Komunitní plán služeb pro cílovou skupinu děti a mládež

Registrační číslo projektu

CZ.1.04/4.1.01/89.00077

Název projektu

Pro budoucnost Břas

Název příjemce

Obec Břasy

Místo realizace aktivit projektu

Obec Břasy 350, okr. Rokycany, PSČ: 338 24

Komunitní plán služeb pro cílovou skupinu děti a mládež 2015 - 2018

Obec Břasy

Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Obsah Úvod ......................................................................................................................................2 1

2

Komunitní plánování ......................................................................................................3 1.1

Zásady a principy komunitního plánování.............................................................4

1.2

Základní subjekty komunitního plánování ............................................................5

1.3

Proces vytváření komunitního plánu .....................................................................7

1.4

Monitorování a vyhodnocování komunitního plánu .............................................7

Analytická část ..............................................................................................................8 2.1

Demografická analýza obce Břasy ..........................................................................8

2.1.1

Vývoj počtu obyvatel .......................................................................................8

2.1.2

Věková struktura ........................................................................................... 10

2.2

Komunitní plánování na úrovni Plzeňského kraje ............................................... 12

2.2.1 Komunitní střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Rokycansku (ORP) 12 2.2.2 2.3

Analýza potřeb a přání uživatelů.......................................................................... 14

2.3.1

3

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Plzeňském kraji ................... 13 Dotazníkové šetření mezi rodiči dětí a mladistvých .....................................38

2.4

Analýza názorů, možností a potřeb poskytovatelů .............................................. 41

2.5

Analýza názorů, možností a potřeb zadavatele.................................................... 53

2.6

Analýza poskytovaných služeb pro děti a mladistvé ........................................... 53

2.7

Analýza finančních toků ....................................................................................... 54

2.8

SWOT analýza .......................................................................................................55

Návrhová část .............................................................................................................. 56 3.1

Cíl 1: Udržet rozsah stávající nabídky volnočasových služeb pro děti a mládež ......56

3.2

Cíl 2: Rozvíjet možností trávení volného času pro děti a mládež ............................. 57

Seznam grafů a tabulek .......................................................................................................59 Přílohy ................................................................................................................................. 60 Příloha č. 1 – Dotazník pro děti a mládež ......................................................................61 Příloha č. 1 – Dotazník pro nestátní neziskové organizace ............................................. 62

1

Úvod Tento

dokument

je

zpracován

v

rámci

projektu

Pro

budoucnost

Břas

č. CZ.1.04/4.1.01/89.00077, jehož jednou z aktivit je komunitní plánování, a to pro cílové skupiny děti a mládež a senioři. Původním záměrem zadavatele zakázky bylo zrevidovat současnou politiku podpory nestátních neziskových organizací pracujících s dětmi a mládeží a navrhnout politiku novou. Zpracování dokumentu vycházelo z principu komunitního plánování, nicméně není obvyklým komunitním plánem, neboť se jednak nejedná o komunitní plán sociálních služeb a také nebyla nalezena shoda na způsobu komunitního plánování mezi zadavatelem a poskytovateli služeb. V závěrečné fázi zpracování plánu, ve které byly nastavovány cíle a způsoby jejich dosažení, došlo ke změně na pozici starosty obce a tím i ke změně politických priorit, kdy nově nejsou plánovány změny v dosavadní politice podpory poskytovatelů služeb pro cílovou skupinu děti a mládež. Přesto věřím, že minimálně analytická část plánu, která mimo jiné popisuje, jak tráví život dnešní děti a mládež v Břasích a jaké potřeby vnímá, bude přínosem pro všechny zúčastněné strany při plánování a realizaci služeb. Dokument se sestává z tří hlavních částí. V úvodní části je zpracována rešerše popisující filosofii a dobrou praxi komunitního plánování pro uvedení kontextu celého dokumentu. Analytická kapitola vychází ze sociodemografické analýzy zpracované v rámci strategického plánování a doplňuje ji o vlastní průzkum mezi cílovou skupinou – dětmi a mládeží a mezi poskytovateli služeb – nestátními neziskovými organizacemi, které pracují s cílovou skupinou v Břasích. Závěrečná návrhová část obsahuje cíle a způsoby jejich dosažení. Na tento plán navazuje ještě manuál práce s komunitními plány, který je zpracován jako samostatný dokument, v němž je navržen způsob práce při vyhodnocování a aktualizaci obou komunitních plánů. Přeji dětem a mládeži v Břasích, Stupně, Kříších, Vranovicích i Darové, aby byly spokojené s rozsahem a kvalitou služeb, které jim umožní bavit se a rozvíjet ve volném čase. Rodičům a poskytovatelům služeb přeji, aby se jim do budoucna dařilo snižovat podíl času, jež děti a mládež stráví sledováním televize a hraním počítačových her. Jiří Krátký, zpracovatel 2

1

Komunitní plánování

Pojem komunitní plánování představuje metodu, která vytváří prostor pro rozvoj rozličných oblastí veřejného života a to jak na úrovni obce, tak i celého kraje. Konkrétním výstupem komunitního plánování je dokument, tzv. komunitní plán, obsahující možnosti a návrhy pro zlepšení života občanů v daném území. Tato metoda současně posiluje principy zastupitelské demokracie, a to díky zapojení všech osob, kterých se řešená oblast týká. V rámci tvorby komunitního plánu je kladen zvýšený důraz na vzájemný dialog a vyjednávání, a též na dosažení takového výsledku, se kterým se vnitřně ztotožní většina účastníků.1 Dílčí částí je komunitní plánování sociálních služeb, které se zabývá sociálními službami na daném území (obce či kraje). Za cíl si klade posílit sociální soudržnost komunity a zároveň podpořit sociální začleňování jednotlivců i skupin a zamezit tak jejich sociální vyloučení.2 Zákon o sociálních službách3 v oblasti komunitního plánování stanovuje, že kraje musí a obce mohou vytvářet střednědobé plány rozvoje sociálních služeb. Kraje tedy mají za povinnost plánovat rozvoj sociálních služeb, mimo jiné pro potřeby určení výše dotací do této oblasti ze státního rozpočtu. Obcím sice z legislativy takový závazek nevyplývá, ale pro jejich vlastní prospěch je vhodné takovéto plánování provádět. Řešený zákon dále určuje tzv. triádu (uživatelé, zadavatelé a poskytovatelé sociálních služeb) jako princip řízení pro proces komunitního plánování. 4 Je možno vymezit pět oblastí, které představují hlavní přínosy komunitního plánování pro obec. Zaprvé, na vytváření komunitního plánu je možno nahlížet jako na nástroj, který zapojí všechny účastníky systému sociálních služeb – uživatele, poskytovatele a zadavatele – do přípravné i realizační fáze plánu sociálních služeb. Zvýší se tak míra, v jaké se sami obyvatelé obce podílí na rozhodovacím procesu, týkajícího se zabezpečení tamních sociálních služeb. Tímto je též legitimizováno rozhodování řídících a zastupitelských orgánů veřejné moci v obci. Za druhé, tvorba komunitního plánu je Komunitní plánování - věc veřejná (průvodce). MPSV.CZ [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/847 2 Komunitní plánování - věc veřejná (průvodce). MPSV.CZ [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/847 3 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 4 Deset kroků procesem komunitního plánování: Metodický sešit 10. MPSV.CZ [online]. 2008 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/6821/10_metodika.pdf 1

3

vhodným mediátorem pro diskuzi a spolupráci mezi obyvateli, upevňuje vzájemné vztahy a zvyšuje pocit sounáležitosti k dané komunitě. Třetí oblast je tvořena skutečností, že komunitní plánování umožňuje efektivně sdružovat stávající zdroje a díky dialogu s občany také nalézat nové lidské i materiální zdroje. Za čtvrté, komunitní plánování optimalizuje nabídku sociálních služeb a zvyšuje jejich dostupnost a kvalitu. Díky tvorbě tohoto dokumentu jsou sociální služby skutečným odrazem potřeb lokálních obyvatel, včetně jejich disparit. A v neposlední řadě, za páté, komunitní plánování zlepšuje efektivitu investovaných finančních prostředků, protože jsou alokovány pouze na prospěšné a potřebné sociální služby. 5 Vhodně zpracovaný komunitní plán musí být výsledkem vzájemné diskuze mezi všemi účastníky procesu, dále, být prosazován v celé místní komunitě a musí reflektovat lokální podmínky a potřeby. Zároveň bude obsahovat krátkodobé i dlouhodobé cíle a priority, jejichž účelem je rozkvět sociálních služeb. Správný komunitní plán analyzuje všechny subjekty, které svými činnostmi směřují k splnění stanovených cílů (ať už se jedná o subjekty z veřejné, soukromé nebo dobrovolné sféry). Důležité je také včlenit do komunitního plánu systém sledování a evaluace celého dokumentu, a také způsob průběžného informování veřejnosti o vývoji aktuálního stavu. 6

1.1 Zásady a principy komunitního plánování Tvorba komunitního plánu musí respektovat určité zásady a principy, aby bylo dosaženo co nejlepšího výsledku. Za hlavní se považují tyto čtyři zásady – za prvé, potřeby, priority a nasměrování rozvoje sociálních služeb musí vzejít od obyvatel obce, za druhé, všechny lokální činnosti musí být propojeny během příprav i následné realizace plánu, dále, je esenciální, aby bylo zlepšování sociálních služeb záměrem místních politiků (a považovali jej významnou součást jejich politiky) a nakonec musí komunitní plán dbát ve svých cílech a prioritách

Komunitní plánování - věc veřejná (průvodce). MPSV.CZ [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/847 6 Komunitní plánování - věc veřejná (průvodce). MPSV.CZ [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/847 5

4

na jedinečnost, hodnotu, vrozenou důstojnost a právo na sebeurčení každého jedince, který bude sociální služby využívat. 7 Každý kvalitní komunitní plán musí být vypracován v souladu s následujícími principy: 

princip triády neboli aktivní participace obce, uživatelů i poskytovatelů služeb,



princip rovnosti, zahrnující práva všech občanů na svobodné vyjadřování, rovnost všech stran, které se podílí na procesu plánování, a též zabezpečení adekvátních podmínek pro to, aby se každá zainteresovaná strana mohla zapojit,



princip skutečných potřeb, kdy komunitní plán musí být postaven na detailní analýze potřeb uživatelů služeb,



princip „vše je veřejné“, zabezpečující informovanost obyvatel obce o komunitním plánování (např. na webových stránkách obce),



princip dohody, stojící na vzájemné shodě všech zainteresovaných stran jak na cílech komunitního plánování a výsledném dokumentu samém, tak i na procesu jejich tvorby.

1.2 Základní subjekty komunitního plánování Komunitní plánování rozlišuje tři základní aktéry – uživatele, zadavatele a poskytovatele sociálních služeb. Uživatel je osoba, které jsou sociální služby určeny, přičemž cíle a potřeby tohoto subjektu mají při komunitním plánování stejnou váhu jako cíle a potřeby zadavatelů a poskytovatelů. Zapojení uživatelů a diskuze s nimi představuje nenahraditelný zdroj pro zjišťování informací o kvalitě sociálních služeb, jejich nedostatcích a případných možnostech využití nových zdrojů v této oblasti (např. svépomocné aktivity). Když se uživatelé zapojí do komunitního plánování, tak je to přínosné i pro ně samotné, protože mohou svými zkušenostmi a postřehy přispět k zdokonalení systému sociálních služeb a přizpůsobit je tak skutečným potřebám obyvatel. 8 Zadavatel představuje subjekt, který má zodpovědnost za zabezpečování místních sociálních potřeb, v případě České republiky se jedná o obce či kraje. Je důležité, aby

Komunitní plánování - věc veřejná (průvodce). MPSV.CZ [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/847 8 Komunitní plánování - věc veřejná (průvodce). MPSV.CZ [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/847 7

5

zastupitelé, jimž dali voliči mandát při volbách, vytvářeli vhodné podmínky pro uskutečnění komunitního plánu. Dobrou metodou je například deklarovat usnesením zájem rozvíjet místní sociální služby, kdy se tento dokument stane reprezentantem oficiálního postoje vedení obce a potvrdí legitimitu komunitního plánování. Mezi významné úkoly obce či kraje patří zejména vytváření příležitostí pro dlouhodobou participaci a spolupráci občanů a motivace svých občanů k spoluúčasti při rozhodování o sociálních službách. Dále, mají za povinnost respektovat cíle a priority vymezené v komunitním plánu při rozhodování o sociálních službách, kdy pravidla financování těchto služeb musí mít jasný řád, korespondující s prioritami komunitního plánu. Zadavatel též informuje veřejnost o vývoji a výsledcích komunitního plánovaní a to srozumitelnou a dostupnou formou. Je žádoucí, aby řízení a plánování sociálních služeb bylo současně koordinováno i s dalšími veřejnými službami v obci či kraji.

