Konec HODNÉHO CHLAPCE

STRAP

Volvo magazín

Konec HODNÉHO CHLAPCE Issue no.1 2010 2010 jaro/léto

Zbrusu nová S60: je to Volvo, ale ne takové, jak ho známe. Švédský mistr precizního řízení ho protáhl po solné pláni. Připravte se na jízdu svého života!

www.volvocars.com www.volvocars.cz

03

PRAHA: OC LETNANY, OC ŠESTKA, OC ARKÁDY PANKRÁC, BRNO: ORLÍ 17 MENSWEAR LEATHERWEAR

CA_Volvo_200x280mm_PRESS.indd 1

SHOES BAGS

WATCHES GLASSES

ACCESSORIES UNDERWEAR

REALITY WEAR s.r.o. | Phone: +420 235 311 063 CATALOGUE & STORE FINDER: WWW.CAMELACTIVE.DE

7.4.2010 13:19:25

Obsah 6

Život Obyčejní lidé dělají neobyčejné věci v Arizoně, Keni a Mexiku.

10

Křížem krážem po Rakousku S Volvem XC60 DRIVe jsme se rozhodli prozkoumat tak trochu jiné alpské světy.

18

Rebelové ze Severu Tři výjimeční architekti přivezli do Česka své ekologické vize s příběhy.

jaro/léto // 2010

30

Pozor, představení začíná! Nové Volvo S60 je nejzábavnější auto pro řidiče v historii značky. Svezli jsme se v něm a poznali ty, kteří ho vytvářeli.

54

Volvoklub Po stopách slavných modelů Volvo AWD

58

Ekonomická jízda Dokážeme s jedinou nádrží projet napříč celou Velkou Británií? Volvo V70 DRIVe jsme podrobili velké výzvě.

22 68 Volvista

Radost mezi živly

S drakem na vlnách si užijete ďábelsky rychlou jízdu i létání. Vyzkoušejte populární kiting!

Hokejista století Dominik Hašek

28

Pure design

Foto: Libor Špaček

Představujeme konverzační houpačku.

LIV – Volvo magazín, jaro/léto 2010: Vydavatel Volvo Auto Czech, s. r. o., V Oblouku 731, Průhonice 252 43, IČO 63981726 Evidenční číslo MK ČR E 12667 Šéfredaktorka Petra Doležalová, [email protected] Spolupracovníci Jan Koubek, Libor Špaček, Jiří Kaloč, Pavlína Zelníčková, David Horák, Nicol Gale Grafická úprava Radek Rytina Tisk Expodata-Didot Produkce Petra Doležalová Prodej inzerce Marek Hammerschmied, Boomerang Publishing, 244 023 223, [email protected] Vychází dvakrát ročně www.liv.cz

Britská předloha LIV: Editor Bill Dunn Senior Art Director Peter Allen European Editor Alfred Rinaldi Managing Editor Polly Wagstaff Deputy Art Director Tony Peters Senior Designer Samantha Scott Designer Danielle Salenieks Chief Sub-editor Joe Curran Account Director Lisa Marie Mills Account Manager Aarati Karia Senior Production Controller Brian Ventour Production Manager Colette Mahon Ad Production Controller Gordon Armstrong Senior Account Director Ellen Wade Managing Director Gavin Green Creative Director Paul Kurzeja For Volvo Car Corporation: Creative Manager Helene Axelsson Global Customer Relationship Management Manager Martin Persson Copyright Redwood Publishing Limited, 2009. Všechna práva vyhrazena. Názory vyjádřené v článcích jsou názory autora, a nikoli společnosti Volvo Car Corporation. Vytištěno na ekologicky zpracovaném papíru.

PEFC/04-31-0741

Kaleidoskop Staňte se Ikarem

Také vám vaši blízcí občas vyčítají, že nosíte hlavu v oblacích? Nyní můžete jejich názory potvrdit, aniž byste utrpěli blamáží. Zemi přitom jednoduše ponechejte ostatním, z vás se stává novodobý Ikaros. Stačí jen na záda nasadit létající Jetpack společnosti Martin Aircraft, nastartovat 200koňový motor a už se vznášíte. Obsluha si přitom nezadá s nejjednoduššími létajícími stroji, zvládnout ji tak může po krátkém školení každý. U pilota je však vyžadována minimální tělesná hmotnost 63 kg, aby mohl bezpečně manipulovat s 272 kg vážícím přístrojem. Ve vzduchu se udrží půl hodiny, během níž zvládne urazit vzdálenost 50 km rychlostí 101 km/h. Převážet přitom může i padesátikilové zavazadlo a k dotankování nádrže postačí běžné palivo s vyšším oktanovým číslem. Vyšší je ovšem i cena nového dopravního prostředku, který je pro případ selhání chráněn bezpečnostními pásy automobilového typu, které Volvo zavedlo do standardní výbavy již před 50 lety. Za cenu asi čtyř milionů dostanete kompletní létací výbavu včetně balistického záchranného padáku.

Yayoi Kusama, dýňová souprava

Umění šachu Věděli jste, že si výukou a hraním šachů můžete zlepšit kvalitu myšlení a estetické cítění? Žádná jiná hra v dějinách nebyla tak široce reflektována v umění a literatuře. Neobsahuje prvek náhody, partii rozhodují schopnosti a znalosti hráčů. Jedna z nejrozšířenějších her světa, která je současně považována za sport, vědu i umění, se prezentuje v moderním pojetí na výjimečné výstavě v pražském Centru současného umění DOX. Jedinečná expozice patnácti souprav představuje tvorbu například Damiena

Hirsta, Jakea a Dinose Chapmanových či Toma Friedmana. Každý z umělců pojal černobílou bitevní plochu po svém – vytvořil úsměvné polonahé postavičky, dýňovou soupravu, lékařské skleněné baňky nebo dokonce mluvící šachy. A to, jakým fenoménem tato hra je, ilustruje motto výstavy: „Ze svého těsného kontaktu s umělci a šachisty jsem dospěl k osobnímu závěru, že zatímco všichni umělci nejsou šachisty, všichni šachisté jsou umělci.“ (Marcel Duchamp, 1952) Expozici můžete navštívit do 28. června.

Batoh, který „jde za vámi“ Obsluha Jetpacku si nezadá s nejjednoduššími létajícími stroji, zvládnout ji tak může po krátkém školení každý.

04

Vybavte si ten pocit z celodenní túry s plnou náloží na zádech. S každým krokem do vás napěchovaný batoh svou kinetickou energií tak trochu vrazí. Ani tento typ se speciálním kloubem nepoběží vedle vás, nicméně díky zvláštní konstrukci bude mnohem únosnější, neboť bude ve větší symbióze s vašimi pohyby. Zmíněný kloub je skrytý za bederním pásem, který se upíná kolem boků. Vtip je v tom, že setrvačné síly batohu neschytá vaše tělo, nýbrž je pohltí „švenknutí“ umožněné oním plastovým kloubem. V „zatáčkách“ pak při chůzi máte pocit, jako by batoh šel s vámi.

Podělte se o zážitky Contour HD se záběrem v úhlu 135 stupňů je jednou z nejrozšířenějších kamer. Snímá v HD kvalitě a je odolná proti stříkající vodě. I s vodotěsným pouzdrem ji pořídíte do 10 tisíc korun.

To, že volný čas trávíte ve víru nápadité akce, je skvělá zpráva i pro okruh vašich přátel. Jenže pocit z bikerského zážitku slovy „pohádka“ ani „nezapomenutelný“ nepředáte. Od toho tu však jsou čím dál populárnější videoklipy, které můžete navíc sdílet například přes Facebook a další sociální sítě. Pořídíte je sportovní kamerou uzpůsobenou pro chvíle, kdy oběma rukama svíráte řídítka horského kola nebo hrazdu kitu. Přístroj jen upnete na prkno nebo horské kolo, zapnete jej a dál už na něj nemusíte sáhnout. Zábavné je, jak dalece můžete skutečnost zkreslovat. Platí, že čím níž kameru umístíte (například na spodní trubku rámu vašeho kola), tím akčnější záběry budete mít.

Klasika se vrací Limitovaná edice kalhot Cargo Pants značky camel active dorazila v dubnu na český trh. Autentický model z doby, kdy značka začínala vytvářet městskou módu, se prodává v exkluzivním balení s tričkem v šedé barvě v ceně 3 690 korun. Dojem z kvalitního zpracování podporuje ručně šitý pás všitý do oděvu. Z celkového počtu 1 977 kusů, které byly vyrobeny (počet reprezentuje rok, kdy se pod touto značkou začalo oblečení vyrábět), jich je pro Česko určeno pouhých 112. www.realitywear.cz

Dům pro 21. století při dopadu slunečních paprsků a současně sám větrá. Aktivní dům navíc nezanechává žádnou uhlíkovou stopu, je vzdušný, slunný a uvnitř vytváří příjemné klima. Z této koncepce vychází projekt dánské společnosti VELUX Model Home 2020,

která se specializuje nejen na střešní okna, ale na řadu produktů, díky nimž bude vaše bydlení zdravější a komfortnější. Experimentální aktivní domy nyní vznikají v Rakousku, Německu, Velké Británii a Francii. První z nich,

nazvaný „Home for life“, již stojí v dánském Aarhusu. Základním cílem projektu je ukázat, že zdravé ekologické bydlení může být i komfortní a můžete ho přizpůsobit potřebám vaší rodiny. www.aktivni-dum.cz

Foto: Adam Mørk

Zdravé a pohodlné, a přitom ekologické a úsporné bydlení? Odpovědí může být tzv. aktivní dům. Neplýtvá se v něm energií, jeho vybavení totiž aktivně reaguje na změny počasí či denní dobu. Jak? Dům automaticky přistíní interiér

05

Život

// Obyčejní lidé dělají neobyčejné věci

Všechno to začalo snem. Ještě 1. června 2003 byla Stephenie Meyer ženou v domácnosti, která veškerý svůj čas věnovala výchově svých tří synů: ročního Eliho, dvouletého Setha a pětiletého Gabea. 2. června se ale vzbudila a v hlavě jí utkvěla jasná scéna ze snu. „Mladá žena hovořila s krásným, zářivým mužem na rozkvetlé louce,“ vzpomíná Stephenie. „Ten muž byl upír. A byli zamilovaní.“ Sen se stal základem pro první ze série románů Stmívání, kterých se prodaly doslova miliony. Neobešlo se to ale bez dřiny. „Všechno, co se dalo odložit, jsem odložila, sedla jsem si k počítači a začala psát. Neměla jsem to vůbec rozplánované a neměla jsem ani ambice udělat si ze psaní kariéru,“ říká. „Tu jsem už měla a dávala mi pořádně zabrat – byla jsem matkou, což je asi nejnáročnější zaměstnání na plný úvazek, jaké existuje. Moc jsem toho nenaspala. A spoustu stran jsem napsala s ročním synkem na klíně.“ O tři měsíce později Stmívání dokončila. Poslala dopisy patnácti literárním agentům: devět ji rovnou odmítlo, pět se jí neozvalo a jeden si vyžádal k nahlédnutí první tři kapitoly. To však stačilo k tomu, aby jí vydavatelství Little, Brown and Company nabídlo smlouvu na tři knihy za celkem 750 tisíc dolarů – pro dosud nepublikovaného autora nevídaná částka. Stmívání se na knižních pultech objevilo v roce 2005 a celý rok se drželo na žebříčku bestsellerů The New York Times. V Japonsku dokonce vyšlo zvláštní vydání

Upírˇí spisovatelka

Kdo? Stephenie Meyer Kde? Phoenix, Arizona Proč? Autorka románového bestselleru a matka tří malých dětí Text Roger Delmar Fotografie Eric Ogden

s ilustracemi v manga stylu. Pokračování Nový měsíc hájilo v Americe první příčku prodejnosti celých 29 měsíců a jedničkou se stalo i ve Španělsku, Německu, Austrálii a Brazílii. Podle listu USA Today byla každá sedmá kniha koupená ve Spojených Státech začátkem roku 2009 od Stephenie Meyer a po celém světě se prodalo celkem 70 milionů výtisků. Kniha se brzy stala předlohou pro velmi úspěšný film. Stmívání vydělalo na vstupném celosvětově 383 520 177 dolarů. Příznivci Volva si možná všimli, že hlavní postava upíra Edwarda Cullena, ztvárněná Robertem Pattisonem, jezdí v prvním filmu v bílém Volvu C30 T5, ve druhém pak přesedlá do šedé XC60 T6. Cynikové by si mohli pomyslet, že to byl jen nějaký chvilkový nápad někoho „na place“, ale Stephenie je ve skutečnosti velkým motoristickým fanouškem a už v knižní předloze filmu figuruje jmenovitě Volvo. Protože ale první díl vznikl v roce 2003, tedy ještě před érou C30, jezdí Edward v knize v klasickém rychlém S60R. Stephenie připouští, že ohledně aut má kolem sebe pomocníky: „Dva ze tří mých bratrů jsou automobiloví fanatici. Když se potřebuju dopátrat typu vozu, ve kterém moje postava jezdí, tak se to docela hodí. Ať mluvím s kterýmkoli z nich, vždycky ze sebe vychrlí dlouhý a přesný popis auta, které potřebuji, včetně ceny, výkonu a případných stylových doplňků.“ „Myslím, že láska k autům je něco tak trochu vrozeného,“ říká Stephenie. „Krásné vozy mě prostě dostávají. Moje kamarádky kdysi na dálnicích sledovaly hezké kluky, já byla posedlá nádhernými auty.“ Ještě zbývají natočit dva filmy – Zatmění a Rozbřesk. Čím bude asi Edward jezdit v nich? Podle LIVu by to dost dobře mohlo být nové Volvo S60… Pro mladého vzdělaného upíra bezchybná volba. Nalistujte stránku 30, přečtěte si dojmy z první jízdy a uvidíte, jestli s námi budete souhlasit.

07

Život

// Obyčejní lidé dělají neobyčejné věci

Zpráva z Mexika Kdoo? HUNAB Kde? Poloostrov Yucatan, Mexiko Proč? Vyhráli cenu Volvo Adventure za nápaditý projekt udržitelného podnikatelského vodohospodářství Text Bill Dunn Fotografie Oscar Mattsson

Rafaelovo „Krásné africké dobrodružství“ Kdo? Rafael Selas Kde? Lamu, Keňa Proč? Vzdal se pohodlného života, aby pomohl místním dětem. Text Joe Curran Fotografie Rafael Colorado Rafael Selas je hudební producent z Madridu. Strávil několik let svého života v Miami, kde pracoval s oslavovanými držiteli hudebních cen Emmy, včetně Raye Rodrigueze nebo Glorie a Emilie Estefan. Dnes žije na Lamu, malém ostrůvku u pobřeží Keni, a za sedm let měl šestkrát malárii. Říká ale, že je šťastnější než kdy dřív, protože pomáhá těm nejpotřebnějším – dětem v Africe. „Poprvé jsem Lamu navštívil během dovolené v roce 2001. Množství opuštěných dětí žijících v bídě na ulici, kterým AIDS a jiné nemoci vzaly rodiče, mě naprosto vyděsilo. Dal jsem sám sobě slib, že jim nabídnu šťastnou a zdravou přítomnost a budoucnost a místo, kde by mohly zapomenout na minulost.“ O rok později použil všechny své úspory a k nim ještě peníze půjčené od přátel, aby založil dvě nevládní

08

organizace – jednu v Madridu a druhou v Keni. Spolupracoval při tom s Nairobským výborem nevládních organizací. V průběhu sedmi let se ANIDAN (Ayuda Niños de Africa neboli Pomoc africkým dětem) stala pilířem komunity v Lamu – denně nabízí jídlo, přístřeší a vzdělání zhruba 240 dětem. „Chtěl jsem vidět okamžité výsledky,“ říká Rafael. „Najali jsme kompletní tým lidí z Keni a momentálně máme dvacet dobrovolníků v Madridu a šedesátičlennou posádku v Lamu – tedy čtyřicet lidí v útulku a dvacet v nemocnici. Také se zde střídají lékaři, kteří přilétají z Madridu. Snažíme se své znalosti předávat místním, aby nakonec byli schopni vybudovat si pro sebe lepší život.“ Stěhování do Lamu byla obrovská životní změna. Rafael se zde ale usadil se svou ženou a dětmi a nemá nejmenší pochybnosti, který životní styl mu vyhovuje lépe. „Domov mi hodně chybí – přátelé, rodina, španělská kuchyně, hudba, filmy, noviny i unikátní atmosféra Madridu. Ale můj slib dětem mi pomohl vyrovnat se se ztrátou všech těchto věcí. V Keni se se svou ženou, přáteli a dětmi z ANIDANu cítím nesmírně šťastný. Je to nejkrásnější dobrodružství mého života.“ Více se o ANIDANu dočtete na www.anidan.org.

