Czech Defence League v kontextu antidžihádistického hnutí. Czech Defence League in the Context of Counter-Jihad Movement

Rexter – časopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 02/2014| Více na www.rexter.cz

Czech Defence League v kontextu antidžihádistického hnutí Czech Defence League in the Context of Counter-Jihad Movement

Autor: David Mrva Email:[email protected]

Abstrakt This paper focuses on the czech group called Czech Defence League. The group is analyzed in the light of extremism theory and is compared with the broader couter-jihad movement. While we can see some local specifics of this group determined by different situation concerning the muslim population in the Czech Republic, Czech Defence League is in most respects typical counter-jihad group. Also, an approach of Czech Ministry of the Interior towards the CZDL is examined as an example of czech militant democracy.

Klíčová slova Czech Defence League, English Defence League, European Counter-Jihad Movement, new far right, islamophobia, CZDL, EDL, ECJM

1 Úvod Tato práce se věnuje české skupině Czech Defence League (CZDL). Toto občanské sdružení se svým názvem a projevy hlásí k širšímu hnutí, které můžeme 1


označit jako antidžihádistické hnutí1, za jehož hlavního a zároveň průkopnického představitele lze označit britskou English Defence League. Toto hnutí nabírá na významu v posledních letech a má své zástupce i v ČR, z nichž nejvýznamnější je právě CZDL. I přes relativně nízký význam této problematiky v ČR je zajímavé se podívat právě na tuto organizaci a její česká specifika a porovnat ji z hlediska mezinárodního kontextu. V práci bude zmíněn i postup Ministerstva vnitra České republiky, jakožto jediného zástupce české militantní demokracie, který nějakým způsobem existenci CZDL reflektuje. Důležitou součástí práce bude i zhodnocení této organizace z hlediska extremismu a termínu islamofobie. Cíle práce tedy jsou popis CZDL a její zhodnocení z hlediska extremismu obecně i tak, jak extremismus pojímá MVČR. A dále takézákladní zhodnocení této organizace z hlediska mezinárodního kontextu. V první části dojde k terminologickému vymezení, následně bude přestaveno antidžihádistické hnutí a CZDL. Na konci bude představen postup MVČR v rámci zpráv o extremismu.

2 Extremismus, islamofobie 2.1 Extremismus Extremismus lze vnímat jako něco, co stojí mimo rámec demokratického zřízení. Základní vlastnosti demokratického zřízení je možné charakterizovat Dahlovým konceptem polyarchie, což je systém, kde boj o vliv, moc a pozice je vykonáván mírovými prostředky. Pro tento systém je typická pluralita soutěžících politických stran a zájmových hnutí, institucionální mechanismy pro řešení sporů mezi majoritou a minoritou (volby, parlament atd.), mechanismy proti porušování práv jednotlivců vládou, možnost participace na politických záležitostech (svoboda slova, sdružování 1

Counter-Jihad Movement.

2


a shromažďování) a mechanismus kontroly moci mezi státními institucemi (Dahl 1971 via Backes 2007). Extremismus v tomto pojetí tedy míří k opaku výše uvedeného, tedy monokracii. Extremistické zřízení je takové, které netoleruje odlišné názory, neumožňuje participaci na vládě odlišným skupinám a je založeno na prosazování vlády jedné zájmové skupiny (srov. Backes 2007). Extremismus však není možné vnímat jako něco jednotného, ale spíše jako široký pojem zahrnující několik extremismů. Základním rozlišením extremismu může být jeho zasazení do pravolevého spektra politických ideologií a tedy rozlišení mezi pravicovým a levicovým extremismem. Sofistikovanější koncept nabízí Backes (2007), který pracuje s trojdimenzionální sférou politického extremismu s třemi osami (obr 1). Jde o osy definované následujícími póly: anarchie – totalitářství, extrémní rovnostářství – antirovnostářství a teokracie – nepřátelství vůči náboženství. Oblast demokracie je definována hranicí, která je v jisté vzdálenosti od středu. Za touto hranicí již jde o extremismus. Střed je tedy ideálním typem demokracie a systém, který by svými charakteristikami byl od středu vzdálený tak, že by překročil jistou mez, již není demokratický, ale extremistický. V kontextu této práce je podstatná především osa teokracie – nepřátelství vůči náboženství.