9

Na straně

zadavatelů by se měly do komunitního plánování zapojit např. i úřady práce, orgány regionální soudržnosti nebo územní pracoviště MPSV. Obce a kraje jsou ale mezi zadavateli ve speciálním postavení, protože jsou dle legislativy pořizovateli komunitního plánu. 10 Poskytovatelem sociálních služeb mohou být různé subjekty, např. fyzické osoby, nestátní neziskové organizace nebo organizace řízené obcí, krajem či státem. Významné je dodržovat pravidlo, které stanovuje, že všichni poskytovatelé sociálních služeb musí mít rovné postavení při komunitním plánování, tedy jejich cíle a záměry mají stejnou důležitost. 11 Na tomto místě je třeba uvést, že rozdělení rolí účastníků komunitního plánování sociálních služeb v tzv. triádě není rigidní. V praxi se často vyskytují jednotlivé subjekty ve více rolích, např. obce mají primárně postavení zadavatele, ale mohou být v některých případech i poskytovateli. Tato triáda není strnulou reprezentační strukturou, ale představuje prostředí otevřené pro diskuzi. 12

Komunitní plánování - věc veřejná (průvodce). MPSV.CZ [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/847 10 Deset kroků procesem komunitního plánování – krok 1: Metodický sešit 1. MPSV.CZ [online]. 2005 [cit. 201404-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/6811/01_metodika.pdf 11 Komunitní plánování - věc veřejná (průvodce). MPSV.CZ [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/847 12 Deset kroků procesem komunitního plánování – krok 1: Metodický sešit 1. MPSV.CZ [online]. 2005 [cit. 201404-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/6811/01_metodika.pdf 9

6

1.3 Proces vytváření komunitního plánu Zpracování komunitního plánu bylo zadáno 21. 6. 2013. Proces komunitního plánování byl představen zastupitelstvu obce dne 25. 6. 2013, které k procesu nemělo připomínky. Následovalo zpracování analytické části plánu. 17. 9. 2013 proběhlo setkání se zástupci nestátních neziskových organizací – poskytovateli služeb, kterým byl prezentován proces a cíle komunitního plánování a zároveň započato jejich zapojení do tvorby plánu. V únoru 2014 probíhalo dotazníkové šetření mezi cílovou skupinou. Od března 2014 pak zpracování plánu vyvrcholilo sestavením návrhové části. Plán byl veřejně projednán a projednán v zastupitelstvu obce v červnu 2014.

1.4 Monitorování a vyhodnocování komunitního plánu Tento proces je řešen samostatným dokumentem – manuálem pro praxi komunitního plánu volnočasových aktivit pro cílovou skupinu děti a mládež.

7

2 Analytická část 2.1 Demografická analýza obce Břasy Populace obce Břasy činila k 31. 12. 2012 celkem 2 237 obyvatel, bydlících v pěti částech obce – Břasích (1 185 obyv.), Darové (26 obyv.), Kříších (234 obyv.), Stupně (581 obyv.) a Vranovicích (125 obyv.). Obec Břasy se počtem obyvatel řadí v Plzeňském kraji mezi větší, celokrajský průměr velikosti sídla je v tomto kraji na úrovni 1 143 obyvatel.13 Tato hodnota je ale částečně zkreslena výraznou dominancí krajského města Plzně – medián14 je na hodnotě 278 obyvatel.15 Obec se rozkládá celkem na 2149 ha a kromě samotných sídel obsahuje také dvě přírodní památky (Kateřina a Bašta) a také část přírodního parku Horní Berounka (v oblasti Darové a Vranovic).

2.1.1 Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel v obci Břasy zaznamenal dvě odlišné fáze vývoje. První, časově výrazně delší období, trvalo od počátku 20. století do roku 2002 a druhé období pokrývá časovou osu od roku 2002 do současnosti. První etapa je charakteristická úbytkem obyvatel, přičemž mezi lety 1921 a 2002 obec přišla téměř o dva tisíce svých občanů (pokles z 3 996 obyv. na 2 014 obyv.). Za příčinu této skutečnosti je možno považovat tehdejší státní podporu, která byla koncentrována do okresních měst (např. bytová výstavba nebo rozvoj průmyslu). Dokládá to i níže uvedený graf č. 1, v němž je zachycen vývoj počtu obyvatel obce Břasy spolu s nedaleko ležícím okresním městem Rokycany. Z grafu je jasně patrné, že docházelo k negativní korelaci mezi velikostí populace obou sídel. Populace Rokycan se mezi lety 1950 a 1991 navýšila o 5,9 tis. obyvatel, avšak obec Břasy měla během tohoto období celkové saldo stále záporné.

Srovnání kraje s Českou republikou. RISY.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/plzensky-kraj/kraj/ 14 prostřední hodnota statistického souboru 15 Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2013: Počet obyvatel v obcích České republiky k 1.1.2013. ČSÚ [online]. 2013a [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/1301-13 13

8

4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0

16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000

Počet obyvatel - Rokycany

Počet obyvatel - Břasy

Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel v Břasích a Rokycanech mezi lety 1921-2012

0

Břasy

Rokycany

Zdroj: ČSÚ

Naopak ve druhém sledovaném období dochází k mírnému nárůstu počtu obyvatel (o zhruba 10 % od roku 2002), kdy v roce 2012 má obec celkem 2 237 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel je znázorněn v grafu č. 2, přičemž kladné saldo populace obce Břas je zapříčiněno spíše přistěhováním obyvatel než přirozeným přírůstkem. Od roku 2002 je možné vysledovat vliv suburbanizace, díky níž narostl počet přistěhovalých obyvatel z velkých měst, zejména Plzně a Rokycan, a to o 30 až 60 obyvatel ročně. Co se týče přirozeného přírůstku, tedy počtu narozených a zemřelých v obci, tak měl v řešeném období též značný význam. Vzrostl průměrný počet narozených (mezi lety 2000 a 2004 celkem 14 dětí a mezi lety 2009 a 2012 celkem již 26 dětí), oproti tomu počet zemřelých ve sledovaném období mírně poklesl (z průměrné hodnoty 30,6 na hodnotu 29,4). Avšak přirozený přírůstek kladných hodnot dosáhl pouze v roce 2012, ve zbylých letech fluktuoval mezi 8,9‰ až -2,4 ‰. Na základě výše zmíněného je možno stanovit, že tento faktor výrazně zpomaluje nárůst počtu obyvatel v obci Břasy.

9

Graf č. 2: Pohyb obyvatel v Břasích v letech 2000-2012 70 60 50 40 30 20 10 0 -10

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

-20 -30 -40 Přirozený přírůstek

Přírůstek stěhováním

Přírůstek/úbytek celkem

Zdroj: ČSÚ

Demografický vývoj obce Břasy pro nejbližší roky je velmi obtížné predikovat. Dle současných trendů je možno očekávat, že kladný přírůstek obyvatel obce díky suburbanizaci bude pokračovat i dále, ale bude se nejspíše pomalu vyčerpávat (např. kvůli důsledkům krize a klesajícímu zájmu obyvatel stěhovat se do zázemí měst). Výhodné je, že se do obce takto stěhují hlavně mladí lidé, kteří plánují zakládat či rozšiřovat svou rodinu, což bude mít pozitivní vliv na přirozený přírůstek obyvatel obce (někdy ale i s několikaletým zpožděním). Je možno předpokládat, že v následujících 5 letech bude stejný vývoj v počtu obyvatel, jako byl dosud v tzv. druhé fázi, v dalších letech zřejmě ale dojde ke stagnaci, nebo k mírnému úbytku počtu obyvatel v důsledku stárnutí populace v obci Břasy.

2.1.2 Věková struktura Obec Břasy má v rámci Plzeňského kraje jednu ze starších populací - průměrný věk v obci v roce 2012 byl 42,5 roku, což je o 0,8 roku více než v Plzeňském kraji. I v porovnání s dalšími sídly v České republice se obec dle průměrného věku obyvatel umísťuje ve skupině s vyššími věkovými hodnotami, ale díky vlivu suburbanizace je stárnutí obyvatelstva velmi pozvolné. Pokud se Břasy porovnají například s okresním městem Rokycany, tak vyplyne, že zatímco v Břasích vzrostl průměrný věk populace od roku 2001 celkem o 0,6 roku, tak v Rokycanech vzrostl celkem o 2,8 roku. Vyšší průměrný věk obyvatelstva v obci je důsledkem odstěhováváním mladších občanů z obce; tento trend trval až do počátku 21. století. 10

Starší věková struktura obce Břasy může být doložena také pomocí indexu stáří, který je vypočten podílem obyvatel starších 65 let na dětské populaci (0-14 let). Tento index měl za posledních 10 let stabilně hodnotu 137, tedy v porovnání s Rokycany s hodnotou 93 (rok 2001) a 123 (rok 2012) nebo s celým Plzeňským krajem, hodnota 93, resp. 11916, je zřejmé, že v Břasích nedochází k tak výraznému nárůstu tohoto indexu. Pokud je porovnán index stáří obce Břasy s relativně stejně velkými obcemi, které nebyly ovlivněny vysídlením německého obyvatelstva po 2. světové válce, tak má výše indexu stáří v Břasích průměrnou hodnotu. Index stáří je v obci Břasy silně ovlivněn podílem seniorů na celé populaci, kdy je tato hodnota přibližně o 2 % vyšší při porovnání s Plzeňským krajem či okresními městy. Na tomto místě je třeba uvést též index závislosti, který přináší údaje o podílu závislé populace (dětí a seniorů) na produktivním obyvatelstvu. Je zajímavé, že v roce 2001 byla hodnota tohoto indexu v Břasích i Rokycanech srovnatelná, což ale bylo způsobeno nízkým podílem dětí a vysokým podílem seniorů v Břasích a přesně opačným poměrem těchto hodnot v Rokycanech. Dále, v roce 2012 byl index závislosti v Břasích již vyšší, a to na 33 %, přičemž tento trend je způsoben dvěma hlavními faktory – zaprvé, nárůstem podílu seniorů (o 2,2 %) a za druhé, nárůstem dětské populace (o 1,5 %; dáno stěhováním i přirozenou měnou obyvatelstva). V Rokycanech nastal v řešeném období poklesu dětské populace o 1,5% a k nárůst seniorské populace o necelá 3 %. Tabulka č. 1: Věková struktura obyvatel v Břasích a Rokycanech v letech 2001 a 2012 Břasy

Rokycany

2001

2012

2001

2012

0-14 let

253

314

2 213

1 980

15-64 let

1 417

1 481

10 020

9 596

346

431

2 067

2 437

Index stáří

136,76

137,26

93,40

123,08

Index závislosti

29,71

33,47

29,93

31,52

Průměrný věk

41,9

42,5

39,1

41,9

65+ let

Zdroj: ČSÚ

Nízká hodnota indexu stáří v celém Plzeňském kraji je ovlivněna mladší věkovou strukturou obyvatelstva v pohraničí vysídlení německé populace po 2. světové válce. 16

11

Věkový průměr obce Břasy bude pravděpodobně v následujících letech dále mírně narůstat, zejména z důvodu nástupu populačně silných ročníků do důchodového věku. Seniorská populace bude převyšovat populaci dětskou, což způsobí další navýšení indexu stáří, který ale neporoste takovou mírou, jako krajová hodnota. Růst zaznamená i index závislosti, tedy podíl produktivních obyvatel v obci Břasy se bude postupně snižovat.

2.2 Komunitní plánování na úrovni Plzeňského kraje 2.2.1 Komunitní střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Rokycansku (ORP) Město Rokycany jako obec s rozšířenou působností, pod kterou spadají Břasy, má vytvořený dokument s názvem „Komunitní střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Rokycansku pro období 2013–2016“, který představuje druhou etapu komunitního plánování sociálních služeb v tomto regionu. První etapa započala v roce 2007, kdy proběhlo naplánování rozvoje sociálních služeb za účasti uživatelů sociálních služeb, jejich poskytovatelů a zástupců města. Cílem nového dokumentu je evaluace naplnění bodů prvního komunitního plánu a současně též aktualizace stávajícího dokumentu v souladu se současnými potřebami občanů v regionu.17 Výstupy přípravy nového komunitního plánu vznikaly prostřednictvím diskuzí v pracovních skupinách, přičemž jako podklady pro jejich jednání byly využity podněty získané od poskytovatelů sociálních služeb a od jejich uživatelů (při veřejném setkání). Jako cíl č. 2 nového komunitního plánu vykrystalizovala „Podpora aktivit a služeb pro děti, mládež a rodiny s dětmi“. V rámci tohoto cíle bude kladen důraz na dvě hlavní opatření. První z nich se týká rozvoje aktivit a služeb pro ohrožené děti ve věku 6 až 10 let. Důvodem pro vymezení tohoto opatření je skutečnost, že v současnosti v Rokycanech zcela chybí nabídka sociálních služeb zaměřených na tuto věkovou kategorii. Je proto nutné zjistit

Komunitní střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Rokycansku pro období 2013– 2016. Rokycany [online]. 2012 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.rokycany.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=14069&id_dokumenty=870279 17

12

velikost této cílové skupiny a její potřeby, a následně určit vhodné aktivity k jejímu rozvoji. 18 Druhé opatření si klade za cíl zavedení efektivní kooperace mezi poskytovateli sociálních služeb a organizacemi, které nabízejí související služby určené dětem, mládeži a rodinám s dětmi. Navrhovaná spolupráce bude probíhat formou vzájemného propagování a doporučování služeb a současně též pravidelným setkáváním. Cílem těchto setkání bude vzájemně se informovat o poskytovaných a plánovaných službách, stejně jako koordinace činností a diskuze nad problematickými oblastmi a potřebami cílové skupiny. 19

2.2.2 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Plzeňském kraji Plzeňský kraj, jako všechny kraje v České republice, má zákonnou povinnost zabývat se komunitním plánováním. Tento kraj má vypracovaný dokument s názvem Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Plzeňském kraji na období 2008 – 2010, přičemž vznikl i jeho dodatek, který prodlužuje platnost střednědobého plánu do roku 2013. Střednědobý plán byl vytvořen za spolupráce se zástupci měst a obcí Plzeňského kraje – pomocí probíhajících procesů komunitního plánování k jeho vzniku přispěli zástupci poskytovatelů sociálních služeb a osoby, které tvoří cílovou skupinu pro nabízené sociální služby. 20 Dle tohoto dokumentu je třeba rozvíjet poradenské služby týkající se zprostředkování vhodných služeb zaměřených na děti, mládež a rodiny. Dále je zde zmíněna obecná potřeba více pracovat se skupinou dětí a mládeže v rámci sociálních potřeb a služeb. Dokument v tomto případě pracuje s charakteristikou cílové skupiny a navrhuje vybudování nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, a dále též podporu rané péče a aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi. Ve střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb je konstatováno, že v zastoupení služeb v rámci Plzeňského kraje existuje významná

Komunitní střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Rokycansku pro období 2013– 2016. Rokycany [online]. 2012 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.rokycany.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=14069&id_dokumenty=870279 19 Komunitní střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Rokycansku pro období 2013– 2016. Rokycany [online]. 2012 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.rokycany.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=14069&id_dokumenty=870279 20 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. Plzeňský kraj [online]. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/strednedoby-plan-rozvoje-socialnich-sluzeb 18

13

nerovnováha mezi městem Plzní a ostatním územím kraje, kde jsou řešené služby často nedostupné.

