Konsolidovaná účetní závěrka

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra finančního účetnictví Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

Konsolidovaná účetní závěrka diplomová práce

Autor:

Bc. Markéta Pašková

Vedoucí práce:

Ing. Libor Vašek, Ph.D.

Rok obhajoby:

2011

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Konsolidovaná účetní závěrka“ vypracovala samostatně s použitím literatury a dalších pramenů, které jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze dne 14. května 2011 _____________________ Markéta Pašková 2

Obsah: 1 Úvod.........................................................................................................................................4 2 Konsolidovaná účetní závěrka.................................................................................................6 2.1 Význam konsolidované účetní závěrky............................................................................7 2.2 Vymezení míry vlivu........................................................................................................9 2.2.1 Rozhodující vliv.........................................................................................................9 2.2.2 Sdílený rozhodující vliv...........................................................................................12 2.2.3 Podstatný vliv...........................................................................................................13 2.3 Osvobození od konsolidace............................................................................................13 2.4 Vyloučení z konsolidace.................................................................................................15 3 Postup při konsolidaci a vybrané problémy...........................................................................16 3.1 Konsolidace k datu akvizice dceřiného podniku.............................................................17 3.1.1 Pořízení dceřiného podniku a řešení akvizice..........................................................18 3.1.2 Nekontrolní podíly...................................................................................................22 3.1.3 Goodwill...................................................................................................................23 3.1.4 Postupné nabývání...................................................................................................26 3.2 Konsolidace následná k rozvahovému dni......................................................................30 3.2.1 Podíly na poakvizičních výsledcích.........................................................................31 3.2.2 Eliminace vzájemných vztahů..................................................................................31 3.2.2.1 Dopad eliminace na nekontrolní podíly............................................................37 3.2.3 Testování snížení hodnoty goodwillu......................................................................38 4 Konsolidované výkazy – specifika.........................................................................................42 4.1 Konsolidace výkazu o finanční situaci............................................................................43 4.2 Konsolidace výkazu o úplném výsledku.........................................................................49 4.3 Konsolidace výkazu cash flow........................................................................................51 4.4 Konsolidace výkazu změn vlastního kapitálu.................................................................56 5 Ztráta ovládání a dekonsolidace.............................................................................................57 5.1 Postup mateřského podniku při ztrátě ovládání..............................................................58 6 Převod na jinou měnu............................................................................................................60 6.1 Určení funkční měny.......................................................................................................60 6.2 Převod z lokální měny na funkční měnu.........................................................................61 6.3 Převod z funkční měny na měnu vykazování.................................................................62 7 Závěr......................................................................................................................................64 8 Použité zkratky.......................................................................................................................67 9 Zdroje.....................................................................................................................................68

3

1 Úvod V současné době nejsou transakce související se spojováním podniků ničím neobvyklým a díky globalizaci a panujícím tržním podmínkám se s nimi setkáváme stále častěji. Spojování podniků neboli podnikové kombinace představují oblast transakcí, při nichž se jednotlivé ekonomické jednotky spojují do vyšších celků. Důvody vedoucí ke spojení podniků mohou být různé. Cílem investorů je například zvýšení dosavadního podílu na trhu nebo snaha o rozšíření jejich působnosti do nových zemí. Motivem může být i dosažení synergie ze spojení, získání významných nehmotných aktiv, ale také se může jednat o jeden ze způsobů jak snížit konkurenci nebo zhodnotit vložené peněžní prostředky. Mezi podnikové kombinace spadají i kapitálové akvizice, kterým se budu v této diplomové práci věnovat z hlediska účetního zobrazení. Při kapitálových akvizicích dochází ke spojení podniků prostřednictvím koupě kontrolního podílu na vlastním kapitálu. Investor tak získává rozhodující vliv nad jedním nebo více podniky a vlastníci těchto podniků za to získají od investora určitou protihodnotu. Mezinárodní účetní standardy se snaží zachytit kapitálovou akvizici bez ohledu na motivy, které k akvizici vedou a bez vlivu právního hlediska tohoto spojení. Kapitálové akvizice splňují definici spojování podniků uvedené v IFRS 3 Podnikové kombinace, a proto investor při zpracování kapitálové transakce postupuje v souladu s tímto standardem. Pro dosažení větší míry srovnatelnosti informací o výsledcích kombinace podniků v účetnictví, umožňuje standard v současné době pouze jednu účetní metodu pro zachycení transakce a to metodu akvizice. Z pohledu uživatelů účetních výkazů je důležité, aby pro svá rozhodnutí měly k dispozici informace za skupinu kapitálově propojených podniků jako by se jednalo o jeden celek. Uživatelé chtějí na základě těchto informací předvídat budoucí peněžní toky ekonomického celku a rozhodnout se, zda mu chtějí nebo budou chtít poskytovat své ekonomické zdroje. Tyto informace získají právě z konsolidované účetní závěrky, které se chci ve této diplomové práci věnovat.

4

Důvodem, který mě vedl k výběru tohoto tématu, je zejména to, že v této oblasti nemám vlastní praktické zkušenosti, a proto bych se s touto problematikou chtěla více seznámit. Cílem mé diplomové práce je zmapovat základní oblasti spojené s konsolidovanou účetní závěrkou, která je sestavována a zveřejňována v souladu s IFRS. Do současného řešení této problematiky bych také chtěla zakomponovat připravované změny vydávané IASB, které následně budou prezentaci konsolidované účetní závěrky ovlivňovat. Diplomová práce se skládá z pěti hlavních kapitol, v nichž jsou obsaženy základní okruhy související s konsolidovanou účetní závěrkou. Některé z nich jsou pro lepší znázornění probíraného tématu doplněny jednoduchými příklady. První část je věnována obecnému seznámení s konsolidacemi. Je zde vymezeno, co je to konsolidovaná účetní závěrka a jaké jsou její části. Dále je dobré vědět, kdo konsolidovanou účetní závěrku sestavuje, co je její podstatou a jaký význam má pro uživatele. Druhá kapitola se týká samotného postupu při sestavování konsolidované účetní závěrky. Jsou zde uvedeny jednotlivé kroky a úpravy, které jsou s konsolidací spojeny. Teoretický výklad je propojen s vysvětlením dílčích problémových okruhů, se kterými se při konsolidaci společnosti potkávají. Jedná se například o kvantifikaci a vymezení nekontrolních podílů, goodwillu a to jak při jednorázovém nabytí tak i při postupném nabývání. Ve vztahu ke goodwillu zde uvádím i způsob jeho testování na snížení hodnoty. Následující kapitola v návaznosti na předchozí teoretický výklad se zabývá jednotlivými výkazy v konsolidované účetní závěrce a jejich specifiky. Ke každému výkazu se vztahuje i příklad, na kterém je ukázáno jak konsolidace ve velice zjednodušeném pojetí probíhá. Předposlední část se zaměřuje na dekonsolidaci účetní závěrky, která je způsobena prodejem celého podílu v dceřiné společnosti. Závěrečná kapitola řeší situaci, kdy má mateřská společnost dceřiné společnosti v zahraničí a jak převést účetní závěrku v jiné měně na měnu, v jíž bude vykazována konsolidovaná účetní závěrka. Jsou zde rozebrány kritéria pro určení funkční měny a jaké kurzy použít pro převod u jednotlivých položek. Závěr diplomové práce je určen pro shrnutí a zhodnocení cílů, které byly v úvodu této diplomové práci stanoveny. Nejprve je však nutné se věnovat obecnému rámci konsolidované účetní závěrky.

5

2 Konsolidovaná účetní závěrka Konsolidovaná účetní závěrka je účetní závěrka sestavená za skupinu prezentovaná jako účetní závěrka jediné ekonomické jednotky. 1 Skupinu představuje mateřský podnik se všemi dceřinými podniky, které jsou pod jeho kontrolou. Mateřský podnik může sestavovat a zveřejňovat také individuální účetní závěrku. Účetní závěrka mateřského podniku (Parentonly financial statements), která informuje o jeho investicích v ovládaných jednotkách, by měla být zveřejňována společně s konsolidovanou účetní závěrkou. Na základě jejího samostatného zveřejnění by si uživatelé mohli utvořit zkreslený pohled na danou jednotku. Individuální účetní závěrka neodráží skutečnou situaci mateřského podniku jako součásti vyššího ekonomického celku. Z tohoto důvodu by také zveřejnění individuální účetní závěrky nemělo předcházet zveřejnění konsolidované účetní závěrky. Složky konsolidované účetní závěrky jsou: •

Konsolidovaný výkaz o finanční situaci

•

Konsolidovaný výkaz o úplném výsledku

•

Konsolidovaný výkaz změn ve vlastním kapitálu

•

Konsolidovaný výkaz o peněžních tocích

•

Komentáře ke konsolidovaným účetním výkazům

Konsolidovanou účetní závěrku sestavuje a zveřejňuje vykazující účetní jednotka. Tento pojem existující pravidla uvedená v Koncepčním rámci neuvádějí a ve Zveřejněném návrhu2, který se týká čtvrté fáze novelizace Koncepčního rámce pro IFRS, je vymezen jako ohraničená oblast ekonomických činností. Znamená to, že vykazující jednotka může být tvořena více než jedním podnikem nebo může být reprezentována i pouze částí podniku, např. divizí, pokud se budou vyznačovat znaky, které jsou pro vykazující jednotku charakteristické. Tato jednotka by měla splňovat tři základní znaky, které jsou k jejímu vymezení nezbytné, ale ne vždy jsou k jejímu určení dostačující. Pro vykazující jednotku je charakteristické to, že její ekonomické činnosti jsou řízeny, byly řízeny nebo budou řízeny, mohou být objektivně odděleny od těch samých činností jiných jednotek a z ekonomického prostředí, ve kterém existuje a finanční informace o ekonomických činnostech této jednotky mohou být užitečné při rozhodování o poskytnutí zdrojů jednotce a při hodnocení, zda vedení podniku využilo 1 2

IAS 27.4 ED/2010/2

6

poskytnuté zdroje účelně. Znamená to, že ekonomické jevy se zobrazují vždy ve vztahu k určitému ekonomickému celku (jednotce) a pouze ve vztahu k němu dávají vykazovaná aktiva, závazky a vlastní kapitál smysl. Zajímá nás spíše perspektiva ekonomické jednotky než perspektiva vlastníků, kteří do jednotky investovali. Následující část je věnována tomu, co je podstatou konsolidované účetní závěrky, jaký je její význam a proč je pro uživatele tak důležitým zdrojem informací. Nezbytnou součástí následujícího textu je i vysvětlení základního kritéria, který povede k sestavování a zveřejňování účetních výkazů na konsolidované bázi.

2.1 Význam konsolidované účetní závěrky Cílem účetní závěrky je poskytovat takové informace o vykazující jednotce, které mohou pomoci současným a potenciálním kapitálovým investorům, poskytovatelům kapitálu a ostatním věřitelům při jejich rozhodováních o tom, zda dané jednotce budou poskytovat své zdroje. Při jejich rozhodování chtějí posoudit schopnost vykazující jednotky generovat budoucí peněžní toky, a také jak její vedení hospodaří se svěřenými zdroji, jak je chrání a zhodnocuje. Výše uvedený cíl účetní závěrky je základním konceptem, ze kterého IFRS vycházejí a je nadřazen nad všechny ostatní pravidla. Obecným úkolem účetních výkazů je tak poskytovat informace pro předvídání budoucích peněžních toků. Konsolidovaná účetní závěrka představuje hlavní informační zdroj zejména pro ty uživatele, kteří nemají přístup k interním informacím dané jednotky. Jedná se především o kapitálové investory, poskytovatele kapitálu a ostatní věřitele jako jsou akcionáři, společníci, poskytovatelé úvěrů a půjček apod. Tyto uživatele sjednocuje společná informační potřeba a jsou označováni za primární uživatele účetních výkazů. Informace mohou být užitečné i ostatním uživatelům, kteří nejsou poskytovateli kapitálu avšak nejedná se o jejich primární potřebu. Investoři se rozhodují o tom, zda mají koupit či prodat své investice nebo zda-li si mají dané investice v podobě různých kapitálových a dluhových nástrojů podniku ponechat. Věřitelé zase potřebují informace, které jim pomohou v rozhodování o tom, komu a v jaké výši poskytnou půjčku nebo úvěr. Na základě informací z účetní závěrky by tito uživatelé měli být schopni zhodnotit návratnost svých investic a učinit rozhodnutí o alokaci svých zdrojů.

7

Informace o finanční situaci, výkonnosti a o změnách ve finanční situaci tvoří také důležitou součást informací, které pomáhají uživatelům při jejich rozhodování. Finanční situaci vykazující jednotky ovlivňuje řada faktorů, zejména ovládané ekonomické zdroje, finanční struktura, likvidita a solventnost jednotky. O finanční situaci informuje především výkaz o finanční situaci. Výkaz o úplném výsledku podává naopak důležité informace o finanční výkonnosti jednotky, který je nutno doplnit a provázat s informacemi výkazu o finanční situaci a výkazu změn ve vlastním kapitálu, aby byl pohled na výkonnost úplný. Výkaz o peněžních tocích poskytuje informace o zdrojích a užitích peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů za dané období. Zobrazuje vhled jaké prostředky vstupují a odcházejí z vykazující jednotky odděleně za provozní činnost, investiční činnost a financování. Uživatele bude zajímat perspektiva dané jednotky ve vytváření peněžních toků s ohledem na likviditu dané jednotky. Z hlediska konsolidované účetní závěrky se jedná o informace poskytované za skupinu podniků jako za jeden ekonomický celek, které jsou užitečné největšímu počtu uživatelů. Uživatelé tak mohou hodnotit výsledky za více subjektů jako by se jednalo o jednu ekonomickou jednotku, mohou zjistit jaká aktiva skupina ovládá a v jakém členění, jaké má závazky, a také je zajímá celková výše výnosů, nákladů a peněžních toků skupiny. Jak již bylo napsáno vedle konsolidované účetní závěrky může mateřský podnik zveřejňovat také individuální účetní závěrku. Individuální účetní závěrka mateřského podniku poskytuje uživatelům informace o investicích ve společnostech, které ovládá. V širším pohledu tyto informace mohou být pro uživatele zkreslené. Uživatelé požadují mnohem detailnější informace, které by odrážely skutečnou hodnotu investic. Mateřská společnost kontroluje dceřiné podniky, má v nich rozhodující vliv, a proto může řídit jejich činnosti tak, aby z toho měla užitek. Pokud tedy mateřská společnost ovládá jednu nebo více jednotek, měla by sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. Důvodem je, že peněžní toky a další užitky plynoucí z mateřského podniku investorům často významně závisejí na peněžních tocích a jiném prospěchu, které jsou získány z ovládaného dceřiného podniku, a které závisí na činnostech tohoto podniku a na tom, jak tyto činnosti mateřský podnik řídí. V IFRS je tak za stěžejní považována konsolidovaná účetní závěrka a individuální účetní závěrku je možné chápat jako její doplněk.

8

2.2 Vymezení míry vlivu Sestavování a zveřejňování konsolidované účetní závěrky je tak primárně spojeno s existencí ovládání, jež představuje jeden z možných vlivů, který může být v podniku uplatňován. Východiskem pro určení míry vlivu je to, zda účetní jednotka ovládá jinou účetní jednotku nebo zda se pouze podílí na řízení případně se na něm nepodílí vůbec. Z tohoto hlediska se může jednat buď o rozhodující vliv, podstatný vliv nebo nevýznamný vliv. Vlivem se přitom rozumí jak vliv přímý, vykonávaný přímo mateřským podnikem, tak vliv nepřímý, který je uplatňován prostřednictvím jiného dceřiného podniku ovládaného mateřským podnikem. Uplatňovaný vliv se nejčastěji odvíjí od podílu na hlasovacích právech, jak uvádí tabulka.

