UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
Kondiční trénink v hotelovém fitcentru Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Prof. Ing. Václav Bunc CSc.
Karel Nykl
Praha, srpen 2012
Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.
V Praze, dne
…………………………… podpis diplomanta
Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto bakalářskou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.
Jméno a příjmení:
Fakulta / katedra:
Datum vypůjčení:
Podpis:
______________________________________________________________________
Poděkování Chtěl bych poděkovat panu Prof. Ing. Václavu Buncovi CSc. za odborné vedení, za pomoc a cenné rady při zpracování této práce. Poděkování patří také kolegům a klientům klubu Cybex health club & spa za podporu a podnětné informace.
Abstrakt
Název:
Cíle:
Kondiční trénink v hotelovém fitcentru
Hlavním cílem práce je zpracovat rešerši na téma aktivní životní styl a porovnat dostupné informace z literatury. Dále se zaměřit na nedostatek pohybu v dnešní společnosti a fungování fitness center. Cílem práce je zhodnotit cíle a preference návštěvníků hotelového fitcentra.
Metody:
V mé práci jsem analyzoval odborné publikace, porovnal názory odborníků a dostupné informace o aktivním životním stylu, o nedostatku pohybu v dnešní společnosti a o zdravotních problémech s tím spojených. Dotazováním klientů v hotelovém fitcentru jsem získal informace o jejich cílech a preferencích.
Výsledky:
Nedostatek aktivního životního stylu je v dnešní době problémem. Vývoj společnosti mění náš životní styl negativním způsobem, tudíž je nutné kompenzovat ho uměle, např. ve fitness centrech.
Klíčová slova: aktivní životní styl, nedostatek pohybu, fitness, fitness centrum, kondiční trénink
Abstract
Title:
Condition training in hotel fitness center
Purpose:
Main purpose of the compilation is to make a research about active lifestyle and to compare avilable informations from literature. I also focused on body exercise deficiency in today′s society and the function of fitness center. The objective of my work is to evaluate the goals and preferences of the fitness center clients.
Method:
In my work I analyzed scientific publications and compared avilable opinions and informations of the specialists engaged in reasearch of active and helathy lifestyle, insufficiency of body exercise and possible health complications connected to those issues. With a questionary i gathered the informations from hotel fitness clients about their goals and preferences.
Results:
Absence of active lifestyle is a serious problem of today′s society. Evolution of the society changes our lifestyle in a negative way, so it is necessary to compensate in artificially, for example in fitness centers.
Keywords: active lifestyle, body exercise insufficiency, fitness, fitness center, condition training
Obsah
6
1. Úvod
8
2. Deskriptivně - analytická část
9
2.1 Aktivní životní styl
9
2.1.1 Zdraví
10
2.1.2 Psychologie zdraví
10
2.2 Pohybová aktivita 2.2.2 Zdatnost a kondice 2.3 Výživa 2.3.1 Dietní chyby 2.4 Chronická onemocnění neinfekčního typu
11 12 14 15 16
2.4.1 Metabolický syndrom
16
2.4.2 Obezita
17
2.4.3 Kardiovaskulární choroby
18
2.4.4 Ortopedická onemocnění
18
3. Fitness
20
3.1 Historie fitness
20
3.2 Fitness centrum
21
3.2.1 Parametry fitness centra
21
3.2.2 Vybavení fitness centra
22
3.2.3 Personál
22
3.3 Trenér 3.3.1 Osobnost trenéra
22 23
3.4 Hotelové fitness centrum a jeho specifika
23
3.5 Shrnutí fitness
25
4. Současný stav informací – typologie návštěvníků
26
5. Vlastní výzkum: Cíle a preference návštěvníků hotelového fitcentra
30
6. Diskuse
39
7. Závěr
41
8. Seznam literatury
42
1. Úvod Pravidelné cvičení je důležitou součástí aktivního životního stylu. Udržuje nás ve fyzické kondici i psychické pohodě. Lidé si dobře uvědomují, že bez fyzické aktivity jejich tělo chátrá a je více náchylné k civilizačním chorobám, například k obezitě, která souvisí právě s nedostatkem pohybu resp. pohybové aktivity. Slova jako aktivní životní styl či kondice jsou v dnešní době, kdy si člověk více uvědomuje odpovědnost za vlastní tělo, naprosto klíčová. V první části své práce, tj. v deskriptivně analytické části, se proto zaměřím na objasnění pojmů spojených s aktivním životním stylem. Vysvětlím tento pojem i z hlediska sociologického. Dále budu pokračovat vysvětlením pojmu zdraví a tím, co je to tzv. psychologie zdraví. V této části se rovněž zaměřím na definici pohybové aktivity a vysvětlení pojmů kondice a zdatnost. Pokračovat budu osvětou zdravého stravování a doporučeními, která nám mohou pomoci udržet se ve formě a fit. Další část tvoří možná rizika při nedostatku pohybové aktivity, která dnes ohrožují velkou část moderní společnosti (čemuž napomáhá například sedavý způsob života). Popíšu zde metabolický syndrom, obezitu, choroby srdce a ortopedické choroby. Dále je práce věnována fitness centru, především jeho návštěvníkům. Zde se budu soustředit na definici fitness a fitness centra, která mohou nahradit dnešní nedostatečnou pohybovou aktivitu. Zmíním také funkci trenéra a to, jak může při cvičení klientům pomoci. Dále zde uvedu výzkum, který probíhal v řeckých fitcentrech a zaměřil se právě na onu typologii klientů a jejich rozdělení. V poslední části se budu zabývat vlastním výzkumem, při kterém klienti odpovídali na otázky, ze kterých jsem vyvozoval, jaké jsou jejich cíle a preference při cvičení v hotelovém fitness centru.
9
2. Aktivní životní styl Slovní spojení aktivní životní styl je v současné době používáno především v souvislosti se zdravým množstvím pohybu a vhodným stravovacím režimem. Ačkoliv vědeckou formulaci jako takovou doposud nemá, můžeme ho podle Bunce (2006) chápat jako „formu životního stylu, který chápeme jako interakci mezi jedincem a okolím. Tato interakce má přitom dvě základní složky, a to sice biologickou a sociální.“ Aktivní životní styl je chápán jako takový životní styl, v němž své místo zaujímá také přiměřená pravidelná pohybová aktivita. Pohybová aktivita přitom není chápána jenom biologicky, ale respektuje i bio-psycho-sociální složky existence a fungování lidského organismu. Podle socioložky Duffkové (2007) zní pak definice aktivního životního stylu takto: „Aktivní životní styl je systémem důležitých činností a vztahů a s nimi provázaných praktik zaměřených k dosažení plnohodnotného a harmonického stavu mezi fyzickou a duševní stránkou člověka.“ Podle Segenova lékařského slovníku je aktivní životní styl souhrn obvyklých aktivit vlastních určité osobě, k nimž patří chování, zvládání stresu neboli coping, motivace, myšlenkové procesy. Tyto determinanty poté formují život jedince. Životní styl zahrnuje stravování, úroveň tělesné aktivity, užívání návykových látek (léky, alkohol, drogy) a sociální a osobní interakce. Při definování pojmu aktivní životní styl musíme zmínit ještě termíny životní styl a životní způsob. Podle Duffkové (2006) je životní způsob systém významných činností a vztahů, životních projevů a zvyklostí typických, charakteristických pro určitý subjekt (jedince či skupinu, event. i společenství či společnost). Životním stylem rozumí konzistentní životní způsob jednotlivce, jehož jednotlivé části si vzájemně odpovídají, jsou ve vzájemném souladu, vycházejí z jednotného základu, mají společné jádro, resp. určitou jednotící linii, tj. jednotný „styl“, který se jako červená linie prolíná všemi podstatnými činnostmi, vztahy, zvyklostmi apod. nositele daného životního stylu. I bez definic si každý dokáže představit, že aktivní životní styl může znamenat zhruba toto: harmonii těla a ducha, vyhýbání se alkoholu a obecně návykovým látkám, které nám škodí, kvalitní spánek, adekvátní pohybovou aktivitu a správné či zdravé stravování, resp. hlídání si poměru příjmů a výdejů energie a nekonzumování příliš tučné stravy.
10
Za přínosy aktivního životního stylu obvykle považujeme: -
zvýšení kardio-respirační kondice, zlepšení svalové síly, vytrvalosti,
-
snížení krevního tlaku,
-
zvýšení počtu červených krvinek, zlepšení anemie,
-
snížení inzulínové resistence, snížení a vylepšení lipidového spektra,
-
zlepšení obranyschopnosti proti infekcím,
-
prevence úbytku svalové hmoty a úbytku kostní hmoty ve vyšším věku,
-
zlepšení držení těla, udržení „svalového korzetu“, prevence degenerativního postižení vaziva a kloubů,
-
prevence pádů a významné zlepšení soběstačnosti ve vyšším věku,
-
zlepšení nálady a sebedůvěry, zlepšení psychické výkonnosti i odolnosti, zlepšené zvládání společenských rolí (Ivanová, 2006).