V létě roku 2009 se deset týmů mladých lidí z celého světa setkalo na základně Volva ve švédském Göteborgu, aby se zúčastnili finále osmých Volvo Awards. Vybráni byli z více než 400 týmů mladých environmentalistů z 56 zemí celého světa. Soutěž má za cíl podpořit a vyzdvihnout jejich nejlepší projekty – a tato skupina z mexického Yucatanu nakonec zvítězila. Tým se jmenuje HUNAB (což je volný akronym pro „lidi žijící v souladu s přírodou“) a už od roku 2005 pracuje na obdivuhodném a nápaditém vodohospodářském projektu. Studenti Francisco Chuc, Griselda Gambrielson, Julio Martinez, Suegily Pech a Viney Kantún doslova ohromili mezinárodní porotu, která se vyjádřila: „Skutečně udržitelný podnikatelský model vznikl z představivosti dětí a budou z něj těžit jejich rodiny, příroda i místní ekonomika.“ S použitím pouhých 900 litrů vody si každé z dětí vzalo na starost vodohospodářský rybníček, který poskytne místo k lovu a chovu. Bude to třeba k osazení místních vodních cest, až bude dokončeno jejich čištění. Projekt navíc pomáhá dětem přivydělat si na školné. Děti nadto o své práci mluví a podařilo se jim k podobným projektům podnítit spoustu spolužáků, kteří teď mají vlastní rybníčky, čímž zlepšují své životní prostředí. „Mexiko si v poslední době prožilo nelehké období a my doufáme, že naše vítězství dokáže na tváře všech Mexičanů vrátit úsměv a také se stane inspirací pro mladé environmentalisty na celém světě,“ říká Maritza Aurora Morales Casanova z HUNABu. Šestnáctiletá kapitánka vítězného týmu Griselda Gambrielson dodává: „Byli jsme velmi hrdí, že jsme se vůbec dostali do Göteburgu na finále, ale vyhrát první cenu, to je prostě úžasné. Finanční odměna 10 tisíc dolarů je ohromná, když si uvědomíte, že průměrná měsíční mzda v Mexiku je 50 dolarů. Ale peníze, které budeme investovat do našeho projektu, nejsou tak důležité jako zpráva, kterou jsme vyslali našim krajanům i do světa.“

Zleva: Členové HUNABu Griselda Gabrielson, Francisco Chuc, Sugeily Pech, Vianey Kantún a Julio Martinez oslavují vítězství ceny Volvo Adventure.

09

Jedna z komnat divů Swarovského muzea křišťálů

Tak trochu jiné světy Text Petra Doležalová Fotografie Petra Doležalová a Libor Špaček

Alpy už dávno nejsou místem, kam se jezdí pouze za sportem nebo na horské túry. V posledních letech se rozmohl trend nevšedních zážitků pro duši i tělo s využitím přírodních zdrojů. Několik těch skutečně výjimečných jsme se pro LIV vydali 02

křížem krážem

vyzkoušet s nejoblíbenějším modelem švédské automobilky Volvem XC60. V duchu země, která je vyhlášená péčí o životní prostředí, ale i s ohledem na dlouhou trasu jsme si vybrali jeho nejúspornější verzi s nejnižšími emisemi – DRIVe. 03

aše první zastávka bude poněkud mrazivá. Míříme totiž do Kaprunu prozkoumat nejvýše postavený showroom Volva na světě. Jako materiál k jeho stavbě posloužil jen sníh a led, tedy skutečně stoprocentně recyklovatelný materiál, a poskytuje unikátní zážitek vždy pouze malé skupině dobrodruhů. Ve dvou a půl tisíci metrech nad mořem, na vrcholu hory Kitzsteinhorn, vyrostl již čtvrtou zimu populární tábor Volvo Ice Camp. Vyhřátou XC60 parkujeme na ohromném parkovišti pod dolní stanicí lanovky a kabinou se vracíme z jarního údolí zpět do zimy.

N

NOC V IGLÚ NA LEDOVCI Mrazivé království, na jednu sezonu postavené z více než šedesáti tun ledu a pěti tisíc krychlových metrů sněhu uprostřed sjezdovky, připomíná malou eskymáckou vesnici. Jen štěkot huskyů tady supluje řev sněžného skútru, který nám právě přiváží naše zavazadla. Před vchodem do hlavního iglú složeného ze čtyř kopulí se do rytmu hudby pohupuje hrstka lyžařů a popíjí šnaps ze skleničky

12

z ledu. Přes den je celý Ice Camp otevřen zvědavým očím návštěvníků hor, a když svítí slunce, většina z nich po prohlídce neodolá, zalehne do lehátek a oddá se chytání zlatavého bronzu. Je půl páté a poslední lyžaři mizí v útrobách kabin lanovky směr civilizace. Zatímco na sebe ve vyhřátém kontejneru soukám několik vlněných vrstev a teplé boty ze soba, které se sem hodí stejně dobře jako na výpravu za polární kruh, venku povážlivě sílí vítr. Teplota klesá na minus deset. „Vydržíme to?“ ptají se s obavami v hlase někteří ze čtrnácti spolunocležníků, na které čeká sedm iglú. Mimo nás tady uprostřed hor zůstala pouze obsluha kempu. „Dáte si svařák?“ ozve se česky za ledovým barem. Ne, to skutečně není naučená fráze Rakušanů, tihle hoši jsou opravdu od nás. Ledovou stavbu tu na ploše o rozloze 5 000 m2 budovali už od prosince a domů se jim prý už ani nechce. Jsou na dobré cestě stát se sněžnými muži… Dokonce tvrdí, že spánek v teple ve srovnání s nocováním v iglú za moc nestojí. Když poslední sluneční paprsky rozzáří údolí do růžova, přichází čas na tradiční večeři. V jídelně, která je

součástí hlavního iglú, usedáme na ledové lavice vypolstrované kožešinami ze sobů. Polévka je záměrně servírována v chlebové kůrce, aby tak rychle nevychladla, a z případných stížností na studené maso se kuchař vyvlékl jednoduše: poslal jen naložené plátky, abychom si je sami ugrilovali na mosazném válci. Populární šnaps srkáme jak jinak než ze stylové skleničky z ledu. Na odbyt už ale začíná jít i horký čaj. Barvy uvnitř iglú po soumraku nabírají na intenzitě. Vedle jídelny jako pomeranč září ohnivě oranžové Volvo C30. Vystavený model je vybrán v duchu celého kempu – jedná se totiž o ekologickou a nejúspornější verzi DRIVe. Má spotřebu pouhých 3,8 litru na 100 km při emisích 99 gramů CO2 na kilometr. Ve verzi Drive/Stop získal vloni titul Zelený automobil roku. S tímhle malým krasavcem bychom

Po soumraku se intenzita barev v iglú umocní.

zvládli cestu z Prahy na Kaprun a zpět a ani by nám neblikla kontrolka nádrže. Večerní program s dobrodruhy pokračuje. Zájem o pobyt v rozpáleném sudu à la sauna roste. Přece jen už se nám chlad dostává pod kůži. Nakumulované teplo pak patří k receptu, jak si iglú dostatečně vyhřát a usnout v něm jak Budulínek. Oproti předchozím létům tu přibylo i horké jacuzzi. Půlnoční přípitek v horké lázni po túře na hřebeny pak rozpálí i ty největší zmrzlíky. Vyhřátý spací pytel určený do extrémního mrazu fasujeme rovnou s lůžkem a názornou ukázkou, jak si do něj schovat všechno oblečení a nakonec sebe až po špičku nosu. Jde to, aby mi zůstal jen malinký otvor pro dýchání. Ohlušující ticho sálající z bílých stěn nás dělí od patnáctistupňového mrazu a teploučko ve spacáku předčilo i ty neoptimističtější scénáře. Budíček není třeba – slunce prozradilo bílé světlo, které prozářilo prostor malého iglú. Skáčeme rovnou do lyžařského a kreslíme první obloučky po neposkvrněných sněhových pláních. Soukromé hory před příjezdem sportovců jsou sladkou odměnou dobrodruhů Volvo Ice Campu. HÝČKÁNÍ VE VESMÍRNÉM STYLU Po dvou dnech strávených v horách se vracíme zpět do jara vyzkoušet některé z méně známých wellness procedur. Rakousko je totiž zemí, kde se myšlenka wellness hotelů zrodila, a každým rokem nabízí nové a ještě neobvyklejší kúry, po kterých se prý budeme cítit báječně. Jestli to půjde tímto tempem dál, máme slušně nakročeno k nesmrtelnosti… V designovém hotelu Mavida v Zell am See, kam jsme naší XC60 dorazili z parkoviště pod lanovkou za pár minut, se po akční noci rozehříváme v příjemné biosauně s vůní bylinek a teplotou 70 °C a na doporučení hotelového personálu okoušíme místní specialitu v místnosti zvané Blue Box. Vstupujeme do prostoru zaplaveného modrým světlem. Jsou tu pouze dvě podivná lehátka. V momentě, kdy na ně uléháme, začnou hřát a jemně vibrují; za chvíli se přidávají i vibrace stěn, tichá hudba a zvuky. Připadám si jako ve sci-fi filmu a propadám se hluboko do jiné dimenze. Po čtyřiceti minutách procedura končí. Nevím, jestli se mi podařilo navodit stav hladiny alfa, jak kúra slibovala, ale rozhodně se cítím příjemně svěží.

Nahoře: Království z ledu a sněhu se každoročně recykluje. Sezona trvá od ledna do dubna. Dole: V Blue Boxu se na speciálních vyhřátých lehátkách relaxuje v hladině alfa. Vlevo: Naprostý stav lehkosti bytí si můžete vyzkoušet ve zvukotěsné lázni, na hladině s 26procentním solným roztokem simulujícím prostředí Mrtvého moře.

13

Vlevo: Autentickou čínskou pagodu, pravé orientální lázně a celoročně vyhřívané jezero bychom v Alpách opravdu nehledali. Dole: Do čajovny, ostatně jako po celém hotelu, chodí hosté nejčastěji v županech.

Jednotlivé wellness lahůdky a možnosti sportovních vyžití v krásné přírodě se v Alpách perou o vaši přízeň a nerozhodní často trpí. Sport, nebo báječný vodní svět, koupele v alpském senu, bylinách či olejové lázni? Nebo ještě netradičnější masáž pomocí rozvibrovaných kovových misek? V jednom z nejstarších wellness hotelů na Turracher Höhe své hosty dokonce školí, jak se naučit užít si svůj volný čas a nestát se v honbě za zážitky štvancem. Možná si myslíte, že výuka, jak odpočívat, se týká pouze workoholiků, ale tady to opravdu není tak snadné. Zvlášť když je výběr pestrý jako švédská snídaně. Turracher Höhe je oblast mnohem menší, ale o to malebnější než hlavní turistická centra v alpských velikánech. Malé středisko s téměř rodinnou atmosférou leží zhruba 150 kilometrů na jihovýchod od Salcburku. Tady rozhodně na davy nenarazíte. Zdejších 38 km sjezdovek pokrývá sníh v průměru 158 dní v roce, poslední mizí definitivně až v květnu. Pak nastává čas pro túry, kola a golf. Park skrývá příjemné horské středisko, alpský průsmyk, rozlehlá horská sedla a tři idylická jezera uprostřed pohoří Nockerberge. Místní ho nazývají „noky“ a pohoří tohoto nejstaršího rakouského horského pásma jejich tvar skutečně připomíná. Osmdesát let starý rodinný wellness hotel Hochschober rozmazlováním svých hostů nakazil i chataře a turistickou centrálu. V zimě máte na svahu k dispozici nejen tzv. „obývák“, kde se můžete natáhnout i podívat na televizi, na sjezdovce vám dokonce zdarma nabídnou šampaňské a zmrzlinu. Rozváží

14

ho místní důchodce Pistenbutler a za sezonu ho prý hosté vypijí pět až šest tisíc lahví! V létě si pak přímo v hotelu můžete půjčit speciální pětiprsté boty z neoprenu, s nimiž budete vnímat mech, lesní půdu a hory s intenzitou chůze naboso, aniž byste si odřeli či otlačili chodidla. A pokud vás nohy rozbolí cestou, na horské chatě Vasttlhütte am Sam vám je po lázni z alpských bylin odborně namasírují. KOUPÁNÍ V JEZEŘE MINISTRA ZAHRANIČÍ Zálibu rodiny Leeblových, majitelů Hochschobru, v cestování a oblibu netradičních léčivých kúr prozradí už při příjezdu ohromná čínská pagoda na břehu jezera. Kdo by něco takového v Alpách hledal? Však jim také trvalo roky, než našli výborného čínského architekta, s jehož pomocí autentickou stavbu vybudovali. Uvnitř si můžete dopřát hodiny jógy, meditací, pravé čajové ceremonie a z nich si pak odskočit do vodní a saunové zóny a zaplavat si v jezeře. A to po celý rok, což vám nikde jinde na světě nenabídnou. Svým hostům hotel celoročně ohřívá vodu v části jezera na teplotu třicet stupňů! Takže si tu i během těch největších mrazů plavete v teplé lázni. Nevěříme a zkoušíme. Připadám si jako v tropech. Dokonce ani palcem necítím chlad horské ledovky kolem. Jenom je trošku divné, když kousek dál bruslí po jezeře pár lidí. Ostatně, i oni jsou z nás docela překvapení. Netuší, že nepatříme mezi otužilce a užíváme si vodu ohřátou pomocí technologie, kterou si pan Leebl

Wellness lahu˚dky se v Alpách perou o vasˇi prˇízenˇ.

křížem krážem

Nahoře: Hrad Burg Hohenwerfen leží 40 kilometrů od Salcburku. Dole: V Zillertalském údolí si můžete současně užít zimní i letní sporty. Na ledovci Hintertux se lyžuje celoročně.

Firmu ve Wattens poblíž Innsbrucku založil v roce 1895 spolu se svými dvěma švagry Daniel Swarovski, rodák z Jiřetína pod Bukovkou u Jablonce nad Nisou. Přišel již se svým novým patentovaným vynálezem – elektrikou poháněným strojem na řezání křišťálu. Za 2. světové války podnik přežil díky výrobě optických přístrojů. Dnes Swarovski vyrábí šperky a bižuterii, speciální tkaniny, oděvní a interiérové doplňky, především svítidla, a spolupracuje se špičkovými designéry.

starší nechal patentovat. Vytápěný prostor nemá umělé dno. Metoda funguje na principu, že se teplá voda drží nahoře. Bazén je ohraničen pontony se stěnami sahajícími do hloubky tří metrů, což dostatečně zabraňuje promíchávání jezerní vody. Provoz je samozřejmě ekologický: v zimě je voda vyhřívána jako celý hotel dálkovým topením z kotelny, která ekologicky spaluje dřevěný odpad z okolních lesů, a v létě tepelnými čerpadly. I tady, stejně jako na Kitzsteinhornu, nacházíme českou stopu – jezero totiž patří Karlu Schwarzenbergovi, který za jeho užívání inkasuje od hotelu nájem.

Nahoře: Expozice Swarovski ve Wattens – novodobý svět Alenky za zrcadlem. Uprostřed: Kvalita řadových golfových hřišť i jejich zázemí se vyrovná našim nejlepším resortům. Dole: Rodinné klany neustále vylepšují poskytované služby. Theresa, dcera majitelky hotelu v Zillertalu, je nejmladší sommelierkou v Rakousku.

16

WELLNESS NA TALÍŘI Míst s rozsáhlým programem nejen v oblasti relaxace je v Rakousku nespočet. Určitě za to může i fakt, že velkou část z nich provozují jednotlivé rodinné klany po celé generace a poskytované služby neustále vylepšují. Děti původních majitelů studují obory, které zde prakticky využijí. Jako třeba v Zillertalu široko daleko svou kuchyní proslavený hotel Theresa. Dcera paní Theresie, půvabná Theresa, se stala nejmladší sommelierkou v Rakousku, která tuto zkoušku absolvovala jako jediná Rakušanka s vyznamenáním. A to je opravdu velký úspěch, na světě je totiž mezi sommeliery pouze deset procent žen. Theresin bratr Stefan Egger velí kuchyni coby šéfkuchař. Jeho vynikající biokuchyni je snadné propadnout, zvlášť když v ní aplikuje tajemství stravy, kterou se sám živil při ultramaratonech. Vlastní recepturou bojoval proti únavě a za zvýšení fyzické vytrvalosti. My k snídani testujeme teplou obilnou kaši. Hm,

pravda, párečky, vajíčka a hlavně místní vynikající sýry chutnají o něco lépe, ale rozhodně se po nich necítíme tak svěží. „Z přírody můžeš čerpat, pokud jsi s ní v souladu,“ tvrdí Stefan. Přesně ví a také v krátkých kurzech učí, která jídla jsou zdrojem nejen energie, ale především dobré kondice. Společně s ním jsme dokonce připravovali páteční galavečeři. V létě Stefan doprovází hosty na bylinné stezce, a kdo vlastní lovecký lístek, může s ním vyrazit do jeho revíru, odkud pochází všechna podávaná zvěřina. O své kamzíky, srny a divočáky se dokonce sám stará, každý týden v jakémkoli ročním období jim osobně servíruje seno a ovoce posypané čokoládou. ČTRNÁCT KOMNAT DIVŮ Ze Zillertalu vyrážíme do půl hodiny vzdáleného Wattens. Tyrolské městečko třicet kilometrů od Innsbrucku ukrývá novodobý svět Alenky za zrcadlem. Jen místo skla se ve fantazii odrážejí miliony krystalů multimediálního muzea Křišťálových světů. Ospalí pošmourností deštivého odpoledne vstupujeme pod vodopád, který tryská z úst zeleného obra s krystalovýma očima. Tmavomodrá vstupní hala nás ale okamžitě probouzí a vtahuje do neskutečné říše Swarovského křišťálů. Světlo, tma a hudba nás provázejí magickou podzemní expozicí. Už vstupní síň šokuje: vedle 42 metrů dlouhé a 11 metrů vysoké krystalové zdi září největší kousek křišťálu na světě – 300 000karátový krystal v expozici obklopený díly Salvadora Dalího, Johna Brekkeho či Andyho Warhola. Procházíme tajemnými komnatami –

křížem krážem jako třeba mechanickou módní přehlídkou, tanečním sálem něžných pohádkových postav – po skle, kde se pod každým naším krokem ozve prasknutí a pod nohama se objeví další a další struktura krystalu. Kdy to asi celé pukne a já zahučím někam dolů? napadá mě. Podobné pocity zažívám i v členitém tunelu s výjevy Poseidonova království, jen ostré hrany čelistí nás nestačí zachytit. Sopranistka Jessye Norman rozeznívá ohromné broušené divadlo naléhavou skladbou a v tuto chvíli – v prázdném sále – se odráží v desítkách „zrcadel“. Její hlas se pak rozléhá i křišťálovým lesem světelné poetické instalace, který se snažíme, už naprosto uhranuti, zachytit. Růžová, rudá, modrá… Nové a nové videovýjevy se objevují na ohromných hranolech. Kaleidoskop třpytu, barev, tvarů a zvuků útočí na všechny smysly a neunikne snad nikdo, dětmi počínaje a obdivovateli moderního umění, designu a znalce módních trendů konče. „Křišťálové světy nebyly na svém počátku míněny jako trvalé muzeum, původně vznikly jako experiment. Když jsme ve Wattens slavili sté výročí firmy, chtěli jsme vytvořit něco jako oslavu. Byl to experiment ze zvědavosti,“ vzpomíná Markus Langes-Swarovski, potomek staré rodinné firmy Swarovski. A opět narážíme – jako již tolikrát tady v Rakousku – na české kořeny: nejznámější světový výrobce křišťálů, který dnes obléká filmové hvězdy a své „kamínky“ dodává i do největších novinek průmyslového designu, totiž pochází z malé české vesnice. ■

„Z prˇírody mu˚žeš cˇerpat, pokud jsi s ní v souladu.“

TIP NA TREK – VORARLBERSKO Čistá architektura, drsné hory a dobrosrdeční lidé lákají návštěvníky do rakouského svérázu jménem Vorarlbersko. Trek po úzkých strmých pěšinách na pomezí Rakouska a Švýcarska v pohoří Rätikon vám dá tušit, co je to závrať, na druhou stranu ale k jeho zdolání nemusíte být žádní horolezci. Po náročném výstupu se můžete uvelebit na sluncem vyhřáté kamenné terase horské chaty Mannheimer Hütte a dopřát si občerstvení z metr dlouhé obložené mísy, nejlépe místní specialitu Vorarlberger Bergkäse. Krásně odtud uvidíte dno údolí sevřené několika vrcholky pohoří Rätikon, které tvoří ledovec s jezerem. Jak ledy pod vodou přes léto povolují, sem tam se nějaký kus odtrhne ode dna, rozrazí klidnou vodní hladinu a rozpadne se. Mezi horami se v dáli rýsuje hladina 44 kilometrů vzdáleného Bodamského jezera

a v září je vidět ještě dál, až na 150 km vzdálený Ulm. Členitá cesta plná zákrut v prudkém stoupání a vytesaných tunelů (pozor na krávy) byla pro naši XC60 s motorem o výkonu 175 koní zábavou. Za volantem jsme si vychutnávali každou zatáčku, na sedadle spolujezdce bylo občas potřeba přidržet se stropních madel. Odstředivá síla byla ale to jediné, na co bychom si mohli stěžovat. Verze DRIVe poháněná přední nápravou se chovala naprosto suverénně a v porovnání se čtyřkolkou nám ušetřila zastávky na tankování. Interiér nás hýčkal pohodlím a těmi nejmodernějšími technickými vymoženostmi. – Volvo XC60 2.4D DRIVe s šestistupňovou manuální převodovkou je na dlouhé výlety do hor ideální. S emisemi CO2 159 g/km má průměrnou spotřebu 6 l/100 km.

Stefan Egger, šéfkuchař hotelu Theresa v Zillertalu

17

Legendární happening u finského města Savonlinna na téma vysídlování finského venkova.

Sami Rintala a Dagur Eggertsson. Navenek působí velmi křehce a vyzařuje z nich pověstný ledový klid Seveřanů. Nedejte však na první dojem: jejich projekty spojuje jistý druh rebelie. Vzdor proti zaběhnutým kompromisům konzumního systému, úcta k tradičním hodnotám rozdílných kultur.

Rebelové ze Severu Text Nicol Gale Fotografie Archiv

18 02

téma Tito skromní rebelové si získali obdiv nejen mezi architekty. Svým apelem, profesní neústupností a precizně dotaženými vizemi dokážou každého alespoň na chvíli zastavit a donutit k zamyšlení. S obrovskou dávkou poetiky vás přesvědčí o tom, že je ještě stále o co usilovat. Čekám v letištní hale na přílet linky z Osla. Blíží se půlnoc a let je opožděn. Snažím se vzpomenout, kdy jsem zaslechla o Samim Rintalovi poprvé. Snad v Helsinkách před devíti lety, při dlouhých debatách s finskými architekty. Ptala jsem se celkem hloupě, koho si mezi praktikujícími architekty nejvíce cení. „Viděla jsi, co dělá Rintala?“ Tehdy mi jeho jméno ještě nic neříkalo. STAVBY V POHYBU Skandinávie ho už znala, jeho instalace se nedaly přehlédnout. U finského města Savonlinna vyzvedl Rintala tři opuštěné stodoly na deset metrů vysoké dřevěné nohy tak, aby budily zdání pomalé, důstojné chůze. „Je jim smutno a stýská se jim po farmářích, proto zrušily své odvěké pouto s půdou a pomalu se vydávají směrem na jih k městům,“ vysvětloval s obdivuhodnou samozřejmostí Sami. Příběh končil během tradiční zabijačkové oslavy, jejíž choreografii připravil tanečník Reijo Kela. Všechny stodoly byly před užaslým venkovským publikem podpáleny. Happening roztočil debaty na téma vysídlování finského venkova s grácií, která by předčila nejlepší mediální agentury. Podobných instalací vzniklo během krátké doby po celém světě několik. Rintala byl se svým tehdejším kolegou ze studií Markem Casagrandem zván k účasti na kulturních festivalech, konferencích a bienále v dalších metropolích od Asie po Ameriku, kde svými pracemi upozorňovali na aktuální místní problémy. Čerství třicátníci za sebou nechávali nesmazatelné stopy. Vydali se na náročnou expedici, kdy jako první lidé v historii projeli autem trasu z Helsinek přes celé Rusko až na ostrov Hokkaidó. Třináct tisíc kilometrů v nelehkých podmínkách, z toho tisíc mimo zpevněné cesty. Během výpravy sbírali dokumenty o životě lidí, kteří žijí v severských oblastech. Nashromážděný materiál byl vystaven v Japonsku a publikován ve více než třiceti

Tisíc mírových vlajek, národní park Koli, Finsko, 2000. Sami Rintala a Mark Casagrande. „Z prostěradel používaných v psychiatrických léčebnách jsme nechali vyrobit tisíc bílých vlajek, vztyčili je na třímetrové železné tyče a nainstalovali na sjezdovku v národním parku Koli. Chtěli jsme tím ‚vzdát hold‘ šílenství podnikatelů, kteří zde, v jedné z nejkrásnějších lesních oblastí Finska, nechali vykácet starý les.“

časopisech. Další společná expedice vedla přes Aljašku, pak se spolupráce obou umělců náhle uzavírá. Casagrande přijímá místo profesora na tchajwanské univerzitě a zakládá studio C-Lab (Casagrande Laboratory). O dva roky později jsem v Oslu s údivem sledovala stavební jeřáby v parku. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, že jde o veřejnou houpačku. Dřevěné konstrukce zavěšené z padesáti metrů nad zemí se volně pohupovaly a uvnitř seděli lidé s knihami v ruce. Létající knihovna! Který blázen tohle vymyslel? Před informační tabulí jsem úplně zkoprněla: Zadavatel – Finsko-norský kulturní institut, autor – Sami Rintala. Zase ten tajemný Fin… V časopisech se objevovaly s čím dál větší frekvencí jeho realizované stavby. Zájem vzbudil třeba BoxHome, levný energeticky úsporný dům, prototyp několikaúrovňové čtvercové kompozice, zamýšlený jako manifest pro bydlení v centru Osla, hotel postavený na 20 m2 za deset dní v Kirkenes na severu Norska

Konvoj, jezero Saimaa, východní Finsko, 2000. Tři ručně vyrobené dřevěné veslice, které jejich majitelé zanechali napospas rozkladu, když se přestěhovali do měst, byly umístěny v jezeře Saimaa v Rantasalmi ve východním Finsku. Horní části lodí vypadají nad hladinou jezera jako obrovské uši, které se pomalu natáčejí podle směru větru. Rintala a Eggertsson předkládají rozvojové projekty pro území na hony vzdálená od hektické civilizace.

19

téma

Mlýn, Green Art, Finsko, 2007. Sami Rintala a Dagur Eggertsson. Přístřešek pro kajakáře, kde se všechna potřebná energie získává z řeky. Na projektu spolupracoval Janne Saario, student architektury v Helsinkách.

nebo Lesní observatoř, meditační odpočívárna – galerie pod širým nebem, vybudovaná až v japonské Kirišimě. PŘÍRODA JAKO GALERIE Fin Rintala přesídlil z Helsinek do severního Norska, kde založil nový ateliér s podobně osobitým Islanďanem Dagurem Eggertssonem. Sami volí rodinný život v Bodø, druhou kancelář vede Dagur v Oslu. Společně překvapují svými vizemi výstavby v oblasti sámského osídlení. Žádná samoúčelná gesta – nová obydlí respektují volný pohyb přírodou nejstaršího evropského národa, Sámů, jsou koncipována s citem, v kontextu přírodních podmínek a efektivního využívání místních materiálů. Rintala a Eggertsson předkládají rozvojové projekty pro území na hony vzdálená od hektické civilizace. S dávkou nostalgie se snaží přiblížit lidem sámskou filozofii a způsob života prostřednictvím pozorovacích věží, galeriemi v přírodě nebo třeba specifickými odpočívárnami pro osamocené cestovatele. S odvahou přesvědčují investory a nikterak neslevují z použití dřevěných konstrukcí a lepených desek či šindelů. Uplynulo pár let a nečekaně přichází příležitost uspořádat v Čechách výstavu architektury současné Skandinávie. Kvalitních projektů a realizací je na Severu

20

spousta. Jak jen obsáhnout všechno, co by stálo za zmínku, pouze jednou výstavou? Moc se nerozmýšlím: je-li čas začít s představováním současného dění na scéně severské architektury, pak tedy Rintala&Eggertsson. Letištní tlampač hlásí přistání opožděného letadla. V žaludku mi začíná rejdit hejno motýlů, to vždycky, když jsem nervozitou bez sebe. No snad nebudou pánové žádní protivové, když dělají tak hezké věci, bleskne mi hlavou. Dvojice, která pomalu kráčela proti mně, předčila má očekávání. Menší brunet s pichlavým pohledem v podivném sportovním overalu s ještě podivnějšími zavazadly a vysoký blonďák s úsměvem od ucha k uchu. „Omlouvám se za tu vizáž, ale vzal jsem to rovnou z lovu sobů,“ vysvětluje vesele Sami Rintala a já mám pocit, že si duchy severských mýtů přibalil s sebou. Dagur Eggertsson v apartním sáčku s notebookem pod paží se jen směje: „Nemůžeme se dočkat, jak si zapracujeme na instalaci výstavy!“ Je po půlnoci a expozice už je k údivu autorů připravena. Ve spolupráci s brněnským Domem umění vzniká projekt Take Nord Shape – cesta environmentálních realizací je zde zobrazena jak jinak než v pohybu. Migrující stádo různě vysokých polokmenů nese fotodokumentaci a příběhy, skutečný les pak ztvárňují zavěšené dýhové pláty. Koncept výstavy vznikl po týmové debatě kurátorů s autory. Ke dvojici Rintala – Eggertsson připojili práce finského designéra Samuliho Naamanky, který svými návrhy průmyslového a užitného designu doplňuje celou „cestu“. Tři autoři stejného věku, kteří o sobě vědí a svou práci znají. Ale poprvé se setkávají až v Brně. ■

Létající knihovny // Oslo — Sami Rintala: „Na jaře roku 2004 jsem byl vyzván, abych vytvořil dočasný projekt pro finsko-norský kulturní happening v Oslu. Vybral jsem si park u moře, který leží přímo v centru města. Povolení k využití místa se mi podařilo získat pouze s jediným omezením – musím dávat značný pozor na trávu v parku, která je zjara velmi křehká. To mě přivedlo k nápadu zavěsit nad zem dva dřevěné objekty. Tak vznikly lavičky, pod nimiž byly umístěny knihy. Mým cílem bylo, aby mírně houpavý pohyb, drobná změna prostředí a dobrá kniha pomohly návštěvníkům-čtenářům užít si chvíli migrace – stejně jako ptáci. Knihovny visely v parku dva týdny a byly neustále v provozu. Přes noc byly objekty vyzvednuty do výše pěti metrů nad zem. Pro projekt jsem nedostal žádnou finanční podporu. Kontaktoval jsem místní výrobce materiálů, zda by neměli zájem věnovat tento dar k veřejně prospěšnému účelu, a z finských a norských vydavatelství jsem obdržel několik tisíc knih. Dřevěné objekty zhotovili v malé továrně na střešní konstrukce bezplatně – pro dobrý pocit, že se podílejí na smysluplné věci.“

Vytvorˇil jsem migrující ptáky, kterˇí si zde, v parku udeˇlali meziprˇistání.

SOLÁRNÍ ELEKTRÁRNY

KAM CHODÍ SLUNCE, TAM NECHODÍ SLOŽENKY JEDINÝM ZDROJEM ENERGIE, KTERÝ UMÍ VYROBIT TEPLO I ELEKTŘINU, ENERGII DOSTUPNOU VŽDY A VŠUDE, A NAVÍC ZDARMA, JE SLUNCE. Nyní se všem nabízí možnost využít této energie, a to za pomoci fotovoltaické elektrárny. Fotovoltaická elektrárna využívá vyspělých technologií původně určených pro výrobu elektřiny ve vesmíru. Nejdůležitější částí jsou křemíkové moduly, které jsou vlastním výrobcem elektřiny. Ty produkují stejnosměrné napětí a proud, který je konvertován v měniči na střídavý proud. Poté je možné elektřinu běžně využívat v domácnosti. Vlastník elektrárny se může rozhodnout, zda bude vyrobenou elektřinu dodávat do sítě distribuční společnosti, nebo využije tzv. Zeleného bonusu a bude jí spotřebovávat pro svoji potřebu. Distribuční společnost je povinna elektřinu vykupovat, pokud ji výrobce nabídne k prodeji. Investor má státem garantovaný výkup elektřiny za zvýhodněnou cenu po dobu 20 let. V případě prodeje elektřiny do sítě u instalace do 30 kW obdrží 12,25 Kč a u instalace nad 30 kW obdrží 12,15 Kč, které vlastník elektrárny získá od místní distribuční společnosti. Při spotřebě v domácnosti u instalace do 30 kW je účtováno 11,28 Kč a u instalace nad 30 kW je účtováno 11,18 Kč. V praxi to tedy znamená, že za spotřebovanou solární elektřinu v domě obdrží částku 11,28 Kč/kWh nebo 11,18 Kč/kWh a současně uspoří za kWh, kterou by musel nakoupit ze sítě. Výkupní cena vám poroste každý rok o 2–4 %. Obra
te se na odborníky Využijte a čerpejte z výhod a slev, které získáte členstvím v klubu NELUMBO.

