Konferenční speciál. Startup Summit 2015

Konferenční speciál

Startup Summit 2015

| 18 | startup summit 2015


Startupy mění trhy a je o nich slyšet čím dál častěji jej a jeho nápad rovnou koupit a následně, v případě úspěchu, zakomponovat do svých struktur. Pro některé korporace se tato činnost stala nezbytným řešením pro zlepšení či udržení pozice na trhu, pro některé zase přirozeným vývojovým krokem, který nastartovala změna firemní kultury – nábor proaktivních zaměstnanců a otevřený přístup managementu k jejich nápadům.

Budoucnost firem

Foto včetně titulní strany E15 Michael Tomeš 9x

Ze zkoušení novátorských postupů, hledání talentovaných lidí či testování zdánlivě nevinných aplikací se krom klasického investorského dobrodružství, kdy vyjde zpravidla každá desátá investice, stal tvrdý byznys, divadlo s velkou scénou, na níž se míhají jak nápady s jepičím životem, tak velké talenty, které by, nebýt doby a trendu, o podnikání dost možná vůbec neuvažovaly. Startupy firmám přinášejí rychlejší inovace, levnější akvizice nových zákazníků a schopnost přilákat talenty – to a mnohem víc dělá ze startupů nové ekonomické jednotky, se kterými je třeba počítat. Ne vždy je ale vše tak horké, jak se zdá. „Být startupem, to je také fáze hledání modelu, který bude fungovat. Tvrdím, že když nějaký startup přestane fungovat a skončí, není to nic hrozného, protože nejde o zavedenou firmu,“ říká zakladatel firmy EF1 a Know How Klubu Filip Dřímalka, který se zabývá mentorováním začínajících podnikatelů/ startupistů. Investice do nápadů. Zapomeňte na obraz uhrovitých kluků z garáže. Říjnová Platí ale, že to, co je pro startupéra konference v pražských Holešovicích potvrdila, že startupy nejsou další bublina ani současnost, je pro firmy budouclifestyle jedné generace. Zároveň propojila zástupce korporací a rozjíždějících se firem nost. I tak Dřímalka shrnuje zásadní rozdíl mezi již rozjetou korporací a startupem a naznačuje tak logický vztah, který při honbě nejen za zisO startupech je v posledních letech stále více slyšet, kem mezi oběma subjekty vzniká.

a to jak v rámci byznysové sféry, tak díky četnosti mediálních výstupů a zájmu, který se na ně soustředí. Je to takzvaný buzzword doby, která se vyznačuje jak rychlostí, tak snadno dostupnými technologiemi a hlavně lehkostí, s níž lze začít podnikat. Jak mimo jiné ukázala říjnová konference Startup Summit, zásadní změnu oproti dřívějším rokům představuje intenzita, s níž se do hledání toho správného nápadu, technologie či zlepšováku v know-how startupu

zapojují obchodní korporace. Ty doslova ožily a uvědomily si, že se vyplatí, než si nechat ze startupu neřízeně vyrůst konkurenci, do tohoto procesu zapojit a začínající podnikatele „ze svého“ podpořit či

Příležitost ke zlepšování

A co vlastně lze inovovat? Od aplikací zvyšujících produktivitu zaměstnanců po vylepšení produktu či logiky poskytovaných služeb či metod prodeje a marketingu. Ohromnou příležitost dnes představuje práce s daty – význam big dat se přelil na zpracování takzvaných prediktivních big dat, do reálného využití se začíná dostávat 3D tisk, virtuální realita anebo on demand služby, třeba rychlý rozvoz jídla.

Změna v mechanice, ale i logice byznysu doslova visí ve vzduchu a je patrná nejen v postupném nasazování nových technologií, ale také v přístupu velkých firem k řešení interních problémů. Ty tam jsou doby, kdy se na hledání odpovědi podílelo výhradně interní oddělení výzkumu a vývoje. Naopak stále častěji firmy pořádají takzvané hackathony – otevřené 48hodinové soutěže pro lidi zvenčí – nezatížené korporátní logikou, z nichž může, ale nemusí vzejít několik neortodoxních způsobů řešení anebo talentů, které pak rovnou osloví HR oddělení.

