Komunitní studie lokality Jana Jíchová 1. PGS SGRR
Kriminalita Geografie Strach
a její příčiny
zločinu, strachu
ze zločinu
Bezpečnost Case
study – Žižkov a Jarov
Crime
→ crīmen („Já rozhoduji, dávám rozsudek“)
První
použití slova kriminologie v 19. století x Kriminální chování od pradávna Jiná
měřítka pro provinění i tresty
Nové
formy trestné činnosti?
Nové
trestné činy?
• Hospodářská kriminalita, internetové hackerství,
drogová problematika, nelegální převádění migrantů… Role
médií
• Obrovská a stoupá • Pozitiva i negativa – jaká?
• Curtis (2001): Jack Rozparovač a média • Morální panika v Londýně v 70. letech 20. století
Nejednotnost, neshody… Cohen
a Felson (1979)
• Vhodná oběť, motivovaný útočník, nedostatečná
kontrola Tři
základní teorie
• Sociostrukturální – sociální vztahy (sociální
disorganizace → frustrace → kriminalita) • Socioprocesuální – psychologické, chování podle vzorů, labeling, life-span teorie • Viktimologické – příčiny u oběti, životní styl a role
Běžné
v zahraničí (USA)
• Propojení místa, sociálních podmínek a
kriminálních aktivit Craglia, Haining, Signoretta
(2005) –
Sheffield • Oblasti s velkou intenzitou kriminality, sociální
a ekonomické podmínky Karban
(2008)
• Metoda prostorového shlukování
Behaviorální Nové
geografie (20. století)
postupy a metody
• Mentální mapy, time-geography, prvek náhody a
pravděpodobnosti Výrazný
posun
• Lepší pochopení kriminálního chování, výsledky
pozorování a výzkumu lépe aplikovatelné • Využití u viktimologických studií • Výzkum prostorového chování a chování v prostoru
Kořeny • 19. století, evropští „kartografičtí“ kriminalisté • Regionální vzorce zločinu, sociální a fyzické
prostředí bydlišť pachatelů
Chicagská škola • 20. léta 20. století, aplikace modelů
Teorie sociální disorganizace (Shaw, McKay) • Rezidenční nestabilita, etnická různorodost, chudoba • Ekonomická deprivace, fyzický úpadek, migrace,
fragmentace → kriminální chování • „Neschopnost lokálních komunit pochopit hodnoty či řešit běžně zažívané problémy“ (Shaw, McKay 1942) • Podcenění sousedské sociální kontroly
Aplikace
Burgessova koncentrického modelu na studium delikvence mladistvých
• Chicago 1900–1906, 1917–
1923, 1927–1933 • Způsobeno skupinami imigrantů či prostředím, ve kterém žili… vnitřní město • S ↑ vzdáleností od centra se ↓delikvence • Síť vztahů: rodina, gang, sousedství
70. léta
20. století
• ↑ počtu výzkumů na národní i lokální úrovni • Koncept vysoce rizikového sousedství (high-risk
neighbourhood) Podle Smith (1989): „Oblast s velkým podílem lidí s vyšším statusem, ale bez rodiny, s rasovou promíšeností a nejlevnějšími obecními pozemky.“ Oblast vnitřních měst
• Hypotéza o vlivu životního stylu Čas a prostor, velikost domácnosti, časoprostorové aktivity V současné době např. zkoumání rizikovosti volnočasových aktivit, Suau a Confer (2005)
USA
v 60. letech 20. století
• Velká Británie a další západoevropské země Sociální
problém
Největší
rozvoj 90. léta 20. století
• Enormní nárůst počtu článků, vědeckých statí a
výzkumů Problematika
vymezení
• Strach x úzkost, obava, stísněnost, pocit ohrožení • Obava (Buriánek)
Základní
lidská emoce, různá intenzita, reakce na nebezpečné situace → vyhýbání se jim • Např. Plháková (2003, str. 7):„ohrožení
sebezáchovy a pocitu duševní integrity.“ Strach
ze zločinu
• Brantinghamovi (1995): strach z napadení,
fyzické újmy, obtěžování • Bannister a Fyfe (2001): škála emocí, povaha, intenzita, trvání
Teoretické
koncepty Bannistera a Fyfa
(2001) • Strach jako výsledek viktimizace Viktimizační paradox (Hypotéza zranitelnosti, koncept power control) • Teze sociální kontroly Vliv sociálních podmínek, kontrola a ochrana Bennett (1990): úpadek role a vlivu tradiční komunity • Environmentalistická teorie Prožívání a interpretování urbánního prostoru Individuální vnímání nebezpečí a rizik
Nové
pojmenování starého (Pearson
1983) Williams
a kol. (1991): problematika specifikace, metodologické problémy (proměnné, validita, terminologie, volba otázek)
Formulace
otázek
• „Jak bezpečně se cítíte ve Vašem okolí, když
jdete sami v noci?“
Fyzické a sociální prostředí • Koskela, Öhman a Simonsen, Ellin, Schmeidler,
Vykopalová
Oprávněnost
konceptů
Příklad hradeb • Preindustriální město: bezpečí, ochrana, ale i inkluze,
exkluze, ochrana zisků x • Marcuse (1997): hradby naopak vytváří strach x • Ellin (1996) aplikace na postindustriální město: nákupní střediska a gentrifikované enklávy, gated communities
← → Foto: Newman, O. (1994)
Šeberov – Hrnčíře, Pražská realitní s r. o.
podceňováno Charakteristiky Často
• Znečištění, hluk, nekvalitní prostředí, vizuální
degradace Architektonická
koncepce veřejných prostorů, parků, ale i ulic a samotných domů
Newman
(1972)
• Vyšší četnost kriminálních činů u budov s chybnými
architektonickými prvky Aplikace
na sídliště (Schmeidler)
Praha 4, Besperát, O.
