KONZERVACE A PŘÍRODOVĚDNÝ PRŮZKUM
K O N Z E R VA C E A P Ř Í R O D O V Ě D N Ý P R Ů Z K U M N Á L E Z Ů V SEVERNÍM A JIŽNÍM ABÚSÍRU
Martin Dvořák
Úvod V ˙vodu je pod·n struËn˝ p¯ehled historick˝ch materi·l˘, se kter˝mi se setk·v·me p¯i naöich terÈnnÌch archeologick˝ch expedicÌch v prostor·ch Ab˙sÌru. Materi·lovÈ sloûenÌ danÈ pam·tky je totiû jednÌm z klÌËov˝ch hledisek p¯i volbÏ optim·lnÌho zp˘sobu dalöÌho postupu konzervace. N·sleduje popis jednotliv˝ch projekt˘, kterÈ m·m v souËasnosti v r·mci terÈnnÌch pracÌ v Ab˙sÌru rozpracov·ny. Jedn· se o Ëty¯i hlavnÌ projekty (poh¯ebnÌ kaple Intiho, hrobka soudce Kara a jeho syn˘, Iufaaova hrobka s okolnÌmi chodbami a Ptahöepsesova mastaba). U kaûdÈho z projekt˘ je ve struËnosti shrnuta souËasn· situace, pops·ny nejz·vaûnÏjöÌ n·lezy a pojmenov·ny z·sadnÌ problÈmy. PotÈ jsou pops·ny provedenÈ konzerv·torskÈ pr·ce a r·mcovÏ nastÌnÏny dalöÌ pl·novanÈ kroky. Popis jednotlivých projektů Moje pr·ce se odvÌjÌ obecnÏ ve t¯ech rovin·ch, kterÈ na sebe vz·jemnÏ navazujÌ. V prvnÌ ¯adÏ se jedn· o zajiötÏnÌ z·kladnÌ konzervace p¯edmÏt˘ bezprost¯ednÏ p¯i archeologick˝ch v˝kopov˝ch pracÌch (podstatn· je v tomto p¯ÌpadÏ mnohdy rychlost z·sahu ñ Ëasov· prodleva m˘ûe znamenat nevratn· poökozenÌ, pop¯. ˙plnou destrukci p¯edmÏtu). Je-li p¯edmÏt prozatÌmnÏ stabilizov·n a nehrozÌ-li jeho dalöÌ poökozenÌ, je moûno p¯istoupit k podrobnÏjöÌmu pr˘zkumu p¯edmÏtu. ä̯e pr˘zkumu se odvÌjÌ od konkrÈtnÌ situace a dan˝ch moûnostÌ. PrvotnÌ je vstupnÌ restaur·torsk˝ pr˘zkum, kter˝ m· za ˙kol p¯edevöÌm zmapovat aktu·lnÌ stav pam·tky a urËit nejz·vaûnÏjöÌ poökozenÌ a jejich p¯ÌËiny. Je-li to moûnÈ, mÏl by potÈ n·sledovat podrobn˝ p¯ÌrodovÏdn˝ pr˘zkum. Ten s vyuûitÌm dostupn˝ch modernÌch technologiÌ a analytick˝ch metod detailnÏ postihne materi·lovÈ sloûenÌ p¯edmÏtu a poskytne doplÚujÌcÌ informace o jeho stavu. Nejd˘leûitÏjöÌm aspektem pr˘zkumu je stanovenÌ si rozumn˝ch cÌl˘ ñ je t¯eba zvolit takovÈ ot·zky, jejichû zodpovÏzenÌ je p¯ÌnosnÈ pro ˙spÏönÈ provedenÌ n·slednÈ celkovÈ konzervace, p¯ÌpadnÏ p¯inese cennÈ a ve vÏdeckÈ praxi vyuûitelnÈ historickÈ informace o p¯edmÏtu, podmÌnk·ch jeho vzniku, pouûit˝ch historick˝ch materi·lech a technologiÌch. PrvotnÌ je tedy volba vhodnÈ instrumen51
KONZERVACE A PŘÍRODOVĚDNÝ PRŮZKUM
t·lnÌ analytickÈ techniky. S rozvojem dostupn˝ch analytick˝ch technik se totiû st·le ËastÏji setk·v·me s prov·dÏnÌm velmi p¯esn˝ch a hlavnÏ na prvnÌ pohled velmi efektnÌch anal˝z ñ nepochybnÏ velmi n·kladn˝ch ñ ovöem bez logickÈ p¯ÌmÈ vazby na konkrÈtnÌ ˙Ëel, kter˝ by v˝sledky anal˝zy p¯inesly zkoumanÈmu artefaktu. To je samoz¯ejmÏ nevhodnÈ, protoûe naprost· vÏtöina analytick˝ch metod je destruktivnÌch ve smyslu nutnosti odbÏru vzorku autentickÈho cennÈho materi·lu ñ kaûd˝ odbÏr vzorku ze struktury historickÈho artefaktu je citliv˝m z·sahem a de facto urËit˝m poökozenÌm historicky cennÈho p¯edmÏtu. DalöÌm aspektem je vhodnÏ proveden˝ odbÏr vzork˘, kter˝ by mÏl respektovat urËit· pravidla. P¯ednÏ musÌ b˝t vhodnÏ zvoleno mÌsto a technika odbÏru vzorku. OdebranÈ mnoûstvÌ materi·lu musÌ b˝t odpovÌdajÌcÌ n·rok˘m zvolenÈ instrument·lnÌ analytickÈ metody, nikoliv vöak p¯Ìliö velkÈ, aby nedoölo ke zbyteËnÈmu poökozov·nÌ historickÈho materi·lu. P¯i odbÏru i p¯i n·slednÈ manipulaci se vzorkem nesmÌ dojÌt k jeho kontaminaci. NÏkterÈ vzorky mohou b˝t ovlivnÏny Ëi znehodnoceny p˘sobenÌm r˘zn˝ch negativnÌch vliv˘ (nap¯. svÏtlem, kyslÌkem, vzduön˝mi polutanty, zmÏnami vlhkosti, atd.). Po provedenÌ vlastnÌ anal˝zy je rozhodujÌcÌ spr·vnÈ vyhodnocenÌ zÌskan˝ch v˝sledk˘ a jejich n·sledn· interpretace. Na z·kladÏ informacÌ zÌskan˝ch provedenou anal˝zou lze mnohdy vybrat nejvhonÏjöÌ postup, tzn. vhodnÈ materi·ly a technologie aplikace pro vlastnÌ celkovou konzervaci. To je z mÈho hlediska hlavnÌm smyslem prov·dÏnÌ anal˝z. CennÈ informace mohou b˝t vyuûity i v dalöÌch oblastech vÏdeckÈ Ëinnosti. Toto schÈma a n·vaznost jednotliv˝ch krok˘ vöak Ëasto kv˘li specifik˘m terÈnnÌ pr·ce v EgyptÏ nelze dodrûet a je t¯eba improvizovat podle konkrÈtnÌ situace. Z hlediska volby optim·lnÌho konzervaËnÌho z·sahu je podstatn· p¯edevöÌm materi·lov· skladba konzervovan˝ch archeologick˝ch n·lez˘. V archeologick˝ch lokalit·ch v okolÌ Ab˙sÌru je spektrum pouûÌvan˝ch historick˝ch materi·l˘ velmi öirokÈ. NejËastÏji se vyskytujÌcÌmi anorganick˝mi materi·ly archeologick˝ch n·lez˘ jsou bezesporu silik·ty. P¯ev·ûnÏ se jedn· o jednotlivÈ horniny ñ nejËastÏji r˘znÈ druhy v·pence, pÌskovce, d·le pak ûuly, ruly, bazalt atd. Vedle hornin se ve staroegyptskÈ architektu¯e hojnÏ pouûÌvajÌ omÌtkovÈ a maltovÈ smÏsi. Samostatnou skupinou ñ v nÏkter˝ch oblastech p¯edevöÌm dÌky snadnÈ dostupnosti dominujÌcÌ ñ jsou smÏsi jÌl˘ (hlinÏnÈ nep·lenÈ cihly). Ty slouûily jako relativnÏ snadno dostupn˝ stavebnÌ materi·l nejen pro stavby kaûdodennÌho ûivota, ale i pro stavby funer·lnÌ architektury. I p¯es omezenou odolnost tohoto materi·lu v˘Ëi p˘sobenÌ povÏtrnostnÌch vliv˘ m˘ûeme dodnes nalÈzt gigantick· torza staveb pyramid, hrobek Ëi ochrann˝ch opevnÏnÌ. Pro ˙plnost je t¯eba v tÈto kategorii materi·l˘ uvÈst i keramiku, kter· tvo¯ila kaûdodennÌ souË·st ûivota vöech spoleËensk˝ch vrstev. Byla pouûÌv·na jednak jako uûitn˝ materi·l pro nejr˘znÏjöÌ n·doby 52
KONZERVACE A PŘÍRODOVĚDNÝ PRŮZKUM
(misky, dûb·ny, hrnce, ...), ale i jako materi·l pro umÏleckÈ a kultovnÌ p¯edmÏty (soöky, mistiËky,...). Samostatnou skupinu pak tvo¯Ì faj·ns, pouûÌvan· p¯edevöÌm p¯i v˝robÏ nejr˘znÏjöÌch kultovnÌch p¯edmÏt˘ (amulety, figurky posmrtn˝ch sluûebnÌk˘ veöebt˘, kterÈ byly ukl·d·ny s mrtv˝m do hrobu a mÏly mu zajistit snazöÌ posmrtn˝ ûivot Ëi jej ochr·nit p¯ed zl˝mi silami). Druhou nemÈnÏ v˝znamnou skupinou anorganick˝ch materi·l˘ jsou kovy. S jejich pouûitÌm se setk·v·me v pr˘bÏhu vÏk˘ st·le ËastÏji, pest¯ejöÌ je i ök·la pouûÌvan˝ch kov˘, Ëi jejich slitin. To samoz¯ejmÏ bezprost¯ednÏ souvisÌ s rozvojem pozn·nÌ a postupn˝m osvojenÌm si technik tÏûby a p¯edevöÌm zpracov·nÌ kovov˝ch rud. V oblasti Ab˙sÌru v mÌstech naöeho terÈnnÌho v˝zkumu se setk·v·me s n·lezy z mÏdi, p¯ÌpadnÏ jejÌch slitin. Jedn· se opÏt jak o n·stroje kaûdodennÌho ûivota (hroty, jehly, Ëepele, n·dobky) tak i o p¯edmÏty umÏleckÈ, slouûÌcÌ ritu·lnÌm ˙Ëel˘m (soöky, modely n·stroj˘, n·dobky, mistiËky, ...). KromÏ p¯edmÏt˘ z mÏdi a jejÌch slitin pouûÌvali sta¯Ì EgypùanÈ s oblibou i zlato. Technika jeho zpracov·nÌ byla postupem Ëasu propracov·na k naprostÈ dokonalosti a umÏlecko-¯emesln· zruËnost egyptsk˝ch öperka¯˘ n·s ohromuje dodnes. Bohuûel mnoho v˝robk˘ ze zlata je nen·vratnÏ ztraceno, protoûe se vykradaËi hrobek ve vöech dob·ch soust¯eÔovali v prvnÌ ¯adÏ na tento kov a p¯edmÏty z nÏj vyrobenÈ. Mnoh· jejich ko¯ist byla vöak znovu p¯etavena a zlato opÏtovnÏ pouûito k vÏtöÌ sl·vÏ nÏkterÈho z dalöÌch faraÛn˘. M·-li b˝t v˝Ëet kov˘ pouûÌvan˝ch star˝mi Egypùany ˙pln˝, nesmÌme opomenout zcela specifickou skupinu, kterou tvo¯Ì anorganickÈ pigmenty (r˘znÈ hlinky, oxidy ûeleza, mÏdi, ...). Protoûe se jedn· o slouËeniny, kterÈ se volnÏ vyskytujÌ v p¯ÌrodÏ, m˘ûeme se pr·vÏ s tÏmito pigmenty setkat tÈmϯ u vöech polychromovan˝ch pam·tek jiû od nejstaröÌ doby. Jsou pouûÌv·ny tak¯ka na vöech zn·m˝ch staroegyptsk˝ch reliÈfech a n·stÏnn˝ch malb·ch, p¯i polychromov·nÌ socha¯sk˝ch dÏl, ale i p¯i tÛnov·nÌ povrch˘ staveb. Mnohdy slouûÌ k imitov·nÌ draûöÌch a mÈnÏ dostupn˝ch materi·l˘ ñ typickÈ jsou malovanÈ imitace r˘ûovÈ ûuly. Protoûe jsou to slouËeniny pomÏrnÏ chemicky odolnÈ, ani po tisÌciletÌch u nich nedoölo k barevn˝m zmÏn·m. V˝jimku tvo¯Ì pouze nÏkterÈ slouËeniny mÏdi, u kter˝ch vlivem p˘sobenÌ povÏtrnostnÌch vliv˘ doch·zÌ k oxidaci, kter· je prov·zena zmÏnou barevnosti z modrÈ na zelenou. Druhou skupinu materi·l˘ pak tvo¯Ì nejr˘znÏjöÌ materi·ly organickÈho p˘vodu. ObecnÏ lze ¯Ìci, ûe organickÈ materi·ly jsou vesmÏs daleko mÈnÏ odolnÏjöÌ a sn·ze podlÈhajÌ p˘sobenÌ nejr˘znÏjöÌch degradaËnÌch vliv˘. Proto je i objem organick˝ch materi·l˘ ve skladbÏ naöich n·lez˘ z terÈnnÌho v˝zkumu v Ab˙sÌru mnohem niûöÌ. Mezi nejËastÏji zastoupenÈ organickÈ materi·ly rostlinnÈho p˘vodu pat¯Ì p¯edevöÌm d¯evo. D¯evo bylo dÌky sv˝m vlastnostem pouûÌv·no nejen ke stavebnÌm ˙Ëel˘m, ale bylo velmi oblÌbeno i jako materi·l pro v˝robu nejr˘znÏjöÌch umÏleck˝ch a umÏlecko-¯emesln˝ch p¯edmÏt˘ 53
KONZERVACE A PŘÍRODOVĚDNÝ PRŮZKUM
(sochy, n·bytek, p¯edmÏty poh¯ebnÌ v˝bavy, ale takÈ pracovnÌ n·stroje a p¯edmÏty kaûdodennÌho ûivota). Druh pouûitÈho d¯eva byl p¯edurËen spoleËensk˝m postavenÌm objednatele a jeho finanËnÌmi moûnostmi. Protoûe na ˙zemÌ starÈho Egypta je v˝skyt i kvalita d¯evin znaËnÏ omezen·, bylo d¯evo mnohdy dov·ûeno a bylo cenÏn˝m a velmi û·dan˝m dovoznÌm artiklem. KromÏ d¯eva EgypùanÈ hojnÏ pouûÌvali r˘zn· rostlinn· vl·kna. Byli velmi zruËn˝mi zpracovateli nap¯. lnu. Samostatnou skupinu tvo¯Ì zpracov·nÌ rostlin papyru a v˝roba na svojÌ dobu dokonal˝ch podloûek pro psanÈ a kreslenÈ dokumenty a umÏleck· dÌla. Vl·kna rostlinnÈho p˘vodu se pak takÈ Ëasto pouûÌvala p¯i v˝robÏ ËistÏ uûitkov˝ch p¯edmÏt˘ jako jsou lana a provazy, d·le pak koöÌky, sand·ly atd. PoslednÌ skupinu organick˝ch materi·l˘ tvo¯Ì materi·ly ûivoËiönÈho p˘vodu. Jsou to p¯edevöÌm kosti (vedle kosternÌch n·lez˘ umÏleckÈ p¯edmÏty z