KONTROLA EXPORTU – Zboží dvojího použití
(průvodce pro podnikatele)
Praha – říjen 2005
KONTROLA EXPORTU – Zboží dvojího použití (průvodce pro podnikatele)
Publikace je výhradním vlastnictvím Ministerstva průmyslu a obchodu a nesmí být použita pro jiné účely bez jeho výslovného souhlasu. I. vydání – říjen 2005
Redakce: MPO ČR - Licenční správa, odbor speciálního materiálu tel: +420 224 907 642, fax: +420 224 211 811 E-mail:
[email protected] Ministerstvo průmyslu a obchodu Licenční správa Dittrichova 21 120 00 Praha 2 (pro osobní podání a konzultace)
Ministerstvo průmyslu a obchodu Licenční správa Na Františku 32 110 15 Praha 1 (pro písemná podání)
Obsah l l l l l l l l l
l l l
Úvod Co znamená kontrola vývozu a proč je důležitá? Co je zboží dvojího použití? Kdy se pro vývoz zboží dvojího použití vyžaduje povolení? Jak se orientovat v seznamu kontrolovaného zboží? Co je tzv. catch-all? O jaké vývozní povolení a jak požádat? Jak dlouho trvá vyřízení žádosti o vývozní povolení? Co se rozumí, když se řekne „kontrola konečného uživatele/ konečného použití“ a „ověření dodávky“? Zásada „Poznej svého zákazníka“ Co je „vnitropodnikový program pro kontrolu vývozu (ICP)“? Kde najít bližší informace?
Úvod Tato brožura je vydána jako pomůcka pro lepší orientaci vývozců. Poskytuje základní informace a rady, jak postupovat při vývozu zboží a technologií dvojího použití. Před vývozem je nutno seznámit se s platnými právními předpisy ES a ČR v oblasti kontroly vývozu položek dvojího použití a příslušnými ustanoveními Celního kodexu a na něj navazujících předpisů ČR.
5
Co znamená kontrola vývozu a proč je důležitá? Kontrola vývozu strategického zboží jako jeden z klíčových prvků komplexní strategie namířené proti šíření zbraní hromadného ničení představuje mechanismus, který má preventivně působit proti výrobě a kumulaci konvenčních zbraní v rizikových regionech a proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů. Je to soubor procedur a opatření přijatých jednotlivými státy za účelem regulace a monitorování obchodu s citlivými položkami, technologiemi a informacemi, které se vztahují k zbraním hromadného ničení. Systém kontroly vývozu jako celek je tak efektivní, jak účinně jsou prováděna jeho jednotlivá opatření na úrovni státních orgánů i podnikatelské veřejnosti. Režim kontroly vývozu nebrání obchodu pro mírové účely, ale pomáhá zamezit nelegitimním obchodům. Oddaluje, resp. prodlužuje nežádoucí vývoj a použití zbrojních programů a zvyšuje náklady na jejich realizaci. Stanovuje mantinely pro činnost podnikatelských subjektů vytvořením souboru pravidel dohodnutých mezinárodními kontrolními režimy, která jsou aplikována transparentními národními systémy. Zároveň usnadňuje monitorování obchodu a identifikaci pachatelů nelegálních obchodů. Chrání vývozce před politickými a ekonomickými riziky při obchodování v citlivých oblastech a poskytuje jim nástroje k jejich vlastní ochraně. Co je zboží dvojího použití? Zboží a technologie dvojího použití představují širokou škálu produktů v průmyslové, jaderné, chemické a biologické oblasti. Ačkoli jsou vyráběny a předurčeny pro civilní použití, mohou být vzhledem k svému charakteru a vlastnostem zneužity zejména k výrobě zbraní hromadného ničení a jejich nosičů případně pro vojenské účely. Např. na obráběcích strojích, které běžně slouží k výrobě jednotlivých částí motorových vozidel, lze vyrobit i součásti raket. Proto obráběcí stroje jsou typickým příkladem zboží dvojího použití, kdy masově používané zařízení v mnoha průmyslových odvětvích lze snadno zneužít i k výrobě zbraní hromadného ničení. Jiným příkladem může být chemická látka, např. triethanolamin, který se běžně používá v užitkové chemii jako detergent, vzhledem k svému cha6
