Komplexní zkouška z českého jazyka a literatury společné části maturitní zkoušky Informační podpora učitelů českého jazyka a literatury k nové maturitní zkoušce C E N T R U M P R O Z J I Š ŤOVÁ N Í V Ý S L E D KŮ V Z D Ě L ÁVÁ N Í cermat
Úvod
2
Komplexní zkouška
3
Didaktický test
5
Písemná práce
7
Ústní zkouška
17
1
ÚVOD Vážené kolegyně, vážení kolegové, v této publikaci naleznete všechny základní informace o maturitní zkoušce z českého jazyka a literatury v podobě, která bude platná od školního roku 2009/2010. Zkušební předmět ČESKÝ JAZYK A LITERATURA se ve srovnání se současným stavem částečně mění, proto Vám nyní na třech desítkách stránek představujeme rámcový přehled toho, co čeká budoucí maturanty při skládání první povinné zkoušky v rámci společné části nové maturity. Chtěli bychom poskytnout školám pokud možno efektivní podporu při přípravě k nové maturitní zkoušce z českého jazyka a literatury, proto také vznikla tato publikace. K publikaci jsou připojeny dvě přílohy. Jedna obsahuje materiály k praktické přípravě na písemnou práci, druhá pak příklady pracovních listů k ústní zkoušce. Obě přílohy lze libovolným způsobem využívat ve výuce. K publikaci je přiloženo i DVD, které mimo jiné obsahuje nahrávky ústní zkoušky z českého jazyka a literatury. Nahrávky byly pořízeny pro metodické účely (nepředstavují tedy ideální průběh zkoušky) a v tomto duchu se také počítá s jejich dalším využitím.
© Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání 2009 ISBN 978-80-87337-00-4
2
KOMPLEXNÍ ZKOUŠKA Český jazyk a literatura je zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky. Základní parametry zkoušky jsou definovány školským zákonem: § 78 školského zákona (4) Zkouška ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura a zkouška ze zkušebního předmětu cizí jazyk se skládají z dílčích zkoušek konaných a) formou didaktického testu, b) formou písemné práce a c) ústní formou před zkušební maturitní komisí. Každý žák si sám volí úroveň obtížnosti, na které chce maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury skládat.
Základní úroveň obtížnosti
Vyšší úroveň obtížnosti TO ZNAMENÁ Didaktický test
Didaktický test 60 minut 27 – 36 úloh uzavřené testové úlohy
90 minut 42 – 53 úloh uzavřené testové úlohy + otevřené úlohy se stručnou odpovědí
Písemná práce
Písemná práce
60 minut výběr z 10 zadání
90 minut vvýběr z 10 zadání
Ústní zkouška
Ústní zkouška
20 minut příprava + 15 minut zkouška losování z 20 zadání
20 minut příprava + 15 minut zkouška losování z 30 zadání
Roky 2010 a 2011 budou tzv. náběhovou fází maturitní zkoušky. V této fázi může každý žák konat ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura i nepovinnou zkoušku na vyšší úrovni obtížnosti, a to za podmínky, že jako povinnou bude skládat zkoušku na základní úrovni obtížnosti. Tato možnost v prvních dvou letech může žákům přinést určitou výhodu. Žák si například může zvolit vyšší úroveň zkoušky, ale její neúspěšné vykonání v rámci povinných zkoušek by znamenalo, že neuspěje v celé společné části. Řešením je volba základní úrovně v povinné zkoušce a vyšší úrovně u zkoušky nepovinné, ta totiž nemá vliv na to, zda žák u maturitní zkoušky uspěje, či nikoli. Od roku 2012 již žáci tuto možnost mít nebudou, maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury budou konat výhradně jako povinnou zkoušku společné části maturitní zkoušky. Zachována samozřejmě zůstane možnost volby jedné ze dvou úrovní obtížnosti. Jinými slovy, od roku 2012 se budou žáci rozhodovat, jestli budou skládat maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury na základní, nebo vyšší úrovni obtížnosti bez výše uvedené možnosti. 3
Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury je zkouškou komplexní. To mimo jiné znamená, že každou dílčí zkouškou jsou ověřovány především ty znalosti a dovednosti, k jejichž ověřování je příslušná forma dílčí zkoušky nejvhodnějším evaluačním nástrojem. Zároveň je tak minimalizováno nežádoucí překrývání působnosti jednotlivých dílčích zkoušek. K jistému průniku přitom musí docházet vždy, např. ve všech třech dílčích zkouškách se předpokládá spisovné vyjadřování, které se v souladu s jazykovými normami.
Každá z dílčích zkoušek se podílí na celkovém výsledku žáka jednou třetinou. Požadavky k maturitní zkoušce jsou vymezeny příslušnými katalogy, tj.:
§
a) Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky. Zkušební předmět: Český jazyk a literatura. Základní úroveň obtížnosti. Schváleno MŠMT dne 11. 3. 2008 pod č. j. 3053/2008-2/CERMAT b) Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky. Zkušební předmět: Český jazyk a literatura. Vyšší úroveň obtížnosti. Schváleno MŠMT dne 11. 3. 2008 pod č. j. 3231/2008-2/CERMAT Žádný jiný katalog vydaný v předchozích letech není platný!
4
DIDAKTICKÝ TEST Didaktický test je tvořen: a)
na základní úrovni obtížnosti uzavřenými testovými úlohami
b)
na vyšší úrovni obtížnosti uzavřenými testovými úlohami a otevřenými úlohami se stručnou odpovědí.
Z V
Testové úlohy mají různou bodovou hodnotu, žák přitom bodovou hodnotu jednotlivých úloh v testu zná. V průběhu zkoušky (řešení didaktického testu) může žák používat pouze psací potřeby, žádné další pomůcky nejsou povoleny. V didaktickém testu na základní úrovni obtížnosti žák prokáže osvojení čtenářských dovedností a základních jazykových znalostí a dovedností. V didaktickém testu vyšší úrovně obtížnosti žák prokáže vedle osvojení čtenářských dovedností i znalosti oborů literární vědy a jazykovědy a dovednosti od těchto znalostí odvozené. Didaktický test je tvořen jednotlivými testovými úlohami. Testová úloha je základní stavební jednotkou každého testu. Každá testová úloha ideově vychází z konkrétního maturitního požadavku. Jinými slovy, každá testová úloha ověřuje nějakou konkrétní znalost nebo dovednost. Velmi častá je přitom situace, kdy jednou testovou úlohou je ověřován více než jeden maturitní požadavek. Z hlediska typologie testových úloh nelze obecně konstatovat, že každý typ úlohy je vhodným nástrojem pro ověřování každé dovednosti. Některé typy úloh jsou specificky vhodným nástrojem pro ověřování určitých žákovských dovedností, zatímco pro ověřování dovedností jiných je vůbec nelze použít. Příznačná je tato vlastnost zejména pro přiřazovací a uspořádací úlohy. Základní typy testových úloh, které mohou být zastoupeny v didaktických testech: • Uzavřené úlohy: -
s výběrem odpovědi dichotomické přiřazovací uspořádací
• Otevřené úlohy se stručnou odpovědí Otevřené úlohy se širokou odpovědí nebudou v maturitních testech z českého jazyka a literatury obsaženy.
