Koncepce problematiky posilování výuky v angličtině na MU (materiál k diskusi s fakultami)
I.
Úvod: A.
Výuka v cizích jazycích v předchozích strategických dokumentech univerzity:
Již první Strategie internacionalizace MU z roku 2003 považovala studijní nabídku v angličtině ve všech stupních studia za základní předpoklad nevyhnutelné internacionalizace univerzity. Na jedné straně mělo především jít o zcela nové studijní programy (s preferencí programů magisterských a doktorských) realizované buď pouze MU, nebo ve spolupráci se zahraničními univerzitami, resp. o doktoráty pod dvojím vedením, na straně druhé mělo pak jít o individuální předměty v cizím jazyce, které by byly zavedeny do stávajících programů, s možností různých forem výuky zahraničními i našimi učiteli. Samostatnou kapitolou pak byly speciální programy pro zahraniční studenty, ať již v podobě letních škol či celosemestrálních kursů. První strategie internacionalizace zahrnovala také systém zcela adresné (i finanční) podpory výuky v cizích jazycích, především prostřednictvím zvýšení jazykových kompetencí vyučujících. Druhý dokument, totiž Teze strategie internacionalizace MU na období 2010-15, pak především definoval kvantifikovatelné cíle, jichž by měla v oblasti cizojazyčné výuky MU dosáhnout do roku 2015: 1. otevření alespoň jednoho cizojazyčného magisterského studijního oboru v každém programu a akreditace všech doktorských programů a oborů v anglické variantě; 2. zavedení nejméně jednoho povinného či povinně volitelného předmětu v angličtině (případně jiném jazyce podle specifik oboru) do každého studijního oboru či programu na MU; 3. dosažení 5% podílu zahraničních občanů na počtu akademických pracovníků; 4. zvýšení počtu hostujících vyučujících ročně na dvojnásobek oproti stavu roku 2009; 5. zahájení studia nejméně v jednom společném studijním programu se zahraničními partnery na každé fakultě MU. Třetí, současná Strategie internacionalizace MU (2014-2020), podle jejíž základní vize je Masarykova univerzita „místem, které vytváří svým studentům a zaměstnancům prostředí podporující rozvoj nezbytných interkulturních kompetencí – naším cílem je, aby se pro všechny naše studenty stala mezinárodní zkušenost přirozenou součástí jejich studia“, rozpracovává problematiku cizojazyčné výuky ve třech vzájemně provázaných prioritách: 1. Priorita 1: Internacionalizace studijních programů a oborů 2. Priorita 2: Zvýšení podílu zahraničních studentů v akreditovaných studijních programech 3. Priorita 3: Posílení podílu zahraničních akademických pracovníků na výuce a výzkumu
Strategie rovněž definuje cíle, nástroje a indikátory takovým způsobem, aby bylo ve stanoveném období možné především sledovat vývojové trendy. B.
Shrnutí a vize do budoucna:
Zcela jistě lze říci, že se situace na univerzitě ve všech identifikovaných parametrech vyvíjí během posledních let směrem, který odpovídá zásadám, jež jsou ve Strategiích stanoveny, a který je tedy žádoucí. Je však také zřejmé – především při pohledu na kvantifikovatelné ukazatele z druhé Strategie internacionalizace – že se ke konci roku 2015 všechny stanovené indikátory splnit nepodaří (Příloha 1). Zřejmé je pak také to, že se v poslední době „internacionalizace v univerzitním prostředí […] stále více vzdaluje idealistické představě o všeobecné spolupráci univerzit na bázi výměn studentů a učitelů a proces internacionalizace stále více nabývá rysů tvrdé mezinárodní soutěže o kvalitní studenty, učitele a výzkumné pracovníky“ (Teze strategie internacionalizace Masarykovy univerzity na období 2010 – 2015) a že je tedy nutné – pokud se MU má stát opravdu významnou vysokou školou v mezinárodní konkurenci – věnovat výuce v angličtině, případně i v jiných jazycích, zásadní pozornost. Na jedné straně si můžeme vzít příklad ze skandinávských, resp. nizozemských univerzit, které jsou mezi „neanglickými“ univerzitami podle všech dostupných statistik (např. EAU) v tomto procesu na špičce a které zcela pravidelně vyučují od magisterského stupně všechny své obory v angličtině; na druhé straně ovšem nesmíme ztratit ze zřetele skutečnost, že některé obory, pěstované na univerzitě s tak