Tabulka: Vliv ve vztahu k hlasovacím právům Vliv

Rozhodující vliv Společný rozhodující vliv Podstatný vliv Nevýznamný vliv

Hlasovací práva (vyvratitelný předpoklad) > 50 % 2 nebo více investorů > 50 % 20 % - 50 % < 20 %

2.2.1 Rozhodující vliv Rozhodující vliv má investor, který podnik ovládá. Z hlediska vzájemných vazeb uplatňuje rozhodující vliv jeden nabyvatel na jedné nabývané jednotce a vzniká zde vztah mateřský a dceřiný podnik. Ovládání (kontrola) znamená moc ovládat finanční a provozní politiky účetní jednotky tak, aby měl ovládající z její činnosti užitek.3 Vychází se přitom z potenciálu moci a není tedy důležité to, zda mateřský podnik moc fakticky uplatňuje, ale potenciál, že tak může učinit. Tato skutečnost se obvykle vztahuje k podílu na hlasovacích právech. Rozhodující vliv přitom představuje více než 50 % hlasovacích práv, které vlastní mateřský podnik, a zároveň 50 % ještě neznamená majoritu hlasů. Za určitých okolností může rozhodující vliv znamenat i 50% nebo méně hlasovacích práv. Rozhodující vliv tak bude mít vždy ten, kdo má4:

3 4

IAS 27.4 IAS 27.13

9

•

na základě dohody s jinými investory moc ovládat více než polovinu hlasovacích práv

•

na základě stanov nebo dohody moc ovládat finanční a provozní politiky účetní jednotky

•

moc jmenovat a odvolávat většinu členů vrcholného orgánu

•

moc ovládat většinu hlasů ve vrcholném orgánu

V definici rozhodujícího vlivu dochází k určitým změnám, jejichž hlavní myšlenky jsou uvedeny ve zveřejněném návrhu nového standardu5 týkající se konsolidované účetní závěrky. V novém standardu dojde k nahrazení výše uvedené definice kontroly a ovládání bude spojeno s tím, zda má vykazující jednotka schopnost řídit nebo spíše usměrňovat činnosti jiné jednotky, tak aby to vykazující jednotce vytvářelo určité návratnosti6. Takto vymezený rozhodující vliv v důsledku znamená to, že pouze jedna strana může ovládat jinou jednotku, tedy kontrola nemůže být sdílená a při spoluovládání nemusí být společná jednotka ovládána žádnou z těchto stran. Navrhovaná definice zobecňuje původní definici, a tak ovládání finančních a provozních politik se stává pouze jednou z možností vyjádření kontroly mateřského nad dceřiným podnikem. Nová definice proto lépe vyjadřuje skutečnost, že této moci může být dosaženo různými cestami nejen ovládáním finančních a provozních politik, ale například držením hlasovacích práv, opcí k akciím a pomocí konvertibilních nástrojů, prostřednictvím smluvních ujednání nebo prostřednictvím agenta, který může ovládat činnosti ve prospěch ovládající jednotky. Dalším sporným bodem původní definice bylo to, že užitek, který ovládajícímu přináší ovládaný podnik, byl chápán především jako pozitivní přínos. Za užitek se považují nejen vyplacené dividendy mateřskému podniku, ale například užitky plynoucí ze strategického umístění dcery (přístup k vzácným zdrojům), z nehmotných aktiv (licence, technologie) nebo ze získání klíčovým distributorských kontaktů. Z tohoto důvodu se v definici nahrazuje pojem „benefits“ pojmem „returns“, který lépe vyjadřuje to, že mateřskému podniku jeho kontrola nepřináší pouze pozitivní prospěch, ale nese i negativní důsledky z ovládání dceřiného podniku. Kromě pozitivních přínosů je tak nutno brát v úvahu i rizika, která vyplývají 5

ED 10 – zveřejněný IASB v roce 2008 Nová definice kontroly nemá zatím oficiální český překlad, jedná se o její volný překlad, kde s pojmem returns pracuji ve smyslu návratností 6

10

z postavení mateřské společnosti jako ovládající jednotky. Návratnosti plynoucí mateřskému podniku mohou být tedy kromě výše zmíněných užitků také chápány jako výdaje na podporu likvidity dceřiné společnosti nebo jako riziko ztráty z poskytovaného úvěru a mnoho dalších variant. Ve srovnání se současným standardem7 zůstává stejná myšlenka, že jednotka, která má více než polovinu hlasovacích práv, má též schopnost řídit činnosti jiné jednotky a také tato schopnost nemusí být ještě fakticky realizována (jde o potenciál). Stejně tak jsou v návrhu uvedeny případy, kdy existuje ovládání i přesto, že jednotka vlastní méně než 50 % hlasovacích práv a jak toto ovládání rozpoznat. Návrh dále zavádí nový pojem strukturovaná jednotka (structured entity), který nahrazuje a velice se blíží termínu používaném v SIC 12 jednotka zvláštního určení. Jsou zde uvedeny podmínky ovládání, ale důležité jsou při posuzovaní okolnosti vztahu a způsob, jakým je rozhodováno o činnostech. Může dojít i k zastření ovládání a nezahrnutí strukturované jednotky do konsolidace. Nejdůležitějším z výše uvedených informací je to, že základním kritériem, které povede ke konsolidaci účetních výkazů je existence ovládání. Mateřský podnik ovládá jinou jednotku (dceřiný podnik), jestliže má moc řídit, usměrňovat činnosti jiné jednotky a má z toho užitek. Pokud tedy daná jednotka ovládá jednu nebo více jednotek, měla by sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, neboť tato konsolidovaná účetní závěrka poskytne informace, které budou užitečné největšímu počtu uživatelů. Z míry vlivu plyne také volba metody, která může být použita pro danou investici. Pokud se jedná o dceřiný podnik, je zahrnut do konsolidované účetní závěrky pomocí plné metody. Hlavním rysem plné konsolidace je to, že čistá aktiva dceřiného podniku jsou agregována s čistými aktivy mateřského podniku v plné výši a v případě, kdy mateřský podnik vlastní méně než 100 %, tak při konsolidaci vyloučí vlastní kapitál dceřiné jednotky pouze ve výši svého vlastnického podílu a zbylou hodnotu přiřadí držitelům nekontrolních podílů.

7

IAS 27

11

2.2.2 Sdílený rozhodující vliv Sdílený rozhodující vliv se uplatňuje v situaci, kdy se podniky dohodnou na společné kontrole dané jednotky. Účetní jednotky, ve kterých je vykonáván společný rozhodující vliv jsou označovány jako společné podniky a účetní jednotky, které spoluovládají podnik jsou jeho spoluvlastníci. Spoluovládání je smluvně dohodnuté sdílení ovládání ekonomické aktivity a existuje pouze tehdy, když strategická finanční a provozní rozhodnutí týkající se dané aktivity vyžadují jednomyslný souhlas stran, sdílejících ovládání.8 Další podmínky týkající se společného ovládání upravuje dosud IAS 31 Účasti ve společném podnikání. Podíl na společném podniku mohl být do konsolidace zahrnut buď poměrnou konsolidací nebo metodou ekvivalence9. Přičemž použití poměrné metody lépe odráželo vyjádření kontroly podílu spoluvlastníka na budoucích užitcích ze spoluovládané jednotky. Naopak podporou k použití ekvivalenční metody bylo to, že se jedná více o podstatný vliv než o spoluovládání, a proto není dobré agregovat položky, které jsou společně sdílené. Na základě spolupráce IASB a FASB v rámci společného projektu se objevil v roce 2007 návrh nového standardu10 Joint arrangements, který by nahradil právě IAS 31. Investoři by ve společném podniku neměli práva na jeho čistá aktiva, ale měli by právo pouze na podíl na výstupu z jeho činností. Ve standardu je použití poměrné metody zakázáno a povolena bude jediná varianta, a to metoda ekvivalence. Pro investora to znamená, že se vyjadřuje kontrola nad investicí ve sdíleném podniku, nikoliv kontrola nad jeho čistými aktivy. Dojde tak k tomu, že zachycení společného a přidruženého podniku bude stejné. V současnosti je pohled na sdílený rozhodující vliv takový, že pokud dvě nebo více jednotek sdílí ovládání jiné jednotky, žádná z těchto jednotek nemá moc individuálně ovládat jinou jednotku, a proto by žádná z těchto jednotek neměla prezentovat informace o sobě a o spoluovládané jednotce na konsolidovaném základě.

8

IAS 31.3 IAS 31. 30-40 10 ED 9 9

12

2.2.3 Podstatný vliv Podstatný vliv vyjadřuje moc účastnit se rozhodování o finančních a provozních politikách jednotky, do níž bylo investováno, ale není to ovládání ani spoluovládání takových politik.11 Z hlediska hlasovacích práv se jedná o situaci, kdy investor drží přímo či nepřímo 20% nebo více hlasovacích práv. Účetní jednotky, ve kterých je vykonáván podstatný vliv se nazývají přidružené podniky. Na přidružený podnik se použije stejně jako v předchozím případě metoda ekvivalence. Podobně jako u rozhodujícího vlivu je stanoveno12, za jakých okolností lze klasifikovat účetní jednotku za přidružený podnik jinak než v souvislosti s hlasovacími právy, což se váže na splnění alespoň jedné z podmínek dokazujících podstatný vliv. Pokud má jednotka podstatný vliv v jiné jednotce, pak tento vliv opět neznamená ovládání této jednotky. Tedy investor nemá schopnost ovlivňovat činnosti přidruženého podniku a nemá moc, aby přidružený podnik ovládal. Jak již bylo napsáno v úvodu, základním kritériem pro prezentaci informací na konsolidovaném základě je existence ovládání, a proto v této situaci není žádoucí, aby konsolidovaná účetní závěrka byla sestavována.

Z výše uvedeného vyplývá následující závěr - výchozím modelem pro sestavení účetních výkazů na konsolidované bázi bude jediný model a to „control concept“, tedy existence ovládání jednoho nabyvatele nad jednou nebo více účetními jednotkami. Účetní závěrka na konsolidované bázi nebude požadována v situacích, ve kterých se jedná o sdílenou kontrolu dvou nebo více jednotek nad jiným subjektem, a pokud má jednotka pouze podstatný vliv v jiné jednotce. Je to vysvětleno tím, že pro jednotky sdílející kontrolu to nezakládá možnost individuálně ovládat tuto jednotku. Důvod u podstatného vlivu je prakticky stejný jako u sdíleného rozhodujícího vlivu, tedy že podstatný vliv nevede k ovládání jiného subjektu. Tato práce se bude týkat plné metody konsolidace, protože při sestavení výkazů na konsolidované bázi bude možno uplatnit pouze tuto metodu.

11 12

IAS 28.2 podmínky pro klasifikaci jsou obsaženy v IAS 28

13

2.3 Osvobození od konsolidace IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka uvádí situace, při nichž je mateřský podnik osvobozen od povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku.13 Pro osvobození musí být splněny všechny z následujících podmínek: a) tento mateřský podnik je sám plně vlastněným nebo částečně vlastněným dceřiným podnikem jiné účetní jednotky, a jeho ostatní vlastníci, včetně těch, kteří jinak nejsou oprávněni hlasovat, byli o úmyslu mateřského podniku neprezentovat konsolidovanou účetní závěrku informováni a nemají proti tomu námitky b) dluhové ani kapitálové nástroje mateřského podniku nejsou obchodovány na veřejném trhu c) mateřský podnik neposkytl svou účetní závěrku komisi pro cenné papíry či jiné regulační organizaci, ani zrovna neprovádí podání této účetní závěrky, za účelem emise jakékoli třídy nástrojů na veřejném trhu d) nejvyšší nebo některý vyšší mateřský podnik daného mateřského podniku sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, která je k dispozici pro veřejné použití a je sestavována v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví

Příklad, kdy je mateřský podnik osvobozen od povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, bych chtěla ukázat na Skupině ČEZ.

Konsolidační celek – Skupina ČEZ 14 ČEZ, a.s. 100% 100% 100% 100% 100%

13 14

ČEZ Distribuce, a.s. ČEZ Logistika, s.r.o. ČEZ Prodej, s.r.o. ČEZ Teplárenská, a.s. ČEZ …...................atd.

100% 100%

MATRIA a.s. TEPLEX s.r.o.

IAS 27.10 Informace čerpány ze sbírky listin (www.justice.cz)

14

Na výše uvedeném schématu je znázorněna pouze malá část údajů zobrazující vztahy, které panují ve Skupině ČEZ. Mateřskou společností je ČEZ, a.s., která sestavuje a zveřejňuje konsolidovanou účetní závěrku za skupinu podle IFRS. Dceřinou společností je například ČEZ Teplárenská, a.s., která je mateřským podnikem dalších dvou společností MATRIA, a.s. a TEPLEX, s.r.o., ve kterých má 100% podíl. Na základě existence ovládání vzniká společnosti ČEZ Teplárenská, a.s povinnost sestavovat a zveřejňovat výkazy za sebe a dvě dceřiné společnosti na konsolidované bázi. ČEZ Teplárenská, a.s. je však od této povinnosti osvobozena, protože splňuje všechny požadavky stanovené v IAS 27. Tato společnost je plně vlastněna společností ČEZ, a.s., která sestavuje a zveřejňuje konsolidovanou účetní závěrku, jenž je veřejně dostupná a sestavená v souladu s IFRS a zároveň ČEZ Teplárenská, a.s. nemá dluhové ani kapitálové nástroje obchodované na veřejném trhu a ani se k emisi cenných papírů na veřejném trhu nechystá. ČEZ Teplárenská jako mateřská společnost tak sestavuje pouze individuální účetní závěrku, kde jsou MATRIA a TEPLEX uvedeny jako finanční investice. Význam osvobození od konsolidace je u této mateřské společnosti zřejmý, pokud si uvědomíme velikost skupiny ČEZ a jaké informace budou uživatele ve vztahu ke skupině požadovat. Konsolidovaná účetní závěrka sestavená společností ČEZ Teplárenská za ní a její dva dceřiné podniky, by neměla pro rozhodování investorů v souvislosti s poskytováním zdrojů větší význam, protože by neodrážela skutečnou realitu o velikosti a propojení ve skupině a tyto údaje by byly pro investory nedostatečné. Důvodem je, že peněžní toky mezi mateřskou společností ČEZ, a.s. a všemi jejími dceřinými společnostmi mezi které patří i společnost ČEZ Teplárenská, a.s. a její dceřiné podniky MATRIA a TEPLEX na sobě závisejí a tedy na nich závisejí i peněžní toky a jiné užitky plynoucí investorům. Hlavním zdrojem informací tak bude pro investory konsolidovaná účetní závěrka sestavená mateřskou společností ČEZ, a.s.

15

2.4 Vyloučení z konsolidace V předchozí fázi jsem se zabývala tím, kdy může být mateřský podnik osvobozen od povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. Tato část se naopak věnuje situaci, kdy je možné dceřiný podnik do konsolidace nezahrnout a za jakých okolností k tomu dochází. Konsolidovaná účetní jednotka (dceřiný podnik) tak může být z konsolidace za určitých podmínek vyloučena. IFRS jsou založeny na principu významnosti (materiality) 15. Za významné jsou považovány takové informace, které ovlivňují rozhodování uživatelů. Tito uživatelé se rozhodují primárně na základě informací z konsolidované účetní závěrky, protože nemohou potřebné informace získat přímo od účetní jednotky. Důležitou roli hraje zejména velikost a povaha položek, kterých se informace zveřejňované v účetní závěrce týkají. Ve vztahu ke konsolidované účetní závěrce to znamená, že pokud se jedná o nevýznamnou informaci, jejíž vynechání neovlivní rozhodnutí uživatelů, nemusí být v konsolidované účetní závěrce uvedena. Konkrétním důvodem pro vyloučení z konsolidace může být existence nevýznamného podílu na konsolidačním celku. Pro určení toho, zda se z hlediska konsolidované účetní závěrky jedná o významnou informaci či nikoliv, nejsou v IFRS stanovena žádná kvantitativní kritéria. IAS 27 uvádí, že důvodem pro vyloučení dceřiného podniku z konsolidace není odlišná podnikatelská činnost dceřiného podniku od podnikatelských činností ostatních jednotek ve skupině a požaduje, aby dodatečné informace o rozličných podnikatelských činnostech dceřiných podniků byly zveřejněny v konsolidované účetní závěrce. (Např. dle IFRS 8 Provozní segmenty). Dalším bodem, kdy vyloučení z konsolidace není povoleno je, pokud dceřiný podnik provozuje svou činnost za dlouhodobých omezeních, která nedovolují vykonávat mateřskému podniku svou kontrolu.

15

IAS 1.11

16

3 Postup při konsolidaci a vybrané problémy Pokud mateřský podnik ovládá dceřiný podnik sestavuje konsolidovanou účetní závěrku. Počátek vzniku tohoto vztahu, ke kterému se váže následně i povinnosti konsolidovat, může být spojen s různými událostmi. Může se jednat například o postupnou akvizici, kdy nabyvatel již drží určitý podíl na vlastním kapitálu v nabývané jednotce a koupí dalšího dojde k takovému navýšení, které mu umožní danou jednotku ovládat (vzniká vztah mateřský a dceřiný podnik). Ovládání lze získat i bez předání protihodnoty. Jedná se o situace, kdy nabyvatel může držet většinu hlasovacích práv, ale okolnosti (např. právo veta minoritních akcionářů) mu zabraňují v uplatňování rozhodujícího vlivu. Poté, co tyto skutečnosti pominuly, již nic nebrání nabyvateli v ovládání této jednotky. Hodnota není předána ani v situaci, kdy nabývaný podnik skoupí vlastní akcie v takové míře, která umožní současnému investorovi vykonávat rozhodující vliv. Další událostí vedoucí k ovládání může být například založení dceřiné společnosti v zahraničí, rozdělení podniku a vzniku dvou podniků, z nichž jeden má nad druhým rozhodující vliv. Při vkladu podniku také může nastat kapitálová akvizice z pohledu investora, který podnik vkládá, pokud za podnik získá takový podíl na vlastním kapitálu příjemce, který znamená ovládání. Ovládání dceřiného podniku tak nemusí být vždy spojeno pouze s jeho pořízením, ale právě této situaci bych se chtěla dále věnovat. Mateřský podnik sestavuje a zveřejňuje konsolidovanou účetní závěrku za sebe a za dceřiné podniky, které jsou pod její kontrolou, jakoby se jednalo o jednu ekonomickou jednotku. Konsolidace dceřiné společnosti začíná od data získání ovládání mateřským podnikem a zaniká k datu, kdy mateřský podnik tuto kontrolu ztratí. Konsolidovaná účetní závěrka se připravuje za použití jednotných účetních pravidel. Při jejím sestavení se slučují účetní výkazy mateřského a dceřiných podniků tak, že se agregují obdobné položky aktiv, závazků, vlastního kapitálu, výnosů a nákladů.

