Prosinec 2013
Americká ekonomika Prosinec 2013 Hlavní zprávy: Ekonomika v roce 2013 Přeprava ropy s problémy Zvedne se minimální mzda? Další:
Technotrendy na 2014 3D tiskárny se investorům vyplácí Vědci se učí podnikat Ekonomika státu Kentucky
Tomáš Hart
Končí 2013. Jaký byl? EKONOMIKA SE ZLEPŠUJE, ALE POTŘEBUJE ZRYCHLIT Každý, kdo se pokusí seriózně zhodnotit, jak si v právě skončeném roce vedla americká ekonomika, to bude mít velice těžké. Růst HDP, který byl za třetí čtvrtletí revidován na 4,1 %, Americe závidí většina vyspělého světa. Pro mnohé je ale tématem spíše zamyšlení, jak ekonomika, která měla být loni být tak často poškozována politickými střety ve Washingtonu, jak zdůrazňují někteří komentátoři, je takového růstu vůbec schopna. Hlavně vládní odstávka (‚shutdown‘), která v období 1.-16. října uzavřela naprostou většinu federálních úřadů, měla vnést chaos a zmatek do křehkého ekonomického oživení. Že právě tento kvartál byl dobou největšího ekonomického růstu, překvapil skoro všechny. V době klesajících vládních výdajů, stále opatrných spotřebitelů a malého podílu exportu na celkovém HDP (export přitom již několik let po sobě roste) se tak hledání zdrojů růstu stává téměř záhadou pro detektiva. Firmy navíc drží historicky rekordní objem hotovosti (přes trilion dolarů), protože stále nejsou přesvědčené, že je oživení trvalé a investice do nových projektů se jim prostřednictvím zvýšené poptávky vyplatí. Jedním z možných vysvětlení může být to, jak se s krizí vyrovnal – s velkou pomocí vlády – finanční sektor, tj. především banky. Dřívější krize byly charakteristické tím, že krachy zadlužených podniků vytvářely dominový efekt, kdy nesplácené úvěry táhly dolů kreditory, tj. hlavně banky, jejichž kapitálová přiměřenost nebyla nijak skvělá. V propleteném finančním světě se jen málo bank dokázalo udržet samostatně v plné síle, což mnoho z nich odneslo právě bankrotem. Rychlé kroky, především v roce 2008 (pomoc AIG, převod General Motors pod vládní kontrolu, donucení několika bank se nechat pohltit silnějšími rivaly (Wachovia vs. Wells Fargo, např.)), znamenaly, že tlak na finanční systém byl kratší než např. v Evropě. Po období paniky na podzim 2008 (hlavně po pádu Lehman Brothers) se banky dostaly do lepší kondice a protože dokázaly udržet financování svých
klientů (jak firem, tak spotřebitelů), na úrovni, která jim zajistila fungování i v těžkých dobách, bylo méně bankrotů firem než v minulých krizích. V roce 2013 byl počet bankrotů firem oproti roku 2009 nižší o 42 %. Firmy (alespoň ty největší, např. kótované na newyorské burze) mají větší zisky, než před krizovými roky 2007-9. Mzdová flexibilita (především směrem dolů) znamenala, že v těžkém období dokázaly snížit svoje mzdové náklady a udržet svoji konkurenceschopnost a přítomnost na trhu, i když poptávka klesala. Hlavně zdraví firem je zdrojem většiny optimistických odhadů vývoje ekonomiky v začínajícím roce. Přetrvávajícím problémem je stav pracovního trhu. I když se v lednu – listopadu podařilo vytvořit přes 2 miliony nových pracovních míst, je úroveň nezaměstnanosti stále (přes 7 %) větší, než na kolik si Spojené státy dlouhodobě zvykly (kolem 5 %). Stále častěji se mluví nejen o tom, kolik nových míst vzniklo, ale o jaká konkrétně pracovní místa se jedná a zda jsou to tzv. ‚quality jobs‘. S tím souvisí pojem ‚underemployment‘, který vyjadřuje, že lidé berou za vděk i prací, která vyžaduje nižší úroveň dovedností a znalostí, než jakými disponují. Amerika navíc potřebuje vytvářet pracovní místa rychleji, než většina jiných zemí, např. členů OECD, protože v USA rychleji než jinde roste množství lidí v produktivním věku. Amerika je stále ještě relativně ‚mladá‘ země)¨. Problémy od ledna přibudou několika milionům lidí, kteří dosud využívali prodloužené (z 26 na 73 týdnů) podpory v nezaměstnanosti. Tu zavedl ještě prezident Bush, ale republikáni v Kongresu tuto pomoc, která stála 25 miliard dolarů ročně, odmítli po jejím skončení, 31.12.2013, prodloužit i na rok 2014. Tito lidé budou tedy od ledna chudší a protože jsou již postiženi dlouhotrvající nezaměstnaností, jejich šance na nové zaměstnání a z toho