Zkušeným dodavatelem fotovoltaických systémů je společnost NELUMBO s.r.o. která na českém trhu působí již 9 let. Jen v loňském roce zrealizovala přes 100 solárních systémů po celé ČR. Hlavní výhodou jejich systémů je vysoká funkčnost – elektrárna pracuje i bez přímého slunečního záření. Systémy je možné postupně rozšiřovat dle možností investora. Vzhledem k vysoké kvalitě používaných komponentů je poskytovaná záruka až 25 let. Samozřejmostí je kompletní záruční i pozáruční servis pro celou ČR. Systém je dodáván kompletně, tedy i s vyřízením potřebné dokumentace, včetně vyřízení podkladů pro distribuční společnost a licenci. Fotovoltaická elektrárna je moderní a progresivní technologie, která chrání životní prostředí, nedělá žádný hluk a žádným způsobem neovlivňuje své okolí. Je jediným zdrojem energie, který je dostupný vždy a všude i bez přímého slunečního záření. Fotovoltaika přináší nejen úsporu, ale také zajištění pravidelného přijmu z prodeje elektřiny. Vzhledem k výkupním cenám přinese investorovi několikanásobnou návratnost vložené investice, a navíc zhodnocuje vaši nemovitost. A co je nejdůležitější, uspoří několik desítek tun emisí, zejména CO2. Tím snižujeme i zatížení životního prostředí pro další generace.

Pražská 585, 43001 Chomutov tel.: +420 733 558 223, +420 474 333 905 e-mail: [email protected]

www.nelumbo.cz

Slunce na tvé cestě

Při zadání hesla 2010 – datový přenos zdarma.

adrenalin

Idyla jako z reklamy na žvýkačky. Mořská voda má ale mnoho podob a jezdci si musejí umět poradit třeba i s nenadálým sedmimetrovým výbuchem pěny.

22 02

Rukama řídíte draka nad hlavou, trupem a nohama udáváte směr prknu pod vámi. Za správného větru pak létáte v obřích skocích a točíte se nad vodou jako astronaut v kosmické lodi. Nejprogresivnější sport současnosti – kiteboarding – je založen na souhře vody a větru. Jak dokazují odvážní jezdci s prkny a drakem, energie obojího tvoří někdy přímo výbušnou kombinaci.

Radost mezi živly Text David Horák Fotografie Petra Doležalová a Libor Špaček

23 03

adrenalin

P

ředpověď ohlašuje čtyřmetrové vlny, což znamená jediné: šestimetrová monstra v místech, kde je jinak jen po kolena vody. Do draka se má opírat vítr o síle pěti až šesti stupňů Bft (dle Beaufortovy škály), což stačí na přeskakování i šest metrů vysokých, lámajících se valů. Podle všeho se chystá slibný závěr jedné kiterské dovolené. NA HRANICI MOŽNOSTÍ Ta předpověď vyšla. Parta Čechů s draky měla tenkrát před sebou poslední dva dny na One Eye. Vlny a vítr, které se přihnaly na Mauricius z bouře u jižního pólu, jim na těch pár dnů nedají zapomenout. Už z auta je vidět, jak se ke břehu valí lavina za lavinou. K pláži míří čeští kiteři. Minulé dva týdny strávili zavěšeni na dracích, a než nastoupí do letadla, chtějí se s ostrovem rozloučit na pořádných vlnách. Ty předpokládají na Manawě, kam se ovšem dostanete jedině na člunu. Obsluha v půjčovně ale v reakci na takový nápad jen vytřeští oči. „Dnes ne!“ stačí vyhrknout. Nakonec je námořník dopraví do laguny, těsně před korálový útes Death reef na One Eye. Mladí muži startují draky a z dáli k nim doléhá rachot lámajících se vln. „Velký respekt je na místě a srdce zrychluje svou frekvenci,“ popisuje stav rozrušení dobrodruh, který si říká Switch. Krotitelé draků nejprve s lehkostí přeskakují metrovou pěnu, kterou k nim vyslal rozbouřený oceán. Na další vlnu už hledí s pozvednutou hlavou, ale s vydatnou pomocí kitu ji také překonávají. Jeden z kiterů dopadá a už vidí lámající se čtyřmetrovou vlnu. V dané situaci využívá plného výkonu draka a opět překážku přelétne s dostatečnou rezervou. Přeletět „šestku“, která se začíná lámat daleko v moři, by se ale nemuselo povést. „Mohl bych se rozplácnout o vodní stěnu,“ vyhodnocuje situaci a ujíždí plnou rychlostí pod lámajícím se hřebenem vlny, která jezdce pouští na širý oceán. KDE KONČÍ ADRENALIN A ZAČÍNÁ OSUD? Rozbouřený oceán mění poklidný charakter sportu a kiterům vyčleňují podkategorii waveriderů – jezdců na vlnách. Vlny jsou tak velké, že statní muži na jejich vrcholcích tvoří jen malé tečky a kity některých z nich zůstávají někde v úrovni a v případě největších vln i pod úrovní valu. Teď je ta pravá chvíle ukázat, co kdo umí. Největší odvážlivci potvrzují svou pověst a později sklízejí uznání živě i zprostředkovaně po internetu. Jeden z riderů podle reakcí na akční snímky „moc vidět nebyl, protože vymetal ta největší monstra“.

24

„Velký respekt je na místeˇ a srdce zrychluje svou frekvenci.“ Odvážlivci se nejprve mají před masou vody na pozoru a jen si „osahávají“ místo zlomu. To se ovšem s rostoucí velikostí vln stěhuje dál do oceánu. Měnící se podmínky si v přístupu k vlnám žádají i jiné načasování, pakliže se na ně chcete vyhoupnout. To se vymstilo Luckymanovi, načež zbytek týmu měl co dělat, aby jej ještě zachránil. „Další zastávkou by byl až Madagaskar,“ přemítali zpětně rideři, kam až jejich kamarád mohl doplachtit, kdyby ho bývali nechytili. Jenže této partě záhy otrne a vůči živlu si dovoluje čím dál víc. Riding na takovýchto vlnách jezdci přirovnávají ke snowboardingu ve freeride stylu v prudkých svazích třeba Malé Fatry. Kroužíte dlouhé oblouky v lámající se vlně a nehledě na draka nad vámi můžete zamířit i do jejího tunelu. Alespoň rider přezdívaný „Khi“ to udělal: nechal rotující vodní stěnu, aby mu rozčísla pěšinku, a pak zas raději honem vyjel ven. Divoká mořská voda má ale mnoho podob a jezdci si musejí poradit třeba i s nenadálým sedmimetrovým výbuchem pěny. „Lefkada je proti tomu jak jihočeský rybníček,“ nevycházejí z údivu příslušníci komunity, dychtivě prohlížející nové fotky z extrémního zážitku spřízněných akčních jezdců. NEJDŘÍV MODŘINY, POTOM OBDIV Kiteboarding se postupně stává více a více stylovějším a pro efektní pohyb s drakem nestačí pouze jezdit. Kdo chce zapůsobit a vůbec si tento vodní sport užít, učí se triky. I když pády do vody teoreticky nebolí tak jako ty na souši, základní dovednosti a kondici natrénujete nejlépe s pevnou půdou pod nohama. Draka nahrazuje hrazda uvázaná k větvi. Na tu za zády zprvu možná ani nedosáhnete, natož abyste ji správně přechytávali – jenže bez tohoto klíčového úkonu zvaného handlepass se neobejdete. Instruktor vám ale poradí – dozvíte se od něj například, že přehmat uděláte snáz na hrazdě přitažené co nejblíž bokům. Umění je také správně načasovat mocný odraz z hrany – v určité fázi výuky vás lekce „pod větví“ naučí zvládnout speciální švih nohama. Když tohle nacvičíte, jdou už končetiny nahoru skoro samy. Než se ale zapíšete do kurzu, pomýšlejte na strečink. Až protažené šlachy a rutina na větvi vám otevírají cestu ke „kariéře“ zdatného kitera. Jak se

Machři startují přímo ze souše.

O disciplíny není nouze — Lidé zapojení do byznysu kolem kiteboardingu (nebo též kitesurfingu) rádi poukazují na to, že je to jeden z nejrychleji se vyvíjejících (vodních) sportů. V praxi se to projevuje hlavně vydělováním nových druhů a poddruhů kiteboardingu.

S každým osvojeným trikem se vám odkryje další, jejich varianty a kombinace.

Freestyle Freestyle má v kiteboardingu především podobu skákání a předvádění triků ve vzduchu. Ale i ten se dělí na dalších disciplíny a styly: Unhooked – ježdění a skákání bez použití trapézu – vyháknete se z něj a nějakou dobu držíte draka pouze v rukou. To vám umožňuje provádět spoustu triků, při kterých si podáváte za zády ovládací hrazdu. Wakestyle je způsob skákání velmi podobný kouskům na wakeboardu (člunem taženém prkně). Do vzduchu se vymrštíte ostrým zahraněním, jímž napnete šňůry draka. Hangtime označuje soutěžní disciplínu, při níž jde o co nejdelší dobu strávenou ve vzduchu. Rekord drží Jesse Richman, který na soutěži Big Air Windjam 2007 předvedl skok trvající 22 sekund.

Wave riding „Ježdění na vlnách“ je extrémní podobou kiteboardingu. Spočívá v jízdě ve vlnách vysokých až několik metrů, většinou u korálových útesů, kde se vlny lámou. Jezdci se pohybují co nejblíže lámajícímu se hřebeni. Pro wave riding se používají jednosměrná prkna podobná svým tvarem prknům pro surfing. Speed riding Disciplína zaměřená na rychlost. Rozhoduje většinou průměrná rychlost na 500 metrů dlouhém úseku. Tato forma kiteboardingu vyžaduje velmi specifické podmínky, jako je silný, velmi stabilní vítr a hladká vodní hladina. Současný oficiální rekord drží Alexandre Caizergues s rychlostí 88,7 km/h. Neoficiálním světovým rekordem 94,2 km/h na 500metrové dráze se však od 26. ledna 2008 může pyšnit Tilmann Heinig; ve stejný den dosáhl i maximální okamžité rychlosti (měřené s pomocí GPS) 102 km/h. Momentálně se nejvíce prosazuje race. Jedná se o jachtařskou disciplínu, kdy jezdec soupeří se všemi závodníky naráz a objíždí vytyčenou trasu, nejčastěji tzv. karusel (trojúhelník).

25

adrenalin Mauricius skýtá příhodné podmínky nováčkům i zkušeným kiterům.

budete vypracovávat, zjistíte, že s každým prvkem, který si osvojíte, se vám odkryje další sada triků, jejich variant a kombinací. Kiteři z nich na webu sestavili schéma podobné pavoukovi znázorňujícímu strukturu vedení velké společnosti. A protože tento přehled obsahuje i celý výčet odborných pojmů, je dosti obtížné si je byť jen projít. Jakékoli hrátky s drakem je třeba nacvičit, což vás přijde na mnoho pádů. Ještě že se příslušníci komunity dokážou vzájemně hecovat – a to třeba i na dálku. Ještě větší motivaci než nějaké vybroušené větičky ale představují přihlížející dívky na pláži. Aby cesta k obdivu bolela co nejméně, doporučují instruktoři startovat k prvním pokusům na vodě jen při správném větru. A tím rozhodně není vichr vanoucí rychlostí 20 m/s. Jak už za vás vyzkoušeli ostatní, platí úměra, že čím je vítr slabší, tím méně si ublížíte. Pro začátek jsou podmínky, kdy tak akorát držíte výšku, optimální. BEZ PRŮKAZU NENÍ DRAK Pokud chcete začít, nevyhnete se škole kiteboardingu. Základní kurz zvládnete za víkend. Začíná pěkně didakticky teorií o větru a řešení krizových situací, pokračuje úvodem do základních pojmů a až druhý den se dostanete na vodu, přičemž tah může místo nevyzpytatelného draka obstarávat i lano cvičného navijáku. Naučíte se startovat a přistávat a případně i stoupat proti větru. Cena: 5 500 Kč. Mezinárodní organizace kiteboardingu (IKO – International Kiteboarding Organization) zavedla jednotný systém průkazů vydávaných školenými instruktory. Průkaz IKO vypovídá o schopnostech svého majitele a jen na jeho základě vám půjčovny po celém světě vydají příslušné vybavení. ■ Podrobnosti najdete na internetových stránkách ikointl.com a mushow.cz.

26

Lokality na draka — Natrénovat kiteboarding můžete na 3. Novomlýnské nádrži, na pláži Mushow Kitebeach, vybudované speciálně pro tento adrenalinový sport. Najdete tu veškeré vybavení, potřebné zázemí a komunitu, která kiteboardingem přímo žije. Večer můžete zamířit do vinných sklípků v nedalekém Pavlově. Zajezdit si můžete i na Orlické přehradě nebo na Lipně. Když je tu dost prostoru a větru pro jachty, tak proč ne pro draka? Nejbližší z velmi dobrých přímořských destinací je Řecko. V Raches ve středním Řecku potkáte kromě místních už jen minimum turistů. Revír je vhodný především pro příznivce freestylu, kteří se rádi svezou na rovné vodě. Tu tady zabezpečuje asi 200 m dlouhý písečný val. Kiteři přišli na to, že díky zdejšímu příhodně vanoucímu větru si při jízdě těsně za tímto valem můžete plácnout rukou s přihlížejícími obdivovateli. Ze známějších ostrovů můžete často očekávat vítr třeba na Lefkadě. Nekonečné pláže na jižním pobřeží Jihoafrické republiky jsou místem, kde je na vítr spolehnutí. Kitesurfing je tu ještě poměrně nový, ale tato

wakeboarderská velmoc má pro něj pochopení. Vyzkoušejte záliv Jeffrey’s bay. Mauricius skýtá příhodné podmínky nováčkům i zkušeným kiterům. Navíc, ideální období na kiteboarding tady trvá od března do listopadu. Manawa přitahuje velkými vlnami. Oblast je specifická tím, že tzv. wave spot (místo, kde se lámou vlny) je vzdálený 1,5 km od břehu. To kromě nutnosti půjčit si člun znamená, že každá chyba vás může přijít draho. Pokud vám kite zmizí pod vlnou, uplave vám board nebo praskne šňůra, proud vás odnáší na širý oceán. Jinou vhodnou oblastí na Mauriciu je One Eye. Chytnete-li dostatečně vysokou vlnu, nezbude vám, než si užívat jízdy, dokud vás nepropustí ze svého stále se lámajícího hřebene. Nedaleko odtud je také ideální místo pro trénink freestylu; laguna schovaná pod horou Le Morne láká mělkou, teplou vodou a superhladkou hladinou. Další místa ideální kombinace vody a pravděpodobného větru najdete ale i na Baltu – na polském poloostrově Hel nebo v Německu nedaleko města Gahlkow. V Rakousku je pro kitery příhodné jezero Neusiedler See.

POSKYTNEME VÁM OSOBNÍ RADY V Paradis Hotel & Golf Club 5* nyní 4 noci ZDARMA

vč. polopenze při zaplacení 10 nocí. Platí do 30. 9. 2010.

ZÁjEZD NA KlÍč – odlet kdykoliv, libovolná délka

Specializovaná cestovní kancelář od roku 1995

Praha, Na Příkopě 9/11, tel.: (+420) 224 234 964, 724 065 778, 724 730 003 Brno, Vídeňská 55, tel.: (+420) 543 524 443, 724 065 777, 724 730 002, 724 730 004 Bratislava, Vajnorská 8/A, tel.: +421 255 642 392, +421 915 647 333, +421 948 040 574 E-mail: [email protected], [email protected] a [email protected]

Pure design

// Číslo 1:

// ze Skandinávie

Friedrich Nietzsche kdysi řekl: „Uvnitř každého člověka je dítě, které si chce hrát.“ Konverzační houpačka od Anne Linde (která ji osobně předvádí na naší fotografii) tohle staré motto přesně naplňuje. Spojuje jednoduchý a atraktivní design s bezstarostným přístupem k odpočinku, a coby kombinace lenošky a houpacího křesla pojme dva lidi. Vypadá skvěle v každém moderním interiéru. Anne, Dánka narozená v Åalborgu, získala za tento jedinečný kousek v roce 2002 prestižní cenu Petera Walkera za inovaci v nábytkovém designu. Houpačku navrhla během svého studia designu na Manchesterské univerzitě ve Velké Británii. „Uvědomila jsem si, že lidé jsou tak zaměstnáni svou prací a dětmi, že se jim vytrácí čas pro rozhovory,“ vysvětluje Anne. „Chtěla jsem vytvořit prostor pro páry, takže když si do něj sednete, ohýbané dřevo působí jako stěny a zajišťuje pocit soukromí. A navíc, když na houpačku usedáte ve dvou, vyžaduje to spolupráci – to umocňuje pocit, že děláte věci společně.“ V současné době provozuje Anne spolu se švédskou interiérovou designérkou Monikou Sandström úspěšnou skandinávskou designovou firmu. Pořád ale doufá, že se jí jednou podaří dostat Konverzační houpačku do sériové výroby. „Přišlo mi přes dvě stě e-mailů od lidí z celého světa, kteří by si ji rádi koupili,“ říká Anne. „Je to krásný solitér – zajímavý objekt a zároveň kus nábytku, který mohou využít jak dospělí, tak děti.“ ■ Další designérské návrhy od Anne najdete na www.lindelinde.dk.