5
V následujících tabulkách je uvedeno orientační procentuální zastoupení skupin požadavků k maturitní zkoušce v testech obou úrovní obtížnosti:
Z
V
Pravidla českého pravopisu
15 – 20 %
Slovo, věta, souvětí (slovotvorná a morfologická analýza slovního tvaru; význam pojmenování; syntaktická analýza věty a souvětí)
25 – 30 %
Porozumění textu
30 – 35 %
Text, jeho charakter a výstavba
10 – 15 %
Text a jiný text (+ interdisciplinární souvislosti)
10 – 15 %
Pravidla českého pravopisu
5 – 10 %
Slovo, věta, souvětí (morfémová, slovotvorná a morfologická analýza slovního tvaru; význam pojmenování; syntaktická analýza věty a souvětí)
15 – 20 %
Porozumění textu
20 – 25 %
Text, jeho charakter a výstavba
10 – 15 %
Naratologie, poetika, druhy a žánry
20 – 25 %
Literární historie
15 – 20 %
6
PÍSEMNÁ PRÁCE Cílem písemné práce je ověřit, zda žák dokáže vytvořit smysluplný, souvislý a soudržný text, který je v dané komunikační situaci funkční. V písemné práci má žák prokázat, že se dokáže smysluplně vyjadřovat písemnou formou ve svém mateřském jazyce. Jeho písemný projev by měl být srozumitelný a logicky vystavěný. Vedle toho by se měl žák umět orientovat v různých typech komunikačních situací a v závislosti na jejich charakteru by měl umět volit adekvátní jazykové prostředky. Koncepce písemné práce vychází z tradice české funkční stylistiky a z popisu komunikačních situací. Opíráme se o to, že každý text je psán za určitým účelem, má svoji funkci a na základě tohoto účelu se pak odvíjí výstavba textu a volba jazykových prostředků. Proto je kladen takový důraz na komunikační situaci a adekvátní výběr jazykových prostředků. Vedle základních stylistických útvarů pracujeme také s různými charakteristikami textu. Označení „text“ používáme proto, že v běžné, každodenní praxi se nikdy nepíší čisté slohové útvary, ale právě různé texty za různým účelem vsazené do různých komunikačních situací. Produkce psaného textu neodmyslitelně patří k jazykovým dovednostem žáka a má své nezastupitelné místo v rámci komplexní zkoušky z českého jazyka a literatury. ZADÁNÍ PÍSEMNÉ PRÁCE Písemná práce je zadávána centrálně. Na každé úrovni obtížnosti si žáci mohou vybírat z 10 zadání. Taková nabídka umožňuje vytvořit alespoň částečnou vyváženost témat i funkčních stylů. Kromě toho se vytváří pro žáky prostor v podobě okruhů témat a komunikačních situací, jimiž by se mohli cítit osloveni a ke kterým by se chtěli vyjádřit. Žáci mají k dispozici 25 minut na výběr jednoho konkrétního zadání. Zadání může být tvořeno názvem zadání a/nebo výchozím textem a požadovaným způsobem zpracování, tedy vymezením útvaru v rámci funkčního stylu, resp. popisem komunikační situace.
Název zadání: Tematické vymezení textu, tvoří rámec pro tematické/obsahové směřování textu. Název zadání žákovi říká, o čem má psát. Výchozí text k zadání: Některé funkce výchozího textu: • dovysvětlení, specifikace tématu • návodná pomoc pro zpracování • uvedení tvrzení nebo názoru, na který má žák v textu reagovat • uvedení jiných typů textů, z nichž má žák čerpat při psaní (např. graf, tabulka, fotografie) nebo jejichž informace má žák použít při psaní Zpracování: určuje komunikační situaci, vymezuje požadavky na styl a útvar. Zpracování žákovi říká, jak/jakým způsobem má psát.
7
ROZSAH PÍSEMNÉ PRÁCE
Z
200 – 350 slov Vymezená dolní hranice odpovídá asi 20 – 25 řádkům (vychází z předpokládaného průměru asi 10 slov na řádek).
V
250 – 500 slov Vymezená dolní hranice odpovídá asi 25 – 30 řádkům (vychází z předpokládaného průměru asi 10 slov na řádek).
Vymezení rozsahu je orientační. Hlavní roli v hodnocení nehraje přesný počet slov nebo řádků, ale samotná práce a celková „funkčnost“ textu. Pokud je text přijatelný, nejde o 5 slov, která do kýženého počtu chybí. K vymezenému rozsahu je přičtena ještě tolerance 50 slov. To znamená, že na základní úrovni obtížnosti lze tedy akceptovat jako minimální počet 150 slov, na vyšší úrovni pak analogicky 200 slov. Není cílem, aby žáci při psaní písemné práce ani hodnotitelé při hodnocení přepočítávali jednotlivá slova či řádky. Při psaní písemné práce žák může používat Pravidla českého pravopisu. Písemnou práci píše do záznamového archu, který je také jediným odevzdávaným materiálem. Není vyžadováno napsání konceptu ani osnovy. Zároveň nic nebrání tomu, aby si žáci osnovu, koncept či poznámky psali. Žádný z těchto přípravných textů ale není předmětem hodnocení.
Z
V
BĚŽNÉ KOMUNIKAČNÍ SITUACE
Základní úroveň obtížnosti je směřována k praktické využitelnosti. Zadání budou obsahovat takové komunikační situace, s nimiž se bude žák ve svém životě běžně setkávat. Jsou to situace, kdy se žák bude muset vyjádřit k předmětu svého zájmu nebo vysvětlit problematiku a aspekty problematiky svého oboru. Bude zdůvodňovat a obhajovat svůj názor, bude se vyjadřovat k aktuálnímu dění ve svém okolí, např. do regionálního periodika. Bude psát motivační dopis nebo různé útvary administrativního stylu či útvary s tímto stylem související, bude komunikovat s úřady a pohybovat se tak v oficiálních veřejných komunikačních situacích.
PROSTOR K VYJÁDŘENÍ
Vyšší úroveň obtížnosti lze volně a metaforicky nazvat jako úroveň, v jejímž rámci se pro maturanty otevírá větší prostor k vyjádření. Tato úroveň je kromě jiného také směřována k oborům vysokých škol, kde se jazykové vyjádření, uvažování o jazyce a o literatuře uplatňuje významnou měrou. To znamená, že do deseti zadání budou zařazena mimo jiné i taková, která budou obsahovat témata související s touto problematikou. Úrovně obtížnosti se budou lišit i v některých zadávaných útvarech (např. na vyšší úrovni obtížnosti lze požadovat napsání fejetonu, eseje a recenze).
8
PŘÍKLADY ZADÁNÍ VZHLEDEM K VYMEZENÍ OBTÍŽNOSTI V RÁMCI FUNKČNÍCH STYLŮ A KOMUNIKAČNÍCH SITUACÍ Všichni maturanti bez ohledu na zvolenou úroveň obtížnosti by měli znát principy a základní znaky publicistického stylu. Na základní úrovni obtížnosti se očekává, že žák zvládne základní principy a strategie tohoto stylu, že se umí vyjádřit k aktuálnímu dění, které se ho bezprostředně týká. Na vyšší úrovni obtížnosti by měl žák dokázat vytvořit složitější útvary, např. fejeton nebo recenzi. V názvu zadání se pracuje s novinovým titulkem. Název zadání představuje prvotní nastínění tématu. Již v této fázi se uplatňuje publicistický styl, a to tím, že se pracuje s autentickým titulkem publicistického článku.