2.1.1 Zdraví Základní definice zdraví podle Světové zdravotnické organizace (WHO-World Health Organization), která byla uveřejněna v roce 1964, zní takto: „Zdraví je stav, kdy je člověku naprosto dobře a to jak fyzicky, tak psychicky i sociálně. Není to jen nepřítomnost nemoci a neduživosti“ (Blahutková, Matějková, Brůžková 2010, s.11). Zdraví dnes vnímáme jako osobní stav, nepřítomnost nemoci, veřejné zdraví a rovněž jako společenskou hodnotu. Pojem zdraví je často různými kulturami vnímán odlišně. Také dnes si pod pojmem zdraví představíme něco jiného než lidé například ve středověku. Zdraví je součástí životního stylu, který může každý z nás ovlivnit. K hlavním složkám rovnováhy v kvalitě života patří správná výživa a správná životospráva a dále sociální otázky, do kterých zahrnujeme vztahy s okolím (Kebza, 2005).
2.1.2 Psychologie zdraví Psychologie zdraví či zdravotní psychologie (anglicky health psychology) je vědecká psychologická disciplína, která je součástí psychologie. Nejvíce rozvinutá je v USA, Nizozemsku, Anglii, Francii, Norsku apod. (Křivohlavý, 2001). Podle Křivohlavého se psychologie zdraví zabývá především zdravotním dopadem, ať už kladným nebo záporným, určité činnosti či chování na lidské zdraví. Jako příklad uvádí 11
nošení bezpečnostní helmy při jízdě na kole (proč ji některé děti nosí a jiné ne). Je přitom prokázáno, že 60 procent úmrtí cyklistů připadá na úrazy hlavy. Stejnou otázkou může být nošení bezpečnostního pásu v autě. Bezpečnostní pás významně zvyšuje šance na přežití dopravní nehody, proč ho tedy někteří nosí a jiní ne (Křivohlavý, 2001)?
2.2 Pohybová aktivita Pohybová aktivita je jedním z faktorů ovlivňujících proces růstu a vývoje, myšlení, fyzickou výkonnost, schopnost podávat další výkony, jak ve zdraví, tak v nemoci. Je nenahraditelným faktorem utváření, potencování i ustálení vývoje (Bunc, 2006). Podle Světové zdravotnické organizace je pak pohybová aktivita definována jako pohyb kosterních svalů vyžadující výdej energie. Dále WHO upozorňuje, že nedostatek fyzické aktivity byl identifikován jako čtvrtý největší rizikový faktor globální úmrtnosti, představuje na celém světě circa 3,2 milionů úmrtí. Pohybovou aktivitou je nejen sport, nýbrž jakýkoliv fyzický pohyb, včetně chůze, tance nebo dokonce vykonávání domácích prací. Pravidelná pohybová aktivita je významnou prevencí řady onemocnění, například cukrovky nebo kardiovaskulárních chorob. Může sloužit rovněž k odstraňování psychické únavy a je formou jak tělesné, tak i duševní relaxace. Pravidelná pohybová aktivita je spolehlivým prostředkem proti špatným návykům, řadě nemocí a zdravotních poruch. Nic nemá větší vliv na kvalitu našeho života než pravidelný pohyb a správná životospráva. Optimální pohybová aktivita je prováděna s optimální frekvencí, optimální intenzitou a má optimální dobu trvání. Podle odborníků z fakultní nemocnice v Olomouci má pravidelný pohyb tyto výhody: -
pohybová aktivita zlepšuje tělesnou kondici, shazuje kila, prodlužuje délku života tím, že působí jako prevence onemocnění,
-
působí na oběhový systém, snižuje riziko kardiovaskulárního onemocnění, snižuje krevní tlak,
-
zlepšuje funkci plic, zásobuje tělo kyslíkem,
-
upravuje hodnoty krevních cukrů (prevence cukrovky) a tuků (lipidů), zvyšuje HDL (hodný) cholesterol,
-
zlepšuje metabolismus ve tkáních,
12
-
zpevňuje svaly, klouby, zlepšuje koordinaci,
-
zvyšuje hustotu kostní tkáně (prevence osteoporózy - snížené riziko zlomenin),
-
optimalizuje (snižuje) hladinu ženských pohlavních hormonů - estrogenů (prevence rakoviny prsu),
-
zamezuje tvorbě vrásek,
-
působí proti zácpě, proti zažívacím potížím,
-
okysličuje a prokrvuje mozek (zlepšuje paměť a pozitivně stimuluje nervový systém),
-
produkuje hormony dobré nálady a odbourává negativní emoce, působí proti depresi.
2.2.2 Zdatnost a kondice Zdatnost a kondice jsou zdánlivě stejné termíny, oba popisují aktuální stav organismu s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu jedince. Každý z nich však popisuje jinou část výkonnosti jedince. Kondice je brána spíše jako součást většího celku pod pojmem tělesná zdatnost. O tělesné kondici mluvíme vždy ve spojení s určitou pohybovou aktivitou (skok, běh atp.). Tělesná kondice se tedy týká především sportovních aktivit a jejich cíleného tréninku k dosažení maximálního výkonu v určité dovednosti. Trénink pak můžeme rozdělit na kondiční trénink (účelem je zlepšení základních složek zdatnosti jako je síla, rychlost, obratnost, atd.), ten využívají především sportovci za účelem zlepšení své výkonnosti (proto kondiční tr.). Druhým typem tréninku je pak obecnější pohybový trénink, který je využíván především k zlepšení samotné tělesné zdatnosti a předcházení zdravotním komplikacím. Tělesná zdatnost je souhrnným pojmem pro fyzickou připravenost člověka vyrovnat se s fyzickým výkonem, nebo vlivy jeho prostředí (ať už fyzickými nebo psychickými). Tato zdatnost se určuje podle genetických dispozic jedince a míry jeho trvalé pohybové aktivity. Cílem tělesné zdatnosti je tedy docílit plnění všech tělesných a duševních požadavků a úkolů s nižšími nároky na organismus. „Zdatnost můžeme tedy charakterizovat jako způsobilost organismu odolávat vnějšímu stresu“ (Bunc, 2006, s.12). Vyšší tělesná zdatnost pak umožňuje zdravým jedincům vykonávat běžné (ale i extrémní úkoly) s menší námahou a snižuje jejich náchylnost k dnešním civilizačním chorobám a pod dohledem a po konzultacích s lékařem pomáhá fungovat na denní bázi především zdravotně omezeným jedincům (např. kardiakům) a zlepšuje jejich soběstačnost a nezávislost (Novotná, Čechovská, Bunc 2006). 13
Tělesnou zdatnost dále dělíme z hlediska jejího dopadu na výkonově orientovanou zdatnost a zdravotně orientovanou zdatnost. Výkonově orientovaná zdatnost slouží k ovlivnění pohybového výkonu ve spojení se sportovním tréninkem a případně i sportovními soutěžemi, které jsou kvantifikovány a hodnoceny (Novotná, Čechovská, Bunc 2006). Zdravotně orientovaná zdatnost má za cíl zlepšení (nebo i prevenci) zdravotního stavu jedince trpícího nedostatkem pohybu (tzv. Hypokinézou). Její nezbytnou součástí je naše vlastní pohybová aktivita, která je dnes nezbytná kvůli změně životního stylu naší populace. Je nutná zodpovědnost vůči sobě samým, zdravotní péče nás v tomto ohledu nezachrání. Dobrá tělesná zdatnost navíc může přispět k naší celkové spokojenosti (tzv. Dobré bytí-Well being), která nám dovoluje bezproblémově fungovat ve společnosti a vyvarovat se zdravotních rizik. Dobré bytí je charakterizováno těmito položkami: -
vykonávání každodenních aktivit kvalitně a s vysokým nasazením,
-
redukce výskytu některých zdravotních problémů,
-
zvládání náročné činnosti nerealizovatelné bez dostatečné zdatnosti,
-
ovlivňování psychiky pozitivními prožitky,
-
přispívání obecně k plnějšímu prožití života (Bunc, 2006, s.13).