17

3.1 Konsolidace k datu akvizice dceřiného podniku Při konsolidaci dceřiného podniku k datu akvizice je důležité zohlednit všechny požadavky uvedené jak v IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka tak v IFRS 3 Podnikové kombinace. V IAS 27 jsou uvedeny zejména pravidla pro sestavení konsolidované závěrky a zachycení vzájemných vztahů uvnitř skupiny a z IFRS 3 lze zjistit, jakým způsobem zachytit pořízení dceřiného podniku včetně dopadů na konsolidaci a také jsou zde uvedeny informace pro výpočet goodwillu. Při sestavení konsolidované účetní závěrky se vychází z individuálních účetních závěrek vymezené skupiny kapitálově propojených podniků. Dochází přitom k agregaci čistých aktiv mateřského a dceřiných podniků. Čistá aktiva jsou z jednotlivých účetních závěrek agregována do konsolidované účetní závěrky metodou plné konsolidace. Kromě agregace výkazů je třeba provést řadu dílčích kroků, aby konsolidovaná účetní závěrka neobsahovala duplicity (např.eliminace vzájemných vazeb), a také je třeba ji doplnit o nové položky vzniklé jako důsledek konsolidačního procesu (nová identifikovatelná aktiva, goodwill apod.). Jedním ze základních kroků při konsolidaci je vyloučení účetní hodnoty investice mateřského podniku v dceřiných podnicích a podílu mateřského podniku na vlastním kapitálu těchto dceřiných podniků. Důvodem je zamezení vzniku duplicit, pokud chceme prezentovat výkazy za skupinu jako by se jednalo o jednu jednotku. Pokud existují minoritní akcionáři, nelze vyloučit vlastní kapitál dceřiného podniku v plné výši, ale pouze ve výši podílu mateřského podniku na vlastním kapitálu a zbylá část je hodnota jejich nekontrolních podílů. K datu akvizice se vykáží a ocení nově identifikovatelná aktiva a závazky dceřiného podniku ve fair value. Důsledkem přecenění je vznik rozdílu mezi hodnotami položek v individuální účetní závěrce dceřiného podniku a výší těchto položek oceněných ve fair value, což má dopad na odloženou daň a následně i na výši vykazovaného goodwillu. Dalším problémovým okruhem je samotný výpočet goodwillu, s čímž souvisí zejména ocenění nekontrolních podílů, ale také oblast týkající se nehmotných aktiv. Pokud k datu akvizice existovaly vzájemné vazby mezi podniky v rámci konsolidované skupiny, je třeba tyto vnitroskupinové zůstatky a transakce vyloučit v plné výši. U zahraničních dceřiných podniků je nutné převést jejich individuální účetní závěrky na měnu, v nichž bude vykázána konsolidovaná účetní závěrka.

18

3.1.1 Pořízení dceřiného podniku a řešení akvizice Tato práce se zabývá pouze kapitálovými akvizicemi. Akviziční procesy tak budou vyjadřovat postupy, při nichž mateřský podnik získává rozhodující podíl na vlastním kapitálu jednoho nebo více podniků a vlastníci nabývaných podniků za to získávají od nabyvatele určitou protihodnotu. Kapitálové akvizice splňují definici podnikové kombinace uvedené v IFRS 3, a proto při zpracování kapitálové transakce musí mateřský podnik postupovat v souladu s tímto standardem. IFRS 3 upravuje zejména postup při prvotním zachycení pořízeného podniku v rámci podnikové kombinace. Koncept je založen na tom, že podnik jako celek je k datu akvizice oceněn ve fair value, což znamená, že ocenění podniku neovlivní vedlejší pořizovací náklady. Tedy náklady spojené s akvizicí (např. poradenství, zprostředkování, právní a účetní služby, znalecká ocenění a další služby) jsou vykázány jako náklady nabyvatele v okamžiku jejich vzniku. Před novelou IFRS 3 bylo možné přímé vedlejší náklady do ocenění podniku zahrnout avšak po novele už tyto náklady hodnotu podniku neovlivňují. Při kapitálových akvizicích jsou náklady na akvizici odvozovány od převedené protihodnoty tedy od různých forem úhrady. Náklady na akvizici (převedená protihodnota) mohou mít následující podobu: ═►zaplacená ═►současná ═►fair

částka za podíl na vlastním kapitálu dceřiného podniku

hodnota odložené platby

value emitovaných akcií

Fair value akvizice je pak určena jako souhrn: ═►převedené

protihodnoty ve fair value k datu akvizice

═►fair

value dříve nabytého nekontrolního podílu (při postupné akvizici)

═►fair

value nekontrolního podílu (pouze u jedné z alternativ metody akvizice)

19

IFRS 3 požaduje, aby se každá podniková kombinace, tedy i pořízení dceřiného podniku, účtovalo metodou akvizice. Metoda akvizice se aplikuje od data akvizice a vychází z předpokladu, že je možné identifikovat nabyvatele. Při použití této účetní metody je nutné vycházet z následujících kroků: 1. určení nabyvatele 2. určení data akvizice 3. vykázání a ocenění nabytých identifikovatelných aktiv, převzatých závazků a případného nekontrolního podílu v nabývaném podniku 4. vykázání a ocenění goodwillu nebo přínosu z výhodné koupě Při akvizici je obvykle za nabyvatele označován subjekt, který získává kontrolu nad nabývaným podnikem. Za nabyvatele je v této souvislosti považován mateřský podnik a nabývanou jednotkou bude dceřiný podnik. Postupy k určení nabyvatele obsahuje IAS 27. Pokud ani podle těchto kritérií nebude jasné, který ze spojovaných podniků je nabyvatel, použijí se faktory uvedené v IFRS 3. Akvizice je proces, který může trvat po několik měsíců, a proto je třeba k jejímu účetnímu zobrazení stanovit určité datum – datum akvizice, což je okamžik, ke kterému mateřský podnik získává ovládání. Dalšími kroky metody akvizice jsou vykázání a ocenění nabytých identifikovatelných aktiv, převzatých závazků, případného nekontrolního podílu v nabývaném podniku a goodwillu nebo přínosu z výhodné koupě. Do identifikovatelných aktiv spadají všechna aktiva dceřiného podniku, která mateřský podnik kupuje či přebírá, i v případě že předtím nebyla vykázána v individuální závěrce dceřiného podniku. Nabyvatel vykáže jenom ta identifikovatelná aktiva, která splňují kritéria pro uznání a existovala k datu akvizice. Jedná se například o nehmotná aktiva dceřiného podniku. Dceřiný podnik většinou ve své individuální účetní závěrce nevykazuje nehmotná aktiva, která interně vytvořil, ale obvykle pouze ta která nakoupil. Přesto existují výjimky, kdy může být nehmotné aktivum za splnění určitých podmínek v individuální závěrce dceřiný podnik vykázáno. Při podnikové kombinaci, kdy mateřský podnik kupuje dceřinou společnost, se stávají tato interně vytvořená nehmotná aktiva dceřiného podniku pro mateřskou společnost aktivy nakoupenými, a proto IFRS 3 požaduje, aby byla vykázána v konsolidované účetní závěrce odděleně od goodwillu. K datu akvizice tak mateřský podnik vykáže identifikovatelná nehmotná aktiva získaná v podnikové kombinaci, i když nebyla v účetní závěrce nabývaného podniku předtím vykázána. 20

U standardu IFRS 3 můžeme najít ilustrativní příklady nehmotných aktiv, která je možno získat v podnikové kombinaci. Právě některá z nich mohla být pro mateřský podnik důvodem, který ho vedl k pořízení podniku. Při akvizici mohou být tedy pořízena nehmotná aktiva, která se vztahují16 : -

k marketingu (marketing-related IA) o obchodní značky, obchodní jména, servisní značky, značky původu, certifikační značky, názvy internetových domén, novinové tituly, dohody o nekonkurenci

-

k zákazníkům (customer-related IA) o seznamy zákazníků, nevyřízené objednávky, smlouvy se zákazníky a související vztahy se zákazníky, mimosmluvní vztahy se zákazníky

-

k umění (artistic-related IA) o divadelní hry, opery a balety, knihy, časopisy, noviny a jiná literární díla, hudební díla a reklamní spoty, obrazy a fotografie, audiovizuální materiály

nebo jsou založená -

na smluvním základě (contract-based IA) o smlouvy o udělení licencí, autorských honorářích, smlouvy o reklamě, výstavbě, správě, službách, dodávkách, leasingové smlouvy, stavební povolení

-

na technologiích (technology-based IA) o patenty, software vytvořený vlastní činností, nepatentovaná technologie, databáze, obchodní tajemství, chráněné postupy a návody

Kromě identifikovatelných aktiv musí být k datu akvizice vykázány i převzaté závazky dceřiného podniku. Z podmíněných závazků, které mateřský podnik v rámci podnikové kombinace přebírá, budou zachyceny pouze ty, které představují současný závazek vzniklý v důsledku minulých událostí a jehož fair value je možné spolehlivě stanovit. Tento závazek je zachycen i přesto, že není pravděpodobné zda bude spojen s odlivem prostředků.

16

IFRS: as issued at 1 January 2009, London : IASB, IFRS 3 str. 501

21

Identifikovatelná aktiva a převzaté závazky (až na některé výjimky) ocení mateřský podnik ve fair value k datu akvizice. Fair value je definována jako částka, za kterou lze směnit aktivum nebo vypořádat závazek mezi informovanými, svobodně jednajícími a nespřízněnými stranami v transakci za tržních podmínek17. Fair value je možno nejlépe zjistit v případě, kdy pro danou položku existuje aktivní trh. Jedná se o trh, na kterém se obchoduje se stejnorodými položkami, existují ochotní kupující a prodávající a ceny jsou veřejně známé. V situaci, kdy pro danou položku aktivní trh neexistuje, IFRS uvádí další postupy ke zjištění této částky. Pokud neexistuje aktivní trh pro nabyté nehmotné aktivum, může být fair value stanovena na základě informací o nedávných transakcích s podobnými nehmotnými aktivy. Případně je možno použít postupy, které umožňují fair value odhadnout nepřímo. Například diskontováním odhadovaných budoucích čistých peněžních toků plynoucích z nehmotného aktiva. Ocenění aktiv a závazků dceřiného podniku k datu akvizice na fair value vede také k tomu, že se změní původní účetní základny, ale u daňových základen ke změně obvykle nedochází. Tato skutečnost se musí promítnout i do výše vykazované odložené daně dceřiného podniku. Odložená daň vyplývající z tohoto přechodného rozdílu ovlivní hodnotu goodwillu nebo přínos z výhodné koupě.

3.1.2 Nekontrolní podíly V případě, kdy skupina vlastní méně než 100 % dceřiného podniku, musí být z konsolidované účetní závěrky patrné, jaká část vlastního kapitálu a zisku připadá mateřskému podniku a jaká držitelům nekontrolních podílů. V Konsolidovaném výkazu o finanční situaci jsou nekontrolní podíly vykázány samostatně ve vlastním kapitálu. Nekontrolní podíl představuje takový podíl na vlastním kapitálu dceřiného podniku, který není vlastněn mateřským podnikem přímo nebo nepřímo přes jiné dceřiné podniky. Jedná se o podíl na vlastním kapitálu, který patří jinému subjektu. Dříve používané označení menšinové podíly bylo nahrazeno pojmem nekontrolní podíly. Důvodem změny názvu byla snaha lépe vyjádřit skutečnost, že tyto podíly nezakládají ovládání v nabývaném podniku. Nový název také lépe odráží situaci, kdy nekontrolní podíly představují majoritní vlastnictví, a proto je zavádějící označovat je jako menšinové.

17

IAS 38.8

22

IFRS 3 uvádí dvě alternativy ocenění nekontrolních podílů: 1. ocenění nekontrolních podílů ve fair value 2. ocenění nekontrolních podílů poměrným podílem na identifikovatelných čistých aktivech nabývaného podniku Druhá varianta uvedená ve standardu se shoduje s oceňováním nekontrolních podílů dle původního IFRS 3 (2004). Volba jedné z alternativ se následně promítne i do výše vykazovaného goodwillu. Způsob, jakým budou nekontrolní podíly oceněny, závisí na rozhodnutí mateřského podniku. Pokud použije pro ocenění fair value, bude vycházet z cen podílů na vlastním kapitálu, které nejsou v jeho držení a tyto ceny budou vycházet z aktivního trhu. V případě, že ceny aktivního trhu nejsou k dispozici, použijí se jiné oceňovací techniky.

3.1.3 Goodwill Goodwill je aktivum, které představuje budoucí ekonomické užitky vyplývající z ostatních aktiv nabytých v podnikové kombinaci. Jedná se o taková nabytá aktiva, která nelze individuálně identifikovat a odděleně vykázat. Goodwill není systematicky odepisován, ale IFRS požadují jeho pravidelné testování na snížení hodnoty. Mateřský podnik vykáže k datu akvizice goodwill odděleně od ostatních nehmotných aktiv. Goodwill obecně představuje kladný rozdíl mezi pořizovací cenou investice a čistými aktivy dceřiného podniku. V IFRS 3 je vymezen konkrétněji jako přebytek: -

převedené protihodnoty ve fair value určené k datu akvizice,

-

případných nekontrolních podílů dle zvoleného ocenění v souladu s tímto standardem

-

dříve držených podílů na vlastním kapitálu v nabývané jednotce ve fair value k datu akvizice u postupné akvizice

nad nabytými identifikovatelnými čistými aktivy oceněných ve fair value k datu akvizice. Podle původního standardu představoval goodwill získaný při akvizici spíše goodwill, který byl pořízen nabyvatelem dle jeho vlastnického podílu, než takový goodwill, který je nabyvatelem ovládán jako důsledek akvizice. Proto se do hodnoty goodwillu v konsolidované účetní závěrce nepromítal goodwill připadající menšinovým podílům. Goodwill, který odpovídá podílu investora, je označován jako parciální goodwill a je počítán zjednodušeně jako:

23

Goodwill = PCA – p * IČAFV,DA

kde: PCA .................... Pořizovací cena akvizice p ..........................Vlastnický podíl nabyvatele v % IČA.......................Identifikovatelná čistá aktiva ve fair value(FV) k datu akvizice(DA) Přičemž do identifikovatelných čistých aktiv spadají identifikovatelná aktiva, závazky a všechny podmíněné závazky.

Dle současného standardu se výpočet a výše vykazovaného goodwillu odvíjí od zvolené alternativy ocenění nekontrolních podílů. Goodwill tak může být vykázán jako celkový goodwill, který obsahuje i část připadající nekontrolnímu podílu nebo jako „skrytý“ částečný goodwill. V případě, že se nekontrolní podíly ocení ve fair value, bude výpočet vypadat následovně: Goodwill = (PP + NP) FV,DA – IČAFV,DA

kde: PP .................... Převedená protihodnota ve fair value k datu akvizice NP ....................Nekontrolního podíl oceněný ve fair value k datu akvizice IČA....................Identifikovatelná čistá aktiva ve fair value k datu akvizice Pokud budou nekontrolní podíly oceněny podílem na čistých aktivech dceřiného podniku, výše goodwillu bude dána tímto způsobem: Goodwill = [PP + (1-p) IČA]FV,DA – IČAFV,DA

kde: PP .................... Převedená protihodnota ve fair value k datu akvizice (1-p)IČA............Nekontrolního podíl oceněný podílem na čistých aktivech nabývaného IČA....................Identifikovatelná čistá aktiva ve fair value k datu akvizice

24

Přičemž nabyvatel zahrne do čistých aktiv podmíněné závazky dceřiného podniku, pouze pokud se jedná o současné závazky, které vznikly důsledkem minulých událostí. Výše uvedený vztah vyjadřuje goodwill vztažený jen k podílu na dceřiném podniku a jedná se o obdobný postup jako dle původního IFRS 3. Příklad:

Výpočet goodwillu dle současného IFRS 3

Společnost MK nakoupila 80 % podíl na společnosti DK za 870, z toho 70 bylo uhrazeno za zprostředkovatelské služby. K datu akvizice byla stanovena fair value nekontrolního podílu na 200 a fair value celkových čistých aktiv dceřiného podniku činila 600. Řešení: Při ocenění nekontrolního podílu ve fair value se výše goodwillu určí jako rozdíl souhrnu převedené protihodnoty a nekontrolního podílu ve fair value po odečtení čistých aktiv ve fair value. Do převedené protihodnoty se nezapočítávají náklady na zprostředkovatelské služby ve výši 70, a proto vstupuje do výpočtu pouze částka 800. Výpočet dle 1. varianty:

GW = (800 + 200) – 600 = 400

Goodwill je tak uplatněn v plné výši, protože zahrnuje jak goodwill připadající podílu společnosti MK (GW nabyvatele = 800 – 0,8 * 600 = 320), tak goodwill vztahující se k podílu nekontrolních akcionářů (GW připadající držitelům NP = 200 – 0,2 * 600 = 80).