plynoucí kladný příspěvek k růstu ekonomiky je spíše minimální. Ekonomika USA je primárně závislá na spotřebitelské poptávce, poptávka vlády nebo příspěvek exportu k růstu HDP jsou ve srovnání s např. zeměmi EU nižší. Proto je špatná zpráva, že ceny nemovitostí jsou stále (v průměru, existují regionální výjimky) na nižší úrovni než před začátkem krize (2006-7). Americké rodiny odvozují pocit, nakolik bohaté se cítí, z velké míry právě od toho, jakou má hodnotu jejich dům, často největší životní investice. Spotřebitelská důvěra pak roste nebo klesá s hodnotou vlastněných nemovitostí. Ceny nemovitostí tak zatím k pozitivní náladě spotřebitelů příliš nepřispívají. Pocit, že se firmám daří na úkor zaměstnancům, kteří musejí pracovat déle za méně peněz, nepřispívá k optimizmu mezi lidmi. Rozpor mezi tím, jak se daří vlastníkům kapitálu (index Dow Jones je na historickém maximu, 16.500; v roce 2009 se přitom pohyboval kolem 8.000) oproti lidem práce, poškozuje generacemi vytvářený obraz Ameriky jako místa, kde vzdělání a tvrdá práce jsou dostatečné na dosažení úspěchu (americký sen). Různá zveřejněná data o socio-ekonomické mobilitě z poslední doby (např. Pew) naznačují, že prostředí, do kterého se lidé narodili, má v USA větší korelaci s životním úspěchem, než např. ve Velké Británii nebo Skandinávii. Přes všechny ekonomické problémy ale Američané vstupují do Nového roku o poznání optimističtěji než v několika posledních letech. Vidět je to i na obchodech s ropou, cena futures kontraktů je kolem 100 dolarů za barel, což historicky odpovídá optimizmu obchodníků z očekávání budoucího vývoje poptávky. Že politické třenice ve Washingtonu ekonomice škodí méně než si mnozí myslí, je možná jedním z nejzajímavějších zjištění z poslední doby. 3 % růst HDP, který je Ameriku hranicí, kdy se věci stávají velice dobrými, se nejspíš asi docílit nepodaří. O úrovni růstu 2,5-2,8 % ale analytici mluví jako o celkem bezproblémově dosažitelném výsledku. A to bude, i s ohledem na problémy v jiných vyspělých zemích světa a očekávaném zpomalení v Číně, velice solidní výsledek.
Stránka 1
Prosinec 2013
5 trendů pro 2014 ODHADY KOMERČNĚ ZAJÍMAVÝCH TECHNOLOGIÍ
Přenosné technologie na oblečení má být viět stále častěji
Obrázky a zprávy v aplikaci Snapchat zmizí do deseti sekund
Investoři přemýšlejí, do čeho by investovali v tomto roce, když v tom uplynulém asi největším vítězem byly akcie firem, které podnikají v 3D tisku. Mezi slibnými technologiemi, které by v nastupujícím roce měly být více vidět v běžném použití, jsou: 1/ Přenosné technologie na oblečení a doplňcích (wearables) – zatím k vidění hlavně ve spotřebním zboží, jako jsou sportovní brýle, Google Glass, senzory na oblečení aj. Technologie by se měla dostat do širšího podvědomí u firem, např. pro monitoring pohybu lidí a materiálů ve výrobních závodech. „Průmysl, high-tech a zdravotnictví jsou sektory, kde bychom měli wearables vidět častěji než letos“, odhaduje ředitel Icreon Tech; 2/ Crowdfunding – způsob získávání peněz na rozjezd firem přes Internet mezi velkým množstvím lidí, je už dostatečně známý. Nový zákon tzv. JOBS
Act, kde je crowdfunding výslovně zmíněn, mu ale dává punc oficiálnosti, což může být pro mnoho dosud váhajícících investorů dostatečným důvodem, aby se přidali a zkusili rozšířit své investiční portfolio. „Crowdfunding bude loterie – první úspěšná velká firma, která získá kapitál a jejíž akcie hodně vzrostou, naláká spoustu lidí, kteří ale nikdy už takové peníze nevydělají“, upozorňuje ale na riziko Patrick Chung, partner venture kapitálové firmy New Enterprise Associates; 3/ Lokalizace – kombinace přenosných technologií, množství dat a smartphonů bude znamenat, že lidé se změní v data pointy a obchodníci je dokáží v reálném čase lokalizovat a udělat jim nabídku na míru. Apple už do mobilů instaluje tzv. iBeacon, který vysílá informace o tom, kde se konkrétní člověk právě pohybuje a může být tedy vystaven přímému marketingu; 4/ Alternativní
