Komunitní plán sociálních služeb Sdružení obcí Kokořínska na období

Komunitní plánování sociálních služeb na území Sdružení obcí Kokořínska

Komunitní plán sociálních služeb Sdružení obcí Kokořínska na období 2011 – 2015

Zpracovatel: Sdružení obcí Kokořínska ve spolupráci s městem Mšenem Zpracováno v období: 2009 - 2011 za přispění Středočeského kraje

Materiál byl vytvořen za finanční podpory Středočeského kraje a města Mšena.

Autoři: Mgr. et Bc. Blanka Dvorščíková, MBA Ing. Martin Mach Alena Oupická Hana Rašáková Mgr. Helena Valentová, DiS. Hana Vlčková 2

Úvodní slovo Vážení a milí spoluobčané Kokořínska, komunitní plánování je jedna z metod používaných pro vytvoření plánu sociálních služeb. Základním cílem komunitního plánování je, aby sociální služby byly takové, jaké si je občané určité komunity (obce, města, kraje) přejí, aby byly dostupné a efektivní. To znamená, že počet a druh poskytovaných služeb a služeb souvisejících budou odpovídat potřebám občanů. Komunitní plánování můžeme označit jako aktivní úsilí obce o dlouhodobé a průběžné zapojování veřejnosti do řízení záležitostí obce. Komunitní plán sociálních služeb je významným strategickým dokumentem pro oblast sociálních služeb a služeb souvisejících. Cílem tohoto plánu je zajistit zejména zachování stávajících, ale i rozvoj nových sociálních služeb a také služeb s nimi souvisejících. Komunitní plánování definujeme jako stále se opakující proces, při kterém jsou zjišťovány potřeby a zdroje a hledána taková řešení, která nejlépe odpovídají místním podmínkám a potřebám lidí. Komunitní plánování SOK je jedním z nástrojů pro zlepšení kvality života v našem regionu. Jeho hlavním cílem je zjištění stavu poskytování sociálních služeb a služeb souvisejících a zároveň také potřeb, které jsou občany požadovány a nejsou doposud naplněny. Porovnáním těchto dvou základních parametrů vzniká komunitní plán, který je jakýmsi kompromisem mezi tím, co je možné realizovat, a tím, co bylo občany, poskytovateli a samosprávou vyhodnoceno jako potřebné. Cílem je zajistit, aby občané měli dostatek informací o sociálních službách ve svém okolí, ale také aby služby byly poskytovány kvalitně a efektivně, či byl podpořen vznik nebo rozvoj těch služeb, které doposud chyběly. Proces komunitního plánování v mikroregionu SOK se stal základním kamenem spolupráce mezi zástupci jednotlivých obcí, poskytovateli sociálních služeb a občany regionu. Velice si cením pracovního nasazení, důvěry a spolupráce, jíž jsme společnými silami nastartovali a která přinesla řadu výsledků a pozitiv. Je nutno si uvědomit, že kdokoli z nás se může ve svém životě ocitnout v situaci, kdy bude potřebovat využít sociálních služeb či popřípadě služeb s nimi souvisejících. Komunitní plán mikroregionu SOK je pouze základním stavebním kamenem pro naši další práci. Ta bude zaměřena na uskutečnění plánovaných záměrů v našem regionu, aby všem potřebným spoluobčanům, kteří využívají sociální služby, byl umožněn důstojný a plnohodnotný život. Děkuji tímto všem, kteří se na vytvoření tohoto plánu podíleli, zejména pak členům řídící a pracovních skupin, zástupcům jednotlivých obcí a také všem dalším občanům, díky jejichž práci můžeme tento dokument využít při rozvoji našeho regionu. Věřím, že budeme společně úspěšně realizovat úkoly, které jsme si v sociálně politické oblasti do budoucích let vytyčili a budeme aktivně pracovat s výstupy projektu. Věřím, že náš region bude místem, kde mohou občané vést plnohodnotný život a jejich potřeby budou v maximální možné míře naplňovány.

S úctou za realizátora projektu Sdružení obcí Kokořínska předsedkyně Řídící skupiny pro KPSS mikroregionu SOK Mgr. et Bc. Blanka Dvorščíková, MBA Mšeno, říjen 2011

3

OBSAH: 1 ÚVOD .................................................................................................................................................................. 5 2 KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ................................................................................ 6 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 3

PROCES KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (KPSS)......................................................... 6 VYMEZENÍ POJMŮ ................................................................................................................................. 7 PRINCIPY KPSS................................................................................................................................... 11 PŘÍNOSY KPSS ................................................................................................................................... 12 CÍL KPSS............................................................................................................................................ 13 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ................................................................................................................. 13

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SOK............................................................................. 14 3.1 VIZE, POSLÁNÍ A CÍLE .......................................................................................................................... 14 3.2 POSTUP PRÁCE PŘI KOMUNITNÍM PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V RÁMCI REALIZACE PROJEKTU KPSS SOK........................................................................................................................................................ 17

ANALYTICKÁ ČÁST ........................................................................................................................................ 20 4

DATA POTŘEBNÁ KE KOMUNITNÍMU PLÁNOVÁNÍ ................................................................... 20 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ........................................................................................................ 20 ANALÝZA VEŘEJNOST, UŽIVATELÉ ...................................................................................................... 45 ANALÝZA POSKYTOVATELŮ ................................................................................................................ 46 ANALÝZA ZADAVATELŮ ..................................................................................................................... 47 STRATEGICKÉ A ANALYTICKÉ DOKUMENTY K PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA KRAJSKÉ ÚROVNI... ............................................................................................................................................................ 48 EKONOMICKÁ ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA KOKOŘÍNSKU ......................................................... 50 SWOT ANALÝZA ................................................................................................................................ 53

STRATEGICKÁ ČÁST...................................................................................................................................... 55 5

ROZVOJ SLUŽEB PRO JEDNOTLIVÉ CÍLOVÉ SKUPINY ............................................................ 55 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6

6

VYMEZENÍ PRIORITNÍCH OBLASTÍ ....................................................................................................... 55 PRIORITY CÍLOVÉ SKUPINY: DĚTI, MLÁDEŽ, RODINA ........................................................................... 58 PRIORITY CÍLOVÉ SKUPINY: OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM, SENIOŘI ....................................... 60 PRIORITY CÍLOVÉ SKUPINY: OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM .......................................... 61 SYSTÉMOVÉ PRIORITY ......................................................................................................................... 62 ZÁSOBNÍK PODNĚTŮ............................................................................................................................ 69

MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A AKTUALIZACE KOMUNITNÍHO PLÁNU......................... 71 6.1 6.2 6.3

MONITOROVÁNÍ REALIZACE KOMUNITNÍHO PLÁNU ............................................................................ 71 HODNOCENÍ REALIZACE KOMUNITNÍHO PLÁNU ................................................................................... 72 AKTUALIZACE KOMUNITNÍHO PLÁNU .................................................................................................. 73

7

ZÁVĚR ....................................................................................................................................................... 74

8

DOTAZNÍK PRO ČTENÁŘE.................................................................................................................. 75

4

1 Úvod Plánování sociálních služeb metodou komunitní, má za cíl aktivně zjišťovat potřeby lidí v daném území a hledat způsoby, jak tyto potřeby uspokojit vzhledem ke zdrojům, jež jsou k dispozici. Sdružení obcí Kokořínska (dále SOK) se rozhodlo plánovat v rámci svého spádového území. Zapojení a spolupráce obcí, poskytovatelů služeb, občanů a dalších subjektů v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb (dále KPSS) přináší možnost vytvořit kvalitní, potřebám obyvatel odpovídající, síť sociálních služeb a služeb souvisejících, schopnou pružně reagovat na změny potřeb občanů. Jedním z výstupů zavedení metody komunitního plánování sociálních služeb je vznik dokumentu – „Komunitního plánu sociálních služeb SOK“, jehož obsahem je jak zmapování stávající situace v oblasti sociálních služeb a oblastí souvisejících, tak současně návrh řešení udržitelnosti a rozvoje současného stavu, s cílem zajistit občanům efektivní, kvalitní a dostupné sociální služby i služby související, schopné flexibilně reagovat na jejich potřeby. Komunitní plán sociálních služeb SOK je výsledkem téměř dvouleté práce několika desítek lidí z řad zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů sociálních služeb a dalších občanů. Cílovými skupinami občanů SOK, na něž byl projekt zaměřen, jsou Děti, mládež a rodina; Osoby se zdravotním postižením a Senioři a Osoby ohrožené sociálním vyloučením. Komunitní plán sociálních služeb SOK je základním strategickým dokumentem zaměřeným na rozvoj sociálních a souvisejících služeb v regionu SOK. Byl vytvářen za významného přispění uživatelů sociálních služeb a dalších občanů a zahrnuje všechny důležité aspekty života osob z cílových skupin, které souvisí s dostupností sociálních služeb a služeb souvisejících a s kvalitou jejich života. Struktura Komunitního plánu sociálních služeb (dále KPSS) v regionu SOK je v souladu s obvyklým uspořádáním strategických dokumentů. Základními částmi dokumentu jsou část analytická a část strategická. Analytická část obsahuje údaje zjištěné při průzkumech veřejného mínění, názorů uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů služeb a mapování území SOK. Ve strategické části naleznete jednotlivé priority, na něž jsme se v rámci procesu KPSS zaměřili, a také jednotlivé projektové záměry, jež tyto priority naplňují.

5

2 Komunitní plánování sociálních služeb KPSS je metoda plánování sociálních služeb na základě spolupráce zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. Sociální služby jsou plánovány pro občany konkrétního území s využitím znalostí potřeb všech zainteresovaných stran a veřejnosti. Výsledkem je systém sociálních služeb a služeb souvisejících, na němž se shodnou všechny zúčastněné strany zapojené do KPSS. Výsledkem procesu plánování sociálních služeb metodou komunitního plánování je realizovatelný plán rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících a trvalý proces veřejné rozpravy o řešení problémů komunity.

2.1

Proces komunitního plánování sociálních služeb (KPSS)

Rozhodnutí zadavatele o zpracování KPSS a o způsobu zajištění jeho jednotlivých fází Jmenování koordinátora KPSS Výběr zpracovatelů jednotlivých částí KPSS Ustanovení řídící skupiny Ustanovení pracovních skupin Zajištění veřejného projednání KPSS Schválení KPSS zadavatelem Zpracování analýz Komunitní plánování sociálních služeb musí vycházet ze znalosti výchozí situace. K tomu slouží sociálně demografická analýza území a popis momentální sociální situace území, s důrazem na popis služeb (jaké služby v území jsou, jak vypadají a fungují, komu se poskytují, jak služby uspokojují přání a potřeby občanů, jaká je jejich kvalita apod.). Sociálně demografická analýza území. Obsahuje statistické údaje využitelné při komunitním plánování. Výzkum občanů a uživatelů sociálních služeb. Výzkum poskytovatelů sociálních služeb. Výzkum zadavatelů sociálních služeb. Vytvoření KPSS Komunitní plánování sociálních služeb vychází z postupů strategického plánování. Proto také přejímá pojmy a strukturu strategického plánu. Strategické plánování se pro KPSS používá proto, že je to metoda, která umožňuje vytvářet strategie a rozdělit vytváření společného postupu do kroků. Tato metoda ve svém výsledku umožňuje vybrat projekty, které jsou klíčové pro naplnění společné představy, získat pro ně společnou transparentní podporu a rozdělit úkoly mezi zúčastněné. Jde o metodu, jejímž výsledkem je poměrně konkrétní strategický plán, tedy přímo „strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících“. Komunitní plán sociálních služeb je závaznou dohodou mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb o tom, jaký systém sociálních služeb a služeb souvisejících, má v daném území být, jak bude podporován, které problémy budou řešeny nejdříve a jakým způsobem. Proto je důležité, aby si všichni účastníci KPSS na počátku vzájemně vyjasnili, proč chtějí KPSS vytvářet a čeho chtějí společně dosáhnout. Tuto společnou představu vyjadřuje poslání a vize.

6

Klíčovou součástí komunitního plánování je vymezení priorit.. Výběr priorit totiž může zcela vyloučit některé oblasti života občanů z komunitního plánu pro nejbližší období. Výběr priorit proto musí být navázán na vizi a poslání. Je prvním krokem k nalezení cesty, jak poslání a vizi naplnit. Priority musejí být proto také vybrány a vymezeny realisticky, tj. v souladu možnostmi vyjádřenými vlastními silnými stránkami a příležitostmi i s vědomím překážek, tj., vlastních slabin a hrozeb. Při výběru a vymezení priorit tak hrají důležitou roli i výsledky SWOT analýzy. Priority stanovuje řídící skupina. Priorit je definován menší počet (1 – 3). To umožňuje více zaostřit komunitní plán a tím i koncentrovat úsilí a prostředky na řešení klíčových problémů. Ke každé z vybraných priorit je ustanovena pracovní skupina, jejímž úkolem je navrhnout opatření a aktivity realizace příslušných priorit. Logický systém opatření a aktivit se souhrnně nazývá Akční plán realizace priorit. Po vytvoření návrhu opatření je příslušné pracovní skupiny rozpracují do aktivit. Přitom není třeba rozpracovat hned všechna opatření, jejich realizaci lze rozložit v čase.

2.2

Vymezení pojmů

Aktivity Popis konkrétních projektů/akcí, jimiž budou naplněna jednotlivá opatření. Běžný způsob života Situace, kdy člověk má možnost využívat běžné služby poskytované veřejnosti, přirozené sociální sítě a vlastní zdroje, je v kontaktu s ostatními lidmi, vnějším i vnitřním prostředím, v němž žije a jeho život odpovídá podmínkám života vrstevníků. Dobrovolník Fyzická osoba vykonávající dobrovolnickou službu, mimo svůj pracovněprávní vztah, služební poměr, členský poměr, školní vzdělání nebo studium. Dobrovolnictví Neplacená a nekariérní činnost, kterou lidé provádějí proto, aby pomohli svým bližním, komunitě nebo společnosti. Domov pro seniory Zařízení pro občany, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují komplexní péči, jež jim nemůže být zajištěna členy rodiny, pečovatelskou službou ani jinými typy služeb. Chráněné bydlení Chráněné bydlení je dlouhodobá pobytová služba poskytovaná osobám se zdravotním postižením, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Chráněné bydlení má formu individuálního nebo skupinového bydlení; osobě se poskytuje podle potřeby podpora osobního asistenta. Služba obsahuje poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu.

7

Integrace Komplexní proces vyrovnávání příležitostí osobám v nepříznivé sociální situaci a umožnění přístupu k běžným podmínkám života. Sociálním začleňováním (sociální integrací) se rozumí proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a umožňují jim žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný. Komunitní plánování sociálních služeb Plánování rozvoje sociálních služeb jako výsledku procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je především popis a analýza existujících zdrojů a potřeb a strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb. Koordinátor KPSS Fyzická nebo právnická osoba, dostatečná zkušená v managementu a se znalostmi v oblasti KPSS a zapojování veřejnosti, která koordinuje celý proces KPSS ve spolupráci s řídící skupinou. Nepříznivá sociální situace Taková situace, ve které osoba pro ztrátu soběstačnosti z důvodu věku, zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné osoby, případně z jiných závažných důvodů, nebo jestliže její způsob života vede ke konfliktu se společností, není schopna dostatečně zabezpečovat a uspokojovat své životní potřeby a tyto potřeby nejsou ani jinak dostatečně zabezpečeny nebo jestliže jejich způsob života ohrožuje zájmy a potřeby společnosti. Obtížná sociální situace Nepříznivý stav, souhrn nepříznivých podmínek a okolností, vztahujících se k určité osobě nebo skupině společně posuzovaných osob a vlivů, které se jich bezprostředně či zprostředkovaně dotýkají. Okresní správa sociálního zabezpečení Státní orgán, který vybírá pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, spravuje nemocenské pojištění pro zaměstnance malých organizací a studenty, řídí nemocenské pojištění v organizacích a kontroluje jeho vybírání, poskytuje peněžité dávky zaměstnancům, jejichž podniky zanikly, poskytuje peněžitou pomoc uchazečům o zaměstnání aj. Kromě toho posuzuje nároky na dávky nebo služby sociálního zabezpečení, žádosti o dávky důchodového pojištění a dávky sociální podpory. Opatření Podrobněji rozvedené jednotlivé priority, obsahující popis způsobů, které povedou k naplnění vybraných priorit. Oprávnění k poskytování sociálních služeb Formálním potvrzením toho, že zařízení je připraveno poskytovat sociální služby v souladu s platnými standardy kvality sociálních služeb. Pečovatelská služba Sociální služba, kterou se zabezpečuje potřebná péče o osobu, její výživu a domácnost. 8

Poskytovatel sociálních služeb Subjekt, který služby poskytuje a nabízí, bez ohledu na to, zda se jedná například o nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem. Poskytovatelé jsou ti, kdo služby provozují, prodávají, uskutečňují bez ohledu na to, zda se jedná o organizaci zřizovanou, státní či nestátní, ziskovou či neziskovou. Mezi poskytovatele se zahrnují také osoby pečující o své příbuzné a blízké (ačkoli jsou částečně též uživateli služeb). Poskytovatelé vytvářejí plány či projekty na zachování a rozšiřování svých zařízení, pracovních míst a služeb, které poskytují. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet svoje zařízení. Poskytovatelé soutěží na trhu o získání prostředků na udržení své existence především cenou a kvalitou služeb, které nabízejí. Poslání (mise) a vize Konsensuální vyjádření důvodů, proč se komunitní plánování provádí, a čeho se tím chce dosáhnout, tj. jaký hlavní cíl má být komunitním plánování naplněn v určitém časovém horizontu.. Pracovní skupina Skupina tvořená uživateli, poskytovateli, zadavateli sociálních služeb a dalšími zájemci o proces KPSS, která řeší konkrétní úkoly v rámci procesu KPSS např. navrhuje a připomínkuje dílčí část Komunitního plánu. Priority Vymezují oblasti, témata či problémy, jimiž se KPSS zabývá, a základní směry, z nichž vyplývají konkrétní úkoly. Rozpočtové a příspěvkové organizace Organizace hospodařící s majetkem státu nebo obcí, které jsou zřízené ústředním orgánem, krajským úřadem nebo obcí ke splnění jejich úkolů. Přirozené sociální sítě Osobní kontakty člověka a jeho okolí – rodina, přátelé, známí, kolegové z práce atd. Řídící skupina Skupina tvořená uživateli, poskytovateli, zadavateli sociálních služeb a dalšími zájemci o proces KPSS, která je založena na počátku procesu KPSS. Řídící skupina je zodpovědná za průběh procesu KPSS, činí zásadní rozhodnutí a řídí proces KPSS. Sociální péče Vyplývá ze společenské solidarity a spočívá redistribuci prostředků a služeb společenském prostoru, jejichž cílem je všestranný rozvoj jednotlivce. Sociální pomoc Peněžní nebo věcné dávky a služby poskytované za určitých podmínek, na základě určitých kritérií a průzkumu majetkových poměrů jednotlivcům nebo rodinám, které se nacházejí na spodní hranici příjmového žebříčku nebo pod určitou úrovní sociálního minima. Sociální poradenství Poskytuje základní informace o postupech vyplývajících z předpisů o důchodovém a nemocenském pojištění, státní sociální podpoře, sociální pomoci, zaměstnanosti a sociálně - právní ochraně.

