Konkurenceschopnost českých zemědělců a potravinářů posílí i různé formy podpor

různé info MZe

Můžete blíže specifikovat kontroly trhu s potravinami? Především zdravotní dozor není s návrhem MZe moc spokojený. Především je dobré říci, že od ledna letošního roku má Státní zemědělská a potravinářská inspekce stejný rozsah kompetencí jako krajské hygienické stanice. Může kontrolovat ve zhruba 73 000 subjektech společného stravování. Zaměření a výsledky kontrol našich inspektorů potvrzují, že zájmy spotřebitelů hájí velmi dobře. A právě zvýšení ochrany spotřebitele s ohledem na bezpečnost, kvalitu a původ potravin je cílem novely zákona o potravinách. Cílem není změna ani odebrání státního zdravotního dozoru, včetně kontroly zdravotního stavu pracovníků. Tato kompetence plně spadá do působnosti orgánů ochrany veřejného zdraví a není, ani nemůže být, předmětem výše uvedené novely zákona o potravinách.

Konkurenceschopnost českých zemědělců a potravinářů posílí i různé formy podpor Prakticky dnes a denně se ministr zemědělství Marian Jurečka vyjadřuje k problematice zemědělství a potravinářství. Ať už z hlediska potřeb prvovýroby a zpracovatelského průmyslu nebo pod zorným úhlem podpor směřujících z EU. Nejaktuálnější témata přibližujeme v rozhovoru, v němž ministr Marian Jurečka komentuje v odpovědích nejaktuálnější témata. Chystaná novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích má splňovat hned několik cílů. Můžete pane ministře tuto právní normu více přiblížit? Tato novela především zjednoduší a zefektivní kontroly nad trhem s potravinami a zpřehlední kompetence v maloobchodu. Cílem novely je také nastavení legislativního rámce pro dobrovolné označování potravin slovy „Česká potravina“ nebo „Vyrobeno v České republice“ a rovněž vytvoření zvláštního režimu charitativním a humanitárním organizacím pro distribuci potravin, které nejsou v souladu s potravinovým právem, avšak jsou bezpečné.

4

Potravinářský obzor

Novela zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů (účinnost od 1. 2. 2010) • MZe podporuje předloženou novelu a nad rámec souhlasí s pozměňovacími návrhy, například: – úprava náležitosti smlouvy (peněžní plnění dodavatele nesmí překročit 3 % z ročních tržeb, garantovaná platnost nákupní ceny, doba splatnosti faktur 30 dní ode dne doručení) – konkretizace jednotlivých nekalých praktik atd. • Nastavení jednotných a férových podmínek pro všechny účastníky dodavatelsko-odběratelského vztahu.

4/2015

• Výdaje domácností za potraviny jsou konstantně 18 – 20 %, přičemž ceny základních potravin dlouhodobě stagnují, nebo dokonce meziročně klesají (dopady na potravinový řetězec x vliv na makroekonomické ukazatele ČR).

Do čí kompetence tedy jako celku spadne kontrola potravin a to jak v provozech prvovýroby, zpracovatelského průmyslu, maloobchodu, tak stravovacích zařízení? Podle návrhu má kontrola potravin jako celek, kromě stanovených konkrétních výjimek, spadat do kompetencí MZe, tedy Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a Státní veterinární správy (SVS). Kromě zvýšení ochrany spotřebitele významně klesne zátěž velké části maloobchodníků včetně zařízení společného stravování. Většina, zhruba 99 000 provozoven maloobchodu, totiž bude pod dohledem jediného dozorového orgánu ve vztahu k potravinám. Cíle bude dosaženo přesunem kompetencí pod MZe (SZPI, SVS) při kontrole stravování například typu restaurace, služby cestovního ruchu,ubytovací služby, úseky s občerstvením v maloobchodě a stánky s občerstvením, v jehož rámci jsou uváděny na trh potraviny přímo spotřebiteli bez

4/2015

zvláštního režimu nebo požadavků, které by vyžadovaly dozor Ministerstva zdravotnictví, resp. orgánů ochrany veřejného zdraví (OOVZ). Pod tento zvláštní režim by spadaly stravovací služby v rámci poskytování zdravotních služeb a sociálních služeb a v rámci zařízení školního stravování. Přínosem pro provozovatele stravovacích služeb bude zejména pouze jeden hlavní orgán dozoru (buď OOVZ nebo SZPI); SVS bude i nadále působit ve všech zařízeních ve vztahu především k masu včetně zvěřiny. Přínosem pro spotřebitele bude přehledný systém dozoru nad potravinami. V žádném případě se kvůli navrženým změnám nezvýší rizika nárůstu počtu onemocnění z potravy.

Zatím jsme hovořili o kontrole potravin, co soběstačnost v jejich spotřebě? Řeknu to velmi zjednodušeně, zatím více než z poloviny dovážíme například ovoce z mírného pásma a vepřové maso. Usiluji o to, aby se tento trend otočil a byli jsme soběstační v tom, co si můžeme v našich podmínkách vypěstovat a vyprodukovat. Tomu by měla pomoci i podpora konkurenceschopnosti. Na podporu zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti v potravinářství je připraveno z národních peněz v letech 2015 – 2020 ročně kolem 200 milionů korun. Z eurodotací, v rámci Programu rozvoje venkova, půjde v následujících pěti letech do této oblasti zhruba 4,6 miliardy korun. Peníze budou určeny na zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh a na vývoj nových produktů, postupů a technologií. Od letošního roku mohou potravináři žádat o podporu také u Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu.

• Výroba potravin a nápojů v ČR – roční výkony sektoru zhruba 290 miliard Kč, na HDP se podílí 3 – 4 %, s navazujícími obory až 15 % (stejně jako v celé EU)

Zmiňujete konkurenceschopnost, která úzce souvisí nejen s pokrytím domácího trhu vlastní produkcí, ale lze pak uvažovat i o zvýšení vývozů jednotlivých komodit a potravin. Jaké jsou reálné možnosti a perspektiva? Opakovaně upozorňuji na nutnost zvýšit podporu exportu a naučit se vyvážet na nové trhy. Potravinářství a zemědělství

patří k nejperspektivnějším oborům příštích sta let. Odhaduje se, že v roce 2050 bude na naší planetě 9 miliard obyvatel a bude nutné na tuto situaci reagovat. Některé regiony budou mít problém zajistit si potravinovou soběstačnost. Myslím, že Česká republika má velkou příležitost uplatnit svoje konkurenční výhody ve výrobě a zpracování základních komodit, kterými jsou poloha a klimatické podmínky. Tyto komodity bychom mohli nabídnout na globálním trhu.

