KOMUNITNÍ PLÁN MĚSTA AŠE

 Komunitní plánování 

KOMUNITNÍ PLÁN MĚSTA AŠE 2014 - 2018



Obsah: Obsah komunitního plánu ……………………………..…………… str. 1. Úvodní slovo starosty………………………………………………. str. 2. Komunitní plánování – výklad pojmů ……………………………… str. 3. – 8. Sociodemografická data kraje………………………………………. str. 9. – 10. Sociodemografická data Aše……………………………………….. str. 11. – 16. Komunitní plánování v Aši – historie ……………………………… str. 17. – 18. Strategie rozvoje služeb v Aši ……………………………………… str. 19. – 25. Seznam poskytovatelů……………………………………………… str. 26. – 47. Potřeby poskytovatelů, zadavatelů a uživatelů ……………………. str. 48. Popis financování sociálních služeb ……………………………….. str. 49. – 50. Hodnocení, harmonogram……………………….………………… str. 51. Závěr……………………………………………………………….

str. 52.

Přílohy: Harmonogram ……………………………………………………. Karty poskytovatelů……………………………………………….

-1-

str. 53. – 54. str. 55. - 66.

ÚVOD – SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané. město Aš, ve kterém všichni žijeme, pomalu stárne. Ne snad svou tváří, ale věkem svých obyvatel. Demografický vývoj nám ukazuje, že průměrný věk občanů našeho města se neustále zvyšuje. Tato informace je z určitého úhlu samozřejmě příznivá, protože v sobě skrývá informaci o tom, že se dožíváme vyššího věku. Je však také velikou výzvou a úkolem pro volené orgány města z pohledu zajištění možností kvalitního a aktivního prožití další etapy života. Proto si město Aš ve svém dlouhodobém plánu rozvoje vytyčilo jako jednu z priorit vytvoření Programu senior a jako jedno z prvních měst se zapojilo do projektu Komunitního plánování sociálních služeb. Lidé, kteří celý život pracovali ve prospěch společnosti a dávali tak své zemi i svému městu ze sebe to nejlepší, si zaslouží, aby jim v době, kdy již mohou odpočívat a plně se věnovat svým zálibám, společnost i město vrátily svůj „malý“ dluh. Rádi bychom proto vytvořili program, který seniorům nabídne možnost plného aktivního využití svého volného času podle jejich zájmů, nálad či pouze chuti bez nutnosti velkých finančních výdajů. Zvýšení možností, kulturního, společenského, vzdělávacího i jakéhokoliv jiného vyžití, setkávání se, poznávání nového a nepoznaného a spousta jiných příležitostí mohou významně změnit a obohatit život ašských seniorů. Již první kamínek celé mozaiky služeb v podobě kurzu práce s počítači, který měl velký úspěch a pro mimořádný zájem museli být posluchači rozděleni do dvou skupin, ukázal, že je tato cesta tou správnou. Program senior úspěšně běží již několik let. Nově vznikl klub důchodců, který se nachází v prostorách bývalého Ašského kulturního střediska v Karlově ulici. I nadále je však potřeba připravovat služby zajišťující potřeby seniorů. V rámci komunitního plánování nemůžeme opomenout ani další cílové skupiny – osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, osoby ohrožené sociálním vyloučením, apod. Proto, abychom mohli co nejefektivněji nabídnout nejen seniorům, ale i dalším cílovým skupinám co nejširší paletu služeb - od těch zdravotních až po ty „život obohacující“, potřebuje znát vedení města přání těchto skupin obyvatel. Pouze ve spolupráci s vámi, bude celé komunitní plánování naplněno takovým obsahem, které bude vyhovovat co nejširší veřejnosti. Nedovedu si představit, že by potřeby cílových skupin měli plánovat lidé, kteří neznají potíže, se kterými se tyto osoby setkávají. Proto se v žádném případě neobejdeme bez co nejužší spolupráce s vámi, budoucími spolutvůrci a hlavními uživateli různých služeb. Každý smysluplný podnět bude vítán. Přestože se pravděpodobně nepodaří všechna přání splnit, určitě žádné nezapadne „pod stůl“. Zkušení a svědomití pracovníci odboru sociálních věcí a zdravotnictví, pečovatelské služby i ředitelka KDD do 3 let, ředitel Farní charity v Aši, dotační pracovníci a zástupci uživatelů, jsou pro mne tou nejlepší zárukou maximálního úsilí, které tomuto velikému úkolu budeme všichni věnovat. Čas je neúprosný a běží velmi rychle. Přestože se průměrný věk života prodlužuje, je věčná škoda každého promarněného a nevyužitého dne. Proto vás všechny, kteří máte zájem pomoci s přípravou tohoto náročného plánování, prosím o spolupráci a podporu. Pouze společnými silami dokážeme obohatit život nás všech tak, abychom v našem malém a dnes již opět krásném městě žili co nejspokojeněji. Starosta města Aš Mgr. Dalibor Blažek

-2-

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ Co je komunitního plánování sociálních služeb? Komunitní plánování sociálních služeb je plánování sociálních služeb na místní a regionální úrovni. Komunitní plánování sociálních služeb (dále jen KPSS) zajišťuje efektivní fungování sociálních služeb a umožňuje účelně využívat finančních prostředků. To znamená, že služby jsou dostupné, jsou na kvalitativně vyšší úrovni, reagují na aktuální potřeby uživatelů, jsou transparentní, finanční prostředky jsou vynakládány jen na takové služby, které jsou potřebné apod. Při plánování sociálních služeb se vychází z porovnání existující nabídky sociálních služeb se zjištěnými potřebami (potenciálních) uživatelů služeb a výsledek provedeného srovnání slouží jako jeden z klíčových podkladů pro zformulování priorit v oblasti sociálních služeb. Cílem komunitního plánování je zajistit dostupnost kvalitních sociálních služeb. Komunitní plánování je v České republice zaváděno Ministerstvem práce a sociálních věcí. Plánování sociálních služeb bylo pilotně ověřováno v rámci modulu 1. Česko-britského projektu "Podpora MPSV při reformě sociálních služeb" na Písecku. Plánování sociálních služeb započalo v Ústní nad Labem již v roce 1998. KPSS bylo na různých místech prováděno různými způsoby a odlišnými metodami, tudíž i s různými výsledky a v rozdílné kvalitě. Komunitního plánování sociálních služeb se účastní zejména obce nebo kraje, jako zadavatelé služby a dále poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb a veřejnost. Výstupem komunitního plánování v obci je Komunitní plán na určité období. Cílem Komunitního plánu je zmapovat situaci v obci a zároveň hledat možnosti řešení v oblasti sociálních a souvisejících služeb.

Principy komunitní plánování sociálních služeb v České republice Principy:  Princip triády V rámci metody komunitního plánování spolu plánují a spolupracují minimálně tři strany: o uživatelé o zadavatelé o poskytovatelé  Princip dohody Komunitní plán je svého druhu smlouva, ve které se (přinejmenším) tři strany, tj. uživatelé, poskytovatelé a zadavatelé (tzv. triáda) navzájem zavazují ke vzájemné spolupráci. Svobodný a informovaný souhlas musí být výsledkem svobodné rozpravy. Dohoda musí být nejen o záměrech, ale také o způsobu a postupu realizace odsouhlasených aktivit. -3-

 Princip rovnosti Každý má právo starat se o věci veřejné společně. Metoda komunitního plánování propojuje aktivitu občanů s rozhodováním na úřadě. Organizace a proces plánování musí zajistit všem účastníkům rovnost, nikdo nesmí být vylučován. Komunitní plánování je z principu napojeno na městský (obecní) úřad čili zadavatele jedním dílem. Komunitní plánování propojuje aktivitu občanů s rozhodováním na úřadě. 

Vše je veřejné Komunitní plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými. Informace o dění jsou veřejně dostupné a jednání jsou otevřená. Informace o průběhu a výstupech komunitního plánování jsou veřejnosti aktivně předávány v průběhu celého procesu.



Princip skutečných potřeb Analýzy popisující stav sociálních služeb a jejich porovnání s normativy mohou být užitečnou pomůckou pro plánování sociálních služeb. Nemohou však nahradit aktivní zjišťování skutečných (ne domnělých) potřeb všech zúčastněných stran.



Princip dosažitelnosti řešení Plánování sociálních služeb může být zaměřeno na jeden nebo více problémů v sociální oblasti. Šíře záběru musí být přiměřená místnímu společenství, jeho podmínkám, přání lidí a lidským a materiálním zdrojům.



Princip kompetence účastníků V řízení a plánování sociálních služeb musí být profesionalita, kompetentní lidé s jasnými zodpovědnostmi a pozicí. Demokratické spolupráci, uzavírání dohod účinně napomáhá dobrá koordinace, mediace, koučování a řízení, stejně jako dovednost budovat týmy, projektově řídit a plánovat.



Princip cyklického opakování Komunitní plánování tvoří spirálu, v níž se fáze, témata a mnohé problémy cyklicky opakují a je nutné se jimi znovu zabývat a vyhodnocovat je na nové úrovni vývoje.



Princip přímé úměry Kvalitně probíhající proces plánování je pro komunitu a její občany stejně přínosný jako výstup plánování – vlastní plán. Kvalita výstupů plánování je přímo úměrná kvalitě jejího průběhu.

-4-

V rámci efektivního komunitního plánování spolupracují, jak již bylo výše uvedeno – uživatelé, zadavatelé a poskytovatelé.

uživatel

triáda poskytovatel

zadavatel

Zadavatel - ten, kdo je odpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám, v našem případě se jedná o město Aš. Hlavním úkolem je poskytnout občanům co nejkvalitnější služby za co nejnižší cenu. K tomu potřebují znát standardy kvality sociálních služeb, zdroje svého regionu, demografii, statistiky a aktivně tak vytvářet a podporovat příznivou atmosféru k realizaci komunitního plánování. Poskytovatel - poskytovatelé služby provozují, vytvářejí plány či projekty na zachování a rozšiřování svých zařízení, pracovních míst a služeb, které poskytují. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet svá zařízení. Jedná se o organizace státní či nestátní, ziskovou či neziskovou (pečovatelská služba, azylové domy, apod.). Mezi poskytovatele také zahrnujeme osoby pečující o své příbuzné a blízké. Poskytovatelé obvykle mají velmi dobrý přehled o finančních zdrojích na poskytování sociálních služeb. Mohou tak přinést do místního systému sociálních služeb další finanční zdroje. V komunitním plánování mají rovné postavení. Uživatel - uživatelé sociálních služeb jsou lidé v nepříznivé sociální situaci, kterým jsou služby určeny. Uživatelé jsou ti nejdůležitější. Pokud by jich nebylo, nebyli by poskytovatelé ani zadavatelé sociálních služeb. Především oni mohou poskytnout důležité informace o kvalitě sociálních služeb. Bez jejich účasti nelze hodnotit efektivitu sociálních služeb. Veřejnost - veřejností rozumíme všechny ostatní zájemce, kterým nejsou sociální služby a jejich fungování a poskytování lhostejné a jsou schopni aktivně přispět k vytvoření plánu a jeho realizaci. Je nutné si uvědomit, že každý občan je potenciálním uživatelem sociálních služeb. Další organizace Při přípravě KP byly oslovovány a vyzývány ke spolupráci místní organizace i zájmové skupiny, kterých se poskytování sociálních služeb dotýká (např. veřejné instituce, nemocnice, úřad práce, školy, NNO, policie). Hodnoty komunitního plánování 

dostupnost služby pro uživatele



přizpůsobení potřebám a možnost osobní volby při výběru služby

-5-



individuální a rovnoprávný přístup



posilování nezávislosti a seberealizace uživatelů



působení proti sociálnímu vyloučení lidí



vyrovnání příležitostí



zachování soukromí a důstojnosti každého uživatele



ochrana důvěrných informací

Přínosy komunitního plánování 

Systém sociálních služeb odpovídá zjištěným potřebám a je schopen průběžně reagovat na změny

Díky plánování služeb v obcích a městech, tedy na nejnižší možné úrovni, lze vytvořit systém služeb podle existujících (a předpokládaných) potřeb, v odpovídající kvalitě a v souladu s místními specifiky. To znamená, že lidé sami se podílejí na plánování toho, o čem se domnívají, že jim vyhovuje a naplňuje jejich potřeby. Díky průběžnému monitorování naplňování stanoveného cíle i jednotlivých opatření, pravidelnou a důslednou aktualizací komunitního plánu a cyklickým opakováním procesu plánování dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily, a je tak možné na ně reagovat. 

Efektivní využití finančních prostředků

Předpokládá se, že díky komunitnímu plánu jsou finance vynakládány jen na ty služby, které jsou potřebné (co se týče šíře nabídky služeb, jejich náplně či způsobu poskytování služeb). 

Zvyšování identifikace veřejnosti s městem a lepší spolupráce

Prostřednictvím zapojení všech, kteří působí v systému sociálních služeb (uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé, veřejnost), do procesu plánování sociálních služeb se zvyšuje podíl občanů na rozhodovacím procesu o podobě sociálních služeb v daném místě. Rozhodování města (komise komunitního plánování) je tak zakotveno v širším konsensu (dohoda) mezi účastníky procesu plánování, u nichž lze předpokládat posílení pocitu sounáležitosti s komunitou. Principy společných setkávání, diskusí, konzultací a spolupráce prolínají celým plánovacím procesem. Nabízejí nejen vzájemné obohacení, ale představují také významný prvek v efektivitě řešení a přístupu k problémům. Je-li také veřejnost zapojena do procesu plánování, je průběžně informována a má možnost se zapojit, získává tak ucelenější a hlubší pohled na oblast sociálních služeb. Pak také případně změny jsou lépe přijímány a veřejnost má zájem se na nich podílet.

-6-



Systém sociálních služeb je průhledný a srozumitelný

Komunitní plánování sociálních služeb probíhá podle určitého rámce a má jasně daná pravidla, je otevřené pro všechny, kteří mají zájem se na něm podílet, a díky pravidelnému zveřejňování informací umožňuje se v něm snadno zorientovat. Sociální služby jsou tak koncipovány na základě transparentního postupu a celý systém se díky tomu stává srozumitelnějším. Úskalí komunitního plánování Komunitní plánování je proces, jehož základem je zapojení všech sfér tzv. Triády (tj. zadavatelé, poskytovatelé, uživatelé). Jedním z možných úskalí může být vynechání jedné z těchto složek - především zde myslíme uživatele, čímž se jedná o plánování sice užitečné, ale ne komunitní. Plán musí vycházet z již realizovaných služeb, proto i zapojení uživatelů jako v podstatě hlavních příjemců služby, je s tímto neodmyslitelně spjato. Dalším úskalím v průběhu plánování se může ukázat vymezení kompetencí. Z hlediska města je třeba pochopit jednotlivé úkoly, které má daná skupina na starosti a také si připustit, že lidé nezačnou být aktivní, dokud nebudou vidět, že daná činnost má smysl, tj., že jejich aktivita přináší změny. Z hlediska občana, radnice nezačne podporovat občanskou společnost, dokud si ji nezačnou občané vytvářet sami. S tím souvisí třetí rovina možných problémů, která se týká informovanosti a zapojení občanů do rozhodování o sociálních službách, jejich fungování, řízení, rozvoji a financování. Tam je ovšem třeba hlavně vlastní aktivity ze stran poskytovatelů, jelikož jen zveřejněním sama sebe mohou být prospěšné a upozornit na svou přínosnou existenci. Sociální služby (pro cílové skupiny) Sociální službou je soubor činností pomáhající řešit nepříznivé sociální situace směrem k sociálnímu začlenění znevýhodněných osob. Obsah plánu rozvoje sociálních služeb upravuje zákon o sociálních službách. Plánem rozvoje sociálních služeb je výsledek procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobu jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů. Jeho obsahem je popis způsobu zpracování plánu, popis a analýza existujících zdrojů a potřeb osob, kterým jsou sociální služby určeny. Jedním ze základních nástrojů k sociálnímu začleňování ohrožených skupin je systém sociální ochrany. Skládá se ze tří vzájemně se doplňujících subsystémů – sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci. Nástrojem sociální pomoci jsou sociální služby, které prochází řadou systémových změn (zavádění standardů kvality sociálních služeb, střednědobé plánování, posuzování potřeb, systém financování služeb a další změny plynoucí ze zákona o sociálních službách). Nejdůležitějším subjektem pro naplňování strategie sociálního začleňování jsou především obce a kraje. Účast kraje nebo obce při zajišťování a poskytování sociálních služeb se regionálně -7-