rakteru však může být zneužit jako prekurzor pro výrobu bojového plynu yperitu. Kdy se pro vývoz zboží dvojího použití vyžaduje povolení? Povolovací řízení se vztahuje především na zboží, které je specifikováno v seznamu kontrolovaného zboží. V některých zvláštních případech je nutno žádat o povolení i na zboží, které v seznamu uvedeno není, pokud to vyžadují bezpečnostní nebo obchodní zájmy státu (viz dále „catch-all“). O povolení je nutno požádat i v případě nehmotných vývozů, kdy vývoz softwarů nebo citlivých technologií je realizován elektronickými prostředky. Povolovací řízení se ve vymezených případech vztahuje i na poskytování technické pomoci, a to i tehdy, je-li spojena s pohybem osob přes hranice a zahrnuje i ústní formy pomoci. Zda vývoz potřebuje povolení, určí vývozce po posouzení toho, • co vyváží (identifikace zboží) • kam vyváží (míra rizika) • kdo je konečným uživatelem a jaké je konečné použití (spolehlivost partnera, věrohodnost informací) Jak se orientovat v seznamu kontrolovaného zboží? Vývozce musí být schopen sám na základě technické specifikace nebo ve spolupráci s výrobcem či předchozím dodavatelem určit, zda konkrétní položka je či není kontrolovanou. Prvním krokem je tudíž srovnání parametrů a vlastností vyváženého produktu se specifikací položky v seznamu. Je to technické rozhodnutí, zcela založeno na podstatných technických charakteristikách výrobku. Identifikace položek je přiřazením jednotného klasifikačního čísla, které označuje, že se výrobek nachází v seznamu kontrolovaného zboží. Toto jednotné číslo je referenčním číslem dle seznamu Evropské unie. 7
Referenční číslo má 5 základních pozic, které musí být v žádosti vždy uvedeny. Pozice 1 - kategorie Kategorie 0 = Jaderné materiály, zařízení a příslušenství Kategorie 1 = Materiály, chemikálie, „mikroorganismy“ a „toxiny“ Kategorie 2 = Zpracování materiálů Kategorie 3 = Elektronika Kategorie 4 = Počítače Kategorie 5 = Telekomunikace a „bezpečnost informací“ Kategorie 6 = Snímače a lasery Kategorie 7 = Navigace a letecká elektronika Kategorie 8 = Námořní technika Kategorie 9 = Pohonné systémy, kosmické dopravní prostředky a související zařízení Pozice 2 - podkategorie A = Systémy, zařízení a součásti B = Zkušební, kontrolní a výrobní zařízení C = Materiály D = Software E = Technologie Pozice 3 – číslo příslušného mezinárodního kontrolního režimu (více informací o kontrolních režimech lze naleznout na webové stránce MPO) 0 – Wassenaar Arrangement (WA) 1 – Missile Technology Control Regime (MTCR) 2 – Nuclear Suppliers Group (NSG) 3 – Australia Group (AG) 4 – Chemical Weapons Convention (CWC) 9 – národní specifika Poznámka: Seznam kontrolovaného zboží je integrovaným seznamem, proto v některých případech může zahrnovat kontrolu stanovenou několika režimy.
