Komplexní geograficko – biologicko – geologická exkurze SEVERNÍ MORAVA - REFERÁTY 2. – 4. 5. 2006, 2.A, 4.C CHKO Litovelské Pomoraví Chrán ná krajinná oblast Litovelské Pomoraví byla z ízena v roce 1990 vyhláškou Ministerstva životního prost edí eské republiky . 464/1990 Sb. Celková plocha CHKO iní 96 km2, zaujímá úzký 3 - 8 km široký pruh lužních les a luk kolem eky Moravy mezi m sty Olomouc a Mohelnice. Ve st edu CHKO leží starobylé královské m sto Litovel, které prop ilo chrán né oblasti své jméno. Celé území CHKO leží v Olomouckém kraji, v bývalých okresech Olomouc a Šumperk. Poslání CHKO je trvale zajiš ovat zvýšenou ochranu a ekologicky šetrné obhospoda ování krajiny údolní nivy eky Moravy s mimo ádn vysokým soust ed ním p írodních hodnot. Jádro CHKO a sou asn hlavní p írodov dný fenomén oblasti tvo í vnitrozemská ní delta (p irozen meandrující tok eky Moravy, která se v tví v adu bo ních stálých i periodických ních ramen) a navazující komplexy cenných lužních les , vlhkých nivních luk a mok ad . Do Litovelského Pomoraví pat í také krasové území vrchu T esín se známými ve ejnosti zp ístupn nými jeskyn mi a oblast chlumních listnatých les Doubrava. Okrajov zasahují do CHKO plošn nevýznamné enklávy orné p dy a zastav ná území obcí, p len ná do CHKO z d vodu arondace hranice oblasti. Poslání CHKO lze spat ovat p edevším v (1) ochran p írody a krajiny v mimo ádn cenném území; (2) v zajišt ní ekologicky vhodného hospodá ského využívání krajiny a postupné obnov hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znak , vytvá ení a rozvíjení ekologicky optimálního využívání krajiny a jejích p írodních zdroj . Chrán ná krajinná oblast má tedy krom vlastní ochrany p írody d ležité poslání ve vytvá ení optimální ekologické funkce krajiny. V CHKO se prioritn uplat ují metody inné, aktivní ochrany p írody a odborné pé e o krajinu. Chrán ná krajinná oblast Litovelské Pomoraví je územím, které bylo od nepam ti ovliv ováno lidskou inností. Díky moudrosti našich p edk a jejich citlivému p ístupu ke krajin se zde zachovalo na pom rn malém území obrovské množství vzácných p írodních hodnot. Cílem CHKO je zachovat práv tento harmonický charakter kulturní krajiny údolní nivy s p írodní ekou a vlhkými lužními lesy a loukami, udržet a postupn zlepšovat jejich nenahraditelné ekologické funkce. Vysoké školy Olomouce Historie olomouckého vysokého školství za íná r. 1566 z ízením jezuitské koleje, která v r. 1573 získala všechna práva jako jiné evropské univerzity. S univerzitou jsou spjata mnohá jména vynikajících v dc , nap . Jakuba Kresy („Euklides Západu“), zakladatele genetiky Gregora Mendela, astronoma Karla Slaví ka (p sobil ve službách ínského císa e), studentem olomoucké univerzity byl i vévoda Albrecht z Valdštejna, legendární generál a dobrodruh. 1946 byla univerzita obnovena v plném rozsahu a dostala název Univerzita Palackého. V sou asné dob má Univerzita Palackého sedm fakult. P ímo symbolicky p sobí nejnov jší technologií vybavené Informa ní centrum s knihovnou, audiovizuálním centrem, centrem výpo etní techniky a univerzitním vydavatelstvím umíst né v bývalé barokní zbrojnici z dob Marie Terezie. V podkroví se nachází divadelní sál a galerie. V suterénu je studentský klub a menší studiová scéna. Koncertním produkcím slouží i nádherný barokní interiér Kaple Božího la, která je sou ástí objektu.
Olomouc je svým vývojem a postavením srovnatelná pouze s hlavním m stem eského státu. Po átky eské Prahy i moravské Olomouce sahají až do 9. století. Na po átku 11. století po p ipojení Moravy k echám buduje kníže B etislav v Olomouci p emyslovské hradišt . Roku 1063 je v Olomouci z ízeno biskupství s p sobností pro celou Moravu. Na každém kroku se v Olomouci setkáváme s doklady p irozené pot eby lov ka p ekonat svoji smrtelnost nepomíjivými projevy svého ducha a díly tvo ivých rukou. Monumentální barokní sousoší Nejsv jší Trojice pochází z roku 1716 a jako nejv tší barokní sousoší v eských zemích bylo postaveno autorem Václavem Renderem. Na socha ské výzdob se podíleli F. Sattler, O. Zahner a J. M. Sherhauf. Autorem pozlaceného sousoší ze špi ky je S. Forstner. Vysv cení prob hlo za ú asti Marie Terezie v roce 1754. V roce 2001 bylo sousoší p ijato na seznam památek sv tového kulturního d dictví UNESCO. Merkurova kašna z první tvrtiny 18. století vyšla z dílny Filipa Sattlera, který vytesal sochu a V. Rendera, jehož dílem je nádrž. Chrám sv. Mo ice je gotický trojlodní kostel, jehož výstavba zapo ala na konci 14. století a s p estávkou zp sobenou husitskými válkami trvala do poloviny 16. století. Najdeme zde „královnu moravských varhan“ – varhany mistra Michaela Englera z roku 1745. Herkulova kašna pochází z roku 1688 a byla vytvo ena
socha em M. Mandlíkem. Radnice je stavba v gotickém slohu. Dokon ena byla roku 1443. V 15. století probíhaly dostavby a renesan ní úpravy probíhaly b hem 17. století. V radnici je možno nalézt kapli sv. Jeronýma z 15. století s nádhernými freskami. Radni ní orloj vznikl v 15. století. B hem vývoje se výzdoba m nila snad každého p l století. Na konci 2. sv tové války byl orloj siln poškozen a teprve v roce 1955 mohla uv dom lá ruka Karla Svolinského vysázet z mozaiky d lníka s kladivem a chemika s ba kou. Caesarova kašna je dílo J. J. Schauberga z roku 1725. P edstavuje bájného zakladatele m sta, jak olomou ané v ili. Neptunova kašna je nejstarší dochovanou olomouckou kašnou. Byla postavena Václavem Schullerem a Michaelem Mandlíkem roku 1683. Barokní Terezská brána vznikla v roce 1752 p i budování pevnostního opevn ní a své pojmenování dostala o dva roky pozd ji na po est návšt vy Marie Terezie. Morový sloup od Václava Rendera pochází z roku 1723 a byl postaven jako památka na mor z roku 1715. Sochy vytvo ili Jan Sturmer a Tobiáš Schutz. Ve druhé tvrtin 18. století se F. Sattler a V. Render znovu sešli na tvorb Jupiterovy kašny. Kostel sv. Michala je barokní stavba, jejíž i zelené kopule hrají významnou roli v panoramatu m sta. P vodní kaple pochází z 12. století. Na barokních úpravách se podíleli G. P. Tencalla a D. Martinelli. Sarkandrova kaple je novobarokní stavba podle Eduarda Sochora z let 1909 – 1912. Ve sklepních prostorách je bývalá mu írna, kde byl roku 1620 mu en Jan Sarkander, dnes prohlášený za svatého. Na malí ské výzdob se podílel Jano Kohler a Jakub Obrovský, socha skou výzdobu zajistil Josef Hladík. Barokní Chrám Panny Marie Sn žné vznikl jako jezuitský kostel v letech 1712 – 1719. Na jeho zrodu se podíleli Lucas Glockel a Michael Klein ve spolupráci s malí ským mistrem Harringerem. Sochy a architekturu pr elí vytvo il Václav Render. Helbigovy varhany z roku 1726 ve spojení se skv lou akustikou edur ují kostel k po ádání koncert . Vlastiv dné muzeum je p estav né v roce 1773 stavitelem Matyášem Kniebadlem z p vodn barokní budovy kláštera a kostela. D íve objekt sloužil jako d lost elecká kasárna. Kašna Tritón byla roku 1709 vytvo ena neznámým socha em. Vzorem byla ímská kašna od G. L. Berniniho. Arcibiskupský palác byl vystav n v letech 1665 – 1685 Peterem Schullerem podle plán císa ského architekta F. Luchesena. Interiéry jsou vyzdobeny malbami od I. Montiho a C. Tencally. V reprezenta ních místnostech jsou umíst ny um lecké sbírky, upomínkové p edm ty a drahý nábytek. Chrám sv. Václava byl založen knížetem Svatoplukem n kdy v letech 1104 – 1107. Kostel byl n kolikrát p estav n, takže se na n m podepsalo hned n kolik sloh . Razantní p estavba v novogotickém slohu prob hla v letech 1883 – 1892. P i této zm byl renovován interiér a p ibyla stometrová v ž a dv menší. P ilehlý emyslovský palác je p vodn románská stavba ze 30. let 12. století. Barokní ty hranný klášter Hradisko je postaven na základech pamatujících vznik m sta. Autorem projektu je G. P. Tencalla. Uvnit nalezneme malby, fresky, štuky a obrazy P. Trogera, D. G. Torreho, J. K. Handkeho a dalších. V objektu sídlí Vojenská nemocnice. Poutní Chrám Navštívení Panny Marie na Svatém Kope ku je monumentální barokní stavba postavená v letech 1669 – 1679 podle návrhu G. P. Tencally. Výzdoba interiér byla sv ena ad renomovaných malí , na socha ské výzdob se podíleli J. Winterhalter, J. A. Heinz a M. Zirn. Stavba je velmi dob e umíst na do krajiny.