Zdravotně orientovaná zdatnost se pak dělí do tří hlavních složek. První je tělesné složení. Záleží zde na množství tělesného tuku v těle. Zdravotní riziko představuje jak příliš málo tuku v těle, tak příliš mnoho. Dalším parametrem, kterým můžeme orientačně určit tělesné složení, je tzv. BMI (Body mass index). Jde o výpočet poměru hmotnosti a výšky. Počítá se podle vzorce BMI=hmotnost (kg)/ výška2 (m). Hodnoty dospělých by se pak měly pohybovat v rozmezí 20-25 kg.m2. Druhou složkou je hodnocení stavu svalového aparátu. Záleží na svalové síle, vytrvalosti a pohyblivosti celého těla. Třetí složkou je pak aerobní zdatnost. Určuje jí kardiovaskulární zdatnost popisující výkonnost srdečně-cévního systému a zdatnost dýchacího ústrojí. Pokud chceme hodnotit celkovou zdravotně orientovanou zdatnost, je třeba vzít potaz všechny její proměnné složky a zaměřit další postup k odstranění nedostatků především na nejvíc problémové složky. Při správně nastaveném postupu by pak mělo dojít ke zlepšení všech tří složek zdravotně orientované zdatnosti s pozitivním dopadem na tělesné složení. Dalším předpokladem k úspěšné proceduře je pak dodržování stanoveného postupu a setrvání v aktivním životě (Novotná, Čechovská, Bunc 2006).
14
2.3 Zdravá výživa Už v 50. letech 20. století byly publikovány první výzkumy a dietní doporučení za účelem prevence srdečně-cévních onemocnění. Tyto výzkumy měly původ v poválečném období, kdy USA investovaly finance do realimentace (zlepšení výživy) podvyživených jedinců z koncentračních táborů. Tyto studie popsaly rozdíl mezi realimentací s převahou živočišných a rostlinných tuků. Zjistili, že živočišné tuky, na rozdíl od rostlinných, nejen rychleji zvyšují hmotnost, ale též podstatně zvyšují hladinu cholesterolu. Na základě těchto výsledků ustanovili dietní doporučení, která prakticky platí až dodnes: -
množství tuků v dietě má představovat 25-35 energetických procent,
-
nasycené kyseliny (především živočišné tuky) mají tvořit méně než 1/3 z tohoto množství,
-
udržování normální tělesné hmotnosti je požadavek na celý život,
-
nezbytná je dostatečná pohybová aktivita (Piťha, Poledne, 2008, s. 9).
V druhé polovině 20. století pak výzkumy pokračovaly a postupně odbourávaly skepsi ohledně spojení mezi zdravou výživou (i negativními dopady jejího nedodržování) a srdečně-cévních příhod. Po objevu LDL částic (takzvaného zlého cholesterolu) bylo v 90. letech prokázáno jeho přímé spojení s výskytem srdečně-cévních příhod. Byla též prokázána souvislost obezity s častějším infarktem myokardu a zároveň to, že pravidelný příjem zeleniny může toto riziko snížit. Ze všech těchto poznatků vychází i výživová doporučení pro ČR: -
udržovat optimální tělesnou hmotnost (pohybová aktivita),
-
nezvyšovat příjem tuku ve stravě nad 30% celkového denního energetického příjmu, u vyššího energetického výdeje nad 35% (nasycené mastné kyseliny by měly tvořit max. 10%),
-
snížit příjem živočišných tuků a zvýšit podíl rostlinných olejů a tuků v celkové dávce tuku pro zajištění optimálního složení mastných kyselin přijímaného tuku,
-
snížit spotřebu živočišných potravin s vysokým podílem tuku (např. vepřový bok, plnotučné mléko a mléčné výrobky s vyšším obsahem tuku, uzeniny, lahůdkářské výrobky, některé cukrářské výrobky, trvanlivé a jemné pečivo a další),
-
dosáhnout denního příjmu zeleniny a ovoce až 600g, včetně zeleniny tepelně upravené, přičemž poměr zeleniny a ovoce by měl být cca 2:1, v některých případech (centrální obezita) 3:1 (Piťha, Poledne 2009, s. 12).
15
2.3.1 Dietní chyby Strava má mít pro člověka funkci doplnění potřebných živin, vitamínů a minerálů, včetně vody, nezbytných pro obnovu, tvorbu a funkci organizmu. Po 100 tisíc let vývoje člověka byla hlavní složkou jeho výživy rostlinná strava. V posledních 10 tisících letech po neolitické revoluci, kdy se člověk usadil, začal obdělávat půdu a chovat domácí zvířata, se zvýšil jeho příjem živočišné stravy. Přesto tvořil jen okrajovou složku celkového příjmu stravy člověka. Nejdramatičtější změna nastala v posledních sto letech. Rozvojem mechanizace zemědělství a potravinářského průmyslu je naše populace zaplavena dostupnými živočišnými produkty a člověk se jimi stravuje častěji a více než dovoluje jeho genetická výbava. Zároveň se snížila konzumace zeleniny, luštěnin, obilovin a ryb. Situaci zhoršuje navíc rozvoj techniky a s ním související nižší podíl fyzické práce. Pro naše tělo samotné je nemožné se této náhlé změně adaptovat, a tak je nutné připomenout si stravovací návyky našich předků, kterou dnes reprezentují různá dietologické doporučení. Trend dnešní doby je bohužel přesně opačný. Trh je zaplavený množstvím nezdravých výrobků (sladkostmi, polotovary, instantními pokrmy apod.), které jsou podpořené masivními reklamními kampaněmi (Piťha, Poledne, 2009). Kromě špatného složení potravy a poměru mezi vydanou a přijatou energií je nejčastější chybou strávníků dnešní doby rozdělení stravy během dne. Dnes se lidé stravováním příliš nezabývají, vynechávají jídla a pak to dohání ve fastfoodech nebo jedí polotovary. To ovlivňuje nejen kvalitu stravy samotné, ale též samotnou kulturu stravování. Součástí správného stravování je totiž i estetický dojem z jídla, kvalita prostředí a rychlost konzumace (Piťha, Poledne, 2009). Dalším problémem je nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny. Již v druhé polovině 20. st. bylo vědecky prokázáno, že vyšší spotřeba zeleniny a ovoce prospívá našemu zdraví. Ancel Keys (zakladatel moderní vědy o výživě), popsal stravovací návyky středomořské populace (kromě vyšší spotřeby ovoce a zeleniny též více olivového oleje a ryb a méně živočišných tuků) a jejich spojení s nižším výskytem kardiovaskulárních chorob a nižší koncentrací cholesterolu. Dlouhodobá zdravotní studie v USA na 50000 zdravotních sestrách prokázala, že ženy, které jedly denně 5 porcí (velikosti menší misky), měly výrazně nižší úmrtnost na srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici. Další studie prokázaly, že různé medikamenty a doplňkové vitamíny nemají zdaleka tak dobrý prevenční účinek. Dnes už jsou tato fakta ve společnosti dobře známa, všeobecně doporučována a je vhodné se jimi řídit (Piťha, Poledne, 2009). Doporučuje se jíst denně 4-5 chodů ve 3-4 hodinových intervalech. Jídlo by mělo obsahovat 16
alespoň 500g zeleniny, 1 polotučný mléčný výrobek, 1-2 porce libového masa, vhodné obiloviny. Dále dodržovat pitný režim a vyvarovat se přemíry soli. Je třeba dodržovat pravidlo vyššího energetického výdeje než příjmu. Je též třeba dbát na množství a kvalitu přijatého tuku, který je ve stravě energeticky nejbohatší. Především se musíme zaměřit na vyšší příjem tuku rostlinného, živočišný tuk totiž přijímáme mimoděk ve všech možných produktech (uzeniny, tučné maso, tučné mléčné výrobky apod.). Při nakupování potravin na domácí přípravu stravy je třeba brát zřetel na složení uvedené na obalu výrobku, které může napovědět o jeho kvalitě a nutričních hodnotách. Kvalitní výrobky mohou být též značeny různými doporučujícími logy (např. GDA-Guideline daily amount), v Čechách je to pak nový systém „Vím co jím“. Loga jsou udělována podle mezinárodních doporučení výživových dávek (Piťha, Poledne, 2009).
2.4 Chronická onemocnění neinfekčního typu 2.4.1 Metabolický syndrom Metabolický syndrom je souhrnným pojmenováním pro faktory, které stojí za vznikem tzv. civilizačních chorob. Civilizační choroby se rozvinuly ve 20. století po vzniku industriální společnosti a změně životního stylu člověka. Zvýšil se počet sedavých povolání, stresu, došlo ke snížení pohybu (automobily, hromadná doprava, atd.), je přebytek potravy na dosah ruky (přebytek energetického příjmu) a změnilo se rovněž její chemické složení. To vše zvyšuje zdravotní rizika při nedodržování zdravého životního stylu, především u lidí v dospělosti. Varovným příznakem však je, že metabolický syndrom se může projevit už i u dětí díky genetickým předpokladům nebo špatnému rodinnému prostředí. Faktory spadající pod souhrnný pojem MS jsou např.: obezita, inzulínrezistence (postupně přechází v diabetes), vysoký krevní tlak a dyslipémie. Pokud nedojde ke změně životního stylu, tyto faktory pak přecházejí do závažnějších onemocnění jako je diabetes, ateroskleróza nebo iktus (Kučera, 1996). Nejjednodušším způsobem jak metabolický syndrom odstranit nebo alespoň zmírnit je pohybová aktivita respektující stav a možnosti pacienta, podpořená vhodnou dietou, případně i medikamenty. To vše nejlépe pod dohledem oborníka na pohybové aktivity, lékaře a terapeuta (Kučera, 1996).