Jaké je dnes saldo agrárního zahraničního obchodu? Obrat agrárního zahraničního obchodu ČR v roce 2014 činil 377,8 miliardy korun. Česká republika ve stejném roce vyvezla zboží za 179,7 miliardy korun a dovezla za 198,1 miliardy korun. Saldo agrárního zahraničního obchodu se trvale snižuje. Od roku 2010, kdy bylo -34,6 miliardy korun, kleslo v loňském roce na -18,4 miliardy korun.

• Více než 85 % obchodu ČR potravinami a zemědělskými výrobky probíhá s ostatními zeměmi EU, která je globálně jak největším vývozcem, tak i největším dovozcem těchto komodit na světě.

Mluvíte o konkurenceschopnosti, zvýšení soběstačnosti, zvýšení vývozu, to vše v podstatě znamená, že umíme nejen produkovat, ale máme i dobrou základnu pro tyto cíle. Je tím mimo jiné míněn i dobrý genofond a to jak v rostlinné produkci, tak živočišné? Určitě tomu tak je a já bych k tomu jen dodal, že si toho jsme vědomi a snažíme se to nejlepší předávat i budoucím generacím. Uvedu jediný příklad z říše rostlinné. Česká republika, která má dlouholeté zkušenosti v práci s genetickými zdroji rostlin a jejich uchováváním, se zapojila do celosvětové záchrany genetických zdrojů rostlin a poslala část semen uložených v ČR na Špicberky. Celkem bylo odesláno zhruba 800 vzorků různých druhů a odrůd zemědělských plodin. Zachování široké rozmanitosti genů zemědělských plodin je klíčové pro řešení řady problémů, například růst světové populace a jejích nároků na potraviny a suroviny, vytváření nových požadavků na zvyšování zemědělské produkce a její kvalitu a podobně. V České republice jsou významné genetické zdroje součástí Národního programu konzervace a vyu-


5

info MZe

info MZe

zejména pro lidi z venkova ztrátu pracovních míst. Jak se k této skutečnosti staví MZe?

Nové prostředky z EU

Ministerstvo zemědělství připravilo kvůli stabilizaci sektoru mléka na příští rok nové typy národních podpůrných programů pro chovatele dojného skotu. Konečná výše dotací může dosáhnout až dvou tisíc korun na dojnici. Zpracovatelé, kteří se zapojí do režimu jakostního mléka, mohou dostat až korunu na litr.

výrazně posílí podnikání zpracovatelů

• V řadě komoditních skupin, které se v ČR tradičně produkují, je paradoxně domácí spotřeba kryta ve značných podílech dovozy.

žívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství, který Ministerstvo zemědělství vyhlásilo na období 2012 až 2016. Na Špicberky odeslala Česká republika zejména vzorky původních českých a krajových odrůd, vybrané vzorky planých příbuzných druhů rostlin pocházejících ze sběrových expedic v ČR i zahraničí a také vzorky všech kolekcí semenných plodin, které jsou uloženy v genobance ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Ruzyni. Z obilovin to byly například pšenice setá, pšenice jednozrnka, pšenice dvouzrnka, pšenice špalda, pšenice tvrdá, ječmen setý, žito seté, oves setý, zhruba 15 druhů mnohoštětu (příbuzný planý druh pšenice), dále asi 30 druhů travin, několik druhů pícnin, olejnin, zelenin a aromatických a léčivých rostlin. Široký sortiment genetických zdrojů rostlin dnes v rámci České republiky obsahuje více než 52 tisíc položek a je neustále doplňován. Je v něm zahrnuto 1 173 kulturních a jejich planých příbuzných druhů.

I v živočišné produkci hraje velkou roli genetika, ale dnes se mnohé točí hlavně kolem cílených dotací. V poslední době volá prvovýroba po podpoře trhu s mlékem. Jak se k tomu staví Evropská komise? Zatím laxně a mohu říci, že soubor podpůrných opatření pro zemědělce, který navrhla EK v souvislosti s vývojem na zemědělském trhu, zejména v mlékárenství, považuji za nedostatečně propracovaný a obecný. Návrh EK hovoří o zhruba 500 milionech eur (téměř 14 miliard Kč) na řešení problémů s financováním provozu farem a podporu stability trhu. Návrh byl představen ale velice obecně, takže nejsme schopni

6


z něj identifikovat, kolik peněz, a tedy jaká pomoc by se týkala českých zemědělců. Soubor opatření aktualizuje ta, která už tady byla, ale chybí to klíčové, a to je přesné rozčlenění 500 milionů eur na jednotlivé členské státy. Stejně jako klíč, který by zohledňoval potřebu aktuální situace, protože pokud je 500 milionů rozděleno paušálně, nějakým aritmetickým průměrem, tak musím říct, že toho mnoho nevyřešíme, ba nevyřešíme skoro vůbec nic. Nikdo také neřekl, odkud se ty peníze vezmou. To je důležité, protože pokud se vezmou z krizové rezervy, tak na to nejvíce doplatí právě zemědělci v České republice a může se stát, že nám vezmou na přímých platbách, které by zemědělcům byly vyplaceny, více peněz, než nakonec čeští zemědělci dostanou.. Podle mne by bylo dobré zohlednit pomoc pro státy, které jsou, pokud jde o výkupní ceny mléka, například pod průměrem, u kterých byl meziroční propad ceny vyšší než 18 nebo 19 procent. V ten okamžik se výběr významně zužuje pro užší spektrum států. Potom by pomoc byla adresná a cílená a dokázala by zemědělcům pomoci.

