KONCEPT SOCIÁLNÍ EKONOMIKY V KONTEXTU ČESKÉ SPOLEČNOSTI# THE SOCIAL ECONOMY CONCEPT IN THE CONTEXT OF THE CZECH SOCIETY KOTÝNKOVÁ Magdalena
Abstract (AJ) This paper deals with the social entrepreneurship as a solution of the lack of job creation in postindustrial societies. A characteristic feature of the European labor market is the increase of uncertainty and unemployment, which can be seen also on the Czech labor market. Turning point, when uncertainty and unemployment has increased in the Czech labor market was the end the 90th of the last century. With the exception of economic expansion in the period 2005 - 2007 the level of unemployment rate has stabilized in the range of 7 -8 %. Solution of unemployment with state employment policy is not sufficient. The aim of this paper is to examine whether can be expected that the Czech society comes to the adoption of social entrepreneurship as a solution of a lack of jobs. Key words: labor market – social economy – social enterprise
Abstrakt (ČJ) Předložený příspěvek pojednává o sociálním podnikání jako možnosti řešení nedostatku tvorby pracovních míst v post – industriálních společnostech. Charakteristickým rysem evropského trhu práce je jeho flexibilizace, která se odráží v nárůstu nejistot trhu práce a nezaměstnanosti, což lze sledovat i na českém trhu práce. Bodem zvratu, kdy na českém trhu práce došlo k nárůstu nejistot a nezaměstnanosti se stal konec 90. let minulého století. S výjimkou ekonomické expanze v časovém období 2005 – 2007 se úroveň míry nezaměstnanosti pohybuje v rozsahu 7 – 8 % a její řešení státní politikou zaměstnanosti se nejeví jako dostatečné. Cílem tohoto příspěvku je prozkoumat, zda lze v následujícím období očekávat, že česká společnost přijme sociální podnikání jako formu řešení probíhajících změn trhu práce. Klíčová slova: trh práce – sociální ekonomika - sociální podnik
ÚVOD Český trh práce čelí od konce 90. let minulého století stále většímu rozsahu nejistých (precarious) pracovních míst a stabilní míře nezaměstnanosti pohybujicí se, s výjimkou hospodářské expanze v letech 2005 – 2007, v rozmezí 7 – 8 %. I když k pozvolnému nárůstu nezaměstnanosti začalo docházet již od počátku 90. let minulého století, sociálně - ekonomickým problémem se nezaměstnanost a nejistoty trhu práce staly až od konce 90. let. Od tohoto časového období zároveň začala být nezaměstnanost provázena vysokým podílem dlouhodobé nezaměstnanosti. #
Příspěvek byl vypracován za finanční podpory Interní grantové agentury VŠE F5/13/2013.
Vzhledem k probíhajícím změnám na trhu práce lze obtížně očekávat, že se nezaměstnanost v budoucnu sníží. Otázkou je, zda se řešením nedostatečné tvorby pracovních míst v podnikatelském a veřejném sektoru stane tvorba pracovních míst v sociálním sektoru (v sociální ekonomice). Při hledání odpovědi je nutné zamyslet se nad tím, jak ovlivňují vývoj dějů na trhu práce probíhající změny obsahu a forem práce a rovněž připravenost české společnosti přijmout filosofii sociální ekonomiky.