17
2.4.2 Obezita Závažným zdravotním problémem dnešní doby je obezita. Můžeme jí přibližně určit poměrem výšky, hmotnosti a habitu pacienta. Je definována stavem, kdy má organismus nadbytek tukové tkáně, vzniklý nepoměrem mezi příjmem energie z potravy a jejím výdejem ve formě mechanické či tepelné. S obezitou jsou spojená rizika v podobě metabolických onemocnění a komplikací jako např.: Diabetes mellitus, hypertenze, ICHS a ikty. Vysoký obsah krevních lipidů může vést k ateroskleróze a následně k ischemické chorobě srdeční. Obezita však může také způsobit mechanické poškození pohybového ústrojí, především artrózu velkých kloubů (Kučera, 1996). Z klinického hlediska rozlišujeme obezitu na: -
vzniklou v dětství - trvalé nesprávné stravovací návyky rodiny a genetické předpoklady, spojené s nedostatkem pohybových aktivit - tzv. dispozice k obezitě,
-
vzniklou v dospělosti - má většinou psychosociální příčinu. Způsobuje ji nedostatek pohybu nebo sportovního vyžití. Může být způsobena sedavým povoláním, pracovní vytížeností a s ní souvisejícím špatným stravováním (Kučera, 1996, s.116).
K léčbě obezity je zapotřebí především zlepšit prevenci. Je nutné zlepšit stravovací návyky populace a také zvýšit a zpřístupnit možnost sportovních aktivit a pohybového vyžití. V případě, že pacient už je obézní, je třeba komplexnějšího přístupu. V dnešní době se zdá být nejúčinnější psychologický přístup k pacientovi. Terapeut se pak snaží odhalit, v čem tkví vnitřní příčiny pacientova jednání v individuálních pohovorech (u dětí i s rodinou) a ve skupinových terapiích. Léčba je tedy podobná léčbě závislostí, jako např. odvykání drogové závislosti. Podpůrnými prostředky jsou pak dietologie a správně stanovený pohybový režim. Prvním krokem léčby je diagnóza všech onemocnění spjatých s obezitou a podrobný rozbor denního režimu pacienta kvůli vyčlenění špatných návyků (kouření, přejídání atp.). Dále je často nutné upravit stravovací návyky pacienta podle obecných zásad: pravidelné malé dávky potravy 4-5 x denně s méně bílkovinami, jíst v klidném prostředí a pomalu, nejíst 4-6 hodin před spánkem a vyvarovat se sladkostí, alkoholu a dalších škodlivin. Součástí vyšetření je též zátěžový test, díky kterému můžeme určit optimální intenzitu zátěže v první fázi dlouhodobého pohybového režimu (DPR). „Hlavním cílem DPR je zabránit katabolizmu bílkovin spojenému s atrofií svalovou při redukční dietě“ (Kučera, 1996, s. 117-118). Při volbě DPR musíme reálně posoudit stav a možnosti pacienta podle stupně jeho nadváhy nebo obezity, zdravotního stavu, věku a dřívějších sportovních aktivit. Nejpoužívanějšími 18
DPR jsou: chůze, chůze s převýšením, plavání, cyklistika, nebo turistika. Problémem DPR je adherence tj. schopnost pacienta vytrvat v léčbě. Zde přichází ke slovu terapeut, který se společně s lékařem a rehabilitačním pracovníkem musí snažit o trvalou změnu životního stylu pacienta. Netřeba dodávat, že primárním faktorem v tomto procesu je zaujetí pacienta samotného (Kučera, 1996). Pokud je léčba úspěšná může podstatně ovlivnit pacientův zdravotní stav i psychiku. Zlepší se pacientův kardiovaskulární systém, dýchací systém a metabolismus. Psychosociálními efekty jsou pak sebesatisfakce, zvýšení sebevědomí a s tím spojené mizení mindráků a omezení neurotické žravosti. U obéznějších nebo špatně spolupracujících pacientů však může dojít i k negativním efektům a zhoršení zdravotního stavu. Může dojít k infarktu myokardu, zvýšení krevního tlaku s rizikem iktu, zhoršení artróz, k angině pectoris a v neposlední řadě k úrazům z důvodu neobratnosti obézních pacientů (Kučera, 1996).
2.4.3 Kardiovaskulární choroby Mezi nejzávažnější kardiovaskulární choroby patří arteriální hypertenze (zvýšení krevního tlaku), která může vést k výronu krve do mozku, iktu a ischemická choroba srdeční vedoucí k angině pectoris a v nejhorším případě i k infarktu myokardu. Vyskytují se především v dospělosti, u dětí jen výjimečně vlivem rodinného prostředí a to buď přetěžováním kardiovaskulárního ústrojí (vrcholový sport), nebo naopak hyperprotektivitou rodiny a hypoaktivitou (nevůle k pohybu) dítěte. Kardiovaskulární choroby v dospělosti jsou převážně důsledkem rozvinutého metabolického syndromu. To se dá ve velké míře ovlivnit vhodnou pohybovou aktivitou, v rozumné míře určené odborníkem. Pomoci mohou i medikamenty, ale bez aktivní spolupráce pacienta se změnou životního stylu nebudou příliš účinné (Kučera, 2006).
2.4.4 Ortopedická onemocnění Jde o onemocnění podpůrného pohybového ústrojí. U dětí se vyskytují především vrozené vady, u dospělých se pak projevují špatné pohybové návyky nebo naopak následné extrémní přetížení pohybového ústrojí. K ortopedickým onemocněním může dojít i u vrcholových sportovců a také mohou být důsledkem úrazu. Nejlepším způsobem, jak se s ortopedickými obtížemi vyrovnat, není klid těla jak by se mohlo zdát, ale naopak vhodná sportovní a pohybová aktivita určená odborníkem podle závažnosti stavu pacienta. Konzultace s 19
rehabilitačním pracovníkem a výběr vyhovující sportovní činnosti podle jejího fyziologického působení a podle funkčních možností pacienta může tedy značně urychlit léčbu a zlepšit účinnost terapie (Kučera, 1996).
20
3. Fitness Fitness je poměrně široký pojem, který můžeme charakterizovat různě. Podle Kohoutka je fitness zdatnost, míra schopnosti a dovednosti efektivně žít a pracovat. V užším slova smyslu se fitness dělí na zdravotně orientované složky, mezi něž patří kardiorespirační vytrvalost, svalová síla, svalová vytrvalost, flexibilita a složení těla a dovednostně orientované složky – hbitost, rovnováha, koordinace, rychlost a reakční doba (Blahušová 2005).
3.1 Historie fitness Pohyb je pro člověka už od pravěku základní biologickou potřebou. Tehdy byla tato potřeba uspokojena lovem nebo běžnými denními činnostmi, např. obstaráváním vody nebo prostě cestami do tábora. V průběhu let ale pohybu ubývalo. Stalo se tak kvůli rozvoji techniky. Neolitický člověk začal používat pluh a zvířata, aby za něj obstarala nejtěžší práci. Tím začal snižovat množství své denní fyzické aktivity, které pokračuje prakticky dodnes. Lidé si začali postupně uvědomovat, že fyzická aktivita resp. její nedostatek úzce souvisí s tím, jak se cítí a rovněž s některými nemocemi. Za Konfucia se tedy v Číně rozvinulo umění kung-fu, v Indii zase jóga, která je velice populární i dnes. Velká kultura fitness byla rozvinuta také ve Spartě nebo perském vojsku. Dodnes je Sparta považována za jednu z fyzicky nejzdatnějších kultur vůbec. Důležitost fyzické kondice zdůrazňovali i Řekové a Římané. Antickému Řecku vládla myšlenka, že fyzická aktivita a její rozvoj je stejně důležitá jako péče o duši (History of fitness, In: abc-of-fitness). V dnešní době si termín fitness spojujeme především s fitness centry. Ta vznikají především ve městech a pomáhají nám lépe se vyrovnat s nedostatkem pohybu, kterým často trpíme např. kvůli sedavému zaměstnání. Stejskal (2004) zde používá termín „sedavý“ životní styl.
3.2 Fitness centrum Fitness centrum je místem, kde je po zaplacení vstupního poplatku možné formovat tělo, nebo jen psychicky relaxovat pod odborným vedením personálu. K tomuto účelu slouží vybavení fitness centra (posilovací stroje, aerobní vybavení, případně další součásti fitness-bazén, sauna atp.). K usměrnění klientů, sestavení cvičebních plánů a nejvyšší možné efektivitě cvičení 21
jsou ve fitness centru k dispozici v tomto směru vzdělaní instruktoři. Většina fitness center je zaměřená na zlepšení tělesné zdatnosti a kondice. Jsou zde k dispozici jak kardio trenažéry tak posilovací stroje. Vyjímkou jsou pak rehabilitační centra, která mají podobnou strukturu a funkci jako fitness centra, ovšem soustřeďují se na klienty se zdravotními komplikacemi nebo klienty po úrazu. Tomu je pak uzpůsobeno vybavení centra i personál, který by měl být vzdělaný i v oblasti medicíny (Lesová, 2008).