platební systémy – nejde jen o právě populární Bitcoin. Např. eBay má jedinečnou výhodu, že PayPal dokáže mobil proměnit v peněženku, což jeho největší rival Amazon zatím neumí. Nebo Coin, což je zařízení, které všechny kreditní karty převede do jedné, která uschová informace ze všech karet na jednom místě; 5/ Dočasná média – problém s internetem je v tom, že všechny informace jsou tam vlastně napořád. Ale celá lidská komunikace byla vždy jen dočasná, naše konverzace mizí, jakmile skončí. Proto by média měla umožnit více soukromí a nabídnout, že SMS nebo emaily po čase zmizí a už se nikdy, třeba v nejméně příhodnou chvíli, neobjeví. Úspěch aplikace Snapchat, za kterou chtěl Facebook letos zaplatit tři miliardy dolarů, potvrzuje, že soukromí má svoji cenu i na Internetu.(CNBC)
Ropa je, lodí se nedostává STARÝ ZÁKON ZNEMOŽŇUJE KONKURENCI A NIŽŠÍ CENY Podle 93 let starého Jonesova Uměle udržovaný nízký počet zákona nesmí mezi dvěma lodí, které podle Jonesova americkými přístavy plout loď zákona smějí převážet ropu pod jinou než americkou mezi americkými přístavy, vlajkou. Takže když pluje plná nestačí pokrýt požadavky, které čínská loď s nákladem zboží oživený ropný sektor na z Číny do USA, nemůže např. lodivody má. V USA se nyní zastavit na Havaji, vyložit část denně vyprodukuje 8 mil. barelů zboží a pokračovat dál, třeba ropy a mohlo by jí být klidně do New Yorku. Proto je více, kdyby bylo k dispozici více běžné, že se zboží z čínských než dnešních 32 tankerů a 42 lodí plně vyloží někde na vlečných lodí, co splňují západním pobřeží a odtud se podmínky Jonesova zákona. do amerických přístavů plaví Proto se za posledních osmnáct na jiných, už amerických měsíců denní cena pronájmu plavidlech. Což zboží jednoho tankeru téměř samozřejmě prodražuje. zdvojnásobila, konkrétně Zákon je reliktem z dob kolem vyrostla o 87 %, na $85.000. roku 1920, kdy kongresmeni 200-metrový American Phoenix chtěli chránit domácí firmy se pronajímá dokonce za víc než a v době po první světové $100.000 na den. Energetická válce Americe pomoct firma Valero Energy odhaduje, v námořní dominanci. Desítky že cena jednoho barelu ropy se let to nikoho moc nezajímalo, zvýší o $5-6, když z jihu USA jen na Havaji byly z toho pošle ropu lodí do některého důvodu dovážené věci dražší z přístavu na východním
než kolik by dokázali při otevřené konkurenci. „Jonesův zákon není nic jiného, než daň na americké spotřebitele“, říká Fadel Gheit, ropný analytik z firmy Oppenheimer. Zákon se už několikrát pokusili změnit někteří kongresmeni, většinou ti, co pocházeli z Havaje a v jeho zrušení nebo změně viděli šanci, jak Havajčanům pomoct k nižším cenám dováženého zboží. Zákon je ale takovým oblíbencem odborářů a levicově laděných zástupců v Kongresu, že se podobné návrhy nikdy nedostaly ani na program jednání Kongresu. Ve Spojených státech se nyní staví 16 velkých lodí, které mají brzy doplnit americkou ropnou flotilu. K tomu jsou ve výrobě stovky malých plavidel. Lodě vyrobené v USA jsou navíc 4-5x dražší, než by stálo třeba někde v Asii. Na drahotě lodní dopravy samozřejmě vydělávají železnice,
200-metrový American Phoenix
Stránka 2
Prosinec 2013 než ve zbytku Ameriky. Nyní se škodlivost této regulace projevuje v problémech s dodávkami ropy, které je nyní ve Spojených státech nadbytek.
pobřeží. Když ale pošle ropu lodí do Kanady, vyjdou ji dopravní náklady na jeden barel jen na dva dolary. Dopravci za takovéto situace samozřejmě vydělávají daleko víc,
které přepravují historicky nevídané množství ropy. Meziroční objem železnicí přepravené ropy se zvětšil o 40 %, ve srovnání s rokem 2008 dokonce o 900 %.