Z
Reklama všude, kam se podíváš Výchozí text k zadání: Reklama je všude. Vystupuje z klasických médií a míří do restaurací, veřejné dopravy nebo k lékaři. (z denního tisku)
Zpracování: libovolný text publicistického stylu Požadavky na text z hlediska funkčněstylového, útvarového, komunikačního. Konkrétní určení: Je vyžadováno, aby v textu byly využívány prvky publicistického stylu, jinak se dává žákovi volnost.
Jednou udělá nějaký Čech díru do světa a doma mu to hned natřou. Zpracování: fejeton
V
V rámci uměleckého stylu by žák na základní úrovni obtížnosti měl ovládnout základní narativní postupy a posloupnosti. Měl by umět logicky vystavět text, tedy např. napsat vypravování. Na vyšší úrovni obtížnosti se počítá s útvarem eseje, který tvoří výraznou dělicí čáru mezi základní a vyšší úrovní obtížnosti. Protože může být útvar eseje v českém prostředí chápán různými způsoby, vymezujeme jej pro potřeby maturitní písemné práce jako text, který zahrnuje jak prvky slohového postupu úvahového a výkladového, tak prvky uměleckého stylu.
Z
Celý svět v jednom malém počítači? Zpracování: vypravování
Mohou texty k písním současných hudebních skupin fungovat jako básně? Zpracování: esej (text úvahového charakteru s prvky uměleckého stylu)
9
V
Podobně by bylo možné uvádět další specifikované příklady zadání. Pro ilustraci uvádíme ještě další dva, které lze považovat za typické.
Z
Ta práce je můj sen! Zpracování: motivační dopis s vysvětlením, proč Vás zaujala inzerovaná pracovní pozice; dopis obsahuje zdůvodnění, proč jste ideální kandidát/kandidátka na tuto pozici v dané společnosti
V
Kam budu směřovat Zpracování: text s prvky výkladu o oboru, který mě zajímá a který bych chtěl/chtěla studovat na vysoké škole
HODNOCENÍ PÍSEMNÉ PRÁCE Hodnocení písemné práce je poměrně složitý proces a je zřejmé, že zcela objektivní nemůže být nikdy. Pohybujeme se totiž často již v rovině vkusu, osobních preferencí a také rozlišných čtenářských zážitků. Přesto určitou míru objektivity zajistit lze. Proto je jedním z nových prvků v rámci písemné práce hodnocení dvěma hodnotiteli. Nutným aparátem pro hodnocení jsou také jednotná kritéria hodnocení. Text písemné práce je hodnocen ve třech oblastech.
1
První oblastí je vytvoření textu podle zadaných kritérií. V rámci tohoto kritéria se hodnocení zaměřuje zejména na to, zda vytvořený text odpovídá zadání, zda splňuje požadavky na styl a útvar a zda se žák orientuje v komunikační situaci dané zadáním písemné práce. TEXT se hodnotí z hlediska zadání. TEXT se hodnotí z hlediska komunikační situace, funkční stylistiky.
Korespondence vytvořeného textu a zadání: • • • •
téma, obsah komunikační situace – styl forma písemného projevu – útvar vymezený rozsah
10
2
V rámci druhého kritéria, nazvaného funkční použití spisovného jazyka, se při hodnocení sleduje, jakým způsobem žák zachází v textu s jednotlivými jazykovými prostředky a jak je volí z registru jazykových prostředků, které má k dispozici. Jazykové prostředky se posuzují z hlediska pravopisného, morfologického a lexikálního. Předmětem hodnocení je i to, zda žákův výběr konkrétních jazykových prostředků odpovídá dané komunikační situaci, zda jsou jeho označení „přiléhává“ a přiměřená označované skutečnosti, zda dokáže jednotlivé prvky funkčně nahrazovat apod. Hodnocení se zaměřuje na jednotlivé JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY. Sledovanou jednotkou je SLOVO nebo SLOVNÍ SPOJENÍ. Korespondence vytvořeného textu a zadání: • volba jazykových prostředků adekvátních dané komunikační situaci: - z hlediska variet jazyka – spisovná čeština, obecná čeština, nářečí - z hlediska stylové zabarvenosti – jazykové prostředky: hovorové, neutrální, knižní • volba přiměřených pojmenování dané skutečnosti • kodifikace – pravopis a tvarosloví • norma – soulad s jazykovou normou
3
Třetí oblast hodnocení – kompoziční výstavba textu – je soustředěna na výstavbu textu. Sledováno je jak komplexní členění textu na úvod, stať a závěr, tak způsob členění textu na odstavce a souvislost mezi jednotlivými větnými celky. Hodnocení postupuje od výstavby věty a větných celků až k odstavcům jako strukturním jednotkám celého textu. Hodnotí se i to, jak žák pracuje s prostředky textové návaznosti. V rámci popsaných jevů pak lze hodnotit celkovou soudržnost, koherenci textu. Hodnocení se zaměřuje na VĚTU (= SYNTAX) a na prvky, které dělají text textem Sledovanou jednotkou je TEXT a jeho strukturnví jednotky. Sledovaným celkem je VÝSTAVBA TEXTU.
Korespondence vytvořeného textu a zadání: • syntax: aktuální větné členění, valence sloves, návaznost jednotlivých vět v souvětí, užití adekvátních spojek, které logicky odpovídají poměru mezi větami • textová syntax: strukturovanost a členěnost – např. odstavce • koheze – zvládnutí odkazování v textu • koherence – srozumitelnost a přijatelnost pro adresáta • způsob vedení argumentace – logika textu, souvislost nebo nesouvislost uváděných informací Kritéria v sobě zahrnují jednotlivé jazykové roviny. Pro zjednodušení a lepší orientaci v kritériích i v textu lze vymezit jazykové jednotky sledované v rámci jednotlivých kritérií. V rámci kritéria funkční použití spisovného jazyka je určující jednotkou SLOVO, pro kompoziční výstavbu textu VĚTA a TEXTOVÁ SYNTAX, ODSTAVEC a návazně celý text. Kritérium vytvoření textu podle zadaných kritérií je soustředěno na TEXT JAKO CELEK, na ÚTVAR A JEHO FUNKČNĚSTYLOVÉ A OBSAHOVÉ CHARAKTERISTIKY. Všechna kritéria jsou ovšem vzájemně provázána, což vyplývá z kompaktní povahy textu samotného. 11
KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÉ PRÁCE 1. Vytvoření textu podle zadaných kritérií
0
1
3
5
0
1
3
5
0
1
3
5
1A/ Korespondence: text – zadání, obsah, téma 1B/ Požadavky na naplnění komunikační situace (styl/útvar) 1C/ Rozsah: • základní úroveň: 200 – 350 slov (což je asi 20 – 25 řádků) • vyšší úroveň: 250 – 500 slov (což je asi 25 – 30 řádků) 2. Funkční užití jazykových prostředků s ohledem na jazykovou formu 2A/ Pravopis a tvarosloví 2B/ Lexikum: • Adekvátnost výběru jazykových prostředků danému stylu/textu – stylová zabarvenost slov • Přiměřenost pojmenování dané skutečnosti – přesnost označení, věcná stránka označení, význam 2. Kompoziční výstavba textu 3A/ Koheze (formální prostředky jazykové znalosti): • syntax (výstavba věty a souvětí) • konexe (např. vazby mezi větami) • odkazování v textu • prostředky textové návaznosti 3B/ Výsledná koherence textu (výsledná soudružnost textu, věcná souvislost textu): • vnitřní (strukturování na odstavce) • vnější (úvod, stať a závěr) • způsob argumentace, ne/souvislost uváděných informací Do procesu hodnocení písemné práce je zasazena jedna vnitřní podmínka pro další hodnocení. Pokud text nesplňuje kritérium 1, tedy požadavky na splnění zadání, a to jak po stránce funkčněstylové, tak po stránce obsahové a tematické, text se už dále nehodnotí. Prakticky to totiž znamená, že žák psal úplně jiné zadání, než jaké si zvolil, případně napsal práci zcela neadekvátního rozsahu.