Pokud budou nekontrolní podíly oceněny podílem na čistých aktivech, pak jsou do výpočtu zahrnuty ve výši 120 tj. 0,2*600. Goodwill je poté dán součtem převedené protihodnoty a přepočteného nekontrolního podílu po odečtení čistých aktiv. Výpočet dle 2. varianty:

GW = (800 + 120) – 600 = 320

Tento goodwill se vztahuje pouze k nabývané části. Pro srovnání uvádím ještě možnost výpočtu dle původního IFRS 3, aby bylo zřejmé, že pokud bychom v tomto příkladě neuvažovali vedlejší přímé náklady spojené s akvizicí, vedou obě rovnice ke stejnému výsledku. Výpočet dle původního IFRS 3:

GW = 800 – 0,8 * 600 = 320

25

V původní verzi však byly zprostředkovatelské náklady zahrnuty do pořizovací ceny akvizice, a proto hodnota goodwillu by byla v této výši: GW = 870 – 0,8 * 600 = 390 Z následujícího příkladu je patrné, že obě varianty výpočtu vedou k rozdílným hodnotám vykázaného goodwillu. První alternativa, kdy jsou do výpočtu zahrnuty nekontrolní podíly ve fair value, vyvolala řadu námitek, protože se do hodnoty celkového goodwillu promítne hodnota jak zaplaceného tak nezaplaceného goodwillu, který patří nekontrolním akcionářům a společníkům. Cílem bylo zachytit celou transakci nabývání ve fair value, a proto původní návrh obsahoval pouze tuto alternativu, ale kvůli připomínkám byla nakonec do IFRS 3 přidána i varianta, kdy je možno vypočítat goodwill obdobně jak v původním standardu. Při nákupu dceřiného podniku může nastat situace, že je dceřiný podnik v dočasných problémech. V takovém případě dojde k tomu, že cena za kterou byl podnik pořízen je nižší než hodnota jeho čistých aktiv a mateřský podnik uskutečnil výhodnou koupi. Výhodná koupě je taková částka, o kterou nabytá identifikovatelná čistá aktiva převyšují souhrn převedené protihodnoty ve fair value, případných nekontrolních podílů dle zvoleného ocenění a dříve držených podílů na vlastním kapitálu v nabývané jednotce ve fair value u postupné akvizice. Tento přebytek má pozitivní dopad na hospodářský výsledek. Předtím než nabyvatel vykáže tento výnos, musí opět posoudit, zda správně identifikoval všechna nabytá aktiva a převzaté závazky a použil správné oceňovací postupy, aby se ujistil, že nedošlo k nadhodnocení aktiv nebo podhodnocení závazků. Přínos z výhodné koupě se tedy zachytí jako výnos k datu akvizice.

3.1.4 Postupné nabývání Akvizice se může uskutečnit buď jednorázově nebo ve více transakcích. Postupná podniková kombinace neboli akvizice po krocích je proces, při kterém nabyvatel již drží před datem akvizice podíly na vlastním kapitálu nabývaného podniku a získává další podíly až do té doby, dokud se nedostane na úroveň, která mu umožní danou jednotku ovládat (kontrolovat). Například situace, kdy se stane dceřiný podnik z přidruženého podniku nebo z finanční investice, která není přidruženým podnikem. K tomuto okamžiku je nutné danou transakci vyřešit dle standardu IFRS 3 pro podnikové kombinace.

26

Výpočet goodwillu se v současnosti odvíjí od jednoho okamžiku, a to od data akvizice. K datu akvizice nabyvatel přecení doposud držené podíly na vlastním kapitálu na fair value a vzniklý rozdíl vykáže v hospodářském výsledku buď jako výnos, pokud je účetní hodnota podílů menší než fair value nebo jako náklad, pokud je jejich účetní hodnota větší než fair value k datu akvizice. Způsob ocenění nekontrolních podílů se promítne i do výše goodwillu z postupné akvizice. Jak již bylo uvedeno mateřský podnik se může rozhodnout zda ocení nekontrolní podíly ve fair value nebo zda je přepočte poměrným podílem na identifikovatelných čistých aktivech nabývané jednotky. Vykázání hodnoty goodwillu z postupné akvizice dle 1. varianty Goodwill vyjadřuje souhrn •

Převedené protihodnoty ve fair value (bez vedlejších pořizovacích nákladů)

•

Předchozích etap ve fair value

•

Nekontrolního podílu ve fair value

po odečtení identifikovatelných čistých aktiv ve fair value k datu akvizice. GW = (PP + PE + NP) FV,DA – IČAFV,DA

kde: PP .................... Převedená protihodnota ve fair value k datu akvizice PE .................... Předchozí etapy oceněné jako balík akcií ve fair value k datu akvizice NP ....................Nekontrolního podíl oceněný ve fair value k datu akvizice IČA ………….. Identifikovatelná čistá aktiva ve fair value k datu akvizice

Vykázání hodnoty goodwillu z postupné akvizice dle 2. varianty Goodwill vyjadřuje souhrn •

Převedené protihodnoty ve fair value (bez vedlejších pořizovacích nákladů)

•

Předchozích etap ve fair value

•

Nekontrolního podílu oceněného podílem na čistých aktivech dceřiného podniku

po odečtení identifikovatelných čistých aktiv ve fair value k datu akvizice.

27

GW = [PP + PE + (1-p) IČA]FV,DA – IČAFV,DA

kde: PP .................... Převedená protihodnota ve fair value k datu akvizice PE .................... Předchozí etapy oceněné jako balík akcií ve fair value k datu akvizice NP ....................Nekontrolního podíl oceněný podílem na čistých aktivech nabývaného IČA…………... Identifikovatelná čistá aktiva ve fair value k datu akvizice Příklad: Řešení postupné akvizice Zadání : Dne 31.12. 2010 nakoupila společnost MK 50% podíl na vlastním kapitálu společnosti DC za 6500, uvedenou částku společnost ihned uhradila. Z minulého roku drží společnost MK 30% podíl v této společnosti, který byl nakoupen 30.6. za 3000. V roce 2010 tak společnost MK získala kontrolu nad společností DC a vlastní 80 % podíl na vlastním kapitálu DC. (neuvažujeme odloženou daň) Další potřebné informace k 31.10.2010, tedy k datu nabytí kontroly: •

Fair value nekontrolních podílů je 1200

•

Fair value dříve drženého 30 % podílu je 3100

Společnost MK a DC vykazují k 31.12. 2010 následující údaje: Společnost MK k 31.12.2010 Pozemky 2 000 Základní kapitál Budovy a zařízení 2 700 Nerozdělené zisky Investice v DC 3 000 Vlastní kapitál celkem Oběžná aktiva 7 000 Závazky Závazky celkem Aktiva celkem 14 700 Pasiva celkem

12 000 400 12 400 2 300 2 300 14 700

Společnost DC k 31.12.2010 Pozemky 1 500 Základní kapitál Budovy a zařízení 3 000 Nerozdělené zisky Vlastní kapitál celkem Oběžná aktiva 2 000 Závazky Závazky celkem Aktiva celkem 6 500 Pasiva celkem

4 000 800 4 800 1 700 1 700 6 500

28

1. varianta Konsolidovaný výkaz o finanční situaci k 31.12.2010 je: K 31.12.2010 Pozemky Budovy a zařízení Investice v DC Goodwill Oběžná aktiva Aktiva celkem Základní kapitál Nerozdělené zisky Nekontrolní podíl Vlastní kapitál celkem Závazky Závazky celkem Pasiva celkem

MK 2 000 2 500 9 500 500 14 500 12 000 200 12 200 2 300 2 300 14 500

DC 1 500 2 600 2 000 6 100 4 000 400 4 400 1 700 1 700 6 100

Konsolidace 3 500 5 100 6 400 2 500 17 500 12 000 300 1 200 13 500 4 000 4 000 17 500

Pomocné výpočty: Výpočet goodwillu Celkový GW = (PP + PE + NP) FV,DA – ČAFV,DA Celkový GW = (6500 + 3100 + 1200) - 4400 = 6400 Výpočet konsolidovaného zisku Z = 200 + 100 = 300 100 = (3 100 – 3 000) = >

Přecenění dříve drženého 30 % podílu ÚH = 3000, FV = 3100, VH = + 100

Výpočet nekontrolního podílu Nekontrolní podíl v této variantě není přepočítáván jako podíl na čistých aktivech menšinových akcionářů, ale je uveden ve fair value k datu akvizice, což je 1 200.

29

2. varianta Konsolidovaný výkaz o finanční situaci k 31.12.2010 je: K 31.12.2010 Pozemky Budovy a zařízení Investice v DC Goodwill Oběžná aktiva Aktiva celkem Základní kapitál Nerozdělené zisky Nekontrolní podíl Vlastní kapitál celkem Závazky Závazky celkem Pasiva celkem

MK 2 000 2 500 9 500 500 14 500 12 000 200 12 200 2 300 2 300 14 500

DC 1 500 2 600 2 000 6 100 4 000 400 4 400 1 700 1 700 6 100

Konsolidace 3 500 5 100 6 080 2 500 17 180 12 000 300 880 13 180 4 000 4 000 17 180

Pomocné výpočty: Výpočet goodwillu GW = [PP + PE + (1-p) ČA]FV,DA – ČAFV,DA GW = (6500 + 3100 + 0,2* 4400) - 4400 = 6080 Výpočet konsolidovaného zisku Výpočet konsolidovaného zisku je stejný jako v předchozí variantě. Z = 200 + 100 = 300 100 = (3 100 – 3 000) = >

Přecenění dříve drženého 30 % podílu ÚH = 3000, FV = 3100, VH = + 100

Výpočet nekontrolního podílu Nekontrolní podíl se vypočte jako podíl na čistých aktivech. NP = 0,2 * 4 400 = 880

30

3.2 Konsolidace následná k rozvahovému dni Konsolidace k datu akvizice nám poskytuje podkladové propočty, které je nutno brát v úvahu právě při konsolidaci k rozvahovému dni. Při sestavování konsolidované účetní závěrky k rozvahovému dni nás zajímají především změny na dceřiné společnosti, které nastaly od data akvizice. Nabytá aktiva a převzaté závazky společnosti jsou agregovány v plné výši. Důvodem je, že hodnoty k datu akvizice včetně jejich změn od data akvizice k datu účetní závěrky, tvoří hodnotu uvedenou u dceřiného podniku k datu závěrky. Výše goodwillu je vypočtena již k datu akvizice podle postupů, které jsou uvedeny v předchozích kapitolách. Goodwill není systematicky odepisován, ale dochází k jeho každoročnímu testování na snížení hodnoty. Další důležitou položkou je vlastní kapitál dceřiného podniku, který je k rozvahovému dni agregován pouze ve výši podílu mateřského podniku na poakvizičních změnách. Nekontrolní podíly jsou opět vykázány jako samostatná položka vlastního kapitálu. Konsolidovaný základní kapitál je vždy hodnota základního kapitálu mateřské společnosti. Pokud k rozvahovému dni existují mezi společnostmi uvnitř skupiny vzájemné vztahy, je důležité, aby byly vyloučeny v plné výši. Vnitroskupinové vztahy s dopadem na hospodářský výsledek ovlivní výši odložené daně a je nutné sledovat zda se jedná o hospodářský výsledek mateřské nebo dceřiné společnosti.

3.2.1 Podíly na poakvizičních výsledcích K datu účetní závěrky nás zajímají především poakviziční výsledky dosažené dceřinou společností. Jedná se o výsledky, kterých bylo dosaženo pod kontrolou mateřské společnosti, a proto si bude nárokovat podíl, který jí z výsledků náleží. Z vlastního kapitálu dceřiné společnosti tak bude v konsolidovaném výkazu o finanční situaci vykázán podíl na poakvizičních výsledcích připadající mateřské společnosti a zbylá část tohoto podílu bude eliminována proti investici. Vlastní kapitál dceřiného podniku ve výši nekontrolních podílů je vykázán zvlášť. K rozvahovému dni jsou vykázány nekontrolní podíly ve fair value k datu akvizice a na změnách vlastního kapitálu, které nastaly po datu akvizice. Předakviziční vlastní kapitál dceřiné společnosti musí být z konsolidované účetní závěrky vyloučen, protože jeho výše je obsažena již v hodnotě investice, která je eliminována. Jednotlivé výpočty příslušných položek budou ještě jednou ukázány a vysvětleny na příkladu uvedeném u konsolidovaného výkazu o finanční situaci.

31

3.2.2 Eliminace vzájemných vztahů Během účetního období mezi sebou jednotlivé podniky ve skupině uskutečňují řadu transakcí. Uživatelé však požadují informace o skupině propojených podniků jako by to byla jedna jednotka, jeden ekonomický celek. Uživatele proto nezajímá, jaké operace se odehrávají uvnitř skupiny, ale ty které se uskutečnily ve vztahu k třetím osobám. Například pokud v rámci skupiny prodá jeden podnik druhému stroj, nelze zisk z prodeje považovat za realizovaný zisk (jedná se o zisk v rámci jednoho celku), ten by nastal až v okamžiku prodeje stroje mimo skupinu. Z tohoto důvodu je nutné při konsolidaci vyloučit všechny vzájemné vazby uvnitř skupiny. Vyloučí se přitom jak vazby mezi mateřským a dceřinými podniky, tak vazby mezi dceřinými podniky navzájem. Výsledkem by měla být taková konsolidovaná účetní závěrka, která informuje pouze o vztazích vůči třetím osobám. Na individuální účetní závěrky tyto úpravy žádný vliv nemají. Při použití metody plné konsolidace jsou vnitroskupinové zůstatky a transakce vyloučeny v plné výši. Vzájemné vztahy lze rozdělit podle toho, zda jejich vyloučení má či nemá vliv na hospodářský výsledek. Hospodářský výsledek ovlivní např. prodej dlouhodobého majetku mezi podniky uvnitř skupiny. Vzájemné vztahy, jejichž eliminace neovlivní hospodářský výsledek mohou být vztahy vylučované pouze v konsolidovaném výkazu o finanční situaci (např. vzájemné pohledávky a závazky), a také vztahy vylučované pouze v konsolidovaném výkazu o úplném výsledku (např. dodávky zboží uvnitř skupiny, které byly odběratelem plně spotřebovány). •

Vzájemné pohledávky a závazky Pohledávky a závazky bývají u podniků, které mezi sebou ve skupině navzájem obchodují nebo se finančně podporují. Tyto vnitroskupinové vztahy mohou vzniknout např. pokud jeden podnik poskytuje jiným podnikům ve skupině služby (vedení účetnictví druhému podniku v rámci skupiny, který do konce roku příslušnou částku za poskytnutou službu neuhradil), při prodeji zásob, při poskytování půjček a podobně. Pokud se na podniky ve skupině díváme jako na jeden ekonomický subjekt, je nutné vzájemné zůstatky vyloučit, aby se v konečném konsolidovaném výkazu o finanční situaci neobjevily. Pokud jsou vzájemné pohledávky a závazky vypořádány peněžními prostředky, vyloučíme z výkazu CF odpovídající peněžní toky.

32

•

Prodej zásob V rámci skupiny dochází také často k prodejům a nákupům různého druhu zboží a výrobků. Při prodeji zásob třetím stranám realizuje skupina zisk. V případě, kdy je prodej uskutečněn pouze uvnitř skupiny, nelze vykázat tento zisk navenek. Pokud dojde k prodeji zásob uvnitř skupiny a veškeré tyto zásoby jsou prodány třetí straně, není potřeba upravit ocenění zásob, eliminují se jenom výnosy prodávajícího podniku a náklady kupujícího podniku uvnitř skupiny ve stejné výši. V konsolidovaném výkazu o úplném výsledku se tak objeví v tržbách taková hodnota, za níž skupina prodala zboží třetí straně a v nákladech na prodané zboží hodnota při jeho nákupu skupinou. Ve výkazu se pouze sníží obraty tržeb a nákladů vzniklých při prodeji uvnitř skupiny. Tuto situaci lze ukázat na následujícím příkladu.

SKUPINA 100 ks za 100 Kč

100 ks za 120 Kč

1

100 ks za 160 Kč

2

Schéma zobrazuje, že zásoby, které byly nakoupeny mimo skupinu byly i všechny mimo ni prodány. Tabulka ukazuje úpravy v souladu s výše uvedeným popisem.

Zásoby Tržby Náklady HV

Společnost 1 Společnost 2 Agregace Úpravy Konsolidace 0 0 0 0 0 12 000 16 000 28 000 -12 000 16 000 -10 000 -12 000 -22 000 12 000 -10 000 2 000 4 000 6 000 0 6 000

V případě, kdy prodané zásoby uvnitř skupiny nejsou prodány třetí straně, je nutné upravit výši zásob (ocenění zásob) a výši hospodářského výsledku o vnitroskupinový zisk, jak ukazuje tento případ.