HC a FC OLOMOUC Hokej má v Olomouci dlouholetou tradici. První hraní ledního hokeje je datováno ješt p ed vznik samostatné republiky. První klub, na který navazuje HC Olomouc, byl založen v roce 1955 pod názvem Spartak Moravia Olomouc. V roce 1991 dosáhl olomoucký hokej na nejvyšší metu, na kterou se lze v hokeji dostat - v roce 1991 vstoupila Olomouc do Extraligy. V nejvyšší sout ži olomou tí hokejsté nezaháleli a stali se v roce 1994 historicky prvním mistrem Extraligy samostatné R, a to byl zatím nejv tší úsp ch olomouckého hokeje. V roce 1997 byla extraliga olomouckého hokeje prodána do Karlových Var a pro Olomouc byla koupena licence na 1.ligu z Opavy. V roce 1999 byla prodána i ta, a z Olomouce zmizel seniorský hokej na dlouhé dva roky. V roce 2001 byla koupena licence na 2.ligu od Uherského Hradišt . V následující sezon 2002/2003 už olomou tí hokejisté playoff s ehledem vyhráli a usp li i v následné baráži o postup do 1.ligy. Kádr p ed startem ro níku 2004/2005 prošel zm nami s cílem pohybovat se výše než v minulé sezon a pokra ovat tak ve vzestupu olomouckého hokeje. Bohužel však sezona skon ila zklamáním v podob jedenáctého místa po základní ásti první ligy se ztrátou 14 bod na play-off. Pozitivem je však postup junior a dorostenc do extraligy. V roce 1919 byl na p edm stí Olomouce v Hej ín založen fotbalový klub. Klub pod názvem SK Hej ín vstupil do Hanácké župy, kde hrál až do sjednocení t lovýchovy. V roce 1954 mužstvo vybojovalo postup do moravské divize, ale po roce sestoupilo. V roce 1959 postoupil klub do I. moravské divize, ale op t jen na rok. Teprve od roku 1960 nastává období vzestupu klubu. Pod novým názvem TJ MŽ Olomouc v sezón 63-64 vít zí v krajském p eboru a startuje v II. fotbalové lize, ale jen do asn .Postup do nov zavedené 3 ligy se povedl až v roce 1974 pod vedením nového trenéra Karla Brücknera. V roce 1977 obsadil klub postupové místo do nov vytvo ené I. eské národní ligy. V roce 1982 postoupila Sigma pod vedením trenéra Vlastimila Zemana do první ligy. Mnohaleté p ání olomoucké fotbalové ve ejnosti se tak kone vyplnilo, i když jen na jednu sezónu. V následujících sezónách se Olomouc v I. lize nejen pevn zabydlela, ale pat ila k nejúsp šn jším tým m této sout že. Nejv tších úsp ch dosáhl klub v ro nících 90/91, kdy se probojoval do tvrtfinále poháru UEFA. Úsp chem bylo i finále Intertoto Cupu (00/01), kde Olomouc podlehla italskému Udinese Falcio. B hem t chto dvaceti ligových ro ník se v kádru "A" mužstva vyst ídalo mnoho d íve i pozd ji známých hrá (Látal, Hapal, Ková , Heinz, Ujfaluši, Kobylík, Rozehnal, Ková ), kte í se vesm s uplatnili ve velkých evropských klubech. ZOO Svatý Kope ek u Olomouce Zoologická zahrada je lenem Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií a Sv tové organizace zoo a akvárií (WAZA). Zoo se nachází ve smíšeném lese o rozloze 42,5 ha. Chová se zde tém 300 druh zví at (nap . tamarín pin í, tamarín skákavý, kosman lo elý, gibon erný, siamang, lemur vari, lemur erný, lemur b lo elý, medv d malajský, lev berberský, levhart mandžuský, je áb královský, plame ák r žový, kondor krocanovitý). Mezi nejv tší chovatelské úsp chy pat í pravidelné rozmnožování žiraf Rothschildových, antilop, p ímorožc jihoafrických, adax , velbloud (dromedá i i draba i). Makakové ervenolící (nejsevern ji žijící opice), pocházející z Japonska, mají speciální výb h. Návšt vníci se do n j dostanou p es visutou lávku, která je místy až 10 m nad údolí kem, v n mž se výb h nachází. Rekonstrukcí pavilonu hyen vznikl nový Tropický pavilon pro jihoamerickou faunu, kde žijí savci a ptáci z Jižní Ameriky (mravene ník velký, mravene ník ty prstý, lenochod, pásovec št tinatý, malpa pla tivá, kotul veverovitý, kosman zakrslý, netopýr listonos sv tlý, amazonek ernotemenný, ara zelenok ídlý, užovka brazilská). V pavilonu se také nachází t i druhy tropických žabek pralesni ek, o nichž je známé, že jed n kterých druh t chto tzv. šípových žab pat í k nejsiln jším živo išným jed m. Od íjna 1999 je otev en Pavilon netopýr , ve kterém ale ve skute nosti nežijí žádní netopý i, ale zví ata s no ní aktivitou, která mají kv li návšt vník m obrácený denní režim. V pavilonu je p ítmí (osv tleno je pouze hv zdnou oblohou a n kolika bodovými barevnými sv tly) a hraje zde relaxa ní hudba. V sou asné dob se v ZOO nachází 2 mo ská akvária. V tší z nich (42 000 l, 9 m dlouhá; 3,5 m široká; 1,5 m hluboká) bylo otev eno v ervenci 2003. Nádrž je ledvinovitého