liší. Taktéž vybavenost sociálními službami je velmi rozdílná, obecně je lepší ve velkých městských aglomeracích. Chybí ucelenější přístup, jsou vytvářeny různé podmínky, služby nejsou realizovány ve stejné kvalitě a podle jednotné metodiky. Zákon o sociálních službách přináší řadu změn, obsahuje řadu ustanovení, které implikují další vzdělávání pracovníků v sociálních službách a kladou požadavky na zajištění kvality poskytovaných služeb, plán rozvoje sociálních služeb, zjišťování potřeb klientů, analýzy existujících zdrojů a potřeb, strategie rozvoje sociálních služeb a vymezení povinností poskytovatelů služeb. Na základě ojedinělých analýz rozsahu a vlivů implementace různých metod zvyšování kvality lze vyvodit následující závěry. Metody řízení a zvyšování kvality se staly neodmyslitelnou součástí pracovního života části zaměstnanců sociálních služeb. Hlavní úlohu mají a budou mít i nadále standardy kvality. Zavádění nových metod přináší první pozitivní výsledky a mění tvář organizací. Důležité je zavádění nových metod podporovat, reagovat na zvyšující se poptávku po školeních přinášejících nové poznatky a poskytnout čas pro působení efektu „sněhové koule“, kdy ti zkušení postupně zpřístupní své zkušenosti dalším zaměstnancům. Výhodou jsou motivovaní zaměstnanci. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb (komunitní plán) je od procesu plánování neoddělitelný a souvisí s ním více, než by se mohlo na první pohled zdát. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb (komunitní plán) byl, jako jeden z nástrojů zajištění dostupnosti a transparentního rozhodování o stavu sociálních služeb v našem městě, prvotně zpracován v letech 2004 - 2006. Střednědobé plánování probíhá metodou komunitního plánování je zahajováno ve více než 139 městech a obcích v ČR a politická podpora ze strany krajů existuje ve všech 14 krajích. V řadě měst proběhlo mapování poskytovatelů služeb a zjišťování potřeb uživatelů služeb. Některá města si nechala zpracovat statisticko-demografické analýzy. Různost a pestrost procesů plánování dokládá různé zaměření plánování, způsob koordinace procesu a míra politické podpory. V řadě měst byly dokončeny Katalogy sociálních služeb a probíhají analýzy sociálních služeb. Díky tomu, že v novele zákona o soc. službách je kraji ukládána povinnost plánovat soc. služby dá se očekávat zajištění jednotnosti postupu plánování v obcích v rámci jednoho kraje. Toto je snahou i Karlovarského kraje, jako prostředek využívá výstupů z Návrhové skupiny, která vznikla v roce 2007. Členy návrhové skupiny jsou zástupci obcí s rozšířenou působností. Zde je možnost čerpat ze zkušeností a společně připravovat část podkladů pro krajský střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. Závěrem lze říci, že proces komunitního plánování či strategického plánování je různorodý. Ovšem snahou MPSV je, aby plánování sociálních služeb bylo řešeno metodou komunitního plánování. Tato metoda je efektivní a v rámci soc. služeb nejvýhodnější. „Pokud plánujeme služby pro uživatele s uživateli, zajistíme tím jejich odpovídající využívání.“

-8-

I. Sociodemografické údaje z pohledu celého kraje Karlovarský kraj vznikl 1. 1. 2000 a tvoří jej území okresů Karlovy Vary, Sokolov a Cheb. Celkem se zde nachází 132 obcí (z toho 28 měst), které jsou dále členěny do 518 částí. Svou rozlohou se Karlovarský kraj řadí k nejmenším, jeho rozloha činí 3 314 km2, zaujímá pouze 4,2 % území ČR. K 31. 3. 2013 žilo v Karlovarském kraji 301 726 obyvatel (viz tabulka níže – počet obyvatel kraje), což představuje 3 % obyvatel ČR. Hustota osídlení Karlovarského kraje je 91,5 obyvatel na km2 (včetně vojenského újezdu Hradiště pak 102 obyvatel na km2). V Karlovarském kraji je poměrně vysoký stupeň urbanizace: 80,5 % obyvatelstva žije ve 25 obcích s více než 2 tisíci obyvateli. Okres Cheb, který je nejzápadnějším okresem České republiky, má rozlohu 1 046 km2, což představuje 1,3 % území ČR. K 31. 3. 2013 žilo na území chebského okresu 92 454 osob. V okrese Cheb leží tři obce s rozšířenou působností, a to Aš, Cheb a Mariánské Lázně. Okres Sokolov leží v severní části západních Čech. Rozlohou 754 km2 je sokolovský okres třetím nejmenším okresem v Karlovarském kraji, zaujímá 24 % jeho celkové rozlohy. K 31. 3. 2013 zde žilo 91 207 osob. V okrese Sokolov se nacházejí dvě obce s rozšířenou působností, a to Sokolov a Kraslice. Na území sokolovského okresu je 10 měst, ve kterých žije cca 74tis. obyvatel. Nejrozsáhlejší a nejlidnatější je okres karlovarský, který má rozlohu 1 514 km2 (49 % rozlohy kraje). K 31. 3. 2013 zde žilo 117 689 obyvatel (39 % z počtu obyvatel celého kraje). V okrese Karlovy Vary leží dvě obce s rozšířenou působností: Karlovy Vary a Ostrov. V karlovarském okrese je 9 měst, ve kterých žije cca 94tis. obyvatel.

-9-

Tab. Počet obyvatel v Karlovarském kraji a jeho okresech v 1. čtvrtletí 2013 (předběžné výsledky)

Stav na počátku období 1. ledna 2013 celkem Kraj celkem v tom okresy: Cheb Karlovy Vary Sokolov

muži

Stav na konci období 31. března 2013

Střední stav obyvatelstva ženy

celkem

muži

ženy

301 726

148 789

152 937 301 533 148 658 152 875

92 557 117 868

45 418 57 930

47 139 92 521 59 938 117 768

45 377 57 844

91 301

45 441

48 860

45 397

91 244

muži

celkem

ženy

301 350

148 561

152 789

47 144 59 884

92 454 117 689

45 342 57 842

47 112 59 847

45 847

91 207

45 377

45 830

Míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji je mírně nad průměrem České republiky. Na jedno pracovní místo připadalo v červenci 2013 v okrese Cheb 11,3 uchazečů o zaměstnání, v okrese Karlovy Vary 12,6 uchazečů a v okrese Sokolov 25,5 uchazečů. Průměrná hodnota v ČR činila 14,9 uchazečů o zaměstnání na 1 pracovní místo. Hlavními příčinami nezaměstnanosti jsou strukturální nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou po pracovních místech a nedostatečná tvorba nových pracovních míst. V Karlovarském kraji je poměrně nízká prostorová i profesní mobilita na trhu práce. Průměrné mzdy v Karlovarském kraji jsou pod průměrem České republiky. Tabulka 10: Míra nezaměstnanosti k 31. 7. 2013

Muži

Celkem

Ženy

Okres Cheb

7,2 %

7,7 %

6,7 %

Okres Karlovy Vary

8,6 %

9,1 %

8,1 %

10,4 %

10,5 %

10,4 %

8,8 %

9,1 %

8,4 %

Okres Sokolov Karlovarský kraj Zdroj: Úřad práce

- 10 -

II. Sociodemografická analýza města Město Aš je nejzápadnějším městem České republiky a také nejvýše položeným městem v Karlovarském kraji a je součástí okresu Cheb, ležící v nadmořské výšce 666 m n. m. Je situován v blízkosti hranice se Spolkovou republikou Německo. Nachází se v Ašském výběžku, jenž geograficky náleží do pohoří Smrčiny. V Ašském výběžku se rozprostírá Ašská vrchovina, jejímž nejvyšším vrcholem je Háj (758 m n. m.). Aš má v současnosti 12 240 obyvatel (vývojová tabulka). Od 1. ledna 2003 je obcí s rozšířenou působností a vykonává činnost pro spádovou oblast Ašska s 17 tisíci obyvateli. Dalšími obcemi v této spádové oblasti jsou Hranice, Hazlov, Krásná a Podhradí. Obce spolupracují v rámci Sdružení Ašsko. Katastr o rozloze 5 586 ha tvoří 9 katastrálních území, a to Aš, Dolní Paseky, Doubrava u Aše, Horní Paseky, Kopaniny, Mokřiny, Nebesa, Nový Žďár a Vernéřov u Aše. Město Aš bylo v uplynulých desetiletích charakteristické průmyslovou výrobou, zejména textilní a strojírenskou. Pád „železné opony“ po roce 1989 znamenal rozvoj obchodu a kooperace ve výrobní sféře, zejména s německými partnery, na druhou stranu přinesl útlum a postupnou likvidaci tradičních oborů – zejména v textilním průmyslu. Na západní straně města se nachází hraniční přechod Aš-Wildenau (místní část města Selb). Co se týče osobní dopravy, je tento hraniční přechod nejfrekventovanějším českým hraničním přechodem s Německem. Vývojová tabulka.

roky Počet obyvatel

1970

1980

1991

2001

2006

12.843

12.925

12.285

12.584

12.957

2008 12.308

2010

2013

12.207

12.240

Proces stárnutí populace dobře znázorňuje také index stáří, který vyjadřuje počet obyvatel ve věku 65 a více let připadajících na 100 dětí do 15 let věku. Od roku 1997, kdy index stáří dosahoval hodnoty 58,4, vzrostla jeho hodnota do roku 2012 na 85,1. Ačkoliv se index stáří města Aš od roku 1997 neustále zvyšuje, pomyslnou hranici hodnoty sto v roce 2012 zatím nepřekročil. Dětská složka tedy stále převyšuje složku seniorů a trend stárnutí populace se zde neprojevuje tak výrazně, jako v jiných částech ČR. Nicméně v následujících letech lze očekávat otočení poměru osob v předproduktivním a postproduktivním věku. Podle vývojových prognóz je nutné plánovat i sociální služby a služby související.

Migrace a demografické složení: Od konce 40. let 20. století dochází na Ašsku k výrazné migraci obyvatel směrem do vnitrozemí. Tento negativní vývoj nebyl zastaven ani dosidlovací politikou tehdejšího aparátu. Současné období je pak charakterizováno mírným nárůstem obyvatelstva, nešlo ovšem o nějaká závratná čísla. Doménou města je pak, a to s ohledem na polohu města mezi dvěma státy SRN, - 11 -

složení obyvatel. Pokud budeme vycházet z oficiálních výsledků sčítání lidu, tak vede národnost česká, dále jsou ve velké míře zastoupeni Slováci, Němci. Podle výsledků jsou nejpočetnější minoritou na území města Vietnamci, jejich počet se těžko zjišťuje, díky podmínkám, ve kterých žijí. Stejně tak je tomu u Romů.

Národnostní složení města Aše ke dni 31. 7. 2013 14 000 12 000 celkem ob. česká moravská slezská slovenská německá polská romská ostatní

10 000

8 000 6 000 4 000 2 000 0

Uvedené údaje je pak nutné brát jako orientační, neboť není statistiky, která by odrážela skutečný stav. (údaje použity z předběžných výsledků sčítání lidu ČSÚ)

Věkové složení obyvatel města Aš ke dni 01.09.2013 4000 3500 3000

ženy do 15 let

2500

muži do 15 let ženy 16 - 59 let

2000

muži 16 - 59 let

1500

ženy nad 60 let

1000

muži nad 60 let

500 0 počet obyvatel

Demografická situace v Aši: Počet obyvatel v Aši k 01.09.2013 : z toho do 15 let: do 30 let: do 50 let: 51 - 60 let: 61 - 70 let: 71 - 80 let: 81 – 90 let: nad 90 let:

12 214 obyvatel 2 138 (1 110 mužů, 1 028 žen) 2 234 (1 172 mužů, 1 062 žen) 3 579 (1 810 mužů, 1 769 žen) 1 589 (790 mužů, 799 žen) 1 569 (722 mužů, 847 žen) 779 (334 mužů, 445 žen) 296 (88 mužů, 208 žen) 30 (14 mužů, 16 žen)

CELKEM K 01.09.2013 žije v Aši 2 847 občanů nad 60 let (23 %).

- 12 -

Z výše uvedených informací vyplývá, že ve spádové oblasti pověřené obce Aš je v současné době téměř 3 tisíce občanů starších 60 let (tj. 23 % veškerého obyvatelstva) a tento počet se bude každým rokem zvyšovat. Celorepublikovým problémem, město Aš nevyjímaje, je pak nízká porodnost v přepočtu na úmrtí. Zde však město jako takové není schopno stávající stav jakkoli redukovat. Problematika na místní úrovni je pak zcela patrná na údajích v následující tabulce.

Vývoj přírůstku obyvatel města Aš v porovnání s migrací v letech 2008 - 2012

Předcházení migrace u majoritní populace je pak přímo úměrně závislá na nabídce pracovních příležitostí pro dospělé a dále pak na dosahu sportovně kulturní seberealizaci dětí a mládeže, především pak na její kvalitě. V tomto směru pak může jakákoli aktivita přinést své ovoce, stejně jako vtažení minorit do těchto aktivit. Základem je tedy vypěstovat v lidech pocit jakéhosi patriotismu.

- 13 -

Tímto směrem je také zaměřen projekt Dětský úsměv. Ale také i v jiných směrech se město snaží vytvářet podmínky pro vtažení minorit do běžného dění v rámci majorit. Pro úplnost je vložena ještě tabulka procesu stárnutí obyvatelstva ve městě Aš.

Nezaměstnanost Od roku 2006 pozvolna klesala míra nezaměstnanosti v Aši a v březnu 2008 se dostala na své minimum 4,9 %. Svého maxima dosáhla míra nezaměstnanosti v obci v září 2009 vlivem celosvětové ekonomické krize, kdy činila 12,3 %. Na konci roku 2011 činila míra nezaměstnanosti 7,9 %. V současné době již nevede Ministerstvo práce a sociálních věcí statistiky týkající se nezaměstnanosti, dle informací z úřadu práce je však míra nezaměstnanosti nižší a má klesající tendenci. V porovnání s Karlovarským krajem byla míra nezaměstnanosti ve městě od roku 2009 na nižší úrovni. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se v Aši držela pod úrovní dvou procent až do roku 2009. Vlivem hospodářské krize se s časovým posunem v roce 2010 zvýšila na 2,7 %. 33,6 % obyvatel Aše je zaměstnaná v průmyslu. Nejvíce osob z Aše vyjíždí do okresního města Cheb. Druhý nejvýznamnější proud míří do Hranic, kde působí dva významní regionální zaměstnavatelé. V porovnání s Karlovarským krajem je možno říci, že míra nezaměstnanosti v Aši se stále zmenšuje. Dle odhadů místních odborníků je míra nezaměstnanosti pohybuje kolem 6,5%, což je nižší míra nezaměstnanosti i v rámci okresu.