kostÌ Ëi slonoviny) a k˘ûe. Bohuûel je omezen· odolnost tÏchto materi·l˘ v˘Ëi p˘sobenÌ degradaËnÌch vliv˘ d˘vodem toho, ûe se s p¯edmÏty z tÏchto materi·l˘ mezi naöimi n·lezy setk·v·me mÈnÏ Ëasto. Pro ˙plnost tohoto p¯ehledu je nutnÈ jeötÏ zmÌnit i Ëern˝ pigment organickÈho p˘vodu ñ tzv. kostnÌ ËerÚ. Nejdůležitější příčiny poškození silikátových materiálů: V n·sledujÌcÌch ¯·dcÌch jsou shrnuty nejd˘leûitÏjöÌ negativnÌ faktory ovlivÚujÌcÌ stav dochov·nÌ jednotliv˝ch materi·l˘. U kamene z·visÌ p¯edevöÌm na jeho druhu ñ obecnÏ lze shrnout, ûe trvanlivÏjöÌ a odolnÏjöÌ jsou krystalickÈ vyv¯eliny, mÈnÏ odolnÈ usazeniny ñ a to p¯edevöÌm v z·vislosti na kvalitÏ tmelu. V lokalitÏ Ab˙sÌru jsou nejËastÏji zastoupen˝m stavebnÌm materi·lem v·pence o r˘znÈ kvalitÏ z lok·lnÌch naleziöù, pro cennÏjöÌ architektonickÈ prvky a v˝tvarn· dÌla pak kvalitnÌ jemnozrnn˝, snadno opracovateln˝ v·penec ñ nap¯. z oblasti v˝chodnÌho b¯ehu Nilu z lom˘ v okolÌ vesnice Tura. Pro specifickÈ dekorativnÌ ˙Ëely jsou zde omezenÏ pouûity i dalöÌ druhy kamene (pÌskovce, ûuly, ruly, bazalt, ...), kterÈ jsou vÏtöinou odolnÏjöÌ. Na postupujÌcÌm poökozenÌ kamene se spolupodÌlÌ vÌce navz·jem propojen˝ch faktor˘. TÌm nejd˘leûitÏjöÌm jsou veökerÈ koroznÌ vlivy okolnÌho prost¯edÌ ñ a to jak vlivy povÏtrnostnÌ (prudkÈ kolÌs·nÌ teploty a vlhkosti, vÏtrn· eroze a abraze povrchu un·öen˝m pouötnÌm pÌskem...), tak i vlivy zneËiötÏnÌ okolnÌho prost¯edÌ, negativnÌ p˘sobenÌ vodorozpustn˝ch solÌ (Clñ, SO42ñ, NO3ñ...), nebo poökozenÌ p˘soben· aktivitou mikroorganism˘ (plÌsnÏ, bakterie, ...). Samostatnou kapitolu pak tvo¯Ì poökozenÌ vandaly Ëi zlodÏji kamene. Monument·lnÌ pam·tky slouûily od nepamÏti jako snadno dostupn˝ zdroj levnÈho a kvalitnÌho stavebnÌho materi·lu a teprve v minulÈm stoletÌ se poda¯ilo tuto zhoubnou Ëinnost do znaËnÈ mÌry omezit. NebezpeËÌ ovöem p¯etrv·v· u odcizenÌ umÏleck˝ch p¯edmÏt˘ Ëi dekora54
KONZERVACE A PŘÍRODOVĚDNÝ PRŮZKUM
tivnÌch souË·stÌ architektury, kterÈ jsou st·le velmi û·dan˝m artiklem sbÏratel˘ z celÈho svÏta. Ani p¯es p¯Ìsn· bezpeËnostnÌ opat¯enÌ egyptsk˝ch pam·tkov˝ch org·n˘ a exempl·rnÌ postihy se neda¯Ì kr·deûÌm a neleg·lnÌm v˝voz˘m zcela zabr·nit. Popis prováděných konzervačních zásahů v jednotlivých objektech: Intiho pohřební kaple Popis situace: DominujÌcÌm materi·lem je k·men (Jedn· se o sediment·rnÌ horninu ñ organodetritick˝ v·penec ñ kter· je tvo¯en· jemnozrnn˝mi agreg·ty chemicky vysr·ûenÈho kalcitu a p¯ÌmÏsÌ jÌlov˝ch miner·l˘. V pod¯ÌzenÈm aû akcesorickÈm mnoûstvÌ jsou p¯Ìtomny detritickÈ sloûky ñ ˙lomky a zbytky schr·nek foraminiffer a epigenetickÈ miner·ly ñ kalcitovÈ vyrostlice a kalcitovÈ ûilky). Povrch dochovan˝ch zdÌ je zdoben reliÈfy ñ zastoupena je jak technika klasickÈho basreliÈfu (severnÌ a jiûnÌ stÏna kaple, vnÏjöÌ boËnÌ stÏny vstupu), tak i technika zahloubenÈho reliÈfu (nepravÈ dve¯e, vnit¯nÌ stÏny u vstupu do kaple). DolnÌ p·s do v˝öe cca 50 cm byl p¯ekryt asi 25 vrstvami opakovan˝ch bÌl˝ch nep˘vodnÌch ñ v·penn˝ch n·tÏr˘, podobnÏ byla p¯ekryta i plocha neprav˝ch dve¯Ì. TakÈ jednotlivÈ znaËky zahloubenÈho reliÈfu byly neËitelnÈ a zcela zaplnÏnÈ jemnou v·pennou maltou. O d˘vodech tÏchto ˙prav je moûno se pouze dohadovat, pravdÏpodobnÏ souvisely s historick˝m v˝vojem a zmÏnami ve zp˘sobu uûÌv·nÌ tÏchto prostor. JednotlivÈ bloky jsou nestejnÈ kvality a vykazujÌ r˘zn˝ stupeÚ poökozenÌ. V hornÌch partiÌch jsou poökozeny zlodÏji kamene. V prostor·ch kaple se naölo v z·sypu velkÈ mnoûstvÌ fragment˘ s dochovanou reliÈfnÌ v˝zdobou, d·le r˘znÈ kultovnÌ p¯edmÏty a kamenn· plastika hodnost·¯e Nefera. Postup konzervace: Povrch jednotliv˝ch v·pencov˝ch blok˘ byl nejprve oËiötÏn od zbytk˘ povrchov˝ch neËistot, u dochovan˝ch polychromovan˝ch partiÌ bezprost¯ednÏ potÈ fixov·n sprayov·nÌm 3% roztokem akryl·tovÈho kopolymeru Paraloid B-72 v toluenu. Nep˘vodnÌ p¯ekryvovÈ vrstvy byly opatrnÏ mechanicky odstranÏny pomocÌ skalpel˘ a restaur·torskÈho kladÌvka na snÌm·nÌ p¯emaleb. Objeven· dochovan· polychromie byla bezprost¯ednÏ potÈ fixov·na. NalezenÈ ulomenÈ fragmenty pravÈ spodnÌ Ë·sti byly p¯ilepeny do p˘vodnÌ pozice zahuötÏn˝m CHS Epoxy 1200 s tvrdÌcÌm systÈmem P-1. Po zast¯eöenÌ a uzav¯enÌ objektu hrobky bylo zapoËato s monitorov·nÌm parametr˘ vnit¯nÌho klimatu (T a RH) dataloggerem Comet. P¯ipravovanÈ pr·ce: DokonËenÌ snÌm·nÌ p¯ekryvov˝ch sekund·rnÌch vrstev (boËnÌ Ë·sti 55
KONZERVACE A PŘÍRODOVĚDNÝ PRŮZKUM
neprav˝ch dve¯Ì v kapli, severnÌ stÏna kaple, v˝chodnÌ i z·padnÌ stÏna vstupu do kaple); ñ osazenÌ nalezen˝ch fragment˘ do p˘vodnÌch pozic ñ severnÌ stÏna kaple, vstup (v·penn· smÏs TERAKO TRANSFER, ocelovÈ trny, CHS Epoxy 1200); ñ vytmelenÌ sp·r; ñ z·vÏreËn· fix·û povrchu maleb; ñ vy¯eöenÌ definitivnÌho osvÏtlenÌ; ñ vyhodnocenÌ namϯen˝ch parametr˘ vnit¯nÌho klimatu a p¯ÌpadnÈ navrûenÌ vhodn˝ch opat¯enÌ. Komplex hrobky vezíra Kara a jeho dalších synů Kara Juniora a Senedžemíba Popis situace: DominujÌcÌm materi·lem je ñ podobnÏ jako v objektu Intiho hrobky ñ v dekorovan˝ch prostor·ch v·penec, v p¯Ìstupov˝ch chodb·ch pak hlinÏn· omÌtka. V pomÏrnÏ dobrÈm stavu se dochovala reliÈfnÌ v˝zdoba kaple ñ zastoupena je jak technika klasickÈho basreliÈfu (severnÌ, jiûnÌ a v˝chodnÌ stÏna kaple, vnÏjöÌ boËnÌ stÏny vstupu), tak i technika zahloubenÈho reliÈfu (nepravÈ dve¯e). V minulÈm roce jsme ve spolupr·ci s egyptskou stranou rozebrali a na novou nosnou zeÔ zpÏtnÏ osadili staticky naruöenou severnÌ zeÔ kaple (jednotlivÈ bloky byly oËÌslov·ny, v p¯ÌpadÏ pot¯eby opat¯eny ochrann˝m p¯elepem, sejmuty, potÈ postavena nov· staticky vyhovujÌcÌ stÏna a na nÌ zpÏtnÏ jednotlivÈ bloky osazeny pomocÌ v·pennÈ malty, ocelov˝ch trn˘ kotven˝ch CHS Epoxy 1200 a smÏsi TERAKO TRANSFER). P¯edevöÌm malba na v˝chodnÌ stÏnÏ kaple je na mnoha mÌstech uvolnÏna od podkladu v povrchovÈ vrstvÏ o tlouöùce cca 2 mm. V tÏchto mÌstech hrozÌcÌch odpadnutÌm byl proveden doËasn˝ ochrann˝ p¯elep (japonsk˝ p¯elepov˝ papÌr, karboxymethyl celulosa) a poruchy lok·lnÏ zainjektov·ny smÏsÌ TERAKO INJEKT. Tato smÏs byla tÛnov·na ve hmotÏ do okrovÈho odstÌnu blÌzkÈho p˘vodnÌ barevnosti podkladu. BÏhem minulÈ sezÛny byly nalezeny dalöÌ kultovnÌ p¯edmÏty ñ podhlavniËka, alabastrovÈ disky, tabulka vonn˝ch olej˘, kamennÈ n·dobky. U tÏchto p¯edmÏt˘ byla provedena z·kladnÌ konzervace ñ jednotlivÈ kusy byly detailnÏ vyËiötÏny, nalezenÈ a identifikovanÈ fragmenty slepeny a zdokumentov·ny. Pouze u tabulky vonn˝ch olej˘ (v·pencov· destiËka s modrou vrstvou polychromie) bylo nutnÈ p¯istoupit s ohledem na silnÈ zpr·ökovatÏnÌ barevnÈ citlivÈ vrstvy k okamûitÈmu zafixov·nÌ opakovan˝m sprayov·nÌm 5% roztokem Paraloidu B 72 v toluenu. V minulÈ sezÛnÏ byly takÈ zapoËaty pr·ce na konzervaci obs·hlÈho souboru mÏdÏn˝ch kultovnÌch p¯edmÏt˘ (cca 4 kg mÏdÏn˝ch n·stroj˘ r˘zn˝ch tvar˘ a velikosti). Proti sobÏ zde stojÌ dva problÈmy ñ pokroËil˝ stav koroze kovu, mnohdy tÈmϯ s absencÌ kovovÈho j·dra, a naproti tomu siln· vrstva velmi tvrd˝ch a chemicky odoln˝ch k¯emiËi56
KONZERVACE A PŘÍRODOVĚDNÝ PRŮZKUM
t˝ch inkrustacÌ na povrchu. JednotlivÈ p¯edmÏty jsou tÏmito usazeninami pevnÏ spojeny do vÏtöÌch shluk˘ a jejich vz·jemnÈ oddÏlenÌ bez poökozenÌ jednotliv˝ch kus˘ je velmi problematickÈ, v nÏkter˝ch p¯Ìpadech nemoûnÈ. Po vyzvednutÌ byly jednotlivÈ shluky p¯edmÏt˘ po mechanickÈm oËiötÏnÌ opakovanÏ m·Ëeny v destilovanÈ vodÏ o teplotÏ cca 50 ñ 60o C. PotÈ byly pouûity roztoky organick˝ch kyselin o velmi nÌzkÈ koncentraci (kyselina öùavelov·, p¯Ìp. citrÛnov·) s ohledem na zachov·nÌ urËitÈho stupnÏ patiny a nepoökozenÌ nehomogennÌho kovovÈho j·dra. Jako nej˙ËinnÏjöÌ se u menöÌch shluk˘ Ëi jednotliv˝ch kus˘ uk·zalo opatrnÈ mechanickÈ snÌm·nÌ inkrustace pomocÌ mal˝ch skalpel˘ a preparaËnÌch jehel v kombinaci s kart·Ëky r˘znÈ tvrdosti. Na povrchu jednotliv˝ch p¯edmÏt˘ byla ponech·na vrstva zelenomodrÈ patiny, vöechny kusy byly pasivov·ny vloûenÌm do l·znÏ 5% BTA v ethanolu. Po osuöenÌ byly opat¯eny ochrann˝m povrchov˝m n·tÏrem 7% roztokem Paraloidu B 72 v toluenu. U velk˝ch shluk˘ s velkou vrstvou inkrustacÌ tato metoda pouûÌt nelze. Proto jsme se rozhodli v p¯ÌötÌ sezÛnÏ zkusit rozruöit vrstvu usazenin p˘sobenÌm ultrazvuku v ultrazvukovÈ l·zni. P¯ipravovanÈ pr·ce: ñ DokonËenÌ ËiötÏnÌ povrchu malovan˝ch reliÈf˘ kaple; ñ vytmelenÌ sp·r; ñ z·vÏreËn· fix·û povrchu maleb; ñ vy¯eöenÌ definitivnÌho osvÏtlenÌ; ñ vyhodnocenÌ namϯen˝ch parametr˘ vnit¯nÌho klimatu + navrûenÌ p¯Ìpadn˝ch opat¯enÌ; ñ dokonËenÌ a vyhodnocenÌ p¯ÌrodovÏdnÈho pr˘zkumu vzork˘ (pigmenty, k·men, kovy, ...); ñ pokraËov·nÌ v konzervaci souboru mÏdÏn˝ch p¯edmÏt˘ (ultrazvukov· l·zeÚ, mechanickÈ ËiötÏnÌ, pasivace pomocÌ BTA v ethanolu). Samostatn˝m, dosud ne¯eöen˝m, problÈmem z˘st·v· vlastnÌ poh¯ebnÌ komora Karovy hrobky (degradovanÈ iluzivnÌ omÌtkovÈ vrstvy, kamenn˝ sarkof·g, ...). PodobnÏ i velk˝ objem n·lez˘ keramiky je nad souËasnÈ moûnosti a nenÌ proto systematicky konzervov·n. Šachtový hrob Iufaa a přiléhající objekty Popis souËasnÈ situace: HlavnÌm materi·lem je opÏt v·penec, v p¯Ìstupov˝ch chodb·ch pak tafla, p¯Ìp. hlinÏnÈ cihly. V pomÏrnÏ dobrÈm stavu se dochovala reliÈfnÌ v˝zdoba v poh¯ebnÌ komo¯e a to jak na vnÏjöÌch a vnit¯nÌch stÏn·ch koridoru, tak i na vnÏjöÌ stÏnÏ vlastnÌho sarkof·gu. P¯i zved·nÌ vÌka sarkof·gu doölo k nÏkolika poökozenÌm. OdpadlÈ fragmenty byly buÔ provizornÏ osazeny egyptskou stranou a nebo zdokumentov·ny, uloûeny 57
