Konference – Elektronické nástroje ve veřejných zakázkách 3. 4. 2014
Příspěvek – Dynamické nákupní systémy
Prezentující: JUDr. Michaela Poremská, Ph.D., LLM
Kontakt: tel.: +420 774033702 e-mail:
[email protected] web: www.poremska.cz Publikace Elektronické zadávání veřejných zakázek
co je to dynamický nákupní systém? Dynamickým nákupním systémem (DNS) se rozumí plně elektronický systém pro pořizování běžného a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací, který je časově omezený a otevřený po celou dobu svého trvání všem dodavatelům, kteří splní podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému a podají předběžnou nabídku. DNS může zadavatel zavést v otevřeném řízení. Právní úprava dynamického nákupního systému je obsažena v § 93 – 95 z.v.z. V DNS používá zadavatel i dodavatel výlučně elektronické prostředky. ZAVEDENÍ DNS + ZAŘAZENÍ DO DNS (podle pravidel pro otevřené řízení)
ZAKÁZKY v DNS (podle pravidel pro otevřené řízení + § 95 ZVZ)
- min. 47 dnů lhůta pro podávání předběžných - lhůta (15+5=) 20 dnů pro podávání nabídek – odeslání formuláře Oznámení o předběžných nabídek po odeslání formuláře zakázce do VVZ Zjednodušené oznámení o zakázce v rámci DNS - dodavatelé podávají předběžné nabídky + do VVZ zadavatel zařazuje dodavatele do DNS - zadavatel zahajuje zakázku odesláním výzvy k podání nabídek + min. 7 dnů pro podání „ostrých“ nabídek
změny právní úpravy DNS a výkladová úskalí •
Zákon č. 258/2011 Sb. účinný od 12. 9. 2011: § 82 odst. 3 - V případě veřejných zakázek zadávaných v dynamickém nákupním systému může zadavatel uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem před uplynutím lhůty pro podání námitek.
•
Zákonné opatření č. 341/2013 Sb. účinné od 1. 1. 2014:
-
§ 71 odst. 6 - Zadavatel může otevřít 1 nabídku, zadává-li veřejnou zakázku v dynamickém nákupním systému, tzn. není povinen zakázku rušit.
-
§ 147a odst. 2 písm. c) - Zadavatel není povinen uveřejnit smlouvu na plnění veřejné zakázky zadané v dynamickém nákupním systému, jejíž cena nepřesáhne 500 000,-- Kč bez DPH.
•
Výkladová úskalí:
-
Zadavatel není povinen odesílat předběžné oznámení před zahájením veřejné zakázky v DNS – 86 z.v.z.
-
Zadavatel není povinen vyhotovovat protokol o otevírání nabídek při zadávání veřejných zakázek v DNS, a tudíž jej uveřejňovat - § 72 odst. 2 a 73 odst. 4 z.v.z. x je v souladu s hospodářskou soutěží uveřejňování identifikačních údajů uchazečů o veřejnou zakázku?
-
Zrušení zakázky je nutné pouze v případě, kdy zadavateli nepřijde žádná nabídka. Při zrušení veřejné zakázky v DNS není třeba odesílat oznámení do VVZ x Jestliže zadavatel neobdržel nabídky, může všem zájemcům zařazeným do DNS zaslat novou výzvu k podání nabídek, aniž by bylo nutné danou veřejnou zakázku zadávanou prostřednictvím DNS rušit.
-
Zadavatel není povinen vyhotovovat písemnou zprávu - § 85 z.v.z.
praktické použití DNS (1)
•
První v České republice začaly DNS používat Vojenské lesy a statky ČR, s. p.
•
Masarykova univerzita je od roku 2009 v České republice první vysokou školou užívající elektronický nástroj a druhým subjektem užívajícím DNS od roku 2010.
•
Univerzita Palackého v Olomouci je po brněnské Masarykově univerzitě druhou vysokou školou v České republice, která se rozhodla využívat elektronický dynamický systém zadávání veřejných zakázek a nepoužívat dále rámcové smlouvy.
•
V současné době zadávají veřejné zakázky v DNS nejenom veřejné vysoké školy (Ostravská univerzita v Ostravě, Univerzita Hradec Králové), ale i Ministerstvo vnitra ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR nebo Centrální nákup, příspěvková organizace aj.
praktické použití DNS (2) Masarykova univerzita:
Zdroj: https://zakazky.muni.cz/dns_index.html
Univerzita Hradec Králové:
Zdroj: https://www.softender.cz/uhk/
DNS a centrální x decentrální zadávání
•
•
1
DNS umožňuje zachovat decentralizaci subjektu na organizační jednotky a zadávat veřejné zakázky na jednotkách a přitom je splněna daná podmínka sčítat plnění za subjekt nikoliv jen organizační jednotky. DNS umožňuje i centrální zadávání1, tzn. že se požadavky ze všech organizačních jednotek sesbírají a z řídící jednotky se zadává centrální veřejná zakázka. Nezaměňovat pojem s centralizovaným zadáváním u centrálního zadavatele podle § 3 z.v.z.
