Koncepce vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji

Návrh koncepce vzdělávání dětí, žáků a studentů se SVP v Libereckém kraji 2013 -2018 (27. 5. 2013)

Koncepce vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji 2013 - 2018

Zpracovatel: Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje

1/46


Obsah: 1. Úvod do problematiky vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji 2. Počet dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji 2.1. Děti v předškolním vzdělávání 2.2. Žáci v základním vzdělávání 2.3. Žáci ve středním vzdělávání 3. SWOT analýza 4. Vykazování dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami 5. Integrace a inkluze dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami 5.1. Integrace 5.1.1 Skupinová integrace 5.1.2 Základní školy praktické 5.1.3 Individuální integrace 5.2. Inkluze 5.3. Asistent pedagoga pro žáky zdravotně postižené 6. Mateřské školy speciální 6.1. Třídy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami a integrace dětí v předškolním vzdělávání 7. Vzdělávání žáků základní školy speciální a přípravný stupeň základní školy speciální 7.1. Základní škola speciální 7.1.1 Integrace žáků základní školy speciální 7.2. Přípravný stupeň základní školy speciální 7.3. Vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením 8. Zřizování jednotlivých tříd s upraveným vzdělávacím programem 9. Školy při zdravotnických zařízeních 10.Vzdělávání žáků sociálně znevýhodněných a přípravné třídy základní školy 11.Poradenství v Libereckém kraji 11.1. Pedagogicko-psychologické poradny 11.2. Speciálně pedagogická centra 11.3. Poradenské služby ve školách 12. Odklady povinné školní docházky 13. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve středních školách 14. Ústavní a ochranná výchova 15. Vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů 16. Kontrolní činnost Odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 17. Ekonomické zajištění koncepce vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami 18. Záměry Odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje pro oblast vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji pro následující období 18.1. Shrnutí cílů Koncepce vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji 2013-2018 Seznam příloh Seznam zkratek Seznam grafů, tabulek a map

2/46


1. Úvod do problematiky vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji Vzdělávání dětí, žáků a studentů (dále jen „žáků“) se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „SVP“) je upraveno zejména ustanovením § 16 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění (dále jen „školský zákon“) a dalšími prováděcími předpisy. Požadavky na kvalitu péče o všechny žáky postupně vzrůstají. Legislativu ovlivňují i doporučení Evropské unie, jejíž snahou je standardizovat v členských státech základní principy školského systému. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR se mimo jiné zabývá řešením aktuálních otázek rovných příležitostí. Na tento strategický dokument navázal Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2012 (schválen Zastupitelstvem Libereckého kraje, usnesení č. 89/12/ZK ze dne 20. 3. 2012). Jedním z jeho cílů je vytvořit koncepci péče o žáky se SVP, případně upravit síť této péče tak, aby odpovídala aktuálním potřebám, zlepšila kvalitu a efektivitu vzdělávání těchto žáků. Následující graf znázorňuje počty žáků se zdravotním postižením v Libereckém kraji ve školním roce 2011/2012. Graf č. 1 Počty a podíly žáků ve všech MŠ, ZŠ a SŠ v Libereckém kraji ve školním roce 2011/2012 1577; 2,32% 2878; 4,23% žáci bez SVP

ve speciálních třídách

individuálně integrovaní 63 642; 93,46%

Poznámka: počty žáků nadaných a zdravotně znevýhodněných jsou v grafu zahrnuty v počtech žáků bez SVP, neboť nejsou ve školní matrice individuálně sledovány.

3/46


2. Počet dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji 2.1.

Děti v předškolním vzdělávání

Počty všech dětí v mateřských školách (dále jen „MŠ“) od roku 2005/2006 do roku 2011/2012 stouply o 18,3 %. V grafu č. 4 to ukazují žluté sloupce. V roce 2012 došlo k nárůstu počtu všech dětí v MŠ o více než 500 dětí. Podíl dětí se SVP ze všech dětí v MŠ má naopak v posledních letech mírně klesající tendenci. Příčinou může být prodlužující se pobyt těchto dětí v rodinné péči, např. v návaznosti na sociální systém státu, nižší počty především integrovaných dětí do mateřských škol při současném tlaku na kapacity předškolních zařízení, ale i depistáž případné poruchy až při plnění povinné školní docházky. Graf č. 4 Podíly dětí MŠ a dětí MŠ se speciálními vzdělávacími potřebami 2005/2006 až 2011/2012 125% 14% 118,27%

115% 114,02% 105%

95%

106,67% 100,00%

100,29%

109,15%

12% 10%

102,48%

8%

Děti MŠ

6% 85% 4% 75%

2% 5,65%

5,28%

5,26%

4,95%

5,18%

4,97%

4,81%

65%

0% 2005/2006 2006/2007

2007/2008

2008/2009 2009/2010

4/46

2010/2011 2011/2012

jen SVP


2.2.

Žáci v základním vzdělávání

V roce 2012 došlo k nárůstu počtu žáků o 173 (tj. 0,43 %) žáků v základních školách (dál jen „ZŠ“). Opačný trend než u MŠ však vykazuje počet žáků se SVP na ZŠ. Počet žáků se SVP narostl v základním vzdělávání o 84 žáků. Z následujícího grafu č. 6 je zřejmé, že podíl žáků se SVP se od roku 2009/2010 trvale zvyšuje, což neodpovídá klesajícímu podílu těchto žáků v MŠ. Jedním z důvodů může být diagnostika žáků v počátečním období povinné školní docházky. Graf č. 6 Podíly žáků ZŠ a žáků ZŠ se speciálními vzdělávacími potřebami 2005/2006 až 2011/2012 105%

20% 18%

100% 100,00% 95%

16% 96,06%

14% 93,03%

90%

12%

89,96% 87,58%

85%

86,99%

87,42%

10%

Žáci ZŠ

8%

80%

6% 75% 4% 70%

2% 8,89%

8,41%

8,34%

8,35%

8,31%

8,61%

8,81%

65%

0% 2005/2006 2006/2007

2007/2008 2008/2009 2009/2010

5/46

2010/2011 2011/2012

jen SVP


2.3. Žáci ve středním vzdělávání Z absolutního počtu žáků středních škol je vidět v posledních letech trvalý výrazný pokles v této věkové kategorii, který koresponduje s demografickým vývojem a byl již několik let předpokládán. Vývoj počtu žáků se SVP ve stejné věkové kategorii neodpovídá celkovému vývoji. Po výrazném nárůstu (v roce 2008/2009 až na 753 žáků) sice došlo k poklesu (v roce 2010/2011 na 636 žáků), ale v roce 2012, i přes výrazný pokles počtu žáků v hlavním vzdělávacím proudu, je zjevná narůstající tendence podílu žáků se SVP. Graf č. 8 Podíly žáků SŠ a žáků SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami 2005/2006 až 2011/2012 105%

10% 9%

100% 100,00%

99,46%

95%

8% 96,13% 94,04%

90%

7% 92,36%

6% 88,63%

85%

5% 83,72%

80%

Žáci SŠ (denní forma vzdělávání)

4% jen SVP

3% 75% 2% 70%

1% 2,89%

3,20%

3,35%

3,73%

3,66%

3,34%

3,53%

65%

0% 2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012

Graf č. 8 zobrazuje tuto skutečnost v podílech počtu žáků ve středních školách (dále jen „SŠ“). V porovnání s rokem 2005/2006, kdy ze všech žáků středních škol bylo se SVP pouze 2,89 %, v roce 2011/2012, kdy je v uvedených školách 83,72 % žáků (tj. o 3 496 méně, než v roce 2005/2006), stoupl podíl žáků se SVP na 3,53 % (tj. 634 žáků, a to je i v absolutním počtu více, než v počátečním sledovaném roce). Ve vyšších odborných školách v působnosti Libereckého kraje nejsou vykazováni žádní studenti se SVP.

6/46


3. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY (Strenghts)

SLABÉ STRÁNKY (Weaknesses)

S1 Celokrajská síť škol vzdělávající žáky se SVP

W1 Nerovnoměrnost pokrytí speciální péče v jednotlivých oblastech

S2 Působení pedagogicko-psychologických poraden v každém okrese Libereckého kraje S3 Existence speciálně pedagogických center pro všechny druhy postižení

W2 Předčasné ukončování docházky na středních školách W3 Nedostatek potřebných diagnostických nástrojů pro školská poradenská zařízení

S4 Individuální přístup k žákům se SVP W4 Vysoká bariérovou škol S5 Dobrá úroveň integračních posudků poradenských zařízení

W5 Omezené prostředky veřejných rozpočtů

S6 Rostoucí počty individuálně integrovaných žáků

W6 Nárůst klientely v poradnách

S7 Velká nabídka kurzů pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti vzdělávání žáků se SVP

W7 Nedostatek asistentů pedagogů W8 Legislativně nepřesná definice sociálně znevýhodněného žáka

S8 Realizace projektu Poradenství v Libereckém kraji W9 Nízká připravenost škol na péči o nadané žáky S9 Zájem o aktuální dění a budoucí organizaci vzdělávání žáků se SVP mezi odbornou veřejností

W10 Malé znalosti veřejnosti, pedagogů a rodičů o nových trendech ve vzdělávání

PŘÍLEŽITOSTI (Opportunities)

RIZIKA (Threats)

O1 Zapojení sociálních partnerů

T1 Obecná nechuť přijímat změny

O2 Pozitivní legislativní změny

T2 Vysoká nákladovost speciálního vzdělávání

O3 Výzvy v rámci dalšího programového období EU

T3 Změny v legislativě nedostatečně podpořené finančními prostředky veřejných rozpočtů

O4 Mimorozpočtové zdroje T4 Vliv samospráv na organizaci škol O5 Lepší uplatnitelnost na trhu práce pro žáky se SVP T5 Reforma financování regionálního školství O6 Zvýšení osvěty o možnostech vzdělávání dětí, žáků a studentů se SVP v rámci mediálně diskutovaných aktuálních témat O7 Zvýšení kapacit zařízení sociální péče pro středně těžce a těžce postižené žáky po ukončení školní docházky

T6 Potřeby speciálního vzdělávání nemusí vždy reagovat na demografický vývoj T7 Malá informovanost zákonodárců, pedagogů i veřejnosti o nových tendencích ve vzdělávání T8 Chybí systém v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků

Na území Libereckého kraje je v různých formách zajištěno vzdělávání žáků se SVP. Trendem i v Libereckém kraji je zvyšování počtů integrovaných žáků, což však na druhé straně přináší problémy jako například nedostatek asistentů pedagoga, zvyšující se počty klientů školských poradenských pracovišť, zajištění financování z prostředků regionálního školství. Výrazně do organizace zasahuje nejednotnost zřizovatelských funkcí. Posunem ve vzdělávání žáků se SVP jsou připravované legislativní změny, které jsou zároveň provázeny různě laděnými ohlasy odborné i laické veřejnosti. Příležitostí je využití Výzev v rámci programovacího období 2014 – 2020 EU. 7/46


4. Vykazování dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Při porovnání počtu žáků se SVP za jednotlivá zdravotní postižení s počty žáků vykazovaných v ostatních krajích České republiky (dále jen ČR) byly zjištěny následující skutečnosti: Z rozboru podílů žáků ve speciálních třídách podle druhu postižení je zřejmé, že některé z nich vykazují v Libereckém kraji nadprůměrné hodnoty, někdy dokonce nejvyšší podíly žáků se SVP v porovnání s ostatními kraji ČR. Například ve školním roce 2010/2011 došlo v Libereckém kraji ve speciálních třídách k největšímu nárůstu podílu žáků s kombinovanými vadami, a to na nejvyšší podíl mezi kraji ČR (viz graf č. 10). Rovněž procento žáků s tělesným postižením ve speciálních třídách je nejvyšší ze všech krajů. Graf č. 10 Podíly počtu dětí, žáků, studentů s kombinovanými vadami ve speciálních třídách 0,70%