tvaru a obývají ji dva žraloci ernoploutví, jeden žralok b locípý a asi 60 tropických útesových ryb. Starší nádrž je menší (17 000 l). Svatý Kope ek Vznik stavby tohoto poutního místa je spojen se jménem zámožného olomouckého obchodníka s vínem Jana Andrýska, který slíbil postavit na kopci, tehdy zvaném Svatá hora, nad Olomoucí kapli. Legenda íká, že p i vyhledávání místa pro budoucí kapli p išel na pahorek podobající se místu, na n mž se mu Matka Boží zjevila ve snu. Asi od roku 1632 zde stávala malá kaple, na jejímž míst vyrostl v letech 1669 - 1679 podle návrhu G. P. Tencally mohutný chrám Navštívení Panny Marie. V letech 1714 - 1721 byla podle projektu D. Martinelliho vybudována dnešní rezidence. Nejprve se zde nacházeli benediktíni a pozd ji premonstráti. také zde nalezneme obraz Panny Marie, o kterém vypráví legenda, že poustevník, který byl ustanoven službou u kaple, byl probuzen líbezným zp vem poutník , kte í v kapli položili na oltá mariánský obraz a pak zmizeli. Dnes p evažuje mín ní, že jde o hodnotnou plastiku d íve umíst nou a uctívanou
kde na vhodném míst v p írod . V roce 1995 se Sv. Kope ku dostalo cti prohlášením kostela za baziliku minor (poutní místo evropského významu). Téhož roku navštívil Sv. Kope ek Jan Pavel II. a setkal se zde s mládeží. Velké Losiny Renesan ní zámek Velké Losiny stojí v údolí eky Desné na úpatí Jeseník na severní Morav nedaleko od Šumperku. Zámek Velké Losiny neblaze proslul krvavými procesy s arod jnicemi. V jeho komnatách byl z ásti nato en film Kladivo na arod jnice, zachycující osudy lidí falešn na ených ze spolku s áblem. Kdysi zde stála st edov ká gotická tvrz, na jejímž míst postavil Jan z Žerotína v letech 1581-1589 renesan ní zámek zdobený sgrafity.V polovin 18. století byl zámek p estavován a pr hu dalších staletí byl interiér zámku ješt vyzdoben nábytkem v mnoha um leckých stylech. Ve Velkých Losinách m žeme navštívit i p vodní ru ní papírnou z 16.století. Zcela poprvé existenci papírny p ipomíná její dosud nejstarší známá pr svitka z roku 1596 v podob žerotínského erbu. M sto Velké Losiny se adí k nejstarším moravským lázním a místní vody byly již odedávna využívány obyvateli z blízkého i vzdálen jšího okolí k lé ebným ú el m. Pozornost lidí totiž voda po dlouhou dobu p itahovala teplotou a sirným zápachem. Dlouhé strán Areál vodní elektrárny se skládá ze t í hlavních ástí - z horní nádrže umíst né na vrcholu hory Dlouhé Strán v nadmo ské výšce 1350 m, z dolní nádrže (820 m n. m.), zadržující vody Divoké Desné a z výrobních a provozních za ízení, ukrytých z v tší ásti v nitru horského masívu. P erpávací elektrárna využívá p ebytku elektrické energie zpravidla v no ních hodinách a mezi špi kami k erpání vody z dolní do horní nádrže. Naopak v dob zvýšené spot eby se voda z horní nádrže spouští na turbíny a vyrábí elektrickou energii. Elektrárna byla uvedena do provozu 20.6.1996. Náklady na celou stavbu dosáhly 5,8 miliard korun, návratnost je asi 1 miliarda ro . Celková délka v¹ech podzemních prostor je 8,5 km. Soustrojí je schopné najet na plný výkon do 100 vte in od obdržení povelu z Úst edního dispe inku v Praze. Vlastní jezero se napoušt lo zhruba rok. Má plochu 16 ha a zadržuje 3,4 milionu m3 vody. Horní nádrž je nejvýše položeným jezerem (i kdy¾ um lým) v R. P i její výstavb se se ízl vrchol hory asi o 3m. trné elektrárny v Jeseníkách trná elektrárna – Ostružník U obce Ostružná vznikla roku 1994 asi nejstarší v trná farma (více jednotek) v eské republice. Má šest jednotek o celkovém výkonu 3000 kW (6x500kW), které jsou od firmy Vestas z Dánska. Podle dostupných zdroj už tato v trná elektrárna nepracuje. trná elektrárna - Mravene ník V lokalit Mravene níku (1343 m.n.m), nedaleko Medv dí hory byla roku 1998 do provozu uvedena farma v trných elektráren, která se skládá ze t í samostatných jednotek o výkonu: 220 kW, 315 kW a 630 kW. Od roku 1997 do roku 2002 byla sou ástí komplexu obnovitelných zdroj i slune ní fotovoltaická elektrárna o výkonu 10 kW. Od roku 2003 je umíst na v areálu jaderné elektrárny Dukovany. Farma není situována v blízkosti p ších turistických tras, ale je snadno dostupná po zna ené cyklistické trase . 6155 z Lou né nad Desnou na horní nádrž PVE – Dlouhé Strán , z druhé strany po stejné trase z Kout nad Desnou. Nedaleko elektrárny se nachází Tet eví chata (1165 m.n.m). Okolí farmy poskytuje nádherný otev ený výhled na nejvyšší horu Jeseník – Prad d a horní nádrž p erpávací vodní elektrárny.