Rychlejší inovace, levnější akvizice nových zákazníků a schopnost přilákat nejlepší talenty – to a mnohem víc dělá ze startupů nové ekonomické jed notky, se kterými je třeba počítat. Společná řeč

Významný posun díky startupům nastává i v celkovém myšlení korporací ve vztahu k vlastním zaměstnancům. Firmy si uvědomují, že mohou udržet tempo s dobou i trhem a zároveň své zaměstnance motivovat nejen k podávání lepších pracovních výsledků, ale zároveň také přemýšlení nad tím, jak celý byznys či procesy v něm zjednodušit, zrychlit, zpříjemnit. Nezbývá než se na budoucnost těšit. Startup Summit konaný v polovině října v pražském klubu SaSaZu propojil životy korporací a startupů. Ukázal, že obě strany se spolu dokážou domluvit. A pokud si občas nerozumí, neznamená to, že si nemají co říci a nemohou si navzájem pomoci.

Marek Schwarzmann


| 19 |

Anketa: Podpora startupů z pohledu investorů a úspěšných zakladatelů 1. Co si myslíte o takzvaném startupovém fondu, který nedávno schválila vláda? 2. Čemu by se měl podle vašeho názoru vyvarovat každý, kdo založí startup? Ondřej Bartoš partner, Credo Ventures 1. Podle mne je to špatně. Státní fond nemá na trhu co dělat. Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí, že identifikovalo tržní selhání a že je zde nedostatek kapitálu. Ale zrovna jsem se zúčastnil panelu, kde sedělo pět venture investorů, kteří disponují dohromady více než stovkou milionů eur a jsou připraveni investovat. Nevím, kde podle státu mají ty peníze chybět, kde se MPO „ptalo“. Bojím se, že pokud tento fond nebude kompetentně nastaven, tak může trh startupů poškodit.

2. Lidé často málo věnují dostatečnou péči distribuci, tomu, jak produkt dostat na trh. Podle tohoto by se měl budovat jejich produkt. Oni stavějí na svých snech a parametrech produktu, ale selžou v distribuci. To mi vždy nejvíce chybí, nějaký zajímavý, možná i jiný způsob distribuce. V lepším případě mi zpravidla dokážou citovat zaběhlé poučky typu „koupíme PPC, uděláme SEO a budeme na Facebooku“.

Tomáš Budník předseda představenstva a generální ředitel, O2 CZ 2. Jak jsem tak některé jedince viděl, tak mám obavu, že je víc zajímá, jak získat prostředky, a ne to, jak vylepšit svůj produkt, co pro to ještě udělat. Cílem není sehnat peníze, ale mít produkt, který budou chtít lidé snadno získat a rádi používat.

spíše nezkazilo český startupový trh, protože český problém nejsou peníze, těch je tady dost, ale hlavně kvalita projektů, těch tu není tolik.

Andrea Hepnerová výkonná ředitelka, SAP BSCE 2. Máme s tím vlastní zkušenosti. Jedním z nezbytně nutných předpokladů pro úspěšné absolvování našeho programu SAP Startup Focus je nutnost dosahovat a vykazovat přiměřený progres v období vývoje řešení. Většinou jde o softwarové aplikace na SAP HANA platformě. Startupy s výbornou myšlenkou a nápadem na realizaci občas těsně před „cílem“ zjistily, že neměly dostatek vývojářů. Chyběli jim kvalifikovaní a zaškolení lidé. Doporučujeme proto mít k dispozici předem stanovený minimální počet vývojářů-programátorů, kteří jsou pak schopni rozvíjet své řešení do úspěšného konce.

2. Myslím, že by se zástupci startupů měli vyhýbat třeba tomu, aby příliš chodili na konference a různé pitching soutěže, všeho moc škodí. Rozptylovat se nadměrným množstvím doprovodných akcí typu startupové pivo, startupové soutěže, to se prostě nevyplácí. Vím o pár zakladatelích, které vidím na každé akci, kde jsem, a to se mi nelíbí.