Chovatelé dojného skotu v poslední době čelí prudkému snížení výkupní ceny mléka, protože ho je na evropském trhu nadbytek. Tento stav ještě zhoršily ruské sankce, které zmrazily obchod s mléčnými výrobky mezi EU a Ruskou federací. Česká republika patří k zemím, kde se za syrové mléko platí jedna z nejnižších cen v Evropě. Podle informací mlékárenského průmyslu klesla cena v červenci 2015 na 7,20 korun za litr. To je o 23,9 % méně než v červenci 2014. Chovatelé dojnic jsou v situaci, kdy zvažují i omezení chovů, což by znamenalo

A co státní podpora tohoto sektoru? Na podporu především živočišné výroby a potravinářského sektoru půjdou dvě miliardy korun navíc. Celková částka pro první kolo příjmů žádostí v Programu rozvoje venkova tak dosáhne 7,46 miliardy korun. Nejvíce peněz dostanou chovatelé skotu, drůbeže a prasat. Živočišná výroba je klíčová pro zachování a rozšiřování pracovních míst zejména na venkově, kde bývá menší nabídka pracovních příležitostí. Důležité je také udržení mladých lidí na vesnici. To patří k důvodům, proč se podpora živočišné výroby stala jednou z mých priorit. Chci, aby naše země byla maximálně potravinově soběstačná, s prosperujícím a konkurenceschopným zemědělstvím a potravinářstvím. Proto se snažíme hledat různé způsoby podpor. Největší částka z nově přidaných dvou miliard, více než 1,4 miliardy korun, posílí hlavně sektor skotu, drůbeže a prasat. Zemědělci z nich budou moci financovat výstavbu nebo rekonstrukci stájí, dojíren, skladů či jímek. Přibližně 500 milionů korun navíc je připraveno pro inovativní projekty ve zpracovatelském průmyslu. V operaci Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů dostanou v prvním kole příjmu žádostí o dotaci zemědělci a potravináři dalších 200 milionů korun. Za ně mohou například postavit jatka, sýrárny nebo další zpracovny zemědělských produktů. Se zvýšením rozpočtu na první kolo příjmu žádostí se posouvají některé termíny pro administraci žádostí. Konkrétní informace včetně aktualizovaných Obecných podmínek Pravidel najdou žadatelé na stránkách Ministerstva zemědělství v sekci Dotace – PRV 2014-2020 – Aktuality. Eugenie Línková

4/2015

Na Žofínském fóru, v pražském paláci stejného názvu ministr zemědělství Marian Jurečka přítomným zemědělcům a potravinářům koncem října v bodech představil různé formy podpor, které letos startují a potrvají do roku 2020.Určitě stojí za to si připomenout, na co podpory cílí a jak je získat. DT 13 - Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu  Od 2004 do 2014 z programu DT 13 vyplaceno 2 mld. Kč, na zhruba 750 projektů (z rozpočtu MZe).  V letech 2015 – 2020 předpokládá MZe pokračování podpory v rámci DT 13, zhruba 130 – 150 mil. Kč.  Renotifikace u Evropské komise (DT 13) – návrh navýšení možné podpory ze současných 25 % na 50 % uznatelných nákladů a navýšení možného objemu celkové roční podpory v rámci programu ze současných 200 mil. na 330 mil. Kč

Program rozvoje venkova 2007 – 2013  Rozpočet na 2007 – 2013 (Osa I, II, III, IV, a TP) celkem 3 670 mil EUR, proplaceno již 98 %.

Program rozvoje venkova 2014 – 2020  Rozpočet na 2014 – 2020 celkem 3 074 mil EUR.  Investice do hmotného majetku (Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů) 563 mil EUR na 2014 – 2020 z toho 98 mil EUR pro potravináře.  Spolupráce (Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií) 110 mil EUR na 2014 – 2020 z toho 71 mil EUR pro potravináře.  Předávání znalostí a informační akce 3,3 mil. EUR na období 2014 – 2020.

DT 9.H - Podpora účasti na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí (od 1. 10. 2015, včetně roku 2016)

4/2015

 Podpora podnikům, které chtějí exportovat na zahraniční trhy.  Nově:  Rozšíření spektra podporovaných výstav: dotace firmám účastnícím se zahraničního veletrhu či výstavy, kde nebude mít Ministerstvo zemědělství oficiální účast (zahraniční akce konané v termínu od 1. října 2015 do 30. června 2016).  Rozšíření okruhu žadatelů: dotace bude poskytována nově i velkým podnikům, dále i malým a středním podnikům při uvádění na trh potravinářských či krmivářských produktů nespadajících do Přílohy I Smlouvy o fungování EU.  Rozšíření předmětu dotace: kromě dotace na úhradu pronájmu výstavní plochy (do 100 tis. Kč), registračního poplatku a jedné zpáteční letenky do veletržní destinace bude firmám, které se zúčastní veletrhu či výstavy bez oficiální účasti Ministerstva zemědělství, poskytnuta dotace na výstavbu stánku (max. do výše 100 tis. Kč).  Nové programy od roku 2015:  1. Program – Zpracovatel Podpora investic na pořízení investičního majetku, který souvisí se zpracováním zemědělských produktů. Nákup půdy je způsobilým nákladem pouze tehdy, pokud nepřevýší 10 % z celkových způsobilých nákladů investice.  2. Program - Zajištění úvěrů Cílem programu je přispět k dostupnosti úvěrových prostředků na financování: a) investičních záměrů zemědělských podnikatelů či podnikatelů zabývajících se zpracováním zemědělských produktů b) projektů Informačních a propagačních

opatření na podporu zemědělských produktů a potravinářských výrobků  Forma podpory  Subvence části úroků  Přímá finanční podpora  Úvěry poskytované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem Novela zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů (účinnost od 1. 2. 2010)  MZe podporuje předloženou novelu a nad rámec souhlasí s pozměňovacími návrhy, například: – úprava náležitosti smlouvy (peněžní plnění dodavatele nesmí překročit 3 % z ročních tržeb, garantovaná platnost nákupní ceny, doba splatnosti faktur 30 dní ode dne doručení) – konkretizace jednotlivých nekalých praktik atd.  Nastavení jednotných a férových podmínek pro všechny účastníky dodavatelskoodběratelského vztahu.  Posílení informovanosti a ochrany konečného spotřebitele.  Podpora kvalitních a českých potravin.  Zvýšení podílu českých potravin v tržní síti.  Podpora regionálních výrobců a producentů potravin a zemědělské produkce. Čtyřstranu připravila :Eugenie Línková