ŽÁDNÝ BOD V PRVNÍ OBLASTI HODNOCENÍ V první oblasti hodnocení dostává žák 0 bodů vždy, když nastane alespoň jedna z následujících možností: • Text se vyjadřuje k jinému zadání a nijak se nesnaží reflektovat téma uvedené v zadání písemné práce. • Napsaný text ani vzdáleně nesplňuje požadavky na požadovaný útvar nebo komunikační situaci (text prokazatelně nevykazuje charakteristiky daného útvaru, resp. komunikační situace). • Vytvořený text nesplňuje požadavky kladené na rozsah, a to ani v rámci stanovené tolerance (asi 50 slov u dolní i horní hranice vymezení). Zpravidla jde o situaci, kdy text je příliš krátký a z hlediska rozsahu ani nemůže splnit požadované zadání. 12
ŠVIH, ESPRIT, ORIGINALITA, PŘIDANÁ HODNOTA, NADHLED NAD TEXTEM, „NĚCO NAVÍC“ aneb Jak zacházet při hodnocení písemných prací s tímto prvkem? Písemná práce „neměří“ talent nebo originalitu pisatele, nejedná se o literární soutěž ani o tvůrčí psaní. Písemná práce se zaměřuje na napsání určitých typů textů, jejichž postupy se lze v jisté základní podobě naučit. Švih, esprit, originalita, přidaná hodnota, nadhled nad textem, „něco navíc“ – to vše nelze popsat v rámci objektivního hodnocení textu a vždy to zůstane otázkou subjektivního posouzení.
13
BODOVÁ ŠKÁLA PRO HODNOCENÍ PÍSEMNÉ PRÁCE 0 bodů
1 bod
3 body
5 bodů
Text odpovídá zadání, mohou se však objevit dílčí nedostatky.
Text odpovídá zadání.
Jazykové prostředky jsou ve větší míře voleny nevhodně, nedostatky v pravopisu a tvarosloví se objevují často a často jsou také na úkor srozumitelnosti.
Jazykové prostředky jsou jen ojediněle voleny nevhodně vzhledem ke komunikační situaci, nedostatky v pravopisu a tvarosloví se objevují zřídka (jsou dílčí) a nebrání srozumitelnosti textu.
Jazykové prostředky jsou voleny vhodně, a to v souladu s komunikační situací, pojmenování jsou přiměřená vzhledem k označované skutečnosti, text téměř nevykazuje nedostatky v tvarosloví, nedostatky v pravopisu se objevují výjimečně.
Nedostatky v textové výstavbě se objevují ve velké míře, text není dostatečně přehledně a logicky uspořádán, adresát musí vynaložit velké úsilí, aby se v textu zorientoval.
Ve výstavbě textu se objevují dílčí nedostatky, textu však lze bez obtíží rozumět, pojatá výstavba textu je natolik přehledná, že nebrání celkovému porozumění textu.
Text je vhodně členěn a logicky uspořádán, myšlenky jsou jasně formulovány, textová výstavba je přehledná, text je srozumitelný a adresát nemá téměř žádné potíže s porozuměním textu.
Vytvoření textu podle zadaných kritérií
Text neodpovídá Text vykazuje zadaným kritériím. značné nedostatky vzhledem k zadaným kritériím.
Funkční užití jazykových prostředků
V textu jsou použity jazykové prostředky, které neodpovídají dané komunikační situaci, pravopisné a tvaroslovné chyby jsou zde v neúnosné míře.
Kompoziční výstavba textu
Text vykazuje známky nesoudržnosti, není přehledně a logicky organizován, svojí kompozicí je pro adresáta nepřijatelný, v textu se nelze zorientovat. Text je fragmentární, výstavbu nelze analyzovat.
14
Praktickým uplatněním kritérií hodnocení za použití čtyřstupňové bodové škály vznikají čtyři pásma hodnocení písemné práce z hlediska celkového výsledku hodnocení žákovy písemné práce.
1
První pásmo charakterizuje, že žák se plně orientuje v komunikační situaci vymezené zadáním písemné práce, zvolená forma projevu je adekvátní dané komunikační situaci, práce zcela odpovídá tématu zadání. Jazykové prostředky použité v textu jsou voleny vhodně, a to v souladu s komunikační situací. Pojmenování jsou přiměřená vzhledem k označované skutečnosti, text nevykazuje nedostatky v pravopisu ani v morfologii. Text je vhodně členěn a logicky uspořádán, myšlenky jsou jasně formulovány, textová výstavba je přehledná a text je srozumitelný. Pásmo směřuje k maximálnímu výkonu žáka, je tedy možné i v rámci tohoto pásma akceptovat drobnou chybu nebo výjimečný nedostatek.
2
Pro druhé pásmo je charakteristické, že se v textu mohou vyskytnout ojediněle problémy v popsaných rovinách, žák se orientuje bez problémů v komunikační situaci dané zadáním a jen ojediněle neodhadne některé jevy, které s ní souvisejí, nedostatky ve výstavbě textu a ve volbě jazykových prostředků jsou dílčí a objevují se zřídka.
3
Ve třetím bodovém pásmu text vykazuje značné nedostatky, žák má zjevné problémy při orientaci v komunikační situaci, jazykové prostředky jsou ve větší míře voleny nevhodně, nedostatky v pravopisu a tvarosloví se objevují často a mohou být na úkor srozumitelnosti textu. Text není dostatečně přehledně a logicky uspořádán, adresát/čtenář/hodnotitel musí vynaložit velké úsilí, aby se v textu zorientoval.
4
Poslední bodové pásmo odpovídá minimálnímu výkonu žáka. Jeho práce je již pod hranicí akceptovatelnosti textu jako maturitní písemné práce. Žák se neorientuje v komunikační situaci dané zadáním písemné práce, zvolená forma písemného projevu neodpovídá účelu textu, není respektováno ani tematické zadání. Zvolené jazykové prostředky neodpovídají dané komunikační situaci, pravopisné a tvaroslovné chyby jsou zde v neúnosné míře. Text vykazuje patrné známky nesoudržnosti, je svou výstavbou pro adresáta zcela nepřijatelný.