Všemi deseti pro export EXXON, SHELL I CONOCO CHTĚJÍ VYVÁŽET ROPU A PLYN
Světové toky ropného obchodu se pořád mění
Největší výrobce energie v Americe, Exxon Mobil, chce zrušit 40 let staré zákony omezující vývoz ropy ze Spojených států. Když v roce 1973 zavedly arabské státy ropné embargo, schválila Amerika zákon, že domácí ropa je strategická surovina, která se může vyvážet jen do zemí, které jsou americkými spojenci a se kterými je vzájemný obchod podpořen smlouvou o volném obchodu. Po 40 letech Amerika zažívá jinou situaci: nová naleziště a nekonvenční způsoby těžby ropy z USA dělají
zemi, která si může dovolit svoji ropu prodávat ostatním. Exxon, nebo Shell a Conoco, které již dříve proti tomuto zákonu vystoupily, argumentují, že zákon byl schvalen v době nedostatku, teď je ropy ve Spojených státech ale naopak nadbytek. V roce 2015 se má v severní Americe vytěžit více ropy, než ve státech OPEC, odhadují ropní inženýři. Americké firmy, které chtějí ropu nebo plyn vyvážet, musejí požádat o exportní licenci ministerstvo energetiky, které prozatím všem žádostem, po nezbytné analýze, vyhovělo. Mnohým ale i tato
podmínka přijde zbytečná a navrhují zákon zrušit úplně. Ne všichni ale vývoz ropy a plynu podporují. Velcí spotřebitelé, hlavně průmyslové podniky, se obávají, že kvůli vývozu na cizí trhy, kde jsou zákazníci ochotní platit za americké dodávky vyšší cenu než za kolik se suroviny prodávají na americkém trhu, budou i oni muset platit víc. Americké rafinerie, které zpracovávají ropu na benzín a naftu, také profitují z nynější nízké ceny domácí ropy a nechtějí, aby ropa zdražila.
Nikdo nechce platit víc
Lidé z fast foodů chtějí patnáct dolarů na hodinu
Politici mohou zvýšit minimální mzdu
Pracovníci v řetězcích s rychlým občerstvením se pustili do boje za zvýšení minimální mzdy na $15/hod. a možnost se odborově organizovat. V průmyslu, kde většina restaurací funguje na bázi frančízy a platí jen minimální mzdy, aby udržela ceny jídla co nejnižší, se jedná o momentálně největší téma. Hlavním argumentem bojovníků za vyšší mzdy je požadavek, aby i práce za minimální mzdu na plný úvazek umožnila lidem žít bez potřeby sociálních dávek a potravinovaných lístků, kterými jim stát (paradoxně, protože jde o pracovníky z restaurací) pomáhá zajistit dostatek jídla, když si na něj nevydělají. Vládní ekonomové odhadují, že pracovníci z restaurací s rychlým občerstvem využili v letech 2007-11 státní potravinovou pomoc v hodnotě $7 miliard. Rychlost, s jakou lidé z fast foodů projevují svůj zájem a podporu této iniciativě, překvapila i Service Employees International Union, která
PODRAŽÍ HAMBURGERY A MILKSHAKY? za plánem stojí. Obrácenou mincí restauracích. Velké firmy jako možného nárůstu počtu členů McDonald’s, Subway nebo KFC odborů– v USA je přes 200.000 jako protiargument zdůrazňují frančízových restaurací – je příležitosti, které práce v jejich vysoká fluktuace v průmyslu, restauracích nabízí. Pracovní který nikdo nepovažuje návyky, řešení problémů za konečnou svojí kariéry a proto a flexibilní pracovní doba patří lidé z fast foodů odcházejí při k nejčastěji zmiňovaným první vyhlídce na lepší místo. Jak výhodám, které mluvčí z těchto konkrétně by mohlo vypadat firem ve svých tiskových kolektivní vyjednávání více než vyjádřeních používají nejčastěji. 