7

různé SZIF informuje

Nabídka mléčných a masných výrobků s označením KLASA se rozrůstá Mezi producenty, jejichž výrobky nesou označení KLASA, se nově zařadily společnosti LAKTOS, TANY a řeznictví pana Milana Žabčíka. Prvními oceněnými produkty těchto výrobců jsou kvalitní tavené sýry, řezy, kuličky a vynikající klobásy. Portfolio výrobků oceněných značkou KLASA společnosti STEINEX se rozšiřuje o lahodné Štýrské párečky a společnost VÁHALA přidává do své sbírky další dva výrobky s garancí vysoké kvality. V současné době je značkou KLASA oceněno 1 117 výrobků od 223 producentů.

Nově oceněnými výrobky jsou: Žabčíkova klobása, Grilovací klobása EXTRA, Klobása s medvědím česnekem Výrobce: Milan Žabčík Žab Žabčíkova klobása je vyrobena z ve vepřové kýty a vepřového boku, které jsou naloženy pět bok dní do směsi koření, česneku dn a kkuchyňské soli, což dává výrobku jeho nezaměnitelnou ro cchuť. Další oceněný výrobek Grilovací klobása EXTRA G zzvítězila v roce 2014 v soutěži Regionální potravina Moravskoslezského kraje. Klobása s medvědím česnekem je vyrobena z 90 % vepnek n řového masa s typickou chutí řov po medvědím česneku. Řeznictví vychází z celoživotních ni zzkušeností v oboru svého zzakladatele Milana Žabčíka. Produkty jsou ukázkou kvality za použití tradičních receptur a postupů výroby.

Tavený sýrový řez obalený směsí koření, Tavené sýrové kuličky obalené směsí koření Výrobce: LAKTOS, a.s. Nově ceněné produkty Tavený sýrový řez a kuličky se vyznačují lahodnou chutí výběrového taveného sýra a vyváženou chutí směsi použitého koření. Designový papírový přebal zvýrazňuje eleganci celého výrobku. Oba produkty naleznou své využití nejen v gastronomii, ale i na společenských akcích či rautech. Společnost LAKTOS působí na potravinářském trhu již od roku 1936 a patří mezi významné výrobce mléčných výrobků v České republice. Své obchodní aktivity rozvíjí nejen na domácím, ale i zahraničním trhu trhu.

Šumavský tavený sýr s ječmenem Výrobce: TANY, spol. s r.o. Oceněný výrobek Šumavský tavený sýr s ječmenem vyniká svojí sýrovou chutí, charakteristicky ovlivněnou přídavkem 15 % ječných perliček, a představuje jedinečnou kombinaci vlastností taveného sýra a obiloviny. Firma TANY se řadí mezi nejvýznamnější české výrobce oblíbených tavených sýrů, vyrábí je v Nýrsku na Šumavě již více než 20 let. Kromě vlastních obchodních značek jako jsou DELICATO nebo ŠUMAVSKÝ nabízí poměrně široký sortiment tavených sýrů pod značkami většiny obchodních společností.

Vepřové maso ve vlastní šťávě, Paštika bez éček Výrobce: VÁHALA a spol. s r.o. výroba a prodej masných a lahůdkářských výrobků Nově oceněné Vepřové maso ve vlastní šťávě je vhodné pro přípravu rychlých jídel, ale chutná také výborně jen tak namazané na krajíci chleba. Kvalitní paštiky vyráběl už zakladatel firmy pan Váhala v začátcích působnosti své firmy a opětovně se této výrobě začala společnost věnovat v roce 2014 po nákupu potřebné technologie. Oceněná paštika má jemnou játrovou chuť a je bez lepku. Vzhledem k možnosti skladování obou oceněných výrobků při teplotě až do 25 °C je výrobek ideální pro všechny cestovatele. Společnost Váhala byla založena v roce 1933 Robertem Váhalou starším. Firma vyrábí široký sortiment masných výrobků, jako například šunky s vysokým obsahem masa, masné speciality, klobásy, párky, špekáčky a další.

Národní značku kvality KLASA uděluje mimořádně kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům ministr zemědělství od roku 2003. Administraci značky provádí Státní zemědělský intervenční fond. Národní značku kvality získává výrobce na tři roky. Logo KLASA slouží spotřebitelům k lepší orientaci na trhu při rozeznání výjimečně kvalitních produktů v porovnání s běžně dostupnými potravinami. V současnosti mohou spotřebitelé nalézt značku KLASA na obalech celkem 1 117 produktů od 223 českých a moravských výrobců. Další informace a kompletní seznam všech oceněných produktů jsou dostupné na stránkách www.eklasa.cz. Státní zemědělský intervenční fond

Štýrské párečky Výrobce: STEINEX a.s. Štýrské párečky jsou vyrobené podle staré rodinné receptury s vysokým podílem hovězího a vepřového masa. K harmonické chuti přispívá kvalitní jednodruhové koření a jsou vhodné na gril i klasicky na ohřev ve vodě. Společnost STEINEX působí na českém trhu již 21 let a od počátku se profiluje jako rodinná firma s tradicí řemesla již nastupující šesté generace. Nosným výrobním programem jsou drobné masné výrobky a šunky. Výsledkem snah této firmy je úspěšný a stále se rozšiřující export jejich značky.