3


Obr. 1: Formy politického extremismu na trojdimenzionální sféře

Zdroj: Backes 2007: on-line text.

V tuto chvíli máme obecně vymezenou problematiku extremismu a je možné přejít ke konkrétní pracovní definici, kterou používá Ministerstvo vnitra České republiky, jež je také v současné době jediným představitelem české militantní demokracie, který nějakým způsobem na skupinu CZDL reaguje a do určité míry monitoruje její činnost. MVČR používá pro svoji činnost tuto pracovní definici: „Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které

vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Mezi tyto principy patří: •

úcta k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy), 4


•

svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát (čl. 1 Ústavy),

•

nezměnitelnost podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy),

•

svrchovanost lidu (čl. 2 Ústavy),

•

volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů (čl. 5 Ústavy),

•

ochrana menšin při rozhodování většiny (čl. 6 Ústavy),

•

svoboda

a

rovnost

lidí

v

důstojnosti

a

právech,

nezadatelnost,

nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního a sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení (čl. 1, čl. 3 Listiny základních práv a svobod).“ (Portál MVČR 2010: on-line text, druhé zvýraznění autor) Výše uvedená definice odkazuje k českému ústavnímu pořádku jako výchozímu bodu pro hodnocení toho, co je a není extremismus. Pro potřeby této práce je klíčový poslední bod odkazující na práva, která se týkají víry a náboženství. V českém ústavním zřízení jsou tato práva ošetřena v Listině základních práv a svobod. MVČR se v souvislosti s náboženskými právy ve své pracovní definici odkazuje na článek 3 LZPS. Podrobněji jsou však tato práva formulována v čl. 15 odst. 1 LZPS: „Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.“

5


A pak také v čl. 16 LZPS: „(1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. (2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách. (4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.“

2.2 Islamofobie Termín islamofobie není zcela nový a v různých významech existoval od roku 1925. V kontextu, ve kterém je dnes užíván a který je relevantní pro tuto práci, se používá zhruba od konce osmdesátých let. Je otázkou, zda se dá vystopovat autor tohoto termínu v současném významu, nicméně se dá říct, že jde o termín, kterým muslimové (oběti islamofobie) začali označovat postoj nemuslimů k nim (Allen 2010). Koncept islamofobie je dle Allena (2010) poměrně komplikovaný, není dokonale konceptualizován a jeho nejednotné užívání vede k pochybnostem, do jaké míry jde o koncept s reálným základem a jak moc je jeho užívání konzistentní. Je možné se ptát, zda není vhodné mluvit o více islamofobiích. Nebo zda je islamofobie zaměřená proti

6


muslimům (tedy lidem) či proti islámu (tedy náboženství)2. Islamofobie je tedy vysoce problematický koncept, kterému chybí jednotná definice. Pro účely této práce bude zvolena definice Marka Čejky, která je pro potřeby této prácedostačující. Čejka (2010: on-line text) za islamofobii v základu považuje „předsudky, obavy, případně i nenávist k islámu a muslimům“.

3 Antidžihádistické hnutí Za hlavního představitele tohoto myšlenkového proudu lze označit English Defence League (EDL), proto jí bude věnována zvláštní pozornost. Na to naváže část věnující se širšímu hnutí působícímu v Evropě, které je organizací English Defence League silně ovlivňováno.

3.1 English Defence League EDL je organizací, která hrála a dodnes hraje významnou roli ve formování nového ideologického proudu, který se označuje jako antidžihádistické hnutí a který velice rychle nabral na popularitě po celém světě (především na Západě) po útocích 11. září a následujících útocích Al-Káidy v západní Evropě. Vznik organizace EDL se datuje k 27. červnu 2009. Podnětem k jejímu založení byla dlouhodobá situace ve městě Luton. Osmnáct procent obyvatel tohoto města byli muslimové. Po roce 2001 se objevily zprávy, že tři mladíci z Lutonu odcestovali do Afghánistánu, aby se připojili k Talibánu. Tato zpráva vyvolala obavy z reakce skupiny fanoušků místního fotbalového klubu. V čele této skupiny byl Tommy Robinson, jehož jméno později posloužilo jako pseudonym zakladatele EDL. Situace v Lutonu byla v té době velmi napjatá. Pro pochopení kontextu vzniku EDL je vhodné uvést, že oblast Lutonu byla označována jako ohnisko islámského radikalismu. 2

V

březnu 2009 místní

V tomto kontextu tedy někteří autoři preferují termíny jako antiislamismus nebo antimuslimismus (Allen 2010).