1 PROMĚNY EVROPSKÉHO TRHU PRÁCE, ZMĚNY V OBSAHU A FORMĚ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI Koncem 20. století se začaly významně proměňovat industriální společnosti (druhá polovina 19. století a 20. století), které byly často nazývány jako „společnosti práce“, tj. společnosti, v nichž práce (přesněji: výkon práce v placeném zaměstnání) tvořila základní strukturu společnosti a rovněž strukturovala životy jednotlivců. Změny se dotkly způsobu hospodářské činnosti, čímž se proměnil význam výdělečné činnosti a trh práce. O proměnách práce v placeném zaměstnání svědčí obsahové a formální proměny výdělečné činnosti, ke kterým postupně dochází v podobě „flexibilizace práce“. Změny v obsahové náplni práce vyplývají z toho, že pro ekonomický růst se stala rozhodující produkce znalostí a vědění spolu s výměnou informací, nikoliv pouze produkce materiálních statků. Průvodním znakem proměn obsahové náplně práce jsou formální proměny práce, jejichž dokladem je nárůst nejistých pracovních smluv (termínovaných, krátkodobých, nárůst agenturního zaměstnávání1 a práce na základě živnostenského listu). Část zaměstnanců je postavena před riziko nejistého zaměstnání, které vyplývá z vnucených nejistých pracovní míst, kerá jsou spojena s horšími pracovními podmínkami, s nižší pracovně – právní ochranou zaměstnanců, nižšími mzdovými vyhlídkami, s malou možností osobního rozvoje a také s opakovanou či déle trvající nezaměstnaností (Davidsson, Naczyk, 2009). Příčiny uvedených proměn trhu práce jsou shledávány jako velmi složité. Baumann (1998) vychází z teze o proměně vztahu mezi placenou prací a kapitálem. Byl-li pro industriální společnost typický vztah vzájemné závislosti mezi objemem a kvalitou pracovní síly a ekonomickým růstem, pro post-industriální země toto propojení již neplatí. Pro ekonomický růst začínají být rozhodující toky informací a jejich využití, znalosti a vědění, nikoliv pracovní síla. Tím se pracovní síla, která je stále závislá na příjmech z výdělečné činnosti, postupně dostává do nově vzniklých nejistých vztahů na trhu práce, neboť zaměstnavatelé si pro splnění slibu růstu zaměstnanosti kladou podmínky požadující uvolnění bariér na trhu práce, zvláště těch, co zajišťovaly určitou životní jistotu zaměstnancům - jisté pracovní místo, přiměřenou výši mzdy a ochranu zdraví. Nové trendy v oblasti forem závislé práce začínají být dokonce vnímány jako přechod od celodenní a celoživotní práce k neúplné zaměstnanosti (Beck, 2004), neboť nové formy pracovních podmínek a smluv smazávají jasnou hranici mezi zaměstnaností a nezaměstnaností tím, že zaměstnanecký status „nasál“ řadu z nejistot a nevýhod nezaměstnanosti a dále tím, že krátkodobá a opakující se nezaměstnanost oddělující od sebe jednotlivé 1
Na českém trhu práce mohou agentury práce dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti uzavřít pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti se zaměstnancem, jehož dočasně přidělí k výkonu práce konečnému uživateli na základě písemné dohody o tzv. dočasném přidělení zaměstnance dle zákoníku práce. Konečný uživatel při potížích s odbytem své produkce tohoto zaměstnance může velmi rychle propustit.
2
zaměstnanecké vztahy se stává běžnou součástí životů lidí a to dokonce bez ohledu na vzdělání (Giddens, 1998). Okruh lidí ohrožených nezaměstnaností a nejistotami trhu práce postupně roste a od 90. let minulého století je projevem tohoto problému setrvale vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti. Trh práce se člení na několik segmentů, přičemž mezi segmentem s jistými pracovními místy (tradiční zaměstnání) a mezi nezaměstnaností se nachází tranzitní zaměstnání (nejistá pracovní místa) a šedá ekonomika, viz obr. č. 1 Ekonomika domácnosti
Rodina
Neaktivita
Nezaměstnanost
Šedá ekonomika Kompetence, lidský a sociální kapitál, zaměstnatelnost a motivace, bariéry zaměstnání
Tranzitní zaměstnání Tradiční zaměstnání
Daňový systém a systém sociální ochrany
Role dostupnosti a kvality práce, postoje zaměstnavatelů, marginalizace a diskriminace při ucházení se o zaměstnání.