9

Sociální práva Práva zaručovaná občanům orgány státu, která jim mají umožňovat důstojný život bez ohledu na jejich majetek, příjmy a společenskou pozici. Sociální služba Činnost poskytující lidem v nepříznivé sociální situaci podporu při sociálním začleňování a ochranu před sociálním vyloučením s cílem umožnit jim zapojení do běžného života společnosti a využívat obvyklým způsobem jiných systémů (např. bydlení, školství, zdravotnictví, služby zaměstnanosti atd.). Sociální služba je služba veřejná. Sociální služby Všechny služby, krátkodobé i dlouhodobé, poskytované oprávněným uživatelům, jejichž cílem je zvýšení kvality klientova života, případně i ochrana zájmů společnosti. Sociální událost Událost, která je v rámci státní sociální politiky a příslušné legislativy považována za riziko, jež jednotlivec (rodina) nemusí být schopen(a) zvládnout vlastními silami. Sociální vyloučení Termín označuje obvykle komplexně podmíněnou nedostatečnou účast jednotlivce, skupiny nebo místního společenství na životě celé společnosti, resp. nedostatečný přístup ke společenským institucím zajišťujícím vzdělání, zdraví, ochranu a základní blahobyt. SWOT Analýza vnitřních silných a slabých stránek a vnějších příležitostí a hrozeb („Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats“). SWOT analýza je souhrnným výstižným popisem výchozí situace. Uživatel /příjemce Osoba, které jsou poskytovány sociální služby z důvodu její nepříznivé sociální situace. V procesu KPSS mají uživatelé jedinečnou, nezastupitelnou a nenahraditelnou roli. Především jedině oni mohou poskytnout důležité informace o kvalitě sociálních služeb. Bez jejich účasti nelze hodnotit efektivitu sociálních služeb. Účastník KPSS Každý, kdo se účastní procesu KPSS (zejména členové řídící skupiny a pracovních skupin). Všeobecná zdravotní pojišťovna Státem zřízená instituce pro správu veřejného zdravotního pojištění v ČR, která vybírá pojistné, hradí z pojistného zdravotní péči, uzavírá smlouvy se zdravotními zařízeními o provádění zdravotní péče a jejím rozsahu. Zadavatel Organizace odpovědná za zajištění sociálních služeb na příslušném území. Zadavateli služeb jsou především obce a kraje. Ty nesou hlavní odpovědnost za kvalitu a dostupnost sociálních služeb.

10

2.3

Principy KPSS

Bez dohody není KPSS Komunitní plán je svého druhu smlouva, ke které se tři strany, tj. uživatelé, poskytovatelé a zadavatelé navzájem zavazují. Svobodný a informovaný souhlas musí být výsledkem svobodné rozpravy. Dohoda musí být nejen o záměrech, ale také o způsobu a postupu realizace odsouhlasených aktivit. Posílení principů občanské společnosti Každý má právo starat se o věci veřejné a společné. Komunitní plánování je z principu napojeno na městský (obecní) úřad, čili zadavatele. Mnoho poskytovatelů a všichni uživatelé jsou mimo rámec tohoto úřadu. Komunitní plánování propojuje aktivitu občanů s rozhodováním na úřadě. Bez uživatelů není KPSS O komunitním plánování sociálních služeb hovoříme tehdy, dosáhneme-li svobodného, aktivního a rovného zapojení uživatelů na všech úrovních. Cílem pro uživatele je: „Už nikdy o nás bez nás.“ Demokratická spolupráce Do sociálních služeb můžeme dodržování lidských práv a demokratických principů zavést jedině tehdy, budeme-li je sami dodržovat. V komunitním plánování má přednost souhlasné rozhodnutí – tj. „dokud nesouhlasí všichni, není odsouhlaseno nic“. Hlasování je nouzový prostředek, jímž přiznáváme, že se neumíme dohodnout. Vše je veřejné Komunitní plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými. Informace o dění v komunitním plánování jsou veřejně dostupné a jednání jsou otevřená. Informace o průběhu a výstupech komunitního plánování jsou veřejnosti aktivně předávány v průběhu celého procesu. Svoboda vyjadřování Každý má právo se vyjádřit a každý má právo mluvit. Je legitimní mluvit za sebe samotného i bez pověření, funkce či mandátu od zájmové skupiny. Rovnost mezi všemi účastníky Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován. Organizace a procesy komunitního plánování musí zajistit všem účastníkům rovnost postavení a hlasu v průběhu všech jednání. Jedině pak je možná spolupráce, při níž jsou ke společnému prospěchu využity jedinečné znalosti, zkušenosti, dovednosti a nakonec i formální a mocenská postavení jednotlivců. Průběh je stejně důležitý jako výsledek Kvalitně probíhající proces komunitního plánování je pro komunitu stejně přínosný jako vlastní plán. Kvalita výstupů komunitního plánování je přímo úměrná kvalitě jeho průběhu. Řízení V řízení komunitního plánování musí být profesionalita, kompetentní lidé s jasnou zodpovědností a pozicí. Demokratické spolupráci, efektivní rozpravě, uzavírání dohod atd. účinně napomáhá dobrá koordinace, mediace, koučování a řízení, stejně jako dovednost budovat týmy, projektově řídit a plánovat.

11

Legitimita Legitimitu sociálním službám dávají potřeby a přání uživatelů. Jsou základnou, na které stojí komunitní plánování. Uživatelům je nutné vytvářet podmínky, aby mohli vyslovovat svá přání a potřeby. Cyklický proces Komunitní plánování tvoří spirálu, v níž se fáze, témata a mnohé problémy cyklicky opakují a je nutné se jimi znovu zabývat na nové úrovni vývoje. Hledání nových lidských a finančních zdrojů Na služby, které potřebujeme, si musíme zajistit peníze. Získávání finančních prostředků není možné bez konkrétního plánu. Při hledání zdrojů je nutné zohlednit již vytvořené a osvědčené. Řešení, v něž komunitní plán vyústí, budou kompromisem přání a možností místních lidských a finančních zdrojů. Řešit dosažitelné Komunitní plánování může být zaměřeno na jeden nebo více problémů v sociální oblasti. Šíře záběru musí být přiměřená místnímu společenství, jeho podmínkám, přání lidí a lidským i materiálním zdrojům. Potřeby a přání lidí jsou víc než normativy Komunitní plán je především dohodou mezi uživateli, zadavateli a poskytovateli o podobě sociálních služeb. Analýzy popisující stav sociálních služeb a jejich porovnání s normativy může být užitečnou pomůckou pro tuto dohodu, nemůže ji však nahradit.

2.4

Přínosy KPSS

Efektivní zvyšování dostupnosti sociálních a souvisejících služeb na místní úrovni Specifické místní demografické a ekonomické podmínky každé obce, města nebo mikroregionu určují, jaké služby jsou v místě potřeba a jaké služby je možné z dostupných finančních zdrojů zajistit. Hospodárné využívání finančních prostředků v systému sociálních služeb Finanční prostředky jsou v systému KPSS určeny jen na ty služby, které jsou potřebné. Transparentní a srozumitelné využívání finančních prostředků v systému sociálních a souvisejících služeb Zapojení zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů a široké veřejnosti do plánování způsobu, jakým budou využity finanční prostředky, posiluje transparentnost rozhodování. Znamená to, že se účastníci KPSS v průběhu plánování dozvídají nejen alokace prostředků, ale zejména jsou schopni a ochotni akceptovat důvody rozhodnutí. Pružná reakce na změny potřeb na místní úrovni Průběžným monitorováním naplňování stanoveného cíle i jednotlivých opatření, pravidelnou a důslednou aktualizací komunitního plánu a cyklickým opakováním procesu plánování dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily, a je tak možné na ně reagovat.

12

Přínosy plynoucí ze zapojení veřejnosti Podstatou procesu KPSS je široké zapojení veřejnosti, jehož přínosy jsou pragmatické, ekonomické i sociálně-politické.

2.5

Cíl KPSS

Cílem KPSS je vytvořit systém služeb odpovídající potřebám místních občanů, možnostem poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb. Dílčí cíle: • Zjistit potřebnost sociálních služeb, plány a možnosti poskytovatelů a zadavatelů, přání uživatelů služeb a veřejnosti. • Vytvořit systém spolupráce mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli služeb a veřejností.

2.6

Organizační struktura

Triáda je výraz, kterým je označováno partnerství mezi uživatelem, poskytovatelem a zadavatelem sociálních služeb, resp. trojice, kterou osobně tvoří. Uživatelem sociálních služeb se rozumí osoba, které jsou poskytovány sociální služby z důvodu její nepříznivé sociální situace. Poskytovatel sociálních služeb je subjekt, který služby poskytuje a nabízí, bez ohledu na to, zda se jedná například o nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem. Zadavatel sociálních služeb je zejména obec a kraj. Zadavatel je odpovědný za zajištění sociálních služeb na příslušném území. Řídící skupina je skupina tvořená uživateli, poskytovateli, zadavateli sociálních služeb a dalšími zájemci o proces KPSS, která je utvořena na samém začátku procesu KPSS. Řídící skupina je zodpovědná za proces KPSS, činí zásadní rozhodnutí a řídí proces KPSS. Pracovní skupina je skupina tvořená uživateli, poskytovateli, zadavateli sociálních služeb a dalšími zájemci o proces KPSS, která řeší konkrétní úkoly v rámci procesu KPSS, např. navrhuje a připomínkuje dílčí část Komunitního plánu. Veřejnost je součástí procesu KPSS. Je o procesu a jeho výsledcích pravidelně informována nejrůznějšími médii a prostředky a vyzývána k zapojení se do práce na tvorbě KPSS.

13

3

Komunitní plán sociálních služeb SOK

3.1

Vize, poslání a cíle

Vize - představuje definici stavu, který by měl být dosažen v budoucnosti. Dostupné, efektivní a kvalitní sociální služby, které odpovídají potřebám a oprávněným požadavkům občanů regionu SOK, vytvářejí zázemí pro kvalitní a spokojený život potřebných občanů a jsou součástí Střednědobého plánu Středočeského kraje. Informovaní občané, spolupracující poskytovatelé sociálních služeb. Region SOK je místem, které poskytuje svým občanům služby v sociální, zdravotní a vzdělávací oblasti s vysokou kvalitou, odbornými a kvalifikovanými pracovníky a dostupností pro všechny občany regionu. Region je místem, které nabídne dostatek volnočasových aktivit a pracovních příležitostí pro obyvatelstvo regionu s kvalitní a dostupnou dopravou. Region vytváří podmínky pro spolupráci veřejné správy, firem, neziskových organizací, úřadu práce, organizací a občanů, vedoucí k rozvoji regionu a zajištění jeho konkurenceschopnosti, se zajištěním kvalitního života pro všechny občany regionu bez rozdílu věku, pohlaví, národnostní příslušnosti nebo stavu. Poslání Posláním KPSS SOK je sladění sociálních služeb s reálnými potřebami občanů při optimálním využití reálných zdrojů a možností.

Cíle KPSS SOK 1. Informovanost 2. Dosažitelnost 3. Součást Střednědobého plánu Středočeského kraje

Dílčí cíle KPSS SOK dle dokumentu „Strategická část“ Cíle komunitního plánu sociálních služeb a opatření k jejich realizaci na období 2011 – 2015: Cíl 1 Cíl 2 Cíl 3

Informovaný občan Dosažitelnost a kvalita sociálních služeb Síť poskytovaných sociálních služeb na území SOK je součástí Střednědobého plánu Středočeského kraje

Cíl 1 Informovaný občan Výchozí stav/zdůvodnění Na území SOK se dlouhodobě pouze v obcích Chorušice, Mělnické Vtelno, Nebužely, Kanina a ve městě Mšeně občané setkávají s místními sociálními službami. Z komunitních diskusních 14

setkáních s občany mikroregionu, která proběhla na podzim roku 2009, z informací kontaktních osob z jednotlivých členských obcí a z výsledků dotazníkového šetření mezi veřejností a uživateli sociálních služeb je zřejmé, že povědomí o jejich funkci je zatím nízké a potřební občané si své životní situace nejčastěji řeší sami, v rodinném kruhu nebo sousedskou výpomocí. Ani obecní zastupitelstva většiny obcí se tématem zajištění dostupnosti sociálních služeb pro své potřebné občany nezabývají, a to jak z hlediska věcného, personálního, tak i finančního. Plošný nedostatek informací týkající se sociální oblasti je dlouhodobý. V průběhu zahájení procesu komunitního plánování sociálních služeb roku 2009 každá obec delegovala kontaktní osobu, která se účastnila setkání kontaktních osob a byla ve spojení s koordinátorkou. Tuto informační propojenost je třeba zachovat na území SOK i do budoucna. Realizací projektu Internetizace SOK se na území SOK rozšířila síť přístupu na internet pro širokou veřejnost. Internet je dobrý pomocník i v sociální oblasti. Cíl 2 Dosažitelnost a kvalita sociálních služeb Výchozí stav/zdůvodnění Z 18 členských obcí se sociální služby poskytují místními poskytovateli ve 4 obcích a městě Mšeně. Je to pečovatelská služba v Chorušicích a Mělnickém Vtelně, ve Mšeně domov pro seniory, pečovatelská služba, denní stacionář a aktivizační služby pro seniory a osoby se ZP, chráněné bydlení v Nebuželích, osobní asistence v Kanině. Na území SOK své služby nabízí ČČK Mělník, který nemá registrovanou sociální službu, ale je držitelem živnosti pro poskytování služeb v domácnosti. Několik uživatelů z území SOK má i mělnický Fokus, Centrum pro ZP i Centrum pro seniory sídlící na Mělníku. Podle údajů z MěÚ Mělník k 30. 6. 2009 pobíralo 237 osob příspěvek na péči a 183 osob mělo přiznané mimořádné výhody. S největší pravděpodobností můžeme předpokládat, že většina osob s přiznanými mimořádnými výhodami je zároveň příjemce příspěvku na péči. Senioři Na území SOK žilo k 31. 12. 2008 (Zdroj: ČSÚ) ve věkové kategorii 75+ let 589 osob. Poskytovatelé pečovatelské služby jsou v Chorušicích, Mělnickém Vtelně a ve Mšeně. V obcích sousedících s Mělníkem je dosažitelnost některých služeb pro seniory snazší a dostupnější z města Mělníka. Domov seniorů Mšeno má se svou registrovanou pečovatelskou službou a sociálně aktivizačními službami personální kapacitu i na poskytování služeb v okolních obcích. Osoby se zdravotním postižením (vč. duševního onemocnění) Pro osoby s mentálním a kombinovaným postižením je poskytována na území SOK sociální služba chráněné bydlení v Nebuželích. Na komunitním setkání ve Vysoké Libni na podzim 2009 přednesli účastníci spadající do této cílové skupiny několik požadavků, které by chtěli řešit: - zajištění dostupnosti – bezbariérovost; 15

-

dostupnost služeb maséra, pedikérky; vytvoření databáze ZP občanů větší informovanost, dostupnost právních služeb a rozšíření dostupnosti aktivizačních služeb

Významným problémem je také podpora pečujících osob, která v regionu chybí nebo je zcela minimální. Rodiny s dětmi Na obou komunitních setkáních i v dotazníkovém šetření mezi veřejností/uživateli sociálních služeb zazněla potřeba klubovních prostor pro děti a mládež i potřeba terénního sociálního pracovníka. Zcela chybí sociální služby, které by napomohly zvládat s podporou odborníka složitější rodinné situace – drogy, domácí násilí, zadluženost. Ostatní – etnické menšiny, nezaměstnaní, občané ohrožené kriminalitou, AIDS apod. Mikroregion SOK se dlouhodobě potýká v některých svých členských obcí s vysokou mírou nezaměstnanosti, v severní části mikroregionu bývá pravidelně nejvyšší v okrese Mělník. Cíl 3 Síť poskytovaných sociálních služeb na území SOK je součástí Střednědobého plánu Středočeského kraje Od roku 2012 bude agenda sociálních služeb plně v gesci krajských samospráv. Dotace, ze státního rozpočtu budou Středočeským krajem již přidělovány poskytovatelům sociálních služeb z krajské úrovně. Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ukládá krajům zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi a poskytovateli sociálních služeb.

16

3.2 Postup práce při komunitním plánování sociálních služeb v rámci realizace projektu KPSS SOK ČASOVÁ OSA Ustanovena řídící skupina ve složení: 28.5.2009 - zadavatelé: p. M.Mach - město Mšeno, pí Rašáková - obec Mělnické Vtelno, pí Špytková - obec Hostín - poskytovatelé - pí Dvorščíková - DS Mšeno, pí Vlčková - „Zahrada“ Nebužely, p. Bauer - peč.sl. Chorušice - uživatelé - p. Böhm, pí Petříková Zastupitelé obcí schvalují kontaktní osoby a koordinátora - A.Oupická Květen 2009 Tisk letáku „plánování soc. služeb“ 11.6.2009 Setkání s kontaktními osobami, přítomna i pí Vlčková, pí Šafránková 17.6.2009 Schůzka řídící skupiny, tvorba letáku, jejich distribuce 26.6.2009 Setkání ve Velkém Borku, se skupinou aktivních seniorů (organizace výletů, 10.7.2009 přednášek, apod.) Schůzka s řídící skupiny. 15.7.2009 Projednávaná témata: statut, jednací řád, informace o tisku letáku (tisk 5000 ks), dotazníkové šetření – vznik dotazníků. Schůzka s kontaktními osobami. 28.7.2009 Projednávaná témata: distribuce letáků, plánování veřejného setkání, vznik pracovních skupin soustředěných do 3 míst v mikroregionu, dotazníky k vytipovaným občanům. Schůzka řídící skupiny. 18.8.2009 Projednávaná témata: organizace veřejných setkání, vyhodnocení dotazníků. Tisk informačního bulletinu č.1. Září 2009 Schůzka řídící skupina a kontaktních osob. 3.9.2009 Projednávaná témata: průběh a scénář veřejného setkání. Veřejné setkání ve Vysoké Libni. 11.9.2009 Veřejné setkání ve Mšeně. 18.9.2009 Schůzka řídící skupiny. 6.10.2009 Projednávaná témata: kontrola rozpočtu, sociálně-demografická analýza, pracovní skupiny. Schůzka kontaktních osob. 13.10.2009 Projednávaná témata: dotazníky – odevzdání, diskuse. Schůzka řídící skupiny. 20.10.2009 Projednávaná témata: webová stránka, finanční rozvahy nad službami. Schůzka řídící skupiny. 18.11.2009 Projednávaná témata: informační bulletin. Listopad 2009 Tisk informačního bulletinu č.2. Schůzka řídící skupiny. 2.2.2010 Projednávaná témata: volba předsedkyně řídící skupiny - pí Dvorščíková, statut a jednací řád. Schůzka řídící skupiny. 16.2.2010 Schůzka řídící skupiny. 16.2.2010 Schůzka řídící skupiny. 18.3.2010 Tisk informačního bulletinu č.3. 19.3.2010 I. pracovní schůzka ve Vysoké Libni. 19.4.2010 17

I. pracovní schůzka v Nebuželích. II. pracovní schůzka ve Mšeně. Schůzka řídící skupiny. Projednávaná témata: resorty řídící skupiny. Schůzka 12.9.2010 Schůzka řídící skupiny. 22.9.2010 Schůzka řídící skupiny. 12.10.2010 Projednávaná témata: plán skládacího letáku o poskytovatelích sociálních služeb, informační bulletin. Schůzka pí Vlčková, pí Dvorščíková, sl. Valentová, pí Oupická. 25.10.2010 Projednávaná témata: tvorba komunitního plánu soc. služeb. Listopad 2010 Tisk informačního bulletinu č.4. Schůzka p. Mach, pí Dvorščíková, sl. Valentová, pí Oupická. 21.1.2011 Projednávaná témata: tvorba komunitního plánu soc. služeb. Schůzka p. Mach, pí Dvorščíková, pí Vlčková, sl. Valentová, pí Oupická. 16.3.2011 Projednávaná témata: tvorba komunitního plánu soc.služeb. Schůzka p. Mach, pí Dvorščíková, sl. Valentová, pí Oupická 3.6.2011 Projednávaná témata: tvorba komunitního plánu soc. služeb.