12


4/2015

4/2015


13

Regionální potraviny na výstavě Zahrada Čech

Úste

cký kraj

V den zahájení výstavy Zahrada Čech (11. září 2015) předali náměstek ministra zemědělství Pavel Sekáč a hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček certifikáty devíti vítězům soutěže Regionální potravina Ústeckého kraje. Prestižní značku Regionální potravina uděluje Ministerstvo zemědělství nejlepším výrobkům od malých a středních regionálních producentů ve 13 krajích Čech a Moravy. „Ministerstvo zemědělství již šestým rokem soutěží Regionální potravina pomáhá malým producentům z regionů. Snaží se tak ocenit a zviditelnit jejich náročnou práci a napomoci jim s jejich výrobky uspět na trhu,“ představil soutěž ministr zemědělství Marian Jurečka. V Ústeckém kraji bylo letos v soutěži o značku Regionální potravina hodnoceno celkem 190 produktů od 52 výrobců, a to v devíti kategoriích. Nejsilnější zastoupení měly pekařské a masné výrobky a kategorie alkoholických a nealkoholických nápojů. Výrobky hodnotila osmičlenná komise tvořená zástupci Ministerstva zemědělství ČR, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. „Je potěšitelné, že v našem regionu došlo k tak vysokému nárůstu přihlášených výrobků

Součástí TK na Zahradě Čech byla i výstava vyznamenaných potravin

Regionální potravina

do soutěže (190 oproti 145 z roku 2014). Jde o rekordní počet, který předčil všechna naše očekávání. Vzrostl také počet nových mladých výrobců o čtvrtinu, což přinese rozvoj potravinářství a nárůst zaměstnanosti v tak složitém regionu. Malí a střední výrobci kladou především velký důraz na kvalitu použitých regionálních surovin, vyšší míru přidané hodnoty, ale zároveň také správné označování svých výrobků. Hodnotitelská komise měla složitou práci vybrat ty nejlepší výrobky z tak vysokého počtu, ocenění by si zasloužili všichni,“ uvedla regionální koordinátorka Ludmila Holadová, ředitelka Okresní agrární komory Most. Vychází také z reakce Jiřího Ondečky - letošního vítěze v pekařské kategorii: „Toto ocenění pro nás znamená potvrzení toho, že orientace výhradně na výrobu vysoce kvalitních výrobků a osobní přístup k našim zákazníkům byla správná cesta a my musíme

Vítězové Ústeckého kraje

co nejdéle vydržet v námi nastavené laťce, ať už kvůli kvalitě našich výrobků nebo přístupu k našim zákazníkům. Věřím, že se nám to bude dařit co nejdéle a v dalších letech budeme mít možnost opět poslat nějaké zajímavé výrobky do této soutěže.“ Soutěž Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na svém obalu. V současné době značku nosí 575 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. Administraci značky provádí Státní zemědělský intervenční fond. Podrobné informace o soutěži můžete najít na webových stránkách www.regionalnipotravina.cz. Eugenie Línková

Náměstek ministra zemědělství Pavel Sekáč během slavnostního předávání cen Regionální potravina s Ludmilou Holadovou

Značku Regionální potravina Ústecký kraj 2015 obdržely tyto výrobky: Kategorie:

Oldřich Bubeníček, hejtman Ústeckého kraje (vlevo) spolu s primátorem statutárního města Mostu – Janem Paparegou dostali od pořadatelské OAK Most během slavnosti koš s oceněnými potravinami jako poděkování za aktivní účast při propagaci regionálních potravin.

26


Vlastimil Chovaneček z Rodinné firmy s.r.o. Litoměřice s cenami v soutěži o Regionální potravinu Ústeckého kraje

Nejvíc skloňovaným oceněným výrobkem během Zahrady Čech byl Ondečkův rohlík, s nímž včetně diplomu nám zapózovali během výstavy otec se synem Jiřím Ondečkem.

4/2015

Oceněný výrobek a výrobce:

1.

Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas Menčíkova podkova Varnsdorfské uzeniny s.r.o., Varnsdorf

2.

Masné výrobky trvanlivé

Archivní sušená slanina Rodinná firma s.r.o. - Vlastimil Chovaneček, Litoměřice

3.

Sýry včetně tvarohu

Kozí sýr přírodní Ondřej Malina, Nová Víska

4.

Mléčné výrobky ostatní

Kozí mléko bio Jakub Laušman, Držovice

5.

Pekařské výrobky včetně těstovin

Onďasův rohlík Jiří Ondečko, Děčín

6.

Cukrářské výrobky včetně cukrovinek

Smetanovo-tvarohový mrak Petra Peštiková, Děčín

7.

Alkoholické a nealkoholické nápoje

Kocour IPA Samuraj Pivovar Kocour Varnsdorf s.r.o., Varnsdorf

8.

Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě

Višňový džem DY servis s.r.o., Radešín

9.

Ostatní

Čertovsky dobré a křupavé brambůrky solené Slavomír Hadrava, Teplice

4/2015

Jiřímu Ondečkovi gratuluje biskup Baxant

Jana Nováková (vlevo) a Ludmila Holadová, ředitelky severočeskcýh agrárních komor doslova žijí Regionální potravinou


27

ovocnářství

Jablečné slavnosti opanovaly pražské tržiště Jiřák Farmářské tržiště na náměstí krále Jiřího se v pátek 9. a v sobotu 10. října zaplnilo ještě víc než obvykle. A provonělo! Desítky producentů jablek se totiž přidaly ke klasickým prodejcům a jejich stánky zcela zaplnily jindy o něco volnější prostor. Ovocnáři se přes pulty stánků mohli setkat se svými zákazníky. Zájem lidí o jejich zboží potvrdil tvrzení odborníků: čerstvé jablko je nejoblíbenější ovocnou potravinou na českém stole. Jablka se na spotřebě ovoce v ČR už dlouhodobě podílejí zhruba 30 procenty. Zatímco v roce 2009 každý Čech za rok spořádal v průměru 26,7 kilogramu jablek, loni spotřeba klesla ke 20 kilogramům. Celkově se spotřeba domácího ovoce snížila asi o deset kilogramů na osobu a rok, z toho na jablka připadá úbytek asi šest kilogramů. Zato dovoz jablek do ČR roste. „Ještě před vstupem do EU se dovozy pohybovaly kolem 40 000 tun ročně, v následujících letech se postupně více než zdvojnásobily na zhruba 85 000 tun v roce 2012. Česká jablka tím ztrácejí pozici na trhu. Odhaduje se, že podíl českých jablek v obchodních řetězcích je pod 40 procent. Jablka do Česka jdou po embargu na ruském trhu hlavně z Itálie a Polska, dále také ze Slovenska, Německa a Belgie,“ vysvětluje předseda Ovocnářské unie ing. Martin Ludvík. Dodal, jak ho trápí fakt, že rentabilita odvětví není dobrá a za posledních 25 let máme o cca 10 tisíc hektarů sadů méně. Podle něj si ti, co vytrvali, zaslouží mnohem větší státní i evropskou podporu. Ve stánku Ovocnářské unie ČR osobně vybaloval dovezené výpěstky, mezi kterými kralovaly dvě nové odrůdy. „Takovéto akce, jako jsou Jablečné slavnosti, vítám, fandím každé příležitosti, která nám dovolí přímo komunikovat se zákazníkem a představovat jedinečné chutě českých jablek. Máme být na co pyšní. Tady je například naprostá novinka Cameo, odrůda vznikla křížením Golden Delicious a Red Delicious,“ nabízí ing. Ludvík vzápětí malou ochutnávku z krásně voňavé bedničky. Hned v sousední je ještě karmínovější krasavec jménem Dark Rubín, který vznikl náhodnou mutací z křížení odrůd ’Lord Lambourne’ a ’Golden Delicious’. Rubín se stal českou odrůdou desetiletí, Dark Rubín jej bude určitě, alespoň podle zájmu lidí, po pár letech následovat.