21

2.3 Analýza potřeb a přání uživatelů Zjišťování požadavků a tužeb uživatelů bylo provedeno dotazníkovým šetřením, které probíhalo od 18. února do 23. února 2013 a zúčastnilo se ho celkem 81 zástupců z řad dětí a mládeže. Co se týče genderového složení dotazovaných, tak respondenti byli z 53 % dívky a zbylých 47 % tvořili chlapci, viz níže graf č. 3. Graf č. 3: Genderové složení respondentů

Pohlaví respondentů

47 %

53 %

chlapec

dívka

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Na tomto místě je též vhodné uvést, jakého věkového složení byli účastníci dotazování. Nejvíce (23 dětí) dovršilo věk 13 let. Druhou nejpočetnější skupinu tvořily děti ve věku 12 roků (celkem 21). A s větším odstupem pak následovala skupina mající 14 let (celkem 16 dětí), dále děti stáří 11 let (celkem 11), 15 let (celkem 5 zástupců), 10 let (4 děti) a nejméně zastoupeným věkem bylo 17 let, toto stáří bylo reprezentováno pouze jedním mladistvým. Názorně viz níže graf č. 4.

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. Plzeňský kraj [online]. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/strednedoby-plan-rozvoje-socialnich-sluzeb 21

14

Graf č. 4: Věk dotazovaných dětí a mladistvých

Věk dotazovaných 6% 1% 5% 14%

10 roků 11 roků

20%

12 roků 13 roků 26%

14 roků 15 roků 17 roků

28%


V rámci dotazování bylo také zjišťováno bydliště respondentů. Z níže uvedeného grafu č. 5 je zřejmé, že největší počet dotazovaných dětí a mladistvých žije v jedné z částí obce Břasy. Nejvíce dotázaných bydlí v Břasích (celkem 31 %), na pomyslné druhé příčce se umístila část Stupno (17 % respondentů), dále část Kříše (10 % dotázaných), část Vranovice (5 % dotázaných) a nejméně zástupců měla část obce s názvem Darová, ze které bylo 1 % respondentů. Z ostatních odpovědí (celkem 36 %) měla nejvíce respondentů obec Všenice a Březina (shodně 7 dotázaných). Dále, obec Bezděkov uvedli jako své bydliště celkem 4 respondenti, obec Radnice celkem 3 dotázaní a obec Bušovice celkem 2 respondenti. Další obce – Chrást u Plzně, Olešná, Skelná Huť a Volduchy – měly po 1 respondentovi. Jeden dotázaný uvedl pouze „jiná obec“ a jeden se k této otázce nevyjádřil.

15

Graf č. 5: Bydliště dotazovaných dětí a mladistvých

Bydliště dotazovaných 40%

35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Břasy

Stupno

Kříše

Vranovice

Darová

Jiné nebo neuvedeno


Nyní k otázkám týkajících se potřeb a přání respondentů z hlediska sociálních služeb. První otázka analyzovala, kolik hodin denně věnují děti a mladiství přípravě do školy ve školní dny, viz níže graf č. 6. Z histogramu je zřejmé, že maximálně půl hodiny denně se připravuje celkem 27 % dětí, což je zároveň i druhá nejčastější odpověď. Pozitivní je, že z těchto odpovědí se ani jednou nevyskytla odpověď nula hodin, všichni respondenti tak věnují přípravě do školy alespoň krátký čas. Nejčastější odpovědí na řešenou otázku se stal údaj spadající do intervalu 0,6 až 1 hodina, celkem takto odpovědělo 28 % respondentů. Třetí nejčastější odpovědí se stala hodnota náležící do intervalu 1,1 až 2 hodiny (celkem 25 % dětí a mladistvých). S výrazným odstupem následovala odpověď 2,1 až 3 hodiny (11 % dotázaných), dále hodnota 4,1 až 5 hodin (5 % dotázaných) a nejméně hlasů získala odpověď 3,1 až 4 hodiny (celkem 4 % respondentů).

16

Graf č. 6: Počet hodin denně věnovaných přípravě do školy ve školní dny

30%

Ot. č. 1: Kolik hodin věnuješ přípravě do školy ve školní dny?

25%

Četnost

20% 15% 10% 5% 0% 0 - 0,5

0,6 - 1

1,1 - 2

2,1 - 3

3,1 - 4

4,1 - 5

Počet hodin denně


Následovala otázka č. 2, zjišťující počet hodin denně, který děti a mladiství věnují přípravě do školy během volných dní (např. o víkendech nebo o prázdninách). V porovnání s předchozí otázkou č. 1 získala tato otázka celkem 37 % hlasů spadajících do intervalu 0 až 0,5 hodin, přičemž ale se zde objevilo celkem 10 nul (33 % odpovědí na tuto otázku). Děti a mladiství se více připravují do školy během školních dní, volné dny věnují spíše jiným aktivitám. S výrazným odstupem za touto odpovědí se umístila hodnota 0,6 až 1 hodina, kterou uvedlo celkem 21 % dotázaných. Celkem 20 % hlasů získala varianta 1,1 až 2 hodiny. Zajímavé je, že následně získal shodně po 9 % hlasů interval 2,1 až 3 hodiny a 4,1 až 5 hodin. Ostatní odpovědi byly zastoupeny menšinově – 5,1 až 6 hodin uvedly celkem 2 % dotázaných, dále 3,1 až 4 hodiny a 6,1 a více (8 hodin) po 1 % hlasů. Viz níže graf č. 7. Na základě analýzy údajů z otázky č. 1 a č. 2 můžeme říci, že děti a mladiství věnují přípravě do školy ve školní dny a ve volné dny v průměru stejný počet hodin.

17

Graf č. 7: Počet hodin denně věnovaných přípravě do školy ve volné dny

Ot. č. 2: Kolik hodin věnuješ přípravě do školy ve volné dny (víkendy, prázdniny)? 40% 35%

Četnost

30% 25% 20% 15%

10% 5% 0% 0 - 0,5

0,6 - 1

1,1 - 2

2,1 - 3

3,1 - 4

4,1 - 5

5,1 - 6

6,1 +

Počet hodin denně Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Třetí otázka se zaměřila na počet hodin strávených venku s kamarády během školních dnů, viz graf č. 8. Nejvíce odpovědí na tuto otázku náleží do prvních čtyř intervalů – nejvíce dětí a mladistvých uvedlo (31 %), že venku s kamarády tráví ve školní den 0 až 0,5 hodin, přičemž celkem 68 % z těchto dotázaných uvedlo hodnotu nula. O jedno procento méně má varianta 1,1 až 2 hodiny (celkem 30 % dotázaných). Celkem 19 % respondentů pak zvolilo možnost 0,6 až 1 hodina a 17 % dotázaných z řad dětí a mládeže tráví denně s kamarády 2,1 až 3 hodiny denně ve školní dny. Výrazně méně dotázaných (celkem 2 %) zvolilo možnost 3,1 až 4 hodiny a variantu 4,1 až 5 hodin (1 % dotázaných).

18

Graf č. 8: Počet hodin denně strávených venku s kamarády během školních dnů

Ot. č. 3: Kolik hodin trávíš venku s kamarády během školních dnů? 35% 30%

Četnost

25% 20% 15% 10% 5%

0% 0 - 0,5

0,6 - 1

1,1 - 2

2,1 - 3

3,1 - 4

4,1 - 5


Navazující čtvrtá otázka zjišťovala, kolik hodin denně tráví děti a mladiství se svými přáteli během volných dní. Z níže uvedeného grafu č. 9. je zřejmé, že tato otázka má mnohem větší variabilitu než předchozí otázka č. 3, týkající se školních dnů. Nejvyšší zastoupení má v tomto případě varianta 2,1 až 3 hodiny denně, kterou vybralo celkem 26 % dotázaných. Následovala odpověď 1,1 až 2 hodiny (celkem 16 % respondentů) a interval 0 až 0,5 hodin, pro který se vyslovilo celkem 14 % dotázaných (celkem 66 % z nich uvedlo 0 hodin). Z odpovědí je zřejmé, že většina (91 %) dotázaných je venku s kamarády alespoň chvíli z jejich volného času (během školních dní se jednalo o 79 % dětí a mládeže). Celkem 10 % dotázaných je venku s přáteli přibližně 3,1 až 4 hodiny. Dále, shodě 9 % respondentů se vyslovilo pro variantu 0,6 až 1 hodina a 5,1 až 6 hodin. Variantu 4,1 až 5 hodin vybralo celkem 7 % dotázaných. Následovala možnost 8,1 hodiny a více (5 % respondentů) a shodně po 2 % hlasů získal interval 6,1 až 7 hodin a 7,1 až 8 hodin. Na základě analýzy údajů z otázky č. 3 a č. 4 je možno konstatovat, že děti a mladiství tráví venku s kamarády v průměru přibližně 2krát více času o volných dnech (víkendy, prázdniny) než během dnů, kdy musí do školy.

19

Graf č. 9: Počet hodin denně strávených venku s kamarády ve volné dny

Ot. č. 4: Kolik hodin trávíš venku s kamarády ve volné dny (víkendy, prázdniny)? 30%

Četnost

25%

20% 15% 10% 5%

0% 0 - 0,5

0,6 -1

1,1 - 2

2,1 - 3

3,1 - 4

4,1 - 5

5,1 - 6

6,1 - 7

7,1 - 8

8,1 +


Otázka č. 5 se zajímala o návyky dětí, týkající se sledování televize během školních dní. Jak dokládá graf č. 10, tak nejčastější odpovědí je 1,1 až 2 hodiny denně (zvolilo ji celkem 35 % dotázaných). Druhou nejfrekventovanější odpovědí byla varianta 0 až 0,5 hodin, pro kterou se vyslovilo celkem 23 % respondentů (z nichž 37 % uvedlo 0 hodin). Na pomyslné třetí pozici se umístil interval 0,6 až 1 hodina s 19 % dotázaných. Dále následovaly odpovědi s menším procentem zastoupení: 2,1 až 3 hodiny denně (11 % dotázaných), 4,1 až 5 hodin (5 % respondentů), 3,1 až 4 hodiny (4 % dotázaných), 6,1 hodin a více (2 % respondentů) a 5,1 až 6 hodin (1 % dotázaných).

20

Graf č. 10: Počet hodin strávených sledováním televize ve školní dny

Ot. č. 5: Kolik hodin trávíš sledováním televize ve školní dny? 40% 35%

Četnost

30% 25% 20% 15% 10% 5%

0% 0 - 0,5

0,6 - 1

1,1 - 2

2,1 - 3

3,1 - 4

4,1 - 5

5,1 - 6

6,1 +


Související otázka č. 6 zjišťovala, kolik hodin se děti a mladiství dívají na televizi během volných dnů. Při pohledu na graf č. 11 je zřejmé, že nejvíce zastoupenou odpovědí jsou hned dva intervaly – 1,1 až 2 hodiny a 2,1 až 3 hodiny denně. Obě tyto varianty zvolilo 25 % respondentů. Dále, opět shodně po 12 % hlasech, získaly možnosti 0 až 0,5 hodin (z nichž 40 % uvedlo 0 hodin) a 0,6 až 1 hodina. Celkem 10 % respondentů se vyslovilo pro interval 4,1 až 5 hodin a 7 % dotázaných sleduje televizi přibližně 3,1 až 4 hodiny denně. Dále, 5 % dotázaných uvedlo, že sledováním televize stráví 6,1 hodin a více a 4 % respondentů zvolila možnost v rozmezí 5,1 až 6 hodin. Z uvedených hodnot v otázce č. 5 a č. 6 je zřejmé, že o víkendech a prázdninách děti a mladiství tráví v průměru více času před televizní obrazovkou než je tomu ve školní dny.