8
Pozice 4 a 5 – pořadové číslo položky V rámci určení referenčního čísla je nutno na základě údajů výrobce uvádět co nejpodrobnější zařazení, např. klasifikační číslo 2B001.b.1. označuje tyto obráběcí stroje: 2B001. Obráběcí stroje a jakékoliv jejich kombinace … … b. Obráběcí stroje pro broušení …… 1. mají všechny dále uvedené charakteristiky: a. přesnost nastavení polohy ……; a zároveň b. Tři lineární osy a …… nebo 5A001.c.1. Optická vlákna o délce větší než 500 m, která jsou podle specifikace výrobce schopna vydržet při ověřovací zkoušce pevnost v tahu nejméně 2x109 N/m2; Poznámka: V případě podrobné specifikace je třeba rozlišovat význam určitých výrazů, např. má některou z vlastností … x má všechny vlastnosti…; a zároveň x nebo…… Co je tzv. catch-all? Zvláštní opatření umožňující kontrolovat vývoz jakéhokoliv zboží, to znamená i takové, které není na zveřejněných seznamech, je běžně nazýváno catch-all. Opatření catch-all obvykle znamená, že společnosti nemohou volně vyvážet zboží, služby nebo technologie, pokud vyvážející společnost byla státním orgánem upozorněna nebo má sama důvodné podezření, že konečný uživatel usiluje o získání zbraní hromadného ničení nebo jejich konstrukčních prvků. Vývozce by si měl před každým vývozem ověřit nebezpečí nežádoucího reexportu, předání zboží jinému uživateli ap., a chránit se tak před případy, kdy bez jeho vědomí by dodávka skončila v rukách osoby podílející se na zbrojních programech. Podle současných zkušeností velké procento položek zboží a technologií nezbytných pro výrobu zbraní hromadného ničení anebo raketových systémů schopných tyto zbraně nést nefiguruje v mezinárodně dohodnutých seznamech kontrolovaného zboží. 9
Tyto dodávky lze podchytit jen důsledným ověřováním konečného použití. O jaké vývozní povolení a jak požádat? Vývozem se po vstupu ČR do Evropské unie rozumí dodávky kontrolovaného zboží do tzv. třetích zemí (tj. mimo Evropskou unii). Dodávky do členských zemí EU nejsou podle Celního kodexu ES vývozy, nýbrž vnitrounijními transfery (přepravou). Pro přepravu zboží dvojího použití se vyžaduje povolení jen v určitých případech stanovených nařízením ES. Na vývozy určitých položek do stanovených zemí, jako například Švýcarsko, USA, Japonsko a další, se vztahuje všeobecné vývozní povolení Společenství, které umožňuje vývozy na základě registrace bez individuálního povolovacího řízení, čímž se značně zjednodušují administrativní postupy pro vývozce, ale také stanovuje specifické podmínky, za jejichž plnění je vývozce zodpovědný. Všeobecné vývozní povolení ČR zatím nebylo vydáno. Registrace Před prvním využitím všeobecného vývozního povolení Společenství se společnost musí zaregistrovat na Licenční správě MPO. Registraci provádí na hlavičkovém papíru formou dopisu, v němž uvede své obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo. K tomu přiloží originál nebo úředně ověřenou fotokopii výpisu z obchodního rejstříku ne staršího tří měsíců nebo živnostenské oprávnění. Dopis musí být podepsán zástupcem statutárního orgánu. Zaregistrování je bezplatné. V případech, na které se nevztahuje všeobecné vývozní povolení, je potřeba požádat o individuální vývozní povolení nebo o souhrnné vývozní povolení. Individuální vývozní povolení – pro vývoz konkrétního množství a druhu zboží dvojího použití do jedné země určení na základě smluvního ujednání mezi vývozcem a jeho zahraničním partnerem. Souhrnné vývozní povolení – umožňuje konkrétnímu vývozci vy10