3.2.1 Parametry fitness centra Prvním parametrem fitness centra je samotný prostor, ve kterém se nachází nebo by mělo být vybudováno. Je třeba dát si záležet na projektu výstavby centra a respektovat i posloupnost jednotlivých procesů cvičení (příchod, odbavení, změna úboru, cvičení, hygiena, atd.). Je tedy třeba mít již před výstavbou jasnou vizi o výčtu poskytovaných služeb a jejich vzájemné organizaci. Velikost samotného prostoru se pak odvíjí od těchto aspektů. Pro omezení možnosti úrazu je nutný dostatek prostoru pro volný pohyb klientů při používání vybavení a rovnoměrné nastavení osvětlení kvůli eliminaci polostínů. Podlaha by měla poskytovat ochranu proti namáhání kloubů při cvičení, být lehce omyvatelná a v případě nutnosti i zvukově izolovaná. Podmínkou je též dobrá ventilace. K vylepšení efektivity cvičení je vhodné umístit na stěny zrcadla. Nesmíme zapomenout na dostatečné hygienické vybavení (sprchové kouty, umyvadla, teplá a studená voda, toalety, šatny s uzamykatelnými skříňkami atd.), dostačující i pro maximální návštěvnost. Optimální rozloha fitness centra je 750m2, plně vybavené fitness centrum se pak může vejít do prostoru 1200-1500m2 (Lesová, 2008).
3.2.2 Vybavení fitness centra V ideálním případě by mělo být vybavení fitness centra komplexní, tudíž nejvíce efektivní pro cvičení. Základní a nejdůležitější složkou fitness centra jsou samotné cvičební stroje, které můžeme rozdělit do dvou základních skupin a to na kardio trenažéry (rotopedy, steppery, imitace chůze do schodů, běžecké trenažéry) a posilovací stroje. Ideální poměr těchto dvou typů je 50/50. Komplexnost výbavy může utrpět různými kompromisy, které způsobuje např. vysoká pořizovací cena cvičebních strojů, nedostatečný prostor centra, nedostatečná intelektuální příprava projektu apod. Důležité je též nešetřit na kvalitě strojů a vyhnout se „výhodným nabídkám“ teleshoppingů a slevových akcí. Vyhneme se tak problémům jako brzké opakování investice, nebo dokonce úrazům na nekvalitních strojích (Lesová, 2008). 22
3.2.3 Personál Kvalitní instruktoři nejsou o nic méně důležití než kvalitní vybavení. Oni zajišťují, aby kvalitní vybavení bylo rovněž správně využíváno. Od personálu se očekává pozitivní přístup k pohybovým aktivitám a praktické zkušenosti s nimi. Měli by též mít odpovídající vzdělání a dokázat se celoživotně vzdělávat o nových trendech v metodice cvičení (Lesová, 2008).
3.3 Trenér Povolání trenéra je zákonem klasifikováno jako pedagogické. Trenér má podle zákona zodpovědnost zajištění odborné-trenérsko-metodické a sportovní přípravy v daném sportovním odvětví. Musí též plnit funkci vzdělávací a výchovnou. Zastává tedy ve své činnosti různé role. Svému svěřenci by měl předat své dovednosti a znalosti ve sportovním odvětví a zároveň ho umět podpořit v době krize vhodnými prostředky (Martinec, 2008). Trenér je podle Macmillanova anglického slovníku definován takto: 1. připravuje někoho vykonávat speciální práci nebo činnost, 2. pomáhá někomu provozovat pravidelně sport před závody nebo zápasem, 3. učí zvířata chovat se určitým způsobem nebo podávat nějaký výkon (Macmillan English Dictionary 2002, s. 1527). Proto je pro trenéra důležité široké a kvalitní vzdělání, které zahrnuje nejen vzdělávání a získávání zkušeností ve sportovním odvětví samotném. Trenér potřebuje též alespoň základní průpravu v dnešní problematice pedagogické, sociologické, psychologické, etické apod.
3.3.1 Osobnost trenéra Zásadním předpokladem pro úspěšného trenéra je kromě kvalitního vzdělání a praxe ve sportu, jehož tréninkem se zabývá, také jeho osobnost a charakterové rysy. Práce trenéra samotného, byť dobře odvedená, totiž nemusí být zárukou úspěchu. Vždy záleží především na jeho svěřenci. Trenér ho proto musí dokázat ve správnou chvíli emočně podpořit, podnítit k činnosti, motivovat nebo i zvýšit hlas. To klade na trenéra vysoké nároky intelektuální i charakterové. Trenér by též měl mít dostatečnou míru autority a zároveň sebereflexe (Martinec, 2008)
23
Výčet vhodných charakterových vlastností trenéra uvedl např. Šafář (2005): -
přiměřeně inteligentní (důraz je kladen na personální složky inteligence),
-
flexibilní,
-
tvořivý,
-
motivován k dosažení úspěchu,
-
emocionálně stabilní,
-
rozhodný,
-
vytrvalý,
-
odolný frustracím,
-
sebevědomý, s dostatečnou sebedůvěrou,
-
orientován na realitu,
-
schopný dobře komunikovat.
3.4 Hotelové fitness centrum a jeho specifika Už od 80. let 20. st. se začaly v hotelech objevovat první fitness centra. Začal být o ně zájem, když si lidé uvědomili důležitost a význam aktivního pohybu. Hoteliéři toho samozřejmě využívají ve svůj prospěch a snaží se na možnost cvičení ve fitness centru v rámci hotelu nalákat další potencionální návštěvníky. Dnes již není překvapením, že i některé tříhvězdičkové hotely mají vlastní fitness centrum a u pětihvězdičkových hotelů je to pak už téměř standart. Dnes jsou v této oblasti rozvinuty především dva hlavní koncepty. Prvním je místnost, nebo několik místností, které jsou volně přístupné hostům hotelu. Tento koncept však nezahrnuje žádný personál, a tak jsou hosté odkázání sami na sebe a na své vlastní zkušenosti s posilováním a cvičením. Je tedy nutné neumisťovat zde potencionálně nebezpečné náčiní (např. volné činky). Hoteliér tak může omezit náklady téměř na minimum (nepotřebuje zázemí – šatnu, sprchy, toalety), hosté mohou k těmto účelům použít své pokoje. Druhým konceptem je pak plnohodnotné fitness centrum v rámci hotelu, které je však přístupné i veřejnosti. Má veškeré vybavení včetně personálu a instruktorů. Dohled nad cvičením je největším rozdílem, který dává jasnou výhodu tomuto konceptu. Je možné zefektivnit cvičení a předejít možným chybám. Navíc lidé, kteří navštíví hotelové fitness centrum a nemají příliš zkušeností, jistě ocení rady trenéra (Krmíček, 2011).
24
3.5 Shrnutí fitness Všechny tyto parametry a jejich kvalita v porovnání s cenou v zásadní míře určují návštěvnost a tedy i výdělečnost fitness centra. Dalšími faktory, které mohou ovlivnit návštěvnost, jsou pak lidé samotní a jejich demografie. Důležitým faktorem může být též lokalita umístění fitcentra. Pomoci při otevření nového centra může též použití frančízy, tedy užití známého jména posilovny a nutnosti dodržení stanovené kvality všech center toho jména. U klientů známé jméno vyvolá pocit zaručeného vysokého standardu. Všechny tyto faktory a to jak ovlivňují výběr, pak můžeme sledovat v následujícím výzkumu, který je spojuje s typologii návštěvníků samotných a jejich chováním ve fitcentru. Výsledky se pak pokusíme potvrdit, nebo srovnat i v našem vlastním výzkumu specializovaném na hotelová fitness centra uvedeném níže.