- 14 -

Míra nezaměstnanosti ve městě Aš, SO ORP Aš a Karlovarském kraji

Na míře zaměstnanosti má velký podíl i vzdělanostní struktura obyvatel města. Z tabulky je evidentní, že na Ašsku je malé procento vysokoškoláků. Ve městě Aš je v rámci vzdělanostní struktury nejvyšší podíl vyučených osob a osob se středním odborným vzděláním bez maturity. Jejich podíl 34,6 % převyšuje jak průměr Karlovarského kraje, tak celé ČR. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby s úplným středoškolským vzděláním s maturitou. Výrazně nižší je v Aši podíl vysokoškolsky vzdělaných osob v porovnání s krajem a ČR. Jednou z příčin je, že se absolventi po dokončení studia již nevrací do Aše a zůstávají v místě studia nebo se stěhují za prací do větších měst. Vzdělanostní struktura obyvatel města Aš v porovnání s krajem a ČR za rok 2011

- 15 -

OBSAZENÁ PRACOVNÍ MÍSTA Procentuálně se podíl města Aš na počtu obsazených pracovních míst v SO ORP pohybuje v rozmezí 60 – 70 %. S drobnými odchylkami lze od roku 2004 pozorovat tendenci ubývání pracovních míst v Aši. Nejvýraznější pokles pracovních míst byl v roce 2009 z důvodu celosvětové ekonomické krize. Počet obsazených pracovních míst ve městě Aš a v SO ORP Aš Správní jednotka

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Aš

4 695

4 469

4 123

4 252

4 136

3 785

4 068

SO ORP Aš

7 042

6 902

6 615

6 953

6 654

5 286

6 175

Aš z SO ORP Aš [%] 66,7 64,7 Zdroj: Ministerstvo financí, vždy k 1.12., GIS0 statistika

62,3

61,2

62,2

71,6

65,9

DOSAŽITELNÍ UCHAZEČI Mezi roky 2006 – 2008 měl vývoj počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání klesající tendenci a zvyšoval se počet volných pracovních míst. Na počátku roku 2009, v souvislosti s nástupem ekonomické recese ubylo volných pracovních míst, s čímž souvisí výrazný nárůst počtu uchazečů o zaměstnání. Od roku 2010 se situace na trhu práce pomalu stabilizuje. Dosažitelní uchazeči a volná pracovní místa v obci Aš (01/2006 - 12/2011)

Zdroj: MPSV, GIS0 statistika

- 16 -

III. Komunitní plánování v Aši (Historie procesu) Pojem Komunitní plánování znamená plánování sociálních služeb pro obyvatele města ve spolupráci se všemi kompetentními subjekty za účasti samotných obyvatel města. Tím je docíleno efektivního plánování a poskytované služby odpovídají potřebám obyvatel města. Komunitní plánování v městě Aš

probíhá již od konce roku 2003, kdy RM vyslovila souhlas se zahájením procesu KPSS v Aši. Nastartováním procesu KPSS získalo naše město jeden z možných nástrojů moderní sociální politiky, spočívající v systematickém, transparentním a otevřeném plánování sociálních služeb za účasti zainteresovaných subjektů na trhu sociálních služeb. V roce 2004 byla ustanovena pracovní skupina, která se zabývala přípravou a zaváděním procesu KPSS v Aši. V návaznosti na toto vznikl Komunitní plán na roky 2005 – 2006. Následně prošel proces Komunitního plánování výraznými změnami – změna zákona, personální změny v pracovní skupině a transformace pracovní skupiny v Komisi komunitního plánování. Tato Komise řeší otázky v oblasti sociální a výstupy její činnosti jsou zpřístupněny na internetových stránkách. V roce 2004 bylo provedeno dotazníkové šetření na zjištění povědomí občanů v sociální oblasti. Z tohoto šetření vyplynulo, že lidé většinou nevědí, co to sociální služby jsou, jaké instituce (organizace) v našem městě poskytují sociální služby, pojem komunitní si spojovali s komunálními odpady. Na základě zjištěných informací bylo potřeba zmapovat sociální služby (a také služby související) v našem městě. Díky tomuto vznikl v roce 2006 „Katalog poskytovatelů služeb města Aše.“ Tento katalog obsahoval 17 organizací či společností, které působí na území města Aše. V roce 2007 prošlo komunitní plánování v Aši velkou změnou - změna zákona č.108/2006 Sb. o sociálních službách a tvorba Metodik komunitního plánování sociálních služeb, proto nebyl v tomto roce aktualizován Komunitní plán (dle zákona o sociálních službách je povinností obce zjišťovat potřeby pro poskytování sociálních služeb občanům žijícím na území obce a zajišťovat dostupnost informací o těchto službách. Zpracování střednědobého plánu rozvoje služeb je optimální způsob, jak toho dosáhnout). Bylo třeba reflektovat na nově vzniklé metodiky KPSS, které upravují postup plánování soc. služeb a následně byly zahájeny přípravy nového Komunitního plánu 2009 - 2013.

- 17 -

V první polovině r.2007 jsme připravili podklady pro budoucí Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Karlovarském kraji pro rok 2008. V druhé polovině roku 2007 byl spuštěn projekt: Podpora vytváření krajských plánů střednědobého rozvoje sociálních služeb a vytváření místních partnerství v Karlovarském kraji. Z tohoto důvodu uzavřelo město Aš „Smlouvu o partnerství v projektu“ s Komunitním plánováním o.p.s. – pobočka Karlovy Vary. Cílem projektu byl vznik systému tvorby střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb na území Karlovarského kraje. Došlo k vytvoření Návrhové skupiny složené z účastníků procesu komunitního plánování z obcí s přenesenou působností a s pověřeným obecním úřadem a ze zástupců Krajského úřadu Karlovarského kraje. Tento projekt byl přínosem pro proces KPSS v Aši, členům komise pomohl oživit již běžící proces. Všichni členové Komise pro KP měli možnost projít bezplatným vzděláváním. Vzdělávání a spolupráce v rámci Návrhové skupiny jsou posilou a pomocníkem v procesu komunitního plánování v celém našem kraji, protože nyní je spolupráce mezi obcemi mnohem znatelnější a má své výsledky. Nejde opomenout na jeden z výstupů projektu a to výzkum (dotazníkové šetření), který byl v rámci tohoto projektu realizován. Tento výzkum provedla společnost Universitas. Cílem bylo zjistit potřeby občanů v oblasti sociálních služeb. Pro zjišťování informací sloužil dotazník, který respondenti vyplnili společně s tazateli formou rozhovoru. V Aši bylo osloveno 80 respondentů. Výstupy z tohoto výzkumu jsme zapracovali do našeho komunitního plánu a také se odrazily v prioritách KPSS. Komunitní plánování v Aši je zaměřeno na plánování nejen sociálních služeb, ale i služeb navazujících. Služby, kterými se plán zabývá, jsou nástrojem pomoci a podpory lidem v nepříznivé sociální situaci. Jejich prostřednictvím je možno předejít vyčlenění lidí ze společnosti a izolaci. Pomáhají tam, kde lidé nezvládnou sociální situaci vlastními silami. Cílem těchto služeb je umožnit lidem vést co nejobvyklejší způsob života - zůstávat ve známém prostředí, v rodinách, mít možnost pracovat, využívat veřejných služeb, nabídky pro volný čas apod. V současné době je již zpracován nový Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Karlovarského kraje na období 2014 – 2017. V souladu s tímto plánem byl zpracován i komunitní plán města Aše na období 2014 – 2018. Mimo jiné obsahuje 29 organizací, které se zabývají poskytováním sociálních služeb a služeb souvisejících (v porovnání s rokem 2006, kdy bylo těchto organizací jen 17).

- 18 -

IV. Strategie rozvoje služeb v Aši V rámci strategie rozvoje služeb na území města Aše byla vydefinována VIZE města v oblasti komunitního plánování a následně byly sestaveny priority včetně opatření a jejich aktivit. VIZE:

Zajistit obyvatelům města Aše a okolí dostupnou síť služeb odpovídající jejich potřebám se zvýšenou snahou zachovat občany města co nejdéle v přirozeném prostředí - podpora důstojného života v každém věku. V rámci naplňovány VIZE byly vymezeny priority, které mají za cíl zajistiti dosažení stanovené VIZE. Město Aš má vydefinovány 4 základní priority, které obsahují základní oblasti poskytování sociálních služeb, poskytování služeb cílovým skupinám za podmínek zajištění finančních prostředků ve spolupráci s krajem s ohledem na metodickou podporu celého procesu komunitního plánování. PRIORITY:

1. 2. 3. 4.

Rozvoj a zkvalitnění poskytování služeb Práce s uživateli se zaměřením na cílové skupiny Fundraising – mapování finančních možností Metodická podpora

1. Rozvoj a zkvalitnění poskytování služeb Cílem priority „Rozvoj a zkvalitnění poskytování služeb“ je podpora stávajících služeb a snaha o zajištění jejich dostupnosti s ohledem na oprávněné potřeby uživatelů s přihlédnutím k možnostem města. Opatření

1.1 – Sociální služby 1.2 – Služby související 1.3 – Pobídka ke vzniku nové služby

Aktivity k opatření 1.1 1.1.1 – Pravidelná aktualizace poskytovatelů sociálních služeb /2x ročně aktualizovat poskytovatele sociálních služeb – kontaktní údaje, popis poskytovaných služeb, ostatní informace; 1x ročně pozvat poskytovatele soc. služeb, vzájemná spolupráce na plánování financování sociálních služeb v rámci rozpočtu města (dotace), uskutečňovat vzájemná setkávání poskytovatelů/ 1.1.2 – Mapování potřebnosti (případná optimalizace služeb) /2x ročně bude probíhat monitoring optimálnosti poskytovaných služeb, případně bude probíhat optimalizace služeb ve spolupráci s poskytovateli/ - 19 -

1.1.3 – Pravidelná informovanost veřejnosti /pravidelně (minimálně jednou měsíčně) budou v místním tisku publikovány články z oblasti komunitního plánování/; Aktivity k opatření 1.2 1.2.1 – Pravidelná aktualizace poskytovatelů služeb /2x ročně aktualizovat poskytovatele souvisejících služeb – kontaktní údaje, popis poskytovaných služeb, ostatní informace; 1x ročně pozvat poskytovatele souv. služeb, vzájemná spolupráce na plánování financování sociálních služeb v rámci rozpočtu města (dotace)/; 1.2.2 – Mapování potřebnosti (případná optimalizace služeb) /2x ročně bude probíhat monitoring optimálnosti poskytovaných služeb, případně bude probíhat optimalizace služeb ve spolupráci s poskytovateli/; 1.2.3 – Pravidelná informovanost veřejnosti /pravidelně (minimálně jednou měsíčně) budou v místním tisku publikovány články z oblasti komunitního plánování/. Aktivity k opatření 1.3 1.3.1 – Vycházet z aktivit 1.1.1 a 1.2.1 /2x ročně aktualizovat poskytovatele souvisejících služeb – kontaktní údaje, popis poskytovaných služeb, 2x ročně bude probíhat monitoring optimálnosti poskytovaných služeb, případně bude probíhat optimalizace služeb ve spolupráci s poskytovateli/; 1.3.2 – Vyhledávání zdrojů (finančních, materiálních i personálních) /pravidelné vyhledávání vhodných zdrojů a to jak pro realizaci, tak pro přípravu – vznik nové služby/; 1.3.3 – Hodnocení efektivity nové služby /po roční době působení zhodnotit dopad nové služby, její využívání a přínosy/. 2. Práce s uživateli se zaměřením na cílové skupiny Cílem priority „Práce s uživateli se zaměřením na cílové skupiny“ je zjišťování aktuálního stavu oprávněných potřeb nabízených služeb s ohledem na možnosti uživatelů. Opatření

2.1 – Senioři 2.2 – Osoby s tělesným a jiným postižením 2.3 – Matky s dětmi ohrožené sociálním vyloučením 2.4 – Děti a mládež ohrožené sociálně patologickými jevy 2.5 – Osoby s duševním onemocněním 2.6 – Národnostní menšiny ohrožené sociálním vyloučením 2.7 – Ostatní (např. nezaměstnaní) - 20 -

Aktivity k opatření 2.1 2.1.1 – Zjišťování potřeb cílové skupiny senioři (pravidelné zjišťování potřeb – formou dotazníků, anket, diskusí apod.); 2.1.2.– Vyhodnocení výstupů (práce s výstupy, zpracování, vyhodnocení); 2.1.3 – Realizace výstupů (dle získaných výstupů ze zjišťování a vyhodnocování připravit možnosti pro případnou realizaci); 2.1.4 – Hodnocení (konečné hodnocení zjišťování, hodnocení a realizace výstupů). Aktivity k opatření 2.2 2.2.1 – Zjišťování potřeb cílové skupiny osoby s tělesným a jiným postižením (pravidelné zjišťování potřeb – formou dotazníků, anket, diskusí apod.); 2.2.2 – Vyhodnocení výstupů (práce s výstupy, zpracování, vyhodnocení); 2.2.3 – Realizace výstupů (dle získaných výstupů ze zjišťování a vyhodnocování připravit možnosti pro případnou realizaci); 2.2.4 – Hodnocení (konečné hodnocení zjišťování, hodnocení a realizace výstupů). Aktivity k opatření 2.3 2.3.1 – Zjišťování potřeb cílové skupiny matky s dětmi ohrožené sociálním vyloučením (pravidelné zjišťování potřeb – formou dotazníků, anket, diskusí apod.); 2.3.2 – Vyhodnocení výstupů (práce s výstupy, zpracování, vyhodnocení); 2.3.3 – Realizace výstupů (dle získaných výstupů ze zjišťování a vyhodnocování připravit možnosti pro případnou realizaci); 2.3.4 – Hodnocení (konečné hodnocení zjišťování, hodnocení a realizace výstupů). Aktivity k opatření 2.4 2.4.1.– Zjišťování potřeb cílové skupiny děti a mládež ohrožené soc. patologickými jevy (pravidelné zjišťování potřeb – formou dotazníků, anket, diskusí apod.); 2.4.2 – Vyhodnocení výstupů (práce s výstupy, zpracování, vyhodnocení); - 21 -

2.4.3 – Realizace výstupů (dle získaných výstupů ze zjišťování a vyhodnocování připravit možnosti pro případnou realizaci); 2.4.4 – Hodnocení (konečné hodnocení zjišťování, hodnocení a realizace výstupů) Aktivity k opatření 2.5 2.5.1 – Zjišťování potřeb cílové skupiny osoby s duševním onemocněním (pravidelné zjišťování potřeb – formou dotazníků, anket, diskusí apod.); 2.5.2 – Vyhodnocení výstupů (práce s výstupy, zpracování, vyhodnocení); 2.5.3 – Realizace výstupů (dle získaných výstupů ze zjišťování a vyhodnocování připravit možnosti pro případnou realizaci); 2.5.4 – Hodnocení (konečné hodnocení zjišťování, hodnocení a realizace výstupů). Aktivity k opatření 2.6 2.6.1 – Zjišťování potřeb cílové skupiny národnostní menšiny ohrožené soc. vyloučením (pravidelné zjišťování potřeb – formou dotazníků, anket, diskusí apod.); 2.6.2 – Vyhodnocení výstupů (práce s výstupy, zpracování, vyhodnocení); 2.6.3 – Realizace výstupů (dle získaných výstupů ze zjišťování a vyhodnocování připravit možnosti pro případnou realizaci); 2.6.4 – Hodnocení (konečné hodnocení zjišťování, hodnocení a realizace výstupů). Aktivity k opatření 2.7 2.7.1 – Zjišťování potřeb cílové skupiny „ostatní“ (např. nezaměstnaní, a jinde nezařazení) (pravidelné zjišťování potřeb – formou dotazníků, anket, diskusí apod.); 2.7.2 – Vyhodnocení výstupů (práce s výstupy, zpracování, vyhodnocení); 2.7.3 – Realizace výstupů (dle získaných výstupů ze zjišťování a vyhodnocování připravit možnosti pro případnou realizaci); 2.7.4 – Hodnocení (konečné hodnocení zjišťování, hodnocení a realizace výstupů). - 22 -

3. Fundraising – mapování finančních možností Cílem priority „Fundraising – mapování finančních možností“ je mapování dostupných finančních zdrojů na zajištění financování služeb. Opatření

3.1 – Státní zdroje 3.2 – EU Fondy 3.3 – Místní zdroje

Aktivity k opatření 3.1 3.1.1 – Mapování zdrojů (zjišťování vhodných operačních programů, dle členění na prioritní osy); 3.1.2 – Výběr vhodných projektů (na základě konkrétních informací/kritérii vyhodnotit vhodné projekty pro případné podání žádosti o finanční příspěvek); 3.1.3 – Příprava pro čerpání Aktivity k opatření 3.2 3.2.1 – Mapování zdrojů (zjišťování vhodných operačních programů, dle členění na prioritní osy); 3.2.2 – Výběr vhodných projektů (na základě konkrétních informací/kritérii vyhodnotit vhodné projekty pro případné podání žádosti o finanční příspěvek); 3.2.3 – Příprava pro čerpání (vypracování žádosti pro podání žádosti). Aktivity k opatření 3.3 3.3.1 – Mapování zdrojů (zjišťování vhodných operačních programů, dle členění na prioritní osy); 3.3.2 – Výběr vhodných projektů (na základě konkrétních informací/kritérii vyhodnotit vhodné projekty pro případné podání žádosti o finanční příspěvek); 3.3.3 – Příprava pro čerpání (vypracování žádosti pro podání žádosti). 4. Metodická podpora Cílem priority „Metodická podpora“ je zajištění odbornosti v rámci celého procesu komunitního plánování s účastí na jednání Návrhové skupiny (NS) Karlovarského kraje.