3,9 milionu lidí, kteří v tomto „Ve službách s pracovním byznysu v Americe pracují smlouvou na půl úvazku a z nichž většina jsou lidé ve věku nemůžete požadovat, aby firmy okolo dvaceti let, je spíše otázkou platili mzdy jako v průmyslové budoucnosti než přesným výrobě“, doplňuje Stephen plánem. Odboráři se v tuto chvíli Caldeira, prezident National spokojí s tím, že se o problému Restaurant Association. mluví a dostává se na první Ekonomové, kteří nestojí na stránky novin. „Pozornost je pro žádné ze stran sporu, si nátlakové skupiny jako odbory nemyslí, že firmy ustoupí jako kyslík, který potřebují a samy od sebe úroveň platů k životu“, říká Ruth Milkman zvýší. Musely by totiž zároveň z newyorské City University. zvýšit ceny a přišly by o cenově Zvýšení mzdy na $15 za hodinu citlivé zákazníky. Spíše se čeká by bylo velkým přilepším pro lidí na to, že do hry vstoupí politici z branže, která podle různých v jednotlivých státech průzkumů průměrně platí $8.70 a městech a zvýší úroveň (minimální federální mzda je minimální mzdy, aby si $7.25) a kde si zaměstnanci zaměstnance z těchto fast prakticky nijak nemohou přilepšit foodů zavázali jako voliče pro spropitným, jako v klasických příští volby.
Stránka 3
Prosinec 2013
Ústupek za dvě miliardy FARMACEUTICKÁ FIRMA SE RADĚJI S VLÁDOU DOHODLA Johnson&Johnson se s federálními všetřovateli dohodla, že zaplatí $2,2 miliardy a přizná přečin, aby vláda ukončila vyšetřování postupu firmy při propagaci antipsychotika Risperdalu. Dohoda uzavírá více než deset let běžící vyšetřování, které zkoumalo metody, jakými J&J na přelomu tisíciletí propagovala neschválené a někdy přímo škodlivé léky. Vyšetřovatelé mj. zjistili, že se léky nabízely v domech pro seniory, i když v té době léky nebyly schválené k použití a mohly
ohrozit i život pacientů. Nařízení z roku 2005 požadovalo, aby se toto riziko uvádělo na obalu léků, ale J&J tento požadavek ignorovala. Risperdal se také nabízel jako lék na psychické problémy chlapců ve vývoji, i když to mohlo vést k hormonálním poruchám. Johnson&Johnson „projevila bezohlednou lhostejnost k bezpečí Američanů“, řekl na tiskové konferenci Eric Holder, generální prokurátor USA. „Její chování vykazuje jasné známky zneužití důvěry veřejnosti, do očí bijící přehlížení systému a zákonů,
chránících zdraví veřejnosti“. J&J už oznámila, že už z pokuty zaplatila $200 milionů v rámci dohod, které uzavřela v minulých letech. Firma také souhlasila se zpřísněním interních předpisů a pětiletému monitoringu ze strany ministerstva zdravotnictví. Pokuta, kterou J&J zaplatí, patří k největším v historii farmaceutického průmyslu. Vloni GlaxoSmithKline souhlasila, že zaplatí tři miliardy dolarů a přizná vinu za chování při prodeji léků jako antidepresivim Paxil a lék na cukrovku Avandia. Pfizer již čtyřmi roky zaplatil $2,3 miliardy za nelegální propagaci léků.(WSJ)
Prokurátor Eric Holder
Deset značek nestačí HOTELOVÝ ŘETĚZEC CHCE ROZŠÍŘIT NABÍDKU
Luxusním W Hotels nastupuje konkurence
Hilton Worldwide Holdings provozuje deset hotelových značek, kterými cílí na různé skupiny cestovatelů. Od levných Hampton Inn až po luxusní značky jako Waldorf Astoria a Conrad. Teď, po letech pečlivého marketingového výzkumu, plánuje v roce 2014 přidat ještě jedno jméno, které bude cílit na mladé cestovatele, kteří jsou ochotni utrácet peníze za dobré ubytování a lepší služby než většina mladých,
často šetřících, hostů. Hilton už oficiálně oznámil, že na uvedení nové značky pracuje a připravuje ji na nadcházející rok, pod názvem Denizen (Obyvatel). Řetězec už byl otevření takovéto značky jednou blízko, ale soudní spory jej o několik let zpomalily. V roce 2009 konkurenční Starwood, který provozuje podobně zaměřený W Hotels, obvinil Hilton, že se dostal k jejich interním dokumentům, ze kterých vycházel při přípravě
nového konceptu. Hilton se nakonec se Starwoodem domluvil na vyrovnání, které obsahovalo dohodu o finanční náhradě v hotovosti a slib, že se další dva roky zdrží od zavedení takto pojaté nové hotelové značky. Tato lhůta uplynula už minulý leden, ale Hilton s nástupem na trh očividně nespěchal. Butikový hotel tak na trh vstoupí ne dva, ale tři roky po dosažení dohody obou konkurentů.(WSJ)