SKUPINA 100 ks za 100 Kč

100 ks za 120 Kč

1

0 ks

2

33

Zásoby Tržby Náklady HV

Společnost 1 Společnost 2 0 12 000 12 000 0 -10 000 0 2 000 0

Agregace 12 000 12 000 -10 000 2 000

Úpravy Konsolidace -2 000 10 000 -12 000 0 +10 000 0 -2 000 0

Poslední variantou je, že zásoby prodané v rámci skupiny budou jen z části prodány externím subjektům. V tomto případě se u prodaných zásob vyloučí výnosy a náklady ve stejné výši jak tomu bylo u první zmiňované situace, úprava tak neovlivní výši hospodářského výsledku a u neprodaných zásob se upraví jednak ocenění zásob a výsledek hospodaření o vnitroskupinový zisk připadající na tyto zásoby. Zadání tohoto případu je následující:

SKUPINA 100 ks za 100 Kč

100 ks za 120 Kč

1

80 ks za 160 Kč

2

Tabulka zachycuje konsolidační úpravy v souhrnném vyjádření:

Zásoby Tržby Náklady HV

Společnost 1 Společnost 2 Agregace Úpravy Konsolidace 0 2 400 2 400 -400 2 000 12 000 12 800 24 800 -12 000 12 800 -10 000 -9 600 -19 600 11 600 -8 000 2 000 3 200 5 200 -400 4 800

a) Zachycení zásob, které jsou prodány mimo skupinu (80 ks)

80 ks za 100 Kč

80 ks za 120 Kč

1

80 ks za 160 Kč

2

34

Zásoby Tržby Náklady HV

Společnost 1 Společnost 2 Agregace Úpravy Konsolidace 0 0 0 0 0 9 600 12 800 22 400 -9 600 12 800 -8 000 -9 600 -17 600 9 600 -8 000 1 600 3 200 4 800 0 4 800

U prodaných zásob se vyloučí výnosy a náklady ve výši 9 600 a daná úprava nemá vliv na hospodářský výsledek. b) Zachycení části zásob, které nebyly prodány (20 ks)

20 ks za 100 Kč

20 ks za 120 Kč

1

Zásoby Tržby Náklady HV

0 ks

2

Společnost 1 Společnost 2 Agregace Úpravy Konsolidace 0 2 400 2 400 -400 2 000 2 400 0 2 400 -2 400 0 -2 000 0 -2 000 2 000 0 400 0 400 -400 0

U neprodaných zásob se upraví ocenění zásob a výsledek hospodaření o vnitroskupinový zisk (- 400) připadající na tyto zásoby.

•

Prodej dlouhodobého majetku Když si podniky mezi sebou ve skupině prodají dlouhodobý majetek, je třeba konsolidované výkazy upravit tak, jako by se žádný prodej neuskutečnil. Protože dochází ke změně výše odpisů, je důležité tyto úpravy provádět i v dalších letech.

Příklad: Prodej dlouhodobého majetku ve skupině Společnost MK prodala dne 1.1. 20X3 společnosti DK dlouhodobý majetek za cenu 420 000 Kč. Společnost MK pořídila tento majetek dne 1.9. 20X0 za 720 000 Kč (lineární odpisy, 5 let). Společnost DK bude majetek pokračovat v odpisech mateřské společnosti po zbývající dobu 32 měsíců. Společnost MK je mateřský podnik a společnost DK dceřiný podnik. (Sazba daně je 20 %)

35

Pomocné výpočty: Společnost MK do prodeje majetku Roční odpis

= 720 000 / 5 = 144 000

Měsíční odpis = 144 000 / 12 = 12 000 Zůstatková cena = 720 000 –336 000 = 384 000 kde 336 000 je stanoveno jako (4M + 12M + 12M) * 12 000 Prodejní cena = 420 000 Zisk z prodeje dlouhodobého majetku = 420 000 – 384 000 = 36 000 Společnost DK od nákupu majetku Roční odpis = 420 000 / ( 32/12 ) = 157 500 Dlouhodobý majetek = 420 000 – 157 500 = 262 500 Konsolidace - jakoby se prodej neuskutečnil, pokračuje se v odpisech společnosti MK Odpisy společnosti MK za rok 20X3 = 144 000 Hodnota dlouhodobého majetku = 720 000 – 336 000 – 144 000 = 240 000

Tabulka 18: Úpravy při prodeji dlouhodobého majetku Tržby MK

420 000

DK ∑

420 000

KUZ Změna

- 420 000

Náklady na prodaný DM

Odpisy

-384 000

-

HV 36 000

DM -

- 157 500 - 121 500

262 500

-384 000

- 157 500 - 157 500

+384 000

- 144 000 + 13 500

- 144 000 - 22 500

240 000 - 22 500

262 500

Úpravy: 1. Eliminace vnitroskupinového zisku – 36 000 Tržby = 420 000 Náklady na prodaný DM = 384 000 Vnitroskupinový zisk = 36 000 – nutno vyloučit

18

vzor tabulky převzat z přednášek ke kurzu Konsolidovaná účetní závěrka – V. Zelenka, 2011

36

2. Úprava odpisů + 13 500 Odpisy u dceřiného podniku = 157 500 Jakoby se prodej neuskutečnil a majetek odepisoval MK ve výši = 144 000 Úprava = + 13 500 3. Eliminace s dopadem na HV – vykázání odložené daně 4 500 (předpoklad, že společnost DK může začít odpisovat ze své pořizovací ceny) 22 500 * 0,2 = 4 500

Tabulka: Konsolidovaný výkaz o finanční situaci včetně vlivu odložené daně Dlouhodobý majetek … ODP Aktiva celkem … HV … VK a závazky celkem

•

IUZ 262 500

1 -36 000

2 +13 500

∑ 240 000

---

---

-121 500

-36 000 + 13 500 -144 000

---

3

KUZ 240 000

4 500

4 500 ---

4 500

-139 500 ---

Dividendy Dividendy vyplácené dceřinými podniky mateřskému podniku jsou opět transakce uskutečněné uvnitř skupiny a musí být opět eliminovány. Pro dceřiné podniky znamená výplata dividend snížení výsledku hospodaření minulých let a pro mateřský podnik zvýšení výsledku hospodaření běžného období, a tak dochází pouze k jeho přesunutí v rámci skupiny.

3.2.2.1 Dopad eliminace na nekontrolní podíly Při vnitroskupinových transakcích je nutné sledovat, v jakém směru se odehrávají, zda po vlastnické ose směrem dolu (mateřská společnost → dceřiná společnost) nebo po vlastnické ose směrem nahoru (dceřiná společnost → mateřská společnost), případně se jedná o transakce mezi různými dceřinými společnosti v rámci skupiny. Pokud není dceřiná společnost ve 100% vlastnictví mateřské společnosti, existují zde nároky 37

držitelů nekontrolních podílů, které je nutné brát v úvahu. V případě, kdy je transakce uskutečněna ve skupině po vlastnické ose směrem nahoru nebo vůči jiným dceřiným společnostem a následně dojde k prodeji mimo skupinu, je třeba zohlednit dopady vnitroskupinové transakce na nekontrolní podíly. Nelze tento hospodářský výsledek chápat pouze jako výsledek skupiny, ale i nekontrolních akcionářů nebo společníků. Výše eliminovaného HV =► HV vztahující se ke skupině =► HV vztahující se k nekontrolním podílům

p* (- HV) (1 – p)(-HV)

Pokud se jedná o transakce po vlastnické ose směrem dolu (mateřská společnost → dceřiná společnost) a je realizován zisk mimo skupinu, neovlivní to výši nekontrolních podílů, protože je to zisk realizovaný mateřskou společností. Vyloučení vzájemných vztahů je konsolidační úprava, která se provádí i k datu akvizice, pokud k tomuto okamžiku vazby existují. Pokud eliminované vztahy uvnitř skupiny ovlivňují hospodářský výsledek dceřiné společnosti, nesmíme zapomenout vyjádřit dopad této eliminace a související odložené daně na nekontrolní podíly. Vyloučení vzájemných vazeb může vést ke změně účetních hodnot bez změny daňových základen, a proto se související změna musí promítnout do výše odloženého daňového závazku nebo pohledávky, a to výsledkově.

3.2.3 Testování snížení hodnoty goodwillu U aktiv může docházet ke snížení hodnoty, které není dáno jejich přirozeným vývojem. V případě negativní změny podmínek, v nichž se aktivum nachází, může dojít k neočekávanému poklesu jeho hodnoty, které je chápáno jako zhoršení aktiva (impairment). Společnost v prvé řadě sleduje náznaky (indikátory), které signalizují možný pokles účetní hodnoty aktiv. Pokud tyto náznaky existují, je povinna provést test na snížení hodnoty 19. Přičemž goodwill a nehmotná aktiva s neurčitelnou dobou životnosti jsou testovány každým rokem bez ohledu na náznaky možného zhoršení. Nyní se zaměřím na testování goodwillu, po jehož vysvětlení bude následovat jednoduchý příklad.

19

IAS 36

38

Goodwill vykázaný při akvizici je specifické aktivum, jehož ocenění stanovené k datu akvizice musí být minimálně v ročních intervalech testováno na znehodnocení. Zahrnuje položky, které nesplňovaly kritéria pro jejich samostatné vykázání (identifikovatelnost a oddělitelnost od jednotky). Goodwill sám o sobě negeneruje peněžní toky nezávislé na ostatních individuálních aktivech nebo skupinách aktiv, a proto je pro účely testování přiřazen penězotvorné jednotce nebo skupině penězotvorných jednotek. Penězotvorná jednotka20 představuje nejmenší identifikovatelnou skupinu aktiv, která vytváří peněžní příjmy výrazně nezávislé na jiných příjmech z jiných aktiv nebo skupin aktiv. Tato penězotvorná jednotka nebo skupina musí představovat nejnižší úroveň, na které se pro interní potřeby goodwill sleduje a nesmí přesahovat velikostí provozní segment21. U goodwillu se tak nejméně v ročních intervalech testuje penězotvorná jednotka, k níž byl od data akvizice přiřazen. Goodwill se přidělí takové penězotvorné jednotce nebo skupině, od níž se očekává, že přinese prospěch ze synergie vzniklé spojením daných podniků. Cílem testování je dosáhnout toho, aby účetní hodnota penězotvorné jednotky nepřevyšovala zpětně získatelnou částku. Test na snížení hodnoty může být proveden kdykoliv během účetního období. Pokud existují indikace na snížení hodnoty, vzniká povinnost testovat penězotvornou jednotku, ke které je goodwill přiřazen častěji než jednou ročně. Provádění testu tedy spočívá v porovnání účetní hodnoty penězotvorné jednotky a její zpětně získatelné částky. Za zpětně získatelnou částku je považována vyšší z následujících dvou hodnot: 1) fair value snížené o náklady na prodej a 2) hodnoty z užívání Testování tak stojí na dvou úvahách, zda účetní hodnota není vyšší než hodnota, za kterou by byla penězotvorná jednotka nebo skupina penězotvorných jednotek v současnosti prodána (FV minus náklady na prodej) nebo zda není účetní hodnota vyšší než je hodnota, kterou přinese další užívání těchto aktiv (hodnota z užívání). Pokud je účetní hodnota penězotvorné jednotky vyšší než její zpětně získatelná částka, přiřadí se nejprve ztráta ze zhoršení vykazovanému goodwillu. Zbylá ztráta je přiřazena ostatním aktivům poměrně k jejich jednotlivým účetním hodnotám v rámci penězotvorné jednotky. Ztráta přitom může být uznána maximálně do nejvyšší z hodnot představující zpětně získatelnou částku nebo na nulu.

20 21

IAS 36 Provozní segment vymezený IFRS 8

39

Pokud dojde k uznání a zachycení ztráty ze snížení hodnoty goodwillu nelze již tuto ztrátu v budoucnu zrušit a ocenění goodwillu opětovně navýšit. Dříve zjištěnou hodnotu zpětně získatelné částky lze použít i v běžném období, pokud se výrazně nezměnily položky tvořící tuto jednotku, zpětně získatelná částka významně převýšila její účetní hodnotu a analýza událostí od dřívější kalkulace ukázala, že je nepravděpodobné, aby nově určená zpětně získatelná částka byla nižší než účetní hodnota penězotvorné jednotky. Na následujícím příkladu bych chtěla ukázat postup při testování penězotvorné jednotky, ke které byl goodwill od data akvizice přiřazen, aby bylo názorně vidět, jakým způsobem se stanoví zpětně získatelná částka a jak přiřadit zjištěnou ztrátu ze zhoršení jednotlivým aktivům. Příklad: Snížení hodnoty22 K 31.12. 20X1 koupila společnost MK společnost DC za 3500. Tato společnost má dva výrobní závody ( závod D a závod C). K 31.12. 20X1: Výroba v D Výroba v C Celkem

Alokace kupní ceny 1500 2000 3500

FV identifikovatelných aktiv 1200 1700 2900

Goodwill 300 300 600

Činnosti v D a C představují nejnižší úroveň, na které je goodwill ve společnosti sledován. Začátkem roku 20X2 došlo v prvním závodu ke změně výrobní technologie avšak interní informace naznačují, že výkonnost závodu je horší než se předpokládalo. Identifikovatelná aktiva jsou společností MK odepisována po dobu 10 let rovnoměrně.

22

Vypracováno dle vzoru z přednášek 1FU485 Pokročilé účetnictví – vybrané problémy, V. Zelenka

40

Test na snížení hodnoty: Stanovení hodnoty z užívání Tempo růstu

Budoucí PT

Diskontované PT (10%)

20X2

110

100

20X3

133

110

20X4

153

115

20X5

170

116

20X6

184

114

20X7

2%

188

106

20X8

- 3%

182

93

20X9

- 5%

173

81

20Y0

- 10%

156

66

20Y1

- 18%

128

49

Hodnota z užívání

950

Výpočet ztráty ze snížení a její přiřazení: Goodwill

Identifikovatelná aktiva

Celkem

Historické náklady

300

1200

1500

Kumulované odpisy

-

- 120

- 120

Účetní hodnota

300

1080

1380

Ztráta ze snížení

- 300

- 130

- 430

950

950

Účetní hodnota po zhoršení

-

(= Hodnota z užívání)

41

Řešení: K datu akvizice je goodwill přiřazen penězotvorným jednotkám. Při jejich testování se porovnává jejich účetní hodnota se zpětně získatelnou částkou. Zpětně získatelná částka je vyjádřena hodnotou z užívání. Hodnota z užívání se stanoví ve dvou krocích. Nejprve je nutné určit čisté peněžní toky (kladné i záporné), které jednotka vytvoří od teď až do předpokládaného vyřazení. Očekávané peněžní toky související s penězotvornou jednotkou vycházejí z aktuálních plánů a rozpočtů a jejich absolutní částky mohou být stanoveny maximálně na pět let a poté dochází k aproximaci. Do propočtů je nutné zohlednit maximálně stabilní nebo lépe klesající tempo růstu. Druhým krokem je diskontování těchto čistých peněžních toků, jejichž celková hodnota vyjadřuje hodnotu z užívání (existuje mnoho způsobů pro stanovení diskontní sazby – pro zjednodušení je uvažována ve výši 10%). Tyto propočty jsou uvedeny v tabulce týkající se stanovení hodnoty z užívání. Porovnáním zjistíme, že je účetní hodnota (1 380) vyšší než hodnota z užívání (950), a proto musíme účetní hodnotu snížit na úroveň zpětně získatelné částky. Ztráta ze snížení tak vyjadřuje rozdíl mezi stávající účetní hodnotou a hodnotou z užívání. Tato ztráta (430) musí být nejprve přiřazena goodwillu a poté ostatním aktivům. Při přiřazování ztráty goodwillu (300 – 300) nemůžeme jít do záporných hodnot a zbývající část ztráty proto přiřadíme identifikovatelným aktivům (180 – 130) závodu D. Pokud za určitých okolností goodwill není vykázán jako celkový ale jako parciální, tedy nekontrolní podíl je stanoven podílem na čistých aktivech dceřiné společnosti, nastává problém, že je goodwill přiřazen penězotvorné jednotce, která není zcela ve vlastnictví skupiny. Z tohoto důvodu se při testování nejdříve přepočte goodwill jako by byla dcera ve 100% vlastnictví, provede se test na snížení hodnoty a při ztrátě se vykáže jen poměrná část tohoto snížení.

42

4 Konsolidované výkazy – specifika Mateřský podnik má povinnost sestavovat a zveřejňovat konsolidovanou účetní závěrku za skupinu, kterou tvoří se svými dceřinými podniky. Konsolidace dceřiné společnosti začíná od data získání kontroly mateřského podniku. Principem je, že konsolidovaná účetní závěrka podává informace o skupině jednotek jako by to byla pouze jedna ekonomická jednotka. Předchozí kapitoly byly z velké části teoretickým výkladem problematiky konsolidací. Nyní bych se chtěla zaměřit na výkazy, které tvoří konsolidovanou účetní závěrku samostatně. Budu se věnovat specifikům jednotlivých výkazů, ale také tomu, jaké kroky a úpravy musí být učiněny u každého z nich. Tato část mé diplomové práce je proto určena pro ukázku aplikace konsolidačních postupů jak k datu akvizice tak k rozvahovému dni na konkrétním příkladu.