Konverzační houpačka Spojení lenošky a houpacího křesla od Anne Linde vrací relaxaci její zábavnou stránku.

28 02

JT_Volvo_200x280.indd 1

4/16/10 12:11 PM

Pozor, 02

PŘEDSTAVENÍ

STRAP

začíná Je tohle nejlepší

S60 Special STRAP

Text Bill Dunn Fotografie Rick Guest

Volvo pro řidiče? Nadešel čas

zjistit, co nová S60 dokáže… 03

STRAP DESIGN – „Díky širokým ramenům a bokům dělá dojem silničního predátora, připraveného vystartovat. Na bok jsme implementovali dvojitou vlnu, která stoupá přes přední blatník, pak mírně klesá, aby dokreslila užší pas, a opět stoupá nad zadní kola.“ – Örjan Sterner, design exteriéru

32

S60 Special STRAP Zrodilo se ve Švédsku, kde v zimě vládne dvacet hodin denně temnota. Když ale nové Volvo S60 vjede do zářivého kalifornského slunce, vypadá, jako by pro ně bylo stvořené. Fotografujeme ho na letecké základně Moffett Field, v největší celodřevěné stavbě světa – obrovském „hangáru 2“, postaveném pro vojenské vzducholodě. V momentě, kdy se mamutí, třicet sedm metrů široké dveře s ohlušujícím skřípěním mnoha tun kovu pomalu otevřou do své největší, sedmašedesátimetrové šíře, pronikne dovnitř světlo a S60 svým lakem Vibrant Cooper slunce zachytí a odrazí oslnivým způsobem. Prostě září. Naživo působí auto kompaktním dojmem, není na něm ani stopa přezdobenosti, což je jasný odkaz švédského designového dědictví. Odvážný klínovitý tvar zahrnuje dvojitou vlnu nad oběma koly. Vypadá, jako by dychtilo po dynamické jízdě. „Úkol zněl:

postavit nejsportovnější Volvo všech dob,“ říká ředitel projektu S60 Thomas Ahlborg. A produktový manažer Hans Nilsson dodává: „Řídit tohle auto je zábava. Budete ho vnímat všemi smysly: od zrakových vjemů z exteriérového designu přes sluchové, když uslyšíte nastartovat motor, až po samotný zážitek z jízdy.“ Dost řečí, je načase podrobit S60 zkoušce. Pokud má být tohle nejlepší „řidičské“ auto od Volva, napadlo nás, že bude skvělé, když jej pro LIV otestuje nejlepší švédský řidič. Volvo by samozřejmě nesvěřilo mnohamilionový prototyp jen tak někomu: ovšem je tu Samuel Hübinette – mistr precizního řízení, dvojnásobný šampion amerického seriálu Formula D Drifting, bývalý jezdec okruhových cestovních vozů a instruktor závodní jízdy. Učí také americké policejní a vojenské složky bezpečné a únikové jízdě a je to bývalý testovací řidič Volva. A také Švéd. Pokud má být

33

s60 special

někdo vpuštěn za tento volant, je to právě on. A to i navzdory své závodnické přezdívce „Šílený Švéd“. Máme štěstí – Samuel žije v Kalifornii a je připraven vyrazit, už má dokonce klíčky v ruce. Když přichází k autu, jeho první reakce jsou nadšené – pozitivní přístup, typický pro jeho adoptivní kalifornský domov, převáží nad odměřenou švédskou náturou. Nebo že by to bylo liniemi S60? „Vypadá opravdu zábavně a sportovně,“ hodnotí Samuel. „Je kompaktní. Pěkné křivky, kam se podíváte. Působí jako opravdové řidičské auto, je vzrušující. Vzbuzuje ve vás touhu nasednout a vyrazit.“ Samuel si přisouvá sedadlo po závodnicku blíž k volantu tak, aby s rameny zapřenými do kožené sportovní sedačky mohl položit zápěstí na horní část věnce volantu. „Volvo se svými pohodlnými sedadly proslavilo už dávno. Pozice za volantem se mi líbí. Pokud budete chtít s tímhle autem absolvovat delší cestu, nebude to problém. Já ale raději jezdím pořádně rychle kratší trasy než dlouhé cesty spořádaně.“

34

A tak jsme to udělali. Breckenridge Road v Kalifornii je jednou z nejopuštěnějších točitých horských silnic na světě. Třicet kilometrů asfaltových zatáček s prudkými srázy po obou stranách – skutečně drsná trasa pro řízení. Po několika zahřívacích jízdách, aby auto dostal do ruky, mě po ní Samuel proveze opravdu velmi svižně. Na vrcholku vystupujeme a užíváme si fantastický výhled a ticho, zatímco ventilátory nového Volva S60 T6 ochlazují motor na přijatelnou úroveň. Je mi trochu špatně, protože jsem se snažil zaznamenávat si poznámky, zatímco Samuel doslova letěl s autem do kopce. Byla to velmi rychlá jízda, ale Samuel má auto neustále pod kontrolou, a když zpětně poslouchám nahrávky z diktafonu, zní při líčení svých pocitů z auta stejně klidně jako pilot skandinávských aerolinek. „Bezpochyby pořádně přeladili podvozek,“ chválí si přes tlumený, ale přesto dobře slyšitelný řev motoru T6.

STRAP

VYBAVENÍ – „Pokud bych měl vybrat jednu věc, která by charakterizovala tohle auto, jsou to řidičské rukavice. Vší silou jsem prosazoval vzhled s odhalenými klouby. Vyjadřuje to styl a zábavu při jízdě.“ – Anders Sachs, barvy a materiály Samuelovy sluneční brýle jsou také od Volva. Další doplňky najdete na www.volvocars.com/collection.

Tato a předchozí stránka: Švédský mistr precizního řízení Samuel Hübinette prohání nové Volvo S60 po dně vyschlého jezera El Mirage v Kalifornii.

S60 s60 Special special

36

STRAP

A jedeeeeeeeeeeeeeeeeeem!

37

s60 special

„Je zkrátka o hodně líp propojený se silnicí.“ Projíždíme pod plynem ostrou pravou. „A taky má dobré řízení… Cítím ve volantu docela slušnou zpětnou vazbu, vím přesně, co vůz s předními koly dělá.“ „Řídit tohle auto je mnohem větší zábava. Přesně vnímáte, co dělá každá ze čtyř pneumatik, a to pomáhá projet každou zatáčku bezpečně a rychle, což se mi líbí. Vůz dobře zvládá velké hrboly a pořád nabízí slušnou kombinaci výkonu a komfortu. Řídím teď ve sportovním režimu, který mi poskytuje trochu víc zpětné vazby. Je skvělé, že si můžete přepínat mezi režimy Comfort, Sport a Advanced – vybrat si, co zrovna ten den potřebujete.“ „Když projíždíte zatáčku, při pohledu vpřed zjistíte, že kapota je rovnoběžně s vozovkou. Podvozek se dočkal přitvrzení, aby se všechny pneumatiky pevně udržely na silnici. Líbí se mi, že se auto tolik nenaklání. Ve Volvu skutečně udělali s odladěním podvozku výrazné pokroky – má tužší odpružení i tlumiče a cítím i silnější stabilizátory, které zabraňují nadměrnému naklonění karoserie a drží gumy přilepené k asfaltu i v prudkých zatáčkách. Přispívá to k příjemně přímému řízení – není ani příliš agresivní, ani moc pomalé. Mám z něj solidní pocit. Má dobrou odezvu i zpětnou vazbu.“

38

Dobrý dojem v Samuelovi zanechávají i brzdy. „Jsou velmi účinné, a přitom ne kousavé. Když na ně ale potřebujete opravdu šlápnout, rozhodně vás nezklamou. Na tohle auto namontovali pořádně velké brzdy, vydrží i zátěž, kterou jim někteří řidiči připraví – třeba až ho vezmou na Nürburgring. Myslím, že s novou S60 by tam bylo moře zábavy.“ Samuel se ve Volvech vyzná. Už jako osmiletý automobilový nadšenec driftoval se stokoňovým Volvem 244 po zasněžených pláních. Vyrůstal na dalekém severu švédského Laponska, v okrese Jokkmokk s 5 305 obyvateli. Na 19 477 čtverečních kilometrech toho nebylo moc k zažehnutí představivosti malého kluka, ale Samuel se díval na testovací jezdce, kteří se v městečku zastavovali na kávu, s obdivem zíral na jejich úžasné stroje a snil o tom, že se stane jedním z nich. Jít za svým snem je někdy jednodušší, než si myslíte. Samuel se doslechl, že Volvo chystá v Jokkmokku zimní testování, a šel k telefonu. „Prostě jsem zavolal na hlavní ústřednu do Göteborgu, kde mi dali číslo na šéfa testovačů. Ten mi prostě oznámil: „Přijímáme nové lidi, tak přijďte.“

STRAP

ZADNÍ SVĚTLA – „Absolutně překvapivá. Někteří v nich vidí tvar hokejových holí, jiní stylizované orlí hlavy. Výraz jsme jim dodali dvěma úzkými pozičními proužky, podobnými jako u Volva XC60. Dávají autu jasnou, nezaměnitelnou podobu zejména v noci.“ – Örjan Sterner, design exteriéru

39

s60 special

SEDADLA – „Sportovní sedadla montujeme do všech modelů. Dokonce i vzadu najdete sportovní sedačky. Vlastně jsme lepším zahloubením bočních sedaček umožnili lepší podporu i prostřednímu cestujícímu. Sedadla jsou tedy sportovnější, ale zároveň také pohodlnější – a něco takového hned tak nenajdete.“ – Jonathan Disley, interiéry

40

STRAP

Po čtyřech letech, kdy pracoval jako zimní testovací jezdec, se v roce 1995 přestěhoval ke zkušebnímu okruhu Volva do Hälleredu jako testovač na plný úvazek. Účastnil se testovacího programu modelu S40 a pracoval na legendárních modelech 850 a 850 Turbo. Než se v roce 2001 odstěhoval do Ameriky, stačil ještě otestovat S80 a předchozí generaci S60. Samuel věří, že jeho domovina mu pomohla stát se řidičem, jakým je dnes. „Jokkmokk je sedm měsíců v roce pokrytý sněhem a ledem. Lidé si myslí, že když jedete s autem smykem, ztratili jste kontrolu. Není to pravda – já ho mám pod kontrolou stále.“

mohl být sníh. Ve skutečnosti je to 9,7 kilometru dlouhé vyprahlé dno – starodávný povrch, který posloužil při natáčení filmů jako Smrtonosná zbraň nebo Terminátor 2: Den zúčtování. Také se už padesát let používá pro měřené rychlostní jízdy, z čehož teď máme trochu obavu, protože je tu šance, že se Mike Newman z anglického Manchesteru právě dnes bude pokoušet vytvořit rychlostní rekord slepého řidiče. Mike se ale nakonec neukazuje, takže Samuel může jet s S60 naplno, blízko její maximální rychlosti. „Líbí se mi odezva na plyn,“ pochvaluje si, když se řítíme po takřka monolitickém povrchu. „Není tam žádná prodleva. Poskytuje řidiči dobrou zpětnou vazbu, dělá přesně to, co chcete. Pořád táhne, a to jedeme přes 200 km/h. Tak schválně, co tahle T6 dokáže v zatáčce… a je tu turbo!“

Když přimhouříte oči, plochý bílý povrch vyschlého solného jezera El Mirage v Mohavské poušti by klidně

41

STRAP

VOLVO CONNECT – „Všechny palubní systémy ovládáte dotykovou obrazovkou a rolovacím tlačítkem na volantu, nebo hlasovými příkazy, kterými zadáváte adresy do navigace. Nejdůležitější je, abyste pořád mohli bezpečně řídit auto. Náš systém má stylový vzhled, ovlivněný starými radiopřijímači. Všechny funkce by měly být pro každého naprosto intuitivní.“ – Per Krook, infotainment

Volvo S60 vylepšuje bezpečnost i zábavnou jízdu pomocí systému Corner Traction Control. Naproti: Kvůli tomuto snímku jsme uzavřeli tunel Caldecott v Oaklandu.

02

s60 special

Děkujeme Airship Ventures, www.airshipventures.com.

Chci se zeptat, v jaké zatáčce, ale to už Samuel vede S60 do utaženého oblouku a vzápětí ji prudce stáčí na druhou stranu, jako kdybychom projížděli vysokorychlostní šikanou. Systém Corner Traction Control reaguje okamžitě a vůz celý manévr zvládá dokonale, přičemž Samuelovo řidičské umění spíš uhlazuje, než aby ho nějak omezoval. Focení a zábava končí, když slunce – překvapivě rychle – zapadá za hory. Čtyřicetistupňové vedro se vytrácí a rázem máme husí kůži, jsou 3 °C. Zatímco balíme, Samuel mi vypráví, že do Ameriky původně přišel jako závodní instruktor. Měl práci v uznávané závodní škole Skipa Barbera. Když se v roce 2003 začalo do Ameriky dostávat nové sportovní odvětví,

Technické údaje*

2.0T T6 AWD D3 D5 D5 AWD

drifting, půjčil si výkonný vůz a zapsal se do zkušebních jízd. Byl první z 52 zapsaných závodníků. „Byla to zřejmě nejriskantnější věc, jakou jsem kdy udělal. Kdybych býval trefil zeď, znamenalo by to konec mého amerického snu.“ Místo toho se ale stal jedním z nejvyhlášenějších drifterů, vyhrál první pohár Formule D v roce 2004 a pak ještě o dva roky později. Vracíme se s S60 pomalu z pouště zpátky do civilizace. „Zdá se, že žiju svůj sen,“ uvažuje Samuel. „Nemám na mysli ‚americký sen‘, myslím sen každého chlapa! Dostanu se k řízení takovýchto aut – a nikdo mi nenadává, když jedu moc rychle!“ Jak Samuel řídí, se můžete podívat na www.toxicdrift.com.

Výkon koní

Max. rychlost km/h (man/auto)

CO2 g/km (man/auto)

Spotřeba l/100 km (man/auto)

Zrychlení (s) 0–100 km/h (man/auto)

203 304 163 205 205

235/230 –/250 220/215 235/230 –/225

184/188 –/231 137/154 139/166 –/179

7,9/8,0 –/9,9 5,2/5,8 5,3/6,3 –/6,8

7,7/8,2 –/6,5 9,2/9,2 7,8/7,8 –/8,1

* Všechny hodnoty jsou předběžné. Technická data se mohou změnit, aktuální informace najdete na www.volvocars.com. Na stránkách www.volvocars.cz si můžete zajistit testovací jízdu nového Volva S60. Film LIVu o Samuelově testování najdete na www.volvocars.cz. Poznámka: Některé záběry ukazují S60 s příplatkovým designovým balíčkem a osmnáctipalcovými koly Freja.