Obrázek 1: Segmentace trhu práce Zdroj: Sirovátka, 2010
Nezaměstnanost a vzniklé nejistoty trhu práce se staly součástí sociálně-ekonomické reality Evropy spolu s vytvořením znevýhodněných skupin obyvatelstva na trhu práce, k jejichž obecným charakteristikám patří zkušenost s opakovanou či dlouhodobou nezaměstnaností, případně zkušenost s nekvalitním zaměstnáním, přičemž přístup k lepšímu zaměstnání nemají. nárůst agenturního zaměstnávání, práce na základě živnostenského listu. Pracovní síla se dostává do nově vzniklých nejistých (precarious) vztahů na trhu práce, o čemž svědčí nárůst tzv. outsourcingu pracovní síly (agenturní zaměstnávání, práce na základě živnostenského listu), přičemž však pracovní síla nadále zůstává závislá na příjmech z výdělečné činnosti. Situace se na trhu práce zhoršuje, dochází – li k poklesu výkonnosti ekonomiky a k poklesu poptávky po pracovní síle.
2
VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI NA ČESKÉM TRHU PRÁCE
Vývoj dějů na českém trhu práce a zvláště vývoj míry nezaměstnanosti je významným a velmi sledovaným sociálně – ekonomickým, ale také politickým indikátorem, neboť vysoká
3
nezaměstnanost může zvyšovat sociální napětí ve společnosti a tím podlamovat její sociální soudržnost. Historicky vzato, poprvé došlo k poklesu poptávky po pracovní síle v letech 1990 – 1992 v důsledku poklesu výkonnosti ekonomiky, avšak nezaměstnanost zůstala v tomto období na nízké úrovni, neboť z trhu práce byli vytlačeni především tzv. pracující důchodci a cizinci, kteří byli koncem 80. let legálně zaměstnáni v bývalém Československu.2 Až do roku 1996 se míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 4 %, což přispívalo k tomu, že ekonomická transformace byla označována jako „český zázrak“. Situace se však zvrátila od roku 1997, kdy započala privatizace bank a velkých podniků spolu s přijetím řady vládních úsporných opatření. Míra nezaměstnanosti v roce 1999 dosáhla 8,7 %, v roce 2000 8,8 %. I když ekonomika prošla od roku 2000 oživením, nezaměstnanost až do roku 2004 stagnovala, což bylo důsledkem růstu produktivity práce. Na český trh vstoupili zahraniční investoři3, kteří s sebou přinesli nové formy organizace práce, nové technologie a nové výrobní postupy. Až v letech hospodářské expanze 2005 – 2007 došlo ke snížení nezaměstnanosti, nejnižší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v roce 2008: 4,4 %. Avšak pracovní místa, která v této době vznikala, byla místa nejistá, vytvářená zaměstnavateli na dobu určitou, nebo obsazovaná tzv. agenturními zaměstnanci. Rok 2009 přinesl prudký zlom ve vývoji dějů na trhu práce. V důsledku dopadu světové hospodářské recese na českou ekonomiku, byl zaznamenán v roce 2009 pokles výkonu české ekonomiky (meziročně o -4,7 %)4, který byl provázen růstem nezaměstnanosti a tím se pokles nezaměstnanosti, který trval od roku 2005, v roce 2009 zastavil. Míra nezaměstnanosti se v roce 2009 vrátila na úroveň před hospodářskou expanzí a od té doby stagnuje. V roce 2009 byli z trhu práce vytlačeni především ti, kteří pracovali na pracovních místech nejistých vytvořených v době hospodářské expanze (agenturní zaměstnanci, pracovní místa termínovaná, pracovní místa spojených s nákupem práce na živnostenský list). V letech 2010 – 2012 došlo k mírnému ekonomickému růstu, avšak míra nezaměstnanosti neklesá, ale stagnuje, viz graf č. 1.
