují povinn MAS s právní formou o.p.s. (v p ípad , že 158
o.p.s. je p íjemcem dotací ze státního rozpo tu, z rozpo tu obce, p ípadn z jiného územního orgánu nebo od státního fondu, jejichž celkový objem v roce, za n jž je ú etní záv rka sestavována, p esáhne 1 milion K ; výše istého obratu o.p.s. p ekro ila 10 mil. K ), sou ástí je ú etní záv rka a v p ípad povinnosti auditu i výrok auditora. V rámci požadavk , které jsou na MAS kladeny v procesu standardizace, všechny MAS (bez ohledu na právní formu), které mají zájem získat Osv d ení o spln ní standard MAS, musejí své výro ní zprávy zve ejnit na webových stránkách a ve sbírce listin p íslušného rejst íkového soudu. innost MAS, její ú etnictví a výro ní zpráva mohou podléhat odborné i laické kontrole, a též mohou být ov ovány vnit ními i vn jšími osobami ve snaze zjistit, zda se innost organizace shoduje s jejím posláním, zda ú etní záznamy podávají v rný obraz o innosti MAS, a zda výro ní zpráva vyhovuje všem požadavk m, které jsou na ni kladeny. Výro ním zprávám organizací jsou obecn p isuzovány t i základní funkce: • Nástroj ve ejné kontroly Výro ní zpráva poskytuje informace o hospoda ení a financování organizace. Zve ej ováním výro ní zprávy se tak napl uje významný ve ejný zájem na odkrytosti a pom rn snadné p ístupnosti ur itých údaj , které nemohou být tajné ani d v rné, a to ani tehdy, jde-li o údaje soukromé. • Nástroj ízení a rozhodování VZ poskytuje informace o innostech, výkonu a hospoda ení MAS a management organizace ji tak m že používat p i rozhodování o budoucích strategiích. • Nástroj public relations Výro ní zpráva je pro MAS jedním z nástroj , které jsou ur eny k prezentaci a mají za cíl vytvá et nebo zlepšovat image organizace. VZ však také slouží jako prost edek komunikace s vn jším okolím s cílem získávat podporu ve ejnosti pro své poslání, získávat p íznivé klima pro fundraisingové kampan , získávat dobrovolníky, propagovat sv j program a služby, atd. Výro ní zpráva typicky obsahuje zejména: -
úvodní slovo,
-
p ehled o innosti za uplynulý rok,
-
informace o organiza ní struktu e a lidech v NNO,
-
informace o p ijatých darech, dotacích, grantech,
-
informace o rozd lených finan ních prost edcích pokud NNO finan ní prost edky též p erozd luje,
159
-
p ehled o využití finan ních prost edk na konkrétní projekty - vazba na p ehled inností za uplynulý rok,
-
ekonomická /finan ní ást - výtah z rozvahy a výkazu zisku a ztráty, p ípadn pak z p ílohy k ú etní záv rce.5
6.2.8. Externí audit Externí ú etní udit MAS probíhá bu na základ p íslušné právní normy (o.p.s.), nebo si ho organizace zvolí dobrovoln , a už z požadavk donátor nebo jako d kaz transparentnosti. Cílem dobrovoln zve ej ujících organizací je ujistit externího uživatele, že p ijaté finan ní inefinan ní dary byly použity na aktivity, na které byly dary vybrány. Výsledkem auditu ú etní záv rky je vždy zpráva auditora, ve které auditor vyjád í sv j názor, zda informace uvedené v ú etní záv rce podávají v rný a poctivý obraz p edm tu ú etnictví a finan ní situace ú etní jednotky a dále zda je výro ní zpráva v souladu s ú etní záv rkou. Ov ení ú etní záv rky a výro ní zprávy probíhá ve smyslu ustanovení zákona 89/2012 Sb. Ob anského zákoníku, Zákona o ú etnictví 563/1991 Sb. a Zákona o auditorech 93/2009 Sb. Povinnost externího auditu, který je zam en na ov ení ú elu využití poskytované dotace vyplývá pro všechny MAS podpo ené z PRV Opat ení IV. 1.1 (viz „Pravidla MAS“ kapitola 9. odst. s)), tedy celkem pro 112 MAS.
6.2.9. Transparentní výb r dodavatel Jednou z d ležitých povinností každého žadatele o dotaci, tedy i místní ak ní skupiny, je povinnost vybrat dodavatele zboží, služeb nebo stavebních prací v rámci p edloženého projektu na základ jasných, srozumitelných a p edevším p edem stanovených požadavk . Proces výb ru dodavatel je ozna ován jako zadávací ízení i obecn jako výb rové ízení. Prost ednictvím výb rového ízení na smluvní dodavatele má být zajišt no transparentní, nediskrimina ní a hospodárné využití poskytnutých ve ejných prost edk . Míra formálnosti výb rového ízení by však zárove (ve ejno i soukromoprávní), p edpokládané hodnot Formáln jší pravidla by se obecn m la vztahovat na m sta, kraje a jimi z ízené p ísp vkové organizace prost edky a na nestátní neziskové organizace, u nichž init až 100 % uznatelných náklad .
m la odpovídat charakteru žadatele zakázky a výši poskytnuté dotace. subjekty ve ejné správy (nap . obce, apod.), které hospoda í s ve ejnými m že míra získané dotace na projekt
Základní pravidla a informace pro realizaci výb rových ízení naleznou žadatelé v p íru kách pro žadatele. Tyto p íru ky jsou pro žadatele st žejním orienta ním materiálem, který obsahuje podrobné informace o podmínkách ú asti v programu. Podrobn jší informace o povinnostech p i výb ru dodavatel jsou popsány v p íru ce pro p íjemce. Zde jsou již povinnosti žadatel o dotace natolik konkretizovány, aby byli žadatelé podle pokyn zde uvedených výb rové ízení schopni realizovat. Zásadn lze konstatovat, že výb rová ízení m žeme rozd lit do dvou kategorií, a to na výb rová ízení, která musí být realizována podle platného zákona o ve ejných zakázkách 160
(zákon . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách) a výb rová ízení zjednodušená, realizovaná podle postup blíže popsaných v p íru kách pro p íjemce. Správné ur ení toho, zda bude žadatel p i zadávání zakázek v rámci svého projektu povinen postupovat podle zákona o ve ejných zakázkách, závisí na povaze žadatele: • Ve ejný zadavatel – stát a jeho p ísp vkové organizace, jednotky územní samosprávy (obce, m sta, kraje) a jejich p ísp vkové organizace a také jiné právnické osoby založené k uspokojování pot eb ve ejného zájmu, které jsou navíc p evážn financovány nebo právn i fakticky ovládány státem nebo jiným ve ejným zadavatelem. • Dotovaný zadavatel – právnická nebo fyzická osoba, která zadává zakázku „dotovanou“ z ve ejných zdroj z více než 50 %, a to v p ípad , kdy zadává zakázku na stavební práce p ekra ující stanovený finan ní limit nebo zakázku na služby související s výše uvedenou stavební zakázkou op t p ekra ující stanovený finan ní limit (dle platného zákona o ve ejných zakázkách). • Sektorový zadavatel – osoby podnikající v oblasti plynárenství, teplárenství, elektroenergetiky, vodárenství, ve ejných dopravních sítí a poštovních služeb na základ speciálního oprávn ní. Konkrétní postup pro zadání zakázky pak žadatel volí v rámci mantinel , které jsou nastaveny platným zákonem o ve ejných zakázkách. Zvolený postup však musí být žadatelem beze zbytku dodržen pod hrozbou sankce ze strany Ú adu pro ochranu hospodá ské sout že a nevyplacení i odebrání dotace. Zjednodušená výb rová ízení podle konkrétních pravidel dota ních program blíže specifikovaných v p íru kách pro p íjemce jsou povinni realizovat všichni žadatelé o dotace, kte í nespadají do režimu zákona o ve ejných zakázkách. Jedná se p edevším o subjekty, u nichž míra dotace projekt zpravidla nep ekra uje 50 % uznatelných náklad . Konkrétní postupy se mohou lišit program od programu, v tšinou však probíhá výb r dodavatel formou oslovení n kolika potenciálních dodavatel , u nichž je p edpoklad spln ní zakázky. Konkrétní zp sob výb ru vhodného dodavatele je však zcela v dispozici žadatele. Výb r však musí zachovat základní zásady ve ejného zadávání - transparentnost, rovný p ístup, nediskriminaci a v neposlední ad také hospodárnost.15 Místní ak ní skupiny podpo ené z PRV Opat ení IV. 1.1 a PRV Opat ení III. 4.1 se p i výb ru dodavatel musely ídit Pravidly PRV, v obou p ípadech uvedených v kapitole 10., kde jsou konkretizovány postupy p i zadávání zakázek p íjemcem dotace (MAS). Z hlediska napln ní zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, které je t eba v souladu s komunitárním právem dodržovat (viz finan ní na ízení Rady (ES, Euratom) . 1605/2002, ve zn ní pozd jších p edpis , dále l. 2 Smlouvy ES a l. 9 na ízení Rady (ES) . 1290/2005), je nezbytné, aby i v p ípadech, kdy p íjemce dotace
161
postupuje p i zadávání zakázek mimo režim zákona, byla stanovena a dodržována ur itá pravidla.16 15
Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz Zdoj: Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace pro MAS v rámci PRV R na období 2007 - 2013
16
162
NÁZEV MAS
Brdy - Vltava o.p.s. Byst i ka, o.p.s. eský Západ - Místní partnerství, o.s. Ekoregion Úhlava, o.s. Havlí k v kraj o.p.s. Hradecký venkov o.p.s. Královská stezka o.p.s. Kyjovské Slovácko v pohybu LAG Podralsko z. s. Lípa pro venkov z.s. Luha ovské Zálesí, o.p.s. MAS - Partnerství Mošt nka, o.p.s. MAS - St ední Polabí, z.s. MAS "P i te pobejt!"z.s. MAS 21, o.p.s. MAS Achát z.s. MAS Blaník, z. s. MAS Bohdane sko, z.s. MAS Bojkovska, z.s. MAS Brána do eského ráje, z.s. MAS BRÁNA PÍSECKA z.s. MAS Brdy z.ú.
PODPORA PRV IV. 1.1 2007-2013
ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ne ne ne ne ano ne ne
PRÁVNÍ FORMA
o.p.s. o.p.s. z.s. z.s. o.p.s. o.p.s. o.p.s. z.s. z.s. z.s. o.p.s. o.p.s. z.s. z.s. o.p.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.ú.
ZVE EJN NÍ VZ
ano ano ne ne ano ano ano ne ano ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ne ano ne
ZVE EJN NÍ Ú ETNÍ ZÁV RKY
ano ano ne ne ano ano ano ne ne ano ano ano ne ne ano ne ano ano ano ne ano ne
ZVE EJN NÍ EXT. AUDITU Ú . ZÁV RKY ne ano ne ne ano ano ne ne ne ano ano ne ne ne ano ne ne ano ne ne ano ne 163
MAS Buchlov, z.s. MAS CÍNOVECKO o.p.s. MAS eské st edoho í, z.s. MAS eskomoravské Pomezí o.p.s. MAS Dolnob ežansko o.p.s. MAS Frýdlantsko – Beskydy z.s. MAS Frýdlantsko, z.s. MAS Hanácké Království, z.s. MAS Holicko, o.p.s. MAS Horní Pomoraví o.p.s. MAS Hornolide ska, z.s. MAS Hranicko z. s. MAS Hrušovansko, z. s. MAS Hustope sko, z. s. MAS Chrudimsko, z.s. MAS Jablunkovsko, z. s. MAS Jihozápad o.p.s. MAS Jižní Haná o.p.s. MAS Karlštejnsko, o.s. MAS Kraj živých vod, z.s. MAS Krajina srdce, z.s. MAS Královédvorsko, z. s. MAS Krušné hory, o.p.s. MAS Labské skály z.s. MAS Lašsko MAS LEADER - Loucko, z.s. MAS Litomyšlsko o.p.s. MAS Lužnice, o.s. MAS Lužnicko o.p.s.
ano ne ano ne ne ne ano ne ano ano ano ano ne ne ne ne ne ne ano ne ano ne ne ano ne ne ano ano ne
z.s. o.p.s. z.s. o.p.s. o.p.s. z.s. z.s. z.s. o.p.s. o.p.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. o.p.s. o.p.s. z.s. z.s. z.s. z.s. o.p.s. z.s. z.s. z.s. o.p.s. z.s. o.p.s.
ano ano ano ano ano ano ne ne ano ano ne ne ne ne ano ano ne ano ne ano ano ano ne ano ne ne ano ano ano
ano ano ano ano ano ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne ne ne ano ne ano ne ne ano ano ne ne ano ano ano
ano ne ano ne ano ne ne ne ano ano ne ne ne ne ne ne ne ano ne ne ne ne ano ano ne ne ano ne ano 164
MAS Mezi Hrady, z.s. MAS Mikulovsko o.p.s. MAS Mohelnicko, o.s. MAS MORAVSKÁ BRÁNA, z.s. MAS Moravská cesta, z. s. MAS Moravskot ebovsko a Jeví sko o.p.s. MAS Moravský kras z.s. MAS MOST Vyso iny, o.p.s. MAS Na cest k prosperit , z.s. MAS Nad Prahou o.p.s. MAS Nad je o.p.s. MAS Partnerství venkova, z.s. MAS Ploština, z.s. MAS Pobeskydí, z. s. MAS PODBRDSKO, z.s. MAS Podchlumí, z.s. MAS Podlipansko, o.p.s. MAS Polabí, o.p.s. MAS POLI SKO Z.S. MAS Radbuza, z.s. MAS Region Kun tické hory, z.s. MAS Regionu Pood í, z.s. MAS Rokytná, o.p.s. MAS Rozkv t, z.s. MAS rozvoj Kladenska a Prahy-západ o.s. MAS í ansko o.p.s. MAS Sdružení R že z.s. MAS Sdružení Západní Krušnoho í, z.s. MAS Sedl ansko, o.p.s.
ne ano ne ano ano ano ano ne ano ne ne ano ano ano ne ano ano ne ano ne ne ano ano ano ne ano ano ano ano
z.s. o.p.s. z.s. z.s. z.s. o.p.s. z.s. o.p.s. z.s. o.p.s. o.p.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. o.p.s. o.p.s. z.s. z.s. z.s. z.s. o.p.s. z.s. z.s. o.p.s. z.s. z.s. o.p.s.
ano ne ne ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano ne ano ano ano ano
ano ne ne ne ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano ne ano ano ano ano
ne ne ne ne ano ne ano ne ano ano ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ne ne ano ano ne ano ano ano ano 165
MAS Skute sko, Košumbersko a Chrastecko, o.s. MAS Slavkovské bojišt , z.s. MAS Slezská brána, z. s. MAS Sokolovsko o.p.s. MAS Starom stsko, z.s. MAS Strážnicko, z.s. MAS St ední Vsetínsko, z.s. MAS Sv tovina o.p.s. MAS Šluknovsko MAS Šternbersko o.p.s. MAS Šumavsko, z.s. MAS Uni ovsko, o.p.s. MAS Vincenze Priessnitze pro Jesenicko, o.p.s. MAS Vlada o.p.s. MAS VLTAVA, o.s. MAS Vod anská ryba, z.s. MAS Vyhlídky, z.s. MAS Východní Slovácko, z.s. MAS Vyškovsko, z.s. MAS Zálabí, z. s. MAS Zlatá cesta, o.p.s. MAS Znojemské vina ství, z. s. MAS Zub í zem , o.p.s. MAS Železnohorský region, o.s. Místní ak ní skupina Blanský les - Netolicko o.p.s. Místní ak ní skupina Blatensko, o.p.s. Místní ak ní skupina Bohumínsko, z.s. Místní ak ní skupina Boskovicko PLUS, z.s. Místní ak ní skupina Brána Brn nska, z.s.
ne ne ne ano ne ano ne ano ano ne ano ano ne ano ano ne ano ano ano ne ano ano ne ano ano ano ne ano ne
z.s. z.s. z.s. o.p.s. z.s. z.s. z.s. o.p.s. z.s. o.p.s. z.s. o.p.s. o.p.s. o.p.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. o.p.s. z.s. o.p.s. z.s. o.p.s. o.p.s. z.s. z.s. z.s.
ne ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano
ne ne ano ano ano ne ano ne ne ano ano ano ano ano ano ano ne ne ano ano ano ano ano ano ne ne ano ne ano
ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne ano ano ne ano ne ne ne ne ne ne ano ne ne ano ne ne ne ne ano 166
Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak Místní ak
ní skupina Brána Vyso iny o.s. ní skupina Broumovsko+, z.s. ní skupina eská Kanada o.p.s. ní skupina eský les, z.s. ní skupina Dolní Morava, z.s. ní skupina Dolní Poolšaví, o.s. ní skupina Hlinecko z. s. ní skupina Hlubocko - Lišovsko o.p.s. ní skupina Hlu ínsko z.s. ní skupina Hor ácko a Ostrožsko ní skupina Hrubý Jeseník ní skupina H íb cí hory, z.s. ní skupina Jemnicko, o.p.s. ní skupina Kele sko - Lešensko - Starojicko, z.s. ní skupina Království - Jest ebí hory, o.p.s. ní skupina Krkonoše, o.s. ní skupina LAG STRAKONICKO, o.s. ní skupina Lanškrounsko ní skupina Mezi Úpou a Metují ní skupina Mezilesí ní skupina Mikroregionu Tel sko, z. s. ní skupina Mladoboleslavský venkov, o. s. ní skupina Mníšecko, o. s. ní skupina Nízký Jeseník, ob anské sdružení ní skupina Opavsko z.s. ní skupina ORLICKO, z.s. ní skupina Podbrn nsko, ob anské sdružení ní skupina Podhostýnska, z.s. ní skupina Podješt dí o.s.
ne ano ne ano ne ano ne ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ne ano ne ano ne ne ano ano ano ne ano ano
z.s. z.s. o.p.s. z.s. z.s. z.s. z.s. o.p.s. z.s. z.s. z.s. z.s. o.p.s. z.s. o.p.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s.
ne ano ano ano ne ne ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ne ne ne ano ne ne ano ano ano ano ano ne
ne ano ano ano ano ne ne ano ne ne ne ano ano ne ano ne ano ne ne ne ano ne ne ne ano ano ne ne ne
ne ne ano ne ne ne ne ano ne ne ano ne ano ne ano ne ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne 167
Místní ak ní skupina Pod ipsko Místní ak ní skupina POHODA venkova, z.s. Místní ak ní skupina Pomalší o.p.s. Místní ak ní skupina POŠUMAVÍ, zapsaný spolek Místní ak ní skupina Rožnovsko Místní ak ní skupina Stolové hory Místní ak ní skupina St ední Povltaví, z.s. Místní ak ní skupina svatého Jana z Nepomuku Místní ak ní skupina SVATOJI SKÝ LES, z.s. Místní ak ní skupina Svitava z.s. Místní ak ní skupina ŠIPKA Místní ak ní skupina Šumperský venkov Místní ak ní skupina T ebo sko o.p.s. Místní ak ní skupina T eš sko, o.p.s. Místní ak ní skupina Valašsko - Horní Vsacko, z.s. Místní ak ní skupina Vina ská Místní ak ní skupina Vizovicko a Slušovicko, o.p.s. NAD ORLICÍ, o.p.s. Ob anské sdružení Aktivios Obecn prosp šná spole nost pro eský ráj OSLAVKA o.p.s. Otev ené zahrady Ji ínska z.s. Podhorácko, o.p.s. Podh í Železných hor o.p.s. Posázaví o.p.s. Prost jov venkov o.p.s. P emyslovské st ední echy o.p.s Rakovnicko o.p.s. Region HANÁ, z.s.
ne ano ano ano ano ne ne ano ano ano ne ano ano ano ano ne ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano
z.s. z.s. o.p.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. z.s. o.p.s. o.p.s. z.s. z.s. z.s. o.p.s. z.s. o.p.s. o.p.s. z.s. o.p.s. o.p.s. o.p.s. o.p.s. o.p.s. o.p.s. z.s.
ano ano ano ano ne ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ne ano ano ano ano ano ano ano
ne ano ano ano ne ano ano ne ne ne ano ne ano ne ne ano ano ano ano ano ne ne ano ano ano ano ano ano ano
ne ano ano ne ne ne ano ne ne ne ne ne ano ano ne ano ne ano ano ano ne ne ne ne ano ano ano ano ne 168
Region Pošembe í o.p.s. Rozvoj Krnovska o.p.s. Rozvoj Tanvaldska z.s. RÝMA OVSKO, o.p.s. Sdružení SPLAV, z.s. SERVISO, o.p.s. Severní Ch iby a Pomoraví, o.s. Spole ná CIDLINA, z.s. Spole nost pro rozvoj Humpolecka, z.s. St ední Haná, o.p.s. Via rustica o.s. Živé pomezí Krumlovsko-Jevišovicko Tabulka 1
ano ano ne ano ano ne ne ano ne ano ano ano
o.p.s. o.p.s. z.s. o.p.s. z.s. o.p.s. z.s. z.s. z.s. o.p.s. z.s. z.s.
ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano ne ano
ano ne ne ano ano ano ne ne ano ano ne ano
ano ne ne ne ne ne ne ne ne ano ano ne
V tabulce 1 jsou zaznamenána výchozí data o místních ak ních skupinách p sobících na území R k datu 1. 4. 2015 (databáze MAS na www.nsmascr.cz), podle kterých je následn posuzována transparentnost MAS. Zkoumány byly webové stránky jednotlivých místních ak ních skupin a dokumenty ve sbírce listin p ístupné na www.justice.cz, p i emž kladn bylo hodnoceno zve ejn ní výro ní zprávy za 1 rok (ne souhrnné VZ za n kolik let), a to minimáln za rok 2012 (zve ejn ní starších už bylo hodnoceno negativn ), zve ejn ní kompletní ú etní záv rky (ne pouze výtahu) a výroku auditora.
169
Graf 1 Graf 1 znázor uje podíly jednotlivých právních forem MAS z celkového po tu 179. Spolk je celkem 119, o.p.s. 59 a ústav 1. Je tedy z ejmé, že je preferována právní forma spolku.
Zve ejn ní výro ní zprávy Po et % z.s. 85 71,4 o.p.s. 53 89,8 z.ú. 0 0 celkem 138 77 Zve ejn ní ú etní záv rky Po et % z.s. 57 47,9 o.p.s. 49 83 z.ú. 0 0 celkem 106 59,2 Zve ejn ní externího ú etního auditu Po et % z.s. 25 21 o.p.s. 37 62,7 z.ú. 0 0 celkem 62 34,6 Tabulka 2 V tabulce 2 jsou data vyhodnocena a rozt íd na podle jednotlivých právních forem.
170
Graf 2
Graf 3 Grafy 2, 3 a 4 vycházejí z tabulky 2. Zatímco graf 2 znázor uje situaci zve ej ování sledovaných dokument celkov , v grafu 2 je porovnáno zve ej ování dokument dle jednotlivých právních forem z celkového po tu MAS.
171
Graf 4 Graf 4 ukazuje procentuální srovnání, tzn. kolik procent jednotlivých právních forem MAS zve ej uje sledované dokumenty.
MAS podpo ené z PRV IV. 1.1 2007 - 2013 spolek 71 o.p.s. 41 ústav 0 celkem 112 Tabulka 3 V tabulce 3 je po et MAS podpo ených v rámci PRV IV. 1.1 rozd lených podle právních forem. Jedná se tedy o MAS zkušené, které již realizují sv j Strategický plán LEADER v období 2007-2013.
Zve ejn ní výro ní zprávy – podpo ené MAS Po et % z.s. 53 74,6 o.p.s. 38 92,7 z.ú. 0 0 celkem 91 81,3 Zve ejn ní ú etní záv rky – podpo ené MAS Po et % z.s. 35 49,2 o.p.s. 33 80,5 z.ú. 0 0 celkem 68 60,7 Zve ejn ní externího ú etního auditu – podpo ené MAS Po et % z.s. 19 26,7 172
o.p.s. z.ú. celkem
30 0 49
73 0 43,7
Tabulka 4 V tabulce 4 jsou zpracována data z tabulky 1 pro MAS podpo ené v PRV IV. 1.1.
Graf 5
Graf 6 Grafy 5 a 6 ukazují situaci zve ej ování sledovaných dokument v rámci PRV IV. 1.1.
u MAS podpo ených
173
6.3.
Záv r
Z pr zkumu zve ej ování výro ních zpráv, ú etních záv rek a externího ú etního auditu jednotlivých MAS vyplývá, že právní forma obecn prosp šné spole nosti se jeví jako transparentn jší v porovnání s ostatními, resp. v porovnání se spolky. Je to pravd podobn zp sobeno zákonnou povinností zpracovat a zve ejnit výro ní zprávu a nechat ji spolu s ú etní záv rkou ov it auditorem. Je však pon kud zarážející, že u o.p.s., které mají povinnost výro ní zprávy zve ej ovat ve sbírce listin (§20 zák. 248/1995 Sb.), tak iní pouze necelých 90 %. Naopak lze hodnotit jako pozitivní, že pom rn vysoké procento spolk (71 %) své výro ní zprávy zve ej uje, tém polovina zve ej uje kompletní ú etní záv rku a p tina ji nechává ov it externím auditorem, a iní tak dobrovoln , ne na základ zákonného p edpisu. Je možné p edpokládat, že místní ak ní skupiny, které byly podpo eny v rámci PRV VI. 1.1. (a jsou tudíž zkušené p i realizaci svých rozvojových strategií) budou p i své innosti poci ovat v tší odpov dnost v i ve ejnosti, která se projeví vyšším procentem zve ej ovaných dokument . Procenta zve ej ování sledovaných dokument jsou o n co vyšší, než když byly sledovány všechny MAS bez rozdílu podpory, u výro ních zpráv se procento zve ej ujících MAS zvýšilo o 4,3 %, u ú etní záv rky o 1,5 %, u externího auditu o 9,1 %. Zvýšení procenta externích audit výro ních zpráv je možno mimo jiné p i íst i tomu, že podpo ené MAS si mohly náklady na auditora nárokovat k proplacení z dotace. Záv rem je nutno podotknout, že z asových a kapacitních d vod nebyla hodnocena obsahová stránka výro ních zpráv. Vzhledem k tomu, že místní ak ní skupiny jsou subjekty hospoda ící s relativn velkými objemy finan ních prost edk , existuje zde pom rn široký prostor prost ednictvím výro ních zpráv obsahujících ov enou ú etní záv rku nejen k deklarování transparentnosti MAS, ale též jich využít jako ú inný nástroj public relations.
174
7. Zpracování etického kodexu 7.1.
Úvod
Metodika „Zpracování etického kodexu“ je návodným materiálem usnad ujícím orientaci v oblasti etiky v souvislosti s posláním a fungováním místní ak ní skupiny. Jeho smyslem je pomoci zam stnanc m místních ak ních skupin p i definování svých hodnot a tvorb etického kodexu. Metodika má teoretickou a praktickou ást, jsou v ní uvedeny p íklady dobré praxe a obsahuje také p íklad etického kodexu vytvo eného podle návodu. Zpracovatelem této ásti metodiky je Místní ak ní skupina MAS Lužnicko93.
7.1.1. Definice základních pojm • ETIKA - (z eckého ethos – mrav), nebo též teorie morálky je filozofickou disciplínou, která zkoumá morálku nebo moráln relevantní jednání a jeho normy. Etika je disciplínou praktické filozofie. Etika se zabývá teoretickým zkoumáním hodnot a princip , které usm r ují lidské jednání v situacích, kdy existuje možnost volby prost ednictvím svobodné v le. Hodnotí innost lov ka z hlediska dobra a zla. Na rozdíl od morálky, která je blíže konkrétním pravidl m, se etika snaží najít spole né a obecné základy, na nichž morálka stojí, pop . usiluje morálku zd vodnit. • ETICKÝ KODEX - souhrn morálních požadavk a pravidel, které mají podobu norem, princip a ideál , podle kterých by se m l ídit každý len organizace i organizace jako celek ve vztahu ke svému externímu i internímu prost edí. • KORUPCE - (latinsky corrumpere = kazit, nalomit, oslabit, znetvo it, podplatit) je zneužití postavení nebo funkce v politice, ve ejné správ , hospodá ství, k osobnímu prosp chu. Opakem korupce je integrita. • MISE – mise organizace je zd vodn ní poslání, p sobení, úkol , ú elu, projektu, programu, základních hodnot organizace • OUTSOURCING - (angl. out, vn , a source, zdroj) znamená, že firma vy lení r zné podp rné a vedlejší innosti a sv í je smluvn jiné spole nosti ili subkontraktorovi, specializovanému na p íslušnou innost. Je to tedy druh d lby práce, innost však není zajiš ována vlastními zam stnanci firmy, nýbrž na základ smlouvy. Typicky se jedná o innosti jako je úklid, údržba, doprava nebo správa po íta (IT). Outsourcing se považuje za obchodní rozhodnutí, které má vést ke snížení náklad a (nebo) k soust ed ní na hlavní innosti firmy, a to v zájmu její konkurenceschopnosti. • STAKEHOLDER - v sou asné dob se pojem stakeholder používá v managementu a marketingu a má úzký vztah s etikou. Od klasického pojmu shareholder, který znamená akcioná , se liší tím, že zahrnuje všechny osoby a instituce, které mají s organizací cokoli do in ní. 93
Více informací: http://www.masluznicko.cz/
175
o Pojem stakeholder zahrnuje: dodavatele odb ratele zam stnance management, tzn. vedení podniku akcioná e r zná sdružení se vztahem k ekologii stát p edstavitele regionu
7.2.