21

Graf č. 11: Počet hodin strávených sledováním televize ve volné dny

Ot. č. 6: Kolik hodin trávíš sledováním televize ve volné dny (víkendy, prázdniny)? 30% 25%

Četnost

20% 15%

10% 5% 0% 0 - 0,5

0,6 - 1

1,1 - 2

2,1 - 3

3,1 - 4

4,1 - 5

5,1 - 6

6,1 +


Otázka č. 7 řešila, kolik hodin denně tráví děti a mladiství hraním počítačových her ve školní dny. Jak je vidět z grafu č. 12, tak u této otázky převážně platí, že čím delší hodinový úsek, tím menší intenzita odpovědí. Nejčastěji volenou variantou se stal interval histogramu 0 až 0,5 hodin, který vybralo celkem 37 %30 dotázaných. V rámci této odpovědi ale celkem 63 % respondentů řeklo, že ve školní dny počítačové hry nehrají vůbec (zhruba 24 % z celkového počtu dotázaných). Dále, možnost 0,6 až 1 hodina vybralo 23 % respondentů, variantu 1,1 až 2 hodiny celkem 17 % dotázaných a interval 2,1 až 3 hodiny celkem 12 % respondentů. Následně shodně po 2 % hlasů získaly intervaly 3,1 až 4 hodiny, 4,1 až 5 hodin a interval 7,1 hodin a více. Vždy 1 % respondentů uvedlo, že hraje počítačové hry 5,1 až 6 hodin denně a 6,1 až 7 hodin denně.

22

Graf č. 12: Počet hodin strávených hraním počítačových her ve školní dny

Ot. č. 7: Kolik hodin strávíš hraním počítačových her ve školní dny? 40% 35%

Četnost

30% 25% 20% 15% 10%

5% 0% 0 - 0,5

0,6 - 1

1,1 - 2

2,1 - 3

3,1 - 4

4,1 - 5

5,1 - 6

6,1 - 7

7,1 +


Následně, otázka č. 8 zjišťovala, jak jsou na tom děti a mladiství s hraním počítačových her během volných dnů. Z níže uvedeného grafu č. 13 je zjevná jistá bipolarita mezi odpověďmi. Na jednu stranu je patrný vysoký počet hlasů (celkem 35 %) pro možnost 0 až 0,5 hodin, z nichž 57 % respondentů uvedlo, že počítačové hry v těchto dnech nehraje vůbec. A na stranu druhou nárůst počtu hodin u dětí a mladistvých, které počítačové hry již hrají. Druhou nejčastěji se vyskytující odpovědí je 2,1 až 3 hodiny (15 % respondentů), dále na třetím místě je varianta 3,1 až 4 hodiny (12 % dotázaných) a na pomyslné čtvrté příčce je možnost 1,1 až 2 hodiny (10 % respondentů). Celkem 9 % zástupců z řad dětí a mládeže uvedlo, že ve volné dny hrají počítačové hry přibližně 0,6 až 1 hodinu. Dále, shodně po 7 % hlasů získal interval 4,1 až 5 hodin a 7,1 hodin a více. A 2 % hlasů obdržely možnosti 5,1 až 6 hodin a 6,1 až 7 hodin. Na základě analýzy údajů z otázky č. 7 a č. 8 je možno říci, že děti a mladiství stráví hraním počítačových her v průměru více času během volných dnů než ve dny školní.

23

Graf č. 13: Počet hodin strávených hraním počítačových her ve volné dny

Ot. č. 8: Kolik hodin strávíš hraním počítačových her ve volné dny (víkendy, prázdniny)? 40% 35%

Četnost

30% 25% 20% 15%

10% 5% 0% 0 - 0,5

0,6 - 1

1,1 - 2

2,1 - 3

3,1 - 4

4,1 - 5

5,1 - 6

6,1 - 7

7,1 +


Otázka č. 9 se cílové skupiny dětí a mládeže ptala, kolik hodin stráví komunikací po internetu nebo telefonu ve školní dny. Jednalo se např. o Facebook, Instagram nebo SMS zprávy. Převažující odpovědí se stal interval 0 až 0,5 hodin, kterou si vybralo celkem 35 % respondentů (25 % z nich uvedlo 0 hodin). S výrazným odstupem následují další časové údaje: 1,1 až 2 hodiny (19 % respondentů), 0,6 až 1 hodina (16 % dotázaných) a 2,1 až 3 hodiny (12 % respondentů). Celkem 7 % dotázaných řeklo, že komunikací po internetu nebo mobilním telefonu tráví přibližně 3,1 až 4 hodiny denně. Následně 5 % respondentů uvedlo variantu 6,1 hodiny a více, 4 % dotázaných zvolila hodnotu v intervalu 5,1 až 6 hodin a 2 % respondentů se vyslovila pro možnost 4,1 až 5 hodin denně. Viz níže názorný graf č. 14.

24

Graf č. 14: Počet hodin denně strávených komunikací po internetu/telefonu ve školní dny

Ot. č. 9: Kolik hodin strávíš komunikací po internetu nebo telefonu (Facebook, Instagram, sms atd.) ve školní dny? 40%

35%

Četnost

30% 25%

20% 15% 10%

5% 0% 0 - 0,5

0,6 - 1

1,1 - 2

2,1 - 3

3,1 - 4

4,1 - 5

5,1 - 6

6,1 +


Následná otázka č. 10 se zabývala též komunikací po internetu nebo mobilním telefonu, ale tentokrát během víkendů a prázdnin. Jak ukazuje graf č. 15, struktura odpovědí na tuto otázku je relativně obdobná jako struktura odpovědí na otázku č. 9. Největší zastoupení má interval 0 až 0,5 hodin, který označilo celkem 26 % respondentů (z nichž celkem 38 % uvedlo 0 hodin – přibližně o 1 % více než u předchozí otázky). Shodně po 16 % hlasů obdržela varianta 0,6 až 1 hodina a možnost 2,1 až 3 hodiny. O pět procent méně získal interval 1,1 až 2 hodiny (11 % dotázaných), následovaný možnostmi 3,1 až 4 hodiny a 7,1 a více hodin (obě 9 % respondentů). Varianta 4,1 až 5 hodin získala 7 % hlasů, možnost 5,1 až 6 hodin celkem 5 % hlasů a interval 6,1 až 4 obdržel 1 % hlasů. Na základě analýzy údajů z otázky č. 9 a č. 10 lze uvést, že děti a mladiství tráví komunikací po internetu a telefonu v průměru více času o volných dnech než během dnů školních.

25

Graf č. 15: Počet hodin denně strávených komunikací po internetu a telefonu ve volné dny

Ot. č. 10: Kolik hodin trávíš komunikací po internetu a telefonu (Facebook, Instagram, sms,..) ve volné dny (víkendy, prázdniny)? 30% 25%

Četnost

20% 15% 10% 5% 0% 0 - 0,5

0,6 - 1

1,1 - 2

2,1 - 3

3,1 - 4

4,1 - 5

5,1 - 6

6,1 - 7

7,1 +


Otázka č. 11 analyzovala počet hodin, který denně děti a mladiství věnují čtení knížek a časopisů ve školní dny. Z reakcí na tuto otázku, viz graf č. 16, je zřejmé, že děti a mládež se pouze zřídka uchylují ke čtení knížek a časopisů v řešeném období. Nejvíce hlasů (celkem 52 %) získala odpověď 0 až 0,5 hodin denně, což představuje nejvyšší zastoupení tohoto intervalu ze všech otázek v dotazníku. Navíc, z těchto 52 % respondentů na tuto otázku celkem 55 % uvedlo, že knížky ani časopisy ve školní dny nečtou vůbec (druhý nejvyšší výskyt této hodnoty v celém dotazníku). Tedy celkem 28,4 % dětí a mladistvých respondentů neotevře knížky ani časopisy ve školní dny. S výrazným odstupem následuje druhá nejčastěji zastoupená hodnota, jíž je 0,6 až 1 hodina (celkem 26 % dotázaných). Třetí příčku obsadil interval 1,1 až 2 hodiny s 15 % respondenty. Celkem 2 % dotázaných uvedla, že čtou přibližně 3,1 až 4 hodiny denně a 1 % respondentů řeklo, že se knížkám a časopisům věnuje zhruba 5,1 až 6 hodin denně. Interval 4,1 až 5 hodin nebyl v odpovědích zastoupen vůbec. Z histogramu k této otázce je jasně vidět, že čím delší čas četby, tím má menší procentuální zastoupení mezi respondenty (kromě jedné výjimky).

26

Graf č. 16: Počet hodin věnovaných čtení knížek a časopisů ve školní dny

Ot. č. 11: Kolik hodin věnuješ čtení knížek a časopisů ve školní dny? 60% 50%

Četnost

40% 30% 20% 10%

0% 0 - 0,5

0,6 - 1

1,1 - 2

2,1 - 3

3,1 - 4

4,1 - 5

5,1 - 6


Návazná otázka č. 12 taktéž zjišťuje počet hodin, které děti a mladiství věnují četbě knížek a časopisů, ale tentokrát se jedná o dobu víkendů a prázdnin. Níže uvedený graf č. 17 dokládá, že i když má opět nejvyšší zastoupení první interval 0 až 0,5 hodin denně (celkem 42 % dotázaných; z nichž 41 % uvedlo 0 hodin), tak situace je v období volných dnů výrazně lepší. Druhá nejfrekventovanější odpověď je hodnota v rozmezí 0,6 až 1 hodina, kterou zvolilo celkem 31 % dotázaných. Třetí nejčastější odpověď – 1,1 až 2 hodiny si vybralo celkem 10 % respondentů a čtvrtou – 2,1 až 3 hodiny celkem 7 % dotázaných. Stejně jako první polovina histogramu, tak i jeho druhá část má klesající tendenci: interval 3,1 až 4 hodiny má 6 % hlasů, interval 4,1 až 5 hodin obdržel 2 % hlasů a interval 5,1 až 6 hodin získal 1 % hlasů.

27

Graf č. 17: Počet hodin věnovaných čtení knížek a časopisů ve volné dny

Ot. č. 12: Kolik času věnuješ čtení knížek a časopisů ve volné dny (víkendy, prázdniny)? 45% 40% 35%

Četnost

30% 25%

20% 15% 10% 5% 0%

0 - 0,5

0,6 - 1

1,1 - 2

2,1 - 3

3,1 - 4

4,1 - 5

5,1 - 6


Otázka č. 13 přesunula pozornost na pomáhání rodičům a domácí práce ve školní dny. Graf č. 18 ukazuje, že nejvíce zastoupenou odpovědí spadalo do intervalu 0,6 až 1 hodina (celkem 33 % dotázaných) a na druhé pozici se umístil interval 0 až 0,5 hodin s 28 % hlasů (z nichž 17 % uvedlo 0 hodin). Třetí místo obsadila možnost 1,1 až 2 hodiny (26 % dotázaných). Následující odpovědi se umístily až s výrazným odstupem od prvních třech pozic: interval 2,1 až 3 hodiny (7 % dotázaných), interval 5,1 až 6 hodin (1 % respondentů) a interval 4,1 až 5 se nevyskytl vůbec. Z odpovědí dětí a mládeže je zřejmé, že až na 4 případy (5 % dotázaných) všichni buď vypomáhají svým rodičům, nebo se věnují domácím pracím ve školní dny.

28

Graf č. 18: Počet hodin denně věnovaných pomoci rodičům a domácím pracím ve školní dny

Ot. č. 13: Kolik hodin věnuješ pomoci rodičům a domácím pracem (úklid atd.) ve školní dny? 35% 30%

Četnost

25% 20% 15% 10% 5% 0% 0 - 0,5

0,6 - 1

1,1 - 2

2,1 - 3

3,1 - 4

4,1 - 5

5,1 - 6


Související otázka č. 14 se ptala, kolik hodin denně respondenti věnují pomoci rodičům a domácím pracím ve volné dny. Z grafu č. 19 je vidět, že během víkendů a prázdnin děti a mladiství v průměru vypomáhají rodičům nebo se věnují domácím pracím po delší časový úsek. Nejvíce hlasů získal interval 1,1 až 2 hodiny (celkem 33 % respondentů), následovaný dvěma intervaly, majícími shodně 22 % – 0 až 0,5 hodin (z nichž 28 % řeklo 0 hodin) a 0,6 až 1 hodina. Dále jsou tyto intervaly: 2,1 až 3 hodiny (11 % hlasů), 3,1 až 4 hodiny (7 % hlasů), 4,1 až 5 hodin (2 % hlasů) a 5,1 a více hodin (1 % hlasů).

29

Graf č. 19: Počet hodin denně věnovaných pomoci rodičům a domácím pracím ve volné dny

Ot. č. 14: Kolik hodin věnuješ pomoci rodičům a domácím pracím (úklid atd.) ve volné dny (víkendy, prázdniny)? 35% 30%

Četnost

25%

20% 15% 10% 5% 0% 0 - 0,5

0,6 - 1

1,1 - 2

2,1 - 3

3,1 - 4

4,1 - 5

5,1 +

Počet hodin denně Zdroj:Vlastní dotazníkové šetření

Následovala otázka č. 15, která zjišťovala, kolik hodin věnují děti a mladiství svým kroužkům a tréninkům ve školní dny. Relativně vysoký počet hlasů získaly první čtyři intervaly, viz graf č. 20. Nejfrekventovanější odpovědí bylo 1,1 až 2 hodiny (27 % respondentů), o tři hlasy méně získal interval 2,1 až 3 hodiny (23 % dotázaných), dále možnost 0,6 až 1 hodina (19 % hlasů) a celkem 17 % respondentů věnuje kroužkům a tréninkům v řešené období 0 až 0,5 hodin denně (z nichž 86 % uvedlo 0 hodin). Poté jsou v histogramu zachyceny odpovědi, které získaly méně než 10 % hlasů: 3,1 až 4 hodiny (7 % dotázaných), 5,1 až 6 hodin a 6,1 a více hodin (shodně po 2 % respondentů) a 4,1 až 5 hodin (1 % dotázaných).