7


islamistická skupina nepřátelsky přivítala navrátivší se válečné veterány z Afghánistánu, kteří slavnostně pochodovali Lutonem, demonstrací a urážlivými hesly na plakátech. Na to většinový dav reagoval také velmi nepřátelsky a došlo ke střetu s onou asi dvacetičlennou skupinou islamistů. Mezi účastníky byli i někteří pozdější zakládající členové EDL. Tento incident motivoval několik patriotických hnutí ke společné participaci na demonstraci v Lutonu. Mezi hlavní organizace patřilyMarch of England a Welsch Defence League. V Lutonu došlo k sérii demonstrací, celá iniciativa byla hodně aktivní i na Facebooku a vše nakonec vyústilo ve vznik nového uskupení EDL (Copsey 2010). Jak uvádí Copsey (2010: 9) „původ EDL neleží na etablované nebo tradiční krajní pravici

(BNF,

NF)3,

ale

v několika

předtím

existujících

ultra

patriotických

‚antidžihádistických‘ organizacích, které se vyvinuly zevnitř fotbalové neformální subkultury během posledních let.“ Fotbalová subkultura, ze které EDL vychází, je typická selektivním rasismem, kdy toleruje lidi černé pleti (především díky černým fotbalistům v Premier League), ale je velmi rasistická vůči asiatům z jižní Asie, které všechny označuje jako Pakistánce4. Jde především o sociální hnutí, které jako hlavní nástroj používá masovou mobilizaci nebo hrozbu touto mobilizací. Její vznik je typickým příkladem tzv. kumulativního extremismu, kdy jeden typ extremismu (v tomto případě islamistický) způsobí společenskou polarizaci a vznik dalšího extremismu (Copsey 2010). Někteří autoři zdůrazňují jistou kontinuitu (ideologickou i personální) ve vývoji antidžihádismu v Británii. Především to, že EDL ve své podstatě navazuje na předchozí nárůst antidžihádismu a islamofobie v agendě Britské národní strany (BNP) a někteří členové BNP měli později jistý podíl na vzniku EDL(Meleagrou-Hitchens, Brun 2013). I přesto je takové pojetí značně problematické, jelikož EDL je v mnoha směrech v opozici vůči BNP. BNP je klasická krajněpravicová strana se svojí ultranacionalistickou 3

British National Party (BNP), National Front (NF).

8


a ultrakonzervativní agendou. EDL se od všech ostatních krajněpravicových proudů distancuje, a naopak zdůrazňuje svoji roli při sjednocení všech proti společnému nepříteli, kterým je islám. Tímto způsobem do sebe může začlenit a oslovit velice odlišné skupiny, jako jsou různá jinak diskriminovaná etnika a skupiny, včetně obětí tradiční krajní pravice, jako jsou černoši, Židé, homosexuálové atd. (Garland, Treadwell 2012). Podobně to pojímá i Allen, podle kterého EDL „udržuje ideologickou premisu, která je diskriminační, ale zároveň přitahuje typicky diskriminované“ (Allen 2011: 294). Na druhé straně i poslední vývoj v čele EDL naznačuje, že jistý (a pravděpodobně rostoucí) počet jejích příznivců je profilem podobný spíše tradiční krajní pravici a k EDL tito jedinci tíhnou díky jejímu úspěchu a schopnosti oslovit široké spektrum populace. V září 2013 rezignovali zakladatel a předseda Tommi Robbinson5 a druhý muž EDL Kevin Caroll z důvodu nárůstu extremismu v EDL, a to včetně nárůstu neonacistů mezi příznivci organizace (Quinn, Siddique 2013).