- 23 -

Opatření

4.1 – Metodické vedení KPSS v Aši 4.2 – Metodické vedení v rámci spádových obcí 4.3 – Účast na jednání NS

Aktivity k opatření 4.1 4.1.1 – Pravidelné metodické konzultace (supervize) na celý proces KPSS (zajištění pravidelných supervizí, konzultací od metodiků komunitního plánování, zjišťování kvality procesu KPSS); 4.1.2 – Hodnocení zjištěných výstupů (na základě provedené supervize či konzultace vyhodnotit zjištěné poklady a postřehy doporučení); 4.1.3 – Realizace změn (reakce na výstupy, postřehy či doporučení konzultanta či metodika – tedy realizace zjištěných výstupů); Aktivity k opatření 4.2 4.2.1 – Poskytování metodického vedení spádovým obcím – zajištění jednotného procesu plánování KPSS (členové komise včetně koordinátora KPSS budou metodicky vést /spolupracovat/ ostatními obcemi spádové oblasti Ašska na vytvoření jednotné sítě v procesu plánování); 4.2.2 – Spolupráce na tvorbě plánů KPSS (pro zajištění efektivního využívání jednotných procesů je potřeba spolupráce s obcemi na tvorbě plánů – úkol převážně pro koordinátora KPSS či předsedu komise KPSS); 4.2.3 – Realizace změn (v případě potřeby iniciovat realizaci případných změn pro zkvalitnění procesu KPSS). Aktivity k opatření 4.3 4.3.1 – Efektivní zapojení a spolupráce v procesu plánování KPSS v rámci celého Karlovarského kraje (někteří členové komise včetně koordinátora KPSS budou pravidelně docházet na jednání krajské pracovní skupiny „Návrhová skupina – NS.“ Cílem NS je spolupráce s ostatními obcemi kraje v koordinaci krajské koordinátorky; 4.3.2 – Realizace změn (dle výstupů či doporučení z NS postupují členové komise při komunitním plánování v Aši).

- 24 -

Popis realizace jednotlivých aktivit (kroků) naleznete v příloze č. 1 – Harmonogram úkolů. Zde jsou popsány jednotlivé úkoly – kdy budou realizovány, kdo zodpovídá za splnění a další vymezení související s daným úkolem (aktivitou). Strategie plánovaná je klíčovou oblastí v přípravě a realizaci procesu plánování služeb v oblasti KPSS. Cílové skupiny jsou rozděleny dle základního klíče obdobně, jako tomu je ve Střednědobém plánu sociálních služeb KK. V rámci KPSS města Aše je vymezení spíše základní (obecné), vzhledem k velikosti města není prioritní mít plně vymezené cílové skupiny, ale najít řešení pro klienta, který pomoc potřebuje. Je nutné vnímat KPSS jako součinnost aktivit, kterými je řešena oblast poskytování služeb. Zároveň je velmi důležité chápat tento dokument jako obecný materiál, protože komunitní plánování je úzce provázáno s financování služeb. V dnešní době není možné několik let dopředu zajistit stálost, dostupnost a optimálnost poskytovaných služeb, právě s ohledem na financování, které je řešeno na daný kalendářní rok. Většina poskytovatelů reaguje na výši poskytnuté dotace upravení nabídky svých služeb. Z tohoto důvodu není možné přesně definovat rozsah poskytování služeb v plánovaném období pevně. Snahou komunitního plánu je nastaven co nejefektivnější spolupráce s poskytovatele, uživateli a zadavatelem, tak aby síť služeb odpovídala potřebám a možnostem s ohledem na zdroje financování. Nastavení KPSS města Aš vychází a opírá se o data ze Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Karlovarském kraji. Tento plán je podrobně rozpracován a pracovníci města z tohoto plánu vychází. Komunitní plána města Aš doplňuje specifika odpovídající městu Aš. I z tohoto důvodu není komunitní plán města Aš tak podrobný. Plnění aktivit a sestavování akčních plánu pro dané roky bude v souladu se Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb v Karlovarském kraji.

- 25 -

Přehled poskytovatelů města Aš Nestátní neziskové organizace: 1. Centrum pro zdravotně postižené Karlovarského kraje 2. Farní charita Aš - Domov sv. Zdislavy pro matky dětmi v tísni 3. FOKUS-Mladá Boleslav, sdružení pro péči o duševně nemocné, 4. JOKER spolek. 5. KOTEC o.p.s. 6. Sdružení Linka bezpečí 7. Oáza klidu o.p.s 8. TyfloCentrum Karlovy Vary, o.p.s. 9. Tyfloservis, o.p.s. 10. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých - SONS 11. Útočiště, o.p.s. Organizace zřizované obcemi: 12. Pečovatelská služba-org. složka města Aš 13. Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb Organizace zřizované krajem: 14. Domov pro osoby se zdravotním postižením „PATA“ 15. Domov pro seniory Hranice Organizace neregistrované, ale poskytující služby pro občany Ašska: 16. Agentura domácí péče – HOME CARE 17. Carvac s.r.o. 18. Gravidcentrum 19. Klub důchodců 20. Dětský domov Aš 21. Městský dům dětí a mládeže - Sluníčko 22. Městský úřad Aš – odbor sociálních věcí a zdravotnictví 23. PaCiHol o.p.s. 24. Paprsek, o.s. 25. Pedagogicko-psychologická poradna Cheb 26. Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy 27. Prodejna veškerých zdravotních pomůcek 28. Romský poradce MěÚ v Aši 29. Sdružení zdravotně postižených Aš Organizace s celorepublikovou působností: 29. Středisko rané péče Tamtam Praha - 26 -

Sociální služby A) Nestátní neziskové organizace – působící na území města (popřípadě jsou tyto služby využívány obyvateli spádového území)

1. Centrum pro zdravotně postižené Karlovarského kraje Pobočka Cheb Adresa: Májová 19, 352 02 Cheb Ředitel centra: Petr Končel Zástupce organizace: Denisa Matuszná, DiS. Telefon: 354 433 024 602 340 483 E-mail : [email protected] Odkaz: http://www.sluzbypostizenym.cz/ Cílová skupina uživatelů: - osoby se zdravotním postižením; senioři Poskytované služby: ambulantní sociální poradenství, služby osobní asistence, půjčování a prodej zdravotních pomůcek Provozní doba: po, st 8:00 - 12:00

13:00 - 16:00

út, čt 8:00 - 12:00

13:00 - 15:00

pá

8:00 - 12:00

2. Farní charita Aš - Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Sídlo: Mikulášská 9, 352 01 Aš Místo poskytování služby: Klicperova 4, 352 01 Aš Ředitel Farní charity Aš: Ing. Aleš Klůc Vedoucí Domova: Bc. Alena Patejdlová, DiS. Telefon: 354 528 800, 773 697 010 E-mail: [email protected], [email protected] Odkaz: www.farcaritas.cz Cílová skupina uživatelů: matky s dětmi ve věku do 18 let a těhotné ženy, které se ocitly v nepříznivé životní situaci spojené se ztrátou bydlení, matky s dětmi ve věku do 18 let a těhotné ženy - oběti domácího násilí

- 27 -

Základní činnosti při poskytování sociální služby: Podle § 22 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jsou základní činnosti při poskytování sociální služby v azylovém domě zajišťovány v rozsahu těchto úkonů: a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy: 1. vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu nebo pomoc s přípravou stravy, b) poskytnutí ubytování: 1. ubytování po dobu zpravidla nepřevyšující 1 rok, 2. umožnění celkové hygieny těla, 3. vytvoření podmínek pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního prádla, výměny ložního prádla, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí vyplývajících z individuálních plánů, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, včetně uplatňování zákonných nároků a pohledávek. Popis činnosti: Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni poskytuje podporu a pomoc matkám a těhotným ženám, které se ocitly v nepříznivé životní situaci spojené se ztrátou bydlení a kterou nezvládají řešit vlastními silami. Služba usiluje o zachování rodinného soužití a předchází odebrání dětí z péče matky. Při poskytování služby je kladen důraz na individuální přístup a podporu matek v jejich samostatnosti a zapojení do běžného života ve společnosti. Pomoc je vedena tak, aby matky aktivně řešily svoji životní situaci a snižovaly svoji závislost na sociální pomoci. Cíl služby: Hlavním cílem poskytované služby je samostatná klientka, schopná plně se zapojit do ekonomického, sociálního a kulturního života společnosti. Klientka umí lépe využívat vlastní síly, schopnosti a zdroje k řešení problémů a stává se nezávislou na sociální pomoci. K realizaci hlavního cíle vedou dílčí kroky:  Podpora při hledání odpovídajícího bydlení (pomoc s hledáním vhodného bydlení, zjištění finančních možností, podpora při jednání o ubytování, poradenství týkající se náležitostí nájemní smlouvy, nácvik dovedností, podpora a pomoc při jednání s institucemi)  Podpora při hledání vhodného zaměstnání (poradenství týkající se dokumentů potřebných k hledání zaměstnání, nácvik dovedností, podpora a pomoc při jednání s institucemi – úřad práce, pracovní agentury apod.) - 28 -

 Podpora při řešení finanční situace a hospodaření s penězi (pomoc matce orientovat se v její finanční situaci, pomoc s vyřízením všech zákonných nároků, konzultace a plánování k vedení výdajů, seznámení s riziky zadlužení, zjištění výše zadlužení, sestavení plánu oddlužení apod.)  Podpora matek při řešení výchovných nebo jiných záležitostí souvisejících s péčí o dítě či děti (pomoc s vyřizováním písemností týkajících se dětí – např. návrh na úpravu výchovy a výživy, podpůrné rozhovory, vyhledání a pomoc při jednání s institucemi – např. mateřské školy, lékaři, úřady, poradny apod.) a podpora a aktivizace matky při vytváření volnočasových aktivit pro dítě či děti Rozsah poskytování sociální služby: nepřetržitě

3. FOKUS-Mladá Boleslav, sdružení pro péči o duševně nemocné, tým sociální rehabilitace - case management Adresa: nám. Krále Jiřího z Poděbrad 478/33, Cheb 35002 Zástupce organizace: MUDr. Jan Stuchlík, předseda sdružení, Jaroslav Hodboď oblastní ředitel Vedoucí provozů: Blanka Horníková E-mail: [email protected] Odkaz: www.fokus-mb.cz Cílová skupina uživatelů: osoby s chronickým duševním onemocněním s okruhu psychoz afektivních poruch a poruch osobnosti Poskytované služby: Terénní služby sociální rehabilitace. Služba poskytuje asertivní kontraktování a aktivně tak vyhledává lidi s duševním onemocněním, kterým jejich onemocnění zasahuje do běžného sociálního fungování. Společně s klientem vytváří plán podpory, tak aby byly naplněny klientovy potřeby a snížila se nutnost psychiatrické hospitalizace.

4. JOKER o.s. - spolek Adresa: Karlova 17, 350 02 Cheb Zástupce organizace: Karel Mašek (tel. 739 614 860) předseda Projektový koordinátor a sociální pracovník: Mgr. Petra Lhotáková (tel. 737 285 983) Vedoucí provozů: Ivana Šmerdová (tel. 737 215 487) Pracovnice v sociálních službách: Jaroslava Buchnerová (tel. 737 215 480) E-mail: [email protected] Odkaz: www.dilnyjoker.cz Cílová skupina uživatelů: - osoby se zdravotním postižením - 29 -

Poskytované služby: Sociálně terapeutické dílny Popis činnosti: Chráněné dílny Joker o.s. poskytují služby osobám se zdravotním postižením. Tyto osoby nejsou z důvodu svého postižení umístitelné na běžném trhu práce. Hlavním cílem Chráněných dílen Joker o.s. jsou činnosti vedoucí k začlenění klientů do společnosti. S klienty probíhá nácvik a zdokonalování pracovních návyků a dovedností, jako je včasný nástup do dílny, odchod v dohodnutou dobu, komunikace s „nadřízenými“, komunikace s „kolegy“, plnění zadaných úkolů apod. Jednotlivé pracovní aktivity jsou zaměřeny na rozvoj drobné motoriky, na rozvoj tvořivosti. apod. S každým klientem je pracováno individuálně a jsou pro něj vybírány aktivity, které vyhovují právě jemu. Cílovou skupinou poskytované služby jsou osoby od 18 let do důchodového věku se zdravotním postižením: osoby s chronickým duševním postižení, s chronickým postižením (alergie, astma, silná cukrovka…), osoby s mentálním postižením, osoby s tělesným postižením (poúrazové stavy, amputace končetiny,…), osoby s jiným postižením (srdeční vada…) a osoby s kombinovaným postižením. Klient, aby byl přijat do Chráněných dílen Joker o.s. musí splňovat určitý druh mobility, zvládat základní komunikaci. Chráněné dílny Joker o.s. neposkytují služby osobám závislým na alkoholu a drogách, osobám agresivním, osobám s autismem a osobám s infekčními chorobami.

5. KOTEC o.p.s. Adresa: Nádražní náměstí 299, 353 01 Mariánské Lázně Zástupce organizace: Mgr. Markéta Černá, ředitelka Kontakt: 608 656 543 E-mail: [email protected] Odkaz: www.kotec.cz 1. Centrum podpory rodiny Sídlo: Hlavní 239/23, 352 01 Aš Kontaktní osoba: Kateřina Burešová, DiS. Kontakt: 739 570 105 E-mail: [email protected] Cílová skupina uživatelů: rodiny s dětmi v nepříznivé životní situaci, spojené s ohrožením vývoje dětí, popř. odebráním z rodiny. Základními činnostmi služby jsou návštěvy v rodinách, poradenství spojené s výchovou dětí, zaměstnáním, bydlením, získáváním dávek, zadlužením, doprovod na úřady a pomoc s vyplňováním formulářů. Poskytované služby: pomoc a podpora rodině například při sjednávání splátkových kalendářů, vyřizování sociálních dávek, hledání zaměstnání, posilování rodičovských dovedností (příprava na porod, péče o novorozence, vzdělávání dětí atd.), zvládání učiva ve škole a zmírnění výchovných problémů, smysluplné trávení volného času, jednání s ostatními - 30 -

institucemi. Nabízené služby jsou poskytovány v centru, v domácím prostředí i jinde po vzájemné domluvě. Provozní doba: út, st 8:00-12:00

12.30-16:00

2. Terénní programy: Kontaktní osoba: Mgr. Hana Procházková 731 656 224 E-mail: [email protected] Cílová skupina uživatelů: osoby, jež řeší nepříznivou životní situaci, spojenou se zaměstnáním, bydlením, zadlužením apod. Základními činnostmi programu je poradenství a doprovod na úřady, podpora při hledání zaměstnání a bydlení. Program také poskytuje výměnný program pro uživatele drog. Poskytované služby: základní poradenství v terénu, doporučení do jiných služeb, osobní asistence, výměnný program pro uživatele drog a osoby poskytující placené sexuální služby, kondomy, zdravotní informační servis, bezplatné vstupní sociálně právní poradenství. Provozní doba: volejte po - pá 8.00 – 16.30 hod. 3. Další služby Nově KOTEC o.p.s. nabízí i služby pro mládež ve věku od 15 do 26 let. V roce 2014 bude spuštěn provoz mobilního nízkoprahového centra, v provozu bude jednou týdně v Aši a Studánce. Od září bude zahájen provoz nového centra v budově Lidového domu. Návštěvníci zde najdou vhodný prosto pro trávení volného času. Bližší informace u Markéty Černé. Kontakt: 608 656 543

6. Sdružení Linka bezpečí Adresa: Ústavní 91/95, Praha 8, 181 21 Zástupce organizace: Ing. Darina Rössl, ředitelka SBL Telefon: 266 727 976, 602 649 956 E-mail: [email protected] Odkaz: www.linkabezpeci.cz Cílová skupina: děti a mladiství (do 17 let včetně a studenti denního studia do 25 let včetně) 1. Linka bezpečí: pomáhá dětem a dospívajícím, kteří si nevědí rady se svými problémy, jsou na útěku nebo o takovém kroku uvažují, cítí se ohroženi, osamělí a nechtějí nebo se nemohou svěřit někomu ze svého okolí. Přesto však potřebují pochopení, podporu, důvěru a zároveň kvalifikovanou radu a pomoc. Na Lince bezpečí je jim dáván dostatečný prostor k tomu, aby mohli hovořit s konzultantem o své situaci a dospět společně k nějakému možnému řešení. Poskytované služby: telefonická krizová pomoc a poradenství na čísle 116 111 (zdarma z mobilu i pevné linky z celé ČR) - 31 -

Provozní doba: nepřetržitě Pro ty, kteří nemohou nebo nechtějí o svých problémech mluvit (např. sluchově postižení, děti s vadou řeči), mohou využít další služby Linky bezpečí, kterými jsou: E-mailová poradna Linky bezpečí: děti a dospívající, kteří mají přístup k internetu, se mohou na Linku bezpečí obrátit přes e-mail a konzultovat zde svoje problémy (s odpovědí do tří pracovních dnů). E-mail: [email protected] Chat Linky bezpečí: další online služba Linky bezpečí, kde mohou děti a mladiství řešit své problémy i každodenní trápení Odkaz: http://chat.linkabezpeci.cz Provozní doba: každý den (od pondělí do neděle) vždy od 15 do 19 hodin a o víkendu ještě navíc v čase od 9 do 13 hodin. 2. Rodičovská linka: poskytuje telefonickou krizovou intervenci a poradenství především rodičům, prarodičům a ostatním členům rodiny z celé České republiky, kteří jednají v zájmu dítěte. Telefon: 840 111 234, 606 021 021 E-mail: [email protected] (s odpovědí do tří pracovních dnů) Provozní doba: pondělí, středa a pátek: 13 - 16 hod. úterý a čtvrtek: 16 - 19 hod.