25
4. Současný stav informací - typologie návštěvníků V konkrétním případě fitness center jsem si vybral pro popis současné situace ve fitness centrech výzkum Consumer Behaviour in Fitness Centres: a Typology of Customers, který obsáhl 350 lidí navštěvujících 12 fitness center ve 3 řeckých městech. V dnešní době je pro podnikatele v jakémkoliv oboru zásadní vědět, co jejich potencionální zákazník od služby očekává a jaká je jeho motivace v rozhodování mezi konkurencí. Znalost potřeb a motivace tedy velmi pomáhá ve vytvoření efektivní, úspěšné a pro zákazníka zajímavé služby. Potřeby zákazníka se odvíjejí od typu služby a sektoru, ve kterém se služba nachází, můžeme však několik obecných parametrů společných všem službám: Jedná se o celkovou kvalitu služby v poměru k její ceně, výslednou spokojenost zákazníka a naplnění jeho potřeb, nebo očekávání (Zeithaml a kol., 1996). Výzkumníci určili podrobnější parametry motivace návštěvníků fitness center, které můžeme dobře uplatnit i v našem prostředí. Dotazník byl rozdělen na 6 části: Motivace zákazníka, kritéria výběru, faktory ovlivňující spokojenost zákazníka, chování při užívání služby a demografické a psychografické údaje. Po získání všech těchto údajů, porovnání a shrnutí všech jednotlivých parametrů, byl pak výsledkem této studie podrobný popis typologie návštěvníků fitness center. Výzkum rozlišil 4 základní typy návštěvníků fitness center, a přiřadil jim vlastnosti podle parametrů uvedených výše. Rozdělil je primárně podle jejich orientace buď na výkon, zdraví, odbourání stresu a relaxaci a na redukci váhy v souvislosti s jejich demografií a chováním ve fitness centru. Při výzkumu byly použity dříve získané informace z vědeckých prací: Kim a Kim, 1995, Zeithaml a kol., 1996, Theodorakis & Kampitsis 1998 a Theodorakis a kol., 2000.
1/ Sportovně vzdělaný klient Charakteristika - má zájem o zdravý životní styl, který dodržuje a sám se v tomto oboru vzdělává, -sleduje sportovní trendy, -často provozuje, nebo v minulosti provozoval sport na amatérské či profesionální úrovni. Demografie – nejčastěji muži i ženy ve věku 23-35 let, - větší podíl vysokoškolsky vzdělaných jedinců, - častěji svobodní, 26
- pracující v soukromém sektoru se středními či nízkými příjmy. Motivace – zlepšení tělesné zdatnosti, - zvýšení svalové hmoty, nebo zlepšení BMI, Kritéria výběru – kvalita fitness centra, - moderní výbava centra, - poměr cena/kvalita služeb. Využívání centra – většinou užívá aerobních nástrojů a činek, - občas se účastní i skupinových cvičení, - průměrná doba návštěvy 1,5-2 hodiny. Faktory ovlivňující spokojenost – kvalita prostředí, - moderní vybavení, - kvalita a profesionalita personálu. Obecné chování – snadné jednání s personálem, - málo stížností, - nehledí tolik na cenu, - zákaznická věrnost.
2/ Klient orientovaný na zdraví Charakteristika – dodržuje zdravotní životní styl, - má specifické diety, které dodržuje. Demografie – nejčastěji ženy ve věku 23-35 a 36-60 let, - vysokoškolsky vzdělané, - zaměstnané v soukromém sektoru, nebo v civilním sektoru, - nízký, nebo střední příjem. Motivace – úprava, nebo udržení váhy, -zlepšení tělesné zdatnosti. Kritéria výběru – kvalita prostředí, -moderní vybavení, -doplňkové výhody. Využívání centra – používají aerobní vybavení, - upřednostňují skupinová cvičení, - řídí se radami trenéra, - průměrná doba návštěvy 1-1,5 hodiny. 27
Faktory ovlivňující spokojenost – kvalita prostředí, - moderní vybavení, - kvalita a profesionalita personálu. Obecné chování – snadné jednání s personálem, - možné stížnosti na čistotu, teplotu a příliš velkou návštěvnost centra, - velká pravděpodobnost změny centra v budoucnosti.
3/ Sportovní nadšenec Charakteristika – považuje cvičení za zábavu, - cvičení a zlepšování kondice je pro něj smyslem života, - tráví volný čas dalšími pohybovými aktivitami či sportem. Demografie – muž nebo žena ve věku 23-50 let, - vysokoškolské vzdělaní, - ženatý/vdaná, - pracuje v privátním sektoru, nebo jako živnostník. Motivace – zlepšení fyzické kondice, - uvolnění stresu. Kritéria výběru - kvalita prostředí, -moderní výbava, -doplňkové výhody. Využívání centra – všechny činnosti podle nálady, -průměrná doba návštěvy 1,5-2 hodiny. Faktory ovlivňující spokojenost – kvalita prostředí, - moderní vybavení, - bezpečnost, spolehlivost a dobrá organizace centra. Obecné chování - snadné jednání s personálem, - ojedinělé stížnosti, - nehledí na cenu, - zákaznická věrnost.
28
4/ Zákazník z donucení Charakteristika – považuje cvičení za otravné, -cvičí pouze kvůli naléhání lékaře, -vnímá cvičení jako nutné zlo. Demografie – žena či muž ve věku 36-50 let, - nejčastěji středoškolské vzdělání, - pracuje v privátním sektoru, živnostník, nebo v civilních službách, - nízký nebo střední příjem. Motivace – zdravotní důvody, -snížení váhy. Kritéria výběru – v první řadě hledí na cenu, -druhořadá je pro něj kvalita prostředí a moderní vybavení. Využívání centra – užívá aerobní vybavení, -průměrná doba návštěvy 1 hodina. Faktory ovlivňující spokojenost – ekonomické náklady na cvičení, - bezpečnost, spolehlivost a organizace centra. Obecné chování – negativní přístup k personálu, -často si stěžuje na trenéry, profesionalitu, čistotu a teplotu, -velmi citlivý na vynaložené finance, -velká pravděpodobnost změny centra v budoucnosti.
29
5. Vlastní výzkum: Cíle a preference návštěvníků hotelového fitcentra Vlastní výzkum jsem prováděl v hotelovém fitcentru Cybex, které je součástí hotelu Hilton na Praze 8 a je dobře dostupné z centra města. Na ploše 2000 m2 je zde k dispozici fitness a wellness, zahrnující klimatizovanou posilovnu s kardiopřístroji, bazén, saunu, páru nebo hotelový bar či masáže. Hotelové fitcentrum Cybex se tak řadí mezi kvalitní fitcentra s dobrým jménem, kvalitním prostředím, skvělou dopravní dostupností a celkově vysokou kvalitou. Pracuji zde jako trenér 4 roky a za tu dobu prošlo tréninkem pod mým vedením zhruba 60 klientů. Výzkum jsem prováděl v červnu 2012 na 16 dlouhodobých klientech, se kterými pracuji. Metodou bylo dotazování, případně pozorování. (O pozorování se jednalo u bodu, kde klienti často nejsou schopni posoudit problémy, které mají se svým tělem. Například problémy se zády a špatným držením těla by každý neuvedl, přitom právě tyto obtíže trápí většinu z nich.) Za cíl jsem si stanovil popsat své klienty (věk, pohlaví, povolání) a určit, co od fitness centra očekávají a kdy a jak často ho navštěvují. Místo výzkumu: Fitness centrum Cybex, Cybex - health club & spa, Hilton Prague Pobřežní 1, 186 00 Prague 8 Období: Červen 2012 Počet respondentů: 16 Dotazník: -
pohlaví,
-
věk,
-
zaměstnání,
-
kolik hodin týdně cvičí,
-
jak dlouho již fitness centrum Cybex navštěvují,
-
navštěvují Cybex v čase Off peak nebo v hlavním čase,
-
cíle,
-
další sportovní aktivity,
-
podle čeho si vybírám fitness centrum,
-
využívám jen fitness nebo i další (bazén, sauna apod.).
30
1 Pohlaví klientů
Muži Ženy
Graf 1: Pohlaví klientů
Ve fitnesscentru kde pracuji a kde jsem prováděl výzkum převažují muži nad ženami, přesně je to 62,5% mužů proti 37,5 % žen (viz. graf 1).
2 Věk klientů
Do 30 let 30-60 let Nad 60 let
Graf 2: Věk klientů
Většina lidí, které trénuji, je ve věku nad třicet let. Celých 87,5% je ve věku 30-60 let. Věkovou skupinu pod 30 let zastupuje pouze 6,25%. Nad 60 let taktéž 6,25%. Z většiny jsou tedy klienti ve věku nad 30 let, lze říci že nejvíce v rozmezí 30-40 let (viz. graf 2).
31
3 Zaměstnání klientů
Zaměstnanci nadnárodních firem Podnikatelé Studenti
Graf 3: Zaměstnání klientů
Stěžejní část klientů tvoří dobře zabezpečení zaměstnanci nadnárodních firem, je to 87, 5% z mých klientů. Podnikatelé tvoří pouze 6,25%, stejně jako studenti, kteří jsou rovněž zastoupeni 6,25% a tvoří tedy naprostou menšinu (viz. graf 3).