0,60%

0,57%

0,50%

0,49%

0,50% 0,42%

0,41% 0,40%

0,37%

0,37%

0,36%

0,37%

0,38%

0,32% 0,29%

0,30%

0,61%

0,27% 0,51%

0,20%

0,38%

0,41% 0,35%

0,32%

2009 2010

0,33%

0,32%

0,50% 0,44%

0,43%

0,41% 0,36%

0,36% 0,31%

0,31% 0,27%

0,10%

CZ081 Moravsko-slezský kraj

CZ072 Zlínský kraj

CZ071 Olomoucký kraj

CZ062 Jihomoravský kraj

CZ061 Kraj Vysočina

CZ053 Pardubický kraj

CZ052 Královéhradecký kraj

CZ051 Liberecký kraj

CZ042 Ústecký kraj

CZ041 Karlovarský kraj

CZ032 Plzeňský kraj

CZ031 Jihočeský kraj

CZ021 Středočeský kraj

CZ011 Hlavní město Praha

CZ0 Česká republika

0,00%

I u žáků se SVP individuálně integrovaných v běžných třídách MŠ, ZŠ a SŠ se hodnoty pro Liberecký kraj v porovnání s ostatními kraji v mnoha druzích postižení ukázaly jako nadprůměrné či dokonce nejvyšší v ČR. Například stejně jako u speciálních tříd, také v individuální integraci vykazuje Liberecký kraj spolu s Krajem Vysočina nejvyšší hodnotu podílu žáků s kombinovanými vadami. Ve školním roce 2010/2011 došlo navíc k nárůstu žáků vykázaných s kombinovanými vadami. Nejvyšší procento integrovaných žáků spolu s Jihočeským krajem je evidován i u sluchově postižených žáků, ačkoliv ve školním roce 2010/2011 na území Libereckého kraje došlo k mírnému poklesu. Další nadprůměrné hodnoty individuálně integrovaných žáků v porovnání s celorepublikovým průměrem jsou u tělesně postižených žáků, žáků s vadami

8/46


řeči či u zrakově postižených žáků (nadprůměrný počet zrakově postižených v individuální integraci je potvrzením současného stavu, neboť v Libereckém kraji neexistuje speciální škola se zaměřením na zrakově postižené žáky). Graf č. 18 Podíly počtu dětí, žáků, studentů s kombinovanými vadami individuálně integrovaných 0,12%

0,11%

0,10%

0,10% 0,08% 0,08% 0,07%

0,07%

0,07% 0,06%

0,06% 0,06%

0,06%

0,06%

0,05% 0,10%

0,10%

0,05%

0,11%

2009 2010

0,06% 0,11%

0,04%

0,04% 0,07%

0,06%

0,06%

0,06%

0,07% 0,06%

0,05%

0,05%

0,02%

0,02%

0,05% 0,03%

0,02%
















0,00%

Liberecký kraj v celorepublikovém srovnání výrazně převyšuje hodnoty žáků se SVP hned v několika oblastech zdravotního postižení jak ve skupinové tak individuální integraci na školách a zařízeních. Cíl: Vytvořit metodický návod k lepšímu zajištění efektivního a spravedlivého vynakládání finančních prostředků na žáky se SVP v Libereckém kraji. Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje (dále jen „OŠMTS KÚ LK“) ve spolupráci s poradenskými pracovišti vytvořil pokyn k vykazování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami závazný od září roku 2012 pro všechny školy a školská zařízení včetně poradenských pracovišť v Libereckém kraji. Pokyn k jednotnému vykazování dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami je přílohou č. 4 a je zveřejněn na www.edulk.cz. Pro účely výkaznictví se rozlišují žáci s různým stupněm míry postižení a v závislosti na míře vyrovnávacích, respektive podpůrných opatření. Konečné rozhodnutí v souladu s citovaným pokynem o míře postižení a vykázání v příslušném řádku výkazu stanovuje odpovědné poradenské pracoviště v závěru odborného posudku. Pro školu, respektive školské zařízení, je stanovení míry postižení v návaznosti na vykazování žáka závazné. Bez jednoznačného vyjádření poradenského pracoviště škola nemůže příspěvek na žáka se SVP požadovat. Opatření: Pro potřeby financování žáků se SVP důsledně postupovat dle výše uvedeného pokynu. 9/46


5. Integrace a inkluze dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami 5.1. Integrace Ve školských strategických dokumentech je kladen důraz na vyšší míru integrace a inkluze žáků se SVP. Regionální školství musí tento požadavek zohlednit. Ale i přes zvyšující se míru integrace je nutné dodržet v prvé řadě zájem a prospěch žáka. 5.1.1 Skupinová integrace Skupinovou integrací se rozumí třída s upraveným vzdělávacím programem (dále také „speciální třída“) integrovaná do prostředí hlavního vzdělávacího proudu. Z porovnání výše podílů počtu žáků se SVP v Libereckém kraji a v ostatních krajích vyplývá, že je zde nadprůměrný počet žáků zařazován do speciálních tříd (do těchto tříd jsou zahrnuty i třídy základní školy speciální). Průměrná hodnota v ČR je v roce 2010/2011 pouze 3,30 %, ale v Libereckém kraji dosahuje 4,22 % (tj. 2 971dětí a žáků), což je druhá nejvyšší hodnota po Ústeckém kraji. Podrobné údaje jsou zobrazeny v následujícím grafu č. 27. Graf č. 27 Podíly počtu dětí, žáků, studentů se speciálními vzdělávacími potřebami ve speciálních třídách 6,00% 5,44% 5,26% 5,00% 4,39% 4,22% 4,26% 4,12% 4,00%

3,84% 3,68%

3,74% 3,49% 3,30%

3,00%

3,30% 3,24%

3,19% 3,17% 2,98% 2,89%

3,41%

3,49% 3,36%

3,31% 3,02% 2,92%

3,02%

2,93%

2009 2010

2,66% 2,64% 2,40% 2,34%

2,33%

2,00%

1,00%
















0,00%

V případech skupinové integrace je vhodné klást důraz na podporu soužití běžných tříd a tříd s upraveným vzdělávacím programem, vytváření společných aktivit školních i volnočasových podpořených úpravou ŠVP. Důležitá je i příprava pedagogických pracovníků k správnému pochopení skupinové integrace. Pro zavedení skupinové integrace musí být vytvořeny materiální i personální podmínky pro výuku. Nevhodné jsou např. výrazně oddělené prostory obou typů tříd, oddělené vchody, šatny, odborné učebny, kabinety apod. Doporučuje se naopak společné využití odborných 10/46


učeben, možnosti společného vzdělávání žáků ve výchovách, družinách, využití částečné integrace do nižších tříd běžného vzdělávacího proudu ve vhodných předmětech atd. Přestože při využívání všech možností skupinové integrace dochází k vysokým požadavkům na organizaci výuky, zpravidla tato opatření představují úsporu provozních prostředků (provoz budovy, společné využití odborných učeben, pomůcek). 5.1.2 Základní školy praktické Změnou školského zákona jsou zvláštní školy školami základními. Zároveň je opatřeními navrženými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy požadována integrace žáků základních škol do základních škol praktických. Tato opatření byla přijata MŠMT v souvislosti s rozsudkem Evropského soudu ve věci D. H. a ostatní proti ČR. Vzhledem k výše uvedenému musí i Liberecký kraj řešit formy organizace vzdělávání žáků v základních školách praktických. Právě skupinová integrace se již na mnohých školách v kraji ukazuje jako vhodná forma postupného začlenění žáků základních škol praktických do základních škol. Především v menších městech a obcích je v době demografického propadu nejen cestou k postupnému začlenění, ale i ekonomicky a provozně vhodnější variantou. Návrhy doporučované skupinové integrace pro jednotlivé školy vzdělávající žáky se SVP v Libereckém kraji jsou uvedeny v příloze č. 3. Konkrétní kroky řešení zřizovatelských kompetencí škol v Libereckém kraji budou zpracovány do samostatného materiálu navazujícího na doporučení přílohy č. 3 koncepce. 5.1.3 Individuální integrace V počtech žáků s individuální integrací (viz následující graf č. 28) Liberecký kraj vykazuje hodnoty podprůměrné (v roce 2010 pouze 2,09 %, tj. 1 474 dětí a žáků, zatímco průměr České republiky byl 2,65 %). Přesto v Libereckém kraji dochází za uplynulé školní roky k nárůstu individuálně integrovaných žáků. Graf č. 28 Podíly počtu dětí, žáků, studentů se speciálními vzdělávacími potřebami individuálně integrovaných 6,00%

5,00%

4,77% 4,57%

4,00%

3,00%

3,22%

3,13% 3,10%

2,99% 2,95% 2,65% 2,53%

2,94% 2,70% 2,57%

2,66% 2,54%

2,63% 2,53%

2,70% 2,58%

2,51% 2,42%

2,32%

2,13% 2,09%

2,09% 1,86%

2,04% 2,00%

1,78% 1,63%

1,37% 1,35% 1,00%

11/46
















0,00%

2009 2010


Pro individuální integraci žáka musí být vždy posouzena i vhodnost kolektivu, klima třídy, připravenost pedagoga. Předpokládá se příprava kolektivu třídy pro přijetí integrovaného žáka. V souladu s demografickou křivkou klesají v průměru i počty žáků v běžných třídách, což vytváří podmínky pro individuální integraci. Ve školním roce 2011/2012 činily průměrné počty žáků v běžných třídách 19,89 a ve speciálních třídách (včetně tříd základních škol speciálních) 8,06. Bez pedagogické asistence, i s ohledem na míru potřeb podpůrných opatření integrovaných žáků, se doporučují tři individuálně integrovaní žáci v běžné třídě ZŠ. Při doporučení k integraci zejména u žáků vzdělávaných v oboru 79-01-B/01 základní škola speciální bude školním poradenským zařízením doporučen typ integrace vhodný pro žáka.

5.2. Inkluze Inkluze je uváděna mezi hlavní požadavky strategických dokumentů OECD, Evropské unie i České republiky. Inkluzi lze definovat jako vyšší stupeň integrace. Inkluze vychází z práva dítěte navštěvovat běžnou školu v místě bydliště. Vhodným řešením je též tzv. flexibilní inkluze, kdy žáci jsou administrativně zapsáni do třídy, ze které dle svých vzdělávacích možností odchází na oddělenou výuku vybraných předmětů. Požadavek inkluze v sobě nese kromě maximální sociální soudržnosti i vysoké nároky na materiální či personální zajištění (bezbariérovost škol, všestrannost a odbornost pedagogů, počty pedagogů ve třídě, respektive asistentů pedagogů apod.), to vše s dopady na regionální rozpočet. Cíle: Podporovat všechny formy integrace zejména tam, kde jsou žákovi, respektive skupinám žáků prospěšné, s ohledem na žáky se SVP i žáky běžného vzdělávacího proudu. Podporovat skupinovou integraci jako formu soužití všech žáků v jedné škole či školském zařízení. Formy integrace začlenit do vzdělávání škol a školských zařízení jako nezbytnou přípravu na požadavky možné budoucí inkluze. Opatření: Podporovat osvětu pedagogických přístupů, které postupně zvyšují vzájemnou toleranci žáků, cílenou osvětou škol i zřizovatelů měnit vnímání společnosti k začleňování zdravotně postižených žáků, ale i například sociálně znevýhodněných žáků a dosáhnutí větší sociální soudržnosti. Ke skupinové integraci v Libereckém kraji přistupovat zejména v souvislosti se začleněním základních škol praktických do ZŠ tam, kde je tato integrace již provozně i sociálně možná. V ostatních případech vést školy ke krokům vedoucím k budoucí skupinové integraci, ať již v podobě cílených aktivit s žáky v hlavním vzdělávacím proudu, volnočasovými programy, osvětou žáků, případně rodičů apod.

12/46


Oslovovat zřizovatele škol, zpravidla zástupce obcí, aby docházelo k osvětě obyvatel o možnostech integrace v MŠ a ZŠ a tato byla konkrétními pobídkami i ze stran zřizovatelů podporována. V rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků nabízet kurzy k přípravě pedagogů na integraci a inkluzi, k udržení pozitivního klimatu školy, k seznámení se s možnostmi vhodných aktivit vedoucích k integraci a inkluzi a k seznámení s komunikačními nástroji pro osvětu pedagogů, žáků i rodičů. Nevylučovat možnost inkluze na těch školách, kde jsou již nyní materiální, sociální i personální podmínky zajištěny.