Teoretická ást
V teoretické ásti je v obecné rovin popsáno, co je a co není etický kodex, je zde vysv tlen proces jeho tvorby a implementace tak, aby poskytla dostate né související informace a splnila metodickou úlohu práce.
7.2.1. Etický kodex Jedním z nejvýznamn jších zp sob implementace etiky do organiza ní kultury je etický kodex. Prost ednictvím etického kodexu dává organizace na v domí svým pracovník m i okolí, že etika je d ležitou sou ástí její kultury a aktivit. Etický kodex je souhrn morálních požadavk a pravidel, které mají podobu norem, princip a ideál , podle kterých by se m l ídit každý len organizace i organizace jako celek ve vztahu ke svému externímu i internímu prost edí. Úkolem kodexu je tedy usm rnit chování pracovník , jakož i organizace jako takové. Etický kodex by m l vystihovat specifi nost firmy, národní a kulturní specifika a m l by vycházet z pot eb dané organizace. Mezi základní vlastnosti kodexu pat í jedine nost, jasnost, srozumitelnost, jasnost, realisti nost. M l by být ve ejn p ístupný a kontrolovatelný. D ležitou ástí tvorby etického kodexu je jeho implementace, bez níž je tvorba kodexu tém zbyte ná. Vytvo ením, p ijetím, zve ejn ním a implementací etického kodexu však nezíská organizace záruku, že se její lenové budou automaticky chovat eticky. D ležité však je, že díky kodexu si budou morální požadavky a pravidla pln uv domovat a m že jim pomoci p i rozhodování v p ípad nejistoty ohledn svého jednání.
Co je etický kodex? Etický kodex JE: • Vyjád ení hodnot p ijatých spole ností. Oficiáln zam stnanc , managementu a celé spole nosti.
definuje o ekávané chování
• Dokumentem, který ukazuje zam stnanc m i managementu jak se chovat v konkrétní situaci. 176
• Dokumentem, který je voln p ístupný zam stnanc m, klient m, médiím a ve ejnosti. • Sou ástí širšího programu, jehož cílem je poskytnout návod pro etické rozhodování a zabránit pochybením ze strany len organizace. • Komunika ní nástroj, který m že organizace použít k deklarování svého závazku dodržování etických a právních norem. • Živým dokumentem, jehož obsah se upravuje s m nícími se vnit ními o ekáváním firmy a m nící se situací externího prost edí. Etický kodex NENÍ: • Totéž jako mise organizace. Mise je v tšinou krátký dokument, který vyjad uje poslání spole nosti, zatímco etický kodex je (zpravidla) delšího rozsahu, jehož cílem je provázet rozhodovací proces lena organizace. • Detailn rozpracované zásady pro ešení ke každému možnému problému organizace, který by mohl nastat.
len
• Dokument obsahující zásady pro vedení. Vedení má zásady, kterými by se m la ídit (nap . ešící konflikt zájm ), ale tyto zásady nejsou zapracovány do kodexu. Etický kodex je obecn ji zam en a zast ešuje celou organizaci - ili ovliv uje i chování len výkonné rady. • Kompletní a vy erpávající dokument. Etický kodex poskytuje informace a poradenství pro zam stnance i management, avšak žádný dokument nem že obsáhnout všechny možné situace. Kodex by m l proto stanovit, že všichni by m li používat zdravý úsudek a klást otázky v p ípad , že jsou na pochybách
Rozd lení etických kodex Etické kodexy lze rozd lit podle r zných kritérií.
Rozd lení podle obsahu: • Aspira ní kodex popisuje ideál, ke kterému by ízení lidí m lo sm ovat. • Výchovný kodex obsahuje p esn ur ené pokyny s p esnou interpretací a popisem. • Regula ní kodex, ve kterém jsou podrobn rozpracované morální požadavky.
Rozd lení podle subjektu, kterému je ur en: • Firemní kodex - usm r uje chování zam stnanc v organizaci. Má r zné podoby a r zné cíle. • Odv tvový (Branžový) kodex - je ur en pro konkrétní odv tví a snaží se eliminovat možné neférové jednání, které by se mohlo vyskytnout ve snaze získat konkuren ní výhodu. 177
• Profesní kodex - ochra uje zájmy sloužící dané profesi i ve ejné zájmy. Požadavky musí být adresní a kontrolovány. Požaduje vyšší morální standard od svých len a dodržování morálních norem, které jsou vyšší, než normy platící pro ve ejnost.
Výhody zavedení etického kodexu • Napomáhá p i regulaci chování jednotlivce nebo celé skupiny v souladu se skupinovými etickými normami. • Slouží jako nástroj pro ízení a vedení lidí v organizaci. • Slouží jako nauka - schvalující dokument. • Je nástrojem pro prevenci neetického chování. • Usnad uje pracovníkovi rozhodnout se v situacích, kdy není zcela zjevné, co etické chování je a co není. • Podporuje organiza ní kulturu. • Pomáhá ešení konfliktních situací. • Pomáhá p i odstra ování neetického chování.
Hlavní cíle etického kodexu • Hodnoty - etický kodex zavádí soubor etických hodnot do cíl a strategie organizace. • Etické chování - poskytuje poradenství a podporu zam stnanc p i rozhodování a provád ní své práce. • Organiza ní kultura – konsoliduje a posiluje kulturu jednotnosti a otev enosti. • Eliminace rizik - minimalizuje provozní rizika a poskytuje schopnost zachovat si bezúhonnost. • Pov st - posiluje d v ru mezi zú astn nými stranami. • Udržitelnost - minimalizuje negativní vlivy organizace a maximalizuje pozitivní p ísp vek k blahobytu celé spole nosti.
Co eší etický kodex? Etický kodex místních ak ních skupin není p íliš rozpracován, na rozdíl od kodex firemních. M žeme se ale t mito kodexy inspirovat. Firemní etický kodex by se m l zabývat ešením jednotlivých problém , které se mohou vyskytnout ve spole nosti a navržením postupu jejich ešení. Pat í sem zejména: • Pracovní postupy • Nakládání s informacemi o zam stnancích, klientech a dodavatelích 178
• Komunikace s ve ejností • Konflikty zájm • Korupce • P ijímání dar • Neetický lobbing • Vztahy mezi spolupracovníky a kvalita mezilidských vztah • Vztahy se zákazníky • Vztahy s dodavateli • Ochrana dobrého jména firmy • Otázky životního prost edí • Manažerské praktiky • Diskriminace • Loajalita k firm • Ochrana firemního majetku • Politická angažovanost
Etický kodex by m l zahrnovat i: • Respektování zákon • Respektování lidských práv • Respektování pravidel hospodá ské sout že
Jak vytvo it etický kodex? Existují v zásad dv možnosti, jak m že organizace vytvo it a provád t etický kodex. První je vytvo it kodex svépomocí – vytvo it skupinu zú astn ných lidí a po kat, dokud skupina kodex vytvo í. Druhou možností je oslovit externí firmu, která organizaci etický kodex ušije na míru, na základ opakovaných konzultací a nezbytné spolupráce odborník na etiku, psychologii, právo, i marketingovou komunikaci. Každá organizace si sama m že ur it, která z daných forem je pro ni výhodn jší. • Intern Mezi výhody tvorby kodexu intern pat í zejména fakt, že zam stnanci i lenové dokonale znají organizaci, její kulturu a její problémy. Nevýhodou je v tšinou chyb jící odstup tv rc kodexu od organizace a odosobn ní se ze strany tv rc ; odpoutání tv rc od jejich b žné práce; možnost nedob e i dokonce nevhodn 179
napsaného kodexu, který nebude mít žádný význam; nebo ztráta pozornosti po napsání kodexu a chyb jící implementace v dané organizaci. Velkým problémem je možnost tlaku r zných skupin na tv rce kodexu b hem nebo po vytvo ení kodexu. • Extern Výhodami tvorby kodexu externí firmou jsou zejména její know-how a zkušenosti z psaní p edešlých kodex ; kvalita etického kodexu; objektivita a nezatížený z tlaku ostatních interních zam stnanc ; dodání kodexu "na klí ", bez nutnosti alokovat vlastních zam stnanc na danou práci; zajišt ní implementace etického kodexu, jakož i nižší cena vytvo ení kodexu, ve srovnání s náklady vynaloženými na jeho tvorbu v p ípad interního vytvo ení. Nevýhodou takové spolupráce je, že externí firma nemá dokonalý p ehled o firemní kultu e a problémech v dané spole nosti.
Implementace etického kodexu Z p edešlého odstavce je z ejmé, že nezbytnou sou ástí procesu tvorby etického kodexu je i jeho úsp šná implementace. Simon Webley nabízí dvanáct krok pro implementaci etického kodexu, které však spíše odpovídají jeho zavád ní v komer ní sfé e.94 N které z krok jsou však d ležité i v p ípad implementace etického kodexu na platform místních ak ních skupin. 1. Schválení - ujist te se, že kód je schválen. 2. Integrace - vytvo te strategii za len ní kodexu do chodu organizace. 3. Ob h. 4. Osobní odpov
- dejte všem možnost reagovat na obsah kodexu.
5. Zam stnanec95 by m l v d t jak zareagovat, pokud je konfrontován s potenciálním porušením kodexu nebo je v pochybnosti o akci, která zahrnuje etický výb r. 6. Smlouvy - zvažte za azení povinnosti dodržovat etický kodex uvedením odkazu na toto ustanovení ve všech pracovních smlouvách a propojte neetické chování s disciplinárními ízeními. 7. Pravidelné aktualizace - zave te postup pro pravidelné revize a aktualizace kodexu. 8. Prosazování – stanovení následk porušení kodexu. 9. Osv ta. 10. P eklad. 11. Distribuce - zhotovte kopii kodexu pro leny a o ekávejte, že je budou dodržovat. 12. Výro ní zpráva - reprodukujte nebo vložte kopii kódu do výro ní zprávy tak, aby lenové a širší ve ejnosti v d li o pozici spole nosti v etických otázkách. 94
Zdroj: Simon Webley: Developing a Code of Business Ethics, Ibe, London, 2003
95 v prost edí MAS také partner i len n kterého z orgán
180
Obsah etického kodexu a proces jeho vytvá ení m že být r zný, avšak existuje n kolik standardních bod , které je t eba brát v úvahu. Po rozhodnutí o interní / externí tvorb kodexu následuje n kolik základních tip jak postupovat p i zavád ní etického kodexu. Shrnuje jejich Chris MacDonald v deseti bodech96: 1. Vytvo te Váš kodex na míru. V ideálním p ípad by m l být etický kodex vytvo ený na míru pro vaši organizaci. Zeptejte se sami sebe, co d lá váš kodex specifickým pro Vaši organizaci? Je tam n co, co se odlišuje od podobných dokument zavedených jinými spole nostmi ve Vašem oboru, nebo v jiných oblastech? Pokud ne, co d lá to váš kodex jiným než skute nost, že na vrchu je vaše logo? 2. Zapojte zú astn né. Lidé, kte í se kodexem budou ídit, by m li být aktivn zapojeni do jeho psaní. Pokud je Vaše organizace p íliš velká, vyberte více reprezentant z r zných odd lení a r zných pobo ek. Dokument je bude mít v tší smysl a bude p ijateln jší, pokud se zam stnanci zapojí do ásti procesu jeho vytvá ení. 3. Pora te se s klí ovými stakeholdery. Je dobrý nápad, konzultovat Váš zám r s klí ovými zainteresovanými stranami - v etn zákazník , dodavatel a místních komunit - na to, co si myslí, že by m lo být ve vašem kodexu. To vám pom že odhalit, co externí prost edí považuje za d ležité a jak vidí Vaše klí ové povinnosti. Pom že Vám to ujistit se, že kodex, který píšete, se zabývá adou otázek, které mohou zasáhnout Vaši organizaci. 4. Outsourcujte tvorbu kodexu opatrn . Najmutí konzulta ní firmy na tvorbu kodexu m že být užite né. Konzultanti mohou p inést bohaté znalosti a zkušenosti, a mohou Vám pomoci vyhnout se ad úskalí - od nejednozna nosti kodexu, až po p íliš málo nebo p íliš mnoho detail . Ale na konci dne, je tento kodex stále Váš: m l by odrážet vaše organizace hodnoty, zásady a aspirace. 5. Hledejte dobré p íklady. Pokud píšete váš vlastní kodex, za n te s hledáním relevantních p íklad . Existuje mnoho dobrých kodex . Ale je nepravd podobné, aby kodex, který je pouze zkopírován od jiné organizace, byl dokonalým návodem nebo inspirací pro nás. Je t eba hledat více a kombinovat n kolik zdroj pro získání p ehledu - nemá totiž smysl "objevovat Ameriku". 6. M jte jasno o p sobnosti. Váš kodex by m l jasn vyjad ovat, koho bude ídit i usm r ovat. Pokrývá každého od podatelny až do zasedací místnosti nebo pouze senior manažery? Kdo se musí na n j podepsat? M jte na pam ti, že zam stnanci na nižší úrovni nemusí brát velmi vážn dokument, který se neaplikuje i na vedoucí pracovníky nebo jejich manaže i berou na lehkou váhu. 7. Bu te konkrétní ohledn realizace. Jak bude kodex implementován? Za ne se na n j prášit, jakmile je napsán, nebo bude ovliv ovat politiku a praxi organizace? Jaké postupy jsou zavedeny, aby se zajistilo, že psaní kodexu není jen cár papíru? Ú inná 96 Zdroj: Chris MacDonald, Ph.D. v Gene Marks, Streetwise Small Business Book of Lists, Adams Media, Massachusetts, 2006. Upravené - 2010
181
schéma implementace má vysv tlit všem zú astn ným stranám jako hodnoty, obsažené v kodexu, budou uvedena do praxe. 8. P ipravte plán vzd lávání. Klí ovým aspektem realizace musí být vzd lávání a školení zam stnanc . Jak budou zam stnanci vzd lávání o kodexu? Kodex m že být efektivní pouze tehdy, pokud Vaši zam stnanci o n m v dí. Budou noví zam stnanci absolvovat školení týkající se kodexu a jeho požadavk ? Zejména u velkých organizací si školení zam stnanc zaslouží mimo ádnou pozornost. 9. M jte jasno ohledn prosazování kodexu. Jak bude kodex prosazovaný? Existují konkrétní sankce za porušení kodexu nebo kodex funguje pouze s cílem poskytnout návod? Kdo bude rozhodovat, kdy zam stnanec porušil kodex - bude to zam stnanc bezprost ední nad ízený nebo to bude exkluzivní doménou vysoce postavených manažer ? 10. Stanovte datum zániku. Kdy bude kodex p ehodnocen a aktualizovaný? asy se m ní, a nové problémy vyjdou na sv tlo sv ta, takže berte v úvahu specifikaci data revize Vašeho kodexu.
7.3.
Praktická ást
Praktická ást obsahuje jako p íklady dobré praxe citace vybraných zajímavých a kvalitn zpracovaných etických kodex z r zných obor , které jakkoliv souvisí s principy práce místních ak ních skupin. Je zde dále provedena jejich analýza a návody, které se pro formování etického kodexu v prost edí místních ak ních skupin jeví užite né i d ležité. Je inspirací, jak lze p istoupit v souvislostech teoretické ásti (teorie etického kodexu, prost edí místních ak ních skupin, metoda LEADER a Komunitn vedený místní rozvoj) k definici základních hodnot organizace a z nich vyplývajícímu etickému kodexu organizace. Z definice místních ak ních skupin podle Portálu farmá e97 vyplývá, že jde o spole enství ob an , neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a ve ejné správy (obcí, svazk obcí a institucí ve ejné moci), které spolupracují na rozvoji venkova, zem d lství a p i získávání finan ní podpory z EU a z národních program , pro sv j region, metodou LEADER. Etický kodex místních ak ních skupin musí zohled ovat hodnoty a principy všech t chto skupin. Zárove musí odpovídat požadavk m, které reflektují zdroje finan ní podpory místních ak ních skupin a odpovídat náro ným kritériím, která vyplývají z podstaty práce s financemi z dotací z fond Evropské unie a ze státního rozpo tu R. Dále je nutné vycházet z podmínek Standardizace MAS, zejména v t chto souvislostech : • MAS je otev eným partnerstvím a je tvo ena partnery – v tomto smyslu jasn formulovaný a otev en propagovaný etický kodex m že napomáhat kultivaci tohoto otev eného prost edí, ukazovat potenciálním partner m kulturu, do které vstupují. • MAS má vytvo enu strukturu nejvyššího orgánu a orgán plnící rozhodovací, kontrolní a výb rovou funkci. Zde již etický kodex plní funkci ve ejného závazku 97
Zdroj: http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/
182
len orgán a zárove identifikuje klí ové etické otázky i dilemata, se kterými se zam stnanci a lenové orgán MAS mohou dostat do kontaktu, a poskytovat jim návody na jejich ešení. • MAS má kancelá , tedy i zam stnance, pro které je etický kodex závazným a zárove návodným dokumentem. Stejn jako pro leny orgán identifikuje klí ové etické otázky i dilemata, se kterými se zam stnanci a lenové orgán MAS mohou dostat do kontaktu, a poskytovat jim návody na jejich ešení. Pro p ijetí etického kodexu partnery i zam stnanci je d ležité dbát na vhodnou a správnou implementaci etického kodexu popsanou v teoretické ásti. Z bodu Teoretické ásti také vyplývá, že pro nalezení kvalitního etického kodexu je t eba sáhnout až k základním hodnotám každé organizace. Praktická ást m že poskytnout inspiraci, jak p i tvorb etického kodexu postupovat.
7.3.1. P íklady dobré praxe D ležitou sou ástí a východiskem Praktické ásti této metodiky jsou p íklady dobré praxe. Zde uvedené p íklady mohou být inspirací p i práci s etickým kodexem MAS a zárove dopl ují ucelené informace o p ístupu k etickému kodexu a jeho úloze. Na webových stránkách jednotlivých MAS jsme nenalezli popsaný postup i speciální pozornost v novanou procesu tvorby etického kodexu místní ak ní skupiny. Zdá se, že až na výjimky byla tvorba etického kodexu aplikovaného na celou organizaci zatím mimo priority místních ak ních skupin. Jako p íklad dobré praxe procesu tvorby kodexu uvádíme v bod 3.1.1.1. na základ velmi poctivého p ístupu ke hledání svých princip a hodnot p ípad neziskové organizace pracující s d tmi s postižením Ka ka o.p.s. Kv li, podle našeho názoru, inovativn pojatému p ístupu k oborovému etickému kodexu ve smyslu možné budoucí práce s etickými kodexy místních ak ních skupin uvádíme jako p íklad dobré praxe i systém ve ejnému p ihlášení se k etickému kodexu organizace, která je v oboru autoritou. Jde o systém Etického kodexu fundraisera neziskové organizace uvedeném v této metodice. Etický kodex MAS musí odpovídat požadavk m, které reflektují zdroje finan ní podpory místních ak ních skupin a odpovídat náro ným kritériím, která vyplývají z podstaty práce s financemi z dotací z fond Evropské unie a ze státního rozpo tu R. Etický kodex ú edníka a zam stnance ve ejné správy uvádíme v p íkladech dobré praxe z toho d vodu, že na leny obzvlášt výb rových orgán i zam stnance místních ak ních skupin m že být ve ejností vzhledem k výše uvedeným skute nostem nahlíženo srovnatelným zp sobem. V tšina místních ak ních skupin zatím Etický kodex ešila pouze ve smyslu úpravy jednání len svých orgán . Dokonce i NS MAS se v nuje pouze etickému kodexu lena svého výboru. Výjimkou je ale nap íklad kreativn pojatý Etický kodex celé organizace, který zve ej uje MAS Hrubý Jeseník98.
98
Etický kodex MAS Hrubý Jeseník, zdroj: http://mashj.cz/wpcontent/uploads/Eticky_kodex_VH_4_12_2014_final.pdf
183
Proces hledání a tvorby etického kodexu neziskové organizace Ka ka o.p.s. Nestátní nezisková organizace Ka ka o.p.s. poskytuje obecn prosp šné služby v oblasti výchovy a vzd lávání d tí s postižením p edškolního a školního v ku a sociálních služeb pro d ti a mládež a dosp lé osoby s postižením z Tábora a okolí. Jsou to sociální služby Raná pé e, Osobní asistence a Denní stacioná e, registrované u KÚ J K v eských Bud jovicích a dále vzd lávání v Mate ské škole, Základní škole a Základní škole speciální. B hem t inácti let innosti Centra Ka ka po et klient dosáhl sou asných 90ti. Všechny tyto innosti probíhají pod jednou st echou, jsou propojené a navazují na sebe. Pilí em pé e v Ka ce o.p.s. je ucelený program 7 terapií, které klienti využívají pravideln b hem každodenního pobytu, nebo dochází ambulantn . Na po átku roku 2014 vyvstala p i pravidelných supervizích vedení spole nosti ízených supervizorem pot eba definovat znovu etický kodex spole nosti. Vedení k tomu vedla aktuální zkušenost fundraisera spole nosti s nejmenovaným sponzorem a jeho nekalé aktivity. Potenciální sponzor sice uzav el se spole ností smlouvu o sponzorství, nicmén po prob hlé publicit jeho podpory sociálnímu sektoru peníze nikdy nevyplatil. Poté na své webové stránky umístil pro získání prestižní ceny ve svém oboru informaci se zve ejn nou podporou neziskové spole nosti Ka ka za každý další klik. Prestižní ocen ní vyhrál, nicmén slovu op t nedostál. Tento p íklad se stal precedentem pro vedení spole nosti, které si dalo za cíl definovat jasn a z eteln , kdo se m že stát jeho sponzorem. Byla proto stanovena pot eba vytvo it kvalitní etický kodex, o který by se mohlo vedení p i rozhodování v podobných situacích op ít. Zárove bylo rozhodnuto celému procesu v novat finance i energii. Bylo naplánováno a prob hlo n kolik celodenních supervizí vedení spole nosti s cílem znovu definovat ty nejzákladn jší nezpochybnitelné hodnoty, na kterých stojí princip celé spole nosti a její práce. Z nich pak b hem procesu supervizí vyplyne definice etického kodexu. Ukázalo se, že je t eba jít až do osobních rovin a motivace každého zakladatele a lena vedení. Po dvou supervizích byla nalezena a definována nejzákladn jší hodnota organizace a z ní byla sestavena preambule nového etického kodexu, kterou uvádíme v p íloze . 1. P íklad neziskové spole nosti Ka ka o.p.s. byl vybrán na základ velmi poctivého p ístupu ke hledání svých princip a hodnot, ze kterých byl pak definován velmi kvalitní základ (preambule) celého etického kodexu a ze kterého se bude tvo it dále vlastní etický kodex. Celý proces tvorby ješt nebyl uzav en a jako vedlejší produkt procesu byla definována pot eba vytvo ení chyb jící služby rodinám d tí s postižením, která s hodnotami organizace a principy její práce jednozna n souvisí. Dá se tedy íci, že b hem procesu definování etického kodexu m že spole nost narazit a vy ešit i další d ležitá témata.
184
Oborový etický kodex pro jednání s dárci a etický kodex fundraisera99 Tento text je výsledkem diskuse len Klubu profesionálních fundraiser a len Koalice za snadné dárcovství. P ihlásit se k n mu m že každá nestátní nezisková organizace nebo jednotlivec, který se profesionáln v nuje fundraisingu, pokud se rozhodne ctít všechny výše uvedené zásady. Tv rci jsou p esv d eni o tom, že osobní závazek je nejlepší zp sob, jak kultivovat prost edí profesionální filantropie v eské republice. •
P ihlášení se k této deklaraci považujeme za ve ejný závazek, který mohou kontrolovat jak všichni, kdo jej p ijali, tak široká ve ejnost. eské centrum fundraisingu nep ijímá roli arbitra v této v ci. Prosíme všechny, kdo zjistí, že se n který ze signatá proti kterékoliv deklarované zásad proh ešil, aby jej na to upozornili – bu soukrom , nebo ve ejn prost ednictvím diskusního fóra.
Etický kodex nestátní neziskové organizace pro jednání s dárci
Vedeni spole ným zájmem o rozvoj svébytné a svobodné ob anské spole nosti prohlašujeme, že: •
Získané dary využijeme v souladu s naším posláním a s v lí dárce, a je vyjád ená písemn nebo ústn . Pokud víme, že bychom dar takto nedokázali využít, odmítneme ho.
•
O všech p ijatých darech informujeme otev en , pravdiv a úpln .
•
Odpovídáme za to, od koho p ijímáme prost edky a ídíme se p itom zásadami, které zve ej ujeme.
•
P ijaté dary využíváme ú eln , hospodárn a v souladu s platnou legislativou.
•
Využíváme nástroje transparentnosti, p edevším zve ej ujeme stanovy (statut, z izovací listinu) výro ní zprávu, finan ní záv rku, p ípadn audit hospoda ení atp.
•
Za dar vždy pod kujeme a ru íme za to, že se získanými údaji o dárcích bude nakládáno diskrétn a bezpe n v souladu se zákonem o ochran osobních údaj .
•
Ru íme za to, že osoby pov ené, aby naším jménem jednaly s dárci a získávaly jejich zájem a podporu, budou dodržovat etický kodex fundraisera.
Etický kodex fundraisera
99
•
Veškerá komunikace fundraisera s dárcem je otev ená, pravdivá a úplná.
•
Fundraiser respektuje dárce i jeho odmítnutí, nezneužije slabosti dárce, citov nevydírá a nevyvíjí nátlak.
•
Fundraiser oslovuje výlu n takové dárce, kte í jsou pro organizaci p ijatelní.
Zdroj: http://www.fundraising.cz/eticky-kodex/
185
•
Fundraiser p ijme pouze takový dar, jehož zamýšlené využití je v souladu s posláním organizace a s etickými pravidly organizace.
•
Fundraiser jedná tak, aby neohrozil organizaci, její dobré jméno a aby nepoškodil jiné organizace.
•
Fundraiser pod kuje vždy, v as a adekvátní formou.
•
Fundraiser chrání d stojnost, bezpe í a práva lidí, pro které organizace vykonává svou innost.
•
Fundraiser se vzd lává v oboru a usiluje o kultivaci profese.
Etický kodex ú edník a zam stnanc ve ejné správy 100 Tento etický kodex, který v plném zn ní uvádíme v p íloze . 2, zve ejnila Vláda R na svých webových stánkách. V práci jej uvádíme kv li velmi úzkému propojení práce místních ak ních skupin s ve ejnou správou a místní samosprávou. Na práci místních ak ních skupin v regionu mohou být kv li práci s finan ními prost edky po stránce etiky podobné nároky. Zde uvádíme výtah bod Etického kodexu ú edník a zam stnanc ve ejné správy, které mohou dob e posloužit jako inspirace pro sestavování etického kodexu místní ak ní skupiny: Každý ú edník a zam stnanec ve ejné správy je povinen p i rozhodování dodržovat a ctít zákonnost všech postup a rovný p ístup ke všem fyzickým i právnickým osobám. V mezích zákona ú edník a zam stnanec ve ejné správy vždy volí nejvhodn jší ešení s ohledem na ve ejný zájem a na rozhodné okolnosti konkrétního p ípadu. Dbá na to, aby rozhodnutí nemohlo být z objektivního hlediska vnímáno jako nespravedlivé. Ve vztahu k ve ejnosti jedná ú edník a zam stnanec ve ejné správy s nejvyšší mírou zdvo ilosti, vst ícnosti a ochoty a bez jakýchkoli p edsudk . Ve shodných nebo podobných p ípadech jedná ú edník a zam stnanec ve ejné správy tak, aby mezi jednotlivými postupy nevznikaly rozdíly, jež není možno od vodnit objektivními skute nostmi, zejména konkrétními okolnostmi daného p ípadu. Ú edník a zam stnanec ve ejné správy svým jednáním p edchází situacím, ve kterých by byl vystaven možnému st etu svého soukromého zájmu a zastávaného funk ního za azení. Soukromý zájem zahrnuje jakoukoliv výhodu pro n j, jeho rodinu, blízké a p íbuzné osoby a právnické nebo fyzické osoby, se kterými m l nebo má obchodní nebo politické vztahy. Ú edník a zam stnanec ve ejné správy vynakládá, v souladu s právními p edpisy, veškeré úsilí, aby zajistil maximáln efektivní a ekonomické spravování a využívání finan ních zdroj
100
Zdroj: http://www.vlada.cz/assets/mediacentrum/aktualne/Eticky_kodex_uredniku_a_zamestnancu_verejne_spravy.pdf
186
a za ízení, které mu byly sv eny, jakož i služeb, které mu byly poskytnuty. S t mito sv enými prost edky nakládá efektivn a hospodárn .