Láze ství Severní Moravy mezi nejvýznamn jší lázn pat í: Vojenská láze ská lé ebna (VLL) - centrální lé ebná budova Albatros, vysoký standard Jeseník – pro dosp lé i pro d ti, bohaté sportovní vyžití Velké Losiny – na teplých sirných pramenech v údolí Desné, jedny z nejstarších lázní na Morav Bludov – využití radioaktivního sirného pramene k lé ení Dolní Lipová - klimatické lázn s celoro ním provozem, lé ba kožních chorob a poruch metabolismu Karlova Studánka - velice istý vzduch bez zne išt ní, leží daleko od pr myslových oblastí Priessnitzovy lé ebné lázn - první vodolé ebný ústav na sv , v blízkém okolí vyv rá ze zem na 60 pramen
Venušina sopka a další sopky na Bruntálsku Jedním z p írodních úkaz Bruntálska jsou sopky, které v t chto místech vybuchovaly v období t etihor a tvrtohor. V okolí t chto sopek vyv rá mnoho minerálních pramen . Velký Roudný (780 m) je nejvyšší sopka Nízkého Jeseníku. Byla inná naposledy p ed 1-2 miliony lety. Jeho nejdelší lávový proud p ehradil tok eky Moravice, ímž vzniklo velké jezero (v místech dnešní slezské harty). Do jezera padaly sope né vyvrženiny. Z nich se vytvo ily usazeniny pórovitých tufit t žených jako stavební materiál. V jeho okolí se t žila železná ruda i ryzí zlato. Poutním místem se stala opravená kapli ka sv. Michala s k ížovou cestou. Velký Roudný tvo í spolu s Malým Roudným (771 m) dva výrazné vrcholy nad hladinou Slezské Harty u obce Roudno. Uhlí ský vrch (672 m) se nachází 3 km jihozápadn od Bruntálu. Sope né tufy se zde t žily od 19. století. V 60. letech byla t žba zastavena a lokalita vyhlášena p írodním výtvorem. Díky zdaleka viditelnému baroknímu kostelu Panny Marie Pomocné v lipové aleji vytvá í Uhlí ský vrch neodmyslitelnou dominantu v okolní krajin . Venušina sopka (643 m) se zvedá nad obcí Mezina (jižn od Bruntálu). Vrchol sopky je pokryt ervenohn dou struskou a sope ným pískem. Láva vytékala severním sm rem ve dvou lávových proudech. Na vrcholku sopky najdeme hlavní mísovitý kráter a bo ní kráter s jeskynním p evisem. Je tu rovn ž n kolik roklí se strmými st nami, kde se d íve t žila edi ová struska. Na vrcholu Venušiny sopky se da í chrán nému rozchodníku žlutému. ervená hora sope ný p vod nemá, na západním úbo í však najdeme zbytky po vulkanické innosti. Je to nevelké edi ové t leso odkryté malým zar stajícím lomem. Jeseník 12 500 obyvatel, okresní m sto, Olomoucký kraj, vzd lávací za ízení: gymnázium se 4 a 8letým studiem; st ední odborné školy: gastronomická, hotelová, strojírenská, stavební, soukromá obchodní akademie láze ská historie: Vincenc Priessnitz, 1822 zde jesenický rodák a p írodní lé itel Vincenc Priessnitz vybudoval 1. vodolé ebný ústav na sv , lé ba kombinací pramenité vody, pobytem v p írod a aktivn prožitým dnem pacient , rekreace: lázn Jeseník, které jsou obklopeny parkem a láze skou promenádou s lé ebnými prameny, v zim je v areálu lázní Jeseník kluzišt s um lou plochou a lyža ský vlek, okolí je turistickým a cyklistickým rájem Jesenická kosmetická spole nost - nejr zn jší p ípravky pro osobní hygienu (šampony, t lová mléka, opalovací krémy…) Jeseníky Na severu Moravy se nachází velmi p itažlivý civilizací nep íliš dot ený masiv Jeseník , s vysokou kvalitou istoty ovzduší a adou velmi pozoruhodných p írodních jedine ností. Návšt vníci tohoto jednoho z nejhodnotn jších krajinných celk ve st ední Evrop zde naleznou tém ideální podmínky pro rekreaci i náro nou horskou turistiku, letní i zimní sporty, možnosti láze ské lé by. Jeseníky však nejsou jen hory, ale i podh í s adou obcí a m st, které vytvá ejí osobité kolority architekturou svých stavebních památek a celoro ní nabídku rozmanitých kulturních prožitk . Rozkládající se na ploše více než 3 600 km2, p emž 740 km2 zaujímá chrán ná krajinná oblast.Nejvyšší horou Jeseník je Prad d, který m í 1492 m FAUNA CHKO JESENÍKY Jen málokteré z našich poho í se m že pyšnit takovou druhovou rozmanitostí jaká je v CHKO Jeseníky. V lesích žije hojné množství lovné zv e (zejména jelení a srn í). Z dalších savc se zde nachází také liška, kuna, hranostaj, tcho , lasi ka a jezevec. V roce 1912 byl v Jeseníkách vysazen kamzík horský dovezený z Alp a jeho stádo se rozrostlo asi na 600 kus . Také byl proveden pokus o vysazení sviš , ale ti se pro nep íznivé p írodní podmínky neudrželi. V posledních deseti letech se zde vyskytují 3 páry rysa ostrovida, vzácn se v Jeseníkách objeví i medv d nebo vlk. Dravce zde zastupuje kán lesní, jest áb, krahujec, poštolka a sovy (výr velký a sýc rousný), na skalách hnízdí sokol st hovavý, na h ebenech hor se vyskytuje vzácný krkavec. Lesy obývá tet ívek obecný, tet ev hlušec, o ešník, datel, žluva, na loukách se vyskytuje celoevropsky ohrožený ch ástal polní. V horských byst inách je hojnost pstruh a lipan , z obojživelník se m žete setkat s olky a mloky.
Lyžá ská st ediska Jeseník Mezi lyža ská st ediska s nejvyšším po tem vlek pat í Ski centrum Malá Morávka – Karlov, Ski areál ervenohorské sedlo, Ski areál Figura – Prad d Ov árna. Ski centrum Malá Morávka - Karlov je nejv tší lyža ský areál v Jeseníkách. Má 16 lyža ských vlek a 22 sjezdovek všech druh obtížnosti, 4 zasn žované sjezdovky. Je zde ve erního lyžování, lyža ské školy, p ovny lyží se skiservisem. Vynikající jsou zde také podmínky pro b žecké lyžování. Lyža ský ski areál ervenohorské sedlo je jedním z nejznám jších st edisek sjezdového lyžování na severní Morav . Je známou k ižovatkou zimních, ale i letních turistických cest. ernohorské sedlo má 7 vlek , sjezdovky všech druh obtížnosti , ve erní lyžování, lyža ské školy a p ovny lyží. Sjezdovky však nejsou um le zasn žované. Ski areál Figura – Prad d Ov árna je
naše nejvýše položené a nejznám jší zimní st edisko. Nachází se zde 6 vlek , sjezdovky ervené, modré a erné. Je zde možnost ve erního lyžování a dále lyža ské školy a p ovny lyží. Mezi další st ediska pat í Ski areál Bonera Ramzová, Ski areál Pet íkov, Lyžarské st edisko Klepá ov, Ski areál Ostružná, Ski areál Kaste Pet íkov, Ski areál Hrab šice, Ski areál Šindelná. Prad d Holý vrchol nejvyšší moravské hory Prad d je sou ástí národní p írodní rezervace v Jeseníkách a leží v nadmo ské výšce 1492 m n.m.. Na jejím vrcholu byla v roce 1912 díky ve ejné sbírce b hem 8 let vybudována rozhledna kamenná Habsburská v ž. Nesla znaky goticky a m ila 32,5 m. V roce 1959 se stavba vlivem špatného technického stavu zp sobeným vysokou vlhkostí z ítila. Na vrcholu Prad du z stala pouze Poštovní chata s restaurací, v jejímž pat e sídlili meteorologové. Po roce 1970 byla na míst bývalé Habsburské v že vystav na televizní v ž s vysíla em vysoká 145 m a s rozhlednou ve výšce 40 m. V objektu v že je rovn ž restaurace. Je odsud daleký výhled na všechny strany a je-li po así skute vyda ené, je možné v dáli pozorovat i Vysoké Tatry. Petrovy kameny a jiné významné NPR Jeseník Petrovy kameny jsou skupina skal z b idlic a rul na vrcholu Vysoké hole (1446 m.n.m.) vysokých 7 m. Byly vyhlášeny p írodní rezervací. Vyskytují se zde vzácné rostliny, nap íklad lišejníky a mechy a endemické ke e. Z d vod ochrany vzácné kv teny nejsou skály p ístupné ve ejnosti. Na skále je umíst na pam tní deska írodov dce Dr. Bed icha Kolenatého, který p i pr zkumu kv teny na Ov árn zem el. V minulosti byly Petrovy kameny ozna ovány jako d jišt