43

S60 special STRAP

Poznejte vývojový tým zbrusu nové S60 – všichni do jednoho jsou

ZAPÁLENI PRO VĚC Tex Te T exxt A e Alf Al lffre red ed e dR Riin nal na alldi a di Fot Fot Fo otogr og grraafi g affi f e Dy Dyylla Dyl an n Co Co Col olllar la la arrd

02

Stefan Sällqvist // Vývoj jízdní dynamiky — „Úkolem našeho týmu bylo vyvinout podvozek, který dokáže převést dynamický design S60 do pocitu opravdového uspokojení a kontroly nad vozem. Jízdním vlastnostem dominuje obratnost a zpětná vazba, řízení je přesné a živé – cítíte, jak se auto kolem vás semkne. Věřte mi, nová S60 jezdí jako dosud žádné jiné Volvo.“ „Zkoumali, ladili a testovali jsme každou součástku, která může mít i ten nejmenší vliv na dynamické chování auta. Hbitost jsme zlepšili tužšími silentbloky, pružinami, stabilizátory, tlumiči i systémem řízení, který je pevnější a přímější.“ „Finální jemné doladění podvozku probíhalo už v reálných podmínkách: testování ve vysokých rychlostech jsme prováděli na německých dálnicích, zkoušeli jsme staré betonové dálnice v Kalifornii a zimní testy se odehrávaly na zamrzlých jezerech severního Švédska. Většina práce na podvozku ale probíhala v Anglii na starých silnicích vybudovaných Římany, se všemi jejich nerovnostmi, jejichž povrch mnohdy připomíná valchu na praní. A to je velká výzva pro každý podvozek!“ Šasi ale nepracuje jen samo o sobě: za zády má řadu elektronických systémů, které vyostřují jízdní zážitek o další stupeň. Nový systém Corner Traction Control (CTC, podpora trakce v zatáčkách) zajišťuje pomocí vektorového rozdělení točivého momentu ještě plynulejší projetí zatáčky – vnitřní poháněné kolo je přibrzďováno a to vnější zároveň dostává porci výkonu navíc. Zatáčku tak

projedete „utaženěji“, aniž byste pociťovali nějaké výraznější sklony k nedotáčivosti. Ze zatáčky můžete jet pod plynem, a přitom neztratíte nic z přilnavosti k silnici. Jednoduše řečeno, tento systém vám pomáhá udržet na zakroucených silnicích, kruhových objezdech i na mokrém povrchu vaši zvolenou stopu. CTC je obrovskou pomocí také tehdy, když potřebujete rychle vyjet z úzké vedlejší silnice a hbitě se zařadit do svižného provozu na hlavní silnici. „Svou práci miluji. Rychlost a kontrola jsou moje skutečné vášně. Mám to v krvi – můj otec byl motokrosový závodník, a když jsem poprvé jel na motorce, byly mi tři roky. To všechno vkládám do své práce – společně se strojařským titulem.“ „Do tohoto auta jsme vložili spoustu vášně, charakteru a emocí. Když uděláte nějakou malou změnu a pak sednete za volant, výsledek cítíte celým svým tělem a po tváři se vám rozlije úsměv – v tu chvíli víte, že jste to trefili. Slova ale nemůžou jízdní vlastnosti nové S60 dostatečně vystihnout. Tím autem se prostě musíte projet, abyste to pochopili. A nejlepší bude vybrat si úzkou, klikatou venkovskou silničku, kde každá další zatáčka přináší novou výzvu. Právě tam nová S60 přichází do svého živlu a pořádně předvede svou mrštnost.“ St ffa Ste fan an a n Sä Sällq lq qvi vis i t s ttě ěžžce ce e ma mas m as sk ko kov o aný ným test ný es s ova ovvaccím ím m pro rotot ro t type to ype ype em S6 60 0 v klo lop opené op en né n é za zatáč ttá áččce áčce rycch ryc rychlo ry hlllo hlo ostn stn s tníh ího ho h o ok okruh uhu te uh estova est tova ovva ov accí cíh ííh ho areálu a are eálu álu ál uV Vo olv lva va v Häl va Hä H ällller ä eredu er du. du

„Vášeň, charakter a emoce: tohle auto jezdí jako dosud žádné Volvo!“ 45

„Pokud milujete rychlou jízdu a rozbíjení veˇcí, je tohle fantastická práce!“

U ika Ul Ulr ik ka H He edén edén dén,, tes te estto e tov ovvací o c řřiidič idič dička dička ka S60 S6 60 6 0, pózu ózuje uje je ve e své é „k „ka „kance ka ance ce elář áři““ – na á na zk zku kuš še šeb eb ební níí tra trati rati t Vol Volva Vo a ve švé ve š édském dském dsk ém Hä lerredu Häl Hä du. u.

46

S60 special

Ulrika Hedén // Testovací jezdkyně — „Mám tříletou dceru, takže mimo práci řídím jako normální máma. Nejlepší je, že tady můžu jezdit stejně jako před jejím narozením.“ Pro Ulriku toto „jezdit“ znamená jezdit hodně rychle. Prověřovala S60 na německých dálnicích a také ve své „kanceláři“, na testovacích tratích Volva ve švédském Hälleredu. „Pokud milujete rychlou jízdu a rozbíjení věcí,“ říká, „je to ta nejlepší práce. A já miluju řízení.“ Stát se testovacím jezdcem na Hälleredu znamená pokročilý řidičský

trénink ve speciální Volvo akademii a také získání licence k jízdě na zkušebním okruhu. Rychlá jízda je ovšem jen jednou z dovedností Ulričiny profese. Tou další je schopnost přesně popsat a nahlásit chování auta a navrhnout potenciální vylepšení vývojovému oddělení Volva. „Mám za úkol ověřovat parametry jako výdrž, komfort, výkon a spolehlivost na speciálně navržených tratích, postavených k dosažení co nejlepších výsledků,“ říká Ulrika. „Vývojářům pak hlásím jakékoli neobvyklé chování

pohonného systému, podvozku, řízení, systémů aktivní bezpečnosti, chlazení, brzd – vlastně víceméně celého auta.“ Díky tomu bude S60 jezdit tak dobře a poskytovat tolik řidičského potěšení, kolik je vůbec možné. Než nová S60 přijde do prodeje, najedou s ní zkušební jezdci ekvivalent 25 okruhů kolem zeměkoule. Vy na testovací jízdu takovou vzdálenost určitě potřebovat nebudete. A pokud chcete tohle auto protáhnout po trati nebo dálnici bez rychlostního omezení, budete si ho nejdřív muset koupit.

47

Örjan Sterner // Design exteriéru — „Zadání znělo: postavit dosud nejdynamičtější, nejsportovnější Volvo – takže to byla obrovská výzva. Je to přesně ten druh auta, ve kterém bych sám chtěl jezdit. Není to žádná voňavka, je sebevědomé a asertivní a svým designem – zejména pak nízkou maskou a velkým logem Volvo – říká: ‚Jsem tady a připraven.‘ Hodně jsme se zaměřili na postoj auta, na to, jak sedí na svých kolech.“ „Úkolem designérů je vyjádřit tvarem osobnost a charakter auta. Od prvních skic k finální prezentaci hliněného modelu v životní velikosti uplyne téměř rok.“ „Konkrétně design tohoto modelu je velmi skandinávský: maximálně jednoduchý, s výraznou formou a liniemi. Severský design nikdy nezahrnuje jen estetiku, ale věnuje se také hlubším otázkám, jakými jsou dopad na životní prostředí nebo starost o lidi okolo vás. Nemyslím, že byste

museli být Švédi, abyste ‚pochopili‘ skandinávský design, nebo ho dokonce vytvářeli. Naše tradice a vše, co nás obklopuje – příroda, pobřeží, počasí a kultura –, nás tu ale všechny hodně ovlivňuje.“ „Vždycky jsem se chtěl věnovat vývoji a designu. Vzít návrh a přetvořit ho do sériové výroby je fascinující výzva. Jedním z lidí, kteří mě hodně inspirují, je architekt Santiago Calatrava, který navrhl budovu ‚Otáčivé torzo‘ v Malmö. Obdivuji jeho schopnost zkombinovat technické znalosti s estetikou a citem pro materiály.“ „Svou práci zbožňuji ještě z dalšího důvodu – je snadné vysvětlit doma dětem, co táta celý den v práci dělá. Učitelka mojí dcery jezdí ve Volvu V70, za které jsem byl také odpovědný. Takže když ji dcera viděla přijíždět v něm do školy, volala na ni: ‚Můj taťka navrhl vaše auto!‘ Něco takového vás prostě nemůže nepotěšit.“

„Konkrétneˇ tenhle design je velmi skandinávský: maximálneˇ jednoduchý, s výraznou formou a liniemi.“

Tat T Ta ato stra at ana: na: na a Ö Örrjan jan an a n Ste S terrne ne er, r, inspir in ins nsp ns piir pir iro ovván ová v n švé vé éd dsk sk kým ým pob pobře řežím řež ím. ím. Pro P Pr otě těj těj ější ší str stt ana an : An And nd de ers er rs s Sa Sacchs hs vo oddě ddě dd d d dě ělen e í Volva en olv lva pro pro r ba vy ba barvy bar vy a mate att riá ály

48

„Je to jako móda. Umožňuje vám vyjádrˇ it svou osobnost.“

Anders Sachs // Barvy a materiály — „Jde o vyjadřovací schopnost. Stejně jako v případě módy vám barvy a materiály v autě dávají možnost vyjádřit svou osobnost. Sledujeme trendy v módě, designu a architektuře. Zlatá a měděná jsou momentálně ‚in‘, vytvářejí dojem sportovnosti a výjimečnosti.“ „Barvy a materiály vám také poskytnou hmatatelný pocit kvality. Pozornost k detailům vytváří prémiový dojem. Pokud jde o perfektní provedení, náš přístup je precizní. I sebemenší detail je důležitý. Inspiraci k hliníkovým prvkům jsem čerpal například z tmavě

šedé pánve, kterou jsem si koupil v obchodu Crate&Barrel, když jsem byl na autosalonu v Chicagu. Líbila se mi její barva, povrch, lesk i hloubka. Přivezl jsem ji ukázat kolegům zpátky do Švédska. Bohužel jsme ji pak rozřezali na vzorky, takže jsem v ní nikdy nevařil.“ „Volvo mělo vždycky dobrý výběr textilií; ve Švédsku je dlouhá tradice vysoce kvalitních tkanin. Čalounění vypadá na první pohled střízlivě, klasicky a elegantně, ale když se podíváte zblízka, najdete asymetrický vzor linek, inspirovaný Paulem Smithem. Je to osvěžující – nejdřív si toho

nevšimnete, ale pak je to takové milé překvapení.“ „Jedna z prvních věcí, které jsem udělal, když jsem byl přizván ke spolupráci na tomto autě, bylo hledání ikonické image, která by vyjádřila, o čem tohle auto je. Nakonec jsem v jednom časopise našel reklamu od Johana Lindeberga, což je švédská módní značka. Na fotce byl zpěvák Depeche Mode Dave Gahan na pohovce v nějaké továrně. Jeho oblek měl šmrnc – byl ostře střižený a vyjadřoval názor. Jakmile jsem to uviděl, věděl jsem, že to je přesně to, co chci vystihnout.“

49

S60 special

Jonas Tisell // Detekce chodců — „Náš systém vám pomůže tím, že zachytí nebezpečí, které jste přehlédli, a upozorní vás na něj, nebo dokonce sám brzdí, když na varování nereagujete. Cílem je zamezit nehodám s účastí chodců. Systém používá kameru a radar, které nepřetržitě sledují prostor před vozem. Kolizi musí předvídat – nejen tím, že se ‚dívá‘ po lidech, kteří jdou přímo před auto, ale také monitorováním chování řidiče a chodců.“ „Když vycítí nebezpečí, nejdřív řidiče varuje a až teprve potom začíná brzdit auto – v případě potřeby i plnou silou. Je natolik efektivní, že do rychlosti 25 km/h nehodě zcela zabrání. Při vyšších rychlostech vás alespoň o těch 25 km/h zpomalí, takže výrazně zmírní náraz.“

50

„Jedna z největších výzev byla přimět technologii fungovat co nejlépe i v hustém provozu a v nejrůznějším počasí. Jedná se o inteligentní software, který však jako každá inteligentní bytost potřebuje trénink. Ten jsme prováděli tak, že jsme jezdili po celém světě a sbírali data ze skutečného provozu. Zatím jsme najezdili přes 530 tisíc kilometrů. Taková šíře testování je nepostradatelná, narazíte totiž na věci, které by vás normálně vůbec nenapadly. Třeba na Mexičana v tradičním ponču a sombreru, jehož silueta se od většiny chodců dost podstatně liší. A jak můžete vědět, že se někdo v mexickém kroji neobjeví zrovna v Göteborgu? Systém tedy musí rozeznat chodce

z celého světa a kdekoli. Jakmile chodce rozpozná, musí se rozhodnout – bude řidiče varovat, nebo nebude? Bude brzdit, anebo ne? A pokud bude, musí brzdit bezpečně. V každém momentě uvnitř probíhají obrovsky složité výpočty.“ „Bezpečnost se týká každého, ať už řídí, nebo ne. Ve Volvu jsme na samotné špičce bezpečnostních technologií – a já chci hrát svou roli v tom, že se na ní udržíme.“

City Safety, unikátní novinka Volva, která pomáhá zamezit nebo zmírnit následky nehod v pomalém městském provozu, je do všech nových modelů Volvo S60 montována standardně.

Jonas Tisell s plátnem, na kterém je vidět, jak „mozek“ systému rozpoznává chodce na ulici

„Jde o inteligentní so ware, a jako každá inteligentní bytost potrˇebuje trénink.“ 51

Jonathan Disley a Tony Hunter // Design interiérů — „Navrhování interiérů milujeme. Máte dostatek prostoru k vyjádření své osobnosti a umělecké vize. Spousta automobilových designérů se chce soustředit na vnější tvary, ale jak jednou řekl můj bývalý šéf: ‚Exteriér je jen obal na ty dobré věci uvnitř!‘ Možná si nemusíte všimnout, když se nám interiér auta povede, ale rozhodně vám neunikne, když ho někdo pokazí.“ „Interiér S60 vychází z modelu S80, z auta, na které jsme velmi hrdí. Zachycuje skandinávský pocit domáckosti i na cestách. Naší výzvou bylo vtisknout mu dramatičtější a sportovnější, na řidiče více orientovaný styl. Je klidný a vyrovnaný jako lázně, ale zároveň vám dává pocit, že máte všechno pod kontrolou.“ „Když jsem přemýšlel o palubní desce, začal jsem si črtat spirály,“ říká Jonathan. „Můj kolega José Diaz de la Vega mi kouknul přes rameno a poznamenal, že to vypadá jako závodní trať ve Spa v Belgii. Je to okruh se spoustou překvapení, jsou tam klesání i stoupání, dlouhé rovinky i prudké zatáčky. V tu chvíli mi to došlo: jedno Spa (to belgické) jsem zkombinoval s druhým (Spa – anglicky lázně). Nakonec jsem navrhl linii, která se jako okruh táhne okolo celého interiéru a vizuálně ho drží pohromadě,

Jonath Jon ath t an Dis isley le a Ton ley Tonyy Hunter Hun ter sv světl ětlem em demons dem onstru t jíí lin tru linie ie závodn záv odn ní ttrat ratti, kte eré inspir ins pirova o ly int ova interi eriér ér S60 S60..

52

zatímco zároveň dodává pocit neustálého pohybu.“ „Je to trik, který používá spousta umělců, od da Vinciho po Kandinského,“ dodává Tony. „Vytvoří vizuální linii, kterou podvědomě sledujete očima a která drží pohromadě ostatní prvky.“ „Když jsme navrhovali tohle auto, vždy jsme současně sledovali, jak se vyvíjí design exteriéru – a obráceně. Exteriérový a interiérový tým se navzájem inspirovaly a společně vytvářely dramatickou kombinaci. Téma závodní trati můžete vidět i na karoserii, v liniích, které se vlní přes blatníky nad jednotlivými koly, po celé délce auta.“ „Zcela nový je i tříramenný sportovní volant, který má auto už od základní výbavy. Inspiroval se i ikonickou ‚plovoucí‘ středovou konzolou Volva. Najdete na něm hrdou grafiku ve tvaru V, která rámuje airbag. V znamená samozřejmě Volvo. Jde o to, jak k sobě pasují jednotlivé detaily. Jako když se díváte, jestli vám spolu barevně ladí boty a pásek. Designu volantu jsme věnovali velkou pozornost, vždyť ho nakonec máte neustále v rukou. Tvarově je velmi propracovaný, nabízí podporu vašim dlaním a palcům a usnadňuje vaši kontrolu nad vozem. A navíc nese to výrazné logo Volva.“ ■

S60 special

„Umeˇlci od da Vinciho po Kandinského používali vizuální linii, která držela pohromadeˇ ostatní prvky; prˇesneˇ to samé jsme udeˇlali v našem interiéru.“ 53

Robustního vozidla TP21/P2104 Sugga se v letech 1953 až 1958 vyrobilo 720 kusů.