5.3. Asistent pedagoga pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Hlavní činnosti asistenta pedagoga: pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se žáky a zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází podpora žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí pomoc žákům při výuce a při přípravě na výuku nezbytná pomoc žákům s těžkým zdravotním postižením při sebeobsluze a pohybu během vyučování a při akcích pořádaných školou mimo místo, kde škola v souladu se zápisem do školského rejstříku uskutečňuje vzdělávání Úvazek asistent pedagoga hrazený z prostředků OŠMTS KÚ LK musí z převážné části pokrývat činnosti vymezené v prvních třech bodech. Cíl: Dle možností regionálního rozpočtu hradit účelně úvazky, případně částečné úvazky na pozice asistenta pedagoga. Opatření: Poskytovat souhlas s funkcí asistenta pedagoga pro pomoc ve třídě k individuálně integrovanému žákovi v odůvodněných a poradenským zařízením doporučených případech. Při udělování souhlasu se zřízením funkce asistenta pedagoga pro žáky se zdravotním postižením postupovat zejména dle následujících zásad: prostředky na asistenta pedagoga jsou poskytovány zejména v pomoci při výuce individuálně integrovaným žákům prostředky na asistenta pedagoga pro potřeby skupinové integrace budou poskytnuty výjimečně, po doložení reálné potřeby a s ohledem na organizaci výuky ve třídě v odůvodněných případech lze poskytnout souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga pro žáka zdravotně znevýhodněného, u něhož díky míře zdravotních obtíží je výuka značně ztížena až znemožněna doporučení potvrdí příslušné školské poradenské pracoviště po konzultaci s pedagogem školy a to s ohledem na míru zdravotního postižení žáka, počet žáků ve třídě, klima třídy

13/46


na asistenta pedagoga nebude zpravidla touto formou přispíváno pro potřeby druhého pedagoga, respektive asistenta pedagoga ve třídě základní školy speciální, neboť zvýhodněný počet pedagogů v těchto třídách je zohledněn normativním financováním nejčastěji částečný úvazek asistenta pedagoga se poskytuje zpravidla na období jednoho školního roku OŠMTS KÚ LK pro potřeby pedagogické asistence přihlédne k požadavkům odborné kvalifikace asistenta pedagoga ve smyslu zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění při řádném zdůvodnění v žádosti o úhradu úvazku na asistenta pedagoga může ředitel školy rozhodnout o využití úvazku asistenta pedagoga pro více individuálně integrovaných žáků ve třídě či škole přednostně je úvazek asistenta pedagoga přiznáván pro žáky plnící povinnou školní docházku školy, které vykazují integrované žáky, již dostávají v příspěvku od krajského úřadu částku na zajištění podpůrných opatření pro žáky se SVP a jejich využití se předpokládá i pro potřeby asistenta pedagoga rozsah služeb poskytovaných asistenty pedagoga v rámci kraje v daném roce vychází z reálných možností daných rozpočtem udělení souhlasu se zřízením pedagogického asistenta i při doložení objektivní potřeby školy není nárokové V této oblasti usilovat o podporu rozšíření prostředků na asistenty pedagoga i ze zdrojů regionálního rozpočtu Libereckého kraje.

14/46


6. Mateřské školy speciální Kapacity mateřských škol speciálních v Libereckém kraji jsou téměř naplňovány. Jsou zřizovány zejména pro děti se středně těžkým až těžkým postižením. Graf č. 29 Počet dětí ve speciálních mateřských školách V Libereckém kraji ve školním roce 2011/2012 60 56

50

40

38

38 35

34

Kapacita 30

27 24

25

25

25

23

24

22

Počet dětí

20

10

0 ZŠ a MŠ pro ZŠ a MŠ pro sluchově tělesně postižené, postižené, Liberec, Lužická Liberec, E. 920/7 Krásnohorské 921

MŠ spec. Jablonec n. N., Palackého 37

MŠ spec. Jablonec n. N., U přehrady 4

MŠ speciální Semily, Na Olešce 433

ZŠ spec. a MŠ ZŠ spec. a MŠ spec. Jilemnice, spec. Turnov, Roztocká 994 Kosmonautů 1641

Pozn.: MŠ Jablonec n. N., U přehrady je elokovaným pracovištěm MŠ Jablonec n. N., Palackého, mají stanovenu společnou kapacitu. Cíl: Kapacitu mateřských škol speciálních využívat především k předškolní výchově dětí, jejichž vzdělávání je vzhledem ke zdravotnímu postižení v tomto typu školy vhodnější. Opatření: Do mateřských škol speciálních přijímat děti se středně těžkým až těžkým postižením. Děti s lehkým postižením, ale i děti se středně těžkým až těžkým postižením, pro něž je integrace vhodná, přijímat do běžných tříd, případně tříd s upraveným vzdělávacím programem v MŠ hlavního vzdělávacího proudu. Dle podmínek měnit některé speciální mateřské školy na MŠ běžného typu s výraznými prvky integrace a inkluze.

15/46


6.1. Třídy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami a integrace dětí v předškolním vzdělávání Do tříd s upraveným vzdělávacím programem pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřských školách Libereckého kraje jsou často přijímány děti s lehkými vadami, nejvíce je to patrné u vad logopedických. Počty dětí s různými stupni logopedických vad se zvyšují. Cíl: Zaměřit se na aktivity vedoucí ke včasné depistáži a nápravám logopedických vad ve všech stupních již od předškolního vzdělávání. Opatření: Maximálně podporovat integraci dětí s lehkými logopedickými vadami do běžných tříd mateřských škol. Seznámit ředitele a pedagogy mateřských škol s požadavky na maximální odstranění drobných logopedických vad u co největšího počtu dětí před nástupem k povinné školní docházce pomocí vhodného přístupu pedagoga, integrací mezi děti bez vad řeči a spoluprací s dalšími odborníky. Začlenit nápravu lehkých logopedických vad podpořených odbornou kvalifikací vybraných pedagogů do ŠVP MŠ. Řešením logopedických vad dětí v rámci možností resortu školství není dotčena možnost využít služeb klinického logopeda v rámci resortu zdravotnictví. Především pro středně těžké až těžké vady se nadále v Libereckém kraji dle §16 školského zákona vydává souhlas se zřízením tříd s upraveným vzdělávacím programem. Tyto třídy budou povolovány s ohledem na naplněnost kapacit mateřských škol speciálních, které jsou svým materiálním a pedagogických zázemím pro děti se SVP určeny.

16/46


7. Vzdělávání žáků základní školy speciální a přípravný stupeň základní školy speciální 7.1. Základní škola speciální V základních školách speciálních jsou vzděláváni žáci se středně těžkým a těžkým zdravotním postižením, se souběžným postižením více vadami a s autismem. Porovnáním zabezpečení vzdělávání v základní škole speciální (dále jen „ZŠ speciální“) v jednotlivých krajích (graf č. 30 v příloze), se ukazuje, že v Libereckém kraji je tato péče od roku 2009 nad průměrem ČR. Ve školním roce 2010/2011 vykazují školy v našem regionu třetí nejvyšší počet žáků hned po Ústeckém a Pardubickém kraji. V Libereckém kraji navštěvuje tyto školy 0,44 % všech žáků. Z grafu č. 31 je zřejmé, že kapacity oboru ZŠ speciální nejsou v žádném okrese Libereckého kraje naplněny (kapacita celkem je v rejstříku škol vedena pro 388 žáků, ale skutečně zapsaných je pouze 298 žáků). Celkově lze v Libereckém kraji nakládat s více než 24 % volné kapacity oboru ZŠ speciální, proto není třeba ji navyšovat. Pouze z pohledu dostupnosti je vhodné péči v rámci celého kraje vyvážit dle skutečných potřeb. Graf č. 31 Kapacita a naplněnost oboru ZŠ speciální v okresech Libereckého kraje ve školním roce 2011/2012 400 388

350

300 298

250

Kapacita oboru ZŠ speciální

200

150 133

100

Skutečné počty žáků

125 108 83 70

50

60 51

56

0 Liberec

Jablonec nad Nisou

Česká Lípa

Semily

Liberecký kraj

Současný stav: 1. Celkové kapacity na školách v Libereckém kraji převyšují skutečné potřeby téměř o 25 %, rovněž kapacity přípravného stupně ZŠ speciální převyšují skutečné potřeby téměř o 54 %. 2. Rozložení kapacit ZŠ speciální je v jednotlivých regionech kraje značně nerovnoměrné, nejvíce kapacit je v rejstříku škol a školských zařízení vedeno v okrese Semily. 3. Zvyšují se počty žádostí o nové kapacity ZŠ speciální v souvislosti s integrací žáků do tříd základní školy praktické. 17/46


Cíl: Počty škol a tříd vzdělávající v oboru 79-01-B/01 ZŠ speciální nad současné kapacity v Libereckém kraji nenavyšovat. V příštích letech vyvážit kapacity oboru 7901-B/01 ZŠ speciální mezi okresy v Libereckém kraji dle skutečných potřeb. Nadále ve spádových oblastech podporovat ZŠ zaměřené na jednotlivá zdravotní postižení včetně středně těžkého až těžkého mentálního postižení (základní školy speciální), a to s ohledem na vysoký stupeň zajištění odbornými pomůckami a specializací pedagogických pracovníků. Opatření: Podporovat ty ZŠ speciální, jež v současné době splňují náročné podmínky vzdělávání žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením a dalšími vadami, především s ohledem na zajištění bezbariérovosti, vybavenosti potřebnými výukovými a kompenzačními pomůckami, v logických spádových oblastech s přiměřenou dopravní dostupností. Za výhodu považovat souběžné zajištění potřebné zdravotní rehabilitační péče žáků. 7.1.1 Integrace žáků základní školy speciální V případě individuální integrace žáka vzdělávaného v oboru ZŠ speciální do tříd základní školy praktické je posuzována nejen schopnost žáka včlenit se do třídního kolektivu, ale i míra pozitivního či negativního ovlivnění ostatních žáků vůči integrovanému žákovi s případnými projevy rizikového chování. V tomto směru je velmi důležitá profesionální role pedagoga, který může rizika integrace, především ve vztahu k ostatním žákům, významně ovlivnit. Pro většinu žáků vzdělávaných v oboru ZŠ speciální je vzhledem k míře mentálního postižení i přidružených vad možnost integrace do základní školy praktické nevhodná. Integrace je příznivá pro malé procento žáků především na hranici lehkého a středně těžkého mentálního postižení. Vždy však musí být posouzena řada doplňujících okolností jako např. emoční a sociální cítění žáka, počet žáků ve třídě i její klima, podmínky pro vzdělávání integrovaného žáka, možnosti a praxe pedagoga atd. Cíl: Při splnění všech podmínek pro integraci a na základě doporučení školského poradenského zařízení povolovat kapacity k individuální integraci žáků ZŠ speciální do základní školy, respektive základní školy praktické. Opatření: V případech individuální integrace žáků ZŠ speciální povolovat kapacity na jednotlivých školách zpravidla do maximálního počtu třech žáků. V případě potřeb konkrétní integrace využívat přednostně stávající dostupné volné kapacity jiných nenaplněných škol v dosahu bydliště žáka. Pro účely integrace žáků ZŠ speciální do ZŠ vytipovat páteřní školy vhodné pro tuto integraci, zejména s ohledem na podmínky a spádovost oblastí. Individuální integraci žáka ZŠ speciální do ZŠ bude navrhovat příslušné školské poradenské pracoviště spolu s vyjádřením zákonného zástupce žáka, a to po zvážení všech podmínek pro integraci žáka.