18.5.2010 7.6.2010 27.6.2010

Od května 2009 byla realizována první etapa projektu Komunitní plán sociálních služeb Sdružení obcí Kokořínska. Analýzy KPSS Cílem první etapy bylo zjistit potřeby obyvatel a uživatelů, záměry, možnosti a kapacity poskytovatelů, plány a finanční možnosti zadavatelů sociálních služeb. Na základě zjištěných údajů byla členy pracovních skupin sestavena analýza silných a slabých stránek, ohrožení a příležitostí v oblasti sociálních služeb, tzv. analýza SWOT, která posloužila jako jedno z východisek pro zpracování komunitního plánu. Jednání v rámci první etapy Během první etapy se uskutečnily úvodní besedy s občany a jednání pracovních skupin. Byly ustanoveny tři pracovní skupiny – Děti, mládež, rodina; Osoby se zdravotním postižením, Senioři; Osoby ohrožené sociálním vyloučením. První jednání řídící skupiny projektu proběhlo v květnu 2009. Řídící skupina je vrcholovým orgánem projektu. Veřejná setkání V první etapě projektu se uskutečnila dvě veřejná setkání s občany ve Mšeně a ve Vysoké Libni. Účastníci byli seznámeni s projektem a poté přítomní určovali, jaké služby jsou nejvíce potřeba pro jednotlivé cílové skupiny. Výstupem bylo pořadí nejdůležitějších služeb a dalších potřeb pro rodiny s dětmi, mládež, osoby se zdravotním postižením, seniory a osoby ohrožené sociálním vyloučením. Tyto výsledky byly následně ověřovány výše uvedenými analýzami. Semináře v rámci KPSS Během procesu KPSS byly zrealizovány vzdělávací a informační semináře na téma komunitní plánování sociálních služeb. Občan v akci, o.s.: 1. Veřejné setkání - oslovení veřejnosti, organizace, moderování, 8.12.2009, č. ak/pv282/2009 18

2. „Úvod do zapojování veřejnosti do rozhodování“- 8.9.2009, č. ak/pv-18/2009 3. „Komunitní plánování soc. služeb, tvorba střednědobého plánu rozvoje, 21.5.2009, č. ak/pv-358/2008. Informační bulletin Od září 2009 je pravidelně vydáván informační bulletin. V průběhu první etapy projektu Komunitní plán sociálních služeb Sdružení obcí Kokořínska byly vydány celkem čtyři bulletiny, tedy dva ročně. Jejich obsahem je představení poskytovatelů sociálních služeb na území SOK, vysvětlení pojmů pro oblast sociálních služeb, základní legislativa, seznámení s plánem rozvoje sociálních služeb Středočeského kraje na období 2010-2011 a dále informace z průběhu realizace projektu (např. ustanovení kontaktních osob, zápisy z veřejných setkání). Cennou součástí bulletinu jsou aktuální kontakty na různé typy sociálních služeb s uvedenou provozní dobou a konkrétní nabídkou poskytovaných služeb. Během procesu KPSS zazněla na jednáních pracovních skupin i na veřejných setkání řada podnětů. Podněty byly zaznamenány. Ty které bylo možno vyřešit ihned, se řešily přímo na místě. S dalšími podněty, které zazněly v průběhu KPSS, se bude dále pracovat. Jejich přehled naleznete v oddílu s názvem „Zásobník podnětů“.

19

ANALYTICKÁ ČÁST 4

Data potřebná ke komunitnímu plánování

4.1

Sociodemografická analýza

Popis území Venkovský mikroregionu Sdružení obcí Kokořínska (SOK) leží v severní části mělnického okresu Středočeského kraje, ve správním obvodu města Mělník, obce s rozšířenou působností. Sousedí s krajem Libereckým a s územím středočeské ORP Mladá Boleslav. Část území leží v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Sdružení obcí Kokořínska tvoří 18 členských obcí, do kategorie obcí s intervalem do 500 obyvatel spadá 12 obcí (Hostín, Chorušice, Kadlín, Kanina, Kokořín, Lhotka, Liblice, Lobeč, Nebužely, Nosálov, Stránka, Střemy), v pěti obcích je počet obyvatel v intervalu 501-1000 (Malý Újezd, Mělnické Vtelno, Řepín, Velký Borek, Vysoká) a jedna obec (město Mšeno) spadá do intervalu 1001-2000 obyvatel. Specifickým znakem území SOK je velký počet vzdálených částí, které spadají se svou správou pod „hlavní“ obec. Nejvíce částí má město Mšeno – 9, dále pak obec Kokořín (6). Pouze obce Hostín, Kanina, Liblice, Lobeč a Nebužely mají jednu „hlavní“ část.

OBEC Hostín Chorušice Kadlín Kanina Kokořín Lhotka Liblice Lobeč Malý Újezd Mělnické Vtelno Mšeno Nebužely Nosálov Řepín Stránka Střemy Velký Borek Vysoká

Počet Katastrální částí plocha (ha) obce 636 1 1775 4 681 2 529 1 1641 6 532 2 892 1 349 1 1223 3 2629 3 2670 9 862 1 1110 4 1531 2 879 3 1170 2 1043 3 2841 5

Zdroj: ČSÚ

20

Celková výměra území SOK je 22 993 ha, z toho největší zastoupení má zemědělská půda 15 255 ha (z toho orná půda činí 14 010 ha), lesní půda – 5 817 ha, trvalé travní porosty 582 ha, zahrady 333 ha, zastavěné plochy 313 ha, ovocné sady 302 ha, vodní plochy 108 ha a např. vinice 23 ha. Kultura a volnočasové aktivity Území sdružení obcí Kokořínska zasahuje značnou částí do Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko (CHKO). Kokořínsko je známo svoji zachovalou a unikátní přírodou, lidovou architekturou, hustou sítí turistických tras a cyklotras a dalšími rozmanitými turistickými cíli, jakou jsou rozhledny na Vrátenské hoře a v Kadlíně, město Mšeno, hrad Kokořín, skalní byt ve Lhotce, pískovcové útvary a města. Páteř oblasti tvoří Přírodní rezervace „Kokořínský důl“, což je údolí potoka Pšovky včetně postranních údolí mezi Lhotkou a Rájem u Mšena. „Krajina Kokořínska je bez průmyslu, téměř bez železnice a bez větších sídel. Najdeme zde jak zachovalé hrady tak zbytky opuštěných skalních hrádků. Výrazně zemědělských charakter se proměňoval v návaznosti na dějinné pohyby v zemi tak, že zemědělská výroba zde postupně ubývala. Řada polí a rybníků tedy dnes vrostla do krajiny tak, že ani nepůsobí dojmem původně obdělávaného prostoru. V rámci CHKO je více než dvacet dalších maloplošných chráněných území. V CHKO a mimo ni se dále nacházejí lokality zvýšené ochrany rostlin, živočichů a stanovišť vytýčené v rámci evropského systému Natura 2000. Z těchto důvodů si krajina udržuje poměrně přirozený ráz.“1 Mikroregion je bohatý na kulturní památky, ať již jsou to kostely, zámky a hrady, památky lidové architektury či neobyčejně velký počet plošně chráněných území - vesnických památkových zón a rezervací a Městské památkové zóny Mšeno. Z hospodářského hlediska lze mikroregion charakterizovat jako převážně zemědělský, s minimálním podílem průmyslu, s malou hustotou osídlení, s převahou velmi malých sídel a s poměrně vysokou nezaměstnaností. Pro část obcí v CHKO je významný rozvoj cestovního ruchu. Značná část obyvatel pracuje v regionálních centrech (Mělník a Mladá Boleslav), kam denně dojíždí, stejně jako studenti do středních a vyšších typů škol. Významným kulturním zařízením s nejširším pokrytím území jsou v obcích veřejné knihovny, podle Veřejné databáze ČSÚ byly k 31. 12. 2006 k dispozici občanům v 16 obcích. S pomocí finančních zdrojů EU byl v roce 2006 realizován projekt na zajištění dostupnosti internetu do projektu Internetizace Kokořínska se zapojilo 12 obcí, v kterých byla vytvořena veřejně přístupná internetová místa. Jedním z důležitých zdrojů pro zájmové vyžití obyvatel SOK je spolková činnost, která má své zastoupení v každé obci. Fotbalové kluby, dobrovolní hasiči a další sportovní a zájmová sdružení jsou organizace, které zajišťují aktivity jak pro děti a mládež, tak pro dospělou populaci. Zajímavým projektem je spolupráce mezi obcemi (Řepín, Nebužely, Mělnické Vtelno) jsou pořádána kulturní představení pro seniory, obec Velký Borek podporuje seniory při svépomocných aktivitách pravidelného vzájemného setkávání. V posledních letech dochází ke spolupráci v rozšíření vystoupení na území SOK např. pěveckého souboru Intermezzo, divadelního spolku TJ Sokol Mšeno. Představení 1

(VALENTA, J. Scénologie krajiny. Praha: AMU-KANT, 2008.)

21

rukodělných dovedností místních žen již druhým rokem umožnila mšenská radnice výstavou výšivek. Zajímavým fenoménem mikroregionu je Vesnické muzeum v Kadlíně. Další zajímavé informace o mikroregionu jsou k dispozici ve Strategickém plánu MAS Vyhlídky, o.s. – aktualizaci z května 2010 – viz www.vyhlidky.eu.

Hospodářská činnost Podle převažující činnosti vykázalo na území SOK hospodářskou činnost celkem 2 019 podnikatelských subjektů. Největší zastoupení má odvětví Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství – 571 subjektů, dále pak Zemědělství, lesnictví, rybolov – 352 subjektů, Stavebnictví 319 subjektů, Průmysl – 260 subjektů, Ostatní obchodní služby provozovalo 239 subjektů. Podle právní formy je hospodářská činnost např. zastoupena v 1 454 případech živnostníky, v 147 případech samostatně hospodařícími rolníky, v 91 případech zemědělskými podnikateli. Na území dále působí mj. 99 obchodních organizací, 50 subjektů je zařazeno do svobodných povolání.

OBEC Hostín Chorušice Kadlín Kanina Kokořín Lhotka Liblice Lobeč Malý Újezd Mělnické Vtelno Mšeno Nebužely Nosálov Řepín Stránka Střemy Velký Borek Vysoká

Počet podnikatelských subjektů 61 94 21 16 89 57 108 33 188 183 375 86 31 142 38 73 234 190

Zdroj: ČSÚ

22

Školství Podle Rejstříku škol a školských zařízení (www.msmt.cz) je školství na území SOK zastoupeno 15 vzdělávacími subjekty. Příslušnými obcemi (viz tabulka) jsou zřízeny mateřské školy, základní školy, základní umělecká škola, pod soukromým neziskovou organizací (o.p.s.) funguje odborné učiliště pro žáky se zdravotním postižením. Zajímavým údajem je kapacita školních jídelen – 1509 možných strávníků.

OBEC Kanina Malý Újezd Mělnické Vtelno

Základní Kapacita Kapacita Kapacita Odborné umělecká ZŠ ZŠ MŠ učiliště (1.-5. roč.) (1.-9. roč.) škola 35 50 70 32

Mšeno

65

Nebužely Řepín Velký Borek Vysoká

25 20 25 40

90

Kapacita školní jídelny 120 100

360

400

45 30 60 150

MŠ/80 ZŠ/534 55 90 130 400

Zdroj: ČSÚ

Zdravotnictví Na území SOK je ordinace praktického lékaře k dispozici v obcích Vysoká, Nebužely, Lhotka, Mšeno, Řepín a Mělnické Vtelno, ordinace pro děti a dorost poskytuje zdravotní služby ve Mšeně, Nebuželích a Mělnickém Vtelně. Zubní ordinace a laboratoř, gynekologická ordinace a provoz rehabilitace se nachází ve Mšeně. Ostatní odborná pracoviště jsou dostupná na území měst Mělníka a Mladé Boleslavi. Stomatologická pohotovost je pro území SOK zajišťována v oblastní nemocnici v Mladé Boleslavi, lékařská pohotovost je poskytována v nemocnicích v Mělníku a Mladé Boleslavi. Sociální služby Sociální služby jsou dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, rozděleny na - sociální poradenství - služby sociální péče - služby sociální prevence. Sociální služby se dále dělí pole formy poskytování na služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. Terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí.

23

V území venkovského mikroregionu Sdružení obcí Kokořínska působí pět typů registrovaných sociálních služeb, které jsou poskytovány prostřednictvím těchto poskytovatelů: Obec Chorušice – pečovatelská služba (terénní) Obec Mělnické Vtelno – pečovatelská služba (terénní) Domov seniorů Mšeno – pečovatelská služba (ambulantní, terénní) Domov seniorů Mšeno – domovy pro seniory Domov seniorů Mšeno – denní stacionář Domov seniorů Mšeno – sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se z. postižením Zahrada, o.s. - chráněné bydlení Škola naděje Kanina – osobní asistence Pro potřebné občany z území SOK jsou dále k dispozici poskytovatelé sociálních služeb, kteří působí na Mělníku. I když dostupnost těchto služeb veřejnou dopravou z území SOKu není optimální, je zřejmé ze získaných údajů, že další typy sociálních služeb jsou pro různé cílové skupiny důležité a potřebné. Centrum pro zdravotně postižené Středočeského kraje – pracoviště Mělník poskytuje: - poradenství pro osoby se ZP - poradenství pro uživatele sociálních služeb - půjčování kompenzačních pomůcek - osobní asistence V letech 2006/2007/2008 poskytlo Centrum pro občany žijící na území SOK 39/57/55 poradenských konzultací (zájemci o poradenství byli ze všech členských obcí SOK), dále poskytlo v 5/12/19 případech kompenzační pomůcky a v jednom případě (Velký Borek) poskytovalo i osobní asistenci. Fokus Praha, o.s. – středisko Mělník poskytuje sociální služby pro osoby se zkušeností s duševním onemocněním prostřednictvím Denního centra a dílen pro pracovní rehabilitaci. Služeb tohoto poskytovatele využívá cca 10 osob z mikroregionu SOK. Centrum seniorů Mělník je příspěvková organizace města Mělníka, které má také své klienty z území Sdružení obcí Kokořínska: - Domov Ludmila poskytuje svou sociální službu 7 osobám a 4 osoby mají podanou žádost - Domov Penzion využívá nebo má podanou žádost 61 občanů z území SOK - Domov Vážka (pro klienty trpící Alzheimerovou, nebo jinou demencí) je žádán od 7 obyvatel/rodin - terénní pečovatelská služba je nabízena i do blízkých okolních obcí, kde si žadatel plně hradí náklady spojené s poskytováním služby. Mimo poskytovatele sociálních služeb ještě pro část obyvatel zajišťuje služby Český červený kříž – oblastní spolek Mělník. Město Mělník - azylový dům - noclehárna Mělník - sociálně právní poradna Mělník - terénní program Mělník

24

Veřejná doprava Na území SOK je dopravní obslužnost zajišťována různými dopravci - veřejnými linkami osobní autobusové dopravy, autobusovým dopravcem Kokořínský SOK, s.r.o., jehož zřizovatelem je SOK, a železnicí – trať 076 - Mělník – Mladá Boleslav. Lepší dopravní obslužnost je autobusy spadajícími pod dopravní kancelář Mělník zajišťována v pondělí a ve středu, kdy jsou úřední dny úřadů. Přes víkend je spojení touto autobusovou dopravou zajištěno minimálně. Problematické jsou také letní měsíce v době školních prázdnin, kdy nejezdí „školní“ spoje. Vlaková doprava na území SOK se týká velmi malého počtu obcí - na uvedené vlakové trati má pouze 5 obcí vlakovou stanici. Kokořínský SOK, s.r.o., je dopravce, který je zřízen samotným Sdružením obcí Kokořínska. Ekologické mikrobusy zajišťují propojení uvnitř mikroregionu a spojení mezi územím a městem Mělník.

Ostatní vybavenost Úřady a instituce jsou obyvatelům z území SOK k dispozici v Mělníku, obci s rozšířenou působností a ve Mšeně, obci pověřené výkonem části státní správy.

25

Demografické údaje Počet obyvatel na území SOKu Na území mikroregionu SOK k 31. 12. 2008 žilo 9 063 bydlících obyvatel, z toho 4 459 mužů (49,02%) a 4 604 žen (50,8%). V 10 obcích je větší počet žen - od 50,1% v Malém Újezdě, do 55,3% ve Mšeně. Převaha mužů je v 8 obcích - od 50,3% v Řepíně, do 61,7% v Kanině. (Zdroj: ČSÚ)

Hostín

239

117

v tom muži ženy v% 122 49,0

Chorušice

490

250

240

51,0

49,0

Kadlín

138

67

71

48,6

51,4

Kanina

47

29

18

61,7

38,3

Kokořín

380

186

194

48,9

51,1

Lhotka

266

123

143

46,2

53,8

Liblice

482

248

234

51,5

48,5

Lobeč

150

78

72

52,0

48,0

Malý Újezd

942

470

472

49,9

50,1

Mělnické Vtelno

889

438

451

49,3

50,7

Mšeno

1 502

672

830

44,7

55,3

Nebužely

412

197

215

47,8

52,2

Nosálov

157

76

81

48,4

51,6

Řepín

595

299

296

50,3

49,7

Stránka

217

111

106

51,2

48,8

Střemy

374

181

193

48,4

51,6

Velký Borek

969

501

468

51,7

48,3

Vysoká

814

416

398

51,1

48,9

Celkem bydlících obyvatel na území SOK

9 063

4 459

4 604

49,2

50,8

Mělník

19 086

9 225

9 861

48,3

51,7

Středočeský kraj – stav k 1. 1. 2009

1 230 691

608 114

622 577

49,4

50,6

OBEC

Celkový počet obyvatel

muži

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

26

ženy v % 51,0

Počet žen a mužů žijících na území SOK k 31. 12. 2008 900 800 700 600 500

muži

400

ženy

300 200 100

Ho s C ho tín ru ši ce K ad lí K n an in Ko a ko ří Lh n ot ka Li bl ic e L M ob e a M ěl lý Ú č ni ck je z d é V te ln o M še n N eb o už e No ly sá lo v Ře pí n S tr á nk S a Ve tř e lk my ý B or ek V ys ok á

0

Zdroj: ČSÚ Vývoj počtu obyvatel v letech 1993 - 2008 V rozmezí posledních 15 let došlo na území mikroregionu SOK ke zvýšení počtu obyvatel od roku 1993 do roku 2008 o 708 obyvatel, tj. o 8,47%. Ve čtrnácti obcích došlo k nárůstu počtu obyvatel - prvenství drží obec Lhotka, kde oproti r. 1993 došlo ke zvýšení počtu obyvatel o 31,03% v roce 2008. Obce s navýšením obyvatel přes 20% jsou Malý Újezd (o 28,34%) a Lobeč (o 21,95%). Při porovnání r. 2008 a 1993 mají čtyři obce pokles počtu obyvatel. Obec Řepín o 10,12%, o 6% obec Kanina. V porovnávaném období má o 4,17% nižší počet obyvatel obec Kadlín a ve Stránce se počet snížil o 2,69%.