30

Graf č. 20: Počet hodin denně věnovaných kroužkům a tréninkům ve školní dny

Ot. č. 15: Kolik hodin věnuješ svým kroužkům a tréninkům ve školní dny? 30% 25%

Četnost

20% 15% 10% 5% 0% 0 - 0,5

0,6 - 1

1,1 - 2

2,1 - 3

3,1 - 4

4,1 - 5

5,1 - 6

6,1 +


V rámci této tématiky se otázka č. 16 zabývala tím, kolik hodin denně věnují děti a mladiství kroužkům a tréninkům ve volné dny. Graf č. 21 dokládá, že se tato cílová skupina věnuje kroužkům zejména během školních dnů a víkendy a prázdniny vyplňují jinými aktivitami. Nejvíce dotázaných (celkem 47 %) uvedlo, že se kroužkům a tréninkům věnují 0 až 0,5 hodin denně, přičemž se v této odpovědi vyskytlo celkem 95 % odpovědí uvádějících 0 hodin. Jedná se o nejvyšší výskyt této hodnoty v celém dotazníku – 44 % z celku. S rozdílem 24 hlasů se na druhé pozici umístil interval 0,6 až 1 hodina (celkem 17 % hlasů), dále možnost 1,1 až 2 hodiny (16 % hlasů) a varianta 2,1 až 3 hodiny (9 % hlasů). Celkem 5 % dotázaných uvedlo, že se kroužkům a tréninkům během volných dní věnují přibližně 3,1 až 4 hodiny denně. Interval 7,1 až 8 hodin zvolila 2 % respondentů. Po 1 % hlasů obdržely možnosti 4,1 až 5 hodin, 5,1 až 6 hodin a 8,1 až 9 hodin. Variantu 6,1 až 7 hodin nezvolil žádný z respondentů.

31

Graf č. 21: Počet hodin denně věnovaných kroužkům a tréninkům ve volné dny

Ot. č. 16: Kolik hodin věnuješ kroužkům a tréninkům ve volné dny (víkendy, prázdniny)? 50% 45% 40%

Četnost

35% 30% 25%

20% 15% 10% 5% 0% 0 - 0,5

0,6 - 1

1,1 - 2

2,1 - 3

3,1 - 4

4,1 - 5

5,1 - 6

6,1 - 7

7,1 - 8

8,1 - 9


Níže uvedený graf č. 22 souhrnně vystihuje, kolik hodin věnují děti a mladiství jednotlivým řešeným činnostem během školních dní. Graf č. 22: Srovnání činnosti dětí a mladistvých ve školní dny


32

Následuje shrnující graf č. 23, který vyjadřuje počet hodin, po které se děti a mladiství věnují jednotlivým činnostem v rámci volných dní (např. víkendy nebo prázdniny).

Graf č. 23: Srovnání činností dětí a mladistvých ve volné dny


Otázka č. 17 zjišťovala celkový pohled dětí a mladistvých na možnosti trávení volného času v obci Břasy, viz graf č. 24. Respondenti měli možnost výběru mezi čtyřmi variantami: velmi spokojen, spokojen, nespokojen a velmi nespokojen. Nejvíce, celkem 63, respondentů zvolilo odpověď „spokojen“, což tvoří 79 % všech dotazovaných. S velkým odstupem pak je hodnocení „nespokojen“, které bylo vybráno celkem 8 dotazovanými (10 % z celku). Tato odpověď je těsně následována hodnocením „velmi spokojen“, které získalo celkem 7 hlasů (9 % z celku). Nejméně respondentů se cítí být velmi nespokojeno s aktuálními možnostmi trávení volného času v obci – jednalo se celkem o 2 hlasy, tedy přibližně 2 % ze všech dotazovaných. Obec Břasy tento výsledek může považovat za pozitivní, protože více než 86 % dotázaných má v této otázce kladné pocity.

33

Graf č. 24: Celkové hodnocení možností trávení volného času v obci

Ot. č. 17: Jak hodnotíš možnosti trávení volného času v obci? 2%

9%

10%

Velmi spokojen/a Spokojen/a Nespokojen/a Velmi nespokojen/a

79%


Respondentům byly dále položeny celkem tři otevřené otázky, které se týkaly trávení jejich volného času a též přání a připomínek ohledně nabídky volnočasových aktivit pro tuto cílovou skupinu. Otázka č. 18 se ptala, jaké sporty či kroužky v obci respondenti pravidelně navštěvují, přičemž mohli uvést více odpovědí. Reakce na tuto otázku je možné rozdělit na dvě skupiny – sportovní a kulturní aktivity, viz tabulka č. 2. První zmíněná sekce – sportovní aktivity obsahuje zhruba 2krát tolik činností než sekce kulturních aktivit, které jsou zastoupeny mezi dětmi a mládeží méně. Mezi nejčastěji navštěvované aktivity se řadí cvičení – zřejmě v rámci ZŠ organizované spolkem SSK Stupno (celkem 14 respondentů), následované florbalem a fotbalem (1krát konkrétně uveden SK Primalex Břasy), oba tyto sporty mají shodně po 10 hlasech. O dva hlasy méně má házená (uvedlo celkem 8 respondentů), dále mají po 6 dotázaných stolní tenis (zřejmě v rámci TJ Sokol Břasy) a participace v SDH Kříše. Celkem 5 respondentů uvedlo, že dochází do SSK Stupno, poté 4 dotázaní navštěvují Sokol Stupno a celkem 3 hlasy získal rybářský kroužek. Po 2 hlasech obdržel Sokol Břasy, SHŠ Convictus, volejbal a jízda na koních (Ranch Kříše). Vždy jeden respondent se vyjádřil, že chodí na tenis, na taneční kroužek nebo na golf. 34

Co se týče kulturních aktivit, tak nejfrekventovanější odpovědí byl dramatický kroužek (celkem 8 dotázaných), dále kroužek keramiky na ZŠ a kurz hry na flétnu (po 4 hlasech) a jazykový kurz na základní škole (např. anglický a ruský jazyk), na který dochází celkem 3 respondenti. Sborový zpěv je v dotazníku zastoupen 2 dotazovanými a kurz hry na kytaru v ZŠ Radnice navštěvuje jeden dotázaný. Z řešené tabulky je zřejmé, že někteří respondenti nebyli schopni konkrétně označit spolek či organizaci, do které za aktivitou docházejí. Tabulka č. 2: Navštěvované sporty a kroužky v obci

Ot. č. 18: Jaké sporty či kroužky v obci pravidelně navštěvuješ? Sportovní aktivity Cvičení Florbal Fotbal Házená Stolní tenis SDH Kříše (Hasiči) SSK Stupno TJ Sokol Stupno Rybářský kroužek TJ Sokol Břasy SHŠ Convictus (Historický šerm) Volejbal Jízda na koních (Ranch Kříše) Tenis Taneční kroužek Golf

Poče t 14 10 10 8

Kulturní aktivity

6 6 5 4 3 2 2

Počet

Dramatický kroužek Kroužek keramiky na ZŠ Kurz hry na flétnu Jazykový kurz na ZŠ (AJ, RJ)

8 4 4 3

Sborový zpěv Kurz hry na kytaru (ZŠ Radnice)

2 1

2 2 1 1 1


Následovala otázka č. 19, která zjišťovala, jaké sporty nebo kroužky by si cílová skupina přála v obci si navštěvovat, viz tabulka č. 3. Odpovědi byly rozděleny do tří kategorií – sportovní, kulturní a ostatní aktivity, plus vykrystalizovala odpověď „spokojeni s aktuální nabídkou“ (uvedlo celkem 25 respondentů). V rámci sportovních aktivit byl nejvíce postrádaným sportem v obci hokej (celkem 12 respondentů). S odstupem sedmi hlasů se za ním umístil fotbal (5 dotazovaných), což 35

ukazuje na malou informovanost dětí a mládeže ohledně možností sportovního vyžití (v obci je možné navštěvovat fotbalové aktivity) nebo na skutečnost, že nejsou spokojeni s kvalitou (ten samý případ např. u florbalu níže), dále to může být způsobeno naplněností kroužku nebo je to z důsledku osobních důvodů. Dále, 4 respondenti by v obci uvítali možnost cvičení atletiky a gymnastiky a celkem tři dotázaní by chtěli docházet na kurz tenisu. Po dvou hlasech získal posilovací kroužek (fitness), přičemž dle dotazníku neziskových organizací posilování umožňuje TJ Sokol Stupno, dále florbal, basketbalový kroužek a koupaliště (bazén). Následující přání měla po jednom respondentovi: baseball, karate, skate park, brännball22, házená a volejbal. Přání, týkající se rozšíření kulturních aktivit, byla v menšině oproti sportovním požadavkům. Největší počet hlasů získal dramatický kroužek (divadlo), celkem se pro něj vyslovili 4 respondenti. Dramatický kroužek v obci již existuje, dle otázky č. 17 jej v obci navštěvuje celkem 8 dotazovaných. Problémem tedy nebude jeho nepřítomnost, ale spíše neinformovanost, nedostatečná kvalita, malá kapacita nebo jiný důvod, který respondentovi brání v jeho navštěvování. Jeden hlas získala výstavba kina. Do kategorie „ostatní aktivity“ byla zařazena přání respondentů (vždy 2), přejících si navštěvovat malířský kroužek, skautský oddíl a návrhářský kroužek. Jeden hlas získaly tyto aktivity: letecký simulátor, modelaření (vláčky) a keramický kroužek. Tabulka č. 3: Požadované sporty a kroužky v obci

Ot. č. 19: Jaké sporty nebo kroužky si přeješ v obci navštěvovat? Sportovní aktivity Hokej Fotbal Atletika (Gymnastika) Tenis Posilovací kroužek (Fitness) Florbal Basketballový kroužek Koupaliště (Bazén) Baseball Karate Skate park Brännball 22

Počet 12 5 4 3 2 2 2 2 1 1 1 1

Kulturní aktivity Dramatický kroužek (Divadlo) Kino

Pozn.: kolektivní pálkovací hra, původem ze Švédska.

36

Počet 4 1

Ostatní aktivity Malířský kroužek Skautský oddíl Návrhářský kroužek Letecký simulátor Modelaření - vláčky Keramický kroužek

2 2 2 1 1 1

Spokojeni s nabídkou

25

Házená Volejbal

1 1


Závěrečná otázka č. 20 se cílové skupiny ptala, co jí v obci pro trávení volného času nejvíce chybí a co si přeje, aby se zlepšilo, viz tabulka č. 4. Odpovědi na tuto otázku byly opět rozděleny do tří kategorií – sportovní, kulturní a ostatní aktivity. Na tuto otázku celkem 17 respondentů uvedlo, že jsou se současnou nabídkou spokojeni. Je třeba podotknout, že u otázky č. 18 takto odpovědělo celkem 25 dotázaných, je zde patrná určitá inkonzistence v názorech. V oblasti sportovních aktivit jednoznačně vyčnívá přání dětí a mládeže na zvýšení počtu sportovních hřišť a jejich lepší vybavenost. Tuto změnu by si přálo celkem 10 respondentů. Celkem 5 dotázaných by uvítalo vybudování skate parku a shodně 4 respondenti chtějí mít v obci plovárnu (koupaliště) a lepší fotbalové hřiště. Více sportovně-kulturních akcí pro děti (např. typu Dětský den) si přejí celkem 3 dotázaní. Shodně 2 respondenti se vyslovili pro zřízení bike parku a pro kroužky brännballu (a častější turnaje). Po jednom hlase získaly tyto aktivity: zřízení cyklostezky, biatlonový kroužek, vybudování in-line dráhy pro kolečkové brusle, zavedení více kroužků florbalu a cvičební kurzy pro psy. Kulturní aktivity mají v této otázce zastoupení ve formě kina, pro jehož zřízení se vyslovili celkem 4 respondenti a také diskotéky, kterou v obci postrádá jeden dotazovaný. Mezi ostatní aktivity, které si cílová skupina přeje v zastoupení 5 respondentů, se řadí vybudování nákupního centra (obchodu s oblečením), dále postavení restaurace McDonald´s a zlepšení čistoty v obci (obé po 4 hlasech). Shodně 3 hlasy získala myšlenka zřízení obecního parku, a také přání týkající se získání více kamarádů pro trávení volného času. Vždy jeden dotazovaný se vyjádřil pro následující zlepšení života v obci: vybudování více přechodů pro chodce, postavení chodníku u školy a u autobusové zastávky a zřízení počítačové herny a leteckého simulátoru. Tabulka č. 4: Chybějící prvky pro trávení volného času v obci a náměty pro zlepšení

Ot. č. 20: Co Ti v obci pro trávení volného času nejvíc chybí, co bys chtěl/a, aby se zlepšilo? Sportovní aktivity

Počet

37

Ostatní aktivity

Počet

Více sportovních hřišť pro děti a mládež (a lepší vybavenost - např. houpačky) Skate park Plovárna/koupaliště Lepší fotbalové hřiště Více akcí pro děti (např. typu Dětský den) Bike park

10 5 4 4 3 2 2

Brännball Cyklostezka Biatlonový kroužek In-line dráha Více kroužků florbalu Cvičební kurzy pro psy Kulturní aktivity Kino Diskotéka

1 1 1 1 1 Počet 4 1

Nákupní centrum /Obchod s oblečením McDonald´s Čistota obce Park Více kamarádů

5

Přechody pro chodce Chodník u školy a u autobusové zastávky Počítačová herna Letecký simulátor

1 1

Spokojeni s nabídkou

17

4 4 3 3

1 1


Dotazníkové šetření mezi dětmi a mladistvými přineslo více i méně relevantní informace týkající se volného času této cílové skupiny. Celkově je možné říci, že dotázaní jsou s možnostmi trávení volného času spokojeni, ale jsou zde určité zajímavé myšlenky a připomínky, se kterými je vhodné se dále zabývat.