3.2 Evropské antidžihádistické hnutí EDL je organizace, která inspirovala mnoho podobných subjektů po celém světě. V poslední době existuje snaha koordinovat činnost v rámci evropského prostoru. Projevem tohoto jevu je například Memorandum porozumění, které je publikováno na stránkách EDL pod hlavičkou European Defence Leagues(Portál EDL 2013). V odborné literatuře se pro tento jev používá výraz Evropské antidžihádistické hnutí6 (ECJM). Jde o velmi volně organizované hnutí sdružující politické strany a sympatizující skupiny, využívající internet k vytvoření koherentního evropského proudu (MeleagrouHitchens, Brun 2013). 4

Hovorově v originále „Pakis“. Vlastním jménem Stephen Yaxley-Lennon. Jak již bylo uvedeno, pseudonym si vybral podle jména pořadatele protiislámské demonstrace v Lutonu. 6 European Counter-Jihad Movement. 5

9


Mnoho z organizací, které jsou součástí ECJM, začínají přecházet z působení na internetu více do ulic, a to i přesto, že na rozdíl od EDL vychází z internetového prostředí a nemají předchozí zkušenosti s pouličními akcemi. Z ideologického hlediska lze obecně ECJM považovat za kulturněnacionalistické hnutí, považující islám za vnitřního nepřítele, který se plíživě snaží islamizovat Evropu a implementovat své hodnoty včetně práva Šaría. Problematická je především schopnost inspirovat svojí ideologií citlivé jedince, kteří jsou pak schopni páchat násilné činy (jako např. Anders Breivik). Pod ochrannými křídly tohoto hutí se mohou ukrývat tradiční formy pravicového extremismu, pro které to může znamenat cestu k legitimitě a tedy i vlivu. Nejasné hranice tohoto hnutí mu umožňují mít široký záběr přitahující širší populaci a potenciálně tedy mít poměrně velký potenciál destabilizovat společnost. Mezi hlavní mobilizační témata ECJM patří především halál maso, sexuální obtěžování ze strany muslimů a stavba mešit (Meleagrou-Hitchens, Brun 2013).

4 Czech Defence League (CZDL) CZDL je registrované občanské sdružení, vzniklé 25. srpna 2011. V České republice existuje i občanské sdružení s podobným názvem CzechDefense7League, které vzniklo 31. července 2012, což je důsledek konkurenční rivality mezi dvěma antiislámskými proudy v ČR, které jsou ve vzájemné při. Czech Defense League je založená Valentinem Kusákem, provozovatelem portálu Antimesita.eu. Organizací Valentina Kusáka se však v této práci zabývat nebudeme. Jeho organizace může být relevantní, nicméně na internetu není tak aktivní jako CZDL, která vyvíjí pravidelnou aktivitu na Facebooku i svých webových stránkách. Mimo internet Kusákova Czech Defense League není aktivní vůbec. CZDL vznikla původně okolo Facebookové skupiny Islám v České republice nechceme (IVČRN),

která má dnes přes 62 000 příznivců. Počet příznivců

7

Téměř totožný název s odlišností ve slově „Defense“, kde je použito písmeno s namísto „c“.