76


Deset dobrých důvodů, proč jíst místní produkty

Sázka na kvalitní surovinu se vyplatí

Ing. M. Ludvík s rodiči, taky ovocnáři

Produkty od českých pěstitelů chutnají Ani tentokrát nezapomněli trhovci na naše mlsné jazýčky. Klasickému zájmu se těší už zmiňované talířky s možností ochutnat to, co si můžete vzápětí nakoupit a odnést domů. „Přece nebudu nabízet zajíce v pytli, prosím, takhle chutná náš mošt,“ říká s úsměvem Štěpán Jelínek, jeden ze dvou jednatelů firmy Polabský mošt. Do Prahy přivezl od Kolína nejen mošty, ale také různé druhy nových nápojů, kterým jsme se podle Francouzů a Angličanů naučili říkat cider (sajdr). Český překlad pro tento nápoj zatím neexistuje. „Máme sušší, sladší, s višní a lide se nás hodně ptají, co to vlastně cider je. Říkám jim, že jde o nízkoalkoholický nápoj, který vzniká řízeným kvašením jablečného moštu. K výrobě se používají speciální odrůdy jablek a je důležité je umět správně namíchat. Cider je méně opojný než víno, méně hořký než pivo, méně sladký než limonády, méně šumivý než sycené vody. Díky tomu dobře zbavuje žízně, výborně osvěží a hodí se takřka ke každému jídlu,“ vysvětluje manažer s tím, že by se v blízké budoucnosti rádi zaměřili na výrobu jednodruhových moštů. K tomu však potřebují založit vlastní sady, kde by pěstovali osvědčené polabské odrůdy na vysokokmenech. Zatím však vykupují zhruba polovinu surovin od sadařů z Kolínska.

Letos mnohým sadařům pomohly závlahy Sady Tuchoraz patří mezi největší producenty jablek ve Středních Čechách a na Jiřáku nemohly chybět. Jejich produkce poutala velikostí a vybarveností plodů.

„Je to až neskutečné, podívejte se na tu nádheru,“ konstatovala paní Živná, když dávala ochutnat měsíček z odrůdy Gala svému synkovi Honzíkovi. „Vidíte, tady se potvrzuje, že lidé jedí převážně očima,“ přitakává obchodní manažer firmy Tomáš Chilý. Netajil radost, jak dobře jdou jablka na odbyt, a pro objektivitu dodal, že kdyby nebylo umělých závlah, v letošním létě by asi takové úrody jen těžko dosáhli. Sadaři z Tuchorazi pěstují jabloně na 200 hektarech a dalších 200 hektarů mají připraveno pro letošní výsadbu nových jablečných sadů.

Na Jiřáku každou středu, po sklizni i v pátek V roce 1998 spojili Jiří Petrásek s Jiřinou Poblovou síly a zkušenosti z dřívějších dob svého hospodaření (již od 70. let) a dnes na téměř 62 hektarech s láskou a pracovitostí sobě vlastní napomáhají udržet tradice ovocnářského kraje v Českém středohoří. Kromě jiného pěstují na 20 odrůd jablek. „Čím se můžeme pochlubit? Jsme asi raritou v tom, že nejen vysazujeme nové, ale také sklízíme kvalitní stromy ze sedmdesátých let. Ty při dobré péči stále rodí výtečné hrušky a jablka. Starý strom si totiž „sáhne“ kořeny do úplně jiných vrstev půdy než malý stromek a jeho ovoce má tak jedinečnou chuť. Na trhy jezdíme velmi rádi odpočinout si od každodenní dřiny, setkat se přímo s nakupujícími, poradit jim s výběrem správné odrůdy, nabídnout ochutnávku a podpořit tak přímý prodej,“ říká paní Poblová, která ve volném čase ještě stihla napéct štrúdly, Hraběnčin koláč a usušit jablečné a hruškové křížaly.

4/2015

„Jsem sice jen dvouhektarový sadař, ale za kvalitou svého moštu si stojím,“ řekl mi u dalšího zaplněného stánku ing. Václav Červenka. Z Evaně u Libochovic přivezl nejen celou řadu stoprocentního a zdravého nápoje, ale i zajímavou myšlenku, které se prý nikdy nevzdá. „Mošt lisuji zásadně z česaného ovoce, samozřejmě, že mám i tzv. padák, ten však zpracuji jinak. Do kvalitního moštu prostě nepatří.“ Na rozdíl od Polabských moštařů propaguje ing. Červenka vícedruhový mošt. Má podle něj širší škálu chutí, a když se ty podaří dobře namixovat, je to balada. „Dejte mi tu pětilitrovou krabici, ano?“ přerušila náš malý rozhovor nedočkavá starší dáma. Pak se ještě radila, jaká jablka má jako diabetička jíst a v jakém množství. „To jste natrefila na odborníka, mám totiž stejné problémy. Doporučil bych vám maximálně dvě jablíčka denně a to dopoledne. Nejméně cukru je v sortách Rubín a Melodie. Ty bych vysazoval na všechny zahrádky cukrovkářů,“ dodává usměvavý muž, v civilu učitel zemědělské školy v Žatci, pro kterého je ovocnářství celoživotním koníčkem. Vladislava Tomanová Foto autorka