7. Oáza klidu, o.p.s. Adresa: Školní 81, 357 35 Nové Sedlo - Loučky Zástupce organizace: Ilona Hanzlíčková Telefon: 352 669 380, 777 175 187 E-mail: [email protected] Odkaz: www.oazaklidu.cz Cílová skupina uživatelů: senioři - osoby s chronickým duševním onemocněním o Cílovou skupinu tvoří senioři se sníženou soběstačností v základních životních dovednostech

z

důvodu

chronického

duševního

onemocnění

způsobenou

Alzheimerovou chorobou, stařeckou demencí či jinými typy demencí. - osoby s chronickým onemocněním - osoby s jiným zdravotním postižením - osoby s kombinovaným postižením o Tuto skupinu tvoří senioři se sníženou soběstačností v základních životních dovednostech

z

důvodu

chronického - 32 -

duševního

onemocnění

způsobenou

Alzheimerovou chorobou, stařeckou demencí či jiným typem demence v kombinaci se zdravotním či kombinovaným postižením. věková struktura: mladší senioři (65 – 80 let); starší senioři (nad 80 let) územní rozsah poskytované služby: Karlovarský kraj, celá ČR Poskytované služby: Domov se zvláštním režimem – pobytové služby Provozní doba: nepřetržitá

8. TyfloCentrum Karlovy Vary, o.p.s. Adresa: Mozartova 444/6, 360 20 Karlovy Vary Zástupce organizace: Pavel Rogaczewski Telefon: 353 226 511, 603 265 875 E-mail: [email protected] Odkaz: www.tyflocentrum-kv.cz Středisko Cheb: Adresa: Karlova 17, Cheb, 350 02 Zástupce organizace: Emil Miklóš, Martina Belasová Telefon: 790 249 069 E-mail: [email protected], [email protected] Cílová skupina uživatelů: - osoby se zrakovým a kombinovaným postižením Poskytované služby: průvodcovské a předčitatelské služby, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociální rehabilitace, základní sociální poradenství.

9. Tyfloservis, o.p.s. - Krajské ambulantní středisko K. Vary Adresa: Mozartova 444/6, 360 20, Karlovy Vary Zástupce org.: Ladislava Šporová Telefon: 353 236 068 E-mail: [email protected] Odkaz: www.tyfloservis.cz Cílová skupina: lidé se zdravotním postižením – konkrétně osoby se zrakovým postižením, včetně osob s kombinovaným postižením (zrakové + další postižení) – od 15-ti let Poskytované služby: podpora nevidomých a slabozrakých lidí na cestě k jejich samostatnému a nezávislému životu = nácvik dovedností (péče o sebe, členy rodiny a domácnost, prostorová orientace a samostatný pohyb, psaní na stroji či klávesnici počítače, čtení a psaní Braillova bodového písma, vlastnoruční podpis, chování v různých společenských situacích apod.), poradenství v oblasti sociálně právní, při výběru vhodných pomůcek a při vytváření

- 33 -

bezbariérového prostředí doma, v zaměstnání i jinde, informační servis a zprostředkování dalších služeb. Provozní doba: K osobní návštěvě střediska je třeba se vždy předem telefonicky objednat! PO až ST

9.00 – 12:00,

12:30 – 15:30

ČT

9:30 – 12:30,

13:00 – 18:00

PÁ

8:00 – 12:00

10. Sjednocená org. nevidomých a slabozrakých – SONS Pobočka Cheb Adresa: Karlova 17, Cheb, 350 02 Zástupce organizace: Hana Miklóšová, Dana Vrchlavská Telefon: 775 669 359, 776 558 358, 354 430 924 E-mail: [email protected] Odkaz: www.sons.cz Cílová skupina: osoby se zrakovým postižením od 15 let Poskytované služby: sociálně aktivizační služby, základní sociální poradenství

11. Útočiště o.p.s. - Centrum pro rodiny s dětmi Adresa: Dobrovského 78/19, 350 02 Cheb Zástupce organizace: Bc. Jana Kotounová Telefon: 354 433 169, 602 422 169 E-mail: [email protected] Odkaz: www.utociste-cheb.cz Poskytované služby: 1. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi – sanace rodiny Cílová skupina uživatelů: - rodiny s dětmi ve věku od 0 do 18 let, děti a mládež do 18 let Provozní doba: pro nově příchozí: Po, Čt od 9 do 17 hod. V případě, že jsou pracovníci v terénu, je možné je zastihnout na mobilním telefonu. S uživateli, se kterými se již pracuje, jsou termíny schůzek domlouvány podle jejich potřeb a stejně tak i návštěvy u nich doma. 2. nízkoprahový klub pro děti od 6 do 15 Let (ZŠ) Cílová skupina uživatelů: - děti a mládež ve věku od 6 do 15 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, etnické menšiny (služba není primárně zaměřena na etnické menšiny, ale je možné, aby členové různých menšin služby využili) Provozní doba: Po, Út, St: 14 – 18 hod. (pro děti od 6 do 11 let – od 14 do 16 hod.; pro děti od 12 do 15 let – od 16 do 18 hod.) - 34 -

B) Organizace zřizované obcemi

12. Město Aš - Pečovatelská služba (Dům s pečovatelskou službou) Adresa: Dlouhá 1, 352 01 Aš Zástupce organizace: Bc. Šárka Bodorová, DiS. - vedoucí pečovatelské služby Telefon: 354 526 805, 724 163 846 E-mail: [email protected] Odkaz: www.muas.cz Cílová skupina uživatelů: - lidé v nepříznivé životní situaci. V této situaci se nacházejí pro svůj věk, ztrátu soběstačnosti, pro nemoc, zdravotní postižení nebo z jiných závažných důvodů, nejsou fakticky schopni zabezpečovat a uspokojovat své životní potřeby a tyto potřeby nejsou ani jinak zabezpečeny. Poskytované služby: veškerá péče o domácnost klienta, tj. nákupy, úklid, dovoz obědů, léků, mytí oken, pomoc při koupeli, pedikúra a další dle potřeb a přání klienta Pracovní doba: po – pá 7:30 – 16:00 I. Základní informace: Dne 12.2.2003 byla podle § 35a odst.1, § 84 odst.2 písm. e) zák.č.128/2000 Sb., o obcích, v souladu s § 24 a násl. zák. č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů s účinností od 1.1.2003 zřízena usnesením Zastupitelstva města Aše č.48 organizační složka. Tato sociální služba je v samostatné působnosti města Aše poskytována zdravotně postiženým občanům a starým občanům, kteří nejsou schopni si sami obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby nebo kteří pro nepříznivý zdravotní stav potřebují ošetření jinou osobou nebo další osobní péči, pokud jim potřebnou péči nemohou poskytovat rodinní příslušníci. Cílem služby je: 

podporovat uživatele v zachování jejich způsobu života ve vlastních domácnostech



napomáhat uživatelům k udržení soběstačnosti, aby mohli co nejdéle žít v přirozeném prostředí



zajišťovat maximálně aktivní život s ohledem na zdravotní stav

II. Rozsah poskytování pečovatelské služby: Předmětem činnosti při poskytování pečovatelské služby jsou základní činnosti, které se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: 1. pomoc a podpora při podávání jídla a pití, 2. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, 3. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním prostoru, - 35 -

4. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: 1. pomoc při úkonech osobní hygieny, 2. pomoc při základní péči o vlasy a nehty, 3. pomoc při použití WC, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy: 1. zajištění stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, 2. dovoz nebo donáška jídla, 3. pomoc při přípravě jídla a pití, 4. příprava a podání jídla a pití; tato základní činnost může být zajišťována jen v rozsahu úkonů podle bodů 3 a 4, d) pomoc při zajištění chodu domácnosti: 1. běžný úklid a údržba domácnosti, 2. údržba domácích spotřebičů, 3. pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, například sezónního úklidu, úklidu po malování, 4. donáška vody, 5. topení v kamnech včetně donášky a přípravy topiva, údržba topných zařízení, 6. běžné nákupy a pochůzky, 7. velký nákup, například týdenní nákup, nákup ošacení a nezbytného vybavení domácnosti, 8. praní a žehlení ložního prádla, popřípadě jeho drobné opravy, 9. praní a žehlení osobního prádla, popřípadě jeho drobné opravy, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři a doprovázení zpět, 2. doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět. III. Místo a čas poskytování PS: Služba se poskytuje občanům v jejich domácnostech (včetně domácností v domě s pečovatelskou službou) a v zařízeních pečovatelské služby, tj. střediska osobní hygieny a prádelny. Pečovatelskou službu zajišťujeme každý všední den od 7:30 hod. do 16:00 hod. IV. Informace pro zájemce o PS: Zájemce o pečovatelskou službu má možnost navštívit kancelář vedoucí pečovatelské služby (PS) v domě s pečovatelskou službou (DPS)nebo požádat o návštěvu ve své domácnosti. Vedoucí PS provede sociální šetření, kdy informuje zájemce o úkonech PS, o ceně a způsobu hrazení PS, současně i o právech a povinnostech uživatele. Při schůzce s klientem volí vhodný způsob - 36 -

komunikace: navodí atmosféru důvěry, používá jednoduché a srozumitelné výrazy, mluví pomalu a zřetelně. Kontrolními otázkami zjišťuje, zda zájemce rozuměl všem informacím. Je-li zájemce se vším obeznámen a nabízené služby mu vyhovují, sepíše s ním vedoucí PS „ Žádost o zavedení PS “, ve které vyznačí individuální plán pro poskytování PS. Na základě této žádosti je s žadatelem uzavřena Smlouva o poskytování pečovatelské služby (podle § 91, zákona č.108/2006 Sb.). Při prvním poskytování PS vedoucí PS vzájemně představí klienta a pečovatelku, předá jim instrukce o průběhu a rozsahu služeb se všemi důležitými detaily. V. Poskytování pečovatelské služby: Četnost jednotlivých úkonů pečovatelské služby je sjednána s klientem individuálně a je uvedena ve Smlouvě. V předem domluveném termínu je klient povinen umožnit pečovatelce vstup do domácnosti, případně předem oznámit, že v daném termínu nebude doma a domluvit termín náhradní. V případě, že klient pečovatelce neotevře v domluveném čase, je po 15 minutách od domluveného termínu postupováno takto: -

pokus o kontakt klienta prostřednictvím telefonu

-

kontaktování vedoucí PS

-

kontaktování rodiny nebo osoby, kterou klient určil jako kontaktní

-

zjištění informací od obvodního lékaře, event. od rychlé záchranné služby

-

přivolání policie z důvodu podezření na zdravotní problémy klienta

Vedoucí PS informuje rodinu o zhoršení klientova zdravotního stavu a dalších důležitých změnách osobně či telefonicky.

13. Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb (příspěvková organizace města Cheb) Zařízení sociálních služeb: Domov pro osoby se zdravotním postižením, týdenní a denní stacionář „Mája“ Adresa:

Dragounská 38, Cheb 350 02

Zástupce organizace: MUDr. Robert Plachý, ředitel SZSS, Pastýřská 4, Cheb Kontaktní osoba: Bc. Vladimíra Sedláková, vedoucí zařízení Telefon, fax: 354 430 629 E-mail: [email protected] Odkaz: www.szss-cheb.cz 1. Domov pro osoby se zdravotním postižením: Cílová skupina uživatelů: děti a mládež ve věku od 3 let do 26 let. Poskytované základní činnosti: ubytování; strava; pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu; pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu; výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti; zprostředkování kontaktu se společenským - 37 -

prostředím; sociálně terapeutické činnosti; pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. a) Denní stacionář „Mája“ - je ambulantní služba určená dětem a mládeži, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení – mentálního nebo kombinovaného postižení. Cílová skupina uživatelů: děti a mládež ve věku od 3 let do 26 let. Poskytované základní činnosti: strava; pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu; výchovné, vzdělávací a aktivizační; zprostředkování kontaktu se společenským prostředím; sociálně terapeutické činnosti; pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Provozní doba denního stacionáře: v pracovní dny od 6,00 do 16,00 hod. (po domluvě lze časový rozsah upravit) b) Týdenní stacionář „Mája“ - je pobytová služba určená dětem a mládeži, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení – mentálního nebo kombinovaného postižení. Cílová skupina uživatelů: děti a mládež ve věku od 3 let do 26 let. Poskytované základní činnosti: ubytování; strava; pomoc při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu; pomoc při hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu; výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti; zprostředkování kontaktu se společenským prostředím; sociálně terapeutické činnosti; pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Provozní doba týdenního stacionář: pondělí 6,00 až pátek 17,00 hod. (po domluvě lze časový rozsah upravit). c) Odlehčovací služba - je ambulantní nebo pobytová služba poskytovaná dětem a mládeži, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení – mentálního nebo kombinovaného, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Cílem je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Poskytované základní činnosti: dle denního stacionáře – ambulantní služba dle týdenního stacionáře – pobytová služba Cílová skupina uživatelů: děti a mládež ve věku od 3 let do 26 let.

- 38 -

2. Raná péče Adresa: Dřevařská 13, 350 02 Cheb Kontaktní osoba: Mgr. Andrea Ungrová, vedoucí Telefon: 354 694 560 E-mail: [email protected] Odkaz: www.szss-cheb.cz/ranapece Cílová skupina uživatelů: rodiny s dětmi s mentálním a kombinovaným postižením, nebo jejichž vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivé sociální situace od narození do 7 let věku dítěte. Poskytované služby: výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou, pomoc a podpora při dalších aktivitách zaměřených na sociální začleňování rodiny dítěte, podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů), sociálně terapeutické činnosti (psychosociální podpora formou naslouchání, podpora výměny zkušeností), pomoc při uplatňování práv, zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (pomoc při komunikaci, nácvik dotazování a komunikačních dovedností, podpora svépomocných aktivit rodičů, v případě potřeby doprovázení rodičů na jednání v záležitostech týkajících se vývoje dítěte), poskytování základního sociálního poradenství. Pracovní doba: pondělí - pátek: 7:00 - 15:30 Ranou péči lze, na základě individuální dohody, poskytovat i v jiném časovém rozsahu dle potřeb rodiny.