vážet zboží dvojího použití stejného charakteru do jedné nebo více určených zemí. Řízení při vývozu Žádost o vývozní povolení podepsanou zástupcem statutárního orgánu, který je oprávněný k jednání za společnost, předkládá vývozce Licenční správě MPO písemně na předepsaném formuláři s přiloženým kolkem v hodnotě 500,- Kč. Postup jak vyplnit žádost je spolu s formuláři žádostí přístupný na webových stránkách MPO http://www.mpo.cz (Licenční správa/Mezinárodní kontrolní režimy). Žádost musí být doložena: • obchodním dokladem (kupní smlouva nebo její návrh mezi vývozcem a zahraničním smluvním partnerem) s přesnou specifikací kontrolovaného zboží včetně uvedení jeho množství; • prohlášením zahraničního konečného uživatele (v originálu na hlavičkovém papíru), že zboží nebude používáno k výrobě nebo vývoji zbraní hromadného ničení, že bude používáno pouze k uvedenému účelu a nebude bez souhlasu země vývozce reexportováno, popř. originálem dovozního certifikátu příslušného orgánu státu dovozu (doporučené znění viz též webové stránky MPO); • originálem nebo úředně ověřenou fotokopií výpisu z obchodního rejstříku vývozce ne staršího než tři měsíce; • v případě vývozu kontrolovaného zboží v jaderné oblasti kopií povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost; • prohlášením o dalších skutečnostech, pokud by mohly mít význam pro výsledek řízení (např. v případě žádosti o souhrnné vývozní povolení schopnost dodržovat režim kontroly vývozu, zejména ověřovat konečné použití vyváženého zboží); • na žádost ministerstva dalšími doklady a informacemi umožňujícími řádné posouzení případu. Jak dlouho trvá vyřízení žádosti o vývozní povolení? Termín pro vyřízení správně vyplněné a řádně předložené žádosti je 30 dní, v odůvodněných případech ve lhůtě prodloužené na 60
11
dnů. Ministerstvo může správní řízení přerušit a vyžadovat od žadatele další informace. Co se rozumí, když se řekne „kontrola konečného uživatele/ konečného použití“ a „ověření dodávky“? Model kontroly vývozu je v současnosti založen na spoluodpovědnosti státních orgánů a podnikatelské sféry. Vývozce je první, kdo vstupuje do kontaktu se zahraničním partnerem a má bezprostřední přístup ke všem informacím vztahujícím se k případu. Je na něm, aby informace o zboží, o zahraničním uživateli a zamýšleném použití zboží správně vyhodnotil. Státní orgány posuzují a vyjadřují se de facto až k předložené žádosti. Nedodržení zásad vývozních kontrol je většinou zjištěno až kontrolními orgány při nebo po realizaci vývozu. Rozhodnutí o udělení či neudělení vývozního povolení především závisí na posouzení žádosti a v ní uvedených informací o konečném použití vyváženého kontrolovaného zboží. Vývozce proto dokládá svou žádost informacemi o konečném uživateli uvedeného v žádosti o vývozní povolení. K eliminaci rizika, že kontrolované zboží bude použito jinými subjekty, než kterým byl prodej nebo nájem na určitém místě a pro specifický účel určen (konečný uživatel), systém kontroly vývozu využívá ověřování dodávek. Odpovědný státní orgán může požadovat doklad o ověření dodávky úředně stvrzující přijetí kontrolovaného zboží v povolené zemi určení. Zásada „Poznej svého zákazníka“ I když pro vývozce je na prvním místě obchodní stránka případu a výhodnost nabízeného kontraktu, měl by ve vlastním zájmu předcházet případnému, byť i nechtěnému napomáhání zneužití svého zboží pro nežádoucí účely. Proto by měl znát svého zákazníka, získat co nejvíce informací o jeho podnikání a solidnosti konkrétních případů, porovnávat a vyhodnocovat tyto informace. Každý pracovník firmy by měl být schopen upozornit na skutečnosti, které se vymykají běžným obchodním standardům nebo jsou jakýmkoliv způsobem pochybné. Podcenění těchto činností může vést nejen k ztrátě dobrého jména, ale i k administrativním a trestním sankcím. 12