Etický kodex MAS Hrubý Jeseník Jako p íklad dobré praxe uvádíme Etický kodex místní ak ní skupiny MAS Hrubý Jeseník, která na konci roku 2014 na své valné hromad odsouhlasila zn ní Etického kodexu organizace. Ze zn ní je z ejmé, že se MAS Hrubý Jeseník tímto tématem hloub ji a prakticky zabývala a zohlednila ve vzniklém kodexu oblasti, které jsou v prost edí místních ak ních skupin pal ivé. Plné zn ní Etického kodexu MAS Hrubý Jeseník uvádíme v p íloze . 3. Upozor ujeme zejména na definované oblasti, které etický kodex této MAS kreativn eší a dále na to, že jde o Etický kodex celé organizace, nejenom zam stnance i lena, jak je obvyklé u ostatních MAS, které na svých stránkách Etický kodex zve ejnily: Oblasti, které jsou z hlediska možného výskytu neetického chování rizikové: • Informa ní otev enost • St et zájm • Dary a výhody • Neovlivnitelnost • Vztahy mezi zam stnanci a partnery MAS • Odpov dnost za dobré jméno MAS
7.3.2. Praktické využití metodiky p i tvorb vlastního etického kodexu Po studiu Teoretické ásti a analýze p íklad dobré praxe jsme se pokusili projít celým procesem tvorby Etického kodexu MAS. Sestavili jsme skupinu osob, které práci MAS znají a orientují se v problematice. S jejich pomocí jsme na n kolika setkáních této pracovní skupiny postupn za pomoci supervizora prošli celým procesem hledání hodnot naší organizace a jejich formulací, procesem identifikace klí ových etických oblastí a dilemat, kterým by lenové, partne i i zam stnanci MAS mohli být vystaveni. Formulovali jsme na základ skute né pot eby len orgán MAS a zam stnanc Etický kodex MAS Lužnicko, který bude postupn implementován do chodu organizace, viz P íloha . 4.
7.4.
Záv r
Práce se m že stát p íru kou a zdrojem informací p i procesu hledání a definování nového etického kodexu místních ak ních skupin. M že však být i inspirací pro MAS, které Etický kodex len svých orgán na základ procesu Standardizace MAS již zve ejnily, nicmén pocítí pot ebu jeho poctivé implementace a s tím souvisejících možných revizí. Protože procesu hledání a tvorby kvalitního a na míru šitého etického kodexu MAS dosud nebyla podle pr zkumu zve ejn ných etických kodex místních ak ních skupin 187
v nována speciální pozornost, dovolujeme si doporu it n kolik zásadních bod , které kvalit etického kodexu mohou prosp t: 1. Z praktických d vod je d ležité vycházet z aktuálních požadavk Standard MAS. 2. Etický kodex by m l identifikovat klí ové etické otázky i dilemata, se kterými se zam stnanci a lenové orgán MAS mohou dostat do kontaktu, a poskytovat jim návody na jejich ešení. 3. Nem l by být p íliš obecný ani suplovat jiné dokumenty firmy, m l by se symetricky dotýkat jak vztahu organizace k jejím partner m v etn zam stnanc , tak i zam stnanc k organizaci. Specifickou pozornost by m l kodex v novat ízení lidských zdroj . 4. Jak již bylo výše zmín no, d ležitý je i proces tvorby kodexu a zp sob jeho implementace, které mohou být d ležit jší než kodex samotný. 5. Je možné se inspirovat již vytvo enými etickými kodexy, nicmén doporu ujeme, až organizace bude dostate n zralá, v novat hledání hodnot a tvorb etického kodexu své kapacity tak, aby vzniklý etický kodex reflektoval jedine nost každé místní ak ní skupiny. Pro platformu místních ak ních skupin se po studiu p íklad dobré praxe z jiných neziskových organizací jeví jako ideální kombinovaný postup, kdy je etický kodex tvo en sice intern , ovšem pod supervizí a za ú asti v tší skupiny zainteresovaných osob. Pokud do procesu budou p izváni supervizo i a klí ové osoby MAS, m že proces tvorby nebo revize etického kodexu p inést pozitivní vedlejší efekt ve form posílení kultury organizace. 6. Na základ Etického kodexu fundraisera uvedeného v p íkladech dobré praxe a systému, kdy se jednotlivé organizace k tomuto kodexu ve ejn „p ihlašují“ se lze inspirovat systémem zast ešující organizace, který dodá všem místním ak ním skupinám, které se k jeho etickému kodexu p ihlásí, punc jakési certifikace. Touto zast ešující organizací by v budoucnu mohla být nap íklad NS MAS101.
101
Národní sí místních ak ních skupin
188
8. Doporu ení pro nastavení transparentních postup 1. Provád jte školení pro žadatele a pro ve ejnost a neomezené konzultace, pokud možno na základ p edchozího objednání, zve ej ujte FAQ na stránkách MAS. 2. Je dobré mít aplikaci na webu, ve které si budou moci zájemci sami rezervovat volná místa pro p íjem žádosti. 3. Kontrolu by m li provád t minimáln výsledek kontroly si porovnat.
dva zam stnanci nezávisle na sob
a
4. Stanovte si p esn postup v hodnocení projekt . Ne vždy je ú elné nechávat možnost hodnocení v celé škále od 0 do max. po tu bod . 5. Nepodce ujte hodnocení p ijatelnosti projektu, vyžaduje podrobnou znalost právního prost edí i znalost p íslušného opera ního programu. 6. Volba bodové váhy hodnotících kritérií je jednou z nejd ležit jších ástí innosti MAS v bec. Musí jí být v nována maximální pozornost, schvalovat by ji m l nejvyšší orgán. 7. Každý projekt by m li hodnotit min. 3 hodnotitelé. 8. MAS m že provád t i tzv. ve ejné hodnocení projekt , každý žadatel bude logicky sv j projekt d sledn prosazovat. Proto musí být zam stnanci MAS p ipraveni celou akci moderovat tak, aby m la smysl a byla ú elná. 9. Je ú elné požadovat p edání nepovinných p íloh i v p ípad , že opera ní program umož uje výjimku, a to z d vodu, aby byla již p i p íjmu odhalena zjevná chyba. 10. Vždy si ov te, že žadatel jakoukoli výzvu k dopln ní i oprav projektu skute n p ijal a p i nastavení asových lh t výb ru projekt po ítejte s dostate ným asovým prostorem pro opravy žadatel .
189
9. Seznam zkratek MAS
- Místní ak ní skupina
SPL
- Strategické plány LEADER
LEADER
- Propojování akcí hospodá ského rozvoje venkova
OECD
- Organizace pro hospodá skou spolupráci a rozvoj
NUTS
- Nomenklatura územních statistických jednotek
CAP
- Spole ná zem d lská politika
OP
- Opera ní program
EAGGF
- Evropský zem d lský podp rný a záru ní fond
EU
- Evropská unie
ES
- Evropské spole enství
EAFED
- Evropský zem d lský fond pro rozvoj venkova
MZe
- Ministerstvo zem d lství
POV
- Program obnovy venkova
SZIF
- Státní zem d lský interven ní fond
o.p.s.
- Obecn prosp šná spole nost
o.s.
- Ob anské sdružení
PRV
- Program rozvoje venkova
CLLD
- Comunity Led Local Development, resp. metoda LEADER
SCLLD
- Strategie komunitn vedeného místního rozvoje
UR
- Udržitelný rozvoj
TUR
- Trvale udržitelný rozvoj
OSN
- Organizace spojených národ
WCED
- Zpráva pro Sv tovou komisi OSN pro životní prost edí a rozvoj
MA
- Místní agenda
ISRÚ
- Integrovaná strategie rozvoje území
ISÚ
- Integrovaná strategie území
LAG
- Local Action Group (skupina pro místní akce)
TNC
- Nadnárodní spolupráce
190
10. Použité zdroje Internetové zdroje: www.regionalnirozvoj.cz; www.wikipedia.org; www.eagri.cz; www.webnode.cz; www.euractiv.cz; http://ec.europa.eu/agriculture; www.dhv.cz; www.szif.cz; http://eagri.cz/public/web/mze/; www.strukturalni-fondy.cz; http://nsmascr.cz/; http://www.vltavotynsko.cz/aktuality/; http://enrd.ec.europa.eu/; Textové zdroje: -
Venkov, typologie venkovského prostoru, RNDr. Radim Perlín ; Podpora rozvoje venkova, Zpravodaj MZe, 2005/3; Ministerstvo zem d lství, Odbor venkovských podpor PRV – Záv re ná zpráva o Programu LEADER R, 2008; ZU v Praze, PEF, Katedra humanitních v d, G.Pavlíková, „Program LEADER R nástroj pro rozvoj venkova“; Zásady EK pro iniciativu LEADER+, EK, 2000; Dokumentace programu 229220, Podpora rozvoje venkovských region , MZe, 2004; PhDr. Ivan Rynda, UK v Praze, Udržitelnost v programu LEADER+ a LEADER R; Ministerstvo zem d lství, Odbor venkovských podpor PRV – Záv re ná zpráva o Programu LEADER R; OSA IV LEADER V JIHO ESKÉM KRAJI P íklady Z praxe, Ministerstvo zem d lství Praha, 2012; Metodika pro standardizaci místních ak ních skupin v programovém období 2014 – 2020, Ministerstvo zem d lství eské republiky; LEADER+ a POV, www.isu.cz; Naše spole ná budoucnost: Sv tová komise pro životní prost edí a rozvoj, (z angl.. orig. p eložil Pavel Kor ák,1. vyd.Praha: Academia; Národní strategický plán Leader 2014 +, NS MAS; OSA IV LEADER V JIHO ESKÉM KRAJI P íklady Z praxe, Ministerstvo zem d lství Praha, 2012; Projekt PAKT, ANALÝZA OB ANSKÉ PARTICIPACE V R – SHRNUTÍ, Pavel Mi ka; 191
-
-
-
P ístup LEADER, Základní p íru ka – Identifikace úsp ch a neúsp ch napl ování vybraných princip leader s posouzením, pro k úsp chu i neúsp chu dochází, Ing. Marie Trantinová, Ph.D, Praha 2015; Pr b žné hodnocení programu rozvoje venkova r za období 2007-2013, zpráva o st edn dobém hodnocení, Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., íjen/2010; PhDr. Ivan Rynda, Univerzita Karlova v Praze, Udržitelnost v programu LEADER+ a LEADER R;
192
P íloha . 1: P ehled opera ních program pro programové období 2014 – 2020102
Opera ní programy pro programové období 2014 – 2020 byly vymezeny usnesením vlády R . 867 ze dne 28. listopadu 2012. Jedná se o následující programy: 1.
102
Opera ní program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, ízený Ministerstvem pr myslu a obchodu. Cílem Opera ního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Pojem „konkurenceschopný“ zahrnuje schopnost místních firem prosazovat se na sv tových trzích a vytvá et dostatek pracovních míst. Pojem „udržitelný“ zvýraz uje dlouhodobý horizont konkuren ní schopnosti, což zahrnuje mj. i environmentální dimenzi hospodá ského rozvoje. Opera ní program je zam en na (1) Zvýšení po tu firem schopných posunovat i alespo dosahovat technologickou hranici ve svém oboru, p i emž d raz bude kladen na rozvoj podnikových výzkumných, vývojových a inova ních kapacit a jejich propojení s okolním prost edím. (2) Rozvoj podnikání a inovací v oborech s nižší znalostní intenzitou, který se soust edí zejména na podporu realizace nových podnikatelských zám r , v etn rozvoje služeb vedoucích ke zvýšení konkuren ní výhody jednotlivých firem v mezinárodním prost edí. (3) Posun k energeticky ú innému, nízkouhlíkovému hospodá ství spo ívající p edevším ve zvyšování energetické ú innosti podnikatelského sektoru, využívání obnovitelných zdroj energie, modernizaci energetické infrastruktury a zavád ní nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin. (4) Usnadn ní rozvoje podnikání, služeb a p ístupu ke službám státu prost ednictvím vysokorychlostního p ístupu k internetu a širší nabídkou služeb informa ních a komunika ních technologií, nebo konkurenceschopnost informa ní spole nosti je založena práv na efektivním využívání moderních služeb ICT. Na základ strategických dokument EU a R a analýzy pot eb eské republiky pro budoucí období kohezní politiky 2014 – 2020 byly pro OP PIK identifikovány ty i v cn zam ené prioritní osy, a jedna prioritní osa na technickou pomoc, pro podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj: • Prioritní osa 1 „Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace“ • Prioritní osa 2 „Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a st edních firem“ • Prioritní osa 3 „Ú inné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdroj energie, podpora zavád ní nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin“ • Prioritní osa 4 „Rozvoj vysokorychlostních p ístupových sítí k internetu a informa ních a komunika ních technologií“ • Prioritní osa 5 „Technická pomoc“
Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy
193
2.
Opera ní program Výzkum, vývoj a vzd lávání, ízený Ministerstvem školství, mládeže a t lovýchovy. Hlavním cílem Opera ního programu Výzkum, vývoj a vzd lávání (OP VVV) je investice do rozvoje lidského potenciálu, která je jednou z d ležitých forem ve ejných investic. Vizí MŠMT je p isp t ke strukturálnímu posunu R sm rem k ekonomice založené na vzd lané, motivované a kreativní pracovní síle a na produkci kvalitních výsledk výzkumu. Intervence v oblasti vzd lávání budou zárove podpo eny systémovými zm nami, které sm ují ke zkvalitn ní vzd lávacího systému naší zem . Oblasti intervencí OP VVV zahrnují podporu rovnosti a kvality ve vzd lávání, rozvoj lepších kompetencí pro trh práce, posílení kapacit pro kvalitní výzkum a jeho p ínos pro spole nost. Podpora p íjemc ze všech stup vzd lávací a v deckovýzkumné soustavy bude rozd lena do 3 prioritních os: • Posilování kapacit pro kvalitní výzkum; • Rozvoj vysokých škol a lidských zdroj pro výzkum a vývoj; • Rovný p ístup ke kvalitnímu p edškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzd lávání. Specifi ností OP VVV bude jak multifondost, která umožní investice sou asn do výzkumné a vzd lávací infrastruktury a zárove do lidských zdroj (od p edškolního vzd lávání, p es VaV projekty až po ú astníky celoživotního vzd lávání), tak také zacílení podpory do všech region R s r znou socioekonomickou úrovní. Maximální snahou MŠMT p i p íprav OP je synergie s dalšími opera ními programy a za len ní regionálních koordinátor (S3 strategie) do implementace OP VVV.
3.
Opera ní program Zam stnanost, ízený Ministerstvem práce a sociálních v cí. Cílem Opera ního programu Zam stnanost (OPZ) je zlepšení lidského kapitálu obyvatel R a ve ejné správy v R. OPZ je zam ený na podporu zam stnanosti, rovných p íležitostí žen a muž , adaptability zam stnanc a zam stnavatel , dalšího vzd lávání, sociálního za le ování a boje s chudobou, zdravotních služeb, modernizaci ve ejné správy a ve ejných služeb a podporu mezinárodní spolupráce a sociálních inovací v oblasti zam stnanosti, sociálního za le ování a ve ejné správy. OPZ obsahuje 5 prioritních os rozd lujících opera ní program na logické celky, které jsou dále konkretizovány prost ednictvím tzv. investi ních priorit a jejich specifických cíl . Ty vymezují, jaké aktivity a cílové skupiny, resp. typy projekt mohou být v rámci p íslušné prioritní osy podpo eny. Prioritní osy jsou následující: • Podpora zam stnanosti a adaptability pracovní síly • Sociální za le ování a boj s chudobou • Sociální inovace a mezinárodní spolupráce • Efektivní ve ejná správa • Technická pomoc
4.
Opera ní program Doprava, ízený Ministerstvem dopravy. Opera ní program Doprava (OPD) p edstavuje nástroj pro napl ování strategických investi ních pot eb a ešení klí ových problém v sektoru dopravy v R v rámci realizace investi ních priorit politiky hospodá ské, sociální a územní soudržnosti EU pro období 2014-2020. Opera ní 194
program Doprava p ispívá k pln ní Dohody o Partnerství v rámci strategického cíle „Rozvoj dopravní a technické infrastruktury a ochrana životního prost edí“, priority pro financování „Udržitelná infrastruktura umož ující konkurenceschopnost ekonomiky a odpovídající obslužnost území“. 5.
Opera ní program Životní prost edí, ízený Ministerstvem životního prost edí. Hlavním cílem realizace Opera ního programu Životní prost edí (OP ŽP) je ochrana a zajišt ní kvalitního a zdravého prost edí pro život obyvatel eské republiky, podpora efektivního využívání zdroj a eliminace negativních dopad lidské innosti na životní prost edí a s tím související zmír ování dopad zm n klimatu. OP ŽP 2014-2020 zárove slouží i jako významný nástroj pro napl ování finan n náro ných požadavk vyplývajících ze sm rnic ES/EU. Na základ analýz dosavadního vývoje a sou asného stavu životního prost edí v R byly, s p ihlédnutím k o ekávaným trend m, stanoven návrh následujících prioritních os: • PO1: Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní, • PO2: Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech, • PO3: Odpady a materiálové toky, ekologické zát že a rizika, • PO4: Ochrana a pé e o p írodu a krajinu, • PO5: Energetické úspory, • PO6: Technická pomoc. OP ŽP 2014-2020 svým zam ením navazuje na OP ŽP 2007-2013 a využívá získaných zkušeností, které sm ují k nastavení efektivního a kvalitního systému podpory ochrany životního prost edí, který bude zárove podporovat sm ování k inteligentnímu a udržitelnému r stu a ke zvýšení ekonomické, sociální a územní koheze. OP ŽP reaguje na aktuální environmentální výzvy spojené zejména se zvyšujícím se rizikem dopad zm ny klimatu a klade proto velký d raz na opat ení v oblastech mitigace (omezování emisí p ímých i nep ímých skleníkových plyn v rámci PO2 a PO5) i adaptace na o ekávané dopady zm ny klimatu (v rámci PO1 a PO4).
6.
Integrovaný regionální opera ní program, ízený Ministerstvem pro místní rozvoj. Prioritou Integrovaného regionálního opera ního programu (IROP) je umožn ní vyváženého rozvoje území, zlepšení ve ejných služeb a ve ejné správy a zajišt ní udržitelného rozvoje v obcích, m stech a regionech. Cíle programu bude dosaženo snižováním územních rozdíl , zkvalitn ním infrastruktury a posílením konkurenceschopnosti v regionech. Dále pak posílením ve ejných služeb, zam stnanosti a podpory vzd lanosti, jako jednoho z pilí zvyšování kvality života obyvatel, a posílením institucionální kapacity ve ejné správy. Pro období 2014 – 2020 je v rámci IROP stanoveno 5 prioritních os, které se dále lení na 14 specifických cíl . • Konkurenceschopné, dostupné a bezpe né regiony – silnice, ve ejná doprava, integrovaný záchranný systém • Zkvalitn ní ve ejných služeb a podmínek života pro obyvatele region – sociální za le ování, sociální podnikání, zdravotnictví, vzd lávání, zateplování 195
• Dobrá správa území a zefektivn ní ve ejných institucí – památky, elektronizace ve ejné správy, územní plány • Komunitn vedený místní rozvoj – projekty napl ující integrované strategie místních ak ních skupin (agenda a innost MAS) • Technická pomoc – ízení a implementace programu 7.
Opera ní program Praha - pól r stu R, ízený Magistrátem hlavního m sta Prahy. Praha pat í mezi nejbohatší regiony Evropské unie (m eno HDP na 1 obyvatele) a klade si za cíl být m stem dynamickým a konkurenceschopným. M stem, které bude ve svých funkcích spl ovat všechny aspekty hlavního m sta eské republiky jako jejího významného pólu r stu s dopadem na celý st edoevropský region. Opera ní program Praha – pól r stu R (OP Praha), naváže na opera ní programy Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost. Bude se jednat o multifondový opera ní program, tzn. bude financován z Evropského sociálního fondu i z Evropského fondu pro regionální rozvoj a umožní tak podporu investi ních projekt i rozvoj lidských zdroj . Mezi intervence a oblasti, které budou v dalším období pro Prahu ur ující a které budou podporovány prost ednictvím OP Praha, pat í využití kvalitního lidského a inova ního potenciálu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací; podpora malých a st edních podnik ; energetické úspory a podpora posunu sm rem k nízkouhlíkovému hospodá ství; podpora vzd lávání a rovných p íležitostí.
8.
Opera ní program Technická pomoc, ízený Ministerstvem pro místní rozvoj. Strategie Opera ního programu Technická pomoc 2014–2020 má podp rný charakter a zam uje se na nastavení takového prost edí pro implementaci Dohody o partnerství a tematických opera ních program , které umožní a zjednoduší dosažení stanovených cíl . Opera ní program Technická pomoc 2014–2020 se zam uje p edevším na odstran ní p ekážek na úrovni vstup ostatních opera ních program a nemá tak p ímý vliv na dosažení cíl Evropa 2020 a cíl Dohody o partnerství. Cílem je hlavn podpora inností, které k jejich napl ování budou nep ímo p ispívat. Program obsahuje 2 prioritní osy: • Podpora ízení a koordinace Dohody o partnerství • Jednotný monitorovací systém
9.
Opera ní program Rybá ství 2014-2020, ízený Ministerstvem zem d lství. Globálním cílem Opera ního programu Rybá ství 2014 – 2020 (dále jen „OP Rybá ství“) je udržitelná a konkurenceschopná akvakultura založená na inovacích, konkurenceschopnosti, znalostech a ú inn jším využití zdroj . Cílem je rozvoj udržitelného chovu ryb v eské republice a zajišt ní rovnom rných dodávek sladkovodních ryb b hem roku na domácí trh v etn rozvoje mimoproduk ních funkcí rybník . Je nezbytné rozvíjet tradi ní a osv d ené formy akvakultury (rybníká ství) pro zajišt ní produkce kapra a sou asn zavád t moderní intenzivní chovné systémy k zajišt ní celoro ních dodávek ryb na trh. Podpora z OP Rybá ství je zam ena na zachování udržitelné produkce tržních ryb z tradi ní akvakultury v eské republice, 196
investice do recirkula ních za ízení, investice do konkurenceschopnosti tradi ní akvakultury, zvýšení podílu zpracovaných ryb, propagaci akvakultury a podporu konzumace ryb, podporu rybá ského výzkumu a vývoj nových nebo inovovaných produkt a technologií a jejich zavád ní do podnik , podporu forem hospoda ení p ispívající k zachování i zlepšování stavu životního prost edí a biologické rozmanitosti a na celoživotní vzd lávání. 10.
Program rozvoje venkova, ízený Ministerstvem zem d lství. Program rozvoje venkova na období 2014–2020 (PRV) je nástrojem k erpání dotací z Evropského zem d lského fondu pro rozvoj venkova. PRV p isp je ke zlepšení stavu životního prost edí obnovou, zachováním a zlepšením ekosystém souvisejících se zem d lstvím a lesnictvím a podporou ú inného využívání zdroj v odv tvích zem d lství, potraviná ství a lesnictví. PRV dále umožní vytvo it podmínky pro r st konkurenceschopnosti zem d lských a potraviná ských podnik , napom že lepší organizaci potravinového et zce, v etn zpracovávání zem d lských produkt a jejich uvád ní na trh. Program bude také podporovat diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem vytvá et nová pracovní místa a zvýšit hospodá ský rozvoj. Podporován bude komunitn vedený místní rozvoj, resp. metoda LEADER, která p ispívá k lepšímu zacílení podpory na místní pot eby daného venkovského území a rozvoji spolupráce aktér na místní úrovni. Horizontální prioritou je p edávání znalostí a inovací formou vzd lávacích aktivit poradenstvím a spolupráce v oblasti zem d lství a lesnictví.
11.
Interreg V-A eská republika - Polsko, ízený Ministerstvem pro místní rozvoj. Zam í se na taková témata, jako jsou: bezpe nost, využití potenciálu esko-polského p íhrani í v oblasti p írodního a kulturního d dictví, dopravní dostupnost regionu, vzd lávání a spolupráce vládních a nevládních institucí. V tšina prost edk bude ur ena na aktivity související s p írodním a kulturním d dictvím esko-polského p íhrani í a rozvojem silni ní infrastruktury.
12.
Interreg V-A Slovenská republika - eská republika, koordinovaný na území eské republiky Ministerstvem pro místní rozvoj. Cílem programu bude prost ednictvím spole ných p eshrani ních projekt ešit spole né výzvy p íhrani ních region . Na základ uskute n né diskuse k obsahovému zam ení bude Program zam ený na následující oblasti: • podpora investování podnik do výzkumu a inovací a vytvá ení propojení a synergií mezi podniky, centry výzkumu a vývoje a vysokoškolským vzd lávacím prost edím; • investice do vzd lání, odborné p ípravy a školení za ú elem získávání dovedností a celoživotního vzd lávaní, a to vypracováním a napl ováním spole ných program vzd lávaní, odborné p ípravy a školení; • zachovaní, ochrana, propagace a rozvoj p írodního a kulturního d dictví; ochrana a obnova biologické rozmanitosti, ochrana a obnova p dy a podpora ekosystémových služeb, v etn sít NATURA 2000 a ekologické infrastruktury; • podpora právní a správní spolupráce a spolupráce mezi ob any a institucemi. 197
Územím, v kterém bude možné realizovat aktivity sú nadále oblasti pohrani í na úrovni NUTS III, rozprostírající se na území Slovenské a eské republiky. V Slovenské republice jde o území Trnavského, Tren ianského a Žilinského samosprávního kraje a v eské republice o území Jihomoravského, Zlínského a Moravskoslezského kraje. 13.
Program spolupráce Rakousko - eská republika 2014-2020, koordinovaný na území eské republiky Ministerstvem pro místní rozvoj. Program je zam en zejména na regionální a místní projekty s p eshrani ním významem. Nov na ízení stanovují podmínku spln ní min. t í kritérií spolupráce ze ty definovaných, na rozdíl od programu v období 2007-2013, kdy sta ilo, aby projekt splnil kritéria dv . Kritéria spolupráce jsou: • spole ná p íprava projektu • spole ná realizace projektu • spole ný personál • spole né financování Kritérium spole né p ípravy a spole né realizace projektu je t eba splnit vždy. O prost edky budou moci op t žádat ve ejnoprávní instituce nebo neziskové organizace. Podrobný vý et vhodných žadatel bude up esn n pro každou investi ní prioritu. Nov budou moci v jedné investi ní priorit žádat i podnikatelé. Prioritou programu spolupráce Rakousko – eská republika je posílení udržitelného inovativního ekonomického rozvoje programového území v p eshrani ní dimenzi.
14.
Program p eshrani ní spolupráce eská republika - Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020, koordinovaný na území eské republiky Ministerstvem pro místní rozvoj. Evropská komise dne 17. 12. 2014 schválila program p eshrani ní spolupráce mezi eskou republikou a Svobodným státem Bavorsko. V programovém období 20142020 bude na podporu koopera ních projekt podél esko-bavorské hranice k dispozici 103,4 mil. EUR z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Program navazuje na dlouhou tradici podpory esko-n mecké spolupráce, která má své ko eny již v první polovin 90. let a jež byla v minulosti realizována pod názvy Phare CBC, INTERREG a Cíl 3. Program bude nadále podporovat regionální a místní projekty p ipravované ve spolupráci eských a bavorských partner s pozitivním dopadem na spole né území. Nov na ízení stanovují podmínku spln ní minimáln t í kritérií spolupráce ze ty definovaných, na rozdíl od sou asného programu, v n mž sta ilo, aby projekt splnil kritéria dv . Kritéria spolupráce jsou definována následovn : • spole ná p íprava projektu • spole ná realizace projektu • spole ný personál • spole né financování Kritérium spole né p ípravy a spole né realizace projektu je t eba splnit vždy.
198
15.
Program spolupráce Svobodný stát Sasko - eská republika 2014-2020, koordinovaný na území eské republiky Ministerstvem pro místní rozvoj. Program bude i nadále realizován na území p íhrani ních region NUTS 3, tj. v eské republice na území kraj Karlovarského, Ústeckého a Libereckého, v Sasku zahrnuje programové území okresy Vogtlandkreis, Zwickau, Krušnoho í, St ední Sasko, Saské Švýcarsko a východní Krušné hory, Bautzen a Görlitz a samostatná m sta Dráž any a Chemnitz. Mimoto pat í k podporované oblasti durynské okresy Greiz a Saale-Orla. ízením programu bude, stejn jako u stávajícího programu, pov eno Saské státní ministerstvo životního prost edí a zem d lství (tzv. ídící orgán programu), na eské stran je partnerem Ministerstvo pro místní rozvoj R (tzv. národní orgán programu). Z Evropského fondu pro regionální rozvoj bude pro program vy len no tém 158 mil. €. Nový program bude op t zam en zejména na regionální a místní projekty s p eshrani ním významem. P i výb ru projekt bude znovu kladen velký d raz na jejich skute né p eshrani ní dopady a vybírány budou takové projekty, které mohou prokázat významný pozitivní dopad na eské a saské p íhrani í. V sou asné dob probíhá diskuse k obsahovému zam ení, ze které vyplynula následující témata (tzv. tematické cíle): • Podpora p izp sobení se klimatickým zm nám, prevence rizik a ízení rizik; • Udržení a ochrana životního prost edí a podpora efektivity zdroj ; • Investice do vzd lání, dovedností a celoživotního vzd lávání; • Zlepšení institucionálních kapacit a podpora efektivní ve ejné správy.
16.
Program nadnárodní spolupráce Interreg CENTRAL EUROPE, koordinovaný na území eské republiky Ministerstvem pro místní rozvoj. Program spolupráce CENTRAL EUROPE 2020 navazuje na opera ní program nadnárodní spolupráce St ední Evropa (Central Europe), realizovaný v minulém programovém období 2007-2013. Zasahuje na území 9 stát : Rakousko (celá zem ), eská republika (celá zem ), N mecko (regiony Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Berlín, Braniborsko, Meklenbursko-P ední Pomo ansko, Sasko, Sasko-Anhaltsko), Ma arsko (celá zem ), Itálie (Emilia-Romagna, Furlandsko-Julské Benátsko, Ligurie, Lombardie, Piemont, autonomní provincie Bolzano, autonomní provincie Trento, Valle d'Aosta a Benátsko), Polsko (celá zem ), Slovenská republika (celá zem ), Slovinsko (celá zem ) a Chorvatsko (celá zem ). Strategie programu se zam uje na výzvy, pot eby a potenciál na nadnárodní úrovni, tj. cílem je ešení spole ných problém nadnárodního významu. Do projekt se mohou zapojit subjekty z ve ejného i soukromého sektoru. Projekty mají být pro projektové partnery z eské republiky nadále spolufinancovány z ERDF (EFRR) do výše 85 % zp sobilých výdaj .
17.
Program nadnárodní spolupráce DANUBE, koordinovaný na území eské republiky Ministerstvem pro místní rozvoj. Dunajský program zahrnuje Rakousko, Bosnu a Hercegovinu, Bulharsko, Chorvatsko, eskou republiku, N mecko (Bavorsko, Bádensko-Württembersko), Ma arsko, Moldavsko, ernou Horu, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Ukrajinu. Do projekt se mohou zapojit subjekty z ve ejného i soukromého sektoru. Program je financován z Evropského fondu 199
pro regionální rozvoj (ERDF). Projektové aktivity budou pro projektové partnery z eské republiky spolufinancovány z ERDF do výše 85% zp sobilých výdaj . 18.
Program meziregionální spolupráce INTERREG EUROPE, koordinovaný na území eské republiky Ministerstvem pro místní rozvoj. Program meziregionální spolupráce INTERREG EUROPE navazuje v období 2014 - 2020 na opera ní program meziregionální spolupráce INTERREG IVC realizovaný v programovém období 2007 2013. Program pokrývá celé území EU a dále Švýcarsko a Norsko. Program INTERREG EUROPE financovaný z prost edk Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) je ur en k podpo e vzájemného u ení (policy learning) mezi ve ejnými orgány s cílem zlepšit fungování politik a program regionálního rozvoje. Umož uje ve ejným orgán m nap í Evropou vým nu praxí a nápad týkajících se zp sobu fungování ve ejných politik s cílem najít ešení pro zlepšení jejich rozvojových strategií.
19.
Program meziregionální spolupráce ESPON 2020. Zkratka ESPON (European Spatial Observation Network) znamená esky Evropská monitorovací sí pro územní rozvoj a soudržnost a jak lze již odvodit z názvu, ESPON je výzkumným programem, který podporuje územní plánování a regionální rozvoj. Jeho cílem je poskytnout informace, analýzy, scéná e, mapy, databáze, indikátory aj., které p ispívají k vyváženému rozvoji region i v tších územních celk . Program ESPON 2020 financovaný z prost edk Evropského fondu pro regionální rozvoj mohou využít organizace i soukromé subjekty jak z lenských stát EU, tak i z partnerských zemí EU (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko). Na projekty bude z ERDF využito 100% uznatelných náklad projektu s p isp ním lenských a partnerských stát EU. Celý proces je organizován v anglickém jazyce a ízením programu je stejn , jako u stávajícího programu, pov eno lucemburské Ministerstvo udržitelného rozvoje a infrastruktury.
20.
Program meziregionální spolupráce INTERACT III. Program Interact III bude navazovat na sou asný servisní opera ní program Interact II, který probíhal v letech 2007-2013 a nebude se od p edchozího programu p íliš lišit. Navazující program Interact III je zam en na posílení efektivnosti a zkvalitn ní aktivit územní spolupráce v lenských státech EU a dalších 2 zemí zapojených do programu (Norska, Švýcarska). Cílí zejména na ší ení znalostí, zkušeností a dalších výstup z program p eshrani ní, meziregionální a nadnárodní spolupráce, tj. nezbytnou sou ástí je i zam ení na Strategii 2020 i využití sítí podporujících inovativní p ístupy. V rámci programu Interact III, stejn jako v programu Interact II, nebudou realizovány nové projekty, do kterých by se mohla zapojit širší ve ejnost.
200
P íloha . 2: Cíle eského p edsednictví ELARD103
1. Vícefondové financování – sledovat a upev ovat CLLD nap í Evropou i programy EU, zasadit se o co nejrychlejší spušt ní dalšího období. 2. Sjednocování – sjednocování kvalitativní úrovn CLLD v Evrop a vzájemné p edávání dobré praxe. 3. Sí ování a spolupráce – s jinými funk ními organizacemi jako je nap . Prepare, Arc 2020 a Farnet vymezit p sobnost jednotlivých organizací za sou asné integrace innosti každé z nich. 4. ELARD jako žadatel a realizátor projekt – pracovat na možnosti podávat projekty evropského dosahu. 5. Rozší ení metody LEADER - podporovat uplat ování metody LEADER (CLLD) s p esahem i mimo území EU v rámci p edvstupního jednání nebo rozvojové politiky. 6. Mládež na venkov – „mladí z center do region “ – podpora mladých na venkov 7. Podpora místní ekonomiky – propojení ekonomiky, cestovního ruchu, podpora místní ekonomiky, podpora zdravé produkce regionálních produkt .
103
Zdroj: Sou asnost a budoucnost venkova. Národní sí místních ak ních skupin R, 2014.
201
P íloha . 3: Informace o organizaci PLANED
Pembrokeshire Local Action Network for Enterprise & Developement (PLANED) je jednou z nejúsp šn jších místních ak ních skupin ve Walesu. Vznikala postupn od konce 70. let 20. století nejprve jako organizace dobrovolník , kte í cht jí rozvíjet území spolu s lidmi, se kterými zde žijí. Postupn se k této lokální organizaci p ipojovaly obdobné místní iniciativy z oblasti jihozápadního Walesu (oblast Pembrokeshire), aby vytvo ily životaschopnou, vysoce výkonnou a respektovanou organizaci. Posláním organizace PLANED je pomáhat místním komunitám na jejich cest ke zm n . Pokud si místní lidé uv domí, že pot ebují zm nu a hledají nové cesty ke smysluplnému a udržitelnému rozvoji obce, PLANED jim usnadní cestu facilitací procesu i hledáním pot ebných zdroj vnit ních i vn jších. Díky programu LEADER hraje organizace v regionu významnou roli místní rozvojové agentury, která podporuje místní komunitní projekty. Jako rozvojová agentura PLANED rozvíjí témata udržitelného komunitního rozvoje, zem d lství, obnovitelných zdroj energie, turismu a podnikání na venkov . Klade d raz na sociální podnikání – cílem je p edevším prosp ch pro místní ekonomiku, vznik nových pracovních míst na venkov , zpracování místních zdroj . V oblasti práce s ve ejností PLANED vyvinula vlastní metodu, která umož uje práci s místními tématy s ur itým nadhledem z pohledu udržitelného rozvoje.
202
P íloha . 4: Obecn prosp šná spole nost ZÁKON 248/1995 Sb., o obecn prosp šných spole nostech ze dne 28. zá í 1995
ÁST PRVNÍ
HLAVA I Základní ustanovení §1 Tento zákon upravuje postavení a právní pom ry obecn prosp šné spole nosti. §2 (1) Obecn prosp šná spole nost je právnickou osobou, která: a) je založena podle tohoto zákona, b) poskytuje ve ejnosti obecn prosp šné služby za p edem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek a c) její hospodá ský výsledek (zisk) nesmí být použit ve prosp ch zakladatel , len jejích orgán nebo zam stnanc a musí být použit na poskytování obecn prosp šných služeb, pro které byla obecn prosp šná spole nost založena. (2) Název obecn prosp šné spole nosti musí obsahovat ozna ení „obecn prosp šná spole nost“ nebo jeho zkratku „o. p. s.“. Jiné osoby nesm jí ve svém názvu nebo obchodní firm toto ozna ení používat.
HLAVA II ZALOŽENÍ A VZNIK OBECN PROSP ŠNÉ SPOLE NOSTI Založení obecn prosp šné spole nosti §3 Zakladateli obecn prosp šné spole nosti mohou být fyzické osoby, eská republika nebo právnické osoby. §4 (1) Obecn prosp šná spole nost se zakládá zakládací smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpis zakladatel musí být ú edn ov ena. Je-li zakladatel jediný,
203
nahrazuje zakládací smlouvu zakládací listina vyhotovená ve form notá ského zápisu. (2) Zakládací listina nebo zakládací smlouva (dále jen „zakládací listina“) obsahuje: a) název, sídlo a identifika ní íslo osoby zakladatele, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, pop ípad jména a p íjmení, rodné íslo, pop ípad datum narození zahrani ního zakladatele, nebylo-li rodné íslo p id leno, a trvalý pobyt zakladatele, jde-li o fyzickou osobu, b) název a sídlo obecn prosp šné spole nosti, c) druh obecn prosp šných služeb, které má obecn prosp šná spole nost poskytovat, d) podmínky poskytování jednotlivých druh obecn prosp šných služeb, e) dobu, na kterou se obecn prosp šná spole nost zakládá, pokud není založena na dobu neur itou, f) jméno, pop ípad jména a p íjmení, rodné íslo, u cizích státních p íslušník datum narození, nebylo-li rodné íslo p id leno, a trvalý pobyt len správní rady, g) jméno, pop ípad jména a p íjmení, rodné íslo a trvalý pobyt editele obecn prosp šné spole nosti (dále jen „ editel“); u cizince jméno, pop ípad jména a p íjmení, rodné íslo, datum narození, nebylo-li rodné íslo p id leno, bydlišt v cizin a adresu místa pobytu na území eské republiky, h) jméno, pop ípad jména a p íjmení, rodné íslo a trvalý pobyt len dozor í rady; u cizince jméno, pop ípad jména a p íjmení, rodné íslo, datum narození, nebylo-li rodné íslo p id leno, bydlišt v cizin a adresu místa pobytu na území eské republiky, i) hodnotu a ozna ení majetkových vklad jednotlivých zakladatel , jsou-li vkládány, u nepen žitého vkladu ur ení jeho p edm tu a ocen ní odborným odhadcem, j) možnost odm ování a zp sob stanovení výše odm ny len správní rady, len dozor í rady a editele. (3) Zakládací listina stanoví dále zejména a) podmínky zm n ur eného druhu poskytovaných obecn prosp šných služeb, b) zp sob jednání správní rady a dozor í rady, c) volbu nebo jmenování ur itého po tu len správní rady, pop ípad dozor í rady na návrh p edem ur eného okruhu ob an nebo na návrh ur ité právnické osoby, orgánu územní samosprávy nebo orgánu státní správy, d) možnost op tovného lenství ve správní rad , e) d vody pro odvolání lena správní rady a dozor í rady zakladatelem, f) podmínky zcizení nebo zatížení ur itého majetku vloženého nebo darovaného zakladatelem. (4) Zakládací listina m že také ur it obecn prosp šnou spole nost oprávn nou k p ijetí likvida ního z statku p i zrušení obecn prosp šné spole nosti s likvidací; m že též stanovit, že ur ení takovéto obecn prosp šné spole nosti provede správní rada v rozhodnutí o zrušení 204
obecn prosp šné spole nosti. Zakládací listina m že také vylou it p echod práv a povinností zakladatele na jinou osobu. Vznik obecn prosp šné spole nosti §5 (1) Obecn prosp šná spole nost vzniká dnem zápisu do rejst íku obecn prosp šných spole ností (dále jen „rejst ík“). Rejst ík vede soud ur ený zvláštním zákonem k vedení obchodního rejst íku (dále jen „rejst íkový soud“). (2) Návrh na zápis obecn prosp šné spole nosti do rejst íku podává zakladatel nebo osoba k tomu zakladatelem písemn zmocn ná. K návrhu na zápis musí být p iložena zakládací listina a doklad o vzniku a trvání zakladatele, je-li právnickou osobou. Návrh na zápis musí být podán do 90 dn od založení obecn prosp šné spole nosti. (3) Do rejst íku se zapisují tyto údaje: a) název, sídlo a identifika ní íslo osoby obecn prosp šné spole nosti; identifika ní íslo osoby poskytne rejst íkovému soudu správce základního registru osob, b) název, sídlo a identifika ní íslo osoby zakladatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, pop ípad jména a p íjmení, rodné íslo, pop ípad datum narození zahrani ního zakladatele, nebylo-li rodné íslo p id leno, a trvalý pobyt zakladatele, je-li zakladatelem fyzická osoba, c) jméno, pop ípad jména a p íjmení, rodné íslo, u cizích státních p íslušník datum narození, nebylo-li rodné íslo p id leno, a trvalý pobyt len správní rady, d) jméno, pop ípad jména a p íjmení, rodné íslo a trvalý pobyt editele; u cizince jméno, pop ípad jména a p íjmení, rodné íslo, datum narození, nebylo-li rodné íslo p id leno, bydlišt v cizin a adresu místa pobytu na území eské republiky, e) druh obecn prosp šných služeb, k jejichž poskytování byla obecn prosp šná spole nost založena, a p edm t dopl kové innosti, bude-li provozována (§17), f) jméno, pop ípad jména a p íjmení, rodné íslo a trvalý pobyt len dozor í rady; u cizince jméno, pop ípad jména a p íjmení, rodné íslo, datum narození, nebylo-li rodné íslo p id leno, bydlišt v cizin a adresu místa pobytu na území eské republiky. (4) Pokud obecn prosp šná spole nost bude vykonávat innosti, k jejichž výkonu se vyžadují zvláštní podmínky, pop ípad zp sob jejich provád ní, je zakladatel povinen spln ní t chto skute ností prokázat. (5) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro vedení rejst íku a ízení ve v cech rejst íku obdobn ustanovení obchodního zákoníku a ob anského soudního ádu o obchodním rejst íku. §6 (1) Ve v cech souvisejících se vznikem obecn prosp šné spole nosti za ni do jejího vzniku jedná její zakladatel. Je-li zakladatel více, jednají spole n nebo ten z nich, který byl k tomu písemn zmocn n. (2) Závazky vzniklé podle odstavce 1 p echázejí na obecn prosp šnou spole nost okamžikem jejího vzniku. Obecn prosp šná spole nost m že do t í m síc odmítnout takové 205
závazky, které jí brání naplnit ú el, pro n jž byla založena. V takovém p ípad za nep evzaté závazky odpovídá zakladatel, pop ípad zakladatelé spole n a nerozdíln .
HLAVA III
ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK OBECN PROSP ŠNÉ SPOLE NOSTI §7 (1) Obecn prosp šná spole nost zaniká dnem výmazu z rejst íku. (2) Zániku obecn prosp šné spole nosti p edchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace. (3) Vnitrostátní fúze obecn prosp šné spole nosti je možná jen s jinou obecn prosp šnou spole ností; p eshrani ní fúze obecn prosp šné spole nosti není dovolena. Rozd lení obecn prosp šné spole nosti je dovoleno jen se vznikem nových obecn prosp šných spole ností; jiné formy rozd lení nejsou dovoleny. P i postupu podle v ty první a druhé se použijí p im en ustanovení o vnitrostátních fúzích a rozd lení obsažené v zákon o p em nách obchodních spole ností a družstev. §8 (1) Obecn posp šná spole nost se zrušuje: a) uplynutím doby, na kterou byla založena, b) dosažením ú elu, pro který byla založena, c) dnem uvedeným v rozhodnutí správní rady o zrušení obecn prosp šné spole nosti, d) vnitrostátní fúzí nebo rozd lením, e) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení obecn prosp šné spole nosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci, f) prohlášením konkursu na její majetek. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 písm.c) musí správní rada oznámit písemn zakladateli nejmén dva m síce p ede dnem, ke kterému má být obecn prosp šná spole nost zrušena, jinak toto rozhodnutí pozbude platnosti. D íve, než je obecn prosp šná spole nost podle rozhodnutí správní rady zrušena, m že zakladatel toto rozhodnutí zm nit nebo zrušit, musí však sou asn zajistit innost obecn prosp šné spole nosti alespo v rozsahu, který umožní pln ní závazk obecn prosp šné spole nosti. (3) Pokud zakladatel zm nil nebo zrušil rozhodnutí správní rady v dob , kdy již toto rozhodnutí bylo oznámeno rejst íkovému soudu, musí být soudu oznámeno také rozhodnutí zakladatele. P edchozí návrhy správní rady obecn prosp šné spole nosti na likvidaci, p ípadn i jmenování likvidátora jsou v takovém p ípad neú inné. (4) Soud na návrh státního orgánu, zakladatele nebo osoby, která osv d í právní zájem, rozhodne o zrušení obecn prosp šné spole nosti a o její likvidaci, jestliže a) v uplynulém roce se nekonalo ani jedno zasedání správní rady obecn prosp šné spole nosti, 206
b) nebyly jmenovány orgány obecn prosp šné spole nosti a dosavadním orgán m skon ilo funk ní období p ed více než rokem, c) obecn prosp šná spole nost neposkytuje obecn prosp šné služby uvedené v zakládací listin po dobu delší než šest m síc , d) provozováním dopl kové innosti došlo v období šesti m síc opakovan k ohrožení kvality, rozsahu a dostupnosti obecn prosp šných služeb, k jejichž poskytování byla obecn prosp šná spole nost založena, e) obecn prosp šná spole nost užívá p íjm ze své innosti a sv eného majetku v rozporu s tímto zákonem, f) obecn prosp šná spole nost porušuje ustanovení tohoto zákona. (5) Soud m že stanovit lh tu k odstran ní p í iny, pro kterou bylo zrušení obecn prosp šné spole nosti navrženo. (6) Není-li zakladatel, vstupuje do jeho práv a povinností jeho právní nástupce. (7) Zanikne-li jediný zakladatel bez právního nástupce anebo zem e-li jediný zakladatel, rozhodne správní rada do 6 m síc ode dne, kdy se o zániku nebo smrti zakladatele doví, o p echodu práv a povinností zakladatele stanovených tímto zákonem na jinou osobu, nestanoví-li zakládací listina jinak; s tímto p echodem musí vyslovit p edchozí souhlas dozor í rada. Nerozhodne-li správní rada ve lh t podle v ty první o p echodu práv a povinností zakladatele na jinou osobu, rozhodne na návrh lena dozor í rady obecn prosp šné spole nosti anebo osoby, která osv d í právní zájem, nebo i bez návrhu soud. Osoba, na kterou p echází práva a povinnosti zakladatele, musí s tímto p echodem vyslovit souhlas. §9 (1) K provedení likvidace jmenuje správní rada likvidátora. (2) Není-li likvidátor jmenován správní radou, bez zbyte ného odkladu jej jmenuje p íslušný soud podle sídla obecn prosp šné spole nosti. (3) Likvidátor zahajuje likvidaci a) ov ením, že zakladatelé obecn prosp šné spole nosti byli v as o likvidaci informováni, b) výzvou k v itel m a ostatním osobám likvidací dot eným, k p ihlášení se o svá práva a pohledávky ve lh t , která nesmí být kratší než t i m síce, c) zve ejn ním vstupu obecn prosp šné spole nosti do likvidace v Obchodním v stníku, d) oznámením zahájení likvidace obci, v níž obecn prosp šná spole nost sídlí, a p íslušnému finan nímu ú adu. (4) Postup likvidace se stanoví tak, aby byl zpen žen pouze majetek nutný pro spln ní závazk obecn prosp šné spole nosti. (5) Majetek ve vlastnictví obecn prosp šné spole nosti tvo í sou ást likvida ní podstaty a použije se k uspokojení pohledávek v itel v po adí jako pohledávky vzniklé po prohlášení konkursu. Odm na likvidátora se uspokojí v po adí p íslušejícím insolven nímu správci podle zvláštního právního p edpisu. (6) Nejde-li o p ípad podle §4 odst.4 a není-li zakladatelem obecn prosp šné spole nosti 207
eská republika nebo kraj, likvida ní z statek nabídne likvidátor k p evodu obci, ve které sídlí obecn prosp šná spole nost v likvidaci. (7) Nejde-li o p ípad podle §4 odst.4 a je-li zakladatelem obecn prosp šné spole nosti kraj, likvida ní z statek nabídne likvidátor k p evodu kraji. (8) Je-li zakladatelem obecn prosp šné spole nosti eská republika, likvida ní z statek p echází na eskou republiku. (9) Je-li jedním z více zakladatel obecn prosp šné spole nosti obec, dobrovolný svazek obcí, kraj nebo eská republika, nabídne likvidátor každému ze zakladatel ást likvida ního z statku podle hodnoty jimi vložených vklad nebo poskytnutých dar , anebo rovným dílem, pokud zakladatelé žádný vklad nevložili ani dar neposkytli. (10) Pokud obec nebo kraj do 30 dn od doru ení nabídky nepotvrdí písemn úmysl p evzít likvida ní z statek, p echází likvida ní z statek na eskou republiku a likvidátor zajistí jeho p edání Ú adu pro zastupování státu ve v cech majetkových. eská republika použije likvida ní z statek k poskytování obecn prosp šných služeb. (11) Do 30 dn po skon ení likvidace podá likvidátor rejst íkovému soudu návrh na výmaz obecn prosp šné spole nosti z rejst íku. § 9a editel (1) editel je statutárním orgánem obecn prosp šné spole nosti, jenž ídí innost obecn prosp šné spole nosti a jedná jejím jménem. editele jmenuje a odvolává správní rada. (2) editelem m že být pouze fyzická osoba, která je bezúhonná a má zp sobilost k právním úkon m; pro posuzování bezúhonnosti platí obdobn §10 odst.3. (3) editel nem že být lenem správní rady ani dozor í rady, je však oprávn n se zú astnit jednání správní rady a dozor í rady s hlasem poradním. (4) editel vykonává funkci ve smluvním pom ru. Pro výkon funkce editele platí obdobn §10 odst.5. (5) Úkony týkající se vztahu editele k obecn prosp šné spole nosti iní správní rada.
HLAVA IV ORGÁNY OBECN PROSP ŠNÉ SPOLE NOSTI Správní rada § 10 (1) Správní rada má nejmén t i leny. Po et len správní rady musí být d litelný t emi. (2) lenem správní rady m že být pouze fyzická osoba, která je bezúhonná a má zp sobilost k právním úkon m. V pracovn právním vztahu k dané obecn prosp šné spole nosti m že být nejvýše jedna t etina len správní rady. (3) Za bezúhonného se pro ú ely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocn odsouzen pro úmyslný trestný in. (4) lenství ve správní rad obecn prosp šné spole nosti je neslu itelné s lenstvím v dozor í rad téže obecn prosp šné spole nosti. (5) lenové správní rady jsou povinni vykonávat svou funkci s pé i ádného hospodá e a zachovávat ml enlivost o d v rných informacích a skute nostech, jejichž prozrazení by 208
mohlo zp sobit obecn prosp šné spole nosti škodu. V p ípad pochybností, zda len správní rady jednal s pé í ádného hospodá e, musí tento len správní rady prokázat, že s pé í ádného hospodá e jednal. Ti lenové správní rady, kte í spole ným jednáním zp sobili obecn prosp šné spole nosti porušením povinností p i výkonu funkce škodu, odpovídají za tuto škodu spole n a nerozdíln . Ujednání mezi lenem správní rady a obecn prosp šnou spole ností vylu ující nebo omezující odpov dnost lena správní rady za škodu je neplatné. § 11 (1) Funk ní období len správní rady je t íleté. (2) Op tovné lenství ve správní rad je možné, nestanoví-li zakládací listina jinak. (3) lenové správní rady volí ze svého st edu p edsedu, který svolává a ídí jednání správní rady. (4) P i rozhodování je hlasovací právo len správní rady rovné. Nestanoví-li zakládací listina nebo statut jinak, p i rovnosti hlas rozhoduje hlas p edsedy správní rady. Nestanoví-li zakládací listina nebo statut jinak, je správní rada usnášeníschopná, je-li p ítomna nadpolovi ní v tšina jejích len , a k rozhodnutí je t eba souhlasu v tšiny p ítomných len . § 12 (1) leny správní rady jmenuje zakladatel, pokud v zakládací listin nestanovil jinak. (2) lenství ve správní rad zaniká: a) uplynutím funk ního období, b) úmrtím, c) odstoupením, d) odvoláním. (3) Zakladatel odvolá lena správní rady, p estane-li tento len spl ovat podmínky pro lenství ve správní rad podle §10 odst.3 nebo porušil-li závažným zp sobem nebo opakovan tento zákon, zakládací listinu nebo statut obecn prosp šné spole nosti nebo z jiných d vod stanovených v zakládací listin . (4) Zakladatel odvolá lena správní rady do jednoho m síce ode dne, kdy se o d vodu odvolání dozv d l, nejpozd ji však do šesti m síc ode dne, kdy tento d vod nastal. Neodvolá-li zakladatel lena správní rady ve stanovené lh t nebo není-li zakladatel a nep ešla-li práva zakladatele na jinou osobu, odvolá lena správní rady soud na návrh lena správní rady nebo na návrh dozor í rady nebo osoby, která osv d í právní zájem. (5) Na uvoln ná místa len správní rady jsou nejpozd ji do 60 dn jmenováni, pop ípad zp sobem stanoveným v zakládací listin ustanoveni noví lenové. Po marném uplynutí této lh ty jmenuje nové leny správní rady na návrh lena správní rady nebo na návrh dozor í rady nebo osoby, která osv d í právní zájem, nebo i bez návrhu soud. § 13 (1) Správní rada vydává p edchozí souhlas písemnou formou k právnímu úkonu, kterým obecn prosp šná spole nost a) nabývá, zcizuje nebo zat žuje nemovitou v c,
209
b) nabývá nebo zcizuje movitou v c, z izuje v cné b emeno nebo p edkupní právo u movité v ci, jejíž cena je vyšší než hodnota ve ejné zakázky malého rozsahu podle zákona upravujícího ve ejné zakázky6), c) nabývá nebo zcizuje autorská práva nebo pr myslová práva, d) zakládá jinou právnickou osobu a vkládá pen žitý nebo nepen žitý majetek do této právnické osoby. (2) Správní rada schvaluje a) rozpo et obecn prosp šné spole nosti, b)
ádnou a mimo ádnou ú etní záv rku a výro ní zprávu obecn prosp šné spole nosti,
c) p edm t dopl kových inností (§17). (3) Správní rada rozhoduje o a) zrušení obecn prosp šné spole nosti, a v p ípad podle §4 odst.4 rozhoduje o ur ení obecn prosp šné spole nosti, na kterou se p evede likvida ní z statek, b) p echodu práv a povinností zakladatele stanovených tímto zákonem na jinou osobu, zanikne-li jediný zakladatel bez právního nástupce nebo zem e-li jediný zakladatel a nestanoví-li zakládací listina jinak. (4) Správní rada m že vydat statut obecn prosp šné spole nosti, který upravuje podrobnosti její innosti; správní rada schvaluje zm nu statutu obecn prosp šné spole nosti, byl-li vydán. (5) Obecn prosp šná spole nost do 30 dn ode dne vydání statutu podle odstavce 4 jej uloží do sbírky listin^1); obdobn se postupuje v p ípad zm n statutu obecn prosp šné spole nosti. § 14 (1) P evád jí-li se úplatn nemovité v ci nebo movité v ci v hodnot podle §13 odst.1 písm.b) a je-li zakladatelem eská republika nebo územní samosprávný celek, sjednává se cena nejmén ve výši, která je v daném míst a ase obvyklá; bezúplatn lze nemovitou v c nebo movitou v c p evést pouze v p ípad , je-li bezúplatný p evod hospodárn jší než jiný zp sob naložení s v cí. (2) Správní rada nevydá p edchozí souhlas k právnímu úkonu, jestliže by jím bylo ohroženo pln ní úkol obecn prosp šné spole nosti nebo jestliže odporuje §4 odst.3. (3) Vydání p edchozího souhlasu k právním úkon m uvedeným v §13 odst.1 je povinna správní rada oznámit do 7 dn ode dne jeho vydání editeli a dozor í rad . Je-li zakladatelem obecn prosp šné spole nosti eská republika nebo územní samosprávný celek, je správní rada povinna vydání p edchozího souhlasu k právním úkon m uvedeným v §13 odst.1 oznámit do 7 dn rovn ž zakladateli. (4) Právní úkony uvedené v §13 odst.1 jsou bez p edchozího souhlasu správní rady neplatné. Tyto úkony se považují za platné, pokud se zakladatel, správní rada nebo ten, kdo je takovým úkonem dot en, neplatnosti právního úkonu nedovolá. (5) Správní rada dbá na zachování ú elu, pro který byla obecn prosp šná spole nost založena, a na ádné hospoda ení s jejím majetkem. Dozor í rada 210
§ 15 (1) Obecn prosp šná spole nost z izuje jako sv j kontrolní orgán dozor í radu. (2) Dozor í rada je nejmén t í lenná. Po et jejích len musí být d litelný t emi. lenové dozor í rady volí ze svého st edu p edsedu, který svolává a ídí jednání dozor í rady. (3) leny dozor í rady jmenuje zakladatel, nestanoví-li zakládací listina jinak. (4) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro zp sob ustanovení a lenství v dozor í rad obdobn ustanovení o správní rad . § 16 (1) Dozor í rada a) p ezkoumává ádnou a mimo ádnou ú etní záv rku a výro ní zprávu obecn prosp šné spole nosti, b) nejmén jedenkrát ro n podává zprávu editeli a správní rad o výsledcích své kontrolní innosti, c) dohlíží na to, že obecn prosp šná spole nost vyvíjí innost v souladu se zákony a zakládací listinou obecn prosp šné spole nosti. (2) Dozor í rada je oprávn na: a) nahlížet do ú etních knih a jiných doklad a kontrolovat tam obsažené údaje, b) svolat mimo ádné jednání správní rady, jestliže to vyžadují zájmy obecn prosp šné spole nosti. lenové dozor í rady mají právo ú astnit se jednání správní rady; musí jim být ud leno slovo, pokud o n požádají. (3) Dozor í rada je povinna upozornit editele a správní radu na porušení zákon , ustanovení zakládací listiny nebo statutu, na nehospodárné postupy, pop ípad na další nedostatky v innosti obecn prosp šné spole nosti. Dozor í rada je oprávn na stanovit editeli nebo správní rad lh tu k zjednání nápravy. Není-li náprava zjednána, dozor í rada neprodlen informuje o zjišt ných nedostatcích zakladatele.