10


na Facebooku není indikátor, který bychom měli přeceňovat, ale přesto jistou vypovídající hodnotu má. Pro porovnání oficiální profil Dělnické strany sociální spravedlnosti má necelých 6 000 příznivců. Na druhé straně oficiální profil CZDL má pouze asi 1 000 příznivců, nicméně sama organizace považuje za hlavní komunikační zdroj právě stránku IVCRN (srov. IVCRN FB 2013, CZDL FB 2013, DSSS FB 2013). Kromě Facebooku je organizace aktivní také na dalších sociálních sítích, a to na Twitteru, Youtube a Google+. Tam však nemá zdaleka tolik fanoušků a s významem stránky IVCRN se tedy tato média srovnávat nemohou. Témata, která CZDL akcentuje, jsou srovnatelná s tématy, se kterými pracuje Evropské antidžihádistické hnutí. Velká pozornost je věnována halál masu. Na svých internetových stránkách CZDL informuje o tom, co to halál maso je, jak se vyrábí, kde se prodává a kdo ho vyrábí. Stručně je zde také zmíněna česká a evropská legislativa, která se tohoto produktu týká. CZDL zároveň na Facebooku spravuje stránku STOP HALAL CZ, která se věnuje výhradně tomuto tématu. Je zde patrná snaha využít „šokujících“ zpráv včetně videí a fotek z halál obřadů, kdy je zvíře zabito tak, že je mu bez předchozího omráčení podříznuta krční tepna a zvíře zemře na vykrvácení. To slouží jako prostředek pro ilustraci neslučitelných hodnot islámské kultury a její „zvrácené“ zvyky. Na druhé straně je zde i snaha o jistou konzistentnost, tudíž stránka sporadicky informuje i o srovnatelných praktikách zabíjení zvířat nemuslimy. Na webových stránkách či na Facebooku si zájemci mohou stáhnout letáky pro tisk nebo mohou zakoupit již hotové materiály, aby se mohli individuálně zapojit do této kampaně (Srov. STOP HALAL CZ 2013, Portál CZDL 2013). Dalším významným tématem jsou mešity. Na webových stránkách je seznam mešit a modliteben. CZDL dlouhodobě vystupuje proti budování dalších mešit a informuje o případných „hrozících“ výstavbách mešit. Specificky českým tématem je kampaň CZDL Naqba 2014. Naqba znamená arabsky „katastrofa“, což je ironický název poukazující na možnost, která vznikne 11


muslimské organizaci Ústředí muslimských obcí v září 2014; tedy deset let od její registrace. Registrovaná církev nebo náboženská společnost může podat návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv ke dni desetileté nepřetržité registrace (Zákon 3/2002 Sb § 11). V této kampani CZDL prezentuje uvedené zákonné právo jako skutečně katastrofickou možnost, která bude mít zásadní negativní dopady. V rámci této kampaně CZDL předvídá možné důsledky této situace jako nezákonné praktiky muslimů při obstarávání podpisů nutných k získání zvláštních práv, zneužívání možnosti náboženské výuky ve školách, možnost financování terorismu z daní občanů, domácí násilí na ženách, krytí teroristických aktivit a vražd duchovními aj. (CZDL nedatováno). Kromě těchto stálých kampaní komentuje CZDL aktuální dění týkající se islámu a muslimů v ČR i v zahraničí. Z poslední doby lze zmínit několik mediálních kauz, které CZDL nějakým způsobem reflektovala. Například výbuch, při kterém zahynul palestinský velvyslanec a následná kauza ohledně zbraní v jeho domě, kauza dvou muslimských dívek, které opustily střední zdravotnickou školu kvůli nemožnosti nosit zde na hlavě šátek (hidžáb), což považovaly za diskriminační, zaměřené proti muslimům a porušující jejich náboženská práva. Další kauzou z posledních dnů byl i nedávný vandalismus na brněnské mešitě. V souvislosti s již uvedeným výbuchem došlo před palestinskou ambasádou k demonstraci proti „palestinským muničním skladům“. Je otázka, zda lze organizaci této demonstrace připisovat přímo CZDL, ale minimálně určitá část účastníků je s organizací CZDL propojená. Reportování o této demonstraci lidskoprávní aktivistkou Ingrid Romancovou vyvolalo velkou nevoli v internetové diskuzi pod jejím článkem o této demonstraci. Tato diskuze však pokračovala i na Facebookové stránce Romancové. Této diskuze se zúčastnil mimo jiné i Martin Konvička, jeden z představitelů CZDL. Vzájemná výměna názorů se neobešla bez osobních útoků. Oba účastníci v průběhu diskuze zjistili, že působí na stejné univerzitě (Konvička jako vyučující, Romancová jako studentka). Celou událost nakonec řešil děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské 12