arod jnických sabat . Podle pov sti dostaly Petrovy kameny jméno po mladém ková i, který se zde ukryl se svou dívkou, dcerou správce sovinského panství, když prchal p ed jejím otcem. Svahy pod Petrovými kameny jsou vyhledávaným místem lyža a mají jedny z nejlepších sn hových podmínek na Morav . V Hrubém Jeseníku se nachází celkem 4 NPR : Prad d, Rašeliništ Sk ítek, Rejvíz, Šerák – Keprník. Celá oblast je známá pro sv j atraktivní horský terén, ale nachází se zde i velké množství nížin. Turist m nabízí istý a sv ží vzduch a krásný pohled na horské masívy, obrovské lesní komplexy, množství nádherných vodopád , pr zra ných byst in, bohatou kv tenu. V lesích žije velké množství lovné zv e (jeleni a srnky), lišky, kuny a p i troše št stí mohou turisté uvid t i kamzíka, vlka nebo rysa. Milovníci p írody p i svých procházkách mohou objevit n kolik vzácných kvetoucích rostlin, mimo jiné i hv zdnici alpskou, ho ec te kovaný a mnoho dalších. Jesenické lesy jsou bohaté také na lesní plody jako nap . bor vky, brusinky, jahody, maliny, ostružiny a v období houba ské sezóny jsou rájem veškerých vášnivých houba . Bezpochyby jsou však Jeseníky pro návšt vníky nejatraktivn jší hlavn v zimním období, protože nabízejí skv lé lyža ské podmínky hned v n kolika lyža ských st ediscích, z nichž nejznám jší je Prad d. VODOPÁDY BÍLÉ OPAVY Na modelaci údolí Bílé Opavy se v posledních tisíciletích podílela p edevším voda, sníh a led. Nesourodost hornin, jejich nepravidelné vrásn ní i odlišná schopnost v trání a odolávání vodní erozi zp sobila, že celé údolí a hlavn samotné jeho dno bylo vyhloubeno zna nerovnom rn .Tím vznikly nejen etné pe eje a vodopády dnešní byst iny, ale i skalní výchozy na úpatích svah na obou b ezích. Výška nejvyššího vodopádu je 7,9 m. Byst ina tímto vodopádem a navazujícími pe ejemi p ekonává na úseku 40 m výškový rozdíl celkem 16,4 m. Za zmínku stojí tzv.ob í hrnce, známé nap . z krkonošské Mumlavy, šumavské Vydry, v Jeseníkách jsou však zcela ojedin lé. Tyto zajímavé mísovité prohlubn o pr ru n kolika decimetr a hloubce n kolika centimetr vznikaly po staletí vymíláním ruly ví ivým pohybem vody a vodou unášených ástic hornin. PENDOLINO Pendolino, moudivlá ek nebo kyvadélko, je typ vlaku, nebo spíše zp sob konstrukce vlaku. Vlaky typu Pendolino jsou schopné cestovat vysokou rychlostí (do 250 km/h) i na tratích, kde by to normáln nebylo možné, umož uje to tzv. nakláp cí systém, který naklání vlak v zatá kách. V 70. letech vyvinula tuto koncepci firma Fiat. Nyní je ale vlastníkem technologie spole nost Alstom. Po po áte ních problémech se z p vodních deseti snížil po et souprav na sedm. eské dráhy jej provozují pod ozna ením 680. První souprava byla dodána v roce 2003. Po provizorn vy ešené úprav kolejových obvod na trati Praha-D ín bylo pendolino uvedeno do provozu koncem roku 2004. Definitivní ešení zmín ného problému p inesl až kompenzátor ohrožujících proud , což je vlastn aktivní filtr, který byl nainstalovaný na všech sedm jednotek v pr hu roku 2005. N kte í odborníci ovšem tvrdí, že problém nevy ešila ani instalace kompenzátoru a že jednotky stále vykazují velké rušení kolejových obvod . Pendolino nemá povolenou jízdu po n kterých tratích, protože se na nich vyskytují kolejové obvody s
nevyhovujícími parametry; tyto kolejové obvody se nesmí již 30let projektovat, avšak SŽDC zatím nemá peníze na jejich vým nu. Pendolino eských drah zatím nemá povolenou jízdu v cizích státech. V poslední dob se na Pendolinu vyskytly i problémy s ídícím systémem a s ovládáním jednotky, jednotka byla úpln nepojízdná nebo nefungovalo topení. i testech na trati B eclav – Brno vytvo ila souprava nový eský železni ní rychlostní rekord, když za speciálních podmínek dosáhla rychlosti 237 km/h. Pravidelný provoz vlak Pendolino byl na tratích eských drah zahájen 11. prosince 2005 na dvou trasách. Na tzv. „jižní trati“ Praha – Pardubice – eská T ebová – Brno – B eclav a na tzv. „severní trase“ Praha – Pardubice – Olomouc – Ostrava. Pendolino jezdí nyní v t chto zemích: Itálie, Švýcarsko, Velká Británie, N mecko, Finsko, Slovinsko, esko, Chorvatsko, Portugalsko HUTNICTVÍ OSTRAVSKA Region je celostátním centrem hutní výroby a p edstavuje 100 % výroby R surového železa, 92 % oceli a 98 % koksu. Nejd ležit jší hut jsou dva ostravské giganty Vítkovické železárny a Nová Hu . Nová Hu a.s. Ostrava – Válcovna za studena, spol. s r.o. byla založena v roce 1917 a je jednou z nejstarších válcoven za studena v eské republice s odpovídající dlouholetou tradicí. Sídlo spole nosti je v Ostrav , v severovýchodní ásti Moravy. Podnik svými výrobky zásobuje pom rn rozsáhlý evropský trh a mezi jeho odb ratele se adí mnoho významných obchodních a výrobních firem. V posledních letech se cílenou expanzní politikou dostal na první místo mezi tuzemskými válcovnami za studena. Válcovna za studena vyrábí hlubokotažné, konstruk ní, uhlíkové, legované, mikrolegované oceli a vázací pásy. Pásy jsou dodávány bu ve svitcích nebo podéln d lených pruzích ve stavu žíhaném, za studena zpevn ném i zušlecht ném s r znou jakostí povrchu i provedením hran a jsou ur eny k dalšímu zpracování p edevším ve strojírenském, automobilovém, elektrotechnickém a spot ebním pr myslu. Vítkovice a.s. Ostrava - speciální ocele, trouby pro rozvody plynu a ropy, lodní plechy a lodní h ídele, za ízení pro povrchovou t žbu, jaderné elektrárny Železárny a drátovny Bohumín a.s.- výroba litinových kotl a radiátor , železni ních dvojkolí, válcované oceli, ocelových profil , drát a výrobk z nich Jäkl Karviná a.s. – výroba ocelových trubek sva ovaných a tenkost nných ocelových profil , Válcovny plechu a.s. Frýdek-Místek – výroba neušlechtilých, ušlechtilých, legovaných, uhlíkových, pokovaných a speciálních plech z nerezav jící oceli, plech pro elektrotechniku; inecké železárny, a. s., OKD, a. s. Seznam vysokých škol v Ostrav 1. OSU Ostrava: (www.osu.cz) Fakulty: Filosofická, Pedagogická, P írodov decká, Zdravotn sociální, Um lecká studia 2. VŠB - Technická univerzita Ostrava (www.vsb.cz) Fakulty: Ekonomická, Stavební, Strojní, Elektrotechnika a Informatika, Hornicko geologická, Metalurgie a materiálové inženýrství, Bezpe nostní inženýrství 3. Vysoká škola podnikání, a.s Ostrava (www.vsp.cz) Fakulty: Ekonomika a Management Všechny t i školy jsou státní školy, a proto se neplatí školné. Na všechny se d lají p ijímací testy a ústní zkoušky, které jsou typické pro každou fakultu.
FC Baník Ostrava (FCB) FC Baník Ostrava je jeden z nejznám jších fotbalových klub u nás, který zaznamenal úsp chy jak v eské lize, tak v evropských sout žích. vodní název klubu, který pozd ji sbíral nejv tší vav íny jako Baník Ostrava, zn l SK Slezská Ostrava. Vznikl roku 1922 a v po áte ním období nem l ani vlastní h išt . Proto hrál všechna utkání na p soupe . Poprvé vb hli jeho hrá i na vlastní trávník na Kamenci roku 1925. Tým SK Slezská Ostrava p itom postupoval stále výš. B hem let 1923 až 1937 se probojoval postupn z III. t ídy Moravskoslezské župy p es II. a I. t ídu a divizi do první ligy, kde poprvé kopal v sezón 1937 až 1938. Mezitím se jeho fotbalisté i fanoušci do kali nového stadionu. Roku 1934 otev el své brány v plné kráse na Staré St elnici. Dnešní stánek týmu Baníku Ostrava na Bazalech byl dokon en až roku 1959.