2.3.1 Dotazníkové šetření mezi rodiči dětí a mladistvých Zjišťování názorů a přání cílové skupiny dětí a mladistvých bude na tomto místě doplněno o informace, získané z dotazníkového šetření občanů obce Břasy. Dotazování probíhalo od 15. listopadu do 1. prosince roku 2013 a zúčastnilo se ho celkem 176 respondentů, z nichž byly pro účely tohoto komunitního plánu vybrány informace, poskytnuté zejména rodiči dětí a mladistvých (celkem 62 dotázaných). První otázka se týkala celkového hodnocení volnočasových aktivit pro děti a mládež v obci. Dotazovaní mohli vybrat maximálně dvě z nabízených čtyř odpovědí, viz graf č. 25. Na tuto otázku odpovídaly všechny věkové skupiny, jedná se tedy o průřezový pohled na tuto problematiku. Největší zastoupení (33 %) získala odpověď „Nabídka je dostatečná pouze pro určitou věkovou kategorii“, ostatní odpovědi následovaly pouze s mírným 38

odstupem. Na pomyslné druhé příčce se umístila reakce: „Nabídka je plně dostatečná a odráží potřeby dětí v obci, jak z pohledu jejich počtu, tak i věku“ s 29 % hlasů. Pro možnost „Nabídka je tematicky úzce zaměřená“ hlasovalo celkem 20 % respondentů. Nejmenší podíl hlasů (18 %) obdržela varianta „Nabídka je nedostatečná“. Z reakcí dotazovaných je zřejmé, že nabídku volnočasových aktivit pro děti a mládež nepovažují za plně vyhovující, ale pouze menšina ji přímo označila jako nedostatečnou. Graf č. 25: Hodnocení nabídky volnočasových aktivit pro děti a mládež

Ot. č. 1: Jak hodnotíte nabídku volnočasových aktivit pro děti a mládež v obci? 18% 29%

Nabídka je plně dostatečná a odráží potřeby dětí v obci, jak z pohledu jejich počtu, tak i věku Nabídka je dostatečná pouze pro určitou věkovou kategorii

Nabídka je tematicky úzce zaměřená

20% Nabídka je nedostatečná

33% Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Následovala otázka č. 2, která zjišťovala, o jaký typ volnočasových aktivit by respondent – rodič měl zájem pro své dítě v obci (možná více než jedna odpověď). Odpovědi byly rozčleněny do pěti podoblastí aktivit: sportovní, umělecké, řemeslné, zájmové a průřezové, viz tabulka č. 5. První zmíněná oblast – sportovní aktivity – zaznamenala největší variabilitu v odpovědích. Respondenti vyslovili celkem 25 sportovních aktivit, z nichž žádná nedosáhla na více než pět hlasů - celkem 5 respondentů by mělo zájem o národní házenou a tenis. Celkem 4 dotazovaní rodiče by přivítali fotbalové kroužky a 3 respondenti uvedli cyklistiku, včetně té pro nejmenší děti. Po 2 hlasech získaly tyto volnočasové aktivity: 39

bojové sporty (např. judo, karate), fitness cvičení, sebeobrana, florbal, tanec a kurzy zumby. Dále se v dotazníku objevily pouze 1krát tyto činnosti: atletika, plavání, motosport, skate park, kolektivní sporty, in-line bruslení, trampolíny, nohejbal, volejbal, badminton, stolní tenis, gymnastika a zdravotní cvičení. Naopak umělecké aktivity měly nižší počet navrhovaných aktivit, ale za to s jasným favoritem – divadlem (7 hlasů). Následovaly kurzy malování a hudební kroužky (obé 4 hlasy), zpěv (1 hlas) a kino (1 hlas). U řemeslných aktivit byla obdobná situace jako u aktivit uměleckých. S jasnou převahou získaly největší počet hlasů keramické kroužky (11 respondentů), následované kurzy ručních prací (3 hlasy) a kroužky vaření (2 hlasy). Po 1 hlase získal kroužek drátování, technický kroužek a kutilství. Zájmové aktivity mají svého favorita v podobě hasičů (12 hlasů), přičemž ostatní žádané zájmové aktivity měly 2 hlasy (myslivci) a 1 hlas (přírodovědecký kroužek). Respondenti také uvedli dva zástupce průřezových aktivit. Konkrétně byl projeven zájem o Junáka (5 hlasů) a Skauta (1 hlas). Dominující přání, týkající se jazykového vzdělávání dětí a mladistvých, je výuka anglického jazyka (27 dotázaných). S výrazným odstupem na druhé pozici je německý jazyk se 7 hlasy. Dále vždy 1 respondent uvedl tyto jazyky: italština, romština a španělština. Tabulka č. 5: Žádané volnočasové aktivity pro děti a mládež

Ot. č. 2: O jaký typ volnočasových aktivit byste měl/měla zájem jako rodič pro své dítě/děti v obci? Sportovní aktivity Národní házená Tenis

Počet 5 5

Umělecké aktivity

Fotbal

4

Cyklistika (i pro nejmenší) Bojové sporty (např. judo, karate) Fitness Sebeobrana Florbal

3

Divadlo Malování Hudební kroužky (např. hra na klavír) Zpěv

2

Kino

2 2 2

Řemeslné aktivity Keramika Ruční práce 40

Počet 7 4 4 1 1 Počet 11 3

Tanec Zumba Atletika Plavání (koupaliště) Motosport Skate park Kolektivní sporty In-line bruslení Trampolíny Nohejbal Volejbal Badminton Stolní tenis Gymnastika Zdravotní cvičení

2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Vaření Drátování Technický kroužek Kutilství Zájmové aktivity Hasiči Myslivci Přírodovědecký kroužek Průřezové aktivity Junák Skaut Jazykové vzdělávání Angličtina Němčina Italština Romština Španělština

2 1 1 1 Počet 12 2 1 Počet 5 1 Počet 27 7 1 1 1


Z výše uvedeného v této subkapitole je jasně vidět, že mezi rodiči nepanuje jednotný názor na směr, kterým by měla směřovat optimalizace nabídky volnočasových aktivit. Je proto nutné dbát na různorodost a snažit se v obci nabídnout dětem a mládeži širokou paletu možností, jak mohou trávit svůj volný čas.

2.4 Analýza názorů, možností a potřeb poskytovatelů Nedílnou součástí kvalitního komunitního plánu je i analýza názorů, možností a přání poskytovatelů, tedy v tomto případě různých neziskových organizací. Nástrojem bylo opět dotazníkové šetření, které probíhalo od září do listopadu 2013 a zúčastnilo se ho celkem 14 neziskových organizací. Konkrétně se jednalo o tyto zájmové organizace: 

Tělocvičná jednota Sokol Stupno,



ZO ČSV Stupno,



Sbor dobrovolných hasičů Kříše,



Tělovýchovná jednota Baník Kříše,



Lady Club Vranovice,



SPCCH Břasy - klub invalidů,



Myslivecké sdružení "Rádná Vranovice" o. s.,



Klub důchodců, 41



Český zahrádkářský svaz Břasy,



SHŠ Darkness,



TJ Sokol Břasy,



Motoklub Kříše,



SK Primalex Břasy,



SSK Stupno.

Úvodní otázka se zabývala celkovým počtem členů zájmových organizací, dohromady měly k 1. září 2009 celkem 768 členů. Podrobný rozpis členů viz níže graf č. 26. Graf č. 26: Spolky podle počtu členů celkem (k 1. 9. 2013)

Spolky podle počtu členů celkem Tělocvičná jednota Sokol Stupno SSK Stupno

27

13 10 10

SK Primalex Břasy

30

152

Sbor dobrovolných hasičů Kříše

40

Tělovýchovná jednota Baník Kříše Motoklub Kříše

42

TJ Sokol Břasy SPCCH Břasy - klub invalidů

44 131

50

Myslivecké sdružení "Rádná Vranovice" ZO ČSV Stupno Klub důchodců Český zahrádkářský svaz Břasy

64 67

Lady Club Vranovice

88

SHŠ Darkness Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Z dotazovaných má v členské základně děti a mladistvé celkem 8 spolků, viz graf č. 27. Konkrétně se jedná o tyto spolky a počty cílové skupiny: SSK Stupno (75 členů), Tělocvičná jednota Sokol Stupno (44 členů), SK Primalex Břasy (44 členů), Sbor 42

dobrovolných hasičů Kříše (17 členů), Tělovýchovná jednota Baník Kříše (8 členů), TJ Sokol Břasy (7 členů), Motoklub Kříše (2 členové) a ZO ČSV Stupno (1 člen).

Graf č. 27: Celkové počty dětí a mládeže v jednotlivých zájmových organizacích

Spolky podle počtu členů do 18 let 8

7 2 1

SSK Stupno

17

Tělocvičná jednota Sokol Stupno 75

SK Primalex Břasy Sbor dobrovolných hasičů Kříše Tělovýchovná jednota Baník Kříše

44 TJ Sokol Břasy Motoklub Kříše ZO ČSV Stupno

44 Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Spolky působící v obci Břasy je možné rozdělit do osmi skupin dle toho, jaké druhy akcí pořádají – soutěže, sportovní akce, zábavní akce pro děti, akce pro dospělé, kulturní akce, vzdělávací akce, veřejně prospěšné akce, zájezdy/výlety/soustředění. Jak je vidět z níže uvedené tabulky č. 6, tak každý druh pořádané akce je v obci zastoupen alespoň dvěma zájmovými skupinami. Největší počet spolků (8) se zabývá pořádáním akcí pro děti, dospělé nebo zajišťuje zájezdy/výlety nebo soustředění.

43

Tabulka č. 6: Spolky dle typů pořádaných akcí


V dotazníku se spolky také vyjadřovaly k tomu, jak hodnotí spolupráci s obcí, viz tabulka č. 7. Nejvíce hlasů (57,2 %) získala varianta „Dobrá“, tedy jsou s vzájemným vztahem spokojeni. Varianta „výborná“ spolupráce je zastoupena 35,7 % hlasů organizací. Pro ohodnocení „Dostačující“ sáhlo celkem 7,1 % spolků a za „Nedostačující“ ji nepovažuje nikdo z dotázaných. Obec Břasy může být potěšena tímto výsledkem, protože 92,9 % zájmových organizací vidí kooperaci s obcí ve velmi pozitivním světle. Tabulka č. 7: Hodnocení spolupráce s obcí


44

Následovala dvojice otázek, která zjišťovala, co spolky postrádají z hlediska součinnosti obce, a také co naopak obci mohou nabídnout oni. V rámci první otázky vyvstalo mnoho různorodých podnětů, viz tabulka č. 8. Spolky by ocenily: pomoc se získáváním členů (Klub důchodců), obecní propagaci spolku spojenou s větším zájmem občanů a dětí (Tělovýchovná jednota Baník Kříše, Lady Club Vranovice, SSK Stupno) a pomoc s opravami (Lady Club Vranovice), dále, zlepšení dopravní dostupnosti areálu a elektrifikaci celého areálu (Motoklub Kříše) nebo spolupráci při ochraně zvěře (Myslivecké sdružení „Rádná Vranovice“). Bylo také vysloveno přání týkající se vybudování sportoviště pro trénink (400m okruh) a investice do výcvikového prostoru (Sbor dobrovolných hasičů Kříše), požadavek ohledně výstavby zázemí pro činnost a finanční podpory (SHŠ Darkness) a návrh na zavedení pozice koordinátora činnosti v obci. SPCCH Břasy by ocenil podporu spolků a služby členům spolku, investice do prostor a lepší tok informací z obce. Též se objevil názor, že by měl být zaveden lepší systém financování s nižší náročností administrativy (Tělocvičná jednota Sokol Stupno) a v neposlední řadě je přáním propojení spolků a řešení problému s nedostatkem trenérů (TJ Sokol Břasy).

Tabulka č. 8: Co v současnosti v obci spolky nejvíce postrádají pro jejich fungování a rozvoj činnosti


45

Druhá otázka se zabývala tím, co spolky mohou nabídnout pro rozvoj obce, viz tabulka č. 9. Tři spolky nabídly, že mohou být obci nápomocni při pořádání kulturních a zábavních akcí v obci (SHŠ Darkness, TJ Sokol Břasy, Lady Club Vranovice). Celkem dva spolky shodně odpověděly, že mohou dát svůj areál k dispozici obci a ostatním spolkům (Motoklub Kříše, SK Primalex Břasy), dále, dva spolky obdobně uvedly, že mohou poskytnout areál k dispozici obci (Tělocvičná jednota Sokol Stupno, Tělocviční jednota Baník Kříše), jeden z nich se navíc nabízí k údržbě okolí hřiště (Tělocvičná jednota Sokol Stupno). Dva spolky nabídly výpomoc formou výsadby stromů (Myslivecké sdružení „Rádná Vranovice“, ZO ČSV Stupno), přičemž jeden z nich navrhuje též zřízení včelařského stánku a souvisejícího vzdělávání dětí (ZO ČSV Stupno). Jeden spolek nabízí možnost vzdělávání mládeže a práci s mládeží obecně (Sbor dobrovolných hasičů Kříše) a taktéž jeden spolek navrhuje poskytnutí tělovýchovy a sportu pro děti i dospělé (SSK Stupno). Tabulka č. 9: Co může pro rozvoj obce nabídnout spolek


Jak je vidět z posledních dvou řešených tabulek, tak obě strany – obec i spolky – si mají vzájemně co nabídnout. Vzájemná spolupráce těchto dvou stran by jistě přinesla obci Břasy a jejím obyvatelům prospěch. Následující tabulka č. 10 zachycuje periodicitu akcí pro cílovou skupinu dětí a mládeže; spolky jsou řazeny dle počtu členů – dětí a mladistvých. Jak je vidět, nejvyšší frekvence konání akcí je 2krát a více za týden, vyskytuje se celkem u tří zájmových organizací: SK Primalex Břasy, TJ Sokol Břasy a SK Primalex Břasy. Dále, čtyři spolky konají akce 1x do

46

týdne, jedná se o: SK Primalex Břasy, SSK Stupno, SDH Kříše, TJ Sokol Stupno a Motoklub Kříše. Pro řešenou cílovou skupinu jsou pořádány i akce s periodicitou 1krát do měsíce, nabízí je dva spolky: SDH Kříše a TJ Sokol Stupno. A tři spolky organizují akce 1krát do roka – SK Primalex Břasy, TJ Baník Kříše a Myslivecké sdružení „Rádná Vranovice“. Tabulka č. 10: Spolky a sdružení dle periodicity akci pro cílovou skupinu dětí a mladistvých


Při porovnání frekvence akcí pro tuto cílovou skupinu s periodicitou akcí dospělé a seniory (pro ilustraci níže tabulka č. 11), je zřejmé, že u řešené cílové skupiny jsou pořádány častěji než u skupiny seniorů. Pokud je periodicita akcí pro děti a mládež porovnána s frekvencí konání akcí pro dospělé, tak je vidět, že jsou tento parametr je u obou skupin poměrně srovnatelný.