univerzity a k celé záležitosti se vyjádřil i rektor Jihočeské Univerzity (Demonstrace proti palestinským muničním skladům v Praze 2014, Portál JCU 2014). Celá záležitost byla medializována a stala se předmětem reakcí ze strany zastánců Konvičky i Romancové (viz Týden 2014, viz Lhoťan 2014, viz Cajthamlová 2014). Spor vedený formou internetové diskuze byl do značné míry vyvolán nevolí představitelů a sympatizantů CZDL k označení této organizace za extremistickou. CZDL toto označení odmítá, a naopak argumentuje tím, že islám je formou extremismu. Zároveň deklaruje, že „CZDL prosazuje nenásilný odpor k islámu za využití prostředků vycházejících zejména z práva na svobodu projevu, práva shromažďovacího a dalších legálních prostředků“ (CZDL 2014: on-line text).Naproti tomu však stojí prohlášení některých předních představitelů o tom, že možné řešení problematiky islámu a muslimů v Evropě je jejich šikana, jakožto prostředek k vymýcení islámu z Evropy (Martin Konvička / Petr Pelikán – boj s islamizací v ČR – Debatní klub 2014).

4.1 Srovnání s širším antidžihádistickým hnutím Při porovnání s výše uvedeným ECJM se dá říct, že CZDL se zatím liší tím, že nepřekročila svůj virtuální stín a neprojevuje se mimo internet. Za jistou výjimku lze považovat demonstraci namířenou proti přítomnosti zbraní na palestinské ambasádě a v domě ambasadora. Ideologie, argumentace a mobilizační témata jsou velmi podobná. Oproti ECJM se CZDL zabývá situací, která vychází ze specificky českého právního prostředí, a to je její kampaň Naqba 2014. Sexuální obtěžování ze strany muslimů v ČR není mobilizačním tématem, jelikož tento jev v ČR pravděpodobně neexistuje a tudíž není mediálně reflektován.

13


Naopak CZDL následuje své západní vzory ve svém potenciálu zaujmout širokou škálu skupin. Takže na Facebooku můžeme najít i tzv. divize CZDL, které kromě různých českých měst zastupují i Židy, křesťany, hnutí LGBT8a Romy (CZDL 2014). V porovnání

s EDL

nevychází

CZDL

z prostředí

fotbalových

chuligánů,

což částečně vysvětluje i její neaktivitu na ulicích. Na druhé straně mnoho jiných evropských antidžihádistických subjektů má podobné pozadí vzniku, a přesto se v nedávné době začaly na ulicích projevovat. ČR však oproti mnoha jiným evropským státům prakticky nemá s muslimskou komunitou problémy. Ostatně muslimská komunita je v ČR velice malá. To je také důvodem, proč se krajní pravice na tomto tématu neprofiluje a CZDL se tedy v současné době nemůže stát organizací, která bude krajněpravicové proudy spojovat. Hlavním mobilizačním tématem krajní pravice je romská problematika. Podporovatelé CZDL na Facebooku jsou spíše pasivní a je otázkou, do jaké míry jejich virtuální sympatie (označení „like“) skutečně odráží jejich přesvědčení a do jaké míry se s ideologií CZDL ztotožňují, případně do jaké míry ji vůbec znají. Na druhé straně problematika islámu je poměrně citlivé téma a možnost budoucí mobilizace není rozumné podceňovat, i když v porovnání s jinými evropskými státy je potenciál větší mobilizace v ČR dost malý.

4.2 CZDL a Ministerstvo vnitra České republiky CZDL oprávněně není středem zájmu státních orgánů, které jsou součástí české militantní demokracie. Její existence si všímá pouze Ministerstvo vnitra České republiky, a to jen okrajově ve čtvrtletních zprávách o extremismu konkrétně pro 1. čtvrtletí 2013 a 4. čtvrtletí 2012, a pak také ve Zprávě o extremismu a projevech rasismu a xenofobie 8

Hnutí zastupující zájmy leseb, gayů, bisexuálů a transgender osoby.