Formulované principy hodnocení odpovídají svojí podstatou holistickým kritériím hodnocení písemného projevu, v konkrétním sledování rovin a jednotlivých prvků textu je do procesu hodnocení vnášen princip analytický. Písemnou práci hodnotí nezávisle na sobě dva hodnotitelé. Postupují přitom podle kritérií hodnocení a bodových škál pro hodnocení písemné práce. Návrh hodnocení zaznamenají do tabulky pro zápis hodnocení písemné práce. Poté oba hodnotitelé porovnají jednotlivé přidělené bodové hodnoty. V případě rozdílného hodnocení naleznou u toho kritéria, u něhož se neshodli, společné konsensuální hodnocení. Konsensuální hodnocení zaznamenají do tabulky pro zápis hodnocení písemné práce. 15
Tabulka pro zápis hodnocení písemné práce
oblast hodnocení
body
vytvoření textu podle zadaných kritérií
0
1
3
5
funkční použití spisovného jazyka
0
1
3
5
kompoziční výstavba textu
0
1
3
5
celkem
0
1
2
3
4
5
6
16
7
8
9
10
11
12
13
14
15
ÚSTNÍ ZKOUŠKA Předmětem ústní části zkoušky jsou praktické komunikační dovednosti a přiměřená analýza a interpretace uměleckého i neuměleckého textu, a to s využitím znalostí a dovedností získaných v průběhu studia na daném typu střední školy. Zkoušku žák koná s pracovním listem, který dostává až po vylosování zadání. Pracovní listy budou zpřístupněny jen osobám, které jsou oprávněny se s nimi seznamovat. ZÁKLADNÍ KROKY Škola stanoví a zveřejní školní seznam literárních děl určený pro dílčí ústní zkoušku; školní seznam je určen žákům k vytvoření vlastního seznamu literárních děl výběrem.
1. krok
Postup při sestavování školního seznamu literárních děl jako nabídky žákům pro vytvoření jejich vlastního seznamu pro dílčí ústní zkoušku je limitován Kritérii pro výběr maturitních zadání k ústní zkoušce. Není nutné, aby škola měla jeden centrální nabídkový seznam platný pro všechny žáky − sestavovat seznamy literárních děl lze i pro jednotlivé třídy. Je vhodné seznamy literárních děl žákům nabídnout co nejdříve, není vyloučeno dělat v tomto seznamu změny. Definitivní seznamy platné pro maturanty daného školního roku musí škola stanovit vždy do konce září příslušného školního roku. Kritéria pro výběr maturitních zadání k ústní zkoušce
Žák vybírá 20 literárních děl
Světová a česká literatura do konce 19. století
min. 4 literární díla
Světová literatura 20. a 21. století
min. 4 literární díla
Česká literatura 20. a 21. století
min. 5 literární díla
Z
Minimálně jedním literárním dílem musí být v seznamu žáka zastoupena próza, poezie i drama. Seznam literárních děl, z něhož žák vybírá, sestavuje škola. Minimální celkový počet nabízených literárních děl je 40, horní hranice není stanovena.
Žák vybírá 30 literárních děl
1. Světová a česká literatura do konce 18. století
min. 3 literární díla
2. Světová poezie a próza 19. století
min. 2 literární díla
3. Česká poezie a próza 19. století
min. 2 literární díla (z toho 1 básnické)
4. Světová a česká dramatická tvorba 19.–21. století
min. 2 literární díla
5. Světová a česká poezie 20. a 21. století
min. 2 literární díla
6. Světová próza 20. a 21. století
min. 3 literární díla
7. Česká próza 20. a 21. století
min. 4 literární díla
Seznam literárních děl, z něhož žák vybírá, sestavuje škola. Minimální počet literárních děl nabízený žákům je 15 v každé z oblastí výběru (1.–7.). Počet nabízených literárních děl v jednotlivých oblastech výběru se může lišit. Horní hranice počtu literárních děl není stanovena.
17
V
Z
Na základní úrovni obtížnosti žák především prokazuje, že porozumí různým typům uměleckého i neuměleckého textu a dovede tyto texty charakterizovat. Znalosti z oboru literární historie, resp. literární vědy, jsou ověřovány pouze orientačně, tedy v míře nezbytně nutné pro zasazení literárního díla do literárněhistorického kontextu. Nepředpokládá se, že žáci, kteří skládají zkoušku na základní úrovni obtížnosti, budou pokračovat ve studiu na vysoké škole v oborech, které souvisejí s uvažováním o jazyce a literatuře.
V
Vyšší úroveň je mimo jiné směřována k oborům vysokých škol, kde se jazyk, jazykové vyjádření, uvažování o jazyce a o literatuře považuje za samozřejmý předpoklad studia a uplatňuje se zde významnou měrou. Žák by měl prokázat dovednost analýzy a interpretace textů i znalosti literární vědy a lingvistiky, ovšem v míře, která nebude suplovat obsah studia v počátečních stádiích studia vysokoškolského. Předpokládá se, že jeho literární znalosti budou v porovnání se základní úrovní obtížnosti nikoli pouze orientační, ale detailnější, čemuž odpovídá i koncepce tvorby pracovních listů pro vyšší úroveň obtížnosti.
2. krok
Do konce března příslušného školního roku si každý žák vybere ze školního seznamu literárních děl vlastní seznam, který odevzdá řediteli školy. Tento žákův seznam literárních děl tvoří seznam zadání, z něhož si příslušný žák losuje zadání „své“ ústní zkoušky.
Při výběru děl ze školního seznamu se žák řídí Kritérii pro výběr maturitních zadání k ústní zkoušce, tedy opět tabulkami uvedenými na předchozí straně.
Z Žák si vybírá ze školního seznamu, který obsahuje minimálně 40 literárních děl, 20 položek.
V Žák si vybírá ze školního seznamu, který obsahuje minimálně 105 literárních děl, 30 položek.
18
Škola zajistí přípravu pracovních listů, které bude potřebovat k ústní zkouše, tedy pracovní listy ke všem literárním dílům uvedeným v žákovských seznamech.
3. krok
Jak může vypadat žákův seznam? (základní úroveň obtížnosti) Číslo
Literární dílo
1
Mácha: Máj
VÝVOJ PRACOVNÍCH LISTŮ SE MŮŽE DÍT TROJÍ CESTOU, PŘÍPADNĚ KOMBINACEMI JEDNOTLIVÝCH CEST:
2
Němcová: Babička
1. Kompletní pracovní list připraví škola.
3
Erben: Kytice
4
K. Čapek: Krakatit
5
Havel: Audience
6
Scott: Ivanhoe
7
Zbraslavská kronika
8
Poláček: Muži v ofsajdu
9
Remarque: Tři kamarádi
10
M. Kundera: Žert
11
Hajíček: Fotbalové deníky
12
Hakl: O rodičích a dětech
13
K. Čapek: Matka
14
Shakespeare: Hamlet
15
Šrámek: Splav
16
Fowles: Mág
17
Nabokov: Lolita
18
Akunin: Případ Azazel
19
Mrštíkové: Maryša
20
Moravia: Horalka
2. Škola použije pracovní listy z banky pracovních listů CERMATu. 3. Škola využije pracovní list CERMATu jako inspiraci k vlastnímu dopracování.