47

Tabulka č. 11: Spolky a sdružení podle periodicity akcí pro cílové skupiny


Poté byla v dotazníku zaměřena pozornost na způsoby financování jednotlivých spolků. Jak je vidět z níže uvedené tabulky č. 12, tak vykrystalizovalo celkem deset druhů financování, přičemž spolky mohou využívat současně více způsobů. Některé spolky, jako je například Klub důchodců a Český zahrádkářský svaz Břasy, jsou financovány jen z jednoho zdroje. Nejčastěji zastoupeným je financování z členských příspěvků, které využívá celkem deset Břasských zájmových organizací. Konkrétně se jedná o tyto: Český zahrádkářský svaz Břasy, ZO ČSV Stupno, Myslivecké sdruž. "Rádná Vranovice", Tělocvičná jednota Sokol Stupno, Tělovýchovná jednota Baník Kříše, SPCCH Břasy - klub invalidů, TJ Sokol Břasy, SSK Stupno, SK Primalex Břasy a Motoklub Kříše. Druhým nejčastěji využívaným způsobem je financování obcí Břasy, využívá jej celkem osm spolků (Klub důchodců, SPCCH Břasy - klub invalidů, Sbor dobrovolných hasičů Kříše, SK Primalex Břasy, TJ Sokol Břasy, Tělovýchovná jednota Baník Kříše, Tělocvičná jednota Sokol Stupno, SSK Stupno). Taktéž osm zájmových organizací je financováno díky darům firem, konkrétně: SHŠ Darkness, Motoklub Kříše, Tělocvičná jednota Sokol Stupno, SK Primalex Břasy, TJ Sokol Břasy, Sbor dobrovolných hasičů Kříše, Tělovýchovná jednota Baník Kříše a SSK Stupno. Celkem šest spolků uvedlo, že jsou z části financovány pomocí příspěvků individuálních dárců (Motoklub Kříše, SHŠ Darkness, SK Primalex Břasy, Tělocvičná jednota Sokol Stupno, Tělovýchovná jednota Baník Kříše a SSK Stupno). Financování prostřednictvím vlastní činnosti využívají celkem tři spolky, ale maximálně ve výši 30 % z rozpočtu spolku (Tělovýchovná jednota Baník Kříše), následuje Sbor dobrovolných hasičů Kříše (25 %) a Myslivecké sdružení "Rádná Vranovice" (20 %). 48

Shodně po dvou zástupcích má financování díky dotacím z Plzeňského kraje (Tělocvičná jednota Sokol Stupno a SK Primalex Břasy) a financování z jiných zdrojů, popř. neuvedeno (Lady Club Vranovice a TJ Sokol Břasy). A zbylé tři způsoby financování mají vždy po jedné zájmové organizaci: financování pomocí dotací ministerstev (Sbor dobrovolných hasičů Kříše), financování jinými obcemi (ZO ČSV Stupno) a financování z dotací EU (ZO ČSV Stupno). Tabulka č. 12: Rozdělení spolků dle způsobu jejich financování


49

Následující graf č. 28 přehledně zachycuje způsoby financování jednotlivých spolků. Z grafu je zřejmé, že celkem 11 ze 14 řešených spolků je financováno z více než jednoho zdroje. Celkem čtyři spolky využívají finanční prostředky z pěti zdrojů, mají tak jejich největší diverzitu. Průměrný počet způsobů financování využívaných jedním spolkem je přibližně tři, medián23 má také hodnotu tři. Graf č. 28: Spolky podle zdroje financování


Celkem jedenáct spolků, které se zúčastnily dotazníkového šetření, má stanoveny konkrétní akce, které se budou týkat cílové skupiny dětí a mládeže. V tabulce č. 13 je možno vidět, že nabídka sportovních aktivit je opravdu různorodá, avšak v oblasti kultury je nabídka spolků výrazně užší. Cílová skupina může například docházet na cvičení v tělocvičně ZŠ nebo se účastnit atletických soutěží (SSK Stupno), dále může navštěvovat posilování, zahrát si tenis nebo národní házenou (Tělocvičná jednota Sokol Stupno) a účastnit se zájezdů, přednášek a včelařských dnů pořádaných ZO ČSV Stupno. Spolek SDH Kříše nabízí dětem a mladistvým členství v družstvu mladých hasičů a účast na soutěžích, Tělovýchovná jednota Baník Kříše organizuje dětský karneval, soutěže ve stolním tenisu a zájemci si mohou zahrát nohejbal nebo a sálový hokej a Lady klub Vranovice spolupracuje na akcích pořádaných TJ Sokol Břasy. Zájemci se mohou zúčastnit každoroční akce, pořádané mysliveckým sdružením „Rádná Vranovice“, týkající se

23

Pozn. medián označuje prostřední hodnotu statistického souboru.

50

propagace myslivosti a ochrany přírody, též mohou zavítat na Dětský den, Středověký den nebo různé bitvy organizované SHŠ Darkness. Děti a mládež mohou trénovat stolní tenis v TJ Sokol Břasy nebo v Motoklubu Kříše nacvičovat jezdecké prvky. V neposlední řadě mohou v rámci SK Primalex Břasy navštěvovat zájmový kroužek nebo fotbalovou přípravku a účastnit se soutěží.

Tabulka č. 13: Plánované akce spolků s cílovou skupinou seniorů v období 2014 – 2017


V závěru dotazníku měly spolky možnost přispět se svými dalšími názory, připomínkami a komentáři k řešené problematice. Níže jsou uvedeny jednotlivé postřehy: Tělocvičná jednota Sokol Stupno: "Obec Břasy podporuje neziskové organizace cca 500 tis. Kč ročně, což je slušná podpora. Organizace s majetkem (fotbal, Sokolovna Břasy, KD Kříše, hasiči, Sokol Stupno…) musí zajišťovat navíc správu tohoto majetku. Několik členů je ochotno zadarmo zajišťovat údržbu, není ale ochotno navíc platit energie, revize, opravy atd. Pokud ale i těchto několik členů ztratí nadšení, kdo bude tyto práce dělat. Např. Prokopcovnu neobhospodařuje žádná organizace a obec patrně musí platit energie i opravy a možná i úklid – toto si na obhospodařovaném majetku zajišťují organizace, učí se i k lepšímu vztahu k majetku v obci a obec to stojí méně.

51

Dalším problémem je co nabídnout cvičiteli či trenérovi pokud bude chtít začít vést sportovní oddíl a přihlásit se do soutěží. Vzhledem k tomu, že organizace mají omezené příjmy, musí si vedle času stráveného na tréninkách a přípravou tréninků dále zajistit – zaplatit přihlášení do soutěží (např. národní házená cca 10 tis. Kč), sehnat (nakoupit) sadu dresů, zajistit pojištění, sportovní vybavení a zaplatit rozhodčí a cestovné na zápasy. Řadu šikovných dětí nepodpoří rodiče ani korunou (má je trenér tedy vyhodit?), řada rodičů vám třeba ráda dá 1.000 Kč na rok, ale vůbec s ničím nepomůže. S 15 dětmi a jedním autem a s představou že je nutné zajistit alespoň 30 tis. Kč na činnost a poctivě se cca 3 krát týdně uvolnit ve stanovený čas, si kolikrát bohulibou činnost rychle rozmyslíte." Tělovýchovná jednota Baník Kříše: „Větší propagace spolků v obecním časopisu.“ Lady klub Vranovice: „Opětovně žádáme o opravu chodníku před budovou staré školy a o nové lino v hlavní místnosti - nebezpečí úrazu.“ SPCCH Břasy - klub invalidů Břasy: „Zkulturnit zasedací místnost (výměna záclon, pravidelný úklid), návštěva zastupitelů obce při čl. schůzích v rámci informovanosti členů o dění v obci.“ TJ Sokol Břasy: „Schází větší propojení (informovanost) spolků mezi sebou, problém se sháněním dobrovolných trenérů pro výchovu mládeže (stolní tenis).“ Jak je vidět z jednotlivých příspěvků od zájmových organizací, tak jsou zmiňovány zejména potřeby rekonstrukcí a oprav (např. zasedací místnost, hlavní místnost, chodník), dále jsou vyjádřeny žádosti o lepší propagaci spolku, vytvoření vzájemné informační sítě mezi spolky a účasti zastupitelů obce při členských schůzích, taktéž je upozorňováno na problémy s financováním a sháněním dobrovolných trenérů. V termínu 17. září 2013 se uskutečnila schůzka za účelem vyjádření spolků ke strategickému a komunitnímu plánování v obci Břasy.

52

2.5 Analýza názorů, možností a potřeb zadavatele Analýza názorů, možností a potřeb zadavatele – obce Břasy probíhala prostřednictvím rozhovorů se starostou obce – Ing. Janem Špilarem v úvodních měsících zpracování komunitního plánu v období červen – září 2013. Klíčová očekávání zadavatele od komunitního plánování volnočasových aktivit pro děti a mládež: 

zmapovat aktivity poskytovatelů služeb pro danou cílovou skupinu,



odhalit potřeby a přání cílové skupiny,



potřebám cílové skupiny přizpůsobit strukturu poskytovaných služeb,



v podpoře nestátních neziskových organizací akcentovat ty, které pracují s cílovou skupinou dětí a mládeže,

2.6 Analýza poskytovaných služeb pro děti a mladistvé Děti a mládež si v obci Břasy mohou vybrat celkem mezi čtrnácti spolky, které nabízejí různé možnosti trávení volného času (devět z níže uvedených se účastnilo dotazníkového šetření). Konkrétně se jedná o tyto spolky pro děti a mládež: 

Author team Stupno (cyklistický klub),



Dětský pěvecký sbor,



SKH Stupno (národní házená žen),



Golf klub,



Motoklub Kříše,



Sbor dobrovolných hasičů Kříše,



Sdružení sportovních klubů Stupno,



Sokol Vranovice,



SK Primalex Břasy,



Tělovýchovná jednota Baník Kříše,



Tělocvičná jednota Sokol Břasy,



Tělocvičná jednota Sokol Stupno,



ZO ČSV Stupno (včelaři),



Klub šikovných rukou Pastelky.

53

2.7 Analýza finančních toků Na podporu občanských sdružení (spolků) pracujících s dětmi a mládeží vynakládala obec v předchozích 5 letech 0,3 – 1 milion Kč ročně. V roce 2013 činila částka rozdělovaná obcí necelých 500 tisíc Kč. Celkově obec mezi nestátní neziskové organizace rozdělila v roce 2013 0,5 milionu Kč, nicméně ne všechny NNO pracují s dětmi. Výše podpory jednotlivým NNO pracujícím s cílovou skupinou děti a mládež je uvedena v tabulce níže. Tabulka č. 14: Podpora spolků z rozpočtu obce Břasy v letech 2009 - 2013 Občanské sdružení/spolek

2009

2010

SKH Stupno TJ Baník Kříše Tělocvičná jednota Sokol Stupno Authorteam Stupno TJ Sokol Břasy SSK Stupno SK Primalex Břasy Sokol Vranovice Motoklub Kříše Celkem

150 000 102 000 350 000 30 000 250 000 40 000

924 009

45 000 18 000 92 000 61 500 59 500 65 600 69 150 4 800 21 000 438 560

2011 16 000 67 800 61 500 37 100 63 400 59 988

307 799

2012

2013

28 000 28 800 21 600 28 740 77 000 75 500 47 000 49 000 37 080 41 000 50 000 65 460 120 000 75 500 18 500 27 000 50 000 59 000 451 192 452 013

Částka 500 tis. Kč na podporu aktivit nestátních neziskových organizací v poměru k celkovému rozpočtu provozních výdajů obce (v roce 2012 činil provozní rozpočet 7,8 mil. Kč) představuje cca 6,4%. Důležitým ukazatelem je také podpora NNO přepočítaná na 1 obyvatele, která činí 223,50 Kč.