HLAVA V HOSPODA ENÍ OBECN PROSP ŠNÉ SPOLE NOSTI § 17 (1) Krom obecn prosp šných služeb, k jejichž poskytování byla založena, obecn prosp šná spole nost m že vykonávat i jiné innosti („dopl ková innost“) za podmínky, že dopl kovou inností bude dosaženo ú inn jšího využití prost edk obecn prosp šné spole nosti a zárove tím nebude ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost obecn prosp šných služeb. (2) Obecn prosp šná spole nost se nesmí ú astnit na podnikání jiných osob. (3) Obecn prosp šná spole nost, která je soukromou vysokou školou podle zvláštního zákona,7a) se považuje pro ú ely zákona o daních z p íjm za ve ejnou vysokou školu. § 18 - zrušen 211
Ú etnictví a výro ní zpráva § 19 (1) Obecn prosp šná spole nost je povinna ve svém ú etnictví d sledn odd lit náklady a výnosy spojené s dopl kovými innostmi, náklady a výnosy spojené s obecn prosp šnými službami a náklady a výnosy nepat ící do p edchozích skupin a spojené se správou obecn prosp šné spole nosti. (2) ádnou a mimo ádnou ú etní záv rku musí mít ov enu auditorem obecn prosp šné spole nosti, které a) jsou p íjemci dotací nebo jiných p íjm ze státního rozpo tu, z rozpo tu obce, p ípadn z rozpo tu jiného územního orgánu nebo od státního fondu, jejichž celkový objem p esáhne v ú etním období, za n jž je ú etní záv rka sestavována, jeden milion K , nebo b) ve výši istého obratu p ekro ily deset milion K . § 20 (1) Obecn prosp šná spole nost vypracovává a zve ej uje výro ní zprávu v termínu, který stanoví správní rada, nejpozd ji však do šesti m síc po skon ení ú etního období. Ú elem výro ní zprávy je informovat o innosti a hospoda ení obecn prosp šné spole nosti. Tím není dot ena povinnost podle zvláštních p edpis . (2) Obecn prosp šná spole nost uloží do 30 dn po schválení správní radou výro ní zprávu do sbírky listin. V zakládací listin nebo ve statutu obecn prosp šné spole nosti m že být stanoven další zp sob zve ej ování výro ní zprávy. (3) Vyjdou-li po zve ejn ní výro ní zprávy najevo skute nosti, které od vod ují její opravu, je obecn prosp šná spole nost povinna tuto opravu bez zbyte ného odkladu provést a zve ejnit; pro zve ejn ní opravy výro ní zprávy platí obdobn odstavec 2. § 21 (1) Výro ní zpráva krom náležitostí stanovených zákonem upravujícím ú etnictví musí obsahovat také informace o a) všech innostech uskute n ných v ú etním období v rámci obecn prosp šných služeb a dopl kové innosti a jejich zhodnocení, b) lidských zdrojích, c) výnosech v len ní podle zdroj , d) vývoji a stavu fond obecn prosp šné spole nosti k rozvahovému dni, e) stavu majetku a závazk obecn prosp šné spole nosti k rozvahovému dni a o jejich struktu e, f) celkovém objemu náklad v len ní na náklady vynaložené pro pln ní obecn prosp šných služeb, pro pln ní dopl kových inností a na vlastní innost obecn prosp šné spole nosti, v etn výše náklad na mzdu editele a na odm ny len správní rady a len dozor í rady, g) zm n zakládací listiny a zm n ve složení správní rady a dozor í rady a o zm n osoby editele, k nimž došlo v pr b hu ú etního období. 212
(2) Pro ov ování výro ní zprávy auditorem platí obdobn §19 odst.2. § 22 Pokud obecn prosp šná spole nost poruší ustanovení §2, 17 a 20, pozbývá a) pro rok, v n mž k porušení došlo, da ová zvýhodn ní stanovená tímto zákonem, zákonem o daních z p íjm a zákonem o dani d dické, dani darovací a dani z p evodu nemovitostí, b) pro následující zda ovací období po roce, v n mž k porušení došlo, da ová zvýhodn ní stanovená zákonem o dani z nemovitostí.
213
P íloha . 5: Zájmová sdružení právnických osob Zákon . 40/1964 Sb., Zájmová sdružení právnických osob § 20f K ochran svých zájm nebo k dosažení jiného ú elu mohou právnické osoby vytvá et zájmová sdružení právnických osob (dále jen "sdružení"). § 20g K založení sdružení se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva uzav ená zakladateli nebo schválení založení sdružení na ustavující lenské sch zi. O založení sdružení na této sch zi se sepíše zápis obsahující seznam zakládajících len sdružení s uvedením jejich jména (názvu) a bydlišt (sídla) a podpisy len . Ke smlouv nebo zápisu o ustavující lenské sch zi musí být p iloženy stanovy a ur ení osob oprávn ných jednat jménem sdružení, jež schválí zakladatelé nebo ustavující sch ze. § 20h (1) Stanovy sdružení ur í název, sídlo a p edm t innosti sdružení, úpravu majetkových pom r , vznik a zánik lenství, práva a povinnosti len , orgány sdružení a vymezení jejich p sobnosti, zp sob zrušení sdružení a naložení s jeho likvida ním z statkem. lenství ve sdružení lze vázat na ur itý lenský p ísp vek. (2) Stanovy schvalují zakladatelé nebo ustavující lenská sch ze. Stanovy ur í zp sob, jímž se stanovy m ní a dopl ují. § 20i (1) Sdružení je právnickou osobou, jež odpovídá svým majetkem za nespln ní svých povinností. (2) Sdružení nabývá právní zp sobilosti zápisem do registru sdružení vedeného u krajského ú adu 2) p íslušného podle sídla sdružení. Do registru se zapisuje název a sídlo sdružení, p edm t jeho innosti, orgány, kterými sdružení jedná, a jméno, pop ípad jména, p íjmení, datum narození a adresa trvalého pobytu osob vykonávajících jejich p sobnost. (3) K návrhu na zápis do registru se p ikládá zakladatelská smlouva nebo zápis o ustavující lenské sch zi spolu se stanovami. Návrh podává osoba zmocn ná zakladateli nebo ustavující lenskou sch zí. § 20j (1) P ed zánikem sdružení se vyžaduje likvidace, jestliže jm ní sdružení nep echází na právního nástupce. (2) Sdružení zaniká výmazem z registrace. P ed provedením výmazu krajský ú ad zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti sdružení nebo výkon trestu, který mu byl uložen podle zvláštního právního p edpisu. 214
§ 20k (1) Pro výkon státní správy na úseku sdružení m že krajský ú ad využívat ze základního registru obyvatel tyto referen ní údaje: a) p íjmení, b) jméno, pop ípad jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údaj , který se narodil v cizin , datum narození a stát, kde se narodil. (2) Pro výkon státní správy na úseku sdružení m že krajský ú ad využívat z informa ního systému cizinc tyto údaje: a) jméno, pop ípad jména, p íjmení, b) datum narození, c) místo a stát, kde se cizinec narodil; v p ípad , že se cizinec narodil na území eské republiky, místo a okres narození, d) adresa místa pobytu na území eské republiky. (3) Z údaj podle odstavc 1 a 2 lze v konkrétním p ípad použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke spln ní daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referen ní údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informa ního systému cizinc , pouze pokud jsou ve tvaru p edcházejícím sou asný stav.
215
P íloha . 6: Ústav / Zapsaný ústav Zákon . 89/2012 Sb., ob anský zákoník Hlava II: Osoby Díl 3: Právnické osoby
Oddíl 4: Ústav § 402 Ústav je právnická osoba ustavená za ú elem provozování innosti užite né spole ensky nebo hospodá sky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje innost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenn dostupné za podmínek p edem stanovených. § 403 Provozuje-li ústav obchodní závod nebo jinou vedlejší innost, nesmí být provoz na újmu jakosti, rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných v rámci hlavní innosti ústavu. Zisk m že ústav použít jen k podpo e innosti, pro niž byl založen, a k úhrad náklad na vlastní správu. § 404 Název ústavu Název ústavu musí obsahovat slova "zapsaný ústav", posta í však zkratka "z. ú." § 405 Založení ústavu (1) Ústav se zakládá zakládací listinou nebo po ízením pro p ípad smrti. Zakladatelské právní jednání obsahuje alespo a) název ústavu a jeho sídlo, b) ú el ústavu vymezením p edm tu jeho innosti, pop ípad i p edm t jeho podnikání, c) údaj o výši vkladu, pop ípad o jeho nepen žitém p edm tu, d) po et len správní rady i jména a bydlišt jejích prvních len a e) podrobnosti o vnit ní organizaci ústavu, nevyhradí-li se její úprava statutu ústavu. (2) Z ídí-li zakladatelské právní jednání dozor í radu, uvedou se v n m po et len dozor í rady a jména i bydlišt jejích prvních len . § 406 (1) O zm nách zakladatelského právního jednání rozhoduje i za trvání ústavu zakladatel.
216
(2) Není-li rozhodování zakladatele možné, nabývá jeho práva v i ústavu osoba ur ená zakladatelským právním jednáním v rozsahu tam uvedeném, jinak je nabývá správní rada; v takovém p ípad se však k rozhodnutí správní rady o zm n ú elu ústavu nebo o jeho zrušení vyžaduje p edchozí souhlas soudu. § 407 Vznik ústavu Ústav vzniká zápisem do ve ejného rejst íku. § 408 editel (1) editel je statutární orgán ústavu. Statut m že pro tento orgán zvolit i jiné ozna ení, pokud tím nevzbudí klamný dojem o jeho povaze. (2) editel nem že být lenem správní rady a byla-li z ízena dozor í rada nebo jiný orgán obdobné povahy, pak ani lenem takového orgánu. Byla-li editelem zvolena osoba odsouzená za úmyslný trestný in, nep ihlíží se k volb . Správní rada § 409 (1) Neur í-li zakladatelské právní jednání jiný zp sob, jmenuje a odvolává leny správní rady zakladatel. Není-li to možné, volí a odvolává leny správní rady dozor í rada, pokud byla z ízena; jinak správní rada volí a odvolává své leny sama. (2) Neur í-li zakladatelské právní jednání jiné funk ní období lena správní rady, je t íleté. Nevylou í-li to zakladatelské právní jednání, lze lena správní rady volit i opakovan ; pokud však správní rada volí a odvolává své leny sama, lze tutéž osobu opakovan zvolit nanejvýš na dv po sob jdoucí funk ní období. (3) Byla-li z ízena dozor í rada, je lenství ve správní rad a v dozor í rad neslu itelné. § 410 Správní rada volí i odvolává editele, dohlíží na výkon jeho p sobnosti a rozhoduje o právních jednáních ústavu v i editeli; není-li ur eno jinak, projevuje za ústav p i t chto právních jednáních v li p edseda správní rady. § 411 (1) Správní rada schvaluje rozpo et, ádnou a mimo ádnou ú etní záv rku a výro ní zprávu ústavu. (2) Správní rada rozhoduje o zahájení provozu obchodního závodu nebo jiné vedlejší innosti ústavu nebo o zm n jejího p edm tu, pokud zakladatelské právní jednání neur í n co jiného. § 412 (1) Neur í-li zakladatelské právní jednání další omezení, ud luje správní rada p edchozí souhlas k právnímu jednání, kterým ústav 217
a) nabývá nebo pozbývá vlastnického práva k nemovité v ci, b) vlastní nemovitou v c zat žuje, c) nabývá nebo pozbývá právo autorské nebo pr myslové nebo d) zakládá jinou právnickou osobu nebo se na takové osob podílí vkladem. (2) Neur í-li zakladatelské právní jednání n co jiného, ud luje správní rada p edchozí souhlas i k právnímu jednání, kterým ústav nabývá nebo pozbývá vlastnické právo k movité v ci, jejíž hodnota je vyšší než hodnota zakázky malého rozsahu podle zákona upravujícího ve ejné zakázky. § 413 Statut ústavu (1) Ur í-li to zakladatelské právní jednání nebo je-li to ú elné, vydá správní rada statut ústavu a upraví v n m vnit ní organizaci ústavu a podrobnosti o jeho innosti. (2) Ústav statut uve ejní uložením do sbírky listin. Každý m že ve ve ejném rejst íku do statutu nahlížet a po izovat si z n j výpisy, opisy nebo kopie. Stejné právo lze uplatnit také v sídle ústavu. § 414 Neur í-li zakládací listina, že len m orgán ústavu náleží za výkon funkce odm na a zp sob jejího ur ení, platí, že editeli náleží odm na obvyklá a má se za to, že funkce len ostatních orgán jsou estné. V takovém p ípad ur í výši odm ny editele nebo zp sob jejího ur ení správní rada. § 415 (1) Ústav ú tuje odd len o nákladech a výnosech spojených s hlavním p edm tem innosti, s provozem obchodního závodu nebo jinou vedlejší inností a se správou ústavu. (2) Ú etní záv rku ústavu ov uje auditor, pokud mu to ukládá zakladatelské právní jednání nebo statut, anebo pokud výše istého obratu ústavu p ekro í deset milion K . V t chto p ípadech auditor ov uje i výro ní zprávu ústavu. § 416 Výro ní zpráva (1) Výro ní zpráva ústavu obsahuje krom náležitostí stanovených jiným právním p edpisem upravujícím ú etnictví další významn jší údaje o innosti a hospoda ení ústavu, v etn výše pln ní poskytnutých len m orgán ústavu, a o p ípadných zm nách zakladatelského právního jednání nebo zm nách lenství v orgánech ústavu. (2) Neur í-li zakladatelské právní jednání i další zp sob uve ejn ní, uve ejní ústav výro ní zprávu nejpozd ji do šesti m síc po skon ení ú etního období uložením do sbírky listin. Každý m že ve ve ejném rejst íku do statutu nahlížet a po izovat si z n j výpisy, opisy nebo kopie. § 417 218
Nenapl uje-li ústav dlouhodob sv j ú el, zruší jej soud na návrh osoby, která osv d í právní zájem. § 418 V ostatním se na právní pom ry ústavu použijí obdobn ustanovení o nadaci; nepoužijí se však ustanovení o nada ní jistin a nada ním kapitálu.
219
P íloha . 7: Spolek / Zapsaný spolek Zákon . 89/2012 Sb., ob anský zákoník Hlava II: Osoby Díl 3: Právnické osoby Oddíl 2: Korporace Pododdíl 2: Spolek § 214 (1) Alespo t i osoby vedené spole ným zájmem mohou založit k jeho napl ování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek len a spol ovat se v n m. (2) Vytvo í-li spolky k uplat ování spole ného zájmu nový spolek jako sv j svaz, vyjád í v názvu nového spolku jeho svazovou povahu. § 215 (1) Nikdo nesmí být nucen k ú asti ve spolku a nikomu nesmí být brán no vystoupit z n ho. (2) lenové spolku neru í za jeho dluhy. § 216 Název spolku musí obsahovat slova "spolek" nebo "zapsaný spolek", posta í však zkratka "z. s.". § 217 (1) Hlavní inností spolku m že být jen uspokojování a ochrana t ch zájm , k jejichž napl ování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výd le ná innost hlavní inností spolku být nem že. (2) Vedle hlavní innosti m že spolek vyvíjet též vedlejší hospodá skou innost spo ívající v podnikání nebo jiné výd le né innosti, je-li její ú el v podpo e hlavní innosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. (3) Zisk z innosti spolku lze použít pouze pro spolkovou innost v etn správy spolku. Založení spolku § 218 Zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov; stanovy obsahují alespo a) název a sídlo spolku, b) ú el spolku, c) práva a povinnosti len v i spolku, pop ípad ur ení zp sobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat, 220
d) ur ení statutárního orgánu. § 219 Stanovy mohou založit pobo ný spolek jako organiza ní jednotku spolku nebo ur it, jakým zp sobem se pobo ný spolek zakládá a který orgán rozhoduje o založení, zrušení nebo p em n pobo ného spolku. § 220 (1) Ur í-li stanovy, že lenství je r zného druhu, vymezí zárove práva a povinnosti spojené s jednotlivými druhy lenství. (2) Omezit práva nebo rozší it povinnosti spojené s ur itým druhem lenství lze jen za podmínek ur ených p edem ve stanovách, jinak se souhlasem v tšiny dot ených len . To neplatí, má-li spolek k omezení práv nebo rozší ení povinností spravedlivý d vod. § 221 Stanovy musí být uloženy v úplném zn ní v sídle spolku. Ustavující sch ze § 222 (1) Spolek lze založit i usnesením ustavující sch ze tvo ícího se spolku. Na ustavující sch zi se obdobn použijí ustanovení o lenské sch zi. (2) Návrh stanov vypracuje a další zájemce o založení spolku svolá vhodným zp sobem k ustavující sch zi svolavatel. Správnost a úplnost listiny p ítomných ov í svolavatel nebo osoba jím pov ená. § 223 Každý, kdo se dostaví na ustavující sch zi a spl uje podmínky pro lenství ve spolku, se zapíše do listiny p ítomných, podepíše se k údaji o svém jménu a bydlišti nebo sídlu. Správnost a úplnost listiny p ítomných ov í svolatel nebo osoba jím pov ená. Platí, že osoby zapsané v listin p ítomných podaly ádnou p ihlášku do spolku. § 224 (1) Ustavující sch zi zahájí svolavatel nebo osoba jím pov ená. Sd lí ustavující sch zi po et p ítomných a seznámí ji s jednáními, která svolavatel v zájmu spolku již u inil. Dále navrhne ustavující sch zi pravidla pro její jednání a volbu p edsedajícího i p ípadných dalších inovník . (2) Ustavující sch ze volí leny t ch orgán , které podle ur ení zákona a stanov zvolit má. (3) Ustavující sch ze p ijímá usnesení v tšinou hlas p ítomných v dob hlasování. (4) Kdo hlasoval proti p ijetí návrhu stanov, m že od p ihlášky do spolku odstoupit. O tom musí být u in n záznam v listin p ítomných opat ený podpisy odstupujícího a toho, kdo záznam u inil. § 225 221
Ú astní-li se ustavující sch ze alespo t i osoby, mohou schválit stanovy podle § 218. Vznik spolku § 226 (1) Spolek vzniká dnem zápisu do ve ejného rejst íku. (2) Návrh na zápis spolku do ve ejného rejst íku podávají zakladatelé nebo osoba ur ená ustavující sch zí. (3) Není-li spolek do ve ejného rejst íku zapsán do t iceti dn od podání návrhu na zápis a není-li v této lh t ani vydáno rozhodnutí o odmítnutí zápisu, považuje se spolek za zapsaný do ve ejného rejst íku t icátým dnem od podání návrhu. § 227 Pokra uje-li spolek v innosti i poté, co byl jeho zápis do ve ejného rejst íku odmítnut, použijí se ustanovení o spole nosti. Pobo ný spolek § 228 (1) Právní osobnost pobo ného spolku se odvozuje od právní osobnosti hlavního spolku. Pobo ný spolek m že mít práva a povinnosti a nabývat je v rozsahu ur eném stanovami hlavního spolku a zapsaném ve ve ejném rejst íku. (2) Název pobo ného spolku musí obsahovat p ízna ný prvek názvu hlavního spolku a vyjád it jeho vlastnost pobo ného spolku. § 229 (1) Pobo ný spolek vzniká dnem zápisu do ve ejného rejst íku. (2) Návrh na zápis pobo ného spolku do ve ejného rejst íku podává hlavní spolek. (3) Není-li rozhodnutí o zápisu nebo o jeho odmítnutí vydáno do t iceti dn od podání návrhu na zápis, považuje se pobo ný spolek za zapsaný do ve ejného rejst íku. (4) Z právních jednání pobo ného spolku vzniklých p ede dnem jeho zápisu do ve ejného rejst íku je hlavní spolek oprávn n a zavázán spole n a nerozdíln s pobo ným spolkem. Ode dne zápisu pobo ného spolku do ve ejného rejst íku ru í hlavní spolek za dluhy pobo ného spolku v rozsahu ur eném stanovami. § 230 (1) Zrušením hlavního spolku se zrušuje i pobo ný spolek. (2) Hlavní spolek nezanikne d íve, než zaniknou všechny pobo né spolky. § 231 Nabytím statusu ve ejné prosp šnosti pro hlavní spolek nabývají tento status i pobo né spolky. Vzdá-li se hlavní spolek statusu ve ejné prosp šnosti, nebo je-li mu odejmut, pozbývají jej i pobo né spolky. 222
lenství § 232 (1) Neur í-li stanovy jinak, váže se lenství ve spolku na osobu lena a nep echází na jeho právního nástupce. (2) Je-li lenem spolku právnická osoba, zastupuje ji statutární orgán, ledaže právnická osoba ur í jiného zástupce. § 233 (1) Po vzniku spolku m že lenství v n m vzniknout p ijetím za lena nebo jiným zp sobem ur eným stanovami. (2) Kdo se uchází o lenství ve spolku, projevuje tím v li být vázán stanovami od okamžiku, kdy se stane lenem spolku. (3) O p ijetí za lena rozhoduje orgán ur ený stanovami, jinak nejvyšší orgán spolku. § 234 Má se za to, že vznikem lenství v pobo ném spolku vzniká i lenství v hlavním spolku; to platí i o zániku lenství. § 235 Stanovy mohou ur it výši a splatnost lenského p ísp vku nebo ur í, který orgán spolku ur í výši a splatnost lenského p ísp vku a jakým zp sobem. § 236 Seznam len (1) Vede-li spolek seznam len , stanovy ur í, jakým zp sobem provádí v seznamu len zápisy a výmazy týkající se lenství osob ve spolku. Stanovy dále ur í, jak bude seznam len zp ístupn n, anebo že zp ístupn n nebude. (2) Každý len, a to i bývalý, obdrží na svou žádost od spolku na jeho náklady potvrzení s výpisem ze seznamu len obsahující údaje o své osob , pop ípad potvrzení, že tyto údaje byly vymazány. Namísto zem elého lena m že o potvrzení požádat jeho manžel, dít nebo rodi , a není-li žádný z nich, m že o vydání potvrzení žádat jiná osoba blízká nebo d dic, prokáží-li zájem hodný právní ochrany. (3) Seznam len m že být uve ejn n se souhlasem všech len , kte í jsou v n m zapsáni; p i uve ejn ní neúplného seznamu len musí být z n ho patrné, že je neúplný. Zánik lenství § 237 lenství ve spolku zaniká vystoupením, vylou ením, nebo dalšími zp soby uvedenými ve stanovách nebo v zákon . § 238
223
Neur í-li stanovy jinak, zanikne lenství, pokud len nezaplatí lenský p ísp vek ani v p im ené lh t ur ené spolkem dodate n ve výzv k zaplacení, a koli byl na tento následek ve výzv upozorn n. § 239 (1) Neur í-li stanovy n co jiného, m že spolek vylou it lena, který závažn porušil povinnost vyplývající z lenství a v p im ené lh t nápravu nezjednal ani po výzv spolku. Výzva se nevyžaduje, nelze-li porušení povinnosti od init nebo zp sobilo-li spolku zvláš závažnou újmu. (2) Rozhodnutí o vylou ení se doru í vylou enému lenu. § 240 (1) Neur í-li stanovy jiný orgán, rozhoduje o vylou ení lena statutární orgán. (2) Neur í-li stanovy jinak, m že návrh na vylou ení podat v písemné form kterýkoli len; v návrhu se uvedou okolnosti osv d ující d vod pro vylou ení. len, proti kterému návrh sm uje, musí mít p íležitost se s návrhem na vylou ení seznámit, žádat o jeho vysv tlení a uvést i doložit vše, co mu je k prosp chu. § 241 (1) len m že do patnácti dn od doru ení rozhodnutí v písemné form navrhnout, aby rozhodnutí o jeho vylou ení p ezkoumala rozhod í komise, ledaže stanovy ur í jiný orgán. (2) P íslušný orgán zruší rozhodnutí o vylou ení lena, odporuje-li vylou ení zákonu nebo stanovám; rozhodnutí o vylou ení lena m že zrušit i v jiných od vodn ných p ípadech. § 242 Vylou ený len m že do t í m síc od doru ení kone ného rozhodnutí spolku o svém vylou ení navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vylou ení; jinak toto právo zaniká. Nebylo-li mu rozhodnutí doru eno, m že len návrh podat do t í m síc ode dne, kdy se o n m dozv d l, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy byl po vydání rozhodnutí zánik jeho lenství vylou ením zapsán do seznamu len ; jinak toto právo zaniká. Organizace spolku § 243 Orgány spolku jsou statutární orgán a nejvyšší orgán, p ípadn kontrolní komise, rozhod í komise a další orgány ur ené ve stanovách. Stanovy mohou orgány spolku pojmenovat libovoln , nevzbudí-li tím klamný dojem o jejich povaze. § 244 Stanovy ur í, je-li statutární orgán kolektivní (výbor) nebo individuální (p edseda). Neur í-li stanovy jinak, volí a odvolává leny statutárního orgánu nejvyšší orgán spolku. § 245 Na usnesení lenské sch ze nebo jiného orgánu, které se p í í dobrým mrav m, nebo m ní stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by 224
nebylo p ijato. To platí i v p ípad , že bylo p ijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá p sobnost rozhodnout. § 246 (1) Neur í-li stanovy funk ní období len volených orgán spolku, je toto období p tileté. (2) Neur í-li stanovy jinak, mohou lenové volených orgán spolku, jejichž po et neklesl pod polovinu, kooptovat náhradní leny do nejbližšího zasedání orgánu p íslušného k volb . (3) Neur í-li stanovy jinak, použijí se pro svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgán spolku § 156 a § 159 odst. 2 a p im en též ustanovení o lenské sch zi. § 247 Nejvyšší orgán spolku (1) Stanovy ur í, který orgán je nejvyšším orgánem spolku; do jeho p sobnosti zpravidla náleží ur it hlavní zam ení innosti spolku, rozhodovat o zm n stanov, schválit výsledek hospoda ení spolku, hodnotit innost dalších orgán spolku i jejich len a rozhodnout o zrušení spolku s likvidací nebo o jeho p em n . (2) Je-li podle stanov statutární orgán spolku i jeho nejvyšším orgánem a není-li s to vykonávat p sobnost po dobu delší než jeden m síc, m že alespo p tina len spolku svolat shromážd ní všech len spolku; na shromážd ní p echází p sobnost nejvyššího orgánu spolku. To neplatí, ur í-li stanovy n co jiného. (3) Neur í-li stanovy jinak, je nejvyšším orgánem spolku lenská sch ze; ustanovení § 248 až 257 se na lenskou sch zi použijí, pokud stanovy neur í n co jiného. lenská sch ze § 248 (1) lenskou sch zi svolává k zasedání statutární orgán spolku nejmén jedenkrát do roka. (2) Statutární orgán spolku svolá zasedání lenské sch ze z podn tu alespo t etiny len spolku nebo kontrolního orgánu spolku. Nesvolá-li statutární orgán spolku zasedání lenské sch ze do t iceti dn od doru ení podn tu, m že ten, kdo podn t podal, svolat zasedání lenské sch ze na náklady spolku sám. § 249 (1) Zasedání lenské sch ze se svolá vhodným zp sobem ve lh t ur ené stanovami, jinak nejmén t icet dn p ed jeho konáním. Z pozvánky musí být z ejmé místo, as a po ad zasedání. (2) Je-li zasedání svoláno podle § 248, m že být po ad zasedání proti návrhu uvedenému v podn tu zm n n jen se souhlasem toho, kdo podn t podal. (3) Místo a as zasedání se ur í tak, aby co nejmén omezovaly možnost len se ho ú astnit. § 250
225
(1) Kdo zasedání svolal, m že je odvolat nebo odložit stejným zp sobem, jakým bylo svoláno. Stane-li se tak mén než týden p ed oznámeným datem zasedání, nahradí spolek len m, kte í se na zasedání dostavili podle pozvánky, ú eln vynaložené náklady. (2) Je-li zasedání svoláno podle § 248, m že být odvoláno i odloženo jen na návrh nebo se souhlasem toho, kdo k n mu dal podn t. § 251 Každý len je oprávn n ú astnit se zasedání a požadovat i dostat na n m vysv tlení záležitostí spolku, vztahuje-li se požadované vysv tlení k p edm tu zasedání lenské sch ze. Požaduje-li len na zasedání sd lení o skute nostech, které zákon uve ejnit zakazuje nebo jejichž prozrazení by spolku zp sobilo vážnou újmu, nelze mu je poskytnout. § 252 (1) lenská sch ze je schopna usnášet se za ú asti v tšiny len spolku. Usnesení p ijímá v tšinou hlas len p ítomných v dob usnášení; každý len má jeden hlas. (2) Ur í-li stanovy p i úprav r zných druh lenství ve spolku, že je s ur itým druhem lenství spojen pouze hlas poradní, nep ihlíží se k tomuto hlasu pro ú ely odstavce 1. § 253 (1) Kdo zasedání zahájí, ov í, zda je lenská sch ze schopna se usnášet. Poté zajistí volbu p edsedy zasedání a p ípadn i dalších inovník , vyžadují-li jejich volbu stanovy. (2) P edseda vede zasedání tak, jak byl jeho po ad ohlášen, ledaže se lenská sch ze usnese na p ed asném ukon ení zasedání. (3) Záležitost, která nebyla za azena na po ad zasedání p i jeho ohlášení, lze rozhodnout jen za ú asti a se souhlasem všech len spolku oprávn ných o ní hlasovat. § 254 (1) Statutární orgán spolku zajistí vyhotovení zápisu ze zasedání do t iceti dn od jejího ukon ení. Není-li to možné, vyhotoví zápis ten, kdo zasedání p edsedal nebo koho tím pov ila lenská sch ze. (2) Ze zápisu musí být patrné, kdo zasedání svolal a jak, kdy se konalo, kdo je zahájil, kdo mu p edsedal, jaké p ípadné další inovníky lenská sch ze zvolila, jaká usnesení p ijala a kdy byl zápis vyhotoven. (3) Každý len spolku m že nahlížet do zápis ze zasedání za podmínek ur ených stanovami. Neur í-li stanovy jinak, lze toto právo vykonat v sídle spolku. § 255 Díl í lenské sch ze Stanovy mohou ur it, že se zasedání lenské sch ze bude konat formou díl ích lenských sch zí, p ípadn též, o kterých záležitostech tímto zp sobem rozhodnout nelze. P ipustí-li stanovy zasedání díl ích lenských sch zí, ur í rovn ž období, v n mž se všechna zasedání
226
musí konat. Pro schopnost usnášet se a pro p ijímání usnesení se zú astn ní lenové a odevzdané hlasy s ítají. § 256 Shromážd ní delegát (1) Stanovy mohou ur it, že p sobnost lenské sch ze plní shromážd ní delegát . (2) Každý delegát musí být volen stejným po tem hlas . Není-li to dob e možné, mohou stanovy ur it pro volbu delegát rozumnou odchylku. § 257 Náhradní zasedání lenské sch ze (1) Není-li lenská sch ze na svém zasedání schopna usnášet se, m že statutární orgán nebo ten, kdo p vodní zasedání svolal, svolat novou pozvánkou ve lh t patnácti dn od p edchozího zasedání lenskou sch zi na náhradní zasedání. Z pozvánky musí být z ejmé, že se jedná o náhradní zasedání lenské sch ze. Náhradní zasedání lenské sch ze se musí konat nejpozd ji do šesti týdn ode dne, na který bylo zasedání lenské sch ze p edtím svoláno. (2) Na náhradním zasedání m že lenská sch ze jednat jen o záležitostech za azených na po ad p edchozího zasedání. Usnesení m že p ijmout za ú asti libovolného po tu len , ledaže stanovy ur í n co jiného. (3) Rozhoduje-li lenská sch ze na zasedání díl ích lenských sch zí nebo rozhoduje-li namísto ní shromážd ní delegát , postupuje se podle odstavc 1 a 2 obdobn . Neplatnost rozhodnutí orgánu spolku § 258 Každý len spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, m že navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgán spolku. § 259 Právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do t í m síc ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozv d l nebo mohl dozv d t, nejpozd ji však do jednoho roku od p ijetí rozhodnutí. § 260 (1) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to m lo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. (2) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatn zasaženo do práva t etí osoby nabytého v dobré ví e. § 261
227
(1) Porušil-li spolek základní lenské právo lena závažným zp sobem, má len právo na p im ené zadostiu in ní. (2) Namítne-li to spolek, soud právo na zadostiu in ní lenu spolku nep izná, nebylo-li uplatn no a) v dob stanovené pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí, nebo b) do t í m síc ode dne právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu, byl-li tento návrh zamítnut podle § 260. Kontrolní komise § 262 (1) Z ídí-li stanovy kontrolní komisi, vyžaduje se, aby m la alespo t i leny. Neur í-li stanovy jinak, volí a odvolává leny kontrolní komise lenská sch ze. Ur í-li stanovy, že leny kontrolní komise jmenuje nebo odvolává statutární orgán, nep ihlíží se k tomu. (2) Neur í-li stanovy další omezení, není lenství v kontrolní komisi slu itelné s lenstvím ve statutárním orgánu spolku ani s funkcí likvidátora. § 263 Kontrolní komise dohlíží, jsou-li záležitosti spolku ádn vedeny a vykonává-li spolek innost v souladu se stanovami a právními p edpisy, nesv í-li jí stanovy další p sobnost. Zjistí-li kontrolní komise nedostatky, upozorní na n statutární orgán, jakož i další orgány ur ené stanovami. § 264 V rozsahu p sobnosti kontrolní komise m že její pov ený len nahlížet do doklad spolku a požadovat od len dalších orgán spolku nebo od jeho zam stnanc vysv tlení k jednotlivým záležitostem. Rozhod í komise § 265 Je-li z ízena rozhod í komise, rozhoduje sporné záležitosti náležející do spolkové samosprávy v rozsahu ur eném stanovami; neur í-li stanovy p sobnost rozhod í komise, rozhoduje spory mezi lenem a spolkem o placení lenských p ísp vk a p ezkoumává rozhodnutí o vylou ení lena ze spolku. § 266 (1) Neur í-li stanovy jinak, má rozhod í komise t i leny, které volí a odvolává lenská sch ze nebo shromážd ní len spolku. (2) lenem rozhod í komise m že být jen bezúhonná zletilá a pln svéprávná osoba, která ve spolku nep sobí jako len statutárního orgánu nebo kontrolní komise. Nenavrhl-li nikdo vyslovení neplatnosti volby lena rozhod í komise pro nedostatek bezúhonnosti, platí s výhradou zm ny okolností, že byla zvolena bezúhonná osoba.