Filip Dřímalka Petr Borkovec investor, Brno Investment Group 1. Je to dobrá iniciativa, český národ to bude motivovat k podnikání. Jako gesto je to správné. Na druhé straně je tu otázka, zda tyto peníze budou efektivně investovány, čemuž příliš nevěřím.

zakladatel, EF1 a Know How Klub 1. Důležité hlavně bude, aby to udělali správně. Jsou úspěšné příklady takové státní podpory, třeba Izrael, kde státní fond opravdu nastartoval startupovou scénu. Bohužel ale jsou také neúspěšné příklady. Podle mne bude hodně záležet na nastavení takového fondu. Trochu se obávám, aby to

Adam Kočík investiční ředitel, J&T Ventures 1. Tuto iniciativu vítám. České startupové prostředí se rychle rozvíjí, tudíž nejsem tímto krokem vlády po několikaletém váhání překvapen. Vítáme otevřenou diskuzi na toto téma ze strany státu. Otázkou zůstává, jak

se tyto státní, respektive evropské peníze použijí. Mělo by to být podle mého názoru v souladu a paralelně se soukromým sektorem, což je ve schváleném návrhu naznačeno. 2. Nesprávné nastavení příjmového modelu a podcenění prodeje, to jsou opakované chyby začínajících podnikatelů. Další častou chybou je, že vyvíjí produkt bez ověření zájmu zákazníků či řeší potřebu pouze malé skupiny lidí.

Petr Palán ředitel pro strategii a plánování, MSD IT Global Innovation Center 1. Myslím, že to asi není úplně dobře. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že už skoro každá země v Evropě nějaký takový program má. Ale upřímně, nemám od této iniciativy velká očekávání. Bude velmi problematické zajistit tu byznysovou část – jak ohlídat návratnost investic, aby se z toho nestal jen dotační program pro nějakou oblast, kterou je zrovna potřeba obhájit ve volbách, nebo pouhá podpora kamarádů, kteří si chtějí založit startup, ale ani nevědí, co vlastně budou dělat. Stát bude asi trochu zbytečně konkurovat soukromým investorům, rozmělní podmínky, za nichž je možné peníze získat. Možná i odsaje nějaké opravdu dobré nápady z trhu, a to je škoda. Dnes to neznamená jen to, že do startupu dostanete peníze, ale i to, že investor přinese své know-how a kontakt. A pokud zrovna nepůjde o nějaké inovace využitelné přímo ve státní správě, tak si státní fond jako dobrého investora představit nedovedu.

2. Jednostrannému zaměření. Možná to zní jako divná rada, ale už jsem viděl spoustu startupů, které měly vynikající „tah na bránu“, ale žádné pro-


dejní dovednosti. Naopak viděl jsem mnoho startupů, které měly skvělé prodejní techniky a dovednosti, ale v podstatě nezajímavý nebo dokonce žádný produkt. Je potřeba najít jakýsi balanc mezi těmito směry, skvělý produkt vás nikdy nezachrání, pokud jste mizerný obchodník.

Martin Pejša


2. Vyhnout se něčemu, čemu sám nevěří. Dokud o svém nápadu váhá, neměl by jej realizovat. Měl by se také vyhnout investorům, kteří jej vidí jen jako krátkodobou investici. A hlavně si dobře vybrat kolegy, kteří s ním do toho půjdou. Nedílnou vlastností zakladatele startupu by měla být schopnost přitáhnout kolegy, vybrat si dobré zaměstnance a nadchnout je.

zakladatel a generální ředitel, CreativeDock 1. Je to skvělá zpráva. Stát by měl jít ale ještě dál a nevnímat stávající „boom“ startupů odděleně. Širší příležitost je postavit rozvoj České republiky na inovacích. Technologicky na to díky historii a vzdělání máme, nyní se prostřednictvím startupů spousta mladých lidí učí prodávat, využívat marketing a provozovat produkty. Ta kombinace může mít velký dopad a dlouhodobě odlišit Česko od ostatních států v regionu.

Kamil Pošvic manažer segmentu pro podnikatele a malé firmy, Česká spořitelna

Kamil Pošvic: Firmám do dvou let věku jsme poskytli přes 1500 úvěrů

2. Zrovna do tohoto by banka jako finanční partner neměla moc mluvit. Pokud ale za námi přijde startup, tak samozřejmě posoudíme míru rizika a s ním související faktory. Pokud za mnou přijde architekt, který dvacet let dělal v oboru a najednou potřebuje peníze, aby si mohl založit restauraci, protože to byl vždy jeho sen, tak si asi dokážete představit, že moc šancí nemá. Kdežto když přijde s tím, že do toho vkládá své prostředky a že do toho jde i nějaký zkušený restauratér, tak to je samozřejmě jiný případ.