Sdružení obcí Kokořínska

rok 1993

rok 1998 rok 2003 rok 2008

Počet obyvatel

8 355

8 439

8 413

9 063

v%

100,00

101,01

100,69

108,47

Počet obyvatel 9200 9000 8800 8600

Počet obyvatel

8400 8200 8000 1993

1998

2003

2008

Zdroj: ČSÚ

27

Vývoj v počtu obyvatel v průběhu 15 let je zpřehledněn v následující tabulce: Vývoj počtu obyvatel v letech 1993 - 2008 OBEC 1993

1998

2003

2008

index vývoje 2008/1994 v %

Hostín

215

180

214

239

111,16

Chorušice

460

455

458

490

106,52

Kadlín

144

144

131

138

95,83

Kanina

50

37

39

47

94,00

Kokořín

346

397

378

380

109,83

Lhotka

203

212

230

266

131,03

Liblice

465

476

459

482

103,66

Lobeč

123

145

138

150

121,95

Malý Újezd

734

768

819

942

128,34

Mělnické Vtelno

816

812

816

889

108,95

Mšeno

1 434

1 440

1 417

1 502

104,74

Nebužely

395

405

401

412

104,30

Nosálov

155

148

157

157

101,29

Řepín

662

683

574

595

89,88

Stránka

223

221

222

217

97,31

Střemy

343

331

352

374

109,04

Velký Borek

836

848

845

969

115,91

Vysoká

751

737

763

814

108,39

Zdroj: ČSÚ

Vývoj počtu narozených Sdružení obcí Kokořínska - narození 600 500 400 300

Celkem

200 100 0 1994-1998

1999-2003

2004-2008

Zdroj: ČSÚ

28

Narození OBEC

1994-1998 1999-2003 2004-2008

Hostín

8

12

28

Chorušice

18

16

15

Kadlín

2

5

6

Kanina

0

1

1

Kokořín

21

17

13

Lhotka

3

6

16

Liblice

26

21

31

Lobeč

11

11

37

Malý Újezd

33

42

47

Mělnické Vtelno

36

41

46

Mšeno

76

66

74

Nebužely

35

25

25

Nosálov

7

5

4

Řepín

26

23

39

Stránka

8

5

8

Střemy

21

15

22

Velký Borek

55

47

49

Vysoká

45

39

50

Celkem

431

397

511

Zdroj: ČSÚ

Věková struktura obyvatel na území Sdružení obcí Kokořínska Na území mikroregionu SOK žije z celkového počtu obyvatel 1490 dětí ve věku 0-14 let. Věková kategorie 15-64 let (v produktivním věku) je zastoupena 6300 osobami a seniorská skupina má 1273 osob.

29

Struktura obyvatel v jednotlivých členských obcí SOK k 31. 12. 2008 v členění podle věkových kategorií Sdružení obcí Kokořínska – stav k 31. 12. 2008 Počet obyvatel celkem

9 063

100,0%

věková kategorie 0-14 let

1 490

16,4%

věková kategorie 15-64 let

6 300

69,5%

věková kategorie 65 a více let

1 273

14,1%

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

v tom dle věkových kategorií

Počet obyvatel k 31. 12. 2008

OBEC

0-14 let

15-64 let

65 a více let

Hostín

239

45

169

25

Chorušice

490

71

345

74

Kadlín

138

24

88

26

Kanina

47

5

34

8

Kokořín

380

47

293

40

Lhotka

266

36

177

53

Liblice

482

80

348

54

Lobeč

150

56

78

16

Malý Újezd

942

168

671

103

Mělnické Vtelno

889

139

618

132

Mšeno

1 502

235

1 010

257

Nebužely

412

73

295

44

Nosálov

157

16

111

30

Řepín

595

93

422

80

Stránka

217

34

149

34

Střemy

374

63

258

53

Velký Borek

969

160

685

124

Vysoká

814

145

549

120

Celkem

9 063 (100%)

1 490 (16,4%)

6 300 (69,5%)

1 273 (14,1 %)

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

30

Věková kategorie 0-14 let Nejvyšší hodnotu ve věkové skupině 0-14 let k celkovému počtu obyvatel má Lobeč (37,3%), další v pořadí je Hostín (18,8%) a shodnou hodnotu 17,8% mají Malý Újezd a Vysoká. Nejnižší hodnotu počtu dětí ve věkové skupině 0-14 let k celkovému počtu obyvatel má Kokořín (12,4%), Kanina (10,6%) a Nosálov (10,2%).

Počet dětí k 31. 12. 2008 ve věkové kategorii 0-14 let

OBEC

Věková kategorie 0-14 let

v tom

% k celk. počtu obyvatel

chlapci

děvčata

Hostín

45

18,8

22

23

Chorušice

71

14,5

40

31

Kadlín

24

17,4

10

14

Kanina

5

10,6

3

2

Kokořín

47

12,4

20

27

Lhotka

36

13,5

14

22

Liblice

80

16,6

36

44

Lobeč

56

37,3

27

29

Malý Újezd

168

17,8

95

73

Mělnické Vtelno

139

15,6

67

72

Mšeno

235

15,6

112

123

Nebužely

73

17,7

32

41

Nosálov

16

10,2

8

8

Řepín

93

15,6

41

52

Stránka

34

15,7

21

13

Střemy

63

16,8

31

32

Velký Borek

160

16,5

89

71

Vysoká

145

17,8

82

63

Celkem Věková kategorie 0-14 let

1 490

16,4

750

740

Zdroj: ČSÚ

31

Podrobnější rozklad věkové kategorie 0-14 let k 31.12.2008 0 až 4 roky

OBEC

5 až 9 let

10 až 14 let

Hostín

30

7

8

Chorušice

18

25

28

Kadlín

6

5

13

Kanina

3

2

0

Kokořín

13

14

20

Lhotka

21

9

6

Liblice

32

22

26

Nosálov

5

4

7

Lobeč

37

10

9

Mělnické Vtelno

49

52

38

Malý Újezd 54

54

60

Mšeno

78

75

82

Nebužely

28

22

23

Řepín

38

24

31

Stránka

9

8

17

Střemy

22

15

26

Velký Borek

59

51

50

Vysoká

56

44

45

Celkem

558

443

489

Zdroj: ČSÚ

32

Věková kategorie 15-64 let U věkové skupiny 15-64 let, tedy osob v produktivním věku, má nejvyšší podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel obec Kokořín (77,1%), dále pak Kanina (72,3%) a Liblice (72,2%). Nejnižší zastoupení skupiny osob v produktivním věku mají Lhotka (66,5%), Kadlín (63,8%) a Lobeč (52,0%).

Počet osob k 31. 12. 2008 ve věkové kategorii 15-64 let

OBEC

Věková kategorie 15-64 let

%k celkovému počtu obyvatel

v tom muži

ženy

Hostín

169

70,7

87

82

Chorušice

345

70,4

181

164

Kadlín

88

63,8

47

41

Kanina

34

72,3

22

12

Kokořín

293

77,1

153

140

Lhotka

177

66,5

88

89

Liblice

348

72,2

186

162

Lobeč

78

52,0

47

31

Malý Újezd

671

71,2

333

338

Mělnické Vtelno

618

69,5

320

298

Mšeno

1 010

67,2

470

540

Nebužely

295

71,6

148

147

Nosálov

111

70,7

57

54

Řepín

422

70,9

221

201

Stránka

149

68,7

78

71

Střemy

258

69,0

133

125

Velký Borek

685

70,7

365

320

Vysoká

549

67,4

287

262

Věková kategorie 15-64 let celkem

6 300

69,5

3 223

3 077

Zdroj: ČSÚ

33

Věková kategorie 65 a více let Věková kategorie 65 a více let je zastoupena 1273 osobami. Nejvyšší hodnotu v % má obec Lhotka (19,9%), následuje Nosálov (19,1%) a obec Kadlín (18,8%). Tuto věkovou kategorii má nejnižší obec Kokořín (10,5%).

Počet osob k 31. 12. 2008 ve věkové kategorii 65 a více let

Věková kategorie 65 a více let

%k celkovému počtu obyvatel

Hostín

25

10,5

8

17

Chorušice

74

15,1

29

45

Kadlín

26

18,8

10

16

Kanina

8

17,0

4

4

Kokořín

40

10,5

13

27

Lhotka

53

19,9

21

32

Liblice

54

11,2

26

28

Lobeč

16

10,7

4

12

Malý Újezd

103

10,9

42

61

Mělnické Vtelno

132

14,8

51

81

Mšeno

257

17,1

90

167

Nebužely

44

10,7

17

27

Nosálov

30

19,1

11

19

Řepín

80

13,4

37

43

Stránka

34

15,7

12

22

Střemy

53

14,2

17

36

Velký Borek

124

12,8

47

77

Vysoká

120

14,7

47

73

14,0

486

787

OBEC

Věková kategorie 1 273 65 a více let celkem Zdroj: ČSÚ

34

v tom muži

ženy

Věková kategorie 65 let a více v podrobnějším členění Při podrobnějším rozkladu věkové kategorie 65 a více let zjišťujeme, že na území mikroregionu žije ve věkové skupině 85 a více let 126 občanů, ve věkové skupině 80-84 let 191 občanů, ve věkové skupině 75-79 let je to 272 občanů. Věková skupina 70-74 let zahrnuje 270 občanů a věková skupina 65-69 let je zastoupena 414 občany.

Věková kategorie 65 let a více v podrobnějším členění k 31.12.2008 Věková skupina

Muži

Ženy

Celkem

65-69

183

231

414

70-74

95

175

270

75-79

112

160

272

80-84

64

127

191

85 a více

32

94

126

Celkem

486

787

1273

Zdroj: ČSÚ

Počty mužů a žen ve věkové kategorii 65 a více let žijících na území Sdružení obcí Kokořínska k 31.12.2008 250 200 150

Muži

100

Ženy

50 0 65-69

70-74

75-79

80-84

Zdroj: ČSÚ

35

85 a více

Muži podrobnější skladba věkové skupiny 65 a více let

OBEC

Muži celkem

z toho ve věku

Hostín

117

65-69 70-74 75-79 80-84 85 a více 4 1 3 0 0

Chorušice

250

8

5

12

3

1

Kadlín

67

3

1

2

2

2

Kanina

29

3

0

1

0

0

Kokořín

186

3

3

2

5

0

Lhotka

123

8

4

5

2

2

Liblice

248

11

6

3

5

1

Lobeč

78

1

2

0

1

0

Malý Újezd

470

20

5

14

2

1

Mělnické Vtelno 438

17

9

10

8

7

Mšeno

672

28

21

16

17

8

Nebužely

197

10

2

3

1

1

Nosálov

76

5

2

4

0

0

Řepín

299

15

7

6

6

3

Stránka

111

3

4

4

1

0

Střemy

181

5

2

5

4

1

Velký Borek

501

19

12

10

2

4

Vysoká

416

20

9

12

5

1

Zdroj: ČSÚ

36

Ženy podrobnější skladba věkové skupiny 65 a více let

Název obce

Ženy celkem

z toho ve věku

Hostín

122

65-69 70-74 75-79 80-84 85 a více 2 4 7 3 1

Chorušice

240

13

9

11

6

6

Kadlín

71

2

4

5

3

2

Kanina

18

0

1

0

2

1

Kokořín

194

8

4

6

7

2

Lhotka

143

13

10

1

6

2

Liblice

234

11

4

4

7

2

Lobeč

72

3

3

4

1

1

Malý Újezd

472

23

9

15

8

6

Mělnické Vtelno 451

16

23

19

16

7

Mšeno

830

35

32

35

34

31

Nebužely

215

10

5

6

4

2

Nosálov

81

5

4

5

3

2

Řepín

296

19

9

10

2

3

Stránka

106

7

7

7

0

1

Střemy

193

15

10

3

4

4

Velký Borek

468

29

17

7

12

12

Vysoká

398

20

20

15

9

9

Zdroj: ČSÚ

37

Průměrný věk obyvatel v jednotlivých obcích K základním ukazatelům charakterizujícím strukturu obyvatelstva podle věku patří průměrný věk a je dalším dokladem demografického stárnutí populace. Průměrný věk je aritmetickým průměrem věku všech žijících jedinců v dané obci. Průměrný věk mužů a žen v jednotlivých členských obcích mikroregionu SOK k 31. 12. 2008 se pohybuje od hodnoty 29,7 u mužů v Lobči až po hodnotu 48,3 u žen v Kanině. 60,0 50,0 Muži průměrný věk

40,0 30,0 20,0

Ženy průměrný věk

10,0

H Ch ost or ín uš ice Ka dl Ka í n ni K na ok oř Lh í n ot k Li a bl ic e M Lo b M a ěl lý eč ni Ú c k je z é Vt d el no M š Ne e no bu ž N ely os ál ov Ře S t pí n rá nk S a V e tř e lký my Bo re Vy k so ká

0,0

Zdroj: ČSÚ

OBEC

Průměrný věk mužů

Průměrný věk žen

Hostín

34,9

39,2

Chorušice

37,7

43,2

Kadlín

39,6

42,5

Kanina

42,6

48,3

Kokořín

39,0

39,9

Lhotka

43,2

42,4

Liblice

38,5

39,1

Lobeč

29,7

33,5

Malý Újezd

36,1

38,5

Mělnické Vtelno

39,1

41,3

Mšeno

40,0

42,2

Nebužely

36,9

36,7

Nosálov

43,3

46,4

Řepín

40,4

39,3

Stránka

38,1

44,2

Střemy

38,1

41,2

Velký Borek

37,1

41,4

Vysoká

37,4

40,5

Zdroj: ČSÚ

38

Demografický vývoj Data odhadu demografického vývoje na území SOK na období do roku 2015, 2020, 2025, 2030 nejsou podle sdělení z oddělení regionálních analýz ČSÚ k dispozici. „Demografické trendy signalizují, že seniorů ve věku 65 až 79 let bude po roce 2010 výrazně přibývat. předpokládá se, že v budoucnu budou velmi staří lidé (80+) delší dobu samostatní a intenzivní péče se bude stále více zaměřovat na závěrečnou část života. Se vzrůstajícím počtem seniorů bude proti dnešku více starých lidí potřebovat intenzivní péči a podporu v důsledku ztráty samostatnosti.“2 Další demografické údaje Rozvody a potraty Uvádíme vývoj dvou ukazatelů, které mají dopad do sociální oblasti. Zvyšující se počet rozvodů s sebou nese nejen zhoršenou ekonomickou situaci neúplných rodin, ale také složitější sociální situace. I když nemáme podrobnější rozklad důvodů potratů, ani věkovou strukturu žen v těchto složitých situacích, je zřejmé, že rodinné poradenství, prevence a vzdělávání mají své místo v zajištění dostupnosti do území SOK. Sdružení obcí Kokořínska rozvody Sdružení obcí Kokořínska potraty

1994-1998

1999-2003

89

116

1994-1998

1999-2003

245

204

2004-2008 128

2004-2008 212

Zdroj: ČSÚ

Příspěvek na péči a mimořádné výhody Nepříznivá sociální situací nastává oslabením nebo ztrátou schopností z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností. Dále sociálně znevýhodňujícím prostředím, ohrožením práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením. Příjemci příspěvku na péči (PnP) Dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby hodnocena dle čtyř stupňů: - stupeň I - lehká závislost - stupeň II - středně těžká závislost - stupeň III - těžká závislost - stupeň IV - úplná závislost. Závislost je hodnocena na základě zdravotního stavu a hodnotí se schopnost péče o vlastní osobu a soběstačnost.

2

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Středočeského kraje na léta 2010-2011

39

Na území SOK k 30. 6. 2009 bylo 237 příjemců příspěvku na péči, v tom: Příspěvek na péči

0-18 let

19-64 let

65 a Celkem více let

PnP - I. stupeň

6

15

94

115

PnP - II. stupeň

0

13

48

61

PnP - III. stupeň

7

10

25

42

PnP - IV. stupeň

1

1

17

19

Celkem

14

39

184

237

Zdroj: ČSÚ

Příspěvek na péči je přiznán nejvíce občanům ve Mšeně (77), Mělnickém Vtelně (23), následují Řepín, Velký Borek a Vysoká (16), Kokořín (15) a Nebužely (12). Mimo obcí Hostín, Kanina, Lobeč a Velký Borek je v každé obci zastoupen stupeň III. a IV. Počty příjemců PnP v jednotlivých členských obcích SOK: OBEC

PnP - I. PnP - II. PnP - III. PnP - IV.

Celkem v obci

Hostín

6

1

0

0

7

Chorušice

2

4

2

0

8

Kadlín

3

1

2

0

6

Kanina

1

0

0

0

1

Kokořín

8

2

3

2

15

Lhotka

3

2

2

0

7

Liblice

1

3

2

1

7

Lobeč

1

0

0

0

1

Malý Újezd

5

0

3

0

8

Mělnické Vtelno

11

6

5

1

23

Mšeno

40

16

12

9

77

Nebužely

4

2

4

2

12

Nosálov

2

1

1

2

6

Řepín

7

7

1

1

16

Stránka

1

0

1

0

2

Střemy

2

5

2

0

9

Velký Borek

9

7

0

0

16

Vysoká

9

4

2

1

16

Celkem příjemců na území SOK

115

61

42

19

237

Zdroj: MěÚ Mělník, odbor sociálních věcí

40

Příjemci mimořádných výhod Mimořádné výhody jsou přiznány osobám, které mají zdravotní postižení odůvodňující přiznání mimořádných výhod. Tyto výhody se dělí do tří stupňů: - stupeň I. (průkaz TP) - stupeň II. (průkaz ZTP) - stupeň III. (průkaz ZTP/P) a různé typy kompenzačních pomůcek a dávek. Na území SOK byly k 30. 6. 2009 přiznány mimořádné výhody 183 občanům bydlícím na území SOK. Mimořádné 0-14 let 15-64 let 65 a více let Celkem výhody MV - I. stupeň

3

17

20

40

MV - II. stupeň

2

45

65

112

MV - III. stupeň 3

18

10

31

Celkem

80

95

183

8

Zdroj: MěÚ Mělník, odbor sociálních věcí

Osoba/osoby s III. stupněm (ZTP/P) je/jsou zastoupena/y mimo obce Kanina, Lhotka, Lobeč, Nosálov, Stránka a Střemy v každé členské obci. Příjemci dávek hmotné nouze Z údajů, poskytnutých z MěÚ Mělník a MěÚ Mšeno bylo k 30. 6. 2009 na území SOK 67 příjemců dávek hmotné nouze, z toho 40 žen a 27 mužů. V těchto údajích jsou zohledněny všechny dospělé společně posuzované osoby i nezletilé osoby, které jsou vedeny od 15 let svého věku na úřadu práce. Mimo obec Malý Újezd mají tito příjemci zastoupení ve všech členských obcích SOK. Nejvíce (9) je uvedeno ve Mšeně, na dalším místě je Mělnické Vtelno a Stránka (7), Lobeč, Řepín a Střemy (5) a Hostín, Kanina (4).

Nezaměstnanost na území Sdružení obcí Kokořínska Ztráta zaměstnání nebo nedostatek pracovních příležitostí je jedním ze zásadních faktorů oslabení ekonomické soběstačnosti jedince a celých rodin, ale i počátek možných tíživých sociálních situací. Dle míry nezaměstnanosti za poslední měsíce je zřejmé, že nezaměstnanost ve skupině obyvatel ekonomicky aktivních (věková kategorie 15-64 let) na území mikroregionu Sdružení obcí Kokořínska je nezanedbatelným problémem. Kadlín, Kokořín, Kanina, Mělnické Vtelno, Nosálov a Vysoká jsou obce, kde míra nezaměstnanosti v roce 2010 vystoupala někdy až výrazně nad 15%. Pouze v Hostíně, Liblicích, Mšeně a Nebuželích se nezaměstnanost udržela pod 10%.

41

Míra nezaměstnanosti

Hostín

%k %k 31.12. 2009 31.12. 2010 8,0 7,1

Chorušice

7,1

10,7

Kadlín

25

33,3

Kanina

15,8

42,1

Kokořín

17,1

15,5

Lhotka

5,6

12,1

Liblice

8,2

9,4

Lobeč

13,1

10,1

Malý Újezd

8,8

10,4

Mělnické Vtelno

17,6

15,8

Mšeno

11,2

8,4

Nebužely

9,4

9

Nosálov

18,3

16,9

Řepín

10,5

12

Stránka

12,1

14,7

Střemy

12,4

14

Velký Borek

11,2

13

Vysoká

18,5

16,9

Obec

Zdroj: ÚP Mělník

Výroční zpráva Úřadu práce v Mělníku za rok 2010 zmiňuje konkrétní obce mikroregionu Sdružení obcí Kokořínska (Kadlín, Mělnické Vtelno, Nosálov, Vysoká, Kokořín a Kanina), kde je konstatováno, že jsou to oblasti převážně zaměřené na zemědělskou činnost, kdy špatnou situaci v nabídce pracovních míst ovlivňuje celková rozloha a uspořádání této oblasti, nevyhovující dopravní obslužnost, malé zastoupení průmyslu a nízká tvorba nových pracovních míst, příp. specifické podmínky hospodaření v rámci CHKO Kokořínsko, v některých obcích je také velký podíl romského obyvatelstva.