Trocha historie nikoho nezabije Jablko doprovází člověka  od počátku historie. Dokonce prvotní hřích lidského pokolení, utržení plodu ze stromu poznání, bývá tradičně spojován s jablkem. V Bibli se ovšem nepíše nic, co by plod, který Eva utrhla, nějak spojovalo s jablkem. V Bibli se píše pouze o plodu ze stromu poznání dobrého a zlého. Napodobenina jablkaa see  stala součástí symbolůů královské moci. Zlaté jab jablko blko s nápisem„Té nejkrásnější“ nějjší“ stálo na počátku událostí, losttí, které vedly podle řecké ké mytologie k Trojské válce álcee a pozdějšímu pádu Tróje. rójee.

4/2015

Léčivé účinky jablek Jablka obsahují vitamín C a řadu antioxidantů, které chrání DNA v lidských buňkách a snižují tak riziko vzniku rakoviny, podobně jako množství vlákniny. Jiné látky chrání mozek před Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou. snižují krevní tlak, hladinu cho lesterolu a krevních tuků posilují imunitní systém, srdce  a krevní oběh stabilizují hladinu cukru v krvi    čistí střeva posilují dásně 

1. Chutnají a vypadají lépe. Plodiny pocházející z vašeho regionu jsou sklízeny v nejlepší zralosti a obvykle se prodají do 24 hodin od sklizně. Dovozové potraviny naopak musejí být přepravovány v kamionech či letadlech a později uskladňovány ve velkoskladech. 2. Místní produkty jsou pro vás lepší. Čím kratší je doba, během níž se potraviny dostanou z farmy na váš stůl, tím menší je pravděpodobnost, že ztratí na čerstvosti. Čerstvé potraviny ztrácí nejvíce ze svých nutričních hodnot během 48 hodin po sklizni. V každém klimatu roste přirozeně taková strava (ovoce, zelenina), která je tam žijícím druhům (tedy i člověku) přirozená. 3. Místní produkty jsou bezpečnější. I přes veškeré problémy, které jsou spojované s bezpečností potravin, vždycky pocítíme jistotu, můžeme-li se na trhu podívat farmářovi do očí nebo se projít kolem polí, kde byly potraviny vypěstovány. Rodinné farmy a zemědělci z vašeho regionu nezůstávají v anonymitě a berou odpovědnost k zákazníkovi vážně. 4. Místní produkty podporují místní rodiny. Výkupní ceny, které zemědělec za své produkty dostává ve velkoobchodě, jsou obvykle velmi nízké – někdy dokonce pouze pokrývají náklady. Místní zemědělci, kteří prodávají své zboží přímo spotřebitelům, nemusejí využívat prostředníků a mohou tak za své výrobky dostat vyšší cenu. To pomáhá zemědělským rodinám, aby byly schopny pokračovat v obdělávání své půdy. 5. Místní produkty pomáhají vytvářet společenství. Nakupujete-li přímo od zemědělce, podílíte se na tradičním propojení mezi strávníkem a pěstitelem a podporujete tak místní obchod. Seznámení s lidmi, kteří pro vás potraviny pěstují, vám pomáhá lépe poznat místo, kde žijete. Místní farmy nabízejí místo, kde si můžete užívat přírody ve všech ročních obdobích a kde se můžete naučit něco o pěstování potravin. 6. Místní produkty chrání krajinu. Jestliže zemědělci dostanou za své produkty zaplaceno od místních lidí, nebudou mít potřebu prodávat svou zemědělskou půdu pro zástavbu. 7. Místní produkty drží daně při zemi. Několik studií prokázalo, že farmy přispívají do obecního rozpočtu na daních více, než vyčerpají na veřejných službách. U obytné zástavby je tomu naopak. 8. Místní produkty prospívají životnímu prostředí a divoké zvěři. Zemědělci jsou mistry ve využívání pěstitelských metod šetrných k životnímu prostředí. Farmy obklopují pole, louky, lesy, potoky a rybníky, to vše poskytuje dobré životní podmínky pro divoká zvířata. Dopravování potravin na dlouhé vzdálenosti naopak zvyšuje znečištění vzduchu. 9. Místní produkty jsou investicí do budoucnosti. Zakoupením produktů od místních zemědělců pomáháte udržovat sílu a charakter vašeho regionu a místa pro život vašich dětí a vnoučat. 10. Místní produkty podporují biologickou rozmanitost. p y Pro průmyslové zemědělství jjsou důležité vlastnosti pplodin jako: schopnost dozrát najednou, odolnost vůči sklízecím a balícím metodám a dlouhodobému skladování vá pouze omezený počet druhů v regálech. To je důvod, proč se ve velkovýrobě použív používá plodin. Je to také důvod, proč se naše plodiny stáva ají nnáchylnější k nemocem a nestávají přízni počasí. Naproti tomu farmy často pěstují různé růůzn druhy a odrůdy plodin, aby zajistily delší sezonu, lepší ochranu proti nepřízn ni ppočasí a tu nejlepší chuť. nepřízni Zdroj: w ww www.farmarsketrziste.cz


77

tykev jako potravina

byla vodou na mlýn odbornice Ivy Málkové. „Mrzí mě vždycky ty vydlabané a vyhozené zbytky. Víte proč? Dýně obsahuje až 90 % vody a snadno vás zasytí – na 100 gramů má pouze 27 kalorií, takže je ideálním pomocníkem při redukční dietě. Zelenina je při redukci váhy vaším zachráncem. Pozor jen, abyste z nízkokalorického zdravého jídla neučinili smetanovými či majonézovými zálivkami či smažením na tuku kalorickou bombu,“ upozorňuje však specialistka na výživu z hnutí STOB (Stop obezitě).