tradičním zaměřením jako je Masarykova univerzita, jsou zcela legitimně spjaty s národním prostředím a s národním jazykem, takže výuka v cizím jazyce by byla víceméně kontraproduktivní. Univerzita by jistě neměla rezignovat na péči o mateřský jazyk a o jeho odbornou terminologii, tak jak odpovídá samotnému poslání univerzity. Přesto se zavádění stále většího počtu předmětů vyučovaných v angličtině, resp. celých oborů a programů vyučovaných výlučně v angličtině zřejmě nelze vyhnout, byť k tomu bude docházet různým tempem a v různé míře podle rozdílné výchozí pozice jednotlivých fakult, jejich odlišné historie, zaměření oborů i stupně vnímání potřebnosti změn. Navíc bude nutné najít rovnováhu mezi požadavkem na rozvoj jazykových a s nimi spjatých interkulturních kompetencí našich absolventů (nejen) v zájmu jejich uplatnitelnosti v mezinárodním prostředí, a mezi požadavkem na kultivaci národních specifik spojených mimo jiné s péčí o odborný český jazyk. I přes všechny tyto osobité rysy výuky v národním prostředí však zůstává skutečností, že – chceme-li přilákat zahraniční studenty a zahraniční akademiky a zároveň vlastním studentům a akademikům poskytnout možnost vyzkoušet si mezinárodní prostředí a projít mezinárodní konfrontací doma – jiná možnost než významně posilovat výuku v angličtině s největší pravděpodobností neexistuje. S ohledem na výše řečené by tento materiál měl postihnout problematiku výuky v anglickém jazyce na Masarykově univerzitě a navrhnout ve spolupráci s fakultami koncepci dalšího vývoje v této oblasti.
II.
Současný stav výuky v angličtině (Příloha 2): A.
Počet předmětů nabízených v angličtině: 1. PrF: v každém akademickém roce fakulta nabídne 12-14 kursů zaměřených na evropskou tematiku v rámci povinně volitelných předmětů, vyučovaných velmi často (v angličtině) „hostujícími
2.
3.
4.
5.
6.
7. 8.
9.
profesory“. LF: na fakultě existují čtyři „dlouhé“ magisterské studijní programy plně v angličtině; v angličtině jsou pak akreditovány i téměř všechny programy v doktorském studiu. PřF: doktorandi v přírodovědných oborech jsou z povahy věci nuceni psát články v angličtině a posluchači magisterského studia také často zpracovávají diplomové práce v angličtině. FF: značná jazyková pluralita se samozřejmě projevuje nejvíce ve filologiích: ačkoli jsou oficiálně akreditovány v češtině, výuka probíhá v magisterském cyklu pravidelně v příslušném jazyce, v bc. cyklu pak přinejmenším zčásti. I v některých nefilologických oborech jsou nabízeny přednášky v jiném jazyce než v angličtině (historie, filozofie). PdF: celý společný základ vyučovaný na fakultě (tj. zejména pedagogicko-psychologické disciplíny, ale také např. filozofie) je nabízen i v anglickém jazyce, především studentům Erasmu; původně byly tyto kursy nabízeny i studentům českým, ale fakulta postupně tuto strategii opustila. Ve stejném schématu je i na každém oboru nabízeno několik předmětů v angličtině. Ve filologiích je výuka v cizím jazyce samozřejmostí. ESF: platí podmínka absolvovat během magisterského studia pobyt v zahraničí nebo předmět v angličtině. Na fakultě jsou rovněž dva programy plně v angličtině a jeden dvojí diplom ve francouzštině. FI: na doktorské úrovni je v angličtině vše. V angličtině se vyučuje poměrně běžně i v programech akreditovaných v češtině. FSS: nabízí asi 80 předmětů vyučovaných v angličtině, včetně bakalářského stupně studia. V angličtině vyučují na fakultě mimo jiné i „post-docs“, výuka v angličtině probíhá samozřejmě také pro samoplátce a pro studenty programu Erasmus Mundus. FSpS: současných 25 předmětů v angličtině bude od příštího semestru rozšířeno na 36 jako nabídka pro výhradně pro výměnné studenty.
B.
Skutečností zůstává, že: 1. ne všechny nabízené předměty se ve skutečnosti otevírají; 2. některé předměty jsou nabízeny pouze zahraničním (výměnným) studentům, takže k internacionalizaci vnitřního prostředí univerzity de facto nedochází; 3. v některých oborech se vyučuje v angličtině, i když výuka takto není deklarována (typicky doktorské studium na PřF); 4. všechny fakulty pro zvýšení nabídky kursů v cizích jazycích využívají schématu „hostujících profesorů“.
