Komunitní studie lokality Jana Jíchová 3. PGS SGRR URRlab
Úvod Geografie
zločinu Strach ze zločinu Prostředí Případová studie
Proměny během vývoje společnosti Existují v dnešní době nové formy trestné činnosti? Nový typ zločinů? Nebo jen replikace starého?
Jaká je role médií?
Pro úspěšné uskutečnění zločinu nutný souběh tří „okolností“ – jakých?
Nejednotnost, neshody… Cohen a Felson (1979) • Vhodná oběť, motivovaný útočník, nedostatečná kontrola
Tři základní teorie • Sociostrukturální – sociální vztahy (sociální disorganizace →
frustrace → kriminalita) • Socioprocesuální – psychologické, chování podle vzorů, labeling, life-span teorie • Viktimologické – příčiny u oběti, životní styl a role
Behaviorální geografie (20. století)
Nové postupy a metody • Mentální mapy, time-geography, prvek náhody a
pravděpodobnosti
Výrazný posun • Lepší pochopení kriminálního chování, výsledky pozorování a
výzkumu lépe aplikovatelné • Využití u viktimologických studií • Výzkum prostorového chování a chování v prostoru
Kořeny • 19. století, evropští „kartografičtí“ kriminalisté • Regionální vzorce zločinu, sociální a fyzické prostředí bydlišť
pachatelů
Chicagská škola • 20. léta 20. století, aplikace modelů
Teorie sociální disorganizace • Rezidenční nestabilita, etnická různorodost, chudoba • Ekonomická deprivace, fyzický úpadek, migrace, fragmentace →
kriminální chování • „Neschopnost lokálních komunit pochopit hodnoty či řešit běžně zažívané problémy“ (Shaw, McKay 1942) • Podcenění sousedské sociální kontroly
Aplikace Burgessova koncentrického modelu na studium delikvence mladistvých
• Chicago 1900–1906, 1917–1923,
1927–1933 • Způsobeno skupinami imigrantů či prostředím, ve kterém žili… vnitřní město • S ↑ vzdáleností od centra se ↓delikvence • Síť vztahů: rodina, gang, sousedství
70. léta 20. století • Eskalace sociálních problémů • ↑ počtu výzkumů na národní i lokální úrovni • Bunge, Phillips
Koncept vysoce rizikového sousedství (high-risk neighbourhood) • Podle Smith (1989): „Oblast s velkým podílem lidí s vyšším statusem, ale
bez rodiny, s rasovou promíšeností a nejlevnějšími obecními pozemky.“ • Oblast vnitřních měst
Hypotéza o vlivu životního stylu
• Čas a prostor, velikost domácnosti, časoprostorové aktivity • V současné době např. zkoumání rizikovosti volnočasových aktivit,
Suau a Confer (2005)
USA v 60. letech 20. století • Velká Británie a další západoevropské země
Sociální problém Největší rozvoj 90. léta 20. století • Enormní nárůst počtu článků, vědeckých statí a výzkumů
Problematika vymezení • Strach x úzkost, obava, stísněnost, pocit ohrožení • Obava (Buriánek)
Strach ze zločinu • Brantinghamovi (1995): strach z napadení, fyzické újmy,
obtěžování • Bannister a Fyfe (2001): škála emocí, povaha, intenzita, trvání
Teoretické koncepty Bannistera a Fyfa (2001)
Strach jako výsledek viktimizace • Viktimizační paradox (Hypotéza zranitelnosti, koncept power control)
Teze sociální kontroly • Vliv sociálních podmínek, kontrola a ochrana • Bennett (1990): úpadek role a vlivu tradiční komunity
Environmentalistická teorie • Prožívání a interpretování urbánního prostoru
• Individuální vnímání nebezpečí a rizik
Nové pojmenování starého (Pearson 1983) Williams a kol. (1991): problematika specifikace, metodologické problémy (proměnné, validita, terminologie, volba otázek) Formulace otázek • „Jak bezpečně se cítíte ve Vašem okolí, když jdete sami v noci?“
Charakteristiky • znečištění, hluk, nekvalitní prostředí,
monotónnost, vizuální degradace
Architektonická koncepce veřejných prostorů, parků, ale i ulic a samotných domů… CPTED Newman (1972)
Newman (1994, s. 19)
• vyšší četnost kriminálních činů u budov s
chybnými architektonickými prvky
• aplikace na sídliště (Schmeidler) Koskela, Öhman a Simonsen, Ellin,
Schmeidler
Praha 4, Besperát, O.