42

Porovnání několika ukazatelů trhu práce: SOK

k 31.12.2007 k 31.12.2008 k 31.12.2009

Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní3

359

333

520

Počet uchazečů o zaměstnání - celkem

382

343

527

Počet uchazečů absolventi

19

17

29

125

122

Počet uchazečů - evidence 153 nad 12 měsíců Zdroj: ČSÚ

600 Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní

500

Počet uchazečů o zaměstnání - celkem

400 300

Počet uchazečů absolventi

200

Počet uchazečů evidence nad 12 měsíců

100 0 k 31.12.2007

k 31.12.2008

k 31.12.2009

Zdroj: ČSÚ

3

Pozn.: ukazatel - Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené.

43

Sociopatologické jevy v území mikroregionu Sdružení obcí Kokořínska Oproti 1. pololetí 2008, kdy bylo na území SOK spácháno 103 trestních činů, došlo v 1. pololetí 2009 k jejich snížení na 72. Násilná trestná činnost má při porovnání stejně případů (3), mravnostní TČ má také stejný počet případů (3). Do ostatních trestních činností, které by mohly mít dopady do potřeby sociálních služeb prevence a odborného sociálního poradenství, jsou zařazeny např. neplnění vyživovací povinnosti, maření výkonu úředního rozhodnutí, podvody, sprejerství, porušování domovní svobody, neoprávněný zásah do práva domu apod. Těchto případů bylo na území SOK v 1. pololetí 2009 řešeno 40 oproti 61 v prvním pololetí r. 2008. 35 30 OSTATNÍ POŽÁR

25

MRAVNOSTNÍ TČ NÁSILNÁ TČ

20

POŠKOZOVÁNÍ 15

DOMÁCÍ NÁSILÍ KRÁDEŽ VOZIDEL

10

KRÁDEŽ VLOUPÁNÍ

5

Zdroj: Policie ČR, pracoviště Mělník

44

Ř ep ín S trá nk a S tř e V m el y ký B or ek V ys ok á

Lo be M č al ý M Ú ěl j ez ni ck d é V te ln o M še no N eb už el y N os ál ov

H os tín C ho ru ši ce K ad l ín K an in a K ok oř ín Lh ot ka Li bl ic e

0

4.2

Analýza veřejnost, uživatelé

Vzhledem k rozsahu dotazníkového šetření uvedeme pouze některé údaje z jeho vyhodnocení a nejzajímavější informace. Celkové vyhodnocení je pro zájemce k nahlédnutí uloženo u koordinátorky komunitního plánování paní A.Oupické (ve Mšeně). Dotazníkové šetření probíhalo v září 2009. Průzkumu se zúčastnili obyvatelé ze 14 obcí Sdružení obcí Kokořínska. Navrácených dotazníků bylo celkem 131.

Závěry dotazníkového šetření: Sociální služby v regionu Z dotazníkového šetření vyplynulo, že v případě potřeby získat informace o některé ze sociálních služeb by se uživatelé obrátili nejčastěji na obecní úřad (46%), na organizaci, o které vědí, že dané služby poskytuje (38%) nebo by vyhledali pomoc v rodině či u přátel (26%). Informovanost obyvatel regionu o sociálních službách je však velmi nízká a šetření ukázalo četné nedostatky v této oblasti. 65% respondentů se domnívá, že by ke zlepšení informovanosti přispělo kontaktní místo, kde by byli poskytovány veškeré informace z oblasti sociálních služeb. To koresponduje i s výsledky odpovědí na otázku po zlepšení fungování sociálních služeb. Zde respondenti nejčastěji zmiňovali zlepšení informovanosti občanů o možnostech využití služeb (44%) a dostupnost sociálních služeb (35%). V regionu využívá sociálních služeb 22% respondentů. Nejčastěji byly uváděny služby pro seniory (Pečovatelská služba Chorušice, Pečovatelská služba Mělnické Vtelno, Domov seniorů ve Mšeně). 66% respondentů užívajících tyto služby také hodnotilo jejich kvalitu a všichni se pohybovali v rovině „spokojen – velmi spokojen“. Ze šetření dále vyplývá, že v regionu na prvním místě chybí hlavně služby pro seniory (jídelna a rozvoz obědů, klub pro důchodce nabízející volnočasové aktivity, pečovatelská služba, aj.). V rámci dalších služeb se dále sestupně objevuje poradenství, sociální byty, služby pro zdravotně postižené občany (osobní asistence, stacionář a svoz do stacionáře, centrum pro zdravotně postižené), služby pro matky s dětmi a domy na půli cesty. Z typů sociálních služeb je nejčastější zájem o služby pro seniory (34%), služby poskytované v domácnosti a sociální byty. U 48% respondentů však tato otázka zůstala nezodpovězena. Volný čas, sport a kultura Dotazníkové šetření se zaměřovalo také na zjištění poptávky občanů k možnostem kulturních a sportovních aktivit v obcích. Občané uvádějí, že v obcích chybí prostor pro netradiční sporty (16%), dětská hřiště a místa pro hraní dětí (13%) a napojení cyklostezek do okolí (12%). 34% respondentů však uvedlo, že jim nic nechybí a stávající stav je dostatečný. Respondenti se dále vyjadřovali k otázce odpovídající a dostatečné podpory obcí volnočasovému vyžití a společenským akcím. S mírou podpory je spokojeno 21% občanů. V dalších odpovědích se objevuje potřeba vyšší míry podpory divadelních představení v obcích (19%), zájmové činnosti, jako jsou klubovny, zájmové kroužky atp. (22%), kulturní vyžití dětí o letních prázdninách (13%) a prostory pro setkávání mladých lidí, např. otevřené, nízkoprahové kluby (13%). 45

4.3

Analýza poskytovatelů

Poskytovatelé sociálních služeb jsou subjekty, které služby klientům nabízejí a poskytují. Může jít o státní (organizace zřízené obcí nebo krajem, příp. státem) či nestátní neziskové organizace. Poskytovatelé podléhají povinnosti registrace u MPSV, o kterou žádají na příslušném krajském úřadě. Údaje o vybavenosti a kapacitách pro poskytování péče dle jednotlivých poskytovatelů za rok 2010 SŠ Pečovatelská Pečovatelská Domov Chráněné fotografická, Název služba služba Seniorů bydlení filmová a služby Chorušice Mělnické Mšeno Domov televizní Vtelno Nebužely Skalsko složka veřejné složka veřejné organizace obecně Statut občanské Provozní doba

správy

správy

pondělí- pátek 7.00 - 15.30 h.

pondělí- pátek 7.00 - 15.30 h.

Plný úv.: 2 Dohody: 1

Plný úv.: 2 Část. úv.: 1 Dohody: 1

Pracovníci

Poskytované Pečovatelská služby služba Cíl. Skupina - senioři - rodiny s dětmi

Zaměření

- péče o vlastní osobu - stravování - lékař

zřízená městem

nepřetržitý provoz Plný úv.: 44/224 Částečný úv..:1/1 Dohody: 5/2 Dobrovolníci: 1 Domov seniorů Denní stacionář Pečovatelská sl.

Pečovatelská služba - osoby s těl., zrakovým a sluchovým postižením - senioři

- senioři

- péče o vlastní osobu a domácnost - stravování

Spádová oblast

Bezbariér.

- místní

- místní

ano

ano

- péče o vlastní osobu - stravování - ubytování - místní-37,5% - okol. obce37,5%5 - jiná-25% ano

sdružení

prospěšná společnost

nepřetržitý provoz

Ne -16.00 až pá-11.00

HPP: 8 DPČ: 4 DPP: 20

Plný úv.: 4 Část. úv.: 16

Chráněné bydlení

Osobní asistence

- osoby s mentálním a kombin. postižením

- osoby s mentálním a tělesným postižením - děti a mládež

- péče o vl. osobu a domácnost - pracovní činnosti - místní37,5% - okolní obce37,5%6 - jiná-25% Přízemí-ano I.patro - ne

Zdroj: Závěrečná zpráva průzkumu

4 5 6

Údaj za lomítkem značí počet pracovníků v přímé péči o klienty Okolní obce: Mšeno, Mělník, Jiné: Středočeský kraj – Brandýs n/L, Nehvizdy Okolní obce: Mšeno, Mělník, Jiné: Středočeský kraj – Brandýs n/L, Nehvizdy

46

- péče o vlastní osobu - náplň volného času - místní 30% - okolní obce 30% - ČR 30%

ne

4.4

Analýza zadavatelů

Zadavateli sociálních služeb rozumíme zejména obce a kraje, konkrétně pak jejich instituce, jako je krajský, městský či obecní úřad. Zadavatelé jsou odpovědni za zajištění sociálních služeb na příslušném území. Podílejí na financování sociálních služeb, kontrolují činnosti zařízení, spolupracují s poskytovateli. Jsou garanty realizace komunitního plánování a jejich podpora a angažovanost je základní podmínkou pro efektivní proces komunitního plánování. Dotazníkové šetření zadavatelů probíhalo v rámci Sdružení obcí Kokořínska. Zúčastnilo se ho celkem 14 obcí, jmenovitě šlo o Hostín, Chorušice, Kadlín, Kokořín, Lhotka, Malý Újezd, Mělnické Vtelno, Mšeno, Nebužely, Nosálov, Řepín, Stránka, Střemy, Vysoká. Celkové vyhodnocení je pro zájemce k nahlédnutí uloženo u koordinátorky komunitního plánování paní A.Oupické (ve Mšeně). Dotazníkové šetření probíhalo v září 2009. Šetření mezi zadavateli se zaměřovalo na zmapování výskytu a charakteru sociálních problémů v obcích, zmapování stávajících způsobů řešení nebo záměry řešení v budoucnosti, příp. plánované projekty. Zjišťovala se také míra informovanosti obcí o sociálních službách v regionu a způsoby informování občanů. Z výsledků vyplývá, že za nejpalčivější sociální problém obce považují nedostatečnou nabídku volnočasových aktivit (42%), problematické chování mládeže (42%) a nedostatek bytů (35%). Informovanost obcí o sociálních službách poskytujících občanům sociální služby je na vysoké úrovni. Obce uvádějí ve 42% dostatečnou informovanost, ve 42% také částečnou informovanost a pouze 14% obcí uvádí, že jejich informovanost je nedostatečná. Své občany obce o sociálních službách informují prostřednictvím letáků a jiných informačních materiálů (57%), obecního zpravodaje a vývěsky (42%), osobních konzultací (35%) či webem nebo obecním rozhlasem. Nejčastěji jsou poskytovány služby pro seniory, konkrétně pečovatelská služba a služby pro řešení sociálních situací (50% obcí)7 a služby domovů pro seniory (28% obcí). 50 % obcí však není spokojeno s rozsahem poskytovaných sociálních služeb a to nejčastěji z důvodů neexistence a nedostupnosti potřebných a poptávaných služeb. Obce postrádají služby typu nízkoprahového centra pro mládež, častější ordinace praktického lékaře, rozvážky obědů pro seniory, nabídku volnočasových aktivit pro seniory (např. denní stacionář) a jídelnu nebo penzion pro seniory, aj. 42% obcí uvádí spokojenost s rozsahem poskytovaných sociálních služeb, jedna se nevyjádřila. Obce se dále domnívají, že veřejný život v nich by z hlediska sociálních služeb zlepšilo rozšíření dostupnosti terénní pečovatelské služby (35%), zřízení zařízení pro maminky s dětmi (28%). Objevuje se i nízkoprahový klub pro mládež (14%).

7

Ve Sdružení obcí kokořínska jsou registrovány celkem tři pečovatelské služby, a to v obcích Chorušice a Mělnické Vtelno, ve Mšeně pak v rámci služeb poskytovaných Domovem Seniorů. Ostatní obce tuto službu poskytují ze svého vlastního rozpočtu, bez registrace jako sociální služba u Ministerstva práce a sociálních věcí a ve spolupráci s dalšími subjekty.

47

4.5 Strategické a analytické dokumenty k plánování sociálních služeb na krajské úrovni Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Středočeského kraje na léta 2010-2011 V oblasti zajišťování dostupnosti sociálních služeb na svém území má Středočeský kraj zpracovaný Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Středočeského kraje na léta 20102011, který byl schválen usnesením Zastupitelstva Středočeského kraje č. 76-6/2009/ZK ze dne 12. 10. 2009. Tento dokument vznikl ve spolupráci s obcemi, poskytovateli sociálních služeb i samotnými zástupci uživatelů prostřednictvím pracovních skupin, které byly zaměřeny na ohrožené cílové skupiny: seniory, osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, mládež, osoby v přechodné krizi, osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby ohrožené drogou. Důležitou pozici při tvorbě dokumentu zaujímala pracovní skupina složená z koordinátorů komunitního plánování sociálních služeb měst a mikroregionů, která přinášela informace o probíhajících procesech na místní úrovni. Analýza sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením ve Středočeském kraji Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Středočeského kraje vypracoval v rozmezí měsíců října 2009 až března 2010 Analýzu sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením ve Středočeském kraji. Po vnitřním připomínkovém řízení vzal tuto Analýzu na vědomí Výbor pro sociální věci a posléze usnesením č. 070-29/2010/RK ze dne 9. 8. 2010 i Rada Středočeského kraje Analýza sociálních služeb pro seniory ve Středočeském kraji Další analytický dokument je zaměřen na seniorskou populaci. Na základě veřejné zakázky zpracoval v květnu až říjnu 2009 Národní vzdělávací fond, o.p.s. – Centrum pro kvalitu a standardy v sociálních službách (CEKAS) Analýzu sociálních služeb pro seniory ve Středočeském kraji, kterou po vnitřním připomínkovém řízení vzal na vědomí Výbor pro sociální věci a posléze usnesením č. 057-30/2010/RK ze dne 23. 8. 2010 i Rada Středočeského kraje. Spolu s Analýzou jsou zde zveřejněny také aktuální statistické údaje z oblasti sociálních služeb pro seniory ve Středočeském kraji zpracované Odborem sociálních věcí KÚSK. Strategie prevence kriminality ve Středočeském kraji na léta 2009 – 2012 Strategie prevence kriminality ve Středočeském kraji na období 2009-2012 vychází ze státní Strategie prevence kriminality, na tento dokument navazuje a rozvíjí ho v soulad s potřebami a možnostmi kraje. Je základním dokumentem kraje, který aktualizuje předchozí koncepci v souladu se současným stavem vědeckého poznání o fenoménu kriminality, o jeho důsledcích a o účinných řešeních s ním souvisejících problémů. Kraj v něm definuje základní východiska a směry řešení některých problémů s kriminalitou spojených a určuje základní rámec preventivní politiky. K dokumentu jsou zpracovány dvě přílohy: Sociálně demografická analýza Středočeského kraje a Institucionální analýza. Dokument je schválen usnesením Zastupitelstva Středočeského kraje č. 28-27/2008/ZK ze dne 10. 9. 2008.

48

Strategie integrace romské komunity ve Středočeském kraji Dokument podává ucelenou informaci o pozici romské menšiny. Součástí dokumentu jsou přílohy Romové se Středočeském kraji a Sociálně právní příručka. Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Čechy 2007-2013 (ROP) Podporu pro svou politiku v sociální oblasti má Středočeský kraj také v možnosti využívání strukturálních fondů Evropské unie pro období 2007-2013. Evropský fond pro regionální rozvoj (evropský strukturální fond) je hlavním finančním zdrojem, z kterého je pro území kraje financován Regionální operační program pro region soudržnosti NUTS 2 Střední Čechy, který je schválen Vládou ČR i Evropskou komisí. Investiční zdroje přiřazené k 3. prioritní ose ROPu jsou směrovány do oblasti podpory zaměřené na budování sociální infrastruktury ve městech a na venkově. Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje je základním střednědobým programem podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje, sestávající z cílených opatření a intervencí zaměřených na stimulaci rozvoje kraje. Cílem Programu je navrhnout pro stanovené plánovací období promyšlenou množinu opatření na podporu ekonomického a sociálního rozvoje kraje, jež vychází ze strategických záměrů kraje a je realizovatelná dostupnými finančními prostředky. Program rozvoje kraje plní funkci základního dokumentu orgánů kraje pro koordinaci rozvoje území, hraje klíčovou úlohu při zajišťování podpory regionálního rozvoje, pomáhá zvyšovat povědomí o nejdůležitějších potřebách kraje, pomáhá mobilizovat vlastní kapacity a zdroje kraje, využívá znalostí místních činitelů a odborníků a umožňuje místním činitelům určovat a kontrolovat směr budoucího vývoje kraje. Aktualizace Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje je zpracována pro časové období let 2007–2013 s ohledem na sedmileté programovací období EU. Program rozvoje kraje je přímým zdrojem pro zpracování Regionálního operačního programu (ROP) na uvedené plánovací období EU. Sociální oblast a s ní související problematika je řešena v opatřeních v kap. E – Rozvoj lidských zdrojů: - Opatření E-V: Vytvoření strukturální a funkční soustavy komunitních sociálních služeb - Opatření E-VI: Vytvoření podmínek pro efektivní kompenzaci zdravotních a sociálních - handicapů jednotlivců při získání vzdělání i jejich uplatnění - Opatření E-VII: Vytvoření podmínek pro rozvoj osobnosti dětí a mládeže a pro efektivní - prevenci sociálně patologického chování - Opatření E-VIII: Zlepšování nabídky pro využití volného času - Opatření E-IX: Komplexní protidrogová politika - Opatření E-X: Prevence kriminality - Opatření E-XI: Komplexní strategie integrace romské komunity

49

4.6

Ekonomická analýza sociálních služeb na Kokořínsku

Analýza finančních zdrojů a finančních toků Finanční zdroje Poskytování sociálních služeb je založeno na vícezdrojovém financování: - státní dotace - strukturální fondy - humanitární fond Středočeského kraje - příspěvek na péči - nadační zdroje - finanční zdroje zřizovatele - finanční zdroje uživatelů sociálních služeb - dary. Státní dotace Z rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí jsou každoročně uvolňovány neinvestiční dotace na poskytování sociálních služeb registrovaným poskytovatelům. V současné době je hodnocení požadavků a distribuce dotací řešena přes krajské úřady (program A – místní a regionální soc. služby) nebo přes MPSV (program B – nadregionální poskytování soc. služeb). Od roku 2012 budou dotace pro místní a regionální sociální služby rozdělovány z úrovně jednotlivých krajů na základě zpracovaného Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Středočeského kraje. Žadateli o státní dotace jsou všichni poskytovatelé sociálních služeb v území SOK. Strukturální fondy Po vstupu ČR do EU má Česká republika možnost využívat strukturální fondy. Na sociální oblast jsou přiděleny finanční prostředky z Evropského sociálního fondu (neinvestiční dotace) a Evropského fondu regionálního rozvoje (investiční dotace). Z těchto finančních zdrojů nejsou financovány sociální služby jako takové, ale aktivity pro začleňování cílových skupin prostřednictvím sociálních služeb. Projekt Zavádění kvality v sociálních službách na Kokořínsku obdržel v letech 2006-2007 globální grant z OP Rozvoj lidských zdrojů (o.s. ZAHRADA). Programovací období 2007 - 2013 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost – neinvestiční finanční zdroje Regionální operační program NUTS II Střední Čechy – investiční zdroje Humanitární fond Středočeského kraje Středočeský kraj pro podporu sociálních služeb má vytvořen Humanitární fond Středočeského kraje, resp. od r. 2009 Středočeský Humanitární fond, ze kterého jsou každoročně podporovány projekty v oblasti sociálních služeb. Z tohoto finančního zdroje byly podpořeny chráněné bydlení v Nebuželích, pečovatelské služby v Chorušicích i Mělnickém Vtelně i Domov seniorů Mšeno, vč. investičních dotací.