18/46


7.2. Přípravný stupeň základní školy speciální Přípravný stupeň ZŠ speciální umožňuje nezbytnou přípravu na vzdělávání dětem se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem. Jedná se o typ školského zařízení, ve kterém není plněna povinná školní docházka. Příprava na vzdělávání v „přípravném stupni“ respektuje vývojové zvláštnosti těchto dětí v době nástupu k povinnému vzdělávání. Podrobnosti o přípravném stupni ZŠ speciální jsou uvedeny v Informaci MŠMT o přípravném stupni základní školy speciální č. j. 6123/2009-61. Liberecký kraj vykazuje vysoce nadprůměrné počty dětí v přípravném stupni, ve školním roce 2010/2011 dokonce nejvyšší ze všech krajů republiky. Z grafu č. 35 je zřejmé, že Liberecký kraj disponuje více než dvojnásobnou kapacitou oproti potřebě. Graf č. 35 Kapacita a naplněnost přípravného stupně ZŠ speciální v okresech Libereckého kraje ve školním roce 2011/2012 50

43 40

30 Kapacita přípravného stupně 20 20 Skutečné počty dětí 10

12

13

12

10 6 2

5 3

0 Liberec

Jablonec nad Nisou

Česká Lípa

Semily

Liberecký kraj

Cíl: Třídy přípravného stupně ZŠ speciální dle § 16 školského zákona povolovat v kapacitách odpovídajících možnostem veřejných prostředků a s ohledem na volné kapacity v oblasti. Opatření: Třídy přípravného stupně ZŠ speciální povolovat při ZŠ speciálních, které splňují pedagogické i materiální podmínky pro výuku žáků s těžkým postižením. V jednotlivých okresech zohledňovat kapacitu dle skutečných potřeb. V příštích letech nezvyšovat kapacity přípravných stupňů ZŠ speciální v kraji nad 36 žáků tj. 6 tříd přípravného stupně v Libereckém kraji. Integrace jednotlivých žáků v přípravném stupni není pedagogicky s ohledem na různý stupeň vzdělávání možná do tříd ZŠ speciální.

19/46


7.3. Vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením Dle školského zákona jsou vzděláváni i žáci s hlubokým mentálním postižením. Jejich způsob vzdělávání, odpovídající duševním a fyzickým možnostem žáka, stanoví krajský úřad, a to na základě doporučení odborného lékaře a školského poradenského zařízení. Ve školním roce 2011/2012 se v Libereckém kraji dle § 42 školského zákona vzdělávalo celkem 22 žáků. Forma vzdělávání je určena s ohledem na místní podmínky, možnosti dítěte a rodiny dítěte, dostupnosti základní školy či ZŠ speciální. Cíl: Při stanovení vzdělávání žáků dle § 42 školského zákona upřednostňovat nejbližší školu, která bude žáka vzdělávat, a to s ohledem na ztížené mobilní možnosti žáků. Opatření: Stanovovat vzdělávání dle § 42 na dobu doporučenou příslušným školským poradenským pracovištěm. Vzdělávání zajišťovat v co nejvyšší míře speciálním pedagogem. V případě, že v místě trvalého pobytu žáka není možnost jej vzdělávat za stanovených podmínek spádovou, popřípadě jinou základní školou, zajistí vzdělávání příslušné poradenské pracoviště, popř. nejbližší ZŠ speciální.

20/46


8. Zřizování programem

jednotlivých

tříd

s upraveným

vzdělávacím

Při udělování souhlasu dle školského zákona OŠMTS KÚ LK posuzuje objektivní potřeby zřízení třídy spolu s možnostmi regionálního rozpočtu. Každoročně OŠMTS KÚ LK vydává a zveřejňuje Pokyn k postupu pro podání žádosti o udělení souhlasu se zřízením jednotlivých tříd, oddělení nebo studijních skupin pro děti a žáky se zdravotním postižením, přípravných tříd v základních školách a přípravných stupňů při základní škole speciální. Specifika jednotlivých typů tříd povolovaných OŠMTS KÚ LK dle §16 školského zákona (dále i „speciální třídy“) a předpokládaný rozsah kapacit v následujícím období jsou také popsány v kapitolách 5, 6.1, 7.2 a 10. Cíl: Zefektivnit síť tříd s upraveným vzdělávacím programem povolovaných dle § 16 školského zákona, s důrazem na skutečné potřeby a dostupnost. Opatření: Pro udělení souhlasu se zřízením některého typu jednotlivé třídy s upraveným vzdělávacím programem zohledňovat skutečné potřeby zajištění vzdělávání formou skupinové integrace potvrzené příslušným školským poradenským pracovištěm. Souhlas s výukou ve třídě s upraveným vzdělávacím programem povolovat při zajištění pedagogickými pracovníky s odpovídající odbornou kvalifikací. Při udělování souhlasu zohledňovat další skutečnosti jako demografický vývoj, rozložení obdobných tříd či jiné odpovídající formy vzdělávání v daném regionu a dostupnost zřizované třídy pro cílovou skupinu.

21/46


9. Školy při zdravotnických zařízeních MŠ a ZŠ zpravidla na dětských odděleních nemocnic zajišťují vzdělávání žáků po dobu jejich pobytu. Péče o tyto žáky se v poslední době výrazně změnila. Zejména se zkracuje doba pobytu žáků v nemocnici, průměrná doba pobytu žáků se pohybuje v rozmezí 4-7 dní. Dítě je vzděláváno s ohledem na jeho zdravotní stav a pokyny ošetřujícího lékaře. Zpravidla není vzděláváno po celou dobu pobytu (vyloučen bývá den lékařského zákroku, bezprostřední regenerace po zákroku). Počty žáků se v průběhu školního roku výrazně mění. Zároveň jsou počty zvláště u předškolních dětí ovlivněny možností pobytu s rodinným příslušníkem, který péči o dítě zajišťuje sám bez požadavků na pedagogy v nemocnici. Organizaci výuky ZŠ při nemocnicích ovlivnila i možnost rozdílných ŠVP. Škola při nemocnici mnohdy obtížně navazuje na výuku žáka v kmenové základní škole, nemá k dispozici příslušné učebnice a doprovodné učební pomůcky. Výuka je v některých předmětech jen orientační. Výuka v zařízeních s dlouhodobějšími pobyty žáků je odlišná, pravidelná a pro žáky nenahraditelná. V Libereckém kraji se jedná o Dětskou léčebnu ve Cvikově a oddělení dětské psychiatrie Králův Háj – odloučené pracoviště Krajské nemocnice v Liberci. Žáci jsou přijímáni na dobu delší než jeden měsíc (nezřídka i na dobu 6 měsíců) a plnění povinné školní docházky je při pobytu v těchto zdravotnických zařízeních nezbytné. Cíl: Pro krátkodobé pobyty žáků ve školách při nemocnicích využít pedagogických pracovníků – vychovatelů pro dopolední, v potřebných případech též odpolední činnost. Opatření: V případě krátkodobých pobytů žáků ve školách při nemocnicích podporovat výchovnou činnost se žáky, která však nevylučuje pomoc při přípravě na vzdělávání v kmenové škole žáka. V zařízeních pro dlouhodobé pobyty žáků, popřípadě oddělení nemocnic, kde se předpokládá dlouhodobý pobyt žáka, je pozice pedagogického pracovníka - učitele nadále nezbytná.

22/46


10. Vzdělávání žáků sociálně znevýhodněných a přípravné třídy základní školy Pro usnadnění nástupu k povinné školní docházce jsou pro sociálně znevýhodněné žáky zřizovány přípravné třídy ZŠ. Cílem těchto tříd je před vstupem do ZŠ vyrovnat řadu disparit, které u dítěte vznikly často méně podnětným rodinným prostředím. Školy rovněž mohou žádat o zřízení pracovní pozice asistentů pedagoga pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí. Žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí často provází další rizikové jevy, jako kázeňské problémy, šikana, horší prospěch, absence, předčasné odchody ze středního vzdělávání. Programem rozvoje Libereckého kraje 2004-2006 byly vymezeny tzv. hospodářsky slabé oblasti, konkrétně se jedná o Cvikovsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko, centrální Semilsko a západní Českolipsko. S nepříznivým hospodářským vývojem úzce souvisí i problémy v oblasti sociální a demografické. Cíl: Přípravné třídy pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí povolovat při základních školách především v hospodářsky slabých oblastech při splnění objektivní naplněnosti třídy. Opatření: Při udělování souhlasu ke zřízení přípravné třídy posuzovat splnění podmínek jako je naplněnost třídy, doporučení příslušného školského poradenského pracoviště, existence jiné přípravné třídy ve městě či obci, personální i hmotné zabezpečení třídy. Přípravnou třídu pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí nepovolovat při základní škole vzdělávající pouze dle programu základní školy praktické a základní školy speciální. Dle potřeb udělovat souhlas se zřízením pracovní pozice asistenta pedagoga pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí s hlavním záměrem pomoci žákovi při výuce a usnadnění komunikace mezi školou a rodinou žáka. Financování asistentů pedagoga bude i nadále řešeno především využitím prostředků rozvojových programů MŠMT.

23/46


11. Poradenství v Libereckém kraji Pedagogicko-psychologické poradny (dále jen „PPP“) a speciálně pedagogická centra (dále jen „SPC“) zajišťují poradenskou činnost pro žáky a jejich zákonné zástupce. Potýkají se však se stále rostoucími počty klientů a to i přesto, že žáků ve školské soustavě Libereckého kraje trvale ubývá (od roku 2008 vzhledem k roku 2011 již o 2 294). Graf č. 37 Počty klientů pedagogicko-psychologických poraden podle stupně vzdělávání ve školních letech 2008/2009 až 2010/2011

6 000 5 000 4 000 2008/2009 2009/2010

3 000

2010/2011 2 000 1 000 0 MŠ a MŠ spec.

ZŠ – 1. stupeň

ZŠ – 2. stupeň

SŠ

VOŠ

Rodiče a jiní

Celkem

Předpokládané důvody nárůstu klientely: 1. Kvalitnější poradenské služby PPP a SPC při podpoře a začleňování žáků do vzdělávacího procesu 2. Zvýšené požadavky rodičů na PPP a SPC 3. Šetření klientely z jiných krajů – poradenské zařízení nesmí odmítnout klienta 4. Nové právní normy Nárůst klientů doprovází problémy s dodržováním zákonných lhůt pro stanovení diagnózy, vytvoření individuálního vzdělávacího plánu, mnohdy ztížené ještě špatnou spoluprací s rodiči klientů. Poradenským službám napomáhá projekt Poradenství v Libereckém kraji, který dosud zajišťuje přibližně dvacet úvazků odborných pracovníků, možnosti dalšího vzdělávání i oblast metodické spolupráce a výměny zkušeností v této oblasti. K ukončení realizace projektu dojde v roce 2013. Cíl: Hledat možnosti navázání na projekt Poradenství v Libereckém kraji po skončení jeho realizace. Opatření: Předložit projekt obdobného charakteru v novém programovém období.

24/46


11.1. Pedagogicko-psychologické poradny PPP poskytují především základní pedagogicko-psychologické a speciálně pedagogické poradenství. V Libereckém kraji působí celkem čtyři PPP se spádovou dostupností v každém okrese Libereckého kraje. Jejich zaměření jsou mimo standardizované činnosti v kraji mírně rozdílná. Výhodou z pohledu klienta je možnost volby PPP v rámci celého Libereckého kraje. Na PPP budou nadále v souvislostech s nastavením priorit v rámci koncepce vzdělávání žáků se SVP v kraji kladeny zvýšené požadavky v oblastech: - osvěty v oblasti odkladů povinné školní docházky - působení v záměrech zkvalitnit péči o nadané žáky - součinnost při dodržování jednotného vykazování žáků se SVP dle pokynu OŠMTS KÚ LK. Cíl: Sjednotit standardizované činnosti PPP. Snížit administrativní zátěž PPP. Zvýšit aktivity v oblastech odkladů povinné školní docházky a péče o nadané žáky. Opatření Zajistit jednotný evidenční počítačový program PPP pro snížení administrativní zátěže a získání možností srovnatelných výstupů pro potřeby dalšího rozvoje. Využívat výstupy projektu Rozvoj a metodická podpora poradenských služeb – VIP III realizovaného Národním ústavem pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Zvýšit osvětu v oblasti odkladů povinné školní docházky. Na každé PPP určit odborníka odpovědného za péči o nadané žáky. Odborníci budou metodicky vedeni krajským koordinátorem pro péči o nadané žáky.