228
(3) Z innosti rozhod í komise je vylou en její len, jemuž okolnosti p ípadu brání nebo by mohly bránit rozhodovat nepodjat . § 267 ízení p ed rozhod í komisí upravuje jiný právní p edpis. Zrušení spolku § 268 (1) Soud zruší spolek s likvidací na návrh osoby, která na tom má oprávn ný zájem, nebo i bez návrhu v p ípad , že spolek, a byl na to soudem upozorn n, a) vyvíjí innost zakázanou v § 145, b) vyvíjí innost v rozporu s § 217, c) nutí t etí osoby k lenství ve spolku, k ú asti na jeho innosti nebo k jeho podpo e, nebo d) brání len m ze spolku vystoupit. (2) Ustanovení § 172 není dot eno. Likvidace spolku § 269 (1) P i zrušení spolku s likvidací sestaví likvidátor soupis jm ní a zp ístupní jej v sídle spolku všem len m. (2) Likvidátor vydá proti úhrad náklad soupis jm ní každému lenu, který o to požádá. § 270 (1) Nelze-li povolat likvidátora jinak, jmenuje soud likvidátorem i bez jeho souhlasu n kterého z len statutárního orgánu. Není-li to možné, jmenuje soud likvidátorem i bez jeho souhlasu n kterého lena spolku. (2) Likvidátor jmenovaný podle odstavce 1 nem že z funkce odstoupit, m že však navrhnout soudu, aby jej z funkce zprostil, prokáže-li, že na n m nelze spravedliv požadovat, aby funkci vykonával. § 271 Likvidátor zpen ží likvida ní podstatu pouze v tom rozsahu, v jakém to je pro spln ní dluh spolku nezbytné. § 272 (1) Likvidátor naloží s likvida ním z statkem podle stanov. Ur í-li stanovy spolku se statusem ve ejné prosp šnosti, že má být likvida ní z statek použit k jiným než ve ejn prosp šným cíl m, nep ihlíží se k tomu. (2) Nelze-li s likvida ním z statkem naložit podle stanov, nabídne likvidátor likvida ní z statek spolku s ú elem obdobným. Není-li to možné, nabídne likvidátor likvida ní z statek obci, na jejímž území má spolek sídlo. Nep ijme-li obec nabídku do dvou m síc , nabývá 229
likvida ní z statek kraj, na jehož území má spolek sídlo. Získá-li likvida ní z statek obec nebo kraj, použije jej jen k ve ejn prosp šnému cíli. § 273 Obdržel-li spolek ú elov vázané pln ní z ve ejného rozpo tu, ustanovení § 272 se nepoužije a likvidátor naloží s p íslušnou ástí likvida ního z statku podle rozhodnutí p íslušného orgánu. Fúze spolk § 274 Zú astn né spolky uzavírají smlouvu o fúzi jako smlouvu o slou ení spolk , nebo jako smlouvu o splynutí spolk . § 275 Smlouva o fúzi obsahuje alespo údaje o názvu, sídle a identifikující údaj každého ze zú astn ných spolk s uvedením, který spolek je zanikající a který nástupnický, a rozhodný den. § 276 (1) Smlouva o splynutí spolk obsahuje i ujednání o stanovách nástupnického spolku. (2) Dojde-li p i slou ení ke zm n stanov nástupnického spolku, obsahuje smlouva o slou ení také ujednání o této zm n . § 277 (1) Spole n s návrhem smlouvy o fúzi vyhotoví lenové statutárních orgán zú astn ných spolk i zprávu vysv tlující hospodá ské i právní d vody a d sledky fúze. Zprávu lze vyhotovit i jako spole nou pro všechny zú astn né spolky. (2) Zpráva vysv tlující hospodá ské i právní d vody a d sledky fúze nemusí být vyhotovena, jsou-li všichni lenové zú astn ného spolku leny jeho statutárního nebo kontrolního orgánu nebo souhlasí-li s tím všichni lenové zú astn ného spolku. § 278 Zasedání lenské sch ze, kterému bude návrh smlouvy o fúzi p edložen ke schválení, musí ten, kdo je svolává, ohlásit nejmén t icet dn p ed jeho konáním. V této lh t musí být zp ístupn ny všem len m a) návrh smlouvy o fúzi, b) stanovy nástupnického spolku, c) výkaz majetku a závazk všech zú astn ných spolk ne starší než šest m síc a d) zpráva vysv tlující hospodá ské i právní d vody a d sledky fúze, je-li její vyhotovení nutné. § 279
230
(1) Zú astn né spolky zve ejní nejmén t icet dn p ed zasedáním lenské sch ze spole né oznámení, v n mž uvedou, jakých spolk se fúze týká a jaký spolek se stane nástupnickým spolkem. (2) Není-li spolek p íjemcem pln ní z ve ejného rozpo tu, má-li zanedbatelný po et v itel a je-li celková výše dluh zanedbatelná, posta í, pokud doru í oznámení známým v itel m. § 280 P ihlásí-li v itel zú astn ného spolku pohledávku do šesti m síc ode dne, kdy se zápis fúze stal v i n mu ú inným, má právo na dostate nou jistotu, zhorší-li se dobytnost pohledávky. Prokáže-li v itel, že se v d sledku fúze dobytnost pohledávky zhorší podstatným zp sobem, má právo na dostate nou jistotu ješt p ed zápisem fúze do ve ejného rejst íku. § 281 (1) Návrh smlouvy o fúzi schvalují lenské sch ze zú astn ných spolk . lenská sch ze m že návrh smlouvy o fúzi jen schválit, nebo odmítnout. (2) Zasedání lenských sch zí zú astn ných spolk m že být svoláno i jako spole né. Tehdy lenské sch ze zú astn ných spolk hlasují o návrhu smlouvy o fúzi odd len . Pokud se však po schválení návrhu smlouvy o fúzi volí lenové orgán nástupnického spolku, mohou lenské sch ze zú astn ných spolk rozhodnout, že budou o t chto lenech hlasovat spole n . § 282 Ten, kdo za zú astn ný spolek návrh smlouvy o fúzi podepisuje, p ipojí k podpisu krom dalších náležitostí také údaj, že návrh smlouvy schválila lenská sch ze spolku a kdy se tak stalo. Smlouva o fúzi je p ijata usnesením lenské sch ze posledního ze zú astn ných spolk o schválení návrhu smlouvy o fúzi a jejím podpisem za tento spolek. § 283 Návrh na vyslovení neplatnosti smlouvy o fúzi lze podat jen spole n s návrhem na neplatnost usnesení lenské sch ze schvalujícího tuto smlouvu. Právo domáhat se neplatnosti má jen zú astn ný spolek nebo osoba oprávn ná podat návrh na vyslovení neplatnosti lenské sch ze. § 284 (1) Návrh na zápis fúze do ve ejného rejst íku podávají spole n všechny zú astn né spolky. Jedná-li se o fúzi splynutím, podepíší návrh také lenové statutárního orgánu nástupnického spolku. (2) Na základ návrhu provede p íslušný orgán zápis fúze tak, že k témuž dni vymaže ve ve ejném rejst íku zanikající spolky, poznamená, kdo je jejich právní nástupce, a p i fúzi a) slou ením poznamená u nástupnického spolku den ú innosti slou ení a názvy, adresy sídla a identifikující údaje spolk , které se s nástupnickým spolkem slou ily, a p ípadné další zm ny u nástupnického spolku, pokud v d sledku fúze nastaly, b) splynutím provede zápis nástupnického spolku a poznamená u n ho názvy, adresy sídla a identifikující údaje spolk , které jsou jeho právní p edch dci. 231
§ 285 Po zápisu fúze do ve ejného rejst íku nelze smlouvu o fúzi zm nit nebo zrušit. § 286 Zápisem fúze nabývají lenové zanikajícího spolku lenství v nástupnickém spolku. § 287 (1) Nepodají-li zú astn né spolky návrh na zápis fúze do šesti m síc ode dne, kdy byla smlouva o fúzi uzav ena, m že ten ze zú astn ných spolk , který byl p ipraven návrh podat, od smlouvy o fúzi odstoupit. Odstoupí-li od smlouvy i jen jedna strana, zaniká tím závazek všech stran založený smlouvou. (2) Nepodají-li zú astn né spolky návrh na zápis fúze do jednoho roku ode dne, kdy byla smlouva o fúzi uzav ena, platí, že od smlouvy odstoupily všechny zú astn né spolky. (3) Spole n a nerozdíln se spolkem, který zp sobil, že návrh na zápis fúze nebyl podán v as, nahradí ostatním spolk m škodu z toho vzniklou lenové jeho statutárního orgánu vyjma t ch, kte í prokáží, že vyvinuli dostate né úsilí, aby návrh byl podán v as. Rozd lení spolku § 288 (1) P i rozd lení slou ením uzavírají zú astn né spolky smlouvu o rozd lení. (2) Smlouva o rozd lení obsahuje alespo a) údaje o názvu, sídle a identifikující údaj zú astn ných spolk s uvedením, který spolek je zanikající a které jsou nástupnické, b) ur ení, jaký majetek a dluhy zanikajícího spolku p ejímají nástupnické spolky, c) ur ení, kte í zam stnanci zanikajícího spolku se stávají zam stnanci jednotlivých nástupnických spolk , d) rozhodný den. (3) Dochází-li v d sledku rozd lení slou ením ke zm n stanov n kterého z nástupnických spolk , obsahuje smlouva o rozd lení také dohodu o této zm n . (4) Nestanoví-li smlouva o rozd lení jinak, nabývá každý len zanikajícího spolku ke dni ú innosti rozd lení lenství ve všech nástupnických spolcích. § 289 (1) P i rozd lení se založením nových spolk vyhotoví rozd lovaný spolek projekt rozd lení. (2) Projekt obsahuje alespo a) údaje o názvu, sídle a identifikující údaj zú astn ných spolk s uvedením, který spolek je zanikající a které jsou nástupnické, b) ur ení, jaký majetek a dluhy zanikajícího spolku p ejímají nástupnické spolky, 232
c) ur ení, kte í zam stnanci zanikajícího spolku se stávají zam stnanci jednotlivých nástupnických spolk , d) návrh stanov nástupnických spolk , e) rozhodný den. (3) Nestanoví-li projekt rozd lení jinak, nabývá každý len zanikajícího spolku ke dni ú innosti rozd lení lenství ve všech nástupnických spolcích. § 290 (1) Není-li ze smlouvy o rozd lení nebo z projektu rozd lení z ejmé, jaký majetek p echází z rozd lovaného spolku na nástupnické spolky, platí, že nástupnické spolky jsou spoluvlastníky takového majetku. (2) Není-li ze smlouvy o rozd lení nebo z projektu rozd lení z ejmé, jaké dluhy p echázejí z rozd lovaného spolku na nástupnické spolky, platí, že nástupnické spolky jsou z t chto dluh zavázány spole n a nerozdíln . § 291 (1) P i rozd lení slou ením se ustanovení o fúzi použijí obdobn . (2) P i rozd lení se založením nových spolk vyhotoví statutární orgán rozd lovaného spolku spole n s projektem rozd lení i zprávu vysv tlující hospodá ské i právní d vody a d sledky rozd lení. Zpráva nemusí být vyhotovena, jsou-li všichni lenové spolku leny jeho statutárního orgánu, anebo souhlasí-li s tím všichni lenové spolku. § 292 (1) Zasedání lenské sch ze, kterému bude p edložena smlouva o rozd lení nebo projekt rozd lení ke schválení, musí ten, kdo je svolává, ohlásit nejmén t icet dn p ed jeho konáním. (2) Ve lh t uvedené v odstavci 1 spolek zp ístupní ve svém sídle všem len m zprávu statutárního orgánu vysv tlující hospodá ské i právní d vody a d sledky rozd lení, je-li její vyhotovení nutné. Zpráva musí obsahovat, a) jedná-li se o rozd lení slou ením, návrh smlouvy o rozd lení, stanovy nástupnického spolku a výkaz majetku a závazk všech zú astn ných spolk ne starší než šest m síc , nebo b) jedná-li se o rozd lení se založením nových spolk , projekt rozd lení, výkaz majetku a závazk rozd lovaného spolku, jakož i zahajovací rozvahy a návrh stanov nástupnických spolk . § 293 (1) Nejmén t icet dn p ed zasedáním lenské sch ze zve ejní rozd lovaný spolek oznámení, v n mž uvede, jakého spolku se rozd lení týká a které spolky se stanou jeho spolky nástupnickými. V oznámení rozd lovaný spolek též upozorní v itele na jejich právo podle § 301.
233
(2) Není-li spolek p íjemcem pln ní z ve ejného rozpo tu, má-li zanedbatelný po et v itel a je-li celková výše dluhu zanedbatelná, posta í, pokud doru í oznámení známým v itel m. § 294 (1) Smlouvu o rozd lení schvalují lenské sch ze zú astn ných spolk . Ustanovení § 282 se použije obdobn . (2) Projekt rozd lení schvaluje lenská sch ze rozd lovaného spolku. (3) lenská sch ze m že smlouvu o rozd lení nebo projekt rozd lení jen schválit, nebo odmítnout. § 295 (1) Rozd lovaný spolek podá návrh na zápis rozd lení do ve ejného rejst íku. Jedná-li se o rozd lení slou ením, podají spole ný návrh spolek rozd lovaný i nástupnický. (2) Na základ návrhu provede p íslušný orgán zápis rozd lení tak, že k témuž dni vymaže ve ve ejném rejst íku zanikající spolek, poznamená, kdo je jeho právní nástupce, a p i rozd lení a) slou ením poznamená u nástupnického spolku den ú innosti rozd lení slou ením a název, adresu sídla a identifikující údaj spolku, který se s nástupnickým spolkem slou il a p ípadné další zm ny u nástupnického spolku, pokud v d sledku rozd lení nastaly, b) se založením nových spolk provede zápis nástupnických spolk a poznamená u n ho název, adresu sídla a identifikující údaj spolku, který je jeho právním p edch dcem. § 296 Po zápisu rozd lení do ve ejného rejst íku nelze smlouvu o rozd lení ani projekt rozd lení zm nit nebo zrušit. § 297 (1) Nepodají-li p i rozd lení slou ením zú astn né spolky návrh na zápis rozd lení do šesti m síc ode dne, kdy byla smlouva o rozd lení uzav ena, m že ten ze zú astn ných spolk , který byl p ipraven návrh podat, od smlouvy o rozd lení odstoupit. Odstoupí-li od smlouvy i jen jedna strana, zanikají tím závazky všech stran založené smlouvou. (2) Nepodají-li p i rozd lení slou ením zú astn né spolky návrh na zápis rozd lení do jednoho roku ode dne, kdy byla smlouva o rozd lení uzav ena, platí, že od smlouvy odstoupily všechny zú astn né spolky. (3) Spole n a nerozdíln se spolkem, který zp sobil, že návrh na zápis rozd lení nebyl podán v as, nahradí ostatním spolk m škodu z toho vzniklou lenové jeho statutárního orgánu vyjma t ch, kte í prokáží, že vyvinuli dostate né úsilí, aby návrh byl podán v as. § 298 Nepodá-li rozd lovaný spolek p i rozd lení se založením nových spolk návrh na zápis rozd lení do jednoho roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí o rozd lení p ijato, ruší se marným uplynutím lh ty rozhodnutí o rozd lení. § 299 234
(1) Každý z nástupnických spolk ru í spole n s ostatními nástupnickými spolky za dluhy p ešlé z rozd lovaného spolku na další nástupnický spolek. (2) Dá-li si rozd lovaný spolek ocenit své jm ní posudkem znalce ustanoveného mu soudem podle jiného zákona, a to v etn odd leného ocen ní jm ní p echázejícího na jednotlivé nástupnické spolky, a splní povinnost zve ejn ní podle § 269, ru í každý nástupnický spolek za dluhy podle odstavce 1 jen do výše istého jm ní nabytého rozd lením. (3) Právo z ru ení podle odstavc 1 a 2 nemohou uplatnit v itelé, jimž se dostalo jistoty podle § 300. § 300 P ihlásí-li v itel zú astn ného spolku pohledávku do šesti m síc ode dne, kdy se zápis rozd lení stal v i n mu ú inným, má právo na dostate nou jistotu, pokud prokáže, že se dobytnost pohledávky zhorší. Prokáže-li v itel, že se v d sledku rozd lení dobytnost pohledávky podstatným zp sobem zhorší, má právo na dostate nou jistotu ješt p ed zápisem rozd lení do ve ejného rejst íku. § 301 (1) Každý, jehož právní zájmy jsou rozd lením dot eny, má právo, aby mu kterýkoli ze zú astn ných spolk sd lil do jednoho m síce od doru ení žádosti, jaké jm ní p echází rozd lením na jednotlivé nástupnické spolky. (2) Nedostane-li se dlužníku zaniklého spolku sd lení, kdo je po rozd lení spolku jeho v itelem, m že plnit kterémukoli z nástupnických spolk . Nedostane-li se v iteli zaniklého spolku sd lení, kdo je po rozd lení spolku jeho dlužníkem, m že požadovat pln ní od kteréhokoli z nástupnických spolk . § 302 Ur í-li stanovy, že o fúzi nebo rozd lení spolku rozhoduje jiný orgán než lenská sch ze, použijí se z ustanovení o fúzi nebo rozd lení spolku na rozhodování takového orgánu p im en ustanovení o lenské sch zi.
235
P íloha . 8: Antidiskrimina ní zákon 198/2009 Sb. ZÁKON ze dne 23. dubna 2008 o rovném zacházení a o právních prost edcích ochrany p ed diskriminací a o zm n n kterých zákon (antidiskrimina ní zákon) Parlament se usnesl na tomto zákon
eské republiky:
ÁST PRVNÍ ANTIDISKRIMINA NÍ ZÁKON HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ §1 P edm t úpravy (1) Tento zákon zapracovává p íslušné p edpisy Evropských spole enství104 a v návaznosti na Listinu základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy, které jsou sou ástí právního ádu, blíže vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve v cech a) práva na zam stnání a p ístupu k zam stnání, b) p ístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výd le né innosti, c) pracovních, služebních pom r a jiné závislé innosti, v etn odm ování,
104
Sm rnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o p ístup k zam stnání, odbornému vzd lávání a postupu v zam stnání a o pracovní podmínky. Sm rnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. zá í 2002, kterou se m ní sm rnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o p ístup k zam stnání, odbornému vzd lávání a postupu v zam stnání a o pracovní podmínky. Sm rnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. ervna 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický p vod. Sm rnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zam stnání a povolání. Sm rnice Rady 75/117/EHS ze dne 10. února 1975 o sbližování právních p edpis lenských stát týkajících se uplat ování zásady stejné odm ny za práci pro muže a ženy. Sm rnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpe ení. Sm rnice Rady 86/378/EHS ze dne 24. ervence 1986 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v systémech sociálního zabezpe ení pracovník . Sm rnice Rady 96/97/ES ze dne 20. prosince 1996, kterou se m ní sm rnice 86/378/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v systémech sociálního zabezpe ení pracovník . Sm rnice Rady 86/613/EHS ze dne 11. prosince 1986 o uplat ování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatn výd le n inné, v etn oblasti zem d lství, a o ochran v mate ství. Sm rnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v p ístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Sm rnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. ervence 2006 o zavedení zásady rovných p íležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zam stnání a povolání.