BANKA PRACOVNÍCH LISTŮ VYVÍJENÁ CERMATEM BUDE OBSAHOVAT PRACOVNÍ LISTY V TÉTO DVOJÍ PODOBĚ: 1. umělecký + neumělecký výňatek + obecná struktura zkoušky (určen tedy k dopracování podle vlastního uvážení, i tento pracovní list lze použít jako hotový pracovní list) 2. umělecký + neumělecký výňatek + rozpracovaná obecná struktura zkoušky (hotový pracovní list)
Žák si losuje jedno z 20/30 zadání k ústní zkoušce a po 20minutové přípravě na potítku skládá zkoušku před maturitní zkušební komisí.
19
4. krok
PRACOVNÍ LIST Pracovní list je novým prvkem v ústní zkoušce. Je tvořený třemi částmi: 1. Výňatkem z uměleckého textu 2. Výňatkem z neuměleckého textu 3. Strukturou zkoušky Pracovní listy pro základní úroveň obtížnosti mohou vycházet ze dvou principů: 1. Umělecký a neumělecký výňatek je vybrán tak, aby mezi oběma existovala souvislost. 2. Mezi uměleckým a neuměleckým výňatkem žádná souvislost není. Na základní úrovni obtížnosti se tedy škola rozhoduje, zda použije pracovní list se souvislostí obou výňatků, či bez souvislosti. Pracovní listy se souvislostí obou výňatků jsou svou strukturou jednodušší (i stručnější) obdobou pracovních listů pro vyšší úroveň obtížnosti. Vývoj pracovních listů bez souvislosti obou výňatků umožňuje školám využít oborových textů a částečně tak uplatnit profilové zaměření školy v této části zkoušky. Předmětem ověřování jsou znalosti a dovednosti „češtinářské“, nikoli odborné znalosti a dovednosti příslušného oboru. Podstatou tohoto opatření je snaha poskytnout žákům jako jeden ze dvou podkladových textů pro ústní zkoušku z českého jazyka takový text, který je pro ně z hlediska obsahu atraktivnější než texty v zásadě literárněvědné. V bance pracovních listů vyvíjené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání budou nabízeny obě možnosti. Na vyšší úrovni obtížnosti musí být souvislost mezi oběma výňatky vždy. Struktura ústní zkoušky se liší podle úrovně obtížnosti zkoušky. Obecná struktura zkoušky pro základní úroveň obtížnosti: 1. Charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) 2. Charakteristika neuměleckého textu Obecná struktura zkoušky pro vyšší úroveň obtížnosti: 1. Analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla) 2. Obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla 3. Porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého 4. Typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika Pracovní list, resp. zadání zkoušky jsou jednoznačně určeny názvem literárního díla – např.:
Vladislav Vančura: Pole orná a válečná Jedním ze základních východisek pro vývoj pracovních listů je obecná struktura zkoušky, která je pro každou z úrovní obtížnosti odlišná. Tuto obecnou strukturu zkoušky lze rozpracovávat do libovolné míry podrobnosti tak, aby pracovní list vyhovoval podmínkám každé konkrétní školy.
Nelze měnit obecnou strukturu zkoušky!
20
To znamená, že: • každý pracovní list na základní úrovni obtížnosti musí obsahovat 2 body: 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) 2. charakteristika neuměleckého textu • každý pracovní list na vyšší úrovni obtížnosti musí obsahovat 4 body: 1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla) 2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla 3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého 4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika • rozpracovat lze každý z bodů obecné struktury zkoušky. Lze tedy rozpracovat všechny body, dokonce i každý bod jinak podrobně. Při případném rozpracovávání struktury zkoušky je dobré si uvědomit, že každý jednotlivý bod struktury zkoušky bude předmětem hodnocení žákova výkonu u ústní zkoušky. To znamená, že autor pracovního listu si prací na bodech struktury zkoušky vytváří jistý metodický podklad pro hodnocení maturanta u ústní zkoušky. Pro vývoj pracovních listů platí následující základní pravidla: • nelze měnit obecnou strukturu zkoušky, každá škola si ale může rozpracovat (ve smyslu konkretizace) obecnou strukturu zkoušky podle vlastních potřeb • výňatek z uměleckého textu musí pocházet z literárního díla, který je zadáním zkoušky • v případě zkoušky základní úrovně obtížnosti nemusí být mezi výňatkem z uměleckého a neuměleckého textu souvislost; v případě zkoušky vyšší úrovně obtížnosti vzájemná souvislost být musí • v případě zkoušky základní úrovně obtížnosti nesmí rozsah obou výňatků dohromady přesáhnout rozsah jedné strany formátu A4; v případě zkoušky vyšší úrovně obtížnosti nesmí rozsah žádného z obou výňatků přesáhnout rozsah jedné strany A4; za rozsah strany A4 je považováno písmo Times New Roman, velikost 11, řádkování jednoduché; minimální rozsah výňatků není stanoven. Dílčí metodická doporučení pro vývoj pracovních listů: • ústní zkouška vychází z konkrétních textů, podstatná část zkoušky by se měla odehrávat nad texty • ústní zkouškou se mají ověřit žákovské dovednosti práce s texty, jejím účelem není ověřit, jaké detaily si žák z přečtené knihy pamatuje • na základní úrovni obtížnosti by neumělecký text měl dostat přibližně stejný prostor jako text umělecký • strukturu zkoušky rozpracovávat do té míry podrobnosti, aby bylo reálné zvládnout ji ve vymezeném čase 15 minut • délku výňatků z uměleckého i neuměleckého textu volit tak, aby žáci měli možnost stihnout na potítku více než jen přečíst texty • citlivě používat odkazy na použitý zdroj výňatků, citace zdroje může být součástí dílčích otázek u zkoušky • nezaměňovat charakteristiku uměleckého textu s převyprávěním děje • orientační zasazení literárního díla do literárněhistorického kontextu na základní úrovni obtížnosti má být opravdu jen orientační, tedy bez zbytečných podrobností. Hranici mezi „zbytečnou podrobností“ a „podstatnou informací“ nelze centrálně stanovit, je závislá na podmínkách každé jednotlivé školy • pro potřeby vývoje pracovních listů lze za neumělecký text považovat i hraniční druhy textů: paměti, vzpomínky apod. 21
MOŽNÉ PŘÍSTUPY K VÝVOJI PRACOVNÍCH LISTŮ PŘÍKLADY PRO VYŠŠÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Zkouška probíhá podle obecné struktury zkoušky Zkoušející, který povede ústní zkoušku podle základní, nerozpracované struktury ústní zkoušky, „má v hlavě“, co bude předmětem zkoušky v jednotlivých bodech. Ví tedy, o čem povede se žákem rozhovor při analýze uměleckého textu, ví, co chce slyšet u obecně kulturního a literárněhistorického kontextu díla atd. Zároveň musí být přesvědčený o tom, že nerozpracovaná struktura zkoušky je dostačujícím vodítkem také pro maturanta. Takto pojatá zkouška je nejméně omezující pro komisi i maturanta, usnadňuje pojetí zkoušky jako odborné debaty, souběžně ale předpokládá připravenost obou stran.