Výrobci 3D tiskáren jsou v kurzu WALL STREET UŽ JE VZAL NA VĚDOMÍ Ještě nedávno si analytici z Wall Streetu nevšímali firem, které podnikají v 3D tisku. Teď se ale situace mění a většina velkých obchodníků začala tyto firmy sledovat a věnovat jim kapacity svých analytických oddělení, které vydávají doporučení ke koupi nebo prodeji jednotlivých akcií na burze. Nedávné velké objemy prodaných akcií na kapitálovém trhu a rychle rostoucí ceny akcií výrobců 3D tiskáren nemohly zůstat
bankéři z New Yorku nepovšimnuty. Výrobci tiskáren jako Stratasys, 3D Systems a ExOne zažívají skvělé časy, jejich akcie za poslední rok zvýšily svoji hodnotu několikanásobně více než je průměr trhu: Stratasys +48 %, 3D Systems +118 % a cena akcií ExOne se od února dokonce zdvojnásobila. „Pro investory je pozornost analytiků vodítkem, na co se mají také zaměřit. Že jde skutečně o trend, ne jen o krátkodobý
tržní výstřelek“, říká Dan Hirsch, obchodník z Turner Investments. I když jsou ceny akcií výrobců 3D tiskáren ve srovnání se zavedenými firmami daleko volatilnější, analytici v nich vidí velkou příležitost díky trendu ve výrobě dílů a součástek na objednávku, kde tyto tiskárny dokáží vyrobit přesně požadovaný kus na místě, bez potřeby outsourcingu mimo USA. Někteří v nich dokonce vidí nositele nové průmyslové revoluce v Americe.
Akcie výrobců 3D tiskáren za posledních 6 měsíců
Kytara z 3D tiskárny
Stránka 4
Prosinec 2013
Nová kokurence v dopravě REGIONÁLNÍ FIRMY NABÍZEJÍ RYCHLOST
Regionální firmy se soustředí se poslední část přepravy zboží
Všichni znají velké dopravní firmy UPS a FedEx, o dopravcích jako LaserShip, OnTrac nebo Eastern Connection Operating ale asi slyšel málokdo. Přesto je možné, že právě mezi zmíněnými firmami byla některá, které na Vánoce Američanům doručila jejich zásilku, kterou si objednali přes Internet. Tyto malé firmy, které operují jen v geograficky ohraničených částech Spojených států a z tohoto důvodu si vysloužily označení „regionals“, získávají rostoucí podíl zakázek na dodávky od online prodejců jako jsou Amazon, Avon nebo lékárny Walgreen. Jejich tržní podíl je
zatím malý, asi 3 %. Ale jejich letošní tržby, které se odhadují asi na 1 mld. dolarů, se od roku 2009 zdvojnásobily. Regionální firmy jsou navzájem propojeny, čímž nahrazují pokrytí území USA i tam, kde nemají dosah; celkem se odhaduje, že vzájemně propojená síť ‚regionálek‘ pokrývá asi 90 % adres v Americe, což už je seriózní konkurence pro celoamericky fungující přepravní giganty. Duopol FedExu a UPS se tak dostává pod tlak, aby zlepšil svoje pozemní logistické schopnosti, když po dražší a ziskovější letecké dopravě je poptávka stále slabá. Nižší náklady a lepší spojení mezi jednotlivými centry USA
znamenájí, že tyto společnosti většinou dokáží nabídnout obchodním firmám, že jejich zásilky doručí až o 20 – 40 % levněji a také rychleji, což jsou jejich hlavní prodejní argumenty. Velké firmy musí růstu regionálních firem přizpůsobit svoji strategii. To pravděpodobně znamená, že budou uvažovat o koupi některé z regionálních firem a navázání spolupráce s jinými, které disponují dobrými kapacitami v těch částech USA, kde by celoplošný dopravce nedokázal fungovat tak efektivně, jako místní specializované firmy.(WSJ)
Malé pivovary nabírají na síle STUDIE VYČISLUJE JEJICH EKONOMICKÝ DOPAD Třicet tři miliard dolarů, takový je roční ekonomický příspěvek malých a nezávislých výrobců piva k HDP v USA. Na tolika spočítala jejich příspěvek studie, kterou si nechala zpracovat Asociace pivavorníků. Ta také spočítala, že tento rostoucí a stále oblíbenější průmysl dává práci 360.000 lidem. Sem