V povále ném období sestoupil klub pouze dvakrát do 2. ligy. Po Slavii Praha je tedy Baník Ostrava druhým prvoligovým týmem, který v nejvyšší sout ži setrval nejdéle bez p erušení. Nejv tší úsp chy klubu jsou spjaty se jménem trenéra Evžena Hadamczika, který se ujal funkce roku 1978. B hem ti let jeho p sobení na trenérském postu získal Baník Ostrava dvakrát mistrovský titul, t ikrát obsadil druhé místo, dvakrát vyhrál eský pohár a jedenkrát eskoslovenský pohár. Také v evropských sout žích dosáhl klub v této dob velkých úsp ch . Další vysoce úsp šné období znamenala sezóna 2003 - 2004, kdy Baník po 23 letech znovu získal mistrovský titul a byl ve finále Poháru MFS. Elektrárna D tmarovice je jednotkou energetické spole nosti EZ a. s. - tepelná elektrárna, kde mimo výrobu elektrické energie je vyráb no i teplo pro vytáp ní bytové zástavby a pro technologické ú ely ty i výrobní bloky (parní kotel, turbína – parní oh íváky vody), další technologická za ízení k zajišt ní provozu výrobních blok , která mají souvislost s ochranou ovzduší - hlavními médii jsou erné uhlí, hn dé uhlí, zemní plyn - pomocná media jsou surová a pitná voda, elektrická energie, chemikálie pro úpravu vody, vápenec pro odsi ovací za ízení, provozní oleje a mazadla - ro vyprodukuje 400 000 tun vedlejších energetických produkt (z toho 90% popelovin – stavebnictví) Moravskoslezská vagónka Studénka Moravskoslezská vagónka byla výrobcem osobních voz , zejména pro eské dráhy. Po dramatickém poklesu poptávky se p eorientovala na nákladní vagóny, a to pro zahrani ní odb ratele. V roce 1997 vagónku Studénka zakoupila firma KD Praha Holding. KD Praha Holding byl významným objednavatelem zakázek u MSV, zejména na vnit ní vybavení vagón a souprav. Jednalo se p edevším o zakázku na dodávku 22 p tivozových vlak metra v konsorcium KD, Siemens a SGP Víde . Spole nost se nacházela v kritické finan ní situaci, a proto se rozhodlo o jejím prodeji. V roce 2000 došlo k uzav ení smluv s americkým výrobcem vagón na odprodej vagón s tím, že se bude muset do konce roku est hovat a o možném p sobišti se spekulovalo o Tat e Kop ivnice, pozd ji o Vítkovicích. Nakonec v roce 2003 vydali manaže i tiskové prohlášení s oznámením st hování výroby do rumunského Aradu kv li nízké poptávce. Podn tem k založení Vagoná ského muzea se stala úsp šná výstava k 55. výro í zahájení výroby kolejových vozidel ve Studénce, uspo ádaná v roce 1956 v prostorách závodního hotelu. Vagoná ské muzeum sídlí v budov zámku. Jeho vlastníkem je od 1.4.2003 m sto Studénka a provozovatelem M stské kulturní st edisko Studénka, p ísp vková organizace. Mimo n j se zde nachází ob adní sí m sta, knihovna, u ebna základní um lecké školy, klubovna eského svazu ochránc p írody a fotoateliér. První dva sály se pro návšt vníky zp ístupnily v kv tnu 1961 a do roku 1965 se expozice rozrostla na p t sál , v nichž se prezentovaly po átky kolejové dopravy a vagoná ské výroby na našem území, historie podniku do roku 1960 a vývoj jednotlivých ástí kolejových vozidel. V sou asné dob jsou návšt vník m k dispozici t i p edsálí a šest výstavních sál . V jednom z nich je umíst n panel s funk ní modelovou dráhou. Muzeum postupn získávalo nové exponáty a jeho poslední obsahové uspo ádání se provedlo na po átku roku 2004, kdy byly zpracovány materiály do roku 2003. CHKO BESKYDY CHKO Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² po Šumav naší druhou nejv tší chrán nou krajinnou oblastí v eské republice. Leží v nadmo ské výšce od 350 m (Zub í) do 1323 m (Lysá hora). Chrán ná krajinná oblast Beskydy se rozkládá v lenité hornatin Vn jších Západních Karpat, zaujímá tém celé území Moravskoslezských Beskyd, podstatnou ást Vsetínských vrch a moravskou ást Javorník tvo ících hranici se Slovenskem. Zde na ni bezprost edn navazuje CHKO Kysuce. D vodem vyhlášení CHKO Beskydy byly zejména p vodní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živo išných i rostlinných druh , druhov pestrá lu ní spole enstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a rovn ž mimo ádná estetická hodnota a pestrost ojedin lého typu krajiny vzniklého historickým soužitím lov ka s tímto územím. Právní platnost nabyla CHKO Beskydy Výnosem z 5.b ezna 1973. Pobyt návšt vník v CHKO Beskydy je ízen návšt vním ádem. Území CHKO Beskyd bylo p vodn pokryto rozsáhlými lesy, v nižších a st edních polohách listnatými a smíšenými, v nejvyšších polohách se vyskytovaly karpatské smr iny. Dodnes zaujímají lesy dominantní postavení v oblasti, nebo pokrývají asi 60% jejího území. Jejich druhová stavba však byla díky lov ku zna pozm na, takže p vodní porosty byly v tšinou nahrazeny smrkovými monokulturami. Pouze místn se zachovaly lokality s p vodním
složením lesních porost a s p irozenými spole enstvy rostlin a živo ich , jež jsou dnes chrán ny v ad z ízených chrán ných území. Nejen složení flóry, ale i složení fauny je velmi pestré. Z obojživelník je typický skokan hn dý a olek horský, vzácný je karpatský endemit - olek karpatský. Hojný je i výskyt netopýr , z pták jsou etní dravci a sovy. Ze vzácn jších druh ptactva lze pozorovat drozda koloh ivce, datlíka t íprstého, strakapouda loh betého a kulíška nejmenšího. Pom rn hojný byl i tet ev hlušec, dnes jsou jeho stavy nižší. Velmi vzácn se vyskytuje tet ívek obecný, hojn jší je je ábek lesní. Vzácná je vydra ní. Vedle srn í a jelení zv e žije ve zdejších lesích též rys ostrovid a ze Slovenska se sem op t vrací medv d brtník. Od roku 1973 jsou zde medv di pozorováni každoro a podle p esv ivých d kaz v Beskydách i n kolikrát p ezimovali.
a Dolní p edm stí, Muzeum Novoji ínska, Muzeum Zde ka Buriana, rozhledna Bílá hora, Botanická zahrada a arboretum, Vá v kámen a další. Neopakovatelný architektonický unikát p edstavuje soubor lidové architektury valašských roubených chalup z 18. a 19. století, z nichž p evážná v tšina tvo í m stskou památkovou rezervaci. Štramberk proslavil vo avý cukrá ský výrobek – perníkové ,,Štramberské uši“, které zde pe ou již dlouhá staletí v upomínku legendárního vít zství štramberských k es an nad tatarským vojskem 8. kv tna 1241, v p edve er Nanebevstoupení Pán .