KONZERVACE A PŘÍRODOVĚDNÝ PRŮZKUM
a p¯ipraveny k pozdÏjöÌmu osazenÌ. V prvnÌ f·zi pracÌ jsem sejmul nevhodnÏ osazenÈ fragmenty a n·slednÏ je ve spolupr·ci s doc. Bareöem opÏtovnÏ osadil do vyhovujÌcÌch pozic. PotÈ byly osazeny i zb˝vajÌcÌ ˙lomky ñ podobnÏ jako v p¯edchozÌ kapitole pomocÌ v·pennÈ malty a smÏsi TERAKO TRANSFER, p¯ÌpadnÏ pouze styren-akryl·tovÈ disperze SOKRAT 2804. V mÌstech hrozÌcÌch odpadnutÌm byl proveden doËasn˝ ochrann˝ p¯elep (japonsk˝ p¯elepov˝ papÌr, karboxymethyl celulosa) a poruchy p¯ÌpadnÏ lok·lnÏ zainjektov·ny smÏsÌ TERAKO INJEKT. Tato smÏs byla tÛnov·na do okrovÈho odstÌnu blÌzkÈho p˘vodnÌ barevnosti podkladu. Povrch veökerÈ reliÈfnÌ v˝zdoby byl detailnÏ oËiötÏn ötÏtci r˘zn˝ch velikostÌ a tvrdostÌ, skalpely, p¯Ìp. vatov˝mi tampÛny vlhËen˝mi ethanolem. Ve spolupr·ci s ing. BalÌkem byla vytipov·na staticky nejvÌce problematick· mÌsta (praskliny) a nejvÌce degradovanÈ v·pencovÈ bloky. StatickÈ poruchy byly zaznamen·ny do detailnÌho n·kresu v mϯÌtku 1:50 (ve spolupr·ci s Mgr. Beneöovskou a Mgr. VlËkovou) a jsou pr˘bÏûnÏ sledov·ny a vyhodnocov·ny. Z dosavadnÌch v˝sledk˘ se nezd·, ûe by statick· poökozenÌ nar˘stala. VybranÈ bloky s nejpokroËilejöÌ korozÌ byly lok·lnÏ zpevnÏny opakovan˝m n·tÏrem cca 5% roztokem akryl·tovÈho kopolymeru Paraloid B 72 v toluenu. Nejz·vaûnÏjöÌm problÈmem Iufaaovy poh¯ebnÌ komory je v˝skyt speci·lnÌho mikrobi·lnÌho poökozenÌ (kolonie Ëern˝ch kruhov˝ch skvrn). Nejenûe esteticky negativnÏ ovlivÚujÌ vzhled reliÈfnÌ v˝zdoby, ale svou metabolickou ËinnostÌ i p¯ispÌvajÌ k vlastnÌ degradaci povrchovÈ vrstvy v·pencov˝ch blok˘. Po kultivaci vzork˘ ve spolupr·ci s P¯F UK v Praze (Dr. Pr·öil) bylo p¯edbÏûnÏ urËeno, ûe se jedn· o specifick˝ druh plÌsnÌ ñ black yeasts. ExistujÌ v podstatÏ dvÏ moûn· opat¯enÌ: ñ sanace povrchu vhodn˝m fungicidem; ñ pop¯. ovlivnÏnÌ parametr˘ vnit¯nÌho klimatu do oblasti hodnot RH niûöÌch, neû kterÈ jsou nutnou podmÌnkou pro mnoûenÌ a r˘st tÏchto plÌsnÌ (cca pod 70% RH). Na z·kladÏ zkuöenostÌ a v˝sledk˘ dlouhodobÈho monitoringu parametr˘ vnit¯nÌho klimatu (T a RH) jsme se rozhodli pro druhou variantu, kter· n·m umoûnÌ vyhnout se aplikaci silnÏ toxick˝ch fungicid˘. Ve spolupr·ci s ing. BalÌkem jsme detailnÏ promϯili charakteristiky vnit¯nÌho proudÏnÌ vzduchu v prostor·ch poh¯ebnÌ komory a obou öachet a navrhli vhodn· opat¯enÌ ke snÌûenÌ enormnÏ vysokÈ RH uvnit¯ komory. Je nanejv˝ö û·doucÌ tato opat¯enÌ realizovat v co nejkratöÌ moûnÈ dobÏ. V r·mci v˝zkumu okolnÌch chodeb byly konzervov·ny tyto n·lezy: ñ veöebti a jejich fragmenty, kanopy (opÏt detailnÌ ËiötÏnÌ, zkompletov·nÌ nalezen˝ch fragment˘, ...); 58
KONZERVACE A PŘÍRODOVĚDNÝ PRŮZKUM