11.2. Speciálně pedagogická centra V Libereckém kraji působí celkem 5 SPC poskytujících služby při zkvalitnění výchovně vzdělávací činnosti pro různá zdravotní postižení žáků. Všechna jsou součástí ZŠ a MŠ, jedno je součástí ZŠ a MŠ při zdravotnickém zařízení (tabulka č. 8). SPC z velké části pracují s žáky, pedagogy a rodiči přímo na školách. Největším problémem se ukazuje nárůst klientely, přičemž časová náročnost u většiny klientů vzhledem k nutnosti práce v terénu je poměrně vysoká. Terénní zjištění dále ukazují, že rozložení služeb SPC v kraji je nerovnoměrné, nejvíce je zaznamenána absence SPC v okrese Česká Lípa, přičemž poradenská činnost na školách je zpravidla zajištěna dojíždějícími odborníky SPC z Liberecka, Jablonecka a Turnovska. V návaznosti na opatření přijatá MŠMT k naplňování výkonu rozsudku D. H. a ostatní proti ČR je navrženo řešení respektující stanovisko MŠMT a to oddělení závislosti škol, zejména základních škol praktických, od školských poradenských zařízení.

25/46


Cíl: Prověřit ekonomické, materiální a personální možnosti sloučení SPC v jedno speciálně pedagogické centrum s krajskou působností. Opatření: Zpracovat analýzu, která prověří ekonomické, provozní, personální, organizační a další podmínky vedoucími k návrhu na sloučení SPC.

11.3. Poradenské služby ve školách Poradenské služby na školách zabezpečují zpravidla výchovní poradci a školní metodici prevence. V souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR je cílem v návaznosti na podporu integračních procesů postupně zřizovat pozice speciálního pedagoga nebo školního psychologa na ZŠ a SŠ. Cíl: Podporovat práci metodiků prevence a výchovných poradců na školách. Opatření: Práce metodiků prevence a výchovných poradců ve škole podporovat prostřednictvím dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků tak, aby tyto pozice byly ve školách plněny nejen formálně, ale s důrazem na skutečné potřeby žáků a v souladu s aktuálními trendy a problematikami v daných oblastech.

26/46


12. Odklady povinné školní docházky Počet odkladů povinné školní docházky se v Libereckém kraji pohybuje kolem 25 %. Toto procento je vyšší než celorepublikový průměr 22 %. Současný přístup k výuce na 1. stupni základních škol se výrazně změnil. Vzhledem k demografickým vlivům jsou počty žáků v prvních třídách podstatně nižší – průměrný počet žáků na 1. stupni základních škol je cca 20 a ve speciálních třídách cca 8. To umožňuje individuální přístup k žákovi, v souvislosti se ŠVP se nabízí nové přístupy ve vzdělávání založené na aktivitě žáků, mění se pohled pedagoga na žáka i vyučovací a výchovné metody. Je možné, aby žák spolu se svými vrstevníky a individuálním přístupem pedagoga vyrovnal drobné nedostatky např. logopedické, grafomotoriky apod. Dochází i k neodůvodněným odkladům povinné školní docházky, což žáky ve vývoji poškozuje. Cíl: Ve spolupráci s PPP zvyšovat osvětu v mateřských školách, mezi pedagogy prvních stupňů základních škol, mezi rodiči předškolních dětí i dětskými lékaři při šetření odkladů povinné školní docházky. Opatření: Podporovat činnosti mateřských škol a základních škol, PPP, které vedou ke spolupráci s rodiči předškolních dětí a pedagogů v MŠ právě v době rozhodování o odkladech povinné školní docházky. Vytvořit standard školní připravenosti k zahájení povinné školní docházky a zveřejnit ho na stránkách www.edulk.cz. Šetření školní připravenosti provádět nejdříve od 1. dubna.

27/46


13. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve středních školách V Libereckém kraji se žáci se SVP vzdělávají nejvíce v oborech 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 41 Zemědělství a lesnictví a 23 Strojírenství. Tyto obory vzdělání převládají u nabídky dvouletých i tříletých oborů a z velké části navazují na obory vzdělání kategorie H a dále obory vzdělání kategorie M, L0 maturitní obory (podrobněji grafy 42 a 43 v příloze). Liberecký kraj v porovnání s průměrem ČR je krajem s vysokým procentem populace pouze se základním vzděláním (graf č. 44 v příloze). Toto procento při srovnání podílu obyvatel ve věku 20 - 24 let v roce 2009 činilo 10,1 %, tj. o 2,3 % více než je průměr podílu v ČR. Pouze základní vzdělání má také vliv na špatnou zaměstnatelnost těchto lidí na trhu práce. Častou příčinou absolvování pouze základního vzdělání jsou předčasné odchody ze SŠ. Pokud se žákovi nepodaří dokončit SŠ, mají tyto skutečnosti přímý vliv na jeho budoucí uplatnění na trhu práce a kvalitu soukromého života. Podíl nezaměstnaných absolventů bez kvalifikace činí více jak pětinu všech nezaměstnaných absolventů a tento podíl neklesá pod 1 % (např. v září 2011 nezaměstnaných absolventů činil 5,9 %, absolventů bez kvalifikace 1,1 %) – tabulka č. 9. Poměrně vysoké je i procento nezaměstnaných, kteří absolvovali střední školu s oborem C, E a J - zejména určené pro žáky se SVP. Z celkového počtu uchazečů o práci je největší procento zastoupeno u oborů C (28,90 % ve 3. čtvrtletí roku 2011), lepší je potom situace u oborů E, které představují 2,80 % nezaměstnaných uchazečů o práci ve 3. čtvrtletí roku 2011 (tabulka č. 9). Velký zájem o návaznost péče je z řad zákonných zástupců těch žáků, kteří absolvovali ZŠ speciální a nemohou vzhledem ke svému zdravotnímu postižení, zpravidla míře mentálního postižení, ve vzdělávání na SŠ pokračovat. Je velmi důležité, aby dovednosti získané absolvováním povinné školní docházky žáci dále rozvíjeli, popřípadě udržovali. Pokud k tomuto nemají možnost, zpravidla získané znalosti ztrácí ve velmi krátké době. Žáci s poruchami učení a chování, případně s dalším zdravotním postižením (bez mentálního postižení): Žáci zpravidla nemají obtíže při dalším studiu ve SŠ, z velké části studují i obory maturitní. Žáci s lehkým mentálním postižením: Žáci se téměř ze 100 % po ukončení základní školy praktické hlásí na dvouleté i tříleté obory vzdělání a ve vybraných oborech se začnou vzdělávat. Velkým problémem se však jeví vysoké procento těch žáků, kteří předčasně ze studia odejdou. Důvodem nebývají nezvladatelnost či náročnost učiva ve střední škole, ale nejčastěji znevýhodněné ekonomické a sociální zázemí rodin žáků. Žáci se při předčasných odchodech ze škol potýkají s ekonomickým zajištěním dojíždění či pobytu v domově mládeže či s nezájmem rodin o vyučení žáka a o jeho lepší uplatnění na trhu práce. Tyto zpravidla prvotní příčiny přinesou postupně i další doprovodné jevy jako zhoršení prospěchu, absence, kázeňské problémy atd. Přičemž při přerušení vzdělávání je procento návratu žáka či absolvování jiného oboru vzdělání velmi mizivé.

28/46


Žáci se středním a těžkým mentálním postižením, autismem či žáci s kombinovaným postižením: Žáci zpravidla končí vzdělávání ukončením základního vzdělání. Je žádoucí, aby žáci s těžkým zdravotním postižením měli možnost pokračovat v některém zařízení resortu práce a sociálních věcí či obecně prospěšné společnosti, které se na práci s těžce postiženími lidmi zaměřují. Jedná se o denní stacionáře, chráněné dílny apod. Z terénního šetření vyplývá, že poptávka klientů po těchto zařízeních přesahuje současné kapacity zařízení. Některým žákům s předpoklady pro střední vzdělání je v rámci resortu školství, mládeže a zaměstnanosti umožněno dosáhnout středního vzdělání v oboru Praktická škola. Obor Praktická škola je v Libereckém kraji zřízen ve dvou školách – Střední odborné škole, Liberec, Jablonecká 999, příspěvková organizace a Základní škole, praktické škole a mateřské škole, Česká Lípa, Moskevská 679, příspěvková organizace. Cíl: V souladu s cíli Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2011 snižovat podíl předčasných odchodů ze vzdělávání. Opatření: V souladu s cíli v kapitole 12. 3. zlepšovat kariérové poradenství na ZŠ a podporovat další vzdělávání poradenských pracovníků škol v této oblasti. Na SŠ zaměřit kariérové poradenství na motivaci žáků, osvětu v možnostech uplatnění na trhu práce po absolvování SŠ a možnosti prostupnosti kategorií i oborů vzdělání. Podporovat praktickou výuku žáků na pracovištích zaměstnavatelů s možnostmi odměn za produktivní práci i získání pracovních míst po absolvování SŠ. Podporovat rozšíření stipendijního program Techyes o vybrané obory středního vzdělávání kategorie E.

29/46


14. Ústavní a ochranná výchova Po nabytí účinnosti zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, v platném znění, došlo k transformaci dětských domovů (dále jen „DD“) na domovy rodinného typu. V DD v Libereckém kraji byly zřízeny skupiny rodinného typu s maximálním počtem osmi dětí. Na území Libereckého kraje je nyní celkem sedm DD rodinného typu s různou organizací dle materiálních podmínek a složení dětí. Aktuální kapacita DD v Libereckém kraji je celkem 240 lůžek, jejich plná využitelnost, jak vyplývá z grafu č. 45, však v posledních letech klesá. Graf č. 45

I přes snížení počtu dětí v jedné rodinné skupině se stále jedná o organizaci, v níž děti žijí zpravidla ve skupinách v jedné budově formou ústavní výchovy. Je vhodné směřovat pobyt dětí v dětských domovech a jejich organizaci do bytů v běžné zástavbě. Pro ověření praxe této organizace dětských domovů bude v zájmu Libereckého kraje zajištění bytů pro částečnou kapacitu minimálně dvou dětských domovů. Vedle samostatných bytových jednotek je vhodné ponechání hlavní budovy dětského domova pro zajištění provozního zázemí a zázemí zaměstnanců domova a dále pro rodinné skupiny dětí, pro něž z různých důvodů není vhodný pobyt v samostatné bytové jednotce v běžné zástavbě. Byty pro rodinné skupiny dětí by tak mohly nahradit současné nemovitosti, které jsou ekonomicky náročné na provoz, vyžadují výrazné či nedosažitelné investice do oprav popřípadě rekonstrukcí, nebo ty objekty, které jsou nejméně vhodné pro funkčnost a organizaci dětského domova rodinného typu. Pozitiva bytů v běžné zástavbě pro potřeby rodinných skupin dětských domovů 1. Pobyty dětí se z pohledu sociálního přijetí snáze přiblíží běžnému životu v běžné zástavbě než v oddělené budově leckdy na okraji obcí. 2. Spolu s přirozeným prostředím bytu jsou děti nuceny se více starat o chod bytu než v organizovaném dětském domově (např. je vyloučena společná prádelna). 3. Děti, které opouští dětský domov z prostředí bytu v běžné zástavbě, mají blíže k začlenění do běžného života z pohledu bližšího kontaktu s okolím. 4. Byty zpravidla nevyžadují investičně vyšší údržbu, popřípadě provoz ve srovnání s velkými, často staršími objekty dětských domovů.