Zden k Burian TECHNICKÉ MUZEUM TATRA KOP IVNICE MOTTO : Jsme zde, abychom chránili a pe ovali o historii, kterou nám sv ily mnohé generace p ed námi. Historie znamená pro lidstvo totéž co automobil dnes pro moderní spole nost. Jsou to pilí e bez kterých bychom se z dlouhodobého hlediska neobešli. Tyto dva pojmy spolu neodmysliteln souvisejí, p emž výsledkem jejich slou ení vzniká pojem automobilová historie. Automobilová historie je relativn mladým pojmem, ostatn první seriozní zmínky o p edch dcích dnešních motorizovaných dopravních prost edk spadají do období 19. století. Starý kontinent - Evropa m la p i vzniku pr myslu tém výsadní pozici. Nejinak tomu bylo i u zrodu automobilního pr myslu. Z malé dílny v Kop ivnici, kde Ignác Šustala za al se stavbou ko ár , saní a bry ek, se v pr hu desítek let zrodil sv tov uznávaný fenomén - automobilka TATRA. V reprezentativních prostorách se laické i odborné ve ejnosti naskýtá fascinující odraz epoch, ve kterých se pomocí pr kopnických metod poda ilo dosáhnout kop ivnické automobilce až na vrcholy technického vývoje motorových vozidel. Vystavené automobily samotné, ale i jejich sou ásti (v etn unikátních vzduchem chlazených motor ) umož ují vnímat dobov nekonven ní myšlenky, které se staly zásadou místních konstruktér . Expozice je se azena do p ti etap vývoje kop ivnické automobilky. Replika prvního kop ivnického automobilu Präsident je jedním z 52 vystavovaných osobních, sportovních a nákladních automobil . Expozici dopl uje 8 originálních podvozk a 21 typ motor , které umož ují prostudování tatrovácké koncepce staveb automobil . Všechny exponáty jsou vybaveny popiskami ve t ech jazycích ( , A, N). Detailním pr vodcem celé expozice je 7 audiovizuálních box rozmíst ných v jednotlivých sekcích expozice, které poskytují vy erpávající dodatkové informace ve form videosekvencí. Vý et exponát uzavírá nejv tší z nich, reprezentant tatrovácké železni ní výroby, rychlíkový motorový vagón, známý také pod názvem "Slovenská strela". V Kop ivnici m žeme naleznout nejucelen jší sbírku, v novanou dokumentaci historického vývoje firmy. Celková rozloha muzea v . renova ních dílen iní 4.921 metr tvere ních.
žba vápence na Severní Morav Na Severní Morav se ložiska vápence nachází v okrese Šumperk v lokalit Vitošov. Ložisko vitošovských vápenc vystupuje mezi obcemi Lesnice, Vitošov a Hrabová. Délka ložiska dosahuje zhruba 3 km, z toho je nyní v podélné ose otev eno st novým lomem v délce 800 m. Vitošovské vápence jsou n kdy paralelizovány s karbonátovými horninami skupiny Branné; jejich stá í je odhadováno geology na 350 - 400 milion let, což je období devonu. Jsou postiženy slabou regionální metamorfózou a petrograficky je lze klasifikovat jako kalcitické mramory; jejich barva je šedomodrá, sv tle šedá až tmav šedá n které mramory jsou výrazn laminované. V mramorech jsou asto drobné žilky i mohutn jší žíly tvo ené kalcitem. Vitošovské ložisko pat í k nejvýznamn jším ložisk m karbonátových hornin na území R, a to p edevším díky kvalitním vysokoprocentním vápenc m (resp. mramor m). Za átek pr myslové výroby vápna v lokalit Vitošov se datuje rokem 1872, kdy zde byla postavena první šachtová pec. Dnes zde pr myslov zpracovává vápenec spole nost VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. Základní sortiment tvo í vápenné a vápencové produkty ur ené pro hutní, chemický a energetický pr mysl, zem lství a ekologii. Štramberk Štramberk je horské m ste ko v centru Štramberské vrchoviny na svazích Zámeckého kopce, Kotou e, Bílé hory, Libotínských vrch erveného kamene v p edh í Beskyd, pro svou malebnost zvané ,,Moravský Betlém“. Štramberk založil 4. prosince 1359 syn eského krále Jana Lucemburského, moravský markrab Jan Jind ich Lucemburský, povýšením podhradí (první zmínka r.1211) na m sto. Levou polovinu m stského znaku p edstavuje erb starodávného eského rodu Benešovic (založen v 11. století) – zavinutá st íbrná st ela v erveném poli, pravou znak Moravy – st íbrná orlice v modrém štítu. stu i širokému okolí vévodí z ícenina hradu Strallenberg s válcovou v ží zvanou Trúba. Dalším zajímavým místem je jeskyn Šipka na severním svahu hory Kotou . Další místa, která m žete navštívit jsou: Horní
Zden k Burian se narodil 11.2.1905 v Kop ivnici, v rodin známého kop ivnického stavitele. Po ukon ení m anky byl Burian p ijat na Akademii výtvarných um ní v Praze. Pro své mimo ádné nadání byl p ijat ihned do 2. ro níku. Z existen ních d vod však r. 1921 opouští Akademii a hledá si zam stnání jako ilustrátor. Ovládal r zné druhy malí ských technik, jeho nejsiln jší stránkou byly portréty a zejména knižní ilustrace dobrodružných d l. Svými ilustracemi obohatil desítky knih autor K. Maye, J. Verna, J. Londona, J. F. Coopera, K. Štorcha a dalších. Velkým mezníkem v jeho tvorb se stala spolupráce s paleontologem Augustou p i rekonstrukci fosilních zví at, rostlin a lov ka v prav ku. V roce 1956 vyšla první velká populárn v decká kniha. Stala se po átkem dlouhé série sv tov proslulých publikací o prav ku. Nakonec 1.7.1981 umírá v Praze. Burianovy obrazy jsou trvale vystaveny v expozicích ady sv tových muzeí a galerií. Byl stálým p íznivcem Lašského muzea v Kop ivnici. Daroval mu sv j cenný originál "Neandrtálci pod Kotou em". Jméno slavného rodáka má ve svém názvu místní ZUŠ, kterou Burian navšt voval. V roce 1989 byla na míst jeho rodného domu odhalena pam tní deska. A koliv mu pro malou "angažovanost" nebyl ud len titul národního um lce, jeho ilustrace - podobn jako Alšovy a Ladovy - si oblíbilo kolik generací. Lázn Teplice Lázn Teplice nad Be vou leží v sout zce, kterou si p ed mnoha lety prorazila eka Be va na své cest z Beskyd do Moravské Brány u m sta Hranic. Jako jedny z nejstarších lázní na Morav , založené kolem roku 1520 vd í svému vzniku bohatým pramen m zemité termální kyselky, která vyv rá z masivu devonských vápenc v nadmo ské výšce 254 m. Láze ským host m je k dispozici 9 láze ských dom s celkovým po tem 786 l žek. Nejv tší luxus poskytuje nov zrekonstruované sanatorium Moravan. D ti ve v ku od 3 do 18 let jsou ubytovány v d tské lé ebn radost. Lé í se zde nemoci srdce, cév, pohybové ústrojí. D ti se zde mohou lé it nejen s chorobami srdce, ale i nemocnou pojivou tkání, zán tem kloub a kožníma chorobami. K lé zde slouží uhli ité koupele, plynové koupele, klasické, reflexní a podvodní masáže, skotské st iky, Hauffovy koupele kon etin, st ídavé nožní a ví ivé lázn , p ísadové koupele, parafangové, parafinové a bahenní zábaly, kryoterapie, kyslíková lé ba, kompletní elektrolé ba s využitím moderních p ístroj , t lesná cvi ení a dietní výživa. Cílem lé ení však není jen sv žest t lesná, ale i duševní. Proto v Teplicích kladou d raz i na pohybovou aktiviru a relaxaci. Ideálním místem pro krátké procházky, které dokonale vy istí hlavu, je láze ský park, který zahrnuje oba ehy eky, jeho nejstarší ást je v okolí sanatoria Maravan. Je zajímavý i po stránce dendrologické: dnes v n , roste 55 druh jehli nan a 73 druh listnatých d evin. Vycházka se tak dá spojit i s pou ením, protože jednotlivé stromy jsou ozna eny tabulkou. Park navíc zdobí i etné sochy z pískovce, laminátu, bronzu i cínu, které nás p esv í o tom, že žena je prost v ná inspirace… Bohatý je rovn ž kulturní program – konají se tu pravidelné ned lní promenádní koncerty, svátkem jsou každoro ní hudební slavnosti Novákovy Teplive. K dispozici je knihovna, ítárny, spole enské místnosti, samoz ejm i restaurace, bar a kavárna, vyznava m sportu jsou zde k dispozici tenisové kurty, h išt na minigolf, dá se vyp it kolo nebo si domluvit jízdu na koni. HRANICKÁ PROPAST Hranická propast je nejhlubší propast v eské republice. První písemné zmínky o ní najdeme již v 16. století. Narozdíl od v tšiny krasových útvar nevznikla leptáním vod prosakujících z povrchu, ale silnými výrony termálních minerálních pramen z hlubin. Propast z ejm vznikla propadáním strop jednotlivých jeskyní, které se ve zdejším vápencovém bloku vytvo ily. Propast a zatopené jeskyn zdaleka nejsou jedinými krasovými jevy v okolí, p ímo u propasti je mnoho tvz. závrt . Hloubka horní suché ásti po hladinu vody je 69,5 metr . Zbytek, u kterého se p edpokládá hloubka 700 metr , je pod vodou. Nejv tší nam ená, ale nepotvrzená hloubka je 329,5
metru. Nejv tší potvrzená hloubka je 274,5 metru, které dosáhla sonda Hyball. Dno zatím nebylo nalezeno,jsou jen dohady, o její hloubce. A jelikož je propast známa již od 16. Století, je také op edena svou pov stí….