Varovné signály („Red Flags“): • Zákazník není ochoten poskytnout informace o konečném uživateli nebo o konečném užití zboží. • Zákazník není ochoten poskytnout jasnou odpověď na komerční nebo technické otázky, které jsou rutinou při obchodních jednáních. • Užitné vlastnosti zboží neodpovídají obchodním aktivitám zákazníka (např. malé pekařství hodlá objednat složité lasery). • Zboží je určeno do země, jejíž technická vyspělost neodpovídá technickým vlastnostem zboží (např. zařízení pro výrobu polovodičů tam, kde není rozvinut elektrotechnický průmysl). • Zákazník má malou nebo žádnou obchodní zkušenost a informace o něm jsou nekompletní (např. nedostupné finanční informace z běžných komerčních zdrojů). • Zákazník nabízí neobvykle výhodné platební vyrovnání (např. placení v hotovosti vysokých částek). • Zboží svým výkonem/vlastnostmi nevyhovuje požadavkům zákazníka, přesto je ho ochoten koupit. • Zákazník odmítá poskytování běžných služeb (např. instalace výrobku, jeho odzkoušení a údržba). • Podmínky doručení zboží jsou nejasné (např. příliš odlehlé místo určení nebo oblast, kde užití zboží je neobvyklé). • Způsob přepravy je nelogický vzhledem k charakteru zboží a místu jeho určení. • Zasilatelská firma je uvedena jako konečný uživatel. • Požadavek na balení výrobku neodpovídá oznámenému způsobu přepravy zásilky. • Zákazník se zdráhá sdělit, zda je zboží určeno pro domácí použití, export nebo reexport. • Zákazník používá P.O.Box a není ochoten sdělit svou plnou adresu. • O zákazníkovi je známo, že je nebo bude v obchodním kontaktu se zemí, na kterou je uvaleno embargo. • Zákazník objednává neúměrně vysoké množství náhradních dílů nebo má zájem o jakékoliv náhradní díly, pro které nemá legitimní využití. • Sama objednávka je svým charakterem neobvyklá (např. množství nebo užitné vlastnosti zboží, které značně přesahují míru obvyklou pro oznámené konečné užití zboží, bez uspokojivého vysvětlení).
13
Co je „vnitropodnikový program pro kontrolu vývozu (ICP)“? Projekt byl vyvinut jako nástroj pro vytvoření vnitropodnikového efektivního systému kontroly vývozu založeného na fungujícím právním základu, spolupráci se státními orgány a zodpovědném postoji podnikatelské sféry při výměně zboží se zahraničím. Tento program je založen na principu „Chceme maximalizovat náš vývoz při respektování všech vládních nařízení, zákonů a celosvětových norem kontroly exportu, abychom maximálně vyloučili riziko porušení právních předpisů v oblasti vývozních kontrol“. Solidní vývozce respektuje a chrání zahraniční politiku a bezpečnostní zájmy státu. Kde najít bližší informace? Žádosti o povolení vyřizuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, Licenční správa, oddělení mezinárodních kontrolních režimů. Žádost na předepsaném formuláři lze podat buď přímo v podatelně: Dittrichova 21, Praha 1 (sídlo Licenční správy MPO) nebo zaslat na poštovní adresu: Na Františku 32, Praha 1, PSČ 110 15. Aktuální telefonické a faxové spojení na pracovníky oddělení mezinárodních kontrolních režimů je uvedeno na internetové adrese MPO http://www.mpo.cz (Licenční správa/ Mezinárodní kontrolní režimy). Na internetových stránkách MPO jsou dále k nahlédnutí • právní předpisy EU a ČR • informace o mezinárodních kontrolních režimech • komentář, formuláře ke stažení • embarga, sankce • rychlé spojení (webové odkazy na jednotlivé režimy a užitečné informace partnerských orgánů v zahraničí) • další informace z oblasti kontroly vývozu Systém vývozních kontrol se neustále vyvíjí a zdokonaluje, novelizují se i příslušné právní předpisy. Proto je doporučováno průběžné sledování aktuálních informací.
14
Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32 110 15 Praha 1 – Staré Město tel: 224 851 111 fax: 224 811 089 e-mail:
[email protected] internet: www.mpo.cz