patří jak místa přímo ve výrobě, tak v distribuci a maloobchodním prodeji, doplněná o pozice v restauracích a barech, které nabízejí piva z malých a nezávislých pivovarů. Největší celkový ekonomický dopad mají minipivovary ve státech Kalifornie, Texas, New York, Pensylvánie a Colorado (všechny přes $1,6 miliardy, Kalifornie
dokonce přes $5 mld.). Minipivovarů je v USA přes 1.220, hospod s vlastní výrobou piva 1.165. O ekonomickém a marketingovém sebevědomí amerických malých pivovarů svědčí to, že jejich asociace realizuje program na rozvoj exportu: např. jednou z posledních aktivit byla exportní mise do Brazílie.(Brewers Association)
Naučit vědce podnikat MÁLO PENĚZ PRO VELKÉ VÝSLEDKY
Innovation Corps z dílny NSF
National Science Foundation (www.nsf.gov) je federální agentura na podporu vědy a výzkumu, se sedmiliardovým rozpočtem patří k nejdůležitějším americkým institucím tohoto typu. Nyní se pustila mimo známé vody: nepodporuje jenom vědu, ale i podnikání. Konkrétně spustila program Innovation Corps, ve kterém vědci procházejí sedmitýdenním školením, které je má dovést do fáze, kdy dokáží svoje nápady z laboratoří převést do prototypů a modelů, o které by měl zájem trh. Program podle jeho tvůrců nejde ‚tradiční‘ cestou, tj. standardní přípravou byznys plánů
a finančních předpovědí. „Raději je postrkujeme, aby co nejrychleji oslovili možné zákazníky a dostali výrobek co nejdříve na trh“, říká Rathindra DasGupta, který program NSF vede. Na školeních vědcům říká, že mají zapomenout na ‚vědecké kecy‘ a soustředit se na problém, který chtějí pro zákazníky vyřešit. Aby se uchazeč do programu dostal, musí dát dohromady tříčlenný tým ve složení vědec, podnikatel, mentor. Ti, kteří sítem NSF projdou, dostanou $50.000 grant na pokrytí výdajů – cestování k možným klientům, návštěvu specializovaných kurzů nebo výrobu prvních výrobků na ukázku. Do I-Corps se již zapojilo asi 230 týmů z více než
100 amerických univerzit. Program už má první výsledky, tj. z něj vzešlé komerčně zaměřené firmy. Např. SenSevere v Pittsburghu zaměstnává čtyři lidi včetně svého zakladatele, materiálového vědce Jasona Gu. Firma vyrábí průmyslové senzory do nebezpečných výrobních procesů. Právě takové firmy chtějí lidé z NSF na konci I-Corps vidět co nejčastěji. „Pravda je, že věci, co vycházejí z akademického prostředí, jsou nejčastěji příliš syrové na to, aby zaujaly soukromý sektor a investory“, říká bývalý programový ředitel NSF Errol Arkilic.(Bllomberg Businessweek)
Stránka 5
Prosinec 2013
Ekonomické ukazatele 31.11.
31.12.
Dow Jones Industrial Average
16.086
16.552
Nasdaq
4.060
4.173
USD/EUR CZK/USD 10-let. dluhopis USA
1,36 20,12 2,74 %
1,38 19,89 3,02 %
Stránka 6
Prosinec 2013
Ekonomika států: KENTUCKY Stát Kentucky leží v centrální části USA, sousedí se sedmi dalšími státy. Kentucky vzniklo vydělením části tehdejší Virginie do samostatného celku a hned poté vstoupilo, jako patnáctý stát, do Unie (1792). Díky skvělým přírodním podmínkám se stát stal dominantním producentem tabáku, a i dnes je mezi americkými státy mezi největšími pěstiteli a producenty (společně se severní Karolínou produkují 71 % amerického tabáku). Rozlehlé zelené pastviny byly a jsou ideální pro chov dobytka a koní, nejslavnější americký dostih je Kentucky Derby, které se pořádá od roku 1875. Závod pro tříleté anglické plnokrevníky patří i dnes k nejdůležitějším společenským událostem v Americe. Lipnice luční, vytrvalá a nepostradatelná součást mnoha luk a pastvin, dala vzniknout oficiálnímu označení státu, ‚Bluegrass State‘. Světoznámý bourbon se také vyrábí v Kentucky (je tam i Bourbon County; KY vyrábí 95 % světového bourbonu), Kentucky se chlubí vůbec největším množstvím vyrobené whiskey mezi státy USA. Zemědělské historii státu především v 19. století prospěla říční doprava, široká Mississippi umožňovala farmářům levně a na tehdejší dobu rychle dopravovat své produkty na jih USA.