← → Foto: Newman, O. (1994)
Šeberov – Hrnčíře, Pražská realitní s r. o.
Charakteristiky • Přelidnění, sociální izolace, špatné podmínky, výskyt
patologických jevů
Patologické jevy • Deviantní chování, prostituce, sociální konflikty, občanské
nepokoje, vandalismus
Role komunit, soudržnosti x anonymita
Obraz místa: Tuan (1974) • Veřejné symboly a místa péče
Genius loci: Norberg-Schulz (1994)
Preventivní programy Plánování a design budov, úprava prostředí Kamerové systémy, CCTV • Kontroverznost
Schmeidler (2000) • „Oči“ na ulici, osvětlení, zeleň • Snížení nejednoznačnosti míst („země nikoho“)
• Přehlednost, identifikace
Koskela, Pain (2000): Revisiting fear and place: women's fear of attack and the built environment. Geoforum, s. 269-280.
Centrum: Praha 1
Vnitřní město: Praha 3 – Žižkov a Jarov
Suburbium: Jesenice (součást rozsáhlejšího výzkumu vnímání strachu v zázemí Prahy)
Případové studie proběhly v letech 2008-2010 Cíle: • Odhalení odlišného vnímání strachu podle pohlaví a různých
věkových skupin • Identifikace rizikových míst (hot spots of fear) • Analýza důvodů
Dotazníkové šetření ve třech lokalitách • Centrum: 189 respondentů • Vnitřní město: 146 respondentů • Suburbium: 178 respondentů
Metody • Kontaktování skrze místní instituce, informační kanály, tazatelé,
sněhová koule (e-mail)
Praha 1
Žižkov a Jarov
Jesenice
Centrum
Vnitřní město
Suburbium
Procesy
Revitalizace Komercionalizace Internacionalizace
Revitalizace Gentrifikace
Suburbanizace Polarizace
Výrazné skupiny lidí
(Kontrasty) Manageři x bezdomovci
Výrazná romská menšina Pracující (střední třída) Yuppies
Starousedlíci Nově příchozí
Krádeže (hl. aut) Mravnostní TČ
Majetkové TČ
Cizinci Trestné činy
Krádeže (kapesní) Některé násilné TČ White-collar crime
Většina respondentů se cítí bezpečně Rozdíly mezi lokalitami i mezi skupinami obyvatel Muži x ženy • Nepřekvapivé: ženy se obávají více… • Žižkov: velké rozdíly ve dne i v noci • Praha 1: velký rozdíl ve dne, ale v noci se rozdíly stírají (!)
Věk
NOC - Praha 3
• Praha 1: citlivěji vnímají
starší lidé • Jesenice: lidé ve věku 25 – 39 let – proč?
NOC - Praha 1
DEN - Praha 3
DEN - Praha 1
0%
20%
Ano
40%
Spíš ano
60%
Spíš ne
80%
Ne
100%
Nevím
Odlišné vnímání role fyzického prostředí – kde silněji? • výrazněji více vnitřní město – nepořádek, vandalismus,
opuštěnost míst, nepřehlednost, osvětlení
Odlišný přístup k různým trestným činům – jaký? • majetková kriminalita x osobní kriminalita
Specifika míst • Parky, ulice, náměstí • okolí obchodních domů, stanic metra, okolí nočních podniků
(pohyb opilých osob, rušení nočního klidu, vandalství)
Rizikové skupiny • Centrum x vnitřní město
• Bezdomovci, „podivné“ osoby x narkomani, Romové • Zloději, kapsáři, organizovaný zločin
TYP MÍSTA
PŘÍKLADY
Oblasti Ulice
Náměstí
Parky
Nádraží + okolí Okolí stanic metra a obchodních center Okolí nočních podniků Podchody, tunely
Malá Strana; Dolní Žižkov Ve Smečkách, Vodičkova; Koněvova, Spojovací, Husitská, Bořivojova, Václavské n., Staroměstské n.; Žižkovo n., Kostnické n., Olšanské n Petřín, Kampa, Karlovo n.; Židovské pece, Parukářka, Vítkov Hlavní nádraží, Masarykovo nádraží Národní třída, Náměstí Republiky; Jiřího z Poděbrad, Flora Klub Roxy, Nekázanka; Dolní Žižkov Pod Václavským n.; pod Vítkovem