J. Kohoutková, M. Poremská. Dynamický nákupní systém na MU. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2010, roč. XXI, č. 2, s. 6-11. Dostupný z: http://www.ics.muni.cz/bulletin/articles/657.html: Sběry požadavků do centrálních DNS provozovaných na Masarykově univerzitě probíhají v aplikaci INET (Intranet pro pedagogy, studenty atd.). Jádrem sběrného systému je trojice aplikací zadávání žádanek, schvalování žádanek a export žádanek. Kromě harmonogramu sběrů jsou v INET katalogy předmětů, např. počítačů, kancelářských potřeb, který v případě kancelářských potřeb obsahuje i (foto)grafické náhledy.
efektivnost zadávání veřejných zakázek v DNS (1)
•
Štohanzlová, J. Efektivita dynamického nákupního systému ve veřejném vysokém školství v ČR. Brno: Mendelova univerzita v Brně. Diplomová práce. 2013. Dostupný z: http://is.mendelu.cz/lide/clovek.pl?id=25522;zalozka=7;studium=54406:
Hypotéza - zavedení dynamického nákupního systému při zadávání veřejných zakázek přináší veřejným zadavatelům časové a finanční úspory. Zkoumána byla v letech 2010, 2011 a 2012 na Masarykově univerzitě, Palackého univerzitě v Olomouci a Ostravské univerzitě v Ostravě: -
A) finanční úspora, které je možné dosáhnout porovnáním předběžné hodnoty bez DPH a vysoutěžené hodnoty bez DPH a
-
B) časová úspora při zadávání veřejné zakázky dynamického nákupního systému na ICT, přičemž zahájením se rozumí odeslání formuláře Zjednodušeného oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému do Věstníku veřejných zakázek a končí podpisem kupní smlouvy s vybraným dodavatelem.
efektivnost zadávání veřejných zakázek v DNS (2)
Ad A) Masarykova univerzita a Ostravská univerzita v Ostravě dosáhly finanční úspory u všech dílčích veřejných zakázek, zatímco Univerzita Palackého v Olomouci dosáhla finanční úspory pouze u osmnácti dílčích veřejných zakázek z dvaceti jedna. Finanční úspora Masarykovy univerzity se pohybuje v rozmezí od 8 % do 22 % na jednotlivou dílčí veřejnou zakázku, finanční úspora Ostravské univerzity v Ostravě se pohybuje od 0,8 % do 10 % a finanční úspora u Univerzity Palackého v Olomouci od 2 % do 18 %, přičemž ztráty Univerzity Palackého v Olomouci nebyly vyšší než 2 %. Ad B) Největších časových úspor dosáhla Univerzita Palackého v Olomouci , která zadávala veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému na ICT průměrně za 62 dnů. Ostravská univerzita v Ostravě zadávala 64,5 dne a nejdéle administrovala veřejné zakázky Masarykova univerzita 98 dní.
výuka elektronizace veřejného investování na vysokých školách
•
Mendelova univerzita v Brně je v České republice první vysokou školou vyučující od letního semestru 2014 předmět Elektronizace veřejného investování.
•
Cílem předmětu je vychovat specialisty na elektronické veřejné zadávání, a to jak pro zadavatele, tak pro dodavatele, případně pro subjekty kontrolující veřejné zakázky.
•
Příklady studentských prací na téma elektronizace veřejných zakázek:
- Štohanzlová, J. Elektronické zadávání veřejných zakázek. Brno: Mendelova univerzita v Brně. Bakalářská práce. 2010. Dostupný z: http://is.mendelu.cz/lide/clovek.pl?id=25522;zalozka=7;studium=32334. - Štohanzlová, J. Komparace listinného a elektronického zadávání veřejných zakázek. Veřejné zakázky. Praha: Vizea. 2010, č. 6, s. 16–19, ISSN 1803-6724. - Rozehnalová, L. Komparace efektivnosti zadávání veřejných zakázek v listinné a v elektronické podobě na úrovni krajů. Brno: Mendelova univerzita v Brně. Diplomová práce. 2012. Dostupný z: http://is.mendelu.cz/lide/clovek.pl?id=36069;zalozka=13;studium=42118 - Povolná, K. Elektronická tržiště veřejné správy. Brno: Mendelova univerzita v Brně. Bakalářská práce. 2013. Dostupný z: http://is.mendelu.cz/lide/clovek.pl?id=29648;zalozka=7.
shrnutí k DNS
- počítačová gramotnost - chuť nikoliv na jídlo, ale učit se nové věci - výklad zákona (tzv. virtuální výklad)
- rozdíl mezi písemnou formou x listinnou podobou x elektronickou podobou - výběr provozovatelů elektronických nástrojů a otázka přenosu dat do případných nových nástrojů