2
Koncem 80. byli cizinci v bývalém Československu zaměstnáni na základě mezistátních bilaterálních smluv (např. mezi Vietnamem a bývalým Československem). Počátkem 90. let byly tyto smlouvy vypovězeny a cizinci bylo navráceni domů. 3 Vývoj investičního prostředí započal koncem 90. let vytvořením systému investičních pobídek, které jsou stanoveny zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách 4 Propadu výkonnosti ekonomiky v roce 2009 předcházelo zpomalení výkonnosti v roce 2008 a bylo důsledkem nepříznivých vnitřních i vnějších faktorů, především však nedostatečným odbytem výrobků na vnitřním, ale hlavně na vnějším trhu, což bylo důsledkem nevýhodné a silné závislosti české ekonomiky na exportu do zemí EU (Krugman, 2009). Nejvíce postižen byl zpracovatelský průmysl, neboť řada odvětví zpracovatelského průmyslu je úzce navázána na zahraniční odbyt, více jak polovina jeho produkce směřuje na zahraniční trhy.
4
Graf 2: Vývoj obecné míry nezaměstnanosti a ekonomický růst/pokles v letech 1993 – 2012 v% Zdroj: ČSÚ, Makroekonomické údaje a Časová řada základních ukazatelů VŠPS
Vývoj míry nezaměstnanosti v dlouhém časovém období prokazuje, že nárůst vysoké nezaměstnanosti na českém trhu práce započal již koncem 90. let, přičemž tato nezaměstnanost s krátkým poklesem (období 2005 – 2007) v období ekonomické expanze 2005 – 2007, stagnuje. V současné době, kdy ekonomické výhledy předvídají pouze velmi mírný ekonomický růst, lze obtížně předpokládat snížení nazaměstnanosti v nadcházejícím období.
3
STANE SE SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ ŘEŠENÍM NEZAMĚSTNANOSTI?
Dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR je v současné době (duben 2013) v evidenci uchazečů o zaměstnání 565,2 tis. osob, z toho 552,2 tis. tzv. dosažitelných nezaměstnaných, tj, těch, kteří mohou okamžitě nastoupit do zaměstnání. Počet hlášených volných pracovních míst je 39,8 tis. z čehož vyplývá, že počet nezaměstnaných, kteří mohou okamžitě nastoupit do zaměstnání na jedno volné pracovní mésto dosahuje počtu téměř 14 osob. Z celkového počtu uchazečů pouze 22,3 % pobírá podporu v nezaměstnanosti, převážná část nezaměstnaných tedy hledá práci dlouhodobě5. Míra nezaměstnanosti je územně diferencovaná: nejvyšší se pohybuje mezi kolem 14 % (Most, Bruntál, Ústí n. L.), nejnižší kolem 4 % (Prahavýchod, Praha-západ, hl. m. Praha a Mladá Boleslav). Podíl osob se zdravotním postižením na cekové nezaměstnanosti činí 11,1 %, podíl absolventů všech stupňů vzdělání a mladistvích činí 6,1 % Změny probíhající na trhu práce projevující se trvale vysokou nezaměstnaností a nárůstem nejistot vyplývající z proměn obsahu a forem práce v post – industriálních společnostech vyvolávají nutnost hledat alternativní řešení pro tvorbu pracovních míst, neboť lidé jsou stále závislí na příjmech plynoucích za vykonanou práci. Vhodnou alternativou se může stát sociální podnikání, což vyplývá již ze samotné definice sociální ekonomiky, která byla přijata českými odborníky jako výstup z diskuse o koncepci sociální ekonomiky a sociálního podnikání pro Českou republiku: „Jedná se o souhrn autonomních soukromých aktivit, uskutečňovaných 5
Délka poskytování podpory v nezaměstnanosti je diferencovaná dle věku: podpůrčí doba osob do 50 let je 5 měsíců, osob nad 50 do 55 je 8 měsíců a nad 55 let je 11 měsíců.
5
různými typy organizací, jejichž cílem je služba členům nebo místní komunitě především prostřednictvím podnikání. Sociální ekonomika je orientována na řešení otázek zaměstnanosti, sociální soudržnosti a místního rozvoje.“ (Mészáros, 2008). Nejvýznačnější česká badatelka a nejplodnější autorka v oblasti sociální politiky Magdalena Hunčová vidí sociální ekonomiku jako alternativní řešení krize sociálního státu (Hunčová, 2004). Krize sociálního státu je však součástí celkových společenských proměn, zvláště toho, že faktorem ekonomického růstu již přestává být pracovní síla.