4.1 Konsolidace výkazu o finanční situaci Konsolidovaný výkaz o finanční situaci stejně jako ostatní výkazy nemá žádný předepsaný formát. V IAS 1 jsou však definovány položky, které jsou ve výkazu minimálně požadovány. Postupné kroky a úpravy vztahující se ke konsolidaci výkazu o finanční situaci byly podrobně rozebrány ve třetí kapitole této práce, a proto bych se chtěla věnovat rovnou příkladu, na kterém se pokusím konsolidační postup ukázat. Příklad:

Konsolidovaný výkaz o finanční situaci

Společnost MK dne 1.9. 20X3 nakoupila 70% podíl ve společnosti DC za 500 000. Tento vlastnický podíl odpovídá podílu na hlasovacích právech. Celá částka byla společností MK ihned zaplacena. Konsolidační skupinu tak tvoří pouze dvě společnosti, jak ukazuje tento obrázek.

Společnost MK

70 %

Společnost DC

43

K datu akvizice tyto společnosti sestavily následující výkazy o finanční situaci: Společnost MK Výkaz o finanční situaci k 1.9. 20X3 Dlouhodobá aktiva Vlastní kapitál Pozemky 120 000 Základní kapitál Budovy a zařízení 620 000 Nerozdělený zisk m.l. Oprávky k budovám a zařízením -200 000 Výsledek b.o. Finanční investice v DK 500 000 Ostatní úplný výsledek Realizovatelná finanční aktiva 17 000 Vlastní kapitál celkem Krátkodobá aktiva Závazky vůči dodavatelům Zásoby 55 000 Závazky vůči zaměstnancům Pohledávky za odběrateli 70 000 Ostatní závazky Peníze a peněžní ekvivalenty 13 000 Závazky celkem Aktiva celkem 1 195 000 VK a závazky celkem

550 000 350 000 262 000 4 000 1 166 000 17 000 8 000 4 000 29 000 1 195 000

Společnost DC Výkaz o finanční situaci k 1.9. 20X3 Dlouhodobá aktiva Vlastní kapitál Pozemky 150 000 Základní kapitál Budovy a zařízení 480 000 Nerozdělený zisk m.l. Oprávky k budovám a zařízením -120 000 Výsledek za b.o. Vlastní kapitál celkem Krátkodobá aktiva Závazky vůči dodavatelům Zásoby 72 000 Závazky vůči zaměstnancům Pohledávky za odběrateli 23 000 Ostatní závazky Peníze a peněžní ekvivalenty 5 000 Závazky celkem Aktiva celkem 610 000 VK a závazky celkem

300 000 80 000 130 000 510 000 53 000 40 000 7 000 100 000 610 000

Informace potřebné k datu akvizice: Fair value nekontrolního podílu je stanovena na 180 000. Dále existují identifikovatelná aktiva, jejichž fair value je jiná než účetní hodnota k datu akvizice. Konkrétně se jedná o pozemky, jejichž fair value k datu akvizice činí 200 000 a dále je nově identifikováno nehmotné aktivum – patent, jehož fair value je stanovena na 20 000. Individuální výkazy o finanční situaci k datu akvizice tvoří důležitý podklad pro sestavení konsolidovaného výkazu k datu závěrky.

44

K rozvahovému dni měly výkazy o finanční situaci tuto podobu: Společnost MK Výkaz o finanční situaci k 31.12. 20X3 Vlastní kapitál 120 000 Základní kapitál 620 000 Nerozdělený zisk m.l.

Dlouhodobá aktiva Pozemky Budovy a zařízení Oprávky k budovám a zařízením Finanční investice v DK Realizovatelná finanční aktiva Krátkodobá aktiva Zásoby Pohledávky za odběrateli Peníze a peněžní ekvivalenty Aktiva celkem

-220 000 Výsledek b.o. 500 000 Ostatní úplný výsledek 15 000 Vlastní kapitál celkem Závazky vůči dodavatelům Závazky vůči 92 000 zaměstnancům 63 000 Ostatní závazky 15 000 Závazky celkem 1 205 000 VK a závazky celkem

Společnost DC Výkaz o finanční situaci k 31.12. 20X3 Dlouhodobá aktiva Vlastní kapitál Pozemky 150 000 Základní kapitál Budovy a zařízení 480 000 Nerozdělený zisk m.l. Oprávky k budovám a zařízením -150 000 Výsledek za b.o. Vlastní kapitál celkem Krátkodobá aktiva Závazky vůči dodavatelům Zásoby 85 000 Závazky vůči zaměstnancům Pohledávky za odběrateli 45 000 Ostatní závazky Peníze a peněžní ekvivalenty 10 000 Závazky celkem Aktiva celkem 620 000 VK a závazky celkem

550 000 350 000 260 000 1 000 1 161 000 27 000 11 000 6 000 44 000 1 205 000

300 000 80 000 140 000 520 000 60 000 32 000 8 000 100 000 620 000

Doplňující informace: Tento příklad je zaměřen pouze na elementární podobou konsolidace, a proto mezi společnostmi neuvažujeme žádné vzájemné vazby (tj. není třeba k datu závěrky eliminovat vzájemné zůstatky a transakce). Problematice vzájemných vztahů a ukázce příkladu jejich vyloučení byla věnována podkapitola 3.3.2. Testování penězotvorné jednotky, k níž byl goodwill přiřazen, odhalilo zhoršení ve výši 4 000 (zpětně získatelná částka penězotvorné jednotky činila 140 000). Sazba daně je 20%.

45

Řešení: Postup řešení, který se týká jednotlivých kroků a úprav při konsolidaci, bude následně zobrazen v tabulce ukazující celkový pohled na tento proces a výsledný konsolidovaný výkaz o finanční situaci za rok 20X3. Níže uvedené dílčí body nevyjadřují pevně dané pořadí, ale jen nástin jednotlivých operací, které jsou při řešení potřeba. V konsolidovaném výkazu o finanční situaci se objeví nově identifikované aktivum – patent ve výši 20 000. K datu akvizice dochází k ocenění čistých aktiv na fair value, tzn. v konsolidovaném výkazu budou pozemky ve výši 200 000. U ostatních položek odpovídá fair value jejich účetním hodnotám. Položky čistých aktiv dceřiné a mateřské společnosti jsou agregovány v plné výši. Dále v aktivech dochází k vyloučení finanční investice ve společnosti DC ve výši 500 000. Následuje kvantifikace goodwillu, kde je nutné zohlednit dopad odložené daně vyplývající z nového ocenění položek dceřiné společnosti ve fair value. Výpočet odložené daně s dopadem na goodwill k datu akvizice:

Patent Pozemek

Fair value 20 000 200 000

Účetní hodnota Rozdíl x sazba 0 20 000 x 0,2 150 000 50 000 x 0,2

ODZ 4 000 10 000

Výpočet celkového goodwillu k datu akvizice: Převedená protihodnota

500 000

Fair value nekontrolního podílu

180 000

Minus fair value identifikovatelných ČA

-580 000

Včetně dopadu odložené daně

14 000 144 000

CELKOVÝ GOODWILL

Goodwill připadající mateřské společnosti

= 103 800

Goodwill připadající nekontrolním akcionářům

= 10 200

Ztráta ze snížení = 144 000 – 140 000 = 4 000 Goodwill vykázaný v konsolidovaném výkazu = 144 000 – 4 000 (impairment) = 140 000

46

Úpravy ve vlastním kapitálu dceřiné společnosti: - eliminace výše vlastního kapitálu zahrnutého v ceně investice - vykáží se nároky kontrolního a nekontrolních akcionářů na poakviziční výsledky Pomocné výpočty: Základní kapitál: Konsolidovaný základní kapitál je základní kapitál mateřské společnosti ZK = 550 000 + 300 000 – 300 000 = 550 000 Nerozdělený zisk minulých let: NZ m.l. = 350 000 + 0,7 (80 000 – 80 000) = 350 000 Výsledek běžného období: Výsledek b.o. = 260 000 + 0,7 (140 000 – 130 000) = 267 000 – 4 000 = 263 000 Dopad zhoršení goodwillu = - 4000 Ostatní úplný výsledek běžného období: OÚV b.o. = 1 000 + 0,7 (0 – 0) = 1000 Nekontrolní podíl: NP ve FV = 180 000 NP na změnách VK od data akvizice k datu závěrky = 0,3 (140 000 – 130 000) = 3 000 Nekontrolní podíl celkem = 180 000 + 3 000 = 183 000 Výše uvedené postupy znázorňuje tabulka na jejímž konci je zobrazen výstup celého konsolidačního procesu, tedy konsolidovaný výkaz o finanční situaci.

47

Konsolidovaný výkaz o finanční situaci k 31.12.20X3 Individuální výkazy

Pozemky Budovy a zařízení Oprávky k budovám a zařízením Goodwill Patent FI ve spol.DK Realizovatelná fin.aktiva Zásoby Pohledávky za odb. Peníze a peněžní ekvivalenty AKTIVA CELKEM

Vlastní kapitál Základní kapitál Nerozdělený zisk m.l. Výsledek b.o. Ostatní úplný výsledek Nekontrolní podíl Závazky Závazky vůči dod. Závazky vůči zam. Ostatní závazky ODZ VK A ZAVAZKY CELKEM

FV 50 000

Eliminace FI

MK 120 000 620 000

DC 150 000 480 000

-220 000 ----500 000 15 000 92 000 63 000

-150 000 --------85 000 45 000

15 000 1 205 000

10 000 620 000

-396 200

10 200

550 000 350 000 260 000 1 000

300 000 80 000 140 000 ---

-210 000 -56 000 -91 000 -49 000

----27 000 11 000 6 000 --1 205 000

----60 000 32 000 8 000 --620 000

-90 000 -24 000 -39 000 -21 000 169 800 +10 200

103 800

NP

Úpravy Změny od DA k DZ

KP na změně

NP na změně

10 200

Snížení GW

- 4 000

20 000 -500 000

70 000

Konsolidace Výkaz o fin.situaci 320 000 1 100 000 -370 000 110 000 20 000 0 15 000 177 000 108 000 25 000 1 505 000

-10 000

7 000

3000-3000

- 4 000

3 000

550 000 350 000 263 000 1 000 183 000

-

9 800 -396 200

4 200 10 200

87 000 43 000 14 000 14 000 1 505 000

4.2 Konsolidace výkazu o úplném výsledku Konsolidovaný výkaz o úplném výsledku (Consolidated statement of comprehensive income) je možné sestavovat a zveřejňovat buď v podobě jednoho výkazu nebo ve formě dvou samostatných výkazů. Pokud se společnost rozhodne pro sestavení pouze jednoho výkazu, bude obsahovat výsledovku, pod kterou budou uvedeny informace o ostatním úplném výsledku. Při prezentaci ve dvou výkazech se tyto části oddělí a jeden dokument bude tvořen samostatnou výsledovkou a druhý výkazem o úplném výsledku, kde výsledek bude prezentován jedním číslem bez podrobnějšího členění. Úplný výsledek je tedy tvořen výsledkem a ostatním úplným výsledkem. Standardy umožňují jak účelové tak druhové členění nákladů ve výsledovce. Při konsolidaci výkazu o úplném výsledku dochází k agregaci výnosů a nákladů dceřiného podniku s výnosy a náklady mateřského podniku v plné výši. Přičemž z dceřiné společnosti nás zajímají pouze takové výnosy a náklady, které vznikly až po její akvizici. Standardy požadují, aby po zjištění výsledku, byl vyloučen výsledek připadající držitelům nekontrolních podílů a uveden na samostatné položce. U ostatního úplného výsledku jsou položky mateřské společnosti také agregovány v plné výši s položkami dceřiné společnosti, které vznikly po datu její akvizice. Opět se uvádí nekontrolní podíl na ostatním úplném výsledku samostatně. Položkou ostatního úplného výsledku jsou i rozdíly vzniklé z přepočtu závěrky zahraniční jednotky na cizí měnu, o němž budu hovořit v souvislosti s akvizicí zahraniční dceřiné společnosti. Nyní bych zmínila několik situací, které ovlivní konsolidovaný výkaz o úplném výsledku k datu akvizice dceřiné společnosti. Při akvizici budou do výkazu vstupovat vedlejší náklady, které souvisejí s pořízením dceřiné společnosti, protože nejsou součástí pořizovacích nákladů investice, ale ovlivní hospodářský výsledek v okamžiku jejich vzniku. Dalšími okolnostmi s dopadem na hospodářský výsledek mohou být šťastná koupě nebo přecenění dříve držených nekontrolních podílů při postupném nabývání. Pokud mateřský podnik uskuteční výhodnou koupi, bude rozdíl vzniklý z této transakce považován za výnos. Zde stojí za zmínku, že v případě kladného rozdílu – goodwillu bude následujících obdobích po akvizici docházet k jeho testování na snížení hodnoty, kdy případná ztráta ze snížení bude vykázána s dopadem

do výsledku, a toto zhoršení je již nevratné (bude mít pouze negativní dopad na výsledek). U postupného nabývání nabyvatel k datu akvizice přecení doposud držené podíly na vlastním kapitálu na fair value a vzniklý rozdíl vykáže v hospodářském výsledku buď jako výnos, pokud je účetní hodnota podílů menší než fair value nebo jako náklad, pokud je jejich účetní hodnota větší než fair value k datu akvizice. Nejen k datu akvizice ale i v následujících obdobích je výkaz o úplném výsledku upravován v souvislosti s eliminací vzájemných vztahů ve skupině (obraty, vnitroskupinové zisky) a dopadem odložené daně vzniklé z transakcí upravovaných v hospodářském výsledku. Této oblasti již byla věnována část této práce. Příklad:

Konsolidovaný výkaz o úplném výsledku

Tento příklad navazuje na předchozí zadání týkající se sestavení konsolidovaného výkazu o finanční situaci. Důležité je uvědomit si, k jakému datu došlo k získání ovládání společností MK nad společností DC. Společnost DC se stala dceřiným podnikem k 1.9. 20X3. Do konsolidovaného výkazu o úplném výsledku, tak není možné zahrnout výnosy a náklady dceřiného podniku vztahující se k „předakvizičnímu období“. Tabulky zobrazují jednak individuální účetní výkazy těchto společností za období od 1.1. do 1.9. 20X3 a pod nimi jsou uvedeny tyto výkazy o úplném výsledku za celé účetní období.

Společnost MK Výkaz o úplném výsledku za období od 1.1. do 1.9.20X3 Tržby 1 400 000 Náklady na prodané zboží -601 500 Hrubá marže 798 500 Odpisy budov a zařízení -40 000 Mzdové náklady -180 000 Ostatní provozní náklady -251 000 Zisk za období 327 500 Daň ze zisku -65 500 Zisk za období po zdanění 262 000 Ostatní úplný výsledek: Realizovatelná finanční aktiva 4 000 Úplný výsledek 266 000

Společnost DC Výkaz o úplném výsledku za období od 1.1. do 1.9.20X3 Tržby 980 000 Náklady na prodané zboží -520 000 Hrubá marže 460 000 Odpisy budov a zařízení -60 000 Mzdové náklady -120 000 Ostatní provozní náklady -117 500 Zisk za období 162 500 Daň ze zisku -32 500 Zisk za období po zdanění 130 000 Ostatní úplný výsledek 0 Úplný výsledek 130 000

50

Společnost MK Výkaz o úplném výsledku za období od 1.1. do 31.12.20X3 Tržby 2 100 000 Náklady na prodané zboží -912 000 Hrubá marže 1 188 000 Odpisy budov a zařízení -60 000 Mzdové náklady -220 000 Ostatní provozní náklady -583 000 Zisk za období 325 000 Daň ze zisku 65 000 Zisk za období po zdanění 260 000 Ostatní úplný výsledek: Realizovatelná finanční aktiva 1 000 Úplný výsledek 261 000

Společnost DC Výkaz o úplném výsledku za období od 1.1. do 31.12.20X3 Tržby 1 500 000 Náklady na prodané zboží -890 000 Hrubá marže 610 000 Odpisy budov a zařízení -90 000 Mzdové náklady -110 000 Ostatní provozní náklady -235 000 Zisk za období 175 000 Daň ze zisku -35 000 Zisk za období po zdanění 140 000 Ostatní úplný výsledek 0 Úplný výsledek 140 000

Při konsolidaci jsou výnosy a náklady dceřiného podniku s výnosy a náklady mateřského podniku agregovány v plné výši, přičemž z dceřiné společnosti nás zajímají pouze takové výnosy a náklady, které vznikly až po její akvizici, a proto je nutné výnosy a náklady vztahující se k období před datem akvizice vyloučit. Tento postup ukazuje následující tabulka. Konsolidovaný výkaz o úplném výsledku za období od 1.9. 20X3 do 31.12.X3

MK Položky: Tržby Náklady na prodané zboží Hrubá marže Odpisy budov a zařízení Impairment ke goodwillu Mzdové náklady Ostatní provozní náklady Zisk za období Daň ze zisku Zisk za období po zdanění Ostatní složky úplného výsledku Realizovatelná finanční aktiva Úplný výsledek NP na úplném výsledku Úplný výsledek připadající vlastníkům KP