50

Příspěvek na péči Příspěvek na péči je dávka, která se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci a je součástí finančních zdrojů u služeb sociální péče. K 30. 6. 2008 pobíralo na území SOK 237 osob příspěvek na péči, z toho 14 dětí a mladistvých do 18 let. Příspěvek 19-64 0-18 let na péči let

65 a Celkem Výše PnP v Celkem více let příjemců Kč v Kč 6 3000 18 000 94 109 2000 218 000 5000 0 48 61 4000 244 000 7 9000 63 000 25 35 8000 280 000

PnP - I. 6 stupeň 15 PnP - II. stupeň 13 PnP - III. 7 stupeň 10 PnP - IV. 1 1 17 19 stupeň Měsíční zdroje v Kč - PnP (na území SOK)

12000

228 000 1 051 000

Zdroj: Městský úřad Mělník, vlastní výpočty

Nadační zdroje Rozdělení národního Nadačního investičního fondu bylo důležitým zdrojem k tvorbě nadačního majetku a k upevnění pozice nadací a nadačních fondů v ČR. Poskytovatelé sociálních služeb se mohou každoročně účastnit výběrových řízení několika českých nadací a ucházet se o část každoročních výnosů z nadačního jmění. Finanční zdroje zřizovatele Finanční prostředky na dofinancování sociálních služeb, důležité na finanční překlenutí mezi ukončeným kalendářním rokem a uvolněním dotací pro nový kalendářní rok. Finanční zdroje z rozpočtu obcí Chorušice a Mělnického Vtelna a města Mšena, z činností naplňujících cíle a poslání o.s. ZAHRADA. Finanční zdroje uživatelů Finanční spoluúčast uživatelů sociálních služeb je specifikována zákonem č.108/20006 Sb., ve znění pozdějších předpisů o sociálních službách a vyhláškou k němu č. 505/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Finanční dary Finanční dary s možností daňového odpočtu mohou poskytovat právnické a fyzické osoby.

51

Údaje o zdrojích financování a nákladech sociálních služeb na Kokořínsku Název služby

Počet klientů (2008)

Pečovatelská služba 52 Chorušice Pečovatelská služba 35 Mělnické Vtelno Domov Seniorů DS Mšeno

81 PS 7 DSt.8 1

Chráněné bydlení Domov Nebužely

8

Skalsko – SŠ fotografická, filmová a 9 televizní

8

Roční náklady (2010)

500 000 Kč

588 752 Kč

21 393 588 Kč

2 474 251Kč

152 070 Kč

Zdroje financování (2010) - zřizovatel - ministerstva - kraj - platby klientů

310 000 Kč 90 000 Kč 60 000 Kč 40 000 Kč

62% 18% 12% 8%

- kraj - příjmy od klientů - obec: - ÚP

235 461Kč 32 299 Kč 320 992 Kč 151 200 Kč

39% 5,5% 54,5% 25%

- MPSV ČR 4800000 Kč - jiný resort st. spr. 50000 Kč - obec 500000 Kč - Úřad práce 381712 Kč - fondy ZP 1016144 Kč - sponzorské dary 1500 - příjmy od uživatelů 13058290 - tržby,nájem,stravné, FKSP 1585942 Kč - tržby z vlastní čin. 7420 Kč - úroky 715 Kč - uživatelé: - přísp. na péči 688 580 Kč - platby-provoz 634 910 Kč - dotace MPSV 1 180 000 Kč - ÚP Mělník 24 683 Kč

- vlastní činnost, platby klientů 152 070 Kč

Vysvětlivky: DS – domov pro seniory, PS – pečovatelská služba, DSt. – denní stacionář

52

22% 0,2% 2,3% 1,7% 4,7%

Problémy

Plány do budoucna

- absence sociálního pracovníka

- ukončení činnosti nebo změna zákona o soc.službách.

- malý zájem o nabízené služeb (za úhradu)

---------------------------------------

61%

- zkvalitňovat služby - rozšířit nabídku služeb - nabídnout seniorům aktivity pro trávení volného času - naplňování standardů kvality sociálních služeb. - rozvoj a rozšíření poskytovaných sociálních služeb.

7,4% 0,2%

27% 25% 47% 0,9%

100%

- nedostatek finančních prostředků na vzdělávání pracovnic

- nedostatek financí – 90% práce je vykonáváno dobrovolně a bezplatně

- vzdělávání pracovníků - zvyšování kvality služby

- chráněná pracoviště, pomoc při zaměstnávání.

4.7

SWOT analýza

SWOT analýza je metoda, pomoci které je možno identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, spojené s určitým projektem, typem podnikání, podnikatelským záměrem, politikou (ve smyslu opatření) apod. Je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti. SWOT analýza je běžně používána v dokumentech týkajících se územního rozvoje. Jako její hlavní přednost bývá uváděna názornost, přehlednost, výstižnost, jednoduchost a stručnost. Její název vznikl jako zkratka ze čtyř anglických slov, a to: „S“ (Strong) - silné stránky, klady, přednosti, tzn. „ V čem jsme dobří.“ „W“ (Weak) - slabé stránky, zápory, nedostatky, limity, nerovnováhy), tzn. „Čím můžeme ohrozit sami sebe.“ „O“ (Opportunities) - příležitosti, možnosti rozvoje a šance ovlivněné a podmíněné vnějšími faktory), tzn. „Co se nám naskýtá.“ „T“ (Threats) - rizika, hrozby, ohrožení přicházející zvenčí, tzn. „Co by nás mohlo zastavit.“ Členové řídící skupiny pro komunitní plánování sociálních služeb a členové pracovních skupin na sestavili svých setkáních analýzu silných a slabých stránek, ohrožení a příležitostí. SWOT analýza je souhrnným výstižným popisem situace v současné době. Popisuje skutečný stav, potřebné změny, případná rizika a nastiňuje kroky nezbytné pro přeměnu slabých stránek do silných a eliminaci rizik. Silné stránky • sociální péče je součástí předmětu činností v Zakládací listině SOKu; • každá členská obec se usnesením svého zastupitelstva přihlásila ke komunitnímu plánování sociálních služeb na území SOK; • vlastní autobusová doprava - Kokořínský SOK; • skupina kontaktních osob v každé členské obci; • dostupnost internetu pro občany v každé členské obci; • možnosti poskytování základního poradenství u poskytovatelů soc. služeb působících na území SOK; • na území je 5 registrovaných poskytovatelů sociálních služeb, kteří poskytují 6 typů sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením, pro osoby s mentálním a kombinovaným postižením; • pro obce sousedící s Mělníkem další možnosti v rámci poskytovaných soc. služeb na Mělníku; • spolupráce mezi poskytovateli služeb, plánování v sociálních službách; • standardizace sociálních služeb, vzdělávání pracovníků v sociálních službách; • dostupná základní infrastruktura v regionu (školy, lékaři); • sousedská výpomoc – „venkovský region“ – lidé nežijí v anonymitě. Slabé stránky • většina členských obcí má velká katastrální území s více obydlenými částmi; • nedostatečný informační systém - malá informovanost; • ve většině obcích SOK nejsou sociální služby dostupné pro nejzranitelnější skupiny – seniory a osoby se ZP; • není koncepční spolupráce mezi členskými obcemi SOK; • ve většině obcích není sociální oblast součástí obecního rozpočtu; 53

• •

dojíždění za zaměstnáním, odbornou lékařskou péčí, středním školstvím mimo region; pro občany s omezenou hybností problémy s dopravou, architektonické bariéry.

Příležitosti • spolupráce s Mělníkem - provázanost s KPSS města Mělníka; • KPSS SOK je součástí Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Středočeského kraje; • spolupráce se Středočeským krajem v budování dostupné sítě sociálních služeb; • mikroregionální fond – spolupráce s místními podnikateli; • možnost financování projektů z dotací kraje, státu, EU; • rozvoj dialogu mezi veřejnou správou, obecními samosprávami, poskytovateli služeb a veřejností; • zájem občanů o veřejný život, rozvoj dobrovolnictví; • nabídka volnočasových aktivit pro občany ohrožené sociálním vyloučením. Ohrožení • omezení rozsahu veřejné dopravy (autobusy, vlak); • větší náklady na zajištění dostupnosti ve venkovském prostoru nejsou zatím součástí hodnocení pro výši dotace; • nezájem ze strany obcí, veřejnosti, poskytovatelů služeb; • přemíra administrativy; • nárůst výskytu sociálně patologických jevů; • nestabilita sociální politiky.

54

STRATEGICKÁ ČÁST 5

Rozvoj služeb pro jednotlivé cílové skupiny

5.1

Vymezení prioritních oblastí

Děti, mládež, rodina Podle článku 1 Úmluvy o právech dítěte z roku 1989 se dítětem rozumí „každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve.“ Úmluva vychází z toho, že dítě, stejně jako dospělý, má svou hodnotu, důstojnost a základní práva, navíc vzhledem ke svému tělesnému i duševnímu vývoji, bezbrannosti a zranitelnosti potřebuje zvláštní péči, pomoc, ochranu, porozumění a lásku. Mládež je sociálně demografická skupina charakterizovaná určitými společnými znaky biologickými, psychickými, sociálními a ekonomickými. Období mládí je předstupněm dospělosti, ve kterém se objevuje řada vývojových úkolů. Základními vývojovými úkoly jsou přijetí vlastní pohlavní role, schopnost vytvářet a udržovat vztahy s vrstevníky, příprava na partnerství a rodinu, volba a příprava na povolání, schopnost aplikovat rozumové schopnosti v běžném životě, ujasnění hierarchie hodnot. Mladistvý jedinec je člověk ve věku od 15 do 18 let; je již trestně odpovědný. Rodinu lze charakterizovat jako společenskou skupinu spojenou manželstvím, pokrevním příbuzenstvím nebo deklarovanou na základě vzájemné náklonnosti. Rodinu spojuje také odpovědnost, solidarita a reciproční pomoc. V zemích západního světa v posledních 50 letech pozorujeme výrazné změny ve struktuře a složení rodiny. Objevují se následující trendy: pokles počtu dětí v rodině, nárůst počtu nesezdaných soužití a vzhledem k tomu úměrně i nárůst počet rozvodů, roste počet osamělých matek, párů dobrovolně bezdětných a počet lidí, kteří žijí v dalších netradičních formách rodiny. Dle Hartlova Psychologického slovníku (2000) považujeme funkční rodinu za takovou rodinu, v níž dochází k úspěšnému řešení problémů, existuje příznivé emocionální klima a dochází ke stálému vyrovnávání vztahů uvnitř rodiny v souladu s životním cyklem jejich členů. Podle Národní koncepce rodinné politiky z roku 2005 je základním cílem rodinné politiky vytvořit všestranně příznivější společenské klima a podmínky pro rodinu, které by umožnily lidem realizovat vlastní životní strategie v naplňování partnerských a rodičovských plánů. V posledních letech je jedním z hlavních cílů umožňování rodičům co nejlépe skloubit profesní dráhu s rodičovstvím. Rodinná politika ve své podstatě představuje souhrn aktivit a opatření za účelem podpory rodiny. Pokud jde o oblast sociální, zde je zaměření zejména na podporu osob či skupin v nepříznivé životní situaci, ohrožených sociálním vyloučením, jako jsou např. tělesně či zdravotně postižení lidé, neúplné rodiny, rodiny v krizi apod. 9 Orgány místní samosprávy jako např. obce jsou jedním nejdůležitějších aktérů rodinné politiky, neboť stojí nejblíže rodinám z daného území a mohou tak nejlépe znát a chápat jejich potřeby a mít přehled o podmínkách, zdrojích a možnostech místní komunity. Navíc disponují širokou škálou kompetencí. 9

Volně dle Národní koncepce rodinné politiky z roku 2005

55

V oblasti podpory rodiny mají široké možnosti, jako je např. podpora bydlení, infrastruktury, pomoc a trénink při vedení domácnosti a péči o děti, zřizování mateřských škol, pořádání společenských a propagačních akcí rodinného charakteru, poskytování rozmanitých služeb pro rodiny, jako např. rodinné poradenství, sanace rodiny – tedy snaha o zvládnutí situace v selhávajících rodinách dřív, než jsou děti soudem svěřeny do ústavní výchovy atp. 10 Pokud je o aktivity směřující k dětem a mládeži, jde převážně o činnost zaměřenou na prevenci sociálně patologických jevů. Sociálně patologickými jevy ve vztahu k mládeži rozumíme rizikové chování, jako je např. delikvence, drogová závislost, sebepoškozování a poruchy příjmu potravy, bezdomovectví apod. Prevence má několik stupňů a zaměření. Jde o primární prevenci – předcházení výskytu problematického jevu, sekundární – rozpoznání a náprava (léčba) výskytu problematického jevu i terciární – předcházení a snižování rizik při již rozvinutém výskytu problematických jevů. V praxi se pak jedná např. o nízkoprahové kluby pro děti a mládež, otevřené kluby, práce terénního sociálního pracovníka neboli streetworkera, práce školního sociálního pracovníka atp. Osoby se zdravotním postižením, Senioři Zdravotní postižení je odchylka ve zdravotním stavu člověka, která jej omezuje v určité činnosti (pohyb, kvalita života, uplatnění ve společnosti). Pro účely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách se zdravotním postižením rozumí tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti pak vymezuje osoby se zdravotním postižením jako fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány jako plně invalidní či částečně invalidní a dále fyzické osoby, které jsou rozhodnutím úřadu práce uznány jako zdravotně znevýhodněné. V prosinci 2006 přijala Organizace spojených národů Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, jež chrání práva asi 650 milionů zdravotně postižených lidí. Úmluva stanovuje, co je diskriminace na základě zdravotního postižení. Vymezuje "přiměřené úpravy" budov, zejména sídel veřejných institucí, veřejných prostranství či dopravních prostředků. Osoby se znevýhodněním jsou v této úmluvě chápáni šířeji, bez bližšího, třeba medicínského určení svého postižení. Práva zdravotně postižených uznává i Listina základních práv EU. V článku 26 jim přiznává „právo na opatření, jejichž cílem je zajistit jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a jejich účast na životě společnosti“. Český statistický úřad uskutečnil v roce 2007 unikátní šetření zaměřené na získání informací o osobách se zdravotním postižením. Z výsledků vyplývá, že z 10,287 miliónu obyvatel České republiky představují 9,87 % osoby se zdravotním postižením. Stárnutí (involuce) je univerzální proces postihující živou hmotu. Probíhá kontinuálně od početí, ale za jeho skutečný projev je považován teprve pokles funkcí, který nastává po dosažení dospělosti. Morfologicky jde o fyziologickou, věkově přiměřenou atrofii. Jde o složitý komplex dějů, které se vzájemně prolínají a podmiňují na úrovni molekulární, subcelulární, celulární, orgánové i celostní. Primární biologické změny, ať determinované nebo nahodilé, se v projevech a v důsledcích několikanásobně kombinují s mechanizmy reparačními, obrannými, adaptačními, regulačními, navíc s vlivy prostředí, životního způsobu a s různými ději patologickými. Výsledkem stárnutí je stáří (senium). 10

Volně dle http://www.mpsv.cz/files/clanky/6778/Rodinna_politika.pdf

56

Ohledně určení hranice stáří nepanuje jednoznačná shoda. Podle kritérií OSN se obyvatelstvo dělí na tři hlavní věkové skupiny: 0 až 14 let, 15 až 64 let a 65 let a více. Staré obyvatelstvo pak OSN definuje hranicí minimálně 7 % osob starších 65 let v populaci. Experti Světové zdravotnická organizace podle uznávaných odborných kritérií navrhli rozčlenění středního a vyššího věku do čtyř kategorií: 1. období středního věku 45 až 59 let (tzv. zralý věk), 2. období raného stáří (staršího věku) 60 až 74 let, 3. období vlastního stáří (pokročilého, vysokého věku) 75 až 89 let a 4. období dlouhověkosti nad 90 let. Konvenčně se v současné době pracuje s věkovou hranicí 60 nebo 65 let, ovšem bez existence jednoznačných objektivních odůvodnění. Určení věkové hranice stáří je totiž především konvencí a sociálním konstruktem, který vzniká z potřeb administrativy sociálního státu. V souvislostí s anticipací důsledků současného a budoucího populačního vývoje se otázka stárnutí a stáří stává aktuálním tématem. V rovině politickoekonomické se řeší problematika důchodové reformy, v rovině politické se objevuje mimo jiné snaha připravit společnost na realitu příštích let, např. v podobě vládního Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012. Konečně mnohé aspekty stáří jako životní etapy se dostávají do středu pozornosti sociologů. Fakt, že se stále větší počty lidí dožívají vyššího věku, je však bohužel mnohdy vnímán jako problémový. Dle demografické statistiky ČSÚ populace nad 50 let věku představovala k 31. 12. 2008 téměř 36 % všech obyvatel v ČR. Zastoupení osob nad 65 let věku pak činilo 15 %. Osoby ohrožené sociálním vyloučením Sociální vyloučení je proces a situace jedince, který se nalézá na okraji společnosti a je z individuálních či systémových důvodů zbaven přístupu ke společenským zdrojům, které zajišťují v přiměřené míře kvalitu života. Těmito zdroji rozumíme dostatečný příjem financí pro uspokojení životních potřeb člověka, účast na trhu práce, účast na systematickém kvalitním vzdělání, přiměřené bydlení, kvalitní sociální sít a společenské kontakty, přístup ke službám a společenským institucím. Lidé sociálně vyloučení často nemají dostatek kontaktů mimo sociálně vyloučenou lokalitu, což jim značně znemožňuje znovuzapojení do společnosti. „Základní charakteristikou propadu na sociální dno je nahromadění důvodů, které vedou k životní krizi (ztráta zaměstnání, platební neschopnost, problémy s bydlením, problémy dětí ve škole, nemoc atd.). Sociálně vyloučení lidé obvykle nestojí před jedním problémem, ale před jejich komplexem, přičemž mnohý z nich by i jednotlivě ohrožoval normální fungování člověka ve společnosti. S postupným propadem na dno přestává být zřejmé, co je původním důvodem propadu a co jeho následkem.“ 11 „Projevem sociálního vyloučení je tedy například dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách, život v prostorově vyloučených částech obcí (ghettech), nízká kvalifikace, špatný zdravotní stav, rozpad rodin či ztráta sebeúcty. Jako adaptace na podmínky sociálního vyloučení se často vytváří specifické hodnoty a normy, mezi něž patří například důraz na přítomnost, neschopnost plánovat do budoucna, pocity beznaděje a bezmocnosti či přesvědčení, že člověk nemůže ovlivnit vlastní sociální situaci.“ 12

11 12

http://www.mpsv.cz http://www.epolis.cz

57

Řešení a zmírňování sociálního vyloučení se uskutečňuje pomocí programů sociální integrace. Jde o zajištění dostupných terénních a ambulantních programů pro osoby ohrožené sociálním vyloučením a pro rizikovou mládež s důrazem na včasnou depistáž a prevenci kriminality. Oblastí zaměření těchto programů je podpora začlenění na trh práce (např. "job" kluby), vzdělání a rekvalifikace, zajištění vhodného bydlení, pomoc při oddlužování člověka a již výše zmíněná prevence kriminality a kriminální recidivy.