30/46


5. Byty (oproti jedné budově s 2 - 6 rodinnými skupinami) pro rodinné skupiny v běžné městské zástavbě lze v případě krátkodobého či dlouhodobého úbytku dětí umístěných do dětského domova flexibilně pronajmout, popřípadě prodat. Negativa bytů v zástavbě pro potřeby rodinných skupin dětských domovů 1. Větší organizační náročnost na chod dětského domova s důrazem na manažerské schopnosti vedení zařízení. 2. Vyšší náklady na pedagogické pracovníky – nutnost jednoho nočního vychovatele v každém bytě. 3. Samostatný byt není vhodný pro všechny děti umístěné v dětském domově. 4. Nutnost většího dohledu pro předcházení rizikovému chování (vliv vrstevníků). Díky vývoji trendů zejména Evropské unie je kladen důraz na rozvoj pěstounské péče. V tomto smyslu došlo k legislativním změnám, především zákona č. 359/1999 Sb. o sociálněprávní ochraně dětí, v platném znění. Změny se projevují i v počtech dětí umisťovaných do DD. Cílem není vychovat děti, které nemohou z jakéhokoliv důvodu vyrůstat v původní rodině, v DD. Dětský domov je přechodným bydlištěm před umístěním v původní či náhradní rodinné či pěstounské péči. V DD budou i nadále pobývat děti, které se nepodařilo z nejrůznějších důvodů vřadit do pěstounské péče či adopce. Přechodně se do DD umísťují i děti, jejichž rodina skýtá naději, že bude s to upravit své poměry v dohledné době pro návrat dítěte zpět do této rodiny. Jen ve velmi nízkém počtu se dosud daří umisťovat děti do náhradní či pěstounské péče. Často se z této péče vrací zpět do péče DD. Nejčastějšími důvody je uváděno nezvládnutí dítěte v období puberty. Jsou děti, které takto vystřídají i několik pěstounských rodin, což způsobuje mnohdy ve výchově dítěte výrazně nepříznivější vývoj než při stabilizovaném pobytu v DD. Cíle: Přiblížit organizaci dětských domovů běžnému chodu domácností. Připravovat děti na odchod z dětského domova. Opatření: V rámci možností veřejných prostředků podporovat zřizování startovacích bytů pro starší děti, ale i samostatných bytových jednotek, pro co nejpřirozenější zázemí rodinných skupin DD. I v souvislosti s optimálními počty kapacit DD iniciovat na MŠMT úpravu spádovosti Dětského domova Semily tak, aby zde byly umísťovány děti Dětským diagnostickým ústavem Liberec, to je zejména z Libereckého kraje. (V současné době je většina dětí umísťována do tohoto domova Dětským diagnostickým ústavem, střediskem výchovné péče, základní školou a školní jídelnou, Hradec Králové, Říčařova 277). Změny v organizaci DD v Libereckém kraji v závislosti na plnění vytyčených cílů a s ohledem na potřeby reálných kapacit DD budou popsány v samostatném materiálu. Koncepce Dětského diagnostického ústavu, střediska výchovné péče, základní školy, mateřské školy a školní jídelny Liberec je přílohou č. 5.

31/46


15. Vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů Vzdělávání nadaných žáků upravuje Koncepce péče o mimořádně nadané děti a žáky pro období let 2009 – 2013 zpracovaná Institutem pedagogicko-psychologického poradenství ČR. Koncepce vychází zejména ze zásad inkluzívního vzdělávání s ohledem na respektování specifik pro práci s nadanými žáky. Mimořádně nadaným žákem se rozumí takový jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností, nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech. Při vzdělávacím procesu se postupuje dle odborného vyšetření školského poradenského zařízení, obvykle na základě principu integrace, s využitím speciálních metod, postupů a způsobů vzdělávání. Z hlediska úpravy obsahů učiva se při tvorbě individuálního vzdělávacího plánu využívají zejména principy obohacování a akcelerace. Ředitel školy může vytvářet skupiny, ve kterých se vzdělávají žáci stejných nebo různých ročníků v některých předmětech. Mezní formou zajištění vzdělávacích potřeb nadaných vycházejících z této legislativní možnosti mohou být skupiny nadaných žáků o rozsahu třídy pro mimořádně nadané žáky, zřizované při některých ZŠ. Šetřením ČŠI ve vzdělávání nadaných žáků v minulých letech byly zjištěny převážně skutečnosti sumarizované v následujících bodech: - podpora nadaných žáků je nesystematická, nejčastěji orientovaná na jejich zapojování do školních a mimoškolních soutěží a olympiád - v hodinách je zpravidla podpora zúžena pouze na diferenciované zadávání úloh - jsou hledány vhodné nástroje odpovídající vzdělávacím potřebám těchto dětí - špatná sociální a emocionální přizpůsobivost u mimořádně nadaných dětí je většinou reálným problémem Z celkového počtu navštívených škol pouze 36 % se snaží identifikovat žáky s nadáním. Řešení problematiky vzdělávání nadaných žáků se ukázalo jako nedostatečné na celorepublikové úrovni. Liberecký kraj v počtech nadaných žáků v péči pedagogicko-psychologických poraden, s nimiž je systematicky na školách pracováno, je krajem podprůměrným (graf č. 47 a 48).

32/46


Graf č. 48 Počty mimořádně nadaných klientů diagnostikovaných PPP ve školním roce 2010/2011 140

136 ISCED-0 předškolní vzdělávání (MŠ)

120 120

100 ISCED-1 primární vzdělávání (1. stupeň ZŠ)

87 80

63 60 49

40

34

32

31

34

30 28

26

23 20 12

9 2

17

1514 10 4

0

17

10

9 0

2

1

1

10 1

3

20

3

1 2 2 1

3 4

1 1

2

1817

15

10

7

13

15

5

3

1

Vysočina

Jihomoravský

Zlínský

Olomoucký

Moravskoslezský

Královéhradecký

Pardubický

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

Středočeský

0

Praha

ISCED-2 nižší sekundární vzdělávání (2. stupeň ZŠ a nižší stupeň víceletých gymnázií)

39

38

37

ISCED-3 vyšší sekundární vzdělávání (střední školy a vyšší stupeň víceletých gymnázií)

Individuálním rozvojem nadaných se předchází vznikům problémů, které se mohou projevit ztrátou jejich motivace ke vzdělávání a vznikem poruch chování takového žáka. Cíl: Ve spolupráci se školními poradenskými zařízeními zintenzivnit a zkvalitnit péči o nadané žáky na všech stupních vzdělávání. Opatření: Na každé PPP Libereckého kraje určit odborníka pro diagnostiku a péči o nadané žáky. Odborní pracovníci PPP budou dále spolupracovat s krajským koordinátorem pro péči o nadané žáky v Libereckém kraji. Krajský úřad podpoří vytvoření podmínek pro koordinovanou práci odborníků, pravidelné schůzky, metodické vedení a vybavení diagnostickými pomůckami. Krajský úřad bude nadále prostřednictvím portálu www.edulk.cz poskytovat informace odborné veřejnosti o soutěžích pro nadané a o aktivitách na podporu nadaných žáků. Zároveň bude podporovat medializaci pozitivních výsledků dosažených nadanými dětmi a žáky, informovat média o mezinárodních úspěších našich žáků. Žádoucí je seznámit pedagogy s důležitostí včasné identifikace nadaných žáků, s vhodnými formami, jimiž se mohou nadaní žáci rozvíjet a s učebnicemi, materiály i pomůckami vhodnými pro práci s nadanými. Dále upozornit na problematiku žáků s dvojí výjimečností, nadaných, kteří mají další handicap. Handicap a nadání se často vzájemně kompenzují, maskují, a proto bývají tyto děti učiteli označovány většinou jako průměrné. Mezi nejčastější kombinace rozumového nadání a diagnózy patří nadaní se specifickými vývojovými poruchami učení, s poruchami chování a s Aspergerovým syndromem. Nabídnout pedagogům možné kompenzační strategie pro zvládnutí nesnází plynoucích z poruch učení a chování. Pedagog ve spolupráci s poradenským zařízením musí umět pracovat s individuálním plánem žáka s ohledem na jeho rozvoj i případné další potřeby speciální péče, nalézt specifické programy a vhodné nástroje. Práce s nadaným žákem často zahrnuje i zvládnutí výchovných

33/46


problémů, jež úzce souvisí s osobnostními odlišnostmi žáků od běžné dětské populace a jsou častým projevem nadaného žáka. Část nadaných je sociálně nekonformní, dostávají se do konfliktů se spolužáky i pedagogy, o hodině vyrušují a stávají se tak problémovými žáky. Cíl: Seznámit pedagogy s důležitostí včasné identifikace a základními možnostmi vzdělávání nadaných žáků. Opatření: Odborníci PPP se zaměří na osvětu a odborné poradenství pedagogickým pracovníkům a rodičům v dané problematice ve spádové oblasti. Důraz bude kladen na osvětu zejména v problematice včasné identifikace nadaných žáků. Péči o nadané se zdravotním postižením, smyslovými a tělesnými vadami a Aspergerovým syndromem (v populaci s Aspergerovým syndromem je vyšší výskyt nadaných ve srovnání s jejich procentuálním zastoupením v celé populační skupině žáků) zajišťovat odbornými pracovníky SPC. Cíl: Podporovat další vzdělávání pedagogických pracovníků v problematice diagnostiky a péče o nadané žáky. Opatření: Využívat aktuální nabídky kurzů dalšího vzdělávání v problematice péče o nadané žáky. Je třeba, aby pedagogové dokázali rozpoznat nadané žáky a věděli, jakými způsoby je rozvíjet. Již v předškolním vzdělávání identifikovat děti, jejichž vývoj je v některých oblastech akcelerovaný a tento vývoj pak dále podněcovat. Aby uměli pracovat s nadanými z odlišného kulturního a méně podnětného prostředí. Stimulovat u žáků ve všech stupních škol rozvoj tvořivosti. Nezbytná je průběžná motivace učitelů pro práci s nadanými, protože je velice časově náročná a vyžaduje invenci učitelů při plánování a vytváření speciálních individuálních postupů a programů. Od druhého stupně pak vyžaduje vzdělávání nadaných materiály, které nejsou součástí školního kurikula, což souvisí s vyhraňováním zájmů nadaných. Ve školách zajišťují pedagogicko-psychologickou podporu vzdělávání nadaných třídní učitelé ve spolupráci s výchovnými poradci a také oboroví didaktici jednotlivých předmětů. Při tvorbě a zajišťování IVP zejména u žáků na 2. stupni a SŠ je vhodná spolupráce s externími odborníky (např. z vědeckých institucí) a pedagogy vyšších stupňů škol (vhodná je forma tutorství a mentorství). Významnou roli při vzdělávání nadaných hraje vedení portfólia žáka (tvořeného výstupy ze školní práce, projektovými úkoly a výsledky v soutěžích), které umožňuje průběžné sledování jeho výsledků a porovnávání efektu zvolených učebních materiálů a programů. Své místo má i využití on-line vzdělávání. Při akceleraci ve vzdělávání žáků je třeba zajistit návaznost při přestupu na vyšší stupeň vzdělávání. Psychologové a speciální pedagogové školního poradenského zařízení vytvářejí pro školy podklady pro tvorbu individuálních vzdělávacích plánů založené na psychologické a pedagogické diagnostice nadaných a poskytují k nim učitelům odborné konzultace. Forma, jakou je tato péče plněna, je na rozhodnutí příslušného pedagogicko-psychologického zařízení.