236
d)
lenství a innosti v odborových organizacích, radách zam stnanc nebo organizacích zam stnavatel , v etn výhod, které tyto organizace svým len m poskytují,
e)
lenství a innosti v profesních komorách, v etn výhod, které tyto ve ejnoprávní korporace svým len m poskytují,
f) sociálního zabezpe ení, g) p iznání a poskytování sociálních výhod, h) p ístupu ke zdravotní pé i a jejího poskytování, i) p ístupu ke vzd lání a jeho poskytování, j) p ístupu ke zboží a službám, v etn bydlení, pokud jsou nabízeny ve ejnosti nebo p i jejich poskytování. (2) Tento zákon se nevztahuje na právní vztahy související s úpravou podmínek vstupu a pobytu státních p íslušník t etích zemí nebo osob bez státní p íslušnosti na území eské republiky. (3) Fyzická osoba má právo v právních vztazích, na které se vztahuje tento zákon, na rovné zacházení a na to, aby nebyla diskriminována. Základní pojmy §2 (1) Pro ú ely tohoto zákona se právem na rovné zacházení rozumí právo nebýt diskriminován z d vod , které stanoví tento zákon. (2) Diskriminace je p ímá a nep ímá. Za diskriminaci se považuje i obt žování, sexuální obt žování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navád ní k diskriminaci. (3) P ímou diskriminací se rozumí takové jednání, v etn opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází mén p ízniv , než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z d vodu rasy, etnického p vodu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, v ku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry i sv tového názoru. (4) Za diskriminaci z d vodu pohlaví se považuje i diskriminace z d vodu t hotenství, mate ství nebo otcovství a z d vodu pohlavní identifikace. (5) Diskriminací je také jednání, kdy je s osobou zacházeno mén p ízniv na základ domn lého d vodu podle odstavce 3. §3 (1) Nep ímou diskriminací se rozumí takové jednání nebo opomenutí, kdy na základ zdánliv neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z n kterého z d vod uvedených v § 2 odst. 3 osoba znevýhodn na oproti ostatním. Nep ímou diskriminací není, pokud toto ustanovení, kritérium nebo praxe je objektivn od vodn no legitimním cílem a prost edky k jeho dosažení jsou p im ené a nezbytné. (2) Nep ímou diskriminací z d vodu zdravotního postižení se rozumí také odmítnutí nebo opomenutí p ijmout p im ená opat ení, aby m la osoba se zdravotním postižením p ístup k ur itému zam stnání, k výkonu pracovní innosti nebo funk nímu nebo jinému 237
postupu v zam stnání, aby mohla využít pracovního poradenství, nebo se zú astnit jiného odborného vzd lávání, nebo aby mohla využít služeb ur ených ve ejnosti, ledaže by takové opat ení p edstavovalo nep im ené zatížení. (3) P i rozhodování o tom, zda konkrétní opat ení p edstavuje nep im ené zatížení, je t eba vzít v úvahu a) míru užitku, kterou má osoba se zdravotním postižením z realizace opat ení, b) finan ní únosnost opat ení pro fyzickou nebo právnickou osobu, která je má realizovat, c) dostupnost finan ní a jiné pomoci k realizaci opat ení a d) zp sobilost náhradních opat ení uspokojit pot eby osoby se zdravotním postižením. (4) Za nep im ené zatížení se nepovažuje opat ení, které je fyzická nebo právnická osoba povinna uskute nit podle zvláštního právního p edpisu. §4 (1) Obt žováním se rozumí nežádoucí chování související s d vody uvedenými v § 2 odst. 3, a) jehož zám rem nebo d sledkem je snížení d stojnosti osoby a vytvo ení zastrašujícího, nep átelského, ponižujícího, poko ujícího nebo urážlivého prost edí, nebo b) které m že být oprávn n vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovliv ující výkon práv a povinností vyplývajících z právních vztah . (2) Sexuálním obt žováním se rozumí chování podle odstavce 1, které má sexuální povahu. (3) Pronásledováním se rozumí nep íznivé zacházení, postih nebo znevýhodn ní, k n muž došlo v d sledku uplatn ní práv podle tohoto zákona. (4) Pokynem k diskriminaci se rozumí chování osoby, která zneužije pod ízeného postavení druhého k diskriminaci t etí osoby. (5) Navád ním k diskriminaci se rozumí chování osoby, která druhého p esv d uje, utvrzuje nebo podn cuje, aby diskriminoval t etí osobu. §5 (1) Odm ováním se pro ú ely tohoto zákona rozumí veškerá pln ní, pen žitá nebo nepen žitá, opakující se nebo jednorázová, která jsou p ímo nebo nep ímo poskytována osob p i závislé innosti. (2) Zajiš ováním rovného zacházení se rozumí p ijetí opat ení, která jsou podmínkou ú inné ochrany p ed diskriminací a která je možno s ohledem na dobré mravy požadovat vzhledem k okolnostem a osobním pom r m toho, kdo má povinnost rovné zacházení zajiš ovat; za zajiš ování rovného zacházení se považuje také zajiš ování rovných p íležitostí.
238
(3) Zam stnavatelé jsou povinni ve v cech práva na zam stnání a p ístupu k zam stnání, p ístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výd le né innosti, pracovní a jiné závislé innosti, v etn odm ování, zajiš ovat rovné zacházení podle odstavce 2. (4) Povoláním se pro ú ely tohoto zákona rozumí innost fyzické osoby vykonávaná za úplatu v závislém nebo nezávislém postavení, jejíž ádný výkon zvláštní právní p edpisy podmi ují spln ním kvalifika ních p edpoklad , zejména dosažením p edepsaného vzd lání a pop ípad i doby praxe. (5) Sociální výhodou se pro ú ely tohoto zákona rozumí sleva, osvobození od poplatk nebo pen žité nebo nepen žité pln ní, poskytované nezávisle na nárocích ze sociálního zabezpe ení p ímo nebo nep ímo ur ité skupin fyzických osob s obvykle nižšími p íjmy nebo vyššími životními náklady než ostatní. (6) Pro ú ely tohoto zákona se zdravotním postižením rozumí t lesné, smyslové, mentální, duševní nebo jiné postižení, které brání nebo m že bránit osobám v jejich právu na rovné zacházení v oblastech vymezených tímto zákonem; p itom musí jít o dlouhodobé zdravotní postižení, které trvá nebo má podle poznatk léka ské v dy trvat alespo jeden rok. §6 P ípustné formy rozdílného zacházení (1) Diskriminací není rozdílné zacházení z d vodu v ku v p ístupu k zam stnání nebo povolání, pokud je a) vyžadována podmínka minimálního v ku, odborné praxe nebo doby zam stnání, která je pro ádný výkon zam stnání nebo povolání nebo pro p ístup k ur itým práv m a povinnostem spojeným se zam stnáním nebo povoláním nezbytná, nebo b) pro ádný výkon zam stnání nebo povolání pot ebné odborné vzd lávání, které je nep im en dlouhé vzhledem k datu, ke kterému osoba ucházející se o zam stnání nebo povolání dosáhne d chodového v ku podle zvláštního zákona105. (2) Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, které souvisí se stanovením rozdílného d chodového v ku2 pro muže a ženy; to neplatí v systémech sociálního zabezpe ení pracovník podle § 8 a 9. (3) Diskriminací není rozdílné zacházení ve v cech práva na zam stnání, p ístupu k zam stnání nebo povolání, ve v cech pracovních, služebních pom r nebo jiné závislé innosti, pokud je k tomu v cný d vod spo ívající v povaze vykonávané práce nebo innosti a uplatn né požadavky jsou této povaze p im ené. Diskriminací z d vodu pohlaví není rozdílné zacházení ve v cech p ístupu nebo odborné p íprav k zam stnání nebo povolání, pokud je k tomu v cný d vod spo ívající v povaze vykonávané práce nebo innosti a uplatn né požadavky jsou této povaze p im ené. (4) Diskriminací není rozdílné zacházení uplat ované ve v cech práva na zam stnání, p ístupu k zam stnání nebo povolání, v p ípad závislé práce vykonávané v církvích nebo náboženských spole nostech, jestliže z d vodu povahy t chto inností nebo souvislosti, v níž jsou vykonávány, p edstavuje náboženské vyznání, víra i sv tový názor osoby podstatný, 105 2
§ 32 zákona . 155/1995 Sb., o d chodovém pojišt ní, ve zn ní pozd jších p edpis . § 32 zákona . 155/1995 Sb., o d chodovém pojišt ní, ve zn ní pozd jších p edpis .
239
oprávn ný a od vodn ný požadavek zam stnání se z etelem k etice dané církve i náboženské spole nosti. (5) Diskriminací není rozdílné zacházení uplat ované za ú elem ochrany žen z d vodu t hotenství a mate ství, osob se zdravotním postižením a za ú elem ochrany osob mladších 18 let nad rámce stanovené zvláštními právními p edpisy, jestliže prost edky k dosažení uvedených cíl jsou p im ené a nezbytné. (6) Diskriminací z d vodu pohlaví není rozdílné zacházení p i poskytování služeb, které jsou nabízeny v oblasti soukromého a rodinného života a úkon provád ných v této souvislosti. (7) Diskriminací z d vodu pohlaví není výlu né nebo p ednostní poskytování ve ejn dostupných zboží a služeb, pokud je výlu né nebo p ednostní poskytování zboží a služeb osobám ur itého pohlaví objektivn od vodn no legitimním cílem a prost edky k jeho dosažení jsou p im ené a nezbytné. §7 (1) Diskriminací není rozdílné zacházení z d vodu pohlaví, sexuální orientace, v ku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry i sv tového názoru ve v cech uvedených v § 1 odst. 1 písm. f) až j), pokud je toto rozdílné zacházení objektivn od vodn no legitimním cílem a prost edky k jeho dosažení jsou p im ené a nezbytné. Ustanovení § 6 tím není dot eno. (2) Za diskriminaci se nepovažují opat ení, jejichž cílem je p edejít nebo vyrovnat nevýhody vyplývající z p íslušnosti osoby ke skupin osob vymezené n kterým z d vod uvedených v § 2 odst. 3 a zajistit jí rovné zacházení a rovné p íležitosti. (3) Ve v cech p ístupu k zam stnání nebo povolání nesmí opat ení podle odstavce 2 vést k up ednostn ní osoby, jejíž kvality nejsou vyšší pro výkon zam stnání nebo povolání, než mají ostatní sou asn posuzované osoby. (4) Další p ípustné formy rozdílného zacházení obsažené ve zvláštních zákonech nejsou ustanovením odstavce 1 a § 6 dot eny. Zásada rovného zacházení pro muže a ženy v systémech sociálního zabezpe ení pracovník §8 (1) Pokud zam stnavatel poskytuje zam stnanc m, bývalým zam stnanc m a jejich rodinným p íslušník m a) pen žitá pln ní nebo pln ní pen žité hodnoty, jejichž ú elem je nahradit nebo doplnit dávky poskytované ze základního systému sociální ochrany pro p ípad 1. nemoci, 2. invalidity, 3. stá í, v etn p ed asného odchodu do d chodu, 4. pracovního úrazu a nemoci z povolání, 240
5. nezam stnanosti, b) jiná pen žitá nebo nepen žitá pln ní, která mají charakter sociálních dávek, zejména poz stalostních nebo rodinných, pokud jsou vyplácena zam stnavatelem zam stnanci z d vodu jeho zam stnání, je povinen nediskriminovat z d vodu pohlaví. (2) Muži i ženy musí mít zejména a) stejný p ístup k systému sociálního zabezpe ení pracovník , b) stejný nárok na poskytování pln ní, c) stejné podmínky pro vznik, trvání a zachování nároku na pln ní, d) stejn povinnou nebo dobrovolnou ú ast v systému, e) stejná pravidla pro poskytování pln ní, zejména v kovou hranici, dobu trvání zam stnání nebo dobu ú asti v systému, f) stejné podmínky pro pozastavení pln ní nebo získání nároku na dávky vyplácené b hem mate ské dovolené nebo volna z rodinných d vod , g) nárok na stejný rozsah pln ní p i spln ní stejných podmínek, h) stejný zp sob výpo tu výše p ísp vk zam stnavatele nebo zam stnance, i) stejný zp sob výpo tu výše pln ní v etn zvýšení, na které vzniká nárok s ohledem na manžela nebo manželku nebo vyživované osoby, j) stejné podmínky pro vrácení p ísp vk zam stnanci, pokud se zam stnanec odhlašuje ze systému, aniž by splnil podmínky zaru ující mu odložené právo na dlouhodobé dávky, k) stanoven stejný zp sob ur ení d chodového v ku pro ú ely p iznání d chodu ze sociálního zabezpe ení pracovník . (3) Ustanovení odstavc 1 a 2 se vztahují obdobn též na osoby samostatn výd le n inné a stavovské organizace, jichž jsou tyto osoby leny, které jsou založeny na principu p íslušnosti k ur itému povolání. (4) Ustanovení odstavc 1 až 3 se vztahují též na a) osoby, jejichž innost je p erušena z d vodu nemoci, mate ství nebo úrazu, b) osoby ucházející se o zam stnání, c) d chodce, d) invalidní zam stnance nebo bývalé zam stnance, e) osoby, které uplat ují nárok za osoby uvedené v písmenech a) až d). §9 (1) Povinnost zam stnavatele dodržovat zásadu rovného zacházení s muži a ženami podle § 8 se nevztahuje na a) individuální smlouvy pro osoby samostatn výd le n
inné,
b) zam stnanecké systémy pro osoby samostatn výd le n jednoho lena,
inné, ur ené pouze pro
241
c) pojistné smlouvy, jejichž smluvní stranou není zam stnavatel, v p ípad zam stnanc pobírajících plat nebo mzdu, d) dobrovolná ustanovení systém sociální ochrany osob, která jsou ú astník m nabízena jednotliv , aby jim zaru ila 1. dopl kové dávky, nebo 2. výb r data, kdy za nou být vypláceny b žné dávky pro osoby samostatn výd le n inné, nebo výb r z n kolika dávek, e) zam stnanecké systémy, pokud dávky poskytované z t chto systém jsou financovány z p ísp vk zam stnanc placených na základ dobrovolnosti. (2) Povinnost zam stnavatele dodržovat zásadu rovného zacházení s muži a ženami nebrání zam stnavateli v tom, aby p iznal osobám, které dovršily d chodový v k pro ú ely p iznání d chodu ze zam stnaneckého systému, ale které zatím nedosáhly d chodového v ku pro ú ely p iznání d chodu podle zákonného systému d chodového zabezpe ení, dopln k d chodu. Dopln k d chodu slouží k dorovnání nebo p iblížení celkové výše dávky vyplácené t mto osobám ve vztahu k ástce vyplácené ve stejné situaci osobám druhého pohlaví, které již dovršily zákonem stanovený d chodový v k, do té doby, než osoby mající prosp ch z tohoto dopl ku dovrší zákonem stanovený d chodový v k. (3) Porušením povinnosti dodržovat zásadu rovného zacházení s muži a ženami není a) stanovení rozdílných úrovní dávek v souvislosti s uplat ováním nezbytných opat ení p ihlížejících k pojistn matematickým zásadám, které se liší podle pohlaví v p ípad dávkov definovaných systém ; v p ípad zam stnaneckých systém , u nichž jsou vyplácené dávky financovány shromaž ováním kapitálu, mohou být ur ité prvky nerovné, pokud je nerovnost ástek zp sobena použitím pojistn matematických zásad, které se v dob zavád ní systému financování liší podle pohlaví, b) stanovení rozdílných úrovní p ísp vk zam stnavatel do zam stnaneckého systému, 1. jedná-li se o dávkov definovaný systém a je-li cílem vyrovnat ástku kone ných dávek nebo ji sblížit pro ob pohlaví, 2. jedná-li se o systém dávek financovaných shromaž ováním kapitálu a p ísp vky zam stnavatele jsou ur eny k zajišt ní finan ního základu nezbytného pro krytí náklad na ur ené dávky, c) stanovení rozdílných pravidel nebo pravidel použitelných pouze na osoby ur itého pohlaví v p ípad opat ení stanovených v písmenech a) a b), pokud jde o zaru ení nebo zachování nároku na doživotní dávky, když se osoba odhlašuje ze systému sociálního zabezpe ení pracovník . (4) Pokud jde o systémy dávek financované shromaž ováním kapitálu uvedené v odstavci 3 písm. a), porušením zásady rovného zacházení s muži a ženami není a) p em na ásti pravidelných d chod na kapitál, b) p evod nárok na d chod, c) poz stalostní d chod vyplácený oprávn né osob , pokud se vzdala ásti každoro n vypláceného d chodu, d) snížený d chod, pokud se osoba rozhodne pro p ed asné poskytování starobního d chodu.
242
(5) Zásad rovného zacházení s muži a ženami neodporuje, pokud muži i ženy mají za stejných podmínek nárok na pružný d chodový v k ze systému sociálního zabezpe ení pracovník . (6) Pro ú ely tohoto zákona p i rovném zacházení pro muže a ženy v systémech sociálního zabezpe ení pracovník , pokud jde o osoby samostatn výd le n inné, se za zam stnavatele považuje rovn ž právnická nebo fyzická osoba, která toto zabezpe ení poskytuje. HLAVA II PRÁVNÍ PROST EDKY OCHRANY P ED DISKRIMINACÍ § 10 (1) Dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dot en, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upušt no od diskriminace, aby byly odstran ny následky diskrimina ního zásahu a aby mu bylo dáno p im ené zadostiu in ní. (2) Pokud by se nejevilo posta ujícím zjednání nápravy podle odstavce 1, zejména proto, že byla v d sledku diskriminace ve zna né mí e snížena dobrá pov st nebo d stojnost osoby nebo její vážnost ve spole nosti, má též právo na náhradu nemajetkové újmy v pen zích. (3) Výši náhrady podle odstavce 2 ur í soud s p ihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo. § 11 (1) Ve v cech ochrany p ed diskriminací m že právnická osoba, a) která byla na ochranu práv ob tí diskriminace založena, nebo b) je-li ochrana p ed diskriminací p edm tem její innosti uvedené ve stanovách nebo statutu nebo taková skute nost vyplývá z její innosti nebo ze zákona, poskytovat informace o možnostech právní pomoci a sou innost p i sepsání nebo dopln ní návrh a podání osobám domáhajícím se ochrany p ed diskriminací. (2) Právnická osoba uvedená v odstavci 1 je oprávn na podávat správním ú ad m vykonávajícím kontrolu nad dodržováním právních p edpis , v etn práva na rovné zacházení, podn ty k provedení kontroly, pop ípad podn ty k zahájení správního ízení. HLAVA III P ECHODNÉ USTANOVENÍ § 12 Právní vztahy ve v cech práva na rovné zacházení vzniklé ze skute ností, které nastaly p ede dnem nabytí ú innosti tohoto zákona, se ídí dosavadními právními p edpisy. ÁST DRUHÁ Zm na zákona o Ve ejném ochránci práv 243
§ 13 Zákon . 349/1999 Sb., o Ve ejném ochránci práv, ve zn ní zákona . 265/2001 Sb., zákona . 309/2002 Sb., zákona . 320/2002 Sb., zákona . 626/2004 Sb., zákona . 381/2005 Sb., zákona . 342/2006 Sb. a zákona . 129/2008 Sb., se m ní takto: 1. V § 1 odst. 4 písm. c) se slova „ústavy sociální pé e“ nahrazují slovy „za ízení sociálních služeb“. 2. V § 1 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který v etn poznámky pod arou . 1 zní: „(5) Ochránce vykonává p sobnost ve v cech práva na rovné zacházení a ochrany p ed diskriminací 1). 1) Zákon . 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prost edcích ochrany p ed diskriminací a o zm n n kterých zákon (antidiskrimina ní zákon).“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se ozna ují jako odstavce 6 a 7. Dosavadní poznámky pod arou . 1 až 5 se ozna ují jako poznámky pod arou . 2 až 6, v etn odkaz na poznámky pod arou. 3. V § 8 odstavec 2 zní: „(2) Ochránci náleží plat, odchodné, náhrada výdaj a naturální pln ní jako prezidentovi Nejvyššího kontrolního ú adu. Zástupci ochránce náleží plat, odchodné, náhrada výdaj a naturální pln ní jako viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního ú adu.“. 4. V § 15 odst. 1 písm. c) se slova „podle § 1 odst. 2“ zrušují. 5. Za § 21a se vkládá nový § 21b, který zní: „§ 21b Ochránce p ispívá k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický p vod, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, v k, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo sv tový názor a za tím ú elem a) poskytuje metodickou pomoc ob tem diskriminace p i podávání návrh na zahájení ízení z d vod diskriminace, b) provádí výzkum, c) zve ej uje zprávy a vydává doporu ení k otázkám souvisejícím s diskriminací, d) zajiš uje vým nu dostupných informací s p íslušnými evropskými subjekty.“. ÁST T ETÍ Zm na ob anského soudního ádu § 14 V zákon . 99/1963 Sb., ob anský soudní ád, ve zn ní zákona . 36/1967 Sb., zákona . 158/1969 Sb., zákona . 49/1973 Sb., zákona . 20/1975 Sb., zákona . 133/1982 Sb., zákona . 180/1990 Sb., zákona . 328/1991 Sb., zákona . 519/1991 Sb., zákona . 263/1992 Sb., zákona . 24/1993 Sb., zákona . 171/1993 Sb., zákona . 117/1994 Sb., zákona 244
. 152/1994 Sb., zákona . 216/1994 Sb., zákona . 84/1995 Sb., zákona . 118/1995 Sb., zákona . 160/1995 Sb., zákona . 238/1995 Sb., zákona . 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod . 31/1996 Sb., zákona . 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod . 269/1996 Sb., zákona . 202/1997 Sb., zákona . 227/1997 Sb., zákona . 15/1998 Sb., zákona . 91/1998 Sb., zákona . 165/1998 Sb., zákona . 326/1999 Sb., zákona . 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod . 2/2000 Sb., zákona . 27/2000 Sb., zákona . 30/2000 Sb., zákona . 46/2000 Sb., zákona . 105/2000 Sb., zákona . 130/2000 Sb., zákona . 155/2000 Sb., zákona . 204/2000 Sb., zákona . 220/2000 Sb., zákona . 227/2000 Sb., zákona . 367/2000 Sb., zákona . 370/2000 Sb., zákona . 120/2001 Sb., zákona . 137/2001 Sb., zákona . 231/2001 Sb., zákona . 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod . 276/2001 Sb., zákona . 317/2001 Sb., zákona . 451/2001 Sb., zákona . 491/2001 Sb., zákona . 501/2001 Sb., zákona . 151/2002 Sb., zákona . 202/2002 Sb., zákona . 226/2002 Sb., zákona . 309/2002 Sb., zákona . 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod . 476/2002 Sb., zákona . 88/2003 Sb., zákona . 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod . 153/2004 Sb., zákona . 237/2004 Sb., zákona . 257/2004 Sb., zákona . 340/2004 Sb., zákona . 436/2004 Sb., zákona . 501/2004 Sb., zákona . 554/2004 Sb., zákona . 555/2004 Sb., zákona . 628/2004 Sb., zákona . 59/2005 Sb., zákona . 170/2005 Sb., zákona . 205/2005 Sb., zákona . 216/2005 Sb., zákona . 342/2005 Sb., zákona . 377/2005 Sb., zákona . 383/2005 Sb., zákona . 413/2005 Sb., zákona . 56/2006 Sb., zákona . 57/2006 Sb., zákona . 79/2006 Sb., zákona . 112/2006 Sb., zákona . 113/2006 Sb., zákona . 115/2006 Sb., zákona . 133/2006 Sb., zákona . 134/2006 Sb., zákona . 135/2006 Sb., zákona . 189/2006 Sb., zákona . 216/2006 Sb., zákona . 233/2006 Sb., zákona . 264/2006 Sb., zákona . 267/2006 Sb., zákona . 308/2006 Sb., zákona . 315/2006 Sb., zákona . 296/2007 Sb., zákona . 104/2008 Sb., zákona . 123/2008 Sb., zákona . 126/2008 Sb. a zákona . 129/2008 Sb., § 133a v etn poznámek pod arou . 56b, 56c a 56d zní: „§ 133a Pokud žalobce uvede p ed soudem skute nosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k p ímé nebo nep ímé diskriminaci a) na základ pohlaví, rasového nebo etnického p vodu, náboženství, víry, sv tového názoru, zdravotního postižení, v ku anebo sexuální orientace v oblasti pracovní nebo jiné závislé innosti v etn p ístupu k nim, povolání, podnikání nebo jiné samostatné výd le né innosti v etn p ístupu k nim, lenství v organizacích zam stnanc nebo zam stnavatel a lenství a innosti v profesních komorách 56b), b) na základ rasového nebo etnického p vodu p i poskytování zdravotní a sociální pé e, v p ístupu ke vzd lání a odborné p íprav , p ístupu k ve ejným zakázkám, p ístupu k bydlení, lenství v zájmových sdruženích a p i prodeji zboží v obchod nebo poskytování služeb 56c), nebo c) na základ pohlaví p i p ístupu ke zboží a službám 56d), je žalovaný povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. 56b) Sm rnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. ervna 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický p vod. Sm rnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zam stnání a povolání. 245
Sm rnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v p ístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Sm rnice Rady 97/80/ES ze dne 15. prosince 1997 o d kazním b emenu v p ípadech diskriminace na základ pohlaví. 56c) Sm rnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. ervna 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický p vod. 56d) Sm rnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v p ístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.“. ÁST TVRTÁ Zm na zákona o platu a odm n za pracovní pohotovost v rozpo tových a v n kterých dalších organizacích a orgánech § 15 V § 3 odst. 3 zákona . 143/1992 Sb., o platu a odm n za pracovní pohotovost v rozpo tových a v n kterých dalších organizacích a orgánech, ve zn ní zákona . 217/2000 Sb. a zákona . 264/2006 Sb., se slova „Muž m a ženám“ nahrazují slovy „Zam stnanc m bez ohledu na jejich rasu nebo etnický p vod, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, v k, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo sv tový názor“. ÁST PÁTÁ Zm na zákona o pojistné smlouv § 16 V zákon . 37/2004 Sb., o pojistné smlouv , ve zn ní zákona . 377/2005 Sb. a zákona . 57/2006 Sb., se za § 13 vkládá nový § 13a, který v etn nadpisu a poznámky pod arou . 4a zní: „§ 13a Zásada rovného zacházení (1) Práva a povinnosti vznikající ze soukromého pojišt ní nesm jí být v rozporu se zásadou rovného zacházení podle zvláštního právního p edpisu 4a). (2) V rozporu se zásadou rovného zacházení není použití pohlaví jako ur ujícího faktoru p i stanovení výše pojistného a pro výpo et pojistného pln ní u pojišt ní t ch pojistných nebezpe í, u kterých je hodnocení pojistného rizika založeno na p íslušných a p esných pojistn matematických a statistických údajích a je-li rozdíl ve výši pojistného i pojistného pln ní p im ený. (3) Náklady související s t hotenstvím a mate stvím nesm jí vést k rozdíl m ve výši pojistného a výpo tu pojistného pln ní. 4a) Sm rnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v p ístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.
246
Zákon . 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prost edcích ochrany p ed diskriminací a o zm n n kterých zákon (antidiskrimina ní zákon).“. ÁST ŠESTÁ Zm na zákona o pojiš ovnictví § 17 V § 13a zákona . 363/1999 Sb., o pojiš ovnictví a o zm n n kterých souvisejících zákon (zákon o pojiš ovnictví), ve zn ní zákona . 39/2004 Sb., se dosavadní text ozna uje jako odstavec 1 a dopl ují se odstavce 2 a 3, které zn jí: „(2) Pokud pojiš ovna používá rozdílnost pohlaví jako ur ující faktor p i stanovení rozdílné výše pojistného a rozdílného výpo tu pojistného pln ní, je povinna zabezpe it, že tyto rozdíly jsou a) založeny na p esných pojistn matematických a statistických údajích a b) p im ené. (3) P i stanovení rozdílné výše pojistného a rozdílného výpo tu pojistného pln ní podle odstavce 2 pojiš ovna vychází z ve ejn dostupných údaj a z údaj získaných z vlastní provozované pojiš ovací innosti nebo ze statistik spole n vytvá ených pojiš ovnami. Nejsou-li k dispozici ve ejn dostupné údaje v etn statistik spole n vytvá ených pojiš ovnami, je pojiš ovna povinna zve ej ovat a pravideln aktualizovat vlastní statistické údaje, ze kterých vychází p i stanovení rozdílné výše pojistného a rozdílného výpo tu pojistného pln ní, a to zp sobem umož ujícím dálkový p ístup.“. § 18 P echodné ustanovení Ministerstvo financí na základ informací podle § 13a odst. 3 zákona . 363/1999 Sb., o pojiš ovnictví a o zm n n kterých souvisejících zákon (zákon o pojiš ovnictví), ve zn ní pozd jších p edpis , získaných nejd íve ke dni 1. dubna 2012, p ezkoumá oprávn nost používání rozdílnosti pohlaví jako ur ujícího faktoru p i stanovení rozdílné výše pojistného a rozdílného výpo tu pojistného pln ní a výsledky tohoto p ezkumu sd lí Komisi Evropských spole enství nejpozd ji do 21. prosince 2012. ÁST SEDMÁ Ú INNOST § 19 Tento zákon nabývá ú innosti prvním dnem t etího kalendá ního m síce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ásti druhé, která nabývá ú innosti prvním dnem šestého kalendá ního m síce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vl ek v. r. Fischer v. r. 247
P íloha . 9: DOTAZNÍKOVÉ ŠET ENÍ Metody optimalizace fungování MAS Téma: Rovný p ístup
Vážení dotazovaní, toto dotazníkové šet ení bude sou ástí kapitoly zam ené na rovný p ístup v rámci metodiky vzniklé v projektu Spolupráce: Metody optimalizace fungování MAS. Cílem dotazníku je zjistit jak je rovný p ístup uplat ován v praktickém život MAS. Prosíme vás o co nejp esn jší údaje p i jeho vypl ování.
Vaše pozice v MAS: Datum vypln ní: Víte, v em spo ívá rovný p ístup? (ozna te prosím k ížkem) Považuji se za odborníka Vím hodn Mám všeobecnou p edstavu Nejsem si jist Považujete problematiku rovného p ístupu za d ležitý aspekt v práci MAS? (hodnocení jako ve škole, ozna te prosím k ížkem) 1 (podstatné) 2 3 4 5 (zcela nepodstatné) Uve te kolik máte zam stnanc v jednotlivých skupinách? Ženy
Muži
Z toho: Etnické menšiny: ZTP: Cizince: Seniory: 248
Osoby mladší 30 let: Kolik je takových lidí v rozhodovacích orgánech? a. Výbor Ženy
Muži
Z toho:
Etnické menšiny: ZTP: Cizince: Seniory: Osoby mladší 30 let: b. Výb rový orgán Ženy
Muži
Z toho:
Etnické menšiny: ZTP: Cizince: Seniory: Osoby mladší 30 let: c. Kontrolní orgán Ženy Z toho:
Muži Etnické menšiny: ZTP: Cizince: Seniory: Osoby mladší 30 let:
Zvýhod ovali jste v rámci SPL 2007 - 2013 p i výb ru projekt pomocí výb rových kritérií, ženy, muže, osoby ze ZTP, menšiny, mladé lidi oproti jiným žadatel m? (nap . povinné preferen ní kritérium na zam ení dopad projektu na ženy) ano ne Pokud ano, prosím uve te/p iložte kritéria, kterých se to týká.