C.
Kvalita předmětů nabízených v angličtině - výsledky ankety k cizojazyčné výuce: 1. dosud dva běhy; 2. anketa určena pouze výměnným studentům, nepostihuje tedy např. „degree seeking“ studenty LF; 3. hodnotiteli jsou v drtivé většině studenti, jejichž mateřštinou angličtina není; 4. bez závažných negativních ohlasů na kvalitu vyučujících; 5. opakující se stížnost na skutečnost, že v cizojazyčných kursech jsou pouze zahraniční studenti.
D.
Typy a počty studentů v jednotlivých typech výuky (bude doplněno): Počty
předmět jako součást standardního českého curricula (neplacené)
Uživatelé Zahraniční Erasmus apod. Zahraniční platící Naši
III.
B.
C.
D.
posílení reciprocity: dosud je poměr mezi vyjíždějícími a přijíždějícími studenty je zatím zhruba v poměru 2:1; potenciál získat platící studenty: 1. především zahraniční; 2. ale i české, jak ukazují zkušenosti z jiných českých vysokých škol vyučujících v angličtině; zvyšování kvality výuky a její pestrosti: 1. prostřednictvím angažmá zahraničních akademiků; 2. vytvořením multikulturního prostředí pro přirozenou interakci našich a zahraničních studentů; kultivace jazykových a mezikulturních kompetencí českých absolventů s vlivem na: 1. relevanci studia a jeho mezinárodní konkurenceschopnost; 2. zaměstnatelnost absolventa; 3. požadovaný celkový profil absolventa MU.
Bariéry: A. B. C.
D. E. F.
V.
předmět jako součást standardního anglického curricula (placené)
Přínosy posilování výuky v angličtině: A.
IV.
speciální předmět „velmi volně volitelný“
vyšší náklady; nejisté finanční přínosy – riziko poptávky (zavedení výuky v cizím jazyce nijak nezvyšuje počet zájemců o studium); tradiční (jakkoli mnohdy zdravě konzervativní) pohled na funkce české univerzity a na profil jejího absolventa (absolventem je např. český učitel na české vysoké škole) apod.; spjatost některých oborů s národním prostředím (typicky právo, historie atd.) nedostatek učitelů schopných vyučovat korektně v cizím jazyce; nedostatek studentů schopných sledovat výuku v cizím jazyce a odpovídajícím způsobem ji chápat.
Nástroje: A. B.
vnitřní akreditační procesy in spe – povinný předmět v angličtině/cizím jazyce na každém oboru studia zařadit do interních standardů kvality; cizojazyčný aspekt, resp. mezinárodní dimenzi oboru zavést jako povinnou součást evaluace oboru a jeho rozvojového plánu;
C.
D. E. F. G. H.
I.
VI.
novelou SZŘ umožnit bez dalšího opatření děkana redakci závěrečné práce v angličtině či v jiném cizím jazyce všude tam, kde se jeho užití shoduje s cíli programu a s žádoucím profilem absolventa; podporovat prostřednictvím FRMU tvorbu cizojazyčných mutací jednotlivých kurzů a přípravu cizojazyčných studijních materiálů; podporovat specializované jazykové vzdělávání (academic skills); při přijímání nových pracovníků důsledněji trvat na odpovídajících cizojazyčných kompetencích; nadále využívat IRP „hostujících profesorů“, resp. CRP zaměřený na sdílení kapacit v této oblasti s ostatními VŠ; zajistit, aby se pro studenty stala mezinárodní zkušenost spojená s nutností používat cizí jazyk přirozenou součástí jejich studia a podmínkou jeho úspěšného ukončení (Strategie internacionalizace 2014-20), tj. stanovit povinnost buď: 1. absolvovat pobyt na zahraniční univerzitě, nebo 2. absolvovat předmět vyučovaný v cizím jazyce na MU, nebo 3. napsat v cizím jazyce závěrečnou práci; vytvářet a podporovat společné studijní programy, které umožní dlouhodobě plánovat a počítat s intenzívní výukou hostujících vyučujících.
Závěr (bude doplněno): A.
představa o načasování, resp. časové souslednosti ve vztahu k: 1. novele VŠ zákona; 2. DZ 2016-2020; 3. atd.