14


na území české republiky v roce 2011, vyhodnocení plnění koncepce boje proti extremismu pro rok 2011 a koncepce boje proti extremismu pro rok 2012. Nejvýznamnější je pozornost ministerstva ve zprávě o extremismu pro 1. čtvrtletí 2013, kde si všímá aktivit CZDL v rámci kauzy učitelky mateřské školky, která konvertovala k islámu a rozhodla se nosit na hlavě šátek (MVČR 2013). Působení MVČR vůči CZDL si však vyžaduje krátký komentář. První zmínka o CZDL je uvedena ve Zprávě o extremismu pro 4. čtvrtletí 2012. V této zprávě byl původně stručný odstavec, kde byla CZDL uvedena v kontextu s EDL. Za jejího předsedu byl však chybně označen Valentin Kusák, který je představitelem konkurenčního projektu. Po reakci CZDL došlo ke změně této zprávy a celý odstavec zmizel. Výše uvedené zprávy MVČR, kde se CZDL objevuje, paralelně zmiňují i Czech Defense League Valentina Kusáka a mezi oběma organizacemi rozlišují, byť organizaci CZDL občas zmiňují pouze v poznámce pod čarou (srov. CZDL 2014, srov. Lhoťan 2014, srov MVČR 2013). Z hlediska pracovní definice MVČR, která je uvedená v první kapitole, je možné označit CZDL za příklad extremistické organizace, minimálně kvůli některým projevům; to se týká například kampaně Naqba 2014, která je otevřeně islamofobní a je spojena s nepodloženými předpoklady a obviněními. Dalším případem extremistických projevů jsou některé výroky čelných představitelů (viz kap. 3). Lze ji tedy označit za extremistickou z hlediska pracovní definice MVČR, ale také za islamofobní na základě Čejkova pojetí a nepřátelskou vůči náboženství dle pojetí Backese.

5 Závěr Tato práce se věnovala organizaci CZDL, která je zajímavým subjektem v rámci českého politického prostředí. CZDL byla zkoumána z hlediska obecných konceptů extremismu a také z hlediska konkrétního pojetí extremismu, které využívá MVČR jako

15


aktér české militantní demokracie. Dále byl zachycen mezinárodní kontext a zahraniční organizace, které jsou pro CZDL a její působení vzorem. CZDL je možné považovat za představitele specifického krajněpravicového extremismu, který v posledních letech nabírá na popularitě (především v Evropě) a který je zaměřený proti islámu a muslimům. Česká republika je státem s velmi malou muslimskou komunitou, přesto je CZDL velice aktivní organizací, i když pouze na internetu. I mnohé zahraniční organizace začínaly pouze na internetu, ale pak svou činnost přesunuly do ulic. V českém prostředí je však mobilizační potenciál CZDL omezený, protože zde prakticky nelze zaznamenat problémy s muslimskou komunitou, které existují například v západní Evropě nebo Skandinávii. Přesto se dá očekávat, že CZDL bude stále aktivním subjektem, i když její činnost zůstane pravděpodobně velmi omezená.

16


6 Zdroje Allen, C. 2010. Islamophobia. Farnham, Surrey: Ashgate. Allen, C. 2011. Opposing Islamification or promoting Islamophobia? Understanding the English Defence League.Patterns Of Prejudice: č. 45, s. 279–294. Backes, U. 2007. Meaning and Forms of Political Extremism. Středoevropské politické studie: č. 9, s. 242–262. Cajhamlová, T. Islám zatemňuje rozum. Především nemuslimům. [on-line] Dostupné

z:

http://cajthamlova.blog.respekt.ihned.cz/c1-61606600-islam-zatemnuje-

rozum-predevsim-nemuslimum, ověřeno ke dni 26. 2. 2014 Copsey, N. 2010. The English Defence League: Challenging our Country and our Values of Social Inclusion, Fairness and Equality. Faith Matters. [on-line] Dostupný z WWW:

http://faith-matters.org/images/stories/fm-reports/english-defense-league-

report.pdf, ověřeno ke dni 26. 2. 2014 Czech Defence League (CzDL FB). 2013. In: Facebook. [on-line] Dostupné z: https://www.facebook.com/CzechDefenceLeague, ověřeno ke dni 26. 2. 2014 Czech Defence League (CZDL). CZDL a „extremismus“. [on-line] Dostupné z: http://www.czdl.cz/czdl-a-extremismus/, ověřeno ke dni 26. 2. 2014 Czech Defence League. (nedatováno). Naqba 2014. [on-line] Dostupné z: http://www.czdl.cz/kampane/naqba-2014/, ověřeno ke dni 26. 2. 2014 Čejka, M.Islamofobie, antisemitismus, antiarabismus – pokus o definici a jak spolu tyto

tři

pojmy

souvisejí.[on-line]