Dovedu si představit, že řadě klientů nestačí výnosy u banky a že by uvítali, kdyby měli možnost mít vyšší vý nos výměnou za vyšší rizi ko. Dovedu si představit, že by je banka propojovala s takovými investicemi do startupů

Dušan Zábrodský investment partner, Rockaway Capital 2. Dlouhému přemýšlení, zdlouhavým přípravám a velkým investicím před spuštěním. Důležité je rychle projekt dostat na trh, aby člověk viděl, jak se na to, co vytvořil, tváří zákazníci.

Michal Šmída zakladatel a generální ředitel, Twisto Payments 1. Pokud úředníci budou investovat na komerční bázi a do projektů, které dávají smysl, tak si myslím, že je to super. Soudím, že pokud stát bude ohleduplně investovat, bude-li integrální součástí vznikajícího ekosystému, tak to bude prospěšné. Musí do toho ale jít „naplno“, ne jen ve stylu „vykážeme příspěvky/investice tam, tam a tam“.

1. Zatím na to nemám jasný názor. Kdybychom si prostřednictvím tohoto fondu mohli „zlevnit“ investice tím, že by stát investoval spolu s námi, tak by to nebylo špatné. Ale pokud stát bude sám rozhodovat o tom, kdo dostane peníze a kdo ne, tak se obávám, že to dopadne podobně jako přerozdělování evropských peněz. 2. Pořádně si neověří situaci na trhu: konkurenci, tržní potenciál, časování vstupu. Jinak propálí zbytečně moc peněz a energie ve fázi ověření product/market fitu, aby nakonec zjistili, že jejich produkt či služba nikoho nezajímá. Ještě větší chybou pak ale je produkt či službu plnohodnotně uvést na trh za podpory marketingu a PR bez předchozího ověření konceptu. To pak bývá hodně drahý špás.

Za startupy se v Česku považují firmy po dobu dvou až tří let fungování. „Nemyslím si ale, že to jde určit věkem společnosti. Firma to už může mít srovnané do půl roku. Ale to chce samozřejmě cílevědomé a zkušené lidi ve vedení, kteří mají propočtené riziko a jasný plán,“ říká manažer segmentu pro podnikatele a malé firmy České spořitelny Kamil Pošvic.

Co je těžší, založit startup, nebo jej prodat?

Prodat. Na založení startupu stačí tisícikoruna a návštěva živnostenského úřadu nebo nějaké ready-made společnosti. Dokázat prodat startup, to znamená, že má nějaký smysl.

Vláda nedávno schválila takzvaný startupový fond. Co vy na to?

Myslím, že je to dobře. Dnes lze startup vnímat velmi široce. Může to být třeba matka po rodičovské dovolené, které nevyhovuje pracovní doba a která místo návštěvy pracovního úřadu radši založí firmu a začne podnikat. Zde chápu, že stát vidí nějaký možný sociálně-ekonomický dopad. Druhý úhel pohledu je to, že stát nahrazuje, dovzdělává současnou generaci a zlepšuje její finanční gramotnost – dříve se prostě ve školách neučilo, jak založit firmu, jak si udělat


Tomáš Budník: Firma přestává být startupem, jakmile začne vydělávat vlastní peníze

propočty a byznys plán. Dnes už na to samozřejmě jsou programy. Druhou věcí je, jak to bude vypadat v reálu. Podívám-li se na zkušenosti ostatních zemí s takovými subjekty, tak můžeme jenom doufat.

Jak rozlišit startupovou firmu od zavedené? Jinak řečeno, jak poznám, že už nešéfuji startupu?

Každá změna je inovací. Já vnímám inovaci jako provedenou a dokončenou změnu. Mluvení a chtění nikam nevede. Je důležité, aby firma akceptovala možnosti neúspěchu. Je to o nastavení mysli, nepřipouštět neúspěch, anebo být schopen se z neúspěchu poučit.

Do kolika firem ČS v posledních letech „startupově“ investovala?

Budu-li brát firmy do dvou let věku, což by šlo charakterizovat jako startupy, tak jsme jim poskytli přes 1500 úvěrů. Je to náš běžný, automatický proces, nic skokového či ovlivněného trendy.

Vztah banky k riziku je v kontextu startupů mnohem opatrnější…

Venture kapitál počítá s tím, že mu vyjde jedna z deseti investic. Banka si u každého úvěru musí tvrdě podložit, proč se tak rozhodla, podle kterých kritérií. A to pak předkládáme regulátorovi.