Zkouška probíhá podle struktury, v níž jsou rozpracovány všechny 4 body Zkoušející, který povede zkoušku podle struktury ústní zkoušky, jejíž každý bod je rozpracovaný do podoby podrobnějších pokynů pro žáka, má zároveň podrobnější osnovu pro hodnocení jednotlivých bodů. Stejně rozpracované body struktury zkoušky má k dispozici i maturant. Toto pojetí zkoušky je velmi vstřícné k maturantovi, který může strukturou zkoušky procházet „odrážku za odrážkou“. Podrobně rozpracovaná struktura může někdy být překážkou vedení souvislejší debaty zkoušejícího s maturantem. V zásadě platí, že čím podrobněji bude rozpracovaná struktura zkoušky, tím více se může stát, že maturitní zkouška bude mít průběh „zkoušející se ptá – maturant odpovídá“. I toto pojetí samozřejmě umožňuje vést zkoušku jako odbornou debatu.
Zkouška probíhá podle struktury, v níž jsou rozpracovány 3 body (nerozpracovaný 1. bod) Zkoušející, který povede zkoušku podle této struktury ústní zkoušky, nejspíše nechce vymezovat žádné nebo téměř žádné hranice při analýze uměleckého textu. Takto pojatá zkouška dává oběma stranám větší volnost při analýze uměleckého textu, zároveň usnadňuje vedení této části zkoušky ve stylu odborné diskuse. Ostatní body struktury zkoušky se potom víc blíží klasickému zkoušení. Z pohledu zpracovatele takto pojaté zkoušky se nabízí trojí možnost interpretace: • Bod 1 považuji za stěžejní, nechť žák prokáže, že si s uměleckým textem poradí bez bližšího „návodu“. • Bod 1 je sice důležitý, ale jakékoli vymezování dílčích úkolů pro žáka by ho mohlo spíše poškodit. Žáka provedu analýzou textu podle situace, která u zkoušky vznikne. • Bod 1 je nejméně podstatný. Zkouška probíhá podle struktury, v níž jsou rozpracovány 3 body (nerozpracovaný 2. bod) Zkoušející, který povede zkoušku podle této struktury ústní zkoušky, zachází odlišným způsobem s druhým bodem struktury zkoušky. Může to znamenat, že chce poskytnout žákovi maximální prostor pro uplatnění právě v této oblasti a nechce ho nikterak omezovat. Zároveň lze takový přístup chápat tak, že zkoušející přikládá bodu 2 nejmenší význam.
22
Zkouška probíhá podle struktury, v níž jsou rozpracovány 3 body (nerozpracovaný 3. bod) Varianta, která se téměř neliší od pracovního listu, v němž jsou rozpracovány všechny body. Ze všech čtyř bodů struktury zkoušky je nejjednodušší nerozpracovávat právě třetí bod. Vhodná varianta v případě, kdy na souvislosti obou výňatků není nic zvláštního, co by zkoušející shledal důležitým pro analýzu u ústní zkoušky.
Zkouška probíhá podle struktury, v níž jsou rozpracovány 3 body (nerozpracovaný 4. bod) Zkoušející, který povede zkoušku podle této struktury ústní zkoušky, nejspíše nechce vymezovat žádné nebo téměř žádné hranice při analýze neuměleckého textu. Takto pojatá zkouška dává oběma stranám větší volnost při analýze neuměleckého textu, zároveň usnadňuje vedení této části zkoušky ve stylu odborné diskuse. Ostatní body struktury zkoušky se potom víc blíží klasickému zkoušení. Z pohledu zpracovatele takto pojaté zkoušky se nabízí trojí možnost interpretace: • Bod 4 považuji za stěžejní, nechť žák prokáže, že si s neuměleckým textem poradí bez bližšího „návodu“. • Bod 4 je sice důležitý, ale jakékoli vymezování dílčích úkolů by mohlo žáka spíše poškodit. Žáka provedu analýzou textu podle situace, která u zkoušky vznikne. • Bod 4 je nejméně podstatný.
Analogicky lze postupovat dalšími kombinacemi rozpracování/nerozpracování jednotlivých bodů struktury zkoušky.
23
PŘÍKLADY PRACOVNÍCH LISTŮ Následující příklady ilustrují podobu pracovních listů pro obě úrovně obtížnosti. Zároveň naznačují možné časové rozvržení průběhu ústní zkoušky.
24
STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. Charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) • • • • •
odhadnout pravděpodobný účinek textu na čtenáře, odhad zdůvodnit charakterizovat text z hlediska celkové výstavby díla Nahý oběd zasadit dílo W. S. Burroughse do světového literárního kontextu posoudit, jak se text vztahuje k naší současnosti charakterizovat jazykové prostředky
zpravidla přibližně 7 minut
2. Charakteristika neuměleckého textu • • • • •
přiřadit text k funkčnímu stylu a přiřazení doložit na konkrétních pasážích textu posoudit praktické užití daného funkčního stylu v oboru studia posoudit text z hlediska jazykové správnosti zpravidla přibližně 7 odhadnout pravděpodobný účel textu, odhad zdůvodnit minut charakterizovat výrazy sibiřky, polária, indisponovaná
Zde uvedené časové rozvržení průběhu ústní zkoušky je pouze ilustrační, lze jej jakkoli měnit. Jedinou podmínkou je, že u zkoušky musí být probrány oba základní body struktury zkoušky (tučné písmo).
25
26
STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. Analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla) • • • • •
identifikovat typické rysy textu z hlediska uměleckého směru, k němuž dílo patří vysvětlit vyznění textu charakterizovat jazykové prostředky přibližně 4 minuty určit rýmové schéma vybrané části výňatku posoudit archaismy z hlediska současného vnímání jazykových prostředků
2. Obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla • • • •
časově zařadit vznik díla stručně charakterizovat umělecký směr reprezentovaný uměleckým textem zasadit dílo a autora do kontextu české literatury 19. století přibližně 4 minuty posoudit aktuálnost textu ve 21. století
3. Porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého • postihnout souvislost mezi oběma výňatky
přibližně 2 minuty
4. Typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika • • • • •
vysvětlit pravděpodobný účel vzniku textu charakterizovat jazykové prostředky objasnit význam závěrečného souvětí vysvětlit význam spojení povrchně roztokaná vlna definovat celkové vyznění textu
přibližně 5 minut
Zde uvedené časové rozvržení průběhu ústní zkoušky je pouze ilustrační, lze jej jakkoli měnit. Jedinou podmínkou je, že u zkoušky musí být probrány všechny 4 základní body struktury zkoušky (tučné písmo).