C) organizace zřizované krajem 14. Domov pro osoby se zdravotním postižením „PATA“ Adresa: Skalka u Hazlova 60 Zástupce organizace: Daniel Lindenberg – ředitel Telefon: 354 595 354, 354 595 004 mobil: 734 516 053 E-mail: [email protected] Odkaz: http://www.usp-pata.cz/ Cílová skupina uživatelů: - osoby se zdravotním postižením (zejména s mentálním a kombinovaným postižením, jejichž stav odpovídá těžké nebo úplné závislosti na pomoci jiné fyzické osoby při zajištěni péče o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti, vymezené zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Poskytované služby: poskytnutí ubytování, stravy, včetně dietní, pomoc při zvládání péče o vlastní osobu, výchovné vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským - 39 -

prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. - zajištění zdravotní péče formou zvláštní ambulantní péče poskytované podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. - v domově je vykonávána ústavní výchova nebo předběžné opatřeni podle zvláštních právních předpisů- v těchto případech není rozhodující stupeň závislosti na pomoci jiné fyzické osoby) Pracovní doba: nepřetržitá

15. Domov pro seniory Adresa: Krásňany 766, 351 24 Hranice u Aše Zástupce organizace: Ing. Libor Syrovátka Telefon: 354 599 978, 602 202 114 E-mail: [email protected] Odkaz: www.kr-karlovarsky.cz/obce/HRANICE Cílová skupina uživatelů: - senioři se sníženou soběstačností v základních životních dovednostech a tudíž vyžadující podporu při zabezpečení životních osobních potřeb 24 hodin denně, senioři zdravotně postižení a senioři tělesně postižení. Osoby jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc a jiné fyzické osoby. Bohužel nepřijímáme klienty akutně nemocné ani v dekompenzovaném stadiu fyzické nebo duševní choroby, agresivní nebo se silnou demencí. Nejsme zařízeni pro poskytování služeb občanům, závislým na návykových látkách a alkoholu. Domov neřeší ani pouhou bytovou nouzi občanů, protože poskytuje služby komplexní, včetně zdravotní a sociální péče. Poskytované služby: pobytové služby - ubytování a strava, zdravotní péče, rehabilitace, kulturní a rekreační péče. Pracovní doba: nepřetržitá

D) organizace neregistrované, ale poskytující služby pro občany Ašska: 16. Agentura domácí péče – Home Care Adresa: Čechova 10, 352 01, Aš Zástupce organizace: Světlana Vontszemüová Telefon: 354 528 234, 605 719 520 E-mail: [email protected] Cílová skupina uživatelů: - občané seniorského věku

- 40 -

Poskytované služby: zdravotní péče klientům v domácnosti hrazená zdravotní pojišťovnou klienta (aplikace injekcí, podávání léků, převazy, odběry krve). Vždy nutná indikace praktického lékaře. Pracovní doba: po – pá 7:30 – 15:30, so + ne dle dohody s lékařem.

17. Carvac s.r.o. Adresa: Aš, Nemocniční 52 Zástupce organizace: Václav Hlaváč – jednatel společnosti Telefon: 354 403 142, 354 403 111 E-mail: [email protected] Odkaz: www.carvac.cz Cílová skupina uživatelů: dlouhodobě a chronicky nemocní pacienti Poskytované služby: 1. lůžková ošetřovatelská a rehabilitační péče a sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (ty jsou určeny pro klienty, kteří se předtím léčili v léčebně). 2. Domov pro seniory - cílová skupina jsou senioři s věkovou strukturou dospělí 60 – 64 let, mladší senioři 65 – 80 let a starší senioři nad 80 let. Pracovní doba: nepřetržitá. Léčebna CARVAC s.r.o. je soukromé zdravotnické zařízení poskytující následnou lůžkovou péči. Pečuje především o pacienty s dlouhodobým nebo chronickým onemocněním. Zároveň poskytuje doléčovací péči po odeznění akutní fáze onemocnění po mozkových či srdečních příhodách, úrazech, zlomeninách, různých operacích, kde pacient nadále potřebuje ošetřovatelskou péči. Pacienty přijímáme především z nemocnic, ale je možné i přijetí z domácího prostředí po doporučení ošetřujícího lékaře. K přijetí musí být pacient indikován - vyžaduje minimálně 3 hodiny odborné ošetřovatelské péče denně nebo více než 3 návštěvy zdravotní sestry v domácnosti. Pokud již zdravotní stav pacienta nevyžaduje poskytování péče v takovém rozsahu, propouštíme ho do péče rodiny popř. zařízení sociálních služeb. V případě, že není možné tuto péči zajistit, máme k dispozici sociální lůžka, kde klientovi poskytneme potřebnou péči do doby než je možné umístění např. v domově pro seniory. V současné době provozujeme 110 zdravotních lůžek a 23 sociálních lůžek. Z uvedeného vyplývá, že pobyt v léčebně je určen pro klienty v definovaném zdravotním stavu. Pokud se zdravotní stav zhorší, je potřebný překlad na akutní péči – nemocnice Cheb. V opačném případě, kdy se zdravotní stav klienta zlepší natolik, že nesplňuje indikační podmínky – sociální lůžka.

- 41 -

Dále od 1. 3. 2014 provozujeme Domov pro seniory, kapacita 12 lůžek. Jedná se o pobytovou sociální službu s nepřetržitým provozem. Služba je určena dospělým od 60- ti let věku s přiznaným starobním nebo plným invalidním důchodem, jejichž zdravotní stav odpovídá těžké nebo úplné závislosti na pomoci jiné osoby. Přijímáme klienty i z domova nebo jiných zařízení. Pro ambulantní pacienty zajišťujeme rehabilitaci, kontakt na adrese: Aš, Na Vrchu 24 Telefon: 607 732 357 Pracovní doba: po – čt 7:00 – 11:30 12:00 – 18:00 pátek 7:00 - 15:00 E-mail: [email protected]

18. GRAVID Centrum Adresa: Hradební 2, Cheb (SZŠ) Zástupce organizace: MUDr. Ivana Šmrhová Mobilní telefon: 723 060 485 Cílová skupina uživatelů: - těhotné ženy Poskytované služby: těhotenské kurzy (příprava těhotných žen a jejich doprovodu k porodu, seznámení s moderními trendy v oblasti porodnictví), laktační poradna (příprava ke kojení a další porodní laktační konzultace), sexuologické přednášky pro mládež i dospělé. Objednávky na mobilu: těhotenské kurzy se pořádají dle zájmu těhotných cca 1 x za 2-3 měsíce.

19. Klub důchodců Adresa: 1. Klub důchodců Karlova 700/17, Aš (bývalé AKS), v průběhu r. 2014 nové sídlo na adrese: Hlavní 23 (knihovna - vchod z Karlovy ulice) Kontaktní osoba: Josefa Radová Kontaktní adresa: Sdružení pro občanské záležitosti Aš Mánesova 5, 352 01 AŠ Telefon: 354 525 650, 723 039 758 E-mail: [email protected] Provozní doba: úterý + čtvrtek 15 – 18 hodin v AKS

- 42 -

2. Klub důchodců Dlouhá 1, 352 01 Aš (v budově Domu s pečovatelskou službou, 1. patro) Kontaktní osoba: Bc. Šárka Bodorová, DiS. Telefon: 354 526 805 (7:30 – 16:00), 724 163 846 (ve všední dny kdykoliv) E-mail: [email protected] Cílová skupina uživatelů: - senioři Poskytované služby: kulturní a společenské využití volného času seniorů (vytváření aktivit pro využití volného času seniorů – dechovky, tanečky, vzdělávání apod.). Provozní doba: středa 14 – 17 hodin v DPS

20. Dětský domov Aš Adresa: Na Vrchu 26, 352 01 Aš Zástupce organizace: Mgr. Anna Židův, ředitelka Telefon: 351 011 090, 724 803 489 E-mail: [email protected] Odkaz: www.detskydomov-as.cz Cílová skupina uživatelů: - děti 3-18 (26) let - do dětského domova se rovněž umisťují nezletilé matky spolu s jejich dětmi. Poskytované služby: dětský domov pečuje o děti podle jejich individuálních potřeb. Ve vztahu k dětem plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. Účelem dětského domova je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, které nemají závažné poruchy chování.

21. Městský dům dětí a mládeže – Sluníčko Adresa: Štefánikova 2515, 352 01, Aš Zástupce organizace: Eva Holečková Telefon: 354 525 503 (volat můžete: po – pá 8:00 – 15:00), 723 355 663 E-mail: meddm.slunickoworldonline.cz Odkaz: www.asskeslunicko.unas.cz Cílová skupina uživatelů: - děti a mládež, matky s dětmi Poskytované služby: dům dětí a mládeže je střediskem volného času pro zájmové vzdělávání zabezpečující volnočasové aktivity v průběhu celého roku (včetně dnů, kdy neprobíhá školní vyučování). Poskytuje metodickou, odbornou, materiální pomoc účastníkům zájmového vzdělávání. Aktivity jsou určeny veřejnosti od předškolního věku do dospělosti = letní tábory pro děti a mládež, zájmové kroužky, kurzy pro děti, mládež i ostatní zájemce (keramika, ruční práce, aerobic, cvičení rodičů s dětmi apod.), volnočasové aktivity – stolní tenis, stolní fotbal, šipky, různé stolní hry apod. Provozní doba: denně od 14 – 17 hodin - 43 -

22. Městský úřad Aš – odbor sociálních věcí a zdravotnictví Adresa: Hlavní 19, 35201 Aš Zástupce organizace: Bc. Miroslav Oberreiter, vedoucí odboru Telefon: 354 524 227, 724 196 009 E-mail: [email protected] Odkaz: www.muas.cz Poskytované služby: - preventivní a výchovná činnost (např. projednávání s rodiči a s jinými osobami odpovědnými za výchovu dětí odstranění nedostatků ve výchově dítěte, projednávání s dítětem nedostatky v jeho chování, poskytování nebo zprostředkování rodičům na jejich žádost poradenství při uplatňování nároků dítěte podle zvl. právních předpisů) - poradenská činnost (poskytování nebo zprostředkování rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené, zprostředkování pomoci odborného poradenského zařízení) - sociálně právní ochrana dětí (návrhy soudu na omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu za podmínek stanovených v § 44 zák. o rodině) - náhradní rodinná péče - kurátor pro děti a mládež a kurátor pro dospělé, opatrovnictví - komunitní plánování města Provozní doba: dle úředních hodin městského úřadu v Aši

23. PaCiHol, o.p.s. Adresa: Okružní 30, Aš, 352 01 Zástupce organizace: Věra Paprsková Telefon: 603 903 135 E-mail: [email protected] Odkaz: http://www.muas.cz/pacihol-o-p-s/d-226867/p1=16328 Cílová skupina uživatelů: děti a mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy Poskytované služby: volnočasové, vzdělávací, kulturní a sportovní aktivity ve spolupráci s městem Aš a manažerem prevence kriminality, integrace sociálně znevýhodněných dětí a mládeže do společnosti.

- 44 -

24. Západočeský Paprsek, o.s. Adresa: Mikulášská 6, Aš, 352 01 Zástupce organizace: Marcela Hlisníková Telefon: 720 213 329 Cílová skupina uživatelů: hnutí rodičů a příbuzných dětí s duševním onemocněním (svépomocná skupina) Poskytované služby: víkendové pobyty, základní poradenství

25. Pedagogicko-psychologická poradna Cheb Adresa: Palackého 8, Cheb, 350 02 Služba je poskytována 1x týdně v Aši, ST 8,00 – 16,00 hod. v DDM Sluníčko, Štefánikova 2515 Zástupce organizace: Mgr. Lenka Brodská Telefon: 354 439 396, 733 673 511 E-mail: [email protected] Cílová skupina uživatelů: klienti 3-18 let + studující Poskytované služby: poskytování odborné psychologické a speciálně pedagogické péče

26. Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Adresa: Palackého 1562/8, Cheb, 350 02 Zástupce organizace: Mgr. Jiří Hanák, vedoucí zařízení, psycholog Telefon: 354 422 510, 731 549 171 Externí pracovníci: Mgr. Ivana Weinzettlová - pedagog Mgr. Svatava Musilová - psycholog E-mail: [email protected] Odkaz: www.ss-po.cz Cílová skupina uživatelů: osoby, jejich partnerům a rodinám prožívajícím manželskou nebo vztahovou krizi, nebo kterým taková krize hrozí - osoby s psychickými a sociálními problémy souvisejícími s domácím nebo jiným násilím, užíváním nebo závislosti na návykových látkách nebo jinou příčinou sociálního vyloučení - osoby nacházejícím se v obtížné životní situaci, kterou přechodně nemohou řešit vlastními silami Poskytované služby: - sociálně terapeutické činnosti - pomoc při uplatňování práv, oprávněných záležitostech a při obstarávání osobních záležitostí - zprostředkování kontaktu se společenským prostředím - individuální, párovou, rodinnou a skupinovou psychoterapii - diagnostiku a psychoterapii pro uživatele jiných druhů sociálních služeb, převážně pobytových - 45 -

Dětem do 15 let poskytujeme služby pouze v doprovodu rodičů. Provozní doba: po, út 8:00 - 15:30 st, čt 8:00 - 17:00 pá

8:00 - 14:00

27. Zdravotnické potřeby Adresa: Valdštejnova 20, Cheb, Kontaktní místo: Šumavská 23, Aš Zástupce organizace: Schreinerová Ivana Telefon: 354 439 798 – Cheb, 354 525 755 – Aš E-mail: Odkaz: www.zdravotnickepotreby.cz Cílová skupina uživatelů: - široká veřejnost Poskytované služby: prodej veškeré zdravotnické techniky a pomůcek. Možnost zajistit dovoz požadovaných pomůcek do Aše (předem domluvit). Provozní doba: po – pá 8:00 – 17:00, so 9:00 – 12:00

28. Romský poradce MěÚ v Aši Kontakt: Milan Vrbata Telefon: 354 524 221, 724 163 903 E-mail: [email protected] Odkaz: http://www.muas.cz Cílová skupina uživatelů: - občané romské národnosti Poskytované služby: poradenství Provozní doba: po. – st. 7:30 – 16:30, út. – čt. 7:30 – 14:30, pá. 7:30 – 12:30 hod.

29. Sdružení zdravotně postižených Aš Adresa: Příbramská 5, Aš Zástupce organizace: Jaroslav Bulant Telefon: 773 622 403 Odkaz: www.svaztp.cz Cílová skupina uživatelů: - tělesně postižení Poskytované služby: - částečná osobní asistence, pomoc při vyřizování úředních i osobních záležitostí, pořádání ozdravného plavání a rekondičního cvičení, různé zájezdy, návštěvy u nepohyblivých osob Provozní doba: po tel. dohodě po – pá 8 – 13 hod.

- 46 -

E) organizace s celorepublikovou působností: Středisko rané péče Tamtam Praha Adresa: Hábova 1571, 155 00 Praha 5 - Stodůlky Zástupce organizace: Mgr. Martina Péčová, vedoucí střediska Telefon: 251 510 744 Odkaz: www.tamtam-praha.cz Cílová skupina uživatelů: - rodiny dětí se sluchovým nebo kombinovaným postižením Poskytované služby: podpora a pomoc rodinám cílových skupin, které vychovávají dítě v přirozeném domácím prostředí formou pravidelných terénních konzultací. Prosazování a hájení zájmů a potřeb těchto rodin. Poskytování informací a poradenství, vedoucích k přirozenému přijetí dítěte. Posilování rodičovských kompetencí a dovedností. Posilování samostatnosti a zodpovědnosti rodičů při výchově dítěte, vedoucí k nezávislosti na sociálních systémech. Konzultace probíhají v intervalu 4 - 6 týdnů, nebo krátkodobě i častěji, délka konzultace se obvykle pohybuje v intervalu 1,5 - 3 hodiny. Provozní doba: každý pracovní den od 7.00 do 19.00 hodin.