Měla by banka jít do vyššího rizika, respektive vyčlenit nějakou část kapitálu, jež by mohla být využita pro rizikovější projekty?

To není otázka, jestli to udělá banka, ale dovedu si představit, že řadě klientů nestačí výnosy jejich peněz u banky a že by uvítali, kdyby měli možnost mít vyšší výnos výměnou za vyšší riziko. Dovedu si představit, že by je banka propojovala s takovými investicemi do startupů.

Pracujete na takovém modelu, který jste právě nastínil?

Neříkám ano a neříkám ne, ale testujeme ledacos.

Marek Schwarzmann

Když jste firma veli kosti O2, tak je dobré mo tivovat za městnance, aby přichá zeli s vlast ními nápady

Foto E15 Michael Tomeš 5x

EU mluví o třech letech stáří firmy. V Česku se mluví o dvou až třech letech. Nemyslím si ale, že to jde určit věkem společnosti. Firma to už může mít srovnané do půl roku. Ale to chce samozřejmě cílevědomé a zkušené lidi ve vedení startupu, kteří mají propočtené riziko a jasný plán. Může se také stát, že startup „bude hledat sám sebe“ po více let, ale to je také v pořádku, jde třeba o experimentování s produkty.

Co zpravidla šéfa firmy donutí k tomu, aby začal nakonec uvažovat o angažování startupu či nějaké inovaci?

| 21 |

Dnes pocházejí tři největší investoři do světových startupů z Číny. „Spousta českých startupů by se podle mne možná měla zamyslet, zda pro ně tato trojka není zajímavější než vysněné Silicon Valley,“ říká předseda představenstva a generální ředitel O2 CZ Tomáš Budník. Startup je v posledních letech silný buzzword. Nebyl tu už ale o něco dříve, jen pod jiným jménem?

Jenom tomu teď tak říkáme. V devadesátých letech začínaly první internetové firmy. Sám jsem tehdy jednu takovou založil, takže bych se mohl zvát zkušeným startupistou. Tehdy se to slovo jen nepoužívalo. Jakmile máte podnikatelský záměr, tak vám buď půjčí rodina, v lepším případě banka, nebo se pak seberete, řeknete, že jste startup, a jdete udělat nějaký zajímavý pitch a sehnat peníze od investorů.

Vláda nedávno schválila takzvaný startupový fond. Co vy na to?

Na trhu je v současnosti hodně peněz, mnoho firem chce podporovat startupy. Všichni z komunity investičních fondů říkají, že vznikne zbytečná inflace, že se budou podporovat i startupy bez šance na úspěch, ale já si myslím, že tento státní

fond by mohl podporovat například export českých startupů do zahraničí – třeba i tou formou, jakou to již nyní dělá CzechInvest. Tedy že vozí startupy do Silicon Valley a pomáhá jim tam zřídit kanceláře. Dnes pocházejí tři největší investoři do světových startupů z Číny – Baidu, Alibaba a Tescent (BAT). Spousta českých startupů by se podle mne možná měla zamyslet, zda pro ně tato trojka není zajímavější než vysněné Silicon Valley.

Jak rozlišit startupovou firmu od zavedené? Jinak řečeno, jak poznám, že už nešéfuji startupu?

Nyní jezdíme po investiční roadshow a donedávna jsem měl v prezentaci, že naše O2 Slovakia je startup. To mi kritizoval jeden z kolegů-investorů, který mi tvrdil, že startup, který generuje přes třicet milionů eur čistého ročně, už není startupem. Kolegové ze Slovenska mi pak zase říkali, že tamější firemní kultura je pořád startupová. Jde o to, zda ten model byznysu je udržitelný natolik, že začne vydělávat peníze. Například jsme si zvykli, že Netflix, Groupon či Evernote jsou již zavedené firmy, ale zrovna tyhle firmy jsou ještě startupy, Netflix je stále v červených číslech, Groupon a Evernote nedávno oznámily, že mají problémy. Pro mne je hranice tam, kde firma začne vydělávat vlastní peníze, že přestane potřebovat investorské dotace.

Jak jinak inovovat než skrze startupy?