DK

1.1. - 31.12.X3 1.9.-31.12.X3 2 100 000 520 000 -912 000 -370 000 1 188 000 150 000 -60 000 -30 000 -220 000 -583 000 325 000 65 000 260 000 1 000 261 000

10 000 -117 500 12 500 -2 500 10 000

10 000

Konsolidovaný výkaz o úplném výsledku Úpravy 1.9. - 31.12.X3 2 620 000 -1 282 000 1 338 000 -90 000 -4 000 -4 000 -210 000 -700 500 -4 000 333 500 62 500 -4 000 266 000

-4 000

1 000 267 000 3 000 264 000

51

4.3 Konsolidace výkazu cash flow Sestavování a zveřejňování konsolidovaného výkazu o peněžních tocích se řídí pravidly stanovenými v IAS 7 – Výkaz o peněžních tocích. Za peněžní toky jsou považovány změny peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, které jsou ve výkazu členěny do tří částí na provozní činnost, investiční činnost a financování. U výkazu o peněžních tocích může být v provozní činnosti použita přímá metoda, případně metoda nepřímá, u které se upravuje zisk případně ztráta o dopady nepeněžních položek. U investiční činnosti a financování se uplatňuje přímá metoda. Použití metody při sestavení výkazu o peněžních tocích na konsolidované bázi je ponecháno na rozhodnutí skupiny. U přímé metody musí dojít k sjednocení pravidel vykazování peněžních toků jednotlivých členů, a poté je konsolidovaný výkaz sestaven agregací výkazů všech podniků ne skupině po vyloučení vzájemných peněžních toků. Pokud bude provozní činnost řešena nepřímou metodou, bude základem jeho sestavení konsolidovaný výkaz o finanční situaci a konsolidovaný výkaz o úplném výsledku skupiny. V konsolidovaném výkazu o peněžních tocích se vykáže čistá platba za dceřinou společnost v roce akvizice. Čistá platba je platba v penězích nebo peněžních ekvivalentech za pořízení dceřiné společnosti snížená o částku peněz a peněžních ekvivalentů získaných s nabytím dceřiné společnosti. Peněžní toky, které souvisejí s akvizicí dceřiného podniku, jsou ve výkazu cash flow vykázány samostatně a to v peněžních tocích z investiční činnosti. Při pořízení dceřiné společnosti chceme tedy ve výkazu vidět, že mateřský podnik nakoupil investici, ne jednotlivé položky majetku, a proto se jedná o investiční peněžní tok. Při použití nepřímé metody sestavení konsolidovaného výkazu o peněžních tocích si musíme uvědomit, že změny způsobené přikonsolidovaním položek dceřiné společnosti (např. pohledávek, zásob, závazků) nepředstavují další výdaj peněžních prostředků, protože jsme už za ně zaplatili úhradou investice. Např. počáteční stav zboží před pořízením dceřiného podniku činil 4 000 a konečný stav již s přikonsolidovanou dceřinou společností je ve výši 2 750, z čehož 250 představují zásoby dcery, musíme je vyloučit, protože nepředstavují další výdaj peněžních prostředků. Tedy konečná hodnota po vyloučení zboží je 2 750 – 250 = 2 500. Celá změna bude mít pozitivní dopad na konsolidované peněžní toky z provozní činnosti ve výši 1500, protože úbytek zboží je chápán jako nárůst peněžních prostředků.

52

Klasifikace některých peněžních toků může být u jedné transakce rozdílná a to podle toho na jakou činnost bude mít vliv. Jedná se zejména o peněžní toky spojené s úroky, dividendami a daní ze zisku. Přehled specifických položek a možnosti jejich zahrnutí do peněžních toků ukazuje následující tabulka.

Specifické položky Provozní činnost

Investiční činnost

Financování

Daně placené Úrok přijatý Úrok placený Dividendy přijaté Dividendy placené

V souvislosti s informacemi uvedenými v tabulce je třeba zmínit, že jsou vykázány pouze peněžní toky přijaté a zaplacené mimo konsolidovanou skupinu.

Příklad:

Konsolidovaný výkaz o peněžních tocích

Výchozími zdroji pro tento příklad jsou opět konsolidovaný výkaz o finanční situaci a konsolidovaný výkaz o úplném výsledku. Pro lepší přehlednost uvádím jejich výsledky níže. V tabulce s konsolidovaným výkazem o finanční situaci je navíc uveden sloupec obsahující údaje k počátku účetního období, které nezahrnují přikonsolidované položky dceřiné společnosti, protože akvizice se uskutečnila až k 1.9.20X3. Pro sestavení konsolidovaného výkazu o peněžních tocích bude použita nepřímá metoda.

53

Konsolidovaný výkaz o finanční situaci

Aktiva Pozemky Budovy a zařízení Oprávky k budovám a zařízením Goodwill Patent Realizovatelná finanční aktiva Zásoby Pohledávky za odběrateli Peníze a peněžní ekvivalenty AKTIVA CELKEM

Vlastní kapitál Základní kapitál Nerozdělený zisk m.l. Výsledek b.o. Ostatní úplný výsledek Nekontrolní podíl ve fair value NP na změnách VK Závazky Závazky vůči dodavatelům Závazky vůči zaměstnancům Ostatní závazky Odložený daňový závazek VK A ZÁVAZKY CELKEM

k 31.12.20X3

k 1.1.20X3

320 000 1 100 000 -370 000 110 000 20 000 15 000 177 000 108 000 25 000 1 505 000

120 000 620 000 -160 000 ----17 000 107 000 82 000 72 500 858 500

550 000 350 000 263 000 1 000 180 000 3 000

550 000 150 000 115 500 4 000 -----

87 000 43 000 14 000 14 000 1 505 000

10 000 8 000 21 000 --858 500

Konsolidovaný výkaz o úplném výsledku Položky: Tržby Náklady na prodané zboží Hrubá marže Odpisy budov a zařízení Impairment ke goodwillu Mzdové náklady Ostatní provozní náklady Zisk za období Daň ze zisku Zisk za období po zdanění Ostatní složky úplného výsledku: Realizovatelná finanční aktiva Úplný výsledek NP na úplném výsledku Úplný výsledek připadající vlastníkům KP

1.9. - 31.12.X3 2 620 000 -1 282 000 1 338000 -90 000 -4 000 -210 000 -700 500 333 500 62 500 266000 1 000 267000 3 000 264000

54

Řešení: Změny položek pracovního kapitálu Pohledávky z obchodního styku Stav k 1.1.20X3 Stav k 31.12.20X3 Zvýšení pohledávek

82 000 108 000

Zásoby Stav k 1.1.20X3 Stav k 31.12.20X3 Úbytek zásob

107 000 177 000

Závazky z obchodního styku Stav k 1.1.20X3 Stav k 31.12.20X3 Zvýšení závazků

Eliminace při konsol. položek -23 000 = 85 000 + 3 000 (-)

-72 000 = 105 000 - 2000 (+)

10 000 87 000

-53 000 = 34 000 24 000 (+)

Čistá platba za dceřinou společnost DC Platba za pořízení společnosti DC snížená o peníze a peněžní ekvivalenty získané nabytím = - 500 000 + 5 000 = - 495 000 Konsolidovaný výkaz o peněžních tocích za rok končící 31.12.20X3 - NEPŘÍMÁ METODA Peněžní toky z provozní činnosti Čistý zisk před zdaněním Úpravy o: Odpisy Přecenění realizovatelných finančních aktiv Impairment ke goodwillu Provozní zisk před změnami stavu pracovního kapitálu Zvýšení pohledávek z obchodního styku Snížení zásob Zvýšení závazků z obchodního styku Čisté provozní toky z provozní činnosti Peněžní toky z investiční činnosti Čistá platba za nabytí dceřiné společnosti DC Čisté peněžní toky užité v investiční činnosti Peněžní toky z financování Čisté peněžní toky užité ve financování Čistý úbytek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty k 1.1. 20X3 Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty k 31.12. 20X3

337 500 90 000 1 000 -4 000 424 500 -3 000 2 000 24 000 447 500

-495 000 -495 000 -----47 500 72 500 25 000

55

4.4 Konsolidace výkazu změn vlastního kapitálu Konsolidovaný výkaz změn vlastního kapitálu (Consolidated statement of changes in equity) je také povinnou součástí kompletní sady konsolidované účetní závěrky. Od roku 2009 již společnosti nemají možnost výběru ze dvou variant tohoto výkazu a ve výkazu změn vlastního kapitálu jsou uvedeny změny vzniklé z transakcí s vlastníky. Příklad:

Konsolidovaný výkaz změn vlastního kapitálu

Tento příklad stejně jako jeho předchozí části navazuje na konsolidovaný výkaz o finanční situaci a konsolidovaný výkaz o úplném výsledku, jež byly sestaveny předtím, a proto zde uvádím rovnou výstup zobrazující změny ve vlastním kapitálu skupiny. Konsolidovaný výkaz změn vlastního kapitálu

Stav k 1.9. 20X3 Změna v úč. pravidlech Přepočtený stav Upsaný ZK Dividendy ÚV celkem za období Stav k 31.12.20X3

ZK

NZ m.l.

HV b.o.

550 000

350 000

260 000

--550 000 -----

--350 000 -----

---

---

--260 000 ----7 000 -4000

550 000

350 000

263 000

Realizovatelné fin.nástroje

Celkem

NP

VK celkem

4 000

1 164 000

180 000

1 344 000

--4 000 -----

--1 164 000 -----

--180 000 -----

--1 344 000 -----

-3000

4000

3 000

7000

1 000

1 168 000

183 000

1 351 000

Konsolidovaný výkaz změn je podrobným rozpisem změn, jejichž konečný dopad je zobrazen v konsolidovaném výkazu o finanční situaci a jsou zde v rámci úplného výsledku a ostatního úplného výsledku návaznosti na výkaz o finanční situaci. K akvizici došlo v průběhu roku, a proto konsolidovaný výkaz zachycuje změny, které se udály ve vlastním kapitálu od data akvizice do data účetní závěrky. V mém příkladě se změny v průběhu roku týkaly pouze vykázané ztráty ze snížení hodnoty goodwillu a dále došlo k přecenění realizovatelného finančního aktiva, jehož hodnota poklesla a rozdíl ovlivnil ostatní úplný výsledek. V průběhu roku došlo také k nárůstu hospodářského výsledku dceřiné společnosti, který ovlivnil jak podíl připadající vlastníkům mateřské společnosti tak podíl nezakládající ovládání. Pokud by dceřiná společnost byla zahraniční dceřinou společností a docházelo by k přepočtům účetní závěrky, objevila by se v tomto výkazu i položka například s názvem „Převod zahraničních jednotek na jinou měnu“, kde by byly vidět dopady tohoto přepočtu.

56

5 Ztráta ovládání a dekonsolidace Konsolidace dceřiné společnosti začíná od data získání kontroly mateřským podnikem a zaniká k datu, kdy mateřský podnik tuto kontrolu ztratí. Jedním z důvodů vedoucímu ke ztrátě ovládání a k dekonsolidaci je prodej části nebo celého podílu na vlastním kapitálu dceřiného podniku. Při prodeji části podílu se z dceřiného podniku může stát přidružený podnik eventuálně jiná finanční investice nebo je tento podíl prodán úplně. Je nutné si uvědomit jaký má dopad změna ve složení skupiny na konsolidované výkazy. V této kapitole bych se chtěla věnovat postupu při prodeji celého podílu na vlastním kapitálu dceřiné společnosti.

5.1 Postup mateřského podniku při ztrátě ovládání Pokud bude mateřský podnik prodávat svůj podíl v dceřiném podniku, je nutno v okamžiku ztráty kontroly učinit jisté úpravy v konsolidované účetní závěrce. Konsolidované výkazy obsahují položky ve vztahu k dceřinému podniku, které je třeba v souvislosti s jeho pozbytím dekonsolidovat. Tedy to, co bylo předtím předmětem konsolidace, je třeba vyloučit. Konsolidovaný výkaz o finanční situaci Za prodej podílu v dceřiné společnosti obdrží mateřská společnost určitou protihodnotu, kterou zachytí ve fair value. Na druhou stranu v okamžiku ztráty kontroly v dceřiném podniku, dojde v konsolidovaném výkazu o finanční situaci k odúčtování jeho čistých aktiv a samostatně vykázaných nekontrolních podílů (včetně přiřazených složek ostatního úplného výsledku) v účetních hodnotách. Ve spojitosti s čistými aktivy se musí odúčtovat i všechny položky s nimi související jako jsou identifikovatelná aktiva, příslušná odložená daň a přecenění na fair value k datu akvizice. Dekonsolidovat se musí i výše goodwillu, která se vztahuje k prodávanému podílu a případná ztráta ze snížení jeho hodnoty. Konsolidovaný výkaz o úplném výsledku Z hlediska konsolidovaného výkazu o úplném výsledku se do konsolidace zahrnují náklady a výnosy od okamžiku získání kontroly po její pozbytí v dceřiném podniku. Konsolidovaný zisk nebo ztráta z prodeje kontrolního podílu je vykázán ve výši tržeb z prodeje čistých aktiv dceřiného podniku po odečtení nákladů na prodej těchto čistých aktiv (rozdíl prodejní ceny a prodávaného podílu na čistých aktivech pozbývaného). V individuální účetní závěrce 57

mateřského podniku se promítne zisk nebo ztráta z prodeje daného podílu v dceřiném podniku jako rozdíl tržeb z prodeje akcií a nákladů na jejich prodej.

Příklad: Společnost MK nakoupila dne 1.1. 20X1 100 % podíl ve společnosti DC za 20 000 o sedm let později došlo k prodeji celého podílu za 92 000. K datu akvizice je fair value čistých aktiv společnosti DC shodná s účetními hodnotami. Další potřebné údaje jsou uvedeny v tabulce. Společnost DC Základní kapitál Nerozdělený zisk Vlastní kapitál

K 1.1. 20X1 K 1.1. 20X8 15 000 15 000 2 000 57 000 17 000 72 000

Konsolidovaný zisk nebo ztráta z prodeje 100% podílu 1. Výpočet goodwillu  Pořizovací cena investice  Minus čistá aktiva (VK) k datu akvizice  Goodwill

20 000 - 17 000 3 000

2. Konsolidovaný zisk / ztráta z prodeje  Prodejní cena investice

92 000

 Minus čistá aktiva (VK) k datu pozbytí

- 72 000

 Minus hodnota goodwillu

- 3 000

 Konsolidovaný zisk

17 000

Individuální zisk nebo ztráta z prodeje 100 % podílu  Prodejní cena investice

92 000

 Pořizovací cena investice

-20 000

 Individuální zisk z prodeje

72 000

58

Částka 55 000 představuje rozdíl zisků z prodeje vykázaných na individuální a konsolidované bázi (72 000 – 17 000), přičemž se jedná o nárůst nerozdělených zisků společnosti DC mezi datem akvizice a konsolidace. Zisk společnosti MK je tak vlastně upraven o poakviziční pozbývaný vlastní kapitál (72 000 – 17 000) společnosti DC. Konsolidovaný výkaz o peněžních tocích V konsolidovaném výkazu o peněžních tocích se u prodeje dceřiného podniku peníze a peněžní ekvivalenty získané za dceřiný podnik sníží o částku peněz a peněžních ekvivalentů, které z konsolidované skupiny s dceřiným podnikem odejdou. Peněžní toky z prodeje nelze kompenzovat s peněžními toky získanými při akvizici dceřiné společnosti. Peněžní toky souvisejí s pozbytím dceřiného podniku jsou ve výkazu vykázány samostatně v peněžních tocích z investiční činnosti. Při použití nepřímé metody, kdy se upravuje zisk (ztráta) o dopady nepeněžních položek dceřiné společnosti, nepředstavují změny z titulu dekonsolidace další příjem peněžních prostředků, protože mateřská společnost již obdržela peněžní prostředky za prodej investice.

6 Převod na jinou měnu V této kapitole bych se chtěla zaměřit na situaci, kdy má mateřská společnost dceřiné společnosti v zahraniční. Individuální účetní závěrky zahraničních společností tak mohou být sestavovány v jiné měně než je měna, ve které bude prezentována konsolidovaná účetní závěrka. Pro účely konsolidace proto bude nutné tyto závěrky převést na jednotnou měnu. V souvislosti s převody účetních závěrek na různé měny existují dva základní přístupy. První přístup se zabývá převodem z lokální měny na funkční měnu a druhý se týká převodu z funkční na měnu vykazování. Lokální měna v této souvislosti znamená měnu země, na jejímž základě jsou vyčíslovány a zaznamenávány zahraniční operace. Funkční měna představuje měnu, která v transakcích dané jednotky převládá, přesněji se jedná o měnu 23 primárního ekonomického prostředí, ve kterém společnost operuje. Poslední je měna vykazování, což je měna, v níž je prezentována účetní závěrka.