Jakým dalším zp sobem podporujete v innosti MAS rovný p ístup? Uve te:
D kujeme Vám za trp livost p i vypln ní dotazníku.
249
P íloha . 10:
250
P íloha . 11:
Preambule etického kodexu jako produkt supervizí a hledání základních hodnot organizace Ka ka o.p.s. Základní hodnotou naší práce je vnímání jedine nosti každé lidské bytosti, která je p irozená a bezpodmíne ná. To se projevuje v p ístupu zejména v t chto oblastech • Respekt k jedine nosti každého dít te • Respekt k d tství jako k jedine né životní etap • Respekt k jedine nosti vztahu dít -rodi • Respekt k jedine ným formám práce s dít tem (hra, kreativita, práce s d v rou, individuální p ístup) Na základ toho klademe v naší práci d raz na: U zam stnanc • Osobnostní r st, zralost a odpov dnost • Vnit ní motivaci (dít jako priorita) • Schopnost vnímat jedine nost a pracovat s ní • Profesionální p ístup (respekt k osobnosti dít te i rodi e, práce s možnostmi a pot ebami dít te p i v domí jeho limit , hranice vztahu) • Dlouhodobý a komplexní metodický p ístup U d tí • Individuální p ístup • Profesionální a bezpe ný vztah (respektující, empatický, v dom ohrani ený, viditelný, a srozumitelný, kladné p ijetí… • Prožitky a jejich sdílení U rodi • Spolupráci založené na oboustranné d v e a diskrétnosti • Oboustrann akceptovaný profesionální vztah • Podpora rodi a rodiny • Rozlišení odpov dností
251
P íloha . 12: Etický kodex ú edník a zam stnanc ve ejné správy Preambule Každý ú edník a zam stnanec ve ejné správy je povinen p i rozhodování dodržovat a ctít zákonnost všech postup a rovný p ístup ke všem fyzickým i právnickým osobám. Smyslem tohoto kodexu je vytvá et, udržovat a prohlubovat d v ru ve ejnosti ve ve ejnou správu. Ú elem Etického kodexu ú edník a zam stnanc ve ejné správy (dále jen „Kodex“) je vymezit a podporovat žádoucí standardy chování ú edníka a zam stnance ve ejné správy ve vztahu k ve ejnosti a spolupracovník m. Ú edník a zam stnanec ve ejné správy zachovává v rnost zásadám práva a spravedlnosti vyplývajícím z evropského kulturního a historického d dictví, jedná v duchu nedotknutelných hodnot lidské d stojnosti a svobody, zachovává úctu a loajalitu k eské republice, jakož i k ú adu a ostatním ú edník m a zam stnanc m ve ejné správy. lánek 1 Zákonnost (1) Ú edník a zam stnanec ve ejné správy plní úkoly ve ejné správy v souladu s ústavním po ádkem, se zákony a ostatními právními p edpisy a s právem Evropské unie, jakož i s mezinárodními smlouvami, kterými je eská republika vázána. (2) P i pln ní úkol ve ejné správy jedná ú edník a zam stnanec ve ejné správy pouze v rozsahu zákonem sv ené pravomoci orgánu ve ejné správy a v souladu s jejím ú elem. lánek 2 Rozhodování (1) V mezích zákona ú edník a zam stnanec ve ejné správy vždy volí nejvhodn jší ešení s ohledem na ve ejný zájem a na rozhodné okolnosti konkrétního p ípadu. Dbá na to, aby rozhodnutí nemohlo být z objektivního hlediska vnímáno jako nespravedlivé. Do práv osob ú edník a zam stnanec ve ejné správy zasahuje jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu, nutném k dosažení ú elu sledovaného ve ejným zájmem, k jehož ochran mu byla pravomoc sv ena. (2) P i volb nejvhodn jšího postupu ú edník a zam stnanec ve ejné správy respektuje v mezích právních p edpis též koncepce, priority a cíle ú adu, jeho vnit ní p edpisy a pokyny nad ízených vydané v souladu s tímto kodexem. lánek 3 Profesionalita (1) Výkon ve ejné správy je službou ve ejnosti. Ú edník a zam stnanec ve ejné správy vykonává ve ejnou správu na vysoké odborné úrovni, kterou si prohlubuje pr b žným studiem, s nejvyšší mírou slušnosti, porozum ní a ochoty a bez jakýchkoli p edsudk , v souladu se zásadou rovných p íležitostí bez ohledu na barvu pleti, pohlaví, národnost, náboženství, etnickou p íslušnost nebo jiné charakteristiky. Nep ipouští diskriminaci i obt žování. Za kvalitu své práce a za rozvíjení svých odborných znalostí je osobn odpov dný a své vzd lání si studiem pr b žn prohlubuje. (2) Ú edník a zam stnanec ve ejné správy jedná korektn s ostatními spolupracovníky i se zam stnanci jiných orgán ve ejné správy, respektuje znalosti a zkušenosti svých koleg i jiných odborník a ú inn je využívá i pro sv j odborný r st. (3) Ve vztahu k ve ejnosti jedná ú edník a zam stnanec ve ejné správy s nejvyšší mírou zdvo ilosti, vst ícnosti a ochoty a bez jakýchkoli p edsudk . lánek 4 252
Nestrannost (1) Ú edník a zam stnanec ve ejné správy dbá na to, aby jeho rozhodování bylo objektivní, nestranné a p ijaté ešení bylo vždy v souladu s ve ejným zájmem. P i rozhodování nesmí ú edník a zam stnanec ve ejné správy preferovat osobní i skupinové zájmy ani se nechat ovlivnit pozitivními i negativními vztahy ke konkrétním osobám. Ú edník a zam stnanec ve ejné správy se zdrží také všeho, co by mohlo ohrozit d v ru v nestrannost jeho rozhodování. (2) Ve shodných nebo podobných p ípadech jedná ú edník a zam stnanec ve ejné správy tak, aby mezi jednotlivými postupy nevznikaly rozdíly, jež není možno od vodnit objektivními skute nostmi, zejména konkrétními okolnostmi daného p ípadu. (3) Ú edník a zam stnanec ve ejné správy vystupuje v i ú astník m právních vztah objektivn tak, aby je neuvád l v omyl o jejich právech a povinnostech, informuje je srozumiteln ; veškerá hodnocení provádí profesionáln , objektivn , bez emocí a bez sledování osobního prosp chu a v souladu s právem a spravedlností. lánek 5 Rychlost a efektivita (1) Ú edník a zam stnanec ve ejné správy vy izuje pracovní záležitosti zodpov dn , bez zbyte ných pr tah , nejpozd ji v zákonem stanovených lh tách. (2) P i pln ní jemu sv ených úkol postupuje ú edník a zam stnanec tak, aby stranám ani ú adu nevznikaly zbyte né náklady. lánek 6 St et zájm (1) Ú edník a zam stnanec ve ejné správy svým jednáním p edchází situacím, ve kterých by byl vystaven možnému st etu svého soukromého zájmu a zastávaného funk ního za azení. Soukromý zájem zahrnuje jakoukoliv výhodu pro n j, jeho rodinu, blízké a p íbuzné osoby a právnické nebo fyzické osoby, se kterými m l nebo má obchodní nebo politické vztahy. (2) Ú edník a zam stnanec ve ejné správy nesmí ohrozit ve ejný zájem tím, že se bude odvolávat na svou pozici nebo funkci ve v cech, které nesouvisejí s pln ním jemu sv ených úkol p i výkonu ve ejné správy. (3) Ú edník a zam stnanec ve ejné správy se nezú astní žádné innosti, která se neslu uje s ádným výkonem jeho pracovních povinností nebo tento výkon omezuje. (4) Pokud si ú edník a zam stnanec ve ejné správy není jistý, zda jde o úkony slu itelné s jeho podílem na výkonu ve ejné správy, projedná záležitost se svým nad ízeným. lánek 7 Korupce (1) Ú edník a zam stnanec ve ejné správy nesmí p i svém rozhodování a v souvislosti s rozhodováním p ijímat ani vyžadovat dary i jiná zvýhodn ní pro sebe nebo n koho jiného, pop ípad jakýmkoli jiným zp sobem p ipustit ovlivn ní pln ní jemu sv ených úkol v oblasti ve ejné správy, objektivního hodnocení v ci a nestranného rozhodování. Dary nebo výhody poskytované ú edníku a zam stnanci ve ejné správy zam stnavatelem tímto nejsou dot eny. (2) Ú edník a zam stnanec ve ejné správy jedná tak, aby se p i pln ní jemu sv ených úkol v oblasti ve ejné správy nedostal do postavení, ve kterém by byl zavázán nebo se cítil být zavázán oplatit službu i laskavost, která mu byla prokázána. (3) Ú edník a zam stnanec ve ejné správy se vyvaruje vztah vzájemné závislosti a nepat i ného vlivu jiných osob (klientelismus, nepotismus), jež by mohly ohrozit jeho nestrannost. (4) Jakékoli korup ní jednání nebo podez ení na takové jednání, o kterém se ú edník a zam stnanec ve ejné správy dozv d l hodnov rným zp sobem, je ú edník a zam stnanec ve ejné správy povinen oznámit svému nad ízenému nebo orgánu innému v trestním ízení. 253
Dále je ú edník a zam stnanec ve ejné správy povinen bezodkladn oznámit nabídnutí i získání neoprávn né výhody. (5) Ve všech p ípadech, kdy by mohla vzniknout pochybnost, zda ú edník a zam stnanec ve ejné správy postupuje v souladu s tímto lánkem, informuje ú edník a zam stnanec ve ejné správy svého nad ízeného a postupuje dle jeho pokyn . lánek 8 Nakládání se sv enými prost edky Ú edník a zam stnanec ve ejné správy vynakládá, v souladu s právními p edpisy, veškeré úsilí, aby zajistil maximáln efektivní a ekonomické spravování a využívání finan ních zdroj a za ízení, které mu byly sv eny, jakož i služeb, které mu byly poskytnuty. S t mito sv enými prost edky nakládá efektivn a hospodárn . lánek 9 Ml enlivost (1) Ú edník a zam stnanec ve ejné správy zachovává ml enlivost o skute nostech, které se dozv d l v souvislosti s pln ním úkol ve ejné správy, jež by mohly poškodit nebo ohrozit innost zam stnavatele. Povinnost ml enlivosti se nevztahuje na skute nosti, které zakládají podez ení na korup ní jednání. (2) Ú edník a zam stnanec ve ejné správy je povinen zachovat ml enlivost o skute nostech, které se dozv d l p i výkonu ú ední innosti, zejména o osobních údajích nebo utajovaných informacích v rozsahu stanoveném právními p edpisy, pokud není této povinnosti v souladu s právními p edpisy zprošt n. lánek 10 Informování ve ejnosti Každý ú edník a zam stnanec ve ejné správy poskytuje p i pln ní svých úkol pravdivé a úplné informace v souladu s právními p edpisy. Informace o innosti orgánu ve ejné správy, pln ní jeho funkcí, jakož i další informace ur ené ve ejnosti sd luje za orgán ve ejné správy ú edník a zam stnanec ve ejné správy, který je k tomu ur en. lánek 11 Ve ejná innost (1) Ú edník a zam stnanec ve ejné správy jedná p i výkonu ve ejné správy politicky nestranným zp sobem. Ú edník a zam stnanec ve ejné správy nevykonává ve ejnou innost, která by mohla narušit d v ru ve ejnosti v jeho schopnost nestrann plnit úkoly ve ejné správy. (2) Ú edník a zam stnanec ve ejné správy se v soukromém život vyhýbá takovým innostem, chování a jednání, která by mohla snížit d v ru ve ve ejnou správu v o ích ve ejnosti nebo dokonce zavdat p í inu k ovliv ování ú edníka a zam stnance ve ejné správy. Jedná tak, aby jeho chování p ispívalo k dobré pov sti ú adu ve ejné správy. lánek 12 Reprezentace (1) Ú edník a zam stnanec ve ejné správy užívá v zam stnání od v, který je adekvátní jeho práci a odpovídá vážnosti jeho ú adu. (2) Ú edník a zam stnanec ve ejné správy jedná s každým ohledupln , zp sobem p im eným jeho sociálním schopnostem a komunika ním pot ebám, a respektuje jeho individualitu. Veškerá jednání s dot enými osobami vede ú edník a zam stnanec ve ejné správy taktn a zp sobem, který respektuje d stojnost t chto osob. (3) Ú edník a zam stnanec ve ejné správy svým jednáním a vystupováním podporuje d v ryhodnost a vážnost ú adu. lánek 13 Uplatnitelnost a vymahatelnost
254
Kodex navazuje na základní práva a povinnosti zam stnanc uvedené v zákoníku práce a pracovním ádu. Zásadní porušování bude posuzováno jako porušení zákoníku práce, resp. pracovního ádu se všemi z toho vyplývajícími d sledky. lánek 14 Záv re ná ustanovení (1) Ú edník a zam stnanec ve ejné správy dodržuje stanovené etické zásady, aktivn podporuje etické jednání a podílí se na vytvá ení protikorup ního prost edí. Uv domuje si, že selhání jednotlivce v oblasti etiky má dopad na ve ejnou správu jako celek, a proto jde statním p íkladem. (2) Poukáže-li ú edník a zam stnanec ve ejné správy oprávn n na neetické chování, nebude mít jeho jednání negativní d sledky v pracovn právních vztazích. (3) Respektování zásad etiky je v cí profesionální cti ú edníka a zam stnance ve ejné správy. Bez jejich dodržování a dodržování Kodexu nelze dostát profesionální povinnosti ú edníka a zam stnance ve ejné správy.
255
P íloha . 13: Etický kodex Místní ak ní skupiny Hrubý Jeseník Preambule Etický kodex len a zam stnanc MAS stanoví pravidla, která vycházejí ze sdílených hodnot a kultury organizace. Jejich uplat ováním chceme p isp t k rozvoji d v ry p i naší innosti. Etický kodex v reálném život
lena MAS a zam stnance MAS
Jaké chování je etické a jaké není? Rozeznat nám to pomohou následující otázky: „Zatajil bych toto jednání p ed svou rodinou nebo ve ejností?“, „Snažím se p esv d it sám sebe, že konám správn ?“, „Poškodí mé jednání nebo rozhodnutí MAS?“, „Budu jediný, kdo tím n co získá?“ Pokud na kteroukoliv otázku odpovíte „Ano“ to, co se chystáte vykonat, pravd podobn poruší tento etický kodex. Oblasti výskytu neetického chování lena i zam stnance MAS Stanovili jsme oblasti, které jsou z hlediska možného výskytu neetického chování rizikové. V rámci usnadn ní pochopení jednotlivých etických zásad uvádíme p íklad problematické situace s možností jejího ešení a popis standardního p ístupu p i realizaci definovaných etických zásad. OBLAST A) INFORMA NÍ OTEV ENOST len i zam stnanec si p i vzájemné spolupráci poskytují pokud možno co nejúpln jší informace. Zachovávají ml enlivost o vnit ních záležitostech organizace, lena a o osobních údajích jiných osob, pokud nejsou této povinnosti zprošt ni. Zam stnanec volí nejvhodn jší zp soby uve ej ování informací, p i poskytování informací dodržuje nediskrimina ní, transparentní a rovný p ístup v i všem. len respektuje stanovené postupy a pravidla a informuje další ve ejnost o cílech a principech organizace. Modelová situace P ed schválením projektu k financování žadatel o dotaci požádal zam stnance nebo lena n kterého orgánu o sd lení, jak dopadlo hodnocení jeho projektu. Popis žádoucí reakce Zam stnanec nebo len n kterého orgánu sd lí žadateli, že tuto informaci mu m že podat po schválení projektu k financování, resp. se ji m že dozv d t po schválení na webových stránkách organizace. OBLAST B) ST ET ZÁJM len i zam stnanec se zdrží takového jednání, které by mohlo vést ke st etu zájmu MAS s jeho soukromým zájmem. Soukromým zájmem je mín na jakákoliv výhoda pro n j, pro leny jeho rodiny, jeho blízké nebo p íbuzné nebo jiné fyzické a právnické osoby, s nimiž má nebo m l osobní, pracovní, obchodní, nebo politické styky. P i rozhodování nesmí len i zam stnanec preferovat osobní i skupinové zájmy, ani být ovlivn n pozitivními i negativními vztahy ke konkrétním osobám. len i zam stnanec se neú astní žádné innosti, 256
která se neslu uje s ádným výkonem jeho pracovních nebo lenských povinností nebo tento výkon omezuje. Za st et zájm se považuje p edevším situace, kdy: -zam stnanec, len n kterého orgánu organizace je p edkladatelem i zpracovatelem projektu; -zam stnanec, len n kterého orgánu organizace se na zpracování projektu podílel; -zam stnance, lena n kterého orgánu organizace pojí s p edkladatelem i zpracovatelem blízký vztah rodinný, citový, ekonomický i politický; -zam stnanec, len n kterého orgánu organizace má jiný soukromý zájem na projektu. V p ípad st etu zájm , resp. vyvíjení nátlaku na zam stnance nebo lena n kterého orgánu organizace tito o této skute nosti informují p edsedu organizace, a to p ed projednáváním v ci, která zakládá st et zájm . P edseda rozhodne, zda existuje d vod pro jejich vylou ení z projednávání a rozhodování v dané záležitosti. Modelová situace a) Zam stnanec má provést kontrolu žádosti o platbu u projektu, jehož p íjemcem je škola, kterou vede jeho p íbuzný. b) len Výb rové komise má hodnotit žádost, jejímž p edkladatelem je jeho zam stnavatel. c) len Výboru má schvalovat žádost, jejímž je p edkladatelem on nebo n kdo z jeho rodiny. Popis žádoucí reakce a) O situaci informuje p edsedu p ed zapo etím kontroly a požádá jej o p e azení na jinou kontrolní akci. b) O situaci informuje p edsedu nebo manažera organizace a požádá jej o p id lení jiné žádosti. c) O situaci informuje p edsedu a zdrží se hlasování. OBLAST C) DARY A VÝHODY Zam stnanec ani len za výkon své innosti nep ijímá žádné pozornosti nebo výhody, které by mohly p ípadn ovlivnit jeho rozhodování nebo narušit nestranný p ístup. Zam stnanec ani len nep ijímá od osob, které mají s MAS klientský/zákaznický vztah nebo které o tento vztah s MAS usilují, ani od jejich konkurent , žádné výhody, platby nebo služby pro sebe nebo své p íbuzné. Zam stnanec ani len se p ímo, ani nep ímo nezapojí do žádné innosti, která by mohla být vykládána jako požadování i p ijímání úplatk i výhod za ú elem osobního prosp chu. V p ípad , že zam stnanec p íjme dar, který neovliv uje jeho rozhodování nebo nestranný p ístup p i pln ní pracovních úkol (nap . po ukon ení dodavatelskoodb ratelského vztahu), projedná s p edsedou jeho p edání na kancelá . Informace získané p i výkonu své innosti zam stnanec ani len nevyužívá k získání osobního prosp chu. Nezneužívá svého postavení k ovlivn ní žádné osoby pro sv j osobní zájem. Zam stnanec i len je povinen vyhnout se konfliktu zájm a v p ípad jeho vzniku neprodlen uv domit p edsedu. P ijetí reklamních a propaga ních materiál ve smyslu zákona o daních z p íjmu, jakož i od orgán a organizací ve ejné správy není považováno za porušení tohoto etického kodexu. Zam stnanec i len si pro svou vlastní pot ebu nep ivlast uje žádné finan ní 257
prost edky, zdroje nebo majetek MAS i ve ejnosti a v dom nep ispívá k tomu, aby tak inil n kdo jiný. Modelová situace a) Dodavatel služeb MAS doru il vstupenky i permanentky na kulturní/sportovní/ spole enské akce. b) P íjemce dotace nabídne lenovi nebo zam stnanci, který schvaluje nebo kontroluje realizaci projektu, úhradu ob da, nákup nebo službu za zvýhodn nou cenu. Popis žádoucí reakce: a) Po projednání s p edsedou se vstupenky p edají do kancelá e a budou nabídnuty len m i zam stnanc m (nap . e-mailem). b) Zam stnanec i len odmítne p ijetí výhod. OBLAST D) NEOVLIVNITELNOST Zam stnanec i len iní rozhodnutí a eší záležitosti na základ jejich skutkové podstaty, objektivn a transparentn a v procesu rozhodování v nuje pozornost odborným stanovisk m, výklad m a metodikám. P i rozhodování nesmí preferovat osobní i skupinové zájmy, ani být ovlivn n pozitivními i negativními vztahy ke konkrétním osobám. Veškerá jednání musí být vedena korektn a nestrann . V p ípad , že se zam stnanec nebo len dostane do situace, kdy je na n j vyvíjen nátlak, uv domí o situaci okamžit p edsedu. Tlak ze strany p edsedy nebo jiného lena oznamuje zam stnanec i len dalšímu lenu Výboru. Modelová situace Zam stnanec i len je vystaven hrozbám/tlaku/prosbám, aby ve prosp ch n kterého z žadatel obešel nebo porušil vnit ní p edpisy i pravidla. Popis žádoucí reakce Zam stnanec i len jednání vždy odmítne a informuje p edsedu. V p ípad , že je k porušení nucen pokynem p edsedy, informuje dalšího lena Výboru. OBLAST E) VZTAHY MEZI ZAM STNANCI A PARTNERY Každý zam stnanec i len usiluje o vytvá ení atmosféry spolupráce a d v ry. P ípadné spory se eší v cn , kultivovan a otev en . Manažer uplat uje v i len m i zam stnanc m rovný p ístup. Klade d raz na hodnocení zam stnance dle odvedené práce a umož uje zam stnanc m další vzd lávání v zájmu efektivní práce. Modelová situace Zam stnanci a lenové se p i projednávání záležitostí dostanou do sporu, na jehož ešení se nedokážou dohodnout. Popis žádoucí reakce Zam stnanci i lenové požádají p edsedu, aby rozhodl o ešení této záležitosti. Jeho rozhodnutí respektují.
258
OBLAST F) ODPOV DNOST ZA DOBRÉ JMÉNO MAS Zam stnanec a len se v maximální mí e snaží zabránit jakékoliv innosti i jednání, které by poškozovaly dobré jméno MAS. Tato zásada se vztahuje i na záležitosti, které se p ímo netýkají výkonu pracovní innosti. Zam stnanec i len se vyhýbá i v osobním život takovému chování a jednání, které by mohlo snížit d v ru v nestrannost a spravedlnost MAS nebo které by mohlo zavdat p í inu k r zným formám nátlaku na zam stnance i leny ze strany jiných osob. Modelová situace Zam stnanec i len se nevhodn chová na akci, kde spole n s kolegou reprezentují MAS. Popis žádoucí reakce Kolega požádá osobu, která poškozuje dobré jméno MAS, o její odchod z akce a ídí reprezentaci MAS dále sám. ZÁVAZNOST ETICKÉHO KODEXU Etický kodex je sou ástí vnit ních p edpis MAS a je pro zam stnance i leny MAS závazný. Organizace bude dodržování tohoto kodexu sledovat. Závažnost prokazatelného napln ní i porušení zásad tohoto etického kodexu posuzuje Výbor a eší ji v souladu s platnými právními normami a vnit ními p edpisy. Porušení kodexu m že mít následky v podob personálního i lenského opat ení. Zam stnanec i len si je v dom, že závažné porušení Etického kodexu m že zpochybnit kontrolní mechanismy MAS, což m že mít za následek nap íklad neud lení i pozastavení dotace.
259
P íloha . 14:
Etický kodex MAS Lužnicko o.p.s. Preambule Základní hodnotou naší práce je rozvoj venkovského prostoru v našem regionu. Pracujeme na principu spolupráce soukromého podnikatelského sektoru, neziskového sektoru i ve ejné správy p i rozhodování i získávání finan ních prost edk metodou LEADER. Ctíme p itom zákonnost všech postup a rovný p ístup ke všem fyzickým i právnickým osobám a dbáme na dodržování Statutu MAS. To se projevuje zejména v t chto klí ových oblastech: • Informa ní otev enost • Odpov dnost za dobré jméno MAS • Nestrannost a neovlivnitelnost • Vylou ení st etu zájm Obecné zásady pro Partnery, leny orgán a zam stnance MAS Lužnicko o.p.s. 1. Partne i MAS a zam stnanci MAS byli p ijati v souladu se Statutem MAS. lenové Správní rady (dále jen SR) a Dozor í rady (dále jen DR) jsou voleni z len MAS a byli do tohoto orgánu zvoleni v souladu se Statutem MAS. lenové/ náhradníci Výb rové komise (dále jen VK) jsou voleni ze subjekt , které na území MAS Lužnicko o. p. s. (dále jen MAS) prokazateln místn p sobí a byli do tohoto orgánu zvoleni v souladu se Statutem MAS. 2. P i pln ní svých povinností slouží lenové orgán MAS a zam stnanci MAS vždy ve ejnému prosp chu a zdrží se jednání, které by ohrozilo d v ryhodnost procesu implementace SCLLD nebo jiného projektu realizovaného MAS nebo zadávacího ízení. 3. len orgánu MAS, Partner MAS a zam stnanec MAS iní rozhodnutí a eší záležitosti objektivn . Nejedná svévoln k újm i prosp chu jakékoli fyzické i právnické osoby nebo skupiny osob. Vždy jedná politicky nestranným zp sobem. 4. len orgánu MAS, Partner MAS a zam stnanec MAS svým jednáním a aktivní ú astí v DR p edchází jakýmkoliv nepr hlednostem v kontrolních procedurách. 5. len orgánu MAS, Partner MAS a zam stnanec MAS poskytuje všechny relevantní informace související s jeho inností bez zbyte ného prodlení. 6. len orgánu MAS, Partner MAS a zam stnanec MAS neuvádí v dom v omyl ve ejnost ani ostatní leny, Partnery a zam stnance. 7. len/ náhradník VK se snaží nalézt v hodnocených projektech (nabídkách) co nejv tší množství objektivních a dokazatelných kritérií, která jsou v souladu s cíli MAS.
St et zájm a ohlášení zájm 8.
len orgánu MAS, Partner MAS a zam stnanec MAS se zdrží takového jednání, které by vedlo ke st etu ve ejného zájmu s jeho zájmem soukromým. Soukromý 260
zájem zahrnuje jakoukoli výhodu pro n j, jeho rodinu, blízké a p íbuzné osoby a právnické nebo fyzické osoby, se kterými m l nebo má obchodní vztahy. 9. Veškeré informace o projektech, které len orgán MAS v pr b hu své innosti v SR, DR, nebo VK získá, se považují za d v rné a len je nezneužije ke svému prosp chu nebo k prosp chu t etí osoby. 10. len, který je v p íbuzenském, sousedském nebo p átelském vztahu k žadateli, nebo pokud existují skute nosti, které by mohly nasv d ovat o jeho podjatosti i o možném st etu zájm , oznámí tuto skute nost neprodlen vedoucímu pracovníkovi pro realizaci SCLLD, a to p ed projednáním této v ci. 11. V p ípadech, kdy je len orgánu MAS, Partner MAS a zam stnanec MAS p edkladatelem i zpracovatelem projektu (nabídky) nebo se na zpracování podílel nebo ho s p edkladatelem i zpracovatelem pojí blízký vztah rodinný, citový i ekonomický, oznámí len tuto skute nost neprodlen vedoucí pracovníkovi SCLLD a nebude se žádným zp sobem podílet na kontrole projektu ani nebude zasahovat do jednání týkající se tohoto projektu i jej jakýmkoliv zp sobem ovliv ovat. Dary a výhody 12. len orgánu MAS, Partner MAS a zam stnanec MAS nevyžaduje ani nep ijímá dary, úsluhy, laskavosti, ani žádná jiná zvýhodn ní, která by mohla ovlivnit rozhodování i narušit nestranný p ístup. 13. len orgánu MAS, Partner MAS a zam stnanec MAS nedovolí, aby se v souvislosti se svou inností dostal do postavení, ve kterém je zavázán oplatit prokázanou laskavost, nebo které jej iní p ístupným nepat i nému vlivu jiných osob. 14. len orgánu MAS, Partner MAS a zam stnanec MAS nenabízí ani neposkytuje žádnou výhodu jakýmkoli zp sobem spojenou s jeho inností. 15. P i výkonu své innosti len orgánu MAS, Partner MAS a zam stnanec MAS neu iní anebo nenavrhne u init úkony, které by ho zvýhodnily v budoucím osobním nebo profesním život . 16. Pokud je lenu DR v souvislosti s jeho inností nabídnuta jakákoli výhoda, odmítne ji a o nabídnuté výhod informuje vedoucího pracovníka pro realizaci SCLLD. Oznámení nep ípustné innosti 17. len orgánu MAS, Partner MAS a zam stnanec MAS, který zjistí, že p i procesu kontrol projekt a monitoringu nejsou dodržována výše uvedená pravidla tohoto Etického kodexu, oznámí neprodlen tuto skute nost p edsedovi Správní rady a editeli.
Ú innost 18. Svým podpisem stvrzuje len orgánu MAS, Partner MAS a zam stnanec MAS, že se seznámil s Etickým kodexem a souhlasí s jeho obsahem a zavazuje se jej dodržovat. 261