27
HODNOCENÍ ÚSTNÍ ZKOUŠKY Podobně jako u písemné práce i u ústní zkoušky je jedním z nových momentů její hodnocení dvěma hodnotiteli. I zde platí podmínka, že k účinnosti tohoto prvku objektivizace hodnocení zkoušky je nutné do celého procesu vnést i kritéria hodnocení. Katalogy maturitních požadavků vymezují, co je předmětem ověřování u ústní zkoušky. Na základní úrovni obtížnosti žák, který koná v rámci společné části maturitní zkoušky zkoušku z českého jazyka a literatury, prokáže v ústní části zkoušky osvojení následujících znalostí a dovedností: 1. Charakterizuje umělecký text • postihne základní charakteristické znaky textu • využije vědomosti získané přečtením díla, z něhož pochází umělecký text • orientačně zařadí text do literárněhistorického kontextu 2. Charakterizuje neumělecký text • postihne základní charakteristické znaky textu 3. Formuluje výpovědi v souladu s jazykovými normami a se zásadami jazykové kultury Žák, který koná v rámci společné části maturitní zkoušky zkoušku z českého jazyka a literatury na vyšší úrovni obtížnosti, prokáže v ústní části zkoušky osvojení následujících znalostí a dovedností: 1. Analyzuje umělecký text • postihne charakteristické znaky textu • využije vědomosti získané přečtením díla, z něhož pochází umělecký text 2. Charakterizuje literárněhistorický/obecně kulturní kontext uměleckého díla • zařadí umělecké dílo do literárněhistorického/obecně kulturního kontextu • vystihne podstatné znaky příslušného literárněhistorického/obecně kulturního kontextu 3. Porovná umělecký a neumělecký text 4. Analyzuje neumělecký text • charakterizuje typické rysy příslušného neuměleckého textu • provede stylovou a jazykovou charakterizaci textu 5. Formuluje výpovědi v souladu s jazykovými normami a se zásadami jazykové kultury Z těchto ověřovaných znalostí a dovedností vycházejí základní principy hodnocení žákova výkonu u ústní zkoušky.
28
PRŮBĚH ÚSTNÍ ZKOUŠKY Po vylosování maturitního zadání žák dostává od zkušební maturitní komise pracovní list. Maximální délka trvání zkoušky je 35 minut, z toho 20 minut představuje čas na přípravu žáka „na potítku“ a zbývajících 15 minut vlastní výkon zkoušky. Oproti stávajícímu stavu (15 minut na přípravu a 15 minut na zkoušení žáka) počítá navrhovaný koncept s 5 minutami na okamžité parametrické vyhodnocení zkoušky dvěma členy maturitní komise (zkoušející, přísedící), kteří posuzují/hodnotí výkon žáka. Tímto postupem je minimalizován paměťový úbytek informací o výkonu žáka a zajištěna dostatečná reliabilita a objektivita hodnocení (např. omezení srovnávání výkonů žáků jdoucích po sobě, omezení subjektivního hodnocení na základě zapamatování si především výrazných/posledních/prvních částí ústního projevu žáka). Zkoušku vede zkoušející, druhý hodnotitel je přísedícím. Zkoušející vede zkoušku podle obecné (nebo konkretizované) struktury zkoušky uvedené v pracovním listu a zároveň provádí hodnocení do vlastního záznamu o hodnocení ústní zkoušky v takovém rozsahu, který mu umožňuje proces vedení zkoušení. Přísedící připravuje během zkoušení podklady pro hodnocení žáka. Oba hodnotitelé (tedy zkoušející i přísedící) mají k dispozici vytisknuté tabulky pro zápis hodnocení ústní zkoušky, do kterých si mohou během zkoušky dělat poznámky. Bezprostředně po ukončení ústní zkoušky žáka zkoušející a přísedící dokončí zápis hodnocení do vlastního záznamu o hodnocení ústní zkoušky a provedou posouzení shody ve všech dílčích posuzovaných charakteristikách výkonu žáka, a to na základě porovnání svých záznamů o hodnocení žáka a v maximální možné míře dojdou ke konsenzu v posuzovaných charakteristikách. Na tento proces je vyčleněno maximálně 5 minut po dokončení zkoušení žáka. Dohadovací řízení nad shodou zkoušejícího a přísedícího může probíhat i po ukončení zkoušení žáků, musí však být dokončeno nejpozději do začátku zasedání maturitní komise. V případě, že se hodnotitelé v některé z posuzovaných charakteristik ani po vzájemném dohadovacím řízení neshodnou, přiklání se v dané charakteristice ústní zkoušky k vyšší bodové hodnotě z obou navržených, neboť je zřejmé, že by neuměli jednoznačně interpretovat či zdůvodnit bodové hodnocení žákovi, který by se proti výsledku ústní zkoušky odvolal. O konečném hodnocení žáků rozhodne maturitní komise hlasováním. Žák nevykoná úspěšně dílčí zkoušku konanou ústní formou, pokud je dosažená hodnota výsledku nižší než hraniční skóre. Bodová hodnota hraničního skóre v dílčí zkoušce konané ústní formou vychází ze struktury pracovního listu. Podobnost principů hodnocení s písemnou prací má pokračování i ve čtyřech bodových pásmech. Hodnocení ústní zkoušky se tedy bude dít na úrovni rozlišení výkonu žáka a dané oblasti hodnocení jako:
maximální s dílčími nedostatky s podstatnými nedostatky nedostatečný
29
Prakticky se tedy opět jedná o proces velmi podobný hodnocení písemné práce: vlastní výsledek hodnocení budou hodnotitelé zapisovat do dvourozměrné tabulky, ve které jedním rozměrem jsou oblasti hodnocení, druhým pak příslušné bodové pásmo. Obecné rozložení bodových pásem přitom vychází z jednoduchého schématu: body 0
1
2
3
nedostatečný výkon žáka
podstatné nedostatky ve výkonu žáka
dílčí nedostatky ve výkonu žáka
maximální výkon žáka
TABULKA PRO ZÁPIS HODNOCENÍ ÚSTNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI OBLAST HODNOCENÍ
BODY
Charakteristika uměleckého textu
0
1
2
3
Charakteristika neuměleckého textu
0
1
2
3
Výpověď v souladu s jazykovými normami, jazyková kultura
0
1
2
3
6
7
8
9
Celkem bodů
0
1
2
3
4
5
Tabulka pro zápis hodnocení ústní zkoušky - vyšší úroveň obtížnosti OBLAST HODNOCENÍ
BODY
Analýza uměleckého textu
0
1
2
3
Literárněhistorický / obecně kulturní kontext uměleckého díla
0
1
2
3
Porovnání textů
0
1
2
3
Analýza neuměleckého textu
0
1
2
3
Výpověď v souladu s jazykovými normami, jazyková kultura
0
1
2
3
12
13
14
15
Celkem bodů
0
1
2
3
4
5
6
30
7
8
9
10
11
POZNÁMKY
31
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Komplexní zkouška z českého jazyka a literatury společné části maturitní zkoušky Vydalo: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Jeruzalémská 957/12 110 00 Praha 1 www.novamaturita.cz Spolufinancováno Evropským sociální fondem a státním rozpočtem České republiky
Praha 2009 Vydání první
32
Publikace obsahuje přílohy včetně DVD a společně s nimi slouží jako podklad pro konzultační semináře, které pořádá CERMAT ve spolupráci s krajskými vzdělávacími zařízeními. Kontakt na příslušné zařízení spolu s dalšími informacemi najdete na:
www.novamaturita.cz