Dostupné

z:

http://blizky-

vychod.blogspot.cz/2010/12/islamofobie-antisemitismus.html, ověřeno ke dni 26.2.2014

17


Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS FB). In: Facebook. [on-line] Dostupné

z:

https://www.facebook.com/pages/Dělnická-strana-sociální-

spravedlnosti/197466333678437, ověřeno ke dni 9. 1. 2014 Demonstrace proti palestinským muničním skladům v Praze. In: Facebook. [online]

Dostupné

z:

https://www.facebook.com/events/469786359798654/?source=1,

ověřeno ke dni 9. 1. 2014 Garland, J. - Treadwell, J. 2012. The New Politics of Hate? An Assessment of the Appeal of the English Defence League Amongst Disadvantaged White Working- Class Communities in England. Journal Of Hate Studies: č. 10, s. 123–141. Islám v České republice nechceme (IVCRN FB). (2013). In: Facebook . [on-line] Dostupné z: https://www.facebook.com/ivcrn?ref=hl, ověřeno ke dni 26. 2. 2014 Konvička M. - Pelikán, P.: Boj s islamizací v ČR - Debatní klub. In. Youtube. [online] Dostupné z: http://youtu.be/fRjbri5d1cg, ověřeno ke dni 26. 2. 2014 Lhoťan, L. Ministerstvo vnitra ČR:Kritika islámu je projevem extremismu. [on-line] Dostupné z: http://eurabia.parlamentnilisty.cz/Articles/8608-ministerstvo-vnitra-cr-kritikaislamu-je-projevem-extremismu-.aspx, ověřeno ke dni 26. 2. 2014 Lhoťan, L. Skandál na univerzitě: učitel vyhrožoval studentce, anebo naopak? [online] Dostupné z: http://lukaslhotan.blog.idnes.cz/c/392873/Skandal-na-univerzite-ucitelvyhrozoval-studentce-anebo-naopak.html, ověřeno ke dni 26. 2. 2014 Listina základních práv a svobod Meleagrou-Hitchens, A. – Brun, H. A Neo-Nationalist Network: Defence League and

The English

Europe’s Counter-Jihad Movement. [on-line] Dostupné z:

http://icsr.info/wp-content/uploads/2013/03/ICSR-ECJM-Report_Online.pdf, ověřeno ke dni 9. 1. 2014

18


Portál English Defence League.Memorandum of Understanding.[on-line] Dostupné z: http://www.englishdefenceleague.org/european-defence-leagues/, ověřeno ke dni 9. 1. 2014 Portál Jihočeské Univerzity (JCU). Stanovisko univerzity k výrokům docenta Martina Konvičky. Dostupné z: http://www.jcu.cz/news/stanovisko-jihoceske-univerzity-kvyrokum-docenta-martina-konvicky, ověřeno ke dni 26. 2. 2014 Portál

Ministerstva

vnitra

České

republiky.

[on-line]

Dostupné

z:

http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnostni-hrozby337414.aspx?q=Y2hudW09NA%3d%3d, ověřeno ke dni 9. 1. 2014 Portál Ministerstva vnitra České republiky. Co je extremismus. [on-line] Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/co-je-extremismus.aspx, ověřeno ke dni 9. 1. 2014 Siddique, H. – Quinn, B.EDL: Tommy Robinson and deputy Kevin Carroll quit far right

group.

[on-line]

Dostupné

z:

http://www.theguardian.com/uk-

news/2013/oct/08/tommy-robinson-english-defence-league, ověřeno ke dni 9. 1. 2014 STOP

HALAL

CZ.

In:

Facebook.

[on-line]

Dostupné

z: https://www.facebook.com/StopHalalcz, ověřeno ke dni 9. 1. 2014 Týden. Škola se distancuje od docenta. Píše proti islámu. [on-line] Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/skola-se-distancuje-od-docenta-pise-protiislamu_295215.html#.UwubW8EeqCk, ověřeno ke dni 26. 2. 2014 Zákon 3/2002 Sb.

19

Czech Defence League v kontextu antidžihádistického hnutí. Czech Defence League in the Context of Counter-Jihad Movement

Recommend Documents