34/46


Cíl: Nastavit postupy pro práci s nadanými žáky ve ŠVP škol a školských zařízení. Opatření: Ve spolupráci s poradenskými zařízeními zvyšovat kvalitu individuálních vzdělávacích plánů pro mimořádně nadané žáky. Průběžně motivovat učitele pro práci s nadanými žáky. Zejména na druhém stupni ZŠ a SŠ usilovat o spolupráci pedagogů s externími odborníky pro potřeby rozvíjení nadaných žáků. Hledat další možnosti vzdělávání nadaných žáků například s využitím on-line vzdělávání. Cíl: Přesunout důraz péče o nadané žáky prostřednictvím mimoškolních aktivit i na individuální přístup a rozvoj nadaného žáka v hlavním vzdělávacím proudu. Opatření: Soutěže nemohou být jediným nástrojem k práci s nadanými žáky, protože někteří mimořádně nadaní se neúčastní soutěží z důvodu jejich osobnostních specifik. Využívat dalších prostředků podpory v této oblasti např. formou stipendijních programů, výměny zkušeností s jinými školami i v rámci mezinárodní spolupráce, či prostřednictvím nestátních neziskových organizací. Usilovat o optimální propojení možností školy a mimoškolní nabídky. Využívat formy mentoringu a tutoringu ve spolupráci s pedagogy středních a vysokých škol, případně s dalšími experty. Cíl: I nadále žáky podporovat prostřednictvím organizovaných soutěží, olympiád, školních i mimoškolních aktivit. Opatření: Poskytovat finanční prostředky k zajištění organizace těchto soutěží ve všech čtyřech okresech kraje. Zachovat systém soutěží v Libereckém kraji v souladu s pravidly MŠMT a s finanční podporou z rozpočtu kraje a s podporou škol a školských zařízení s vynikajícími výsledky nadaných žáků. Podporovat návaznost soutěží na přípravné kurzy a odborná soustředění (i zahraniční) zaměřená na rozvoj nadání v jednotlivých oborech. Finanční prostředky jsou využity nejen na samotnou realizaci soutěží, ale i semináře pro žáky se zvýšeným zájmem o technické předměty jako jsou např. matematika, fyzika, chemie.

35/46


16. Kontrolní činnost Odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Kontrola OŠMTS KÚ LK se bude zaměřovat mimo jiné i na nakládání s finančními prostředky určenými pro vzdělávání žáků se SVP. Ve spolupráci s metodiky OŠMTS KÚ LK budou prováděny kontroly výkaznictví žáků v souladu s Pokynem OŠMTS KÚ LK k vykazování žáků, tj. zejména souladu statistického výkaznictví se závěrečným doporučením školského poradenského zařízení pro tyto účely za dodržení anonymity a ochrany osobních údajů jednotlivých žáků. SPC a PPP budou OŠMTS KÚ LK v potřebných případech poskytovat neadresnou zpětnou vazbu o práci s žáky se SVP ve školách, odpovídající míře poskytovaných finančních prostředků z regionálního rozpočtu. Důraz bude kladen na dodržování povolených kapacit školy i jednotlivých oborů vzdělání. Kontroly se dále zaměří na vynakládání ostatních neinvestičních prostředků zejména v souvislosti s pomůckami a jejich aktivním používáním, kvalifikací pedagogů vzdělávajících žáky se SVP, mzdové zařazení pedagogických pracovníků apod. Případné nedodržování rozpočtových pravidel či špatné využití prostředků na vzdělávání žáků se SVP ve škole či školském zařízení bude řešeno dle zákonných norem.

36/46


17. Ekonomické zajištění koncepce vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Počet žáků hlavního vzdělávacího proudu v ZŠ Počet žáků se SVP v ZŠ s poskytnutým příspěvkem na vzdělávání

31 958

92,22 %

2 695

7,78 %

Finanční prostředky rozpočtu 1 058 631 870,- Kč 84,68 % pro žáky hlavního vzdělávacího proudu v ZŠ Finanční prostředky rozpočtu 191 576 862,- Kč 15,32 % pro žáky se SVP v ZŠ Poznámka: informativní údaje z rozpisu rozpočtu ZŠ v LK 2012 (jen obecní a krajské ZŠ). Pro žáka se SVP jsou na ZŠ z regionálního rozpočtu poskytovány průměrně více než dvojnásobné finanční prostředky ve srovnání s prostředky na žáka v hlavním vzdělávacím proudu. Vzdělávání žáků se SVP je oproti hlavnímu vzdělávacímu proudu významně ekonomicky náročnější, neboť vyžaduje jednak individuální přístup k žákovi zohledňovaný zároveň sníženým počtem žáků ve třídě, vyšší nároky na pedagogy, respektive požadavky speciální pedagogiky i mnohdy nákladné specifické pomůcky k výuce. OŠMTS KÚ LK vytvořil Pokyn k vykazování dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji (příloha č. 4). Jeho prostřednictvím jsou nastavena jednoznačná pravidla a limity pro stanovení nároku na příplatky pro žáky s různými druhy a stupni zdravotního postižení. Tím objektivně dojde k financování stanovených příplatků tak, aby byly finanční prostředky na zdravotně postižené žáky hrazeny rovnoměrně a v souladu s potřebami škol při poskytování zvýšené péče těmto žákům. Cílem bude omezování nevyužívaných kapacit, respektive jejich využití v kraji tam, kde je síť péče o žáky se SVP nedostačující. Žádosti o rozšiřování kapacit budou důsledně zkoumány s ohledem na skutečnou potřebu a existenci kapacit v místě, případně s ohledem na dopravní dostupnost péče. Požadavky spojené s podporou integrace (zvláště potřeba pedagogických asistentů k individuálně integrovaným žákům) budou řešeny stanovením pravidel pro povolení a úhradu mzdových prostředků na asistenty. Prostředky na asistenty pedagoga (vyjma mimořádných případů) nebudou poskytovány na skupinovou integraci. Pro potřeby PPP Libereckého kraje bude pořízen jednotný počítačový program pro evidenci, výkaznictví a péči o žáky se SVP. K zajištění a organizaci kurzů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti vzdělávání žáků se SVP a poradenství budou hledány mimorozpočtové zdroje.

37/46


Z návrhu připravované reformy financování regionálního školství vyplývají změny ve financování žáků se SVP. Předně se navrhuje školy financovat dle stanoveného oborového normativu určeného pro daný druh školy. Oborové normativy budou platit také pro přípravné třídy základní školy a přípravné stupně základní školy speciální. Pro vzdělávání žáků se SVP by měly být dále zákonem upraveny příplatky k oborovým normativům. Ty vychází z určení čtyř stupňů podpůrných opatření, přičemž výše příplatku bude v každém stupni stanovena dle míry potřeb podpůrných opatření. Pro první - nejnižší stupeň podpůrných opatření se nepředpokládá zvláštní příplatek z veřejných prostředků, škola potřebná opatření zajistí v rámci svého rozpočtu.

38/46


18. Záměry Odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje pro oblast vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji pro následující období Naplňování Koncepce vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji 2013-2018 vyžaduje postupné změny v systému tak, aby nebylo ohroženo současné vzdělávání žáků na všech stupních. Důležité je, aby nedošlo k disproporcím v regionálním rozpočtu veřejných prostředků a byly dodrženy zákonné postupy. Zároveň musí být respektovány požadavky národních i nadnárodních strategických dokumentů. Některé úkoly a cíle jsou administrativního charakteru a jiné vyžadují postupný proces podmíněný např. získáním nových znalostí pedagogů, ale i veřejnosti a v neposlední řadě získání dostatečných finančních zdrojů na zabezpečení vytyčených úkolů. V dalších obdobích bude snahou OŠMTS KÚ LK zabývat se oblastí vzdělávání žáků se SPV v těchto otázkách: efektivní využívání nemovitého majetku speciálních škol a jeho stav, možnosti centrálního registru kompenzačních pomůcek pro potřeby výpůjčky, zkvalitňování péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, omezení nevyužívaných kapacit ve prospěch skutečných potřeb ve vzdělávání. Koncepce obsahuje celou řadu cílů (v textu kapitol jsou označeny tučně), jejichž plnění je doprovázeno navrženými opatřeními (v textu označeny kurzívou). Vybrané cíle je OŠMTS KÚ LK schopen realizovat, u jiných se předpokládá, že k jejich naplnění dojde spoluprací OŠMTS KÚ LK se školami, školskými zařízení, případně jejich zřizovateli. K zajištění cílů koncepce v celém kraji je žádoucí, aby vhodnými prostředky byly naplňovány i ty cíle a opatření, které jsou určeny zejména školám a školským zařízením.

18.1. Shrnutí cílů Koncepce vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji 2013 – 2018: Cíle určené OŠMTS KÚ LK

termín

Vytvořit metodický návod k lepšímu zajištění efektivního a spravedlivého vynakládání finančních prostředků na žáky se SVP v Libereckém kraji. Dle možností regionálního rozpočtu hradit účelně úvazky, případně částečné úvazky na pozice asistenta pedagoga. Počty škol a tříd vzdělávající v oboru 79-01-B/01 ZŠ speciální nad současné kapacity v Libereckém kraji nenavyšovat. V příštích letech vyvážit kapacity oboru 79-01-B/01 ZŠ speciální mezi okresy v Libereckém kraji dle skutečných potřeb. Nadále ve spádových oblastech podporovat ZŠ zaměřené na jednotlivá zdravotní postižení včetně středně těžkého až těžkého mentálního postižení (základní školy speciální), a to s ohledem na vysoký stupeň zajištění odbornými pomůckami a specializací pedagogických pracovníků. Při splnění všech podmínek pro integraci a na základě doporučení školského poradenského zařízení povolovat kapacity k individuální integraci žáků ZŠ speciální do základní školy,

39/46

2013

2013-2018 2013-2018

2013-2018

2013 -2018


respektive základní školy praktické. Třídy přípravného stupně ZŠ speciální dle § 16 školského zákona povolovat v kapacitách odpovídajících možnostem veřejných prostředků a s ohledem na volné kapacity v oblasti. Při stanovení vzdělávání žáků dle § 42 školského zákona upřednostňovat nejbližší školu, která bude žáka vzdělávat, a to s ohledem na ztížené mobilní možnosti žáků. Zefektivnit síť tříd s upraveným vzdělávacím programem povolovaných dle § 16 školského zákona, s důrazem na skutečné potřeby a dostupnost. Přípravné třídy pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí povolovat při základních školách především v hospodářsky slabých oblastech při splnění objektivní naplněnosti třídy. Hledat možnosti navázání na projekt Poradenství v Libereckém kraji po skončení jeho realizace. Sjednotit standardizované činnosti PPP. Snížit administrativní zátěž PPP. Prověřit ekonomické, materiální a personální možnosti sloučení SPC v jedno speciálně pedagogické centrum s krajskou působností.

2013-2018

2013-2018

2013-2018

2013-2018

2013-2016 2016 2014 2014

Cíle určené OŠMTS KÚ LK ve spolupráci se školami, školskými zařízeními (za podpory jejich zřizovatelů) Podporovat všechny formy integrace zejména tam, kde jsou žákovi, respektive skupinám žáků prospěšné, s ohledem na žáky se SVP i žáky běžného vzdělávacího proudu. Podporovat skupinovou integraci jako formu soužití všech žáků v jedné škole či školském zařízení. Formy integrace začlenit do vzdělávání škol a školských zařízení jako nezbytnou přípravu na požadavky možné budoucí inkluze. Ve spolupráci s PPP zvyšovat osvětu v mateřských školách, mezi pedagogy prvních stupňů základních škol, mezi rodiči předškolních dětí i dětskými lékaři při šetření odkladů povinné školní docházky. V souladu s cíli Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2011 snižovat podíl předčasných odchodů ze vzdělávání. Přiblížit organizaci dětských domovů běžnému chodu domácností. Připravovat děti na odchod z dětského domova. Ve spolupráci se školními poradenskými zařízeními zintenzivnit a zkvalitnit péči o nadané žáky na všech stupních vzdělávání. I nadále žáky podporovat prostřednictvím organizovaných soutěží, olympiád, školních i mimoškolních aktivit.

trvale

trvale trvale trvale

2013-2018

2013-2018 trvale 2013-2018 2013-2018

Cíle určené školám a školským zařízením Kapacitu mateřských škol speciálních využívat především k předškolní výchově dětí, jejichž vzdělávání je vzhledem ke zdravotnímu postižení v tomto typu školy vhodnější. Zaměřit se na aktivity vedoucí ke včasné depistáži a nápravám logopedických vad ve všech stupních již od předškolního

40/46

trvale

trvale


vzdělávání. Pro krátkodobé pobyty žáků ve školách při nemocnicích využít pedagogických pracovníků – vychovatelů pro dopolední, v potřebných případech též odpolední činnost. Zvýšit aktivity v oblastech odkladů povinné školní docházky a péče o nadané žáky. Podporovat práci metodiků prevence a výchovných poradců na školách. Seznámit pedagogy s důležitostí včasné identifikace a základními možnostmi vzdělávání nadaných žáků. Podporovat další vzdělávání pedagogických pracovníků v problematice diagnostiky a péče o nadané žáky. Nastavit postupy pro práci s nadanými žáky ve ŠVP škol a školských zařízení. Přesunout důraz péče o nadané žáky prostřednictvím mimoškolních aktivit i na individuální přístup a rozvoj nadaného žáka v hlavním vzdělávacím proudu.