Když jste firma velikosti O2, tak je dobré motivovat zaměstnance, aby přicházeli s vlastními nápady, nelikvidovat jejich nápady hned v zárodku, dát jim šanci k realizaci, možnost chybovat. Dobré je nabírat mladé lidi nezkažené korporátním systémem, lidi, kteří nemají klapky na očích. U menších firem je to o tom mít odvahu třeba změnit obchodní model.

Na Startup Summitu jste prezentoval nový fond O2…

Zahájili jsme jakousi novou éru toho, že bychom se o startupy chtěli starat, a to nejen poskytováním základní podpory a peněz, ale třeba zpřístupněním celého našeho ekosystému, přístupu k zákazníkům a prodejnímu kanálu nebo hardwarovým inženýrům, aby mohli využívat vše, co máme.

Kolik je pro takové startupy připraveno?

Nemáme stanovený nějaký pevný limit. Dnes to není o penězích, do nějakého projektu dáte jednotky milionů a může letět jak raketa a naopak, některý spotřebuje těch milionů desítky a stále bude drhnout. Primárně hledáme samozřejmě věci, produkty a služby, které souvisí s naším byznysem na úrovni střední Evropy. Určitě nevadí, když ty projekty budou mít ambice na dobytí světa, ale napřed je třeba uspět tady.

msc



V centru zájmu. Startupy nyní zažívají významný percepční boom, všichni o nich mluví, korporace jim věnují nebývalé množství pozornosti. Je to módní, vysvětluje partner investiční společnosti Credo Ventures Ondřej Bartoš

Dlouhodobá podpora. Předseda představenstva a generální ředitel O2 CZ Tomáš Budník představil na letošním Startup Summitu end to end startupový akcelerátor BOLT. Ten prý bude fungovat na jiných principech než dosavadní startupové fondy, hlavní rozdíl bude v dlouhodobé podpoře, které se účastníkům dostane

Jak zaujmout investora. Součástí

a Rohlik.cz Tomáš Čupr a zakladatel společností SuperHosting. cz, CDN77.com či Peering.cz Zdeněk Cendra se podělili o své zkušenosti se zakládáním svých firem, která část pro ně byla nejtěžší a kde vlastně leží klíč k úspěšnému rozjezdu startupu

Foto E15 Michael Tomeš 10x

Úspěšní rozjížděči. Zakladatel Slevomatu, Damejidlo.cz

Startup Summitu byl také pitch contest, tedy soutěž o nejzajímavější prezentaci startupu a zaujetí investorů v porotě. Celkem osm uchazečů se utkalo o hlavní cenu – PR služby v hodnotě dvacet tisíc korun. Porota složená z investorů Petra Borkovce, Ondřeje Bartoše, Adama Kočíka a Dušana Zábrodského měla těžké rozhodování, což podtrhla i třikrát opakovaná žádost o pár minut navíc k rozhodování. Vyrovnanost týmů se odrazila také v jejich verdiktu: cenu si nakonec rozdělily startupy Valuto, Bileto a SQLdep


| 23 |

Velký partner. Jak se dělá startup ve spolupráci s velkou firmou, jako je SAP, se s návštěvníky Startup Summitu podělil František Vrabel ze Semantic Visions

Nejde o velikost. Být startupem, to je spíš o stavu mysli. I velká firma může být startupem, třeba i Google může být vnímán jako startup, jen díky tomu prostředí, které tam zaměstnanci mají. Startup podle mne není definován velikostí, ale nastavením mysli zaměstnanců a firemní kulturou. Když přeskočíte střední management firmy a vyhýbáte se mítinkům a rozhodovací proces trvá pod dva dny, tak můžete tvrdit, že jste startup, soudí zakladatel a šéf firmy Twisto Payments Michal Šmída

Zahraniční pohled. Na akci vystoupil i Philip Staehelin, managing partner pražské kanceláře společnosti Roland Berger

Byznys jako sport. Český hokejový trenér Marian Jelínek Osobní zkušenosti a motivace. V rámci diskuze úspěšných startupistů účastníci prozradili, co si myslí o korporacích, shánění peněz a proč vlastně s podnikáním sami začali

se s návštěvníky z řad začínajících startupistů podělil o své zkušenosti z vrcholového sportu, které v podobě koučinku, školení a motivačních přednášek přenáší i do vrcholového byznysu

Konferenční speciál. Startup Summit 2015

Recommend Documents