Shrnutí: Sociální služby jsou rozdělovány dle registrovaných služeb. V rámci Ašského seznamu poskytovatelů, který obsahuje také organizace, které nesídlí na území města, ale služby jsou určeny i pro Ašské občany, jsou vymezeny dle zákona o sociálních službách – viz tabulka níže. Přehled registrovaných služeb převeden do tabulky dle členění druhy služby: Druh služby Azylové domy Domovy pro seniory Domovy pro osoby se zdravotním postižením Odborné sociální poradenství Osobní asistence Pečovatelská služba Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně terapeutické dílny Terénní programy

- 47 -

Počet zařízení v okolí 1 2 1 + samostatné bydlení 2 1 1 1 1 1

Potřeby poskytovatelů sociálních služeb Každý poskytovatel má odlišné potřeby s ohledem na rozsah poskytovaných služeb. Většina poskytovatelů vnímá jako jeden z nejpalčivějších problémů systém financování služeb. Převážná část poskytovatelů každý rok čeká, jak dopadne v rámci dotačního řízení MPSV, což pro zajištění udržitelnosti a stabilnosti služby není ideální. S ohledem na to, že plánování služeb má být nastaveno na minimálně tři roky, ale jednotlivý poskytovatelé netuší, zda další rok budou poskytovat službu v plném rozsahu i dalším roku, jedná se o velmi živý proces a podle toho je potřeba přihlížet k aktuálním změnám každoročně v rámci procesu KPSS. Vymezení samotný potřeb se odvíjí od finančních možností a poptávky od klientů. Jedna z konkrétních potřeba byla definována v oblasti sociálního bydlení. Na Ašsku je minimum sociálních bytů a poskytovatelé toto vnímají jako zásadní problém. V případě, že by byly k dispozici sociální byty, bylo by možné efektivní nastavení sítě služeb. Pro zkvalitnění služeb je rovněž potřeba účinné spolupráce s dalšími institucemi a poskytovateli sociálních služeb a služeb následných stejně jako pravidelné proškolování zaměstnanců organizací.

Potřeby uživatelů Potřeby získané na základě monitoringu potřebnosti ve městě:  Zajištění smysluplného a důstojného života s ohledem na zdravotní stav a s tím související soběstačnost  Podpora služeb poskytujících péči v přirozeném prostředí (domácnost klienta) – terénní služby  Dostupnost služeb v místě bydliště  Informovanost o nabídkách poskytovaných sociálních a souvisejících služeb  Odpovídající možnosti trávení volného času pro širokou cílovou skupinu (senioři, zdravotně postižení, matky s dětmi apod.)  Dluhové poradenství – v posledních dvou letech nejžádanější potřeba  Bezbariérovost města – zajištění přístupu do veřejných budov  Zajištění přiměřené zdravotnické péče (v Aši řadu let již není nemocnice)

Potřeby zadavatele Potřeby zadavatele jsou zapracovány do tohoto Komunitního plánu – Strategie rozvoje služeb v Aši (str. 19. – 25.), kdy hlavní snahou bude naplňování jednotlivých opatření a aktivit Komunitního plánu města s ohledem na potřeby uživatelů služeb (i případných či budoucích uživatelů) včetně potřeb poskytovatelů. Toto jsou základní principy komunitního plánování. - 48 -

Popis financování služeb Tato část se zabývá financováním sociálních služeb. Záleží na zdroji financování a těmi mohou být dotace a příspěvky ze státního rozpočtu, z krajského rozpočtu a z obecních rozpočtů, úhrady od uživatelů, apod.. Financování dle zdrojů: Sociální služby v Karlovarském kraji jsou financovány z několika různých zdrojů. Mezi nejvýznamnější z nich patří dotace ze státního rozpočtu poskytované zejména Ministerstvem práce a sociálních věcí, finanční prostředky z krajského rozpočtu a z obecních rozpočtů. Dalším významným zdrojem financování jsou úhrady za poskytování sociálních služeb od uživatelů. Mezi další zdroje je možné zařadit finanční prostředky z Evropské Unie (prostřednictvím Evropského sociálního fondu) či příjmy od zdravotních pojišťoven. 1) Dotační programy Ministerstva práce a sociálních věcí Rok 2013 - dotační řízení k poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu na rok 2013 bylo určeno pro občanská sdružení, církevní právnické osoby, obecně prospěšné společnosti a fyzické osoby, které vyvíjejí veřejně prospěšnou činnost v oblasti poskytování sociálních služeb. Vyhlašovatel tohoto řízení, MPSV, vyhlásil tyto programy: Programy podpory: 

Program podpory A – podpora poskytování sociálních služeb, které mají místní či regionální charakter.



Program podpory B o podpora sociálních služeb, které mají celostátní či nadregionální charakter, o podpora činností, které mají rozvojovou povahu.

2) Dotační programy Karlovarského kraje Rok 2013 - zásady pro poskytování finančních prostředků na sociální služby v roce 2013 byly schváleny předpisem Zastupitelstva Karlovarského kraje č. PZ 09/2005. Finanční prostředky byly poskytovány občanským sdružením, obecně prospěšným společnostem, církevním právnickým osobám a fyzickým osobám s živnostenským oprávněním poskytujícím sociální služby na území Karlovarského kraje. Tyto subjekty mohly žádat o dva typy finančních prostředků: o příspěvek z „Fondu na podporu nestátních neziskových organizací“ z rozpočtu Karlovarského kraje (dále jen příspěvek a Fond) a o dotace ze státního rozpočtu (dále jen dotace).

- 49 -

Programy podpory: 

Příspěvky na podporu aktivit v oblasti prevence kriminality



Příspěvky z Fondu na podporu NNO - senioři



Příspěvky z Fondu na podporu NNO v oblasti podpory rodiny



Příspěvky z Fondu na podporu NNO

Více na: http://www.kr-karlovarsky.cz/dotace/Stranky/dotaceKK/schvalene/schvsocialni/schval_social.aspx 3) Financování z rozpočtu obcí Rozpočty obcí na sociální služby jsou odvislé od získaných finančních prostředků. V případě města Aše, kdy město je zřizovatelem pečovatelské služby, platí, že když město neobdrží finanční prostředky z kraje či ministerstva, financuje náklady související s poskytováním pečovatelské služby z rozpočtu města. 4) Financování z úhrad od uživatelů Od 1.1.2007 je osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby poskytován za účelem zajištění potřebné pomoci příspěvek na péči. Výše příspěvku na péči je odvozena od stupně závislosti na pomoci jiné osoby a činí: Stupeň závislosti I. – lehká závislost II. – středně těžká závislost III. – těžká závislost IV. – úplná závislost

do 18 let věku 3 000,- Kč 6 000,- Kč 9 000,- Kč 12000,- Kč

nad 18 let věku 800,- Kč 4 000,- Kč 8 000,- Kč 12 000,- Kč

5) Financování z jiných zdrojů V programovacím období 2014-2020 se předpokládá čerpání finančních prostředků v sociální oblasti z Evropského sociálního fondu, prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, a z Evropského fondu pro regionální rozvoj, prostřednictvím Regionálního operačního programu a Integrovaného operačního programu. V rámci Integrovaného operačního programu je v současné době realizován proces transformace pobytových sociálních služeb. Pravděpodobná je také realizace individuálního projektu na zajištění sociálních služeb v kraji.

- 50 -

Hodnocení realizace Hodnocení realizace opatření a aktivit: Hodnocení v našem případě bude probíhat v několika rovinách a to jak během celého procesu komunitního plánování, tak v následné realizaci opatřeních včetně jednotlivých aktivit. Toto je podrobněji rozpracováno do harmonogramu úkolů – příloha č. 1. Zde jsou stanoveny jednotlivé kroky, které budou realizovány v daném období včetně vymezení odpovědné osoby a popisu, jakou formou budou kroky naplňovány. Prostředky, které budou využívány k efektivnějšímu hodnocení, mohou být - dotazník, anketa, průzkum apod.. V procesu plánování je nutné reagovat na případné změny, vzhledem k tomu, že komunitní plánování je živý proces, tedy často proměnný, proto je nutné s těmito změnami počítat. Potřebné je vyhradit prostor na případnou realizaci těchto změn v souladu s vymezenými principy.

Harmonogram úkolů Harmonogram jednotlivých aktivit (kroků), které budou realizovány v stanoveném období (2014 – 2018) jsou podrobněji popsány v příloze č. 1.

- 51 -

Závěr Všem, kteří věnovali svůj čas k seznámení se s naším Komunitním plánem děkujeme a věříme, že získané informace budou pro vás přínosné. Naší snahou bylo co nejsrozumitelněji popsat proces komunitního plánování v Aši, kdy hlavním cílem je příprava, realizace a následné monitorování výstupů či aktivit jednotlivých činností v celém průběhu komunitního plánování. Je nutné si uvědomit, že komunitní plánování je velmi živý proces ve kterém probíhají časté změny a to nejen s ohledem na změny v zákonech, ale i změny v potřebách uživatelů. Budeme se snažit Vás o všech případných změnách informovat prostřednictvím Listů Ašska, v místním rádiu a v neposlední řadě na webových stránkách města – www.muas.cz. Informace budeme také šířit prostřednictvím informačních letáků, které naleznete u většiny místních poskytovatelů nejen sociálních služeb, ale také na podatelně MěÚ v Aši, popřípadě v Infocentru. Snahou realizátorů tohoto komunitního plánu je, aby jej čtenáři nevnímali jako normativní dokument, vymezující jasný postup procesu komunitního plánování v Aši, nýbrž jako podpůrný materiál, který jim může pomoci při řešení nepříznivých situací, do kterých se mohou během svého života dostat. V případě potřeby se můžete obrátit na kohokoliv z realizačního týmu či zástupce uvedených organizací. Realizační tým: Ing. Marie Kovářová Věra Paprsková Bc. Šárka Bodorová, DiS. Bc. Miroslav Oberreiter Bc. Tereza Bystrická, DiS. Přemysl Müller Miroslava Petříková, DiS.

- 52 -

Příloha č. 1.

Harmonogram úkolů Termín

Kroky

Využitelné zdroje

Výstup

Zodpovídá

1.

Aktualizace poskytovatelů (náplň činnost, popis služby, apod.) – včetně zpětné vazby o výstupech poskytovatelům

2 x ročně Leden / Červenec 2014 - 2018

Zjištění stavu, zpracování dat, zprostředkování veřejnosti

Rozpočet – KPSS Město Aš

Aktualizovaný seznam poskytovatelů.

Infocentrum

2.

Setkávání 1 x ročně poskytovatelů Říjen (vzájemná 2014 - 2018 informovanost, výměna zkušeností, dotace)

Příprava setkání, program, pozvání, realizace

Rozpočet – KPSS Město Aš

Realizované společné setkání.

KKP

3.

Pravidelná informovanost veřejnosti o činnosti poskytovatelů a činnosti komise a procesu KPSS

Podpora propagace KPSS poskytovatelům Spolupráce s Listy Ašska

Rozpočet – KPSS Město Aš

Tištěné letáky, články v novinách.

KKP

4.

Možnost vzniku Průběžně dle nové služby potřeby či (popřípadě poptávky transformace služeb včetně financování)

Monitoring a mapování situace (1.3.1.; ……..)

Rozpočet – KPSS Město Aš

Vznik nové služby.

KKP

5.

Monitoring optimálnosti služeb - efektivnost

Zjištění zda je stav Rozpočet – optimální, popřípadě KPSS navrhnout opatření Město Aš dle aktuální potřeby

Dokument s výstupy monitoringu.

KKP + OSVZ

6.

Mapování 1 x ročně potřebnosti cílových září skupin, včetně 2014 - 2018 vyhodnocení

Zjišťování pomocí ověřením opatření, dle možností poskytovatelů a zadavatele

Vlastní zdroje Rozpočet – KPSS Město Aš

Zjištěná potřebnost.

KKP

7.

Zhodnocení a realizace výstupů z priority 1. – návrh řešení

2 x ročně únor / červenec 2014 - 2018

Zhodnocení (kontrola) dosažených výstupů, návrh opatření, doporučení.

Vlastní zdroje Rozpočet – KPSS Město Aš

Dokument s výstupy zhodnocení a realizace – vhodné řešení.

KKP

8.

Realizace výstupů z priority 2.

1 x ročně říjen 2014 - 2018

Realizace – na základě monitoringu potřebnosti (opora v hodnocení viz bod 9.

Vlastní zdroje Rozpočet – KPSS Město Aš

Dokument KKP výstupů a návrh opatření.

Č. úkolu

Popis úkolu

Průběžně dle potřeby, minimálně ¼ ročně 2014 - 2018

1 x ročně srpen / září 2014 - 2018

- 53 -

9.

10.

11.

12.

13.

14.

Hodnocení priority 2.

1 x ročně prosinec 2014 - 2018

Zhodnocení (kontrola) dosažených výstupů, návrh opatření, doporučení Mapování možností 2 x ročně Mapování dotačních financování KPSS leden / červen titulů 2014 - 2018 Výběr vhodných projektů Včetně přípravy projektu Metodické vedení v rámci potřebnosti – rozsah KK

Vlastní zdroje Rozpočet – KPSS Město Aš

Dokument se závěry hodnocení.

KKP

Vlastní zdroje Rozpočet – KPSS Město Aš Vlastní zdroje Rozpočet – KPSS Město Aš Rozpočet – KPSS Město Aš

Přehled dotací.

KKP + OP

Vybrané projekty.

KKP – koordinátor KPSS

Supervize, konzultace.

KKP

Informace.

KKP – Bodorová, Petříková.

Dokument se závěry hodnocení procesu.

KKP

1 x ročně Výběr vhodných leden / červen projektů dle priorit 2014 - 2018 komise, společná příprava projektu 1 x ročně Provést supervizi, září konzultaci 2014 - 2018 s nestranným odborníkem Metodické vedení, 2 x ročně Informovat zástupce Vlastní zdroje spolupráce s obcemi březen / říjen obcí o činnosti ve spádové oblasti 2014 - 2018 KPSS, nabídnout (od Hazlova po možnou spolupráci Hranice) na procesu KPSS. Účast na NS v rámci Karlovarského kraje Hodnocení 1 x ročně Kompletní kontrola Vlastní zdroje efektivity procesu leden činnosti komise KPSS 2014 - 2018

Vlastní zdroje – zapojení kapacit členů komise (nikoliv finanční) Rozpočet města – finanční prostředky přiděleny na KPSS pro rok 2008 (následující roky bude rozpočet obdobný). Vysvětlení zkratek: NS – Návrhová skupina karlovarského kraje KPSS – Komunitní plánování sociálních služeb KKP – Komise komunitního plánování

- 54 -

 Komunitní plánování 

Karty poskytovatelů

 - 55 -

Cílová skupina Senioři KARTY POSKYTOVATELŮ

Služby pro seniory – zachování co nejdéle v přirozeném prostředí; Následné nastavení pobytových služeb

OPATŘENÍ č. 2.1: zajištění základních životních potřeb seniorů v domácím prostředí prostřednictvím pečovatelské služby Stručný popis

PS – terénní sociální služba poskytována zdravotně postiženým občanům a seniorům, kteří nejsou schopni si sami obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby nebo kteří pro nepříznivý zdravotní stav potřebují ošetření jinou osobou nebo další osobní péči, pokud jim potřebnou péči nemohou poskytovat rodinní příslušníci.

Zodpovídá

OSVZ + Šárka Bodorová

Časový horizont

2014 - 2018

Výstup

Vytvoření podmínek pro setrvání seniorů a zdravotně postižených občanů v jejich přirozeném prostředí

Financování

Finanční prostředky z rozpočtu města Aš + dotace MPSV + úhrada od uživatelů pečovatelské služby

OPATŘENÍ č. 2.1.3: zajištění efektivního trávení volného času seniorů prostřednictvím klubu důchodců (KD) Stručný popis

KD – volnočasové aktivity seniorů:  zájezdy  návštěvy kulturních zařízení (divadla)  besedy, přednášky  kulturní program (taneční zábavy)  hraní společenských her apod.