4
PŘIJETÍ KONCEPTU SOCIÁLNÍ EKONOMIKY V ČR
Schopnost porozumění konceptu sociální ekonomiky českou společností je silně ovlivněno jeho historií. Kořeny sociální ekonomiky lze nalézt ve svépomocných, dobrovolnických a veřejně součást české kultury již prospěšných činnostech, pak tyto začaly být provozovány jako v průběhu 19. století. Jako příklad může sloužit Ženský výrobní spolek založený roku 1871 za pomoci Karolíny Světlé a vedení Elišky Krásnohorské, jež vdovám padlých vojáků nabízel pracovní uplatnění, čímž jim zajišťoval příležitost k práci a možnost obživy. U tohoto českého historického příkladu se nabízí otázka, zda v tomto spolku již lze spatřovat „prapůvodce“ dnešních pracovně integračních sociálních podniků u nás, a to vzhledem k sociální integraci (sociálně potřebných) vdov a možnosti výdělku, jež jim tento Ženský výrobní spolek umožňoval. Historicky lze navázat bohatou historií českých družstev, přičemž jejich počátek lze datovat již od roku 1847 (prvním českým družstvem byl Pražský potravní a spořitelní spolek). Vývoj vzájemné svépomoci, kterou sociální ekonomika disponuje, byl přerušen ve 20. století, kdy byl vytvořen poměrně silný sociální stát. Po roce 1989 byl sociálně ekonomický vývoj významně ovlivněn ideologií liberalismu založenou na víře v samoregulující tržní mechnismus a na víře v individualismus. Proto také koncept sociální ekonomiky založený na vzájemné výpmoci byl společností přijat pouze vlažně, o čemž svědčí přehled o přijetí konceptu sociální ekonomiky v ČR v porovnání s ostatními zeměmi EU, viz tab. č. 1.
Tabulka 1: Přijetí konceptu sociální ekonomiky jednotlivými zeměmi EU Země
Veřejnými autoritami
Belgie Česká Republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemí Polsko Portugalsko
** * * ** ** *** ** ** ** ** * ** * ** * * ** ***
Subjekty sociální ekonomiky ** ** ** * ** *** *** ** ** * *** ** * *** * * ** ***
6
Akademickou a vědeckou obcí *** * ** * ** ** ** *** ** * ** ** * ** ** * ** ***
Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie
* **
** **
** **
* *** ** *
** ** *** *** *** ** * ** Zdroj: Ávila, Monzón, Campos, 2007 Poznámka: Míra přijetí konceptu sociální ekonomiky je v tabulce označována počtem hvězdiček tak, jak je to aplikováno i v originále, přičemž *** značí nejvyšší a * nejnižší intenzitu přijetí, absence hvězdičky pak stav, kdy situace v dané zemi v daném ohledu není známa
ZÁVĚR V post - industriálních společnostech se trh práce proměňuje, o čemž svědčí obsahové a formální proměny výdělečné činnosti. Změny v obsahové náplni práce vyplývají z toho, že pro ekonomický růst již není odvislý od velikosti pracovní síly, čímž se pracovní síla dostává do nově vzniklých nejistých vztahů na trhu práce. Změny, které na trhu práce probíhají, se projevují trvale vysokou nezaměstnaností a nárůstem nejistých forem zaměstnávání, k nimž patří pracovní smlouvy na dobu určitou, agenturní zaměstnávání, práce na živnostenský list apod. Lidé však jsou stále závislí na příjměch z výdělečné činnosti a proto tím vzniká nutnost hledat alternativní řešení pro tvorbu pracovních míst, než pouze v podnikatelském a veřejném sektoru. Vhodnou alternativou se jeví sociální podnikání. Vývoj českého trhu práce a zvláště vývoj míry nezaměstnanosti je sledovaným sociálně – ekonomickým, ale také politickým indikátorem, neboť vysoká nezaměstnanost může zvyšovat sociální napětí ve společnosti a tím podlamovat její sociální soudržnost. Dosavadní společenský vývoj, především velký příklon k hodnotám liberalismu, který je založen na ideologii samoregulujícího tržního mechanismu, však nepodněcuje k příliš vstřícnému přijetí konceptu sociální ekonomiky českou společností. I když lze sledovat popsané změny na trhu práce a postupné rozrušování sociálního státu, vykazují veřejné autority, akademická a vědecká obec nízkou intenzitu přijetí konceptu sociální ekonomiky v porovnání s ostatními evropskými zeměmi.