AWD O automobilce Volvo nelze tvrdit, že je specialistou na terénní automobily. Přesto se v její historii objevily modely doslova zrozené pro jízdu mimo silnice. Zkušenosti získané vývojem a výrobou těchto speciálů samozřejmě ovlivnily koncepty dnešních osobních automobilů Volvo s pohonem všech kol. Text Jiří Kaloč Fotografie Archiv

54

volvoklub Na drsném severu Evropy se rodí drsní lidé, kteří ke svému životu potřebují spolehlivé pomocníky, jež obstojí v tvrdých podmínkách skandinávské zimy. Není proto divu, že automobily Volvo prosluly vedle bezkonkurenční bezpečnosti také robustností a dlouhou životností. Je také všeobecně známo, že pohon všech kol je stále nejlepší pomůckou aktivní bezpečnosti na všech druzích povrchů. I z tohoto důvodu patří Volvo a pohon 4×4 neodmyslitelně k sobě. Crossovery, nebo chcete-li SUV s označením XC, dnes patří mezi nejprodávanější modely a jsou oporou výrobního programu, oblíbené jsou ale i silniční automobily s označením AWD. Tato zkratka, pod níž se skrývají slova All Wheel Drive (všechna kola poháněna), se v souvislosti s Volvem používá od poloviny devadesátých let. Málokdo ovšem ví, že čtyřkolky patří k historii švédské automobilky již od druhé světové války. NA ZAČÁTKU BYLA SUGGA Z dějin automobilismu vyplývá, že pohon všech kol se primárně vyvíjel pro armádní účely a přes terénní vozidla se postupem času dostal i na silnici. Stejně tomu bylo i v případě Švédů. Zrod prvního terénního volva s pohonem všech kol lze vystopovat v období druhé světové války, když švédská armáda rychle potřebovala univerzální terénní automobil pro přepravu osob, tzv. Terrängpersonagn. Volvo proto na základě modelové řady PV800 nazývané Sugga (česky prasnice) a s využitím některých dílů z nákladních automobilů postavilo model TPV, kterého se následně vyrobilo přes 200 kusů. Stejně, jako se po druhé světové válce dále vyvíjela řada PV800 (modely PV831 a PV832), změnily se i nároky armády, a tak byl v roce 1953 představen Raptgb (Radiopersonterrängbil) 915, což bylo krycí označení vojenského TP21, z něhož se pak vyvinula i civilní verze P2104. Robustní vozidlo, k němuž se jméno Sugga hodilo téměř dokonale, poháněl šestiválec o objemu 3,645 litru a výkonu 90 koní, který prostřednictvím čtyřstupňové převodovky

s dvoustupňovou terénní redukcí dodával točivý moment na všechna čtyři kola. Vzhledem k pohotovostní hmotnosti 2 800 kg a celkové přes tři tuny nebyla dynamika tohoto automobilu nijak úchvatná ani na svou dobu, v terénu se však i díky světlé výšce 280 mm a závěrům obou diferenciálů rozhodně neztratil. V letech 1953 až 1958 se modelu TP21/P2104 vyrobilo 720 kusů a v současnosti je tento vůz ceněným sběratelským kouskem nejen mezi fandy vojenských speciálů. Odhaduje se, že se dodnes zachovalo asi 150 vozidel, i když některá v žalostném stavu. Volvo TP21 Sugga nahradil od roku 1959 model s přitažlivějším názvem Laplander a označením 3314. Z něj se ve druhé polovině šedesátých let vyvinula řada C303, kterou v roce 1977 doplnila levnější civilní verze C202. Pro oba modely se používal nadále název Laplander, ale poprvé se objevilo i označení Cross Country. Praktická hranatá karoserie a špičkové terénní vlastnosti díky originální konstrukci podvozku nenašly uplatnění pouze v armádě, řada z těchto automobilů úspěšně sloužila v záchranných službách nebo energetických společnostech. Mnozí si jej opatřili i pro soukromé účely jako expediční automobil. Z celkového počtu osmi tisíc vyrobených vozů jich připadlo na soukromé nebo komerční využití zhruba 25 procent. V roce 1983 dokonce Volvo C303 slavně zvítězilo ve

své třídě v legendárním pouštním maratonu Paříž-Dakar. OD VISKÓZNÍ SPOJKY PO HALDEX Přelomová změna v přístupu k sériové výrobě osobních automobilů s pohonem „na všechna čtyři“ nastala v osmdesátých letech s vývojem nových systémů stálého pohonu všech kol. Vedle nákladnějšího mezinápravového diferenciálu byl pro velkosériovou výrobu vyvinut systém samočinného přiřazování pohonu druhé nápravy v podobě tzv. pasivní spojky (princip mimochodem pochází již z roku 1904), známější pod termínem viskózní spojka. Svůj systém ve spolupráci s firmou GKN vyvinuli také specialisté od Volva a v roce 1995 jej poprvé pod označením AWD

POHON VŠECH KOL: NEJLEPŠÍ POMŮCKA AKTIVNÍ BEZPEČNOSTI NA VŠECH DRUZÍCH POVRCHŮ. I TO JE DŮVOD, PROČ VOLVO A POHON 4×4 NEODMYSLITELNĚ PATŘÍ K SOBĚ.

V roce 1983 Volvo C303 slavně zvítězilo ve své třídě v legendárním pouštním maratonu Paříž-Dakar.

55

volvoklub

XC: LEGENDÁRNÍ MODELOVOU ŘADU 850 ROZŠÍŘIL PO FACELIFTU V ROCE 1996 I PRVNÍ MODEL OZNAČENÝ NOVÝM NÁZVEM V70 XC – CROSS COUNTRY. osadili do Volva 850. Tato velmi populární a dnes již téměř legendární modelová řada má ostatně v historii automobilky několik dalších zásadních prvenství. Jednalo se například o první volvo střední třídy s příčně uloženými řadovými motory a pohonem předních kol a o první sériově vyráběný automobil s bočními, popřípadě duálními (SIPS) čelními airbagy. Stále ještě hranatá karoserie, která se stala symbolem švédských automobilů od řady 240, se ale mohla pochlubit skvělým součinitelem aerodynamického odporu vzduchu (cx = 0,32) a přitom obrovským vnitřním prostorem. Ostatně verze kombi měla větší zavazadlový prostor než o třídu výše postavený Mercedes třídy E a právě model 850 Estate se stal mimořádně populárním na obou březích Atlantského oceánu. Svého času byl tento automobil dokonce nasazen v prestižním mistrovství Velké Británie cestovních vozů (BTCC) a nevedl si zde vůbec špatně. Koncem roku 1996 se modelová řada 850 dočkala „faceliftu“ a zároveň bylo změněno označení na S70 (sedan) a V70 (kombi). Motory prošly drobnými změnami, nicméně kombinace zážehového přeplňovaného pětiválce 2,4 litru o výkonu 192 koní s pohonem všech kol AWD v nabídce zůstala. Tu však poprvé rozšířil také zvýšený model s robustnějšími nárazníky a ochrannými černými plasty okolo celého vozu, který dostal název V70 XC neboli Cross Country. Pohonu všech kol se pak dočkala také sportovní verze R s pětiválcem 2.3 Turbo (250 koní). NEJŠIRŠÍ NABÍDKA V roce 2000 se představilo kombi V70 nové generace postavené na stejné platformě jako sedan S60. Současně s ním mělo světovou premiéru na autosalonu v Detroitu nové

56

Nahoře: Pohon všech kol dostaly i nejvýkonnější modely nabídky roku 2003 – dvojčata S60 R a V70 R s motorem o výkonu 300 koní. Dole: Druhá generace XC70 představená v roce 2000 přinesla změnu v převodovém ústrojí AWD (Haldex) a nový vznětový pětiválec D5.

V70 XC. S druhou generací V70 přišla také revoluce v převodovém ústrojí i systému AWD. Viskózní spojku nahradila zbrusu nová elektronicky řízená vícelamelová spojka v olejové lázni, vyvinutá speciálně pro Volvo specialisty švédské firmy Haldex, respektive její divize Haldex Traction Systems sídlící v městečku Landskrona. Nový systém AWD byl nejdříve k dispozici právě v modelu Cross Country, který s nástupem XC90 v roce 2002 získal označení XC70. Postupem času se však rozšířil i do silničních modelů S60 a V70 AWD jak v kombinaci se zážehovými pětiválci, tak s nově vyvinutým vznětovým pětiválcem D5 2,5 litru s přímým vstřikováním commonrail, který nahradil dosud používané motory Audi. Nejvýkonnějším modelem nabídky se v roce 2003 stala dvojčata S60 R a V70 R poháněná přeplňovaným pětiválcem 2,5 litru o výkonu 300 koní, vybavená mimo jiné brzdami Brembo a adaptivním tlumením Four-C. Obě „erka“ uměla zrychlit z klidu na 100 km/h za 5,9 sekundy, nejvyšší rychlost byla elektronicky omezena na 250 km/h. V současné době se Volvo může pyšnit jednou z nejširších nabídek automobilů s pohonem všech kol. Disponují systémem AWD s mezinápravovou spojkou Haldex čtvrté generace, která připojí pohon zadních kol dříve, než dojde k prokluzu kol předních, což předchozí systémy neumožňovaly. Čtyřkolku můžete mít již v S40, V50, oblíbenější je však systém AWD ve větších modelech. Již od roku 2002 je v nabídce luxusní až sedmimístné SUV XC90, v roce 2007 přišla na trh třetí generace modelové řady V70 společně s novým terénním kombi XC70 a o rok později rozšířilo řady modelů Cross Country kompaktní SUV elegantních tvarů s označením XC60. Dnes je na startovní čáře nový sedan S60 a systém AWD v jeho výbavě samozřejmě nesmí chybět. ■

Castrol SLX Volvo - 200x280:Sestava 1

9.3.2009

10:52

Stránka 1

‹

CASTROL SLX PROFESSIONAL LONGTEC PRO VOLVO A5/B5 0W-30 VYROBEN VE SPOLUPRÁCI S VOLVEM JAKO ORIGINÁLNÍ NÁPLN MOTORU Castrol SLX Professional Longtec pro Volvo A5/B5 0W-30 je odpovědí na zadání od firmy Volvo na motorový olej, který bude optimalizovat výkon jejich nových vozů. Vyroben ve spolupráci s firmou Volvo jako originální náplň motoru nových vozidel.

JEDNO Volvo V70

1 358 20,5 kilometrů

hodiny

DVA

34 řidiči

nádrže nafty

Economy drive

Výzvy milujeme. Když nám ale Volvo dalo superúspornou V70 1.6D DRIVe, napadlo nás, že jsme možná byli příliš optimističtí. Rozhodli jsme se s ním totiž přejet celé Britské ostrovy na jednu nádrž nafty. Dokáže to? A dokážeme to my? Text Sean Vaardal Fotografie Simon Stock

59

Economy drive

L

ežím v posteli. Vtom mě napadne: baterka! Takže vstanu a přibalím do batohu baterku. Potom, asi o deset minut později – voda. A pak ještě vlhčené ubrousky. Rituály a zvyky před každým velkým výletem postupně narůstají a vyvrcholí samozřejmě ve chvíli, kdy už nechcete nic jiného, než se pořádně vyspat. A my se zítra chceme pokusit o nejdelší ze všech tras, jakou si ve Velké Británii vůbec můžete představit: z Land’s Endu v Cornwallu, nejjihozápadněji položeného bodu Spojeného království, do toho nejseverovýchodnějšího, John O’Groatsu ve Skotsku. Je to přes 1 350 kilometrů. Mnozí už tuto cestu ušli, ujeli na kole i v motorových prostředcích, protože má svůj mystický půvab. My se ji ale chystáme zdolat po „volvovsku“. Na jedinou nádrž nafty. Nebo možná ne. Když se dívám z okna na perleťově bílé Volvo V70 1.6D DRIVe, stojící v příšeří, začínám mít pochybnosti. Je to velké auto s turbodieselovou šestnáctistovkou. Jak by nás mohlo odvézt 1 350 km daleko na jedinou nádrž? Když o tom tak přemýšlím, jak se vůbec dokáže rozjet? Mámino autíčko z osmdesátých let byla taky šestnáctistovka – z nuly na sto mu to trvalo čtvrt hodiny a bylo hlučnější než DC-10 při startu. Jenže můj spoluřidič Bill Dunn mě ujišťuje, že technologie výrazně pokročila a Volvo postavilo malý „nafťák“, který je při síle 109 koní jak výkonný, tak kultivovaný. Abych vám ten pokrok přiblížil: Bentley z roku 1926 mělo také 110 koní – ovšem potřebovalo k tomu masivní motor o objemu 4 398 cm3.

60

Ráno je tady. Plníme sedmdesátilitrovou nádrž na pumpě v Penzance, poslední výspě civilizace. Kontrolujeme také tlak v pneumatikách, podle Volva nám mírně robustnějších 262 kPa pomůže optimalizovat spotřebu. Kromě toho jsme ale na zcela sériovém voze neprovedli jedinou změnu. Do takovéhle akce jsme samozřejmě neskočili po hlavě. Volvo tvrdí, že V70 DRIVe má emise CO2 119 gramů na kilometr a jeho průměrná spotřeba je 4,9 litru na 100 km. Podle těchto čísel bychom cestu měli zvládnout. V opačném případě nás čeká pěkně dlouhá procházka do civilizace. Když přijíždíme na Land’s End, je zahalen v mlze. Tahle geografická zvláštnost přiláká ročně půl milionu turistů, kteří pak stojí na útesu, zírají do propasti končící Anglie a nejsou si zcela jisti, co mají vlastně cítit. Navíc je na místě výstavka věnovaná starému populárnímu britskému sci-fi seriálu „Doctor Who“. Parkujeme před značkou označující „Land’s End“ (konec země) a kovové hlasy zlých seriálových robotů Daleků, monotónně odříkávající „zničit!“, se mísí s křikem racků a rachotem vln na útesech a všemu dodávají absolutně bizarní atmosféru. Aby byla nádrž naprosto plná, doléváme ji až po hrdlo z malého kanystru. Motor vrčí, ale palubní počítač nám říká, že palivo dojde po 960 kilometrech – ještě se nepřekalibroval na naši průměrnou rychlost, protože zatím žádnou nemáme. Vyrážíme a snažíme se ignorovat pocit, že se autem rozléhá tiché, ale neúprosné „jsme ztraceni“.

START: LAND’S END 50,036°N 5,625°W

UK

20.15 SLUNCE KLESÁ, NÁLADA STOUPÁ: M5, GLOUCESTERSHIRE Nad Walesem zapadá slunce; ujeli jsme 300 kilometrů a ručička nádrže kupodivu stále ještě ukazuje téměř plnou. Řídíme stylem sedmdesátiletých farářů, držíme stabilních 65 km/h, ale začíná se to vyplácet, protože průměr klesá pod 4,9 l/100 km. Oba si při pohledu na palubní desku nevěřícně protíráme oči – dojezd se znovu přepočítal a teď ukazuje neuvěřitelných 1 900 km! Nedůvěra se brzy mění v široké úsměvy: takhle bychom mohli dojet až do švédské továrny, kde auto vyrobili. Pokud by byly silniční výlety metaforou pro život, my ještě nejsme ani v pubertě.

18.00 SUŠENKY, KÁVA, ČOKOLÁDA: M5, ČERPACÍ STANICE EXETER Protahujeme si nohy a nakupujeme nutričně chabé zákusky. Pak už, zaliti zlatým slunečním svitem, projíždíme kolem „Vrbího muže“ nedaleko somersetského Bridgwateru, dvanáct metrů vysoké sochy, kterou umělkyně Serena de la Hey upletla z vrbového proutí. Vzbuzuje v nás poněkud pohanské pocity – možná, že ty samé podnítily v roce 2001 žháře, kteří originál sochy spálili. Znovu vybudovaná kopie je teď chráněna vodním příkopem.

Nahoře: Prázdná silnice – už jen dalších 1 200 km. Zcela nahoře: Vrbí muž, Bridgwater

16.45 PRVNÍ KROKY: A30, CORNWALL Jak jednou řekl čínský filozof Konfucius, i dlouhá cesta začíná prvním krokem (nebo jemným zatlačením na plynový pedál). Necháváme za sebou cornwallské autokempy a opuštěné cínové doly a začínáme pomalou cestu vzhůru anglickým ostrovem. Říká se, že má tvar chodidla, ale vypadá spíš jako klaunská bota. S palubním počítačem se děje něco zvláštního; neustále přepočítává své údaje, jak přeměřuje naši průměrnou rychlost, a momentálně nám slibuje, že palivo dojde až

za 1 250 kilometrů. Nedává nám jenom falešnou naději? V každém případě by to bylo ještě krutější: dostat se tak blízko svému cíli a pak se zakuckáním skončit jen 100 kilometrů od konce cesty. Beze strachu ale pokračujeme dál a slavnostně si slibujeme, že kvůli co nejnižší spotřebě nezapneme ani klimatizaci, ani palubní audiosystém Premium Sound. Brzo se chytáme přirozeného rytmu silnice – rytmu, který se díky shora uvedeným ekonomickým opatřením dá nejlépe popsat jako horký a monotónní.