Lousville, kde žije 750 tisíc lidí z celkem 4,4 mil. obyvatel Kentucky. Z jednoduchého zemědělství se rozvinul, kromě výroby alkoholu, i silný průmysl výroby potravin a nápojů. Přes 150 výrobců potravin, 56 výrobců nealko nápojů, 11 pivovarů, 34 vinařství a 34 výroben tvrdého alkoholu dává práci 43.000 lidem. Stále silné je ale i tradiční, farmářské zemědělství: je tam 85.000 farem, které mj. chovají 1,1 mil. krav. Kromě zemědělství jsou ekonomika i rozvoj státu neoddělitelně spojeny s těžbou uhlí. I nyní, po více než 260 letech nalezení uhelných zásob, v Kentucky funguje několik stovek uhelných dolů. Uhlí z Kentucky je energeticky produktivnější než z dalšího uhelného státu, Wyomingu. To z něj dělá žádanou surovinu, protože při spalování produkuje méně CO2. Východ Kentucky byl dlouhá desetiletí jedním ze zaostalých regionů USA a sociální a ekologické problémy jsou tam přítomny dodnes.
malý stát, které je podle počtu obyvatel na 26. místě. Přes 1.700 km splavných řek poskytuje ideální podmínky pro přepravu velkoobjemových nákladů. Dobré dopravní spojení stálo i u začátků Lousville jako ekonomického centra státu.
Rozvoj Lousville pomohlo říční spojení až do Mexického zálivu
Kentucky patří mezi hlavní státy, kde se ve Spojených státech vyrábějí auta, s více než 1 mil. vyrobených vozidel ročně je mezi US státy na čtvrtém místě (po Michiganu, Ohiu a Indianě). Funguje tam asi 450 firem z automobilového průmyslu, ve kterých pracuje přes 80.000 lidí. Nejvíce z nich zaměstnává Toyota (přes 13.000) a Ford (5.400). Populární Toyota Camry i trucky Ford série F se vyrábějí v Kentucky. Znovuoživení auto průmyslu se pozitivně projevilo i na Kentucky, jen za poslední dva roky tam novou nebo rozšíření stávající investice oznámilo přes 150 firem.
Uhlí se v KY těží od ‚nepaměti‘
Pověstný kentucký Bluegrass
Hlavním městem je Frankfort, 25tisícové městečko, které je pátým nejmenším hlavní městem v USA. Ekonomickým a kulturním cetrem je
Spojení se zbytkem Ameriky je další výhodou, kterou se Kentucky snaží nalákat výrobní firmy. Blíže než jeden den jízdy nákladním vozem (cca 1.000 km) z Kentucky žijí spotřebitelé, jejichž souhrnné výdaje představuje 60 % nákupů v USA. Objem nákladů, které firmy jako UPS a DHL dopraví přes Kentucky, jej řadí na 3. místo mezi US státy v objemu přepraveného leteckého karga. To je úctyhodné na
Vlajka i znak Kentucky: „United We Stand – Divided We Fall“
Stránka 7
Prosinec 2013
Americká ekonomika Listopad 2013
Tomáš Hart byl obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New Yorku v letech 2007-2011. Jako diplomat působil i pět let jako obchodně-ekonomický tajemník na velvyslanectví ČR v Bělehradě (2005-2006). V období 2006-2007 pracoval jako poradce náměstka ministra průmyslu a obchodu, v období září 2011- duben 2012 byl poradcem generálního ředitele agentury CzechTrade. Před nástupem do státní správy pracoval jako Marketing a Sales Manager švédské společnosti GCE Autogen v Chotěboři. Od června 2012 do července 2013 byl tajemníkem ekonomické sekce ministerstva zahraničí. Od srpna 2013 je obchodním radou na velvyslanectví ČR ve Washingtonu.
Pro kontakt a komentáře používejte email
[email protected]
Stránka 8