5.2

Priority cílové skupiny: Děti, mládež, rodina

Priorita: Sociálně aktivizační služby pro děti a mládež Cíl: Občané Kokořínska mají přístup k různým typům aktivit. Opatření: Dostupné informace o aktivitách a možnostech v této oblasti. Spolupráce mezi poskytovateli služeb, veřejnou správou, místními spolky a veřejností. Popis situace: V průběhu komunitního plánování sociálních služeb jsme zjistili, že nespokojenost s absencí sociálně aktivizačních služeb pro děti a mládež se objevuje u zadavatelů sociálních služeb, veřejnosti, ale i u dětí a mládeže samotné. Byla zaznamenána poptávka po volnočasových aktivitách pro děti a mládež a nespokojenost s jejich nedostatečnou nabídkou. Cílem volnočasových aktivit je nabízet smysluplné a bezpečné trávení volného času, s ohledem na rozvoj tělesných, mentálních, osobnostních a sociálních dovedností dětí a mládeže. Sociálně aktivizační služby jsou zpravidla poskytovány těm, kteří jsou dlouhodobě vystaveni sociálně nepříznivé situaci nebo existuje riziko výskytu této situace a tím např. ohrožení vývoje dítěte. Jedná se o problematické situace, které rodina nedokáže vyřešit sama svými vlastními silami či za pomoci sociální sítě svých nejbližších a je nucena obrátit se na profesionální sociální služby. Cílem těchto služeb je prevence sociálně patologických jevů, smysluplné využití volného času, aktivizovat rodinu a pomoci ji v co nejsamostatnějším řešením obtížných situací, poskytování sociálního poradenství aj. Priorita reaguje na slabé stránky: • Nedostatek kulturních a sportovních aktivit v obcích. • Nedostatek prostor pro sportovní činnosti. • Nedostatek zájmových kroužků pro děti a mládež. • Nedostatek dětských hřišť. • Absence prostoru pro scházení a trávení volného času mládeže, nabídka atraktivních volnočasových aktivit. • Nízká informovanost občanů regionu o sociálních službách. • Absence sociálního poradenství pro rodiny s dětmi. Monitorovací ukazatele: Počet podnětů a stížností na nedostatek aktivit pro cílovou skupinu. Počet aktivit jednotlivých obcí.

58

Priorita: Klub pro matky s dětmi Cíl: Matky na mateřské dovolené jsou zapojeny do kulturního a společenského života v obci. Opatření: Poradenství pro matky na MD. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (vzdělávání, kulturní a společenské akce). Popis situace: V průběhu komunitního plánování sociálních služeb bylo zjištěno, že nejčastěji zmiňovanou potřebou pro tuto cílovou skupinu jsou služby typu mateřského centra, hlídání dětí, volnočasové aktivity a poradenství. Kluby pro matky s dětmi nepatří do sociálních služeb. Jsou to zpravidla svépomocná střediska provozovaná sdružením matek, jejichž hlavním smyslem je prevence jejich izolovanosti během mateřské dovolené. Obsahem jejich činnosti jsou sociálně aktivizační služby pro matky, příp. celé rodiny s dětmi, jejichž cílem je vzdělávání, osobnostní rozvoj a prevence rizikových situací. Z volnočasových aktivit se zpravidla jedná o kulturní akce, pohybové aktivity, kurzy jako např. jazyk, výtvarné činnosti, apod. Služby jsou organizovány pro děti i dospělé. Součástí služeb je také zprostředkování odborného, např. sociálního poradenství či přizvání expertů k nejrůznějším tématům v zájmu cílové skupiny. Priorita reaguje na slabé stránky: • Nedostatek služeb pro matky na MD. • Absence prostoru pro aktivity pro tuto cílovou skupinu. • Absence možnosti poradenství pro matky s dětmi, např. sociálního poradenství. • Nízká informovanost občanů regionu o sociálních službách. Monitorovací ukazatele: Počet podnětů a stížností na nedostatek aktivit pro cílovou skupinu. Priorita: Prevence sociálně patologických jevů Cíl: Posílení žádoucího sociálního i psychického vývoje dětí a mládeže, prevence a snížení ohrožení sociálně nežádoucími jevy. Opatření: Zvýšení informovanosti dětí a mládeže o problémových situacích a možnostech jejich řešení. Zajištění kontaktního místa či kontaktní osoby pro děti a mládež nabízející volnočasové služby a služby sociální prevence. Popis situace: Výsledky šetření upozornily na problematiku dětí a mládež z regionu, kteří tráví svůj čas převážně neorganizovaně na ulici. V důsledku toho jsou ohrožené společensky nežádoucími jevy jako je kriminalita, drogy a další. Jedná se převážně o děti a mládež, které zažívají nepříznivé sociální situace (narušené rodinné zázemí, problémy ve škole, nízká sociální a životní úroveň, aj.). Vzhledem k ohrožení jejich vývoje a větší zranitelnosti je na místě poskytování služeb s cílem posilování zdravých životních návyků a postojů, rozvoj jejich soběstačnosti, zvýšení informovanosti o problémových situacích a možnostech jejich řešení a prevence sociálního vyloučení, poskytnutí krizové intervence a sociálního poradenství.

59

Priorita reaguje na slabé stránky: • Nedostatečná nabídka volnočasových aktivit. • Absence prostoru pro scházení a trávení volného času mládeže. • Problematické chování mládeže. • Absence sociálních služeb pro ohrožené děti a mládež. Monitorovací ukazatele: Počet akcí zaměřených na prevenci sociálně patologických jevů.

5.3

Priority cílové skupiny: Osoby se zdravotním postižením, Senioři

Priorita: Sociálně aktivizační služby Cíl: Dostatek aktivizačních činností a jejich dostupnost pro osoby se zdravotním postižením a seniory. Opatření: Sociálně aktivizační činnosti pro osoby se zdravotním postižením a seniory. Zajištění dostupnosti činností. Popis situace: V průběhu komunitního plánování sociálních služeb byly zjištěny požadavky občanů na rozšíření nabídky sociálně aktivizačních služeb pro osoby se zdravotním postižením a seniory. V souladu s principy zdravého stárnutí chceme umožnit kvalitní život seniorů a jejich sociální integraci. Pro zajištění kvalitního života seniorů jsou mimo jiné nutné aktivizační programy, do kterých budou zapojeni nejen senioři, ale také další členové rodin a komunity. Zajištěním kvalitního a aktivního stárnutí a integrací osob se zdravotním postižením a seniorů, chceme dosáhnout nižší závislosti těchto osob na sociálních službách, zlepšení a udržení fyzického i duševního zdraví. Priorita pomáhá v podpoře pobytu cílové skupiny osob v jejich přirozeném prostředí. Priorita reaguje na slabé stránky: • Nedostatek nabídky aktivizačních činností pro osoby se zdravotním postižením a seniory. • Absence klubů důchodců v obcích. • Nedostatek přístupu seniorů k internetu. Monitorovací ukazatele: Počet podnětů a stížností na nedostatek akcí pro osoby se zdravotním postižením a seniory. Počet registrovaných sociálních služeb v regionu a počet uživatelů těchto služeb.

Priorita: Bezbariérovost Cíl: Veřejná místa na Kokořínsku jsou dostupná bez bariér pro osoby jakéhokoli typu omezení. Opatření: Úpravy stávajících komunikací a veřejných budov. Popis situace: Bezbariérovost nepatří mezi sociální služby, výrazně však souvisí s dostupností sociálních služeb a ostatních služeb souvisejících a především se sociální

60

integrací handicapovaných osob. V průběhu komunitního plánování sociálních služeb na Kokořínsku bylo zjištěno mnoho podnětů, které se týkaly nevhodných stavebních prvků. Problematiku bariér pro všechny skupiny handicapovaných osob je nutno komplexně sledovat a bariéry co možná nejrychleji odstraňovat. Jednou z významných bariér, která brání dostupnosti a plnohodnotném využívání sociálních služeb, je nedostatečná dopravní obslužnost v regionu. Priorita reaguje na slabé stránky: • Bariéry na cestách v obci. • Existence veřejných budov s bariérami. • Špatná dostupnost sociálních služeb z malých obcí především veřejnou dopravou. Monitorovací ukazatele: Počet podnětů a stížností na architektonické bariéry. Počet aktivit k odstranění bariérovosti. Priorita: Bezpečnost Cíl: Zajistit seniorům a osobám se zdravotním postižením pocit jistoty a bezpečí. Opatření: Osvětové a další preventivní aktivity zaměřené na bezpečnost. Poradenství o sociálních službách. Popis situace: Nejvíce akcentovanou potřebou seniorů je zajištění pocitu bezpečí a jistoty, že se jim v krizové situaci dostane pomoci. Vzhledem k tomu, že problematika bezpečnosti není záležitostí, která by spadala do oblasti sociálních služeb, je nutné nastavit další mechanismy, jež pomohou zejména seniorům. Většina aktivit, které lze v této oblasti realizovat, se zaměřuje na prevenci a dále na oblast poradenství. Priorita reaguje na slabé stránky: • Nedostatek aktivit zaměřených na prevenci bezpečnosti seniorů a zdravotně postižených občanů.. • Nedostatek informací o sociálních službách a výhodách pro osoby se zdravotním postižením a seniory. Monitorovací ukazatele: Počet podnětů a stížností na nedostatečnou informovanost o sociálních službách. Počet veřejně přístupných besed zaměřených na problematiku bezpečnosti seniorů.

5.4

Priority cílové skupiny: Osoby ohrožené sociálním vyloučením

Priorita: Informovanost nezaměstnaných Cíl: Zajistit dostupnost informací o volných pracovních místech. Opatření: Dostupné informace o volných pracovních místech. Přístup nezaměstnaných k veřejnému internetu. 61

Popis situace: Osoby nezaměstnané, zejména dlouhodobě nezaměstnané osoby se zdravotním či sociálním handicapem a za předpokladu, že si chtějí aktivně hledat zaměstnání, potřebují informace, které jsou snadno dostupné a aktuální. V rámci procesu komunitního plánování bude zaveden systém zveřejňování informací o pracovních místech na dalších místech, zejména v partnerských obcích regionu. Priorita reaguje na slabé stránky: • Bariéry ze strany nezaměstnaných pro využívání internetu. • Nedostatečný přístup k PC. • Nedostatek informačních a poradenských služeb. Monitorovací ukazatele: Počet nezaměstnaných v regionu. Počet míst mimo úřad práce. Priorita: Vytváření podmínek pro využívání veřejně prospěšných prací (VPP) a společensky účelných pracovních míst vyhrazených pro uchazeče o zaměstnání (SÚPM) Cíl: Zvýšení počtu osob zařazených do programů VPP a SÚPM. Opatření: Vytváření pracovních míst v rámci programů VPP a SÚPM Výměna zkušeností s využíváním VPP a SÚPM Popis situace: Veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa jsou přínosná pro osoby z řad dlouhodobě nezaměstnaných tím, že pomáhají obnovit pracovní návyky a zároveň pro ně znamenají zaměstnanecký poměr na dobu šesti měsíců nebo i více. Zároveň VPP a SÚPM pomáhají obcím i organizacím s financováním zaměstnanců. Veřejně prospěšné práce i SÚPM jsou tedy v mnoha ohledech výhodným řešením a je vhodné jejich využívání podporovat. Priorita reaguje na slabé stránky: • Existence překážek pro využívání VPP a SÚPM. Monitorovací ukazatele: Počet osob, které vykonaly VPP a SÚPM. Počet organizací které vytvořili podmínky pro VPP a SÚPM. Počet osob zapojených do veřejné služby. Počet organizací, které vytvořily podmínky pro veřejnou službu.

5.5

Systémové priority

Zajištění funkčnosti systému sociálních služeb závisí na mnoha faktorech. Není možné pouze poskytovat kvalitní sociální služby. Je třeba zajistit, aby poskytovatelé měli dostatečné kapacity, dostatek finančních prostředků, dostatek kvalifikovaného personálu, aby služby byly dostupné maximálnímu možnému počtu uživatelů. Systémové priority se nezaměřují na konkrétní cílové skupiny, jsou důležité pro celé spektrum uživatelů sociálních služeb. Zanedbání uvedených priorit by mohlo vést k nesystémovosti v rozvoji sociálních služeb a ke zmaření úsilí vloženého do procesu komunitního plánování. 62

Systémové priority jsou v souladu s cíli KPSS SOK. Jednotlivé priority obsahují opatření a také aktivity vedoucí k jejich realizaci na období 2011 – 2012. Priorita: Informovanost o sociálních službách v regionu Cíl:

Všichni obyvatelé na Kokořínsku mají snadný přístup k informacím o sociálních službách.

Opatření: Dostupné informace o sociálních službách v domácnostech - na území SOK existuje informační systém pro sociální problematiku. Poradenství o sociálních službách - místní poskytovatelé jsou připraveni poskytovat základní poradenství. Popis situace: V průběhu komunitního plánování sociálních služeb jsme zjistili, že nespokojenost se zajištěním sociálních služeb často pramení z prostého nedostatku informací. Tento jev je způsoben nedostatečnou schopností organizací pracujících v sociálních službách informovat o své činnosti a nedostatečnou schopností uživatelů sociálních služeb tyto informace aktivně vyhledávat. Aby byla informovanost o sociálních službách dostatečná, je třeba vytvářet podpůrné nástroje informování a zapojit orgány veřejné správy, které se zabývají sociálními službami. Cílová skupina: • občané žijící na území SOK • zastupitelstva členských obcí SOK • SOK. Priorita reaguje na slabé stránky: • Nedostatek poradenských služeb v sociální oblasti mimo úřady a poskytovatele – malá dostupnost. • Nedostatek přístupu k internetu pro seniory. • Absence konzultačně-informační linky. •Nedostatek informací o sociálních službách a výhodách pro osoby se zdravotním postižením. • Nedostatek informací pro lidi, kteří nejsou klienty sociální služby. Dopady opatření: • zvýšení povědomí o sociálních službách • zajištěná průběžná informovanost v jednotlivých členských obcích • zkvalitnění vstupů pro průběžné mapování potřeb na území mikroregionu SOK. Monitorovací ukazatele: sociálních službách.

Počet podnětů a stížností na nedostatečnou informovanost o

63

Dílčí cíle a aktivity pro plnění opatření k prioritě:

Informovanost o sociálních službách v regionu Opatření

Dílčí cíle

1.1.1 Funkční síť kontaktních osob

Aktivity 1.1.1.1. členská obec má svou kontaktní osobu (KO) pro sociální oblast

- do 31. 1. 2011

1.1.1.2. informační setkání KO s koordinátorkou

- 4x ročně, dle potřeby

1.1.2.1. zpracování manuálu pro KO k zajištění dostupnosti informací

1.1 Informační systém pro sociální problematiku

1.1.2 Zajištění dostupnosti informací pro občany

Termíny plnění Ověřitelné ukazatele Odpovědnost

1.1.2.2. školení KO a knihovnic obcí ve vyhledávání informací k sociální oblasti na internetu

- adresář kontaktních osob vč. kontaktů - zveřejněné zápisy na webu SOK - do 28. 2. 2011 - protokol o převzetí podepsaný starostou - do 30. 4. 2011 - prezenční listina

- podzim 2011, 2012 1.1.2.3. Dny otevřených dveří v Týdnu - program, sociálních služeb ČR fotodokumentace 1.1.2.4. na webových stránkách KPSS SOK jsou k dispozici propagační materiály ke komunitnímu plánování pro jednotlivé obce i občany

http://kpss.kokorinsko.info

1.1.3 Propojení s ORP Mělník

1.1.3.1. informační setkání vedení obcí - 1x ročně a KO s pracovníky odb. SVZ MěÚ - zveřejněný zápis na Mělník webu SOK

1.1.4. Povinnosti poskytovatele

1.1.4.1. poskytovat základní sociální poradenství

- průběžně

1.1.4.2. distribuce info. materiálů o poskytované sociální službě 1.2.1.1. pro občany zpracovaná a 1.2.1 Rozšíření - průběžně každý veřejně dostupná pravidla „důvěrnost povědomí poskytovatel informací“ občanů žijících na území SOK o 1.2.1.2. zpracovaná a předaná nabídka - průběžně možnosti poradit s kontakty na sociální služby - kontaktní osoby se Priorita: Koordinace systému sociálních služeb na Kokořínsku – dosažitelnost a kvalita sociálních služeb, součást Střednědobého plánu Středočeského kraje. 1.2 Dostupné základní poradenství

Cíl: Sociální služby v regionu jsou rozvíjeny v souladu s KPSS SOK a Střednědobým plánem SK. O všechny uživatele sociálních služeb je pečováno v souladu se standardy kvality sociálních služeb. 64

Opatření: Koordinace komunitního plánování sociálních služeb na Kokořínsku. Zajištění návaznosti a dostupnosti sociálních služeb. Kvalita sociálních služeb – zavádění a realizace Standardů kvality. Spolupráce s Odborem sociálních věcí KÚ SK. Popis situace: Aby uživatelé sociálních služeb obdrželi vždy takovou sociální službu, která je pro ně v dané situaci nejvhodnější a nejvýhodnější, je nutno nastavit systém, který umožní hladký přechod klientů mezi jednotlivými sociálními službami a mezi poskytovateli sociálních služeb. V současné době je zřejmé, že poskytovatelé sociálních služeb, kteří chtějí mít dostatečnou poptávku po svých službách a také příjem finančních prostředků z veřejných rozpočtů, budou muset poskytovat kvalitní a efektivní sociální služby. To může znamenat také specializaci jednotlivých poskytovatelů a případnou nutnost koordinovat systém poskytování sociálních služeb tak, aby byly veškeré sociální služby dostupné všem uživatelům. Abychom takový systém vytvořili a udrželi, je nutné nastavit prostředí pro komunikaci mezi veřejnou správou, poskytovateli sociálních služeb a uživateli. Komunitní plánování sociálních služeb na Kokořínsku je svými účastníky vnímáno jako pozitivní proces, jehož efektem není pouze vypracovaný plán rozvoje sociálních služeb, ale také navázaná komunikace mezi partnery z řad obcí, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. Tento proces bude i v následujících letech pokračovat zejména proto, aby mohly partnerské subjekty reagovat na aktuální situaci v systému sociálních služeb, aby bylo možno zapracovávat do komunitního plánu nové podněty jak ze strany obyvatel a organizací v regionu, tak ze strany Středočeského kraje a MPSV. V souvislosti se zákonem o sociálních službách je pro poskytovatele sociálních služeb nastavena povinnost mít zavedeny a dodržovat standardy kvality sociálních služeb. Cílová skupina: • senioři, • osoby se ZP, • rodiny s dětmi, • ostatní, • členové řídící skupiny KPSS SOK. Priorita reaguje na slabé stránky: • Špatná dostupnost sociálních služeb pro občany menších obcí. • Absence sociálních služeb v malých obcích.