Využití má i přes zimu

Dýně nese zdraví i krásu Přestože oslavám Halloweenu většina Čechů právě nefandí, dýňová dekorace si u nás své místo našla. Jako lampy zdobí nejednu zahradu. Vnitřek této neobvyklé zeleniny ale často končí v odpadkovém koši, což je obrovská škoda – dužina, semínka a dýňový olej jsou totiž cenným zdrojem vitamínů a živin. Na světě existuje přibližně 800 druhů této zeleniny, které se liší tvarem, barvou, velikostí a chutí – největší odrůdy dosahují hmotnosti až kolem 200 kilogramů! Takové ale na tržnicích letos nenajdete ani jako raritu. Bylo sucho a tak se pěstitelé, pokud nepoužívali umělé zavlažování, museli spokojit s menší úrodou i menšími tvary.

Slunce a vedro barevným kráskám uškodilo Farmářské trhy na pražském Jiřího náměstí toho byly dokladem. Při zahájení podzim-

ní dýňové sezóny se museli návštěvníci spokojit s raritou, vážící „jen“ desetinu z raritních obrů. Dvacetikilovou dýni přivezli na Jiřák manželé Tučkovi z Ostroměře, kteří pěstují jak dýně, tak kvalitní český česnek. O to víc si hlavně děti užily běžnějších tvarů, které se lépe otáčely a byly pro haloweenské vyřezávání vhodnější. „Z nejmenších návštěvníků jsme měli obzvlášť velkou radost, s rodiči se jich do tvoření pustilo zhruba 300 a finální průvod s dýňovými dušičkami kolem kostela byl na počet stejně bohatý,“ konstatuje Šárka Sedláčková z občanského sdružení Farmářské tržiště.

V Čechách je nejoblíbenější tykev velkoplodá, jejíž dužina se ukrývá pod tlustou slupkou, kterou je před konzumací třeba odstranit, kuchaři ale nejraději pracují s dýní hokkaido. Ta je mnohem menší než dýně, které se u nás běžně pěstují (váží přibližně 0,7 až 2 kg), má charakteristickou nasládlou chuť a před použitím se nemusí loupat. Vladislava Tomanová Foto archiv Farmářské tržiště o.s.

Tykev jako potravina  je lehce stravitelná a podporuje trávení,  díky nízkému obsahu sodíku je vhodným pokrmem při redukční dietě,  pročišťuje krev a trávicí systém, dokáže vyčistit organismus od toxických látek  působí močopudně a proti otokům,  podporuje léčbu vysokého krevního tlaku a srdečních a ledvinových chorob Cesty dýně k nám Do Evropy byla dýně přivezena Kryštofem Kolumbem z Ameriky. Tuto plodinu pěstovali už původní obyvatelé Ameriky – Indiáni. Do Česka přišla obloukem přes Indii. U nás se jí daří, nejvíce ve středu a na jihu Moravy. Jak se správně jmenuje? Přesný název pro zeleninu, které lidově říkáme dýně, je tykev obecná. Přesto že pochází ze Střední Ameriky, pěstuje se na celém území Ameriky, také v Rusku, na Balkáně a ve Středozemí. Tykev nebývá konzumována za syrova, obvykle se vaří, dusí či jinak tepelně zpracovává. Velmi oblíbené je zavařování.

Cenné látky z dýně * vláknina * železo * hořčík (prevence proti mnoha chronickým nemocem) * Beta karoten (antioxidant) Co obsahují semínka * 37,5 % oleje * fosfor (pro zdravé kosti a zuby) * železo (pro tvorbu hemoglobinu) * vláknina (nestravitelná část rostlinné potravy, která na sebe váže toxické látky a tím urychluje jejich odchod z těla) * vitaminy B2, B3, B5, E, K * zinek (pomáhá proti nemocem štítné žlázy, prostaty, hojí rány) * další stopové prvky pro posílení imunity * nerozpoznatelnou složku, která usmrcuje tasemnice a škrkavky V konzumaci dýňových jadérek není třeba se omezovat, jejich léčivými látkami se nemůžeme předávkovat. Vědci doporučují, abychom před konzumací semínka rozdrtili, popřípadě je důkladně rozkousali. Další možností je mixování. Jsou známy i případy, kdy dýňová semínka pomohla v boji proti onemocnění prostaty a štítné žlázy. Mužům se zvláště semínka doporučují po 50. roce věku, v oleji se nachází složka, účinně bránící množení buněk prostaty.

Potravina s maximálním potenciálem Vedle rozparáděných dětí se každou minutou zvyšovaly kupy vydlabaných zbytků a kupodivu, našly se i takové hospodyňky, které si vnitřky dýní odnášely v sáčku domů. „Vyberu jadérka, upeču je nasolená v troubě a louskáme pak při televizi. Z dužiny je báječná polévka, do které smažím houstičku, to jsme vždycky dělali doma na Moravě,“ prozradila Dana Makoňová, která v Praze bydlí teprve pět let a zvyky z domova stále drží. Její slova

Recept na výbornou dýňovou polévku (od Dany Makoňové) Ingredience (na 4 porce): 1 litr kuřecího nebo zeleninového vývaru 1 kg dýně 1 ks cibule 1 lžíce oleje špetka soli, špetka kari, špetka pepře Na ozdobu: kysaná smetana, krutonky, petrželka či bazalka nebo červená řepa podušená na másle. Postup: Oloupanou cibuli nakrájíme na kostičky a osmahneme dozlatova na oleji. Přidáme na kostičky nakrájenou dýni a zalijeme vývarem. Necháme 20 minut povařit, dokud dýně nezměkne. Po uvaření polévku odstavíme a necháme vychladnout. Pak rozmixujeme a ochutíme pepřem, solí, kari kořením a sladkou smetanou. Vše dáme zpět na mírný oheň a ještě chviličku povaříme. Podáváme se lžičkou kysané smetany a na talířku zdobíme nasucho opraženými krutonky z housky, čerstvou pažitkou, anebo nasekanou bazalkou.

82


4/2015

4/2015


83

Konkurenceschopnost českých zemědělců a potravinářů posílí i různé formy podpor

Recommend Documents