Zodpovídá

OSVZ + Šárka Bodorová + Josefa Radová

Časový horizont

2014 - 2018

Výstup

Vytvoření podmínek pro efektivní trávení volného času seniorů

Financování

Finanční prostředky z rozpočtu města Aš

- 56 -

OPATŘENÍ č. 2.1: konkrétní opatření Stručný popis

pobytová služba pro občany nad 60 let, kteří nemohli zůstat ve svém přirozeném prostředí, protože vyžadují velkou péči. Zároveň během jednání se zájemcem a později žadatelem o službu poskytujeme (vyžádané) sociální poradenství i v oblastech, které s cílovou skupinou nesouvisejí. O příkladech dobré praxe informujeme odbornou veřejnost, což může vést i k rozvoji kvality dalších služeb.

Zodpovídá

OSVZ + Domov pro seniory Krásňany – spolupracujeme i v informovanosti o službě

Časový horizont

2014 - 2018

Výstup

Soustavná práce a růst spokojenosti s naší službou (zjištěno po cca 2 letech dotazníkovým šetřením spokojenosti klientů, realizace celkově zajišťuje vedení Domova

Financování

Finanční prostředky z rozpočtu města Aš + dotace MPSV + úhrada od uživatelů

- 57 -

Cílová skupina: Rodiny s dětmi, matky či otcové s dětmi ohrožené soc. vyloučením KARTY POSKYTOVATELŮ

KOTEC o. p. s. – sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (Centrum podpory rodiny)

OPATŘENÍ č. 2.3: konkrétní opatření - práce s cílovou skupinou Stručný popis

Poslání Centrum podpory rodiny je určeno rodinám s dětmi, jež vyžadují podporu a pomoc při řešení tíživé životní situace. Služba je určena i pro rodiče samoživitele. Cíle služby     

urovnání, ukotvení rodinné situace, porozumění rodinné situaci, hledání zdrojů pro uspokojení potřeb rodin, předcházení umisťování dětí do ústavní výchovy, podpora samostatnosti rodičů a rodin, a cesty k ní.

Zodpovídá

KOTEC o. p. s. – Centrum podpory rodiny Aš

Časový horizont

roky 2014 - 2018

Výstup

K rozvoji služby přispěje v období 2014 – 2015 podpora v rámci Individuálního projektu Karlovarského kraje, jež stabilizuje finanční situaci služby v Aši a umožní její rozvoj, např. tak, že bude možné provozovat služební auto. Rozvoj služby bude také spočívat v jejím propojení s terénním programem (již realizováno), nízkoprahovým zařízením pro děti a mládež 15+ (vznik a rozvoj plánován 2014 – 2015), azylovým domem pro matky s dětmi, a dalšími případnými poskytovateli.

Financování

K rozvoji služby taktéž přispějí případové konference pořádané místním orgánem sociálně právní ochrany dětí a strukturovaná spolupráce, která je již realizována, ovšem naráží na personální a časové kapacity na obou stranách. 2012 2013 Příspěvky obcí 45 000 45 000 Příspěvek kraje 65 000 65 000 Dotace MPSV 440 000 425 000 IP Karl. kraje 345 000 Příjmy celkem 885 000 535 000

- 58 -

KARTY POSKYTOVATELŮ

Farní charity - Azylové bydlení určené pro matky s dětmi

OPATŘENÍ č. 2.4: konkrétní opatření - práce s cílovou skupinou Stručný popis

Poslání Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni (dále jen Domov) poskytuje komplex služeb s cílem pomoci matkám s dětmi a těhotným ženám, které se ocitly v nepříznivé a pro ně obtížně řešitelné životní situaci (v oblasti bytové, finanční nebo vztahové). Základem pomoci ze strany Domova je nabídka dočasného ubytování, pomoc při zajištění stravy, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, poskytnutí či zprostředkování základního poradenství. Matkám s dětmi a těhotným ženám sociálně vyloučeným nebo ohroženým sociálním vyloučením je nabídnuta příležitost a možnost, která jim pomáhá plně se zapojit do ekonomického, sociálního a kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný. Pomoc je vedena tak, aby matky aktivně řešily svoji životní situaci a snižovaly svoji závislost na sociální pomoci. Cíle služby   

 

zajištění bezpečného prostředí pro matku s dítětem/dětmi, stabilizace psychického stavu matky i dítěte, rozvoj sociálních dovedností, schopností a možností uživatelky vedoucí k osvojení dovedností nutných při řešení bytové otázky, k získání vhodného bydlení, zaměstnání apod. rozvoj a posilování rodičovských dovedností a kompetencí, rozvoj komunikace s dítětem, nabídkou aktivizačních programů usilovat o to, aby uživatelka uměla lépe využívat vlastní síly, schopnosti a zdroje k řešení problémů samostatně a stala se nezávislou na sociální pomoci

Ubytování je poskytováno dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Zodpovídá

Farní charita Aš –Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni

Časový horizont

roky 2014 - 2018

Výstup

K rozvoji služby by mohlo přispět například zřízení Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Služba může být poskytována formou ambulantní nebo terénní. Poskytováním služby v přirozeném prostředí rodiny lze dosáhnout žádoucích změn ve fungování rodiny - 59 -

a podporovat tak její schopnost řešit nepříznivou situaci vlastními silami. Služba se také může osvědčit jako prevence odebrání dítěte/dětí do ústavní péče. Sociálně aktivizační služby je vhodné doplnit s dalšími sociálními službami, např. terénní programy nebo nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Tato služba je vhodná i pro matky s dětmi, které opouští Domov. Pro zkvalitnění služby je dále potřeba účinné spolupráce s dalšími institucemi, které se mohou úspěšně podílet na vyřešení situace klientek - OSPOD, sociální kurátoři pro mládež, PPP, školská zařízení, PČR, probační a mediační služba. Protože je většina klientek finančně zabezpečována dávkami ze sociálního systému, je třeba především aktivní spolupráce s úřady práce. Ze záznamů o pobytu jednotlivých klientek Domova je patrné, že mnoho žen se sem opakovaně vrací. Jedním z důvodů je nedostatek cenově přijatelného bydlení. Částky za bydlení v nájemních bytech jsou vysoké a pronajímatelé většinou požadují kauci na minimálně jeden nájem. Klientky však nejsou schopné si během pobytu v Domově našetřit dostatek peněz, aby bydlení v nájemním bytě zvládly. Protože Domov poskytuje ubytování pouze na přechodnou dobu, je u mnohých žen problém s bydlením řešen právě stěhováním z jednoho azylového domu do druhého. Proto je třeba vyvinout aktivitu v otázce řešení následného bydlení pro uživatelky. Tento nepříznivý stav by mohl být řešen vybudováním sociálních bytů. Primární cílovou skupinou v Domově jsou matky. Pozornost by měla však být zaměřena i na jejich děti, protože představují další generaci, která na tom může být bez účinné pomoci stejně jako jejich matky. Proto vidím v Domově potřebu speciálního pedagoga, který zná problematiku výchovy u takto znevýhodněných dětí a může matky učit jak s nimi pracovat. Financování

Příspěvky obcí Příspěvek kraje Dotace MPSV Příjmy od uživatelů Jiné příjmy IPKK(veř. zakázka) Příjmy celkem

2012 40 500 93 200 1 322 000 307 474 92 058 856 076 2 711 308

- 60 -

2013 60 000 65 700 1 895 000 375 000 195 000 0 2 590 700

KARTY POSKYTOVATELŮ

Městský dům dětí a mládeže Sluníčko je střediskem volného času. Činnost je vymezena zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhláškou č. 74/2005 o zájmovém vzdělávání.

OPATŘENÍ č. 2.4: Formy zájmového vzdělávání pro širší cílovou skupinu Stručný popis

Zájmové vzdělávání uskutečňuje dům dětí a mládeže Sluníčko těmito formami: a) příležitostnou výchovnou, vzdělávací, zájmovou a tematickou rekreační činností nespojenou s pobytem mimo místo, kde právnická osoba vykonává činnost školského zařízení pro zájmové vzdělávání, b) pravidelnou výchovnou, vzdělávací a zájmovou činností, c) táborovou činností a další činností spojenou s pobytem mimo místo, kde právnická osoba vykonává činnost školského zařízení pro zájmové vzdělávání, d) osvětovou činností včetně shromažďování a poskytování informací pro děti, žáky a studenty, popřípadě i další osoby, činností vedoucí k prevenci rizikového chování a výchovou k dobrovolnictví, e) individuální prací, zejména vytvářením podmínek pro rozvoj nadání dětí, žáků a studentů, nebo f) využitím otevřené nabídky spontánních činností. Konkrétně: Pravidelné zájmové útvary - kroužky Dopravní výchova – výuka pro žáky 4. a 5. tříd škol Spontánní činnost – odpolední kluby Nepravidelná zájmová činnost – akce, výlety, zájezdy, soutěže, kurzy Táborová činnost – příměstský letní tábor, pobytové tábory

Zodpovídá

Eva Holečková

Časový horizont

2014 - 2018

Výstup Financování

Vytvoření odpovídající nabídky volnočasových aktivit. Rozpočet MěDD Sluníčko Aš / rozpočet města Aš, popřípadě příspěvek Karlovarského kraje

- 61 -

Cílová skupina: Děti s nařízenou ústavní výchovou nebo předběžným opatřením KARTY POSKYTOVATELŮ Hlavní předmět a účel činnosti vymezuje § 12 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

OPATŘENÍ č. 2.4: Výchovné činnosti jsou v rodinných skupinách organizovány tak, aby se svým obsahem co nejvíce blížily výchově ve standardní fungující rodině Stručný popis

  

Dětský domov pečuje o děti podle jejich individuálních potřeb. Ve vztahu k dětem plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. Účelem dětského domova je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, které nemají závažné poruchy chování. Tyto děti se vzdělávají ve školách, které nejsou součástí dětského domova. Do dětského domova mohou být umisťovány děti ve věku zpravidla od 3 do nejvýše 18 let. Do dětského domova se rovněž umisťují nezletilé matky spolu se svými dětmi.

Zodpovídá

Mgr. Anna Židův

Časový horizont

2014 - 2018

Výstup

Rozvoj takových charakterových vlastností a sociálních dovedností u dětí, které přispívají k úspěšné a plynulé integraci dítěte z prostředí domova do samostatného života nebo návratu do rodiny.

Financování

Rozpočet DD Aš

OPATŘENÍ č. 2.4.3: zajištění efektivního trávení volného času Stručný popis

Zájmová činnost Dítě je potřeba vést k tomu, aby si vybralo zájmovou činnost dle svého uvážení s přihlédnutím k vlastním zájmům, schopnostem a talentu. Učí se tak smysluplně vyplňovat volný čas. Mimo domov má každé dítě možnost zapojit se do zájmové činnosti, a to dle vlastních zájmů a individuálních předpokladů a schopností. Navštěvované kroužky  Ašští bajkeři  Fotbal.  Florbal.  Zumba  Kroužky MěDDM Sluníčko v Aši - široká nabídka Letní aktivity V době letních prázdnin dětský domov vybírá vhodný letní tábor a organizuje svou vlastní turistickou aktivitu. Akce, soutěže Mezi zájmové akce podněcující soutěživost, patří soutěže pořádané v rámci kraje Karlovy Vary a Plzeň, akce pořádané různými nadacemi a Dětským

- 62 -

domovem Aš. Zodpovídá

Mgr. Anna Židův, pedagogičtí pracovníci

Časový horizont

2014 - 2018

Výstup

Vytvoření podmínek pro efektivní trávení volného času

Financování

Rozpočet DD Aš

OPATŘENÍ č. 2.4.3: Spolupráce s biologickou rodinou Stručný popis

Dětský domov spolupracuje s rodinou (širší rodinou) dítěte, poskytuje jí pomoc při zajišťování záležitostí týkajících se dítěte, včetně rodinné terapie a nácviku rodičovských a dalších dovedností nezbytných pro výchovu a péči v rodině. Zařízení poskytuje podporu při přechodu dítěte do jeho původního rodinného prostředí nebo jeho přemístění do náhradní rodinné péče.

Zodpovídá

Mgr. Anna Židův, Miroslava Kunciterová, pedagogičtí pracovníci

Časový horizont

2014 - 2018

Výstup

Plynulá integrace do jeho původního rodinného prostředí nebo jeho přemístění do náhradní rodinné péče.

Financování

Rozpočet DD Aš

- 63 -

Cílová skupina: Osoby s duševním onemocněním KARTY POSKYTOVATELŮ

Občanské sdružení Západočeský paprsek Podpora osob s duševním onemocněním a jejich rodinných příslušníků na Ašsku

OPATŘENÍ č. 2.5: Přímá práce s klienty s důrazem na rodinné příslušníky. Stručný popis Zodpovídá Časový horizont Výstup

Financování

Jedná so o pomoc a podporu osobám s duševním onemocněním včetně spolupráce a rodinnými příslušníky. Cílem j usnadnit život s duševní nemocí. OSVZ + Marcela Hlísniková 2014 - 2018 Zachovat stávající náplň činnosti v rámci možností svépomocné skupiny: tj. 1) aktuální informace z dané oblasti 2) návštěvy hospitalizovaných 3) doprovod v případě potřeby (individ.) 4) společné setkávání 5) oslavy 6) účast na kulturních pořadech 7) rekreační činnost 8) výlety Zajištění na základě sponzorských darů. Z příspěvků členů OS Záp. Paprsek. Z rozpočtu Fokus M. B. – K. V.

OPATŘENÍ č. 2.5.3: Spolupráce s Fokusem M. B. se sídlem v K. V., konkrétněji s terénním týmem Chebska. Stručný popis Vytvoření spolupracujícího systému – efektivní pomoc cílové skupině. Zodpovídá OSVZ + Marcela Hlísniková Časový horizont 2014 - 2018 Výstup Při vznikající spolupráci s Fokusem M. B. na území kraje vytvářet podmínky pro zpětnou vazbu v konkrétních případech. Financování Zajištění na základě sponzorských darů. Z příspěvků členů OS Záp. Paprsek. Z rozpočtu Fokus M. B. – K. V. OPATŘENÍ č. 2.5.3: Navázání kontaktu s příslušným odborem při řešení otázek Chráněného bydlení. Stručný popis Spolupráce s místními poskytovateli a městem Aš v rámci podpory chráněného bydlení pro osoby s duševním onemocněním Zodpovídá OSVZ + Marcela Hlísniková Časový horizont 2014 - 2018 Výstup Nastolit otázku potřeby chráněného bydlení pro osoby s duševním onemocněním na Ašsku – případné hledání řešení Financování Zajištění na základě sponzorských darů. Z příspěvků členů OS Záp. Paprsek. Z rozpočtu Fokus M. B. – K. V.

- 64 -

Cílová skupina: ostatní KARTY POSKYTOVATELŮ

KOTEC o. p. s. – terénní program

OPATŘENÍ č. 2.7: konkrétní opatření - práce s cílovou skupinou Stručný popis

Poslání Terénní program je „nárazníkem“, který brzdí propad lidí na společenské dno. Je určen jednotlivcům i skupinám osob ohroženým sociálním vyloučením a to z různých důvodů (ztráta zaměstnání, bydlení, zdrojů, rizikový životní styl, apod.). Cíle služby  základní orientace ve vlastní situaci,  podpora při základním začlenění osob (doklady, úřady),  hledání zdrojů pro uspokojení potřeb jednotlivce (bydlení práce),  snižování rizik,  podpora samostatnosti osob, a cesty k ní.

Zodpovídá

KOTEC o. p. s. – Terénní program Chebsko (Ašsko)

Časový horizont

roky 2014 - 2018

Výstup

K rozvoji služby přispěje v období 2014 – 2018 jedině stabilní finanční podpora práce, aby bylo možné zajistit služby personálně a materiálně. Rozvoj služby bude také spočívat v jejím propojení s Centrem podpory rodiny (již realizováno), nízkoprahovým zařízením pro děti a mládež 15+ (vznik a rozvoj plánován 2014 – 2015), azylovým domem pro matky s dětmi, a dalšími případnými poskytovateli (již realizováno). Služba spolupracuje s OSVZ a ÚP, KoP Aš. 2012 2013 Příspěvky obcí Příspěvek kraje 87 000 43 200 Dotace MPSV 303 000 306 000 IP Karl. kraje 400 000 284 000 IP obce Cheb 575 000 1 080 000 Příjmy celkem 1 365 000 1 713 200

Financování

(Pozn.: údaje platí pro celé TP Chebsko, nejen pro Aš)

- 65 -