Komplexní geograficko – biologicko – geologická exkurze
POV ST U Teplic stával p ed dávnými asy na p íkré vápencové stráni nad Be vou mohutný hrad a na n m sed l rytí Rolf. Byl to pán divoký a zlý, t šily ho jen dv v ci na sv : lov a hý ení. Projížd t se lesem, štvát zv a t eba i lidi, potom zasednout se svou zbrojnou chasou za st l, cpát si b icho dobrými krm mi a zalévat je nemén dobrým mokem, to bylo jeho. Pro cokoliv jiného nem l smyslu. Jaký div, že p i takovém život hospodá ství hynulo a že bývaly hradní sklepy, spíže a truhlice asto prázdny. Le um l si v takovém p ípad hradní pán poradit. Kázal pacholk m sedlati kon , vyšvihl se se svými zbrojnoši do t men a už se hnali dol k ece. Vedla tamtudy cesta, po ní se asto ubírali bohatí kupci, m ané nebo páni a ti mívali s sebou bu drahé zboží nebo zvonivé žla ky. Nedali-li po dobrém, od eho by byly me e a jiné podobné ná adí! Pošt stilo-li se Rolfovi p epadnouti n jakou bohatou výpravu a dobýti znamenit jší ko isti, bylo zas na n jaký as hej. Takový život vedl rytí už mnoho let a byl postrachem všech dobrých lidí. Když se Rolf jednou za noci vracel se svou chasou op t z lupi ské výpravy, veza velmi hojnou ko ist, najednou zazn l strašlivý rachot a ustrnulý rytí s hr zou ucítil, kterak pod jeho kon m klesá p da. Vyk ikl, zatroubil na roh o pomoc, ale darmo. Jeho lupi ská ele byla stejn zd šena. I pod nimi všemi jako by najednou p da mizela, kon se jim propadali. Co se stalo! Bohaprázdnou rotu stihl zasloužený boží trest. Otev ela se pod nimi zem , pohltila je, pohltila se vším všudy i celý hrad a na míst z stala jen hrozná propast, která tam zeje až doposud. Nezbylo po hrad ani památky. Jen vždy jednou za rok o Št drém ve eru slyšeti je z prohlubn lkavé vyzván ní. To se tam odtud ozývá zvon hradní kaple. Rytí Rolf nemá však po smrti pokoje a jeho duch se za bou livých nocí honí s v trem o závod kolem propasti na zp ném o i, soptícím ohe . Hledá prý sv j propadlý hrad. Nakonec se po každé za hrozného rachotu vrhne do hlubiny.
2. – 4. 5. 2006
Plán cesty: úterý 2.5. odjezd Mlade ské jeskyn Litovel – pivovar CHKO Litovelské Pomoraví Olomouc, rozchod ZOO Svatý Kope ek Karlov - ubytování
ibližný asový harmonogram 6:30 gymnázium, spodní brána 6:45 Jarom ice 9:00 – 10:00 10:30 a 11:30 13:00 – 15:00 do 16:30 17:00 – 18:00 kolem 20 h
st eda 3.5. odjezd 7:00 Dlouhé Strán – p erpávací nádrž 8:30 – 10:30 Jeseník, rozchod 11:00 – 12:30 NPR Rejvíz - rašeliništ 13 – 14:00 Bruntál – Uhlí ský vrch 15:30 – 16:30 Karlova Studánka, Prad d 16:30 (alternativa místo Prad du v p ípad nevyhovujících sn hových podmínek: jeskyn Na Pomezí nebo j.Na Špi áku, muzeum Zlaté Hory, Slezská Harta aj.) Karlov – ubytování kolem 20:00 tvrtek 4.5. odjezd Hornické muzeum Landek - Ostrava tmarovice, tepelná elektrárna Tatra rozchod Štramberk – j. Šipka, Trúba Lázn Teplice nad Be vou íjezd (Moravské Bud jovice)
7:00 9:00 – 11:00 11:30 – 12:00 13:00 – 14:00 do 15 h 15:30 – 16:30 17:30 – 18:00 mezi 20 - 21 h
SEVERNÍ MORAVA - REFERÁTY Seznam témat referát : 1. Jeskyn Olomoucka a Jeseník 2. CHKO Litovelské Pomoraví 3. Pr mysl Olomouce 4. Vysoké školy Olomouce 5. Olomouc – FC, HC 6. Památky Olomouce 7. Olomouc – Svatý kope ek 8. ZOO Svatý Kope ek 9. Velké Losiny 10. erpávací nádrž Dlouhé strán 11. trné elektrárny Jeseník 12. Láze ství severní Moravy 13. Rejvíz – rašeliništ 14. žba zlata v okolí Jeseníku a Zlatých Hor 15. Venušina sopka a jiné sopky na Bruntálsku 16. CHKO Jeseníky – fauna 17. CHKO Jeseníky – flóra 18. CHKO Jeseníky – geologický vývoj 19. Lyža ské areály Jeseník 20. Prad d 21. NPR Petrovy kameny a jiná významná NPR Jeseník 22. Vodopády na Bílém potoce 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39.
Pendolino OKD Ostrava Hutnictví Ostravska Vysoké školy Ostravy Baník Ostrava Tepelná elektrárna D tmarovice Vagónka Studénka CHKO Beskydy Tatra Kop ivnice žba vápence na severní Morav Štramberk Malí Zden k Burian Aragonitové jeskyn v Teplicích n. Be vou Lázn Teplice Hranická propast Philips Hranice n. M. Povodn na Morav 1997