O. Newman, 1994, str. 19
Sídliště Černý Most, Atlas Česka
Charakteristiky
• Přelidnění, sociální izolace, špatné podmínky,
výskyt patologických jevů Patologické
jevy
• Deviantní chování, prostituce, sociální konflikty,
občanské nepokoje, vandalismus Role
komunit, soudržnosti x anonymita
Obraz
místa: Tuan (1974)
• Veřejné symboly a místa péče Genius
loci: Norberg-Schulz (1994)
Preventivní
programy Plánování a design budov, úprava prostředí Kamerové systémy, CCTV • Kontroverznost Schmeidler
(2000)
• „Oči“ na ulici, osvětlení, zeleň • Snížení nejednoznačnosti míst („země nikoho“)
• Přehlednost, identifikace
Zdroj: Magistrát Hl. m. Prahy
MČ
Praha 3, vnitřní město Žižkov x Vinohrady Fyzické
prostředí
• Dolní Žižkov, Vinohrady, sídliště Jarov, okolí
náměstí Barikád, Na Balkáně • Řada náměstí, parků Sociální
prostředí
• Vzdělanostní a demografické charakteristiky • „Baráky hrůzy“ (Roháčova 107, Víta Nejedlého
13)
Foto: Outrata, D. ↑→
Nálepka
nebezpečné lokality (19. století)
Statistické
výkazy Policejního prezidia ČR
• Místní oddělení policie (MOP) • Nepatří mezi rizikové oblasti (x centrum) TČ
s vyšším výskytem v lokalitách
• Jarov → násilné TČ, opilství • Žižkov → mravnostní TČ, krádeže věcí z
motorových vozidel, zanedbání povinné výživy, úvěrové podvody
Úhly pohledu • Strážníci a zástupci MP a Policie ČR:
polostrukturované rozhovory • Rezidenti: dotazníkové šetření • V zásadě shoda
Největší problémy podle MP • Krádeže vozidel, vloupání, porušování veřejného
pořádku • Zastavárny, herny, bary, nonstopy • Narkomani, bezdomovci, Romové
Lokalita
• Pocit bezpečí ve dne (88,4 %) x v noci (54,8 %) • V rámci Prahy: 65,1 % bezpečná (Ž x J) • Specifičnost: Romové, nepřehlednost a nepořádek,
krádeže, větší koncentrace hospod, heren a zastaváren, bezdomovci apod. Rozdíly
mezi muži a ženami
• Bojácnější ve dne i v noci • Více míst, která jim připadají nebezpečná • Místo bydliště nebezpečněji, kritičtěji zlepšení Rozdíly
mezi věkovými skupinami
• Nejbojácnější 25–39 let, 55–69 let
Pocit bezpečí mužů v místě bydliště 70 60
Porovnání vnímání pocitů bezpečí mezi muži a ženami ve dne a v noci
40 30 20 10 0
ano
spíše ano
spíše ne ve dne
ne
nevím
v noci
Pocit bezpečí žen v místě bydliště
Zdroj: Dotazníkové šetření 50 45 40 35
Podíl žen
Podíl mužů
50
30 25 20 15 10 5 0
ano
spíše ano
spíše ne ve dne
v noci
ne
nevím
Typ místa
Počet respondentů*, kteří vnímají dané se danému místo jako místu nebezpečné vyhýbají
Potenciálně nebezpečné skupiny
Strach ze skupin na místech: která respondenti kterým se vnímají jako respondenti nebezpečná* vyhýbají*
Parky Opuštěné, odlehlé a zanedbané prostory
64
40
Romové
32
20
26
14
Narkomani
22
16
Podivná individua
18
11
Náměstí Hospody, herny, nonstopy
15
10
Bezdomovci
14
13
14
5
Opilci
11
4
Tunely, podchody Neosvětlené či špatně osvětlené oblasti
13
8
Národnostní skupiny
8
2
Party mládeže
7
6
12
0
Zloději
6
3
Zastavárny
3
0
Skini
0
1
Jiné
9
5
Zdroj: Dotazníkové šetření * Z celkového počtu 123 respondentů, kteří uvedli alespoň jeden typ místa.
Zdroj: Dotazníkové šetření *Uveden počet res pondentů, kteří zmíni l i da nou s kupi nu.
Pozn.: Celkem uvedlo alespoň jednu skupinu 134 respondentů.
Strach
z kriminality
• BANNISTER, J., FYFE, N. (2001): Introduction: Fear and
the City. Urban Studies 38, čís. 5–6, str. 807–813. • PAIN, R. (2001): Gender, Race, Age and Fear in the City. Urban Studies 38, Vol. 5 – 6, str. 899–913. Fyzické
prostředí
• SCHMEIDLER, K. (2000): Prostředí města,
urbanistická tvorba a sociální patologie. Kriminalistika, čís. 4. Online dostupné na: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/krimin alistika/2000/00_04/schmeidl.html.
Aplikace
GIS:
• CRAGLIA, M.; HAINING, R.; SIGNORETTA, P. (2005):
Modelling high-intensity crime areas: comparing police perceptions with offence/offender data in Sheffield. Environment and Planning A, Vol. 37, Pgs. 503 – 524.
A PŘÍJEMNÝ VÍKEND