61

UK

23.00 HOLÉ AMBICE: M5, WORCESTERSHIRE Rozhodujeme se trochu to oživit nějakou muzikou. A nezaškodilo by ani také na chvíli zapnout klimatizaci. A co – možná to trochu uškodí spotřebě, ale už padla noc a pohodlí je klíčem k bezpečné jízdě. Z narychlo vypáleného cédéčka si dovolujeme jednu písničku na jeden okres. Na lékořicově černých asfaltkách Worcestershiru je to tedy „Ali Click“ od Briana Ena. S trochou úlevy sledujeme, že se ručička palivoměru konečně hnula o milimetr pod značku „plná“ – už jsme si začínali myslet, že je rozbitá. Naše Volvo V70 1.6D DRIVe nás nepřestává překvapovat. Děláme si krátkou zastávku na pumpě ve Strenshamu, ale když nám vousatý chlápek, čekající na opravu svého auta, začne vyprávět, že jeho koníčkem je nahé horolezectví, raději se zas rychle vydáváme na cestu.

62

1.00 UŽ TAM BUDEME? M6, MIDLANDS Dálniční cedule „Neřiďte unavení!“ vyvolává již trochu unavený smích. Hra „něco vidím a začíná to na...“ trvá jen krátce. Na „N“ odpovídám náklaďáky a nadjezdy, na „D“ pak dálnice, déšť a debilní nápad tohle vůbec zkoušet. A pak toho radši necháváme. Bill usíná a kromě jeho pochrupování se rozléhá jen stísněné ticho.

ECONOMY DRIVE 5.45 ČAS NA ŠLOFÍKA: M74, GLASGOW Těsně za Glasgowem začíná nad temnými věžemi Hamiltonu, zlověstnými strážci Skotska, pomalu svítat. Řídíme už 13 hodin a při životě nás teď synteticky drží konzumace supersilného energetického nápoje s názvem „Neúnavný“. Nejvíc nám chutná příchuť „Inferno“, doplněná pro dokreslení citáty od Lorda Byrona na plechovce. Jeho efekt se dá popsat pouze jako znepokojující euforie následovaná podivným dojezdem, když stéká níž do vnitřností. Pořád nám ale ještě zbývá pěkný kus cesty, najíždíme na A9 a pomalu šplháme po „krku“ Skotska. Nedaleko Perthu nás ale opět dostihuje únava, a tak zajíždíme na parkoviště McDonaldu, abychom si na chvíli zdřímli. První věc, kterou spatříme po probuzení, jsou dva chlapíci oblečení jak medvídek Ruppert – posléze se však ukazuje, že jde o golfisty, kteří si skočili na ranní McMuffin…

Vpravo: Žádný komfort, ale bylo to potřeba – rychlý „šlofík“ na parkovišti McDonalds. Dole: V noci jsou britské dálnice lékořicově černé.

9.10 JE NÁDRŽ POLOPRÁZDNÁ, NEBO POLOPLNÁ? A9, SKOTSKÉ VÝŠINY Při jízdě přes Pitlorchy se naše smysly naplno probouzejí k životu: neuvěřitelná rozloha horských masivů prostě bere dech. Proplétáme se pohořími Grampian a Cairngorm, vychutnáváme si hluboká, vlhká údolí, chomáče nízkých mraků, vřesoviště, vysokou zvěř a bublající přítoky řeky Spey. Pořád nás šokuje úspornost V70: palivoměr teď ukazuje něco přes polovinu nádrže.

UK

11.00 KONEC JE BLÍZKO: A9, ROSS A CROMARTY V70 vyjíždí z Invernessu přes zavěšený most v Kessocku – napravo se otevírá blyštivě modrý fjord Moray a A9 se na posledních 100 km mění na A99, vedoucí až do John O’Groatsu. V tomhle autě už jíme, spíme a žijeme celý den, ale přesto není ani o trochu méně pohodlné. Vzdálenosti hltá stejně snadno jako my sušenky a čokoládu. Byl jsem odsunut na místo spolujezdce, a i když se mi hlava motá únavou, dokážu při jízdě přes most Cromarty Firth rozeznat ropné plošiny, tyčící se jako obří skulptury v zátoce Nigg.

Nahoře: Naplocho se zdá Velká Británie delší. Hlavní obrázek: V70 si protahuje nohy na A99.

ECONOMY drive CÍL: JOHN O’GROATS 50,036°N 5,625°W 13.15 PŘEMOŽENI SPOKOJENOSTÍ A ÚNAVOU: JOHN O’GROATS Ujeli jsme 1 358,9 km a V70 má k našemu překvapení ještě čtvrtinu nádrže plnou. To znamená neuvěřitelný průměr 3,75 litru na 100 kilometrů. Nastal čas najít nejbližší motýlek a dát si před zpáteční cestou pořádného „šlofíka“. Ještě než se mi konečně zavřou oči, zahlédnu z okna naši V70. Vypadá, že by mohla znovu okamžitě vyrazit.

Vpravo: Ujeto 1 358,9 km a víc než čtvrtina nádrže pořád zbývá (počítač ukazuje 358,9 km, protože jde jen do tisíce a pak začíná znova).

12.30 VRCHOLEK SVĚTA: A99, CAITHNESS Čím blíž se dostáváte k vrcholu světa, tím níž se zdá být obloha. Ještě kousek přes úpatí kopce a Británie jako by najednou mizela. V dálce jsou vidět Orknejské ostrovy Mainland, Hoy a South Ronaldsay, dál tím samým směrem jsou Shetlandy a pak už Norsko. Dole pod námi ovšem, téměř nepovšimnuto, leží John O’Groats. Vesnice se jmenuje po holandském námořníkovi z 15. století (původním jménem Jan de Groot), který vozil lidi lodí na Orkneje za dvě pence. Není tu ale nic zvláštního, podobně jako v Land’s Endu. Jen tam prostě končí silnice.

HODNOCENÍ BILLA DUNNA: V70 1.6D DRIVe Přejet napříč Británii na tři čtvrtiny nádrže (51 litrů) je úžasný výkon, ale s V70 1.6D DRIVe je to ještě úžasnější, protože Volvo tomu neobětovalo nic z bezpečnosti, komfortu ani kvality. Jo to pořádné, dospělé auto, které stylově odvezlo dva chlapy a jejich bagáž 1 358 kilometrů daleko – jenom k tomu potřebovalo daleko míň paliva, než jsme zvyklí. A pokud se obáváte (já se obával), že motor 1.6D nebude na V70 pořádně stačit, můžu vám jen doporučit, abyste ho vyzkoušeli. Toto

Volvo se rozjíždí svižně, je tiché, na dálnici jede pěkně a nikdy se nezdá být „přepracované“. Dva týdny po tomhle výletu jsem s ním žil při každodenních nákupech a vození dětí do školy, a ručička palivoměru se stěží hnula. Pokud máte starost o své účty za palivo a o to, kolik CO2 vypouštíte do ovzduší, ale potřebujete prostorné, praktické auto, které vás i s rodinou odveze kamkoli, vyzkoušejte ho. Pokud mě v posledních letech nějaké Volvo ohromilo, je to tohle.

Smörgåsbord Akční sleva až 20 procent na originální příslušenství a stylingové Volvo doplňky.

Připravte své volvo na léto! Při plánování letní dovolené nezapomeňte ani na svůj vůz a objednejte ho včas na speciální letní servis. Volvo pro vás připravilo letní nabídku s fantastickými cenami! Kontrolu vašeho automobilu, díky níž si užijete léto v pohodě a bezpečí, vám síť participujících autorizovaných servisů nabídne za symbolických 300 korun.

Dopřejte interiéru svého vozu ozdravnou kúru a bude se i vám dýchat lépe. Za pouhých 900 korun vám nabízíme dezinfekci vnitřního okruhu klimatizace. Z ventilačních rozvodů odstraníme unikátní metodou během čtyřiceti minut veškeré bakterie, plísně, a tím i nepříjemný a zdraví škodlivý zápach. Takovou očistu ocení nejen alergici.

Budete-li chtít provést kompletní údržbu své klimatizace, zahrnující nejen výše zmiňovanou dezinfekci, ale navíc i strojovou recyklaci chladiva s přesným nadávkováním jednotlivých aditiv a testem těsnosti, pak zaplatíte jen 1 900 korun. Rádi sportujete a jezdíte na dlouhé cesty? Pro bezproblémovou přepravu vašeho sportovního

náčiní nebo mimořádného nákladu jsme přichystali nabídku originálního příslušenství. Nebo můžete svůj vůz prostě jen zkrášlit nejrůznějšími stylingovými Volvo doplňky. To vše s akční slevou až 20 procent! Uvedené ceny obsahují DPH. Více informací naleznete v letáku, který je vložen v tomto LIVu, a na www.volvocars.cz.

Nový první muž Volva Volvo Auto Czech bude mít nového generálního ředitele. Této funkce se ujme Frank Versaevel, který převezme české vedení od Grega Maruszewského. Tento 44letý Belgičan pracuje pro Volvo již devatenáct let. Svou kariéru odstartoval na pozici plánování produkce v továrně automobilky v belgickém Gentu, odkud také pochází. Pracoval pro evropskou marketingovou a prodejní organizaci jako analytik prodeje, později jako specialista distribuce. Zkušenosti sbíral i ve Volvo Cars North America na manažerských pozicích v oblasti plánování prodeje, plánování, objednávek a distribuce pro členské země Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). Ve švédské centrále v Göteborgu zastával funkci ředitele pro optimalizaci obchodu a objemu celosvětových prodejů. O svém stylu práce říká: „Vše závisí na týmové práci a otevřeném, transparentním vztahu s našimi obchodními partnery.“ Frank je ženatý a má tři děti. Rád se věnuje sportu, jezdí na horském kole a hraje tenis, golf a fotbal.

Máte-li zájem o více informací, vytočte bezplatnou linku 800 1 Volvo, resp. 800 186 586.

66

// Co se děje ve světě Volvo

www.volvocars.cz

Auto Průhonice Volvo posílilo dealerskou síť o dalšího strategického partnera. Přímo v sídle importéra VACZ otevřelo zcela nový showroom ve skandinávském stylu – dealerství Auto Průhonice, a. s. Nahradilo tak současný prodej, který provozoval sám dovozce, a převzalo původní servis Auto Kurtz. Pro zákazníky je připravena

celá řada překvapení, která by na podobném místě sotva hledali. Během čekání na servisovaný vůz vám tu nabídnou čerstvé koblihy s výbornou kávou. Při ní můžete živě sledovat, co se děje s vaším plechovým miláčkem – v showroomu běží reality show přímo z centra moderního servisu. www.autopruhonice.com

Volvo Car Financial Services Novým poskytovatelem značkového financování obchodních aktivit Volvo dealerů se stala společnost UniCredit Leasing. Tato renomovaná leasingová firma má silné finanční zázemí evropské bankovní skupiny UniCredit Group. Její faktoringové, leasingové i pojišťovací produkty ponesou oficiální označení Volvo Car Financial Services.

ˇ Ridič – klíč k úsporám Volvo Auto Czech se stalo partnerem speciálního dubnového školení pro flotilové odborníky. Dvoudenní akce, kterou pořádal odborný časopis Flotila ve spolupráci s Centrem bezpečné jízdy, se zaměřila na aktuální problematiku vozových parků a nabídla zúčastněným nejrůznější možnosti řešení. Seminář se dotkl financování a údržby vozového parku, silničního zákona, ale i hospodárné a v současnosti tolik ožehavé agresivity za volantem. Účastníci si mohli vyzkoušet chování nejnovějších automobilů v mezních situacích a nechyběla ani revoluční technologie City Safety, která je součástí standardní výbavy Volva XC60.

Sezona Volvo Masters Amateur 2010 Propadli jste golfu? Zapojte se do světového šampionátu, který pořádá značka Volvo. Vloni se této populární soutěže zúčastnilo padesát tisíc golfistů z šestnácti zemí. O výherci, který bude Česko reprezentovat v Číně na jaře příštího roku, se rozhodne na domácích hřištích. Kvalifikační turnaje začnou již 7. května v Plzni na Dýšině,

pokračovat budou 14. května ve Slavkově u Brna a jarní trojlístek zakončí 28. května turnaj v Mladé Boleslavi. Finálové klání pak rozhodne o nejlepším hráči 18. září na hřišti v Mariánských Lázních. Aktuální informace sledujte na stránkách www.volvodirect.cz/vma.

Speciální dárky od Volva Užijte si léto v novém bezpečném voze za mimořádně zvýhodněnou cenu. Objednáte-li si do 30. června některý z nových vozů Volvo C30, S40, V50, S80, V70, XC70 a XC90, můžete využít cenový bonus v hodnotě až 200 000 Kč! Podrobnosti vám prozradí stránky www.volvocars.cz.

SLEDUJTE ZVÝHODNĚNÉ NABÍDKY ZÁNOVNÍCH A SKLADOVÝCH MODELŮ S CENOU AŽ O 30 PROCENT NIŽŠÍ. PRO BEZPEČÍ VAŠÍ RODINY JE TADY PRAVIDELNÁ NABÍDKA NA WWW.VOLVOCARS.CZ.

67

Volvista Hokejista století Dominik Hašek šel vždy svou cestou a nikdy neuhnul. Musí být po jeho, ale dokáže se obětovat pro tým. Skloní se před jedinou věcí, před úspěchem. Pro něj udělá vše. Jen hvězdy jeho typu dokážou zazářit jako supernova, ale pouze on dokázal, že ani taková hvězda nemusí vyhořet a už nikdy nevzplanout. Když dnes řekne, že končí, každého napadne: „Vrátí se a s ním přijde titul!“ Dokázal to v roce 2008, kdy po pěti letech od svého prvního návratu získal svůj druhý Stanley Cup. A dokázal to i letos, kdy po další roční přestávce táhl k titulu své rodné Pardubice. Znamenají pro něj stejně tolik co Buffalo a Detroit, kde hrál s vynikajícími hráči. „Vždycky jsou to lidé, které mám spjaté s určitým místem a kteří mi nejvíc chybí,“ shrne své cesty po světě s troškou sentimentu v hlase Dominátor, jak se mu výstižně přezdívá. Přestože je zpátky „doma“, několikrát do týdne se svým Volvem XC90 pendluje mezi Pardubicemi a Prahou, kde žije manželka

s dcerou. V garáži má poměrně slušnou flotilu, ale jen výjimečně přesedá ze svého oblíbeného SUV. „Žena má V70 a já už druhou devadesátku. V Americe jsem si zvykl na trucky. Mám lepší přehled a můžu lépe reagovat. Sporťák si vezmu jednou za čas, a stejně se vracím k Volvu. Jde mi o bezpečnost a pohodlí a aby mě nebolela záda.“ V pohodovém stylu řízení se odráží i jeho schopnost odezírat a předvídat, kterou mu mnozí na ledě závidí. Čtrnáctiletá Dominika vyniká po tátovi, který ji prý rád i se spoluhráčkami jejího volejbalového týmu vozí v sedmisedadlové devadesátce na zápasy. Sportem se ale živit nebude. „Hezky zpívá a umanula si, že za dva roky půjde studovat do Států, což se nám

s manželkou moc nelíbí,“ přiznává Dominik. V Detroitu už studuje marketing a reklamu její dvacetiletý bratr Michal. Kdo ví, zda Haškovi v Čechách nakonec opravdu zůstanou, jak si Dominik původně naplánoval. Rodina je pro něj totiž nepostradatelná, stejně jako sport, kterého by se ani na týden nevzdal. Užívá si ho ve všech možných formách – hraje volejbal, squash, golf a často vyráží do hor nebo na kola. Ale ani tam nedokáže zvolnit, klidně si dá další trénink, když předtím své nejbližší za celý den doslova vyždímá. Podobně jako v hokeji je ohromný dříč a potvrzuje pravidlo, že talent nestačí. Recept na úspěch? „Nepřemýšlím o tom. Miluji svou práci, a když člověk něco miluje, dělá to se vším všudy. Mám z toho radost a mám kolem sebe spoluhráče, kteří jsou fajn a kteří mě fantasticky podporují.“ ■

Už 39 let se otáčí v hokejové brance. Doleva, doprava, nahoru, dolů, vpřed i vzad. Jeho styl mnozí kritizovali, a dnes ho všichni napodobují. Byl a je jedinečný. Stejně jako jeho osobnost. Text a fotografie Petra Doležalová

Volvo omnis vita – Otáčím se celý život! 30 02

Investujte s rozvahou

VOLVO CAR FINANCIAL SERVICES

Cestujte s těmi, kteří Vám rozumí CESTUJTE S TĚMI, KTEŘÍ JSOU V PODNIKÁNÍ STEJNĚ ÚSPĚŠNÍ JAKO VY

Nenutíme klientům předem sestavenou kombinaci služeb, naopak jsme schopni každý zájezd přizpůsobit vašim individuálním přáním a potřebám. Pro masovou turistiku jsou tu jiné CK, Vy si však zasloužíte víc. Na Perštýně 1, Praha 1, T +420 222 220 210, [email protected], www.blueskytravel.cz Rajská 15, Bratislava, T +421 252 622 375, [email protected], www.blueskytravel.sk

BST-LIV_220x280.indd 1

1.4.2010 15:46:22