Dopady opatření: • existence konkrétní nabídky a spolupráce obcí s poskytovateli PS – zvýšení dostupnosti služby • rozšíření sítě dostupných sociálních služeb. Monitorovací ukazatele: Počet oficiálních setkání pracovních skupin KPSS. 65

Dílčí cíle a aktivity pro plnění opatření k prioritě:

Koordinace systému sociálních služeb na Kokořínsku – dosažitelnost a kvalita sociálních služeb, součást Střednědobého plánu Středočeského kraje. Opatření

1. Rozšíření dostupnosti pečovatelské služby (PS)

Dílčí cíle

Aktivity

Termíny plnění Ověřitelné ukazatele Odpovědnost

1.1. Vytvořit nabídku od poskytovatelů PS

1.1.1. zpracování nabídkových listů a zorganizovat setkání s představiteli obcí submikroregionů v rámci území SOK

- do 30. 9. 2011

1.2.1. jednání mezi obcemi a poskytovateli

- do 31. 12. 2011

1.2. Jednání o možnostech poskytování pečovatelské služby

- nabídkový list - zápis z jednání s představiteli obcí - řídící skupina, koordinátorka, pracovní skupina - min. 2 jednání o poskytování PS mezi obcí a poskytovatelem - zápis z jednání s představiteli obcí

2.1. Databáze osob se ZP žijících na území SOK

2.1.1. příprava a distribuce dotazníku potřeb osob se ZP a zpracování mapy potřeb

- do 31. 12. 2011 - počet předaných a vrácených dotazníků - řídící skupina, koordinátorka, pracovní skupina

2. Na území SOK mapování potřeb osob se ZP

2.2. Mapa bariérovosti na území členských obcí SOK

2.2.1. soupis překážek

- do 30. 6. 2011 - soupisy z jednotlivých obcí SOK - KO

3. Rozšíření sítě sociálních služeb o externí poskytovatele

2.3. propojení služeb speciálního poradenství z Mělníka do celého území SOK

2.3.1. zpracování možností spolupráce mezi Centrem pro zdravotně postižené Mělník a SOKem

- do 31.12.2011

3.1 Rozšířit nabídku sociálních služeb o externí poskytovatele

3.1.1. navázat kontakty s poskytovateli sociálních služeb působících mimo území SOK (kontaktní centra, kriz.pomoc aj.) a zjistit možnosti spolupráce

- do 31.12.2011

66

- pí Dvorščíková

- pí Dvorščíková

4. Rozvoj kvality sociálních služeb

5. Sociální služby poskytované na území SOK jsou součástí krajského Střednědobého plánu sociálních služeb

4.1. Vzdělávací program – standardy sociálních služeb

4.1.1. semináře a výměna zkušeností mezi poskytovateli

- průběžně

4.2. Zvyšování kvality poskytovaných služeb

4.2.2. interní audit kvality poskytovaných služeb

- 1x ročně

5.1. SOK má svého zástupce v organizační struktuře KPSS ve Středočeském kraji

5.1.1. koordinátorka KPSS SOK hájí zájmy za území SOK svým členstvím v krajské skupině „koordinátoři KPSS obcí“

- průběžně

5.2. Řídící skupina KPSS SOK hledá spojence u zastupitelů Středočeského kraje zvolených za okres Mělník a členů Výboru pro sociální věci Zastupitelstva Středočeského kraje

5.2.1. informační schůzky

- do 31.12.2011

5.3. Propojení se Středočeským krajem

5.3.1. informační setkání vedení obcí a KO s pracovníky KÚ

- zástupce poskytovatele - zástupce poskytovatele - koordinátorka KPSS (pí Oupická)

- p. Mach (starosta města Mšena)

- dle potřeby min. 1x ročně - zveřejněný zápis na webu SOK

5.3.2. zapojení se do aktualizace krajského Střednědobého plánu

- průběžně - řídící skupina

Priorita: Financování systému sociálních služeb v regionu Cíl: Zajištění finanční dostupnosti služeb. Opatření: Vytváření grantových systémů. Podpora financování sociálních služeb z obecních rozpočtů. Popis situace: Vzhledem k nestabilitě rozpočtů sociálních služeb a k současnému systému financování, je nutné zohlednit jak potřebu zachování sociálních služeb, tak společenskou poptávku. Abychom dosáhli stanoveného cíle, bude potřeba širokých diskuzí, kterých se budou účastnit zadavatelé, poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb. Cílem jednání bude nalezení a nastavení nejlepšího možného systému financování sociálních služeb na úrovni regionu. Je třeba rozhodnout o tak důležitých tématech, jako jsou grantový systém, sdružování finančních prostředků obcí na zajištění sociálních služeb a jejich rozvoj, podpora organizacím při získávání finančních prostředků ze zdrojů mimo rozpočty obcí regionu.

67

Priorita reaguje na slabé stránky: • Některé sociální služby jsou finančně náročné. • Nedostatečná schopnost organizací v sociálních službách získávat finanční prostředky ze zdrojů mimo rozpočty obcí regionu a MPSV. • Finance z veřejných zdrojů nejsou rozdělovány na základě objektivních kritérií. • Obce nemají dostatek finančních prostředků na rozvoj a provoz sociálních služeb. Monitorovací ukazatele: Celkové náklady na provoz sociálních služeb. Celkový objem finančních prostředků na sociální služby z obecních rozpočtů.

Dílčí cíle a aktivity pro plnění opatření k prioritě:

Financování systému sociálních služeb v regionu Opatření

Dílčí cíle

Aktivity

Termíny plnění Ověřitelné ukazatele Odpovědnost

1. Spravedlivé přerozdělování

1.1. Systém příspěvků obcí na klienta

1.1.1. projednání a stanovení výše příspěvku obcí na klienta poskytovatelům SS

- v průběhu 2012

obecních finančních zdrojů

- placení příspěvků - VH SOK

2. Vytvoření finančního rámce pro rozvoj sociální oblasti z příjmových zdrojů SOKu (např. příjmy z nájmů na VH) nebo podílu členských příspěvků obcí

2.1. Fond rozvoje obcí SOK

3. Leader program

3.1. odifikace

3.1.1. jednání se zástupci MAS

grantového schématu.

3.1.2. příprava projektů.

4.1. Organizace mají vyčleněné projektové manažery.

4.1.1. vzdělávání v oblasti zpracování projektů a grantových žádostí. 4.1.2. vzájemná konzultační podpora - spolupráce mezi poskytovateli a obcemi.

4. Posílení schopnosti poskytovatelů získat finanční prostředky na sociální služby a jejich rozvoj

2.1.1. vytvoření Fondu rozvoje (FR) a pravidel pro jeho čerpání.

- v průběhu roku 2012

2.1.2. grantový systém (GS).

- existence FR a pravidel -existence GS - správní rada SOK - v průběhu roku 2012 - správní rada SOK

68

- průběžně - počet předložených úspěšných projektů - zástupce organizace

5.6

Zásobník podnětů

Hleďsebe - doplnění laviček v obci Chodeč -

lavička a odpadkové koše na místě zastavení pojízdné prodejny

Kanina -

úprava již vzniklého dětského hřiště inovace zastaralého veřejného osvětlení úprava cesty v chatové části obce zajistit zásobování potravinami a masem – pojízdná prodejna

Kokořín - místnost pro scházení mládeže - zřízení bankomatu - zřízení obchod Lhotka -

úprava sportoviště pro děti ( pískoviště, lavičky, oprava zábradlí) společenská místnost pro děti a matky prostor pro cvičení žen (senioři i matky s dětmi) - úprava místnosti vybudování retardérů u dětského hřiště oprava bezbariérového přístupu do ordinace lékařky a zároveň na obecní úřad ve Lhotce čerpadlo na vodu na hřbitov mezi Lhotkou a Hleďsebí

-

zajistit rozvoz obědů zajištění možnosti kontaktu občanů se zástupci obce - úřední hodiny na OÚ zprovoznění obecního rozhlasu - poskytování informací občanům zpřístupnění hřiště a sálu v sokolovně pro sportovní a spol. aktivity občanů oprava cesty ke hřbitovu.

Lobeč

Malý Újezd, Jelenice a Vavřineč - zastaralá technika na údržbu vesnic, zemědělské stroje Mělnické Vtelno, Velký Borek, Malý Újezd, Hostín, Liblice, Řepín, Chorušice - zlepšení dopravní obslužnosti pro školáky - nedostupnost dětské pohotovosti - klubovna pro děti - služby pro rodiny (hlídání) - zlepšení fungování Červeného kříže – nízká informovanost (ceny, doba, návštěv) - pedikúra, rehabilitace, masér – terénní (při pečovatelské službě?) - vytvoření databáze ZP občanů - odborné poradenství (i telefonní linka) - zlepšení dopravní obslužnosti (víkend) - chybí obchod (Hostín) - chybí zubní lékař - dostupnost míst, bezbariérovost - problém s vandaly 69

-

nedostatečná nabídka zájmových činností pro občany oprava bezbariérového přístupu do ordinace lékařky a zároveň na obecní úřad lavičky

-

mateřské centrum soc. služby pro soc. slabší rodiny denní stacionář senior klub chybí informovanost občanů o SS (nabídka, nároky, prevence,…) dostupnost (dlouhá čekací doba) potřeba 2.lékaře - na ½ úvazku

Mšeno

Nosálov -

potřeba informovanosti občanů a jejich zapojení ke spolupráci na monitorování potřeb

Řepín -

zubní lékař v obci ponechány autobusové spoje do Mšena a Mělníka

Stránka -

rozšíření počtu laviček ve středu obce (v parku) umístění lavičky na Ostrém, možnost využití při čekání na pojízdnou prodejnu možnost účasti na kulturních akcích, popř. zájezdech pořádaných DS ve Mšeně zajištění kulturních akcí-odpoledne s dechovkou apod.

Vysoká -

překážka na skateboardové hřiště (malá rampa) lavička a odpadkový koš k poště

Živonín -

zubní lékař v obci chybí kulturní akce, místa pro pobyt a hry dětí

70

6

Monitorování, hodnocení a aktualizace komunitního plánu

6.1

Monitorování realizace komunitního plánu

Monitorování je proces systematického sběru informací o finanční a technické realizaci komunitního plánu. Cílem tohoto sběru dat je umožnit efektivní a profesionální hodnocení účinnosti plánu a jeho složek z hlediska dosažení cílů v nich stanovených. Sběr dat probíhá během realizace celého plánu. Monitorování je nedílnou součástí komunitního plánování sociálních služeb. Monitoring především získává podklady pro vyhodnocování a řízení systému sociálních služeb. Cílem monitorování je sledovat vývoj a trendy v oblasti sociálních služeb a sledovat účinnost opatření, která byla komunitním plánováním určena, aby bylo dosaženo zlepšení stávajícího stavu. Jedná se o dlouhodobou aktivitu. Vzhledem k tomu, že v regionu doposud nebyl monitoring rozvoje v sociální oblasti realizován, je nutno nejprve nastavit nástroje monitoringu. K tomu, aby byl monitoring funkční, je nutná spolupráce poskytovatelů sociálních služeb se zadavateli a příjemci sociálních služeb, ale také s ostatními obyvateli, a to především při podávání informací, které jsou pro monitoring KPSS relevantní. Základním nástrojem monitoringu jsou monitorovací ukazatele. Tyto jsou nastaveny pro jednotlivé priority a jejich úkolem je kvantifikovat aktuální stav situace, aby mohl být sledován vývoj oproti výchozímu stavu a dalším měřením. Monitorovací ukazatele by měly splňovat několik základních podmínek: Specifické – mělo by být naprosto zřejmé, co se má změřit a jakou to má souvislost s cílem priority. Snadno měřitelné – jejich sledování by mělo být jednoduché. Srovnatelné – ukazatele by měly umožňovat srovnání s ukazateli v jiných regionech. Aby byl systém monitorování funkční, je třeba omezit celkový počet sledovaných údajů na co nejmenší počet, při zachování komplexní vypovídací hodnoty. Proto bylo vybráno 15 hlavních indikátorů, které jsou vhodné pro sledování vývoje dle nastavených priorit. Za realizaci monitoringu bude odpovědná konkrétní osoba, koordinátorka KPSS SOK. Každoročně budou na základě monitorovacích ukazatelů vypracovány zodpovědnou osobou souhrnné tabulky. Zároveň bude vypracována zpráva o monitoringu komunitního plánu sociálních služeb, která bude předložena pracovním skupinám, řídící skupině a Valné hromadě Sdružení obcí Kokořínska. Přehled monitorovacích ukazatelů KPSS SOK: Popisné ukazatele: • Počet osob pobírajících příspěvek na péči. • Celková kapacita sociálních služeb v regionu / obsazenost příjemci příspěvku na péči. • Počet registrovaných organizací poskytujících sociální služby / organizace s auditem dodržování standardů kvality sociálních služeb. • Celkový počet nezaměstnaných / počet zdravotně znevýhodněných nezaměstnaných. • Počet volných pracovních míst / aktualizace přehledu volných pracovních míst. Ukazatele managementu v oblasti sociálních služeb a služeb souvisejících: • Počet veřejně přístupných akcí zaměřených na aktivizaci dětí, mládeže, seniorů a osob se zdravotním postižením. 71

• Počet obcí zapojených do distribuce přehledů volných pracovních míst. • Počet osob, které vykonaly VPP. • Počet oficiálních setkání pracovních skupin KPSS za rok. • Počet veřejně přístupných besed zaměřených na problematiku cílových skupin. • Počet podnětů a stížností na nedostatečnou informovanost o sociálních službách a službách souvisejících. • Počet podnětů a stížností zaměřených na realizaci projektů v rámci KPSS SOK. Ekonomické ukazatele regionu: • Množství finančních prostředků vyplacených v rámci příspěvků na péči. • Celková výše finančních prostředků, které získaly organizace z jiných zdrojů, než jsou rozpočty obcí regionu, rozpočet Středočeského kraje a MPSV. • Celkové náklady na sociální služby a služby související z obecních rozpočtů. Nastavení monitorovacích ukazatelů KPSS SOK bude vyhodnoceno ve fázi aktualizace komunitního plánu sociálních služeb. Monitorovací ukazatele budou měněny, rušeny či doplňovány na základě vyhodnocování procesu monitorování. V případě nastavení monitorovacích indikátorů pro oblast sociálních služeb Středočeským krajem, bude se SOK snažit do systému sledování tyto zařadit. Institucionální zajištění: Monitorování realizace komunitního plánu sociálních služeb na Kokořínsku bude zajišťovat koordinátor komunitního plánování. Ten bude průběžně zaznamenávat postup realizace jednotlivých projektů. Současně bude zjišťovat důvody případného neplnění plánu. Jednou ročně připraví monitorovací zprávu o realizaci komunitního plánu. V průběhu monitorování bude koordinátor úzce spolupracovat s řídící skupinou a dalšími zúčastněnými.

6.2

Hodnocení realizace komunitního plánu

Hodnocení zahrnuje samostatnou analýzu dat umožňující závěry o schopnosti plánu dosáhnout svých stanovených cílů jednotlivých opatření. Výsledky hodnotícího procesu umožňují provádět změny sledující zlepšení celkové účinnosti plánu. Pro hodnocení výsledků plánu bude využito stanovených ukazatelů. Institucionální zajištění: Hodnocení komunitního plánu bude probíhat v rámci stávající řídící skupiny vždy nejméně jednou ročně. Organizací jednání bude pověřena koordinátorka KPSS. Zde bude projednána monitorovací zpráva a posouzeny jednotlivé realizované projekty z hlediska jejich kvality, efektivity a naplnění cílů komunitního plánu. Hlavním cílem těchto jednání bude průběžná příprava podkladů pro aktualizaci komunitního plánu. Hodnocení realizace KPSS SOK se bude zaměřovat na plnění aktivit, které byly schváleny v rámci akčního plánu. Hodnocení slouží jako podklad pro další vyjednávání o rozvoji sociálních služeb a služeb souvisejících a jako podklad pro případnou aktualizaci plánu. Hodnocením realizace komunitního plánu bude pověřena odpovědná osoba – koordinátorka komunitního plánování sociálních služeb. Hodnocení bude prováděno ve spolupráci s obcemi regionu a s realizátory jednotlivých projektů. Hodnocení naplňování komunitního plánu bude realizováno jednou ročně formou hodnotící zprávy, která bude obsahovat souhrn aktuálních informací o jednotlivých projektech, jejich přípravě a realizaci. 72

Hodnotící zpráva bude předkládána pracovním skupinám KPSS, řídící skupině a Valné hromadě Sdružení obcí Kokořínska.

6.3

Aktualizace komunitního plánu

Komunitní plán je „živý dokument“. Jeho pravidelná aktualizace umožní přizpůsobení plánu novým podmínkám, požadavkům a trendům. Aktualizace bude probíhat pravidelně jednou za 3 roky v těchto krocích: • Aktualizace sociálně demografické analýzy (dostupné údaje) • Stanovení cílů opatření pro další období • Dopracování podrobných analýz pro jednotlivá opatření (pokud je shledáno potřebným) • Návrh opatření a projektů. Aktualizace Komunitního plánu sociálních služeb bývá realizována z důvodů vnějších či vnitřních vlivů, které vyžadují úpravy priorit a cílů oproti původnímu plánu. Aktualizaci je také nutno provést v okamžiku, kdy bylo dosaženo cíle priority. Pravidelně je nutno provádět aktualizaci akčního plánu, aby bylo možno připravovat rozpočty zadavatelů a poskytovatelů sociálních služeb na případnou nutnost připravit finanční prostředky a další kapacity. Aktualizaci plánu je nutno provést také v případě, že budou monitoringem zjištěny změny v oblasti poskytování sociálních služeb a služeb souvisejících, na které je nutno reagovat. Aktualizaci komunitního plánu je proto možné rozdělit do dvou částí. První část se zabývá aktualizací akčního plánu a probíhá vždy jednou do roka. Jako podklad pro aktualizaci akčního plánu slouží hodnotící zprávy. Aktualizaci akčního plánu připravují pracovní skupiny a řídící skupina. Schvalování aktualizace akčního plánu provádí Valná hromada Sdružení obcí Kokořínska. Druhá část aktualizace je zaměřena na nastavení cílů komunitního plánu, definici priorit a opatření. Taková aktualizace bude prováděna nejméně jednou za 3 roky, pokud nebudou pracovní skupiny a řídící skupina cítit potřebu provést aktualizaci plánu dříve. Aktualizace komunitního plánu v sobě může zahrnovat také část analytickou, jelikož informace stárnou. Osobou odpovědnou za aktualizaci komunitního plánu je koordinátorka. Aktualizovaný komunitní plán sociálních služeb schvalují pracovní skupiny, řídící skupina a Valná hromada Sdružení obcí Kokořínska. Institucionální zajištění: Aktualizaci komunitního plánu bude zajišťovat řídící skupina ve spolupráci s dalšími subjekty na základě zadání představitelů obcí regionu. Pro jednotlivé prioritní oblasti budou osloveny stávající pracovní skupiny, zástupci z řad uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů, které budou aktualizaci projednávat.

73

7

Závěr

Komunitní plán sociálních služeb Sdružení obcí Kokořínska je dokumentem, který si klade za cíl napomoci k efektivní a smysluplné podpoře sociálních služeb na území mikroregionu. Komunitní plánování je dlouhodobý proces, který zpracováním tohoto dokumentu rozhodně nekončí. Materiál se stane podkladem pro další práci poskytovatelů i zadavatelů sociálních služeb, kteří zde budou moci najít nejen oporu pro rozvoj vlastních činností, ale také partnery, s nimiž bude vhodné na aktivitách rozvíjejících sociální služby a také služby související, spolupracovat. Pro přístup k realizaci projektů, které jsou zařazeny v akčním plánu tohoto dokumentu, bude při jejich podpoře uplatňováno individuální posuzování. To zohlední význam projektu pro cílové skupiny, současnou kapacitu poskytovaných služeb, zkušenosti poskytovatele s danou problematikou a v neposlední řadě i finanční náročnost projektu a schopnost zabezpečit finanční prostředky z více zdrojů tak, aby byla minimalizována zátěž pro obecní rozpočty. Plán je zpracován pro období, které končí rokem 2015. V průběhu tohoto období bude každoročně hodnocen a bude sledován postup naplňování cílů. V závěru dojde k hodnocení celého plánu a k jeho aktualizaci pro následující období. Sdružení obcí Kokořínska je regionem, který klade velký důraz na to, aby se v něm jeho obyvatelům dobře žilo. K tomu nepochybně patří kvalitní poskytování sociálních služeb, ale také rozvoj služeb souvisejících. Tvůrci komunitního plánu sociálních služeb na Kokořínsku se zavazují i nadále realizovat proces KPSS pro cílové skupiny Děti, mládež, rodina, Osoby se zdravotním postižením, senioři a Osoby ohrožené sociálním vyloučením, a to v rámci monitorování, hodnocení a aktualizace komunitního plánu. I nadále budeme přijímat podněty nejen ze sociální oblasti, ale také z oblastí úzce souvisejících a budeme se snažit nalézt jejich řešení. Své připomínky, návrhy a podněty můžete zasílat buď písemně na adresu Městského úřadu Mšeno, Nám. Míru 1, 277 35 Mšeno, telefonicky na číslo 315 693 121, nebo se můžete obrátit na koordinátorku KPSS či představitele jednotlivých obcí SOK.

74

8

Dotazník pro čtenáře

Vyplněný dotazník můžete zaslat na kontakty uvedené v závěrečné části dokumentu. 1. Je Vám plán srozumitelný? ___________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________

2. Obsahuje informace, které jsou pro Vás důležité a potřebné? ___________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________

3. Co Vám v plánu chybí, na co by se měli realizátoři příště více zaměřit? ___________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________

4. Další podněty, připomínky? ___________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________

75