4 Frekvence navštěvování fitcentra v hodinách za týden
1 hodina týdně 2 hodiny týdně 3 hodiny týdně
Graf 4: Frekvence navštěvování fitcentra v hodinách za týden
Nejvíce návštěvníků chodí do Cybexu cvičit dvakrát týdně na šedesát minut, je to přesně 50%. Následuje hodina týdně, kterou cvičí 37,5% klientů. Tři hodiny týdně se pak věnuje cvičení 12,5% klientů (viz. graf 4).
32
5 Délka navštěvování hotelového fitcentra v letech
Více než 3 roky 2-3 roky 1-2 roky 1 rok
Graf 5: Délka navštěvování hotelového fitcentra v letech
Nejvíce klientů navštěvuje hotelové fitcentrum mezi dvěma až třemi roky, je to 31,25%. V těsném závěsu jsou klienti, kteří chodí více než tři roky nebo jen něco mezi jedním a dvěma roky, těch je stejně a to sice 2 x 25%. Nejméně je tam návštěvníků, kteří navštěvují fitcentrum po dobu kratší než jeden rok, jedná se o 18,75%. Z tohoto pozorování lze říci, že návštěvníci hotelového fitness jsou návštěvníci spíše dlouhodobí. Také lze říci, že kvalitnější fitness, jako je právě hotelové fitcentrum Cybex, má většinu návštěvníků dlouhodobých.
33
6 Návštěvnost fitcentra Cybex v čase Off peak
Off peak Prime time
Graf 6: Návštěvnost hotelového fitcentra Cybex v čase Off peak
V hotelovém fitcentru cybex je ekonomicky výhodnější vstup v čase off peak (mimo špičku), tzn. od 9:00 do. 16:00. V tuto dobu ho navštíví 31, 25% mých klientů. V prime time (v hlavním čase), tedy ve všední dny od 6:00 do 9:00 a poté od 16:00 do 22:00, pak fitcentrum navštíví 68,75% klientů. Z toho můžeme vyvodit, jaké faktory je při rozhodování ovlivňují. Menší část, která chodí v čase off peak, tak činí především z důvodů ekonomických. Větší část klientů, která chodí nejčastěji před nebo po práci, tedy v hlavním čase, je ochotná zaplatit více.
34
7 Motivace klientů
16
16
16
Udržení se v kondici
13
14 12
L i d é
Aktivní způsob odpočinku
10 8 8
Bolest zad
6 4 2
Nadváha
0
Motivace klientů
Graf 7: Motivace klientů
Na základě dotazníku jsem stanovil důvody, proč lidé do fitcentra chodí. Na vrcholu žebříčku je aktivní způsob odpočinku a celkové udržení se v kondici, to spojuje všechny mé svěřence, tedy 100%. Celých 81,25% má problémy se zády, resp. správným držením těla. Celou polovinu, tedy 50% klientů trápí nadváha. Největším problémem je právě ono správné držení těla, o kterém lidé často ani netuší, že je trápí. Trápí je ochablé nebo zkrácené svaly, svalová dysbalance. Často při své práci používám knihu Záda už mně nebolí, která obsahuje řadu cviků právě na správné držení těla a která označuje svalové zkrácení jako jednu z nejzávažnějších změn při svalové nerovnováze. Příčinou této nerovnováhy je nevhodné funkční zatížení či o zatížení kvalitativně nevhodné.
35
8 Ostatní sportovní aktivity klientů 16 16 14
Běh, Kolo
12
L 10 i 8 d é 6 4
Stolní tenis Golf
7
Volejbal 3
2
2 0
Sporty Graf 8: Ostatní sportovní aktivity klientů
Z mého pozorování a dotazování vyšlo, že všichni moji klienti se mimo cvičení ve fitness centru věnují i jiným aktivitám. Celých 100% z nich pravidelně jezdí na kole a běhá, aby se udrželi v kondici. Dalších 43,75% z nich hraje stolní tenis. Volejbalu se věnuje 12,5%. Pomalu začíná přibývat golfistů, kteří zjistili, že pravidelné cvičení s trenérem ve fitness centru jim může významně pomoci při zlepšování jejich hry. Je jich 18,75%. Klientům vždy doporučuji, aby se mimo tréninku se mnou věnovali i jiným činnostem a tím umocnili účinky cvičení.
36
9 Výběr fitness centra
Dostupnost fitness centra Kvalita prostředí Osobnost trenéra
Graf 9: Výběr fitness centra
Jako další výzkumnou otázku jsem si stanovil, podle čeho si lidé vybrali zrovna hotelové fitcentrum, přičemž vybírali pouze jedno kritérium. Naprosto klíčová je dostupnost, podle té se řídí 68,5% klientů. Protože fitcentrum navštěvují především před/po práci, je poloha blízko centra velký benefit. Kvalita prostředí, která umožňuje kvalitní vyžití i v oblasti wellness, je nejdůležitější pro 18,75% z nich. Zbytek, tedy 12,75%, si vybral fitcentrum podle trenéra.
37
10 Využití fitness centra
Pouze fitness Bazén sauna
Graf 10: Využití fitness centra
Další otázkou v anketě bylo, zda využívají klienti kromě fitcentra i zónu wellness. 81,25% z nich odpovědělo, že ano a pouze 18,75% odpovědělo, že ne. Klienti mohou v klubu využívat saunu či bazén. Doplňkové služby tohoto typu výrazně napomáhají klientově relaxaci.
38
6. Diskuse V hotelovém fitness centru jsou značné rozdíly v klientele. Může se jednat o jednorázové návštěvníky, kteří chtějí pouze využít všech benefitů hotelu a tak si přijdou alespoň zkusit posilovnu. Jednorázové cvičení tak nebude mít správný efekt a bez dohledu může dojít i ke zdravotním komplikacím. Zcela rozdílný je naopak návštěvník, který je zvyklý pravidelně cvičit, nebo má dokonce svůj cvičební plán a dokáže svépomocí udržovat svou zdatnost. Ve veřejně přístupných hotelových fitcentrech jsou pak i pravidelně docházející klienti, kteří nebydlí v hotelu a využívají jen hotelové fitness centrum a často i trenéra. Při své výzkumné činnosti jsem zjistil, že cíle návštěvníků hotelového fitcentra se od návštěvníků běžných fitcenter téměř neliší. Většina chce zlepšit svůj život za pomoci aktivní činnosti a cvičení, chtějí se udržet ve formě, chtějí být mezi lidmi. Stejně jako ve výzkumu Consumer Behaviour in Fitness Centres: a Typology of Customers při jejich rozhodování hraje roli především kvalita fitness centra, blízkost jejich bydliště a to, že je dobře dostupné z centra města a celkově distance. Narozdíl od návštěvníků běžného fitcentra ovšem tolik neřeší ekonomické otázky. Klienti hotelového fitcentra se zaměřují spíše na kvalitu služeb a většina z nich tedy využívá kromě fitness i bazén, masáže či saunu. Upřednostňují nejvíce blízkost své práce, aby mohli chodit cvičit před prací či těsně po ní a nejsou ochotni trávit čas cestováním. Vybírají si fitness centrum, které se nachází v jejich docházkové vzdálenosti. Klienti jsou z větší části dobře zajištěni a pracují v nadnárodních společnostech, které často sídlí právě v centru města. To souvisí i s tím, že většinová část klientů navštěvuje fitness v hlavním čase, kdy zde není žádné cenové zvýhodnění. V čase „off peak“, kdy je vstup levnější, ho navštěvuje pouze menší část výzkumného vzorku. Ač se může na první pohled zdát, že hlavními návštěvníky hotelového fitcentra budou hosté hotelu, většinou tomu tak není. Když už přijdou tak je to proto, že mají vstup do fitcentra v ceně pobytu a trenéra většinou nevyužívají. Ve fitness centru Cybex se většinou jedná o dlouhodobou klientelu docházející za konkrétním trenérem. I to, že do fitness centra Cybex chodí především dlouhodobí klienti, vypovídá hodně o jeho kvalitě. Fluktuace návštěvníků je minimální. Ve výzkumu prováděném na mých klientech jsem objasnil, že nejčastěji navštěvují klienti fitcentrum několik let a nemění ho. Úroveň fitcentra záleží vždy zejména na provozovateli. Konkrétně hotelové fitcentrum Cybex je unikátní svou velikostí a polohou. Obecně se hotelová fitcentra díky atraktivní poloze hotelu často nachází v centru města, kde zároveň bývají kanceláře prosperujících firem, 39
jejichž zaměstnanci pak mohou fitness centrum navštěvovat. Při svém výzkumu, který jsem prováděl formou dotazování 16 respondentů, jsem vyvodil o klientech Cybexu závěry, které mi vyšly podle dotazníku. Výzkum ukázal, že fitness centrum Cybex navštěvuje více mužů než žen. Jsou to většinou lidé od 30 do 40 let, zastoupení ostatních věkových kategorií je minimální. Jsou to lidé spíše vyššího společenského postavení, pracující v nadnárodních společnostech. Nerozhodují se podle ceny, kterou zaplatí, nýbrž podle blízkosti jejich práce či bydliště a podle kvality fitness centra a ostatního vybavení wellness, jako je bazén či sauna, které mohou využívat k relaxaci. Fitness centrum Cybex řeší jejich potřebu aktivního pohybu, relaxace nebo specifické obtíže, jako je obezita či problémy se správným držením těla. Navštěvují ho jednou, dvakrát, či třikrát týdně a kromě pobytu ve fitcentru se aktivně věnují sportování, každý z nich alespoň běhu a jízdě na kole.