Použitá literatura 1.
Ávila, R. Ch. – Monzón, J.L.C.: The Social Economy in the EU.CIRIEC, 2007. [cit. 201301-12]. Dostupné z WWW: http//www.eesc-europe.eu/resources/docs/a_di_ces97-2007 2. Bauman, Z.: Work, Consumerism and The New Poor. Oxford University Press, Oxford, 1998. 3. Beck, U.: The New Brave World of Work. Polity Press, Cambridg, 2004 4. ČSÚ: Makroekonomické údaje ČSÚ 2012a. [cit. 2013-01-12]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/katalog.nsf/hledat?SearchView&count=20&searchorder=1&searchfuzzy=1&query=%28 %28Makroekonomick%C3%A9%20%C3%BAdaje%29%29&database=all&kraje=all&skupiny=all&start=1
5.
ČSÚ: Tendence a faktory makroekonomického vývoje ČR v roce 2009. ČSÚ. Praha 2010. Kód: e-1101-10
7
6.
ČSÚ: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Základní metodické přístupy, kód: w-3101-11. Praha, ČSÚ 2011 [online]. [cit. 2013-2-25]. Dostupný z:
7. ČSÚ: Časová řada základních ukazatelů VŠPS. [cit. 2013-1-25]. Dostupný z 8. Davidsson, J.a Naczyk, M.: The Ins and Outs of Dualization: A Literature Review. 02/2009. Working Paper on the Reconciliation of Work and Welfare in Europe. RECWOWE project. 9. Eurostat: Employment in Europe 2010. European Commission. Luxembourg, Publications Office of the European Union 2010.ISBN 978-92-79-16795-9. [cit. 2013-1-25]. Dostupné na: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=593&type=2&furtherPubs=no 10. Giddens, A. The Third Way. Cambridge: Polity Press. Cambridge, 1998 11. Hunčová, M.: Ekonomický rozměr občanské společnosti. Eniverzita JEP Ústí n. L. 2004. ISBN 80-7044-605-3 12. Informace o nezaměstnanosti v České republice k 30. 4. 2013, Statistiky nezaměstnanosti MPSV, [cit. 2013-5-20]. Dostupné na: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 13. Krugman, P.: Návrat ekonomické krize, Praha, Vyšehrad, 2009, 1. vydání, ISBN: 978-807021-984-3 14. Mészáros, P. Sociální podnikání: 10 úspěšných příkladů z Evropy. Nový Prostor, o.s., Praha, 2008. ISBN 978-80-903990-1-3 15. Schmidt, G. 2002. “Employment Systems in Transition: Explaining Performance Differentials of Post-industrial Economies” In. Schmid, Günter, Gazier, Bernard (eds.). The dynamics of full employment: Social Integration through Transitional Labour Markets. Edward Elgar publishing: Cheltenham/Norhampton, 2002 16. Sirovátka, T.: Nejistoty trhu práce. Brno, Masarykova univerzita, 2010. ISBN 978-80-7326172-6 17. Zákon č. 435/2004, Sb., o zaměstnanosti
Kontaktní údaje Magdalena Kotýnková, Doc. Ing., CSc. Národohospodářská fakulta Vysoká škola ekonomická v Praze Nám. W. Churchilla 4 130 67 Praha 3 Česká republika [email protected]
8