23

IAS 21.8

59

6.1 Určení funkční měny Pokud společnost uskutečňuje transakce ve více měnách, musí zvolit svou funkční měnu tak, aby odpovídala jejímu vymezení a pomocných kritériím. Kritéria pro určení funkční měny jsou následující24: Obvykle se jedná o měnu, která nejvíce ovlivňuje prodejní ceny zboží a služeb nebo je to měna země, jejíž konkurenční prostředí a předpisy tyto prodejní ceny nejvíce ovlivňují. Ve standardu se uvádí i další faktory, které dopomáhají při jejím určení. Funkční měnou tak může být měna, ve které jsou vytvářeny zdroje z finančních aktivit nebo jsou v ní často přijímány stvrzenky za provozní aktivity. Při rozhodování o funkční měně z pohledu dceřiné společnosti v zahraničí a jejím vztahu k funkční měně mateřské společnosti, je důležité především reflektovat ekonomickou situaci mezi mateřskou a dceřinou společností. Lze zmínit dva krajní případy. Dceřiná společnost může být pouze prodlouženou rukou mateřské společnosti a zprostředkovatelem jejích aktivit. V takovém případě bývá funkční měna shodná s funkční měnou mateřské společnosti. Dceřiná společnost však může být i samostatnou a relativně nezávislou jednotkou. V této situaci bude mít pravděpodobně mateřská společnost odlišnou funkční měnu od její dceřiné společnosti. Tedy provázanost vztahů mezi mateřskou a dceřinou společností

a jejich

ekonomická podstata také dopomáhají při určení funkční měny.

6.2 Převod z lokální měny na funkční měnu Pokud společnost účtuje transakce v jiné měně než je její funkční měna, musí pro sestavení účetní závěrky použít funkční měnu jako by v ní účtovala vždy. Rozdíly z přepočtu jsou vykázány výsledkově. Pro převod z lokální na funkční měnu se používají následující kurzy25: POLOŽKY VÝKAZU O FINANČNÍ SITUACI

24 25

POUŽITÝ KURZ

Aktiva peněžní

Závěrkový kurz

Aktiva nepeněžní (historical cost)

Historický kurz k datu uznání

Aktiva nepeněžní (revaluated)

Kurz k datu přecenění

Závazky

Stejný princip jak u aktiv

IAS 21.9-11 Alfredson, K. a kol.: Applying IFRS, str. 1066

60

ZK – datu akvizice

Kurz k datu akvizice

ZK – vzniklý z jiných složek VK

Kurz k datu uznání původních složek

Ostatní složky VK – k datu akvizice

Kurz k datu akvizice

Ostatní složky VK – poakviziční (z interních převodů v rámci ost.složek VK)

Kurz k datu uznání původních složek

Ostatní složky VK – poakviziční (nevzniklých převodem z ost.složek VK)

Kurz k datu uznání

Nerozdělený zisk (retained earnings) k datu akvizice

Kurz k datu akvizice

Dividendy vyplacené z předakvizičních zisků

Kurz k datu akvizice

Poakviziční výsledky

Převzaté zůstatky z převodu předchozích výkazů o úplném výsledku

POLOŽKY VÝKAZU O ÚPLNÉM VÝSLEDKU

POUŽITÝ KURZ

Výnosy a náklady se vztahem k peněžním položkám

Běžný kurz k datu transakce

Výnosy a náklady se vztahem k nepeněžním položkám

Kurz použitý u nepeněžní položky

Dividendy vyplacené

Kurz k datu výplaty

Dividendy vyhlášené

Kurz k datu vyhlášení

Převody do nebo z ostatních složek VK

Kurz k datu uznání původních složek

Tyto kurzy mohou být například použity na dceřinou společnost, která je zprostředkovatelem aktivit v zahraničí a má účetní výkazy v lokální měně a měna mateřské společnosti je funkční měna, na kterou budou tyto dceřiné výkazy převáděny.

6.3 Převod z funkční měny na měnu vykazování Pro účely konsolidace je nutné převést funkční měny společností ve skupině na měnu vykazování, což bývá obvykle funkční měna mateřské společnosti, a proto musí zahraniční dceřiné společnosti převést své účetní závěrky z funkčních měn na měnu vykazování. Jaké

61

kurzy jsou používány při tomto převodu, ukazují následující dvě tabulky 26, kde jsou uvedeny kurzy pro přepočet jednotlivých položek ve výkazech.

POLOŽKY VÝKAZU O FINANČNÍ SITUACI

POUŽITÝ KURZ

Aktiva peněžní Aktiva nepeněžní (historical cost) Aktiva nepeněžní (revaluated)

Závěrkový kurz

Závazky ZK – datu akvizice

Kurz k datu akvizice

ZK – vzniklý z jiných složek VK

Kurz k datu uznání původních složek

Ostatní složky VK – k datu akvizice

Kurz k datu akvizice

Ostatní složky VK – poakviziční (z interních převodů v rámci ost.složek VK)

Kurz k datu uznání původních složek

Ostatní složky VK – poakviziční (nevzniklých převodem z ost.složek VK)

Kurz k datu uznání

Nerozdělený zisk (retained earnings) k datu akvizice

Kurz k datu akvizice

Dividendy vyplacené z předakvizičních zisků

Kurz k datu akvizice

Poakviziční výsledky

Převzaté zůstatky z převodu předchozích výkazů o úplném výsledku

POLOŽKY VÝKAZU O ÚPLNÉM VÝSLEDKU

26

POUŽITÝ KURZ

Výnosy a náklady se vztahem k peněžním položkám

Běžný kurz k datu transakce

Výnosy a náklady se vztahem k nepeněžním položkám

Běžný kurz k datu transakce

Dividendy vyplacené

Kurz k datu výplaty

Dividendy vyhlášené

Kurz k datu vyhlášení

Převody do nebo z ostatních složek VK

Kurz k datu uznání původních složek

Alfredson, K. a kol.:Applying IFRS, str. 1071, 1072

62

V praxi se místo běžného kurzu používá při převodu funkční měny na měnu vykazování průměrný kurz za období. Rozdíly vzniklé z přepočtu na měnu vykazování jsou vykázány jako samostatná položka ve vlastním kapitálu (složka ostatního úplného výsledku). U výkazu o peněžních tocích dceřiných společností v zahraničí je také nutné jednotlivé položky převést na měnu, ve které bude sestavována konsolidovaná účetní závěrka. Používá se kurz k datům daných peněžních toků nebo je možné použít opět vážený průměr za období jak tomu bylo u položek nákladů a výnosů. Pokud zahraniční dceřiná společnost převádí výkaz z funkční měny na měnu vykazování, přepočítává počáteční stav peněžních toků kursem platným k počátku období a konečný stav kursem platným k datu závěrky. Rozdíl vzniklý z přepočtu peněžních toků na jinou měnu se vykáže na zvláštním řádku tohoto výkazu. Jak již bylo řečeno součástí konsolidované účetní závěrky mateřské společnosti bývají také účetní závěrky zahraničních dceřiných společností. Požadavek mateřské společnosti bývá nejčastějším důvodem, který vede k převodu účetních závěrek dceřiných společností na jinou měnu. Při převodu na jinou měnu k datu akvizice jsou položky přeceněny pomocí spotového kurzu k datu akvizice. Dopady kursových rizik jsou k datu akvizice irelevantní. Převod na jinou měnu k rozvahovému dni je jak již bylo vidět na předchozích tabulkách poněkud komplikovanější.

63

7 Závěr Ve své diplomové práci jsem se věnovala konsolidované účetní závěrce z pohledu Mezinárodních účetních standardů. Zabývala jsem se základními oblastmi spjatými s konsolidačními procesy. Cílem bylo zmapovat jednotlivé požadavky a postupy, které se váží k povinnosti mateřské společnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. Tato povinnost vzniká od okamžiku, k němuž mateřský podnik získá rozhodující vliv a zaniká ztrátou tohoto vlivu. Jinými slovy pokud mateřský podnik ovládá jiný podnik, pak sestavuje konsolidovanou účetní závěrku. Způsoby vedoucí ke vzniku ovládání jsou různé, a proto jsem zaměřila pouze na koupi dceřiného podniku, přesněji řečeno kontrolního podílu na vlastním kapitálu. V souvislosti s tím bylo nutné vyřešit prvotního zachycení pořízeného podniku, kterým se zabývá standard pro podnikové kombinace IFRS 3. Snažila jsem se ukázat jak se postupuje při jednorázové akvizici i při akvizici uskutečněné ve více transakcích. Na tuto problematiku navazují dílčí oblasti týkající se kvantifikace goodwillu a ocenění případných nekontrolních podílů. Při konsolidaci dceřiného podniku je důležité zohlednit také požadavky uvedené v IAS 27 (nahrazen IFRS 10), kde jsou základní pravidla pro sestavení konsolidované účetní závěrky. Konsolidace jsou oblastí mnohem složitější než jak jsem je prezentovala v této práci už jen tím, že jsem za skupinu považovala pouze dva podniky. Na druhou stranu si myslím, že pro názornou ukázku je to pro čtenáře přehlednější. V každé kapitole jsem se snažila vymezit elementární záležitosti, kterým se standardy věnují s případnou ukázkou konkrétních příkladů. V druhé části práce jsem měla možnost vyzkoušet si sestavení kompletní sady konsolidovaných účetních výkazů, a tím si lépe uvědomit jejich jednotlivá propojení a vazby mezi nimi. Právě přenesení teoretických východisek do aplikační roviny nebylo pro mne vždy jednoduché avšak doufám, že následné praktické zkušenosti a znalosti získané při psaní této diplomové práce mi následně pomohou tyto dvě roviny propojit.

64

Konsolidovaná účetní závěrka je zajímavou oblastí, která je v současné době provázena řadou změn, a proto druhým z mých cílů bylo zakomponovat změny do současného řešení konsolidací. Snažila jsem se o zachycení aktuálního pohledu na pravidla, která se vztahují k sestavování konsolidované účetní závěrky a ukázat, co bude v této oblasti oproti původní úpravě nového. Důvod pro stanovení tohoto cíle je zřejmý. Právě konec prvního čtvrtletí roku 2011 je spojen s vydáním připravovaných změn a zároveň je spojen s dokončováním a odevzdáváním této diplomové práce. Chtěla bych proto na závěr shrnout hlavní myšlenky, které změny přinesou. Návrhy změn standardů spojených s konsolidacemi byly připravovány na základě spolupráce IASB a FASB v rámci konvergenčního projektu a jejich základ se odvíjel od novelizovaného Koncepčního rámce pro IFRS. V Koncepční rámci nalezneme účel účetního výkaznictví (tedy i konsolidované účetní závěrky), vymezení uživatelů ve vztahu k požadovaným informacím a vymezení vykazující jednotky, která pomocí konsolidované účetní závěrky tyto informace poskytuje. Zveřejněné návrhy (exposure drafts) standardů byly v rámci zpracování této diplomové práce výchozím zdrojem informací, kdy jsem se snažila vymezit jednotlivé poznatky vyplývající z návrhů v kontextu se současnými (původními) pravidly. Mezníky v celém procesu od zveřejnění návrhů po vydání nových standardů znázorňuje následující schéma 27:

Konkrétně 12. květen 2011 byl klíčovým datem, ke kterému IASB vydala následující standardy: •

IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka (nahrazuje části IAS 27 a celý SIC 12)

•

IFRS 11 Joint Arrangements (nahrazuje IAS 31 a SIC 13)

•

IFRS 12 Zveřejnění podílů v jiných jednotkách (požadavky na zveřejňované informace pro všechny formy podílů v jiných jednotkách)

27

schéma – zdroj: www.ifrs.org

65

Účinnost standardů se váže k 1. lednu 2013, přičemž je umožněna i jejich dřívější aplikace a účelem

jejich

vydání

je

především

odstranit

nesrovnalosti

a

nejednotnost

ve

vykazování obsažené v původních standardech. Základním standardem je z pohledu mé práce první z výše zmiňovaných, a to IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka. Konsolidace vychází z nové definice ovládání jako rozhodující faktoru pro zahrnutí účetní jednotky do konsolidované účetní závěrky mateřského podniku. Nové vymezení rozhodujícího vlivu je založeno na tom, že pouze jedna strana může ovládat jinou jednotku. Na sdílený rozhodující vliv a podstatný vliv je proto nutné nahlížet jako na situaci, kdy není splněna podmínka ovládání, jenž umožňuje prezentaci výkazů na konsolidovaném základě. Ve vztahu k metodám uváděných v jednotlivých standardech je pro zahrnutí ovládaného podniku do konsolidované účetní závěrky použita plná metoda a zachycení sdíleného a přidruženého podniku bude pomocí metody ekvivalence. V novém IFRS 11 je nově zakotvena pouze jedna metoda (ekvivalenční metoda) a použití poměrné metody je zakázáno. Výkazy tak budou podávat informace o kontrole nad investicí nikoliv o kontrole nad čistými aktivy sdíleného podniku. Dochází tím ke sjednocení pravidel při zachycení sdíleného a přidruženého podniku pomocí ekvivalenční metody. Z výše uvedeného vyplývá, že výchozím modelem pro sestavení účetních výkazů na konsolidované bázi bude „control concept“, tedy existence ovládání jednoho nabyvatele nad jednou nebo více účetními jednotkami. Účetní závěrka na konsolidované bázi nebude požadována při sdílené kontrole dvou nebo více jednotek nad jiným subjektem, a pokud má jednotka pouze podstatný vliv v jiné jednotce. Je to vysvětleno tím, že pro jednotky sdílející kontrolu to nezakládá možnost individuálně ovládat tuto jednotku. Důvod u přidruženého podniku je prakticky stejný, tedy že podstatný vliv nevede k ovládání jiného subjektu.

66

8 Použité zkratky DA

Datum akvizice

DM

Dlouhodobý majetek

FASB

Americký Výbor pro účetní standardy

FV

Fair value

GW

Goodwill

HV

Hospodářský výsledek

IA

Intangible assets (nehmotná aktiva)

IAS

Mezinárodní účetní standardy

IASB

Rada pro Mezinárodní standardy účetního výkaznictví

IČA

Identifikovatelná čistá aktiva

IFRS

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví

IUZ

Individuální účetní závěrka

KUZ

Konsolidovaná účetní závěrka

NP

Nekontrolní podíl

NZ

Nerozdělený zisk

ODP

Odložená daňová pohledávky

ODZ

Odložený daňový závazek

OÚV

Ostatní úplný výsledek

p

Podíl nabyvatele

PCA

Pořizovací cena akvizice

PE

Předchozí etapy v postupném nabývání

PP

Převedená protihodnota

PT

Peněžní toky

SIC

Interpretace k IAS

VK

Vlastní kapitál

ÚV

Úplný výsledek

ZK

Základní kapitál

67

9 Zdroje Použitá literatura: 1) ALFREDSON, K. Applying international financial reporting standards. Milton: John Wiley & Sons, 2009. ISBN 978-0-470-81967-8 2) IASB.:IFRS as issued at 1 January 2009, London. 2855s. ISBN 978-1-905590-90-2 3) JÍLEK, J.-- SVOBODOVÁ, J.: Účetnictví podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2011, Grada, Praha, 2011 ISBN 978-80-247-3427-9 4) KRUPOVÁ, L.: IFRS. Aplikace v podnikové praxi. Stav k 1. 1. 2009. 1. vydání. Praha: VOX, 2009. 804 s. ISBN 978-80-86324-76-0 5) ŠRÁMKOVÁ, A. -- JANOUŠKOVÁ, M. -- VOJÁČKOVÁ, H. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví : IAS/IFRS : praktické aplikace : aktualizované vydání pro účetní období 2009-2010. Praha: Institut certifikace účetních, 2009. ISBN 978-80-86716-61-9 6) VOMÁČKOVÁ, H.: Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí (vyšší účetnictví). 4. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2009. 552 s. ISBN 978-80-7273-157-2 7) ZELENKOVÁ, M. (2010): Převod účetní závěrky na jinou měnu podle IFRS pro potřeby mezinárodních podnikových kombinací. Český finanční a účetní časopis, 2010 roč. 5, č. 4, s.42-52, Internetové zdroje: 1) Exposure draft: An improved Conceptual framework for financial reporting, 2) Exposure Draft: Conceptual Framework for Financial Reporting: The Reporting Entity

68

3) ED/2010/2 Conceptual Framework for Financial Reporting: The Reporting Entity 4) IASB STAFF DRAFT SEPTEMBER 2010 5) Novinky IFRS říjen 2010, KCÚ ČR, 6) Work plan for IFRSs, Conceptual Framework, 7) <www.ifrs.org> 8) <www.kacr.cz> 9) <www.justice.cz>

Ostatní zdroje: 1) Skálová, J.: Účetní, daňové a právní aspekty přeshraničních fúzí v Evropské unii, VŠE v Praze, Disertační práce, Praha, 2010 2) Krupová, L.: Materiály ke kursu 1FU486, 2009, VŠE v Praze 3) Zelenka, V.: Přednášky ke kursu 1FU571 Konsolidovaná účetní závěrka, 2011, VŠE v Praze 4) Zelenka, V.: Přednášky ke kursu 1FU485 Pokročilé účetnictví - Vybrané problémy, 2009, VŠE v Praze

69