40
7. Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil v prvé řadě na objasnění pojmu aktivní životní styl a celkově životní styl vůbec. Velkým problémem dnešní doby je rozhodně to, že se populace vlivem mechanizace přestává hýbat a právě aktivní životní styl jí potom chybí. Žijeme sedavým způsobem života a nedostatek pohybu nás ovlivňuje velmi negativně, ať už fyzicky či psychicky. Dále tedy navazuji souhrnem chorob a potíží, které nám může způsobit nedostatek pohybu neboli nedostatek aktivního životního stylu, tzv. chronickými chorobami neinfekčního typu, mezi něž patří například obezita či kardiovaskulární choroby. Pokračuji dietními doporučeními, která aktivnímu životnímu stylu napomáhají. Onen nedostatek pohybu můžeme dobře kompenzovat ve fitness centrech. Fitness sloužilo vždy jako možnost k zušlechťování těla, vždyť i ve starém Řecku a Římě se intenzivně věnovali cvičení, byť ne ve fitness centru jak ho známe dnes. Dnes jsou fitness a wellness centra běžnou součástí každého menšího města. Mohou se lišit vybavením, dostupností, kvalitou prostředí či kvalitou trenéra. Podle toho si také lidé vybírají, do kterého z nich budou chodit. Výzkum vědců, který zmiňuji a který byl prováděn ve fitcentrech v řeckých městech se zabýval především tím, jak klienty nalákat a rozdělil klienty typologií na čtyři typy, které vytvořil podle různých charakteristik uvedených klienty. Tento výzkum, který poskytoval informace o klientech fitcenter obecně, mně inspiroval při realizaci vlastního výzkumu, který byl zaměřen na cíle a preference návštěvníků hotelového fitcentra, které je poněkud specifické. Bývá menší, klienti se tam potkávají s hotelovými hosty, kteří ho využívají většinou zdarma a bez trenéra. Součástí fitcentra Cybex, ve kterém jsem výzkum prováděl, je rovněž wellness, masáže, sauna, pára a další prostředky napomáhající relaxaci. I v hotelovém fitcentru se tak dá plnohodnotně a zároveň pod odborným dohledem a na nejmodernějších strojích udržet kondice. Je srovnatelné s jakýmkoliv jiným fitness centrem.
41
8. Seznam literatury BLAHUŠOVÁ, E. Wellness / Fitness. Praha : Karolinum, 2005. 235 s. ISBN 80246-0891-X
BLAHUTKOVÁ, M. MATĚJKOVÁ, E. BRŮŽKOVÁ, L. Psychologie zdraví. Brno: Masarykova univerzita, 2010. s 6-11. ISBN: 978-80-210-5417- 2.
BUNC, V., aj. Pohybové aktivity jako rozhodující determinanta aktivního životního stylu. In: JÍLEK, M. (ed.). Optimální působení tělesné zátěžě a výživy. Sborník příspěvků z konference s mezinárodní účastí konané 12. - 13. září 2006 v Hradci Králové. Ed. M. Jílek. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006. ISBN 80-7041-104-X. s.10
Consumer Behaviour in Fitness Centres: a Typology of Customers. [online] Dostupné z: http://marketing.conference-services.net/resources/327/2342/pdf/AM2011_0225.pdf [cit.2012-07-07].
ČERMÁK, J., CHVÁLOVÁ, O., BOTLÍKOVÁ, V. Záda už mě nebolí. Praha: Svojtka Vašut, 1994. 144 s. ISBN 80-900258-5-4
Definice
zdraví
podle
WHO.
[online]Dostupné
z:
http://www.who.int/about/definition/en/print.html [cit.2012-07-07].
DUFFKOVÁ, J. (2005). „Životní způsob/styl a jeho variantnost“. In.: Aktuální problémy životního stylu. Sborník referátů a příspěvků ze semináře sekce sociologie integrálního zkoumání člověka a sekce sociologie kultury a volného času. Praha: Masarykova česká sociologická společnost při AV ČR – Univerzita Karlova v Praze.
DUFFKOVÁ, J. (2007). Sociologie životního stylu. Skriptum pro Policejní akademii. V tisku. 42
History
of
fitness.
[online]
Dostupné
z
:http://www.abc-of-fitness.com/fitness-
focus/history-of-fitness.asp [cit.2012-08-07].
IVANOVÁ, K. Životní styl jako sociální determinanta zdraví. Praha, 2006. Rigorózní práce na FF UK. Vedoucí rigorózní práce Jana Duffková.
KEBZA, V. Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia, 2005. 263 s. ISBN 80-200-1307-5
KOHOUTEK, R. [online] http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/fitness-angl [cit. 2012-08-07].
KRMÍČEK,T.[online]2011 Dostupné z: http://www.tophotelnictvi.cz/wellness-beautyspa/fitnes/shpichkove- hotelove-fitness/ [cit.2012-08-07].
KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001. s 17. ISBN 80-7178-551-2
KUČERA, M. aj., Pohyb v prevenci a terapii, Praha: Karolinum, 1998. ISBN 807184-042-4 12
Úvod do specializace Aktivity podporující zdraví. [online] Dostupné z: http://www.ftvs.cuni.cz/katedry/labspmot/Predmet-APZ.pdf [cit.2012-08-07].
KEBZA, V. Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia, 2005. 263 s.
KIM, D., & KIM, S. (1995). QUESC: An instrument Assessing the Service Quality of Sport Centers in Korea. Journal of Sport Management, 9, s. 208-220 43
KOHOUTEK, R. [online] Definice fitness. [cit.2012-08-07]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/fitness-angl
KRMÍČEK,T.[online]2011 [cit.2012-07-07]. Dostupné z: http://www.tophotelnictvi.cz/wellness-beauty-spa/fitnes/shpichkovehotelove-fitness/
KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001. s 17. ISBN 80-7178-551-2
KUČERA, M. aj., Pohyb v prevenci a terapii, Praha: Karolinum, 1998. ISBN 807184-042-4 12
LESOVÁ, Miluše. Wellness a hotelové sporty. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. Praha: 2008, 124 s. ISBN 978-80-86578-77-4.
MARTINEC, D. Krizově intervenční kompetence trenéra. Brno, 2008. 67 s. Diplomová práce na Masarykově univerzitě, Fakulta sportovních studií. Vedoucí diplomové práce Bohumíra Lazarová.
Macmillan English Dictionary. Oxford, Macmillan Education 2002, s. 1527.
NOVOTNÁ, V., ČECHOVSKÁ, I., BUNC, V. Fit programy pro ženy. Praha: Grada publishing, 2006. 225 s. ISBN 80-247-1191-5
PIŤHA, J., POLEDNE, R. Zdravá výživa pro každý den. Praha: Grada publishing, 2009 143 s.
44
Physical activity. [online] [cit.2012-08-07]. Dostupné z: http://www.who.int/topics/physical_activity/en/
Pohybová aktivita. [online] 2012 . Dostupné z: http://www.fnol.cz/klinika-telovychovneholekarstvi-a-kardiovaskularni- rehabilitace-projekt-i-vy-cvicte-s-nami_551.html [cit.2012-0807].
STEJSKAL, P. Proč a jak se zdravě hýbat. Břeclav: Presstempus, 2004. 125 s. ISBN 80-903350-2-0
ŠAFÁŘ, M. Studijní materiály: Psychologie sportu. [online] Dostupné z: http://www.psychologie-sportu.cz. 2005. [cit. 30.6.2006].
THEODORAKIS, N., KAMPITSIS, C. (1998). The effect of service quality on sport consumers’behavioural intentions. Proceedings of the 6th European Congress for Sport Management.Madeira, Portugal, s. 271-277. THEODORAKIS, N., KAMPITSIS, C., LAIOS, A. , TZETZIS, G. (2000). Behavioral consequences of service quality. Proceedings of the 8th European Congress for Sport Management. San Marino, s. 273-276.
VALJENT, Z. Pokus o vymezení pojmu „aktivní životní styl“.[online] Ústav tělesné výchovy a sportu, ČVUT v Praze. [cit.2012-08-07]. Dostupné z: http://www.utvs.cvut.cz/lectors/zv_zivotni_styl.pdf
ZEITHAML, V.A., BERRY, L.L. & PARASURAMAN, A. (1996). The behavioral consequences of service quality. Journal of Marketing, 60, pp. 31-46. 45