41/46

2013-2018

2013-2018 trvale 2013-2018 trvale 2013-2018 2013-2018


Seznam příloh Příloha č. 1: Dokumenty k problematice vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č. 2: Analýza sítě vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji do školního roku 2011/2012 – grafová část, mapová část Příloha č. 3.: Doporučení pro zřizovatele škol a školských zařízení vzdělávajících děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v jednotlivých regionech dle spádové působnosti obcí s rozšířenou působností (dále jen obce III) Příloha č. 4: Pokyn k vykazování dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji Příloha č. 5: Koncepce Dětského diagnostického ústavu, střediska výchovné péče, základní školy, mateřské školy a školní jídelny Liberec – vyjádření ředitelky PaedDr. Boženy Lányové

Poznámka: V souvislosti s připravovanými změnami právních norem, zejména § 16 školského zákona, lze očekávat i změny v terminologii, která je uváděna v této koncepci. Ustanovením § 185 odst. 3 školského zákona se zvláštní školy staly školami základními. Pro potřeby Koncepce vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji 2013-2018 se záměrem jednoznačnosti vyjádření je používán termín Vyhlášky č. 73/2005 Sb. MŠMT o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění, „základní škola praktická“.

42/46


Seznam zkratek MŠMT OECD OŠMTS KÚ LK ČR SVP IVP ISCED Obec III ČŠI MŠ ZŠ SŠ VOŠ PPP SPC DD DDÚ RVP ŠVP DVPP NIDV OP VK OSPOD

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje Česká republika speciální vzdělávací potřeby individuální vzdělávací plán Mezinárodní klasifikace vzdělávání obec s rozšířenou působností Česká školní inspekce mateřská škola základní škola střední škola vyšší odborná škola pedagogicko-psychologická poradna speciálně pedagogické centrum dětský domov dětský diagnostický ústav rámcový vzdělávací program školní vzdělávací program další vzdělávání pedagogických pracovníků Národní institut pro další vzdělávání Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost orgán sociálně právní ochrany dětí

Seznam grafů, tabulek a map Graf č. 1 Tabulka č. 1 Graf č. 2 Graf č. 3 Graf č. 4 Graf č. 5 Graf č. 6 Graf. č. 7 Graf č. 8 Graf č. 9 Graf č. 10 Graf č. 11 Graf č. 12 Graf č. 13 Graf č. 14 Graf č. 15

Počty a podíly žáků ve všech MŠ, ZŠ a SŠ v Libereckém kraji ve školním roce 2011/2012 Počty žáků se SVP v MŠ, ZŠ a SŠ Podíly počtu obyvatel v okresech Libereckého kraje ve školním roce 2011/2012 Počty dětí MŠ a dětí MŠ se SVP 2005/2006 až 2011/2012 Podíly dětí MŠ a dětí MŠ se SVP 2005/2006 až 2011/2012 Počty žáků ZŠ a žáků ZŠ se SVP 2005/2006 až 2011/2012 Podíly žáků ZŠ a žáků ZŠ se SVP 2005/2006 až 2011/2012 Počty žáků SŠ a žáků SŠ se SVP 2005/2006 až 2011/2012 Podíly žáků SŠ a žáků SŠ se SVP 2005/2006 až 2011/2012 Počty žáků SŠ a žáků SŠ se SPV 2005/2006 a 2011/2012 a modelová situace Podíly počtu dětí, žáků, studentů s kombinovanými vadami ve speciálních třídách Podíly počtu dětí, žáků, studentů s tělesným postižením ve speciálních třídách Podíly počtu dětí, žáků, studentů sluchově postižených ve speciálních třídách Podíly počtu dětí,k žáků, studentů s vadami řeči ve speciálních třídách Podíly počtu dětí, žáků, studentů zrakově postižených ve speciálních třídách Podíly počtu dětí, žáků, studentů s vývojovými poruchami učení ve speciálních třídách

43/46


Graf č. 16 Graf č. 17 Graf č. 18 Graf č. 19 Graf č. 20 Graf č. 21 Graf č. 22 Graf č. 23 Graf č. 24 Graf č. 25 Graf č. 26 Graf č. 27 Graf č. 28 Graf č. 29 Graf č. 30 Graf č. 31 Graf č. 32 Tabulka č. 2 Graf č. 33 Graf č. 34 Graf č. 35 Graf č. 36 Tabulka č. 3 Tabulka č. 4 Tabulka č. 5 Tabulka č. 6 Tabulka č. 7 Graf č. 37

Podíly počtu dětí, žáků, studentů s mentálním postižením ve speciálních třídách Podíly počtu dětí, žáků, studentů s diagnózou autismus ve speciálních třídách Podíly počtu dětí, žáků, studentů s kombinovanými vadami individuálně integrovaných Podíly počtu dětí, žáků, studentů sluchově postižených individuálně integrovaných Podíly počtu dětí, žáků, studentů s tělesným postižením individuálně integrovaných Podíly počtu dětí, žáků, studentů s vadami řeči individuálně integrovaných Podíly počtu dětí, žáků, studentů zrakově postižených individuálně integrovaných Podíly počtu dětí, žáků, studentů s mentálním postižením individuálně integrovaných Podíly počtu dětí, žáků, studentů s vývojovými poruchami učení individuálně integrovaných Podíly počtu dětí, žáků, studentů s vývojovými poruchami chování individuálně integrovaných Podíly počtu dětí, žáků, studentů s diagnózou autismus individuálně integrovaných Podíly počtu dětí, žáků, studentů se SVP ve speciálních třídách Podíly počtu dětí, žáků, studentů se SVP individuálně integrovaných Počet dětí ve speciálních MŠ v Libereckém kraji ve školním roce 2011/2012 Podíly počtu žáků v oboru 79-01-B/01 Základní škola speciální Kapacita a naplněnost oboru ZŠ speciální v okresech Libereckého kraje ve školním roce 2011/2012 Podíly naplněnosti a volných kapacit oboru ZŠ speciální v okresech Libereckého kraje ve školním roce 2011/2012 Vývoj počtu žáků vzdělávaných v Libereckém kraji v oboru 79-01-B/01 ZŠ speciální od školního roku 2006/2007 Podíly oboru ZŠ speciální (kapacit i počtu žáků) k počtu obyvatel v okresech Libereckého kraje ve školním roce 2011/2012 Podíly počtu žáků ve třídách přípravného stupně ZŠ speciální Kapacita a naplněnost přípravného stupně ZŠ speciální v okresech Libereckého kraje ve školním roce 2011/2012 Podíly naplněnosti a volných kapacit přípravného stupně ZŠ speciální v okresech Libereckého kraje ve školním roce 2011/2012 Přehled udělených souhlasů se zřízením tříd s upraveným vzdělávacím programem v mateřských školách Libereckého kraje do školního roku 2012/2013 Přehled udělených souhlasů se zřízením tříd s upraveným vzdělávacím programem v základních školách Libereckého kraje do školního roku 2012/2013 Přehled udělených souhlasů se zřízením přípravné třídy základní školy Libereckého kraje do školního roku 2012/2013 Přehled mateřských a základních škol při zdravotnických zařízeních v Libereckém kraji Pedagogicko-psychologické poradny v Libereckém kraji Počty klientů PPP podle stupně vzdělání ve školních letech 2008/2009 až

44/46


Graf č. 38 Tabulka č. 8 Graf č. 39 Graf č. 40 Graf č. 41 Graf č. 42 Graf č. 43 Graf č. 44 Tabulka č. 9 Tabulka č. 10 Tabulka č. 11 Graf č. 45 Graf č. 46 Graf č. 47 Graf č. 48 Tabulka č. 12 Tabulka č. 13 Mapa č. 1 Mapa č. 2 Mapa č. 3 Mapa č. 4 Mapa č. 5 Mapa č. 6 Mapa č. 7 Mapa č. 8 Mapa č. 9 Mapa č. 10 Mapa č. 11 Mapa č. 12 Mapa č. 13 Mapa č. 14 Mapa č. 15

2010/2011 Počty klientů PPP podle důvodu příchodu ve školních letech 2008/2009 až 2010/2011 Speciálně pedagogická centra v Libereckém kraji Počty klientů speciálně pedagogických center podle druhu postižení ve školních letech 2008/2009 až 2010/2011 Podíl nově přijatých do 1. ročníku ZŠ (sedmileté a starší děti) Podíly žáků v oborech středního vzdělávání podle kategorie ve školním roce 2011/2012 Počty žáků středního vzdělávání kategorie C, J a E podle skupin oborů vzdělání (jednoleté a dvouleté obory) ve školním roce 2011/2012 Počty žáků středního vzdělávání kategorie C, J a E podle skupin oborů vzdělání (tříleté obory) ve školním roce 2011/2012 Podíl obyvatel ve věku 20-24 let podle úrovně nejvyššího dosaženého vzdělání v ČR a Libereckém kraji v roce 2009 (v %) Podíl nezaměstnaných absolventů bez kvalifikace Uchazeči o zaměstnání Uchazeči o zaměstnání - absolventi Vývoj naplněnosti DD od školního roku 2007/2008 Podíly počtu dětí, žáků, studentů ve třídách v DD se školou, v DgÚ Počty mimořádně nadaných klientů diagnostikovaných PPP ve školním roce 2009/2010 Počty mimořádně nadaných klientů diagnostikovaných PPP ve školním roce 2010/2011 Počty mimořádně nadaných klientů vyšetřených či dále vedených pracovníky PPP ve školním roce 2009/2010 na jednotlivých vzdělávacích úrovních Počty mimořádně nadaných klientů vyšetřených či dále vedených pracovníky PPP ve školním roce 2010/2011 na jednotlivých vzdělávacích úrovních Mapová část Rozdělení MŠ v Libereckém kraji podle postižení – speciální třídy 2011 dle podílu na intaktní populaci dětí a žáků Rozdělení žáků ZŠ v Libereckém kraji podle postižení 2011 dle podílu na intaktní populaci dětí a žáků Rozdělení MŠ v Libereckém kraji podle postižení – speciální třídy 2011 dle stupně vzdělávání Rozdělení dětí MŠ v Libereckém kraji podle postižení - individuální integrace 2011 Rozdělení žáků ZŠ v Libereckém kraji podle postižení - individuální integrace 2011 Rozdělení žáků ZŠ v Libereckém kraji podle postižení – speciální třídy 2011 Rozdělení žáků SŠ v Libereckém kraji podle postižení 2011 Děti a žáci s autismem v Libereckém kraji 2011 Děti a žáci s mentálním postižením v Libereckém kraji 2011 Děti a žáci s poruchami učení v Libereckém kraji 2011 Děti a žáci se sluchovým postižením v Libereckém kraji 2011 Děti a žáci s tělesným postižením v Libereckém kraji 2011 Děti a žáci s vadami řeči v Libereckém kraji 2011 Děti a žáci s více vadami v libereckém kraji 2011 Děti a žáci se zrakovým postižením v Libereckém kraji 2011

45/46


Poděkování za spolupráci Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje děkuje za spolupráci všem ředitelům škol, školských zařízení, poradenských zařízení, zástupcům asociací a především všem dotčeným odborníkům, kteří poskytnutými daty, informacemi i svými profesionálními a praktickými názory přispěli k práci na Koncepci vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji na období 20132018. Zvláštní poděkování patří Mgr. Leitnerové, koordinátorce pro péči o nadané žáky v Libereckém kraji za pomoc při nastavení priorit v oblasti vzdělávání nadaných žáků a dále ještě jednou všem poradenským zařízením, která se podílela na Pokynu k vykazování žáků se SVP. Poděkování patří i panu Michalu Klapkovi, studentu Univerzity Karlovy, který zpracoval mapovou část analýzy sítě vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji.

46/46

Koncepce vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji

Recommend Documents