54

2.8 SWOT analýza Na závěr analytické části byla sestavena SWOT analýza popisující klíčové vnitřní a vnější faktory, ze kterých vychází definice cílů a opatření k naplnění cílů. Tabulka č. 15: SWOT analýza volnočasových aktivit pro cílovou skupinu děti a mládež Silné stránky        

Slabé stránky

pestrá nabídka volnočasových aktivit poskytovaných NNO a ZŠ vybudované prostorové zázemí pro volnočasové aktivity dotační program obce na podporu aktivit NNO ochota dobrovolníků a pracovníků NNO a ZŠ věnujících svůj volný čas dětem a mládeži stabilita poskytovaných služeb Příležitosti



využití dotačních programů z fondů EU 2014 – 2020 na rozvoj volnočasových aktivit větší spolupráce mezi obcí a poskytovateli i mezi poskytovateli navzájem podpora dobrovolnictví ze strany státu





 

 

 

55

nedostatečné propojení poskytovatelů služeb složitá dopravní dostupnost služeb poskytovaných ve městech (Rokycany, Plzeň) pro cílovou skupinu nevyvážená dostupnost služeb v různých místních částech obce materiálové zajištění některých volnočasových aktivit Hrozby snižující se čisté příjmy domácností – méně zdrojů na podporu volnočasových aktivit dětí a mládeže zhoršení ekonomické situace – snížení ochoty firem podporovat volnočasové aktivity narůstající výskyt sociálně patologických jevů u cíl. skupiny snižující se finanční podpora ze strany obce nárůst povinné byrokracie a zhoršení legislativních podmínek pro fungování NNO pokles ochoty věnovat se dobrovolně práci s dětmi a mládeží

3 Návrhová část Návrhová část obsahuje cíle a opatření pro dosažení stanovených cílů, které jsou platné pro období 2015 – 2018. Čtyřleté období bylo navrženo v souladu obvyklou praxí v komunitním plánování a také v souvislosti s funkčním obdobím obecního zastupitelstva.

3.1 Cíl 1: Udržet rozsah stávající nabídky volnočasových služeb pro děti a mládež Opatření Popis opatření

1.1 Zachovat rozsah finanční podpory nestátním neziskovým organizacím Zachovat objem financí rozdělovaných každoročně obcí nestátním neziskovým organizacím včetně organizacím pracujícím s dětmi a mládeží. Zajištění finančních prostředků při tvorbě rozpočtu obce na program „Dotace spolkům“. Zjednodušení programu „Dotace spolkům“. Rada obce

Aktivity k naplnění opatření Zodpovědný realizátor opatření Předpokládané 2015: 500.000,náklady 2016: 500.000,2017: 500.000,2018: 500.000,Subjekty Spolky jsou financovány vícezdrojově – viz analytická část. podílející se na financování Rizika a  Snížení příjmů obce na základě legislativní změny či ohrožení výraznějšímu poklesu ekonomiky nenaplnění  Mimořádné výdaje obce, které odčerpají zdroje rozpočtu opatření  Změny priorit zastupitelstva obce Indikátory Objem financí rozdělovaných ročně na podporu NNO přepočítaný hodnocení na 1 obyvatele obce. Počet podpořených akcí/návštěvníků podpořených akcí za rok.

Opatření Popis opatření

Aktivity k naplnění opatření

1.2 Podporovat využívání nabídky volnočasových aktivit dětmi a mládeží Realizací informačních aktivit podpořit využívání stávající nabídky volnočasových aktivit, cíleným a vhodně formulovaným informováním o nabízených aktivitách zvýšit jejich atraktivitu pro cílovou skupinu.  Zachování informační podpory o akcích spolků a školy na webu obce a v místním zpravodaji

56



Zachování informační podpory o aktivitách spolků na účtech sociálních sítí obce Rada obce

Zodpovědný realizátor opatření Předpokládané Opatření negeneruje přímé náklady. náklady Rizika a  Nedostatečná spolupráce ze strany spolků – nedodání ohrožení pozvánek a podkladů pro uveřejnění nenaplnění opatření Indikátory Celkový počet návštěvníků akcí a aktivit pro děti a mládež za rok. hodnocení

3.2 Cíl 2: Rozvíjet možností trávení volného času pro děti a mládež Opatření Popis opatření Aktivity k naplnění opatření

2.1 Rozvíjet spolupráci mezi poskytovateli volnočasových aktivit Podporovat vzájemné propojování nabídky a spolupráci poskytovatelů na realizaci konkrétních akcí.  Realizace informačních setkání, na kterých se budou scházet zástupci poskytovatelů služeb  Úprava pravidel pro poskytování dotací v programu „Dotace spolkům“  Podporovat spolupráci školy a nestátních neziskových organizací Rada obce

Zodpovědný realizátor opatření Předpokládané Náklady na realizaci opatření se pohybují v řádu stovek Kč za rok, náklady pokud nebude navýšen objem dotačního programu. Případný projekt spolupráce škol a NNO by bylo možné financovat z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Rizika a  Vzájemná rivalita mezi poskytovateli služeb a z ní ohrožení vyplývající neochota spolupracovat nenaplnění opatření Indikátory Počet akcí za rok, které jsou spolupořádány více poskytovateli. hodnocení Objem Kč, které byly v rámci 1 roku získány na spolupráci z jiných zdrojů, než rozpočtu obce.

57

Opatření Popis opatření

2.2 Rozšířit nabídku volnočasových aktivit pro děti a mládež Podporovat vznik nových volnočasových aktivit pro děti a mládež na území obce. Finančně podporovat zavedení nových aktivit ze strany obce, např. podporou pořízení vybavení, pomůcek, investicemi do majetku obce, který je využíván pro volnočasové aktivity. Rada obce

Aktivity k naplnění opatření Zodpovědný realizátor opatření Předpokládané Předpokládané náklady je obtížné vyčíslit, neboť nejsou známy náklady konkrétní projekty, bude maximální snaha využít dotačních zdrojů (MŠMT, EU) na realizaci tohoto opatření. Rizika a  Nedostatek kapacit pro rozvoj aktivit u současných ohrožení poskytovatelů nenaplnění  Nedostatek financí na rozšíření nabídky opatření Indikátory Počet nových aktivit zavedených do nabídky pro děti a mládež hodnocení

58

Seznam grafů a tabulek Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel v Břasích a Rokycanech mezi lety 1921-2012 ................................9 Graf č. 2: Pohyb obyvatel v Břasích v letech 2000-2012 ................................................................ 10 Graf č. 3: Genderové složení respondentů ...................................................................................... 14 Graf č. 4: Věk dotazovaných dětí a mladistvých .............................................................................. 15 Graf č. 5: Bydliště dotazovaných dětí a mladistvých....................................................................... 16 Graf č. 6: Počet hodin denně věnovaných přípravě do školy ve školní dny ................................... 17 Graf č. 7: Počet hodin denně věnovaných přípravě do školy ve volné dny .................................... 18 Graf č. 8: Počet hodin denně strávených venku s kamarády během školních dnů......................... 19 Graf č. 9: Počet hodin denně strávených venku s kamarády ve volné dny ..................................... 20 Graf č. 10: Počet hodin strávených sledováním televize ve školní dny .......................................... 21 Graf č. 11: Počet hodin strávených sledováním televize ve volné dny ........................................... 22 Graf č. 12: Počet hodin strávených hraním počítačových her ve školní dny .................................. 23 Graf č. 13: Počet hodin strávených hraním počítačových her ve volné dny ................................... 24 Graf č. 14: Počet hodin denně strávených komunikací po internetu/telefonu ve školní dny ........ 25 Graf č. 15: Počet hodin denně strávených komunikací po internetu a telefonu ve volné dny ....... 26 Graf č. 16: Počet hodin věnovaných čtení knížek a časopisů ve školní dny ................................... 27 Graf č. 17: Počet hodin věnovaných čtení knížek a časopisů ve volné dny .................................... 28 Graf č. 18: Počet hodin denně věnovaných pomoci rodičům a domácím pracím ve školní dny .... 29 Graf č. 19: Počet hodin denně věnovaných pomoci rodičům a domácím pracím ve volné dny ..... 30 Graf č. 20: Počet hodin denně věnovaných kroužkům a tréninkům ve školní dny ........................ 31 Graf č. 21: Počet hodin denně věnovaných kroužkům a tréninkům ve volné dny ......................... 32 Graf č. 22: Srovnání činnosti dětí a mladistvých ve školní dny ...................................................... 32 Graf č. 23: Srovnání činností dětí a mladistvých ve volné dny ....................................................... 33 Graf č. 24: Celkové hodnocení možností trávení volného času v obci ............................................ 34 Graf č. 25: Hodnocení nabídky volnočasových aktivit pro děti a mládež ....................................... 39 Graf č. 26: Spolky podle počtu členů celkem (k 1. 9. 2013) ............................................................ 42 Graf č. 27: Celkové počty dětí a mládeže v jednotlivých zájmových organizacích ......................... 43 Graf č. 28: Spolky podle zdroje financování .................................................................................... 50 Tabulka č. 1: Věková struktura obyvatel v Břasích a Rokycanech v letech 2001 a 2012 ............... 11 Tabulka č. 2: Navštěvované sporty a kroužky v obci ...................................................................... 35 Tabulka č. 3: Požadované sporty a kroužky v obci ......................................................................... 36 Tabulka č. 4: Chybějící prvky pro trávení volného času v obci a náměty pro zlepšení .................. 37 Tabulka č. 5: Žádané volnočasové aktivity pro děti a mládež ........................................................ 40 Tabulka č. 6: Spolky dle typů pořádaných akcí ............................................................................... 44 Tabulka č. 7: Hodnocení spolupráce s obcí ..................................................................................... 44 Tabulka č. 8: Co v současnosti v obci spolky nejvíce postrádají pro jejich fungování a rozvoj činnosti ............................................................................................................................................ 45 Tabulka č. 9: Co může pro rozvoj obce nabídnout spolek .............................................................. 46 Tabulka č. 10: Spolky a sdružení dle periodicity akci pro cílovou skupinu dětí a mladistvých ..... 47 Tabulka č. 11: Spolky a sdružení podle periodicity akcí pro cílové skupiny .................................. 48 Tabulka č. 12: Rozdělení spolků dle způsobu jejich financování ................................................... 49 Tabulka č. 13: Plánované akce spolků s cílovou skupinou seniorů v období 2014 – 2017 ............ 51 Tabulka č. 14: Podpora spolků z rozpočtu obce Břasy v letech 2009 - 2013 ................................. 54 Tabulka č. 15: SWOT analýza volnočasových aktivit pro cílovou skupinu děti a mládež .............. 55 59

Přílohy Příloha č. 1 – Dotazník pro děti a mládež Příloha č. 2 – Dotazník neziskové organizace

60

Příloha č. 1 – Dotazník pro děti a mládež

Příloha č. 1 – Dotazník pro nestátní neziskové organizace Vážená paní, vážený pane, obec Břasy zpracovává strategický a komunitní plán, který bude vycházet z názorů občanů a organizací v obci působících. Místní zájmové organizace (spolky) jsou důležitou součástí života obce. Považujeme za velmi důležité zjistit Vaše názory na to, jaká by měla obec být a co pro její rozvoj můžeme společně udělat. Prosím, věnujte 5 minut vašeho času vyplnění jednoduchého dotazníku, který nám pomůže dobře nastavit další rozvoj obce. Děkuji Vám za spolupráci.

Ing. Jan Špilar, starosta obce Břasy

1. Název organizace: ……………………………………………………………………… 2. Členská základna v obci Počet členů celkem k 1. 9. 2013 ……………………………. z toho do 18 let …………….. Jaký je vývoj počtu Vašich členů v posledních 3 letech (roste, klesá, je stabilní) Čím je to způsobeno? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 3. Nejvýznamnější aktivity realizované vaší organizací, včetně uvedení roku

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. 4. Jaké hodnotíte spolupráci s obcí (označte jednu odpověď)? A) výborná

C) dostačující

B) dobrá

D) nedostačující

5. Co očekáváte od obce pro podporu Vaší činnosti? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 6. Co v současnosti v obci pro Vaše fungování a rozvoj Vaší činnosti nejvíce postrádáte? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….

7. Co může pro rozvoj obce nabídnout vaše organizace? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. 8. Prosím, popište, s jakými cílovými skupinami budete v roce 2014 – 2017 pracovat. Cílové skupiny, se kterými nepracujete, proškrtněte. Cílová skupina

Děti do 4 let

Děti 4 – 6 let

Děti 6 – 12 let

Děti 12 – 15 let

Mládež 15 – 18 let

Dospělí

Senioři

Uveďte počet obyvatel Břas, které využijí vaše služby

Jaké konkrétní aktivity pro cílovou skupinu budete realizovat?

9. Jakou frekvenci budou mít aktivity pro vaše cílové skupiny – jak často s nimi budete v období 2014 - 2017 pracovat? Označte jednu možnost u každého řádku. Cílová skupina

Nejméně 2x týdně

Nejméně 1x měsíčně

1x týdně

Nejméně 1x ročně

Vůbec

Děti do 4 let Děti 4 – 6 let Děti 6 – 12 let Děti 12 – 15 let Mládež 15 – 18 let Dospělí Senioři

10. Uveďte, prosím, z jakých zdrojů jsou financovány vaše aktivity Zdroj

Přibližné % rozpočtu na rok 2013

Obec Břasy Jiné obce a města Dotační programy Plzeňského kraje Dotační programy ministerstev (státní) Dotační programy financované z EU Členské příspěvky Individuální dárci Firmy (dary, sponzorství)

Zde uvítáme vaše další náměty, připomínky, komentáře: ……………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

DĚKUJEME ZA VYPLNĚNÍ DOTAZNÍKU!

Komunitní plán služeb pro cílovou skupinu děti a mládež

Recommend Documents