ñ papyry ñ nalezenÈ kusy byly velmi fragment·rnÌ, mechanicky poökozeny a silnÏ zneËiötÏny. Byly velmi k¯ehkÈ a p¯i sebemenöÌm dotyku se l·maly. Proto byly nejprve umÌstÏny do improvizovanÈ vlhkostnÌ komory a v nÌ kondiciov·ny p¯i RH = 80% po dobu 48 hodin. PotÈ bylo moûno dÌky znovu obnovenÈ pruûnosti papyry rozvinout, detailnÏ oËistit, lok·lnÏ zpevnit a adjustovat mezi dvÏ p¯ipraven· skla; ñ d¯evÏn· rakev sestry Iufaa ñ masivnÌ d¯evÏn· rakev s dekorativnÌ polychromiÌ na vÌku. SpodnÌ Ë·st v nepomÏrnÏ horöÌm stavu. VÌko nutnÈ konzervovat (extrÈmnÏ zpr·ökovatÏl· polychromie na bÌlÈm velmi nesoudrûnÈm podkladu). Cel˝ povrch vÌka tudÌû pouze velmi jemnÏ oËiötÏn (nejjemnÏjöÌ ötÏtce, ofukov·nÌ proudem vzduchu, ...). PotÈ byla svrchnÌ strana vÌka opakovanÏ napouötÏna 5% roztokem konsolidantu Paraloid B 72 v toluenu. P¯ipravovanÈ pr·ce: ñ DokonËenÌ konzervace reliÈf˘; ñ vytmelenÌ sp·r; ñ z·vÏreËn· fix·û povrchu maleb; ñ vy¯eöenÌ definitivnÌho osvÏtlenÌ; ñ n·vrh expozice a navrûenÌ vhodnÈho n·vötÏvnickÈho reûimu; ñ sledov·nÌ parametr˘ vnit¯nÌho klimatu a realizace navrûen˝ch opat¯enÌ; ñ dokonËenÌ a vyhodnocenÌ p¯ÌrodovÏdnÈho pr˘zkumu vzork˘ (pigmenty, k·men, ...); ñ dokonËenÌ konzervace rakve sestry Iufaa (dokonËenÌ zpevnÏnÌ malovanÈho povrchu vÌka, zpevnÏnÌ konstrukce vÌka); ñ otev¯enÌ prostor˘ u ˙stÌ z·padnÌ öachty; ñ vyzvednutÌ dna vnit¯nÌho sarkof·gu; ñ vytipov·nÌ vhodnÈ technologie a materi·l˘ pro z·chranu kor·lkovÈ sÌùky mumie. PodobnÏ jako v KarovÏ hrobce je i zde velk˝ objem n·lez˘ keramiky nad souËasnÈ moûnosti a nenÌ proto systematicky konzervov·n. Ptahšepsesova mastaba Popis souËasnÈ situace: V loÚskÈm roce jsem bÏhem podzimnÌ expedice spoleËnÏ s Dr. KrejËÌm provedl a n·slednÏ na ja¯e s ing. BalÌkem doplnil z·kladnÌ obhlÌdku souËasnÈho stavu mastaby a interiÈru kaple. V˝sledky tÈto velmi kr·tkÈ obhlÌdky lze shrnout do n·sledujÌcÌch orientaËnÌch bod˘: ñ interiÈr kaple je nevhodnÏ zast¯eöen; ñ nÏkterÈ bloky jsou osazeny v nespr·vn˝ch pozicÌch; ñ barevn· vrstva na mnoha mÌstech mechanicky poökozena, ale na prvnÌ ohled·nÌ pomÏrnÏ soudrûn·; ñ v exteriÈru silnÏ pokroËil˝ stupeÚ destrukce kamenn˝ch blok˘; 59
KONZERVACE A PŘÍRODOVĚDNÝ PRŮZKUM
ñ zbytky barevnÈ vrstvy v exteriÈru velmi ojedinÏlÈ, vlivem klimatick˝ch podmÌnek silnÏ degradovanÈ; ñ samostatnou ot·zkou je p¯ÌpadnÈ zaËlenÏnÌ nÏkter˝ch dalöÌch dochovan˝ch fragment˘ kamenn˝ch blok˘ s reliÈfnÌ v˝zdobou, kterÈ jsou v souËasnosti deponov·ny ve skladu, p¯edevöÌm do interiÈru kaple; P¯ed zvolenÌm dalöÌho postupu by bylo vhodnÈ provÈst podrobn˝ pr˘zkum jednotliv˝ch Ë·stÌ a potÈ, ve spolupr·ci s ostatnÌmi z˙ËastnÏn˝mi, urËit dalöÌ kroky. Teprve po p¯ÌpravÏ detailnÌho postupu bude moûno p¯ikroËit k vlastnÌm stavebnÌm pracem. Závěr Jak vypl˝v· z v˝öe uvedenÈho, kaûd˝ z materi·l˘ vyûaduje specifick˝ postup konzervace, pouûitÌ r˘zn˝ch technologiÌ, materi·l˘ i zp˘sob˘ aplikace. Z·kladnÌm principem spoleËn˝m vöem konzervaËnÌm postup˘m je omezenÌ z·sahu do umÏleckÈ i materi·lovÈ autenticity p¯edmÏtu a snaha o co nejvyööÌ moûnou mÌru reversibility. JedinÏ tak je moûnÈ zprost¯edkovat unik·tnÌ pam·tky starÈho Egypta, kterÈ byly objeveny v prostor·ch ËeskÈ koncese v egyptskÈm Ab˙sÌru v r·mci aktivit EgyptologickÈho ˙stavu p¯i FF UK a »eskÈho n·rodnÌho egyptologickÈho centra, i dalöÌm generacÌm.
60